Vinařský obzor 11/2011

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 11, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Vychutne ejte si nový ročník mlaadých Svatomartinských vín.

Otvíráme e je již 11. 11. 2011 od 11 hod.

COPA/COGECA Odrůda Savilon

voda vhodná k vínu

Sotolon a zrání bílých vín 140 let vinice Kněží hora v Loděnici www.svatomartinskevino.cz

Bentonity pro čirá a kvalitní vína BS vinařské potřeby s.r.o.

www.vinarskepotreby.cz Ing. Miloš Vidlář Ing. Petr Klásek vidlar@vinarskepotreby.cz klasek@vinarskepotreby.cz +420 519 346 236 +420 724 155 006 +420 737 310 759

Předpokladem obchodního úspěchu každého vinaře je samozřejmě čisté víno prosté všech vad. Proces výroby vína se proto často neobejde bez čiření, které redukuje a odstraňuje optické i chuťové vady vína. Mezi známé čiřící prostředky patří bentonity.

O procesu čiření Proces čiření je zaměřen především na zlepšení čirosti vína nebo moštu a jejich organoleptických vlastností.

Zatímco různé fyzikální metody jako odstřeďování a filtrování se používají k vyčištění moštu a vína, čiřící prostředky se nejčastěji využívají k redukci nebo odstranění sloučenin zodpovědných za nestabilitu vína, někdy také k řešení chuťové nerovnováhy. Z pohledu vinaře je to ta nejhorší možná varianta, ale někdy není zbytí. Je však dobře využít přitom co možná nejšetrnějších preparátů.

Vinařské centrum společnosti BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o. ve Velkých Bílovicích nabízí vinařům celou řadu preparátů od italské značky Enartis, která je v popředí v oblasti výzkumu preparátů a produktů pro přípravu vína. Pokud chcete mít co nejlepší výsledky, je dobré provést zkoušku čiření v naší laboratoři na vzorcích vína nebo moštu, které mají být ošetřeny.

Bentonity jako čiřící prostředky mají vliv na: 1/ okamžité vyčištění 2/ stabilizaci vína proti bílkovinnému zákalu a vzniku usazenin 3/ zlepšení organoleptických vlastností Bentonity nejlépe působí při teplotách nad 10 °C. Zabezpečte rovnoměrnou aplikaci co celého objemu vína.

Doporučené přípravky z Vinařského centra: Bentolit Super Aktivovaný práškový sodný bentonit.

Kombinuje velmi dobré čiřící účinky s dobrou vlastností odstraňovat bílkoviny. Může se použít i pro flotaci.

Pluxcompact Odstraňuje bílkoviny jako sodný bentonit a vytvoří podobný objem kalů jako vápenatý bentonit. Proto i v nízkých dávkách kombinuje vynikající čiřící schopnost s odstraněním bílkovin a omezením množství kalů.

Pluxbenton N Jde o granulovaný sodný bentonit, který má kromě schopnosti odstraňovat bílkovinu i vynikající čiřící vlastnosti. Je také velmi efektivní při redukci riboflavinu způsobujícího tzv. Light struck defekt – vady vína vystavených slunečnímu záření.

Přijďte nás navštívit ve vinařském centru a síti prodejen BS vinařské potřeby s.r.o.

Velké Bílovice - Čejkovská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Mikulov - K vápence, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Znojmo - Brněnská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Brno - Svitavská, po-pá 900 až 1800

Korky DIAM

Svatomartinské

První Jiná vína

strana 546

strana 559

strana 562

strana 587

Obsah 11/2011

Odrůda Savilon

535 Obsah Editorial 536 Richard Stávek: Editorial Spolkové informace 538 Martin Půček: Fenomén Svatomartinského vína Česká republika v EU 540 Martin Půček: Zasedání Rady evropských vinařských odborníků CEPV 542 Jiří Sedlo: Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA a jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi EU Recenze 544 Richard Stávek: Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě Vinohradnictví 546 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Savilon 548 Pavel Pavloušek: Vinohradník po vinobraní 552 Jan Otáhal: Fenomén Rulandské aneb Proč nemáme Burgundské?

Sklepní hospodářství 554 Pavel Pavloušek: Sotolon a zrání bílých vín 556 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Technické prostředky pro mytí a čištění vinařských provozů a zařízení – 3. díl 559 Novinka na trhu uzávěrů lahví – korky DIAM

562 563 571 587

Vinařské aktivity Svatomartinské v Brně 2011 Martin Půček: Svatomartinské v Hustopečích 2011 Biofach 2012 Norimberk První Jiná vína

Právní předpisy 564 Luděk Okleštěk: Trend nárůstu využití elektronické komunikace vinařů s Registrem vinic pokračuje i letos Vinařská architektura 566 Soňa Nezhodová: Lidové stavitelství a ornament na hanáckém Slovácku – 2. díl Informace z Vinařského fondu 572 Informace k Podmínkám o poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2012 Vinařství v zahraničí 574 Martin Křístek: Po stopách vinařů-polárníků: Bělorusko Zprávy 577 Kalendář vinařských akcí 577 Výstava vín Slovácké podoblasti Enogastronomie 578 Pavla Burešová: Listopad je ve znamení mladých vín 579 Milan Magni: Jablečný závin (štrúdl) podle babičky

ĕī

ÈFTL¥ S

Vinařská povídka 580 Jaroslav Radvan: Jak sa v nebi lúčili ze starým rokem

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

VC

WJ

OB

W

VC

MJLZ

Ŕ 4WB[

Vinařská historie 581 Miroslav Richter: 140 let od založení vinice na Kněží hoře v Loděnici 584 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

OB

J

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

536

Vinařský obzor (11/2011)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 11, ročník 104 (2011) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2011 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčíslo 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 15. 11. 2011 Toto číslo vychází 20. 11. 2011 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © archiv redakce

Editorial

Vínem proti alkoholismu V minulosti jsme zažili, že mnohé revoluční myšlenky přicházejí z východu. Nedávno probleskla tuzemskými médii zpráva o tom, že ruský prezident Medveděv vyhlásil boj proti metle Ruska – alkoholismu. A jakými metodami? Zní to hezky, podporou vinařství.

Alkoholismus je v největší zemi světa silně zabydlen. Pilo se a pije kdeco, vodka, samohonka, kdejaký kvas. Michail Gorbačov v osmdesátých letech bojoval proti alkoholismu tak, že povolal vojsko a nařídil vojákům pálit vinice. Tato drastická metoda však vedla jen k tomu, že si lidé začali tajně a podomácku připravovat velmi nekvalitní lihoviny.

V létě tohoto roku navštívil prezident Medveděv Krasnodar, který se nachází ve vinařském regionu, a během návštěvy mimo jiné prohlásil, že vinařství považuje za jeden ze sektorů, který může vypomoct vymýtit zhoubný alkoholismus. Politik je připravený podpořit investice do vinařského odvětví i za cenu toho, že výsledný efekt nebude ten očekávaný.

Podobný postoj k podpoře vinařství bylo možné letos zaznamenat z Gruzie, kde zase stát finančně podpořil odměnu pro zahraniční enology, kteří na kampaň přijedou vypomoct gruzínským vinařským firmám, a nejednalo se o nikterak malé částky jako odměny pro tyto zahraniční technology.

Ale zpět do Ruska. Medveděv již v boji proti alkoholismu začal konat – zavedl spotřební daň na lihoviny, zakázal noční prodej tvrdého alkoholu a nechal přeřadit pivo, které donedávna patřilo mezi nealkoholické nápoje, mezi alkohol podle mezinárodních norem. Alkoholismus je v Rusku skutečně devastující – každoročně si vyžádá stovky tisíc obětí. Podle údajů z roku 2008 bylo ze 140 milionů obyvatel zcela závislých na alkoholu celkem více než 2 miliony. Ročně zemře na přímou otravu alkoholem 23 tisíc lidí, dalšího půl milionu pak likvidují nemoci, nehody a trestná činnost spojená s alkoholismem.

V čem je trošku oříšek, je nízká důvěra Rusů v kvalitu domácích vín. Tento stereotyp půjde měnit jen velmi pomalu. Spotřeba vína na hlavu také není vysoká, ale pomalu roste – v současné době je zhruba těsně pod 10 litry na osobu za rok. Rusové začínají ochutnávat i zahraniční vína, a tak i dovozci vín vidí ruský trh jako poměrně perspektivní.

Velkorysá podpora vinařům v rámci boje proti alkoholismu, jak ji deklaroval prezident Medveděv, je velmi příkladná a věřím, že by pomohla problematice spojené se škodami způsobenými alkoholismem i v Evropě, konkrétně zejména u nás, kde patříme na špici v konzumaci piva a lihovin, které jsou hlavními zdroji problémů alkoholismu.

Vinaři, ponoukejte své politiky, aby se toho chopili!

Richard Stávek

Předplatné / Z redakční pošty / Inzerce

Vinařský obzor (11/2011) 537

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2012 » 569 Kč / 25 €

Metropol má 50 let

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 ve volném prodeji » 67 Kč / 2,70 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 pro předplatitele » 49 Kč / 1,98 € Cena letního dvojčísla 2011 ve volném prodeji » 110 Kč / 4,27 € Cena letního dvojčísla 2011 pro předplatitele » 84 Kč / 3,85 € Jako předplatitel ušetříte » 206 Kč / 7,62 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2012 od začátku roku 2012 (1/2012) na dva roky — do 12/2013 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč) 2009 (50 Kč)

2004 (30 Kč) 2010 (50 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) 2009 (595 Kč) 2010 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

(à 50 Kč)

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

Značka Metropol oslavila v říjnu 2011 padesáté výročí uvedení na trh. Během půlstoletí si získal Metropol značnou oblibu na tuzemském trhu.

Jeho výrobce, společnost VÍNO Mikulov, přichází při té příležitosti hned se třemi novinkami.

Aperitiv Metropol Cherry, zcela nový produkt, uspokojí i ty nejnáročnější konzumenty. Snoubí v sobě charakteristickou vůni višní, neopakovatelnou ovocnou chuť s jemnými tóny „vermutového“ koření. Metropol Cherry byl připraven pro opravdové labužníky, kteří chtějí vyzkoušet něco nového, ale přitom spoléhají na osvědčenou kvalitu, již značka představuje.

Dalšími novinkami jsou nové lahve produktů Metropol Bianco a Metropol Rosso. Společnost VÍNO Mikulov dosud nabízela své populární vermuty pouze v litrových lahvích. Nyní vychází vstříc přáním zákazníků a začíná s distribucí nových lahví s objemem 0,75 litru. Produkty Metropol se tak stávají dostupnější díky ještě atraktivnější ceně. „Už 50 let je značka Metropol nesmazatelnou součástí českých domácností,“ říká ředitel výroby společnosti VÍNO Mikulov Ing. František Drahonský, „Metropol se vždy vyráběl z těch nejkvalitnějších surovin. Novinkami u příležitosti našich kulatin chceme navázat na úspěchy z minulosti, které udělaly této značce renomé doma i ve světě. Vždyť už v roce 1971 získal Metropol zlatou medaili na Mezinárodním veletrhu v Lipsku. Věrnosti našich zákazníků si nesmírně vážíme a věříme, že u příležitosti tohoto významného jubilea uděláme svými novinkami radost všem, kteří si značku Metropol zamilovali.“ (vo) inzerce©

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

– Nabízíme šroubové uzávěry pro vinné láhve WineScrew

Adresa plátce

– Těsnost zaručena speciální vložkou SARANEX

Jméno, firma _________________________________________________________________________________

– Vhodné pro vína do 3 let skladování

Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________

– Možnost opětovného uzavření (gastroprovozy atd.)

– Základní barvy skladem

IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, mobil: 602 676 430 www.pemag.cz

538

Vinařský obzor (11/2011)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Fenomén Svatomartinského vína Listopadové číslo nemůže být v jiné podobě, než je v obálce Svatomartinského vína. Letošní vizuál Svatomartinského navazuje svou grafikou na minulé ročníky úspěšné zavinovačky a loňského bryndáčku. Miminko nám opět povyrostlo a po pěti letech je už ve fázi, kdyby by si rádo dalo také pořádný kusanec masa. Proto ta svatomartinská husa netušící, co se na ni v podobě kmínu, soli a poležení si na „sluníčku“ chystá. Osobně jsem velmi nadšen z tohoto vizuálu, protože si nedovedu představit, jaké práce kreativců a následně grafiků je potřeba, aby vzniklo něco, co bude neopakovatelné, navazující, líbivé, přitažlivé, neurážející, vážné, ale veselé a vždy vybízející k ochutnání. Ač brzo, moc se těším na následující ročník 2012, s čím pánové kreativci přijdou. Letos se jim to opět povedlo a my máme možnost ochutnat Svatomartinská vína ročníku 2011 v plné parádě s výstižným vizuálem.

Podívám-li se do tiskové zprávy, tak se letos přihlásilo celkem 125 vinařů, tedy o 25 vinařů více než v roce 2010, a tito přihlásili 435 Svatomartinských vín. Po hodnoceních 25. 10. a 1. 11. bylo nakonec uznáno 365 vín, která obdržela právo nést známku Svatomartinské. Po přepočtení na počet lahví jde o 2 miliony lahví dodaných v roce 2011 na trh. Podíváme-li se trochu na srovnání s celkovou produkcí, tak jde o 1,5 milionů litrů vína. S vědomím, že produkce vína v ČR v roce 2011 je předpokládána ve výši asi 75 000 000 l, tak jde o množství sice zdánlivě zanedbatelné (2 %), ale ne nevýznamné. Přepočteno na koruny, tak budeme-li uvažovat průměrnou prodejní cenu 65 Kč, jde o hodnotu asi 100 milionů korun.

Navíc se jedná o peníze, které mají vinaři rychle a efektivně zpět. Myslím si, že počty lahví již nebudou v následujících letech stoupat tak rapidně nahoru, i když to jsme si říkali při dosažení polovičního počtu lahví, ale přesto zde prostor je a měli bychom se zamyslet nad možností, že je reálné dostat jednu láhev Svatomartinského do každé rodiny. Jestliže je zde 10 miliónů obyvatel a zhruba 4 miliony domácností, do kterých je reálné láhev vína dodat, tak jsme nyní již v polovině. Produkční potenciál máme také, takže heslo „Svatomartinské do každé rodiny“ není až tak nereálné.

Zastoupení odrůd ve Svatomartinském je také zajímavým počtením. Nejvíce je odrůdy Müller Thurgau, celkem 96 vín. Veltlínského červeného raného bylo schváleno 23 a v loňském roce zařazeného Muškátu moravského 43 vín. Je to tedy potvrzení oprávněné žádosti těch, kteří tuto odrůdu mezi Svatomartinské požadovali. U růžových vín jednoznačně vévodí Svatovavřinecké, kde můžeme ochutnat 80 různých vín, k tomu

pak 17 vín Modrého Portugalu. U červených je tomu naopak a zde kraluje Modrý Portugal s celkem 60 víny, následován 37 víny Svatovavřineckého. Sedm vín je ve variantě cuvée. Asi se mnou bude každý souhlasit, že barevnost červených vín je opravdu vysoká, a možná bude mít někdo problém s vysvětlováním, jak je to vůbec možné. Možné to je a je tomu tak skutečně u všech vín, tedy i u ostatních odrůd, které teprve teď dokvášejí, což je typické pro tento ročník.

Prezentace Svatomartinských vín byla opět o něco širší než v loňském roce. Je nutno podotknout, že většina akcí je již organizována spontánně vlastní aktivitou lidí, což předurčuje úspěch i do budoucna. Krásné slunečné podzimní počasí, které bylo na svátek Martina a vlastně po celý víkend, a také ve spojení s výhodným načasováním termínu, kdy 11. 11. letos vyšlo na pátek, vše jen umocnilo. Oficiální akce proběhla v Brně na náměstí Svobody v Brně, kde si mohla veřejnost ochutnat širokou nabídku vín od vinařů. Celé oslavy byly započaty 11. 11. 2011 v 9:30 v katedrále svatého Petra a Pavla, kde se mladým Svatomartinským vínům dostalo požehnání. Následně z katedrály vyrazil slavnostní průvod, který v čele se svatým Martinem přepravil první lahev Svatomartinského vína přes Zelný trh na náměstí Svobody. Zde bylo toto první Svatomartinské víno přesně v 11:00 v rámci Svatomartinského koštu slavnostně otevřeno. Současně s otevřením byly odstartovány Svatomartinské hody. Projekt Svatomartinských hodů s populárním Svatomartinským koštem úzce spolupracoval. Obě akce se vzájemně prolnuly. Zatímco Svatomartinský košt je oslavou mladých vín, hody byly zaměřeny na kulinářskou část svatomartinských oslav. Veřejnosti

bylo nabídnuto ve vybraných brněnských restauracích speciální menu ke Svatomartinským vínům. Svatomartinská menu za zvýhodněnou cenu nabízely vybrané brněnské restaurace všem svým návštěvníkům od 11. 11. do 17. 11. Celkově se Svatomartinských hodů zúčastnilo 15 restaurací v Brně a blízkém okolí. Jednotlivá menu sestavily samotné restaurace. Vždy se však jednalo o tradiční pokrmy, které se snoubí se Svatomartinskými víny.

Nejen Brno bylo městem oslav Svatomartinského vína. Desítky akcí proběhly ve velkých městech i menších obcích na náměstích a speciální nabídky nabízely i restaurace. Jmenujme města Hustopeče, Bzenec, Valtice, Uherské Hradiště, Mikulov, Znojmo, Kutná Hora. V Praze Svatomartinská vína ovládla náměstí Jiřího z Poděbrad stylově na Vinohradech ve spojitosti s tradiční pečenou husou. Na 15 českých a moravských vinařů předvedlo svá mladá vína, ale i svoji nejlepší klasickou produkci. Slavnostní přípitek zde proběhl přesně v 11:11:11. Na náměstí nechyběla ani pečená svatomartinská husa, tradiční moravská cimbálovka, ale ani swing. Od 11. do 20. listopadu také proběhl v atriu Paláce Kinských v Praze na Staroměstském náměstí Festival Svatomartinských vín. Pro milovníky vína byla připravena nejširší nabídka 100 Svatomartinských vín v Praze.

Nejvýhodnější pojištění zemědělských rizik PŘÍNOSY SPOLUPRÁCE

Ɍ Nabídka všech druhů pojištění Ɍ Nejlepší cena, garance kvality Ɍ Široký rozsah pojistného krytí Ɍ Rychlé řešení škod Ɍ Nabídky od všech pojišťoven

POSKYTOVANÉ SLUŽBY

Ɍ Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identifikace úspor Návrh optimálního pojistného programu Ɍ Ɍ Nezávislé jednání s pojistiteli duální péče Ɍ Stálá individuální

aše rizika Chráníme v í cenu! za nejlepš

Kontakt: Ing. Petra Škopová, MBA obchodní ředitelka RENOMIA AGRO mobil: 723 398 788 petra.skopova@renomiaagro.cz Ing. Josef Kříž ředitel likvidace a metodiky RENOMIA AGRO mobil: 606 735 211 josef.kriz@renomiaagro.cz

Ing. Jiří Havelka ředitel RENOMIA AGRO mobil: 603 884 471 jiri.havelka@renomiaagro.cz

www.renomianet.cz www.renomiaagro.cz

Partner Agrární komory ČR

540

Vinařský obzor (11/2011)

Česká republika v Evropské unii / Inzerce

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Zasedání Rady evropských vinařských odborníků (CEPV) – Epernay 2011 Jednání CEPV proběhlo na pozvání prezidenta regionu Champagne-Ardenne a zároveň prezidenta sdružení AREV Jean-Paula Bachyho při příležitosti mezinárodního veletrhu VITEFF 2011 konaného ve francouzském Epernay. Jedná se o veletrh zaměřený na produkci šumivých vín. do konce roku 2015 s tím, že členské státy mají možnost tato práva zachovat až do konce roku 2018. Cílem zrušení práv je svoboda producentů v konkurenčním prostředí a dosažení rovnováhy na trhu, doplněné dalšími opatřeními (režim klučení, který již proběhl). Skutečné důsledky tohoto opatření budou mít za následek zvýšení nákladů na výrobu hroznů, snížení racionalizace vinařských podniků, ztrátu možnosti regu-

inzerce©

prof. E. Montaigne z univerzity v Montpellier. Úvodem přítomné přivítal Jean-Paul Bachy – prezident AREV, přičemž vyzdvihl potřebu zmíněné studie pro další jednání s Evropskou komisí.

Prof. Etienne Montaigne následně přednesl prezentaci předběžných výsledků studie, a to v postupné struktuře: 1. Shrnutí problematiky – Současná legislativa upravuje zrušení výsadbových práv

inzerce©

Jednání bylo zahájeno po slavnostním otevření veletrhu, při kterém byly předneseny zdvořilostní projevy, jež vyzdvihly důležitost celého vinařského sektoru pro region Champagne-Ardenne.

Jednání CEPV bylo svoláno za účelem představení prvních závěrů studie pod názvem „Perspektivy reformy evropských výsadbových práv po roce 2015“, kterou zadal zpracovat AREV týmu pod vedením

Lícové cihly

Prodej lícových cihel Egersund Tegl Bohatá nabídka skladem

Dánská kvalita za českou cenu

ŠIROKÁ NABÍDKA ŠPIČKOVÝCH DÁNSKÝCH CIHEL ZA PŘÍJATELNÉ CENY! ceny od 0,87 Kč + DPH

seznam našich smluvních prodejen na našich www stránkách U Sladovny 423, 671 25 Hodonice tel.: 515 282 047, 777 255 090, fax: 515 282 049

www.magic-mur.cz info@magic-mur.cz

Design, který nezestárne…

Foto M. Půček

Česká republika v Evropské unii

Prvotní představení studie: Zleva: Aly LEONARDY (LUX) – prezident CEPV – viceprezident AREV, Etienne MONTAIGNE a Alfredo COELHO z univerzity v Montpellier, Julian MORCILLO (Castillia-La Mancha) – viceprezident CEPV, Ettore PONZO (Piemonte) – viceprezident CEPV

lace dodávek hroznů, přemístění vinic ze svahů na roviny a destrukci kvalitních produktů (jakostní víno).

2. Vlastní realizace studie – Celý projekt je realizován na základě informací od producentů a spotřebitelů. Použity byly taktéž příklady ze států, kde k podobné liberalizaci již v minulosti došlo, a to Argentina a Portugalsko. K výsledkům přispěli také odborníci a specialisté z oboru a pracovní komise pro reformu SOT s vínem ustavené při AREV. Celá studie je postavená na pilíři obsáhlého dotazníku.

3. Dotazník – Autoři projektu si uvědomují, že obsáhlost dotazníku byla opravdu velká, ale pro korektnost celého projektu to bylo nutné. Dotazník byl vytvořen MOISA, což je organizace pro studium trhu, organizací a producentů se sídlem ve francouzském Montpellier. Vlastní distribuci dotazníku měl na starosti AREV, který jej rozeslal svým členským regionům. Dotazníky se začaly vracet, ale ve velmi malém množství.

Proto musela být provedena informační kampaň. Ke konci září bylo navráceno asi 200 dotazníků. Dotazování byli odborníci z vědeckých institucí ze států FR, IT, ES, DE, PT, HU, RO, AT + všechny členské regiony AREV. Pro informace byly použity také rozhovory s úředníky regionů (odborníky z krajských samospráv). Autoři provedli rešerše dostupné literatury – článků z francouzského a italského tisku.

4. Zjištění z francouzského trhu – na základě dostupných informací bylo studií zjištěno, že cena půdy se nemění v souvislosti s její velikostí. Prakticky se dá konstatovat, že cena hektarového pozemku je stejná jako cena pozemku o výměře 30 ha (přepočteno na prodejní jednotku), a to v případě vztažení k prodejní ceně vína. Jinak je tomu při

srovnání prodejní ceny pozemku ve vztahu ke kvalitě pozemku. Nejdražší pozemky v kategorii vinic CHOP jsou v případě pozemků 1–5 ha. Se stoupající velikostí tato cena klesá.

5. Případová studie z Portugalska – Pomocí případové studie, vycházející z reálného základu z Portugalska, byl jednoznačně dokázán vliv liberalizace výsadbových práv. V Portugalsku byla v roce 1998 uzákoněna úprava legislativy, která umožnila volný převod práv. Byla tedy zachována plocha pro stát jako celek, avšak práva bylo možno přesunout v rámci celého Portugalska.

Před účinností tohoto předpisu existovala v Portugalsku dražba výsadbových práv, která vycházela z pevně stanovených základů cen, a existovala jen omezená plocha (registr vinic) pro každý region. Po umožnění převodu práv výrazně poklesla plocha vinic v oblasti Ribatejo a Extremadura, což jsou sousední regiony vinařského regionu Alentejo, a vinice byly přesunuty do této vinařské oblasti. Za dobu od roku 2001 až do roku 2008 se zdejší produkce zdvojnásobila dvakrát. V oblasti došlo k nadvýrobě, poklesu cen a následnému využití programu klučení (konečné vzdání se vinohradnictví) po reformě v roce 2008. Celkově tak Portugalsko přišlo o plochu vinic, kterou mělo původně na kvalitních pozemcích v oblastech Ribatejo a Extremadura. Jako hlavní důvody převodu práv byly uváděny: Alentejo – oblast nížin – tedy lepší dostupnost a tím nižší produkční náklady, vysoká poptávka po vínech Alentejo na trhu (cca 45% podíl na trhu – více než Vinho Verde), lepší dostupnost do Lisabonu, jako centra obchodu, společně s lepší infrastrukturou. Tento program byl podporován restrukturalizačními projekty. Celkově tak bylo přesunuto asi 20 000

Vinařský obzor (11/2011) 541

ha vinic. Program byl také doplněn podporou pro výstavbu zpracoven hroznů. Z uvedeného vyplývá, že existuje velmi velká zranitelnost pro regiony s nižší dostupností a infrastrukturou. Při podporách, které byly zavedeny, se o projekty ucházejí osoby nepracující v oboru. Projekty nejsou podloženy dlouhodobou ziskovostí, dochází zde pouze k výhodnému čerpání finančních prostředků. Uvolněním přesunu práv, i když pouze v rámci Portugalska, došlo k úplné liberalizaci práv, výraznému klučení v dostupných regionech s nízkou cenou práv. Alentejo bylo oblastí, kde byl nejvíce využit program klučení z roku 2008. Existuje zde přebytek produktu na trhu a došlo ke snížení ceny.

6. Shrnutí – Obdobné studie jako výše uvedená budou předvedeny na příkladech z Itálie a Španělska, ale také z Argentiny a Austrálie. Zvláštní příklady budou ukázány na datech z Maďarska, Rumunska a Polska.

V rámci časového skluzu následovala stručná diskuse. N. Weber (DE) navrhl, že vzhledem k rychlosti zdejšího projednávání by bylo vhodné se sejít koncem roku a postupně si vyjasnit jednotlivá zjištění objednané studie. Tento termín byl nakonec stanoven na 5. 12. 2011 v německém Mainzu. V diskusi vystoupili zástupci vinařů regionu Chamapagne a navrhli vytvořit evropský registr vinic, který by umožňoval přesun práv v rámci celé EU. Tento návrh pouze vyvolal úsměvy u ostatních účastníků jednání.

Dne 20. 10. 2011 proběhla „pracovní snídaně“ s vystavovateli veletrhu Viteff 2011. Byla zde podána stručná informace o veletrhu Viteff 2011 a byl představen projekt propojení 60 studentů a učitelů evropských vinařských institutů. Ti jsou z italských (Bagnorgio, Catania, Conegliano, Locorotondo, Rome, San Michele), německých (Oppenheim, Weinsberg), španělských (Madrid), rakouských (Krems), maďarských (Villány) a francouzských (Beaune, Montreuil-Bellay, Belleville, Rouffach, Avize) regionů. Přestože tyto školy mezi sebou spolupracují a vyměňují si informace, jde nyní o největší řízené propojení škol. Učitelé a studenti přijeli na týden do regionu Champagne-Ardenne, kde ve spolupráci se státními institucemi pracovali na projektech s cíli: • kontakty mezi mladými vinaři v EU a učiteli odborných škol, • výměna informací mezi praxí s ohledem na vlivy na životní prostředí, hospodářství a udržení kulturního dědictví, • seznámení s procesy technologie v jednotlivých regionech, • udržení kulturní identity evropského vinařství, • vytvoření společného názoru na problematiku vinařství v EU za účelem konkurenceschopnosti.

542

Vinařský obzor (11/2011)

Česká republika v Evropské unii

Jiří Sedlo Svaz vinařů České republiky

Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA a jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi EU Jednání pracovní skupiny „Víno“ proběhlo 19. října v době od 14.30 do 18.15 hod. za řízení svého předsedy Thierryho Costeho (F). K zásadním bodům patřilo jednání o výsadbových právech. V září proběhla recepce C/C na toto téma, které se zúčastnilo asi 90 osob, mezi nimi ministři zemědělství EU, jejich náměstci a zástupci stálých misí. Pak vedení pracovní skupiny navštívilo kabinet komisaře pro zemědělství, kde jednalo s paní Catalao o názoru Komise na výsadbová práva. Komise je ochotna v roce 2012 toto téma znovu otevřít, ale ne v duchu požadavku C/C. Je nutné se na to připravit. Momentálně naše požadavky nemají podporu kvalifikovanou většinou. Proto vedení pracovní skupiny navštěvuje stálá zastoupení nevinařských členských států s cílem vysvětlit jim situaci. Dne 18. října proběhlo jednání s Finskem a Švédskem.

přibližně na stejné úrovni jako minulý rok, vývoz poklesl o 10 %.

V Rakousku je to podobné, výnos hroznů je meziročně o 40 % vyšší, což odpovídá desetiletému průměru, kvalita je velmi vysoká. Celkem se očekává asi 2,45 mil. hl vína. Místně byly větší škody jar-

Graf 1 Produkce vína v EU-27

210 000 202 549

200 000

195 934

190 000

186 107

180 000 179 793

176 221

179 058

171 086 172 956

172 502

170 000

171 505

164 000 163 599

160 000

2011–2012

2010–2011

2009–2010

2008–2009

2007–2008

2006–2007

2005–2006

2004–2005

2003–2004

2002–2003

2001–2002

150 000 2000–2001

Trh s vínem v EU – situace v jednotlivých členských státech: Německo: Očekává se meziroční zvýšení produkce vína asi o 25 %, což je běžný dlouhodobý průměrný výnos hroznů. Cel-

kem by se mohlo získat přibližně 9,1 mil. hl vína. Kvalita je vynikající, s výjimkou lokálních škod způsobených krupobitím. Ceny jakostního sudového vína se pohybují mezi 80 a 110 €/hl, zemské bílé od 55 do 100 €/ hl, zemské červené mezi 55 a 60 €/hl. Ceny se meziročně zvýšily asi o 10 %. Dovoz je

1 000 hl

Během listopadu jsou v plánu Belgie a Irsko.

Zdá se, že pojítkem by mohla být ochrana životního prostředí. Dobrým argumentem je nebezpečí zániku rodinných podniků ve prospěch vinařského průmyslu. Menší parcely vinohradů se vytratí. Taky s nástupem suššího průběhu počasí je réva jednou z významných plodin pro suchem zasažené regiony. Komise je přesvědčena, že je nutné zrušit všechny kvóty, týká se to mléka, cukru a vína. Naším důležitým spojencem může být Evropský parlament. Většina ministrů zemědělství má jiné priority než výsadbová práva (VP) – platí to např. pro Francii a Itálii. Navíc je potřeba získat na naši stranu další vinařské země – Řecko, Slovinsko, Maltu a Bulharsko. To je dalších 27 hlasů pro kvalifikovanou většinu. Případných 30 hlasů by mohlo pocházet z nevinařských zemí Finska, Belgie, Irska a Litvy. Že VP nepatří mezi zásadní problémy ministrů, je patrné i z toho, že se francouzský ministr zemědělství nezúčastnil prezentace C/C 20. září v Bruselu. Některé „nevinařské“ země, jako třeba Belgie, každoročně zvyšují plochu svých vinic, musíme s nimi počítat.

nĂ­mi mrazy. Cena bĂ­lĂ˝ch hroznĹŻ je kolem 0,55 â‚Ź/kg, Ä?ervenĂ˝ch cca 0,40 â‚Ź/kg. Dovoz vĂ­na se v objemu meziroÄ?nÄ› zvýťil o 10 %, ale jeho ďŹ nanÄ?nĂ­ hodnota poklesla o 15 %.

Objem vĂ˝vozu se pĹ™i stejnĂŠ hodnotÄ› snĂ­Ĺžil o 10 %. ÄŒesko: Produkce vĂ­na meziroÄ?nÄ› aĹž dvojnĂĄsobnĂĄ, po dvou ĹĄpatnĂ˝ch letech bude oscilovat kolem desetiletĂŠho prĹŻmÄ›ru. CelkovĂŠ mnoĹžstvĂ­ se oÄ?ekĂĄvĂĄ kolem 750 tis. hl.

VysokĂĄ kvalita, zdravĂŠ hrozny. JarnĂ­ mrazy byly rovněŞ, ale pĹ™edevĹĄĂ­m v ÄŒechĂĄch, coĹž republikovĂ˝ prĹŻmÄ›rnĂ˝ vĂ˝nos příliĹĄ nesnĂ­Ĺžilo. Ceny bĂ­lĂ˝ch hroznĹŻ zĹŻstaly na loĹˆskĂŠ Ăşrovni, ceny Ä?ervenĂ˝ch mĂ­rnÄ› poklesly.

Průměrnå cena hroznů se pohybuje kolem 0,60 ₏/kg. Dovoz i vývoz vína se zvýťil asi o 10 %.

Slovensko: Po katastrofĂĄlnĂ­ sklizni v minulĂŠm roce nĂĄsleduje letos mnoĹžstvĂ­m mĂ­rnÄ› nadprĹŻmÄ›rnĂĄ sklizeĹˆ s vysokou kvalitou. Hrozny se sklĂ­zĂ­ zdravĂŠ s vysokĂ˝m obsahem cukru. Odhad mnoĹžstvĂ­ je asi 350 tis. hl vĂ­na.

ItĂĄlie: SklizeĹˆ hroznĹŻ meziroÄ?nÄ› o 12 % niŞťí, pĹ™ibliĹžnÄ› kolem 42 mil. hl vĂ­na. Plocha vinic se ďŹ nanÄ?nÄ› podporovanĂ˝m kluÄ?enĂ­m snĂ­Ĺžila o 30 tis. ha. Na SicĂ­lii byla aplikovĂĄna „zelenĂĄ sklizeĹˆâ€œ (= pĹ™ed zaÄ?ĂĄtkem dozrĂĄvĂĄnĂ­ odstĹ™ihnutĂ­ hroznĹŻ s ďŹ nanÄ?nĂ­ kompenzacĂ­ z nĂĄrodnĂ­ho balĂ­Ä?ku = ze stejnĂ˝ch zdrojĹŻ jako restrukturalizace). Ceny vĂ­na stoupajĂ­, export rovněŞ. Ĺ˜ecko: Ceny vĂ­na jsou stabilnĂ­, ale jsou stĂĄle nĂ­zkĂŠ i pĹ™i dobrĂŠ poptĂĄvce. KonkrĂŠtnĂ­ Ăşdaje budou zaslĂĄny pozdÄ›ji.

Portugalsko: MeziroÄ?nÄ› o 17 % niŞťí sklizeĹˆ, ale ta minulĂĄ byla nadprĹŻmÄ›rnĂĄ. Celkem bude zĂ­skĂĄno asi 5,9 mil. hl vĂ­na. Kvalita je dobrĂĄ, trochu jsou problĂŠmy s chorobami. V Ä?ervenci a srpnu byly niŞťí teploty, coĹž bylo pro rĂŠvu pozitivnĂ­, a v zĂĄ-

ří a říjnu přiťla potřebnå vlåha. Export roste, ale ceny jsou mimořådně nízkÊ. Španělsko: V minulÊm roce byl velmi vysoký výnos hroznů, takŞe letos je niŞťí.

PřibliŞně se sklidí 37 mil. hl. Cena hroznů stoupla o 20 %.

MaÄ?arsko: SklizeĹˆ hroznĹŻ je obdobnÄ› jako na Slovensku, v ÄŒesku a Rakousku vyĹĄĹĄĂ­ oproti minulĂŠmu roku asi o 35 %.

V minulÊm roce bylo příliť vody, letoťní rok byl spíťe suchý. Projevilo se to na výlisnosti, kterå se pohybovala jen kolem 60 %.

Kvalita je vynikající. Cena je přibliŞně stejnå jako v minulÊm roce. Zåsoby vína se po ťpatnÊ sklizni 2010 sníŞily. Zvýťil se dovoz vína z Itålie.

Francie: SklizeĹˆ je nynĂ­ po podprĹŻmÄ›rnĂ˝ch letech normĂĄlnĂ­, asi 50 mil. hl, coĹž je meziroÄ?nĂ­ přírĹŻstek 10 %. ZĂĄsoby vĂ­na klesly, ceny se zvýťily. BĂ­lĂŠ vĂ­no se obchoduje za 60–80 â‚Ź/hl, rĹŻĹžovĂŠ za 60–70 â‚Ź/hl a Ä?ervenĂŠ mezi 65 a 75 â‚Ź/hl. Zvýťil se i vĂ˝voz vĂ­na o 15 %.

V EU se oÄ?ekĂĄvĂĄ meziroÄ?nĂ­ pokles produkce o 6 mil. hl vĂ­na. V USA je rovněŞ pokles asi o 5 mil. hl, svÄ›tovĂĄ produkce bude pĹ™ibliĹžnÄ› o 10 mil. hl niŞťí neĹž v roce 2010.

NenĂ­ tedy dĹŻvod ke sniĹžovĂĄnĂ­ ceny.

PozorovĂĄnĂ­ trhu s vĂ­nem – Spolu s CEEV pĹ™ipravuje C/C systĂŠm pravidelnĂŠho sledovĂĄnĂ­ trhu s vĂ­nem na Ăşrovni EU. ProbÄ›hlo spoleÄ?nĂŠ jednĂĄnĂ­ tÄ›chto organizacĂ­ se Ä?tyĹ™mi experty s cĂ­lem stanovenĂ­ objemu dat a Ä?etnosti. DĹŻleĹžitĂŠ je, jakĂŠ bude řízenĂ­ a jak se budou vyuŞívat data. NÄ›kolikamÄ›sĂ­Ä?nĂ­ zpoĹždÄ›nĂ­ dat jako u oďŹ ciĂĄlnĂ­ch statistik je zde k niÄ?emu. Je nutnĂĄ spoluprĂĄce s KomisĂ­, kterĂĄ by to mÄ›la ďŹ nancovat.

SpoleÄ?nĂĄ zemÄ›dÄ›lskĂĄ politika (SZP) do roku 2020: DÄ›lenĂ­ do dvou pilířů je nĂĄsledujĂ­cĂ­ – 76 % podpor pro přímĂŠ platby, 24 % pro rozvoj venkova. SZP obsahuje i Ĺ™eĹĄenĂ­

Graf 2 ÄŒlenÄ›nĂ­ podpor EU na jednotlivĂŠ podprogramy v roce 2010

VÄşJUŠ [BIVÄ?UĂ—OÂĽIP NPÄ?UV

KFEOPUOÂ? QMBUCB

QSPQBHBDF WF [FNŠDI

OPV[PWÂ? EFTUJMBDF

EFTUJMBDF OB LPO[VNOŠ BMLPIPM

SFTUSVLUVSBMJ[BDF B QÄ•FNĂ—OB WJOJD

EFTUJMBDF WFEMFKÄ?ŠDI QSPEVLUÄŤ

JOWFTUJDF

QPKJÄ?UĂ—OŠ ÂśSPEZ

[FMFOÂ? TLMJ[FÄ„

Vinařský obzor (11/2011) 543

inzerceŠ

ÄŒeskĂĄ republika v EvropskĂŠ unii

– PřírodnĂ­ korkovĂŠ zĂĄtky Schiesser (AMORIM Group Portugalsko) – Ĺ piÄ?kovĂĄ kvalita pro dlouhodobou archivaci – V nabĂ­dce 9 druhĹŻ korkĹŻ – VlastnĂ­ potisk jiĹž od 1 000 ks – NabĂ­dka ekonomickĂ˝ch cenovĂ˝ch Ĺ™eĹĄenĂ­

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 Mobil: 777 284 831, www.pemag.cz

krizĂ­, vĂ­no tam nenĂ­ samostatnÄ›, ale jako souÄ?ĂĄst SZP. KaĹždĂ˝ Ä?lenskĂ˝ stĂĄt mĹŻĹže pĹ™esunout 10 % prostĹ™edkĹŻ z I. do II. pilĂ­Ĺ™e. C/C byla proti zastropovĂĄnĂ­, vadĂ­ to pĹ™edevĹĄĂ­m druĹžstvĹŻm (COGECA). ZelenĂĄnĂ­ (30 % prostĹ™edkĹŻ) se netĂ˝kĂĄ biozemÄ›dÄ›lcĹŻ a oblastĂ­ NATURA 2000. EkologickĂŠ plochy ladem musĂ­ tvoĹ™it alespoĹˆ 7 %. C/C nesouhlasila ani s tĂ­mto opatĹ™enĂ­m. PoÄ?Ă­tĂĄ se sem i plocha boÄ?nĂ­ch svahĹŻ teras. Z diskuse bylo patrnĂŠ, Ĺže Ĺ™ada vÄ›cĂ­ je jeĹĄtÄ› nejasnĂĄ.

Organizace producentů v sektoru vína – Bylo prezentovåno stanovisko C/C pro zítřejťí jednåní poradní skupiny pro víno při Komisi. Konstatuje se v něm, Şe organizace producentů nejsou jediným nåstrojem řízení trhu, Şe velkou roli hrají i profesní svazy. Např. ve Španělsku se prodåvå jen 30 % vína prostřednictvím organizací producentů.

BiovĂ­no: StĂĄle nebylo dosaĹženo dohody v obsahu SO2 v biovĂ­nÄ›. Proto se C/C nebude jako celek vyjadĹ™ovat k tomuto tĂŠmatu, ponechĂĄvĂĄ to volnÄ› na Ä?lenech.

Alergeny: Kasein a vajeÄ?nĂ˝ bĂ­lek, vĂ˝jimka pro moĹžnost neznaÄ?it jejich pouĹžitĂ­ na etiketÄ› konÄ?Ă­ 30. 6. 2012.

JednĂĄnĂ­ poradnĂ­ skupiny „VĂ­no“ pĹ™i Komisi probÄ›hlo 20. října v dobÄ› od 9.30 do 13.00 hod. Vedl je pĹ™edseda Alejandro Gar-

544

Vinařský obzor (11/2011)

Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě Zajímáte-li se vy nebo někdo z vašich blízkých vedle svého vinaření i o zemědělství jako celek a zejména o jeho historii, určitě bude dobrým tipem v předvánočním čase publikace, kterou vydalo nakladatelství Libri.

Autoři M. Beranová a A. Kubačák si dali opravdu záležet. Výpravná publikace má na více než čtyřech stovkách stran široký záběr; úvodní kapitoly o prehistorii oboru, kde je podrobně popsáno obdělávání půdy v době kamenné, bronzové a železné a také později, v době laténské a římské či ve středověku, jsou doplněny podrobnějšími statěmi o zavodňování, hnojení, technice orby, žárovém zemědělství, setí, ručním nářadí a posléze rozšíření pluhu, o ručním nářadí, vláčení, branách, zápřahu aj. Tato úvodní část knihy je bohatě doprovázena množstvím dobových vyobrazení, mapek a schémat, která čtenáři umožní se snáz a hlouběji ponořit do studia tématu.

Další skupinou „středověkých“ kapitol jsou popisy jednotlivých pěstovaných polních plodin – obilnin (pšenice dvouzrnka, pohanka, proso, merlík aj.), luštěnin (hrách, fazole, cizrna, vikev aj.), rostlin pro olej a vlákno (len, konopí, mák aj.) a dále též zahradních plodin ze skupiny zelenin, bylin a květin. Dále se čtenář dozví o technice sklizně obilí a ostatních polních plodin, jejich skladování, o dějinách mlynářství, ovocnářství, vinařství, chmelařství, chovu domácích zvířat a nemůže chybět ani tematika chovu koní, včelařství a rybnikářství.

Druhá část knihy se pak zabývá obdobnými tématy, ale v období od středověku po současnost.

Autoři se již podrobněji zastavují v 19. století, kdy s érou průmyslové revoluce a počátkem používání strojů nabývá zemědělství také na velkovýrobním charakteru a zejména jeho zpracovatelská část je, dalo by se říct, mnohdy již průmyslem v pravém slova smyslu. Nejpodstatnější změny se však odehrávají až ve 20. století a autoři se nezaleknou ani tak ožehavých témat, jako jsou poválečné změny a následná kolektivizace.

Co se týče samotného vinařství v knize, lepším studijním materiálem bude asi spíše VINITORUM HISTORICUM profesora Viéma Krause, ale pokud pohlížíme na vinařství jako na neoddělitelnou složku zemědělské rodiny, do knihy zcela zapadá a budeme při čtení spokojeni. Kniha obsahuje také seznam stovek použitých pramenů, které budou cenným vodítkem pro ty, kdo budou chtít studovat hlouběji. V závěru je též slovníček základních pojmů, seznam starých plošných, prostorových a váhových jednotek nebo též přehled kupní síly tehdejších peněz a také několik užitečných tabulek.

Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě (Magdalena Beranová, Antonín Kubačák).

Vydalo nakladatelství Libri Praha v roce 2010.

Počet stran 430, doporučená cena 990 Kč.

ISBN 978-80-7277-113-4 Richard Stávek

Recenze / Česká republika v Evropské unii

cia-Gasco (C/C, ES) a za Komisi vedoucí oddělení pro víno DG AGRI byl přítomen Jesus Zorrilla Torraz.

Předseda pracovní skupiny C/C T. Coste (F) podal informaci o letošní sklizni – vysoká kvalita, někde vyšší množství, protože minulý rok byl podprůměrný – zvláště na východě (Rakousko, Česko). Na jihu (Španělsko, Itálie) bylo příliš horko, v Itálii je nejnižší sklizeň posledních let (–12 %). Na nižší sklizni se podepsalo i klučení vinic.

V Řecku se očekává o 40 % nižší výnos.

V EU je předpoklad sklizně v přibližně stejné výši jako minulý rok, tj. poměrně nízká. Obdobně je tomu i ve světě. Hodně vína z EU se vyvezlo do Číny a Ruska. V roce 2010 tvořilo lahvové víno 63 % veškerého exportu vína z EU. Například Španělsko ale vyváží více víno sudové. Největší objem lahvového vína putuje do USA, sudové zase do Ruska. EU vyváží 38 % vyprodukovaného vína. Zásoby se v posledních dvou letech mírně snižují, ale přesto jsou vyšší než před deseti lety. Přibližně jedna roční sklizeň je na skladech. Cena hroznů roste pomaleji než cena vína, činí to problém především členům vinařských družstev.

Národní programy podpor ve vinařství v roce 2010 – Celkem bylo rozpočtováno 1,025 miliardy €, z toho téměř 40 % bylo určeno na restrukturalizaci vinic. Téměř 28 % „spolkla“ destilace, necelých 9 % propagace vína ve třetích zemích, 8 % podpora na zahuštěný mošt a 7 % investice do sklepního hospodářství. Meziročně (2009 : 2010) se nejvíce zvýšil podíl investic, propagace a podpory zelené sklizně (z 0 na 1,7 %). Tři čtvrtiny prostředků určených na podporu destilace vyčerpalo Španělsko, zbytek Itálie, něco málo pak Portugalsko a Maďarsko. Bylo upozorněno na příliš byrokratické podmínky u podpory propagace vína ve třetích zemích. Celkem došlo během roku k 15 změnám v programech, převážně v rozdělení národních balíčků do podprogramů.

Organizace producentů – Názory CEEV a C/C nebyly shodné, stejně jako u výsadbových práv. CEEV požaduje práva zrušit. C/C: Organizace producentů fungují v každém státě jinak, například v Itálii v nich nejsou zahrnuti obchodníci s vínem.

To se musí zohlednit. Zorrilla: V návrhu reformy SZP jsou záležitosti týkající se všech oborů zemědělství, ale pak se musí precizovat podle specifik jednotlivých komodit.

Ve vinařství je oproti jiným oborům hodně odbytových družstev. Komise nyní nechce reformovat sektor vína, na to je čas ještě 4 roky, stávající programy by měly běžet dále. Přesto reforma SZP zasáhne i víno.

Sledování trhu s vínem – C/C i CEEV se shodují na potřebě pro prognózy i pro plánování Komise. Data v řadě případů existují, jen je nutné je řádně a včas zpracovat.

Bez finanční podpory Komisí to ale nepůjde.

Biovíno – O aktuálním stavu referoval vedoucí oddělení ekologického zemědělství DG AGRI Jean-Fracois Hulot. V minulosti bylo málo vědeckých podkladů pro ekologické zpracování hroznů, proto Komise financovala studii ORWINE. Výsledkem byla závěrečná zpráva a návod pro dobrou ekologickou praxi. Komise formulovala návrh předpisu. V roce 2009 začala k návrhu diskuse, která byla v roce 2010 přerušena pro rozdílná stanoviska členských států a v roce 2011 pak obnovena. Problém je především v obsahu SO2 ve víně. Podle vinařských zón pro cukr a podle obsahu zbytkového cukru se navrhuje maximální možný obsah síry.

Platnost by mohla začít 1. 8. 2012. V návrhu je stanoven maximální obsah síry pro vinařskou zónu C a suchá vína 100 mg/l u červeného a 150 mg/l u růžového a bílého. Pro všechna ostatní vína (tj. zónu A a B a vína se zbytkem cukru) platí redukce o 30 mg/l oproti nařízení č. 606/2009.

S návrhem zakázat některé fyzikální postupy při ošetřování biovína (ostrá filtrace, odstřeďování…) nesouhlasí CEEV. Dále navrhuje ponechat možnost používat označení „víno z ekologicky pěstovaných hroznů“ pro produkt, který nebude odpovídat novému nařízení v části zpracovatelské. J.-F. Hulot na tyto komentáře odpověděl v tom duchu, že segment bio stále roste, a to včetně biovína ve světě. EU byla v bioprodukci vždy na první příčce, nyní již u vína zaostává. V roce 2012 skončí možnost označování „víno z ekologicky pěstovaných hroznů“ a bude jen biovíno včetně příslušného loga. Navržený obsah síry ve víně ale stále rozděluje členské státy EU. Bilaterální dohoda s Indií – Návrh dohody již Komise předložila členským státům, zatím nebyl schválen.

Aromatizované víno – Původní nařízení (č. 1601/91) má již 20 let. V novém návrhu je rozšířen počet produktů, zeměpisné údaje jsou dány do souladu s jejich uváděním u ostatních produktů. Jsou rozděleny na aromatizovaná vína (víno + mošt tvoří alespoň 75 % objemu, obsah alkoholu 14,5 až 22 % obj.), aromatizované vinné nápoje (víno + mošt tvoří alespoň 50 % objemu, obsah alkoholu 4,5 až 14,5 % obj.) a aromatizované vinné koktejly vína (víno + mošt tvoří alespoň 50 % objemu, obsah alkoholu 1,2 až 10 % obj.). Schvalování návrhu by mělo začít na jednání Rady 16. listopadu, přijetí se předpokládá začátkem roku 2012.

Různé – Bylo vypsáno výběrové řízení na hodnotící studii reformy sektoru vína z roku 2008 (2. září 2011). Po 11 měsících bude studie zveřejněna na internetových stránkách DG Agri.

546

Vinařský obzor (11/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Savilon

Foto P. Pavloušek

Savilon je nová odrůda révy vinné se zvýšenou odolností k houbovým chorobám. Odrůda pochází ze šlechtitelské práce doc. Ing. Miloše Michlovského, DrSc., a kolektivu. Odrůda byla zapsaná do Státní odrůdové knihy 31. 12. 2010.

Ochranná práva k odrůdě byla udělena 26. 2. 2011. Udržovatelem odrůdy a majitelem ochranných práv je subjekt 604 – Ing. Miloš Michlovský, CSc. (www.ukzuz.cz).

Savilon pochází z křížení Rakiš x Merlan a je známý také pod svým šlechtitelským označením BV-19-88.

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je světle zelený, téměř lysý. List je středně velký, výrazněji trojlaločnatý, hladký. Řapíkový výkrojek je otevřený. Hrozen je středně velký až velký, dlouhý. U základu třapiny je vícekrát rozvětvený. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až řidší. Bobule je malá, lehce oválná, v plné zralosti zlatožlutá až lehce narůžovělá.

Pěstitelské vlastnosti Odrůda je vhodná pro lokality vhodné pro pěstování bílých moštových odrůd. Ve vynikajícím terroir je potom kvalitní také víno.

Při pěstování v okrajových lokalitách je nezbytná regulace násady hroznů během vegetace. Požadavky na půdní podmínky jsou nižší a dobře prospívá na vlhčích i sušších půdách. Vhodnější jsou záhřevné půdy.

Odrůda dozrává v 1. polovině října. Odolnost k zimním mrazům je dobrá. Savilon je velmi vhodnou odrůdou pro pěstování v biologickém vinohradnictví díky zvýšené

Savilon – keř

Tabulka 1 Cukernatost (°NM)

Titrovatelné kyseliny (g.l-1)

pH

Rok Savilon

Ryzlink rýnský

Savilon

Ryzlink rýnský

Savilon

Ryzlink rýnský

22,4

20,1

8,17

12,53

3,24

3,21

2008

19,0

21,2

7,43

11,37

3,34

3,03

2009

22,6

20,1

6,76

12,28

3,35

3,23

Průměr

21,3

20,4

7,45

11,80

3,31

3,13

2006

Tabulka 2 Kyselina vinná (g/l) Rok

Kyselina jablečná (g.l-1)

Poměr vinná/jablečná

Savilon

Ryzlink rýnský

Savilon

Ryzlink rýnský

10,55

3,48

4,28

1,85

2,46

6,12

7,69

4,40

6,43

1,39

1,20

6,51

8,92

2,44

4,40

2,67

2,03

6,36

9,05

3,44

5,04

1,97

1,90

Savilon

Ryzlink rýnský

2006

6,44

2008 2009 Průměr

odolnosti k houbovým chorobám. Odolnost k plísni révy je dobrá až velmi dobrá. Po napadení se na listech velmi dobře projevuje hypersenzitivní reakce (HR) ve formě ohraničených nekrotických skvrn. Odolnost k padlí révy je dobrá, ale v letech se silnějším infekčním tlakem této choroby mohou být napadeny listy. Odolnost k šedé hnilobě je dobrá až velmi dobrá také díky volnějšímu uspořádání bobulí v hroznu.

Savilon je odrůda s velmi vysokou násadou hroznů. Pro produkci nejkvalitnějších vín je proto vhodné nízké zatížení 4–6 oček na m2 v kombinaci s regulací násady hroznů, v závislosti na aktuální násadě. I při vysokém výnosu však dosahuje velmi dobré kvality, jak dokazují výsledky z Ústavu vinohradnictví a vinařství, při pěstování se zatížením 10 oček na keř, bez doplňkové regulace násady hroznů.

Kvalita vyjádřená cukernatostí je vyšší než u Ryzlinku rýnského s velmi příznivou

Savilon – keř

Savilon – vrchol letorostu

v zóně hroznů. Vhodný termín pro odlistění je blízko termínu kvetení, kdy má révový keř schopnost dobře kompenzovat odstraněnou listovou plochu.

Sklizeň hroznů je vhodné kombinovat podle poměru mezi cukernatostí a titrovatelnými kyselinami, s přihlédnutím k aromatické vyzrálosti.

Enologické vlastnosti Zpracování hroznů se odvíjí od typu vína, který chce vinař získat. Savilon je možné zpracovávat technologií řízeného kvašení v nerezových nádobách. Výsledkem je potom reduktivní typ bílého vína, které si zachovává aromatický charakter a svěží kyselinu.

Vhodnou technologií je také dlouhodobé zrání na jemných kvasničných kalech, které Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

hodnotou titrovatelných kyselin a také pozitivní hodnotou pH moštu.

Také struktura jednotlivých organických kyselin je velmi dobrá, srovnatelná s běžnými odrůdami evropské révy vinné.

Zajímavým parametrem je také aromatická zralost bobulí. S postupujícím zráním se bobule vybarvují ze zelených tónů přes zelenožlutě zbarvené bobule až po lehce nazlátlé bobule s narůžovělým líčkem. Senzoricky jsou v bobulích tyto změny méně patrné, protože je zřejmě více aromatických látek ve vázané formě. Vázaná forma aromatických látek není v bobulích senzoricky vnímatelná.

Olistění keře je středně husté a kvalitě hroznů velmi dobře napomáhá odstranění zálistků v zóně hroznů a odlistění 1–3 listů

Savilon – hrozen

Vinařský obzor (11/2011) 547

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Savilon – list

Savilon – hrozen

se pozitivně odráží na chuťové plnosti vína a dokonalé harmonii vůně a chutě vína.

Využití odrůdy a kvalita vína Savilon je velmi kvalitní PIWI odrůda určená pro pěstování v systémech biologického vinohradnictví. Savilon je možné pěstovat s minimálním použitím prostředků na ochranu rostlin, v biologických systémech s použitím měďnatých a sirnatých přípravků.

Nejvhodnější kategorií je víno v pozdním sběru. Víno je aromatické s kombinací ovocných tónů, které jsou jemně podbarvené „zelenými“ tóny, podobně jako u odrůdy Sauvignon blanc. Chuť vína je plná, harmonická, se svěží kyselinkou.

548

Vinařský obzor (11/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Vinohradník po vinobraní Foto archiv autora

Foto archiv autora

Po vinobraní má vinohradník konečně po celoroční práci chvíli času na zamyšlení, co by bylo možné ve vinici zlepšit, jakým způsobem inovovat strojový park nebo agrotechnické zásahy ve vinici.

Foto archiv autora

2 Půda s vysokým podílem humusu

1 Ozelenění s vysokým podílem travních druhů

nost, jak zvyšovat obsah organické hmoty v půdě.

Organická hmota v půdě je představovaná především humusem. Humus se díky své koloidní struktuře významně podílí na sorpčních schopnostech půdy pro organické a anorganické látky a má také pozitivní vliv na zakořeňování révy v nových výsadbách. (Obrázek 2) Před založením ozelenění ve vinici je potřeba mít přehled o obsahu humusu v půdě.

Ošetřování půdy ve vinici musí následně směřovat k udržování optimálního obsahu humusu v půdě. Obsah humusu v půdě lze udržovat pravidelným mulčováním ozelenění a ponecháním všech rostlinných zbytků révy vinné ve vinici.

Obvyklým v moderním vinohradnictví je také ponechání ořezaného réví ve vinici, které pozitivně působí na udržování organické hmoty v půdě. Velmi nebezpečné je však ponechání dřeva z keřů napadených chorobou ESCA ve vinici. (Obrázek 3)

3 Příznaky ESCA u révy vinné Foto archiv autora

Jedním ze stále živých témat je ošetřování půdy ve vinici. Ozeleňování vinic prochází v posledním období velmi dynamickým vývojem. V minulosti se upřednostňovalo spontánní ozelenění vinic. V takovém systému ozelenění však přebraly velmi rychle dominantní funkci travní druhy (čeleď Poaceae). (Obrázek 1) Trávy vytváří významnou konkurenci révě vinné, zejména ve vztahu k vodě a dusíku. Doporučované dávky hnojení u těchto systémů ozelenění potom často představovaly 50–120 kg N/ha, přičemž dávka dusíku povolená v integrované produkci (IP) je 50 kg N/ha.

Cílem každého vinohradníka je přitom využívat pozitivní dopady ozelenění a minimalizovat negativní vliv na révu vinnou.

Za jeden ze základů kvalitního ozelenění je třeba považovat obsah organické hmoty v půdě. Význam humusu pro pěstování révy vinné a ozelenění vinic si je třeba uvědomit nejlépe před výsadbou vinice.

Před výsadbou totiž existuje nejlepší mož-

4 Ozelenění s jetelovinami

Vinařský obzor (11/2011) 549

inzerce©

Vinohradnictví / Inzerce

Tabulka 1 Pravidla pro použití různých druhů rostlin při ozelenění vinic podle ZIEGLER (www.dlr-rheinpfalz.rlp.de) (Obrázek 5) Zásady tvorby výsevných směsí: • Nejméně 3 druhy z různých rodů.

• Travní druhy nesmí být dominantní (méně než 50 %).

• Nejméně 33 % bobovitých rostlin (Fabaceae).

• 1 až 2 hlubokokořenící druhy ve směsi.

• Ponechání dostatečného prostoru i pro přirozenou flóru díky nižšímu výsevnému množství.

Ošetřování ozelenění: Během vegetace je vhodné, aby v ozelenění neustále nějaké druhy rostlin kvetly.

• První mulčování při výšce porostu 30–50 cm, při trvalém suchu dříve.

• Alternativní mulčování – při jednom termínu mulčovat pouze každé druhé meziřadí.

• Neprovádět mulčování v době hlavního kvetení ozelenění – podpora užitečných organismů.

Tabulka 2 Porovnání odlistění před kvetením (27. 5. 2011) a kontroly (bez odlistění) u Ryzlinku rýnského Cukernatost (°NM)

Titrovatelné kyseliny (g/l)

pH

Poznámka

Odlistění před kvetením (27. 5. 2011)

20,9

7,81

3,28

Nebyl zaznamenán výskyt slunečního úpalu. Hrozny nebyly napadeny hnilobami. Vynikající aromatická zralost s výrazným ovocným aroma.

Kontrola (bez odlistění)

19,9

9,07

3,22

20% napadení hroznů hnilobami.

Průměrná aromatická zralost s výskytem „zelených“ tónů.

Keře napadené chorobou ESCA je vhodné po řezu odstranit z vinice a spálit. Zejména staré dřevo může totiž být významným zdrojem infekce.

Strategie zakládání ozelenění se nyní mění na používání rostlinných směsí, které jsou co nejprospěšnější pro udržování kvalitní struktury půdy, umožní pohyb mechanizace ve vinici a budou podporovat tvorbu organické hmoty a díky mineralizaci uvolňovat dusík přístupný pro révu vinnou.

Po trvalé ozelenění půdy ve vinici je vhodnější využít směsi z rostlin, které tvoří vysokou hmotu biomasy a hluboce zakořeňují, protože zlepšují strukturu půdy. Směsi využívané pro trvalé ozelenění vinic by měly být především druhově bohaté, s nízkým

zastoupením travních druhů čeledi lipnicovitých (Poaceae), přibližně s 50% podílem rostlin z čeledi bobovitých (Fabaceae) a zastoupením dalších kvetoucích dvouděložných rostlin.

Pro ozelenění půdy jsou velmi vhodné rostliny z čeledi bobovitých (Fabaceae), protože dovedou poutat vzdušný dusík a stimulují půdní organismy. (Obrázek 4) Ozelenění bobovitými rostlinami může významně přispívat k celkové bilanci dusíku ve vinici a u révy vinné. Praktické zkušenosti ukazují, že ve vinicích, kde se využívají bobovité, je možné úplně vyloučit hnojení minerálním dusíkem. Vinice s tímto způsobem ošetřování mohou být také v některých případech dokonce dusíkem přehnojeny. Za těchto okolností je vhodné omezit

činnost hlízkových bakterií např. zaoráním ozelenění nebo podrýváním zeleného pokryvu.

Velmi významné je také ozelenění půdy ve vinici v určité části vegetace nebo roku.

Velmi vhodné je v tomto směru částečné ozelenění vinice přes zimu. inzerce©

Varianta

5 Druhově bohaté ozelenění

6 Ozelenění s obilovinami

Foto archiv autora

nech potom nedochází k poklesu cukernatosti, který je s odlistěním spojený. Ryzlink rýnský odlistěný před kvetením dosáhl vynikajících analytických parametrů pro výrobu kvalitního vína.

Poslední otázkou je, zda odlisťovat mechanizovaně. Kvalita mechanizace se velmi zlepšila, což ukazuje obrázek 8. Odlistění bylo provedeno v roce 2011 nejmodernějším defoliátorem. Zóna hroznů je skutečně velmi kvalitně odlistěná. Hrozny nejsou přímo exponované ke slunci. Ztráta listové plochy je minimální. Hrozny nejsou mechanizovaně poškozené. Pro porovnání při mechanizovaném odlistění starším typem defoliátorů často docházelo k příliš silnému odlistění (Obrázek 9) a také k poškození hroznů. (Obrázek 10)

Foto archiv autora

Foto archiv autora

8 Odlistění defoliátorem v roce 2011

7 Ryzlink rýnský odlistěný před kvetením

V roce 2007 byly téměř všechny odrůdy révy vinné poškozeny slunečním úpalem, který se ve vinicích objevil po prudké změně chladného a horkého počasí kolem 14. 7. 2007. Tato skutečnost prohloubila nedůvěru k odlisťování.

Vědecké publikace od té doby uvádí, že raný termín odlistění, kolem kvetení révy vinné, vede k zesílení slupky bobule vlivem vystavení slunečnímu záření, a tím k nižšímu výskytu slunečního úpalu.

V letošním roce jsem založil pokus u Ryzlinku rýnského, který je jednou z nejcitlivějších odrůd na sluneční úpal. V několika termínech jsem odstraňoval dva listy postavené naproti hroznům. U variant odlistění před kvetením (27. 5. 2011) a po kvetení révy (17. 6. 2011) se skutečně po celou dobu vegetace neprojevil sluneční úpal. (Obrázek 7) Tento raný termín ukázal také velmi zajímavý dopad na kvalitativní parametry hroznů, které jsou ukázány v Tabulce 2.

Výsledek potvrdil i další známou skutečnost související s listovou plochou. Při velmi brzy provedeném odlistění má listová plocha velkou schopnost kompenzovat odstraněnou listovou plochu. V těchto termí-

Pro tento typ ozelenění je vhodné využívat přezimující druhy, které dokážou růst i na jaře. V praxi se k částečnému ozelenění přes zimu využívají přezimující i nepřezimující rostlinné druhy. Vhodné je ozelenění s vyšším podílem bobovitých (Fabaceae), naopak nevhodné jsou travní druhy z čeledi lipnicovitých (Poaceae), např. lipnice, kostřava nebo jílek, protože odebírají velké množství vody. K tomuto typu ozelenění se ale využívají také obiloviny (Obrázek 6) a některé rostliny z čeledi brukvovitých (Brasicacceae). Částečné ozelenění přes zimu se buď zakládá ze spontánní vegetace ve vinici, nebo se vysévá v polovině srpna až začátkem září.

Tento typ ozelenění začíná na jaře dříve růst a může vytvořit dostatečné množství zelené hmoty pro mulčování anebo zapravení do půdy. Zelenou hmotu není vhodné zapravovat hluboko do půdy. Je důležité, aby byl zabezpečen přísun kyslíku a mohla probíhat mineralizace.

Dalším zajímavým tématem na úvahu může být zapojení většího podílu mechanizace do provádění zelených prací, respektive používání defoliátorů (odlisťovačů) a vhodný termín použití.

Foto archiv autora

Vinohradnictví

Foto archiv autora

Vinařský obzor (11/2011)

Foto archiv autora

550

9 Intenzivní odlistění

10 Mechanické poškození hroznů

Filtrace jako služba Pomůžeme vám s filtrací ve vašem sklepě!

víme, že v období před Vánoci máte ve sklepě mnoho práce, proto si vám dovolujeme nabídnout naši výpomoc.

Vaše víno rychle a šetrně mikrobiologicky se zárukou kvalitního výsledku.

Možná ještě zajímavější pro vás může být , s potřebou zachování hladiny cukru nebo alkoholu.

Tady vám opět zajistíme spolehlivý výsledek s mikrobiologickou čistotou na zařízení

.

Jsme připraveni pružně reagovat na vaši bezprostřední potřebu. Náš filtrační technik přijede s filtrem do vašeho vinařství a provede požadované úkony s profesionálním nasazením.

Neváhejte nás neprodleně kontaktovat.

Naše kapacity jsou omezené.

Bílek Filtry s.r.o., 696 21, Josefov 135 IČO: 269 71 259 DIČ: CZ 296 71 259

Tel: +420 518 372 075 Tel./Fax + 420 518 372 134 E-mail: info@filtrace.com www.filtrace.com

552

Vinařský obzor (11/2011)

Vinohradnictví

Jan Otáhal Valtice

Fenomén Rulandské aneb Proč nemáme Burgundské?

Foto -ss-

Rulandské šedé

Chardonnay

kyselin, byly hrubé a bez aromatu). Rozborem této situace se zabýval v roce 1976 na stránkách časopisu VINOHRAD Lubomír Glos a popsal tři typy Burgundského bílého rozšířeného v Československu: „V Čechách pěstovaný původní typ patří do staré skupiny Burgundského a vznikl patrně z Burgundského šedého ztrátou barviva; na Moravě a na Slovensku bylo již dávno rozšířené Burgundské, které se velmi podobá v mnoha vinařských státech pěstovanému typu Chardonnay; na Slovensku a zvláště v Malokarpatské oblasti se v poslední době rozmnožuje takzvané Burgundské rakouské, dávající až o 20 % vyšší sklizně, ale vína s vyššími kyselina-

Foto -ss-

1. V odborné literatuře zjistíme, že původní odrůdou u skupiny Pinotů je Burgundské modré (Pinot noir) a název „Pinot“ je odvozen od slova pin = borovice, neboť má hrozen s malými a nahloučenými bobulemi podobně jako šiška jehličnanů.

Dřívější typy této odrůdy u nás pěstované byly málo plodné a jednalo se jen o doplňkovou odrůdu, ale dávající při zachování požadované agrotechniky a technologie špičková vína. Teprve důkladná klonová selekce určila k množení klony s většími hrozny. Podstatné zvětšení ploch vinic s touto odrůdou nastalo koncem devadesátých let minulého století především pro výrobu nejkvalitnějších červených přívlastkových vín.

2. Burgundské bílé – (Pinot blanc) vzniklo jako pupenová mutace Burgundského modrého a patří u nás odedávna k nejvíce pěstovaným odrůdám z této skupiny. Ale počátkem sedmdesátých let minulého století se počaly ozývat kritické hlasy od technologů vinařských závodů na jakost dodávaných hroznů (mošty obsahovaly hodně

Foto -ss-

Světový sortiment odrůd révy vinné zahrnuje mimo jiné také bohatou rodinu Pinotů, kde se jako základní odrůda uvádí Pinot noir. Že jde o prastarou odrůdu mající svou domovinu ve Francii dokazuje nejen původní název, ale také množství synonym. Nakonec i označení této odrůdy Burgundské modré, rozšířené ve vinařském světě svědčí o tom, že právě z Francie se tato odrůda šířila do dalších vinařských oblastí. Do Čech bylo Burgundské dovezeno dle všeobecných znalostí císařem Karlem IV., ale možná ještě dříve mnichy cisterciáky a následně se dostalo na Moravu a do Uher. Proč ale dnes nemáme v Čechách, na Moravě, ba ani na Slovensku víno pod označením Burgundské?

Rulandské bílé

mi, hrubá a bez aromatu – a právě v tom je otázka jakosti Burgundského bílého.“ Jelikož se až do roku 1994 zásadně nerozlišovalo Burgundské bílé a Chardonnay, vysazovaly se v Československu vlastně spíše klony Chardonnay, které poskytovaly dobré sklizně a vysoce jakostní víno, a tak se v našich vinicích v té době nacházelo ve vinicích pod označením Burgundské bílé až 90 % i více odrůdy Chardonnay. K výraznému oddělení a samostatným výsadbám těchto dvou odrůd dochází po roce 1995. Až výrobou přívlastkových vín přišlo u Burgundského bílého k množení vhodných klonů a regulaci výnosů, a tak má tato odrůda opět i u nás své potřeb-

Ještě na X. Valtických vinných trzích (VVT) v roce 1976 bylo ve Valticích k ochutnání celkem 478 vín, mezi více než 40 odrůdami také 28 vín Burgundského bílého, 11 vín Burgundského modrého, ale již také 19 vín Rulandského. V tomto roce ještě naposled bylo u nás použito označení Burgundské (bílé, šedé a modré), v dalším ročníku VVT v roce 1977 byla již vína označena názvem Rulandské (bílé, šedé a modré).

Právě až v roce 1975 reagovalo Ministerstvo zahraničí ČSSR na již dříve vznesené protesty Francie, usilující o zákaz používání názvu Burgundské ve všech státech, které neměly odsouhlasenu výjimku. Vyhláška ministerstva zahraničí č. 67/1975 Sb., o Lisabonské dohodě z roku 1958 na ochranu původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. 10. 1958 a revidované ve Stockholmu dne 14. 7. 1967, zakázala od roku 1976 definitivně u nás používat název Burgundské u vín všech tří odrůd. Vznikl tak velký problém u vinařů, kteří uváděli víno na trh, jaký název zvolit, aby nedošlo k velkému

Foto archiv autora

Etikety používané na Státním statku ve Valticích pro označení vína Burgundské (Rulandské) bílé:

Etiketa Burgundské bílé z roku 1954 Foto archiv autora

zmatení u konzumentů. Synonymum Roučí, kdysi dávno používané v Čechách, nebylo vůbec známé a také originální název Pinot se z hlediska marketingového ani všeobecně politického nijak nezamlouval. Nakonec se vinaři shodli na názvu Rulandské, které se sporadicky jako synonymum v té době využívalo k označení vína Burgundské šedé. Tak došlo k anachronismu, že ve vinohradnictví (hrozny, sazenice, keře) a ve Státní odrůdové knize byly odrůdy skupiny Pinot nazývány Burgundské (bílé, šedé, modré) a víno se na etiketách uvádělo s názvem Rulandské (bílé, šedé, modré). Teprve v roce 1993 Hlavní odrůdová zkušebna pro révu vinnou při Státním kontrolním zkušebním ústavu zemědělském předložila Státní odrůdové komisi návrh na odstranění výše uvedeného problému, který se ve vinařské praxi projevoval různými záměnami názvů u odrůd nebo u vín. Ve Státní odrůdové knize byly pro Pinoty uvedeny názvy již používané u vín, a to Rulandské bílé, Rulandské šedé a Rulandské modré, čímž došlo také k souladu s platnými právními předpisy. I tak ale pokračoval u těchto tří odrůd někdy rozpačitý paradox vyplývající z toho, že jenom u nás a na Slovensku jsou Pinoty nazývány Rulandské (Slováci mají i nadále v „Listině registrovaných odrod na Slovensku“ zapsány předmětné odrůdy jako Burgundské biele, sivé a modré nebo mohou používat značení Pinot) – třeba na výstavách vín se vína z Rakouska označená jako Weisburgunder převáděla ještě v roce 2005 do našich názvů Rulandské bílé.

A tak v České republice i po přijetí Vinařského zákona v roce 1995 a jeho početných novel máme v Příloze č. 1 k vyhlášce č. 323/ 2004 Sb., v seznamu odrůd, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti, uvedeny názvy a povolená synonyma: Rulandské bílé (Pinot blanc), Rulandské šedé (Pinot gris) a Rulandské modré (Pinot noir).

Etiketa Burgundské z roku 1956 Foto archiv autora

né zastoupení v sortimentu, ale odrůda Chardonnay se na ni rychle dotahuje.

3. Burgundské šedé (Pinot gris, Rulandské) – vzniklo mutací z Burgundského modrého a postupně se také rozšířilo do celého vinařského světa. V Německu rozšiřoval tuto odrůdu obchodník s vínem J. S. RULÄND a po něm získala v německy mluvících zemích synonyma RULÄNDER, u nás Rulandské. V našem sortimentu bylo Rulandské v předchozích letech jen doplňkovou odrůdou, malé hrozny sprchávaly a poskytovaly menší sklizně; intenzivní až tmavohnědé zabarvení slupky dělalo problémy sklepmistrům při zpracování a výsledné barvě bílého vína. Důsledná klonová selekce a postupná oblíbenost vysoce jakostního vína zvedly zastoupení Rulandského ve výsadbách v polovině devadesátých let minulého století na přední místa a zařadily hrozny této odrůdy v současné době na nejlépe zpeněžitelné.

Vinařský obzor (11/2011) 553

Etiketa Burgundské z roku 1970 Foto archiv autora

Vinohradnictví

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné Autoři: P. Burg, P. Zemánek – ISBN 978-80-904511-0-0, cca 70 stran, formát 210 × 210 mm Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. Chemická ochrana vinic – aplikace ochranných látek ve vinicích – mechanizační prostředky pro ochranu vinic – rozptylovače–trysky – seřízení strojů – technické požadavky – příprava kapaliny, plnění a čištění stroje – technologické linky na ochranu vinic – tabulky příkladů výpočtů nákladů na ošetření různými variantami velikosti strojů a výkonnosti traktorů

150 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Etiketa Rulandské bílé po roce 1976

Použitá literatura 1. POSPÍŠILOVÁ, Dorota: Ampelografia ČSSR. Príroda 1981, str. 67, 71, 177 2. GLOS, Lubomír: VINOHRAD, 1976, s. 178 3. KRAUS V. – FOFFOVÁ Z. – VURM B. – KRAUSOVÁ D.: Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praga Mystica 2005 4. ŠEVČÍK J.: Vinařský obzor, 1994, s. 75 5. Katalogy Valtických vinných trhů

554

Vinařský obzor (11/2011)

Sklepní hospodářství / Inzerce

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Sotolon a zrání bílých vín Sotolon /3-hydroxy-4,5-dimetyl-2(5H)-furanon/ se podílí na aromatickém charakteru Sherry, Portského vína a přírodně sladkých vín z oblasti Jura. Tvorba sotolonu je také spojena s plísní Botrytis cinerea, a proto se může vyskytovat také v botrytických sběrech. V posledním období se však vytváří jako důsledek oxidace rovněž u bílých tichých vín.

Prahová hodnota senzorického vnímání je 8 µg/l v suchém bílém tichém víně (PONS aj., 2008). Sotolon se projevuje ve vůni a chuti ořechovými a ostře kořenitými tóny.

Na tvorbě sotolonu ve víně se významně podílí kyslík. Sotolon je proto častější a také typický pro vína vyráběná oxidativními technologiemi. U tichých bílých vín může

naopak senzorický charakter vína ovlivňovat negativně. O negativním působení sotolonu se zmiňuje také prof. Denis Dubourdieu při přednášce na Concours Mondial de Sauvignon 2011.

Sotolon a jeho výskyt se rovněž často uvádí u odrůdy Sauvignon blanc, zejména u hroznů napadených ušlechtilou šedou hnilobou.

Pro aromatický projev Sauvignonu blanc je

proto ideální kvalita pozdního sběru, která zajišťuje kvalitní odrůdové aroma.

Zrání vína na jemných kvasničných kalech se uvádí jako vhodná prevence proti negativní tvorbě sotolonu ve vínech. Během zrání vína na kvasničných kalech působí kaly jako ochrana proti oxidaci a také pozitivně působí na zachování aromatických látek ve víně. Tento typ technologie rovněž

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Sklepní hospodářství / Zprávy

Světové emoce: Merlot a Cabernety v Bergamu

Sudy o velkých objemech jsou vhodné pro zrání vín na kalech

Dřevěné nádoby jsou také velmi vhodné pro zrání vín na kalech

může víno výrazně obohacovat díky tvorbě glutationu a manoproteinů. Zároveň dokáže eliminovat mnoho negativních tónů, které mohou poškozovat vůni a chuť vína.

Tato technologie je dnes postavená skutečně na velmi moderních základech, tzn. že znalost biochemie vína umožňuje jednotlivé postupy (síření, míchání kalů atd.) aplikovat tak, aby bylo možné vyrobit vynikající bílé víno.

Tato technologie nemusí být nutně vázaná na klasické sudy „barrique“. Ba právě naopak. Vhodné jsou větší nádoby, tj. dřevěné vinifikátory nebo také sudy o větších objemech.

Použitá literatura PONS, A., LAVIGNE, V., LANDAIS, Y., DARRIET, P., DUBOURDIEU, D., 2008: Distribution and Organoleptic Impact of Sotolon Enatiomers in dry White Wines. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 56, 1606–1610.

PONS, A., LAVIGNE, V., LANDAIS, Y., DARRIET, P., DUBOURDIEU, D., 2010: Identification of a Sotolon Pathway in Dry White Wines. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 58, 7273–7279.

Foto archiv autora

minimalizuje výskyt negativních sloučenin na bázi síry ve víně.

K tvorbě sotolonu dochází velmi často až při zrání vína v lahvích právě v závislosti na množství kyslíku v prostoru mezi hladinou vína a uzávěrem a také na propustnosti kyslíku přes uzávěr.

Na tvorbu sotolonu má vliv rovněž obsah acetaldehydu ve víně. PONS aj. (2011) uvádí souvislost mezi koncentrací acetaldehydu a sotolonu ve víně. Dalším možným prekurzorem sotolonu je kyselina askorbová.

Přídavek kyseliny askorbové před lahvováním může potenciálně generovat tvorbu sotolonu.

Vinařská věda naznačuje jako stále významnější využívání zrání vína na jemných kvasničných kalech. Tato technologie

Vinařský obzor (11/2011) 555

Pod heslem „Bergamo is now the world capital of the Bordeaux blends!“ proběhl v tomto historickém městě a stejnojmenné provincii regionu Lombardie v severní Itálii v pořadí již sedmý ročník soutěže nazvané „Emozioni dal Mondo – Merlot e Cabernet Insieme“.

Letošní klání uspořádalo ve dnech 13.–15. října Consorzio Tutela Valcalepio v paláci Visconti nedaleko Bergama a zúčastnilo se ho 201 vzorků (jeden byl diskvalifikován z důvodů označení stolního vína) z 15 zemí. Kromě Itálie to byly alfabeticky Česká republika, Francie, Chile, Chorvatsko, Izrael, Jihoafrická republika, Malta, Německo, Slovenská republika, Slovinsko, Srbsko, Španělsko, Švýcarsko a Turecko. V hodnotících komisích zasedlo 63 degustátorů, z nichž 28 přijelo ze zahraničí.

Oblast vinařské zóny Valcalepio se rozkládá na úpatí pohoří obklopujícího město Bergamo, mezi řekou Addou a jezerem Iseo, a táhne se přibližně 70 km. V roce 1977 bylo v městečku San Paolo d’Argon poblíž Bergama založeno Consorzio Tutela Valcalepio za účelem podpory a propagace místních vín, které sdružuje zdejší výrobce, jejichž roční produkce činí 1,5 milionu lahví. Pod označením Valcalepio DOC se na trh uvádějí pouze tři druhy vín: Valcalepio Bianco, Valcalepio Rosso Riserva a Valcalepio Moscato Passito.

Jedna velká zlatá pro Slovinsko a dvě zlaté do slovenského Pezinoku!

Kromě jedné velké zlaté medaile, která zůstala v Itálii (Cabernet Alto Mincio, Val di Pietra IGT), udělila mezinárodní hodnotící porota druhou velkou zlatou za Cuvée Merlot-Cabernet Sauvignon 2006 Vinařství Constantini Vina, Goriška Brda ze Slovinska. Dále bylo rozdáno 57 zlatých a 80 stříbrných medailí. Podle regulí O.I.V. – Organisation Internationale de la Vigne et du Vin, které připouštějí pouze 30 % medailí, nebyly však v tomto roce žádné stříbrné medaile uděleny. Itálie byla v počtu vzorků nejzastoupenější a celkem získala v soutěži 39 zlatých medailí, zatímco rekordní počet zahraničních zlatých medailí (6) putoval do Izrale. Chorvatsko si odvezlo čtyři zlaté, Slovensko (2× Víno Matyšák) a Srbsko po dvou, Chile po jedné a Slovinsko si přidalo k velké zlaté navíc ještě jednu další zlatou medaili.

Vinařství Radomil Baloun z Velkých Pavlovic opět v Bergamu obhájilo každoroční ocenění Premio della Stampa Kromě výše uvedených medailí, které se udělují pod přísným ostřížím okem zástupce z O. I.V. (tentokrát byl přítomen Ralf Anselmann z Německa), má každá zúčastněná země možnost získat navíc novinářskou cenu Premio della Stampa, již udělují pouze členové jury, kteří jsou zároveň novináři (podmínkou je získání nejméně 85 bodů v soutěži za relevantní vzorek). Naše Vinařství Baloun tak znovu v Bergamu obhájilo tuto speciální cenu, kterou si přivezlo ze soutěže domů doposud každý rok.

Helena a John Baker

» Klasické sudy barrique se u nás nejčastěji používají pro zrání vín na kalech

Kompletní výsledky jsou k dispozici na: www.emozionidalmondo.it.

556

Vinařský obzor (11/2011)

Sklepní hospodářství

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Technické prostředky pro mytí a čištění vinařských provozů a zařízení – 3. díl

1a Schéma rotační mycí hlavy

Foto P. Burg

Při sanaci stojících nebo ležatých nádob je nutné provést podle situace nejprve vypláchnutí kalů a zbytků vína. V následující fázi probíhá proces samotného mytí, který je zakončen opláchnutím vnitřního povrchu stěn nádob pitnou vodou.

Proces mytí se zabezpečuje pomocí rotačních mycích hlav uchycených ke stacionárnímu podstavci nebo lehkému kolovému vozíku (obr. 1). Pohyb kol je zpravidla odvozen od malého turbínového motoru.

Pracovní část zařízení tvoří otočná vystřikovací hlavice se dvěma nebo čtyřmi rotačními tryskami s plochým výstřikovým paprskem (obr. 2, obr. 3). Pohyb trysek i celé pracovní hlavy zajišťuje tlak mycí vody procházející miniaturním turbínovým kolem. Počet otáček závisí na tlaku vody a může být u některých typů regulovatelný. Voda je přiváděna hadicí z vodovodního řádu nebo běžného typu vysokotlakého čističe. Běžná spotřeba vody je 15–30 l.min-1 (900–1 800 l.h-1).

Při mytí je otočná vystřikovací hlavice vložena do vnitřního prostoru tanku nebo uchycena k jeho dvířkům, tak aby proud tryskající vody pokryl celý vnitřní povrch tanku.

Při předmytí a mytí je voda odváděna do zásobníku a opakovaně používána. Pouze pro závěrečné mytí je použita pitná voda.

Na konci mytí je nutné provést vizuální kontrolu čistoty všech částí zařízení a armatur.

Problematické bývá použití těchto zařízení zpravidla u stojatých nádob, kde je poměrně náročné zabezpečit rovnoměrný rozptyl vody do horních partií tanků. Jisté řešení představuje stabilní uchycení trysek pro čištění a oplach v horních částech stojatých

Foto P. Burg

Předcházející díl příspěvku byl zaměřen na technické prostředky a zařízení využívaná při sanaci dřevěných sudů.

Vedle nich jsou ve vinařských provozech stále častěji využívány plastové a nerezové nádoby, jejichž důkladná sanace vyžaduje rovněž náležitou pozornost, protože v těchto nádobách je mošt a víno dlouhodobě uchováváno.

Z technologického hlediska nelze v žádném případě opomíjet ani sanaci hadic a potrubí, která ve vinařských technologiích sehrávají spojovací a transportní funkci. Kvalitní provedení sanačního zásahu je dnes samozřejmostí, protože přispívá ke snižování rizika mikrobiální kontaminace, vzniku nežádoucích pachutí, a je tak jedním z hlavních předpokladů výroby vysoce kvalitních vín. Výkonnost sanačních zařízení je ovlivněna jejich konstrukčním řešením, technickou úrovní a zkušenostmi pracovníků.

1b Schéma pohybu rotační mycí hlavy ve vnitřním prostoru nádrže

Vinařský obzor (11/2011) 557

Foto P. Burg

Foto prospekt výrobce

Sklepní hospodářství / Inzerce

3 Otočná postřikovací hlavice

2 Schéma otočných vystřikovacích hlavic

rou. Výkonnost zařízení se pohybuje kolem 10–600 kg páry za hodinu. Pro zvýšení výkonnosti je možné sériové zapojení několika zařízení. Standardní provozní tlak je 2–10 barů. Připojení k jednotlivým typům zařízení je řešeno pomocí rychlospojek. Údržba a čištění hadic a potrubí Rmut, mošt i víno jsou mezi jednotlivými operacemi dopravovány pomocí plastových hadic nebo stacionárních rozvodů, tzv. produktovodů, nejčastěji v nerezovém, skleněném nebo plastovém provedení (obr. 5).

Cílem sanace těchto částí technologických zařízení je odstranění zbytků dopravovaných surovin, které se při dalším použití mohou stát zdrojem mikrobiální kontaminace,

inzerce©

tanků. Tento systém lze využít hlavně u velkokapacitních nádob ve spojení s automatickým čisticím zařízením.

Při sanaci vinařských nádob a dalších zařízení (filtry, plnicí zařízení, potrubí aj.) jsou stále častěji využívány také vyvíječe páry (obr. 4). Tato zařízení jsou dodávána v mobilním i stacionárním provedení. Slouží k sanaci a dezinfekci nádob a dalších zařízení proudící přehřátou párou o teplotě až 120 °C. Tato pára se svými vlastnostmi blíží spíše vlastnostem plynů. Vyvíječe jsou konstrukčně tvořeny zásobníkem vody, vyvíječem páry se zásobníkem páry, elektrickými topnými tělesy nebo plynovými hořáky, čerpadlem, nádrží na kondenzát, uzavíracími a pojistnými ventily, regulační aparatu-

a mohou tak v konečném důsledku zásadním způsobem ovlivnit stabilitu a kvalitu dopravovaných produktů. Z těchto důvodů je nutné každý typ potrubí před a po použití důkladně propláchnout pitnou vodou. Při větší prodlevě v použití je však tento způsob čištění nevyhovující, a proto je nutné provádět v pravidelných intervalech i sanaci a dezinfekci těchto technologických částí.

Z hlediska použité technologie se při čištění hadic uplatňuje: – mechanický způsob čištění, – chemický způsob čištění, – mechanicko-chemický způsob čištění.

Při mechanickém způsobu čištění mohou být u kratších hadic využity čisticí kartáče s prodlouženou násadou tvořenou z drátěné spirály z nerezové oceli o celkové délce až 10 m. Tělo kartáče je tvořeno z plastových vláken a je určeno k čištění hadic o vnitřním

PEKASS Milovice 775 599 655 PEKASS Nový Jičín 777 755 161 PEKASS Příbram 777 730 863 PEKASS Rakovník 775 599 668 PEKASS Roudnice n/L. 777 730 880 PEKASS Rychnov n/K. 775 850 020 PEKASS Vlašim 775 850 369 UNIMARCO Zádveřice 577 901 158

PEKASS a.s.

Přátelství 987 104 00 Praha 10 - Uhříněves tel.: +420 272 705 789 fax: +420 272 705 910 e-mail: radek.masek@pekass.eu

www.pekass.eu

Vinařský obzor (11/2011)

Foto prospekt výrobce

průměru až 127 mm (5‘‘; 5 inch). Čištění zajišťuje posun kartáče vnitřním prostorem hadice.

K čištění hadic i potrubí mohou být také využity míčky vyrobené nejčastěji z pružné molitanové pěny. Velikost použitých míčků je o něco větší než vnitřní průměr čištěného potrubí, tak aby míček těsně dosedal k jeho vnitřním stěnám. Při čištění se míček vloží do ústí potrubí, to se připojí na rozvod vody a míček svým pohybem strhává z vnitřních stěn potrubí usazeniny, zbytky nečistot i mikroorganismy. Účinnost zásahu lze ovlivnit výběrem míčku odpovídající tvrdosti (měkký, středně tvrdý, tvrdý). Míček lze s ohledem na jeho porézní strukturu, v níž se shromažďují mikroorganismy, využít k čištění pouze jedenkrát.

V moderních vinařských provozech jsou pro tyto účely využívána tvarově uzpůsobená čisticí tělesa, tzv. torpéda. Při čištění se těleso nasune do hadice, za něj se vkládá plastový míček a celá hadice se připojí k rozvodu vody. Pro dokonalé čištění vnitřních stěn hadice lze celý proces provádět i opakovaně.

Chemický způsob čištění potrubí lze provádět několika způsoby. Jsou při něm využívány různé kombinace čisticích a dezinfekčních přípravků. V porovnání s mechanickým způsobem čištění je u této varianty dosahováno výrazně vyšší účinnosti, zejména v oblasti odstranění mikroorganismů. Standardně jsou k sanitaci využívány roztoky hydroxidu sodného (NaOH) nebo uhličitanu sodného (Na2CO3) o koncentraci kolem 2 %. Lze využít také řadu dalších přípravků, jejich použití vyžaduje bezvýhradně dodržovat koncentraci, teplotu a dobu působení podle pokynů výrobce. Následně je důležité provést důkladné propláchnutí vodou, pro zamezení kontaminaci dopravovaného moštu nebo vína.

U hadic lze využít možnosti jejich ponoření do vodní lázně s dezinfekčním přípravkem. Předností této varianty je možnost

4 Mobilní vyvíječ páry

Sklepní hospodářství

Foto archiv autorů

558

5 Stacionární produktovod

důkladného očištění vnitřního i vnějšího povrchu hadice. Po vyjmutí následuje opakované opláchnutí a průplach vnitřních stěn pitnou vodou.

Stacionární rozvody jsou čištěny pomocí dezinfekčních přípravků a proces sanace probíhá v několika dílčích fázích spojených s uzavřením okruhu, základním předmytím pitnou vodou, která se ponechá odtéct bez zpětné cirkulace, s průplachem cirkulující teplou vodou společně s dezinfekčním přípravkem a finálním vypláchnutím pitnou vodou.

Koncentraci dezinfekčního přípravku lze volit s ohledem na objem vody kolující uvnitř hadice a v zásobníku (např. potrubí o délce 1,0 m a průměru 32 mm – 1 ¼‘‘ pojme asi 1 litr vody). Po průplachu je potřebné nechat potrubí důkladně proschnout.

Při mechanicko-chemickém způsobu čištění dochází ke společnému využití obou předcházejících postupů. Nejčastěji se jedná o kombinaci míčků a vhodného čisticího a dezinfekčního přípravku.

Za zmínku stojí systémy dnes využívané v zahraničí hlavně u nejmodernějších velkokapacitních vinařských provozů. Jsou označovány termínem CIP (Cleaning-In-Place) a SIP (Sterilization-In-Place). Celá technologie je založena na automatickém stacionár-

ním čisticím a dezinfekčním systému, který využívá recyklační čisticí roztoky a je navržen tak, aby spotřeboval minimální množství vody i energie (BAT technologie). Systém propojuje nádrže na víno s potrubím osazeným pneumatickými ventily (Mixproof) a čerpadly. Ta jsou spojena s nádržemi na dezinfekční roztoky a vodu. Při vyprázdnění příslušného tanku se systém uvede v činnost a provede jeho vyčištění. Řízení procesu je zajištěno manuálně nebo programově pomocí PC. Dodržení nejvyššího stupně čistoty pomocí čisticích, sanačních a dezinfekčních zařízení je nutnou podmínkou pro dosažení výroby kvalitních vín. Účinnost popsaných zásahů závisí na použitém technickém zařízení, na přesném dodržení předepsaného postupu při zásahu a v neposlední řadě také na zkušenostech pracovníků. Zejména při chemickém a mechanicko-chemickém způsobu sanace jsou pracovníci vystaveni možnému vlivu použitých chemických přípravků. Je proto nutné důsledně dbát na používání předepsaných ochranných prostředků, zejména brýlí, štítů, rukavic, obuvi i pracovních oděvů. Jednou z důležitých zásad při provádění sanačních a dezinfekčních prací je požadavek práce ve dvojici.

Sklepní hospodářství

Vinařský obzor (11/2011) 559

Novinka na trhu uzávěrů lahví – korky DIAM Také na tuzemský trh dorazily speciální korkové uzávěry lahví, které jsou v mnoha ohledech převratnou novinkou.

Zátky DIAM vyrábí francouzská firma DIAM BOUCHAGE (www.diam-bouchage.com), která je členem významného francouzského holdingu OENEO (www.oeneo.com). Součástí holdingu OENEO je také například výroba dřevěných sudů RADOUX, SEGUIN MOREAU nebo VICTORIA a dále třeba výroba koňaku značky „Remy Martin“. Značku DIAM na tuzemském, ale už i na maďarském či rakouském trhu zastupuje zlínská společnost Cork Janosa, jejíhož jednatele Jana Kašpara jsme požádali o několik slov.

Pane Kašpare, jak se vaše společnost dostala k tomu, že na našem trhu zastupuje korky DIAM? Společná jednání, jakési vzájemné námluvy, probíhaly zhruba rok a půl a v zásadě šlo o to, že DIAM BOUCHAGE nebyl schopen včas plnit zakázky pro rakouský a maďarský trh, kde jsou tyto zátky hodně používány a jejich prodej zde neustále roste. Díky velikosti firmy se jejich typická dodací lhůta pohybovala někde kolem 6 týdnů, což bylo pro rakouské i maďarské zákazníky příliš dlouho, a tento fakt v podstatě omezoval možnost dalšího růstu prodeje na tomto trhu. Dalším problémem byly vysoké přepravní náklady hotových zakázek z Francie. To vše logicky vedlo ke snaze najít si blíže k Rakousku a Maďarsku partnera, který by technicky a kvalitativně vyhověl náročným požadavkům firmy a zakázky pro rakouský a maďarský trh pro DIAM BOUCHAGE s použitím jejich know-how a zátek vyráběl ve stejné kvalitě jako francouzská továrna, ale koncovým zákazníkům je dodával podstatně rychleji.

Naše firma prošla velmi náročnou expertizou a schvalovacím procesem ze strany francouzských techniků, jejímž výsledkem bylo, že některé naše výrobní procesy byly dokonce malinko upraveny. V podstatě ale musím říct, že francouzský partner byl s naší technickou i organizační úrovní spíše velmi příjemně překvapen.

Znamenal pro vás začátek této spolupráce nějaké zásadní investice do nových technologií?

Ano, šlo o potřebu zakoupení některých nových strojů, které jsou používány v podstatě pouze na výrobu DIAM zátek. Zátky DIAM jsou u nás dokončovány zcela identickým způsobem, jako je tomu v mateřském závodě ve Francii. Na výrobu a balení používáme dokonce i DIAM pytle a kartony a pro ošetření zátek používáme také jinou recepturu a silikony, než je tomu v naší vlastní výrobě. Není to proto, že by jejich si-

likony byly v něčem lepší, ale spíše proto, že díky své vysoké elasticitě zátky DIAM vyžadují velmi specifický přístup a především ošetření.

Pojďme nyní čtenářům něco říct o historii vzniku zátky DIAM… Zátka DIAM byla vyvinuta díky široké vývojové základně a finančnímu zázemí holdingu OENEO a její primárně nosnou vlastností je 100% garance zcela nulového obsahu TCA, takže víno uzavřené zátkou DIAM v kterékoliv třídě propustnosti nikdy nebude vykazovat nejen známou senzorickou vadu zápachu po korku, ale ani další, neméně často se vyskytující chuťové vady. TCA, spolu s ostatními asi 150 chemickými sloučeninami, z nichž dalších 14 může negativně ovlivnit senzorické vlastnosti vína, je z korkového granulátu extrahován velmi podobnou metodou, jako je z kávy extrahován kofein. Tento specifický technologický postup byl pro firmu DIAM BOUCHAGE patentován. Jedná se v podstatě o spolupůsobení faktorů nízké teploty, extrémně vysokého tlaku a kysličníku uhličitého, které dohromady nijak neohrožují kladné vlastnosti korku jako stavebního materiálu zátky, ale přitom stoprocentně likvidují škodlivé substance, které korek může obsahovat.

V čem dalším se DIAM zátka liší od ostatních podobných produktů?

Další unikátní vlastností zátek DIAM je jejich trvalá a zcela mimořádná pružnost, díky které se jejich vlastnosti nemění v čase tak, jako je tomu u klasických zátek nebo jiných druhů uzávěrů. Elasticity je u těchto zátek dosaženo tím, že obsahují tzv. mikrosféru.

Mikrosféru si můžeme zjednodušeně představit jako mikroskopické plastové bublinky obsahující vzduch, které jsou přimíchány do směsi korku a pojiva předtím, než je zátka v rotační formě vyrobena. Tato vlastnost je velmi zřetelně znát už v okamžiku, kdy si zátku DIAM jen potěžkáte v ruce – díky vysokému obsahu vzduchu v mikrosféře je zátka DIAM podstatně lehčí než její přírodní kolegyně. Jedná se opět o celosvětově patentovaný prvek a díky pružnosti zátek DIAM mohou být láhve uzavřené zátkami DIAM pokládány ihned po jejich uzavření, aniž by docházelo k jejich protékání, jako za normálních okolností.

Třetí důležitou vlastností zátek DIAM je jejich volitelná propustnost, která nabízí možnost použití různých druhů zátek DIAM na vína s různou dobou skladovatelnosti. Tím vinař jednak ušetří, protože na vína s kratší dobou skladování prostě použije zátku s větší propustností, která je levnější, a na vína, u nichž předpokládá delší skladování nebo u kterých potřebuje prodloužit dobu jejich svěžesti, teprve použije zátku DIAM adekvátně vyšší třídy. Typicky jsou takto například používány zátky DIAM 10 na ryzlinky na německé Mosele, protože díky jejich minimální propustnosti ryzlinky vydrží delší dobu svěží a bez pro ryzlinky obvyklých chuťových projevů stárnutí.

Obecně jsou zátky DIAM vyráběny ve čtyřech třídách propustnosti označených jednoduše jako DIAM 1, DIAM 3, DIAM 5 a DIAM 10. Pokud k uvedeným číslům připočítáte další rok, dostanete zhruba doporučené skladovací doby vína s tím, že víno

560

Vinařský obzor (11/2011)

uzavřené zátkou DIAM 10 může být skladováno v podstatě neomezeně, pouze v návaznosti na přípravu vína a skladovací podmínky. Škála použití zátek DIAM je tedy neskutečně široká a neobsáhne pouze ty vyloženě nejlevnější zátky na trhu; jinak je zátka DIAM funkčně schopna nahradit jakýkoliv existující uzávěr.

Jak je to s možností potisku na tento druh uzávěrů, liší se v něčem od standardu?

Poslední poznámka snad o způsobu opatření zátek DIAM potiskem – na zátky DIAM netiskneme klasicky, ale logo zákazníka na ně vypalujeme. Na konce zátek pak ročník nebo i logo zákazníka vypalujeme pouze u těchto zátek zdarma.

Každá zátka DIAM, tedy i ta, kde si zákazník nepřál svůj vlastní potisk, je opatřena značkou DIAM a číslem třídy propustnosti. Jedná se sice o malé označení, ale vinaři může velmi prospět v okamžiku, kdy po čase láhve s vínem otevírá – bude vždy vědět, že láhve byly uzavřeny zátkou DIAM, a také bude vědět, jakou třídu zátek DIAM na které víno použil. To se může hodit zvláště při porovnávání stavu vína po nějaké době skladování a rozhodování, jakou třídu zátek DIAM použít příště. Může to také pomoct ušetřit při dalším láhvování finance výběrem zátky DIAM nižší třídy, protože to bude na základě předešlé zkušenosti stačit.

Zátky DIAM jsou navíc nabízeny ve dvou designových variantách, první z nich je klasická a druhá pak s „podtiskem“ jakési imitace korku, který je rovněž proveden vypálením. Vypadá to velice efektně, je to krásné a taková zátka pak rozhodně nepůsobí dojmem „laciné technické zátky“, spíše naopak. Vzrůstající prodeje těchto zátek v posledním desetiletí ve Francii to nakonec dokládají více než cokoliv jiného.

Sklepní hospodářství

Zmínil jste se o vašem zastoupení pro rakouský a maďarský trh. Můžete nám k tomu říct více?

V této chvíli jsou k nám předávány veškeré objednávky rakouských a maďarských zákazníků a jejich zátky jsou vyráběny u nás – dodací lhůta se pro tyto zakázky u nás pohybuje okolo týdne, upřednostňujeme totiž stále naše české a slovenské zákazníky, ale to je pro zahraniční zákazníky naprosto dostatečné. Zajímavé je, že pro rakouský trh vyrábíme také velké množství zátek DIAM MYSTIK, což jsou zátky do lahví champagne na šumivá vína, které jsou také vynikajícím produktem. Tyto zátky pro rakouský trh dodáváme řádově ve statisících a různým zákazníkům, což je pro český trh zcela nepředstavitelná situace. Zátky DIAM pro vína pak do Rakouska dodáváme v milionech, což jistě svědčí jednak o jejich vysoké kvalitě, na kterou je rakouský trh velmi přísně zaměřen, a pak také o tom, že jejich spolehlivost na tomto trhu byla uplynulým časem potvrzena a prověřena, což je jistě pro tyto zátky vynikající vizitkou.

Můžete přiblížit aspekty kontroly jakosti zátek DIAM? Když už jsme byli vybaveni a certifikováni pro výrobu DIAM zátek, nebylo samozřejmě daleko k rozhodnutí tento vysoce kvalitní produkt nabídnout také českým a slovenským zákazníkům, kteří jsou čím dál více nároční, a proto je k představení zátek na našem trhu vhodná doba. Spousta vinařů už tyto zátky vyzkoušela, a ačkoliv jistě chvíli potrvá, než o jejich kvalitě budou skálopevně přesvědčeni, nezaznamenali jsme doposud jedinou negativní reakci. Velké vinařské firmy pak většinou chtějí zátky DIAM odzkoušet ve všech dostupných třídách tak, aby se přesvědčili o rozdílech v jejich propustnosti, což jim samozřejmě rádi umožňujeme. Pro zajímavost – případné reklamace na tyto zátky nejsme zmocněni řešit v České republice, ale jsme povinni je pouze identifikovat a pak předat k řešení přímo do Francie, kde se nachází vysoce kvalitní laboratorní vybavení a tím pádem lepší možnost zjistit pravou příčinu možného problému. I to podle mě svědčí o vysoké úrovni solidnosti firmy, která neváhá stát za svými produkty za každou cenu a s otevřenými kartami.

Jaké vidíte perspektivy zátek DIAM pro tuzemský trh?

V současné době jsme vzorky zátek DIAM rozmístili spolu s velmi atraktivním propagačním stojanem a informačními letáky do všech prodejen Vinařských potřeb, vynechali jsme snad pouze jediné vinařské potřeby, kde jsme hned v začátku narazili na velice nesolidní snahu narušit náš vztah s firmou DIAM, a touto cestou bychom rádi dali možnost každému, i tomu sebemenšímu vinaři, který má zájem si zátky DIAM

vyzkoušet, aby si vzal vzorek a udělal si svůj vlastní testík. Ohlasy máme prozatím pouze pozitivní, což je jistě velmi potěšitelné.

Abychom dali vinařům možnost tyto zátky vyzkoušet, zpracujeme pro ně i malé množství tak, aby každý měl možnost udělat si svoji zkušební partii lahví uzavřených těmito zátkami a přesvědčit se o jejich mimořádných vlastnostech. I na tyto malé partie nabízíme samozřejmě všechno, co k zátkám DIAM patří, včetně např. vypálení konců zátek zdarma.

Na požádání také naši zaměstnanci navštíví osobně každého zájemce o zátky DIAM, podrobně s ním proberou všechny technické vlastnosti a výhody těchto zátek a doporučí vhodnou variantu pro každé konkrétní víno.

A jak je to s cenou DIAM zátek?

Cenově se zátky DIAM pohybují od dvou korun až po necelých šest korun u zátky DIAM 10 v délce 49 mm, takže tyto zátky rozhodně nejsou drahé. Vzhledem k jejich vlastnostem a garancím, které na jejich funkci firma DIAM poskytuje, bych řekl, že jejich cena je spíše ekonomicky výhodnou variantou uzávěru pro láhev s vínem.

(vo)

– CORK JANOSA je na trhu již 11 let a nosným programem je výroba korkových a technických zátek z korku.

– CJ má také patentovány dva druhy úspěšných technických zátek s prodejním názvem STERICORK a MICROCORK. – Ročně vyrobí a prodá okolo 70 milionů zátek.

– Dodává celkem 14 zcela odlišných typů zátek; pokud jsou zahrnuty i rozměrové varianty u jednotlivých druhů, jde o více než 30 různých druhů/rozměrů zátek.

– Kromě zátek prodává vinařům také vývrtky španělské firmy KOALA, která je jejich evropským výrobcem s vlastním vývojem. Vyvinuli zde např. uzávěr na šumivá vína, pod kterým lze udržet svěží i již otevřenou láhev.

– CORK JANOSA v ČR a na Slovensku reprezentuje italskou firmu ENOPLASTIC S.p.A., která je největším evropským výrobcem termokapslí a polylamových kapslí. Díky tomu, že ENOPLASTIC intenzivně investuje do nových technologií a dnes pracuje s nejmodernější technologií pro potisk a výrobu kapslí v Evropě, nejsou v podstatě známy problémy s kvalitou.

– V ČR a na Slovensku CJ prodává syntetické extrudované zátky NuKorc, dnes již vyráběné ve Francii firmou Syntek. Poté, co výrobu zastavil SupremeCorq a Neokork, jde nesporně o jedny z nejkvalitnějších syntetických zátek na trhu vůbec.

Vánoční předplatné Vinařského obzoru Přicházíme s mimořádnou nabídkou pro stávající i nové čtenáře, kteří si předplatí Vinařský obzor pro rok 2012 v období do 15. 12. 2012.

Pokud budete chtít darovat předplatné Vinařského obzoru někomu ze svých přátel jako vánoční dárek, máte tuto možnost se slevou 33,33 % z běžné ceny předplatného pro rok 2012.

Místo běžných 569 Kč/25 eur zaplatíte pouhých 380 Kč/17 eur! Jde také o velmi zajímavou nabídku pro vedení vinařských firem a zaměstnavatele ve vinařství, kteří tak mohou odměnit své zaměstnance!

Podmínkou je, aby měl darující uhrazené řádné předplatné na rok 2012 (nebo i dvouleté) a obdarovaný pak nebyl stávajícím předplatitelem VO, ale novým. Za stávající předplatné je považováno i doručování na stejnou poštovní adresu.

Neváhejte, objednávejte! Tato vánoční nabídka platí jen do 15. 12. 2012, tzn. že doručení dárkového dekretu s předplatným pro rok 2012 můžeme zaručit jen těm, kteří budou mít do 15. 12. na našem účtu uhrazené jak své roční předplatné, tak i částku za předplatné darované.

Kontakt: Barbora Válková, redakce Vinařského obzoru, tel.: 519 348 980 nebo 773 838 685, fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

562

Vinařský obzor (11/2011)

Vinařské aktivity

Svatomartinské v Brně 2011 Foto archiv autora

Brněnské svatomartinské setkání proběhlo jako již tradičně za velkého zájmu jak široké veřejnosti, tak i médií. Asi vůbec nejmasovější otvírání a následné ochutnávání svatomartinských vín probíhá právě v moravské metropoli na náměstí Svobody. s kterým si připili, a košt byl zahájen. Kromě mladých vín bylo pamatováno i na gastronomickou část podujetí. Několik místních restaurantů nabízelo svatomartinské menu – povětšinou tříchodové a samozřejmě zaměřené na husí tematiku. A nezůstalo jen u náměstí – již druhým rokem se po městě počínaje jedenáctým listopadem pořádaly pod dobu jednoho týdne svatomartinské hody, kdy bylo možné ochutnat nejen svatomartinskou husu, ale i celou řadu jiných specialit snoubících se s mladými víny. Kromě gastronomického programu byl k vidění i program kulturní – na pódiu se odehrálo i folklorní pásmo a přítomní milovníci Svatomartinských vín si zasoutěžili o hodnotné ceny. Radovánky pokračovaly večerním programem v galerii Vaňkovka, kde opět zahrála cimbálová muzika a také zazpívala Petra Janů.

Foto archiv autora

žurnál a zásobil povídáním se svatomartinskou tematikou i ty z posluchačů, kteří na náměstí Svobody být nemohli. Symbolické první lahve vín z letošní úrody přinesl v jedenáct hodin na náměstí svatý Martin – spolu s průvodem, který přišel z petrovského svatostánku, kde se dopoledne odehrávala mše s žehnáním nové úrodě. Na pódiu, za dohledu tisíců natěšených milovníků mladých vín, pak spolu s moderátorem oslav a lidovým zpěvákem Jožkou Šmukařem, hejtmany Jihomoravského kraje a Vysočiny Michalem Haškem a Jiřím Běhounkem a zástupci Vinařského fondu Pavlem Večeřou a Milanem Venclíkem svatý Martin otevřel symbolicky první láhev Svatomartinského vína,

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Již po desáté hodině začaly náměstí zaplňovat davy a u celkem tří pokladen (oproti loňské jedné) stály v tu dobu fronty délky několika desítek metrů. Prodávat vstupné čítající 150 Kč a zahrnující skleničku, katalog k degustaci připravených Svatomartinských vín a osm tzv. tolarů (degustačních žetonů, další 1 žeton byl za 10 Kč a bylo možné za něj pořídit jednu sklenku vína) začali organizátoři až krátce před jedenáctou. Svatomartinští návštěvníci mohli ochutnat na 100 vín nejen od milých hostesek, ale v mnoha případech též z rukou samotných vinařů. Jak sdělili posléze organizátoři, na akci přišly asi 4 tisícovky platících diváků. Přímo na náměstí měl svůj vysílací mobilní vůz i Radio-

Foto archiv autora

(vo)

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (11/2011) 563

Svatomartinské v Hustopečích 2011 Foto M. Půček

Sobotní, doslova překrásné počasí, které bylo v Hustopečích, vylákalo na tamní náměstí doslova stovky lidí. Výhodou oslav Svatomartinského vína v Hustopečích je, že tato akce probíhá vždy následující den po Svatém Martinovi a návštěvník již nemusí čekat na magických 11 hodin.

Foto M. Půček

Kdo si přivstal, měl možnost od 10.00 hodin ochutnat Svatomartinská vína od vinařů z Hustopečí a blízkého okolí, ale vždy z Velkopavlovické podoblasti. Za cenu 150 korun byl k dispozici praktický balíček v podobě svatomartinské degustační skleničky, katalogu a 10 lístků na Svatomartinské víno.

V 11 hodin se před radnicí shromáždil hustý dav lidí a z pódia si symbolicky přiťukli Martinové a Martiny. Letos mohli organizátoři přivítat osobu opravdu váženou v podobě dvojnásobného olympijského vítěze z Atlanty Martina Doktora. Martin se v současné době kajaku věnuje již ze břehu v podobě trenéra a podle svých slov má aktuálně šest talentů, kteří se již kvalifikovali na olympijské hry do Londýna. Tak tedy uvidíme a držíme palce. V 11 hodin a 11 minut přijel na náměstí sv. Martin na bílém koni. Přítomné přivítal a sklenicí Svatomar-

Návštěvníků v Hustopečích bylo opravdu hodně, podle prodaných skleniček přišlo 1 500 hostů. Příjemným zpestřením pro každého příchozího Martina, byl dar v podobě jedné lahve Svatomartinského vína.

V odpoledních hodinách kolem 16.00 si svůj dar po předchozím předložení občanského průkazu vyzvedlo 100 Martinů.

Celkově můžeme oslavy Svatomartinského vína v Hustopečích označit jako velmi úspěšné, lidé měli možnost příjemné zábavy, vína bylo dostatek, husaciny taktéž. Celou tuto akci doprovázelo opravdu nádherné slunečné počasí. Bohužel se ani od jednoho z organizátorů nepodařila získat adresa nebo telefon, kde takové počasí na své akce Hustopečští objednávají. Snad příště.

Martin Půček Foto M. Půček

Foto M. Půček

Foto M. Půček

tinského vína popřál všem na zdraví. Taktéž učinil starosta města Luboš Kuchynka a Ferdinand Köck z partnerské obce Gumpoldskirchen ze sousedního Rakouska.

Výhodou oslav Svatomartinského vína v Hustopečích je to, že návštěvník nemusí zůstat na centrálním náměstí v plastovém stanu, kde byl sice dostatek vína a to stejné můžeme říct o husách, ale může se poohlédnout po okolí a navštívit některý z otevřených mázhauzů. K tomu mu slouží přehledná mapka v přiloženém katalogu. Neváhal jsem s dostatečným předstihem rezervovat stůl v Hotelu Rustikál a dobře jsem udělal, neboť kdo tak neučinil, neměl v restauraci šanci pobýt. Svatomartinská husa byla vynikající, což se nedá říci o červeném zelí, které se kuchaři jemně připálilo.

564

Vinařský obzor (11/2011)

Právní předpisy

Luděk Okleštěk autor je analytik a technologický konzultant Registru vinic z CCV Informační systémy

Trend nárůstu využití elektronické komunikace vinařů s Registrem vinic pokračuje i letos

Když se řekne legislativa, jde legrace stranou a mnohdy může být výsledkem zrychlený tep či jiný příznak stresu. Přestože víme, že legislativu máme od toho, aby nás chránila a svými mantinely pomáhala určovat pravidla hry, současně pro nás samotné znamená povinnosti a ty, jak známo, každý z nás už od dětských let snáší tak, jak mu poctivost a trpělivost dovolí.

Nejinak je tomu u vinařů, proto začínat článek zmínkou o legislativě je pro jeho autora zničující. Přesto nemám na vybranou, protože v souvislosti s novelizací zákona 321/ /2004 Sb. jsou dotčena i některá povinná prohlášení vinařů a vinohradníků do Registru vinic.

A právě to je nejdůležitější zpráva, která nesmí zapadnout, přestože informace jdou směrem k vinařské veřejnosti jak ze strany zodpovědných pracovníků Ministerstva zemědělství, tak prostřednictvím oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

Právě vedoucí oddělení registru vinic Ing. Rostislav Gruna vysvětluje: „Nemáme ani tak obavy, že se informace o změnách spojených s legislativní úpravou v dostatečné míře nedostávaly k těm vinařům, kteří všechny svoje povinnosti plní pravidelně a prostřednictvím elektronického přístupu přes Portál farmáře, jako spíše k těm, kteří mají doma po ruce starší papírový formulář. Těch druhých je ovšem rok od roku stále méně.“ Papírovou poštou s registrem dnes komunikuje již jen menšina Jeho slova dokreslují čísla využívání Registru vinic, která potvrzují setrvalý růst obliby elektronických podání. „Opakovaně již více než 80 % veškeré produkce vína je hlášeno do registru prostřednictvím elektronických for-

Ilustrační foto archiv autora

Registr vinic doznává ve světle novely vinařského zákona změn formulářů. Jakých povinných prohlášení se změny dotknou nejdříve? A jaké vlastně bylo uplatnění již nasazených novinek Registru vinic v roce 2011?

mulářů, celkové počty elektronických prohlášení už naštěstí převyšují ta prohlášení, která ještě ‚po staru‘ nosí v obálkách pošťáci a je nutno je pracně přepisovat,“ dodává Gruna.

Mezi novinkami uplynulého roku pro tuzemské vinaře bylo například využívání zjednodušeného elektronického podání pro zatřídění vína u Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). O velmi dobrém přijetí této možnosti svědčí fakt, že hned v prvním roce nasazení této novinky každý druhý výrobce vína, který žádá o zatřídění, upřednostňuje internetové odeslání místo papírových žádostí.

Každoročně je součástí procesu zatřídění okolo 6 tisíc protokolů o zkoušce, což ukazuje rozsah celé agendy a odpovídá přibližně počtu takto úspěšně zatříděných šar-

ží tuzemských vín. Ke komunikaci se SZPI, která proces zatřídění spravuje, mohou vinaři první rok používat právě elektronické formuláře pro podávání žádostí o zatřídění vína přes internet. Na využívání elektronického Registru vinic (www.registrvinic. cz) se ohlíží také Ing. Bronislav Pavelka, vedoucí oddělení kontroly vína SZPI: „Už v prvních měsících od spuštění online formulářů přes internetový Registr vinic k nám docházelo přibližně 15 % žádostí elektronicky, postupně toto procento stále rostlo a v současnosti již doručené žádosti po internetu převyšují počty papírových formulářů. Jsme upřímně rádi, že vinaři podávání prostřednictvím elektronického Registru vinic hojně využívají, protože to přináší zrychlení a úsporu na obou stranách,“ říká Bronislav Pavelka.

Právní předpisy

Novela vinařského zákona v praxi prohlášení vinařů A co nás čeká dalšího? Jak jsem již zmínil, v souvislosti s novelizací zákona 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, která vstoupila v platnost 1. září 2011, jsou dotčena i některá povinná prohlášení do Registru vinic. Povinnosti vinařů a vinohradníků vychází ze znění aplikované evropské legislativy a výše zmíněného národního zákona, a prvním okamžikem, kdy se projeví v praxi, je už blížící se termín podání Prohlášení o sklizni a Prohlášení o produkci. Navíc se blíží povinnosti nového Prohlášení o nákupu. Několika změn však doznala nejen tato prohlášení, ale prakticky všechny stávající formuláře povinných prohlášení pro ÚKZÚZ, od Prohlášení o sklizni a Prohlášení o produkci až po Prohlášení o zásobách.

Dílčí změny ve stávajících formulářích • Důležitou změnou je, že veškeré hmotnostní údaje (pro hrozny) budou nově uváděny v kilogramech a objemové údaje (pro víno, mošt, rmut) v litrech.

• V příloze Prohlášení o sklizni bude vinař nově uvádět, ze které své vinice hrozny prodává, tj. bude zadávat registrační číslo vinice.

• V Prohlášení o produkci je nově v příloze nutno zvolit, zda jde o nákup z ČR, EU, nebo ze třetích zemí. Taktéž zde přibyla možnost volby nákupu rmutu a budou se vyplňovat nová pole s číslem průvodního dokladu (nákupního lístku) a pole V I 1 a V I 2.

• Prohlášení o zásobách se od minulých let liší možností uvedení, zda subjekt evidující zásoby vína je, nebo není obchodní zprostředkovatel.

• V rámci zmíněných úprav byla provedena i grafická úprava všech těchto formulářů.

V každém případě platí, že pokud vinař či vinohradník využije místo papírové formy elektronické formuláře, má jistotu, že se jednoduše nesplete se starým papírovým formulářem nebo vytisknutím starého formuláře uloženého ve formátu PDF na lokálním disku svého počítače. Pro elektronické odeslání jsou všechny formuláře platné a připraveny v souladu s novou legislativou.

Nově prohlášení pro obchodníky Zcela novými prohlášeními jsou přílohy Prohlášení o sklizni pro obchodníky s moštovými hrozny, kde jedna příloha prohlášení je pro nákup a druhá pro prodej hroznů.

Tato prohlášení podává obchodník s moštovými hrozny, to je ten, který nemá vlastní skladovací prostory a hrozny pouze překupuje. V prohlášeních udává nákupy, respektive prodeje jak hroznů z České republiky, tak z Evropské unie a třetích zemí. Dalším novým prohlášením je Prohlášení o náku-

pu. Toto prohlášení podává každý subjekt, který figuruje jako „mezičlánek“, což znamená, že nepodává Prohlášení o produkci a nakupuje víno, případně rmut nebo hroznový mošt.

Kterých prohlášení se změny dotknou nejdříve?

Do 15. ledna 2012, respektive do pondělí 16. ledna 2012, je možné podávat ze zákona povinná Prohlášení o sklizni a Prohlášení o produkci, včetně všech příloh a Prohlášení o nákupu. Toto datum je posledním dnem, kdy musí být prohlášení doručena na ÚKZÚZ. Nejrychlejším a nejbezpečnějším způsobem, jak povinnost splnit, je využití Portálu farmáře na portálu Ministerstva zemědělství – eAgri. Využitím elektronického způsobu podání i v poslední den termínu budete mít jistotu, že prohlášení bylo v pořádku a včas doručeno.

Jak si zobrazit příslušný formulář k vyplnění?

Na adrese www.registrvinic.cz se přihlásíte vyplněním svého uživatelského jména a hesla. Po přihlášení kliknete na odkaz v levém menu „Registr vinic“ a následně na „Spustit Registr vinic“. Poté v samotném Registru vinic zvolíte příslušný odkaz, například „Prohlášení o sklizni“, „Prohlášení o nákupu“ a podobně. Toto prohlášení, případně i s přílohou vyplníte a pouhým kliknutím na tlačítko „Odeslat“ odešlete.

Těchto několik málo kroků vás spolehlivě dovede ke splnění povinnosti podání prohlášení. Správnost odeslání si můžete okamžitě ověřit tak, že odeslané prohlášení bude ve stavu „Odeslané do RV“.

Další novinky v Registru vinic Podávání hlášení o změnách na vinici doznalo ještě větších změn. Registr nyní umožňuje elektronickou podporu pořízení hlášení. Přihlášenému uživateli bude při volbě žádosti o změnu na vinici nabídnut přehled jeho vinic, na kterých může tuto změnu provádět. Vinař si tak může hlášení připravit z aktuálních dat, má předvyplněnou hlavičku hlášení a zároveň se mu automaticky kontroluje správnost vyplnění hlášení.

Prostřednictvím formuláře si lze připravit podklady pro přidání nové parcely, změnu parcel (parcelní číslo, výměra, osázená plocha, vlastník, možnost a využití závlahy), přidání nové skladby nebo změnu skladby (odrůda, rok výsadby, plocha, počet keřů a vedení).

Vygenerovanou žádost pak ale žadatel musí zaslat na ÚKZÚZ papírově, datovou schránkou nebo stačí obyčejným e-mailem v příloze, ale v tom případě podepsanou platným elektronickým podpisem. Dřívější podoba elektronické žádosti o změnu na vinici není dále podporována!

Vinařský obzor (11/2011) 565

Fámy a nepravdy o přístupu do Registru vinic Nemáte-li vyřízen svůj přístup do Registru vinic na Portálu farmáře, pak si jej jako každý vinař můžete na počkání nechat zřídit na nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov (AZV). Vyřízení přístupu jedinou návštěvou příslušného AZV se vyplatí, protože získání přístupu je trvalé, bezplatné a přes portál využijete i další možnosti rychlejší komunikace s resortními úřady. Na nedávném podzimním školení Ministerstva zemědělství, Sekce agentur pro zemědělství a venkov (AZV), se ve spolupráci se školiteli využívání Registru vinic z CCV Informační systémy a přítomnými čtyřmi desítkami pracovníků AZV podařilo ověřit, s jakými dotazy vinaři příslušná pracoviště AZV navštěvují. Zde jsou na závěr označeny čtyři nejčastější omyly, které se tradují zejména mezi vinaři bez znalosti práce na počítači: • Uvidí moje data i ostatní přihlášení uživatelé?

Není to samozřejmě pravda. Pro identifikaci uživatele v registru slouží uživatelské jméno a heslo vinaře, tedy základní identifikační údaje, které již dnes většině vinařů umožňují přístup do zabezpečené části Registru vinic (www.registrvinic.cz), kde má každý uživatel možnost zobrazit pouze svoje data.

• Může mít z jednoho podniku přístup pouze jeden člověk?

Nikoli, v rámci jednoho podniku může mít přístup do portálu více osob. Ukazuje se, že tuto informaci řada vinařských firem nemá nebo prostě přístupu více osob nevyužívá. V praxi tak často dochází k paradoxním situacím, kdy přístup pro portál má ekonom, ale ve výrobě v kontaktu s inspektorem nebo s obchodníkem chybí.

• Jsou zde časté výpadky?

Ne. Systém registru vinic je držen v režimu nepřetržitého provozu s garancí dostupnosti a podpory 99,9 %, proto se lze na něj zcela bezpečně spolehnout. Navíc funguje telefonická hotline pro řešení potíží, ale v praxi se drtivá většina zdánlivých problémů s dostupností odehrává na straně internetového připojení samotného počítače.

• Když se nepřihlásím do tří měsíců, bude mi zrušen přístup?

To určitě ne. Heslo je přidělováno trvale s požadavkem na jeho periodickou obměnu, jak je u hesel obvyklé. Pouze pokud se uživatel déle než rok do systému vůbec ani jednou nepřihlásí, pak je nastaven v souladu s bezpečnostní politikou Ministerstva zemědělství mechanismus vypršení platnosti hesla, jak je u hesel obvyklé, a periodicita nutné obnovy závisí na využívání konkrétního účtu. V případě, že vám heslo vypršelo nebo jste ho prostě zapomněli, je jedinou možností obrátit se opět na AZV. Zde se nejlépe telefonicky domluvíte na způsobu zpřístupnění účtu, tj. zaslání nového hesla na váš mobilní telefon.

566

Vinařský obzor (11/2011)

Vinařská architektura

Lidové stavitelství a ornament na hanáckém Slovácku: Od tradičních forem ke komerční estetizaci Foto Městské muzeum Klobouky u Brna

(dokončení z minulého čísla) NÁZEDNÍ MALBA V roce 1591 se objevuje charakteristika zdejšího regionu od Itala Giovanniho Botera o domech z hlíny a ze dřeva, které jsou natřené na bílo a „všechny leží v údolí, aby byly chráněny před větrem“.18 Stěny se líčily vápnem, a to dvakrát do roka – na jaře – k Velikonocím a k hodům, kdy se bílily i chlévy. Před vlastním líčením se stěny „vyspravovaly“, a to tak, že se umazávaly blátem smíchaným s ječmennými plevami. Tyto procedury byly výhradně výsadou žen.

Kromě bílé barvy fasády nebyla neobvyklá ani červená a žlutá (Svobodová), sienová (hnědá), zelená, popelavá… A. Šebestová uvádí i nátěry modrou skalicí.19 Z barev podrovnávek se nejčastěji uvádí modrá, k dalším variantám patřila zelená, černá, žlutá, červená. Ke konci 19. století v souvislosti s opouštěním pestré názední malby se uvádí, že podrovnávka nad horním okrajem se zdůrazňovala červenou linkou a také ostění dveří se podrovnávalo červeně.

Nejstarší zdroj názedních barev představovaly přírodní okry a pestře zbarvené jí-

Foto MMG Hustopeče

lovce (jíly). V druhé polovině 19. století pak nastupuje vliv chemického průmyslu.20 Černá barva, užívaná k vyvedení čísla popisného (konskripce domů byla provedena v letech 1770–1771), popř. k uvedení iniciál majitele či letopočtu stavby, se získávala rozpuštěním sazí v mléce a vodě s přidáním mouky rozdělané v kořalce.

Fasádu lemoval pruh cihel, kladených v řádku na zemi. Základové cihly pod podrovnávkou se barvívaly červeně.

O tom, jak vypadaly nejstarší ornamenty, máme jen přibližnou představu. Původní nástěnná malba souvisí tak jako vše v lidové kultuře s věroučným náboženským systémem, který byl jejím klíčovým prvkem.

Z vnějšího světa přicházela do lidského obydlí úzkost a démoni a dům bylo nutné metafyzicky zabezpečit. Obranu představovalo barvení stěn obytné části domu, něFoto MMG Hustopeče

Foto MMG Hustopeče

16 Klobouky u Brna: Názední malba z přelomu 19. a 20. století s motivy nekonečné vlnovky

kdy se barvily jen pruhy kolem oken a dveří, kudy měly nečisté síly nejsnazší přístup.

Dekor stěn se omezoval na elementární geometrické ornamenty a znamení (skvrny).21 Na fasádách domů se uplatnilo tečkování, kroužkování, konturování vápnem…

V interiéru domu se výtvarný projev soustředil na otevřené ohniště v černé kuchyni. Nejstarší postup malování stěn zde spočíval v tom, že hospodyně omazala celou plochu, která byla začerněna sazemi, světle hnědou hlínou rozředěnou horkou vodou. Ornament, resp. jednoduché elementy (čáry, vlnovky, jednoduché obrazce), malovaly ženy bez předběžného rozměřování nebo předkreslování.

Z těchto starších forem zobrazování ochranných a blahonosných znaků a symbolů se vyvinula komponovaná nástěnná ornamentální malba, která byla zpočátku údajně dvoubarevná, poté vícebarevná.

Tato malba se odklonila od původních magických, rituálních a náboženských kořenů směrem k uměleckosti a estetičnosti, později k dekorativnosti a reprezentaci; nejrozvinutější podobu nabyla na Podluží.

17 Hanácké Slovácko: Tradiční barevná výšivka na kůži

18 Hanácké Slovácko: Tradiční barevná výšivka na suknu

19 Hanácké Slovácko: Tradiční výšivka na plátně s nekonečnou vlnovkou, karafiáty a spirálami

Foto Městské muzeum Klobouky u Brna

Foto Spolek pro muzeum Krumvíř

Stejně jako u výšivky se i při malbě kombinovaly obrazce geometrické s vegetabilními i zoomorfními (ptáčci). Malbu netvořily jen ornamentální pásy, ale i girlandovité oblouky. Typické byly i ornamenty komponované do „nekonečné“ vlnovky, kterou známe jako jeden ze specifických projevů zdejší výšivky.

Jako v případě výšivek byly tvůrkyněmi maleb ženy obdařené talentem, jejichž činnost byla postavena na komerční základ, což dokládá Jakub Vrbas tvrzením: „Maminka nebyla lidovou malířkou, ale dávala provádět malbu na domě najaté ženě.“23 Malba vrcholila v 70.–80. letech 19. století. Pak docházelo stále více k jejímu opouš-

I na hanáckém Slovácku se v průběhu 19. století rozvíjela ornamentální názední malba, jejíž kompozice i vzory měly být podobné výšivkám. Malba se aplikovala kolem oken, žudra, dveří, výklenku na sošku, kolem čísla a nad podrovnávku. Jakub Vrbas uvádí, že k malůvkám se užívala barva červená, modrá, zelená a žlutá. V Roku na vsi (A. a V. Mrštíkovi) se dočteme o technice nanášení toto: „S talířem plným roztodivných barev jak s paletou malíř chodí (pozn. malérečky) od okna k oknu a zas ke dveřím a klečmo i stoje pouhým dřívkem malují nejspletenější ornamenty a ptáčky, jablíčka a kvítí, jakých neměl snad nikdy ani boží ráj.“22

22 Klobouky u Brna před první světovou válkou: „Tetička Pilátka maluje národní vzorek“

23 Krumvíř 1941: Názední malba stále vychází z lokálního výtvarného projevu

Foto Spolek pro muzeum Krumvíř

21 Hanácké Slovácko: Nekonečná vlnovka s motivem ptáčka

tění, což bylo v analogii s barevnou výšivkou, která skončila v téže době. Jan Herben v roce 1883 srovnává tehdejší situaci na hanáckém Slovácku s Podlužím: „Příchozímu do dědin podlužských, jmenovitě do Týnce, Kostic a Lanžhota, již zdaleka bije v oči pestré malování, jímž stěny venkovní ozdobeny jsou. – Na některých domech kdejaké okénko, třebas okénko jen od komory, opleteno jest pestrým věncem malovaných květin v barvách nejživějších, z něhož sem tam vyskakuje nějaké ptáče nebo jiné zvíře.

Tohoto malování hanácké dědiny nemívají ani polovici a domy nové, pansky stavěné, vůbec ho pomíjejí… Slováci nedovedou si snad ani purk (císařský hrad ve Vídni) představiti bez malování. Dle těchto svých názorů pomalují také v kostele kde co možná, i škola bez obrovnávky zdá se jim býti odrabaná jak palírňa, o přeplněných až křiklavých božích mukách ani nemluvě.“24 Vrbas uvádí, že k opuštění malby docházelo kvůli nedostatku maléreček a kvůli oblibě lešení z vinné révy před domy, přes něž malbu bylo sotva vidět. Náhradou ruční práce se v té době stalo malovaní přes mustry (do pásu papíru byly vystříhány ornamenty, vzor se přiložil na stěnu a přetřel barvou) a posledním pozůstatkem zdobení se stala červená linka nad podrovnávkou.

Koncem 19. století uvádí Augusta Šebestová, že „na Žižkově ženský ešče malujú, ale enom kerá má dobrú hlavu.“25 Nejdéle se malování udrželo v Krumvíři, kde se poměrně dlouho drželo tradičních fo-

24 Krumvíř krátce po druhé světové válce: Sklep s pseudožudrem je zdoben indiferentním ornamentem

25 Brumovice v 50. letech 20. století: Názední malba malérečky F. Jakubčíkové je ovlivněna svérázem

Foto Vlasta Svobodová, in: Kordiovský, E. a kol.: Klobouky u Brna – město, dějiny, krajina a lidé, Brno 1998, s. 414

20 Hanácké Slovácko: Nekonečná vlnovka s rohovou kyticí vyrůstající ze srdce

Vinařský obzor (11/2011) 567

Foto MMG Hustopeče

Foto MMG Hustopeče

Vinařská architektura

26 Brumovice 1910: Návrh Anny Kurdiovské na zdobení Boží muky s prvky naturalismu a svérázu

27 Brumovice 1912: Ukázka školní práce s národními ornamenty

K pěti základním vzorům patřil karafiát-hřebíček, granátové jablko, růže (jednoduchá, stolistá, později poupě a šípek), tulipán a srdce. Tuto škálu doplňovaly spirály, lístky (většinou bobulkovité), věnečky, koše, vázy, stuhy, palmety, korunky, písmena, číslice, christogramy… Ze zoomorfních motivů se objevovali ptáci (pelikán, páv) a jeleni. Například dnes tak všudypřítomný motiv hroznu rozhodně nepatřil k nejfrekventovanějším.

Zatímco ve výšivce na bílém plátně se užívalo jen šesti barev (červená, černá, modrá, žlutá, žlutooranžová, hnědá), výšivka na kůži a suknu byla mnohobarevná.

Výšivka byla stylizovaná, na jednom kusu mohlo být užito geometrické i vegetabilní ornamentiky, plochého i křížkového steFoto MMG Hustopeče

rem, a v Brumovicích, kde ještě v 50. letech 20. století zdobila svůj dům malérečka Františka Jakubčíková, ovšem už pod silným vlivem svérázu.

TRADIČNÍ VÝŠIVKA Jelikož bylo konstatováno, že malérečky přenesly do omítky na průčelí výšivkový ornament, a dokladů původní malby je poskrovnu, musíme názední malbu rekonstruovat podle základních principů, jimiž se řídila zdejší výšivka.

Dnes vlastně úplně neznámá tradiční výšivka na hanáckém Slovácku má vzdor tomu, že je k vidění jen v muzeích, na Moravě klíčové postavení, protože na rozdíl od výšivek ostatních regionů se její doklady zachovaly od doby jejího vymezení z indiferentní „středoevropské“ podoby, k němuž došlo v 18. století, až po její již zmiňovaný zánik v 70.–80. letech 19. století.

Výšivka vycházela z několika zdrojů. Jedním z nich byla výšivka na kostelním prádle.

Mnoho ornamentálních prvků bylo převzato (většinou opožděně) ze slohového umění, zvláště z rokoka, kdy se motivy šířily prostřednictvím vzorníků. Skutečný původ některých vzorů s květinami (tulipán, karafiát, růže) a granátovým jablkem lze nalézt na Předním, Středním nebo Dálném východě, odkud byly do Evropy zprostředkovány po importovaných drahých látkách z brokátu a hedvábí. Např. tulipán se mohl stát součástí evropských zahrad teprve v 17. století, ale jako vzácná šlechtěná květina zajisté nezdobil venkovské záhony.26 Hodnota lidových výšivek hanáckého Slovácka spočívá v tom, že všechny cizí vlivy, které spolupůsobily na jejich formování, byly v domácím prostředí přizpůsobeny místní tradici a lidovému vkusu. Dalším kladem bylo, že se výšivka přestala zhotovovat v době své ještě klasické formy a nebyla zasažena (jako jinde) neestetickým naturalismem.27

Foto MMG Hustopeče

Vinařská architektura

Foto sbírky MMG Hustopeče

Vinařský obzor (11/2011)

Foto sbírky MMG Hustopeče

568

29 Bořetice: Sklep s nádstavbou a obložením vápencem

28 Kobylí v době okupace: Naturalistická malba na zástěře

hu. Drobné motivy se vepisovaly do větších (např. do srdce, do věnečku apod.). Pro kyticové kompozice bylo typické zavíjení a protínání stonků – takto vymezené plochy byly využity k šachování, tečkování či čárkování. Nejtypičtějším kompozičním prvkem byla tzv. nekonečná vlnovka, která výšivce propůjčovala dynamičnost.28 Doklady tradiční výšivky se zachránily především díky muzeu v Kloboukách u Brna. Toto město se ke konci 19. století stalo významným intelektuálním centrem regionu. Scházeli se zde bratři Mrštíkovi, malíř František Pečinka, kněz Ignát Wurm, význační pedagogové Josef Úlehla, Hynek Bím, Karel Jaromír Bukovanský, Emanuel Havelka či Jakub Vrbas. Zvlášť Vilém Mrštík byl proslulý zájmem o sběr lidového umění. Tomuto sběratelství mohla konkurovat snad jen Augusta Šebestová, která pocházela ze vzdělané rodiny kobylského obchodníka a starosty Františka Bezděka, jež byla spřízněna s klobouckými Wurmy i diváckými Mrštíky (Augustina sestra Marie Bezděková se v roce 1901 stala manželkou Aloise Mrštíka). Štafetu sběratelství přejal po Šebestové kloboucký okresní soudce Antonín Kodýtek, který v rámci konání Jihomoravské výstavy v Kloboukách v září 1903 začal organizovat národopisné sběry (v oblasti sbírání písní mu pomáhal odborný učitel Hynek Bím). Výstava se stala bezprostředním impulzem k založení zdejšího muzea, které bylo pro veřejnost slavnostně otevřeno 2. října 1907.29 Muzeum je dnes nejstarším muzeem Břeclavska a je významné především tím, že dochovalo vynikající doklady lidové kultury hanáckého Slovácka, jako byly oděvní součásti a interiérový textil, kraslice, keramika či obrázky na skle.

I když na hanáckém Slovácku vznikla později i další muzea, žádné svými sbírkami nereflektovalo pozvolný zánik tradiční kultury a nezachytilo její klasickou formu.

Foto MMG Hustopeče

Foto MMG Hustopeče

Vinařská architektura

30 Bořetice: Sklep s nádstavbou (s velkým oknem), pseudožudrem a figurální výzdobou

ti. Mrštíkové to v Roku na vsi (1903–1904) formulují takto: „Brno s Vídní opláchly je svými opary… Ostatní dobyla škola.“32 Ornament se stal i součástí výuky ručních prací, a to chlapeckých i dívčích, a začal se přenášet také na keramiku, nábytek apod.

K prvním projevům patřila ornamentální malba na užitkových a dekorativních nádobách z období před první světovou válkou (viz produkci kloboucké „tetičky Pilátky“).

Stejnou měrou byla postižena i tradiční ornamentální malba žlutým pískem (sypaný ornament); místo původně velmi jednoduchého dekoru, který tvořily závitnice, kolečka, obloučky, tečky i jiné jednoduché prvky a jejich kombinace, se objevily květy, srdéčka, poupátka, jablíčka apod. Zatímco ornamentální malba pískem se udržela jen v první polovině 20. století, malba na keramiku se praktikovala mnohem déle a nabalovala na sebe další „invence“ v podobě malby na umělohmotné nádoby, imitace míšeňských cibulových vzorů, inspirace z časopisů a veřejných médií.

Aktuální výukovou metodou se už před první světovou válkou stalo i „kreslení po-

Foto MMG Hustopeče a www.surmanovi.cz/fotogalerie.htm

VÝTVARNÉ PROJEVY VE 20. STOLETÍ Od počátku 20. století začaly původní tradiční ornamentiku nahrazovat dva trendy té doby, a to „národní ornament“ neboli svéráz, jehož první vlna nastala po Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895.

Národní dekorativismus vděčí za svůj vznik badatelům, kteří na počátku 20. století vlastenecky dokumentovali lidovou kulturu a společně s výtvarníky se snažili o její nové začlenění do života společnosti. Výšivka a ornament patřily k prvním „obětem“ jejich snah. Jednotlivé motivy byly sbírány a sestavovány do vzorníků, které následně používali učitelé obecných, měšťanských i uměleckoprůmyslových škol při výuce kreslení.30 Svérázové hnutí je nerozlučně spojeno se jménem Renáty Tyršové, která se v roce 1907 stala inspektorkou státních ženských průmyslových škol a horlivě pečovala o vhodnou aplikaci lidového vyšívání při ručních pracích.31 Josef Klvaňa sice upozorňoval, že neexistuje jednotný ornament, ale stanovené předlohy, které školy oficiálně dostávaly, nijak nezohledňovaly regionální zvláštnos-

31 Bořetice: Názední malba v interiéru sklepní nádstavby

32 a 33 Bořetice v současnosti: Sklepní stavby v pseudolidovém stylu uzpůsobené pro turistický ruch

Vinařský obzor (11/2011) 569

dle přírody“, které mělo v době doznívající secese přispět k návratu vegetabilní ornamentiky k realitě. Tzv. naturalismus se pak na hanáckém Slovácku uplatnil především ve výšivce, která se vyznačovala (a vyznačuje) polopatickou věrností předloze a lomenými barvami. V období tzv. třetí vlny svérázu – za druhé světové války – se pod vlivem Podluží dostaly na hanácké Slovácko malované stuhy a později se prosadily další malované prvky jako náhrada za výšivku (malované zástěry, kapesníky). Dekorem těchto krojových součástí se stal opět naturalismus.

Svéráz s naturalismem prokázaly tuhou životnost a už více než 100 let jsou součástí výtvarného projevu na hanáckém Slovácku. Nepatřičný ornament se dostal i na lisovny, jejichž původní zdobnost se omezovala na bílení vápnem a malování podrovnávky. Významným inspiračním popudem se stalo období druhé světové války s pocitem bezprostředního národního ohrožení. Nezůstalo ani u tradiční role žen, ale novými tvůrci nových maleb (tentokrát přes mustry) se stali muži.

Další vlna „rozkvětu“ souvisela se socializací vesnic. Se zlepšením materiální úrovně na konci 50. let 20. století došlo na vesnici ke zvýšené stavební aktivitě a s budováním sociálních zařízení, topení, vodovodů a obecně touhou po moderních vymoženostech došlo k rapidnímu odklonu od tradičních forem a vesnice byly doslova „překopány“. Omezením soukromé zemědělské činnosti na záhumenkové hospodaření ztratila výrobní část usedlosti své opodstatnění a adaptovala se na jiné účely.

Ve Velkých Bílovicích se díky výhodné politické konstelaci naskytla i finanční podpora, která s sebou přinesla stavební boom v podobě reprezentačních nástaveb k posezení a rekreaci nad stávající lisovny. Zvětšila se větrací okénka, změnily se omítky (např. břízolit) i typ vstupních dveří.

Modernizace nejvíce zasáhla do interiérů, jejichž výzdoba tvořila prapodivnou kombinaci módních výdobytků s domněle

Vinařský obzor (11/2011)

Vinařská architektura

Foto MMG Hustopeče

Foto In: Ornament Strážnicka, Mikroregion Strážnicko 2005

570

Nutno připustit, že tyto jevy mohou souviset i s relativizací hodnot, s celkovým změlčením duchovního života západní civilizace ve prospěch konzumismu. Pro sebezáchovné jednání a respekt k autentické tradici a kulturní svébytnosti zde nezbývá mnoho místa…

Soňa Nezhodová

34 Současný strážnický ornament

tradičními artefakty. V nadstavbách se objevily stoly, lavice, židle, police zdobené ornamentální řezbou nebo malbou, nástěnné figurální malby, památkové dekorační předměty, diplomy za ocenění vína, téměř běžný se stal kontrapunkt uměleckého předmětu a výtvarného kýče. Na přelomu 60. a 70. let se tak začal prosazovat tzv. bílovický trend i v ostatních částech hanáckého Slovácka.

Novou tradicí se stal přesun společenského života z domu do vinného sklepa a do kulturního domu…

Zatímco obytné domy výrazně odrážely snahu vyrovnat se městu, na vinných sklepech se projevovala a projevuje tendence se od něho odlišit. Dekorace na fasádách se stala účelem a ornament ke zdůraznění „lidovosti“ našel využití nejen u vinných sklepů, ale také u restaurací, společenských místností, kulturních domů a drobných sakrálních staveb. Uplatnilo se i psaní lidových pořekadel (většinou švabachovým písmem), „lidový“ dekor na břízolitových omítkách či figurální motivy (většinou krojované dvojice)…

K dalším zdobným prvkům patřilo budování pseudožuder, tzv. bruselský styl (mřížoví oken) či obkládání kameny… Ne nadarmo spisovatel Milan Kundera ve svém slavném románu Žert (1967) vyslovuje myšlenku, že pod pojmem folklor mu na mysl vytane „nevkus, nestylové míšení skutečného lidového umění s kýčem, všemožné aktualizace, bombast a faleš…“33 V 70. letech 20. století uspořádal Ústav pro evropskou etnologii terénní výzkum v obci Brumovice, což byla odpověď na dílo spisovatele Jana Herbena, který v roli národopisce popisoval svou rodnou obec o 100 let dříve. Prof. R. Jeřábek, zabývající se lidovým výtvarným uměním, došel k těmto závěrům: „Vesnice se ocitla na rozhraní: opustila staletou autochtonní výtvarnou

35 Hanácké Slovácko: Tradiční motiv planoucího srdce

tradici a zatím nepřijala přiměřenou náhradu… Výtvarná aktivita obyvatel Brumovic nemá nic společného s tradičním lidovým uměním a postrádá (až na výjimky) jakékoliv znaky regionální nebo lokální lidové kultury… Jde totiž o přirozený důsledek civilizačního procesu, který neúprosně likviduje neadekvátní životní formy, jež se staví do cesty progresivnímu rozvoji hospodářství a života. A k těmto formám náleží též velká, ba převážná část tradiční lidové kultury, jejíž někdejší existence byla spjata s jinými, vývojově odlišnými pracovními a výrobními postupy a se zcela odlišným způsobem života.“34 EPILOG Dnes – více než po 30 letech – můžeme konstatovat, že ani éra postkomunismu nepřinesla kýženého ducha pokory ke svěřeným statkům duchovním i hmotným a nepřispěla k posílení lásky člověka k lokalitě, v níž se narodil či žije.

Negativní jevy, o nichž už v souvislosti se sklepním stavbami byla řeč, se „obohatily“ o další prvky, k nimž patří mj. užívání umělohmotných materiálů (např. okna), agresivní barevnost či nepravoúhlé výplně otvorů… Objevily se nové jevy jako zážitková turistika, svérázně využívané programy rozvoje venkova apod., které ještě zmnožily hodnotový chaos, v němž se nerozezná pověstné zrno od plev…

Cestovní ruch má závažné kulturní i ekonomické důsledky. Stará zástavba se adaptuje na nové poměry a rozšiřuje se o ubytovací kapacity. Turistům se nabízejí lehce stravitelné a neautentické požitky35 ve formě pseudolidovosti, pseudozbožnosti (zde hlavní roli obdržel nebohý sv. Urban) či bizarnosti (viz projekt „opilých sklepů“ ve Velkých Pavlovicích).

18

BOTERO, Giovanni: Delle relationi univerzali. Ferrara 1595.

19

ŠEBESTOVÁ, Augusta: Lidské dokumenty. Brumovice, s. 209–210.

20

VÁCLAVÍK, A.: Výroční obyčeje a lidové umění. Praha 1959, s. 491–492.

21

MENZEL, Václav: Lidová architektura v Československu. Praha 1980, s. 75–76.

22

MRŠTÍKOVÉ, Alois a Vilém: Rok na vsi, sv. 1. Praha 1950, s. 94–95.

23

VRBAS, Jakub: Pohledy do minulosti Klobouk. Klobouky u Brna, s. 99–100.

24

HERBEN, Jan: Moravské obrázky (Z potulek po dědinách 1883). S. 68–69.

25

ŠEBESTOVÁ, Augusta: Lidské dokumenty. Brumovice, s. 209–210.

26

KŘÍŽOVÁ, Alena: Výuka kreslení lidového ornamentu (podle časopisu Náš směr).

In: Národopisná revue, 1/2005, ročník XV., s. 15–22.

27

SVOBODOVÁ, Vlasta: O lidových výšivkách na brněnském Kloboucku. In: Český lid, roč. 44, 1957, s. 258–264.

28

LUDVÍKOVÁ, Miroslava: Kloboucká zamyšlení. Mikulov 1971, s. 9–15.

29

ŠVACHOVÁ, Jarmila: Z historie muzea v Kloboukách. In: Kordiovský, E. a kol.: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Brno 1998, s. 326–333.

30

ŠIMŠA, Martin: Ornament v lidové kultuře, s. 20. In: Ornament Strážnicka, Mikroregion Strážnicko 2005.

31

LUDVÍKOVÁ, Miroslava: Moravská lidová výšivka. Brno 1986, s. 219.

32

MRŠTÍKOVÉ, Alois a Vilém: Rok na vsi, Kronika moravské dědiny, 2. sv. Praha 1950, s. 177–178.

33

KUNDERA, Milan: Žert. Brno 1996, s. 255.

34

JEŘÁBEK, Richard: Lidová estetika a výtvarná aktivita. In: Jeřábek, R. a kol.: Proměny jihomoravské vesnice (Národopisné studie z Brumovic), Brno 1981, s. 107, 113–117.

35

KULKA, Tomáš: Umění a kýč. Praha 2000, s. 150.

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (11/2011) 571

Biofach 2012 Norimberk

Foto archiv autora

Ve dnech 15. až 18. 2. 2012 se německém Norimberku jako každoročně uskuteční odborné setkání výrobců, obchodníků a veřejnosti z oblasti bioprodukce. V Praze se nedávno k veletrhu uskutečnilo setkání expertů z oboru se zástupci odborných médií, kde Vinařský obzor nemohl chybět.

Biofach v roce 2012 očekává opětovný růst; v Norimberku by se mělo sejít téměř 45 tisíc návštěvníků ze 130 zemí světa, kteří zhlédnou expozice 2 500 vystavovatelů. Stěžejní témata tohoto ročníku budou zaměřena na ekologické, sociální a ekonomické otázky trvalé udržitelnosti v rámci oboru. Zemí roku byla pro Biofach 2012 zvolena Indie.

Veletrh se koná za opětovného patronátu IFOAM (Mezinárodní organizace pro ekologické zemědělství) a BOLW (Německá federace pro biopotravinářství).

Udržitelnost Ke stěžejnímu tématu Biofachu 2012 se vyjadřovali mimo jiné i zástupci předních německých svazů z branže. „Udržitelnost je pojem, který by v těchto dnech nejraději proklamovalo celé hospodářství. Znamená to ale opravdu, že se skutečně hospodaří způsobem, který zajistí příštím generacím budoucnost, v níž stojí za to žít?“ ptá se Princ zu Lowenstein, předseda představenstva svazu BOLW. Jan Plagge, prezident svazu Bioland, zase říká: „Ekologické zemědělství nabízí se svými rozmanitými výkony ucelený a hodnověrný systém udržitelnosti. Takové hospodaření se nedá omezit pouze na ekologickou stopu emisí CO2. Je potřeba položit stěžejní otázku: Jaké zemědělství potřebujeme pro přežití naší planety? Naším úkolem je lidem vysvětlovat, v čem je naše zemědělství lepší oproti konvenčnímu.“ Víno Segment biovín, či právně přesněji vín vyrobených z ekologicky vypěstovaných hroznů, bývá na Biofachu již tradičně centrem velké pozornosti. Celý jeden pavilon organizátoři zasvěcují biovínům z pěti kontinentů. Tedy nejen ve „vinařské“ hale 4A budete moct nalézt škálu nabídek mnoha různých druhů vín nejen podle původu. Součástí je i degustační zóna, kde bude možné ochutnat úspěšná vína z mezinárodní soutěže BioFach MUNDUS VINI 2012 – volně, ale i za asistence sommeliera, to v případě těch medailových a šampionů.

Poptávka spotřebitelů po bio roste Je neoddiskutovatelným trendem, že celosvětově přibývá zákazníků, kteří se roz-

hodli pro bio. Celkem ve světě lidé utratili bezmála 60 miliard dolarů za bioprodukty.

Největším trhem na světě je i nadále USA, přičemž na evropském trhu jsou dominantními hráči Německo a Francie. V USA byl v roce 2010 zaznamenán nárůst ekobranže o 8 %, přičemž konvenční produkty zaznamenaly za stejné sledované období přírůstek jen 1 %. V Evropě i v posledních letech plochy půdy v ekologickém režimu silně rostly a přiblížily se tak hranici 10 milionů hektarů. V samotné Evropské unii zabírá půda pro bioprodukci přibližně 5 % plochy.

Na špici co do celkové plochy je Španělsko (1,5 mil. ha), naše země ale také nezaostává – patříme mezi největší ekologicky hospodařící zemědělce co do procenta ekopůdy z celkové výměry půdy zemědělsky obhospodařované (11 %). U našich západních sousedů byl nárůst celkového obratu obchodu s biopotravinami stabilní, dosáhl 5,9 mld. eur. Nárůst představoval 8 %. Plocha ekologicky obhospodařované půdy meziročně narostla o 5 % (v roce 2010 byl nárůst 4,6 %), nyní je v biorežimu 6% zemědělské půdy, přičemž záměrem pěstitelů je dosáhnout alespoň 20 %.

Zajímavým setkáním prováděla Naďa Lichte ze společnosti Pro Veletrhy, s. r. o., která u nás a na Slovensku zastupuje německé veletrhy. Dále se tiskové konference za německou stranu účastnili Kai Kurzer (expert na trh s bioprodukty), Udo Funke

(manažer BioFachu za Nurnberg Messe) a Marisa Kleinmann z tiskového oddělení Nurnberg Messe a za českou stranu Jiří Urban (metodik ÚKZÚZ pro ekologické zemědělství).

Richard Stávek Data a fakta Místo a datum konání: Veletržní centrum v Norimberku, středa až sobota 15.–18. února 2012 Produktové informace vystavovatelů: www.ask-biofach.de Aktuální trendy a novinky z oboru (možnost přihlášení k e-mailovému odběru novinek): www.oneco.biofach.de Výstavní haly zaměřené na vína, potraviny a olivové oleje: 1, 2, 4, 5, 6, 7, 9 a 4A Vstup: brány „Ost“ a „Mitte“ Otvírací doba: 9–18 hod., sobota 9–17 hod.; čtvrteční BlueNight 18–21 hod.

Online prodej vstupenek: www.biofach.de/ticketshop Kongresová fóra: specializovaný obchod, fair trade, gastro, udržitelnost, víno Podrobné plány veletržních pavilonů: www.biofach.de/floorplan Příjezdové a pobytové informace: www.biofach.com Další doprovodné služby: informační a servisní stánky po celém veletržním areálu, kyvadlový autobus, parkoviště, elektronická registrace návštěvníků, VIP+business lounge, pošta + kurýrní služba, bankomaty, hotelový servis, cestovní servis, veletržní prodejna aj.

572

Vinařský obzor (11/2011)

Informace z Vinařského fondu

Informace k Podmínkám o poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2012 Na svém zasedání dne 19. 10. 2011 schválila Rada Vinařského fondu podmínky pro podávání žádostí o podporu v termínu 1. 1.–15. 2. 2012. Jejich úplné znění najdete na www.vinarskyfond.cz v části Podpory. Řada věcí se oproti podmínkám platným v letošním roce mění, a proto na ně chceme v tomto článku dopředu upozornit. Věnovat se budeme samozřejmě i základním obecným pokynům pro žadatele.

Kdy a jak podat žádost?

1. Žádost se podává elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo písemně poštou/osobně.

2. Žádost se podává na předepsaném formuláři Žádost o podporu (obsahuje: 1. strana identifikace žadatele, dále příloha č. 1 – čestné prohlášení a příloha č. 2 – projekt). Vzor je ke stažení na www.vinarskyfond.cz.

3. Přílohu č. 2 formuláře, tj. samotný projekt, můžete vyplnit přímo v počítači; tabulky jsou nastaveny tak, aby se přizpůsobily vašemu textu. Případně je možné využít další volnou stranu, na které uveďte, ke které položce projektu se doplňující text vztahuje. Pokud podáváte žádost o podporu účasti na výstavě, není nutné přílohu č. 2 vyplňovat.

4. Pokud posíláte žádost poštou nebo ji donesete osobně, je nezbytné přílohu č. 2 (projekt) předložit i v elektronické podobě (nejlépe na e-mail info@vinarskyfond.cz, příp. na datovém nosiči).

5. Pro přijetí žádosti je nutné, aby byla odeslána nejpozději poslední den termínu pro podávání žádosti, tj. ve středu 15. února.

Co má žádost obsahovat?

Kromě formuláře žádosti (viz text výše) je nutné doložit: – je-li žadatel právnickou osobou, kopii výpisu z obchodního nebo jiného obdobného rejstříku příslušného pro vedení právnických osob, popřípadě jiný doklad osvědčující subjektivitu žadatele, ne starší 3 měsíců, – je-li podnikající fyzickou osobou, kopii živnostenského oprávnění (výpis z živnostenského rejstříku nebo živnostenský list) či jiné listiny opravňující k podnikání, – je-li nepodnikající fyzickou osobou, kopii občanského průkazu.

Doklady musí být platné ke dni podání žádosti.

Na co konkrétně a jakou výši podpory lze žádat v termínu 1. 1.–15. 2. 2012?

1. Účast na výstavách vín Vinex, Vinařské Litoměřice, Víno a delikatesy 2012.

Výše podpory do 50 % nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor, max. však 50 000 Kč.

2. Výstavy, přehlídky, soutěže vín Místní výstavy: Výše podpory do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 8 000 Kč.

Výstavy regionální (výstavy přesahující svým významem rámec vinařské podoblasti): Výše podpory do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 40 000 Kč.

Výstavy s celorepublikovým významem: Výše podpory do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 150 000 Kč.

3. Školení, semináře, konference Výše podpory do 80 % nákladů na pronájem prostor pro konání akce, výrobu podkladových materiálů a odměny přednášejícím a pomocnému personálu, a) maximálně však 10 000 Kč pro vzdělávací semináře a školení pro odbornou i laickou veřejnost, b) maximálně však 50 000 Kč pro odborné konference celostátního významu nebo cyklus seminářů/školení.

4. Propagační akce s tematikou vína a vinařství Otevřené sklepy Výše podpory je stanovena do 90 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně:

– 100 000 Kč pro akce konané v obci s více než 300 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 25, – 50 000 Kč pro akce konané v obci s více než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů převyšujícím 10, – 20 000 Kč pro akce konané v obci s méně než 100 ha registrovaných vinic a počtem otevřených sklepů minimálně 5.

Slavnosti vinobraní Výše podpory je stanovena do 90 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně: – 750 000 Kč pro vinobraní v obcích s více než 300 ha registrovaných vinic nebo obcích, kdy význam slavnosti vinobraní významně přesahuje vinařskou podoblast, – 100 000 Kč pro vinobraní v obcích s více než 100 ha registrovaných vinic, – 20 000 Kč pro vinobraní v ostatních obcích.

Ostatní akce spojené s propagací vinařství Výše podpory je stanovena do 90 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně 20 000 Kč.

Jaké podmínky musí žadatel splnit pro poskytnutí podpory? (netýká se účasti na výstavě) – registrace akce v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz/www.vinazcech.cz, – umístění log „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy/propagačních materiálech/podkladových materiálech, – umístění log „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v místě realizace (netýká se místních výstav),

Informace z Vinařského fondu / Zprávy

– loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu lze použít pouze podle vzoru uvedeného na webových stránkách Vinařského fondu, – předložit v elektronické podobě Vinařskému fondu na adresu info@vinarskyfond.cz k odsouhlasení návrhy a vzory katalogu výstavy/propagačních materiálů/ /podkladových materiálů s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ a Vinařského fondu, a to ve lhůtě 5 dnů před zadáním výroby těchto materiálů. Vinařský fond do 2 pracovních dnů ode dne doručení požadovaných návrhů a vzorů sdělí žadateli případné připomínky. Pokud Fond v uvedené lhůtě nevznese připomínky, považují se zaslané návrhy ze strany Vinařského fondu za odsouhlasené.

Jak podporu vyúčtovat?

Do termínu daného v rozhodnutí o poskytnutí podpory je nutné předložit vyúčtování.

Součástí vyúčtování je vždy: – formulář vyúčtování (ke stažení na www. vinarskyfond.cz), – kopie účetních dokladů (faktury apod.) a doklady o jejich zaplacení (např. výpis z účtu), – doklad k bankovnímu účtu, na který má být podpora vyplacena (kopie smlouvy nebo potvrzení banky).

Dále je dle typu žádosti (projektu) žadatel povinen předložit další podklady (např. u výstav katalog apod. – více viz Podmínky pro poskytnutí podpory § 5, odst. 6).

Jaké náklady jsou uznatelné pro poskytnutí podpory? Účasti na výstavách: – náklady na pronájem výstavních prostor účastníku výstavy, Výstavy, soutěže, přehlídky vín: – grafický návrh a tisk propagačních materiálů (katalog výstavy, letáky, plakáty, pozvánky, reklamní bannery, rollery), – propagace výstavy v médiích (inzerce v tisku, rádiu, TV, na internetu) – výroba inzerátů, spotu a platba za jeho umístění, zajištění PR,

– webová prezentace výstavy, soutěže, – roznáška propagačních materiálů (výlep plakátů, pronájem reklamních ploch), – propagace akce v místě (např. směrovky), – pronájem prostor pro konání výstavy (pronájem místnosti, budovy, v příp. exteriéru např. pronájem stanu). Školení, semináře, konference: – pronájem prostor pro konání semináře/ /školení/konference, – honoráře přednášejícím (lektoři, moderátor), – grafický návrh a tisk sborníku, příp. dalších materiálů, které obdrží účastníci, – organizační náklady (mzdy pracovníkům zajišťujícím realizaci akce).

Propagační akce (vinobraní, otevřené sklepy apod.): – grafický návrh a tisk propagačních materiálů (katalog výstavy, letáky, plakáty, pozvánky, mapy, skládačky, reklamní bannery, rollery), – propagace výstavy v médiích (inzerce v tisku, rádiu, TV, na internetu) – výroba inzerátů, spotu a platba za jeho umístění, zajištění PR, – webová prezentace výstavy, soutěže, – roznáška propagačních materiálů (výlep plakátů, pronájem reklamních ploch), – propagace akce v místě (např. směrovky, poutače), – pronájem prostor pro konání výstavy (pronájem místnosti, budovy, v příp. exteriéru např. pronájem stanu), – honoráře vystupujícím (hudba, moderátor, taneční, historické soubory a další vystoupení či prezentace, účastníci slavnostního průvodu), – pronájem sklepů (poskytnutí prostor sklepa vinařem pro akci typu „otevřené sklepy“).

Případné dotazy směrujte na vecera@vinarskyfond.cz nebo telefon 541 652 479, příp. mobil 606 602 587.

Pavel Večeřa, Vinařský fond

Filosofie vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosofie vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit…

222 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (11/2011) 573

Jediným světovým držitelem licence pro používání motivů Alfonse Muchy je Soare sekt Ivančický rodák Alfons Mucha, autor Slovanské epopeje a prvních československých známek, se zapsal do dějin umění jako tvůrce secese. Používání jeho obrazů a jejich reprodukce je přísně hlídané. Jediným držitelem licence k používání motivů Muchových obrazů je moravské vinařství Soare sekt ze Zaječí. Jako jediní na světě používají Muchovy obrazy na etikety svých vín. „Jedna z naší produktové řady vín a sektů se jmenuje Alfons Mucha. Získali jsme exkluzivní právo na etiketách používat právě obrazy a motivy Alfonse Muchy. Tuto licenci jsme získali v roce 1998,“ přibližuje unikátnost ředitel Soare sektu Ivo Kaňovský. Dodává, že díky propojení kvalitního vína s uměleckými etiketami se jim podařilo vytvořit speciální produkt moravského vinařství, který je vysoce ceněn i v zahraničí – umění výtvarné s uměním vinařským.

Muchova nadace byla založena před devatenácti lety ve prospěch Muchovy správní rady, která je majitelem největší kolekce prací Alfonse Muchy na světě. Jejím úkolem je chránit odkaz jihomoravského rodáka. „Alfons Mucha je značka sám o sobě. Chtěli jsme zkombinovat něco, co zná celý svět, a zároveň, aby kořeny pocházely z jižní Moravy. Nyní se kolekce vín a sektů Alfons Mucha prodává už dvanáct let,“ říká Ivo Kaňovský. »

Více informací: Petr Šimeček, +420 608 669 977, P.Simecek@soaresekt.cz

Moravská a česká vína mezi nejlepšími víny světa To, co všichni Moravané a Češi už dávno vědí, tedy že moravská a česká vína patří mezi světovou špičku, potvrdili také mezinárodní odborníci, kteří vybírali tisícovku nejlepších vín celého světa pro rok 2012. Do prestižní francouzské publikace 1000 Vins du Monde (1 000 vín světa) se tak dostalo 35 vín z Moravy a Čech. V 1000 Vins du Monde hledají inspiraci milovníci vína z celého světa, stejně jako nároční gurmáni listují proslulým Michelinským průvodcem.

Naši vinaři vozí z prestižních zahraničních soutěží pravidelně cenné medaile, které jim udělují největší a nejpřísnější světoví znalci vína. Vedle medailí na lahvích mají teď obdivovatelé nejlepších vín z celého světa také příležitost najít je přehledně v tištěné podobě a plánovat si tak dopředu jejich nákup či konzumaci při nejvhodnější příležitosti. „Být na jedněch stránkách vedle nejvyhlášenějších vinařských domů světa je pro naše vinaře tím největším oceněním jejich práce,“ komentoval mezinárodní úspěch našeho vinařství Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra.

Z 35 moravských a českých vín si největší pozornost komisařů a autorů výběru 1000 Vins du Monde vysloužilo Vinařství Horák, Josef Dufek, Tomáš Krist a Mikrosvín Mikulov shodně se čtyřmi víny.

1000 Vins du Monde vychází v návaznosti na 17. ročník prestižní mezinárodní soutěže vín Vinalies Internationales, které se letos v Paříži zúčastnilo za finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra 119 vzorků vín z České republiky. (vo) »

Více informací najdete na www.wineofczechrepublic.cz

574

Vinařský obzor (11/2011)

Vinařství v zahraničí

Martin Křístek

Po stopách vinařů-polárníků: Bělorusko

Foto P. Křístková

Počátky slovanského osídlení Bílé Rusi se odhadují na počátek našeho letopočtu. O devět století později se stala součástí Kyjevské Rusi a po jejím zániku (1240) přešla do sféry vlivu litevských knížat. Bílo-červená vlajka Velikého knížectví litevského je dnes jedním ze symbolů běloruské opozice.

Bělorusko leží v západní části Východoevropské roviny (nejvyšší bod Džaržynskaja hara 345 m n. m.). Podnebí vykazuje ve srovnání se střední Evropou výraznější kontinentální rysy. Zásluhou globálního oteplování se průměrná roční teplota podle údajů běloruského tisku zvýšila o 4 °C. Celodenní průměr kolísá v lednu od –5,1 °C na západě do –7,5 °C na východě, v červenci osciluje na celém území kolem 18 °C. Zima je mrazivá, jaro a léto deštivé. Roční srážkový úhrn činí 440–650 mm. Vlivem Baltského moře a vlhkého atlantského proudění jsou mokřiny a mlhy pro Bělorusko odpradávna charakteristické.

První zmínka o vinicích pochází z roku 1005. Oblibu révy vinné ještě v předminulém století dokladují dřevořezby s vinohradnickými motivy zdobící staré vesnické domky. Nečetné vinice přeživší počátek 20. století byly opuštěny po Velké říjnové socialistické revoluci. V roce 1939 byla nakrátko zahájena průmyslová produkce stolních hroznů (přímoplodné hybridy i Vitis vinifera) na jihu a jihozápadě země. Vinohradnický program byl na konci padesátých let Moskvou ukončen jako nerentabilní. Vytrvalo jen několik vinařských nadšenců a zahrádkářů.

Největší běloruskou vinici (20 ha) vysadil Czeslaw M. Limanovskij

na stezce spojující Baltské (tj. Bílé) a Černé moře v roce 947. Stalo se tak jedním z nejstarších slovanských sídel. V nedaleké vesničce Kastryčnicki vysadil roku 1982 sazenice révy vinné Viktar Pavlavič Kucharav. Člen Svazu výtvarných umělců se stal vinařem na radu přítele, ruského vinohradníka Dmitrije Tokareva (oba se narodili v sibiřském Ulan-Ude, kam byli deportováni jeFoto P. Křístková

Foto P. Křístková

Vitebsk (severovýchod; 55 ° s. š.) Čtvrté největší běloruské město (340 000 obyvatel) založila kněžna Olga Kyjevská

Muskat

Sovjetskoje šampanskoje

jich rodiče). V ekologicky vedené zahradní vinici bez chemických postřiků vyzkoušel postupně asi 150 kultivarů. Osvědčila se novošlechtění s genetickým podílem Vitis amurensis: Muromec (Severnyj × Pobeda), Severnyj rannij (Severnyj × Malingrovo rané) a Korinka russkaja (Zarja severa × Kišmiš černyj). Stolními hrozny (podle odrůdy 2–15 kg/keř) a vínem (fermentace divokými kvasinkami) zásobuje rodinu a přátele. Zkušenosti sdílí s vinohradníky z Litvy a Lotyšska. Thomas A. Plocher a Robert J. Parke, autoři bible vinařů-polárníků Northern Winework (Growing Grapes and Making Wine in Cold Climates), jej přijeli navštívit až z Minnesoty. Pěstování révy vinné na severovýchodě Běloruska nepovažuje Viktar Kucharav za nemožné. Zimy jsou kruté a přízemní mrazíky hrozí i v srpnu, avšak slunečního svitu ve vegetačním období je více než na jihu země. V úspěch vinařských družstev bez státní podpory přes-

Minsk je ukázkou sovětského funkcionalistického stavebního stylu

to nevěří. Produkce ovocných vín je přece levnější a méně riziková. V Klubu běloruských vinohradníků je majitelem legitimace č. 2 (zesnulý zakladatel klubu Viktar Gavaruchin byl č. 1).

Lepel (sever; 54 ° s. š.) a Gomel (jihovýchod; 52 ° s. š.)

Součástí zemědělské farmy Sad u městečka Lepel je pokusná vinice. Úkolem Sadu je selekce plodin vhodných pro klimatické podmínky severu Běloruska. Během 20 let zde otestovali přibližně 700 odrůd ovoce a zeleniny (např. papriku). Mezi perspektivní zařadili interspecifický hybrid Alfa (V. labrusca × V. riparia), novošlechtění Zilga (/Smugljanka × Dvietes Zila/ × Jubilejnaja Novgoroda) a Supaga (Madlenka raná × Dvietes Zila) z Lotyšska, Kosmonavt (Severnyj rannij × Muskat Vira) a Minskij rozovyj (Metalličeskij × směs pylů interspecifických hybridů) z Běloruska, Muromec (viz výše), Aljošenkin (/Adji × V. amurensis/ × Saperavi), Volžskij (Pervenec Kujbyševa × /Muškát hamburský + V. amurensis/), Korinka russkaja (viz výše) a Krasa severa (Zarja severa × Tajfi rozovyj) z Ruska.

U Gomelu, druhého největšího města země (480 000 obyvatel), ležícího jen 150 km od ukrajinského Černobylu, byl před dvěma lety vysazen v současnosti druhý největší vinohrad Běloruska (7 ha). Maďarská novošlechtění Krystal (Alföld 100 × Villard blanc) a Bianca (Villard blanc × Bouvierův hrozen) mají již brzy dávat hrozny k výrobě historicky první místní vínovice. Nedaleko vznikla rovněž česneková plantáž (jako alternativa čínského importu).

Pinsk (jih; 52 ° s. š.) Říční přístav Pinsk (130 000 obyvatel) obklopují hluboké lesy a močály. Do II. světové války patřil Polsku a 90 % obyvatel tvořili Židé.

Nedaleko nádraží stojí chátrající (v plánu je rekonstrukce na muzeum vína) dřevěný do-

mek Ivana Ivanaviče Šavčuka (1887–1965).

Pinčany byl nazýván Mičurinem z Polesí (region na pomezí Běloruska a Ukrajiny). Původně pracoval v městském archivu. Poté, co byl pro horšící se zrak propuštěn, vysadil na zahrádce nejen rajčata a okurky jako všichni sousedé, ale i révu vinnou, meruňky, broskve a vlašské ořechy. Sazenice nakoupil na Ukrajině, v Polsku i Rusku. Prvních 18 keřů raných odrůd révy vinné vysadil v roce 1932. Z výsadby o tři roky mladší se dodnes uchoval Muškát St. Laurent (novošlechtění Roberta Moreau z roku 1854). Vyzkoušel několik set kultivarů, uspokojivé výsledky přineslo zhruba čtyřicet. Po II. světové válce byl nucen vinici (0,8 ha) přenechat státu. Rada ministrů Běloruské SSR rozhodla o zřízení Pinské výzkumné stanice révy vinné a jižních plodin.

Nástupcem Ivana Šavčuka se o několik desetiletí později stal dr. Romuald Loiko (1944–2004). Významná osobnost cool-climate vinohradnictví a šlechtitel se zaměřil na rezistentní odrůdy vhodné pro venkovní výsadby. Okrajově experimentoval se stolními skleníkovými kultivary. Donorem mrazuvzdornosti byla Vitis amurensis, obvykle dvoudomá divoká réva z lesů ruského Dálného východu, extrémně mrazuvzdorná (–40 °C), ale již méně odolná k houbovým chorobám a révokazu. Romuald Loiko se stal autorem velmi raných a raných novošlechtění Kosmonavt (viz výše), Minskij rozovyj (viz výše), Kosmos (Madlenka raná × Hasanský sladký) a Krasa severa (viz výše). Uplatnily se mj. v Estonsku a Dánsku. Jihozápadně od Pinsku vznikla podobně jako v Moldávii, na Krymu a ruském Dálném východě rozsáhlá ampelografická sbírka (přes 200 kultivarů z 24 zemí).

Mezinárodní spolupráci komplikovala izolace Běloruska. Zájem zahraničních institucí vzrostl zásluhou knihy Nortnern Wineworks (Plocher T., Parke R.; 2001). Téhož roku publikoval Romuald Loiko v Deutsches Weinbau Jahrbuch článek Der Weinbau in Weissrussland, v němž popsal zkušenosti s ranými a velmi ranými odrůdami (SAT 1 800–2 100 °C). Ve šlépějích svého učitele se vydala Anna Vladimirovna But-Gusaim. Bohužel v dubnu 2010 byla Pinská vinohradnická stanice zrušena. Vinohradnický program byl přemístěn do Běloruského sadařského institutu Samochvaloviči u Minsku. Zatím jen teoreticky.

Během šedesáti let vypěstovala Pinská vinohradnická stanice 0,5 milionů sazenic.

Prioritou byly rané kultivary s vegetačním obdobím do 120 dnů: Aljošenkin (viz výše), Tambovskij bjelyj (Krasa severa × /Zarja severa × Nairi/), Korinka russkaja (viz výše) a Agat donskoj (/Zarja severa × Dolores/ × Russkij rannij), moldavský Muskat jantarnyj (Rannij kibrajskij × Muskat vostočnyj), Novoukrainskij rannij (/Nimrang × Tajfi rozovyj/ × Čabaňská perla) a běloruský Kosmonavt (viz výše). Pěstitelům stolních

Vinařský obzor (11/2011) 575

hroznů byly určeny odrůdy s velkými bobulemi: Arkadija (/Černaja krasavica × Villard blanc/ × /Alphonse Lavallée × Královna vinic/), Vostorg (/Zarja severa × Dolores/ × Russkij rannij), Ukrainka (Nimrang × Čabaňská perla), Zorka (Damaskaja rosa × / Čabaňská perla + Irsai Oliver/), Kodrjanka (Moldova × Maršalskij) a ukrajinský Muskat žemčužnyj (Muškát perlový). Začínajícím vinařům-zahrádkářům byla doporučována rezistentní lotyšská novošlechtění Zilga (viz výše) a Guna (Madlenka raná × Dvietes Zila), dále Bianca (viz výše), Seneca (Hedvábné žluté × Ontario), Jubilejnaja Novgoroda (Malingrovo rané × Russkij Konkord) a Fioljetovij avgustovskij. Mezi zákazníky byly sovchozy Zubki (Kliecký rajon; jihozápad) a Petroviči (Babrujský rajon; jihovýchod), kolchoz 1 Maja (Slucký rajon; jih) a četné stanice mladých přírodovědců. Žádná ze státních či družstevních vinic již neexistuje. Zanikla i podnožová školka sovchozu Dobraja volja (Pinský rajon; jih).

Impulz k rozvoji vinohradnictví dal Pinský vinařský závod (Pinskvino). Založen byl roku 1940 jako Žabčickij vinzavod a dosud se zabýval produkcí ovocných vín (9,7 milionů l/rok), koncentrátů, likérů a cukrovinek.

V březnu 2003 padlo rozhodnutí založit podnikový vinohrad (20 ha). Již o tři měsíce později byly na rovinatém pozemku za městem vysazeny první sazenice (pocházely z Pinské vinohradnické stanice). Půda je zde písčitá, meziřadí zatravněné, široký spon (2 222 keřů / ha), severojižní řádky. Opěrné sloupky vznikly mj. recyklací betonových sloupů elektrického vedení. Největší podíl ve výsadbách (60 %) má extrémně plodná (15–18 t/ha) a mrazuvzdorná (slouží i jako podnožová réva na ruském Dálném východě) černofialová Alfa (viz výše). Jejími hlavními nedostatky jsou vysoký obsah kyFoto P. Křístková

Foto P. Křístková

Vinařství v zahraničí

Porto Bianko

selin a pachuť liščiny. Mezi bílými kultivary dominuje Tajožnyj izumrjud (tzn. Smaragd tajgy), který pochází z Přímořského kraje u hranic Ruska a KLDR. Jedná se o bujně rostoucí, raný hybrid (samoopylení odrůdy Minnesota) rezistentní a mrazuvzdorné Vitis riparia. V největší vinici Běloruska nechybí Krystal (viz výše) a Bianca (viz výše), Maréchal Foch (Kuhlmann 188–2 × Ryzlink zlatý), ruské a moldavské kultivary. Běloruská novošlechtění příležitost nedostala.

Do budoucna se uvažuje o německém Solaris (Merzling × /Saperavi severnyj × Muškát Ottonel/). Agronom závodu Czeslaw Michaljovič Limanovskij, původně technik s polskými kořeny, konvertoval k vinohradnictví při pracovním pobytu v Moldávii. Pro optimální oslunění hroznů preferuje vysoké vedení a čtyřramenný vodorovný kordon.

Na každém rameni ponechává maximálně 16–18 listů, aby réva nevyužila veškeré živiny k bujnému růstu. K omezení plevele a retenci tepla pod keři používá dřevěné piliny.

Za problém nepovažuje zimu, kdy stačí lehce přihrnout kmínky zeminou, ale deštivé teplé léto. Suma aktivních teplot dosahuje 2 500 °C (občas 2800 °C), podle jeho názoru by 1900 °C postačilo. S výjimkou odrůd Alfa a Bianca je chemická ochrana nevyhnutelná. Hrozí peronospora i oidium.

V roce 2007 plodily první keře, objem sklizně činil 10 t (5 kg/keř), o dva roky později již 60 t. Průměrná hmotnost hroznů Alfa, Smaragd Tajgy, Maréchal Foch a Fioljetovij avgustovskij dosáhla 250 g, v případě odrůdy Višnjevyj (Černyj rjedkij × Alicante Bouschet) 300 g. Sběr probíhá na konci září, cukernatost dosahuje 22° NM a objem sklizně kolísá okolo 8 t / ha. V plánu je další výsadba vinic (10 ha). Podnik se 412 zaměstnanci vlastní plantáže černého jeřábu čili arónie (11 ha) a černého rybízu (2 ha). Ostatní suroviny vykupuje. Ročně zpracovává 15 000 t ovoce.

Vína jsou školena v horizontálních velkoobjemových tancích, využívá se dubových chipsů a trojí filtrace deskovými filtry. Každá ze dvou lahvovacích linek má kapacitu 6 000 lahví/hod. Místní produkty jsou distribuovány po celé zemi. Zdobí je medaile vinařských konkurzů ze zemí někdejšího Sovětského svazu. Fortifikované ovocné cuvée (40 % borůvky, 40 % arónie, 20 % černý rybíz; alk.

16 obj. %, cukr 160 g/l) Černaja žemčužina (Černá perla) je nositelem titulu Nejlepší produkt Běloruska 2009. V obchodní síti dominují jablečná vína (kupáže několika odrůd) do 15 Kč/0,7 l. Např. Bjeloje jabločnoje (alk. 14 obj. %, cukr 160 g/l), Vječernaja illjuzija (alk. 16 obj. %, cukr 160 g/l) a Porto bianko (dubové chipsy; alk. 18 obj. %, cukr 60 g/l). Višňová a černorybízová vína (mj. Višnjevoje šalunja a Lučistoje) jsou pro vyšší cenu zejména na venkově neprodejná. Hlavní technoložka závodu Světlana Ivanovna Naumčik (studovala v Bělorusku, absolvovala stáže na Krymu, v Rumunsku

Vinařství v zahraničí

Hlavní technoložka závodu Světlana Naumčik (vpravo) při degustaci

a Moldávii) připravuje premiéru běloruských révových vín. Větší šanci dává sladkému červenému vínu na bázi hybridu Alfa, zatímco suché bílé Bianca považuje za suboptimální. Podle slov agronoma dosud není přesvědčena, že by místní révová vína byla kdy lepší než ovocná.

Minsk (centrum; 53 ° s. š.)

Minský vinařský závod pouze lahvuje vína importovaná z Moldávie, Gruzie, Francie, Itálie a Španělska (výhledově i Kalifornie). Plagiát Sovjetskoje Šampanskoje se odtud dokonce vyváží do New Yorku. V supermarketech hlavního města (1,8 milionů obyvatel) jsou však lepší volbou než např. v Minsku stáčený Muskat vína ukrajinského vinařství Massandra (20 Kč/0,7 l). Na venkově je stále velmi populární nízkoalkoholický kvas chljebnyj.

Běloruskou vládu znepokojuje nárůst konzumace levných ovocných vín, což nebrání plánům na zvýšení jejich výroby. Podíl révového vína na celkové spotřebě alkoholu činí pouhá 3 % (ovocná vína 35 %, vodka 42 %).

Dovoz vín je znevýhodněn za účelem ochrany místních producentů. Kupní síla je navíc nízká. Víno se přitom dobře snoubí s tradiční běloruskou kuchyní. Např. Draniki (bramborové placky) doplňuje suché bílé víno a kolduny (bramborové taštičky s mletým masem) suché červené.

PŘEHLED BĚLORUSKÝCH NOVOŠLECHTĚNÍ Minskij rozovyj – Metalličeskij × směs pylů interspecifických hybridů Raná, mrazuvzdorná (–26 °C), stolní i moštová odrůda. Bujně rostoucí, odolná k peronospoře a plísni šedé (doporučovány 1–2 postřiky). Plodnost 3,3 kg/keř. Hrozen středně velký, cylindrický, váha 160 g. Bobule kulatá nebo mírně oválná, středně velká (2,2 g).

Slupka temně růžová, tenká. Dužnina s příchutí po liščině. Zapsána do Státního registru odrůd stromů a keřů Běloruska v roce 2005.

Pozn. Metalličeskij je ruské novošlechtění (Mičurin 1920) vzniklé křížením interspecifického hybridu Telegraf (Vitis labrusca × Vitis aestivalis) s Vitis amurensis.

Krasa severa – Zarja severa × Tajfi rozovyj Velmi raná, mrazuvzdorná (–29 °C), stolní odrůda. Středně odolná k plísni šedé, citlivá

k peronospoře a oidiu. Plodnost 4,1 kg / keř.

Hrozen střední až velký, konický nebo křídlatý, váha 250 g. Bobule kulatá nebo mírně oválná, velká (4–5 g). Slupka narůžovělá, silná. Dužnina příjemné chuti s mírnou trpkostí či travnatými tóny. Zapsána do Státního registru odrůd stromů a keřů Běloruska v roce 1999.

Pozn. Zarja severa je ruské novošlechtění (Potapenko 1936) vzniklé křížením Sejanjeca Malingra (Mičurin 1910) a Sejanjeca N. 5 (Vitis amurensis). Tajfi rozovyj je stolní středoasijská odrůda, běžně se vyskytující v Uzbekistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu, jižní části Kazachstánu a Kyrgyzstánu.

Kosmos – Madlenka raná × Hasanský sladký Mrazuvzdorná (–24 °C) stolní i moštová odrůda. Bujně rostoucí, odolná k peronospoře a plísni šedé (doporučovány 1–2 postřiky).

Plodnost 2,1 kg/keř. Hrozen malý až střední, křídlatý, váha 120 g. Bobule kulatá, malá až střední (1,2 g). Slupka černá, silná. Dužnina mírně natrpklé sladkokyselé chuti, šťáva barevná. Zapsána do Státního registru odrůd stromů a keřů Běloruska roku 1999.

Pozn. Madlenka raná (Moreau 1857) vznikla křížením Blanc d´Ambre a Madlenky královské (podle aktualizace Vitis International Vitis Catalogue 9/2011). Novošlechtění Hasanský sladký neboli Baltika (1960) vzniklo křížením Dalnevostočnyj Tichonova (Vitis amurensis × Vitis vinifera) s Vitis amurensis. Vhodné pro extrémní cool-climate vinohradnictví (Norsko; 60 ° s. š.!).

Kosmonavt – Severnyj rannij × Muskat Vira Velmi raná, mrazuvzdorná (–24 °C) stolní odrůda. Bujně rostoucí, citlivá k houbovým chorobám (doporučovány 3–4 postřiky). Plodnost 2,4 kg/keř. Hrozen střední až velký, křídlatý, váha 220 g. Bobule kulatá nebo mírně oválná, středně velká (2,1 až 2,9 g). Slupka temně fialová, silná. Dužnina šťavnatá, příjemné chuti. Zapsána do Státního registru odrůd stromů a keřů Běloruska v roce 1999.

Pozn. Severnyj rannij je ruské novošlechtění vzniklé křížením kultivaru Severnyj (Sejanjec Malingra × divoká Vitis amurensis) a Malingrova raného. Muskat Vira je uzbecké novošlechtění vzniklé křížením Muškátu bílého a Muškátu hamburského (Muškát alexandrijský × Trolínské).

Foto P. Křístková

Vinařský obzor (11/2011)

Foto P. Křístková

576

Populárním nápojem je kvas chljebnyj

Zprávy

Vinařský obzor (11/2011) 577

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

1. 12. 2011

Ochutnávka mladých vín

Sklep ČZS, ul. Na Hradbách, Hustopeče

Radek Sedláček – 724 916 004, sve@hustopece-city.cz

2. 12. 2011

Mikulášský košt Dolní Dunajovice

Dům Dr. Karla Rennera

ČZS ZO Dolní Dunajovice – 723 085 279, 602 423 625, zahradkari.dunajovice@seznam.cz

3. 12. 2011

Mikulášská ochutnávka vín při příležitosti návštěvy sv. Mikuláše a obdarovávání dětí

Hotel Zámeček Mikulov

Ing. Josef Ševčík – 602 749 909, hotel@zamecekmikulov.cz

10. 12. 2011

Domácí zabijačka a ochutnávka mladých vín

Týnec u Břeclavi, sklepní areál Hradištěk

Marin Jůva – 721 409 093, martinjuva@seznam.cz

10. 12. 2011

IV. Mikulášská výstava mladých vín v Klentnici

Sál místního hostince

Ing. Petr Gondáš – 608 383 758, petr.gondas@seznam.cz

10. 12. 2011

Košt archivních vín z Valtic a blízkého okolí

Víceúčelová hala SVIŠ, ulice Střelecká, Valtice

Vinaři Valtice 2000 – 607 618 783, stepanek.valtice@centrum.cz

26. 12. 2011

8. ročník svěcení mladých vín s ochutnávkou

Kulturní dům, Přísnotice

Flodr Jan – 547 234 286, 728 183 700

26. 12. 2011

Svěcení vína Tvrdonice

Slovácká chalupa

Paulík Miroslav, Helešic Jaroslav – 732 860 705, 723 970 557, PaulinoM@seznam.cz

27. 12. 2011

Žehnání mladých vín 2011

Sál KD Vrbice

VINAŘI VRBICE – 606 728 388, predseda@vinarivrbice.cz

27. 12. 2011

Žehnání vína Velké Bílovice

Myslivna pod kostelem

728 611 794, mistostarosta@velkebilovice.cz

27. 12. 2011

Žehnání vína a putování po vinných sklepech

Bořetice

OÚ Bořetice – 777 892 610, starosta@boretice.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven podle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

Zprávy

Výstava vín Slovácké podoblasti

Foto NVC

V sobotu 10. 9. se rtuť na Moravě už před polednem šlphala ke třicítce a ti, kteří vyrazili za vínem, folklorem a památkami do Uherského Hradiště, jistě nelitovali – slovácká metropole je přivítala už v 10 hodin slavnostním krojovaným průvodem, ve kterém se představily jednotlivé obce tohoto mikroregionu pestrou přehlídkou, jež jinde a jindy není k vidění. Že jsou Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, jak se tato chvályhodná akce jmenuje, atraktivní pro mládež i seniory, bylo vidět nejenom v samotném městě, ale o tom, že se sem o druhém zářijovém víkendu sjeli milovníci autentického folkloru z ce-

lé republiky, svědčily espézetky aut na bezdadějně přeplněných parkovištích v širokém pásu kolem historického centra. Z bohatého sobotního a nedělního programu, ve kterém nechyběly ukázky tradičních řemesel, ochutnávky gastronomických specialit, samozřejmě lidová hudba a tanec a v neposlední řadě také lákavá možnost navštívit historické památky jindy veřejnosti nepřístupné (refektář ve františkánském klášteře jistě stojí za vidění!), bylo nutné pečlivě vybírat. Ti, kteří se rozhodli navštívit přilehlé Mařatice a věnovat svůj čas vínu a vinařské kultuře, dobře udělali – rázovitá „slovácká zlatá ulička“ s bohatou nabídkou nejrůznějších atrakcí, interaktivních soutěží a workshopů, samozřejmě tematicky spoje-

ných s vínem a jeho prezentací, je po chvíli dovedla ke stanu s víny, která se zúčastnila Národní soutěže vín Slovácké podoblasti.

Etablovanou a populární Národní soutěž vín ČR není třeba vínamilovné veřejnosti dlouze představovat – patří k nejvýznamnějším tuzemským vinařským soutěžím. Vína, která projdou vícekolovým systémem hodnocení od podoblastních výstav přes závěrečná kola, jsou nakonec instalována v Salonu vín ve Valticích, kde si může veřejnost udělat plastický obrázek o nejlepších vínech několika posledních ročníků. Letos bylo ze Slovácka přihlášeno do soutěže celkem 275 vín (bílých, červených, rosé, sektů a také tři vína likérová), z toho bylo vybráno do dalšího kola 207 vzorků. Hodnocení proběhlo 23. 8. ve Valticích a pět odborných komisí mělo nelehkou úlohu: nakonec nejúspěšnějším vínem (šampionem) bylo Rulandské modré, výběr z hroznů 2009, od M. Sůkala z Nového Poddvorova; o vyrovnané produkci tohoto vinaře svědčí i to, že jeho kolekce byla hodnocena jako nejlepší. Zaujal ale nejenom šampion, jak o tom svědčily reakce lidí ve stanu; už od 14 hodin se tvořily hloučky tam, kde se rozlévalo Chardonnay ps 2010 od P. Kosíka, Cabernet Sauvignon rosé ps od strážnické firmy Žerotín, Ryzlink rýnský ps 2010 od Z. Prátové, abychom jmenovali aspoň některé atraktivní vzorky.

Největší zájem obecně byl o bílá suchá vína, a to z pochopitelných důvodů – bohužel se pořadatelům, kterým jinak patří dík za dobrou organizaci a propagaci, nepodařilo už od začátku vína optimálně temperovat, takže ochut-

návka polosladkých, sladkých, likérových vín a sektů zase tak moc nelákala.

Například skvělé Rulandské bílé ledové víno 2010 od M. Vašíčka z Prušánek dlouho unikalo pozornosti davů k radosti znalců, kteří, jak jsem si všiml, tuto elegantní, ač zteplalou „ledovku“, vychutnali i v poněkud dusném a horkém prostředí nevětratelného stanu.

(Otázkou je, zda je v očekávaném počasí končícího léta stan optimálním místem pro výstavu vín takovéhoto formátu, u Svatomartinského v listopadu to jistě problém nebude.) Tato lehká výtka bude jistě pořadatelům silnou motivací k přemýšlení...

Při popisu krásného odpoledne s moravskými víny nelze opomenout regionální kulturu; tu tady zastupovala horňácká cimbálová muzika s nestárnoucím primášem M. Hrbáčem, která se na pódiu střídala s podobně zaměřeným Kyjovjanem. Publikum doslova okouzlili tanečníci folklorního souboru Cifra, kteří podali obdivuhodný profesionální výkon, a ocenit je nutné i catering Střední hotelové školy v Uherském Hradišti: těžkého úkolu v horkém letním odpoledni se v podmínkách openairu zhostili se ctí.

K večeru se stan, zpočátku poloprázdný, naplnil (podle předsedy Sdružení slováckých vinařů Ing. A. Sabolčáka ten den přišlo ochutnat vystavené vzorky kolem 600 lidí), venku se trochu ochladilo, snad i agregáty konečně vystavená vína trochu nachladily, a tak byla na tvářích přítomných patrná radost a spokojenost. Ano, tento víkend s vínem a regionální kulturou se jednoznačně vydařil.

Milan Magni

578

Vinařský obzor (11/2011)

Enogastronomie

Listopad je ve znamení mladých vín

Vína, která slouží při přípravě pokrmů v kuchyni, by měla být jednoduchá, mladá, ale kvalitní. Receptury nabádající k použití vín slovy „čím dražší víno, tím bude lepší jídlo“, nemusí přinést očekávané potěšení. Velké chyby se dopouští ten, kdo využívá příliš levná, méně kvalitní vína, která nejen že nesplní očekávaný účel, ale mohou ještě zhoršit původní kvalitu použitých surovin.

Francouzi používají trefné a moudré rčení: „Víno, které bychom si nevybrali na pití, s tím bychom neměli ani vařit.“ (Joseph, 2000, str. 45). Mezi další pravidla můžeme zařadit doporučení, které uvádí, že víno se přidává do jídla vždy ve správnou dobu, tak aby se stačil vypařit alkohol, a přitom pokrm získal z vína všechny chuťové i aromatické nuance. Francouzi také uplatňují pravidlo, že servírovat jídlo bez vína je stejná chyba, jako bychom podávali maso bez omáčky.

Další doporučení se týká charakteristických surovin pro regiony a sezonnosti.

Pro listopad jsou charakteristické následující suroviny: např. z ryb je to mořský jazyk, kambala, halibut, štika, hering, merlan, kapr, pstruh, lín, makrela, okouník červený, treska, treska jednoskvrnná, šneci, humr, krevety, ústřice, mušle, langusty, scampi.

Mezi hlavní druhy zeleniny patří lilek, rajčata, ředkev, pórek, červené zelí, čínské zelí, čekanka, celer, mrkev, polníček, okurky, kysané zelí, růžičková kapusta, brokolice, černý kořen a červená řepa. Drůbež zahrnuje tradiční kachnu, husu, ale je to také krocan, slepice, kuře. Ze zvěřiny je to bažant, koroptev, divoká kachna, ale i zajíc, jelen, srna, divočák. Všechny druhy jatečného masa a také skopové. K listopadu patří sezonní druhy ovoce – jablka, hrušky, hrozny, pomeranče, mandarinky, klementinky, jedlé kaštany a vlašské ořechy.

Martinská tradice, která má kořeny před několika stovkami let, je důkazem správného využívání principů sezonnosti. Tradici tvoří typická dýňová polévka, tradiční pečená svatomartinská husa a svatomartinské ořechové rohlíčky (receptury jsou uvedeny v čísle 11/2010). Listopadové menu zpravidla doprovázejí mladistvá, temperamentní vína.

Nabízené menu je sestaveno ze sezonních pokrmů, které budou výborně komunikovat s mladými víny, a zároveň je víno součástí receptur.

Foto archiv autorky

Mladá vína mohou být vhodnou volbou pro zlepšení chuti, struktury a kvality pokrmu. Víno se již od doby starých Římanů používá nejen jako chutný nápoj a doprovod k jídlu, ale také se osvědčilo jako kořenicí a barvící složka, pro změknutí mas, dochucení marinád, ale hlavně pro zvýraznění chuti.

Menu Veltlínské červené rané, mladé víno 2011

Gratinovaná treska

Svatovavřinecké, Svatomartinské 2011

Králík na víně se žampiony

Svatomartinské rosé, polosladké, 2011

Dýňové koláčky s ořechy Gratinovaná treska Treska má bílé, nízkotučné, jemné a dietní maso – většinou bez kostí. Je cenným zdrojem významných látek jako např. jódu, vápníku, hořčíku, zinku, selenu, železa a vitaminů. Je cenově velmi výhodná. Pochoutkou jsou rovněž tresčí játra s vysokým obsahem omega-3-mastných kyselin a také vitaminu A.

Suroviny: 200 g (plátky) tresky, sůl, pepř, 50 g másla, 1 dl mladého vína, 1 dl smetany, 2 lžíce tomatového protlaku, 40 g eidamu, hrstka kopru, citron. Plátky ryby osolíme, opepříme a na másle opečeme po obou stranách. Víno, smetanu, protlak a nastrouhaný sýr spojíme, vzniklou směsí zalijeme plátky tresky a posypeme koprem. Zapečeme v malých miskách ve vyhřáté troubě a hotové zdobíme plátky citronu. Tresku zapečenou se sýrem vhodně doplní jedno z mladých bílých vín.

Králík na víně se žampiony Králík má maso jemné, světle růžové, dietní a obsahuje necelou polovinu energetické hodnoty masa vepřového. Jeho chuť a výživnou hodnotu oceňovali již staří Římané.

Suroviny: Hřbet a zadní stehna z králíka, 250 ml mladého červeného vína, 1 lžíce oleje, 1 lžíce hl. mouky, 3 stroužky česneku, 1 velká cibule, 1 mrkev, 150 g žampionů, 150 g slaniny, sůl, pepř, nové koření, bobkový list.

Maso omyjeme, odblaníme, osušíme, osolíme, přidáme česnek nakrájený na plát-

Enogastronomie

ky, zalijeme vínem, zakryjeme poklicí nebo potravinovou fólií a vložíme na hodinu i více marinovat do chladu. Mezitím si nakrájíme slaninu, cibuli, mrkev a rozdrtíme koření.

Do kastrolu nalijeme olej a na něm orestujeme slaninu, přidáme maso, které jsme vyjmuli z vína. Po krátkém opečení masa přidáme cibuli a mrkev a koření zaprášíme moukou a zalijeme vínem s česnekem.

Přivedeme k varu, přiklopíme poklicí a za občasného míchání dusíme půl hodiny.

Poté přidáme na poloviny nakrájené žampiony a dusíme dalších třicet minut. Hotový pokrm podáváme s brambory, rýží nebo knedlíky či těstovinami. Výborně se bude párovat s červeným vínem, které bylo použito na vaření – např. některé ze Svatomartinských.

Dýňové koláčky sypané dýňovými semínky Dýně, jak je lidově nazvaná tykev Turek z čeledi Cucurbita pepo, je známá více než 7 000 let. Její výhodou je nízká energetická hodnota a obsah minerálních látek a vitaminů (C a B). Díky svému složení a 90 % vody působí na vyplavování solí z těla vysokým obsahem draslíku a velmi nízkým obsahem sodíků. Konzumace tykví podporuje srdeční a ledvinovou činnost, ale také trávicí ústrojí. Je vhodná pro diabetiky a lidi trpící obezitou. Také semena mají značný význam v potravě díky olejům – potlačují množení parazitů ve střevech. Působí preventivně proti potížím s prostatou.

Suroviny: 500 g polohrubé mouky, 200 g dýně, 20 g droždí, 2 vejce (jedno na potření), 2 lžíce cukru, 250 ml vody, 40 g másla, sekaná dýňová semínka, špetka soli.

Z droždí, mouky, soli, vejce, cukru, vlažné vody a másla zaděláme těsto, které necháme vykynout. Nastrouháme si dýni, kterou vmícháme do těsta, a opět necháme kynout. Z kousků těsta vytvarujeme kuličky, ty rozválíme a uprostřed vykrojíme formičkou otvor. Kolečka přemístíme na plech s pečicím papírem, chvíli necháme vykynout, potřeme vejcem, posypeme nasekanými dýňovými semínky a pečeme 20 minut při teplotě 200 °C. Kromě toho, že tento zdravý a jednoduchý moučník chutná výborně s kávou, bude ho také doplňovat mladé růžové víno.

Jablečný závin (štrúdl) podle babičky Typickým sladkým dezertem, připravovaným snad ve všech rodinách v Čechách i na Moravě, je jablečný závin, obecně známý také pod názvem štrúdl. Když jsem byl malý, u nás doma jej připravovala mistrovsky babička a patřil k nezpochybnitelným jistotám nedělního odpoledne.

Není ale štrúdl jako štrúdl, ten nezapomenutelný babiččin se liší od těch méně podařených (které jsem také v životě už okusil) důrazem na superkvalitu výchozích surovin: především jablíčka musí být dokonale aromaticky vyzrálá – z nahnilých „padanek“ nic dobrého v kuchyni nevznikne – a hlavně sladkokyselá, víno pro maceraci rozinek co nejušlechtilejší, samy rozinky kořenité a pikantní, vlašské ořechy musí být z poslední sklizně, jinak budou nahořklé, a o skořici ani nemluvím – ta musí provonět celou kuchyni a její vůně se má udržet v prostoru ještě dlouho po dojezení. Že ten nejlepší jablečný závin je z lístkového těsta, o tom není pochyb; těsto musí být jemné, tenké, po upečení křehké, chtělo by se říci až průsvitné, jenom tehdy se nám podaří vytvořit krásnou, chuťově i barevně vyváženou kombinaci.

A až tedy ten náš jablečný závin – štrúdl – upečeme, nakrájíme, pocukrujeme (ale pozor, ne moc), doneseme jej na stůl a nalijeme do sklenice něco noblesního z rodinného archivu, vzpomeňme si na čas svého dětství, na své prarodiče a předky vůbec. Ti věděli, co je dobré a jak si vychutnat sváteční pohodu. Dobrou chuť.

Suroviny / pro 6–8 osob 350 g lístkového těsta 1 kg dobře vyzrálých, ale sladkokyselých jablek

7 lžic krystalového cukru několik cukrárenských piškotů 80 g rozinek (dop. Korintky) 2 dcl přírodně sladkého nebo fortifikovaného vína hrst vlašských ořechů lžička skořice 3 lžíce másla na pokropení jablek 2 žloutky na potření práškový cukr Postup Neloupaná jablka zbavíme jádřinců a nakrájíme na tenké plátky. Z těsta vyválíme dva obdélníky, posypeme je rozdrobenými piškoty, poklademe plátky jablek a rozinkami, přes noc namočenými ve víně, přidáme sekané ořechy, posypeme cukrem, skořicí a nakonec pokapeme rozpuštěným máslem. Závin svineme, potřeme žloutkem a vložíme do dobře rozehřáté trouby, tu po chvíli ztlumíme a dopečeme zvolna dozlatova. Hotový závin necháme vychladnout, pocukrujeme jej a nakrájíme na dílky. Přirozené je podávat tuto dobrotu s tím samým vínem, ve kterém se máčely rozinky, dobrou volbou jsou také botrytické výběry, náročné hledače neobvyklých zážitků překvapí suché sherry.

rodinný recept, zapsal a upravil Milan Magni

Vinařem v Africe i leckde jinde Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotografická příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biografií.

Ing. Pavla Burešová, VŠH v Praze

Použitá literatura Lánská, D., Zemina, M. Od artyčoků po zelí, Ekon Jihlava: 1998, ISBN 80-85362-35-X Joseph, R. Francouzská vína. Ikar: 2000, ISBN807202-7239 To nejlepší z ruské kuchyně, Perfekt Bratislava: 2008, ISBN 978-80-8046-411-0 Villegas, M., Rendell, S. Skvělá chuť Francie. Perfekt Bratislava: 2005, ISBN 80-8046-301-8

Vinařský obzor (11/2011) 579

199 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

580

Vinařský obzor (11/2011)

Vinařská povídka

Jak sa v nebi lúčili ze starým rokem (a proč ten nový stál za …, no, nestál za nic) Všeci svatí tancovali, mezi něma Pánbu, svatý Petr vyskakovál, až sa chytal trámu.

(František Zýbal: Strýček Pleva)

Na světě je to už tak zařízené, že dyž sa pání veselijú, nekdo to obesrat mosí, a kdo iný jak chudobný člověk.

To si tenkrát svatý Silvestr zpomňél, že by sa ten konec roku mňél jaksapatří oslavit.

Všecí nebeščané byli za, a co by to bylo za slávu, dyby nedošli aj přespolní. A tož pozvali čertú, došli všecí, aj s Luciperem. Šak co by né, dyť sú zajedno jak hlava a orel na téj saméj šestce a nebyt prvých, nebylo by ani druhých. Bylo to velice pěkné – v nebi néni o kúsek dobrého jídla zle, aj cosi na pití sa najde a z pekla také nedošli s prázdnú. A tož sa veselili, potancovali si všecí, aj tí zhora, aj tí zdola. Andělé tancovali s čertama a čertí s andělama, až sa ludé divili, jak to přinde, že vprostředku zimy može byt búřka s hromama aj bleskama. Pánbu si poseďél s Luciperem, velice pěkně si povykládali, šak sa hromadu rokú neviděli a doví, kdy sa zas tak hezky sendú. Lhál bych, dybych neřekl, že si nevypili, no nepobíl sa žádný, nebo sú to všecko slušní ludé. Sem tam nekerý sa aj zapomňél a napíl sa přes moc, nebo nekeré čerty si potem moseli odnést. Cosi sa praví aj o padlých anděloch, no nejsu si istý, esli to bylo zrovna tenkrát, nebo už nekdy předtým. Aj nekeří svatí na tem byli všelijak. Nemyslím enem svatého Rocha, patróna zedníkú, u teho sa to rozumí samo sebú, ani svatého Florijánka, kerý má v referátě hasit a tož aj žízeň, a tým pádem píl rovnú z puténky. Kolena sa podlamovaly aj svatému Urbanovi ze svatým Vavřincem, keří majú na starosti vinohrady, a teda aj víno, a tož cosi snesú. Ze svatú Ludmilú to bylo teprv na pováženú. S takovú sa nikdo nemože divit, že sa na druhý deň Pánbu obudíl z hlavú jakúsi těžkú a stávál prdelú hore. Celý rok potem podle teho vypadál, všecko šlo napříč.

Zkraja to tak ani nevypadalo. Pravda, zima byla dlúhá a snihu jak nikdy, no mraze velké nebyly a kdo mňél ve vinohradě drátěnku navysoko, zajicí mu očka na tažnoch vykúsat nemohli. Ani jarní mraze nedošly, a dyž sa konečně rozjařilo načisto, hneď bylo leto. No enem do púli mája, potem začalo pršat a pršalo a pršalo ešče v červencu.

Aj potem bylo jednú hic jak sviňa a z teho zima a dýšť. Takový rok nikdo nepamatovál. Místama stála v polu voda od zimy do

zimy a nekde sa ani obilé nesklidilo a na zimu zapadlo snihem, nebo sa do pola nedalo vjet. Erteple sa vybíraly z blata a potem hnily ve sklepě, marhulí bylo tak dvakrát do buchet a trnek jednú do huby, jablek málo a eště jakési zeškňúřené, no hrozné. A o vinohradoch škoda mluvit. Postříkat zavčasu sa podařilo málo kemu a málokdy. Buď to bylo rosné a stříkat sa nedalo vúbec, nebo mezitem začalo pršat a postříkané omýl dýšť. Skalica, kerú sa stříkávalo dycky, byla na to slabá, a tož kde kemu vinohrad zhořál hneď v květu. List jak list, šak narostl druhý, no květy sa zeschly na tabák.

Aj dyž nekerý hrozének přeca enem obstál, koncem léta došla múčnatka a zežrala zbytek, darmo všecí fúkali měchem do hroznú sirný květ.

Starý Trychtýř byli vinohradnik a vinař před Pánembohem, vinohradu a vínu rozuměli jak nikdo a kdo potřebovál poradit, každý došél za nima. No teho roku nebylo nic platné, rady si nevěděli ani oni. Aby teho nebylo dosť, koncem leta ke všeckému omaródili, snáď že sa na to ĺútosťú nemohli dívat a vinobraní na krku. Pravda, u Trychtýřú dělali ve vinohradě všecí, stará Trychtýřka, dcéra aj zeťák, o to by nebylo. No hospodář može byt enem jeden a enem ten ví, co a jak, kdy a proč. Enem že včil Trychtýř mohli vinobraní akorát tak kočírovat na dálku z kyjovskéj nemocnice. Pravdaže dělali co mohli, rodině dali příkazú a rad nepočítaných a skončili tú najhlavnější: Dyž nebudete vědět, optajte sa súseda!

No jaképak vinobraní: Vinohrad jak po zlodějoch, sem tam nejaký hrozének a na něm sem tam nejaké zrnéčko, ostatek zeschlý. Hrozny škaredé, že sa to eklovalo aj špačkom, keří sú ináč stavu, dyž jich sedne celý mrak, zežrat do hodiny všecko do posledního. Tož sa to pozbíralo najednú a dokopy. Skoré s pozdním, modré s bílým aj rúžovým, ryzlinky, portugale, milerka, frankovka, tramín, veltlíny, najburk aj chrupky, všecko stejné. Trocha sa to obralo z najhošího, zeťák to rozmestovál na mlýnku a hneď s tem do presu. Napresovali teho do dvúch bečiček všeckého všady, s bídú desátý díl jak iné roky. Dosladit moseli fest, nebo to bylo ke všeckému eště kyselé, no mysleli si, jak to majú ve sklepě, majú po

starosťách, nebo včil sa už nemože nic stat, a těšili sa aspoň na trochu teho ryšáku, dyž už to nebude ani červené ani bílé a o jednotlivých sortách nemože byt vúbec řeč.

No kde by.

Iné roky do dvúch dní začalo v bečkách vařit a do týdňa býl burčák na špici. No včil to nechtělo a nechtělo kysat – týdeň pryč, potem aj druhý, v bečkách už navrchu plavala plesnivina jak filčák – a nic. Snáď že bylo chladno a nebo tá síra v hroznoch – nekysalo a nekysalo. Nakonec pomohl súsed, kerý už mňél burčák aj vypitý a tož jim donésl v kýblu tech kalú, co mu ostaly při dně.

Zeťák jich rozlél do obúch bečiček spravedlivo a bratrsky napúl a v dobré víře a při dobréj paměti, jak tatíček dbajú, aby víno bylo dycky řádně zašpuntované, zarazíl to dřevěným čepkem. A to sa nesmí, protože při kysání mosí plyn z burčáku ven a na místo čepku sa dává taková dokrúcená skleněná baňka z vodú, skrz kerú ten kvasný plyn probublává, nebo sa tam mosí aspoň položit jabko, aby tam nenapadaly myši. Plynu bývá nekeré roky ve sklepě tolik, že sa už aj nekeří načisto zadusili, dyž sa z burčáku ožrali a ostali tam. No teho roku nebylo z čeho a byli ledvá rádí, že sa kvas z teho súsedového svinstva přeca enem rozběhl. No za pár dňú doběhla mladá k súsedovi s očima navrch hlavy a že: Súsede, poďte sa podívat, co nám ty bečky dělajú!

A dělaly! Kolébaly sa prý na kantnýřoch sem tam, jak dyž kačeny idú z rybnika, a súsed pravil: Nedá sa nic dělat, bečice vám možu eště zachránit, ináč sa vám rozskočijú, no z vínem sa rozlučte!

A taky to tak dopadlo. Jak súsed poklepnúl kladívkem na čepek zprava zleva, ten vyleťél hore, zarazíl sa do kvelbuňku mezi tihle, burčák vychrstl do stropu, šumu ve sklepě po kotníky a v bečkách ostalo na dně. Holt bylo po víně a práca za celý rok v řiti.

Už je to tak – na posraného aj hajzl spadne, říkávali naší maměnka, a měli recht.

Jaroslav Radvan (Brno, říjen 2010) Nečemu slúžit mosíš, tož radšej vinohradu!

(Jan Kostrhun: Prázdniny/Plavení hříbat)

Vinařská historie

Vinařský obzor (11/2011) 581

140 let od založení vinice na Kněží hoře v Loděnici

Antonín Cífka, zakladatel loděnické vinice

Založení vinice Slavnost založení vinice se konala 8. května 1871. Prvních deset sazenic vysázel loděnický farář Vilím, dalších deset kmotra slavnosti Jindřiška Kleinbergová, dále pak Antonín Cífka s manželkou Marií a další.

Vysazování pokračovalo i v dalších letech.

Kněží hora je orientována na jihojihovýchod se sklonem cca 30 °. Půda je kamenitá, hlinitojílová a podloží tvoří vrstvy břidlice.

Poradce Schmidt tvrdil, že podmínky pro pěstování révy vinné u nás nejsou tak špatné. České vinice se nacházejí mezi 49. a 51. stupněm severní šířky, tj. oblast podobná Porýní nebo Burgundsku. Ryzlink rýnský potřebuje břidlici a té je dost v povodí Vltavy. Burgundskému červenému se nejlépe daří na křídovém podkladu, kterého je v Čechách téměř třetina země. Schmidt také prosazoval hlubokou rigolaci a vydatné hnojení. Dále doporučoval řez révy na hlavu až koncem května, tzv. řez za zelena.

Byl zastáncem pozdního vinobraní, přebírání hroznů, kvašení v teplých kvasírnách, upravování moštu, scelování vín. Na Kněží hoře doporučil vysázet Vavřinecké modré, Burgundské modré, červené a bílé, Ušlechtilou chrupku, Ryzlink rýnský, Tramín kořenný, Ortliebské aj. Podél zdí byl vysázen sortiment dalších sto dvaceti odrůd révy vinné. Zahradu zaplnilo na 8 000 ovocných stromů – třešně, višně, jabloně, hrušky, švestky, meruňky, broskve, ořechy, mišpule, angrešt, rybíz.

Foto archiv autora

Traduje se, že se tu pěstovala réva vinná už za vlády Karla IV. Karlovo nařízení z roku 1358 o zakládání vinic v Praze a okolí bylo později rozšířeno na území celého státu.

Můžeme se domnívat, že loděnický pozemek neunikl pozornosti zakladatelů vinic.

Navíc – obec Loděnice patřila ke karlštejnskému panství. Lze si jen těžko představit, že by Kněží hora tehdy ležela ladem. Podle zápisů v pozemkových knihách tu v dalších stoletích byly pastviny, pole nebo les. Výročí, které bychom si měli v roce 2011 připomenout, se vztahuje k obnově vinice v roce 1871, kdy Kněží horu a přilehlé pozemky zakoupil pražský hoteliér Antonín Cífka.

ANTONÍN CÍFKA se narodil v Budyni nad Ohří v roce 1824. Jako čtrnáctiletý přišel do Prahy do učení k Josefu Hübschovi, majiteli hotelu U Černého koně v ulici Na Příkopech.

Začínal jako poslední jídlonosič. Po smrti majitele v roce 1847 si od dědiců hotel najal a v roce 1865 pak za 200 000 zlatých koupil. Hotel byl velmi moderně zařízen a restaurace nabízela výběr lahůdek. Ve sklepě byly zásoby nejkvalitnějších našich i zahraničních vín. Mezi hosty, kteří zde pobývali, bychom našli šlechtické rodiny, obchodníky, politiky, umělce a další – dnes říkáme – celebrity. A byl to právě jeden z hostů, který přivedl Antonína Cífku k vinařství.

Majitel zámku v Troji kníže Windischgrätz se rozhodl obnovit vinici. Poradcem mu byl JUDr. Antonín Schmidt, správce lobkowiczkého vinařství v Dolních Beřkovicích, který při návštěvách Prahy bydlel v Cífkově hotelu. Po večerech u sklenky vína vyprávěl o vinařství. Tehdy se Antonín Cífka začal zabývat myšlenkou založit vlastní vinici.

Místo vhodné k tomuto účelu našel v Loděnici, kam jezdíval na návštěvy. Sestra Cífkovy ženy se provdala za loděnického statkáře Kleinberga.

Po jednání s loděnickým farním úřadem, karlštejnským patronátním úřadem, pražskou konzistoří a místodržitelstvím koupil v dubnu 1871 Antonín Cífka Kněží horu a přilehlé pozemky za 1300 zlatých. S přípravou půdy k sázení révy vinné se podle rad A. Schmidta začalo ihned.

Foto archiv autora

Asi dvacet kilometrů od Prahy směrem na Plzeň se nachází obec Loděnice. První písemná zpráva o Loděnici pochází z roku 1088. Další záznam se týká roku 1179 (bitva knížat Bedřicha a Soběslava) a 1432 (bitva husitů s karlštejnskou posádkou). Projíždíte-li kolem, povšimnete si jistě výrazného vrchu na západním okraji obce. Vrh se nazývá Kněží hora, protože odedávna patřil k majetku loděnické fary.

582

Vinařský obzor (11/2011)

O kvalitě vín z Kněží hory svědčí i následující přehled úspěchů 1879 VÍDEŇ – 2. rakouský vinařský sjezd – diplom za vystavená vína: Tramín 1875, Svatoivanské, Ryzlink, Burgundské, Svatovavřinecké – vše 1878 1879 PRAHA – Mezinárodní výstava ovocná a vinná – čestný diplom, zlatá medaile za víno a diplom uznání za ovoce 1881 SMÍCHOV – výstava Hospodářského spolku smíchovského – stříbrná státní medaile za víno 1881 CHRUDIM – výstava Hospodářského spolku chrudimského – stříbrná spolková medaile za víno 1883 BUBENEČ – Zemská hospodářská, lesnická a hospodářsko-průmyslová výstava – stříbrná medaile zemědělské rady za vína: Tramín, Burgundské, Ryzlink, Sv. Ivan, vše roč. 1878 1884 TEPLICE – Zemědělská a lesnická výstava – stříbrná medaile

Vinařská historie

V roce 1891 zakladatel Antonín Cífka bohužel náhle zemřel. Stalo se tak po úrazu, který utrpěl při práci v zahradě. Vedení hospodářství převzali synové Jindřich a Karel.

Loděnické víno se objevuje na výstavě v Praze ještě v roce 1908. Další zdárný rozvoj loděnického vinařství skončil náhlým úmrtím Jindřicha Cífky v roce 1912. Jeho syn Jindřich Cífka mladší zvaný Harry se věnoval hlavně automobilovým závodům a dalším zábavám. Rodinný majetek postupně rozprodal, loděnický zámek vystřídal několik majitelů, vinice zplaněla.

Výroba vína se sem ještě na několik let vrátila. V roce 1919 si zdejší sklepy pronajala pražská firma M. a J. Soyka. Vyráběly se tu klasickou metodou kvašením v lahvi sekty značky Castell Bryk. K výrobě se však používaly dovezené hrozny.

V roce 1936 koupil zámek, zpustlou vinici a přilehlé pozemky pražský klenotník Václav Trouška. Po roce 1948 mu tento majetek

zkonfiskovali komunisté. V zámku byly zřízeny byty a kanceláře. Vinice o výměře cca 7 ha byla přidělena Výzkumné stanici vinařské v Karlštejně.

Obnova vinice V padesátých a šedesátých letech bylo osázeno přes 5 ha. Výnosy byly značně ovlivněny počasím. Je ovšem třeba připomenout, že vinice na Kněží hoře nebyly produkční, ale pokusné. Zkoumala se odolnost révy proti zimním a jarním mrazům. Zkoušelo se hubení plevelů chemickými látkami, realizovala se protierozní opatření. Byla sledována dědičnost plodnosti oček révy vinné, hledaly se nejvhodnější způsoby hnojení.

Výzkumné pracoviště se také zabývalo křížením odrůd.

V roce 1979 byla vinice vyklučena. V osmdesátých letech bylo upraveno osm terasových plošin. Na terasy byla navezena ornice. Bylo také provedeno zásobní hnojení.

1891 PRAHA – Jubilejní výstava zemská Království českého – Burgundské bílé 1878 bylo vybráno z 95 českých vín mezi 27 vín 1. třídy. V hodnocení se praví, že je to víno „vynikající lahodou a čistotou“ 1893 LONDÝN – Hygienická výstava – nejvyšší cena, čestný diplom a velká zlatá medaile za červené víno Loděnický granát (vyrobeno z odrůdy Svatovavřinecké)

Vedle Kněží hory dal Antonín Cífka postavit zámeček – novorenesanční vilu italského typu s terasou mezi dvěma věžemi. Zařízeno bylo 24 místností, kuchyně, dvě kvasírny, lisovna, místnost na láhve, vinný sklep, pivní sklep, sklep na zeleninu. Nechyběla bednárna pro výrobu vinných sudů, kůlny pro vozy, chlév pro osm kusů hovězího dobytka, stáj pro čtyři koně, čtyři místnosti na nářadí, dva domky pro vinaře, skleník, sušárna a octárna. Hlavní vinný sklep byl 57 metrů dlouhý a 15 metrů široký.

K řádnému ošetření vinic a k výrobě vína získal Cífka vinaře Františka Koloniče z Uher, Václava Nováka z Vehlovic u Mělníka, Josefa Plzáka z Mělnicka, Jana Žáčka z Mořiny aj. Dalším vinařem byl August Wild původem z rakouské vinařské obce Poysdorfu. Ten se v roce 1887 oženil s Cífkovou dcerou Gabrielou a vrátil se do svého rodiště. Cífka sám získával odborné znalosti a zkušenosti. V roce 1874 se stal členem Vinařského spolku okolí Mělníka (od roku 1882 Vinařský spolek pro Království české).

Tak jako pražský hotel i loděnický zámeček navštěvovali hosté z nejvyšších kruhů.

Tak např. v roce 1880 tam tři týdny pobýval s praporem vojáků korunní princ Rudolf Habsburský. V kronice rodiny Cífkovy se zachoval jeden z jídelních lístků. K vybraným lahůdkám pil princ loděnická vína z ročníku 1875 – Burgundské kabinet a Ryzlink kabinet.

Foto archiv autora

1886 BOLZANO – 3. rakouská výstava vín – bronzová výstavní medaile za bílé víno

Foto archiv autora

Vinařská historie

Vinařský obzor (11/2011) 583

Informace o jednání Rady Vinařského fondu dne 19.10. 2011 Dne 19. října proběhlo osmé jednání Rady Vinařského fondu v letošním roce. Rada projednala návrh rozpočtu Fondu na rok 2012 a schválila jej v následující podobě: Kapitola rozpočtu Mediální podpora a propagace značky „Vína z Moravy, vína z Čech“

9 500 000

Public relations ve spolupráci s PR agenturou

1 500 000

HORECA, výstavy v ČR, propagační akce

2 500 000

Svatomartinské (včetně podpory na Slovensku)

7 000 000

Růžové CZ

3 000 000

VOC Podpora exportu, zahraniční výstavy a soutěže

K výsadbě byl použit kvalitní materiál, mj. i bezvirózní klony.

Foto archiv autora

Restituční zkáza Úspěšně rekonstruovaná vinice však nedávala své plody dlouho. Po politických a hospodářských změnách v roce 1989 byly zámek, vinice a ostatní plochy vráceny v restituci potomkům posledního soukromého majitele Václava Troušky. Restituenti se bohužel nedohodli s Výzkumnou stanicí vinařskou v Karlštejně o pronájmu. V květnu 1992 převzali majetek, obdělávání vinice však nezajistili. Po čase zámek a vinici prodali. Česko-izraelská firma s nizozemským kapitálem přišla s velkolepými plány, z nichž se neuskutečnilo nic. Podobně se zachovali i další majitelé.

Naděje umírá poslední Zdá se, že v letošním roce nastává dlouho očekávaný obrat k lepšímu. Na zámku začaly viditelné stavební práce. Viniční terasy jsou zbaveny náletových dřevin a starých neplodných révových keřů. Pokoušel jsem se zjistit, co se vlastně v Loděnici chystá.

Narazil jsem na dnes tolik oblíbenou bariéru – ochranu dat a informací. Abych neporušil nějaký zákon nebo nepodal nepřesné informace, tak vám, milí čtenáři, povím jenom tolik: zámek v Loděnici se opravuje a na terasách se údajně chystá výsadba révy vinné.

Podobně jako před 140 lety. Antonín Cífka by měl radost!

Miroslav Richter, Praha

Výše prostředků v Kč

500 000 2 500 000

Vinařská turistika

2 700 000

Průzkumy trhu

2 000 000

Retail – podpora prodeje tuzemských vín v řetězcích

11 000 000

Projekty dle vyhlášky Mze č. 97/ /2006 Sb. a ostatní smlouvy + podpora regionů

15 500 000

Servisní a informační činnost /Svaz vinařů, Národní vinařské centrum/

2 500 000

Provozní náklady

5 300 000

Návratná část podpory na výsadbu/obnovu vinice – splátka dle rozhodnutí Mze

1 268 000

Celková výše rozpočtu

66 768 000

Rozpočet projednala a schválila na svém zasedání dne 2.11. 2011 Dozorčí rada.

Rada dále schválila: – podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín podávání žádostí 1.1.-15.2.

2012. Úplné znění Podmínek je zveřejněno na www.vinarskyfond.cz v části Podpory; – podmínky pro výběr PR agentury na rok 2012; – smluvní spolupráci mezi Fondem a Svazem vinařů v oblasti poskytování informací vinařské veřejnosti pro rok 2012 ve výši 1,5 milionů korun; – navýšení kapitoly Svatomartinské v rozpočtu na rok 2011 o 660.000 Kč, které budou využity v rámci dotace Středočeského kraje Vinařskému fondu poskytnuté v letošním roce na realizaci svatomartinské akce v Kutné hoře; – přílohu č. 1 organizačního řádu Vinařského fondu – Výkaz odvodu (změny ve formuláři vychází z novely vinařského zákona) Poslední jednání Rady Vinařského fondu je plánováno na 30. 11.

Oznámení o poskytovaných podporách z Vinařského fondu pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2012 Vinařský fond v souladu s ust. § 1 odst. 3 vyhlášky č. 97/2006 Sb. vyhlašuje, že budou poskytovány následující podpory pro termín podávání žádostí 1. 1.–15. 2. 2012: 1. podpora účasti na výstavách Vinex, Vinařské Litoměřice, Víno a delikatesy 2012; 2. podpora úhrady nákladů na konání výstav, soutěží a přehlídek vín; 3. podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou; 4. podpora úhrady nákladů na konání akcí vinařské turistiky (otevřené sklepy, vinobraní). Úplné podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem na www.vinarskyfond.cz v části Podpory. (vf)

584

Vinařský obzor (11/2011)

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Různé zprávy Vinařský spolek pro Království české konal valnou hromadu na Mělníce 8. října t. r.

Podrobnou zprávu přineseme příště.

Ustavující valná hromada absolventů vinař.-ovocn. školy na Mělníce koná se 5. listopadu t. r. o 10½ hod. »U Rytířů« v Praze, Školská ulice, s pořádkem: 1. Zpráva zadavatelů stanov. 2. Čtení stanov. 3. Přijímání členů. 4. Volba předsedy. 5. Volba 8 výborů a 4 náhradníků. 6. Volné návrhy. Český hospodářský spolek okresu znojemského ve Znojmě domáhá se zřízení americké révové školky a vzorné vinice štěpované pro západní české území vinařské při české zimní hospodářské škole ve Znojmě. Toto území nemá vůbec školky české, kdežto východní část českého vinařského území má 6 školek. Školka ve Znojmě by sloužila českým vinařským obcím na Znojemsku a Moravskokrumlovsku. Vítáme zřízení této školky a zem. vin. spolek bude zřízení podporovati.

Velmi pilně a krásně obdělané vinice našly se letos v některých obcích na Slovácku a jinde a povídá se o nich v celém okolí, např. v Lanžhotě p. V. Broumovský jest vzorným vinařem-stařečkem; měl vinici přes 3 měřice obdělanou jako zahrádku, travičky nebylo v ní spatřiti, velmi bohatou úrodou ověšené stály jednotlivé keře v bujné svěží zeleni. Podobně v Čejkovicích p. M. Hycl, v Čejči p. B. Wachsmann, na Vrbici p. T. Ostřížek, v Líšni p. K. Frydryšek, ve Vel. Pavlovicích více vinařů atd. I redaktor t. l. měl letos první úrodu 1 100 kg hroznů na 1 800 keřích štěpovaných. A tu dlužno doznati, že jen ti vinaři letos měli uspokojivou úrodu, kteří loni (1910) řádně vinici ošetřovali a postřikovali, třeba ničeho nesklidili.

Vinařství na Mělníce v srpnu t. r. bylo prohlédnuto rolníky z Ruska, agrárním dorostem moravskoslezským, dále bude navštíveno ovocnickými instruktory z Ruska.

Vycházka vinařsko-ovocnické školy na Mělníce byla podniknuta pod vedením p. ředitele K. Fořta a pp. odb. učitelů dr. J. Legra a K. Fišera ve dnech 24.–29. července 1911 k poučení a poznání vinic, vinařských závodů a sklepů na Moravě a v D. Rakousích. Vycházky zúčastnilo se 25 žáků vin.-ovocn. školy mělnické. Na Moravě prohlédnuty pomologický ústav v Bohunicích u Brna a vyšší zahradnická škola v Lednici, nato Vídeň (císařské sklepy, sněmovna, Schönbrunn), Vöslava (sklepy a vinice Schlum-

bergovy a Gutmannovy), Klosterneuburg (vyšší vinařsko-ovocnický ústav, klášterní sklepy). Poučná tato vycházka žáků mělnických, na kteréž získali četných praktických zkušeností, byla uskutečněna podporou Ministerstva orby.

Révokaz byl zjištěn ve vinicích obce Němčičky (okres Hustopeče) v září t. r.; tím zamořeno jest 9 obcí českých okresu hustopečského (H. Bojanovice, Němčičky, Kobylí, Vrbice, Bořetice, Vel. Pavlovice, Rakvice, Štarvičky a Uherčice), pouze Šakvice dosud jsou révokaza prosty. Z německých obcí jest 6 obcí zamořeno (Zaječí, Hustopeče, Kurdějov, Přítluky, Popice, V. Štarvice), pouze 2 obce (N. Mlýny, Strachotín) jsou révokaza ušetřeny. Tím jest skoro celý soudní okres hustopečský (15 obcí z 18) révokazem zamořen.

Pro prodej strojeného octa vinného byl v červnu t. r. potrestán jeden obchodník okr. soudem v Liberci k pokutě 300 K nebo 30 dní vězení. Kupec objednal tento ocet z Uher, byl vyroben ze strojeného vína přidáním octové tresti.

Výběr réví na rouby pro štěpování 1911. Každý řádný vinař, který míní v r.

1911 štěpovati, vyhledal si již letos přes léto buď ve svém, nebo s dovolením ve vinohradě sousedově ty nejzdravější, nejsilnější, nejbujnější, nejbohatěji nesoucí keře na rouby. Kdo tak snad opomenul, měl před sbír-

kou nejvyšší čas, aby si takové hlavy v čas vyhledal, dokud na nich hrozny byly.

Odhad úrody vína v Rakousku dle stavu vinic koncem září 1911. Vydatné deštíky, které se dostavily uprostřed měsíce září ve všech vinařských územích Rakouska, způsobily všude, kde úroda hroznů příznivější se jevila a suchem letošního léta od značnějších škod ušetřena byla, příznivý vliv na stav hroznů, že zvláště v některých vinařských územích, např. ve Štýrsku, Gorici, Gradisce a Istrii, sklizeň vína značně se zlepšila, než jak se dle stavu vinic koncem srpna čítalo. Naopak v Dalmacii se sklizeň vína o 10 procent snížila následkem velkého sucha koncem září. Koncem září bylo skončeno vinobraní v jižnějších zemích, v severních teprve v polovici října se většinou ukončilo. Jakost vína ročníku 1911 jest všude uspokojivá. Následující přehledná tabulka udává odhad úrody vína, dle úředních dat Ministerstva orby sestavena, dle přirovnání průměrné úrody za roky 19011910 a dle odhadu stavu úrody koncem měsíců července, srpna a září t. r.

Z tohoto přehledu vysvítá, že Čechy, Gorice a Gradiška, pak Dalmácie měly by letos úrodu na desetiroční průměr roků 1901 až 1910, ostatní země pod tento průměr, Rakousko celkem taktéž pod tento průměr.

Zdroj: Vinařský obzor č. 9, str. 164–167, roč. 1911

Odhad úrody vína

Země

Desítiroční průměr úrody za r. 1901–1910 v hl

Odhad úrody vína 1911 dle stavu koncem Července v hl

Srpna v hl

Září v hl

Čechy

11 385

11 000

12 000

12 000

Morava

187 904

140 000

137 000

130 000

Dolní Rakousy

1 062 427

800 000

800 000

800 000

Štýrsko

985 381

500 000

351 200

351 200

Korutany

130

120

100

120

Kraňsko

215 151

160 000

160 000

160 000

Tyroly

871 817

666 000

596 100

596 100

Vorarlberk

844

700

700

700

Gorice-Gradiška

190 351

300 000

200 000

250 000

Terst

6 883

11 000

9 000

9 000

Istrie

496 811

435 000

369 750

390 150

Dalmacie

929 860

1 400 000

1 120 000

1 008 000

Úhrnem

4 868 944

4 424 020

3 755 850

3 770 770

Vinařský obzor (11/2011) 585

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce©

inzerce©

inzerce©

Inzerce

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

AGROKOMP, s. r. o.

Štefánikova 14

900 01 Modra

421 336 475 502

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 V. Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 V. Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 206, 734 409 224

Vinařské potřeby, spol. s r. o.

Nár. hrdinů 22

690 02 Břeclav

519 321 235

Vinařský dům KOBERN, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Prodám 50 ks akátových sloupků – neodkorněných kulatin, délky 220–250 cm, průměr 10–20 cm. Tel.: 775 197 443

PRODÁM V DOBRÉM STAVU SEKAČKU ZA TRAKTOR + NÁHRADNÍ DÍLY, TYP AŽR 178, R. V. 1992.

CENA DOHODOU, PŘI RYCHLÉM JEDNÁNÍ MOŽNÁ SLEVA. TEL.: 723 914 715

Prodám vinný sklep v Kobylí s možností bydlení.

Cena dohodou. Tel.: 602 369 385

Kdo levně prodá nebo daruje starou vinařskou literaturu (1950 a starší, knihy i časopisy). Tel.: 775 197 443

inzerce©

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu 1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce

6 Kč 145 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

VÍNO NA ZDRAVÍ O alkoholu, jak se vstřebává, tráví a vylučuje – Počátky alkoholu a pití vína – Víno v lékařství – Vliv střídmého pití alkoholu na vznik a průběh různých nemocí – Celková úmrtnost a délka života u konzumentů alkoholu – Souhrn příznivých účinků alkoholu na zdravotní stav – Malá dávka alkoholu a jak často pít – Který alkoholický nápoj je pro zdravé srdce a cévy nejlepší – Mechanismus příznivého působení alkoholu – Snížení výskytu a úmrtnosti na srdeční a cévní choroby – Alkohol je buněčný jed – Pití vína a tělesná hmotnost – Nejvhodnější doba pro pití vína – Pití vína a ostatních alkoholických nápojů v české republice v Evropě – Závěrečná kapitola 239 Kč MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč VAZBA ROČNÍKU 1999 VAZBA ROČNÍKU 2000 VAZBA ROČNÍKU 2001 VAZBA ROČNÍKU 2002 VAZBA ROČNÍKU 2003 VAZBA ROČNÍKU 2004 VAZBA ROČNÍKU 2005 VAZBA ROČNÍKU 2006 VAZBA ROČNÍKU 2007 VAZBA ROČNÍKU 2008 VAZBA ROČNÍKU 2009 VAZBA ROČNÍKU 2010 (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

292 Kč 292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 565 Kč 595 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

42 Kč 79 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

618 Kč 94 Kč 94 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

Encyklopedie révy vinné

828 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

149 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

450 Kč

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

190 Kč

Víno a vinařství v dějinách islámu

340 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

149 Kč

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné

150 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (11/2011) 587

První Jiná vína

Pavel Jelen, ten za to všechno může

Vína byla rozdělena do tří kategorií: Cestami neprošlapanými (vína vyrobená neobvyklými viničními nebo sklepními technologiemi), Cestami jiných druhů (vína z málo známých a ve Státní odrůdové knize nezapsaných odrůd), Cestami odlehlými (vína z okrajových a nevinařských oblastí). Bylo možné zde najít jak vzorky od velkých a známých společností (například Rosecco2 od Nového vinařství či sérii novošlechtěnců z Vinselektu Michlovský), od známých menších vinařství (Fratava či Modrava od L. Glose, dále vína od Dobré vinice, Špalkových či F. Spěváka), ale např. i vzorky začínajících vinařství (Dva duby z Dolních Kounic) anebo drobných Foto archiv autora

Foto archiv autora

Skupinka vínomilců uspořádala v Řevnicích již v loňském roce komorní přehlídku vín Jiná vína, kde se sešlo pěkných pár desítek vzorků a akce vzbudila zajímavý ohlas.

Nultý ročník se tedy vyvedl a k Janu Schlindenbuchovi a Pavlu Jelenovi se přidal Luboš Osička a za menší či větší výpomoci dalších přátel zorganizovali letos v neděli 4. září oficiálně 1. ročník. „Impulsem pro zorganizování loňského, nultého ročníku byla chatová diskuze na serveru www.jizni-svah.cz. Padla zde idea, že by si vinaři, kteří nejdou jen těmi prošlapanými chodníčky a nepřipravuji jen vína na jistý prodej nesoucí jisté peníze, zasloužili větší podporu, zviditelnění a ocenění.

Vloni si vzal organizaci za své Jan Schlindenbuch, provozovatel vinotéky dříve v Praze a nyní zde, v Řevnicích. Já, jako pravý skeptik, jsem předpokládal spíše nízký zájem o akci jak ze strany vinařů, tak i ze strany návštěvníků přehlídky,“ uvedl pro Vinařský obzor Pavel Jelen, jeden z organizátorů.

Jenže samotná akce je překvapila – sešlo se mnoho desítek lidí, kteří byli doslova unešeni tím, co se podařilo dvěma nadšencům zorganizovat. Bylo tedy rozhodnuto o pokračování i v roce 2011.

Letos bylo možné v zahradním areálu řevnického hotelu Grand ochutnat téměř šest desítek vzorků z Moravy a Čech. Jen z prvního vlaku, který staví hned naproti místu konání, se vyhrnula bezmála stovka natěšených milovníků vín, a tak celkem za odpoledne organizátoři odhadují účast na této akci na něco kolem 250 lidí. „Potěšitelné je, že se akce neúčastnila jen skupinka skalních nadšenců a wine-bloggerů, kteří se potkávají téměř všude na všech akcích, ale přijelo i několik vinařů z Moravy, několik předních tuzemských sommelierů a také zástupci obchodních oddělení větších vinařství,“ doplňuje spokojeně Pavel Jelen.

Setkání dvou autorů – Jan Čeřovský nalévá Johnu Bakerovi

Jiná vína byla doslova komorní, zahradní akcí

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Jinost není podezřelá a vadná, jinost je přednost, obohacení, posunutí hranic a možností, rozšíření obzorů… (úvodní slovo na www.jinavina.cz)

Z Moravy do Řevnice zavítal také Jiří Šebela, dolnokounický vinař

samozásobitelů (J. Štverák od Příbrami, V. Hrouda z Prahy ).

Svůj názor na akci prezentoval i Jan Čeřovský, blogger www.jizni-svah.cz, který organizátorům za pultem vypomáhal s rozléváním vín. „Zaujalo mne, že se lidé hodně vraceli k novošlechtěncům z Vinselektu Michlovský. Prakticky všechny lahve byly vypity do poslední kapky a jako mezi prvními. Především Savilon 2009, který byl, dalo by se říci, nejpřístupnější z celé té série po stránce vjemové, byl polosuchý a velmi dobře pitelný. Přijde mi, že většina lidí sem přišla s otevřenou myslí – vína postupně zkoušeli, srovnávali, seznamovali se,“ uvedl Čeřovský.

Milovníci vín Anna Kaňová a Matěj Dušek k tomu v rozverné náladě doplnili: „Moc se nám tu líbilo, vína byla mimořádně zajímavá. Kromě příjemného prostředí jsme se tu setkali i s příjemnými lidmi.“ Akci navštívila také čtenářům Vinařského obzoru známá publicistka Helena Baker: „Akce se nám líbila již ve svém nultém ročníku a i letos se nám moc líbila – velmi podnětná a přínosná, jen tak dál!“. (vo)