Vinařský obzor 1-2/2008 by Časopis Vinařský obzor

9 771212 788000

(1–2/2008)

Pozvánka na VINEX udělejme z Jihomoravského kraje a Brna opět bránu do světa kvalitních vín

Co se tedy chystá? Veletrh proběhne opět v rámci potravinářských veletrhů SALIMA 2008 v termínu 4.–7. 3. 2008, rozdělení do pavilonu A1 (víno) a A2 (technologie) je také stejné, ale zde už podoba s minulými ročníky končí. Nově jsme pro Vás ve spolupráci s Vinařským fondem ČR, Svazem vinařů ČR a Národním vinařským centrem připravili: – Vizuální oddělení expozic moravských a českých vinařů od vinařů zahraničních a dovozců vín – Degustační, srovnávací zónu, jejíž podobu určuje a garantuje NVC a Vinařský fond ČR – Salonek, kde v případě zájmu můžete provést vlastní řízené degustace – Vinotéku, kde budete moci formou komisního prodeje svá vína nabídnout zákazníkům – Účast na společenském večeru „To nejlepší pro Vás“. Tato významná společenská akce se bude netradičně konat v celém pavilonu A1, a umožní tak představit Vaše vína více než pěti stům významných hostů – osobnostem z řad společenského, politického a kulturního života, představitelům pražského diplomatického sboru, zástupcům TOP 100 ﬁrem atd. V rámci večera budou vyhlášeny i výsledky Mezinárodní soutěže vín – GRAND PRIX VINEX 2008 – Plný servis je samozřejmostí (mytí degustačního skla, obsluha v pavilonu, výlevky atd.) A to není vše, ve spolupráci s našimi zahraničními partnery Vám „přivezeme“ odborné návštěvníky z exportně zajímavých oblastí (Slovensko, Polsko, Pobaltské státy a další). Budete mít možnost obchodního jednání s předem dohodnutými zahraničními partnery (tlumočení a služby Business centra jsou k dispozici). Již tradičně je veletrh VINEX zařazen Vinařským fondem ČR do podporovaných marketingových aktivit na rok 2008. Pokud podáte včas žádost o podporu (do 15. 2. 2008), získáte dotaci ve výši padesáti procent Vašich ná-

kladů na prezentaci při veletrhu VINEX 2008. Tyto nové, výhodné podmínky jsou však určeny pouze pro řádné vystavovatele veletrhu VINEX 2008. Češi a Moravané jsou ve světě obvykle považováni za národ „pivařů“. Podle obchodníků nás však stále více sahá po lahvi kvalitního vína. A nejen to, největší zájem je o vysoce kvalitní, jakostní vína s přívlastkem, za která jsou si mnozí z nás ochotni leccos připlatit. Spotřeba vína v ČR v posledních letech roste a dnes se blíží 17,5 l na osobu a rok. I tak stále zdaleka nedosahujeme průměrné spotřeby v EU. Víno se v posledních několika letech veze na vlně popularity spojené s novým, zdravým životním stylem. Téměř v jakékoliv části naší společnosti se dnes předpokládají alespoň obecné znalosti vína, jeho druhů, správné způsoby degustace nebo i znalost vhodné kombinace vín a pokrmů. Je tedy zřejmé, že poptávka po kvalitních vínech poroste i nadále. Potěšující zprávou je, že se oproti minulým letům stále více konzumentů vrací k domácí produkci. Usnout na vavřínech by ovšem bylo chybou. Na celém světě je připraveno stále více ostřílených obchodníků, které náš trh a trhy tzv. bývalé střední a východní Evropy velmi lákají a kteří jsou ochotni velmi rychle vyplnit mezery, jež jim nechají místní producenti. I když se o kvalitách dovážených vín dá v mnoha případech s úspěchem pochybovat, nemůžeme zůstat v mylném domnění, že nenajdou své zákazníky. Jedním z cílů veletrhu VINEX a jeho vystavovatelů je právě představení kvalitních vín moravských a českých vinařů, kteří se nemusí bát srovnání s jakýmkoli dováženým vínem. Svět vína je neobyčejně pestrý, stále znovu a znovu nás dokáže překvapovat a inspiruje nás k neustálému hledání nových chutí, vůní a zážitků. Není to svět, je to nekonečný vesmír, na jehož prozkoumání jeden život téměř nestačí. Přesto se všichni a to nejenom milovníci a znalci vín mohou nechat vést a objevovat jeho zjev-

né i skryté kvality. Všem, kteří vědí a chtějí se přesvědčit, a všem těm, kteří víno teprve poznávají, veletrh VINEX pomůže v jejich objevitelské cestě. J. Žáček napsal: „V osmnácti ví člověk o ženách vše, ve třiceti zjistí, že neví nic.“ S vínem to platí stejně, jen to zjištění, že „nevím nic“ přichází s novým vínem stále dokola. Mezinárodní potravinářský veletrh SALIMA 2008, jehož součástí je i veletrh VINEX, Vám mimo jiné nabídne možnost dozvědět se o trendech v potravinářství, poznat nejnovějších technologie, zjistit vše z pekařské výroby a v neposlední řadě zaznamenat razantní proměnu gastronomie v ČR. Co to má společného s vínem? Vše. Od kvalitních technologií, potravin a nápojů se odvíjí spokojenost klienta a jeho ochota využívat služeb všech oblastí potravinářské výroby a nejvíce pak gastronomie. Upřímně řečeno, už bylo na čase občas trošku polevit v dnešní hektické, obchodnické době a místo tak „oblíbeného řetězce fast food“ navštívit dobrou restauraci, kde Vám k vybraným pokrmům nabídne skvělý sommelier i kvalitní vína. Staňte se Vy těmi, kteří se na kultivaci naší gastronomie budou aktivně podílet. Dnes už není tak těžké vyrobit dobré víno, problémem zůstává, jak ho prodat. Nalézt zákazníka a uzavřít úspěšný obchod, k tomu Vám Mezinárodní vinařský veletrh VINEX určitě pomůže. D. Pelikán Manažer veletrhu VINEX

(1–2/2008)

Vážení čtenáři, koncem srpna letošního roku se ve Štýrském Hradci uskuteční světový kongres dedikovaný jedné z nejzajímavějších odrůd pěstovaných v nemalé míře a se zajímavými výsledky i u nás: Sauvignonu. Někteří z vás jistě vzpomenou speciální tematické číslo Vinařského obzoru, které obsahovalo články zasvěcené této odrůdě. Sauvignon pochází z tradičních vinařských oblastí, ale mimořádné úspěchy sklízí vína z něj původem i z Nového vinařského světa; snad se vám také poštěstilo ochutnat skvostné Sauvignony z Nového Zélandu, které ve výrazu ovocitosti a svěžesti byly tolik podobné našim. Sauvignon je odrůda, respektive víno, mnoha tváří. Není mnoho odrůd, které dokáží tak odlišně a do šířky vyjádřit půdní, klimatické a agrotechnické aspekty jako právě Sauvignon. Ve dnech 26. až 29. srpna se v rakouském Grazu sejdou nejenom profesionálové a vědci, ale též obchodníci a milovníci vín. Nebude zde jen teorie zastoupená přednáškami vědců i praktiků, ale i praxe formou návštěv štýrských vinařství, která jsou známa svými Sauvignony, nebo četné srovnávací degustace vín různých druhů viniﬁkace či s původem z různých regionů. Bližší informace najdete na webu www. worldsauvignon.com, který je v němčině, angličtině a francouzštině. Ale nyní alespoň několik slov k vydání Vinařského obzoru, které držíte v ruce: rozhodli jsme se tentokrát v tematicky zaměřeném čísle zacílit na navýsost aktuální problematiku: řez (a vedení) révy. Uvnitř vydání najdete několik příspěvků zabývajících se řezem, ať už z hlediska historického a biologických předpokladů, bezesporu zaujme popis moderních postupů při řezu, pozornosti by neměl uniknout ani příspěvek o možnostech řezu a vedení stolních odrůd révy. Pro velkopěstitele bude snad zajímavé téma mechanizace předřezu a jeho ekonomická analýza. A kdo má smysl pro sport, určitě nemine pozvánku na obnovenou Soutěž v řezu révy vinné, která letos opět proběhne ve Velkých Bílovicích 15. února. Více informací najdete uvnitř čísla. Tematicky je však i toto zimní dvojčíslo přepestré, technologií počínaje, obchodem konče, ostatně, posuďte sami. Řezu zdar, zimnímu zvlášť! Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial ................................................................................................................................................ 3 Z redakční pošty ............................................................................................................................................................ 4 Obchod vínem Salon vín České republiky 2008 ................................................................................................................................ 4 Spolkové informace Jiří Sedlo: Po letech byla schválena reforma trhu s vínem v EU ............................................................................... 6 Informace z činnosti SV ČR ........................................................................................................................................... 6 Informace z CČV ........................................................................................................................................................... 7 Právo a daně Informace z Vinařského fondu................................................................................................................................... 8 Jan Horešovský: Jak Evropský soud může změnit pohled na naše běžné (např. daňové) otázky ........................... 8 Vinohradnictví Tomáš Litschmann: Povětrnostní podmínky v roce 2007 ......................................................................................... 11 Pavel Pavloušek: Praktické zkušenosti a poznatky s odrůdou Merzling ............................................................. 14 Gaspar Vanek: Slnečné žiarenie – úpal a spála viniča spôsobujú čoraz väčšie škody v našich vinohradoch ................................................................................................................................. 19 Dotace pro šlechtitele (nejen) révy vinné doplatily na předpisy EU .................................................................... 21 Vilém Kraus: Historicko-biologické předpoklady vedení a řezu révy vinné na území Československé republiky ........................................................................................................ 23 Vilém Kraus: Aktuální dodatek autora k článku z roku 1957.................................................................................. 27 Pavel Pavloušek: Význam zapěstování vinice a řezu révy vinné v produkci kvalitních hroznů ............................ 27 Patrik Burg: Mechanizační prostředky využívané při předřezu vinic ..................................................................... 35 Pavel Pavloušek: Pěstitelské tvary pro stolní odrůdy révy vinné ............................................................................. 38 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Hodnocení provozních nákladů u strojů pro mechanizovaný předřez réví.............. 40 Historický pohled na řez révy .................................................................................................................................. 41 Má biovíno budoucnost?........................................................................................................................................... 60 Ekologie Lubomír Nátr: Od molekul CO2 a bobulí révy vinné ke globálnímu klimatu ......................................................... 41 Vinařská technologie Jiří Sedlo, Roman Lesa, Martin Půček: Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2007 ............................................... 43 VINIUM ve sklizni 2007 vykoupilo rekordní množství hroznů ............................................................................ 46 Hovory MM: problematické ročníky mohou být pro naše vinařství výzvou ........................................................ 46 Erich Minárik: Môže kmeň vínnych kvasiniek ovplyvniť chuť a vôňu vína............................................................ 48 Kyslík a vývoj vína na láhvi .................................................................................................................................... 49 Katarína Furdíková, Fedor Malík: Arabská guma a víno ............................................................................................. 50 Erich Minárik: Upotrebené vínne kvasnice na skládkach a ich vplyv na biodiverzitu kvasiniek ......................... 55 Jiří Drábek: Sudy z jedovatého akátu? ....................................................................................................................... 56 Aleš Gala: Důležitost laboratorní kontroly kvality v technologii vína ..................................................................... 57 Vinařské aktivity Soutěž v řezu révy vinné 2008 ................................................................................................................................. 59 Obchod vínem Úspěšná tuzemská vína: Ovčáčíkovo Rulandské šedé 2003 ................................................................................. 63 Vilém Kraus, Miloš Michlovský: VOC Morava – věc veřejná ..................................................................................... 64 Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – (IX.) – Odpovědnost za své jméno ....................................................... 71 Uvedení knihy LEGENDÁRNÍ BORDEAUX/Recenze:Legendární Bordeaux ...................................................... 72 Vinařské školství Petr Hynek: Vinařství a vinohradnictví na Zahradnické fakultě v Lednici (2.) – Ústav vinohradnictví a vinařství ................................................................................................................ 65 Vinařská povídka Václav Fiala: Strýc Domin ........................................................................................................................................... 74 Vinařská historie Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety.......................................................................................................... 73 Drahomír Míša: Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – lednová výročí.................. 74 Bogdan Trojak: Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (díl 4.) ................................................................................ 75 Klára Kollárová: Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu Vinařský obzor: Reklama, ženy ............................................................................................................................................ 77 Vinařství v zahraničí Bogdan Trojak: Dvě M: Montepulciano a Morava ..................................................................................................... 79 Společenská kronika Jaroslav Osička: K padesátinám Bc. Milana Sedláčka ............................................................................................... 81 Zemřel Jiří Hladík ..................................................................................................................................................... 81

(1–2/2008)

Vinařský obzor číslo 1–2, ročník 101 (2008) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 106 Kč (včetně 9% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné 2008: V redakci – 1 číslo 43 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 78 Kč (včetně 9% DPH)/celý ročník 500 Kč (včetně 9% DPH)/ Adresa redakce a vydavatele: SV ČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 21. 1. 2008 Toto číslo vychází 29. 1. 2008 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Vážená redakce, Posílám pozdrav do Nového roku a současně záměrně dotazem reagovat na kritické posouzení zbytečného až šíleného „dalšího objevu okolo vína“ (VO 12/07, str. 579). Domnívám se, že právě zjištěná hladina biogenních aminů, reziduí pescitidů ve víně, mykotoxinů a těžkých kovů v hroznech by mohla odpovědně určit rozlišující rozdíly mezi produkty konvenčního a produkty integrovaného a také ekologického systému hospodaření. Zmíněný malý testovací kufřík kontrolního orgánu by rozhodně napověděl výrobcům a konzumentům více než balík kontrolované dokumentace pro vydání certiﬁkátu. Kvasinka není tak absolutně všemocná, jak si mnozí vinaři myslí. Snaha vědců a jejich varování má určitě opodstatnění, i když přístroje a analýzy jsou ﬁnančně náročné. Závěrem si dovoluji přát a tímto požádat o informace týkající se zmíněné problematiky: např. vlivu počtu ochranných aplikací, přípravků, termínů a počasí v závěru na

ﬁnální výrobek ze suroviny na přírodní ledové vínečko vše pro „blaho konzumentů“! Vlastimil Peřina, Lednice Vážený pane šéfredaktore, zasílám Vám pozdrav z Brna a přání všeho nejlepšího v novém roce. Váš editorial z VO 12/ 07 jsem si se zájmem přečetl. V současné době dostávají analytičtí chemici taková analytická zařízení, např. LC-MS/MS se kterými jsou schopni stanovit „vše ve všem“. Meze stanovitelnosti uvedené metody jsou velmi nízké. Našim úkolem je pak říci, co takové nízké koncentrace v potravinách (tedy i víně) znamenají pro zdraví člověka. Podobné je to, jak sám uvádíte s biogenními aminy, rezidui pesticidu nebo mykotoxiny. Co se týče naší práce, např. sledujeme, zda se víno a hrozny révy vinné objevují v systému RASFF (Systém rychlého hlášení pro potraviny a krmiva). Je zajímavé, že se víno zde objevuje ojediněle. S přátelským pozdravem Dr. Vladimír Ostrý, Státní zdravotní ústav, Brno

VINEX 2008: degustační zóna pro prezentace vinařů Na 13. mezinárodním vinařském veletrhu VINEX mají letos moravští a čeští vinaři, kromě jiných novinek, možnost prezentovat svá vína v nové unikátní degustační zóně. Degustační zóna bude umístěna přímo v přízemí pavilonu A1 a bude přístupná odborným návštěvníkům veletrhu – zejm. obchodníkům vínem, novinářům, sommelierům atd. V degustační zóně bude mít návštěvník možnost volně ochutnat a porovnat několik stovek vín. Vína budou v zóně přehledně seřazena podle odrůd, zbytkového cukru a také cenových kategorií. Každé víno bude označeno kompletními analytickými údaji vč. senzorického popisu. Všechny údaje budou také v přehledném katalogu. Degustační zónu bude zaštiťovat Vinařský fond a budou v ní pouze vína z Moravy a Čech od výrobců, kteří se budou účastnit veletrhu Vinex. Pro vinaře přináší účast v degustační zóně několik výhod: * mohou svá vína prezentovat veřejnosti také v degustační zóně a na stánku se osobně věnovat významným návštěvníkům * u každého vína v degustační zóně bude samozřejmě kontakt na výrobce vč. čísla stánku na Vinexu – návštěvník může v případě zájmu kontaktovat výrobce přímo v pavilonu * v návaznosti na degustační zónu bude fungovat přímo v pavilonu „prodejní vinotéka“, kde bude mít návštěvník možnost víno, které jej zaujalo, ihned zakoupit. * účast v degustační zóně je pro vinaře na Vinexu zdarma – musí pouze zajistit vzorky. Projekt degustační zóny organizačně zajišťuje Národní vinařské centrum, o. p. s. V případě zájmu se obracejte na ing. Šárku Nádvorníkovou, tel. 519 352 072, e-mail sarka.nadvornikova@vinarskecentrum.cz Přihláškovou dokumentaci k veletrhu VINEX – či případné dotazy – směřujte na manažera veletrhu Dušana Pelikána, tel: 541 152 745, e–mail dpelikan@bvv.cz Více také na webové stránce www.wineofczechrepublic.cz v sekci „Pro odborníky“ a na www.salima.eu v sekci pro vystavovatele. NVC Valtice

Salon vín České republiky 2008 Ve dnech 15. až 17. ledna se ve Valticích uskutečnilo hodnocení vín pro již osmou kolekci Salonu vín České republiky. Degustátoři se sešli ve třech sedmičlenných komisích a hodnotli „u kulatého stolu“. Do tohoto ročníku bylo nominováno celkem 335 vín z 83 vinařství. Z odrůd v letošním ročníku nejvíce uspěl Ryzlink rýnský (8 vzorků), Chardonnay (7 vz.), Rulandské bílé a Ryzlink vlašský (po 6 vz.); z červených odrůd Frankovka (5 vz.), Cabernet Sauvignon a Rulandské modré (po 3 vz.).

Z hlediska jakostních kategorií převažují pozdní sběry (39 vz.) a výběry z hroznů (37 vz.). Nejúspěšnějšími vinařskými ﬁrmami jsou v letošním ročníku Vinselekt Michlovský, a. s. (17 vz.), Vinné sklepy Valtice, a. s. (7 vz.), vinařství Tomáš Krist (6 vz); dále Moravíno, s. r. o. a Znovín Znojmo, a. s. (po 5 vz.). Celkem bude v letošním ročníku Salonu vín zastoupeno 42 vinařských ﬁrem. V únoru bude expozice Salonu vín uzavřena a bude probíhat instalace nového ročníku. Pro veřejnost bude otevřeno od 1. března. Více informací na www.salonvin.cz (vo)

(1–2/2008)

Výrobce/distributor PATRIA Kobylí a.s. RAVIS vinné sklepy Rakvice s.r.o. Rodinné vinařství Jedlička & Novák Krist Tomáš Vinné sklepy Valtice a.s. Vinselekt Michlovský a.s. BOHEMIA SEKT a.s. BOHEMIA SEKT a.s. RAVIS vinné sklepy Rakvice s.r.o. Vinselekt Michlovský a.s. Rodinné vinařství Jedlička & Novák Vinařství rodiny Špalkovy s.r.o. Vinselekt Michlovský a.s. S.O.Č Velké Bílovice s.r.o. Vinné sklepy Roztoky s.r.o. LIVI spol. s r.o. PATRIA Kobylí a.s. Vinné sklepy Valtice a.s. Vinselekt Michlovský a.s. Vinselekt Michlovský a.s. Vinařství u Kapličky s.r.o. MORAVÍNO s.r.o. MORAVÍNO s.r.o. ČEBAV s.r.o. Šabata Vladimír Ing. Tetur Vladimír Vinařství Kovacs s.r.o. Vinařství u Kapličky s.r.o. Vinné sklepy Valtice a.s. Vinum Moravicum a.s COLLEGIUM VINITORUM Helena Glosová Vinselekt Michlovský a.s. Vinselekt Michlovský a.s. Vinselekt Michlovský a.s. Vinselekt Michlovský a.s. Vinselekt Michlovský a.s. Templářské sklepy Čejkovice Tetur Tomáš MORAVÍNO s.r.o. Omasta Stanislav RAVIS vinné sklepy Rakvice s.r.o. Vinné sklepy Lechovice spol. s r.o. COLLEGIUM VINITORUM Helena Glosová PATRIA Kobylí a.s. SOŠ Vinařská a SOUZ Valtice Matušek Pavel Vinařství Kovacs s.r.o. Vinné sklepy Valtice a.s. Krist Tomáš SONBERK a.s. Vinselekt Michlovský a.s. PATRIA Kobylí a.s. Krist Tomáš MORAVÍNO s.r.o. Vinné sklepy Valtice a.s. Víno Mikulov spol. s.r.o. Vinum Moravicum a.s Znovín Znojmo a.s. Vinné sklepy Kutná Hora s.r.o. Vinselekt Michlovský a.s. Vinselekt Michlovský a.s. Vinné sklepy Valtice a.s. Krist Tomáš MORAVÍNO s.r.o. Vinselekt Michlovský a.s. Bohemia Canopus spol. s.r.o Drápal Oldřich MVZ Bzenec s.r.o. Vinařství Mikrosvín Mikulov a.s. Vinum Moravicum a.s Vinum Moravicum a.s ZD Sedlec Znovín Znojmo a.s. Chateau Bzenec spol. s.r.o. Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice n/L s.r.o. MVZ Bzenec s.r.o. Skoupil Petr Šebesta Martin Vinařství Mikrosvín Mikulov a.s. Vinařství Mikrosvín Mikulov a.s. Vinařství Mikrosvín Mikulov a.s. ČEBAV s.r.o. SONBERK a.s. Vinařství Galant, Dobrá adresa s.r.o. Znovín Znojmo a.s. Znovín Znojmo a.s. Rodinné vinařství Jedlička & Novák Vinselekt Michlovský a.s. Krist Tomáš Vinné sklepy Valtice a.s. Krist Tomáš Mega Production a. s. Znovín Znojmo a.s. Skoupil Petr SOŠ Vinařská a SOUZ Valtice Vinselekt Michlovský a.s. Vinselekt Michlovský a.s. Coteaux Peluic s.r.o. Vinařství u Kapličky s.r.o. Vinařství Waldberg s.r.o.

Víno – odrůda, název André André André Aurelius Aurelius Aurelius Bohemia Sekt Prestige brut Bohemia Sekt Prestige brut Cabernet Moravia Cabernet Moravia Cabernet Sauvignon Cabernet Sauvignon Cabernet Sauvignon Dornfelder Dornfelder Frankovka Frankovka Frankovka Frankovka Frankovka Frankovka Frankovka rosé Grand cuvée bílé Chardonnay Chardonnay Chardonnay Chardonnay Chardonnay Chardonnay Chardonnay Chardonnay bar. Laurot Laurot Malverina Merlot Merlot Modrý Portugal Modrý Portugal Müller Thurgau Müller Thurgau Müller Thurgau Müller Thurgau Muškát Moravský Muškát Moravský Muškát Moravský Neronet Neuburské Neuburské Pálava Pálava Pálava PATRIA cuvée červené (MP, Fr, Rm) Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské modré Rulandské modré Rulandské modré Rulandské modré Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Sauvignon Sauvignon Sauvignon Sauvignon Sauvignon Svatovavřinecké Svatovavřinecké Sylvánské zelené Sylvánské zelené Tramín červený Tramín červený Tramín červený Veltlínské zelené Veltlínské zelené Veltlínské zelené Veltlínské zelené Zweigeltrebe Zweigeltrebe Zweigeltrebe

Ročník 2004 2005 2005 2006 2006 2005 2005 2004 2006 2006 2005 2005 2005 2006 2005 2006 2006 2003 2006 2005 2005 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2005 2005 2006 2006 2005 2005 2005 2005 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2005 2005 2006 2005 2006 2006 2005 2006 2006 2006 2006 2006 2005 2006 2006 2006 2006 2006 2005 2003 2006 2006 2006 2005 2004 2006 2005 2005 2006 2005 2005 2005 2005 2006 2006 2006 2006 2005 2001 2006 2005 2006 2005 2005 2005 2006 2006 2006 2005 2006 2005 2006 2006 2005 2006 2005 2005 2006

Přívlastek pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr b. výběr z bobulí výběr z hroznů výběr z hroznů jakostní šumivé víno jakostní šumivé víno pozdní sběr kabinetní víno pozdní sběr jakostní odrůdové víno pozdní sběr jakostní odrůdové víno jakostní odrůdové víno pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů ledové víno slámové víno výběr z bobulí pozdní sběr jakostní odrůdové víno jakostní odrůdové víno pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr jakostní odrůdové víno pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr výběr z cibéb pozdní sběr výběr z hroznů jakostní odrůdové víno pozdní sběr pozdní sběr výběr z bobulí výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr b. výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů slámové víno výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr výběr z bobulí ledové víno pozdní sběr výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr ledové víno výběr z hroznů výběr z bobulí výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr b. kabinetní víno pozdní sběr pozdní sběr výběr z bobulí výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr jakostní odrůdové víno výběr z hroznů pozdní sběr

Vinařská oblast Morava Morava Morava Morava Morava Morava

Vinařská podoblast Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Mikulovská

Vinařská obec Brumovice Hustopeče Bořetice Sedlec Dolní Dunajovice Perná

Viniční trať Světlý Růženy Kraví hora Stolová hora Kraví hora Věstonsko

Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Čechy Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Čechy Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava Morava

Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Znojemská Mikulovská Velkopavlovická Slovácká Slovácká Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Mikulovská Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Slovácká Velkopavlovická Velkopavlovická Mikulovská Velkopavlovická Mikulovská Slovácká Slovácká Slovácká Slovácká Slovácká Velkopavlovická Mikulovská Velkopavlovická Velkopavlovická Mikulovská Velkopavlovická Velkopavlovická Znojemská Slovácká Velkopavlovická Mikulovská Slovácká Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Velkopavlovická Velkopavlovická Slovácká Mikulovská Mikulovská Mikulovská Slovácká Znojemská Mělnická Mikulovská Velkopavlovická Mikulovská Slovácká Mikulovská Mikulovská Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Mikulovská Slovácká Slovácká Mikulovská Znojemská Slovácká Litoměřická Mikulovská Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Slovácká Mikulovská Mikulovská Znojemská Znojemská Velkopavlovická Mikulovská Velkopavlovická Mikulovská Slovácká Mikulovská Znojemská Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Mikulovská Velkopavlovická Velkopavlovická Znojemská

Hustopeče Hustopeče Bořetice Nový Šaldorf-Sedlešovice Nový Přerov Moravský Žižkov Moravská Nová Ves Mutěnice Kobylí Valtice Mikulov Perná Zaječí Valtice Mikulov Tvrdonice Přítluky Velké Bílovice Nový Přerov Zaječí Brod nad Dyjí Polešovice Moravská Nová Ves Břeclav Břeclav Břeclav Rakvice Perná

Růženy Růženy Čtvrtě Kraví hora Na štrekách Sahary Vinohrady Úlehle U skalky Pod Reistnou Pod Svatým kopečkem Purmice U kapličky Pod Slunnou horou Pod Svatým kopečkem Nové vinohrady Přítlucká hora Zadní hora Na štrekách U kapličky Dunajovický kopec Nové hory Stará hora Prostřední čtvrtky Prostřední čtvrtky Prostřední čtvrtky Trkmansko Věstonsko

Velké Bílovice Mikulov Starovičky Hustopeče Borotice Moravská Nová Ves Kobylí Valtice Prušánky Novosedly Valtice Horní Věstonice Popice Přítluky Kobylí Kyjov Mikulov Dolní Dunajovice Mikulov Bzenec Krhovice Kutná Hora Perná Rakvice Brod nad Dyjí Polešovice Mikulov Perná Šakvice Strachotín Dobré Pole Dobré Pole Polešovice Polešovice Sedlec Stošíkovice na Louce Bzenec Vetlá Dolní Dunajovice Velké Bílovice Březí Březí Březí Dobré Pole Tvrdonice Popice Mikulov Dobšice Tasovice Bořetice Hlohovec Čejkovice Dolní Dunajovice Ratíškovice Sedlec Slup Velké Bílovice Valtice Perná Dolní Věstonice Velké Bílovice Zaječí Chvalovice

Vinohrádky Valtická Starvicary Růženy Nad Kolařovým sklepem Vinohrady Holý kopec Pod Reistnou Nechory Stará hora Knížecí vyhlídka Pod Martinkou Sonberk U majáku Kameníky Pod valtickou Pod Slunnou horou Pod Svatým kopečkem Kněží hora Skalka Sukov Purmice Trkmansko Dunajovický kopec Novosady Pod valtickou Věstonsko Písečný Šusfeldy Staré Staré Újezdy Újezdy Kotel U tří dubů Zadní hora Sovice Zimní vrch Zadní hora Ořechová hora Ořechová hora Liščí vrch Daniel Nové vinohrady Sonberk Za Cihelnou U hájku Kamenný vrch Čtvrtě Šulaperk Helezný díl Kraví hora Náklo Nad Nesytem Kacperky Zadní hora Pod Reistnou Purmice U kapličky U kapličky Dívčí hora

Číslo šarže 30/04 56142-5 11/05 210 79/06 905 6063 5018 60141-6 1063 9/05 4105 910 9 11406 06/6 59/06 507/04 1081 922 66/05 338 345 73/06 0606 313 24/06 110/06 915/06 32/05 65 1094 931 933 937 938 632 05/06 321 08/06 39141-6 06/013 57 16/05 05/06 7/06 17/06 66/06 65 1006 1124 72/06 206 319 807/06 6531 07/06 6045 6/06 1133 966 516/04 205 320 1148 0105-4 0704 1024 7 28/05CH 25/06 03/06 460 554 N 32 1028 6007 7/06 24 16 38 72/06 1805 12 471 472 8/05 1172 203 70/06 67 13 411 6001 07/06 1010 1185 16051 59/05 0617

(1–2/2008)

Po letech byla schválena reforma trhu s vínem v EU

Informace ze SV ČR

Vážení vinaři, s nastupujícím novým rokem 2008 se zmíním o tom nejdůležitějším, co proběhlo na sklonku roku 2007 a co nás čeká. Je to reforma trhu s vínem v EU. V prosinci Rada ministrů učinila politickou dohodu k reformě. Tím byla ukončena první etapa práce, která byla zahájena představením směru reformy ze strany Komise na semináři v Bruselu v lednu 2006. Následovalo představení prvního návrhu Komise v létě 2006 ve vybraných městech některých členských států, pro nás „nejblíže“ z hlediska geograﬁckého, jazykového i mentálního to bylo ve Vídni. Pak se spustila celá řada jednání na úrovni vládní i profesní. Mimo jednotlivých států se k návrhu vyjádřil Evropský parlament, COPA/COGECA i AREV. Komise vše vyslechla. Paní komisařka vyrazila do všech vinařských členských států a pak došla k závěru, že přes nesouhlas výše uvedených organizací s návrhem reformy je tento nejlepší. V létě roku 2007 Komise zveřejnila jen málo změněný návrh právnického textu reformy. Tentokráte k městům prezentace po protestu Svazu vinařů ČR přibyla i Praha. Následovalo další kolo protestů uvedených organizací, včetně protestu zástupců profesních organizací několika států během jednání Rady ministrů před jejich budovou v Bruselu. Zde SV ČR podpořil i náš ministr P. Gandalovič a slovenský ministr M. Jureňa. Dále se protestu zúčastnil německý, rakouský, lucemburský a francouzský ministr zemědělství. Tím byla vyjádřena dostatečná síla a paní komisařka byla nucena před demonstranty a médii vystoupit. Následně v září svolal německý ministr zemědělství pracovní schůzku do města Mainz. Byla tam přijata nesouhlasná deklarace šesti členských států s návrhem Komise. Do jednání se zapojili i bývalý ministr zemědělství J. Fencl a ředitel generálního sekretariátu Rady P. Blížkovský. Komise nám v říjnu zvýšila částku na restrukturalizaci vinohradnictví ve vinařském roce 2007/2008 oproti minulému roku asi 3×. Peníze na restrukturalizaci (do tzv. „národních obálek“) byly první prioritou pro vyjednávání ČR. V listopadu a prosinci 2007 proběhlo jednání Zemědělského výboru EP a plénum EP. Bohužel k této reformě měl EP jen poradní hlas. Kdyby EP rozhodoval, dopadli bychom ještě lépe než nyní. Zaslal jsem všem poslancům EP za ČR návrh změn, které bychom požadovali, a také návrh změn podle AREV. Poslanec V. Železný ho přijal za své a všechny změny načetl v rámci Zemědělského výboru EP a pak taky pro změny hlasoval. Pro další dávku stovek pro nás výhodných pozměňovacích návrhů hlasovali v plénu EP téměř všichni naši poslanci EP. Výsledkem bylo doporučení EP pro nás velmi výhodné. Bylo doporučeno další použití sacharózy a konstatováno, že národní obálky by neměly být nižší než platby na restrukturalizaci v roce 2008. To jsme samozřejmě dostat nemohli, ale získali jsme na základě rozhodnutí Rady prostředky spravedlivě rozdělené podle plochy vinic a produkce vína. Na „historický princip“ bylo podle našeho požadavku zapomenuto. To byl náš cíl. Takže chci poděkovat všem výše uvedeným. K vyjednávacímu týmu patřili mimo dalších zaměstnanců MZe ještě J. Šír a M. Hlaváček ze Stálého zastoupení ČR v EU, kterým za jejich práci také děkuji. Nyní se dostáváme do druhé etapy – převodu politických rozhodnutí do právní normy, nařízení Rady. Pak budou následovat prováděcí předpisy ve formě nařízení Komise a následně novela našeho vinařského zákona a prováděcích vyhlášek. Celá reforma bude uváděna do praxe během let 2008 a 2009. Hlavní roli zde za ČR při technických jednáních bude hrát oddělení pro víno MZe. Tím je základní vysvětlení k reformě vyřešeno, ale musíme se podívat, co bude dále. Každá reforma trhu s vínem platila necelých deset let. Tato je plánována od roku 2008 do roku 2015. Může to být nakonec jinak, ale pravděpodobně se to příliš lišit nebude. EU obecně plánuje během deseti až dvaceti let přechod od řízení trhu s komoditami k liberalismu trhu. Jako vždy jde o peníze. Dosud EU vynakládala 60 % svých výdajů na zemědělství, kolem roku 2015 to bude pouze 30 %. O tom, kolik to přesně bude v roce 2015, se rozhodne v nejbližších letech. Z těchto prostředků určených pro první pilíř, tedy jednotlivé komodity, se část přesune do druhého pilíře, a to pro sociální záležitosti venkova a ekologii. Asi z 15 % celkového rozpočtu půjde do druhého pilíře 30 %. V důsledku toho se má omezit i maximální roční platba jednomu podniku. To je naprosto nevýhodné pro nové členské státy, které mají již strukturu podniků (sice kdysi nuceně) upravenu pro budoucnost a stará patnáctka je teprve pomalu dohání. Návrh platby pro podnik je samozřejmě připraven podle situace staré patnáctky. Navíc je trošku rozdíl, zda obdělávám hektar louky, nebo hektar vinohradu. Zástupci všech států v COPA/COGECA jsou zásadně proti přesunu prostředků z pilíře I do pilíře II. Jinými slovy, trvají na použití vyčleněných prostředků na jednotlivé komodity. Sociální a environmentální záležitosti by měly být řešeny z jiných zdrojů. Stejně tak trvají na tom, aby vinařství nebylo zahrnuto do budoucí Společné zemědělské politiky, ale aby zůstala společná organizace trhu s vínem. To jsou pozitivní závěry. Průběh této reformy ukázal, že stejně jako při minulé reformě existuje snaha jižních států zakázat sacharózu a zavést jejich rektiﬁkovaný mošt, výrazně dražší, jako jedinou možnost. Dále si zvykly na výrazné podpory, které chtějí i nadále získávat, byť jsou ochotny přistoupit na jiné názvy dotací (odejít od destilace). Při příští reformě, v letech 2013 až 2015, se ještě setkáme se stejnými nečistými metodami. A bude záležet jen na tom, zda dokážeme – Německo, Rakousko, Lucembursko, Česko, Slovensko a případně Francie a Maďarsko – natolik spolupracovat, abychom ten nápor jihu odrazili. Přeji nám všem úspěšný rok 2008. Jiří Sedlo, předseda Svazu vinařů ČR

 27. 11. se šéfredaktor VO zúčastnil společenského setkání ﬁrmy Agroaliance s jejími obchodními partnery a jednal o spolupráci v roce 2008.  28. 11. šéfredaktor projednával na Vinařském fondu projekt vinařské cesty členů organizace FIJEV v březnu 2008.  V pondělí 3. 12. vedl předseda svazu společné jednání Rady a Dozorčí rady VF ve Starém Plzenci. Hlavním tématem byl návrh činnosti v roce 2008.  Ve čtvrtek 6. 12. se předseda SV ČR zúčastnil valné hromady Národního salonu vín. Tato valná hromada ukončila činnost organizace, expozici Salonu nyní provozuje Národní vinařské centrum. Tím bylo ukončeno období, kdy ve stejných prostorách existovaly dvě organizace.  Následně se tajemník SV ČR účastnil jednání SR NVC, která projednala aktuální problematiku své činnosti.  11. 12. proběhlo za účasti místopředsedy a tajemníka svazu setkání s novináři organizované společností Omnimedia pro VF, SV ČR a NVC. Novinářům bylo poděkováno za dosavadní spolupráci. Ze strany novinářů však nebyl významný zájem.  Dopoledne 12. 12. proběhlo v Bulharech jednání představenstva OAK Břeclav. Předseda svazu tam podal zprávu o stavu reformy SOT s vínem a o předběžných výsledcích sklizně hroznů v letošním roce. Téhož dne šéfredaktor VO jednal na PEF MZLU v Brně na ústavu marketinku o spolupráci v roce 2008. V podvečer navštívil M. Michlovského za účelem interview.  13. 12. proběhlo jednání sněmovny společenstev v Dobrovici u Mladé Boleslavi. Sněmovna v rámci primárních voleb zvolila kandidáty pro volby na sněm AK ČR. Naše zájmy zde bude dle dlouhodobé dohody nyní zastupovat předseda Zelinářské unie Jaroslav Zeman.  V pátek 14. 12. se uskutečnila komoditní rada pro víno při AK ČR. Projednán byl stav reformy, národní dotace a VOC Morava.  V úterý 18. 12. 2007 proběhlo poslední jednání představenstva

(1–2/2008)

v roce 2007. Na jednání byla naplánována valná hromada, která proběhne dne 20. 3. 2008. Toto jednání VH SV ČR bude volební. Představenstvo se také zabývalo problematikou vinařského školství. Jako host byla přizvána ing. I. Machovcová, ředitelka SViŠ Valtice, se kterou bylo dohodnuto vytvoření pracovní Komise při škole, která zpracuje materiál pro diskusi.

 19. 12. 2007 proběhlo jednání Redakční rady Vinařského obzoru. RR zhodnotila poslední 3 vydaná čísla. Jednání RR proběhlo již podle představenstvem SV ČR nově schváleného statutu RR.  29. 12. se v Uh. Hradišti šéfredaktor VO zúčastnil slavnostního křestu nové knihy o J. Stanclovi, jedné z nejvýznamnějších osobností historie našeho vinařství.

 16. 1. 2008 projednali zástupci SV ČR spolu se zástupci JMK situaci ve věci možností dotování udržovacího šlechtění odrůd, kdy MZe odmítlo hradit formou dotace náklady na některé odrůdy. SV ČR zpracuje materiál, který bude obsahovat popis stavu a požadavky na případné ﬁnanční prostředky.

Informace z Cechu českých vinařů Pozvánka na slavnostní shromáždění Cech českých vinařů zve své členy na slavnostní shromáždění při příležitosti 40. výročí svého založení. Akce se bude konat ve výroční den založení, tedy 25. února 2008 na VOŠZa SZaŠ Mělník a na ČZU Praha, na pracovišti ŠZP v Mělníku – Chloumku. Shromáždění bude zahájeno ve 13 hod. Program zahájí předseda CČV p. Čábelka. Prof. V. Kraus seznámí přítomné s historií vinařství v českých zemích. „Vinařský spolek – historicky první organizace českých vinařů“ – to je název příspěvku Ing. Svobodové, v zastoupení čestného předsedy CČV p. Hubáčka. Ing. Macura vystoupí s přednáškou „Vinařský spolek a první česká vinařská škola“. Ing. Váňa seznámí přítomné s Cechech českých vinařů – jeho vznikem a činností za 40 let existence. Předseda Svazu vinařů ČR Ing. Sedlo pohovoří o Svazu vinařů ČR a české vinohradnické oblasti. Následovat bude zdravice Ministra zemědělství Mgr. Petra Gandaloviče. Ing. J. Machovec seznámí přítomné s činností Vinařského fondu. Dalším bodem slavnostního setkání bude předání ocenění, které vykonají ministr zemědělství P. Gandalovič, předseda CČV J. Čábelka a předseda SV ČR J. Sedlo. Během přestávky se účasníci přesunou do areálu ČZU, kde budou přivítáni rektorem ČZU prof. Ing. J. Hronem, DrSc., Dr.Hc. Následovat bude ochutnávka vín české produkce a debaty. Více informací získáte na: Cech českých vinařů se sídlem na Mělníku, nám. Míru 54, 276 01 Mělník, tel.: +420 605 265 245, e-mail: rudolfsky@cechcv.cz

Termínový kalendář akcí CČV: 22. 2. 2008

– společenský večer (Mělník – Chloumek)

25. 2. 2008

– slavnostní setkání vinařů ke 40. výročí založení CČV (VOŠZa a SZaŠ Mělník, ČZU Praha, středisko Mělník)

31. 3. 2008

– soutěž vín Vinařské Litoměřice – degustace (Roudnice n. L.)

18.–19. 4. 2008

– výstava vín Vinařské Litoměřice (Litoměřice)

4. 4. 2008

– valná hromada (VOŠZa a SZaŠ Mělník)

3. 5. 2008

– otvírání archivu vín (Most)

24. 5.–1. 6.2008

– poznávací zájezd do Švýcarska

19. 5. 2008

– Nominační soutěž vín – degustace (Litvínov)

13. 6. 2007

– Nominační soutěž vín – výstava vín – Litvínov

19.–21. 9. 2008

– Vinobraní v Mělníku

20. 9. 2008

– Vinobraní v Litoměřicích

20. 9. 2008

– Vinobraní na Kuksu

27. 9. 2008

– Svatováclavské slavnosti v Kutné Hoře

11. 11. 2008

– Svatomartinská vína (Ústí n. L.)

29. 11. 2008

– otevírání archivu vín (Most)

5. 12. 2008

– ochutnávka mladých vín (VOŠZa a SZaŠ Mělník) Více na www.cechcv.cz (sr)

Mladá vína na Mělníku V pátek 7. 12. uspořádal Cech českých vinařů v prostorách Vyšší odborné školy zahradnické v Mělníku ochutnávku mladých vín. Večer, kterého se v hojném počtu zúčastnili nejen členové cechu, zahájil Ing. Ivan Váňa. Po krátkém úvodu zhodnotili přítomní vinaři z celé české vinařské oblasti letošní ročník. Jak se mohli všichni přítomní přesvědčit při volné ochutnávce, která následovala, jsou letošní vína více než zajímavá. Některá mají ještě mnoho před sebou, jiná byla krásná již nyní. A přestože nepatří tento rok mezi ty nejlepší, protože poča-

sí se nevydařilo tak, jak by bylo třeba, můžeme se těšit na krásná kabinetní vína i pozdní sběry. V některých případech se podařilo sklidit i výběry z hroznů. Chybět nebudou ani slámová vína. A co říci závěrem? Snad jen to, aby příští rok byl alespoň tak zajímavý, jako tento. (atm) Foto L. Svobodová

(1–2/2008)

Informace z Vinařského fondu S novým rokem přišel i další termín pro podávání žádostí o podporu z Vinařského fondu. Základní informace o jednotlivých tematických okruzích jsme zveřejnili v listopadovém Vinařském obzoru. O co lze žádat? 1. podpora účasti na výstavách Vinex, Vinařské Litoměřice, Víno a destiláty a London International Wine Fair. Na každou výstavu, které se účastníte, je třeba podat samostatnou žádost. Výše podpory je stanovena na max. 50 % nákladů na pronájem výstavních prostor. 2. podpora konání výstav, soutěží, přehlídek vín. Výše podpory je odstupňována dle typu výstavy (místní, regionální, nominační; podrobněji v příloze Podmínek pro poskytnutí podpory Vinařským fondem na www.vinarskyfond.cz – sekce O Vinařském fondu – Podpory) a činí max. 50 % nákladů na pronájem prostor, kde se výstava koná, a její propagaci (letáky, plakáty, pozvánky, inzerce). 3. podpora konání seminářů, školení zaměřených na oblast gastronomie. Výše podpory činí max. 80 % nákladů na pronájem prostor,

kde se seminář koná, mzdy přednášejícím, organizační zajištění akce (pomocný personál) a výrobu podkladových materiálů (sborník přednášek apod.). 4. podpora vinařské turistiky (především „otevřené sklepy“ a vinobraní). Výše podpory je stanovena na max. 30 % nákladů na pronájem prostor, kde se akce koná, a propagaci akce (viz bod 2). Výše podpory je odstupňována dle typu a velikosti akce. Žádost musí obsahovat: formulář s čestným prohlášením (ke stažení na www.vinarskyfond.cz – sekce O Vinařském fondu – Podpory), vaši identiﬁkaci (např. kopie živnostenského listu), doklad o vedení účtu (např. kopie smlouvy o bankovním účtu) a samotný projekt obsahující: název a cíl žádosti, způsob dosažení cíle (jakým způsobem bude projekt realizován), náklady na dosažení cíle (předpokládané výdaje spojené s realizací projektu rozepsané do jednotlivých položek), přínosy z realizované žádosti, předpokládané příjmy (vstupné na akce, dotace atd.), termín realizace (projekt musí být realizován v průběhu 12 měsíců) a výši žáda-

né či obdržené podpory od jiných subjektů na realizaci projektu. U žádostí o podporu účasti na výstavě není třeba předkládat projekt, stačí k uvedeným dokladům připojit stručné údaje o názvu výstavy, cíl a přínosy žádosti (např. „propagace vína na výstavě“) a účel žádosti (odkaz na vyhlášku, tj. § 1 odst. 1 písm. a) a předpokládané náklady spojené s účastí (celková odhadovaná částka). Žádosti musí být podány v písemné podobě (nestačí poslat mailem), a to buď zaslány poštou (datum odeslání nejpozději 15. 2.), nebo předloženy osobně v kanceláři Fondu (budova Krajského úřadu v Brně, po–pá 8:00–16:00). Samotný projekt je nezbytné předložit v elektronické podobě (nejlépe mailem na níže uvedenou adresu, samozřejmě kromě žádostí o podporu účasti na výstavě, jak je uvedeno výše). Připomínáme, že jednou z podmínek poskytnutí podpory je mít vyrovnané závazky vůči Fondu. S dotazy se obracejte na tel.: 541 652 479, e-mail: vecera@vinarskyfond.cz. Za Vinařský fond Mgr. Pavel Večeřa

Jak Evropský soud může změnit pohled na naše běžné (např. daňové) otázky Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

Říká se, že jediné dvě věci jsou jisté na světě, a to daně a smrt. U těch daní je ovšem tato jistota poněkud nejistá, řekl bych. Mimo jiné se to může projevit i tehdy, když nějaký soud rozhodne o nějaké daňové otázce tak, že na ni úplně převrátí dosavadní pohled. To se pak obvykle změní praxe, která po celá léta do té doby byla konstantní, a začne se nově postupovat zcela jinak. To se stává dokonce dosti často, můžeme toho být svědky v případě rozhodování Ústavního soudu, Nevyššího správního soudu, no a pochopitelně po vstupu ČR do EU i Evropského soudního dvora (ESD). ESD totiž může dovodit nebo vyložit pravidla, podle kte-

rých se musí v konkrétních věcech řídit soudy na národní úrovni. Uvedu to na příkladu mé minulé odpovědi na dotaz týkající se nadměrného odpočtu DPH. Tehdy si vinař koupil technologii a z pořízení toho majetku mu vznikl nárok na odpočet DPH ve vyšší než obvyklé výši. Finanční úřad u něho kvůli tomu zahájil vytýkací řízení a pozdržel mu na nějaký čas nadměrný odpočet. Vinař se tak dostal přechodně do problémů, neboť to proběhlo v kampani a on nemohl nakupovat hrozny. Jak tušíte, doplatil na to tvrdě – poškodilo ho to na celou sezonu, i když se pak ukázalo, že jeho nákup technologie byl zcela v pořádku. Jak víme, tato praxe je v ČR naprosto běžná. Finanční úřad, jakmile zjistí, že máte vyšší nadměrný odpočet, začne zjišťovat, oč jde, a zadrží na tu dobu vratku DPH. Dokonce podle zákona ani jinak nemůže. Mimořádně zajímavý je v tomto kontextu rozsudek Evropského soudního dvora, kte-

rý se snažil stanovit v případu belgického subjektu Garage Molenheide okolnosti, za jakých může členský stát nadměrný odpočet nevrátit vůbec, nebo jej pozdržet. ESD přitom zároveň v určitém ohledu vymezil i hranice pravomocí členských států ke stanovení podmínek pro jeho vracení. Obdobně jako u nás, v Belgii umožňoval národní zákon zadržet nadměrný odpočet, jestliže měl stát pochybnosti o správnosti údajů uvedených v daňovém přiznání, případně důkazy o podvodu, a to až do okamžiku, kdy plátce pochybnosti státu vyvrátil. Plátce neměl možnost se proti tomu zákonnou cestou bránit. Belgická vláda prosazovala při jednání názor, že podmínky vracení odpočtu spadají plně do kompetence členských států a neřídí se předpisy EU. ESD jí dal sice za pravdu, stanovil však určité hranice: Vzhledem k tomu, že se příslušná ustanovení evropského práva procedurou vracení odpočtu

(1–2/2008)

nezabývají, ESD akceptoval zavedení národního pravidla, to však musí zohlednit zásadu, že nároky jednotlivce se nesmí stát nevymahatelnými. Podle ESD je tedy nepřípustné, aby nadměrný odpočet byl zadržen automaticky – plátce musí mít efektivní možnost se domáhat přezkoumání důvodů zadržení odpočtu u soudu. Tento soud při svém rozhodování nesmí uplatnit taková vnitrostátní zákonná ustanovení (pokud existují), která mu případně překá-

ží v rozhodnutí věci ve prospěch plátce. Kromě toho ESD řekl, že bude-li plátce v dalším sporu s národní daňovou správou úspěšný a nadměrný odpočet mu bude vrácen, bude při výpočtu úroku placeného státem vzat jako počáteční datum den, ke kterému by odpočet byl vrácen za běžných okolností. Praktický závěr tedy zní: v případě, kdy FÚ zadrží nadměrný odpočet, lze se obrátit na soud a žádat přezkum důvodů tohoto zadržení, stej-

Tuzemští vinaři se zúčastnili polského veletrhu Enoexpo 2007 Pátý ročník mezinárodního veletrhu Enoexpo 2007, který se letos na konci listopadu konal v polském Krakově, opět uvítal rovněž expozici moravských vinařů. Polští nákupčí vín měli příležitost se setkat s loňskými účastníky i s ﬁrmami, které do Krakova zamířily svá vína představit úplně poprvé. Moravská vína byla polskou odbornou veřejností vnímána jako velice kvalitní a podle slov redaktora vinařského časopisu Magazyn Wino pana Mariusze Kapcyńského často předčila i vína dovážená z velkých vinařských zemí. Pan Kapcyński o nich řekl: „Vína, která jsem ochutnával, jsou velmi kvalitní a vinaři je zde nabízejí za výhodné ceny v poměru k nabízené kvalitě. Klíčem pro úspěch na polském trhu je účast ve zdejších vinařských soutěžích, kde mají moravská vína velkou šanci na úspěch.“ Mezinárodní veletrh Enoexpo 2007 se konal ve dnech 22.–24. listopadu a své produkty na něm návštěvníkům představilo na 150 vystavovatelů. Kromě Polska a České republiky se domácím odborníkům prezentovali vinaři ze Španělska, Francie, Itálie, Rakouska, Slovenska, Ukrajiny, Moldávie a také Chile a Argentiny. Společnou expozici zajišťovalo NVC Valtice za podpory Vinařského fondu. (vo) Dánští vinaři produkují vína s označením původu Evropská unie uznala Dánsko za vinařskou zemi v roce 2000. Současná plocha vinic dosahuje 20 ha a roční produkce 26 registrovaných vinařství asi 50 000 lahví. Po pěti letech, kdy mohla dánská vína nést pouze označení víno stolní, bylo od ročníku 2006 místním producentům povoleno uvádět na etiketách vín název některého z vinařských regionů: Jylland, Fyn, Sjælland a Bornholm. podle Fijev.com (mk) 31. jihomoravská výstava vín Vinaři brněnské oblasti čtenáře Vinařského obzoru srdečně zvou na 31. jihomoravskou výstavu vín spojenou s ochutnávkou. Akce se uskuteční v sobotu 23. února 2008 od 9 do 19 hodin v Kongresovém centru brněnského výstaviště. Hodnocení vín proběhně v sobotu 16. února 2008 v 9 hod. v menze MZLU, Kohoutova 3, Brno (tramvaj číslo 5), konečná stanice Štefánikova. Více informací na www.vinobrno.com nebo telefon 602 114 221. (vo) ProWein 2008 Düsseldorf – další vynikající ročník S novou podobou svého loga a s novým ústředním sloganem „To another great year“ vstupuje Mezinárodní veletrh vína lihovin ProWein Düsseldorf v termínu od 16. do 18. března 2008 do nové etapy své existence. Široká mezinárodní nabídka s účastníky také z netradičních zemí, jako jsou Čína, Turecko či Alžír, rozsáhlý program degustací vín, včetně novinek na téma biovíno, ale i zvláštní prezentace lahůdek s názvem „Wine´s best friends“ – to vše je jen stručný výčet několika nejpozoruhodnějších součástí veletrhu ProWein. Veletrh má za sebou bouřlivý vývoj, vznikl prakticky z ničeho v roce 1994, kdy se ho zúčastnilo 321 vystavovatelů na ploše necelých 3 000 m2 a kdy ho navštívilo 1 500 odborných návštěvníků. V posledních letech ho pravidelně na-

ně jako se lze předběžným opatřením domáhat vrácení nadměrného odpočtu do doby, než se sporná otázka vyřeší. A to je rozhodně převratné zjištění. Na tomto příkladu je vidět, jak podstatně se může změnit zdánlivě neotřesitelná praxe i české daňové správy a českých soudů. Jde jen o to, znát svá práva a umět je přiléhavě uplatnit. Jan Horešovský, Praha

vštěvuje více než 30 000 návštěvníků a vystavuje na něm okolo 3 000 vystavovatelů z více než 40 zemí na více než desetinásobku původní výstavní plochy. Ve veletržním průmyslu se jedná o neobvykle razantní vývoj, který přivedl ProWein na absolutní špičku světových vinařských veletrhů. Ani v roce 2008 nebude na veletrhu ProWein chybět jeho centrální sektor s degustační zónou, na níž bude letos k ochutnávkám připraveno na 1 000 různých vín z celého světa. V oblasti bílých vín se bude vše točit kolem lehkých a příjemně pitelných vín s obsahem alkoholu do 12 %. Právě vína s jemným ovocným aroma a aromatická vína s nízkým obsahem alkoholu, která skýtají ničím nekalenou radost z vychutnávání, jsou dnes v kurzu. V druhém sektoru degustační zóny bude pozornost soustředěna na červená cuvée a poprvé bude uspořádána také zvláštní předváděcí akce biovín, které se zúčastní padesátka nejlepších biovín, jež vzešla z hodnocení odborného časopisu Weinwirtschaft. Mezi vystavovateli nebudou chybět producenti vín z České republiky, ve společné expozici organizované Národním vinařským centrem a pod patronací Vinařského fondu České republiky zde předvedou svá vína Bohemia Sekt, a. s., Starý Plzenec, Moravské vinařské závody Bzenec, s. r. o., Templářské sklepy Čejkovice a Bohemia Canopus, s. r. o., Starovice na celkové výstavní ploše 78 m2. Další informace o veletrhu ProWein naleznete na internetové adrese www.prowein.de. Odborní zájemci o návštěvu veletrhu se mohou obrátit na zástupce organizátora veletrhu – Messe Düsseldorf – kterým je pro Českou republiku a Slovensko společnost Veletrhy Brno, a. s., a to na adrese www.bvv.cz – Služby -> On-line prodej vstupenek a katalogů na veletrhy Messe Düsseldorf. Výhodou takto objednaných vstupenek v předprodeji je jejich nižší cena oproti cenám vstupenek zakoupených u pokladen v den návštěvy veletrhu. (vo) Nizozemští vinohradníci nesouhlasí se zákazem chaptalizace Cech nizozemských vinohradníků se obává o další osud vinařství v Nizozemí, bude-li v zemích Evropské unie zakázáno použití řepného cukru při výrobě vína. Vyzrálost hroznů v severní Evropě nedosahuje 12 obj. % potenciálního alkoholu a většina producentů nemůže investovat do náhradních technologií. Současná roční produkce Nizozemí dosahuje 800 000 litrů vína. podle BKWine Brief nr 50 (mk) Italové zahájili letošní sklizeň v rekordně časném termínu Vysoké teploty urychlily již v březnu a dubnu vegetační cyklus révy nejméně o dva týdny. Důsledkem neobvykle horkého počasí byla nejčasnější italská sklizeň za posledních 30 let: Chardonnay a Pinot Grigio dosahovaly optimální zralosti počátkem srpna, Merlot a Trebbiano o měsíc dříve, než bývá zvykem, a Cabernet Sauvignon i Nebbiolo se sklízely v září namísto poloviny října. podle BKWine Brief nr 50 (mk)

(1–2/2008)

Informační technologie ve vinařství a vinohradnictví efektivně

Vzhledem k tomu, že naše vlajková loď, program eVin, brázdí vinařské a vinohradnické vody již více než dva roky, zaměřím se v tomto článku na praktické zkušenosti s programem z pohledu úspory práce a času. Začněme však malým ohlédnutím. eVin v roce 2007 Kromě komplexního sklepního hospodářství dnes eVin nabízí rozsáhlou evidenci vinic umožňující vedení záznamů o ochraně rostlin i hnojení, vazba na skladové karty přípravků je samozřejmostí. Významným krokem v loňském roce bylo rozšíření eVinu o možnost datové komunikace s jinými aplikacemi, za zmínku jistě stojí Registr vinic a elektronická podatelna Portálu farmáře (http://farmar.mze.cz). Pozornost jsme věnovali také instalačnímu programu. eVin lze nyní z Internetu instalovat i aktualizovat zcela jednoduše. praktické zkušenosti Praxe ukazuje, že časově náročnou část práce s eVinem, kterou lze zefektivnit, představuje zadávání údajů. Zastavme se tedy u možností, jak efektivně informace do eVinu vložit, případně z eVinu získat. vedení evidence u nás V některých případech může být nejvhodnějším řešením zpracování evidence z vašich podkladů u nás. zadávání údajů – vinice Díky podpoře pro načtení informací o vinicích a jejich odrůdové skladbě z Portálu farmáře ve formě XML souboru snadno zvládnete situaci, kdy potřebujete zadat údaje o jednotlivých vinicích a odrůdách, jak jsou zaznamenány v Registru vinic.

sklizeň a nákup hroznů v praxi Mnohdy je situace taková, že sklizeň je provázena shonem, který odeznívá až později, a údaje o sklizni a nákupu hroznů jsou zaznamenány pouze v tabulce (např. MS Excel) či – zpravidla u větších ﬁrem – v programu určeném pro evidenci sklizně a výkupu. Tyto údaje by samozřejmě bylo možné do eVinu přepsat ručně, tento způsob ovšem není příliš efektivní, při větším počtu záznamů ani příliš lákavý. Navíc je zde riziko vzniku chyb běhen zadávání prostřednictvím klávesnice. Právě v těchto případech, kdy již záznamy o hroznech existují, je vhodné využít funkce pro datovou komunikaci a načíst údaje přímo ze souboru připraveného jiným prog ra mem, tj. údaje jsou ručně zadány jen jednou a podruhé už pouze přeneseny. dávkové zpracování Předpokládejme, že nyní již v programu eVin máme informace o vinicích i hroznech. Ať už se jedná o evidenci ochrany rostlin a hnojení či zpracování hroznů, ve všech případech provádíte vícekrát stejnou nebo obdobnou operaci – hnojení, přídavek látky a pod. Dávkové zpracování umožňuje provést pohodlně a efektivně sled více operací nad jedním produktem, případně nad skupinou produktů. Typickým příkladem je zpracování hroznů na mošt v nádobě (sled operací) nebo síření (operace nad skupinou produktů). Podobně můžeme zadat hromadně i aplikaci postřiků a hnojení pro více vinic a/nebo jednotlivých odrůd na vinicích.

elektronická podání Součástí Portálu farmáře je i tzv. elektronická podatelna, jejímž prostřednictvím lze podat některá prohlášení elektronicky. Těší nás, že mezi první, kteří úspěšně podali listopadová prohlášení touto cestou, se řadí právě naši klienti, uživatelé programu eVin.

Že eVin není izolovaným řešením, dokládá také skutečnost, že prohlášení lze kromě tisku uložit do datového souboru pro elektronickou podatelnu. Jinými slovy, jestliže v eVinu zaznamenáte údaje o sklizni, nákupu a prodeji hroznů, o ostatní se již postarají informační technologie – eVinem automaticky připravené prohlášení doputuje přes elektronickou podatelnu až na místo určení, to vše z pohodlí vaší pracovny. Zní vám to jako hudba budoucnosti? Nikoli, pro některé z vás se elektronické podání stalo realitou již v prosinci loňského roku. Neváhejte a přidejte se k „eVinařům“ i vy! Ing. Pavel Šmerda, psSoft tel.: +420 606 711 810 e-mail: info@vinservis.cz Internet: www.vinservis.cz

(1–2/2008)

Povětrnostní podmínky v roce 2007 RNDr. Tomáš Litschmann, Velké Bílovice PrĤmČrné týdenní teploty v roce 2007 30.0 25.0 20.0

teplota vzduchu [ C]

15.0 10.0 5.0 týden 45

0.0 -5.0 -10.0 -15.0

Odchylky prĤmČrných týdenních teplot od normálu v roce 2007 14.0 12.0 10.0 8.0 odchylka teplot [oC]

týden 6.0 4.0 2.0

0.0 1

Průběh povětrnostních podmínek v roce, který právě skončil, se opět vyznačoval některými zvláštnostmi a výraznějšími odchylkami od obvyklého průběhu počasí, nebylo jich však tolik, kolik se nám jich snažily vnutit nejrůznější sdělovací prostředky. Pokud bychom měli vyjmenovat několik snadno zapamatovatelných povětrnostních charakteristik, jež by se nám měly vybavit při vzpomínce na počasí v roce 2007 z hlediska pěstování révy, byly by to především: velmi mírná zima s neobvykle nadnormálními teplotami, trvajícími od podzimu předcházejícího roku; jarní mrazíky počátkem května; poškození úpalem v červenci. Pokusíme se v následujícím příspěvku podat podrobnější pohled na průběh základních meteorologických prvků v moravské vinařské oblasti. K jejich popisu se budeme opírat především o podklady ČHMÚ v Brně, při hodnocení některých výrazných extrémů i o údaje dalších stanic, umístěných v zemědělských podnicích anebo u soukromých pěstitelů. Ačkoliv máme k dispozici údaje z více stanic této oblasti, v některých případech jsou průběhy klimatických charakteristik natolik podobné, že by se grafy staly obtížně čitelnými, a proto jsou zobrazeny pouze lokality s typickým průběhem pro širší oblast.

-2.0 -4.0 -6.0

Nejnižší teploty namČĜené v jednotlivých týdnech v roce 2007

25.0 698 KuchaĜovice 20.0

723 Brno-TuĜany, let. 755 Strážnice

15.0 10.0 5.0 týden

-5.0 -10.0 -15.0 -20.0

0.0 1

teplota [oC]

Teplota vzduchu K popisu teplotních poměrů v roce 2007 můžeme použít hned několik charakteristik, které nám pomohou podat poměrně ucelený pohled a posoudit, do jaké míry se teplota vzduchu mohla promítnout do celkového výsledku. Nejprve si na obr. 1 všimneme průběhu průměrné týdenní teploty. Je zde pouze jedna křivka, reprezentující stanici Velké Pavlovice, neboť všechny ostatní stanice vykazovaly velmi podobný průběh. Již na první pohled nás na tomto obrázku zaujmou poměrně vysoké hodnoty v průběhu zimního období, kdy pouze ke konci ledna byly průměrné teploty za týden mírně pod bodem mrazu, jinak se pohybovaly nejčastěji kolem 5 °C. Na některých lokalitách, především pak v méně příhodných polohách, byla výše úrody ovlivněna nízkými teplotami, které se vyskytly 2. května. O jejich velikosti a plošném roz-

(1–2/2008)

Vývoj sum denních efektivních teplot nad 10

C v roce 2007

1600 1400 698 KuchaĜovice 754 Staré MČsto u U. H.

1200

suma ef. teplot [ C]

755 Strážnice 723 Brno-TuĜany, let.

1000

725 Velké Pavlovice 800 600 400 200 0 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 týden

Rozdíl sum ef. teplot nad 10

C v roce 2007a 2006

250.0 696 Dyjákovice 698 KuchaĜovice 723 Brno-TuĜany, let. 725 Velké Pavlovice

200.0

suma ef. teplot [oC]

150.0

100.0

50.0 týden 0.0 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 -50.0

Sumy aktivních teplot nad 10 st. C k 31.12. v jednotlivých letech

3338 3215

3199 3127

3159 3168

3113 3075 2998 2926 3204 3200 3303 3150 3070 3051 3150 3263

2771 2880 2925 2935

3100 3000 3204 2801 2585

2535

2700

2671

2964

2664

2686

2900

2832

2897

3100

2915 2801 2982 3027 2842

3183 3059 3116 3024

3155

3300

3182

3500

3428

3434

3700

2500

2300

2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

1973

1971

1969

1967

1965

1963

2100 1961

ložení si lze udělat představu z obr. 2, kde jsou znázorněny pro vybrané meteorologické stanice. Nejnižší hodnoty byly naměřeny již v tradičních mrazových polohách, kde dochází k hromadění studeného vzduchu z okolí. Patří k nim Strážnice, Vracov, Nosislav a Brod n. Dyjí. Nelze však vyloučit, že podobné teploty jako na těchto stanicích se vyskytly i jinde, kde konﬁgurace terénu nedovolovala studenému vzduchu odtékat do nižších poloh. Naopak lokality nacházející se na svazích (Pavlov, Kobylí) měly ten den minimální teploty nad bodem mrazu. Na obr. 3 jsou týdenní teploty z obr. 1 vyjádřeny ve vztahu k dlouhodobému normálu pro danou lokalitu. Tímto způsobem si může čtenář udělat lepší představu o velikosti odchylek teplot v jednotlivých týdnech. Na první pohled zaujme téměř dvanáctistupňová kladná odchylka hned ve druhém lednovém týdnu, přibližně do poloviny roku byly odchylky buď nadnormální, nebo se pohybovaly kolem nuly. To mělo za následek urychlení vývoje révy v době sklizně až o několik týdnů oproti normálu, ve druhé polovině roku se začaly střídat kladné odchylky se zápornými, přičemž záporné byly větší. Pravděpodobně toto urychlení vývoje a značná rozkolísanost teplot byly příčinou výskytu slunečního úpalu, který poškodil v polovině července bobule hroznů některých odrůd. Nebyly však přitom zaznamenány žádné extrémní hodnoty globálního záření, takže je nutno se přiklonit k domněnce, že došlo ke kombinaci více vlivů, a tím i ke zvýšené citlivosti jednotlivých bobulí. Z průběhu minimálních teplot na obr. 4 je zřejmé, že poslední mrazy se vyskytly na již zmíněném počátku května (v roce 2006 to bylo na počátku dubna) a od této chvíle panovalo bezmrazové období až do poloviny října, teploty umožňující sklizeň hroznů pro výrobu ledového vína se na většině lokalit vyskytly tentokrát poměrně brzy, již od 12. do 14. listopadu, takže pěstitelé nemuseli čekat ještě o měsíc déle, jak tomu bývá v jiných letech. Charakteristiku teplotních poměrů v průběhu vegetačního období je možno doplnit o průběh sum teplot, které v sobě zahrnují celkové množství akumulovaného tepla za delší časové období a jsou v poměrně dobrém kauzálním vztahu i k množství přijatého slunečního záření. Nejprve si všimneme průběhu sumy efektivních teplot nad 10 °C, která je standardním výstupem zemědělských informací ČHMÚ a může zaznamenat detailněji systematické odchylky v teplotách, které nejsou v týdenních průměrech příliš patrné. Z obr. 5 vidíme, že sumy efektivních teplot začaly výrazněji narůstat v 15. týdnu, naopak po 39. týdnu se teplota většinou již pohybovala pod desetistupňovou hranicí. Celková suma se dostala na hodnotu 1 223 °C ve Strážnici a 1 414 °C ve Velkých Pavlovicích. Více než absolutní hodnoty nás zde však může zaujmout vzájemná poloha jednotlivých křivek,

o suma C

(1–2/2008)

Kumulativní úhrny srážek v roce 2007 od 1.1. 800

700 755 Strážnice 696 Dyjákovice

600

754 Staré MČsto u U.H. 723 Brno-TuĜany, let.

srážky [mm]

500

725 Velké Pavlovice 729 Brod nad Dyjí

400

698 KuchaĜovice

300

200

100

0 týden

Odchylky kumulativních úhrnĤ srážek od normálu pro jednotlivé stanice v roce 2007 250.0 725 Velké Pavlovice 698 KuchaĜovice 754 Staré MČsto u U.H. 723 Brno-TuĜany, let. 755 Strážnice

odchylka srážek [mm]

200.0

150.0

z níž je patrno, že k nejteplejším oblastem u nás i v roce 2007 patřila oblast Velkých Pavlovic, zatímco Strážnice dosáhla nejnižší sumy těchto teplot. Zbývající lokality se nacházely mezi těmito dvěma krajními polohami. Porovnání teplotních poměrů v roce 2007 s rokem předcházejícím může poskytnout obr. 6 s odchylkami sum efektivních teplot. Vidíme, že přibližně do poloviny června byly sumy teplot vyšší než v roce předcházejícím, pak nastalo mírné ochlazení, avšak již od počátku srpna sumy teplot dosahovaly vyšších hodnot než v roce 2006. Srpen v roce 2006 byl poměrně chladný, vyskytly se však teplotně příjemné podzimní měsíce (na rozdíl od roku 2007), takže získaný náskok v sumě efektivních teplot se začal snižovat a konec vegetačního období skončil s rozdíly od +89 do -26 °C. Další doplnění informací o tom, kam zařadit rok 2007 z hlediska teplotních podmínek, je na obr. 7. Zde máme zaznamenány denní hodnoty sum aktivních teplot nad 10 °C pro oblast Lednice na Moravě od r. 1961 až do současnosti. Ročník 2007 patřil k těm stále ještě nadprůměrným, nemůže sice soupeřit s teplotními poměry takových ročníků, jako byly 2000 anebo 2003, vidíme však, že souvislá řada teplejších ročníků od roku 1992 zatím ještě stále nebyla přerušena, což napomáhá vinařům k dosahování lepší kvality jejich produktů.

100.0

50.0

0.0

-50.0

-100.0 týden

Nejvyšší teploty namČĜené v jednotlivých týdnech v roce 2007 40.0 723 Brno-TuĜany, let.

35.0

721 Brno-ŽabovĜesky 30.0 751 KromČĜíž 25.0 20.0 15.0 10.0 5.0 týden

-5.0

0.0 1

teplota [oC]

Srážkové poměry Rok 2007 byl charakteristický poměrně nízkými úhrny srážek v jeho první polovině, s výraznějšími téměř bezsrážkovými periodami. Vydatnější srážkové úhrny se vyskytly pouze na jaře ve druhé polovině března při krátkodobém návratu zimy a pak až na některých lokalitách ve druhé polovině června a zejména pak na přelomu srpna a září. Z kumulativních úhrnů srážek, znázorněných na obr. 8, lze poměrně snadno stanovit období, v nichž pršelo, stejně tak jako i celkové množství srážek v jednotlivých obdobích roku. Vyjádřeno v absolutním množství, nejvíce srážek spadlo v roce 2007 ve Strážnici, téměř 700 mm, nejméně, kolem 450 mm, v Dyjákovicích. Paradoxem srážkového režimu i v roce 2007 zůstane, že přestože se vyskytovaly na jaře a zčásti i v létě nízké úhrny srážek, byly naplněny dlouhodobé normály pro jednotlivé stanice a jako celek lze tento rok řadit k srážkově průměrným až mírně nadprůměrným. Lze to vypozorovat na vzájemném srovnání srážek s dlouhodobým normálem, tak jak je provedeno na obr. 9. Z něj se dá vyčíst, že až na období od poloviny července do konce srpna se na většině stanic po celý rok pohybovaly kumulativní úhrny nad normálem. Toto období je přitom u révy vláhově nejnáročnější a nedostatek vláhy se projeví v kvalitativních i kvantitativních ukazatelích. Proto zde najdou uplatnění závlahy i v jinak celkově srážkově nadprůměr-

(1–2/2008)

ných letech. Konec roku skončil pro většinu stanic buď s vyrovnanou bilancí (Brno-Tuřany), většinou však byly úhrny srážek nadnormální a největší přebytek, téměř 180 mm, byl naměřen ve Strážnici.

Rok 2007 lze na základě výše popsaných meteorologických charakteristik zařadit do série teplejších let s počátkem v devadesátých letech, pokud jde o urychlení vývoje vegetace, dosáhl přibližně stejných hodnot jako v roce

2003, avšak s ohledem na chladnější podzim byla výsledná suma aktivních teplot nižší. Srážkově byl nadnormální, avšak rozdělení srážek v průběhu roku bylo poměrně nevyrovnané se sušším obdobím na jaře a v létě.

Praktické zkušenosti a poznatky s odrůdou Merzling Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Ampelografická charakteristika List je středně velký až velký, pětilaločnatý s výraznými výkrojky. Barva listové čepele je tmavozelená. Listová čepel je tuhá a pevná. Řapíkový výkrojek je překrytý. Hrozny jsou velké, válcovité, u základu třapiny s křidélky. Hrozny jsou středně husté až husté. Bobule jsou poměrně velké, žlutozelené, s lehce masitou dužninou. Při plné zralosti je slupka bobulí nazlátlá. Pěstitelské vlastnosti Merzling není odrůda náročná na lokalitu a lze ji pěstovat ve všech vinařských oblastech v České republice. Je vhodná i pro pěstování v České vinařské oblasti. Vyžaduje podobná stanoviště jako Müller Thurgau. Na vlhkých, hlinitých a výživných půdách má velmi bujný růst a husté hrozny, které bývají často poškozované hnilobami. Na takových půdách může být snížena rovněž kvalita hroznů. Z těchto důvodů má raději chudší a sušší půdy. Odrůda má dobrou až velmi dobrou mrazuodolnost. Merzling má velmi dobrou odolnost k padlí révy vinné a plísni révy vinné. Je možné pěstování bez postřiku, případně s 1–3 ochran-

nými zásahy za vegetaci. Odolnost k šedé hnilobě révy, ale i ostatním hnilobám (bílá hniloba, peniciliová hniloba) je střední až dobrá v závislosti na lokalitě a hustotě hroznu. Ve vlhkých a uzavřených lokalitách se častěji objevuje napadení šedou hnilobou a rovněž bílou hnilobou. Odolnost je závislá rovněž na kvalitě provedených zelených prací. Na listech se častěji objevují chlorózy při srovnání více odrůd na jednom stanovišti. Doporučované zatížení je 4–6 oček na m2. Při produkci jakostních vín a v dobrých lokalitách je možné rovněž zatížení 6–8 oček na m2. Velmi dobře reaguje vzestupem kvality na regulaci násady hroznů v době vegetace. Velmi důležité je včasné vylamování zálistků a mírné odlistění zóny hroznů. V teplých ročnících může při velmi brzkém odlistění dojít k výraznému poklesu kyselin v hroznech. Sklizeň odrůdy Merzling může nastat od poloviny září. Důležitými parametry pro kvalitní sklizeň je cukernatost, aromatická zralost bobulí a zdravotní stav hroznů. Cukernatost se pohybuje mezi 19–22 °NM, obsah kyselin potom mezi 6–8 g.l-1. Odrůda vykazuje rovněž velmi zajímavou aromatickou zralost. Zajímavá může být kvalita této odrůdy v jakostním a kabinetním stupni. Enologické vlastnosti Merzling poskytuje bílá vína s velmi svěží kyselinkou a výrazným ovocným charakterem ve vůni a chuti vína.

AmpelograÀa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

Kvalitně vyzrálé hrozny s vynikající aromatickou zralostí bobulí je možné zpracovávat metodou lisování celých hroznů. Má mohutnou třapinu, takže lisování je třeba provádět šetrně, aby nedocházelo k extrakci chlorofylových tónů. Vhodnou technologií může být využití „chladného kvašení“, kdy dojde ke zvýraznění ovocného charakteru tohoto vína. Taková vína mají potom výrazné aroma, svěží pikantní kyselinu a je pak vhodné je konzumovat jako mladá vína. Využití odrůdy a kvalita vína Z odrůdy Merzling je možné vyrábět odrůdová vína jakostní, ale i vína přívlastková. Tato odrůda je díky svému výraznému aroma velmi dobrým partnerem pro „cuvée“, kdy dodává vynikající vůni a svěží kyselinku. Při kupáži s partnerem s jemným zbytkovým cukrem může vzniknout velmi zajímavý produkt. Velmi vhodná jsou kabinetní vína, s výrazným ovocným aroma, pikantní svěží kyselinkou a jemnou chutí. Merzling je vhodnou odrůdou pro výrobu velmi zajímavých biovín. Použitá literatura: PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-251-1704.

820 Kþ (vč. 9% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2008)

MERZLING – hrozen

MERZLING – hrozny

MERZLING – keř

MERZLING – hrozny

MERZLING – pupen

MERZLING – vrchol letorostu

(1–2/2008)

Kam míří křemelinová filtrace ve vinařství?

Princip naplavovací filtrace Nejpoužívanějším filtračním materiálem je křemelina. Je to vysoce účinný přírodní filtrační prostředek, který je zároveň velmi šetrný k filtrovanému produktu, z hlediska jeho možného negativního ovlivnění filtrací. Vyskytuje se v různých druzích a parametrech. Filtrační vrstva (koláč) je tvořena křemelinou či perlitem, naplaveným na filtrační nosiče, většinou prostřednictvím filtrované kapaliny. Filtrační tekutá suspenze se připravuje v nádobě míchače a tato se naplaví jako základní vrstva na nosič pomocí oběhového nebo dávkovacího čerpadla. Cirkulací suspenze ulpívá křemelina na filtračním nosiči a vytváří filtrační vrstvu. Filtrovaná tekutina je udržována oběhovým čerpadlem ve stálé cirkulaci. Aby byla následná filtrace účinná a ekonomická, musí se pomocí dávkovacího čerpadla průběžně připlavovat další křemelina pro udržení filtrační schopnosti a hydraulické průtočnosti. Během filtrace se ve filtračním koláči zachycují nečistoty, obsažené ve filtrované kapalině. Po ukončení filtrace se odstraňuje kalový koláč z filtračního nosiče oplachem. Pro křemelinovou filtraci jsou charakteristické velmi nízké náklady. Ve srovnání s filtrací deskovou jsou několikanásobně nižší, přičemž dosažená kvalita filtrátu je srovnatelná a produktivita znatelně převyšuje možnosti desek. Nosiče křemeliny ve filtrech 1) Filtrační plachetka Může být vyrobena z různých materiálů, jako je celulózová vložka či tkaná nebo netkaná textilie. Podpůrný nosič plachetky tvoří kalový rám nebo válec s drenáží či perforací zajišťující odvod filtrátů. 2) Filtrační síta Konstrukčně se jedná o napnuté jemné síto, které je podepřeno hrubším drenážním sítem na plechové základně (talíři, desce, válci), nebo kalovým rámem s drenážními drážkami pro odvod filtrátu. 3) Svíčka z vinutého drátu lichoběžníkového průřezu Drát je navinut v závitech a přivařen na nosnou kostru do tvaru trubice (svíčky). Mezi jed-

notlivými závity jsou vytvořeny spáry o rozměru cca 50 mikrometrů, tím se stává trubice pomyslným sítem, s pevnou kompaktní konstrukcí (tlaková odolnost až 100 bar). Není zde žádná drenáž, filtrát je odváděn středem svíčky do sběrnice. Srovnání jednotlivých konstrukčních řešení nosičů Výše popsaná konstrukce nosičů křemeliny ve filtrech má zcela zásadní vliv na jejich účinnost filtrace a také na životnost! Pro následné zhodnocení jednotlivých konstrukcí je třeba uvést, že určitou podmínkou naplavovacích filtrů, s ohledem na nejvyšší dosažitelnou účinnost, je stálý, rovnoměrný přetlak a průtok. V opačném případě, tzn. v neustáleném nebo impulzivním tlakovém režimu před a za filtrační přepážkou, dochází, víceméně, k narušování naplavené filtrační vrstvy, což se stává, v mnoha případech, jádrem problémů s výslednou kvalitou filtrátu. Ve filtrátu se pak nalézá nejen proniknutá křemelina, ale s ní samozřejmě i filtrované částice! Účinnost takové filtrace je nízká a pokud to není právě záměr, také nežádoucí. Změny tlakových poměrů během filtrace jsou velmi četným jevem, a to z mnoha různých příčin. Mezi ty nejběžnější patří přirozený nárůst tlaku během filtrace (pokud není plánovaně korigován). Další příčinou tlakových změn, respektive impulzů, bývá přeřazování zásobních nádrží na sací, případně výtlačné větvi filtru, způsobených rozdílem hydrostatického tlaku v prázdných a plných nádržích (zvláště u vysokých tanků) a nevyváženou korekcí ovládacích armatur. Existuje řada dalších momentů, kdy může dojít k prudké změně tlaku a průtoku. Například okamžitým poklesem příkonu v elektrické síti nebo nepřiměřeně rychlým či v nesprávné časové posloupnosti prováděným otevíráním i uzavíráním regulačních elementů, u některých

provozů to mohou být i nežádoucí pohyby dopravních hadic během filtračního cyklu, zapříčiněné jiným mechanickým způsobem za provozu ve sklepě apod. Z uvedeného výčtu vyplývá samozřejmost vyvarovat se popisovaných tlakových výkyvů nejvyšší možnou mírou. Velký díl nese tzv. lidský faktor. Ten je možno eliminovat plynulým řízením chodu filtru určitou mírou automatizace. Ostatní zůstává na znalostech, zdatnosti a zodpovědnosti personálu obsluhovaného zařízení. Podívejme se co se děje při tlakových změnách, eventuálně rázech, s filtrační přepážkou a za ní. Dochází k průběžnému – reakčnímu pohybu, tedy mechanickým deformacím filtrační přepážky, přiměřeně k její pevnostní odolnosti vůči tlakovým změnám, které mají různou intenzitu. Při deformacích (pulzacích) dochází současně také k narušování usazené, tzv. zatažené filtrační vrstvy a k následnému propouštění – úletu (křemeliny a nečistot) do filtrátu. Za předpokladu relativní nestlačitelnosti filtrační vrstvy – samotné křemeliny, je případná deformace téměř plně odvislá od pevnosti přepážky. Jen částečně od charakteristiky odfiltrovaných částic. Míra úletu je tedy přímo úměrná typu přepážky – nosiče, charakteru a četnosti deformací. Čím je nosič méně pevný (tuhý), tím je možná jeho větší deformace a úlet. Z uvedeného se dá usoudit, že různé typy naplavovacích filtrů mají rozdílnou účinnost, odvisle od použitých filtračních nosičů. Nejproblematičtější a nejméně účinnou je, díky nízké pevnosti, filtrační plachetka. Odolnější jsou nosiče osazené sítovými tkaninami – talířová, desková, válcová síta. Avšak i zde dochází v souvislosti s tlakovými změnami k pružení adekvátně k vlastní pevnosti síta a tvaru drenáže. Postupem času dochází k materiálové únavě, síto se stále více vytahuje, zvětšuje svoji plochu, stává se uvolněnějším a pružící efekt s propadem filtrační vrstvy se zvýrazňuje. Materiálová únava může dosáhnout úrovně, kdy síto popraská a fil-

(1–2/2008)

trace se stane nekontrolovanou. Síto je nutno vyměnit. Z výše popsaných skutečností vychází nejlépe vinuté svíčky! Ty se chovají ve srovnání s předešlými prvky nejodolněji. Nejmarkantnější je mechanická tuhost, vyplývající z použitého materiálu a konstrukčního principu svařované válcové trubice malého průměru. Tzn., že tato přepážka je při výše uvedených změnách tlaku relativně bez deformací, z čehož vyplývá nejvyšší dosažitelná účinnost ﬁltrace. Životnost těchto svíček se udává jako neomezená, což se projeví pozitivně v ekonomice následujícího servisu. Po případném přerušení a opětovném spuštění ﬁltrace způsobí tlakové síly kapaliny opětovný průhyb síta do drenáže a tím i porušení (a částečné promíchání) původní skladby vrstev,

tzn. základní – ochranné a filtrační – připlavované. Následně dochází k průniku a úletu částic (nečistot včetně kvasinek a bakterií) přes takto zrestrukturalizovanou filtrační vrstvu do filtrátu, jehož dosavadní úroveň čistoty je tímto degradována. Pravidlo účinné křemelinové filtrace zní: Pokud není cílem pouze podprůměrná či průměrná účinnost filtrace, zásadně se nedoporučuje filtraci přerušit a poté obnovit bez vyčištění původního filtračního koláče (kalů) a naplavení nové základní vrstvy křemeliny! Je nutno vyzvednout ještě jeden důležitý fakt. Víme, že jeden z předpokladů vynikajícího výsledku filtrace (s ohledem na mikrobiologii) je správná a nekompromisní sanitace – čištění a sterilizace filtru. A právě filtrační pře-

pážky jsou mnohdy rozhodujícím místem dobré, či špatné sanitovatelnosti filtru. Platí tu stejné pořadí efektivity jako u tlakových změn. Vinuté svíčky se závitovým drátem lichoběžníkového průřezu mají nejméně inkriminovaných míst, kde by sanitační prostředek nemohl proniknout a plně působit. Navíc je u nich, na rozdíl od filtračních plachetek a sít, možné využívat při čištění intenzivní zpětný proplach, umožňující odstranění filtračního koláče i s použitím zpětného tlakového rázu – tzv. odstřel filtračního koláče. Při rozhodování o typu filtru, ať už při jeho nákupu, či provozování, se musí zvážit důležité parametry, aby výsledek byl odpovídající předpokládaným požadavkům. Je pochopitelné, že určitému typu, potažmo kvalitě filtru, odpovídá i jeho výrobní a pořizovací cena. Autor: František Bílek, ředitel společnosti tel./fax: +420 518 372 134 e-mail: info@filtrace.com web: www.filtrace.com

FILTRACE U „TEMPLÁŘŮ“ v současnosti a budoucnosti S důrazností na kvalitu jsme zvažovali nová řešení naší situace v oblasti filtrace, kdy dosluhoval mnohaletý talířový křemelinový filtr, který již nesplňoval požadavky dynamicky se rozvíjející vinařské společnosti. Již několik let opakující se zvyšování množství zpracovaných hroznů, které nás posunulo na pozici pátého největšího výrobce vín v České republice, nás přimělo vyřešit otázku filtrace od základu. Po předloňském spuštění nové lahvovací linky, kde byly instalovány deskové a membránové (mikro) filtry Bílek, které fungují naprosto bezproblémově, jsme na vinařskou sezonu 2007 spustili nový křemelinový filtr. Po zvážení všech pozitiv a negativ známých konstrukcí naplavovacích filtrů a jejich vlastností a v neposlední řadě i ekonomické návratnosti se společnost Templářské sklepy Čejkovice rozhodla opět pro svíčkový naplavovací křemelinový filtr FKSV 10 od společnosti Bílek Filtry. Se svíčkovým k řemel i nov ý m filtrem máme již dostatečné zkušenosti, neboť pro menší partie přívla st kov ých vín používáme již 3 roky menší křemelinový filtr Bílek FKS 2. Pracuje spolehlivě a rychle – vyfiltruje až 20 000 litrů za směnu

a používáme ho i pro nejkvalitnější partie vín. Pro filtraci jakostních vín, kterých jsou mnohatisícové partie, jsme zvolili filtr podstatně vyššího výkonu FKSV 10, jehož filtrační plocha je 10m2. Dle sdělení dodavatele je tento konkrétní filtr momentálně nejmodernějším a nejúčinnějším křemelinovým filtrem instalovaným ve vinařství České a Slovenské republiky. Některá vína máme uložena v tancích o objemu 50 000 litrů a bez problémů zvládneme vyfiltrovat dvě tyto nádoby za směnu. Standardně naplavujeme filtr křemelinou F50 a poté připlavujeme F20 a tak dosahujeme dostatečné kvality pro primární filtraci. Obsluha filtru velmi oceňuje přístrojové vybavení naší novinky. V praxi se výborně osvědčila funkce udržování konstantního průtoku pomocí frekvenčního měniče a tím i optimální korekce pracovního tlaku s efektem prodloužení doby filtrace a dosažení maximální kapacity vyfiltrovaného vína na jeden filtrační cyklus, což u neřízených filtrů zdaleka nebývá samozřejmostí. Další nespornou výhodou dodaného filtračního systému je hlídání stavu hladin v tancích před i za filtrem. Filtr se totiž samočinně přepne na vnitřní cirkulační okruh po dobu, kdy se přeřazuje na další tank a tak se zamezí nežádoucím prudkým tlakovým a průtokovým změnám nebo možnému

nasátí vzduchu do filtru při příliš nízké hladině v tanku. Obsluha filtru má i z tohoto důvodu méně rizikových situací a může se pak bez obav více věnovat jiným důležitým pracím. Náš filtr je vybaven i integrovaným vyrovnávacím tankem (tzv. pufrem), určeným taktéž k eliminaci tlakových impulzů, což povyšuje garanci účinnosti filtrace. Do budoucna připravujeme využití křemelinové filtrace výrazně rozšířit. Pochopili jsme totiž výhody precizní a výkonné sekundární filtrace (II. stupeň). Svíčkový filtr FKSV, který je snadno a dokonale sanitovatelný a při použití optimální křemeliny se, dle laboratorních výsledků, mikrobiologická čistota vína velmi blíží stoprocentní kvalitě. Uvažujeme tedy o používání křemelinového filtru Bílek FKSV 10 v širším spektru filtrace vína. Pokud se pokusné filtrace podaří a laboratorní analýzy vykážou požadovaný výsledek, rádi bychom výrazně omezili deskové filtrace. U všech vín, tedy po sekundární křemelinové filtraci, bude následovat pouze ochranná desková filtrace před koncovými membránami na lahvovací lince. Tím bychom zvýšili produktivitu II. stupně filtrací a odstranili vysokou nákladovost deskových filtrů. S firmou Bílek filtry jsme v úzkém kontaktu, velmi oceňujeme jejich přístup k zákazníkovi, servis a špičkové poradenství ve filtračních a sanitačních procesech. Přínosem pro naši společnost je také technologické proškolování obslužných pracovníků filtračních zařízení. Autor: Ing. Jakub Šamšula, vinařský technolog Templářské sklepy Čejkovice tel.: +420 518 362 628 e-mail: info@templarske-sklepy.cz web: www.templarske-sklepy.cz

(1–2/2008)

Obr. 1 – Poškodenie slnečným úpalom – Žiarenie spôsobuje na bobuliach prepadnuté škvrny, ktoré od stredu postupne hnednú (označili sme červenými šípkami), scvrkávajú, príznaky sú z osvetlenej strany strapca, až celé bobule usychajú

Obr. 4 – Poškodenie slnečnou spálou – krátkovlnné žiarenie spôsobujena listoch v dôsledku poškodenia epidermis ﬁalovohnedé zafarbenie, lokalizované na ožiarené časti listovej čepele

Obr. 5 – Úpal – mimoriadne silné poškodenie strapcov v júli 2007

Obr. 2 – Poškodenie slnečnou spálou – šupka bubúľ zo strany ožiarenia postupne hnedne, hnednutie sa zosilňuje, až sa na bobuliach objavia preliačiny

Obr. 3 – Poškodenie slnečným úpalom – tepelné žiarenie spôsobuje na listoch ostro ohraničené nekrotické lézie

Obr. 6 – Teplotné podmienky, po ktorých sa prejavili silné poškodenia slnečným úpalom

Graf č. 1 – Poškodenie slnečnou spálou možno ovplyvniť aj postrekmi: – terpénový prípravok Agrovital znižuje stupeň poškodenia – postreky s Cu a S-prípravkami zvyšuje stupeň poškodenia

(1–2/2008)

Slnečné žiarenie – úpal a spála viniča spôsobujú čoraz väčšie škody v našich vinohradoch Ing. Gaspar Vanek, CSc., Bratislava

Sú dve veci, ktoré si treba uvedomiť: – presné rozpoznanie – diagnózu poškodení príznakov žiarenia – urobiť opatrenia, ktoré sú najmä preventívneho charakteru, ale pri škodách na strapcoch i po poškodení treba vedieť reagovať, aby sme sa vyhli väčším, často i druhotným škodám, ktoré na poškodených častiach môžu vznikať

až 70 oC. Žiarenie spôsobuje na bobuliach prepadnuté škvrny, ktoré od stredu postupne hnednú (označili sme červenými šípkami), scvrkávajú – až celé bobule usychajú (Obr. 1). Príznaky sú z osvetlenej strany strapca, ktoré sú spôsobené najmä poludňajším a popoludňajším osvitom (podrobnejšiu charakteristiku poškodení uvádzame na stránke: www.galati.sk). Spála – vyvoláva krátkovlnné UV-B žiarenie. Šupka bubúľ zo strany ožiarenia slnkom postupne hnedne, hnednutie sa zosilňuje, až sa na bobuliach objavia preliačiny – označené ﬁalovou šípkou na Obr. 2.

Najprv k diagnóze: Rozoznávame dva celkom odlišné druhy poškodenia: 1. škody z tepelného spektra, tzv. infračerveného žiarenia (IČ), ktoré je známe už stáročia 2. škody z krátkovlnného tzv. ultraﬁalového žiarenia UV-B (ktoré súvisí najmä s antropogénnou činnosťou, stenšením ochrannej ozónovej vrstvy v stratosfére), ktoré sme pozorovali v 80. rokoch min. storočia, a vypracovali sme rozlišovaciu diagnózu pomocou umelej expozície na listy a strapce viniča týmito dvomi spektrami žiarenia. Pre jasné rozlíšenie sme navrhli aj názov následkov UV-B žiarenia, aby sa poškodenie mohlo jasne od seba odlíšiť: Slnečný úpal – vyvoláva tepelné IČ žiarenie, prehriatie bobúľ; Slnečná spála – vyvoláva krátkovlnné UV-B žiarenie, ktoré v posledných rokoch sťažuje život nielen nás, ľudí, ale spôsobuje škody aj v rastlinnom svete, teda i na viniči... Presné rozpoznanie – diagnóza je nevyhnutná k tomu, aby sme určili pôvodcu príznakov, a robili správne opatrenia, resp. aby sme nerobili zbytočné postreky pri zlom určení pôvodcu.

Príznaky na list oCh vznikajú charakteristické príznaky, ktoré sa dajú dobre rozpoznať a rozlíšiť úpal od spály, a odlíšiť aj od príznakov iných chorôb, či porúch. Úpal – spôsobený silným tepelným slnečným žiarením tzv. infračerveným žiarením – IČ, čo spôsobuje na žiarením prehriatych list oCh nekrotické škvrny, až celé listy môžu odumrieť – uschnúť. Typické je, že nekrotické časti pletív sú ostro ohraničené od zelených častí a nie je typické ohraničenie žilami (Obr. 3) Spála – spôsobená krátkovlnným slnečným žiarením tzv. UV-B žiarenie sa prejavuje príznakmi – na povrchu listov viniča pozorujeme zmenu zelenej farby na hnedokarmínovú. Farebné zmeny sú iba na vrchnej strane listov, často veľmi intenzívne – ďalším ožiarením listy čiastočne, neskôr úplne nekrotizujú – hynú. Uhynuté listy môžu opadávať, občas sa stretávame s takmer úplným odlistením. Dôkaz o správnej diagnóze získame tým, že ožiarená je len jedna strana krov resp. radov viniča, ktorá je obrátená na juh. Na rozdiel od úpalu si ponechávajú nádych hnedoﬁalového zafarbenia (Obr. 4). Často pri silnom poškodení vzniká interakcia – spoločný prejav úpalu a spály.

Príznaky na bobuliach – strapc oCh Úpal – je spôsobený silným tepelným žiarením tzv. infračervené žiarenie – IČ, kedy sa bobule zohrejú aj na vyše 50 oC, niekedy aj 60

Prejav poškodení úpalu a spály 1. Úpal Výskyt poškodenia listov či strapcov je sporadický, väčšinou sa vyskytuje v letných mesiac

och, a spôsobuje ho silné slnečné žiarenie – silné prehriatie pletív listov či bobúľ, v sprievode s ďalšími činiteľmi, napr. oslabenie odolnosti po mimoriadne chladnom období náhle slnečné žiarenie. Presne však nie je to definované, treba povedať, že presné podmienky doteraz nevieme určiť, teda nevieme ani presne predpovedať – prognostikovať, kedy sa dá očakávať poškodenie a kedy nie. Väčšinou sa výskyty poškodenia z úpalu prejavujú nie plošne a odlišný je aj obraz škôd. Niekedy sú postihnuté listy, a to iba sporadicky tie, ktoré sú intenzívne ožiarené v pravom uhle a z nejakých príčin ten list, alebo tie listy sú citlivejšie. Inokedy sme videli poškodenie bobúľ – zväčša iba na časti strapcov, so sporadickými výskytmi . Prvýkrát som videl silné – plošné poškodenie strapcov úpalom v roku 2007. Príznaky boli veľmi intenzívne, dochádzalo k náhlemu spáleniu – odumieraniu zväčša celých bobúľ na ožiarenej časti strapcov (Obr. 5). Prečo nastala teraz, v roku 2007, situácia s neobvykle veľkou škodlivosťou úpalu? Môže nám pomôcť prehľad teplôt v období, ktoré predchádzali škodám: Opakovalo sa striedanie chladného obdobia, za ktorým nasledov ali tropické dni. Po prvom cykle striedania týchto období sme zaznamenali mierne škody, príznaky sme si pre ich nenápadnosť väčšinou ani nevšimli (označili sme ako „prvé poškodenia”, na fotografii sú to bobule v štádiu zaschnutom). Po druhom cykle sme mohli pozorovať silné poškodenia. Označili sme ako „druhé, silné poškodenie” na fotografii sú to masovo postihnuté bobule, ktorých dužina v dôsledku vysokého prehriatia nekrotizovala, odumrela a bez predchádzajúcich príznakov sa celé bobule zafarbili do kávovo-hneda, a tieto bobule postupne sa budú scvrkávať a vysychať (Obr. 6) Keď sa pozrieme na graf priebehu teplôt, vidíme akoby vysvetlenie mimoriadneho javu plošného úpalu na viniči, t.j. po obdobiach ochladenia náhle oteplenie – a to v dvoch vlnách za sebou. Ale ani tieto podmienky plne

(1–2/2008)

nevysvetľujú príčinu mimoriadneho javu, pretože ak pozrieme pokračovanie priebehu teplôt, opakovalo sa ešte väčšie oChladenie a následne ešte silnejšie teploty (nad 40 oC), ale nové škody z úpalu napriek tomu už nevznikli. Snažíme sa s Dr. T. Litschmannom charakterizovať konšteláciu, ktorá by mohla podmienky vzniku tohto mimoriadneho javu bližšie charakterizovať. Zaujímavé bolo, že napriek mimoriadne silným poškodeniam strapcov ned oChádzalo k poškodeniu listov, iba sporadicky slabé poškodenie. 2. Spála Od 80-tych rokov minulého storočia vidíme prejavy krátkovlnného slnečného žiarenia UV-B – spály na viniči, a to na listoch i na bobuliach, ba i na jemných letorastoch, ktoré boli vystavené slnečnému žiareniu. Príznaky sme identiﬁkovali v tom čase podľa ich rozloženia na kroch – ožiarené časti, potom že zakryté časti príznaky nemali atp. V tom čase sme ich museli odlíšiť najmä od príznakov z nedostatku draslíka, ktoré sa na listoch prejavujú podobnými príznakmi – s rozdielom, že ich rozloženie je odlišné: pri -K príznaky sú na spodných listoch bez ohľadu na svetové strany. Istotu v charakteristike príznakov ožiarení sme potvrdili umelou expozíciou UV-B žiarenia, resp. IČ žiarenia na listy a strapce viniča. Tým sme získali autentické podklady pre presný popis príznakov a rozlišovacej diagnózy porúch, resp. poškodení. Príznaky sme už poznali, pozorovali sme každým rokom výskyt poškodení spálou. Bolo to veľmi odlišné, ale dá sa povedať, že tendencia výskytu príznakov, ale aj poškodení sa stupňuje. Najsilnejšie poškodenia viniča spálou sme zaznamenali v roku 2003 – iste sa pamätáme na mimoriadny rok s vytrvalým slnečným žiarením, s nedostatkom oblačných, zrážkových dní. V tom čase sme mali založené aj registračné pokusy, teda sme mohli vyhodnotiť veľmi podrobne aj so štatistickým hodnotením preukazností poškodenie spálou, a vplyv ošetrení viniča rôznymi prípravkami na oslabenie, resp. posilnenie poškodení spálou. Tak sme

zistili napríklad, že oproti neošetrenej kontrole niektoré prípravky ešte posilňujú poškodenie slnečnou spálou, ako napr. ošetrený variant meďnatým a sírnatým prípravkom(!). Tam dosahovali škody alarmujúcich rozmerov – nekrotizovanie značnej časti listov i strapcov. Iné zasa oslabujú pôsobenie UV-žiarenia, ako napríklad sa potvrdilo, že terpénový prípravok Agrovital miernil poškodenie, pôsobil akoby ﬁlter. Ale zaujímavá je celá škála vplyvu ošetrení na poškodenie spálou. Môžeme podľa týchto konkrétnych poznatkov viac-menej vedome ovplyvniť odolnosť vinohradu voči slnečnému krátkovlnnému žiareniu. Taktiež pracujeme na charakteristike prírodných podmienok, ktoré ovplyvňujú rozsah poškodení žiarením. Interakcia prírodných i antropogénnych vplyvov však vytvára veľmi zložitý systém, ktorý bude treba komplexne študovať a tým sa postupne približovať k možným riešeniam obmedzenia škôd spálou. Je možná ochrana? Nepriama ochrana je veľmi dôležitá, myslím tu na výber pozemkov, smer radov, kvalitná príprava a zakladanie vinohradu, aby kondícia vinohradu bola dobrá a tým aj prírodzená odolnosť krov voči nepriaznivým biotickým i abiotickým faktorom. Dôležité je optimálne hnojenie, usmernené na základe pôdnych a listových analýz s cieľom navrátenia ekologickej rovnováhy vo vinohrade. Veľmi dôležitá je agrotechnika – rez a vedenie. Zelené práce treba vykonávať tak, aby žiarenie, ktoré na viničný ker dopadá, bolo pravidelne rozložené a listy rastliny pôsobili nielen ako zdroj asimilátov, ale v nepriaznivých podmienkach pôsobili aj ako ochrana strapcov proti nadmernému žiareniu. Najčastejšou chybou býva prehnané odstraňovanie listov z okolia strapcov. Prevzdušnenie strapcov treba robiť veľmi citlivo, a odstrániť iba tie listy, ktoré ker zbytočne zahusťujú a zabraňujú prevzdušneniu strapcov. Priama, napr. chemická ochrana proti nepriaznivým účinkom slnečného žiarenia podľa našich doterajších podmienok je nasledovná:

Zrání hroznů pod vlivem hormonů Australští výzkumníci prokázali určující úlohu hormonů při zrání hroznů. Vědci se zajímali o brassinosteroidy, hormony, které hrají zásadní úlohu v rozvoji rostlin. Sledováním vývoje obsahu těchto hormonů v bobulích Cabernet Sauvignonu v okamžiku zralosti zjistili, že když se spustil proces zrání, obsah kastasteronu (přirozeného brassinosteroidu) byl v bobulích 13x vyšší, zatímco hladina dvou dalších rostlinných hormonů, auxinu a kyseliny giberelinové zůstávají na stejné úrovni po celou dobu vývoje bobulí. Před zaměkáním nanesli vědci nízké dávky syntetických brassinosteroidů na slupku některých bobulí. Jiné ošetřili brassinazolem, inhibitorem syntézy brassinosteroidů. Tyto zásahy provedli před začát-

– Skúsenosti z našich pokusov z umelou expozíciou, ako aj v podmienkach vinohradov ukazujú na to, že terpénový prírodzený prípravok Agrovital znižuje škody, spôsobené spálou – UV-B žiarením. Tieto výsledky sú overené v rôznych rokoch, v rôznych konšteláciach so zmesnými prípravkami (napr. Graf č. 1). S ovplyvnením poškodenia viniča úpalom – nemáme skúsenosti. Proti úpalu bezpečnú ochranu môžeme zaistiť iba tým, keď rez, vedenie, zelené práce budeme robiť tak, aby strapce neboli vystavené priamemu slnečnému žiareniu. – Skúsenosti taktiež z našich pokusov ukazujú aj na opačný prípad s chemickým ošetrovaním, a to je, že vinohrady ošetrené meďnatými a sírnatými prípravkami sú citlivejšie na slnečné žiarenie a škody zo spály sú tam výraznejšie. V čase, keď môžeme očakávať nadmerné slnečné žiarenie, je výhodné plánovaný postrek Cu– alebo S–prípravku nahradiť iným typom prípravkov. Ako ošetriť už slnečným žiarením poškodené vinohrady? Treba sledovať rozsah poškodenia, a najmä typ poškodenia. Pokiaľ postihnuté bobule v priebehu niekoľkých dní vyschnú bez toho, že by sa šupka poškodila, nehrozí veľké nebezpečie infekcie hnilobnými patogénmi. Ale ak d oChádza k poškodeniu šupiek bubúľ, možnosti infekcie hnilobnými patogénmi sú reálne, najmä ak nasleduje zrážkový ráz počasia. V takom prípade treba okamžite postrekovať prípravkom, ktorý bezpečne chráni nielen proti botrytíde, ale aj bielej hnilobe a ďalším hnilobným patogénom. Do fenofázy uzatvárania strapcov, resp. aj začiatku zamäkania to môžu byť napr. ftalimidy ako napr. Folpan 80 WDG, alebo strobiluríny, najmä Quadris – lepší je Quadris Max, či Zato 50 WG, alebo Discus, či Cabrio Top. Potom pri zamäkaní a v období dozrievania môžeme ošetriť strapce botryticídom. Pri poškodeniach bobúľ je vhodné ošetrovať najmä takými prípravkami, ktoré majú účinok nielen proti botrytíde, ale aj bielej hnilobe, ako sú napr. anilínopyrimidínové prípravky, ako je Switch 62,5 WG (v CZ zatiaľ nie je registrovaný proti botrytíde na viniči), či Mythos 30 SC. Pozor na precízne dodržanie hygienickej ochrannej doby (!).

kem zaměkání bobulí. Aplikace brassinosteroidů měla za následek urychlení zaměkání, zatímco brassikol ji pozdržel. V chladnějším klimatu by se mohlo zvážit použití brassinosteroidů k urychlení zralosti. „Ošetřování brassinosteroidy není vhodné, protože produkt je velmi drahý,“ vysvětluje Davies, „ale je možná genová manipulace. Brassinosteroidy účinkují jako signál pro rostlinu a ovládají projevení mnoha genů. Např. při zaměkání inhibují geny zodpovědné za fotosyntézu v bobulích a jsou spouštěcím faktorem pro další, působící na tvorbu aroma a cukrů a transformaci buněčných stěn.“ Podle Vitisphere.com (ako)

(1–2/2008)

Dotace pro šlechtitele (nejen) révy vinné doplatily na předpisy EU

Změna náhlá, nikoliv však nečekaná Od vstupu České republiky do Evropské unie v květnu 2004 se evropské právo stalo právním řádem částečně přímo uplatňovaným na našem území, částečně silně ovlivňujícím znění našich zákonů. Nejvíce z pro nás nových předpisů reguluje nebo naopak liberalizuje v sedmadvaceti zemích unie jejich hospodářství. A to hlavně tzv. Společnou zemědělskou politiku, na kterou jde více než 50 % výdajů Evropské unie, někdy i více. Proto vinaři, jako každý, kdo pracuje nebo podniká v zemědělství, o evropském právu možná slýchávají častěji, než by rádi. Průlom v dotačních programech České republiky přišel v loňském roce. Tři roky od vstupu ČR do EU (tedy přesně 30. dubna 2007) totiž vypršela ochranná lhůta, stanovená v Přístupové smlouvě, ve které ještě bylo možné podniky podporovat v existujících dotačních programech ze státních zdrojů bez schválení Evropskou komisí. Nejedná se tedy o žádné překvapení. Ministerstvo zemědělství ČR si ostatně již v (každoročně vydávaných) Zásadách, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2007 (bod 5. i) vymínilo, že v případě, kdy Evropská komise zjistí, že dotační program či podprogram není slučitelný se společným trhem podle čl. 88 odst. 2 a rozhodne o jeho zrušení či úpravě, vyhrazuje si (MZe) právo neproplatit stanovenou částku dotace. Články 87 a 88 Smlouvy o založení Evropského společenství jsou už poměrně známé, připomeňme proto jen, že upravují, které typy státní podpory podnikatelům jsou a nejsou slučitelné se zásadami společného trhu a jak probíhá proces schvalování státních podpor Evropskou komisí. Cílem těchto ustanovení je zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž v evropském prostoru, jak se jej daří naplňovat, je už otázka jiná. Celý loňský rok tak Ministerstvo zemědělství po konzultacích s Evropskou komisí postupně zpřesňovalo (rozuměj zpřísňovalo) podmínky pro udělení dotací v programech, které vypisuje. Problém se tedy netýká zdaleka jen šlechtitelů révy vinné, třeba chovatelům skotu nebo pěstitelům pšenice byly některé dotační tituly zrušeny úplně. „Evropská komise pokládá dotaci zejména na provoz prostorových izolátů za dotaci provozní a její poskytování kvaliﬁkuje jako možné ohrožení hospodářské soutěže. Proto vyzvala ČR k ukončení této podpory,“ potvrdil mluvčí Ministerstva zemědělství Petr Vorlíček. Podle Evropské komise by se náklady na udržování izolátů měly odrazit v konečné ceně výpěstků, tedy měli bychom to nechat na neviditelné ruce trhu. „Jenže čistě komerční udržovací šlechtění révy vinné je v našich podmínkách nemožné,“ říká na to Alois Tománek, předseda Sdružení šlechtitelů révy vinné, a v podstatě všichni včetně ministerstva s ním souhlasí. Situace ve šlechtitelství révy vinné Podle Iva Bukovského, jednoho z členů šlechtitelského sdružení, bylo udržovací šlechtění protežováno jako státní zájem už „za Františka Josefa“. Vznikaly státem podporované Šlechtitelské stanice vinařské a šlech-

titelé v Českých zemích a pozdějším Československu patřili mezi evropskou špičku a i jim teď vděčíme za úspěchy našich vín a odolnost našich vinic. Bez kvalitního udržovacího šlechtění, které už celé století soustavně zlepšuje výkonnost a zdravotní stav našich odrůd révy vinné, by nejspíš nebyly možné ani vinařům dobře známé novošlechtitelské úspěchy českých a moravských odborníků. Šlechtitelské stanice byly po roce 1989 privatizovány. Údržba a množení révy vinné v technických a prostorových izolátech, které dávaly školkám zaručeně zdravý (kontrolovaný Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským) a na naše klimatické podmínky navyklý materiál, začaly být podporovány státními dotacemi. Stejně tak šlechtitelské činnosti vedoucí ke kvalitnějšímu a odolnějšímu množitelskému materiálu. Například v roce 2004 poskytl stát na výsadbu prostorových izolátů révy vinné 5,3 milionů Kč a do šlechtitelských činností dal 10,4 milionů Kč, tehdy až 60 % šlechtitelem prokázaných přímých nákladů2. V loňském roce měly činit dotace na matečnou rostlinu révy vinné v prostorovém izolátu až 150 Kč, na provoz technického izolátu bylo možno žádat až o 60 % prokázaných úplných vlastních nákladů a na šlechtitelské činnosti dokonce o 90 % vyjmenovaných nákladů3. Proč to stát celou dobu dělal? Protože souhlasil s mnohými z argumentů šlechtitelů, které naposledy zazněly třeba na podzim loňského roku v otevřeném dopise Iva Bukovského ministru zemědělství Petru Gandalovičovi, za který se postavila i Asociace šlechtitelů révy vinné. Ať už jde o nemožnost opravdu účinné kontroly dovážených sazenic na choroby, o nevhodnost sazenic z některých zemí pro naše klimatické podmínky nebo o jistou morální i praktickou důležitost tohoto aspektu soběstačnosti, nezávislosti a vlastního rázu našeho vinařství, tak rozhodně nejde o prázdná zdůvodnění žádostí o peníze. Ostatně potvrzuje to i ministerstvo: „Kvalitní rozmnožovací materiál ovocných plodin a vinné révy pokládáme za důležitou podmínku pro zakládání perspektivních sadů a vinic,“ říká Petr Vorlíček. A souhlasí samozřejmě i Svaz vinařů: „Zrušení dotací na produkci sazenic pocházejících z izolátů nepovažujeme za moudré. Krizová varianta zrušení révových školek v ČR a nákup „levných“ sazenic v zahraničí připomíná nákup potravinových náhražek v supermarketech. Pak by u nás ani nemělo smysl šlechtění révy vinné. Vyhodili bychom oknem

Křepelka, F., Skřivánková, K.: Právo Evropské Unie. Masarykova univerzita, Brno: 2007. 2 Situační a výhledová zpráva – Réva vinná a víno. Prosinec 2004. Ministerstvo zemědělství ČR, Praha. 3 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2007 na základě § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. Původní znění publikované na www.mze.cz 5. února 2007.

(1–2/2008)

stoletou práci desítek šlechtitelů a tím i několik miliard Kč,“ říká předseda svazu Jiří Sedlo. Co teď a co potom Rok 2007 nakonec nebyl tak kritický, jak se šlechtitelům mohlo zdát, když v jeho první polovině zjistili, že podle práva EU jsou soutěžiteli na evropském trhu a jejich podpory je „neoprávněně zvýhodňují“ oproti gigantům v Itálii a dalších vinařských velmocích, kde podle údajů Aloise Tománka jediná školka vyprodukuje ročně až pětkrát víc sazenic než celé naše odvětví udržovatelského šlechtění dohromady. Dotace 3. d. do šlechtitelských činností byla díky včasné uzávěrce vyhodnocena ještě za původních podmínek, rozděleno bylo přes 87 milionů Kč. Nad technickými a prostorovými izoláty (3. b.) se chvíli vznášely bouřkové mraky. Nakonec ale na ministerstvu přišli na to, jak dotaci trochu jinak pojmenovat a nastavit, aby provozovatelé izolátů mohli dostat z prostředků, se kterými původně počítali, alespoň část. Z dotace se stala tzv. objednávka veřejné služby, kdy stát ve vztahu k unii položil důraz na jinou než šlechtitelskou funkci izolátů. Ty jsou totiž zároveň jakousi druhovou bankou, kde by bylo v případě nenadálé události, třeba epidemie nějaké choroby, ale i při nežádoucím přirozeném úbytku, získat znovu zdravé jedince jakékoliv odrůdy révy vinné. Stát si tak teď objednává v zájmu biologické rozmanitosti našich odrůd u provozovatelů izolátů jejich udržování. Na technické izoláty byla dotace navíc zvýšena na 80 %. Neplatí to ale pro všechny odrůdy (viz tab. 1). „Klíčem k výběru podporovaných odrůd byl průměr počtu uznaných sazenic za poslední čtyři roky. Podporu lze získat na odrůdy révy umístěné v izolátech, u nichž nebylo v průměru uznáváno více než 50 000 sazenic. U podnoží byla hranice 300 000 kusů. Seznam bude průběžně upravován a prověřován,“ říká Jitka Potměšilová z oddělení polních plodin Ministerstva zemědělství. Původní návrh počítal s limitem 10 000 uznaných sazenic. Při pohledu na počty (viz tab. 2) uznaných sazenic podle odrůd v minulých letech je na první pohled vidět, že zatímco podle původního návrhu by nedostala podporu téměř žádná odrůda, podle ﬁnálního naopak většina nárok na podporu má. A stejně tak je vidět, že pokud smutný trend klesajícího počtu vyprodukovaných a uznaných sazenic u nás potrvá, za rok nebo dva už budou na podporu mít nárok odrůdy téměř všechny, pokud se ovšem podmínky mezitím nezmění. Tab. 1. – Odrůdy pěstované v prostorovém izolátu oprávněné čerpat dotaci za rok 2007 Réva

Podnože réva

André

Amos

Cabernet Sauvignon

LE-K/1

Dornfelder

125 AA

Chrupka bílá Chrupka červená Irsay Oliver Julski Biser Merlot

V programu 3. d. Podpora šlechtění… už nebudou moci být rozdělovány peníze stejným způsobem. Nový způsob státní podpory ale není zatím schválen Evropskou komisí. „Půjde o nový dotační titul s využitím Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Program je připraven jen pro malé a střední podniky a výzkumná pracoviště provozující novošlechtění. Udržovací šlechtění nemůže být nadále podporováno,“ vysvětlila Jitka Potměšilová. Tady přichází Svaz vinařů s iniciativou oslovit kraj, pro začátek ten Jihomoravský. „Obrátili jsme se na Radu Jihomoravského kraje s žádostí o ﬁnanční podporu. Když nemůže podle zákona pomoci stát ani Vinařský fond, může pomoci kraj. Pro Jihomoravský kraj by mělo být vinohradnictví klenotem, který ve stejné velikosti nikde jinde v ČR není. Z hlediska rozpočtu kraje nejde o nijak vysokou částku. Pokud bude tato podpora poskytnuta, nečekáme problémy ani u zbývajících dvou krajů, kde by tyto výdaje navíc nepřesáhly ani jeden milion korun ročně,“ říká Jiří Sedlo. Obavy šlechtitelů, že budou muset udržovací šlechtění ukončit, snížit náklady mimo jiné propuštěním části zaměstnanců a přejít na klasické vinařství a vinohradnictví – prodej hroznů a vína a vinařskou turistiku, se tedy naplnit nemusí. Pokud nepomůže kraj, Asociace šlechtitelů révy vinné má v záloze ještě myšlenku státní výzkumné a šlechtitelské stanice pro vinařství, která by vzala izoláty pod svá křídla a výpěstky z nich poskytovala školkařům za symbolický poplatek. Protože se inspirovali ve vinařských zemích, které jsou rovněž členy Evropské unie, nemusel by ani tento nápad být předem odsouzen k nezdaru. Petr Posolda Tab. 2 – Množení školkařských výpěstků podle odrůd Č.

Odrůda

2 003

2 004

2 005

2 006

Réva vinná 1 Pálava

21 840

45 930

25 909

72 334

2 Zweigeltrebe

147 365

61 451

74 315

43 660

3 Rulandské šedé

162 540

68 320

86 775

36 797

4 Tramín červený

69 660

53 160

45 338

34 671

5 Ryzlink rýnský

79 990

90 788

54 816

34 371

6 Müller Thurgau

67 000

104 150

108 730

30 802

7 Modrý Portugal

88 084

76 281

54 100

28 122

8 Rulandské modré

53 920

53 810

34 198

28 074

9 Veltlínské zelené

42 380

25 830

41 079

27 779 25 925

10 Svatovavřinecké 11 Frankovka 12 Muškát Moravský

45 680

51 326

47 443

163 522

95 825

56 956

25 919

39 400

43 896

57 503

24 819

13 Sauvignon

77 674

110 300

60 229

21 164

14 Chardonnay

99 140

100 340

46 190

20 229 19 035

15 Ryzlink vlašský

9 415

25 960

18 125

16 Rulandské bílé

22 550

36 350

20 827

17 551

17 Irsai Oliver

10 750

2 300

12 744

12 700

5 000

12 500

28 700

12 570

40 565

19 350

20 450

11 464

18 Dornfelder 19 André

Muškát Moravský

20 Prim

Neronet

21 Hibernal

3 300

16 200

10 520

2 000

6 200

Neuburské

22 Cabernet Moravia

10 310

128 038

27 522

19 866

8 050

Pálava

23 Alibernet

12 990

8 600

1 650

7 040

Panonia Kincse

24 Sylvánské zelené

16 700

16 750

11 133

6 500

Rulandské bílé

25 Madlen

3 550

9 940

4 942

Rulandské modré

26 Neronet

12 900

11 760

4 450 4 200

16 110

Ryzlink vlašský

27 Chrupka bílá

9 035

9 793

7 773

Sauvignon

28 Agni

2 700

2 800

6 900

4 020

Sylvánské zelené

29 Ariana

6 500

4 600

7 495

4 000

Svatovavřinecké

30 Cabernet Sauvignon

24 780

35 986

17 753

3 150

Veltlínské zelené

31 Ostatní

66 190

88 135

93 609

48 667

1 531 518

1 298 003

1 104 706

643 835

Vrboska

ZDROJ: Ministerstvo zemědělství ČR

Réva celkem

ZDROJ: Ministerstvo zemědělství ČR

(1–2/2008)

Historicko-biologické předpoklady vedení a řezu révy vinné na území Československé republiky Ing. Vilém Kraus, Žarnoseky

Máme-li se zabývat historickým vývojem tak speciální a pro pěstování vinné révy významné práce, jako je její řez a vedení, pak nezbývá, nežli si stručně ujasnit stav vývoje těchto prací v době, kdy na naše území byla kultura révy vinné zanesena. Celé evropské vinařství stojí na základech vybudovaných Římany. Expanse římského imperia seznamovala postupně podrobené národy s pěstováním vinné révy, které se šířilo z klimaticky příhodnějších podmínek, v zemích kolem Středozemního moře, do podmínek révě méně vyhovujících, v oblastech střední Evropy. Na našem území jsou znatelné dva vlivy pronikání kultury révy vinné. Jednak je to přímý vliv římské expanse, kterému vděčí za své vinařství hlavně oblasti slovenské a jihomoravské, a jednak vliv daleko pozdější, který silně zapůsobil na nejsevernější naše vinařské oblasti v Čechách v době vrcholného období středověku. Zabývejme se nejprve způsoby vedení, které byly známy a kterých se užívalo v Římě:

Obr. 1.: Vedení na hlavu s kmínkem, jak jej užívali Římané.

1. Vedení na stromech (arbutivae vites, arbustum), dodnes v Itálii velmi rozšířené, které proniklo též do některých jiných římských provincií, hlavně do Francie, ale tu a tam i do Německa. Je zajímavé, že na sever od Alp, to je v Rakousku, nikdy nebylo zjištěno. Dá se tedy předpokládat že ani na našem území nebylo toto vedení známo. 2. Druhým extrémním způsobem bylo vedení po zemi, u něhož byly v některých oblastech podepírány výhony nesoucí hrozny dřevěnými vidlicemi. Tento způsob byl nejvíce rozšířen v jižních vinařských provinciích římského imperia, v Africe a Asii, jak píší Plinius a Collumella. Předpokladem pro takový způsob vedení jsou velmi suché oblasti, kde je jeho výhodou, že zastíněním povrchu půdy se zmenšuje neproduktivní výpar z ní. V méně suchých oblastech dřevo i hrozny špatně vyzrávají a vína z takto vedených keřů jsou špatné jakosti. 3. Způsob podobný našemu vedení na hlavu, ale s tím rozdílem, že keře měly kmínek 2–3 stopy vysoký, který byl uvázán ke kůlu, a to u slabě rostoucích odrůd trvale, u silně rostoucích jen v mládí. Nesmíme si však představovat, že na kmínku byl krátkým řezem vytvořen kompaktní tvar podobný babce našich

keřů. Byla to různě dlouhá ramena staršího dřeva s plodonosnými čípky. Tento tvar se nejspíše uplatňoval v našich klimatických podmínkách a pravděpodobně z něho vzniklo postupným snižováním kmínku dnešní vedení na hlavu. Tento římský způsob vedení by se dal označit za výchozí tvar pro vedení užívané dříve v oblastech Moravy a Slovenska (obr. 1). 4. Vedení na jařmech (vinea jugata) platilo za nejvznešenější způsob pěstování vinné révy. Kolem každého keře byly zaraženy čtyři kůly, které byly na horním konci spojeny dalšími čtyřmi tyčemi připevněnými k nim ve vodorovné poloze. Přes vodorovná břevna pak visely plodonosné větve dolů k zemi (obr. 2). 5. Spojením jednotlivých jařem pak vzniklo vedení komorové (vinea camerata), které bylo ještě v minulém století vidět na mnohých místech Německa, kde bylo nazýváno Kammertbau. Již z výčtu jednotlivých způsobů vedení známých v dobách rozkvětu římského imperia je vidět, že ani tenkrát se neomezovali na jediný způsob vedení révy, přestože technické vyřešení opěrných zařízení bylo obtížnější nežli dnes. K různým způsobům vedení révy vin-

Obr. 2.: Nejvznešenější způsob vedení v Římě – jařmo.

Obr. 3.: Starý burgundský způsob vedení révy, který se u nás rozšířil za vlády krále Karla IV.

(1–2/2008)

Obr. 4.: Vinobraní. Obrázek z Velislavovy bible. (Kolem roku 1340.) Keř je dosti mohutný a úplně bez opory. né, tenkrát známým, je třeba podotknout, že podobně jako dnes, tak také již u římských spisovatelů, zabývajících se zemědělskými otázkami, nacházíme mnoho pochvalných i hanlivých zmínek jak o nízkém, tak i o vysokém vedení révy. Je tedy zřejmé, že tato otázka, která se i dnes často diskutuje, zůstává aktuální i po tisících let. Druhý směr, který k nám pronikl ve středověku, byl starý burgundský způsob vedení a pěstování révy. Byl zanesen do severočeské vinařské oblasti v době vlády krále Karla IV. spolu s nově dovezenými odrůdami révy a s nově se přistěhovavšími francouzskými vinaři. V Čechách se tomuto vedení říkalo „vedení na starce“ a zakládalo se na tomto principu: Na každém keři se neustále prodlužovalo jedno rameno, aniž bylo sesazováno. Na vrcholu každého ramene byl pouze jeden čípek, který přinášel úrodu a byl 4–6 oček dlouhý. U pa-

ty ramene byla dvouoká podpusta. Plodonosný čípek se nikdy nesesazoval na výhony vyrůstající z jeho nižších oček, ale jako příštího plodonosného čípku se vždy používalo nejvýše stojícího a nejlepšího réví, vyrůstajícího na vrcholu čípku. Ostatní níže stojící réví se úplně odstranilo. Ramena se přivazovala ke kolí, a jakmile dosáhla takové výšky, že jejich uvazování se stalo obtížným, vyvazovala se šikmo k sousedním kolíkům (obr. 3). Když byla ramena již příliš dlouhá, byla buď celá vinice najednou, anebo jen jednotlivé její keře překládány. Pod překládáním se rozumělo potápění celých keřů. Častým překládáním (vždy za 8–15 let) se celá výsadba změnila v nepravidelnou a takové vinice se pak nazývaly „vinice matené“. Vedení na starce se v málo změněné formě udrželo až téměř po naše časy. Nyní, když jsme si ve stručnosti narýsovali vývojový stav řezu a vedení révy v době, kdy se k nám její kultura počala šířit, a když jsme si řekli, které z popsaných způsobů u nás nalezly převážné uplatnění, zamysleme se nad tím, jak se tato vedení vyvíjela a měnila v našich ekologických podmínkách. Bohužel, máme v našich archivních pramenech poměrně velmi málo dochovaného písemného, nebo dokonce obrazového materiálu, podle něhož by bylo možno rekonstruovat způsoby vedení a řeObr. 5.: Práce ve vinici. Obrázek z Velislavovy bible. (Kolem zu révy vinné pro jednotlivá historická období. Ani roku 1340)

Obr. 6.: Miniatura ukazující kopání na vinici. Ze Svatojiřského brevíře (14. stol.). Podle vyobrazných kolů se dá usuzovat na velmi hustou výsadbu, a tedy i menší tvar keřů.

hospodářské instrukce našich velkých panství se nezabývají podrobnějším návodem, který by se týkal vedení a řezu révy vinné. Nezbývá tedy nežli usuzovat na vedení révy z jiných, známějších a lépe popsaných viničních prací. Tak na prvém místě je to způsob výsadby vinic a s ním spojená hustota výsadby a na druhém místě možnost ukrývání révy na zimu. Z četných dochovaných archivních materiálů, týkajících se výsadby vinic, se dovídáme, že naši předkové se snažili v době vrcholícího středověku umístit ve vinici pokud možno velké množství keřů. Výsadba se děla tak, že do příkopů vykopaných napříč přes svah, kterým se říkalo krechty, se sázely řízky nebo sazenice na vzdálenost jedné stopy. Krechty byly od sebe vzdáleny 3 stopy. To tedy zhruba odpovídá sponu 100 × 30 cm. Uhynula-li některá ze sazenic, byla prázdná místa doplňována potápěni. Na doplňování vinice se kladl v instrukcích největší důraz. Tak například instrukce nelahozevská z roku 1588 praví: . . .Vinice škodlivými mrazy a jinými neřestmi nemálo zašly, přivésti je ke zvelebení a k lesu kladením rozvodův potřebné a také v těch místech, kdež ještě les a křoví špatné jest, tím nižší řezbu postavovati a raději vinice k lesu strojiti, neb když vinice nadmíru vysoce řeží a který rok přílišná vína táhnou a nešetří, co zase podpouští a les mladý, tak vinice v málu letech v poustku obrátí a na hráz přivedou. . . Ze zjištění, že vinice byly vysazovány v úzkém sponu, můžeme usoudit, že v tak husté výsadbě nemohl být ani tvar jednotlivých keřů příliš velký. Naše klimatické podmínky, které v některých letech přinášejí dosti tuhé zimy, nebyly vždy pro kulturu révy příznivé a vinice v mnohých oblastech trpěly poškozováním nízký-

(1–2/2008)

ní kopání na vinici, jak je zachyceno ve Svatojiřském brevíři z konce 14. století, a na něm je vzdálenost mezi viničními koly velmi malá. Z toho se dá usuzovat i na malý tvar keřů. Velmi věrohodně vyobrazenou vinici najdeme na dřevorytu Josta (obr. 8). Tento obrázek sice ukazuje vinici ve Frankách Obr. 7.: Vinobraní. Převzato z Velislavovy bible. v Německu, ale podle toho, co již bylo řečeno, můžeme usoudit, že vimi teplotami. Proto se postupně ujala praktinice na našem území se po stránce vedení révy ka keře na podzim odvazovat od kolí a přikrýod tohoto vyobrazení v tehdejší době vcelku nevat je před poškozením mrazy zemí. Nebylo to lišily. však zvykem ve všech českých oblastech. Z arNa podkladě poznatků získaných z různých chivních pramenů v Lounech a v Litoměřicích vyobrazení vinic v dochovaných písemných jsem zjistil, že v severočeských viničních oblaspramenech dal by se učinit tento závěr o výtech se tak dělo, protože v rejstřících nákladů voji vedení révy: V raném středověku pravděna obdělávání různých vinic se vždy na podzim podobně převládala v našich vinařských oblasvyskytuje odměna za práci zvanou „na krytbě tech řidší výsadba vinic s keři révy vedenými révy“ a z jara opět odměna za práci „na zdvihádo mohutnějších tvarů, kdežto v době vrcholnéní křoví révového“. Avšak ve spisech zemědělho středověku byly výsadby hustší, a tím i tvar ského ekonoma Franze Fusse Beiträge zur Verkeřů menší. besserung der Landwirtschaft im Königreiche I když bychom došli k závěru, že zahuštěná Böhmen se píše v roce 1796, že ukrývání révy výsadba vinic nedovolovala v minulosti vinana podzim je zvykem jen v některých českých řovi, aby nechal keře rozrůst do větších tvarů, oblastech a sám Fuss se přiklání k názoru, že přece jen si nesmíme vinice našich předků předby se přikrývat nemělo, aby keře révy příliš nestavovat tak stroze a formálně vedené, jak jsme zchoulostivěly. zvykli vídat dnes při vedení révy na hlavu. StaZe zjištění, že se v některých oblastech réva ré dřevo dosahovalo často dosti značné výšky. již dříve na zimu ukrývala zemí, aby nebyla poTak například odborový rada dr. Schmidt, kteškozena mrazy, vyplývá, že tvar keřů nemohl rý působil na Mělníce v polovině minulého stobýt velký, nebo že musel být uzpůsoben tak, letí, píše o českých vinicích té doby, že starce aby se keř dal přikrýt. jsou mnohdy 1–1,5 m vysoké a překládáním viA nakonec ke zlepšení představy o vedení nic vzniká nehluboko pod povrchem půdy tarévy v minulosti může posloužit obrázková výková změť kořenů, že vinizdoba některých písemných doce nelze ani náležitě obdělákladů. Pro naše poměry může vat. A právě on to byl, kdo kobýt například směrodatná výlem roku 1860 založil na Mělzdoba Velislavovy bible, vzniknicku první vinici vysazenou lé kolem roku 1340, kde jsou trvale v pravidelném spokeře révy zobrazeny vždy bez nu a s přímými řadami keřů, jakýchkoliv opor a poměrně na níž se keře nepřekládaly mohutného tvaru (obr. 4–6). a vedly se trvale nízko u zeNaproti tomu obr. 7 nám ukamě – na hlavu. zuje v miniaturním provedeAby představa o vedení révy na našich vinicích v minulosti byla ještě jasnější, k tomu může dobře poslouObr. 8.: Dřevoryt J. Ammažit fotograﬁe pořízená v roce na z poloviny 16. století, 1952 na staré vinici v Pezinkterý poměrně velmi věrně ku. Je na ní zachycen Vlašský zachycuje vedení révy ve ryzlink vedený ve tvaru místFrankách (Německo) v této ně označovaném jako „dolůvdobě. Podobně asi vypadaky“. Asi podobné vedení bylo lo vedení na našich středopraktikováno ve většině navěkých vinicích.

šich starých vinic, jen s tím rozdílem, že keře nestály v pravidelných vzdálenostech od sebe (obr. 9). A nakonec zvažme důvody, které vedly naše předky k tomu, aby révu pěstovali takovýmto způsobem. Jistěže to byly v první řadě podmínky klimatické, ale ty bych nepokládal za tak důležité, jak se často zdůrazňuje, a to hlavně se zřetelem na zimní mrazy. Víme, že se stejně nezakrývala réva na zimu ve všech oblastech, a jak svědčí tu a tam dochované zprávy o povětrnosti v jednotlivých letech, bývaly naše vinice dosti často poškozovány zimními mrazy. Hlavním důvodem, proč se ujalo vedení na delší ramena starého dřeva, byl celý systém obdělávání vinic v dřívější době. I když byl dostatek pracovních sil na to, aby se veškeré obdělávání v zahuštěných a nepravidelně vysazených vinicích mohlo provádět ručně, přece jen se udržování černého úhoru ve vinicích tenkrát a dnes nedá dobře srovnat. Jak je zřejmé z rejstříků nákladů na vinici v 16. století, provádělo se kopání dvakrát do roka. Po prvé po řezu tak zvané „kopání na tvrdo“ a po druhé po odkvětu, tak zvané „kopání na podzeleno“. Měl-li majitel vinice také vlastní dobytek, nechával plevel ve vinici přes léto vyrostlý vyžínat a svázaný do malých otepí sušit na vinici tak, že se otepi napichovaly na viniční kolí. Usušený plevel se pak v zimě spařoval vodou a krmil se jím dobytek. V takové vinici, kde se dal sekat plevel, by byly jistě hrozny visící těsně nad zemí trpěly hnilobou. Proto také v několika starších pojednáních o vinicích najdeme napomenutí, že keře nemají být vázány ani nízko k zemi, ani příliš vysoko, neboť nízko visící hrozny prý trpí vlhkostí a na vysokých keřích se špatně svazují letorosty a hrozny později zrají. Pátráme-li po tom, proč toto staré vedení, které bychom mohli zařadit mezi středně vysoký způsob vedení, z našich vinic vymizelo, seznáme, že to byla v prvé řadě snaha po racionalisaci viničních prací, dále snižující se počet viničních dělníků, kteří v minulém století počali hledat v městech výnosnější zaměstnání,

Obr. 9.: Ryzlink vlašský v Pezinoku v roce 1952. Vedení révy zvané „dolůvky“ připomíná vedení révy v našich vinařských oblastech v minulých stoletích. Rozdíl je jen v tom, že vinice tenkrát měly hustou a nepravidelnou výsadbu.

(1–2/2008)

a tak vyvolaná snaha po zařazení potahu k některým viničním pracím, to byly hlavní důvody, proč staré vedení musilo ustoupit tehdy moderní a zemědělskými racionalisátory silně propagované pravidelné výsadbě vinic a formálním řezem na hlavu. Závěrem chtěl bych ještě upozornit na to, jakou měrou se využívalo při dřívějším způsobu vedení a řezu révy některých jejích biologických vlastností. Jedním z hlavních principů dnešního řezu při vedení na hlavu je neustálé sesazování plodonosných čípků, které je nutné proto, abychom udrželi nízký, kompaktní a přízemní tvar hlavy. To ovšem znamená, že potom nám plodonosné čípky vyrůstají z nejnižších oček dvouletého dřeva. My však víme, že vinná réva jako popínavá rostlina má silně vyhraněnou polaritu, to znamená nejen nejmohutnější vzrůst se projevuje na nejvýše postavených letorostech, ale také plodnost těchto letorostů bývá největší a hrozny na nich nejlépe vyvinuté. Právě tak při diferenciaci květenství se zakládá více květenství a lépe vyvinutých ve vyšších očkách. Těchto biologických vlastností růstu révy není dnešním vedením na hlavu a krátkým řezem využito. I v tom případě, kdy se při vedení na hlavu používá dlouhého řezu na tažni, nevyužívá se plně biologických osobitostí růstu révy. Jednak proto, že tažeň vyrůstá z nižších oček dvouletého dřeva, a jednak proto, že kromě tažně je na keři větší počet dalších krátkých čípků. Tím, že se tažeň ohne do vodorovné polohy, utlumí se polarita a zeslabí se vzrůst tažňových letorostů, který je zároveň potlačován vývinem většího počtu hroznů na tažni. Síla růstu se projeví hlavně na krátkých čípcích, které převezmou funkci vegetačního vrcholu keře a jsou málo zatíženy vývinem hroznů. Poté dochází k protichůdnému zjevu: na tažni je vysoká plodnost a slabý vzrůst, kdežto na čípcích je plodnost slabší a silný vzrůst. A tam, kde vysoká plodnost, jako je tomu na tažni, není zároveň spojena s dodatečně silným vzrůstem, ani hrozny se plně nevyvinou, ani jejich kvalita není nejlepší. Proto také z tažňů sklízíme obvykle méně kvalitní hrozny, což se někdy mylně vykládá tím, že tažeň je výše nad půdním povrchem, a proto že jsou jeho hrozny horší kvality. Vraťme se však nyní k vedením, kterých se dříve užívalo v našich vinařských oblastech, a vezměme si za příklad vedení „na starce“, užívané v Čechách. Od původního staroburgundského vedení, které bylo popsáno hned v úvodu práce, se lišilo jen nepatrně. Na vrcholu stále se prodlužujícího ramene se ponechávaly místo jednoho čípku dva. Nejvýše postavený se jmenoval „hlavní řez“ a býval 3–5 oček dlouhý, pod ním stál dvouoký „podhlavní zřez“. Bylo by omylem se domnívat, že hlavní zřez se každoročně sesazoval na vrchní výhon podhlavního zřezu, jak bychom snad očekávali. Z nejlé-

Obr. 10.: Tříčípkový řez na dospělém keři pe vyvinutého výhonu hlavního zřezu se pak v dalším roce nařízl nový hlavní zřez a z výhonu pod ním stojícího nový podhlavní zřez. Ostatní réví se úplně odstranilo. Byla tedy i zde dodržována zásada využívat k plodnosti nejvýše stojícího réví. Tento způsob měl ještě tu další výhodu, že oproti dnešnímu vedení na hlavu stál plodonosný čípek na vegetačním vrcholu keře, takže růst i plodnost se na něm projevovaly v maximální míře. Vinaři bývali v panských instrukcích napomínáni k tomu, aby neponechávali na keři více ramen nežli jediné s plodonosným dřevem na vrcholu, bylo-li ramen více, pak klesala v hustě vysazených vinicích rychle intensita růstu a také plodnost. Ještě J. Šimáček, správce lobkowiczkých vinic v Dolních Beřkovicích, píše o takto nesprávně prováděném řezu v roce 1888 toto: . . . Je-li takové nerozumné řezby mnoho, zhoustnou vinice dvojnásobně a zeslábnou, tím se stává, že vinice málo nesou a ze slabosti podléhají mrazu . . . Vidíme tedy, že se důsledně dbalo toho, aby při řezu bylo k plodnosti využito takového réví, které k tomu má nejlepší biologické předpoklady. Z těch vedení, kterých se užívá v dnešní době ve vinicích s úzkou výsadbou, splňuje výše naznačené biologické předpoklady nejlépe vedení rýnsko-hessenské s Guyotovým řezem. Na tomto vedení je vegetační vrchol tvořen jedním tažněm a jedním dvouokým zásobním čípkem, veškerá síla růstu se projevuje na tomto vegetačním vrcholu, ale zároveň i plodnost. Z biologického hlediska lze tomuto způsobu vedení vytknout pouze to, že tažeň se každoročně obnovuje z dvouokého zásobního čípku, tedy z nejnižších, biologicky nejméně výkonných oček. Rozdíly ve sklizni na tažních, které stojí na nejnižších očkách dvouletého dřeva, proti tažňům stojícím na očkách v nejplodnější části dvouletého dřeva, jsou dosti značné. Počítal jsem ve Velkých Žernosekách rozdíl v plodnosti na tažních Ryzlinku rýnského, které vyrůstaly z 1.–3. očka dvouletého dřeva, v porovnání s tažni vyrůstajícími z 8.–12. očka dvouletého dřeva. Na tažních výše postavených byla v prů-

měru úroda o 98 g vyšší, což znamená průměrné zvýšení úrody na 1 ha o 6,1 q. Na odrůdě, která má větší hrozen nežli Ryzlink rýnský, bylo by zvýšení úrodnosti ještě markantnější. I při dnešních způsobech vedení révy dá se využívat při řezu révy vinné k plodnosti toho réví, které má nejcennější biologické vlastnosti, aniž jsme nuceni neustále prodlužovat staré dřevo, jak to dělávali na našich vinicích v minulých stoletích. Je to možné na podkladě typu řezu, který jsem nazval „tříčípkový“. Tříčípkový řez je založen na obnovování plodonosného dřeva ze dvou zásobních čípků, z nichž jeden je dvouoký a druhý 6–10oký. Na dvouokém čípku vyrostou každoročně dva letorosty. Letorost ze spodního očka seřízneme na nový dvouoký čípek, letorost z horního očka na čípek vysoký 6–8 oček, podle toho, v jaké výšce je natažen první drát drátěnky, tak aby se dal na tento první drát uvázat na horním konci. Při rašení vyslepíme na vysokém čípku všechna spodní očka a ponecháme na vrcholu čípku pouze 2–3 letorosty, podle síly keře. V následujícím roce opět seřízneme spodní výhon dvouokého čípku na nový čípek dvouoký, horní výhon na nový čípek vysoký, který opět po vyrašení vyslepíme a ponecháme pouze 2–3 horní letorosty. Vysoký čípek z minulého roku pak upravíme řezem tak, že na jeho vrcholu vybereme nejlepší réví jako tažeň 8–10 oček dlouhý a ostatní jeden až dva výhony odstraníme úplně. Máme tedy na plně vzrostlém keři jeden zásobní čípek nízký, dlouhý dvě očka, jeden zásobní čípek vysoký, dlouhý 6–10 oček, a jeden tažeň, který vyrůstá z 6.–10. očka vysokého čípku. V následujícím roce se pak řez opakuje stejně, ale vysoký čípek se starým tažněm odstraníme úplně (obr. 10). Hlavní výhodou tříčípkového řezu je, že se jím využije pro plodnost těch oček, která k tomu mají největší předpoklady. U většiny západoevropských odrůd jsou hrozny nejlépe vyvinuty na letorostech rostoucích v zóně mezi 6.–14. očkem. Z těchto vyšších oček dostáváme plodonosné letorosty jednak na vysokém čípku, jednak na tažni. Je třeba vyzkoušet tříčípkový řez pro odrůdy plodící hlavně z vyšších oček a potřebující větší množství starého dřeva na keři, jako je na příklad Burgundské modré, Cabernety apod. Celou stať chtěl bych uzavřít v tom smyslu, že je nutné při řešení otázek vedení a řezu révy vinné vycházet v prvé řadě z biologických vlastností révy, případně odrůdy samotné, a snažit se o soulad mezi zásahy člověka, nezbytnými při pěstování révy, a mezi jejími vlastnostmi růstovými, neboť jedině dokonalým využitím osobitostí růstu plodnosti révy při její kultuře budeme schopni získávat trvalé a vysoké sklizně. (obrázky archiv autora)

(1–2/2008)

Aktuální dodatek autora k článku z roku 1957 Bylo to období začínajícího přelomu, kdy zatím jen malá skupina vinařů věřila tomu, že je možné i u nás pěstovat révu na středním nebo vysokém vedení s úspěchem, vzhledem k velkému ohrožení zimními mrazy, jak to ukázaly hluboké poklesy zimních teplot v roce 1956. Stejně tak jsme se báli používat každoročně řez na tažně, abychom keře příliš nevysílili většími úrodami. Teprve další studium této problematiky ukázalo spojitosti celého komplexu podmínek, které je nutné vyřešit, aby bylo možné bez obav využívat výhod středního a vysokého způsobu vedení spolu s řezem na tažně, tak jak je známe ze současných vinic. Tehdejší staré vinice trpěly nízkou úrovní výživy. Pro nové výsadby bylo zavedeno zásob-

ní hnojení před výsadbou, spojené s hlubokou rigolací a se zlepšeným hnojením organickou hmotou, aby stoupla vododržnost půdy a rovnoměrná výživa keřů, kterou jsme sledovali pomocí listové diagnostiky. Udržovacím šlechtěním byly podstatně zlepšeny biologické vlastnosti keřů jednotlivých odrůd a nebylo nutné přetěžovat málo úrodné keře nadměrným počtem oček. Keře se prosvětlily, zakládalo se více květenství, a přestože se zvýšila úrodnost, byly hrozny lépe vyvinuty a dosahovaly vyšší kvality. Řidší stavba keřů umožnila lepší ošetření proti škodlivým činitelům a lepší vyzrálost réví, které lépe odolávalo zimním mrazům. Snaha po vysokých sklizních nutila k používání dlouhého řezu na tažně a u vysokého ve-

dení s meziřadími širokými 3 m jsme přece jen pochopili, že pro úměrnou úrodu s dobrou kvalitou hroznů nejsou potřebné 4 tažně. Jejich počet se snížil u srdcového řezu na 2–3 a nakonec se ukázalo, že je při správném využívání všech agrotechnických požadavků možné docílit současné vysoké kvality vín jen s jedním tažněm, který je umístěn na vrcholu rovného a dokonale funkčního kmene. Vedení a řez jsou jen jedním článkem velkého komplexu otázek biologických, manuálního nasazení pracovní síly, mechanizace viničních prací i svažitosti dané polohy vinice. prof. Ing. Vilém Kraus, Csc., Lednice, leden 2008

Význam zapěstování vinice a řezu révy vinné v produkci kvalitních hroznů Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Rostlinu révy vinné je třeba chápat ve všech jejich morfologických a fyziologických souvislostech, ve vztahu k určitému stanovišti a podnebí. Na révový keř nelze pohlížet odděleně od geologických, půdních a klimatických podmínek, ale je třeba zohledňovat, že réva roste na určitém stanovišti, s určitým geologickým podložím, v určitých půdních podmínkách a za podmínek určitého klimatu. Tyto všechny skutečnosti potom nutí vinaře přistupovat již k zimnímu řezu révy vinné s ohledem na výše uvedené skutečnosti. Základním cílem pěstitele révy vinné je vytvoření výsadby s homogenními vlastnostmi všech keřů ve vinici. Takto charakterizovaná výsadba musí vykazovat rovnováhu mezi hlavními a naopak jemnými – vedlejšími kořeny v rámci kořenového systému. Základní je rovněž rovnováha mezi objemem kořenového systému a růstem nadzemní části keře. Z pohledu fyziologie révy vinné je rovněž vý-

znamné udržování rovnovážného stavu mezi násadou hroznů a velikostí listové plochy a mezi starší a mladší listovou plochou v rámci listové stěny. Pěstitel révy vinné proto musí přistupovat k vinici jako komplexnímu systému a udržovat ji tak, aby všechny části keře byly v rovnováze. Jakékoliv výraznější výkyvy z rovnováhy se odrazí na kvalitě hroznů a vína. Dojde-li v nové výsadbě k velmi výrazné podpoře rozvoje kořenového systému révy vinné a ve stejné vinici bude následně aplikované velmi nízké zatížení, bude docházet k tvorbě silných letorostů, velkých hustých hroznů, velkých bobulí, což není většinou v souladu s kvalitou. Již koncem 20. let 20. století formuloval WINKLER (1934) základní principy týkající se vlivu zatížení keřů a řezu na výnos a kvalitu hroznů, které platí do současnosti: – Zvýšení výnosu na keř působí na snížení ka-

pacity keře, kterou představuje intenzita růstu révy vinné a výnosový potenciál. – Zimním řezem můžeme zvyšovat intenzitu růstu díky koncentraci růstu do menšího počtu letorostů. – Zvýšení intenzity růstu letorostů snižuje plodnost a z toho důvodu jsou na sobě vysoce závislé počet letorostů, velikost sklizně a plodnost. Z pohledu rovnováhy u révy vinné lze považovat za velmi významný metabolický model, který navrhnul CARBONNEAU (1996). U révy vinné lze za velmi významné považovat následující kategorie: – využití zásobních látek k nastartování růstu révy vinné na začátku vegetačního období. – vlastní metabolismus – fyziologické děje v kořenech, listech a bobulích. – vegetativní růst a vývoj plodů. – tvorba zásobních látek k udržení růstu a rozvoje révového keře v následující vegetaci.

(1–2/2008)

koncentrace lze považovat za optimální v závislosti na optimálním poměru mezi aktivní listovou plochou a hroznech, respektive hmotností hroznů na jednotlivých letorostech. V této souvislosti je rovněž možné konstatovat velký význam udržení rovnováhy mezi vegetativním růstem, plodností a hromaděním zásobních látek. V případě vinice, která není v rovnovážném stavu, klesají fyziologické děje a konečně kvalita hroznů a vína.

Obr. 1a – Řez na dlouhý tažeň

Obrázek 2a – Řez na krátký tažeň Velkým problémem v mnoha výsadbách révy vinné je udržování rovnoměrného růstu letorostů a zabránit tomu, aby letorosty nevykazovaly příliš bujný růst, což může zvyšovat citlivost na choroby, škůdce a negativně ovlivňovat kvalitu hroznů. Vyrovnanosti růstu dosáhneme dodržením základních pravidel rovnováhy u révy vinné. CLOETE, ARCHER, HUNTER (2006) uvádí skutečnost, že kvalita každého jednotlivého hroznu je ve vzájemném přímém poměru k fyziologickému výkonu letorostu na kterém hrozen vyrostl. Chuťové a aromatické látky a jejich

Zapěstování nové výsadby je základ udržení rovnováhy ve vinici Základem kvalitně zapěstované nové výsadby je dosažení rovnováhy mezi tvorbou kořenového systému a nadzemní částí. Keře révy vinné s rozvinutým kořenovým systémem na velkém prostoru mají většinou bujnější růst letorostů. Rovnováha mezi nadzemní a podzemní částí révy vinné je proto tvořena především odpovídajícím zapěstováním kořenového systému révy. Dobře vytvořený kořenový systém je složený z jemných kořenů, ale rovněž hlavních kořenů, které pronikají do větších hloubek. Cílem tvorby kvalitního kořenového systému je zajistit optimální příjem vody a živin z půdy. Již při zapěstování nové vinice je vhodné mít představu o zatížení ve vinici v plné plodnosti. Tato skutečnost je významná při rovnovážném zapěstování keře. V této souvislosti GREENSPAN (2006) uvádí, že v mnoha případech je skutečností, že vína vysoké kvality pochází z vinic s nízkým výnosem. Není však možné tuto skutečnost zobecnit do takové míry, že nízký výnos produkuje vždy vína vysoké kvality. Snížená úroveň výnosu, ať díky nízkému zatížení keřů při zimním řezu a nebo díky regulaci násady v době vegetace, nemusí automaticky zvyšovat kvalitu nebo tržní hodnotu vína. Při zapěstování nové výsadby je třeba zohlednit podnož, odrůdu a zatížení výsadby v plné plodnosti s ohledem na požadovanou kvalitu hroznů. Nejnovější výzkumy ukazují, že novou výsadbu révy vinné je třeba postupně zapěstovat do plné a požadované plodnosti. Takový způsob zapěstování nové výsadby umožňuje rovnoměrný rozvoj kořenového systému. Zcela extrémní případem může být nová výsadba s velmi intenzivním růstem letorostů již v 1. roce po výsadbě. Najdou se u nás takové vinice, kde mají letorosty často délku i několika metrů. V průběhu vegetace se snažíme nezakracovat takto bujně rostoucí letorosty. Tyto případy se často vyskytují u velmi kvalitních sazenic a nadměrně vyživovaných viničních půd. Zakrácením letorostů bychom podpořili růst letorostů do tloušťky, což nemusí být dobré z pohledu zapěstování kmínku. U těchto keřů se doporučuje začít zapěstovávat kmínek s taž-

něm, jak ukazuje obrázek 1a. Z pohledu rozvoje kořenového systému je toto optimální. Jestliže se na tažni začne v průběhu vegetace projevovat oslabený růst, máme spoustu možností, jak na tuto situaci reagovat – podlomem nebo regulací násady hroznů v době vegetace. Určitým zatížením již takto mladých keřů působíme na harmonický a rovnoměrný rozvoj kořenového systému. Základem při zapěstování kmínku je kvalita a síla (tloušťka) letorostu. V mnoha případech se podaří již v prvním roce zapěstovat poměrně dlouhý (1,5 m), kvalitní a od pohledu dostatečně vitální letorost. Při této kvalitě je možné ponechat na keři již krátký tažeň s 4–5 očky (obrázek 2a). Při tomto způsobu zapěstování se podaří již ve 3. roce po výsadbě dosáhnout na keři požadované zatížení. Další možností u dostatečně vitální nové výsadby je ponechání základu kmínku bez ohýbání tažňů. V tomto případě ponecháváme přibližně 2–3 očka nad vodicím drátem (obrázek 3a). Odpovídajícím způsobem potom na začátku vegetace očistíme kmínek a ponecháme letorost pod vodícím drátem jako základ budoucího tažně pro následující rok. Oba tyto posledně uvedené postupy umožňují postupné zatěžování keřů plodnými očky. Postupné zatěžování keřů umožňuje i rovnoměrný rozvoj kořenového systému, což velmi výrazně přispívá k zabezpečení dosažení rovnovážného stavu ve výsadbě. V takto zapěstovaných výsadbách se můžeme již ve 3.–5. roce dostat na konečné zatížení, které si představujeme pro odrůdy ve výsadbě na konkrétním stanovišti. Ve 4.–6. roce po výsadbě je potom třeba věnovat velkou pozornost dosažení skutečně optimálního stavu a začít dosahovat kvalitní sklizně, při rovnoměrném růstu letorostů a kvalitní listové ploše. Při zapěstování nových výsadeb je třeba sledovat především indikátory nerovnovážného stavu, které mohou být následující: Bujně rostoucí výsadba – velmi intenzivní růst letorostů – silné jednoleté dřevo – velké listy – intenzivní růst zálistků – velké a poměrně husté hrozny – velké bobule

Slabě rostoucí výsadba – slabý růst letorostů – velmi tenké jednoleté dřevo – malé listy – slabý růst zálistků – menší, řidší hrozny – malé bobule

Na tyto skutečnosti je potom při zapěstování nové vinice reagovat přidáním, případně ubráním oček při zimním řezu, abychom mohli optimalizovat růstové poměry ve vinici. Ekosystém vinice je velmi rozmanitý. Intenzitu růstu výsadby je proto možné dále regu-

(1–2/2008)

novážného stavu. Metoda postupného zatěžování keřů se zdá v tomto případě podstatně lepší, protože dříve dosáhneme zapěstování kvalitní, rovnovážné vinice. Výše uvedené možnosti by měly sloužit k zamyšlení, jak postupovat v nových výsadbách. Konkrétní postup se musí zvolit přímo ve vinici, kdy dojde k posouzení růstových poměrů, vitality výsadby a konkrétních možností dané vinice na konkrétním stanovišti. Nelze se totiž při tomto pojednání zabývat různými půdními a vláhovými poměry na konkrétních stanovištích. Konkrétní stanoviště má významný vliv na volbu vhodného postupu.

Obr. 3a – Řez na kmínek

Obr. 3b – Řez na kmínek – detail

lovat výživou a hnojením, závlahou, ozeleňováním meziřadí. Regulace pomocí zatížení však nejvýznamnějším způsobem ovlivňuje rovnováhu ve vztahu ke kořenovému systému. Obrázky 4a a 4c ukazují situaci, kdy kmínek v prvním roce po výsadbě nedosáhne požadované výšky kmínku. Často může být i část letorostu poškozená suchem nebo zimními mrazy. V takovém případě je jedinou možností řezu

zakrátit letorost na 2 očka a vypěstovat nový kmínek. Tato situace byla v minulosti základem vypěstování mnoha výsadeb, kdy se doporučovalo zakracovat letorost na 2 očka i ve 2. roce po výsadbě. Nový pohled na zapěstování vinic považuje právě toto za negativní, protože vinice s takto zapěstovaným mohutným kořenovým systémem může vést k bujnému růstu letorostů a trvá více let, nežli dostaneme vinici do rov-

Pûstujeme révu vinnou

(Vilém Kraus Jr., Vilém Kraus)

Velmi nízké zatížení, základ kvality? Jak již bylo dříve řečeno, není vždy extrémně nízké zatížení zárukou produkce kvalitních hroznů. Za takové extrémně nízké zatížení lze považovat 6–8 oček na keř v již zapěstované a plodné vinici. V této souvislosti je třeba připomenout, že z pohledu kvality je velmi významný poměr mezi násadou hroznů, respektive hmotností hroznů a velikostí listové plochy. Extrémně nízkým zatížením tento poměr příliš nevylepšíme, protože sice snížíme výnos, ale úměrně tomu snížíme i velikost listové plochy. Často může docházet rovněž k zahuštění keřů a zvýšení tlaku houbových chorob. Daleko vhodnější se proto zdá považovat za minimální používané zatížení keřů 10–12 oček na keř. Případnou vysokou násadu hroznů je potom vhodné regulovat v průběhu vegetačního období. Z pohledu fyziologie i metabolismu révy vinné může tento přístup přinést vyšší kvalitu hroznů, nežli extrémně nízké zatížení keřů. Renesance kordonových tvarů? V německých a rakouských vinicích dochází v současné době k renesanci kordonových pěstitelských tvarů. Pěstitele révy vinné vede k této změně ta skutečnost, že na krátkých čípcích, s 1–2 plod-

102 Kþ 98,(vč. 9% DPH)

Autofii vycházejí vstfiíc rostoucímu zájmu o pûstování révy vinné z fiad ‰iroké vefiejnosti, oslovují (vã. 5% DPH) ty, kdo vinafiství chtûjí jako koníãek, neví, jak na to a zatím vydané publikace jsou pro nû moc odborné. Na základû údajÛ z posledního desetiletí sestavili pfiehledn˘ a vlastními zku‰enostmi podloÏen˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ. KníÏku jistû pfiivítají jak drobní vinafii hospodafiící na plo‰e 5-10 arÛ, ktefií révu zpracovávají na vinn˘ mo‰t pro vlastní spotfiebu, tak i drobní pûstitelé-zahrádkáfii, ktefií pûstují révu pro radost i uÏitek na své zahradû a plody pak vyuÏívají k pfiímé konzumaci. Dovíme se nejen jak rozmnoÏovat révu, zakládat vinice, jak révu tvarovat a fiezat, o v˘Ïivû a hnojení, obdûlávání pÛdy, o ochranû révy, o pfiehledu odrÛd zapsan˘ch ve Státní odrÛdové knize, ale najdeme tu i rady, co je v‰echno nutné udûlat, aby se nám réva pûknû pnula po pergole na zahradû nebo popínala zeì domku ãi chaty a produkovala i ‰Èavnaté zdravé plody.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2008)

Obr. 4a – Letorost nedosahuje výšku kmínku

nými očky se vytváří menší hrozny, což může whole-plant: Examples of the inﬂuence of vipodporovat kvalitu. gour status, crop load and canopy exposure on Ve vinicích se vyskytují klasické, dlouhodothe sink “berry maturation” for the grapevine. bé kordonové tvary s trvalým kordonovým raActa Horticulturae 427, 99–118. menem. CLOETE, H., ARCHER, E., HUNTER, J. J., Možnou alternativou jsou tvary s kordóno2006: Shoot heterogeneity effects on Shiraz/ vým ramenem, které se po tříletém cyklu přeRichter 99 grapevines. I. Vegetative growth. mění na tvar s řezem na tažeň. Po těchto 3 leSouth African Journal of Enology and Viticultech prakticky dochází k zmlazení kordonovéture, 27, 1, 68–75. ho ramene. Zajímavou modiﬁkaci tohoto postuGREENSPAN, M., 2006: Investigating the pu je způsob s každoroční pravidelnou obměrelationship between yield and duality. Wine nou mezi kordonovým tvarem a tvarem s řeBusiness Monthly, 2, 80–82. zem na tažeň. Tyto postupy umožňují plynule WINKLER, J. A., 1934: Pruning vinifera grareagovat na chování určitých odrůd na určitém pevines. Calif. Agric. Extension Serv. Circ. 89, pěstitelském tvaru a při určitém způsobu řezu. 1–68. Při kordonových tvarech je třeba brát na zřeFota archiv autora tel, že ne každá odrůda révy vinné plodí dobře na krátkém dřevě. Z našeho odrůdového sortimentu jsou to především Frankovka a Tramín červený, které nejsou vhodné pro tento způsob řezu. Kordonový tvar může pozitivně působit snížení výnosu a velikost bobulí. Tím můžeme podpořit kvalitu sklizně. Tento způsob řezu se zdá naopak méně vhodný pro odrůdy s velmi hustým hroznem. Řez na velmi krátké plodné dřevo může zvyšovat hustotu a kompaktnost hroznů. Takové hrozny po- Obr. 5a – Keř před založením kordonového tvaru tom mohou být více náchylné na hniloby. Na kordonových tvarech může rovněž docházet k většímu, lokálnímu zahuštění listové plochy keře. Lze proto předpokládat vyšší náročnost na kvalitně provedený podlom a odlistění zóny hroznů. Jistou úsporu naopak představuje provedení zimního řezu révy vinné, ke kterému můžeme využít předřezávače a tím snížit náklady na zimní řez révy vinné. Závěrem lze konstatovat, že Obr. 5b – Kordonový tvar – po řezu vlastní volba zatížení pro konkrétní odrůdu by měla být více spojená s kvalitou hroznů, které chceme ve vinici docílit. Může být proto i u jedné odrůdy proměnlivá v závislosti na vinici a již zmíněné požadované kvalitě.

Obr 4c – Řez na 2 očka – detail

Použitá literatura CARBONNEAU, A., 1996: General relationship within the Obr. 5c – Kordonový tvar – po řezu2

Odrůdové pohlednice

opět v nabídce!

Od konce listopadu jsou opět v redakční nabídce zásilkového obchodu Vinařského obzoru pohlednice odrůd révy vinné. Úspěšný projekt odrůdových pohlednic v šestnácti druzích je tentokrát rozšířen o dalších celkem 9 odrůd. Komplet kresebných vyobrazení více než dvou tuctů pěstovaných tuzemských hroznů bude doprovázet popisný text o odrůdě a víně z ní. 25 druhů po jedné pohlednici budeme nabízet ve vkusné a praktické kartonkové složce. Pohlednice opět najdou uplatnění nejenom v klasickém poštovním použití (dnes, v době všeobjímající elektronické komunikace tolik vzácném, ba exkluzivním!), ale i v osvětové činnosti a propagaci našeho vinařství. Jak jsme se dozvěděli z ohlasů z první edice v roce 1999, vinaři a vinotékáři často používali tento komplet pohlednic i jako dárky pro své klienty nebo soubor měli zařazen v nabídce svých obchodů, používali je též na ilustrativní výzdobu svých degustačních místností. Tato forma osvěty je ve vyspělých vinařských zemích již desetiletí běžná a oblíbená. Též bezesporu u nás přispěje svým douškem k šíření vinařské osvěty. Komplety 25 odrůdových pohlednic s popisy je možné si objednávat či přímo osobně zakoupit v redakci Vinařského obzoru. Distribuce bude probíhat též v prodejnách vinařských potřeb. Prodejcům a množstevním odběratelům poskytujeme individuální slevy. Odrůdy vychází v těchto druzích: Aurelius • Frankovka • Chardonnay • Irsai Oliver • Kerner • Malverina • Merlot • Modrý Portugal Müller Thurgau • Muškát moravský • Muškát Ottonel • Neuburské • Pálava • Rulandské bílé Rulandské modré • Rulandské šedé • Ryzlink rýnský • Ryzlink vlašský • Sauvignon • Svatovavřinecké Sylvánské zelené • Tramín červený • Veltlínské červené rané • Veltlínské zelené • Zweigeltrebe

Objednávky a bližší informace: Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

VÁŠ SPOLEHLIVÝ PARTNER Stroje, zařízení a materiály pro výrobu vín a sektů ﬁrem: Defranceschi, Filtrox, Sutter, TDD, OenoConcept, Fischer, Ragazzini, Pauscha, ﬁltrační desky a svíčky Filtrox, křemeliny Celite a perlity World Minerals, povlaky nádrží fy Radix VULCASCOT s.r.o., Kounicova 271/13, 602 00 Brno Tel.: 541 212 303, E-mail: vulca@sky.cz Srdečně Vás zveme na náš stánek 046 v pavilóně A2 na VINEXu/SALIMĚ, konané ve dnech 4.–7. 3. 2008 v Brně.

Hlavní 288, 696 21 Prušánky Tel./fax: 518 374 375, 187 mobil: 737 936 915

Malotraktor STS T 204 Cena 179 990,- Kč l a44062

možnost leasingu schválen k provozu na veřejných komunikacích - SPZ

Výkon 20 HP, vodou chlazený diesel, pohon 4 x 4, uzávěrka, dvojitá spojka, hydraulika, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 123 cm, odpružená sedačka, posilovač řízení, závaží, střecha

www.zahradnitechnikagrado.cz

(1–2/2008)

Kompletní technologie plnění vína a etiketování vystřikování odsávání vzduchu s plněním inertním plynem před plněním plnění inertní plyn před uzavíráním uzavírání korkem uzavírání šroubovým uzávěrem, korunkou aj. uzávěry mytí naplněných lahví nasazování záklopek etiketování

ě návš těv k s á V Z v e m e š í ex p o z i c e na . 011 u v pavilon

.–7. VINEX 4

Výhradní dovozce, váš dodavatel a servis pro ČR a SR

Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148 unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

ek č

A2, stán

Autorizovaný dealer pro ČR a SR: HM, s. r. o. Hodonín tel.: +420 518 374 231 www.hmhodonin.cz

3. 2008

).4%26)4)3 6)%..!

SetkĂĄnĂ vinaĹ&#x2122;ĹŻ a ovocnĂĄĹ&#x2122;ĹŻ

Od kultivaÄ?nĂ techniky aĹž po distribuci vĂna

Ĺ irokĂĄ paleta nabĂzenĂ˝ch produktĹŻ Na 160 mezinĂĄrodnĂch vystavovatelĹŻ pĹ&#x2122;edstavuje svĂŠ novinky z oblastĂ kultivaÄ?nĂ techniky (obdÄ&#x203A;lĂĄvĂĄnĂ pĹŻdy a oĹĄetĹ&#x2122;ovĂĄnĂ rostlin), sklizĹ&#x2C6;ovĂŠ techniky, vinaĹ&#x2122;stvĂ (zpracovĂĄnĂ a oĹĄetĹ&#x2122;ovĂĄnĂ vĂna), jakoĹž i lahvovĂĄnĂ, zĂĄtkovĂĄnĂ a balenĂ, distribuce a organizace.

Vysoce uĹžiteÄ?nĂ˝ rĂĄmcovĂ˝ program PestrĂ˝ rĂĄmcovĂ˝ program â&#x20AC;&#x201C; stĹ&#x2122;edoevropskĂŠ vinaĹ&#x2122;skĂŠ fĂłrum, degustaÄ?nĂ koutek, expertnĂ fĂłrum atd. â&#x20AC;&#x201C; VĂĄm mĹŻĹže poskytnout dĹŻleĹžitĂŠ podnÄ&#x203A;ty.

â&#x20AC;&#x17E;VĹĄe pro hostaâ&#x20AC;&#x153; Na soubÄ&#x203A;ĹžnÄ&#x203A; konanĂŠm seminĂĄĹ&#x2122;i zĂskajĂ vinaĹ&#x2122;i, kteĹ&#x2122;Ă podnikajĂ i v oblasti gastronomie nebo hotelnictvĂ, novĂŠ informace o souÄ?asnĂ˝ch trendech a novinkĂĄch ve svĂŠm oboru.

VĂtejte v dubnu 2008 ve VĂdni! Kontakt: Ä&#x152;esko-NÄ&#x2022;meckĂĄ ObchodnĂ a PrĹŻmyslovĂĄ Komora Lenka VĂ˝bornĂĄ Tel.: 0221 490345, E-mail: messe-stuttgart@dtihk.cz

INTERVITIS VIENNA

-EZINfRODNq VELETRH TECHNOLOGIq ZPRACOVfNq VqNA A DESTILfTUĂ&#x161; Ă&#x17E; Ă&#x17E; ÂŻ DUBNA VYSTAVISTE Â&#x160; Ă&#x17E; -ESSEZENTRUM 6qDEN 2AKOUSKO WWW INTERVITIS VIENNA AT

Firma COMPO spol. spol. s r.o. Firma COMPO s r.o., a její dodavatelé děkují všemsv˘m svým zákazníkům a její dodavatelé dûkují zákazníkÛm za výtečnou spolupráci v r. 2007 za projevenou pﬁízeÀ v roce 2006 a těší se na její pokračování v r. 2008. a tû‰í se na spolupráci v dal‰ích letech Pevné zdraví všem.

Know-how a pﬁípravky na o‰etﬁení mo‰tÛ a vín

Etiketovací stroje

Korkové zátky

Stroje a zaﬁízení pro sklepní hospodáﬁství

Aromata a barviva

Korkové zátky

COSTRUZIONE MACCHINE ENOLOGICHE

Stroje pro sklepní hospodáﬁství

NOMACORC ® Pístová ãerpadla

Lahvovací linky

Syntetické zátky

Lahvovací linky

Hroznové koncentráty

Stroje na nasazování, smr‰Èování a zavalování záklopek

Ml˘nkoodzrÀovaãe a lisy

Záklopky na láhve

STOCKINGER Dubové sudy „barrique“

COMPO spol. s r.o, Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290, e-mail: info@compo.cz

(1–2/2008)

Mechanizační prostředky využívané při předřezu vinic Ing. Patrik Burg, Ph.D.

Řez představuje velmi pracnou operaci, která váže značné množství pracovních sil, přestože určitou výhodou je možnost rozložení řezu na delší časový úsek a jeho provádění mimo vegetační období. Pracnost řezu závisí na sponu, růstovém potenciálu keře, na kvalitě řezu v předešlých letech apod. Jednotlivé odrůdy se liší habitem keře a vzniká u nich odlišné množství réví. Navíc se liší charakterem, hlavně příčným průměrem prýtů a tvrdostí dřeva. V průměru se pracnost při ručním řezu s vy-1 užitím standardních ručních nůžek pohybuje na úrovni 65–120 h.ha . Orientační přehled hodnot charakterizujících pracnost při ručním řezu uvádí Tab. 1. Tab. 1: Potřeba času při ručním řezu révy (spon výsadby 2,2 × 1,0 m) Porost

Způsob provedení

Mladá vinice (před vstupem do plodnosti)

Řez Řez keřů se současným vytahováním réví z drátěnky

Plodná vinice

Řez keřů bez vytahování réví z drátěnky Vytahování réví z drátěnky

Podmínky

Pracnost [h.ha-1]

1. rok

20–35

2. rok

45–60

odrůdy s nízkým počtem úponků odrůdy s vysokým počtem úponků odrůdy s nízkým počtem úponků odrůdy s vysokým počtem úponků odrůdy s nízkým počtem úponků odrůdy s vysokým počtem úponků

65–85 95–120 35–40 40–50 30–40 45–55

Snahy o ulehčení tradiční ruční práce se odrážejí ve vývoji mechanizovaného nářadí ať už s pneumatickým, nebo elektrickým pohonem. Výrobci hledají neustále nové tvary rukojetí, nové materiály pro odlehčení nářadí, výkonnější typy baterií atd.

Obr. 1: Stroj pro předřez traktorový (bočně nesený)

Snaha o snížení pracnosti a fyzické námahy při řezu vede zároveň k vývoji nových technických zařízení, označovaných jako stroje pro předřez, které potřebu ruční práce snižují. To se neobejde bez celkové změny technologie řezu, kdy principiálně větší část práce je provedena mechanizovaně (tzv. předřez) a zbývající část operace (korektura) je dokončena individuálně ručně. Snížení pracnosti je významné zejména v odstranění namáhavého vytahování réví z opěrné konstrukce (odrůdy s větším množstvím úponků) a může činit až 30 % celkového času pro tuto operaci. Principem předřezu – racionální operace, která snižuje pracnost řezu až o 15–25 h.ha-1 zejména u bujně rostoucích odrůd – je odřezání částí všech prýtů v nastavené výšce a jejich pořezání na kousky dlouhé 50–120 mm. Ty padají na zem a postupně jsou v půdě rozloženy. Stroje pro předřez jsou konstruovány jako traktorové, čelně nebo bočně nesené (Obr. 1). Zařízení se vyznačují větší hmotností, která si u bočně nesených strojů často vynucuje protizávaží na levé straně traktoru. Využívají se také adaptéry pro předřez nesené na multifunkčních portálových nosičích umístěné v pracovním prostoru portálu (Obr. 2). Hlavní využití nacházejí stroje pro předřez tam, kde je uplatňován řez na čípky, ale stále častěji se využívají i při řezu na tažně, kde je seříznuta pouze část réví kolem vrchního dvojdrátí. Po mechanizovaném zásahu musí být provedeno ruční dopracování keřů (Obr. 3). Pracnost této operace činí cca 40–50 h.ha-1. Konstrukční principy strojů pro mechanizovaný předřez, které jsou na současném evropském trhu, vycházejí ze stejného základu. Konkrétní typy strojů od renomovaných výrobců se ale v jednotlivých případech mohou lišit. Typ BINGER nabízí tři konstrukční varianty. První představuje standardní typ s označením BINGER-S, který je tvořen pouze jednou baterií (válcem) vertikálně uspořádaných pilových kotoučů. Jejich počet se pohybuje v rozmezí 3–10 a lze ho podle potřeby upravit. Vzdálenost mezi jednotlivými kotouči je nastavitelná a činí 90–120 mm. Šířka odřezaného pásu réví se tak v závislosti na počtu kotoučů pohybuje v rozmezí 0,18–0,72 m (hmotnost pracovního ústrojí činí 175–210 kg). Pohon pilových kotoučů je odvozen od hydromotoru. Proti kotoučům jsou uloženy

Obr. 2: Adaptér pro předřez nesený na multifunkčním nosiči (prospekt ﬁrmy)

Obr. 3: Ruční dopracování po předřezu

Obr. 4: Typ BINGER-S

(1–2/2008)

Obr. 5: Typ OSTRATICKÝ

poháněné přítlačné válce, které vtahují réví ke kotoučům, kde je rozřezáno (Obr. 4). Řezné kotouče a přítlačné válce mají rozdílnou obvodovou rychlost (rozdíl činí 20–22 %), což se kladně projevuje na čištění drátů. Na srovnatelném konstrukčním principu je založen také stroj pro předřez typu OSTRATICKÝ (Obr. 5). Druhá varianta určená pro předřez bujně rostoucích odrůd s tvrdým dřevem je označována jako typ BINGER-D a je tvořena dvěma bateriemi řezných kotoučů (Obr. 6). Pilové kotouče u varianty BINGER-S i BINGER-D jsou umístěny mezi chrániči vyproﬁlovanými tak, že umožní snadné vtažení réví a přitom zabrání vniknutí drátu či sloupku. Novinkou je pak třetí, poslední varianta s označením BINGER-VSL, uvedená na trh v roce 2007 (Obr. 7). Ve srovnání s předchozími případy se jedná se o konstrukčně jednodušší variantu. Pracovní ústrojí je tvořeno dvěma bateriemi hydraulicky poháněných řezných válců, z nichž každá je tvořena 5 až 10 pilovými kotouči bez ochranných chráničů. Pracovní záběr stroje se tak v závislosti na počtu kotoučů pohybuje od 0,30 do 0,90 m.

Obr. 7: Typ BINGER-VSL

Obr. 8: Typ PELLENC

Obr. 6: Typ BINGER-D

Protilehlé pilové kotouče jsou v mírném přesahu a réví, které je mezi ně vtahováno, je s vysokou účinností a kvalitou řezu odřezáno. Rozevření pracovního ústrojí všech typů v blízkosti sloupků bývá řešeno pomocí mechanických (elektrohydraulických), magnetických nebo optických systémů. Pracovní ústrojí u typu PELLENC (Obr. 8) tvoří dvojice hydraulicky poháněných řezných válců, každý je tvořen 3 až 11 řeznými kotouči. Řezné kotouče jsou umístěny mezi pevnými prstovými chrániči, které umožňují snadné vtažení réví do pracovního prostoru a jeho následné rozřezání. Přitom však zabraňují vniknutí dvojdrátí či sloupku k některému z kotoučů a jejich případnému poškození. Při činnosti imitují kotouče u tohoto systému princip střihu. Geometrické tvary nožů a prstů (protiostří) jsou uzpůsobeny řezanému materiálu. Využívá se nožů s obloukovým nebo spirálovým ostřím, což umožňuje dosáhnout vysoké kvality řezu. Rozteč kotoučů, a tím i délka pořezaného réví je 60–120 mm. Rozevírání pracovní hlavy je u starších typů řešeno mechanicky pomocí dvojice kotoučů najíždějících na překážku. U novějších typů je řešeno optickým sys-

Obr. 9: Typ KMS-RINKLIN

(1–2/2008)

Obr. 12: Prsty žacích lišt s otočnými kotouči

Obr. 10: Typ ERO (prospekt ﬁrmy)

Obr. 11: Typ TANESINI (prospekt ﬁrmy)

témem (VISIO 1). Nejnovější systém (VISIO 2) umožňuje držení pracovní hlavy v konstantní výšce nad povrchem pozemku. Konstrukčně jednodušší a cenově dostupnější zařízení představuje typ KMS–RINKLIN (Obr. 9), jehož pracovní ústrojí je tvořeno dvěma jednoduchými bateriemi kotoučů opatřených po obvodu ostřím. Ostří protilehlých kotoučů je v mírném přesahu a réví, které je mezi ně vtahováno, je v podstatě odstřiženo. Vzdálenost mezi kotouči je 50–100 mm. V jedné baterii může být umístěno 5 až 14 kotoučů, kotoučové válce jsou poháněny hydromotory. Zcela odlišný princip činnosti využívá zařízení typu ERO (Obr. 10) nebo TANESINI (Obr. 11). Ten spočívá v uvolnění réví z horního patra drátů opěrné konstrukce a v jeho odřezání lištou. Uvolnění réví z drátů je zabezpečeno pracovním elementem tvaru prohnutého hřebene, tvořeného 2 až 6 ocelovými tyčemi. Ty za jízdy vyvíjí šikmý tlak na horní část prýtů, které uvolňují z drátěnky. U zařízení typu ERO dochází současně v nastavené výšce k jejich odřezání jednou horizontálně uloženou lištou s protiběžnými kosami, u zařízení typu TANESINI jednou vertikální a dvěma horizontálními lištami s protiběžnými kosami nebo prstovými lištami. Prsty žacích lišt (pasivní břity) jsou nově vybaveny otočně uchycenými plastovými kotouči, které usnadňují posun réví mezi dva řezné bři-

ty (Obr. 12). Část réví, které nespadne a zůstane v drátěnce, je natlačeno ke sloupku, odkud ho lze celkem snadno ručně odstranit při následném dopracování keře. Celé zařízení je uchyceno na sloupku, nebo na konzole výkyvně, což umožňuje objíždění sloupků. Nízká hmotnost tohoto zařízení (cca 60 kg) umožňuje dobrou manévrovatelnost soupravy. Výkonnost a celkový efekt závisí na způsobu vedení, na stavu opěrné konstrukce a na růstovém potenciálu odrůdy. Soupravy pro předřez mohou dosahovat pracovní rychlosti 3,0–6,0 km.h-1, dosahovaná výkonnost činí 0,30–0,50 ha.h-1. Ceny uváděných strojů se s ohledem na konstrukční náročnost pohybují v rozmezí 3 500 až 16 000 eur. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QG 60083 „Konkurenceschopnost bioenergetických produktů“.

Kalifornie: Prudký návrat virové svinutky révy Virová svinutka révy se vrací do kalifornských vinic. Bylo to oznámeno na vinařském veletrhu v Napa Valley v listopadu 2006. Případová studie v jedné vinici v Napa Valley ukázala, že nemoc, která postihovala 23% plochy vinic v r. 2002, zasáhla v r. 2006 66%. Virová svinutka révy má za následek zpomalení až zastavení dokonalého vyzrání bobulí. Také zmenšuje hrozen a brání zbarvení bobulí. Podle pozorování Davisovy univer-

zity nemoc, která znepokojovala kalifornské vinaře už před dvaceti lety, se vrací a šíří se rychleji a podle jiných schémat. Toto nové vzplanutí viru je částečně způsobeno opětovnou výsadbou révy s podnožemi odolnými proti révokazu, které jsou zase naopak citlivější na svinutku. „Jediným řešením, jak zastavit šíření, je používání certiﬁkovaných, a tudíž dražších podnoží,“ doporučili vědci. Doporučovány jsou také programy vyhledávání hmyzích přenašečů, hlavně červců. Podle Vitisphere.com (ako)

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek

Kontaktní adresa: Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice Obrázky archiv autora

820 Kþ (vč. 9% DPH)

Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 mm x 297 mm, 320 str. plnobarevných Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2008)

Pěstitelské tvary pro stolní odrůdy révy vinné Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Pěstování stolních odrůd révy vinné se v mnoha směrech odlišuje od pěstování odrůd moštových. Prvním velmi významným rozdílem je stanovení zralosti hroznů. U stolních hroznů jsou rozhodující především senzorické vlastnosti a rovněž poměr mezi cukernatostí a obsahem kyselin, který je považován za významný parametr pro stanovení termínu sklizně. Provádění zelených prací je u stolních odrůd velmi významné, protože konečným cílem je získat hrozen, který nebude napadený houbovými chorobami, a to zejména padlím révy vinné, šedou hnilobou, případně ostatními hnilobami. Rovněž případná regulace násady hroznů v době vegetace se provádí v jiných termínech než u moštových odrůd. Toto je pouze několik rozdílů mezi agrotechnikou moštových a stolních odrůd. Pro velkovýrobní pěstování stolních odrůd je však zásadní volba vhodného pěstitelského tvaru. V současné době se u nás stolní odrůdy pěstují většinou na pěstitelském tvaru s řezem na tažně (obrázek 1). Rýnsko-hessenské vedení není nejvhodnější pro pěstování stolních hroznů. Hrozny nemohou úplně ideálně volně viset do prostoru a často jsou zahuštěné v určitých částech keře. Tento pěstitelský tvar je rovněž náročný na zelené práce, aby byl zabezpečen vynikající zdravotní stav a pěkná vybarvenost hroznů. Stolní odrůdy se vyskytují v mnoha barevných odstínech od narůžovělých až po fialově-červené až černé. V zóně hroznů je proto třeba důkladně vylamovat zálistky a odstraňovat rovněž hlavní listy, aby měly hrozny možnost dobře vybarvovat a osychat. I z uvedené fotografie je vidět náročnost na zelené práce a množství listů, které byly odstraněny. Pro pěstování stolních hroznů jsou velmi vhodné vysoké tvary révy vinné, které by bylo možné označit za „pergoly“ v různých modifikacích. Modifikací pergol se vyskytuje po celém světě velmi mnoho. Mají však společné zajištění dostatečného oslunění listové plochy a hroznů. Zároveň zabezpečují, aby hrozny nebyly umístěné uvnitř listových stěn, ale volně visely mimo ně, což pozitivně působí na jejich zdravotní stav. Obrázky 2a, 2b ukazují jednu z možných jednostranných pergol. Tato pergola plní zároveň dekorativní funkci, která je významná ze-

Obr. 11 – Nákres – LYRA podle prof. A. Carbonneau (VIDAUD, CHARMONT, WAGNER aj. (1993) jména u drobných pěstitelů a zahrádkářů. Zabezpečuje zastínění určité části v blízkosti domu nebo chat. Na obrázcích je dobře vidět, že jestliže není pergola přímo směřovaná na velkovýrobní produkci stolních odrůd, má často vysokou až velmi vysokou násadu hroznů. Vysoká násada hroznů může být společná pro

Obr. 3 – Opěrná konstrukce.

všechny modifikace pergol. Musíme proto věnovat velkou pozornost regulaci počtu oček na keři při zimním řezu a dále se zaměřit na regulaci vysoké násady hroznů v průběhu vegetačního období. Hrozny na pergolách se pěstují velkovýrobně, jak ukazují fotografie z Maďarska. Stolní odrůdy se pěstují na tvaru, který dobře zobrazuje obrázek 3. Tento tvar je možné označit za modifikace „vedení ve tvaru Y“ a nebo „vedení ve tvaru T“. Betonové sloupky jsou vysoké 160–180 cm a na nich jsou umístěna ramena o celkové šířce 80 cm, tzn. 40 cm na každou stranu. Na konci ramen jsou potom nataženy nosné dráty, jak ukazuje obrázek 4. Na fotografii je dobře vidět sestava drátů a rovněž systém upínání drátů. Doporučovaný spon výsadby pro tento způsob vedení je 3,0 × 0,8–1,0 m. Kmínek je zapěstovaný přibližně do výšky 150–160 cm. Obrázek 5 potom ukazuje celkový pohled na pěstitelský tvar se stolními odrůdami révy vinné. Ve výsadbě na fotografiích se na tomto tvaru pěstují rovněž některé slovenské stolní odrůdy révy vinné.

(1–2/2008)

Obr. 10 – LYRA podle prof. A. Carbonneau Obrázky 6 a 6a ukazují detailní pohled na způsob řezu. Pro stolní odrůdy je vhodný řez na delší plodné dřevo – tažně. Řez na kordonová ramena a krátké čípky je méně vhodný. Na krátkém dřevě se vytváří menší hrozny s menšími bobulemi, což je negativní z pohledu kvality stolních hroznů. Na pergolovém tvaru je proto vhodné tvarovat jeden nebo dva tažně, a tyto vyvazovat k drátěnce. Na každém tažni může být optimální ponechání 19 oček. Pozor na přetížení keřů! Obrázky 7, 7a, 7b potom ukazují nejvýznamnější výhodu tohoto typu pěstitelského tvaru. Hrozny volně visí do prostoru, jsou přitom poměrně dobře osluněné díky sklonu pergoly. Rovněž je velmi dobře osluněna listová plocha keře, která zabezpečuje kvalitní zásobování révového keře asimiláty. Hrozny mají šanci velmi dobře osychat a rovněž fungicidní ochrana velmi dobře a kvalitně zasahuje hroz-

ny. K hroznům je velmi dobrý přístup a je možné ručním způsobem provádět případnou regulaci násady v době vegetačního období. V této souvislosti je třeba připomenout, že vhodný termín pro regulaci je ve 3 týdnech, které následují po kvetení. Jestliže dojde v tomto období ke snížení násady, existuje možnost kvalitního vývoje ostatních hroznů. Stolní odrůdy je možné pěstovat i na pergolách běžně používaných v Jižním Tyrolsku (obrázek 8). Podobný pěstitelský tvar je založen i na naučné vinařské stezce ve Vinařství Sádek v Kojeticích na Moravě (obrázek 9). Všechny tyto tvary mají společnou možnost velmi rychlého přetížení plodnými očky a násadou hroznů. Na všech pergolách je proto třeba dodržovat doporučované zatížení pro stolní odrůdy. Stolní odrůdy révy vinné se zkouší pěstovat i na tvaru s názvem LYRA (obrázek 10). Ten-

V Německu narůstá zájem o výsadbu stolních odrůd Zvýšený zájem o tržní produkci stolních hroznů je patrný již několik posledních let. Celkem je v Německu vysázeno 32,5 ha vinic k tržní produkci stolních hroznů, z toho téměř 22 ha ve Falci a 9 ha v Porýní-Hesensku. DDW 9/1/JS V Anglii jsou podobné teploty jako v Champagne Ve Velké Británii je vysázeno 360 vinic na 800 ha. Teplota vzduchu je tam podle Angličanů jen o 1 OC nižší než v Champagne. W 5/3/JS Ve Švýcarsku klesá spotřeba vína V roce 2006 klesla ve Švýcarsku spotřeba vína o 4 %. Sklizeň byla co do množství stejně jako v roce 2005 podprůměrná. Ve Švýcarsku se ve vinohradech nachází 47 % bílých odrůd a 53 % modrých odrůd. Za hlavní

to pěstitelský tvar vytvořil prof. Alain Carbonneau ve Francii. Hlavním záměrem bylo především zlepšení oslunění listové plochy vlivem dělené listové stěny. Druhým cílem bylo rovněž rozvolnění zóny hroznů. Obrázek 11, pocházející z publikace VIDAUD, CHARMONT, WAGNER aj. (1993): Le Raisin de table, ukazuje jeden ze způsobů vybudování opěrné konstrukce pro LYRU. Rovněž výška kmínků u keřů může být proměnlivá mezi 80–100 cm. I když lze na tomto tvaru velmi dobře aplikovat kordonový tvar, pro stolní odrůdy je vhodnější řez na delší tažeň. Před časem jsme „lyru“ zkoušeli ve výsadbě na Zahradnické fakultě. Pěstování však nebylo zcela úspěšné zejména díky sušší a mělčí půdě a podnoži SO4 a Teleki 5 C u vysazených odrůd. Pro oba tvary je významná dostatečná vitalita rostlin. Pergoly i Lyra mají proto společný požadavek na bujněji rostoucí podnože a nebo na využití kapkové závlahy. Při velkovýrobním pěstování stolních odrůd je možnost závlahy vinice velmi důležitá. Hlavní problém velkovýrobního pěstování stolních odrůd v našich vinařských oblastech patrně závisí především na ekonomice, kdy hrozny z dovozu z jižních zemí jsou na takové cenové úrovni, která by asi nezaplatila náklady našich pěstitelů. Na druhé straně je však třeba konstatovat, že v Čechách i na Slovensku existuje dostatek velmi kvalitních stolních odrůd a nabízí se i větší množství pěstitelských tvarů pro úspěšné pěstování. Použitá literatura: VIDAUD, J., CHARMONT, S., WAGNER, R., 1993: Le raisin de table. Centre technique interprofessionnel des fruits et légumes. Paris. 262 str. KORPÁS, O., 2004: Málo rozšírené způsoby vedenia pre stolové odrody viniča. Vinohrad, 2, 12–13. Fotograﬁe k článku jsou též na straně 83 Fota autor

příčinu poklesu spotřeby vína považují snížení povoleného množství alkoholu v krvi řidičů z 0,8 na 0,5 promile. Konzumenti jsou ale ochotni připlatit více za kvalitnější vína. W 5/4/JS Moskva prodloužila zákaz dovozu vína z Moldávie Zákaz dovozu vína z Moldávie, který byl vydán v březnu 2006 s účinností do konce května 2007, trvá i nadále. Zřejmě jde o tvrdou konkurenci na ruském trhu s alkoholem. DDW13/1/JS Rakouský salon vín 2007 Pro výběr vín existovalo 15 kategorií, mezi nimi i speciální kategorie pro sladká vína. Z 360 kandidátů bylo do Salonu vybráno 210 vín a 10 sektů. Kandidátem se víno stalo na základě ohodnocení v rámci Komise znalců pro jakostní vína. Závěrečné hodnocení proběhlo ve škole v Klosterneuburku. W 7/2/JS

(1–2/2008)

Hodnocení provozních nákladů u strojů pro mechanizovaný předřez réví Ing. Patrik Burg, Ph.D., doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

Na Ústavu zahradnické techniky bylo provedeno modelování provozních nákladů pro strojní soupravu tvořenou traktorem SAME Dorado S75 a strojem pro předřez OSTRATICKÝ (Obr. 1). Podkladem pro tyto modelové výpočty byly údaje získané při měření, z ﬁremních materiálů a z údajů prodejců. Přehled nejdůležitějších vstupních údajů zadávaných pro potřeby výpočtů uvádí Tab.1. Tab.1: Přehled vybraných technicko-ekonomických a exploatačních parametrů strojů Parametr Typ stroje Pořizovací cena bez DPH [Kč] Doba odepisování [roky] Rozsah ročního nasazení [h.r-1] Průměrná výkonnost soupravy W07 [ha.h-1] -1

Traktor

Stroj pro předřez

SAME Dorado S75

OSTRATICKÝ

974 000

220 000

1000

200 a 300 0,4 – 0,5 – 0,6

Spotřeba paliva – nafta [l.h ]

5,8–6,4

Cena paliva bez DPH [Kč.l-1]

Ekonomické hodnocení soupravy pro mechanizovaný předřez tvořené traktorem SAME Dorado S75 v agregaci se strojem pro mechanizovaný předřez OSTRATICKÝ vychází z metodiky, kterou uvádí ABRHAM (1996). Pro modelové výpočty byl využit databázový program AGROTEKIS. Pořizovací cena traktoru byla zadávána na úrovni 974 000 Kč, pořizovací cena stroje pro předřez pak hodnotou 220 000 Kč podle aktuálního ceníku. Cena nafty byla uvažována hodnotou 23 Kč (bez DPH) za 1 litr paliva. Doba odepisování byla stanovena pro traktor i stroj pro předřez na stejné úrovni 5 let. Výkonnost soupravy byla zadávána třemi hodnotami. Střední hodnota (0,5 ha.h-1) představovala standardní úroveň výkonnosti, dolní hodnota (0,4 ha.h-1) reprezentovala zhoršené podmínky provozu a horní hodnota (0,6 ha.h-1) odpovídala ideálním podmínkám. Náklady na mechanizovaný předřez révy vinné pak byly modelovány pro roční využití traktoru 700, 800 a 1 000 hod.rok-1. Tato hodnota odpovídá využití traktoru ve středním až větším viObr. 1: Souprava SAME Dorado S75 + stroj pro předřez OSTRATICKÝ

nohradnickém podniku (cca 40 ha plodných vinic). U stroje pro předřez se předpokládá roční využití 200–300 h.rok-1. Tento rozsah ročního nasazení respektuje reálně dosažitelné hodnoty a byl konfrontován s výsledky zjištěnými u uživatelů těchto strojů v regionu. Např. v roce 2006 byl stroj pro mechanizovaný předřez nasazen ve Velkopavlovické vinařské oblasti na celkové ploše 130 ha, což odpovídá ročnímu nasazení cca 250 hodin. Výsledkem výpočtů jsou hodnoty provozních nákladů strojní soupravy vyjádřené v Kč na 1 hektar provedené operace (Tab.2). Tab. 2: Hodnoty provozních nákladů Rozsah ročního nasazení traktoru [h]

Hodnocená souprava

700 SAME Dorado S75 + stroj pro předřez OSTRATICKÝ

800 1 000

Provozní náklady [Kč.ha-1]

Rozsah ročního nasazení stroje pro předřez [h]

0,4

0,5

0,6

200

1 790

1 432

1 193

300

1 650

1 320

1 100

200

1 730

1 384

1 153

300

1 591

1 273

1 061

200

1 648

1 318

1 099

300

1 509

1 207

1 006

pro výkonnost [ha.h-1]

Z výsledků modelových výpočtů se dají odečíst hodnoty provozních nákladů hodnocené soupravy. Ty se s ohledem na podmínky výpočtu dané zejména rozsahem nasazení traktoru, stroje pro předřez a dosahované výkonnosti soupravy pohybují v rozmezí 1 006–1 790 Kč.ha-1. Získané údaje poskytují představu o ekonomické náročnosti této operace a mohou být využity při dalším ekonomickém rozboru. V Tab. 3 jsou uvedeny výsledky porovnání ručního řezu a ručního řezu s využitím mechanizovaného předřezu réví. Cena za ruční řez 1 keře je uvažována průměrnou hodnotou 2,50 Kč. Tab. 3: Srovnání nákladů na ruční řez bez/s mechanizovaným předřezem Průměrná pracnost řezu [h.ha-1]

Cena za mechanizovaný předřez [Kč.ha-1]

3 000

4 000

Počet keřů [Ks.ha-1]

3 000 4 000

Cena za ruční řez [Kč.ks-1]

2,50

Celkové náklady na řez 1 hektaru vinice [Kč.ha-1]

Úspora nákladů [%]

–

7 500

–

10 000

1 006–1 790

6 631–7 415

1–11

1 006–1 790

8 506–9 290

7–15

Z hodnot vyplývá, že při předpokládané úspoře pracnosti po provedení mechanizovaného předřezu až o 25 % může činit úspora nákladů na řez 1 hektaru vinice cca 1–15 %. Hodnoty vyšších úspor jsou přitom dosaženy u vinic s větším počtem jedinců (užším sponem, tj. 2,5 × 1,0 m). Ze získaných výpočtů lze předpokládat význam mechanizovaného předřezu zejména u větších pěstitelských celků s užším sponem, které zajistí potřebný rozsah nasazení strojů, ale dosažení vysoké výkonnosti (větší bloky, delší řádky atd.). Ke značnému snížení nákladů může přispět také

(1–2/2008)

delší skutečná životnost strojů, než ta, která je vymezená odepisováním, tj. 5 roky. Upozorňujeme, že se jedná o první ekonomické hodnocení, které bude nutné dále upřesňovat a aktualizovat. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QG 60083 „Konkurenceschopnost bioenergetických produktů“.

Kontaktní adresa: Ing. Patrik Burg, Ph.D., doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice foto archiv autorů

Historický pohled na řez révy Podle toho, byl-li vinohrad řezán časně na podzim, nebo později, bude rozdíl v příští úrodě značný. Podzimním řezem záhy provedeným vinohrad se seslabuje a úroda jest do jisté míry ohrožena. Že tomu tak jest, podám ze stanoviska fysiologického toto vysvětlení. Plody po čas svého vývinu až do úplné zralosti spotřebují nejvíce potravy. Réva však mimo jiné jest nucena utvořiti a vyživovati v plodonosných okách se nacházející zárodky plodové, na které se touto dobou jen skrovné množství živin dostane. Teprv až po sbírkách, kdy hlavní konsumenti potravy jsou odebráni – dostane se více živin okám plodonosným. Poněvadž tento čas ve vinohradech od peronospory ušetřených nachází se ještě zdravý list, zbývá révě dosti času, aby se o výživu a vývin plodových zárodků postarala. Dále z fysiologie keře vinného jest známo, že na podzim stěhují se výživné šťávy do přezimujících částí révy, kde se zahušťují (koncen-

trují) a tvoří takto zásobní či reservní látky pro příští rok potřebné. Čím více se těchto živin nahromadí, tím více stává se keř vůči zimním mrazům otužilejší a vyznačí se nastávajícím rokem tím větší energií vegetační a plodivou. To se stane jen tehdy, byla-li réva ponechána až do úplného vývoje zralosti, čili jinak řečeno, až životní činnost révy toho roku jest ukončena a ona se oddá zimnímu spánku. Nyní, dovoluje-li tomu počasí, může se réva bez obavy seřezati a můžem býti bez starosti, že tato doba řezu nebude míti na úrodu žádného nepříznivého vlivu. Ovšem, že vinohrady peronosporou postižené a choulostivé druhy jest účelnější řezati až z jara. Jinak se věc má, byl-li řez proveden záhy na podzim, snad brzy po sbírkách, kdy pohyb živin není dosud ukončen. Následkem časného řezu jest réva ve své činnosti přerušena a jest nemožné, aby zárodky v plodonosných okách se dobře vyvinuly a veškeré části révy reservními látkami zaopatřeny

býti mohly. Keře takové se seslabují, schoulostiví a stávají se proti zimním mrazům méně otužilými. Příštím jarem z ok nevyspělých vyrazí jen slabé výhony se špatně vyvinutými zárodky plodovými. Můžeme za těchto okolností na dobrou sklizeň počítat? Zajisté že ne. Z výše uvedeného vysvítá, že čím dřív byla réva na podzim seřezána, tím většímu nebezpečí se vystavuje. Při jarním řezu jest pravý opak. Čím dřív řežeme, tím lepších výsledků můžeme očekávat. Časným jarním řezem se výron šťáv přeruší neb na minimum omezí. Důležité je ponechat nad posledním okem as 50 cm dříví. Vrchní část čípku do té doby zaschne a výtok šťávy jest znemožněn. Řeže-li se bezprostředně nad posledním okem (zastaralý to zvyk u našich vinařů) bývá obyčejně toto vytékající šťávou zničeho. Že pozdním jarním řezem vinohrad se zbytečně vysiluje, netřeba připomínati. Fr. Polášek Vinařský obzor č. 2, ročník 1908, str. 36–37

Od molekul CO2 a bobulí révy vinné ke globálnímu klimatu Prof. Ing. Lubomír Nátr, DrSc. Katedra fyziologie rostlin PřF UK Praha Nyní bych rád uzavřel zase připomenutím tématu, které je mimořádně aktuální. Nepochybně i většina čtenářů Vinařského obzoru si všimla, že Nobelova cena míru za rok 2007 byla udělena jednak bývalému americkému viceprezidentu Al Gorovi a jednak Mezivládnímu panelu pro změny klimatu (IPCC – Intergovernmental Panel for Climate Change). V tisku jsme se mohli setkat i s překvapením některých politiků, proč právě Nobelova cena míru, nemluvě o údivu nad dů-

vody takového udělení. Proto bych v tomto závěrečném příspěvku chtěl uvést několik informací vztahujících se k následujícím bodům. (1) Nobelova cena míru. (2) Mezivládní panel pro změny klimatu. (3) Současné poznatky o změnách globálního klimatu. (4) Jak dál? Ad (1) Nobelova cena míru 2007 Alfred Bernhard Nobel (1833–1896) byl švédský vynálezce dynamitu a dalších výbušnin. Jako velmi úspěšný podnikatel nashromáždil velký majetek. Podle historiků měl zájem na uplatnění výbušnin především při důlních pracích. Avšak jejich zneužití na bojištích údajně vedlo Nobela k tomu, že ve své závěti věnoval 32 mi-

lionů švédských korun nadaci pro odměňování vynikajících vědeckých výsledků. Z úroků tohoto vkladu se každoročně vyplácejí odměny těm, kteří Nobelovu cenu daného roku a oboru získali (podrobnosti například www.converter.cz/nobel/nobel.htm). Nobelova cena je udělována od roku 1901 a jde nepochybně o nejvýznamnější mezinárodní ocenění úspěchů, kterých badatel(-é) dosáhl(-i) ve fyzice, chemii, medicíně, literatuře a boji za mír. Od roku 1969 také za výsledky v oblasti ekonomie. Cena se skládá z medaile, osobního diplomu a peněžité prémie. Nobelova cena míru patří k těm, které jsou ve vztahu k ostatním jakoby nejproblematičtější. Také udělování Nobelových cen za vědecké objevy občas vyvolá nesouhlas nebo údiv ve

(1–2/2008)

vědecké komunitě. Je to logické, protože velmi často se v určité vědecké oblasti bádá na mnoha pracovištích a málokdy je jen jeden vůdčí pracovník skutečnou a absolutně uznávanou světovou jedničkou oboru. Ve většině případů existuje více či méně početná světová špička, ale příslušná komise musí vybrat jen jednoho nebo několik málo osobností. Ostatně i v oblasti, z níž jsem ve svých příspěvcích v tomto časopise uváděl některé poznatky, existují podobné příklady. Za objev způsobu, jímž rostliny fotosynteticky ﬁxují CO2, byla v roce 1961 udělena Nobelova cena za chemii profesoru M. Calvinovi ze Spojených států. Jistě právem. Ale znalci měli a stále mají připomínky, že minimálně jeden až 2 další spolupracovníci prof. Calvina se na onom objevu podíleli naprosto stejnou měrou. Ale nezbývá než si připomenout, že vědu dělají „také jen lidé“ stejně tak jako příslušný výběr těch nejlepších. V případě Nobelovy ceny míru je to ještě složitější, protože názory na to, kdo z osobností nebo institucí či organizací nejvíc přispěl či přispívá míru, se nesmírně liší. Ostatně připomeňme si, že tato Nobelova cena míru byla v minulosti udělena například Theodoru Rooseveltovi (1906), Albertu Schweitzerovi (1952), Dětskému fondu Organizace spojených národů (1965), Andreji Sacharovovi (1975), Mezinárodní organizaci lékařů pro prevenci jaderné války (1985) atd. V letech 1. světové války 1914 až 1917 a 1919 nepochybně moudře udělena nebyla. Je to tedy velmi pestrý seznam obecně známých i méně známých osobností, ale i institucí a organizací. Z tohoto spektra chci připomenout udělení Nobelovy ceny míru americkému šlechtiteli pšenice, Normanu Borlaugovi (*1914). Ten vyšlechtil v 60. letech minulého století tzv. mexické pšenice, které byly výrazně kratší než dosavadní odrůdy a mnohem lépe využívaly vyšší dávky dusíkatých hnojiv. Výsledkem bylo skokové zvýšení výnosů a produkce pšenice nejen v Mexiku, ale také v Indii, Bangladéši a dalších státech. Můžeme diskutovat, jestli zvýšení produkce potravin opravňuje udělení ceny za mír. Osobně se však domnívám, že je jen málo srovnatelně oceněníhodných skutků. Ad (2) Mezivládní panel pro změny klimatu Nobelova cena míru v roce 2007 byla udělena bývalému americkému víceprezidentu, Alu Goreovi, a Mezivládnímu panelu pro klimatické změny (IPCC). Osobnost Ala Gorea je dostatečně známa. Onen Mezivládní panel (www.ipcc. ch/) představuje soubor mnoha set vědců, který byl ustaven v roce 1988 Světovou meteorologickou organizací a Programem OSN pro otázky životního prostředí. Závěry jeho skupin jsou věnovány vědecké podstatě globálních klimatických změn, antropogennímu podílu na nich i návrhům na jejich možné omezení (viz např. www.

chmi.cz/cc/ipcc.html). Udělení této ceny bylo za „úsilí o vytvoření a rozšíření širších znalostí o člověkem zaviněné změně klimatu“ (http://zahranicni.ihned.cz/c1-22209100-nobelovu-cenu-za-mir-obdrzel-al-gore-a-ipcc). V kontextu například s výše zmíněným laureátem Nobelovy ceny, N. Borlaugem, považuji toto rozhodnutí příslušného výboru pro udělování Nobelových cen za naprosto oprávněné. Občasné jízlivé poznámky o vztahu nastolení či udržení míru ke znalostem o globálním klimatu se mi jeví jako nedostatek nadhledu a neschopnost pochopení souvislostí. Ad (3) Současné poznatky o změnách globálního klimatu V roce 2007 uveřejnili vědci Mezivládního panelu pro změny klimatu svou 4. zprávu. V zásadě potvrdila, že změny klimatu na Zemi a podíl člověka na nich jsou nezpochybnitelné. Například zvyšování teploty, k němuž na naší planetě dochází, je s velkou pravděpodobností reálné. Ono označení „s velkou pravděpodobností“ vystupňovalo hodnocení uveřejněné ve 3. zprávě, kdy bylo uvedeno jako „pravděpodobné“. A ta velká pravděpodobnost odpovídá 90procentní pravděpodobnosti, tedy téměř jistotě. Proč to není 100 %? Protože se jedná o projev nesmírně komplexního přírodního systému, jehož mechanismy ani věda nebude dokonale znát ještě velmi dlouho. Proto ona opatrnost. Ale na druhé straně si uvědomme, že pokud stovky specialistů celého světa hodnotí určitý jev jako reálný s tak vysokou pravděpodobností, tak prostě dnes nejsou teoretické poznatky ani praktická měření, která by toto vyvracela. Takže zvýšení teploty v průběhu minulého století o 0,7 oC musíme považovat za skutečnost stejně tak jako varující zjištění, že rychlost nárůstu teploty se zvyšuje a za poslední dekádu dosáhla 0,2 oC. V onom průměrném zvýšení teploty se skrývají velké rozdíly geograﬁcké. V podstatě nárůst teploty se zvyšuje směrem od rovníku k pólům, takže ledovce v Grónsku a v Arktidě tají také nebývale rychle. Se zvyšováním teploty souvisí také větší frekvence veder s dopady nejen na polní plodiny, ale také na lidské zdraví. Připomenout je třeba rovněž tání věčně zamrzlé půdy (permafrostu), což bezprostředně ohrožuje stabilitu budov, ale hlavně uvolní další množství CO2 i metanu do atmosféry. Připomenout lze také zvyšování hladiny oceánů, změny ve složení přírodních porostů, pronikání řady infekčních chorob z tropických do subtropických oblastí i na území mírného klimatu atd. Ad (4) Jak dál? Podrobných informací máme všichni určitě dostatek. Vždyť se, také se zvyšující frekvencí, uveřejňují nejen v literatuře vědecké, ale

i v běžných sdělovacích prostředcích. V mnoha otázkách nejsou vědci zajedno a politici to rádi využívají jako argument, že se vlastně nic zatím neví, když „ani vědci se nemohou shodnout“. Je to naprosto nekorektní argument. Již z povahy vědy vyplývá, že vědci se v zásadě nemohou domluvit, pokud je zaručena svoboda bádání. Každý kvalitně vyřešený vědecký problém současně přináší řadu nových otázek. Naprosto tím nechci říct, že vlastně věda se neshodla nikdy na ničem. Nejen učebnice, ale především realizace vědeckých poznatků prokazuje, že je to opravdu jen věda, která posouvá technický pokrok kupředu. Ale vždy se najdou jedinci nebo týmy či laboratoře, které mají trochu pochybností o některých aspektech obecně přijímané teorie. A dalším výzkumem upřesní stávající teorii nebo odhalí zcela nové obzory. Globální klimatický systém Země je nesmírně složitý. Ostatně uvědomme si, že přes četné družice, modely, počítače i specialisty jen pouhá předpověď počasí na několik dnů a pro malou oblast je nejistá. Máme z této nejistoty odvodit, že tedy i zprávy Panelu (IPCC) jsou naprosto nejisté? Nikoliv, protože současné metody měření teploty jsou přesné stejně tak jako informace o skleníkovém efektu na Zemi nebo změnách atmosférické koncentrace skleníkových plynů. A zjištěné trendy jsou jednoznačné stejně tak, jako dosavadní neznalosti například o vlivu aerosolů ve vzduchu. Ale i tak si dovedeme představit, že při nepředstavitelném objemu vody v oceánech znamená i mírné zvýšení její teploty praktickou jistotu o mnohaletém pokračování nárůstu objemu s dlouhodobou setrvačností. Také tato dlouhá setrvačnost tendencí v globálním měřítku je na jedné straně obtížně stanovitelná, ale na druhé straně naprosto bezpečně nezvratitelná v krátké době. Dovolím si ukončit tento příspěvek citacemi tří mezinárodně uznávaných osobností (Research 52/June, 2007). První je prof. Paul Crutzen, odborník na atmosférickou chemii a nositel Nobelovy ceny v roce 1995. Ten mimo jiné řekl (ve volném překladu): „Minulost ze mě udělala pesimistu. Poslední zpráva Mezivládního panelu patrně přispěla k rostoucímu uvědomění si (změny klimatu a jeho příčin) nejen mezi vědci, ale i ve veřejnosti a v průmyslu. Uvidíme, jestli toto přetrvá déle. Již jsme zažili období euforie po samitu v Riu, po němž následovaly dohody v Kyotu. Ale v podstatě se nic nezměnilo. Tak jen doufám, že nyní se dočkáme skutečných opatření dostatečně účinných, aby znamenala radikální změnu.“ Druhá citace je převzata z vyjádření ekonoma N. Sterna, který vypracoval tzv. Sternovu zprávu pro vládu Velké Británie. Napsal: „Je obecně známo, že globálním oteplováním bu-

(1–2/2008)

dou nejhůře postiženy státy Jihu, zatímco největšími znečišťovateli jsou dnes státy Severu“. A do třetice citát švýcarského ﬁlozofa a přírodovědce D. Bourga. „Dnes, kdykoliv jedu svým

autem, tak ovlivňuji i ekosystémy a lidi, kteří jsou ode mne hodně daleko, a to daleko jak lokálně tak i časově… Uvědomme si, že vražda není omezována trhem, ale je zakázána zá-

konem. Úlohou trhu je stimulovat hospodářství. Jenže my nyní nemůžeme použít ﬁnanční regulaci jako základ pro nové etické hodnoty požadované globální společností.“

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2007 Ing. Jiří Sedlo, CSc., Ing. Roman Lesa, Ing. Martin Půček – Svaz vinařů ČR

 Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 6,6 t/ha (o 2,9 t/ha více než v předcházejícím roce a o 0,7 t/ha více než činí desetiletý průměr, tj. o 12 %), přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 1,95 t/ha do 12,67 t/ha. Výnos je tak o něco vyšší než v ročníku 2001 a nižší, než byl v roce 1999. Ze sklizených hroznů lze získat asi 820 tisíc hl vína.  Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,1 °NM (o 2,1 °NM méně než v předcházejícím roce a o 0,4 °NM více, než je desetiletý průměr), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 17,0 do 24,7 °NM. Cukernatostí (i výnosem) lze tento rok přirovnat k ročníku 2003.  Průměrná cena moštových hroznů se pohybovala kolem 12,30 Kč/kg (o 1,20 Kč/kg méně než v předcházejícím roce a o 1,00 Kč/kg více než v roce 2005), průměr jednotlivých sledovaných podniků činil 8,00 až 23,00 Kč/kg. V ČR tak byly sklizeny moštové hrozny v hodnotě 1,4 miliardy Kč.  Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v ČR tvořil 38 % (což je o 2 % více než v roce 2006 a souvisí to s nárůstem plochy plodných vinic). Asi ½ podniků produkuje z modrých hroznů také růžové víno, celkem takto bylo užito 5 % modrých hroznů.  Výnos modrých hroznů činil 7,1 t/ha a bílých hroznů 6,3 t/ha. Tento rozdíl souvisí s nižším průměrným věkem porostů s odrůdami modrých odrůd a jejich nižší cukernatostí. Cukernatost byla vyšší o 0,7 °NM u bílých odrůd, průměrná cena modrých a bílých hroznů se lišila asi o 1,20 Kč/kg ve prospěch modrých. Výše uvedené údaje vychází z výsledků výběrového šetření, kdy  86 podniků sklidilo 27 143 tun hroznů, z toho 10 371 t modrých (38 %), při průměrné cukernatosti 19,1 °NM,  47 podniků prodalo 16 389 tun hroznů, z toho 6 366 t modrých (39 %), při průměrné cukernatosti 19,5 °NM a průměrné prodejní ceně 12,30 Kč/kg,  39 podniků nakoupilo 21 018 tun hroznů, z toho 8 733 t modrých (42 %) při průměrné cukernatosti 19,2 °NM a průměrné nákupní ceně 12,30 Kč/kg. Ve vinařské oblasti Čechy bylo ve 2 vinařských podoblastech dislokováno 7 sledovaných členských podniků s celkovou plochou plodných

vinic 186 ha (26 % plochy vinic regionu) a byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů:  Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 4,9 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 2,3 do 8,4 t/ha.  Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 20,7 °NM, průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 18,5 do 22,8 °NM.  Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v oblasti tvořil 43 %.  Sledované podniky samy zpracovávaly vypěstované hrozny, neprodávaly je. Nákup hroznů tvořil asi 20 %. Hrozny byly kupovány v průměru za 18,50 Kč/kg. Při nákupu se jednalo ze 78 % o modré hrozny. Ve vinařské oblasti Morava bylo sledováno 89 členských podniků ve všech vinařských podoblastech s celkovou plochou plodných vinic 3 908 ha (22 % plochy plodných vinic oblasti) a byly zjištěny stejné výsledky sklizně moštových hroznů jako v celé ČR. Uvedený soubor 94 podniků je rozmístěn ve všech vinařských podoblastech ČR. Tyto podniky zahrnují všechny formy vlastnictví (akciové společnosti, zemědělská družstva, společnosti s ručením omezeným a fyzické osoby) a všechny velikostní skupiny. Plocha plodných vinic jednotlivých sledovaných podniků se pohybovala od 0 do 356 ha, sklizeň od 0 do 2 228 tun, prodej hroznů od 0 do 1 932 tun a nákup hroznů od 0 do 6 027 t. Při ochraně hroznů proti špačkům využilo z 86 podniků s vinicemi 35 podniků vyhlášky o odchylném postupu (ochranná střelba), 64 podniků využilo jiných metod a 13 podniků ochranu vůbec neprovádělo. Naopak kombinaci obou způsobů využilo 26 sledovaných podniků. Podíl využití jednotlivých metod na ploše vinic vyplývá z následujícího grafu:

Vyhláška o odchylném postupu byla využita na 60 % plochy vinic, jiné metody na 63 % a bez ochrany zůstaly 3 % plochy vinic v ČR.

(1–2/2008)

Struktura podniků: Z celého souboru 94 podniků se zabývalo pouze 8 podniků současně pěstováním révy vinné, prodejem i nákupem hroznů, z nich pouze u 4 podniků byly všechny tyto činnosti významné pro jejich podnikání. Tento soubor podniků sklidil z 502 ha vinic (12 %) 3 541 t hroznů, z toho 930 t prodal a 1 340 t hroznů zakoupil. Dosáhl průměrného výnosu hroznů 7,1 t/ha při průměrné cukernatosti 19,4 °NM, hrozny prodával a nakupoval při průměrné cukernatosti 19 °NM. Průměrná prodejní cena činila 11,80 Kč/kg, nákupní cena pak 11,20 Kč/kg. Podíl modrých hroznů činil u sklizených hroznů 35 %, u prodaných 45 % a u nakoupených 39 %. Rok 2007, stejně jako 2006, byl pro tento typ podniků z hlediska produkce hroznů rentabilní. Pěstováním révy vinné za účelem prodeje hroznů a vlastním zpracováním max. 10 % sklizně se zabývalo 21 podniků (22 %) hospodařících na 1 849 ha vinic (45 % sledované plochy), ze kterých sklidily 13 166 t hroznů, z nichž 12 700 t prodaly při průměrné cukernatosti 19,9 °NM. Průměrný výnos hroznů činil 7,1 t/ha, průměrná prodejní cena hroznů se pohybovala kolem 12,10 Kč/kg. Podíl modrých hroznů na sklizni i prodeji činil 38 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných na prodej hroznů. Naprostá většina z nich pracuje na základě dlouhodobějších smluv s odběrateli hroznů, průměr smluvně předem dohodnutého množství se pohybuje kolem 95 %. Tato skupina podniků v roce 2007 na rozdíl od minulého roku pokryla vynaložené náklady. Pěstování révy vinné a současnému zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku (bez nákupu a prodeje hroznů) se věnovalo z uvedeného souboru 24 podniků s 468 ha vinic (11 % celkové plochy sledovaných vinic), z nichž celkem sklidily 2 404 t hroznů při průměrném výnosu 5,1 t/ha a průměrné cukernatosti 20,6 °NM. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 37 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných výhradně na zpracování vlastních hroznů, která neupřednostňuje vysoký výnos hroznů, ale prodej konečného produktu – vína. Často je výnos hroznů během vegetace ještě záměrně snižován s cílem zvýšení kvality. Rentabilitu vinohradnictví nelze ze získaných údajů objektivně vyjádřit z důvodu prodeje ﬁnálních výrobků. Pěstování révy vinné, zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku a případnému nákupu hroznů do 30 % objemu vlastní sklizně se věnovalo z uvedeného souboru 32 podniků s 861 ha vinic (21 % celkové plochy sledovaných vinic), z nichž celkem sklidily 4 500 t hroznů při průměrném výnosu 5,2 t/ha a průměrné cukernatosti 20,6 °NM. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 42 %. Průměrná nákupní cena hroznů činila 14,50 Kč/kg. Platí zde obdobné závěry jako u předcházející skupiny. Nakupujících podniků (vlastní sklizeň do 10 % a bez prodeje hroznů) bylo ve sledovaném souboru 13. Tyto podniky obhospodařovaly 24 ha vinic, ze kterých sklidily 135 t hroznů, z toho 10 % modrých. Jejich průměrná cukernatost činila 21,9 °NM a průměrný výnos byl 5,6 t/ha. Na-

koupily 15 173 t hroznů (72 % veškerého nákupu hroznů), z toho modrých 40 %. Průměrná cukernatost nakoupených hroznů těmito podniky činila 19,0 °NM s průměrnou cenou 12,30 Kč/kg. Modré hrozny nakoupily při cukernatosti 18,6 °NM za průměrnou cenu 13,30 Kč/kg. Podíl smluvně předem zajištěných hroznů tvořil přibližně 85 % nakoupeného objemu. Pro tuto skupinu podniků je vlastní vinohradnictví spíše prestižní záležitostí než činností orientovanou k dosažení zisku.

Závěr Z výsledků šetření vyplývá, že v českém vinařském regionu je vyšší podíl produkce žádaných modrých hroznů (43 %), producenti hroznů tyto přímo zpracovávají na víno, což je v souladu s běžnou situací v EU. V roce 2007 bylo dosaženo v Čechách o 26 % nižšího výnosu hroznů než na Moravě. Průměrná cukernatost hroznů sklizených v posledních deseti letech činí 18,7 °NM. Ne náhodou vykazuje průměrná cukernatost hroznů od roku 1995 trvale narůstající trend. Podle výše uvedené průměrné ceny hroznů a průměrného výnosu hroznů v ČR byly v roce 2007 ve vinohradnictví ČR právě pokryty náklady (v roce 2006 byla ztráta 35 %). Od roku 1999 trvale narůstá podíl modrých odrůd na celkové sklizni, nyní již dosahuje 38 %:

(1–2/2008)

Ceny hroznů oproti roku 2006 klesly, ale toto snížení bylo kompenzováno vyšším výnosem. Snížil se i rozdíl mezi bílými a modrými hrozny na nejnižší stav od roku 2002, modré hrozny byly letos za uvedené období nejlevnější:

Při zjišťování příčin, co vede k rozhodnutí z uvedené téměř ¼ plochy vinic prodat hrozny, či je zpracovat ve vlastním podniku, vyšlo najevo, že během uvedených 8 let existuje trend zvyšování prodeje hroznů (přibližně z 50 na 60 %). Naopak změny prodejní ceny hroznů neznamenají změnu podílu prodaných hroznů, tzn., že cena je stanovována či během sklizně upravována tak, aby v každém roce byla přibližně stejná motivace hrozny prodat.

Z hlediska určení plochy vinic ČR je ½ plochy využívána k pěstování hroznů za účelem prodeje zpracovatelským podnikům. Vinice určené záměrně k produkci vína přímo pěstitelem tvoří v ČR ¼ plochy. Zbývající plocha je „volná“, tvoří asi ¼ výměry vinic ČR a využívá se podle řady faktorů k oběma předcházejícím účelům. Pěstitel se rozhoduje podle principu nabídky a poptávky v každém roce, jak s hrozny naloží. V grafu je uveden průměrný výnos za celou ČR v daném roce a nejnižší a nejvyšší průměrný podnikový výnos v rámci souboru sledovaných podniků.

Podíl v jednotlivých letech:

V grafu je uvedena průměrná cukernatost za celou ČR v daném roce a nejnižší a nejvyšší průměrná podniková cukernatost v rámci souboru sledovaných podniků.

Podpořte nás! Kupujte u našich inzerentů!

(1–2/2008)

VINIUM ve sklizni 2007 vykoupilo rekordní množství hroznů Jaká byla vaše očekávání sklizně během sezony? Vinobraní začalo relativně brzy. Před vinobraním bylo sucho, takže nebyly očekávány vysoké úrody. Předpoklad byl asi 300 vagonů hroznů. Po deštích se hrozny nalily, výkup byl vyšší, zejména od drobných dodavatelů, s čímž jsme sice nepočítali, ale proto, že jsme vyhlásili výkupy od drobných vinařů, svému slibu jsme dostáli a snažili jsme se vyhovět. Jakou jste zaznamenali kvalitu hroznů při výkupu? Dá se říci, že kvalita byla v průměru dobrá, až na drobné výkyvy. Těch, co museli rychle sklízet, kvůli nebezpečí hniloby, bylo velmi málo. Hrozny byly celkově pěkné a zdravé. Je faktem, že letošní fronty drobných dodavatelů před vaší výkupnou byly několik let zpět nevídané. Měli jste předem rozděleny dny výkupu podle odrůd? Od smluvních jsme vykupovali průběžně dle dohody. Od drobných jsme vždy po vyhlášení vykupovali jen některé odrůdy. Svoji roli v tomto návalu sehrálo zejména i to, že vinobraní začalo hromadně na všech frontách a zřejmě u ostatních výkupců nebyly dostatečné zpracovací kapacity. U nás jsme neměli problém.

Ceny se ve vašem výkupu pohybovaly od 8 do 24 korum na kilogram. Podle čeho to bylo rozrůzněno? Ta spodní hranice byla za hrozny odrůd, které jsme nevyhlašovali na výkup, opačná hranice šla za hrozny, které byly předem v určitém množství nasmlouvány a byly v kategorii výběru z hroznů. Kolik jste tedy letos vykoupili, jestliže předpoklad před sklizní byl 300 vagonů? Vykoupili jsme přes 500 vagonů hroznů. A to není malé číslo, vezmete-li v úvahu fakt, že ve sklizních minulých dvou let se vykupovalo 400 a 200 vagonů. Troufnul byste si již v tuto dobu (začátek listopadu – pozn. red.) srovnat ročník 2007? Letos je o něco méně přívlastků, než v minulém ročníku, asi 15 %. Jsme spokojeni zejména s tím, že přívlastková vína máme v odrůdách, které jsme potřebovali. Například jen pozdněsběrových hroznů jsme vykoupili kolem 50 vagonů z celkového množství. Přívlastková vína se jeví jako velmi pěkná. Co se týče jakostních vín, jsou ovocitější, s pěkným buketem, sice poněkud štíhlejší, ale předpokládáme příjemnou pitelnost.

Mohou mít tu „štíhlost“ na svědomí deště? Asi částečně ano, vždyť vezměme v úvahu, že úroda je dle našich údajů o 40 až 50 % vyšší oproti loňskému ročníku. U nás jsme si svěžest a ovocitost vín udrželi díky řízenému kvašení, které aplikujeme i u jakostních vín, což se nám, jak věřím, vyplatí. Já osobně jsem předpokládal během vinobraní úrodu vyšší o více než 50 %, ale jak se pak ukázalo, částečnou redukci měl na svědomí i úpal UV paprsky, bobule hroznů některých odrůd na některých vinicích byly částečně spálené a zaschly. Můj odhad ale nemusí být zcela správný, protože celoročně v terénu nejsem. Hovoří se o tom, že k úspěšným regionální odrůdám patří Frankovka. Jak u vás probíhal její výkup? Vyhlásili jsme, že ji vykoupíme co nejvíc, nasadili jsme i vyšší cenu. A povedlo se – skutečně z podoblasti velkopavlovické jsme vykoupili nejvíce této odrůdy. Vína z ní budou svěžejší a ovocitější než Frankovky ročníku 2006, který byl bezesporu vynikající. Červená vína je brzy hodnotit, ale určité náznaky poskytla už svatomartinská vína. Předpokládám, že velkopavlovická Frankovka bude zdařilá. (vo)

Hovory MM: problematické ročníky mohou být pro naše vinařství výzvou

Každoročně se objevují hodnocení ročníku, a to již od léta, kdy ještě všechny hrozny visí na keřích. Další experti vyhlašují soudy sotva začnou burčáky bublat. Větší diskuze se však rozjedou až po skončení hlavního vinobraní. Jak byste vy osobně shrnul ročník 2007 nyní,

na samém sklonku roku 2007? Objevují se srovnávání s ročníky nedávno minulými i s ročníky více než 10 let zpět… Staří Slovani říkali, že „húsata se počítajú na podzim“. Takovým podzimem pro vína je tedy nejdříve období po novém roce, ale spíše až doba jarní. Tam teprve poznáme, co vlastně

půjde do láhve. Každopádně ročník to byl problematický a takové ročníky mám rád. Je to výzva, teprve zde se věci vykrystalizují a ukáže se, kdo je jaký hospodář jak ve vinohradě, tak ve sklepě. Takový ročník, kdy nám příroda dá všechno, zaplaťpánbůh za něj, ale ten neposouvá naše vinařství kupředu. Problematické roční-

(1–2/2008)

ky jsou specialitou severních vinařských oblastí, kam Morava bezesporu patří. Provozujeme část vinařství také v Chile a musím konstatovat, že zde takové výkyvy nemáme. Když to řeknu zjednodušeně, řeším jen, zda budu sklízet 28. února nebo 3. března, tak, aby Sauvignon blanc měl vždy 22,5 °NM a byl pokaždé stejný. Tvrdím, že jde v podstatě o hydroponii, neboť vinice je na skále, jde sem závlaha, cíleně výživa. Mně, který pochazím z našeho regionu, taková vinařina až tak nebaví. Ono očekávání v průběhu sezony, jaké že to letos bude, to je úžasné dobrodružství, výzva. Ale zpět k ročníku 2007: ano, vše se odrazilo – od slunečního úpalu, přes v září nadměrné srážky až k plísním. Ale u toho posledně jmenovaného například záleželo na tom, zda vinice nebyla přetížena. Pokud byla, rány úpalem byly vstupní branou pro plísně; pokud nebyla, bobulky zaschly a propadly jako sušinky a bylo prakticky po problému. Projevilo se nějak na kvalitě hroznů a následně vína dlouhodobé sucho v průběhu léta? Určitě, v mladých vínech je patrná stresová bylinnost. Ač na vinice spadlo v září množství vody, způsobila to, že draslík nastoupal velmi rychle nahoru do bobulí a nakonec vypadl ve velkém množství při fermentaci nebo těsně po ní ve formě vinného kamene. „Vysypalo“ se to tedy už při první stáčce, čímž došlo ke zvýšení pH. Potvrdilo to tu skutečnost, že letos byla skutečně nezbytná důsledná kontrola již od moštu. Za naši ﬁrmu snad mohu říci, že z 250 vagonů zpracovaných hroznů 1 až 2 lehce uletěl, jinak jsme si to dobře pohlídali. Podobná situace nastala např. v roce 2003? Ano, tehdy ale draslík do bobule vůbec nedorazil, bylo totiž tropické sucho a nedostatek srážek a to byly důvody, proč jej nebylo možno do bobule dopravit. V roce 2003 došlo k tomu, že ač byly mnohé cukernatosti 25 až 28 °NM, tedy poměrně vysoké, extrakty spadly hluboko pod 20 g. Draslík je totiž velmi důležitou součástí extraktu; pokud nastoupá do bobule příliš rychle, nestihne se navázat a je značně nestabilní. Pokud se na ročník 2007 podívám obecně, domnívám se, že bude o něco málo lepší než ročník 2004. Rozhodně nedosáhne kvalit ročníků 2002, 2005 a nebo 2006, ale bude též lepší než např. ročník 2001. Ale opět je to záležitost zvládnutí či nezvládnutí hroznu ve vinici – kdo toto umí a uměl například zapracovat i s ušlechtilou plísní Botrytis cinerea, dosáhl zajímavých výsledků. Mám ale na mysli pravou purriture noble, nikoli tu hrůzu, se kterou se občas potkáme ve vinici a vinař to pak vydává za botrytický výběr. Z podobných zázraků jsou pak cítit tóny ichtyolové masti a jodové tinktury. Když jste též zmínil, že „húsata se počítajú na podzim“, tento podzim by snad pře-

ce už jen mohl být pro svatomartinská vína, ne? Jak je v ročníku 2007 vnímáte? Mám na Svatomartinská trošičku odlišný názor. Nevnímám tato vína na rozdíl od mnoha vinařů jako odvozeninu Beaujolais, ale beru je zcela samostatně. Například již třetím rokem červená svatomartincká neodbourávám. Nedokážu si představit, aby k tučné huse šlo jemné a hedvábné odbourané červené. Takové víno by se přes vrstvu mastnoty jen převalilo. Je třeba řízné kyseliny. Ale zde není samozřejmě myšleno neodbourávat vína, která pocházejí z nedobře zralých hroznů kolem 16 či 17 °NM. Na červená svatomartinská používám neodbourané pozdní sběry až výběry, tam je to snesitelné a naopak velmi příjemné na pití v požadovaném mladistvém stavu. Musí jít tedy o hrozny, které už třeba měsíc jen tak visí ve vinici bez další asimilace cukrů a v nich probíhají další biochemické pochody spojené s odbouráváním uvnitř bobule. Pokolikáté již připravujete Svatomartinská vína? Začínal jsem již s Jiřím Kopečkem. Je fakt, že nyní je obchodní politika této značky čitelnější, jaksi přirozenější. Jestliže jsem již tehdy v počátku připravoval Svatomartinské z pozdněsběrových hroznů, měl jsem logicky obchodní cenu za láhev vyšší, třeba i o 30 korun než jeden vinař, který podtrhl polodozrálé hrozny. Byl to pak on, který celou partii rychle vyprodal a mně tenkrát z důvodů ne úplně do konce dotáhlé obchodní strategie zůstala většina partie doma. Nyní připravujeme Svatomartinské pouze na zakázku pro konkrétní obchodní partnery v předem domluveném množství, vyšší kvalitě hroznu a tím i samozřejmě ceny. Propagace značky Svatomartinské je samozřejmě větší a odráží se to i na snadnějším prodeji. Můžete srovnat poslední ročníky ve Svatomartinských? Připravujete také nyní tolik módní rosé pro Svatomartinské? Připravujeme pouze bílá a červená. Na rosé je mi těch hroznů líto. Vzhledem k tomu, že Svatomartinské dělám na objednávku, mám jej do třetího čtvrtka v listopadu již všechno prodáno. Je třeba si uvědomit, že používáme hrozny vyšších cukernatostí, i to se pak odráží na rozhodnutí technologických kroků. Realizace je proto pak jasná: bílá nebo červená. Zejména v počátcích Svatomartinských byla tendence připodobnit technologii onomu francouzskému vzoru, vinaři experimentovali s karbonickou macerací…. Já jsem nikdy nebyl zastáncem tohoto „opičení“. Jsem přesvědčen, že u nás můžeme najít vlastní cestu, pokud použijeme kvalitní vyzrálý hrozen a nebudeme se snažit za každou cenu vína odbourat do sametova. Také co se týče obsahu zbytkového cukru v bílém Svatomartinském, je představa ne zcela vykreslená. Loni jsme připravili bílé se zbytkem neprokvašeného cuk-

ru „ke koláčkům“, zákazníci to zřejmě ocenili, neboť letos si stěžovali, když jsme připravili jen samá suchá vína. Důvod, proč Svatomartinské připravujeme již jen na zakázku, je ten, že toto víno není určeno k dlouhodobému zrání, a pokud zůstane, může být problém se stabilitou v letních měsících. Síra se vyváže, vína mohou začít odbourávat… Nyní tedy dodáváme pouze pro několik gastropodniků a pár řetězců. Na podzim se tiskem prohnala zpráva, že jeden podnikatel z Mikulovska si zaregistroval ochrannou známku „Moravské božolé“. Připadá vám to fér z hlediska vinařské kolegiality s francouzskými vinaři? Bunža z Bzence má Bunžolé, Velkobílovičtí zase Bóžo-lej!, takže toto vnímám spíše v rovině cimrmanovství. Noviny ale citovaly onoho pána s tím, že chce vlastně alternovat Svatomartinskému a propagovat mladá vína ještě dříve než na Martina, což dle názoru mnohých může způsobit tříštění sil, jestliže se vydávají značné prostředky na společnou propagaci právě Svatomartinského. Můj názor je ten, že víno má jít na stůl, tedy i na veřejnou ochutnávku, až je čisté. Mělo by to být také až po Martinovi, abychom si jím mohli přiťuknout, je to přece jen jakýsi obřad. Ta „kaliska“, která jsou často prezentována, z nichž vystupují ty všelijaké kvasné tóny, nevím jestli vinařství prospívají. V listopadu si nad nimi mnozí pomlaskávají a na Vinexu se to často už nedá pít. Ochranná známka „Moravské božolé“ se mi tedy zdá v tomto kontextu jako laciný nápad, který není fér vůči francouzským vinařům. Pochopím pak spravedlivé rozhořčení někoho, kdo má vinařství jako byznys a živí se tím, a nyní přijde někdo, kdo na jeho desítky let propagované značce začne parazitovat. Ale s ochrannými známkami je to někdy zapeklité. Jak vysvětlíme, že vinaři ze švýcarské vesničky Champagne nemohou označovat svá vínem jménem své obce? Vždyť ta obec existovala mnohem dříve, než si francouzi stanovili svou oblast na produkci šumivých vín! Vše je otázka síly ochrany. Mám s tím své zkušenosti. Pokud pominu spory s jedním francouzkým vinařem ohledně obchodní řady mých vín „Paralela 49“, musím rozhodně zmínit zajímavou kauzu ohledně známky „Tři Grácie“. Jsem majitelem této památky v Lednicko-valtickém areálu. Předpisy EU říkají, že pokud jsi majitelem, nemohou ti bránit ve vlastnictví ochranné známky. Jenže ochrannou známku vlastní jiná vinařská ﬁrma a není na ně metr. Do zmíněné památky jsme již investovali značné prostředky a do budoucna se budeme snažit věc ochranné známky dořešit v náš prospěch. Pojďme se však ještě vrátit k ročníku 2007, kterým jsme začínali. Zmínil jste, že

(1–2/2008)

kategoricky hodnotit vína hned po fermentaci není správné. A na tom trvám. Jeden mladý vinař, který svého času začínal u nás ve ﬁrmě, už snad na přelomu října a listopadu se rozplýval nad vysokou kvalitou vín a ročník 2007 vynášel vysoko nad ročníky 2005 a 2006, což zásadně odmítám. Je třeba víno sledovat od hroznu, znát jeho genezi především ve vinohradě a ne se s hroznem poprvé setkat až na vlečce nebo v moštu. Neuznávám hodnocení vín kvazidegustátory, kdy se ohánějí tím, že hodnotí momentální stav vína. Tyto experty by dle mého názoru mělo zajímat také to, co má víno za sebou a co teprve před sebou, a ne jen jeho momentální stav. Hodnocení se pak stává povrchním, nejdoucím do hloubky, ke kořenům. A v tom je podstata. Pokud znám životopis vína, pak mohu i předpokládt budouc-

nost, případně mu prominout nějaký drobný nešvar, zvlášť pokud vím, že to prostě jinak nešlo a hlavně že se z toho časem „vylíže“. Mladým vínům letos velmi pomohla operativní první stáčka, vína se dost změnila k lepšímu. Bude tu podobnost s ročníkem 2004, ale s méně kyselinami, kdy společným znakem bude tenkost až útlost. V oﬁciální kampani se ale o ročníku hovoří spíše v superlativech. Řeknu to takto: objevují se i rození pesimističtí skeptici, podle kterých to téměř vždy nestojí za nic. Ale toto dobrému obecnému povědomí o našich vínech příliš neprospívá. Na druhé straně tvrzení, že 12 z 15 ročníků v našich zeměpisných šířkách bylo špičkových, nepůsobí příliš seriózně. Konzument, ale nakonec i obchodník pak na základě těchto informací od nás neroze-

zná, které ročníky byly opravdu podstatné a které nikoli. K tomuto je podle mého názoru důležité volit zodpovědnější přístup. Použiji příměr: ne každé děcko, co má v první třídě na vysvědčení velkou jedničku, bude génius. Ve věhlasných vinařských regionech používají k oznámkování ročníků různé piktogramy: hvězdičky, lahvičky, korunky… …a nelze si nevšimnout, že více ročníků má hodnocení kolem 3 (v systému od 1 do 5, tedy od nejhorší k nejlepší)“, kdežto u nás by to podle těch halasných zvěstí, kdy 12 z 15 jsou špičky, pomalu vypadalo na 4 až 5 oněch hvězdiček. Ale tak to přece není, protože potřebná sebereﬂexe, kdy méně může znamenat více. Děkuji za rozhovor. Otázky pokládal Richard Stávek. Pokračování rozhovoru příště.

Môže kmeň vínnych kvasiniek ovplyvniť chuť a vôňu vína?

Z tabuľky 1 vidieť, že rozdiely jednotlivých pribudlinových alkoholov nie sú veľké. Výnimkou je kmeň 71 B, ktorý produkuje podstatne menej pribudlín a jednotlivých vyšších alkoholov, čo súvisí s vyššou hladinou alkoholu vína. Aj opakované analýzy alkoholu a pribudlín priniesli v rôznych iných ročníkoch podobné výsledky. Produkcia pribudlín jednotlivými kmeňmi kvasiniek je podobná čomu odpovedala aj chuť a vôňa vína. Senzorické hodnotenie vín Senzoricky sa vína spočiatku líšia málo, i keď víno kvasené kmeňom 71B je len mierne výrazné v ovocnom charaktere. Po jednom mesiaci jednotlivé vína boli senzoricky rovnaké. Kunkee a Vilas (1994) z toho súdia, že kmeň kvasiniek podstatnejšie neprispieva senzorike vína, skôr má vplyv priebeh fermentácie muštu, na fermentačný štart a na dôsledné odkvasenie posledných zvyškov sacharidov. Tieto skúsenosti sme ostatne zistili už dávnejšie na Výskumnom ústave vinohradníckom v Ženeve (Minárik 1957), kde ako prví sledo-

Spontánne kvasenie Prise de Mousse D 47 71 B K1

19,6 44,6 49,0 36,0 26,8

17,1 22,4 18,4 12,5 21,1

103,7 135,0 130,2 85,0 134,8

25,0 23,4 26,7 23,2 28,9

Pribudliny celkove mg/L

Amyl-alkohol mg/L

Isoamylalkohol mg/L

Kmeň kvasiniek

Isobutylalkohol mg/L

Tabuľka 1 n-propylalkohol mg/L

Do istej miery však nedostatok dusíka vo výžive kvasiniek môže byť príčinou vzniku tvorby väčšieho množstva H2S alebo kyseliny octovej (Bisson, Kunkee 1991). Pomalá fermentácia môže mať za následok oxidáciu vína. Aj nedokvasenie vína podporuje zvyškom cukru vývin kontaminačných kvasiniek a kvasinkových mikroorganizmov (Chatonnet et al., 1992). Aj vznik nežiadúcich prchavých zlúčenín môže ovplyvniť kvalitu vína pri neadekvátnom výbere štartujúcej kultúry kvasiniek alebo ani pri spontánnej fermentácii (Kunkee, Vilas 1994). Treba mať na zreteli nielen produkciu alkoholu, ale aj esterov a acetálov, ktoré prispievajú kvalite vína (Mateo et al., 1992). Dnes je už celkom zjavné, že pri ukončení alkoholovej fermentácie môžeme získať víno s príjemným buketom, ktorý by sa mohol pripísať špecifickému kmeňu kvasiniek. Názory vinárskych mikrobiológov a výrobcov vína sa však v tomto rozchádzajú. Otázkou teda zostáva, čo je základom kontroverzie enológov v otázke vplyvu kmeňa vínnych kvasiniek na kvalitu budúceho vína. Rozpor možno vysvetliť rozdielmi v geografickej sfére fermentácie. Napríklad fermentácia muštov s limitujúcimi zložkami výživy kvasiniek sa líšia od muštov s dostatkom alebo nadbytkom živín (Bely et al., 1990). Niektoré kmene kvasiniek docieľujú dobrý výsledok a dokvasenie vína, iné spôsobujú úredčasné zastavenie fermentácie (Jiranek et al., 1991). Aj produkcia arómy vína môže byť závislá od metabolizmu kmeňa kvasiniek, ale aj od odrody viniča, geografickej oblasti atď. Prevláda názor, že vyjasniť problém vplyvu kmeňa kvasiniek možno len vtedy, ak sa pokusy robia opakovane s tou istou odrodou hrozna v rôznych ročníkoch a s väčším počtom kmeňov kvasiniek. V tabuľke 1 vidieť chemické zloženie vína kvasené piatimi rôznymi kmeňmi kvasiniek zamerané na produkciu prchavých vyšších alkoholov (pribudlín), prispievajúcich vôni a chuti vína.

165,4 225,4 224,3 161,7 211,5

(1–2/2008)

vali vplyv kmeňa kvasiniek na senzorické vlastnosti vína. Tieto pokusy ukázali, že kmeň kvasiniek má síce vplyv na technologické vlastnosti vína odrody Chasselas, nie však na vôňu a chuť týchto vín. Panel odborníkov nenašiel žiadne rozdiely v senzorike už po 2 – 3 týždňoch po dokvasení. Súhrn Študovali sa problémy, do akej miery môžu kmene vínnych kvasiniek pri výrobe vína ovplyvňovať senzorické vlastnosti vína. Testy uskutočňovali s jednou málo výraznou odrodou, ktorá kvasila štyrmi známymi kmeňmi kvasiniek v troch opakovaniach a v rôznych ročníkoch. Senzoricky a chemicky hodnotili kvalitu vína. Ukázalo sa, že všetky kmene kvasiniek poskytujú prakticky vína rovnakých senzorických i chemických vlastností. Napriek tomu sa odporúča pokračovať v testoch a veľkú pozornosť venovať aj pôvodu muštu a možným variáciam v rôznych ročníkoch. Treba tiež skúmať vplyv výživy vínnych kvasiniek, ktoré mušty kvasinkám môžu poskytovať.

Literatúra M. Bely et al.: Journal of Fermentation and Biotechnology 70, 1990, s. 246–253 L. F. Bisson, R. E. Kunkee: Mixed cultures in biotechnology. Vyd. Mc Grave Hill, New York 1991, s. 37–38 P. Chatonnet et al.: Journal of the Science of Food and Agriculture 60, 1992, s. 165–178 P. Holloway, R. E. Subden: Journal of Canadian Institute of Food Science Technology 24, 1991, s. 547–559 V. Jiranek et al.: American Society for Enology and Viticulture, Davis, California 1991, s. 266–269 R. E. Kunkee: Food Microbiology 1, 1984, s. 315–322 R. E. Kunkee, M.R. Vilas: Die Weinwissenschaft 49, 1994, s. 46–50 J. J. Mateo et al.: American Journal of Enology and Viticulture 43, 1992, s. 206–220 E. Minárik: Správa zo služobnej cesty do Švajčiarska, VÚVV, Bratislava 1957 Erich Minárik

Kyslík a vývoj vína na láhvi

I když je rozpustnost kyslíku ve víně slabá (víno s obsahem 6–8 mg/l při teplotě sklepa je nasyceno kyslíkem), víno jej může spotřebovat ve velkém množství. Připouští se, že bílé víno může spotřebovat až 80 mg/l kyslíku, zatímco červené až 800 mg/l. Kyslík hraje roli v různých etapách výroby vína a tato role může být blahodárná i škodlivá. Hlavní sloučeniny odpovědné za spotřebu kyslíku jsou polyfenoly, čímž se vysvětluje rozdíl ve schopnosti oxidace u bílých a červených vín. Dlouhou dobu byly oxidační jevy vznikající při zpracování vína zanedbávány, mělo se za to, že hlavní přísun kyslíku probíhal v různých stadiích kvašení. Novější podrobné studie odhalily možný značný přísun kyslíku v různých stadiích přípravy vína ke stáčení (ﬁltrace, stabilizace) a láhvování (Vidal et al. 2001; Vidal et al. 2003; Vidal et al. 2004). Z těchto studií vyplývá, že v různých stadiích přípravy a úpravy vína může vstřebat celkem 1–11 mg/l kyslíku. Řízení těchto stadií se tedy jeví jako nutný krok, pokud se snažíme o zlepšení kvality vín. Poslední přísun kyslíku se může odehrát u láhvovaného vína. V návaznosti na práce Ribéreau-Gayona z r. 1931 se soudilo, že množství kyslíku procházející korkovou zátkou je zanedbatelné, a tudíž není zodpovědné za změny pozorované u vína v lahvích. Příchod alternativ korku na trh uvedl znovu do pohybu výzkum možného přísunu kyslíku u různých typů zátek. Mnohé nedávné studie (Godden et al. 2001; Skouroumounis et al. 2005; Limmer,

2005; Lopes et al. 2005) ukázaly, že různé typy zátek mohou různým způsobem ovlivňovat víno během stárnutí v láhvi, např. na obsah oxidu siřičitého (SO2) a na absorpci při 420 nm (DO420). Teď je tedy jasné, že výběr zátky je důležitým enologickým krokem, a je tedy nutné jej integrovat do celkového procesu cesty vína ke spotřebiteli, aby nepřišla vniveč všechna dosavadní práce s vínem a aby byl brán maximální ohled na potřeby spotřebitele. Požadavky spotřebitelů na kvalitu vína spočívají v nepřítomnosti pachutí (zátkovaná vína) a především ve stabilní kvalitě každé láhve vína. Nový spotřebitel stále více hledá vína otevřená, ovocitá, zaoblená v ústech a odmítá oxidační tóny. Z tohoto pohledu by kvalita zátky měla být deﬁnována podle těchto tří hlavních kvalitativních ukazatelů: – kontrolovaná propustnost kyslíku u zátky, měřitelná podle procenta transferu (OTR), umožňuje vyhnout se vzniku organoleptických redukčních nebo oxidačních tónů; – nepřítomnost aromatických vad (např. TCA, TCB a jiné kontaminanty mikrobiálního původu); – stálost produkce. Je třeba zdůraznit roli kyslíku ve víně po naláhvovaní a zdůraznit pojem kontrolované propustnosti kyslíku při různém chování různých typů zátek ve vztahu k této kontrolované propustnosti kyslíku. Co plyne z těchto pozorování?

Zátka se stává prvořadým prvkem pro kvalitu vína, předloženého spotřebiteli; – Pojem kontrolovaného transferu kyslíku (OTR) je zásadní pro kontrolovaný vývoj určitého vína v průběhu času; – Je také zásadní používat takový typ zátky, jehož OTR je reprodukovatelný u každé výrobní šarže. I když stále zůstává mnoho k objasnění, např. speciﬁcká kapacita každého vína ke vstřebání daného množství kyslíku, je přesto možné zvážit výběr zátky kombinací enologických parametrů a marketingových údajů. Podle Petera Goddena (2005) z Australian Wine Research Institute, průkopníka a světově uznávaného odborníka ve výzkumu zátkování, „v budoucnosti zátka a různé další varianty láhvování mohou být považovány za součást procesu výroby vína, protože změny vůně a chuti vína, na které mají vliv, jsou hluboké a zdá se, že mohou mít větší význam než změny přisuzované různým vinařským a enologickým parametrům. V budoucnu by mělo být možné spolehlivě předvídat, a tedy optimalizovat vývoj vína v láhvi. Tím by výrobci dostali poprvé jistotu, že nabídnou spotřebiteli vína v optimálních podmínkách“. Je to významná výzva pro techniku, jejíž závažnost a perspektivy pochopili všichni enologové a vinaři, kteří chtějí spotřebiteli dát nejlepší záruky kvality. Pramen: Revue des Oenologues, No. 125 spécial, ss. 27–32 (akm)

(1–2/2008)

Arabská guma a víno Katarína Furdíková, Fedor Malík Oddelenie biochemickej technológie Ústav biotechnológie a potravinárstva, FChPT STU, Bratislava

Medzinárodná špeciﬁkácia publikovaná FAO v roku 1990 deﬁnuje arabskú gumu ako „vysušenú živicu získanú z kmeňov a konárov stromu Acacia senegal L. a jej blízkych druhov” (Obr. 1). Akácie „rodiace“ arabskú gumu rastú v polopúštnych oblastiach a prevažná väčšina arabskej gumy, ktorá sa dostáva na svetový trh pochádza z „gumového“ pásu subsaharskej Afriky. Ten sa rozlieha od severných oblastí západnej Afriky až na východ do Sudánu a Etiópie (Obr. 2). Arabská guma má vďaka svojim fyzikálno-chemickým, ale aj biologickým vlastnostiam široké použitie v mnohých odvetviach priemyslu [1]. Zber a spracovanie V Sudáne termín arabská guma zahŕňa dva typy gúm - „hashab“ pochádza z akácie A. senegal a „talha“ z Acacia seyal. V Zimbabwe sa arabská guma získava z A. karroo. Najrozšírenejším obchodným artiklom je však arabská guma pochádzajúca z akácie senegalskej. Akácie začínajú produkovať gumu približne v 5 až 6 roku života, pričom maximálnu produkciu vykazujú v 14. roku. Potom ich produktivita klesá. Optimálna rentabilita stromov je 30 rokov. V poslednej dobe sa rozvíjajú programy výsadby akáciových plantáží. Efektívna produkcia je 400 stromov na hektár pôdy. Takýto hektár lesa je v desiatom roku života schopný vyprodukovať 220 kg arabskej gumy pri jednom zbere (0,55 kg z jedného stromu). V 14. roku, kedy sú stromy najproduktívnejšie, možno získať z 1 ha lesa za celú sezónu 1400 kg surovej arabskej gumy [2]. Arabská guma sa zbiera ručne (Obr. 3) v období sucha, keď listy stromov začínajú ešte len rašiť. Zbiera sa živica vytekajúca spontánne z kôry akácie, i z umelo vytvorených rán. Sezó-

na zberu začína koncom októbra a trvá do konca februára, pričom za sezónu je možné vykonať 5 až 6 zberov. V otvorených košoch sa potom „gumové slzy“ zhromaždia v zberni a surová guma sa mechanicky čistí. Na trh sa dodáva v kusoch, alebo v podobe prášku. Prášková guma sa vyrába procesom sprejového sušenia. Kusy gumy sa rozpustia vo vode a roztok sa prefiltruje alebo centrifuguje, aby sa odstránili nerozpustné nečistoty. Po pasterizácii sa rozprašuje do prúdu horúceho suchého vzduchu a suší sa. Tento proces je náročný na vodu i energie, preto väčšina afrických producentov exportuje gumu len ako prírodný materiál. Kvalita a trh Dominantné postavenie na trhu s arabskou gumou má Sudán. Ten v roku 2003 exportoval 36 000 ton najkvalitnejšej arabskej gumy, čo predstavuje 62 % celosvetovej produkcie. O produkciu gumy sa v Sudáne stará štátna monopolná spoločnosť Gum Arabic Company (GAC). Ostatné krajiny „gumového pásu“ Čad, Nigéria, Senegal a Mauritánia exportujú každý len približne 5% tejto komodity. Po Európskej únii, ktorá ročné importuje 30 až 50 000 ton arabskej gumy, nasledujú USA s importom 15 000 a Japonsko s 2000 tonami ročne. Táto komodita bola v USA vyňatá z obchodného embarga na základe požiadaviek spoločností ako sú Coca-Cola alebo Pfizer, ktoré sú na pravidelných dodávkach arabskej gumy veľmi závislé. Arabská guma „hashab“ z Acacia senegal zo Sudánu sa všeobecne považuje za štandard kvality. Zo Sudánu je to najmä oblasť Kordofan, ktorá má v tomto smere najvyššiu reputáciu. Nigérijská guma má oproti sudánskej veľmi variabilnú kvalitu. Kvalita tu súvisí najmä s druhom akácie a spracovaním zbieranej gumy. Každá várka pozbieranej gumy sa riadne testuje a chemicky analyzuje a pridelí sa jej certifikát kvality (vlhkosť, optická rotácia, nerozpustný podiel). Ceny arabskej gumy sa pohybujú od 2 700 do 5 000 USD za tonu, pričom cena závisí od kvality a určuje ju organizácia GAC. Charakteristika a použitie Arabská guma pochádzajúca z akácie senegalskej je bledá až oranžovohnedá, tuhá, krehká látka. Najkvalitnejšie kusy sú celé, okrúhle slzy,

oranžovohnedej farby s matným povrchom a na lome majú vzhľad podobný sklu (Obr. 4). Chemickým zložením je arabská guma zmes oligosacharidov, polysacharidov a glykoproteínov, ktorých základnými jednotkami sú sacharidy arabinóza, galaktóza, ramnóza a kyselina glukurónová [3]. Presná chemická a molekulárna štruktúra polysacharidu závisí od botanického pôvodu akácie. Na rozdiel od niektorých ďalších (tragakantová guma) sa guma arabská veľmi dobre rozpúšťa vo vode, a to aj vo vysokých koncentráciách bez toho, aby sa viskozita média výrazne zvýšila. Hydrofilná glykozidická a hydrofóbna proteínová časť jej dávajú emulzné a stabilizačné vlastnosti. Emulzifikácia je čiastočne zlepšená molekulovou flexibilitou, ktorá umožňuje väčšiu povrchovú interakciu s kvapôčkami rôznych olejov. Kombinácia vysokej rozpustnosti vo vode a nízkej viskozity dáva arabskej gume skvelé zahusťovacie a suspenzné vlastnosti [4]. Komplexná zmes sacharidov a glykoproteínov dodáva arabskej gume jednu z najužitočnejších vlastností – jej perfektnú stráviteľnosť. Stále ostáva dôležitou súčasťou nealkoholických nápojov, gumových cukríkov a žuvačiek. V Európe má arabská guma označenie E 414 a používa sa najmä ako emulzifikátor, alebo ako prevencia kryštalizácie cukru. V mliekárenstve a pekárstve sa používa pri výrobe toppingov, krémov a na polevy. V nápojovom priemysle slúži ako stabilizátor vône, emulzifikátor rôznych olejov (citrusové džúsy) alebo protizákalový agens. V liečivách čoraz častejšie nahrádza modifikované škroby a celulózy. Využíva sa ako viažuci alebo suspenzný prvok, ako povlaková vrstva liekov, alebo emulzifikátor. Pre umelcov je tradičným pojidlom vodových farieb, je zložkou krémov na topánky, lepidla na poštové známky a v tlačiarenstve neodmysliteľnou súčasťou atramentových náplní (stabilizátor viskozity). Použitie vo vinárstve Pre boj so zákalmi vo víne existujú tri zbrane – prídavok protektívnych koloidov, ošetrenie teplom a ultrafiltrácia. Medzi protektívne koloidy, ako sú želatína alebo dextrín, patrí aj arabská guma. Protektívne koloidy všeobecne vo víne zabraňujú precipitácii (vypadávaniu) rôz-

(1–2/2008)

Obr. 1 – Acacia senegal L. nych látok z roztoku. Takýmito látkami sú najčastejšie vínny kameň a vínan vápenatý, rôzne kovy (hlavne železo), proteíny a u červených a ružových vín tiež kondenzované farbivá. Arabská guma je teda veľmi vhodná na stabilizáciu mladých vín, ktoré sú náchylné k tvorbe kryštalických a kovových zákalov, zabezpečuje stabilitu farby červených a ružových vín, zabraňuje zákalom a kondenzácii farebných látok vo vínach, ktoré sú vystavené nízkym teplotám. Okrem stabilizujúceho účinku, má arabská guma na víno aj senzorický vplyv. Pozitívne ovplyvňuje pocit hladkosti a mäkkosti na jazyku a dokáže maskovať kyslú chuť a adstringenciu tanínov. Vďaka nej je víno krajšie, guľatejšie a plnšie v chuti [5]. Gumy pochádzajúce z rôznych botanických druhov akácií majú rôzne vlastnosti, ktoré môžu ovplyvniť použitie vo vinárstve. Preto existujú špeciálne produkty obsahujúce rôzne druhy arabskej gumy pre biele a pre červené vína a tiež pre špeciálne použitia. Arabskú gumu ur-

Obr. 2 – Pás „arabskej gumy“

čenú pre vinárske účely je možné na trhu nájsť v čistej forme, ale aj v kombinácii s ďalšími látkami. Pre lepšiu manipuláciu sa „vinárska“ arabská guma dodáva v kvapalnej podobe. Jej ochranný účinok je závislý od koncentrácie iónov železa a medi vo víne, a takisto od „stupňa nasýtenia“ vína vínanom draselným a vápenatým. Dávka čistej arabskej gumy sa odporúča (podľa potreby) v rozmedzí 40–100 ml/hl. Najvyššia odporúčaná dávka arabskej gumy je 150 ml/hl. Okrem čistej arabskej gumy, na našom trhu existujú aj zmesné prípravky. Najznámejším je pravdepodobne zmes arabskej gumy a esterifikovanej kyseliny metavínnej, ktoré vzájomným pôsobením dlhodobo chránia víno voči kryštalickým zákalom. Zvyšujú stabilitu vína aj pri vyššej teplote skladovania vína, vylepšujú organoleptické vlastnosti vína a súčasne u červených vín zvyšujú stabilitu farbiva. Arabská guma spôsobuje, že preparát má omnoho širší záber na rôzne typy kryštálov a dlhodobejší účinok ako iné, bežné druhy preparátov kyseliny metavínnej. Odporúčané a zároveň maximálne dovolené dávkovanie takéhoto preparátu je 10 g/100 l vína. Kyselina citrónová spolu s arabskou gumou sú účinnými zložkami ďalšieho obchodného prípravku. Pomocou tohto preparátu je možné viazať kovy až do predpokladanej ekvivalencie 7 g/100 l hexakyanoželeznatanu draselného. Negatívom takéhoto prípravku je, že sa vo víne zvyšuje koncentrácia kyseliny citrónovej nad legislatívou povolenú hranicu. Navyše to znamená aj isté riziko spojené s bakteriálnou kontamináciou vína, pretože kyselina citrónová je vhodným uhlíkatým zdrojom bakteriálnej mikroflóry. Ako všetky ošetrujúce prostriedky, aj použitie arabskej gumy musí byť dôkladne preskúšané pomocou číriacej skúšky. Dávka musí byť úmerná nestabilite vína, ktorá je určená testom stabilnosti pri nízkej teplote (4–6 dní pri 2 °C). Prípravky obsahujúce arabskú gumu sa pridávajú do hotového vína, po poslednej filtrácii, niekoľko dní pred plnením. Potom už víno nemož-

Obr. 3 Africká žena zbierajúca arabskú gumu no znova ﬁltrovať, lebo jej protektívny efekt sa ﬁltráciou odstráni. Arabská guma je všestranne použiteľná látka a do vinárstva vnáša nové možnosti. Mladé nestabilné vína dokáže rýchlejšie „skrotiť“, vyzdvihne skryté pozitíva a zlepší ich celkový senzorický dojem. Univerzálne používanie tohto prípravku však nie je na mieste. Ako vedia viacerí skúsení vinári, krásne víno je možné vyrobiť aj bez tejto „zázračnej“ substancie. Literatúra [1] Verbeken, D., Dierckx, S., Dewettinck, K., 2003.: Exudate gums: occurence, production, and applications, Appl. Microbiol. Biotechnol. 63, pp 10–21. [2] Rahim, A. H., 2006.: Economic Analysis of Deforestation: the Case of the Gum Arabic Belt in Sudan PhD-thesis Wageningen University. [3] Williams, P. A., Phillips, G. O., 2000.: Gum arabic, in G. O. Phillips and P. A. Williams, Handbook of hydrocolloids, CRC Press, Cambridge, England, pp 155–168. [4] Sanchez, C., Renard, D., Robert, P., Schmitt, C., Lefebvre, J., 2002.: Structure and rheological properties of acacia gum dispersions, Food Hydrocolloids 16, pp 257–267. [5] Lebrun, R.; Muller, Y.; Stocke, R., Sachgebiet, P., 2006.: Gummi arabicum: Stabilisiert die Farbe, verbessert das Mundgefühl. Das Deutsche Weinmagazin Germany, (4), pp 18–21. Obrázky archiv autorky

Obr. 4 – Arabská guma

HM, s. r. o., Hodonín vás srdeênø zve na svoji expozici vinaĆské a vinohradnické techniky na veletrhu Vinex 2008, konaném ve dnech 4. až 7. bĆezna v Brnø

HM, s. r. o., Na Pískách 5, 695 01 Hodonín, tel./fax +420 518 374 231, mobil +420 602 512 157, e-mail: hm@hmhodonin.cz

HOBRA NOVINY

ročník I / číslo 1 / rok 2008

Hobra rekordně roste, prorazila nově na severoamerický trh V průběhu roku 2007 zaznamenala HOBRA výrazný obchodní úspěch. Filtrační desky ve formě speciální filtrační kapsy jsme prosadili pro filtraci fritovacích olejů v řetězcích rychlého občerstvení na území USA. I díky tomu jsme zaznamenali 30% nárůst obratu. Vedle spolehlivých filtračních desek pro použití v nápojovém, chemickém, farmaceutickém, biotechnologickém a kosmetickém průmyslu, jejichž objem každoročně stále více roste, je tento fakt výsledkem cíleného rozvoje vlastní výrobkové řady. Tímto úspěchem zároveň navazujeme na již vybudované výrobní kapacity pro realizace nerezových filtračních technologií, kde se v tomto roce začínají naplňovat naše očekávání ohledně objemů vyráběných zařízení. HOBRA staví svůj úspěch na špičkovém týmu pracovníků, který bude i nadále pravidelně rozšiřován. Vedle posílení kapacit odborných sil ve vedení výrob, očekáváme růst počtu kolegů v oblastech jako je prodej, vývoj, technologie či controlling. Své zaměstnance považuje firma za to nejcennější co má, a bez jejich přispění by naše výborné výsledky nebyly myslitelné. Ve společnosti budujeme na úspěch orientovaný motivační systém, který umožňuje adekvátní odměnu. Zároveň se snažíme vytvářet příjemné pracovní prostředí, které by inspirovalo k tomu nejlepšímu, co v nás je. Významnou investicí umožňující další rozvoj společnosti bylo letošní odkoupení areálu bývalé pily na pozemcích přímo sousedících s areálem naší firmy. Strategií firmy HOBRA – Školník s.r.o. je poskytovat svým zákazníkům maximální kvalitu výrobků a služeb. Vedle toho však usiluje o aplikaci odpovědného přístupu, který reflektuje zájmy všech dotčených institucí a jedinců. Tedy vedle zákazníků také ve velké míře zaměstnanců, dodavatelů, věřitelů, vlastníků a obyvatel regionu, potažmo státu. To je důvod, proč HOBRA pravidelně investuje mimo svůj vlastní růst i do aktivit umocňujících regionální rozvoj Broumovska.

Hobra posiluje tým v Česku a na Slovensku Jak jsme již informovali, rozšiřuje HOBRA cíleně svůj tým. Jsme velice rádi, že dnes můžeme oznámit posílení našeho prodejního oddělení. Důvodem personálního posilování aktivit v prodeji je naše rozrůstání a neustálé pronikání na nové zahraniční trhy a také uvědomění si nutnosti nabízet našim stávajícím zákazníkům přidanou hodnotu ve formě poradenství a konzultací a podpořit tak prakticky jedno z našich hesel, tedy že HOBRA znamená i „ŘEŠENÍ VAŠÍ FILTRACE“. Konkrétní posilou je Ing. Martin Sopouch, který jak doufáme bude s Vámi všemi v blízkém kontaktu. Je to absolvent Lednické fakulty MZLU (obor Zpracování zahradnických produktů) a člověk pohybující se ve vinařském prostředí od ranného věku. Jeho hlavní náplní práce bude dostát našim firemním závazkům a v souladu s projektem „SPOLEHLIVÁ FILTRACE“ poskytovat kompletní konzultantskou a poradenskou činnost všem našim stávajícím i budoucím zákazníkům a partnerům jak z Čech a Moravy, tak i ze Slovenska. Jsme pevně přesvědčeni, že s jeho pomocí se naše filtrační řešení stanou nedílnou součástí Vašich zpracovatelských technologií.

Nová internetová prezentace Hobry bude přehlednější a plná užitečných informací Ke všem změnám, které v HOBŘE probíhaly minulý rok a které poběží i v tomto roce je třeba zmínit i práce na nové internetové prezentaci. Na novém, jak my říkáme HOBRAWEBu. V HOBŘE jsme vždy dbali na otevřenost v komunikaci a aktuálnost poskytovaných informací. Jedním z cílů projektu HOBRAWEB je tedy pokračovat v této činnosti, poskytovat aktuální informace, uvádět novinky, sdělovat kde se s námi můžete setkat osobně, a také podávat podrobné informace o nabízených produktech a službách. To vše by mělo být v novém designu, který bude aktuálnější, přehlednější a doufáme i atraktivnější. Nedílnou součástí nového HOBRAWEBu bude část nazvaná FAQ (často kladené otázky), která by Vám měla být nápomocna při hledání odpovědi na konkrétní a praktické otázky týkající se jak obecně filtrace, tak i produktů, obsluhy zařízení a nabízených služeb. Poskytne Vám buď konkrétní informace, nebo Vás odkáže na jiné místo prezentace, kde potřebné informace získáte. Zároveň budeme tuto část stále průběžně doplňovat, tak aby poskytovala opravdu aktuální a užitečné informace. Samozřejmě že na HOBRAWEBu najdete i veškerá další potřebná data týkající se naší společnosti, stahovatelné dokumenty i důležité kontakty. Věříme, že to vše v budoucnu oceníte, nicméně už nyní na našem webu najdete spoustu zajímavých informací, stačí pouze kliknout na www.hobra.cz.

Hobra na Vinexu. Přijďte! HOBRA je již tradičním účastníkem veletrhu Salima, respektive Vinex. Dovolte nám proto Vás co nejsrdečněji pozvat k návštěvě naší expozice na veletrhu VINEX 2008 v pavilonu A2 stánek 032. V rámci návštěvy se můžete podrobně seznámit s výrobky HOBRA a službami jak z oblasti filtračních médií, tak i filtračních zařízení a technologií. Naše výrobky jsou i nadále nabízeny v rámci projektu „SPOLEHLIVÁ FILTRACE“, který zahrnuje také služby v oblasti poradenství a konzultací. Přijďte tedy ve spolupráci s námi nalézt to nejlepší řešení Vaší filtrace, při jehož návrhu se vždy řídíme Vaším úspěchem a ekonomickou výhodností námi navrhovaných řešení. Na stánku Vás bude čekat dobře naladěný a odborně zdatný tým, letos navíc posílený, který Vás podrobně seznámí s celým sortimentem našich produktů včetně novinek. Proto neváhejte a přijďte zjistit podrobnosti. Děkujeme za dosavadní spolupráci a těšíme se na Vás.

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

(1–2/2008)

Upotrebené vínne kvasnice na skládkach a ich vplyv na biodiverzitu kvasiniek

Vyselektovali väčšinu obchodných preparátov ASVK pre najrôznejšie účely vinárskej výroby, napríklad na toleranciu voči alkoholu, na produkciu prijateľných metabolitov na prevenciu vzniku nežiadúcich pachutí, najnovšie aj na zvýšenie intenzity farby červených vín. Všeobecne sa dosial zvýšenie kvality a stability vín. Výrobcovia vína tak dostali alkoholovú a malolaktickú fermentáciu úplne pod kontrolu. Obchodné preparáty sa vo výrobe používajú bez akýchkoľvek výhrad, ak dodržujú výrobcom odporúčané podmienky. Vedno s inými tekutými alebo pevnými odpadmi sa ASVK dostávajú do environmentu buď blízko vinárskeho závodu alebo okolia vinohradu. Chovanie kvasníc v ekosystéme je pomerne neznáme. Nie je známy ani ich možný dopad na prirodzenú mikroflóru hrozna či „domácu“ mikroflóru vinárskeho závodu. Nepoznáme ani skutočnosť, či kvasinky upotrebených kvasníc preživajú a ak áno, ako vplývajú na svoje prostredie. Len veľmi málo údajov je k dispozícii, ktoré by mohli prispieť k objasneniu týchto otázok (Frezier, Dubourdieu 1992). Nedávno uskutočnili v Juhoafrickej republike v pobrežnej oblasti Kapska rozsiahlu biogeografickú štúdiu s cieľom zistiť a vyhodnotiť ako prežívajú už použité kvasnice ASVK na skládkach v blízkosti vinohradov. Ďalším cieľom týchto štúdií bolo nájsť odpoveď na otázku, či sú „kultúrne“ ASVK alebo spontánna kvasinková flóra schopná spájať sa s prirodzenou flórou a ako vplývajú na mikroflóru muštu počas fermentácie. Viacročný výskum prebiehal paralelne aj vo Francúzsku a v Portugalsku v rokoch 2001–2003. V tabuľke 1 sa uvádza distribúcia globálnych údajov podľa krajiny a ročníka (Valero et al., 2005). Tabuľka 1

Molekulová charakterizácia z 2355 izolátov Saccharomyces 296 kmeňov reprezentuje 7,8 % spoločenstva kvasiniek s fermentačnou schopňosťou, väčšinu z nich (5,8 %) z pozberovej kampane. Treba upozorniť, že uvádzané výsledky neumožňujú urobiť závery o počte kmeňov na povrchu hrozna, ktorý je však veľmi malý. Možno konštatovať, že počet obchodných kmeňov kvasiniek s istotou izolovaných zo vzoriek bol 12 %. Globálne údaje odrážajú značne odlišné situácie. Štyri vinohrady z nich sa odoberali vzorky, boli vzdialenejšie od vinárskeho závodu, napríklad vinohrad F v Portugalsku a tri vinohrady A, B, C vo Francúzsku, vykazovali veľmi malý počet obchodných kmeňov kvasiniek medzi 0 % a 2 % fermentačného spoločenstva: izolovali ich len z 5 vzoriek. Kvasnice na skládkach a ich vplyv na biodiverzitu kvasiniek Systematické štúdium kvasinkovej ﬂóry po fermentácii v blízkosti skládok umožňuje pohľad na dopad obchodných ASVK na ekosystém kvasiniek z 20 – 1000 m od vinohradov či vinárskych prevádzok. Analýza kvasinkových spoločenstiev pri spontánnej alebo riadenej fermentácii umožnilo izolovať väčší počet kvasiniek Saccharomyces sp., ktoré sú prítomné len vo veľmi malom počte kmeňov na hrozne. Treba uviesť z 30 kolónií izolovaných zo spontánnej fermentácie našli v priemere len 5 biotypov Saccharomyces v jednej vzorke, čo však indikuje, že počet analyzovaných kolónií sa zdá byť dostačujúci, aby poukázal na pôvodnú diverzitu kvasiniek. Na základe týchto údajov možno súdiť, že diseminácia obchodných preparátov ASVK alebo kvasiniek zo spontánnej fermentácie vo vinici sa obmedzuje na krátke vzdialenosti skládok od vinárskeho závodu či vinohradu a zrejme aj na obmedzený časový horizont.

ACE-Francúzsko BDF-Portugalsko 2001

2002

2003

Celkove

Počet vzoriek

198

Spont. kvasenie

126

Počet izolátov

726

576

990

360

450

690

3780

Saccharomyces

406

570

120

300

209

690

2355

Z celkove 198 vzoriek a 126 muštov (64 %) uskutočnenej fermentácie bolo 20 % pred zberom a 44 % po zbere. Percento spontánnych fermentácií bolo v oboch krajinách podobné: 66 % vo Francúzsku a 60 % v Portugalsku získali 1780 kolónií z ktorých izolovali 2355 a identifikovali ako Saccharomyces sp. Identifikovali 296 kmeňov s genetickým profilom obchodných ASVK. V tabuľke 2: obchodné kmene kvasiniek nájdené v každom vinohrade v jednotlivých rokoch (Valero et al., 2005). Tabuľka 2 Vinohrad

Spont. kvasenie

126

Počet izolátov

570

720

870

480

690

450

3780

ACE-Francúzsko

BDF-Portugalsko

Spolu

Záver Na základe uvedených dát a skutočností vyplýva, že vývin rozšírenia (diseminácie) kvasiniek ASVK vo vinohradoch je obmedzený na krátke vzdialenosti skládok, čo platí aj pre vinárske prevádzky. Je to zrejme aj časove obmedzené. Až 90 % i viac kmeňov ASVK sa našlo vo vzdialenosti 20 až 1000 m na skládkach od vinice či vinárskeho závodu: neimplantovali sa však zrejme systematicky do ekosystému. Dispergované obchodné kvasinky môžu pochádzať z macerovaných šupiek (rmutu) a odpadných vôd z prevádzky závodu skládky. Zdá sa, že tieto kvasinky by nemali značnejšie ovplyvňovať „domácu“ mikroﬂóru vinárskej prevádzky (Bertran et al. 2002). Ovplyvnenie autochtónych kvasiniek sa však nevylučuje. Literatúra G. Beltran et al.: Systematic Applied Microbiology 25, 2002, s. 287– 293 V. Frezier, D. Dubourdieu: American Journal of Enology and Viticulture 43, 1992, s. 375–380 E. Valero et al.: Les XVIIes Entretiens Scientiﬁques Lallemand 13, 2005, s. 55–60 Erich Minárik

(1–2/2008)

Sudy z jedovatého akátu? Mgr. Jiří Drábek, Ph.D.

Nevím, jak odpověď Ing. Jiřího Sedla, CSc., uspokojila čtenáře, potažmo zmíněné ostravské lékaře. Mne však uspokojit nemohla. Tvrzení „kdyby to byla pravda…, dávno by jeho používání bylo zakázáno“ má racionální jádro, ale nese v sobě jeden háček – problém mohl zatím uniknout pozornosti. Lékaři, kteří byli vystaveni konceptu medicíny založené na důkazu (evidence based medicine), určitě znají více případů z lékařské historie, kdy se zavedená praxe musela revidovat. Mne napadlo jen pouštění krve žilou jako obecný lék na horečku anebo dosud prodávané drahé placebo, zvané homeopatikum. Pojďme se na možné hypotézy o jedovatosti sudů z akátu (Robinia pseudoacacia) podívat systematicky. Jako úplný laik v této problematice si hypotézy mohu rozdělit do čtyř skupin:  Sudy z akátového dřeva jsou jedovaté a jed se uvolňuje do vína. Vnímavost k akátovému jedu je však individuální a negativní účinky nelze odlišit od účinků nadměrného požití alkoholu.  Akátový jed se zničí při výrobě sudu.  Akátové dřevo není jedovaté, přestože jiné části rostliny jedovaté jsou.  Jedovatost akátu je pověra. Zadáním kombinace klíčových slov: robinia AND (poison* OR toxi*) na webových stránkách http://scholar.google.cz a www.ncbi.nlm. nih.gov/pubmed nyní zkusím získat informace pro to, abych z hypotéz mohl vybrat tu nejpravděpodobnější. Předně, akát je opravdu jedovatý – vědí o tom své chovatelé dobytka a koní (www.fortunecity.com/roswell/chaney/191/id101.htm). Akátové jedy fazin a robin jsou bílkovinné povahy (1). To by mohlo znamenat, že při výrobě sudů, kdy se používá oheň (http://mastergardenproducts.com/barrelsmade.htm), budou inaktivovány stejným způsobem, jako se teplem nevratně mění struktura vaječného bílku. Nenechme se však mýlit. Ricin, skočcový jed, je také bílkovinné povahy a přitom je překvapivě termostabilní (www.cfsan.fda.gov/~dms/ defres05.html). Mimochodem, ricin je silným a populárním jedem – použily jej v roce 1971 komunistické tajné služby jako náplň dutého

1,5mm broku ve špičce deštníku, který v Londýně zdánlivě mimochodem zavadil o lýtko bulharského disidenta Georgije Markova. Markov do čtyř dnů zemřel. Ne nadarmo má ricin dnes nálepku levné teroristické zbraně. Robin se v malých dávkách dá použít jako lék (2) (www.wikipatents. c o m /c a /2 3 01–18 4 8. html), ve středních dávkách funguje jako dávidlo/projímadlo a ve vysokých dávkách srá- Vlevo na horizontu: „...omamně kvetou akátové háje.“, chtělo by ží červené krvinky a je se zapět s básníkem nejmoravštějším Janem Skácelem. Faktem je, že akát kromě sklepa najde výtečné využití i ve vinici – např. smrtelný. Po sežvýkání kůry jako akátové kolí při výsadbě „na hlavu“ (v popředí). Foto R. Stávek akátu lze u přiotrávených dětí sledovat nevolmicroarray analysis. Tree Physiol 2004; 24(4): nost, nechutenství, slabost, pocit sucha v hrdle, 461–474. rozšíření zornic, svalové záškuby a nepravidel(4) Yang J, Park S, Kamdem DP, Keathley ný puls. DE, Retzel E, Paule C et al. Novel gene expresA tím se dostáváme k rozuzlení hádanky: jesion proﬁles deﬁne the metabolic and physiolodovatými částmi rostliny jsou vnitřní část kůry, gical processes characteristic of wood and its kořen, semena a snad listy, ne však dřevo. Rozextractive formation in a hardwood tree specidíly mezi jednotlivými částmi rostliny v metaes, Robinia pseudoacacia. Plant Mol Biol 2003; bolitech jsou potvrzeny nejmodernější techni52(5): 935–956. kou – pomocí cDNA čipů (3;4). (5) Kespohl S, Merget R, Overlack A, BruPokud zrovna nemáte na nějakou složening T, Raulf-Heimsoth M. Detection of noku akátového dřeva alergii (5;6), což je vel occupational wood allergens in locust wood málo pravděpodobné, tak se akátových dust (Robinia pseudoacacia L.). J Allergy Clin sudů nemusíte bát. Immunol 2006; 118(2): 522–524. Navíc akátové dřevo přidává bílému vínu (6) Drábek J. Když někdo řekne: „Já víno medové tóny (www.wynboer.co.za/recentarnemůžu“. Vin. obzor 2004; 7–8: 359. ticles/200609woodinwine.php3). Takže, pokud se chcete po požití šesti litrů řádková inzerce vína vrátit domů se slovy: „Moje milá, nebudeš  Prodám nerezové uzavřené nádoby 2 ks, tomu věřit, ale přiotrávili mě akátem,“ pochoobsah 300 l. Tel.: 777 314 313 pení nečekejte… Kdo daruje nebo levně prodá staré vinařské knihy a časopisy, např. z pozůstalosti. Použitá literatura: tel.: 775 197 443. (1) Rudiger H, Gabius HJ. Plant lectins: Kdo levně prodá mlýnek nebo ruční mlýoccurrence, biochemistry, functions and applinek, lis na víno do 100 l. – starší. Tel.: 607 cations. Glycoconj J 2001; 18(8):589–613. 642 790 (2) Pusztai A, Bardocz S, Ewen SW. Uses Koupím novou nebo zachovalou kameniof plant lectins in bioscience and biomedicine. novou nádobu na víno. tel.: 602 582 589 Front Biosci 2008; 13: 1130–1140. Prodám plastové nádrže na paletě 1 000 l (3) Yang J, Kamdem DP, Keathley DE, Han v ochr. kleci. Vhodné na víno, vodu apod. KH. Seasonal changes in gene expression at the A nerezové nádrže 10 000 l. Tel.: 603 543 sapwood-heartwood transition zone of black lo528 cust (Robinia pseudoacacia) revealed by cDNA

(1–2/2008)

Důležitost laboratorní kontroly kvality v technologii vína Ing. Aleš Gala technolog vinařství VINOHRAD CZ, s. r. o.; gala@vinohrad.cz

Ve světě je téměř neodmyslitelné, aby vinařství, které chce produkovat kvatitní vína, nemělo vlastní laboratorní kontrolu všech technologických kroků, kde hrozí nebezpečí narušení kvality v procesu. Nemluvím o ničem jiném než o kontrole kritických bodů ve výrobě, tedy HACCP popř. ISO, které legislativa požaduje od každého potravinářského provozu. Vinařství je svým způsobem také potravinářský provoz, který musí splňovat určité aspekty. Pokud si představíme jednotlivé technologické kroky již od pěstování suroviny až po nalahvování vína, naskytne se nám široká škála míst ve výrobě, které je možno nesprávným provedením narušit. Samotná technologie vína začíná od požadavků konzumenta, který stanoví, jaké víno bychom měli vyrobit. A odtud se dostaneme až na začátek, tedy vypěstování a sklizení suroviny požadované kvality. Kdy tedy přesně hrozen sklidit? Jaké musí slpňovat aspekty? Jak správně ho zpracovat? Jakým způsobem školit víno? Jak udržet jeho stabilitu? Na tyto otázky a na mnoho dalších se dá velice přesně odpovědět právě v laboratoři. V přiložené tabulce je nastíněna výroba vína po laboratorní stránce a ukazuje nám jaké parametry lze a třeba v základu stanovovat, abychom dosáhli kýženého výsledku. Stanovení fyziologické a technologické zralosti je první nejdůležitější krok k tomu, abychom dostáli přání zákazníka v podobě vína. Hrozny Jak už bylo řečeno, kontrola kvality hroznů předchází jejich sklizni. Základní parametry, které rozhodují o termínu sklizně jsou především cukernatost, celkové kyseliny (resp. poměr těchto dvou veličin) a pH. Dále jsou také rozhodující stanovení jednotlivých kyselin, především poměr vinné a jablečné, a také laboratorní kontrola zdravotního stavu hroznů více či měně napadených šedou plísní Botrytis cinerea, která se projevuje přítomností oxidativního enzymu laccásy.

Výrobní fáze

Doporuřené analýzy

Doplňující analýzy

HROZNY

Analýzy pro získání hodnot cukernatosti, pH, titrovatelné kyseliny (TA); Fyzikální zkoušky zdravotního stavu, teploty, odrůdového aroma a chuti.

Dodatečně zkoušky zralosti slupky a semínek; Jablečná, mléčná, vinná kyselina; Poměr cukr/kyselina;

MOŠT

Teplota; cukernatost, pH, TA, SO2, Amonný a asimilovatelný dusík; Mikroskopická kontrola případné mikroﬂóry

Proﬁl kyselin; jablečná, mléčná, vinná, citronová; Těkavé kyseliny (VA); Procento sušiny; SO2; Laccásová aktivita; zakalení moštu atd.

KVASÍCÍ MOŠT

Cukernatost resp. měrná hustota (denně); Teplota (denně) Alkohol; Zkvasitelný cukr (RS); VA; pH; měrná hustota (sp.gravity); Mikroskopická kontrola; Četnost kvasinek a bakterií; Jablečná, vinná kyselina; SO2

DALŠÍ KONTROLY KVAŠENÍ

UKONČENÍ PRIMÁRNÍ FERMENTACE

Alkohol; pH; TA; SO2; VA; RS; Jablečná kyselina (především při jablečno-mléčné fermentaci (JMF));

ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

Problémové víno projde senzorickým a laboratorním vyhodnocením

PRŮBĚH A KONEC PROCESU ZRÁNÍ

pH; rH; TA; VA; SO2; RS; Kont- Alkohol; Jablečná kyselirola mikrobiální kontaminace; na (v případě neproběhnuSenzorický vývoj vína tí JMF)

PŘED LAHVOVÁNÍM

Krášlící zkoušky (bílkovinná stabilita, čiření, změny v chuti, TA/pH); SO2; Teplotní a chlaFiltrovatelnost dová stabilita; Alkohol; pH; rH; TA; VA; Jablečná kyselina; MIKROBstabilita,

LAHVOVÁNÍ

Senzorický vývoj; Míra plnění; Tlak pod korkem; Kontrola sanitačních podmínek;

PO LAHVOVÁNÍ

SO2; rH; Kontrola sterility vína a případné kontaminace; Pravidelná senzorická kontrola vína a jeho stability

Vinaﬁství - návody do laboratorních cviãení

(J. Balík)

Proﬁl kyselin; Zkoušky na krášlení (čiření/bílkoviny, barva/stabilita); Mikrobiologický proﬁl

156 Kþ 150 ,(vč. 9% DPH) (vã. 5% DPH)

Publikace primárnû urãenc posluchaãÛm ZF MZLU Brno mÛÏe také v nespolední fiadû v˘bornû slouÏit jako rukovûÈ pracovníkÛm laboratofií, v˘robním podnikÛm a obchodním organizacím zab vajícím se zkou‰ením a testováním vín a sledováním jejich látkového sloÏení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádûní základního chemického rozboru mo‰tÛ a vín a vybrané metody speciálních anal˘z jejich látkového sloÏení. Zvlá‰tní pozornost je vûnována hodnocení hroznÛ a mo‰tÛ jakî suroviny, zji‰Èování stability vína pfied lahvováním a postupÛm umoÏÀující správnou volbu technologick˘ch opatfiení zabezpeãujících jejich stabilitu. Mikrobiologická cviãení se zab˘vají zejména hodnocením aktivních su‰en˘ch vinn˘ch kvasinek a vyprodukovanou kvasniãní biomasou. V závûreãné ãásti je vûnována pozornost základním statistick˘m hodnocením získan˘ch dat a pfiípravû vybran˘ch odmûrn˘ch roztokÛ pouÏívan˘ch ve vinafiské analytice. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2008)

Mošt Důležité je zjistit, jaké aspekty má mošt, který připravujeme ke kvašení, aby kvašení probíhalo správným způsobem. To znamená kontrolovat teplotu moštu při odkalování, před zakvášením apod., zjištění cukernatosti, celkových kyselin, volného SO2 a pH, zajišťující také zdárný průbeh fermentace. Zapomenout by se také nemělo na určení množství asimilovatelného a amonného dusíku, tedy výživy, které je třeba dodat před a v průběhu kvasu. Zjištěním množství těchto parametrů a následným dodáním potřeného množství zaručíme kontrolu zdárného průběhu tohoto procesu. Kvasící mošt a konec primární fermentace Průběh kvašení se sleduje pod drobnohledem a provádí se denní kontroly teploty, cukru, resp. měrné hustoty. Vhodné je také kontrolovat mikroflóru kvašení, ale též ji zkontrolovat ještě před kvašením. S tím je spojeno stanovení těkavých kyselin, které potvrdí nebo vyvrátí přítomnost škodlivé mikroflóry či nespráných podmínek kvašení. V druhé polovině kvašení se sleduje hodnota měrné hustoty a s tím spojené množství vznikajícího alkoholu a ubývajícího cukru, a to především u konce kvašení hlavně u vín, kde chceme případně zastavit kvašení a ponechat nižší hodnotu alkoholu na úkor zbytkového cukru. Po ukončení fermentace sledujeme množství volného, popř. celkového SO2 a jeho managment. Samostatnou kapitolou je jablečno-mléčná fermentace. Rozhodující je množství SO2, alkoholu, hodnota pH před zaočkováním bakteriemi. Konec fermentace se určí stanovením množství kyseliny jablečné a mléčné, popř. citronové. Jablečno-mléčná fermentace Po ukončení primární fermentace, popřípadě v jejím průběhu technolog především u modrých odrůd kontroluje a nastavuje podmínky ke zdárnému tzv. biologickému odbourání kyseliny jabečné bakteriální mikroflórou. Je třeba kontrolovat obzvláště pH, množství volného, popř. celkového SO2, zbytkového cukru, teplotu před samotným započetím procesu. Nejdůležitějšími parametry z hlediska metodiky je stanovení jenotlivých organických kyselin jako jablečné, mléčné, popř. citronové. Do nedávna bylo stanovení těchto veličin největším problémem pro každého technologa či vinařskou laboratoř. Náklady na vybavení pro sledování těchto kyselin byly příliš vysoké, aby si je každé vinařství mohlo stanoDůsledky změny klimatu na vinohradnictví Projevují se více směry. Například zřejmě dojde k náhradě současných podnoží K 5 BB, T 5C, K 125 AA a SO 4 podnožemi ze středomoří, jako jsou Richter 110, Paulsen 1103 nebo 140. Jsou odolnější vůči suchu a tím jsou vhodnější pro nastávající klima. Je také nezbytné zvážit, zda vybrané viniční tratě jsou nejvhodnější. Přestává platit, že svah orientovaný na jih je ten nejlepší. Rozhodně začíná hrát větší roli vododržnost půdy. Také řez révy má svůj vliv. Pokud se vynechá řez úplně, vzniká na keři více menších hroznů, což umožňuje dostatečný výnos, hrozny dozrávají později a jsou v dobrém zdravotním stavu. Výška vedení je rovněž důležitá. V době sucha je výhodné nižší množství listů a jejich dobré oslunění. Nižší podíl listů vůči hroznům vede ke snížení růstu. DDW 13/3/JS Diplom Wines and Spirits se uděluje už i ve Švýcarsku V květnu 2007 zahájila činnost Vinařská akademie Rakouska i ve Švýcarsku výukou v oblasti obchodu s vínem a v gastronomii. 40 studentů využilo této příležitosti a navštívilo kurzy ve Wädenswil. Během studia proběhne výuka i v Rustu (A), Geisenheimu (D), Brixenu (I) a v Maďarsku. W 7/1/JS Biovíno ve světě Překvapivě největší množství biovína pochází z Číny. Následuje Itálie s 33 tisíci hektarů vinohradů a pak Španělsko s 15 tisíci hektarů. V Rakousku je 2 450 ha a ve Slovinsku 140 ha biovinic. DDW/3/24/JS

vovat samo, ale dnešní možnosti jsou jiné. Každý vinař, ať velký či malý, může tuto metodiku zvládnout sám dostatečně přesně a s nízkými náklady. Když se k tomu přidá ještě nutnost rychlého získání výsledků, je stanovení těchto kyselin plně v rukou technologa. Průběh zrání vína a jeho školení V průběhu zrání vín se provádějí zkoušky čiřících prostředků k určení správného druhu čiření a množství čiřících prostředků. K takovému stanovení neodmyslitelně patří také senzorické zkoušky. Hlídáme množství SO2, jehož správné a dostatečné množství určíme spolu se stanovením oxidačně-redukčního potenciálu – rH a pH. Před lahvováním Další důležitý krok, kde by nemělo docházet k sebemenší chybě či zanedbání ze strany technologa, je plnění vína do láhve. V horším případě to mívá dalekosáhlé následky hlavně co se ekonomické stránky týče. Víno musí být důkladně připraveno, než projde lahvovací linkou. A nejen víno ale prostředí, ve ktrém se lahvuje. Stanovení stability vína čítá mnohá provedení testů. Bílkovinná stabilita, stabilita proti vypadnutí vinanu draselného nebo vápenatého, stabilita proti kovovým zákalům vypadnutí barevných součástí červených vín, stabilita proti oxidace, a s tím spojené stanovení množství rozpuštěného kyslíku, stanovení oxidu uhličitého, který má za následek perléní vína v láhvi při jeho nadbytku a fádnosti při jeho nedostatku a další. Víno musí být jednoduše vhodně připraveno do láhve. Hygiena. Kontrola mikroﬂóry ve víně před lahvováním a především v nalahvovaném víně je nesporně prioritou hlavně u vín se zbytkovým cukrem. S tím je spojeno i testování prostředí na přítomnost cizích mikroorganismů, a to především v kritických místech. Ideální by bylo naprosto sterilní prostředí lahvovny. Víno vyžaduje dostatečnou kontrolní činnost, abychom udrželi požadovanou kvalitu, která přechází z hroznu do láhve. Jedno heslo ve vinařské branži říká: „Kvalita vína se odvíjí od kvality hroznů na vinici a ve sklepě ji může vinař už jen kazit.“ Což je naprostá pravda. Laboratorní kontrolou se můžeme těchto chyb včas vyvarovat a i zde platí, že prevence je lepší a levnější než léčba. V italském vínu byl v Německu objeven přídavek glycerinu Stalo se tak minulý rok ve spolkové zemi Porýní-Falc u odrůdy Pinot gris jedné italské ﬁrmy. Víno bylo lahvováno v Itálii. Nejde o to, že by mohlo být poškozeno zdraví konzumenta, ale o jeho klamání. W/5/9/JS Alergické reakce na víno Španělští lékaři zjišťovali příčinu alergických reakcí (osypání obličeje, šok) po požití vína nebo hroznového moštu. Došli k závěru, že příčinou není samotný mošt nebo albumin používaný k čiření vína. Nejčastějším důvodem alergických reakcí byl včelí a vosí jed. V malých stopách se nacházel v moštu i mladém vínu, zdůvodňují to tím, že byly vosy a včely rozdrceny spolu s hrozny při jejich zpracovávání. Zajímavé je, že při konzumaci staršího vína k alergickým reakcím většinou nedocházelo, tento jed ztrácel stárnutím účinnost. W/7/9/JS Pro rakouské víno ročníku 2007 bylo povoleno zvyšování obsahu kyselin Na základě žádosti rakouského státu povolila Komise v září 2007 výjimečné (naposledy se tak stalo v roce 2003) zvýšení obsahu kyselin ve víně až o 2,5 g/l kyseliny vinné. Přídavek této látky do vína není nikde na etiketách vína, v souladu s předpisy ES, uváděn. W/1/10/JS

(1–2/2008)

Soutěž v řezu révy vinné 2008

zde

V pátek 15. února 2008 od 8:00 hod. bude zahájena prezence účastníků. O půl hodiny později, v 8:30 hod., začne samotné soutěžní klání, které proběhne ve dvou kategoriích: JUNIOR – pro žáky a studenty odborných škol ELITE – ostatní vinohradnická veřejnost

Vítězové v roce 2004

Startovné bude činit 50 Kč. Nejde o závratnou částku vzhledem k tomu, že se bude soutěžit o hodnotné ceny. Soutěžící si s sebou přinesou vlastní nářadí (nůžky, pilka, popř. brousek). Samotná soutěž bude spočívat v ořezání určitého počtu keřů za určitý časový úsek. Odborná porota hodnotící jednotlivé soutěžící bude slože-

na s vinohradnických odborníků. Komise bude brát v potaz nejenom počet ořezaných keřů, ale zejména jeho čistotu a kvalitu. Každá chyba či přehmat bude penalizován trestnými body a ty v součtu rozhodnou o konečném vítězi. Jak již bylo zmíněno, proběhne zde také prezentace několika ﬁrem dodávajících technologii a potřeby pro vinohradnickou produkci. Za všechny jmenujme výrobky značky Bahco. Velkoobchod BS vinařské potřeby nabídne v den soutěže pro své registrované zákazníky zajímavé slevy na nářadí značky Bahco. Akce se tentokrát uskuteční ve vinicích Stanislava Mádla, které se nacházejí po pravé straně kolem cesty z Velkých Bílovich do Moravského Žižkova, asi 500 m za odbočkou do areálu velkoobchodu BS vinařské potřeby (viz mapku). Počet soutěžících je v obou kategoriích tentokrát omezen na 30, vážné zájemce proto žádáme, aby využili možnost předregistrace. Kontakt: VINAŘSKÝ OBZOR, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/ zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, aktuální informace budou uveřejňovány na www.vinarskyobzor.cz. Fota z minulých ročníků archiv redakce

(1–2/2008)

Vína archivní – Moutnice jubilejní Počátkem prosince, tak jako téměř každý rok, lze navštívit výstavu jednoletých, dvouletých i víceletých vín pořádanou vinařským spolkem Vinaři Moutnice. Letošní akce probíhala v místní Orlovně ve znamení 10letého jubilea neobvykle v sobotu ve 13 hod. Organizátorům se podařilo shromáždit přibližně 450 vzorků bílých vín. Bohatý kulturní program zajistila cimbálová muzika s výstižným pojmenováním Sylván. K celkově dobré domácí atmosféře přispěla i krojovaná děvčata, která nalévala žádané vzorky vín. Malým, ale nezanedbatelným stínem výstavy bylo opětné zavedení již dávno přežitého zlozvyku ve formě kuponů, jejichž počet potřebný pro průměrnou degustaci připomínal známou tombolovou scénu z Formanova ﬁlmu Hoří má panenko. Tento nešvar zanáší jisté zmatky do nepokojné duše degustátora, jenž v klidu medituje nad vybranými vzorky. Příjemné bylo zjištění, že šampioni a výše bodovaná vína díky počtu potřebných kuponů přetrvávaly v regálech neobvykle dlouho, na rozdíl od jiných výstav, kde mizí doslova během desítek vteřin po jejím zahájení. Co se týče vzorků a jejich bodování lze konstatovat mírné nadhodnocení vín nad 19 bodů včetně, a to jak vín starších, tak mladších. Dle naší zkušenosti nám nejlépe chutnaly vzorky v hladině 18.7–18.9 bodů. Vyzdvihněme alespoň namátkou tyto dva vzorky: v kategorii starších vín to byl OB3-Muškát Otonel, ročník 1987, ohodnocený 19 body. Víno nádherného jantarového zlatého kabátku s překvapivě zachovalou odrůdovou chutí. Můžeme jen gratulovat ing. J. Sopouchovi z Brna. V kategorii mladších vín lze vyzdvihnout Aurelius AU3-2006-24,5 °NM, pan Aleš Nekvapil patřící k moutnickým vinařům ukázal, že ani místní vinaři se nemají za co stydět. (dup) Vyřeší nižší objem sklizně v roce 2007 problémy světového obchodu s vínem? Světová produkce vína v roce 2007 bude nejnižší v posledních 10 letech. Objem sklizně na jižní polokouli byl letos průměrný (s výjimkou 25% poklesu v Austrálii v důsledku sucha), ale na severní polokouli předpokládá většina vinařských zemí znatelně nižší produkci vína. Může to být jednak projev globálního oteplování (mj. na jihu Itálie nebo v Austrálii), jednak následek změn ve vinařském průmyslu (např. pokles investic a stabilizace produkce na jižní polokouli v důsledku nadprodukce a poklesu poptávky).

Evropská unie předpokládá v roce 2007 výrobu 170 milionů hl vína (průměr 5 let činí o 14 milionů hl více). Poklesne zejména produkce v největších vinařských zemích: Francie 50,6 milionů hl (-5 %), Španělsko 40 milionů hl (-12 %), Itálie 45,6 milionů hl (-9 %). Naopak možný vzestup hlásí některé země severní a východní Evropy: Německo 9,7 milionů hl (+9 %), Rumunsko 5,5 milionů hl (+13 %). Porovnáme-li předpoklady pro rok 2007 s výsledky roku 2006 (dle OIV), lze se domnívat, že poprvé po 5 letech převýší na trhu s vínem poptávka nabídku (o 6 až 9 milionů hl). Důsledkem bude spíše než vyšší produkce tlak na zvýšení cen. V celosvětovém měřítku spotřeba vína stoupá a již nyní lze na trhu s vínem zaznamenat (např. v jižní Francii) vyšší zájem o vína bílá a růst cen vín růžových. Podle Vinimarket.com zpracoval MUDr. Martin Křístek TOP 77 2007/2008 V druhé polovině loňského roku proběhl další ročník celostátní soutěže vín TOP 77. Tato soutěž, která se deklaruje jako nezávislá, hodnotí vína hvězdičkami v rozmezí 3 až 5, přičemž pět hvězdiček získávají jen ta nejvýše ohodnocená vína. V loňském klání získala plných 5 hvězdiček jako „Mimořádné víno“ jen dvě vína, a to Rulandské šedé 2006 výběr z hroznů (Vinařství Kovacs) a Ryzlink vlašský 2006 pozdní sběr (Vinné sklepy Lechovice). Na pomyslnou druhou příčku jako „Velmi dobré víno“ se 4 hvězdičkami dosáhlo celkem 16 vín. Podrobnosti najdete na www. top77.cz. (vo) IV/IF Vienna 2008 Prakticky v závěsu za brněnským veletrhem proběhne na vídeňském výstavišti již druhý ročník veletrhu Intervitis/Interfructa, který se stuttgartští organizátoří původní celosvětové IV/IF rozdhodli přesunout mezi ročníky do Vídně, blíže vystavovatelům a návštěvníkům ze zemí střední a východní Evropy. V roce 2005, kdy se uskutečnil první vídeňský ročník, organizátoři spolu s partnery a odbornými garanty ze Svazu rakouských vinařů pochopili, jaké tato „mladší sestra“ stuttgartské obryně skýtá. Jestli se i vy chcete potkat se svými kolegy ze sousedních zemí a s případnými obchidními partnery, zamiřte v polovině dubna do Vídně. Více informací na www.intervitis-vienna.at. (vo)

Má biovíno budoucnost?

V roce 2006 jste s několika vinaři začali zkoušet biologické přípravky na ochranu rostlin. V roce 2007 vaše biopřípravky ověřovalo již 30 vinařů. Můžete k těmto prostřekům říci něco konkrétnějšího? Jako každé mají svá speciﬁka – záleží na koncentraci, také slunečním svitu, pH a nebo mísení – se špatným postupem lze i poničit vinici. Jinak jde o vcelku rutinní postupy, které je však nutno těm, kteří je poprvé zkouší, dobře vysvětlit. Měli jsme případ, kdy jeden vinohraník nepřišel ani na jedno ze tří školení před sezonou, s přípravkem jsme jim dodali i návody, zřejmě je nečetli, nečetli ani maily, pak přišel tlak vel-

Dr. Milan Hluchý

ký oidia. V každém podniku byly připraveny dvě varianty, řekněme linie, postupu ochrany a to v případě tlaku oidia a v případě tlaku pe-

ronospory. V momentě, kdy přišla doba tlaku oidia, jsem sdělili, že peronosporová varinta končí a že je nutno přejít na „oidiovou“ linii. Onen vinař si zase nepřečetl ani zprávy, nekomunikoval. Objevili jsme se u něj na místním šetření. Na hroznech položených nízko u země jsme zjistili, že jsou již jednotlivé kuličky napadeny, a tedy že zde začíná kalamita. Vinař opáčil, že den dva předtím ošetřoval Mycosinem. Neuvěřitelné. Ano, neuvěřitelné. Vinař již druhý den nečetl maily s našimi pokyny a ve dny extrémního tlaku oidia ošetřoval proti peronospoře. Je to škoda, zvášť když přihlédnu k tomu, že s těmi-

(1–2/2008)

to přípravky pracují druhý rok a nevědí který je proti čemu. Bylo nutno ihned ošetřit přípravkem fenyklového oleje a kompozicí asi 12 rostlinných výtažků. Hlavní funkční složkou přípravku jsou rostlinné saponiny, které na povrchu listu snižují povrchové napětí na myceliu houby a umožňují tak snažší přilnutí fenyklového oleje k myceliu, které je tak desikováno, houbu to v podstatě roztrhá. Je to však přípravek kontaktní, rostlina si jej ve svých pletivech nerozvádí, čili kam to padne, tam to funguje. Onen vinař vinici nakonec zachránil. Důležitou roli sehrál i speciální přípravek na bázi vodního skla. O co konkrétního se jedná v případě „vodního skla“? Na chemické bázi jde v podstatě o oxid křemičitý. Vodních skel se vyrábí asi 8 modiﬁkací a to podle použití. To „naše“ má vyšší obsah draslíku, neboť tento je rostlinami obecně dobře přijímán. Je to biogenní prvek, který podporuje organismus rostliny proti stresu a houbovým chorobám obecně. Dalo by se říci, že vaši němečtí partneři, jejichž biopřípravky u nás distribuujete, mají už na tomto poli dlouholeté zkušenosti? Ano, to bezesporu, ověřování a zkoumání variant probíhalo téměř 30 let. A jejich léty získané know-how v podstatě přebíráme hotové k nám. Druhý rok s přípravky experimentujeme a výsledky jsou výborné. Co se týče fenyklového oleje, proběhla i taková diskuze, zda nemá tento přípravek negativní vliv na populaci dravého roztoče? Dělali jsme si podrobné testy všech přípravků a vyplývá z nich, že by zde neměl být problém. Fenyklový olej způsobí nejprve v prvním týdnu asi 30% pokles, ale v dalším období je tento pokles vyrovnán. Ve vinohradnictví jsme se dostali do zajímavého období, kde se střetává několik momentů. Na jedné straně jsou zde technologie, dalo by se říci několik desetiletí fungující technologie, dříve to byly jednotliví drobní vinaři, vývoj ekologického pěstování révy vinné, přináší to, že ta technologie, pokud se ji člověk naučí používat, je stejně spolehlivá, jako když se pracuje s plnou chemií, a přitom zde nedojde k oné kontaminaci tvrdou chemií a to je moment, který už i vlády zajímá. Třetí moment je ten, že to je jediný nenasycený segment trhu nejen u nás, ale ještě i v řadě dalších zemí. Pořád platí, že pokud bude kvalitní biovíno za rozumnou cenu, nebude problém jej prodat. To už dnes neplatí pro průměrné konvenční víno, přetlak produkce je obrovský. To je nezpochybnitelný fakt, konvenční produkce stagnuje, dalo by se říci, že je na mnoha trzích již na ústupu. Biovína mají velký potenciál právě z hlediska prodejnosti.

Přehození „výhybky“ na organickou produkci už nastalo. Bioprodukce ve své podstatě není nákladnější. Dalo by se říci, že je možná zatím riskantnější, ale náklady vyjdou zhruba srovnatelně. Pokud bych musel v konvenční produkci ošetřit 4–5 chemických postřiků, sousední biovinice budou potřebovat 6–7 ošetření. Částečně je to dané tím, že se s tím zatím učíme dělat a že jedeme více na jistotu. A co pěstování interspecifických odrůd? I to je přece další varianta bioprodukce…Náklady na ošetření se opět sníží. Pokud jsou výsadby i těchto „rezistentů“ ve větší ploše, opět to zřejmě jakousi fungicidní ochranu potřebuje. Větší plochou mám na mysli třeba desítky hektarů a blízkost výsadeb konvenčích odrůd. Zajímavým fenoménem je též minimální řez. Ve vinicích, kde je větší souvislá plocha pod minimálním řezem, se ustálí jakýsi ekosystém, který si vyvine i určitou vlastní obranyschopnost, která vhodně doplňuje ošetřování. Jedna z vinařských firem, se kterou jsme v sezoně 2007 intenzivně spolupracovali, má v jednom honě asi 80 ha, z toho cca 40 ha je pěstováno v systému minimálního řezu. Poznatky z biologické ochrany na takovéto ucelené ploše byly mimořádné i z hlediska našich kolegů-učitelů z Německa, kteří se při svém bádání setkali spíše s menšími pokusnými plochami. Minimální řez praktikují i někteří vinohradníci v Rakousku. Tvrdí, že spon vinice musí být v rozpětí řad větší, asi třímetrový. Čím to? Je zajímavé, a potvrzují to i zkušenosti ze zmíněné rozsáhlé zkušební plochy u nás, že rostlina se systému minimálního řezu přizbůsobí. Podle zkušeností je růst nejbujnější první rok po tomto „neřezání“ a poté se přírůstky letorostů samy zmenší. Zmenší se též velikost bobulí i samotných hroznů a hrozny se přesunou spíše na periferii révového keře. Bobule jsou menší, je v nich menší podíl dužniny a bývá i vyšší extrakt. Čtvrtý rok se stav vinice ustálí. Loni v době tlaku oidia byla technologie přísně dodržena a výsledkem byl perfektní zdravotní stav. V roce 2007 se přihlásilo k bioprodukci a o certifikaci zažádalo dalších 10 vinařských firem. Jak dlouho trvá přechodné období, než pěstitel dostane glejt, že má hrozny v biokvalitě? Ti, co zažádali v roce 2007, měli přechodné období loni, budou mít letos a v roce 2009 budou již moci produkovat biohrozny. Tedy ze třetí sklizně. Evidenci o bioproducentech má MZe a SZIF. Zjistili jsme, že většina žadatelů jsou naši členové, což je jistě potěšující. Váš Svaz integrované produkce hroznů a vína realizuje již dlouhodobě nejen, ale zejména pro své členy různé semináře a přednášky. Jaké máte plány pro letošní rok?

Ve dnech 1. a 2. dubna bychom chtěli uskutečnit školení pro všechny začínající zájemce o bioprodukci. Naši němečtí kolegové s podobnými starovními semináři mají více než dvacetileté zkušenosti – objeví se zde vše: od půdy a ochrany rostlin, přes výběr odrůd a stanoviště až po agrotechniku, řez, večer pak některý z významných již stávajících biovinařů udělá pro přítomné ochutnávku svých vín. Otázka je, kolik bude zájemců. V případě, že jich bude více, uděláme opakování. Z důvodu účasti zahraničních přednášejících pravděpodobně realizujeme dvě paralelní skupiny. Podrobnosti sdělíme zájemcům na vyžádání. A co publikační činnost, chystá Svaz pro letošní rok nějaké novinky? Ano, připravujeme nové vydání již 10 let známého a prodávaného Obrazového atlasu chorob a škůdců ovocných dřevin a révy, který by měl vyjít v přepracované a aktualizované podobě pod názvem Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v organické a integrované produkci. Technologie se totiž za posledních 10 let posunuly tolik dopředu, že je dnes možné při dodržení pokynů používat i jen čistě biopřípravky. V letošním roce bychom také chtěli vydat publikaci s pracovním názvem Ekologické vinohradnictví, která by měla být jakýmsi pracovním sešitem biovinaře. Nebyla by zde jen ochrana, ale komplexní bioprodukce – založení vinice, výběr odrůd, agrotechnika, ochrana až po sklizeň. Kolik má nyní Svaz členů? V současné době je asi 185 členských podniků. Dalo by se říci, že jsme v ploše vinic největší odbornou organizací u nás. Účastníme se 8–9krát ročně jednání na různých úrovních, které ovlivňují vývoj integrované produkce a bioprodukce a ústí ve vypsání dotací. Přitom vypsané dotační tituly nejsou dle zákona vázány na členství v odborné organizaci, takže by se dalo říci, že ti z pěstitelů, kteří nejsou našimi členy, se tak trochu pak vezou zadarmo. Jistě, to je realita nejenom ve vašem Svazu, i jiná sdružení hodnotí dopady své činnosti jako prospěšné nejenom pro své členy, ale i pro ostatní odbornou veřejnost. O dění v oblasti dotací se musí někdo zajímat a byla by škoda nechat to být. Se svazem Probio jsme také diskutovali, že by někdo měl zaštiťovat biovinaře. Variant je několik – např. založit nové sdružení, členské příspěvky, zbudovat nový aparát – to je velmi pracné a pravděpodobně i kvůli tomu zatím nereálné. Další variantou je implementace těchto producentů do svazu našeho, byť na přechodnou dobu. Podobné spojení je krajně neobvyklé… To určitě ano, ale v současné době se zřejmě nevyrýsuje jiná alternativa. Budeme zřejmě muset pro tyto účely upravit stanovy, což proběhne na nejbližší valné hromadě. Uvažujeme, že by SIPHV měl jakousi „biosekci“, rozhodně bychom neměli dva aparáty. Domnívám se, že SI-

(1–2/2008)

PHV je stále poddimenzovaný, možností činnosti je stále dost, nejenom pro členy. Zkusme si nyní povědět něco o monitoringu biodiverzity – v této oblasti máte velmi zajímavé poznatky. Vinohradnictví v České republice je v oblasti monitoringu biodiverzity vůbec nejlépe zmapované ze všech zemědělských odvětví. Již v devadesátých letech jsme řešili biodiverzitu ﬂóry ve vinicích, také byly tématem motýli a střevlíci, dále denní motýli a připravujeme další kolo na další téma. Do Agroenvi opatření realizovaných přes MZe teče ročně přes 2 mld. korun. Ministerstvo je povinno dokladovat, jak tato opatření přispívají k biodiverzitě, ke snížení ekologických zátěží apod. Velká část prostředků na tato opatření jde na podhorské louky. Otázkou je, kolik se u nás takto vyrobí biosena a kolik pak najde konzument na trhu biomléka z takového biosena. A to nemluvíme o tom, jakým způsobem je o takto štědře dotované pastviny pečováno. Není v tomto krajina šetrně obhospodařovaných vinic přece jen k ekosystému šetrnější?

Rozhodně ano. Ostatně potvrdila to i návštěva úředníků z MZe, kteří nás navštívili a toto po dvoudenní prohlídce vinic několika podniků a ze studií výsledných dokumentů konstatovali. Ze všech opatření byla integrovaná produkce vybrána jako první. Byli úplně nadšení. Dalo by se totiž konstatovat, že mnohé vinice jsou dnes ze tří čtvrtin přírodní rezervace, tolik se v těch citlivě obhospodařovaných vyskutuje zástupců chráněné fauny a ﬂóry. Díky integrované ochraně jsou totiž vynaloženými prostředky podporovány také necílové, indiferentní organismy a právě to je pro ekosystém jako celek rozhodující. Nás pak potěší, když máme v IP vinicích 45 druhů denních motýlů oproti 2 banálním druhům v konvenční zachemizované vinici. Používání pyrethroidů dokáže udělat z ekosystému skutečnou kulturní poušť. Jaký je vývoj v této oblasti v celoevropském náhledu? Jsou zde nevyjasněné věci. Byly názory, že IP je překonaná, že se producenti snaží systém zakonzervovat a brát jen dotace. Jedna úřednice z MZe nás poněkud potěšila informací, že výsledky z našeho monitoringu použila jako argu-

menty při jednání v Bruselu o dotacích, které nakonec bylo úspěšné. Činnost SIPHV je opodstatněná, vždyť například rakouští vinaři na rok 2007 už peníze na IP produkci žádné nedostali a kupříkladu slovenští vinohradníci se teprve začínají sdružovat a o podpůrné prostředky na IP zatím žádají… Do roku 2013, do kterého jsou přiznány dotační prostředky, bude nudtno udělat další monitoring. Budeme mapovat denní motýly – mají dostatečnou vypovídací schopnost, nejenom proto, že je jich u nás 150 druhů. Také střevlíci jsou z tohoto pohledu zajímaví, z této skupiny žije u nás asi 600 druhů. Studie této skupiny by byla ovšem samozřejmě dražší. Dalšími skupinami jsou ptáci a samozřejmě kytky, jako základní skupina. Dříve jsme tento monitoring považovali za jakousi šlehačku na dortu, ale nyní vidíme, jaké to má významné výsledky a umí pomoci ve věcech, které potřebujeme. Děkuji za rozhovor. Otázky pokládal Richard Stávek

Organické vinohradnictví a vinařství – vstupní kurz Brno, BVV, sál Morava pavilonu A, 1. a 2. dubna 2008 Pořádá Svaz integrované produkce hroznů a vína, Brno Program 1. dubna – Zahájení v cca 9 hod. (M. Hluchý) – Ekologické základy moderního vinohradnictví (prof. RNDr. Z. Laštůvka, CSc., MZLU Brno) – Půda jako základ ekologického vinohradnictví, ozelenění vinic (Dipl. Oenolog U. Hoffman, Eco Consult, Geisenheim) – Hnojení v ekologickém vinohradnictví (Dipl. Oenolog U. Hoffman, Eco Consult, Geisenheim) – Oběd – Rostlina a patogen – Obranné reakce rostlin, imunita rostlin na buněčné úrovni (Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno) – Biologie hlavních houbových patogenů, ochrana proti padlí, plísni révové a plísni šedé v ekologickém vinohradnictví (Dipl. Oenolog U. Hoffman, Eco Consult, Geisenheim) – Výsledky pokusů s biologickou ochranou vůči hlavním houbovým patogenům v letech 2006 a 2007 ve 27 podnicích jižní Moravy. Charakteristika hlavních prostředků ochrany révy vinné před houbovými chorobami povolenými v organickém vinohradnictví (Ing. M. Hluchý, Ph.D., Biocont Laboratory, Brno) – Signalizace infekčního tlaku hlavních houbových patogenů, využití dat z JM sítě meteostanic.(Ing. P. Ackermann, CSc., RNDr. J. Juroch, SOR, Brno)

Program 2. dubna – Zahájení v cca 9 hod. (M. Hluchý) – Méně známé choroby rév vinné (viry, bakterie, fytoplazmy, houby) – bionomie, škodlivost, ochrana (Ing. P. Ackermann, CSc., SOR Brno) – Živočišní škůdci vinic – bionomie, antagonisté, škodlivost, ochrana (Ing. M. Hluchý, Ph.D., Biocont Laboratory, Brno) – Oběd – Sklepní technologie povolené v ekologickém vinařství (Výsledky analýzy sklepních technologií v zemích EU, návrh směrnice EU Postupy povolené ve sklepní technologii) (Dipl. Oenolog U. Hoffman, Eco Consult, Geisenheim) – Certifikace produkce v ekologickém vinohradnictví (Ing. V. Lačňák, Pro Bio, Šumperk) – Praktické zkušenosti ekologického vinaře (vinice, sklep, odbyt) (Ing. F. Mádl, V. Bílovice) – Zkušenosti s ekologickým vinohradnictvím ve Švýcarsku (Haesseli, FiBL, Frick, CH) – Interspecifické odrůdy (doc. Ing. M. Michlovský, CSc., Vinselekt Rakvice) – Legislativa a systém dotací v organickém vinohradnictví (Ing. Anna Vejvodová, MZe ČR) – Prezentace certifikačních firem – ABCert, Biokont CZ, KEZ

Vložné na seminář je pro členy Svazu IP zdarma, pro nečleny 1 800 Kč. Více informací najdete na www.vino-ip.cz nebo telefonujte na číslo 548 183 017.

(1–2/2008)

Úspěšná tuzemská vína: Ovčáčíkovo Rulandské šedé 2003

Rulandské šedé 2003 výběr z bobulí Číslo výrobní šarže 34–2003, evidenční číslo jakosti 8B1–05–198 Viniční trať Staré hory, vinařská obec Tupesy, podoblast Slovácká, vinařská oblast Morava Alkohol 15%, polosladké (zbytkový cukr 36,5 g/l), bezcukerný extrakt 31,7 g/l, titrovatelné kyseliny 6,2 g/l. Vinice se nachází ve starobylé tupeské trati Staré hory, spíše blíže k obci Břestek, hradu Buchlov na dohled. Půda je zde sprašovitá s vysokým obsahem vápníku v půdě. Hrozny Rulandského šedého pocházely z vinic dvou výsadeb – staré vinice z roku 1984, která je v perfektní kondici a právě ona dodala takové množství minerálních látek tvořících tak vysoký extrakt, a z mladé vinice z výsadby z roku 1995. „Vinice nepřetěžujeme, jsme si vědomi toho, že redukce úrody je základ úspěchu a zejména udržení dobré kondice keře,“ zdůrazňuje k vínu úspěšného Rulandského šedého Václav Ovčáčík. Půdu ve vinicích nijak neobdělávají – pouze několikrát za rok kosí celoplošné zatravnění. Vinice mají vedeny v systému integrované ochrany, takže i láhve zdobí symbol IP. Co se týče termínu sklizně, Ovčáčíkovi nespěchají: „Ostatní už mají omyté mlýnky a lisy a my teprve začínáme. Na sklonku léta nakoupíme pade-

Získaná ocenění: – VINOFORUM 2007 stříbrná medaile – MUVINA 2007 zlatá medaile – VINOFEST 2007 zlatá medaile – AWC Vienna 2007 čestný diplom – VINOFORUM 2006 stříbrná medaile Text a foto Richard Stávek

Popis „trochu jinak“ z pera Bogdana Trojaka

sátikilový pytel cukru a s ním postupně přikrmujeme včely, abychom je odlákali od hroznů. Sklízíme opravdu ve velmi pozdním termínu, například sklizeň 2003 jsme začínali 6. prosince. A vyplatilo se. Naprostá většina sklizených hroznů měla cukernatosti 27 až 29 °NM, kyseliny byly prodýchané a hrozny dokonale fyziologicky vyzrálé. Po několika mírných mrazících z roztoku v dužnině bobule vypadly termolabilní bílkoviny,“ dodává Ovčáčík. Výlisnost hroznů na popisované Rulandské šedé byla kolem 42 % a mošt dosáhl cukernatosti 28 °NM. Mošt neodkalovali, neboť dle vysvětlení v případě, že používáte šetrné přípravky ochrany, tak odkalování moštu ze zdravých hroznů není třeba. Byly použity speciální kultury ušlechtilých kvasinek spolu se zákvasem z autochtonní mikroﬂóry. Fermentace probíhala v dřevěném sudu o objemu 600 l, zrání vína v barikovém sudu z kavkazkého dubu. Víno bylo lahvováno až po roce zrání. V barvě jsou zlatavé tóny ušlechtilého nazrálého vína. Vůně je chlebnatá, noblesní, evokující přezrálý hrozen v počátku zrodu s tóny suchého listí až tlejícího sena, kompostu. Chuť je hutná, jemně dřevitá, extraktivní. Má pomalý, ale pevný a podstatný náběh, v plné komplexicitě. Dochuť dlouhá, minerální až slaná.

Ovčáčíkovo Rulandské šedé 2003 – to je téma přímo architektonické. Vnitřní stavba tohoto „uměleckého díla“ má nejenom jakoby katedrální podstatu, ale i skutečnou tektoniku – čím déle toto víno ochutnáváme, tím více si všímáme pohybů a změn, kterými je přetvářeno, obohacováno a doslova završováno jako skutečná monumentální stavba. Doporučuji jej pít nejméně po tři večery za sebou. Na začátku ucítíte ve sklenici chléb položený na pergamenovém výkresu budoucího chrámu, vonící kváskový chléb, který za úsvitu posnídali středověcí mistři kameníci – „kamenické hutě.“ Pak vínem zakroužíme – před námi vyvstanou štíhlá gotická okna, věnec kaplí po obvodu poháru, ruce sepjaté k modlitbě či andělská křídla. Napijeme se. Jediný hlt je jako stoupání z krypty kostelní lodí přes triforium k nejvyšší ﬁále na věži, kterou uchází spiritus vini – v tomto případě alkohol nebývalé koncentrace, jenž „chrám“ tohoto šedého pinotu doslova prostupuje, ale jehož přítomnost je zároveň nutnou palčivostí Božího Tajemství. Druhého večera je víno rozložitější, jako by byly přistavěny dvě další kostelní lodi, v nichž zavoní staré modlitební knihy. Třetí den je víno v ústech doslova barokně prostorné, kupolovité. Štíhlé a ﬁligránské gotické kružby ustoupily oválům a kruhům. Zavoní lavice s ořechového dřeva lehce ožehnuté plamenem voskovice. Chrám je dotvořen. Setkali jsme se s vínem komplexním, etapovým, etážovým a podmanivě složitým.

(1–2/2008)

VOC Morava – věc veřejná Prof. Ing. Vilém Kraus, Csc.

Dalo by se předpokládat, že soudržnost moravských vinařů bude úměrně stoupat se zvyšujícím se dovozem vín zahraničních. A protože jsou jakostní vína nejprodávanější skupinou našich vín, nadešel čas výrazným způsobem podpořit nejen jejich kvalitu, ale hlavně jejich hodnověrnost moravského původu. Současně vzbudit u moravských vinařů hrdost a sounáležitost s označením jakostních vín nezaměnitelné moravské kvality výrazným uvedením názvu oblasti jako určujícího prvku orientace našich i zahraničních konzumentů. Odrůdová a směsná vína VOC Morava Území jižní Moravy tvoří vinařskou oblast Morava. Ta má nezpochybnitelné podmínky historické, polohové, pedologické a klimatické pro tradičně zakotvenou kulturu pěstování révy vinné, výroby vína a pro obchod vínem označovaným od nejstarších dob podle svého původu „moravské víno“. Moravská vína byla až do révokazové kalamity většinou víny směsnými z vinic se smíšenou sadbou révy, rozloženými na starých horách s převahou hlinitých půd. Příroda a lidská práce jim vtiskly odlišitelný charakter od ostatních vín ze sousedních vinařských regionů, a proto se moravská vína dobře uplatňovala nejen na domácích, ale i na vzdálenějších trzích. Odrůdová vína byla až do vzniku vinařského zákona z roku 1995 posuzována podle odrůdového charakteru, který byl chápán včetně jeho změn z různých moravských lokalit jako projev vlivu ekologického prostředí Moravy na rozsáhlý sortiment pěstovaných odrůd. Složitá kategorizace podle zákona z roku 1995 si vyžádala složitou technologii. K dosažení většího počtu kategorií byly usměrněny sklizně hroznů, data sběru hroznů i technologické zásahy. Celkově se zvýšila kvalita vín. Ale všeobecný charakter odrůdy a všeobecné pojetí původu byly nahrazeny výrobním stylem vázaným na technologii. Vedlo k tomu i pěstování většího

počtu nových odrůd nebo odrůd zařazených vzhledem k oteplování klimatu. Pod názvem „moravská vína“ se dnes prodávají bohužel jen vína sudová, která mohou mít často jiný než moravský původ. Sdružení VOC Morava vzniklo ve snaze – zachránit místní pojem původu Morava, – vrátit odrůdový i moravský charakter vínům jakostním, kabinetním a pozdní sběr, – zvýšit jejich kvalitu a deklarovat je jen pod názvem VOC Morava – jakostní odrůdové (směsné) víno, – zvýraznit ochranu původních moravských vín před znehodnocováním víny cizími. Cílem snah a hlavním prostředkem k uskutečnění je vybudování značky VOC Morava. Značku pozná konzument podle jednotné láhve, jednotné hlavní etikety a číslované záklopky. Tyto znaky, lehko rozeznatelné mezi ostatními víny, budou konzumentovi vodítkem a zárukou, že podle vnějších znaků značky vždy nakoupí víno moravské, vyrobené každým členem sdružení samostatně, ale podle předem dohodnuté technologie, která zaručí jeho pravost, odrůdový i moravský charakter, typickou pitelnost a svěžest. Prostředky Každý registrovaný výrobce moravských vín se může zúčastnit projektu svými víny, která vyrábí ze sklizně hroznů na svých vinicích nebo z hroznů nakupovaných na moravských vinicích, což musí doložit účetními i registračními doklady. Pod značkou VOC Morava nemusí vinařský podnik nabízet veškerou svoji produkci vín. Navrhovaného projektu se může zúčastnit třeba jen jedním vínem. Ale bylo by žádoucí, aby každý z moravských registrovaných výrobců pochopil, že síla značky bude jistě v nástupu velkého počtu vín značky VOC Morava v krátkém časovém úseku. Sklizeň jak na vlastní vinici nebo na vinicích, z nichž se budou hrozny pro víno VOC Morava nakupovat, bude omezena, aby bylo dosaženo odpovídající kvality vína. Pro bílé jakostní odrůdové víno na 75 hl vína z jednoho

hektaru vinice. Pro víno červené na 60 hl vína z jednoho hektaru. Množství se kontroluje výdejem počtu originálních záklopek až po naláhvování a uznání kvality jakostního odrůdového vína. Záklopky nesou označení VOC Morava a pořadové číslo pro danou šarži. Zatřiďovacím řízením SZPI a kontrolou jakosti orgánem sdružení prochází po nalahvování každé odrůdové víno. Kontrolní orgán sdružení je složen nejen z výrobců vín VOC Morava, ale i z osob zastupujících zájmy distribuční sítě. Základní charakter vín VOC Morava určuje každoročně výroční schůze výrobců, která vyhodnotí činnost sdružení, připomínky výrobců, distributorů i dalších zájmových organizací zapojených do propagace vyráběných vín. Charakter vín se bude pohybovat v těchto rámcových hodnotách: K výrobě vín VOC Morava lze užívat a deklarovat všechny odrůdy zařazené ÚKZÚZ do seznamu povolených moštových odrůd. Cukernatost hroznů pro bílá vína bude vyšší nežli 17 °NM a u červených vyšší nežli 19 °NM. Obsah alkoholu u bílých vín bude do 12,5 % obj., u vín červených do 13,5 % obj. Bílá suchá vína VOC Morava se budou svým charakterem orientovat na projev svěžesti, ovocitosti, střední plnosti, šťavnatosti zralé kyseliny, pobízivosti, odrůdové rozlišitelnosti, přitažlivosti pro mladší generace konzumentů a nabízejí se jako vína mladá (zpravidla jednoletá) v dostatečně reduktivním a dynamickém chuťovém rozmezí. Nepoužívá se školení v sudech barrique. Červená, suchá vína vznikají kvašením na rmutu v tradičních i moderních viniﬁkátorech nebo i nakvašováním v otevřených kádích. Procházejí odbouráváním kyseliny jablečné a k vytvoření harmonického projevu se doporučuje optimální doba zrání na velkých dubových sudech. Nepoužívá se školení na sudech barrique. Klade se důraz na harmonii složek čerstvého a transformovaného ovoce s dostatečnou hebkostí v ústní dutině. Směsná suchá vína bílá nebo červená vytvářet jen podle podoblastí a podle návrhu místních vinařů v závislosti na podmínkách podoblasti a hlavně v závislosti na tradici. Využít k tomu tradičních názvů směsných vín a při tvorbě nových vycházet z jednoduchého jednoslovného označení, které by mohl snadno vyslovit i ci-

(1–2/2008)

zinec (Moravín, Morávka, Moravanka aj.) Organizační strukturu členů sdružení VOC Morava a jednací řád sdružení nechat vypracovat právnímu zástupci znalému poměrů v moravském vinařství. Přípravný výbor projedná možnosti podpory ideové i hmotné se státními orgány ÚKZÚZ, MZE, SZPI a VF a s oborovými organizacemi SVČR a NVC, a seznámí se záměrem důležité obchodní organizace, které pozve k účasti na projektu. Vína garantovaného původu z význačné polohy. V rámci VOC Morava se v budoucnu rozvine další projekt pod označením VOCG Morava. Projekt vychází z dokončené kategorizace moravských vinic prováděné ÚKZÚZ. Spo-

čívá ve výběru význačných viničních poloh ze soupisu viničních tratí I. kategorie. Výbor VOC Morava zjistí možnosti sdruženého ﬁnancování průzkumu ekologických, pěstitelských a historických podmínek postupně vybíraných význačných poloh a jejich katastrální vymezení. Odborná komise navrhne za součinnosti místních vinařů optimální využití význačné polohy vhodnou, odrůdově omezenou náplní pro přesně vytyčené a zmapované území význačné polohy. V průběhu let se využijí stávající vinice odpovídajících odrůd a novými výsadbami doplní navržený sortiment tak, aby byl vytvořen základ pro vznik vín originálního certiﬁkovaného a garantovaného původu z vý-

značné moravské viniční polohy. Jedinečnost a zvláštní kvalitu vín ze jmenovitě nazvané polohy musí vlastníci polohy prokazovat každoročně účastí na soutěži vín z význačných poloh, která bude určujícím kriteriem pro udělení označení VOCG. Vína, která v soutěži propadnou, nesmí být toho roku označena VOCG a jménem význačné polohy, protože jedinečnou kvalitu nedělá jen význačnost polohy, ale i práce vinaře. Pokud tomu nebrání poklesek v jakosti vína, mohou být označena hromadným názvem VOC Morava. (Tento text vychází ze společného návrhu autora představenstva Svazu vinařů)

Vinařství a vinohradnictví na Zahradnické fakultě v Lednici (2.) – Ústav vinohradnictví a vinařství Představení ústavu Vinohradnictví a vinařství patří k nejstarším zahradnickým oborům na Zahradnické fakultě v Lednici, která je součástí Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Vinařsko-ovocnický ústav byl u založení oboru již v r. 1947. Dlouhou dobu bylo vinohradnictví spojeno s ovocnářským oborem a vinařství spadalo pod zpracování zahradnických produktů. „V r. 2003 došlo ke transformaci oborů a vznikl ústav vinohradnictví a vinařství a současně bylo akreditováno bakalářské studium,“ popisuje Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. V současnosti plánuje ústav vedle akreditovaného prezenčního čtyřletého bakalářského studia Vinohradnictví a vinařství podat žádost o akreditaci kombinovaného studia oboru Vinohradnictví a vinařství, což je v podstatě dálkové studium. „Počet zájemců o tuto formu studia stále roste, takže na tom intenzivně pracujeme, a když vše dobře dopadne, od příštího roku bude dálkové studium vinohradnictví a vinařství na naší fakultě realitou,“ přeje si vedoucí ústavu. Ústav vinohradnictví a vinařství zabezpečuje výuku předmětů spojených s pěstováním révy vinné, zpracováním hroznů a výrobou vína. Mezi hlavní studijní předměty patří vinohradnictví, agrotechnika, ampelograﬁe a biologie révy vinné, vinařství a vinařské technologie. Při studiu je důraz kladen na aplikaci teoretických poznatků do výrobního provozu, kdy studenti oboru absolvují během studia část praktických cvičení ve výrobním podniku.

Vedle vzdělávací činnosti je hlavní úlohou ústavu vinohradnictví a vinařství uchovávání genových zdrojů révy vinné. Výsadby jsou soustředěny v Mendeleu a jedná se přibližně o tři stovky odrůd. Z určitých odrůd se každoročně vyrábí víno. Ústav má v současnosti devět zaměstnanců: Vedoucí ústavu: Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. – přednáší předměty z oboru vinohradnictví Sekretariát: Stanislava Lukšová Zaměstnanci: Ing. Petra Bábíková, DiS. – doktorandka, částečně vede cvičení z vinařství a laboratorní cvičení, spolupracuje na řešení grantů Ing. Michal Kumšta – přednáší chemii a biochemii vína, zajišťuje cvičení a zabývá se výzkumem ve výzkumné laboratoři ústavu doc. RNDr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. – přednáší předměty z oboru vinařství a mikrobiologii vín

Nová budova Ústavu

Bc. Tomáš Nečas – technický pracovník na pozemcích Školního zemědělského podniku a zajišťuje výrobu vín v Mendeleu Rostislav Slavík – technický pracovník v Mendeleu Ing. Radek Sotolář – vede cvičení z vinohradnických předmětů Ing. Jaromír Veverka – zajišťuje cvičení z vinařských předmětů Nové prostory a sklep V minulém roce získala Zahradnická fakulta do užívání budovu bývalého zahradnického učiliště v Lednici. V tomto pavilonu D má ústav kromě kanceláří k dispozici výzkumnou laboratoř včetně kapalinového a plynového chromatografu a dalšího potřebného zařízení, dále klasickou výukovou oenologickou laboratoř a mikrobiologickou laboratoř pro výuku mikrobiologie vín. V budově se nachází také moderní před-

Zaměstnanci pracují v laboratořích s nejmodernější technikou

(1–2/2008)

náškový sál a zatím nevyužité sklepní prostory, kde ústav plánuje zřídit kompletní technologickou linku pro výrobu vín. „Usilujeme o získání ﬁnančních zdrojů z evropských fondů,“ prozradil šéf ústavu. V současné době má ústav vinohradnictví a vinařství pouze provizorní linku na výrobu vína v prostorách Mendelea, kde se ročně vyrábí okolo 50 až 100 vzorků vín z různých pokusů a již zmíněných genových zdrojů révy vinné. Výzkum Ve vědeckovýzkumné činnosti se pracovníci ústavu zaměřují na optimalizaci kvalitativních parametrů pro výrobu jakostních vín, v oblasti vinařské analytiky sledují obsah fenolických látek, především resveratrolu, ve vínech produkovaných v ČR. Ústav má v současnosti pět doktorandů, kteří se ve svých vědeckých pracích zabývají řadou odborných témat, vyplývajících ze současných požadavků vinohradnické a vinařské praxe. Jde například o výzkum fenolických látek v hroznech a listech révy vinné, další práce se zabývá závlahami ve vinicích, jiná řeší aromatickou zralost a stanovení aromatických látek v hroznech, další se zabývá dusíkatými látkami v hroznech – aminokyselinami a dusíkem využitelným pro kvasinky. Jedna z doktorandských prací se věnuje autenticitě vína ve vztahu k lokalitě. Také diplomové práce studentů jsou zaměřeny na aktuální problémy ve vinohranictví a vinařství. Bakalářské a diplomové práce zadáváme nejenom ve vinicích a tech-

nologickém provozu ZF, ale i podle zájmu studentů v okolí jejich bydliště, pokud to téma jejich práce umožňuje. Studenti potom mohou na práci plně pracovat i ve volném čase,“ říká Ing. Pavel Pavloušek. Granty Ústav vinohradnictví a vinařství řeší v současnosti několik grantů, financovaných z různých zdrojů. Letos například končí grant zaměřený na šlechtění podnoží pro révu vinnou s využitím genových zdrojů révy vinné a moderních testovacích metod, jehož garantem je právě vedoucí ústavu Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Hlavním cílem je především testování podnožových odrůd na odolnost k révokazu v nádobových a laboratorních podmínkách, ale i zkoušení odolnosti podnoží k suchu a vápnu. Grant řeší ústav ve spolupráci s firmou Vinselekt doc. Miloše Michlovského. „Je vybráno přibližně dvacet kříženců s nejvyšším stupněm odolnosti vůči révokazu. Jde o možné kandidáty na odolné podnože, protože ty stávající odolnost vůči révokazu již ztrácejí a víceméně jsou již jen ve stupni tolerance,“ popisuje projekt Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Výzkumná činnost ústavu je částečně financována příspěvky na granty z Grantové agentury Ministerstva zemědělství ČR a z Grantové agentury ČR. V rámci Grantové agentury ČR (GAČR) řeší doc. Kyseláková projekt s názvem „Polyfenolické látky hroznů, révových vín a jejich antimutagenní a antioxidační vlastnosti.“ V současnosti je mož-

né čerpat prostředky na granty také prostřednictvím Interní grantové agentury Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (IGA). „Cílem rady IGA na Zahradnické fakultě v Lednici je, aby se studenti a doktorandi zabývali tématy, která vyžaduje přímo praxe,“ vysvětluje Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. „Chtěli bychom proto i prostřednictvím Vinařského obzoru oslovit vinařské podniky, které zajímá konkrétní problém. V rámci IGA se vyhlásí dané téma a studenti, případně i doktorandi a zaměstnanci ústavu jim ho v rámci IGA, za ﬁnanční podpory těchto podniků, pomohou vyřešit,“ dodává Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Text a foto: Petr Hynek

Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. vedoucí ústavu

Stanislava Lukšová sekretariát

Ing. Petra Bábíková, DiS.

Garantované přeměty: Kód ARV AMRV BRV

Název předmětu Agrotechnika révy vinné Ampelograﬁe révy vinné Biologie révy vinné

D-FRV

Fyziologie révy vinné

KVI1 KVI3 KVI3 KVI2 KVH2 KVI MKV OEP PRXV1 PRXV2 PRXVH2 PRXVH1 PRXVH3 SBP SAV SAV1 SKH VCHB VIM VT VIP VINR

K-Vinařství I K-Vinařství III K-Vinařství III K-Vinařství 2 K-Vinohradnictví K-Vinohradnictví bc Management kvality ve vinohradnictví Oenologické praktikum Praxe - vinařský provoz (říjen, listopad) Praxe - vinařský provoz (únor, březen) Praxe - vinohradnický provoz (květen) Praxe - vinohradnický provoz (únor) Praxe - vinohradnický provoz (září) Seminář bakalářské práce Senzorická analýza vína Senzorická analýza vína I Sklepní hospodářství Vinařská chemie a biochemie Vinařská mikrobiologie Vinařská technologie Vinařské praktikum Vinařství

D-VI

Vinařství

VI1 VI2 VI3 P VH2

Vinařství I Vinařství II Vinařství III Vinohradnické praktikum Vinohradnictví

D-VH

Vinohradnictví

VH1 PRXSH

Vinohradnictví (bc) Výuková praxe - sklepní hospodářství

Období ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF 2007/2008 - doktorská studia - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - AF 2007/2008 - doktorská studia - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF 2007/2008 - doktorská studia - ZF ZS 2007/2008 - ZF LS 2007/2008 - ZF

Garant Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ing. Jaromír Veverka Ing. Radek Sotolář Ing. Radek Sotolář Ing. Radek Sotolář Ing. Radek Sotolář Ing. Radek Sotolář doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. Ing. Jaromír Veverka Ing. Michal Kumšta doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. Ing. Jaromír Veverka doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc.

doc. RNDr. Ing. Marie Kyseláková, CSc.

Bc. Tomáš Nečas

Rostislav Slavík

Ing. Radek Sotolář

doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. doc. Dr. Ing. Marie Kyseláková, CSc. Ing. Radek Sotolář Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ing. Radek Sotolář

Ing. Jaromír Veverka

(1–2/2008)

MANDY

Jen pro odborné návšteˇvníky

spol. s r. o.

Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava 49 Slovenská republika, www.mandy.sk

To Another Great Year

• Nerezové sudy, cisterny • Drevené sudy, barikové sudy • Prípravky na ošetrenie vína • Vinárske potreby • Vinifikátory • Pneumatické a hydraulické lisy • Mlynko-odstopkovače • Certifikované viničové sadenice (pôvod Francúzsko)

www.prowein.com

Tel./Fax.: +421/2/6477 4937 e-mail: mhudec@stonline.sk

mobil: +421/903/829216 (-7) +421/918/614876

Privítame Vás na výstave VINEX v Brne 4. – 7. marca 2008, v pavilóne A2, stánok 049

Zaregistrujte se online již nyní a získáte slevu prˇi nákupu vstupenek! Máte otázky? Zavolejte na registracˇní linku: +49 211 4560 7613

16.-18.3.2008 Düsseldorf, Neˇmecko Mezinárodní odborný veletrh vín a lihovin Další informace a vstupenky: Zastoupení Messe Düsseldorf pro CˇR a SR Veletrhy Brno, a.s. Výstavišteˇ 1 647 00 Brno Tel.: +420 541 152 533 Fax: +420 541 153 051 E-mail: mhorakova@bvv.cz www.bvv.cz

Komplexní cestovní služby: BVV FAIR TRAVEL, s.r.o. Výstavišteˇ 1 647 00 Brno Tel.: +420 541 159 190 Fax: +420 541 159 172 E-mail: ft@bvv.cz www.bvv.cz/ft

Dovolujeme si vás pozvat do naší expozice na veletrzích

VINEX a SALIMA 2008, pavilon A2, stánek č. 14

(1–2/2008)

pneumatické lisy z odzrňovače nové generace z dopravní systémy

O.K. Servis BIOPRO, s.r.o., Bořetická, 193 00 Praha 9 Tel.: 281 091 460, 841 111 114 Fax: 281 866 264

Zastupujeme tyto společnosti:

Srdečně Vás zveme k návštěvě naší expozice

NAVŠTIVTE NÁS NA VINEXU! PAVILON A2 – STÁNEK 032 TĚŠÍME SE NA VÁS

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

4. - 7. 3. 2008 pavilon A2, stánek č. 18

(1–2/2008)

O čem viněty (ne)hovoří – (IX.) – Odpovědnost za své jméno Petr Šimeček www.ovine.cz

Jako příklad nechť nám poslouží pan Jožka Seppelt, ostravák německé národnosti. V době zlaté horečky v Austrálii neodolal vidině snadného zbohatnutí a jako řada jiných dobrodruhů, odjel na druhý konec světa pokoušet štěstí. Avšak ač původně zlatokop, ve zlatonosné šachtě nikdy skutečně nepracoval. Místo lopotné dřiny na rýžovištích získal svůj majetek mnohem šikovněji – elegantně obehrával úspěšné zlatokopy v hazardních hrách. Proto si již za dva roky mohl koupit rozsáhlé pozemky, které naštěstí osázel révou a začal vyrábět víno. Dnes je vinařství Seppelt jedno z nejslavnějších a největších ve státě. Je součástí obří společnosti Southcorp., která vlastní desítky dalších vinařství. K nim patří i věhlasná jména jako Penfolds, Lindemans nebo Rosemount. Po „našem“ Jožkovi se jmenuje dokonce i docela velké město Seppeltsﬁeld. A nezapomeňme ani na zlatokopy. Ve vytěžených zlatých štolách pod městem Seppeltsﬁeld se skrývají mnohakilometrové sklepy plné zrajícího vína… Na australských etiketách ze slavné oblasti Barossa Valley potkáme i další česky znějící jméno Charles Cimicky (právě víno z tohoto údolí získalo pro Austrálii první zlaté medaile

na výstavě vín v Londýně v roce 1833). Známějším jménem je ale jistě vinař z Velkých Bílovic, také v Austrálii úspěšný – Pavel Osička. V roce 1955 založil u protinožců ﬁrmu, dnes známou především svými skvělými červenými víny. Jistě bychom takových příkladů našli více. Zkusme se však dnes ještě zamyslet nad jinou otázkou. Chce-li vinař získat slušné renomé, je také etiketa jedním z podpůrných prostředků, jak toho může dosáhnout. Má vinař trvat na zavedené značce svého vína, která je už roky známá, nebo má každou sezonu přicházet s novinkami (protože zákazníci hledají stále něco nového)? Jistě všichni ve svém okolí známe příklady obojího druhu. Ohlédnutí zpátky jasně říká, že trpělivá, mnohaletá práce na budování vlastní značky je cestou sice pracnější, ale i cestou jistější. Podíval jsem se, které z našich značek vín, tedy která z našich známkových vín jsou stálicemi na trhu. Mohu jmenovat např. déle než 50 let vyráběný „Pražský výběr (přírodně nasládlých vín)“, valtické „Gracie“ (bílé, růžové i červené) nebo známou Bzeneckou Lipku, vyráběnou dokonce ještě před druhou světovou válkou. Přes všechny změny názvů jejich výrobců, přes měnící se ředitelství a přetiskované ceny značka zůstává. Vsadím se, že ač tato vína třeba nepijete, určitě je znáte právě podle té jejich desetiletí propagované značky. Starším příkladem takové značky je dnes již opouštěná, v minulých desetiletích však hojně známá Tesavela,

značka desertního vína (původně však značka soukromé firmy Tesařík & Pavela). Jak souvisí téma českých vinařů v cizině s tématem držet či nedržet se vlastní značky vína? Velmi úzce. Všimněte si, že u mnoha zahraničních soukromých firem je často značka vína rovna jménu vinaře. Tak tomu bylo i u našich firem za tzv. první republiky a (bohudíky) je tomu stále častěji i dnes. Osobně se mi líbí také etikety, na nichž je fotografie někoho z rodiny vinaře – pradědy, nebo zkrátka zakladatele rodinné vinařské tradice. Je to jistě pro současnou generaci memento… Etiketa se jménem vinaře je podle mne mnohem osobnější, výrobce více zavazuje a pro nás, zákazníky, to znamená jen jedno – může to být jedině k dobru vína samotného. Obrázky použity s laskavým svolením z archivu serveru www.ovine.cz

(1–2/2008)

Uvedení knihy LEGENDÁRNÍ BORDEAUX Původní publikaci vydalo v roce 2005 francouzské nakladatelství Flamarion k 150. výročí vzniku klasiﬁkace vín. Publikace byla již přeložena do několika světových jazyků. Nyní vychází i v češtině ve slovenském nakladatelství Slovart. Prezentaci krátce zahájil francouzský velvyslanec, který připomněl, že se akce koná v jednom z nejhezčích francouzských zastupitelských úřadů na světě, v barokním paláci Buquoyském. Vlastní publikaci představil ředitel Slovartu p. Hegert. Svůj příspěvek zakončil humorně konstatováním, že k této knize lze přistupovat interaktivně. Listovat v ní a chutnat vína z Bordeaux, nebo ochutnávat vína z Bordeaux a k tomu listovat v knize. Třeba o té nejskvělejší oblasti na poloostrově Médoc poblíž Bordeaux. Bude to objevitelské putování po zámečcích a výjimečných usedlostí kraje.

Nejzajímavější bylo vystoupení pana Philippe Castéja, prezidenta Rady pro vína s klasiﬁkací Grand Cru Chassé, který uvedl historii klasiﬁkace. V roce 1855 se v Paříži konala světová výstava na kterou pozval císař Napoleon III. brit-

skou královnu Viktorii. Císař chtěl návštěvu překvapit a ukázat jí, v čem je Francie lepší než Británie. Jedním z překvapení mělo být hodnocení vín. Organizátoři pařížské výstavy dostali za úkol v termínu 14 dní připravit klasifikaci vín, která do té doby neexistovala. V oblasti Bordeaux pěstitelé hodnotili svá vína mezi sebou déle než 100 let. Jejich zkušenosti posloužily k rychlému vytvoření oficiální klasifikace vin. Císař byl spokojen. Do té doby nikdo na světě nepřišel s nápadem vytvořit klasifikaci zemědělských produktů. Další pokračování v hodnocení zemědělských produktů nastalo až po další stovce let. Důstojný a příjemný servis degustace zajišťovala malostranská vinárna U Vladaře. Text Jaroslav Škaloud, foto Pavel Rossmeisel

Recenze: Legendární Bordeaux Novicům, kteří se teprve zasvěcují do tajů a kouzel noblesního nápoje, jakým je víno, tato publikace odhalí možná tu nejvýznamnější vinařskou oblast na světě, a pro ty, kdo se ve víně již dobře orientují, je to nezbytný souvenir, který jim navždy připomene krásu a majestátnost médockých châteaux a jejich okolí, jež by neměl chybět v jejich knihovně. Publikace Legendární Bordeaux je skutečně na vysoké úrovni, stejně tak jako všechna médocká châteaux, o nichž dílo pojednává, včetně pověsti, jíž se těší jejich legendární vína. České vydání této publikace vypadá každým coulem stejně velkolepě jako jeho francouzský originál. Jediným mráčkem na jinak modrém nebi je faux-pas překladatele, který v několika případech

přeložil „cru“ jako „sklizeň“, což mi připomíná český překlad jistého Jaroslava Kořána známé povídky „Chuť“ slavného britského spisovatele Roalda Dahla ještě z doby totalitní. Zde také překladatel mluvil o „sklizních“ (ačkoliv se jednalo o „crus“), což pro čtenáře, kteří se orientují ve vínech z oblasti Bordeaux, je holý nesmysl. Pro informaci cituji: „... na kterých vinicích v okresu St. Julien se sbírá čtyřikrát?“ (místo „...které château v apelaci St. Julien je zatříděno do čtvrté kategorie grands crus classés?“ – nebo jednodušeji – „...do kategorie tzv. čtvrtého růstu“). Překladatel (nebo korektor) by se měl napříště rovněž vyvarovat používání koncovky -ová u zahraničních ženských příjmení (např. hraběnka May-Eliane de Lencquesaing je v kapi-

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek

tole Château Pichon-Longueville Comtesse de Lalande označena jako May-Eliane de Lencquesaingová, což působí poněkud komicky). Nejenže ji nyní mohou ženy s cizími příjmeními (jaké mám ostatně i já) v ČR podle zákona vypustit, ale v tištěném i mluveném slově (výjimkou je Radio Classic) zní takové zkomoleniny ženských jmen slavných umělkyň (například Montserrat Caballé, počeštěně foneticky Kabajéová) zahraničním očím a uším obzvlášť brutálně. Navíc se tím můžeme vyvarovat případných omylů, zejména nejsme-li si jisti, že dotyčná osoba je opravdu žena – co když se jedná o muže? V opačném případě jsem se nejednou v překladech setkala s trapnými situacemi, kdy např. první dáma burgundského vinařství Lalou

999 Kþ (vč. 9% DPH)

Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230×300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní þásti þasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(1–2/2008)

Bize-Leroy nebo francouzská spisovatelka George Sand (1804–1876) byly označeny jako muži! Doufejme, že se tak nestalo u žádné ženy z Bordeaux v překladu této knihy, co je však jisté, že

se jméno továrny na výrobu křišťálového skla Cristalleries Baccarat („cristallerie“ je francouzsky „sklárna“, která se nachází v městečku Baccarat ve východní Francii, jež propůjčila sklo

k fotograﬁím v této publikaci) objevilo v kapitole poděkování (na str. 320 českého překladu) jako Cristalleries Baccaratová...! Helena Baker

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Dopisy Z Dolních Bojanovic. Vinohrady Dol. Bojanovic položeny jsou na 18 tratích v úhrnné výměře asi 150 měřic. Z těch jsou následující: 1. Díly u Kukvické cesty . . . . . . . 94.- meřic 2. Hrabinky . . . . . . . . . . . . . . . . . 24.- » 3. Hora Holčická . . . . . . . . . . . . . 48.- » 4. Kloboučky . . . . . . . . . . . . . . . . 11.- » 5. Hlazuky. . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.- » 6. Koziny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14.- » 7. Zadní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42.- » 8. Hašky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.- » 9. Stará hora dlouhá. . . . . . . . . . . 31.- » 10. Stará hora krátká . . . . . . . . . . . 22.- » 11. Hlaviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.- » 12. Krajiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.- » 13. Přední . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42.- » 14. Díly u Kyjovské cesty . . . . . . . 27.- » 15. Zvolence přední . . . . . . . . . . . . 69.- » 16. Zvolence zadní . . . . . . . . . . . . 96.- » 17. Vrance a Myšince. . . . . . . . . . . . 6.- » 18. Pusté pod Boudy . . . . . . . . . . . . 2.- » Dohromady . . . . . . . . . . . . . . . . . 546.- » Nově vysázených . . . . . . . . . . . . . . 33.- » Celkem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 579.- meřic Nejvýš je položená „hora zadní“ nejníž jsou „díly“. Letošní úroda byla průměrně 4 hl po měřici, dohromady to dělá 2 184 hl vína. Vývoz vína mohl být 2 000 hl, což činí čítáno po K 60 hl 120 000 K, kterýžto výnos mohl by se značně zvýšiti rozšiřováním vinic. Přece však je dosti slušný, uvážíme-li, že je poskytnut do obce asi s 2 000 obyvateli, z nichž jen menší část vinařstvím se zabývá. Víno r. 1907, obzvláště rýzlink, je velmi dobré jakostí. Měl cukernatosti nejvíc 22°, průměrně 20°. Celkový průměr cukernatosti všeho vína je 20–21°. Je zde ještě ku prodeji as 200 hl vína. – Při porovnání letošního vína k minulým ročníkům hodí se toto dobře k uschování do láhví. Jan Bohun Vinařský obzor č. 1, ročník 1908, str. 18–19 Ochrana vinařství v rakousko-uherském vyrovnání Pro království a korunní země v říšské vídeňské radě zastoupené čili krátce pro Rakous-

ko ujednala stará říšská rada nový zákon o obchodě vínem, moštem a rmutem. Zákon byl 12. dubna 1907, říš. zák. č. 210, císařem potvrzen, 31. srpna 1907 vyhlášen a 1. prosince 1907 v platnost uveden. Tímto dnem pozbyl platnosti dřívější rakouský vinný zákon ze dne 21. června 1880, ř. z. č. 120. Ministerstva orby, obchodu a vnitra v dohodnutí s Ministerstvem spravedlnosti vydala prováděcí nařízení ze dne 27. listopadu 1907, čís. 256, ř. z., k tomuto novému zákonu vinnému. I Uhry mají své zákony proti falšování vína a o obchodě umělým vínem, ale nemají podobných přísných ustanovení, jaká obsahuje nynější zákon rakouský. Poněvadž mezi oběma částmi říše, Rakouskem a Uherskem, jsou stanoveny zákonitě zásady volného obchodu, mohl býti stávající již nový zákon rakouský se strany uherských vinařů neb obchodníků vínem obcházen. Na tuto okolnost musila rakouská vláda pamatovati při uzavírání rakousko-uherského vyrovnání, neboť byla důrazně z kruhů vinařských i od poslanců za vínorodé kraje na to upozorňována. V posledním vyrovnání rakousko-uherském, uzákoněném v posledních dnech prosincových 1907, schváleny byly na ochranu obchodu přirozeným vínem pro celou říši tyto zásady: 1. Uhry zavazují se vydati nejdéle během r. 1908 nový zákon o víně. Tento zákon uherský musí obsahovati alespoň tak přísná ustanovení, jaká má rakouský nový zákon vinný, by chráněn byl obchod přirozeným vínem, aby omezena byla výroba nápojů víno obsahujících aneb podobných. 2. Rakousko naproti tomu se zavázalo, že po dobu trvání nynějšího vyrovnání, tedy do konce r. 1917, nezmírní žádné přísné ustanovení nynějšího vinného zákona. Obě vlády, rakouská i uherská, tím se navzájem zavázaly, že se navzájem nebudou poškozovati v obchodě přirozeným vínem. Mimo to vymohla si uherská vláda na ochranu vína tokajského, jak již v obchodní smlouvě Rakousko-Uherska s Německem bylo stanoveno zvláštní ustanovení, kterýmž se zákonitě chrání známkování čili označování vína jako „tokaj-

ské víno“. Známka či marka „tokajské víno“ smí se jen tomu vínu dáti, jež skutečně se urodilo ve vínorodém území tokajském v Uhrách. Poněvadž jakost pravého tokajského vína upravuje se určitým způsobem, nesmějí se jako „tokajské víno“ označovati jiná vína sladká, jež připravují se z hrozinek, zvláště z korintek, i kdyby k výrobě těchto sladkých vín bylo použito tokajského vína. H. Vinařský obzor č. 21, ročník 1908, str. 21–22 Bradaté hrozny a pověra V Pavla Skály ze Zhoře „Historii české“ čteme ve knize IV., str. 433, jak následuje: „Měsíce října roku 1620 v pátek, den sv. Havla, nalezeni při Praze na vinici Kateřiny Slivenské, vdovy a měštěnínky Nového Města Pražského starožitné, při vína sbírání čtyři hroznové vína vlasatí aneb bradatí, z nichž dva měli vlasy neb fousy na loket, třetí na tři čtvrtě a čtvrtý nejmenší na půl lokte z délí. Jež netoliko drahně lidí spatřilo, ale i kněží v kostelích ten div božský vůbec lidu oznamovali a ku pokání napomínali. – Stran vyznamenání (t. j. významu) jich soudové rozliční. Střídmější lidé ujímali ten úkaz božský za ňákou pokutu těžkou, kteráž zlé a zbytečné užívání tohoto vzácného daru hospodinova, vína, následovati bude. Jiní, že mor, drahotu a meč zkrvavělý s jinými psotami znamenají. Někteří z náchylnosti k národu svému vykládali ty brady dlouhé za ňákou zvláštní poctivost Čechům, poněvadž brada dlouhá věc vážná jest. Zase jiní pravili, že vlasové ti dlouzí znamenají Čechům starost, a že mnozí z nich přijdou ještě o zdraví na stará kolena. Poslední a zvláště, jimž víno hrubě milé jest, drželi hrozny ty bradaté za dobré a hojné úrody viničné znamení, a že bez jejich hrubé péče co olej po bradě Aronově víno jim poteče, jakož oni hroznové znamenali šenkýři krále Faraona štěstí a potěšení nové. Píseň o tom česká Šimona Lomnického.“ – Pověra arciť má velké oči, avšak pozoruhodno jest, jak tenkráte mnozí pověrčiví – k čemuž arciť mnoho pověry potřeba nebylo – tušili blízkou pohromu bělohorskou. Vinařský obzor č. 2, ročník 1908, str. 56

(1–2/2008)

Strýc Domin (Vždy se mně znovu objeví v mysli, zvláště při tradičních jihomoravských koštech.) Starý hospodář jde naposled do svého sklípku a přechutnává svoje víno, vzpomíná nejskvělejší éry svého života, vzpomíná na své „rychtářovské“ roky a soudy, kdy sám svým věhlasem a radou rozvaděné sousedy smiřoval – naposled hovoří a rozpráví s vínem, oslovuje nalité skleničky a mluví s nimi jako s živoucími bytostmi, ba jako s lidmi. Tu ho pojednou vidím, strýce Domina, jak si to šlape na svém bicyklu kolem řady sklípků. V zámku dubových dveří zarachotí mohutný klíč („Petr“ – jak mu říká) a po „sešupu“ (to je podlaha šíje – chodby, beze schodů a podobných zábran) si to rozvážně kráčí do svého království. Mrkne zběžně okem, zda je vše na správném místě, odrazí špunt ze sudu a i sluchem zkontroluje svého „Vavřinečka“. „Ještě sem tam plkne, na stočení zatím nebude,“ pronese si pro sebe. Svým Vavřincem byl strýc Domin vyhlášen jak na dědině, tak i v okolí. Byla to jeho oblíbená, dá se říci, že nejmilejší odrůda. Udělal pro něj vše, aby ho správně naformoval do vinařského kabátu přesně na místní košt vín. Strýc dobře věděl, že víno se tvoří už ve vinohradě a základem je zdravý hrozen. Pokud se mu tolik neurodilo, neváhal ani chvíli a doplnil hrozny od sousedů vinohradníků především z panen-

ských sklizní, z vinic nejlepších poloh. „To je, co na to říkáš a co barva?“ ptal se mě strýc, dívaje se spokojeně a znalecky přes koštovačku proti mrkající žárovce? „Ten je. A na kolik jste jej dosladil,“ ptám se nesměle „na třiadvacet?“ Stýc se šibalsky usmál a povídá: „Přidé, chlapče, přidé!! No, kolik, čtyřia, pěta??“ A tu strýc sáhl do kapsy tříčtvrťáku a posvátně vytáhl svůj deníček, kde byly zaznamenávány všechny statistické vinařské údaje. „Chlapče, zmýlil ses, to ti ani nemůžu říct.“ V tomto období mého mládí zrovna vinaři fandili módním těžkým červeným vínům. Strýc poznal, že Vavřinci to plně vyhovuje a také nechal vína pořádně vyzrát na lahvi a teprve staršími ročníky potom obesílal vyšší výstavy vín. Tak se taky stalo, že v odrůdě na celostátní výstavě vín získal první místo strýcův Vavřinec i před tehdejšími družstvy, státními statky i zpracovatelskými giganty. Zapomněl jsem podotknout, že než jsme se propracovali ochutnávkou od všech strýcových směsek přes Müller, Vlašák, Veltlín, Rýňák, Tramín a ostatní k vytouženému Vavřinečku na lahvi, bylo to pěkných pár koštovaček. Strýca Domina taky nikdo neviděl, že by měl pořádně pod „čepicí“. Dovedl být jen veselý a zážitkem bylo slyšet ho zpívat své oblíbené táhlé podlužácké severinovské písničky. Jako spořádaný vinař byl i vynikající zpěvák. Nebylo výjimkou, že

při vínku byli jen dva společníci, a ti si ještě krásně dvojhlasně zazpívali. „Když už nemůžeš ten druhý hlas vytáhnout, hoď tam ﬁstulku,“ radil strýc a ve druhé sloce to předvedl svým hebkým podlužáckým tenorem. A o společníky nebyla nikdy nouze, protože strýcův sklep, kde jsme i my měli víno, sousedil přímo ze šíje s dalšími dvěma. To jednou večer ve spěchu si to hrnu šíjou a ze sousední sklepní díry se ozvalo: „Kde jste, to je dost, že už někdo jde!“ – to strýc Karel seděl za svým stolečkem jak jezevec zachumlaný v zeleném hubertusu, před sebou skleničku Vlašáku z „Honů“ a trpělivě očekával nějakého společníka k vínu, aby s ním mohl o víně rozprávět. Pruďasi a furianti! „Uhněte z cesty, všichni pryč, vezu Vlašáky jak ledy, jak ledy…!“ (pochop krásné, velké a třpytivé jako kusy ledu) volal strýc Karel z kozlíku vozu, když s nastrojenými hnědáky vezl svou úrodu. U společného lisu bývala ve vinařské sezoně vždy velká mačkanice. Mezitím uplynulo už hezkých pár let, dokonce už desítky, společníci a následovníci se vinařsky mezitím osamostatnili, mají svoje vlastní vchody, lisovny a sklípky. S tím se ztratilo nepozorovaně i kouzlo mého sklepa mládí, nebo snad jen třeba někam odešlo…? Ale co, už dost nostalgií, zvu vás a pojďme si raději společně povyprávět u Vavřinečku. Třeba to kouzlo vrátí se na chvíli… Václav Fiala, Velké Němčice

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – lednová výročí V lednu 1918 bylo předplatné Vinařského obzoru zvýšeno ze 2,– K na 3,– K vzhledem k rostoucím nákladům. Materiál pro výrobu, tj. modrá skalice, Saloidin, síra aj. byly na příděl. Uvedena je žádost o dodávky révových semen na výrobu oleje Ústředně tuků ve Vídni. Za 1 kg se platilo místo dřívějších 0,20 K, již 0,35 K. 1918, VO roč. 12, č. 1, str. 7

Bílovice (92) a Mutěnice (76). V roce 1938 je nahlášeno založení dalších besídek. 1938, VO, roč. 32, č. 1, str. 20

Inspektor ovocnictví a vinařství Jindřich Fořt byl jmenován vrchním inspektorem českého odboru zemědělské rady pro Království České. 1918, VO, roč. 12, č. 2, str. 27

Jednotný svaz českých zemědělců spolu s ZOSMS a ZVSMS uspořádal 27. a 28. ledna 1948 Ovocnicko-vinařské dny v Brně. 1948, VO, roč. 41, č. 1, str. 13

Na rozhraní let 1937 a 1938 bylo již na Moravě 100 vinařských besídek. Nejpočetnější členské základny mají Velké Pavlovice (132 členů), Strážnice (129), Polešovice (105), Moravská Nová Ves (104), Bzenec (103), Kobylí (95), Velké

V lednu byl novým ředitelem Zemské rolnicko-vinařské školy v Bzenci jmenován Bedřich Rosina, který zde již dlouhá léta působil. Vinařské veřejnosti je znám širokou přednáškovou činností. 1938, VO, roč. 32, č. 1, str. 27

Po krátké a těžké nemoci odešel 7. ledna 1998 Ing. Stanislav Pippal. Po studiích na SZTŠ vinohradnické v Modre, kde mimo úspěšnost ve studiu byl též úspěšný jako sportovec. V r. 1966 byl přeborníkem ve vzpírání, hrál hokej, lyžoval a hlavně hrál košíkovou. Po promo-

ci na oboru zahradnictví v Lednici, VŠZ Brno v r. 1969 nastoupil jako vinohradník a vinař v JZD Blatnička, které se později sloučilo s Blatnicí. Byl členem hodnotitelské komise Mze. Po r. 1990 přešel do nově vzniklé Vinařské společnosti v Blatnici. Byl členem předsednictva ČMVVU. 1998, VO, roč. 91, č. 3–4, str. 48 Ing. Zdeněk Malčík zemřel 28. ledna 1998 po těžké nemoci ve věku nedožitých 76 let. Byl vinařům velmi dobře znám svou činností v analytice vína jako instruktor a vedoucí laboratoře na Vinařském ústavu VŠZ Brno v Lednici do r. 1960. Pak pracoval na ústavu všeobecné mykologie ve Valticích a po třech letech odchází jako vedoucí laboratoře ŠSV ve Velkých Pavlovicích, kde byl až do důchodu. Ovládal několik světových jazyků a překlady zahraniční literatury byl velmi prospěšný stanici i široké veřejnosti. Byl velmi oblíben pro svoji příjemnou a společenskou povahu. 1998, VO, roč. 91, č. 3–4, str. 48

(1–2/2008)

Révokaz čili Vyhraná i prohraná válka (díl 4.) Mgr. Bogdan Trojak, Bořetice

Vlivní „sulfuristes“, propagátoři chemické války s révokazem, ale prozatím vedou. V době, kdy byl vynalezen prášek do pečiva, masový koncentrát a umělá hnojiva, se není čemu divit. Dobová víra ve vědu byla nezměrná, ačkoli Evropu stíhala jedna pohroma za druhou. A to nejenom v oblasti zemědělství. Roku 1873, po krachu na berlínské a vídeňské burze, začala světová hospodářská krize. A aby toho nebylo málo, objevila se roku 1878 ve Francii další choroba způsobená houbou Plasmopara viticola. Šlo o plíseň révovou neboli peronosporu. V boji s novou „morovou“ ranou, která se bleskově šířila, se proslavil profesor botaniky z Bordeaux – Pierre-Marie Alexis Millardet. Během náhodné procházky podél vinic Château Ducru-Beaucaillou v Médocu narazil na keře révy, jež byly peronosporou nedotčené. Tyto keře pokrýval postřik z vápenného mléka rozdělaného v měděných plechovkách. Majitelé vinic takto dočasně „znehodnocovali“ hrozny, aby odradili potencionální zloděje. Byla to stará praktika, jejíž zásadní význam pro boj s plísní révovou objevil právě Millardet. Takto začala slavná historie tzv. bordoské jíchy, směsi roztoku modré skalice (síran měďnatý) a vápenného mléka, která se stala i na Moravě na dlouhá desetiletí základním postřikem. Začala éra „vitriolových“ vinic. Ačkoliv si Millardet bordóskou jíchu nechal patentovat, nerezignoval na jiné způsoby vedení války. Byl přesvědčen o tom, že klíčem k úspěšnému boji s houbovými chorobami i révokazem je mezidruhové křížení čili nové, interspeciﬁcké odrůdy. Millardet jich vyzkoušel na 800. Z počátku se zdálo, že tyto zázračné přímoplodé hybridy v sobě mohou skutečně spojit rezistenci k révokazu a houbovým chorobám s libou chutí ušlechtilých evropských odrůd. Nestalo se tak. Náročné evropské konzumenty dráždila i ve vínech z hybridů stará známá liščina.

Ačkoli se přímoplodé odrůdy všeobecně neprosadily, v některých regionech měly početné zastánce. Například v oblasti Armagnac se stala na dlouho dobu jednou ze základních odrůd varieta Baco blanc, z níž se destilovala známá brandy. (Na Moravě je známější její „černá“ sestra – Baco noir.) Práce profesora Millardeta a jeho nástupců se však ukázala jako životně důležitá v oblasti produkce podnoží vyhovujících francouzským, potažmo evropským půdním podmínkám. Ani deset let poté, co byla do Francie fyloxera zavlečena, neexistoval jednotný postup v boji se škůdcem. Oﬁciálně předepisovaná metoda selhávala. Vyhlášky o karanténě omezovaly „américainistes“ v jejich pokusech s americkými podnožemi a státní podpora směřovala do tábora propagátorů chemické cesty, kteří byli napojeni na průmysl a železniční dopravní společnosti. Speciální pumpy vpravovaly do půdy další tuny sirouhlíku. V roce 1881 byla situace mezi chemiky a amerikanisty tak vyhrocená, že se obě strany rozhodly k vyrovnání účtů na velké mezinárodní konferenci v Bordeaux. V té době již révokaz pronikl i na posvátnou půdu Cote d´Ore, kde někteří šarlatáni propagovali jako jediný účinný prostředek šnečí sliz. Chlapci ze škol v Beaujolais zase v doprovodu učitelů dvakrát denně povinně močili na postižené keře ve vinicích. Za takové atmosféry zasedly obě znešvařené strany k jednacímu stolu. Podle dobových svědectví byla frakce chemiků disciplinovaná, dobře organizovaná, její delegáti se dostavovali na jednání vždy v plném počtu a hlasovali pokaždé svorně jako jeden muž. Naopak amerikanisti působili nenuceně, na jednání přicházeli, kdy se jim zachtělo a jejich potutelné úsměvy prý svědčily o pevné víře ve vlastní vítězství. A měli čím argumentovat – v oblasti Midi, která byla révokazem zasažena jako první, již začala mohutná rekonstrukce vinic. Plochy osazované štěpovanými sazenicemi neustále rostly a mladé vinice prospívaly. A co je hlavní – první vína pocházející z nových výsadeb si prý kvalitou nezadají s těmi z pravokořenných keřů. Delegáti se o tom ostatně mohli přesvědčit sami během závěrečné degustace a hodnocení. Prezident poro-

Portrét A. Millardeta, botanika a šlechtitele ty tehdy neoﬁciálně prohlásil, že to byla nejzajímavější ochutnávka, jakou kdy absolvoval. Ukázalo se, že francouzské odrůdy naroubované na americké podnože dávají víno, které si zachovává jejich původní charakter. Důležitá chvíle. Bylo na čase přesměrovat vládní podporu na obnovu vinic a skončit se zamořováním půdy drahými chemikáliemi. Během závěrečného hlasování skutečně triumfovali amerikanisti. Zdálo by se, že obnově vinic nestálo nic v cestě. Situace ale nebyla zdaleka tak jednoduchá. Znesnadňovaly ji dvě nepříjemné skutečnosti. Tou první byla bující výroba „umělých“ vín, kterými hasila žízeň velká část obyčejných, chudých Francouzů. Prameny levného vína z Midi totiž téměř vyschly a to, co zbylo, stálo dvojnásobek. Rekonstrukce vinic sice začala, ale škody byly tak obrovské, že nebylo možné napravit je ze dne na den. A to byla příležitost pro nejrůznější podnikavce, kteří začali vyrábět ve velkém víno z rozinek dovážených z řeckých ostrovů či z Turecka. Záhy falšované víno zaplavilo celou Francii. V září roku 1879 prohlásila vláda produkci takových alkoholických nápojů za kriminální čin. Po šesti měsících nový ministr spravedlnosti toto nařízení zrušil. Francouzští voliči přece něco pít museli.

(1–2/2008)

V roce 1880 vyšla v Marseille kniha schopného obchodníka Josepha Audiberta nazvaná Umění přípravy vína z rozinek. Podle Audiberta stačilo vzít 100 kilogramů rozinek, zalít je 300 litry vlažné vody a nechat vykvasit. Pak následovaly další přísady – květ slézu, bezinky, anilinové barvivo, kyselina vinná, síra a nakonec čiřidlo. Existovala však ještě jiná metoda, která se obešla bez jakéhokoli hroznového základu. Přidávání cukru do moštů za účelem zvýšení obsahu alkoholu ve výsledném víně propagoval již napoleonský ministr Comte de Chaptal. Teď se však zdálo, že ke stvoření „vína“ postačí obyčejná cukrová voda a něco kyseliny vinné, vhodného barviva a požadovaného aroma, tedy ingredience dostupné téměř v každém koloniálu. Kolem roku 1890 předstihla výroba „cukrového“ vína produkci vína z rozinek. Odhaduje se, že se ho vypilo asi 5 milionů hektolitrů za rok. Ti „poctivější“ výrobci míchali „cukrové“ víno z trochou dovezeného alžírského vína. Pro obyčejné vinaře to byla dvojitá katastrofa. Nejdříve přišli o svoje živobytí a když ho za cenu velkých dluhů od základů rekonstruovali a nové vinice začaly plodit, „vinné náhražky“ z trhu nezmizely. Tato nekalá konkurence měla poškozovat poctivé vinaře ještě dlouho. K zoufalým praktikám se v této temné době uchylovaly i proslavené vinařské domy, které ve velkém míchaly z alžírských, španělských či italských vín směsky vyvážené do světa pod slovutnou etiketou. Pověst francouzského vinařství byla pošramocena. Kromě obnovy vinic museli Francouzi pracovat na znovuzískání kreditu. Druhou svízelí, která obnovu vinic pomocí roubovaných sazenic znesnadňovala, byla vápenitá půda, která převažovala ve většině francouzských prestižních oblastí. Jak se brzy ukázalo, byly americké podnožové révy na vysoký obsah vápníku citlivé a postihovala je chloróza. Její příčinou byl vysoký příjem vápníku skrze kořeny způsobující deﬁcit železa v rostlině, jenž se projevoval nedostatečnou tvorbou chlorofylu a žloutnutím listů. Chloróza byla v mnoha případech pro révový keř fatální. První generace odrůd s významným podílem Vitis labrusca (Clinton,Taylor, Concord) byla na vápník extrémně choulostivá. Dokonce i Vitis riparia, jež se jevila jako ideální podnož díky své nesmírné odolnosti vůči révokazu, ve vápenité zemi selhávala. V oblasti Charente, kde se pěstovaly hrozny pro cognac, propukla vřava – nákladně obnovené vinice byly v troskách. Požehnané svahy, kde se i díky vysokému obsahu vápníku rodila velmi jakostní surovina, byly opouštěny a zakládány znovu na rovinách, kde byl sice vhodnější druh půdy, ale surovina z ní měla zcela jiný charakter. V té době se již ale vědělo, že existuje jistý druh americké révy, kterou objevil ve 20. letech 19. století francouzský přírodovědec a cestovatel Jean-Luis Berlandier na vápencových pahorkatinách Texasu. Záhadná

rých keřů (či elitářská pýcha majitelů) příliš velká. V oblasti Haut-Médoc prováděli někteří bohatí vinaři půdní injektáže až do roku 1914, kdy začala válka, mnozí zaměstnanci narukovali a chemické továrny byly nuceny vyrábět pro stát výbušniny. (V této souvislosti se uvádí, že Německo používalo pro výrobu třaskavin glycerin získaný z hroznového moštu.) Révokaz byl tedy přelstěn a na hlavu poražen. Toto vítězství bylo však jenom zdánlivé. Ušlechtilá Vitis vinifera už nikdy nebude stát na vlastních nohou. Její vigor a vitalita jsou podle mnohých sotva poloviční. Už v roce 1901 prohlásí někteří známí vědci rekonstrukci vinic pomocí štěpovaných sazenic za pohromu a neštěstí. Francouzská produkce mezitím předčí spotřebu a ceny se hroutí.

Vinařka. Ilustrativní kresba

réva se dostala do Monpellieru v roce 1874. Zakořeněné řízky prospívaly na vápenitém odkryvu, kde by žádná jiná réva nepřežila. Objevil se však další problém – množení řízkováním se příliš nedařilo. Nadějná Vitis berlandieri se přesto stala základem pro šlechtění celé řady dodnes používaných podnožových rév odolných vůči chloróze i révokazu. To však trvalo celá dlouhá léta. Na příkladu chlorózy je dobře patrné, jaká spousta zřetězených nesnází rekonstrukci vinic obepínala. Po vítězství amerikanistů se rekonstrukce vinic rozběhla ve všech postižených regionech Francie. K roku 1895 bylo přesazeno 663 000 hektarů z celkových 1 748 000 hektarů. Zároveň byly klučeny výsadby neroubovaných amerických odrůd, jež vznikly za všeobecného chaosu na začátku révokazové kalamity. Byl zahájen proces nazývaný L´encépagement, tedy období hledání vhodných odrůd. Staré variety Mourvérde či Négrette byly nahrazeny jinými, když se ukázalo, že se nehodí pro štěpování. Pinot, který kdysi převládal ve vinicích Sancerre, musel ustoupit Sauvignonu, jenž se měl stát módním bílým vínem Paříže. Folle Blanche, tradiční surovinu pro výrobu brandy, zastoupila odrůda Ugni Blanc. Velké množství Aramonu vysazovali vinaři na jihu země. Protože došlo k opuštění většiny menších parcel na svazích, nové, rozlehlejší vinice na rovinách nebyly vysazovány v tak hustém sponu jako kdysi. Keře rostly v pravidelných řadách, mezi nimiž bylo možno pohodlně procházet například s postřikovači. Používání chemických postřiků se stalo nutností. Péče o vinici byla nákladnější a složitější než kdykoli předtím. Nikoli všude přistoupili k obnově vinic pomocí štěpovaných sazenic. Chemický boj neustával tam, kde byla hodnota původních sta-

Časová tabulka 1880 Joseph Audibert z Marseille vydal knihu Umění výroby vína z hrozinek. Produkce podobných nápojů na bázi cukru a barviv se stala běžnou praxí. Výskyty v Srbsku a ve Slovinsku. 1881 Révokazový kongres v Bordeaux skončil vítězstvím „américanistes“ nad „sulfuristes“. Porota se však odmítá vyjádřit k vínům ze štěpovaných rév. 1884 Révokazová komise poprvé připustila výhody amerických rév opoti insekticidům. 1885 Zamoření Alžíru 1886 První výskyt v Jižní Africe 1887 Pierre Viala odplouvá na misi do Texasu, jejímž úkolem bylo nalézt rezistentní révu, která by prospívala ve francouzské vápenaté půdě. Byla doporučena Vitis berlandieri. Prosinec: Schválen zákon o čtyřletém osvobození od daní pro nové nebo obnovené výsadby s použitím amerických rév. 1888 1. dubna umírá Planchon 1888–89 Masový dovoz Vitis berlandieri do regionu Cognac. Ukázalo se, že je však téměř nemožné je dále množit. 1889 Přijat zákon deﬁnující víno jako výsledek fermentace čerstvých hroznů. 1890 Révokaz pronikl do Champagne. Současně poprvé zjištěn na Moravě v Šatově. Kalamita začíná na Novém Zélandu. 1890 a násl. Začíná hromadná rekonstrukce vinic v Burgundsku a v Bordelais. 1893 Poprvé po 15 letech dosáhla produkce předrévokazové úrovně – 50 milonů hektolitrů. Literatura Campbell Ch., 2004. Phylloxera. How Wine was Saved for the World. Harper Perennial, London Millardet, A., 1885. Historie des principales variétés et espéces de vignes d´origine américaine, Bordeaux Obrázky: archiv autora

(1–2/2008)

Sto let české a moravské kulturní historie prizmatem časopisu Vinařský obzor: Reklama, ženy Mgr. Klára Kollárová, Praha

Víno a reklama Ročník 4/1910 Ve 4. ročníku se reklama téměř neobjevuje, až na výjimku v čísle 8 (vlastní inzerát Vinařského obzoru a inzerát na superfosfáty minerální a animální) a v čísle 10 (Tomáš Fessel – velkobednářství ve Čtyřech Dvorech u Č. Budějovic – nabízí veškeré druhy vinných sudů, nádob a jiné bednářské výrobky velmi levně). Ročník 29/1935 Reklama je v roce 1935 naopak zastoupena poměrně výrazně. Objevuje se vždy na druhé, třetí a čtvrté straně obálky. Je černobílá, bez fotograﬁí, maximálně s obrázky. Většinou je zaměřená na postřiky a hnojiva, korky a obaly, révové sazenice a školky. Téměř v každém čísle (9x) se objevuje také reklama na Mělnické zámecké: „Je mnoho vín, ale jen jedno Mělnické zámecké od roku 1753, původní plnění s výpalem na neporušené zátce, Lobkowicz Mělník, 135 ha vinic“ (viz obr. 14). Jednou se objevuje inzerát obchodníka s vínem z Prahy: „Majitelé vinic pozor! S vkladem 30 TISÍC Kč v hotovosti neb ve zboží můžete se státi společníkem velkého detailního obchodu vínem na největší frekvenci v Praze. Podmínka: Dobré víno. Čestné jednání. Nabídky přijímá Frant. Vašíček, vinárník, Praha III. Tomášská ulice čís. 6.“ Takové pokusy o prezentaci vín zaznamenáváme i dnes. V roce 2006 otevřel na podobném principu účasti vinařů svůj Národní

Obr. 14 – Reklama na mělnické víno z ročníku 1935

dům vína vinař a obchodník pan Průdek. Dvakrát se objevuje osobní inzerát: „25letý bednář – svobodný, správkař s dobrým vysvědčením, německého jazyka znalý, všestranně spolehlivý – prosí o jakoukoliv práci.“ V rubrice Články obchodní se pod článkem Vinařské ﬁltry ukrývá PR článek na Langerovy závody v Mikulově. Ročník 53/1960 V tomto roce se objevují reklamy, které upomínají k organizovanému výkupu hroznů: „Jak si zajistíte dobrou úrodu hroznů v roce 1960? ...Především: pečlivým obděláním vinic, vydatným hnojením chlévskou mrvou, přihnojením strojenými hnojivy, správně prováděným řezem a ošetřováním révy! ...Vinařské závody, n. p., jako výhradní výkupce moštových hroznů poskytne všem pěstitelům révy vinné odbornou radu i případnou pomoc v obstarání strojených hnojiv a ochranných přípravků…“ a „Pěstitelé vinné révy, JZD, záhumenkáři a ostatní držitelé vinic, nezapomeňte uzavřít s Vinařskými závody, n. p., smlouvu o dodávce moštových vinných hroznů.“ Dále se objevuje seriál reklam na potřeby pro drobnou údržbu: „Uvítejte Spartakiádu!“

Obr. 15 – Inzerce spartakiády v roce 1960

(viz obr. 15), „Pýchou dobrého spotřebitele jest vzorné prostředí“ (viz obr. 16 a 18) a „Dokud slunce hřeje“. A dále „Proti peronospoře Novozir-n – dodávají výkupní závody“ a „Malý naftový motor – pomocník vinařství – Československé závody naftových motorů“. Ročník 78/1985 Reklamy jsou v tomto roce jen čtyři. První je malé oznámení Českých vinařských závodů, k. p., závod Žamberk – zaměstnají ihned – „odborníky vinaře pro sklepní hospodářství, bednáře pro údržbu sudů. Byty pro ženaté od roku 1987, pro svobodné ihned. Hlaste se písemně.“ Dvakrát se vyskytla celostrana na Chemické závody Juraja Dimitrova, n. p., Bratislava na Fytovit – listové hnojivo na léčení chlorózy rostlin (viz obr. 19) a jednou pozvánka na „SITEVI – světové setkání pěstitelů révy a vína Montpellier – propaguje ČTK – MADE IN…(PUBLICITY).“

Obr. 16 – Inzerát z roku 1960

(1–2/2008)

Ročník 98/2005 Reklama je v naší době stěžejní a málokterý časopis se bez ní dnes obejde. V ročníku 98 nalezneme v každém čísle v průměru 20 z 56 stran zaplněných reklamou či komerčními prezentacemi vinařských výrobků. Do této plochy ale patří i reklama na Vinařský obzor a jeho aktivity, tj. obchod s vinařskými publikacemi. V každém čísle se objevují komerční prezentace v textu a drobná řádková inzerce Shrnutí – Reklama V tomto případě můžeme myslím z dnešního hlediska porovnávat jen ročníky z roku 1935 a 2005, protože jen v těchto dvou se odráží ekonomika volného trhu. Je také vidět, že reklama je důležitou součástí každého časopisu. V roce 1935 se setkáváme víceméně jen s reklamou odbornou. Rok 2005 ale pracuje i s reklamou na publikace, regionální turistiku a samostatné osoby. Důležitá je podle mého názoru řádková inzerce, která je určená pro malovinaře na shánění věcí obyčejnějšího charakteru. Víno a ženy Ročník 4/1910 V celém ročníku jsem nalezla jedinou zmínku o ženách: Hospodyňský kurz pro ženy, který se konal při zimní hospodářské škole v Kyjově na Moravě: „Český odbor zemědělské rady moravské pořádá tříměsíční kurz, rozdělený do 4 částí: 1. příprava a vaření pokrmů, 2. konservování potravin, 3. zacházení s prádlem a šatstvem, 4. ženské ruční práce, šití a látání prádla a šatstva ručně a na stroji, 5. domácí hospodářství spojené se všemi pracemi v domácnosti, 6. vyučování theoretické o hospodářství domácím na základě přírodních věd, zdravotnictví… Učení obstarávají učitelky hospodyně, odborní učitelé, praktický doktor a školní zahradník. Vyučování potrvá od srpna do října a musí všechny schovanky bydleti v hospodářské škole samé ve společné domácnosti s učitelkami a říditi se domácím řádem, při čemž stravují to, co samy upravily. Též vykonávají od rána do večera všechny práce v domácnosti své společné. Chovanky nejméně 15 let staré a mravně bezúhonné přihlašte se co nejdříve.“ Ročník 29/1935 Taktéž jediná zmínka o ženách, tentokrát ovšem ležérnějšího charakteru, určitě ale upozorňující na účast žen při konzumaci vína: O prodeji vína pod věchýtkem v Bratislavě: „Tetičky u sklenice vína. …Pod věchýtkem najdete, nejčastěji tak odpoledne svátečního dne, kroužky tetiček a obtloustlých šaramantních bratislavských babiček, které by nováček v tomto městě hledal ještě tak v pokojíku, zavánějícím naftalínem, shromážděné okolo kávové konvice a pocukrované bábovky. Tetičky sedí v zahrádce okolo společného litru vína, z něhož

si nahýbají jen což. Ostatní je stejné, snad až na to, že sklenice vína podpálí fantasii daleko spíše, než koﬂík té nejsladší kávy; semelou při víně všechno možné, živé i mrtvé, krátce poklepnou si podle zvyku starých dám všech věků a národů.“ (1935, str. 100) Ročník 53/1960, Ročník 78/1985 V obou ročnících se objevují články od autorek, ale jinak není o jejich účasti na vinařském životě ani zmínka. Ročník 98/2005 V tomto směru došlo určitě k výraznému posunu, když je titulní strana č. 2 věnovaná částečně ženám ve vinařství. Ve skutečnosti se jedná pouze o jednu reportáž z italského Toskánska, kde se nachází dvě vinařství vedená ženou, Donatellou Cinelli Colombini, kde pracuje pouze sedm žen. Vinařství bylo založeno již v roce 1592, ale neuváženými kroky se dostalo z rodinných rukou, kam je navrátil až v roce 1910 dědeček současné majitelky. Od té doby se předává po ženské linii. Majitelka je původně profesorka historie středověkého umění, poté se začala zabývat agroturistikou, o které přednáší na evropských univerzitách. Rodinné vinařství přebrala v roce 1998 a ihned se mu začala naplno věnovat a radikálně jej změnila. „Na základě svých hlubokých znalostí umění a historie přistupovala k celkové strategii změn velmi šetrně, vždy s úctou k tradici.“ (2005, str. 92) Rozhodla se více prosadit ve ﬁrmě ženskost a zaměstnala ve sklepích ženu jako hlavního enologa a vinohradníka. Společně s čtyřčlenným mezinárodním týmem degustátorek, sommelierky a obchodnice s vínem vytváří řadu vín Brunello di Montalcino ‚Prime donne’ s podtitulem ‚připraveno ženami pro ženy’, i když vína mohou pít a pijí také muži. Vedle vinařství a produkce olivového oleje vytvořila uprostřed vinic odpočinkové centrum, kde se mimo návštěvy vinařství návštěvníci mohou ubytovat a v rámci gastronomického programu si upéct chleba ve starobylé peci nebo si vyrobit vlastní těstoviny atd.“ (2005, str. 93) Objevuje se zde i nový pohled na ženy jako důležitou část marketingového segmentu z pohledu čtyř mezinárodních studií Ženy – nový cíl obchodníků s vínem. Shrnutí – Víno a ženy Téma žen ve vinařství není starého data, a proto nepřekvapuje styl ani počet zmínek o nich ve dvou nejstarších ročnících. V letech 1960 a 1985 se sice již vyskytují ženy jako autorky a nepřímo tedy účastnice výzkumů především na poli vinohradnictví. V současnosti se především v zahraničí objevuje velké množství žen ve výrobě vína, na vedoucích pozicích i jako degustátorek, sommelierek a obchodnic s vínem. U nás tento trend teprve začíná, prak-

Obr. 4: Čistě ženská posádka 2 toskánských vinařství v majetku paní Donatelly Cinelli Colombini: Il Casato a Fattoria del Cole tických enoložek ani sommelierek zatím moc není. Jednou z nich je například Ivana Tomanová z Moravské Nové Vsi, která víno nejen vyrábí, ale stará se i o společné Vinařské centrum ve sklepní uličce Výmol. (Baker, H.: Nový průvodce po vinařstvích a vínech ČR, 2006) Druhou úspěšnou ženou ve víně je například Klára Götzová, vítězka soutěže Trophée Bohemia Sekt – Sommeliér ČR. Je to ovšem téma, které má velkou budoucnost, s čímž souhlasí i nynější šéfredaktor Vinařského obzoru, který ve svém příspěvku o jeho budoucím směřování uvedl: „Co ovšem postrádám ve VO a možná celkově v našem vinařství obecně, je větší zapojení ženského elementu. První jiskřičky ve formě sklepmistrových, agronomek, sommelierek či majitelek vinařství (a tedy nejenom autorek příspěvků ve VO) se již objevily, dokonce tu máme i ono již dříve ve VO představované sdružení Bacchantek, ale oproti stavu v jiných evropských vinařských oblastech, zejména na jihozápad, je to žalostně málo. Proto zapojte vaše ženy, dcery, vnučky, ale i matky více do chodu vašich vinic a sklepů, vyšlete je na zkušenou, na odborné semináře, na hodnocení vín, dejte jim větší pravomoci. Ony se zřejmě nepoderou hned tak kupředu, ale umožní jiný pohled na věc.“ (Stávek, R., Současnost a blízká budoucnost VO, str. 33, in: Stávek R.,: 100 let Vinařského obzoru) A to je právě to nejdůležitější, co mohou ženy vinařství nabídnout. V závěru bych k tomuto tématu dodala, že jsem pracovala jen s vybranými čtyřmi ročníky, proto jsem nezmínila další činné ženy v tomto oboru, které se v „mém“ ročníku neobjevily. Tolik tedy prozatím k historii a současnosti Vinařského obzoru pohledem kulturologickým. Doufám, že se na jeho stránkách opět brzy setkáme. (obrázky archiv redakce)

(1–2/2008)

Dvě M: Montepulciano a Morava Mgr. Bogdan Trojak

V druhé polovině října 2007 jsem přijal nabídku organizace FIJEV a poprvé vyrazil seznámit se hlouběji s Toskánskem. Během pěti dnů měla naše mezinárodní skupina sestávající z vinařských žurnalistů a spisovatelů jedinečnou možnost seznámit se s desítkami a desítkami reprezentativních toskánských vín, jež představovala podle slov organizátora akce Filippa Magnaniho „tresť“ tohoto požehnaného kraje. A tato „quintessenza“ neboli podstata toskánského vinařství je v současné době především variací na jediné naléhavé téma: Sangiovese. Modrá (pro Italy černá) odrůda Sangiovese je jednou z 580 autochtonních odrůd révy vinné, jež uvádí Guida ai vitigni d´Italia. Pro našince nepředstavitelné množství. Sangiovese má však mezi nimi výjimečné postavení. Tvoří dnes základ pro výrobu hned několika proslulých italských vín. Vzpomeňme především nejznámější z nich Chianti Classico či Brunello di Montalcino. Na Sangiovese (v Chianti mu říkají Sangioveto) přísahá většina dnešních toskánských vinařů. Je to prý pokračování v prastaré tradici. Ale byla tato odrůda skutečně po staletí úhelným kamenem toskánských vín? O tom, co je a co není tradiční, se začíná debatovat i mezi našimi vinaři. Často při tom tápeme hledajíce tu pravou odrůdu, jež by co nejvěrněji obrážela naše vinařské regiony. Na příkladu Sangiovese si uvědomíme, že ani v proslulejších oblastech se leckdy obtížnému hledání nevyhnuli. Na tomto místě se musím přiznat, že moje srdce tluče pro méně známou část Toskánska, která ale čím dál víc vystupuje ze stínů dvou výše uvedených. Jmenuje se Montepulciano, má ve znaku vzepjatého gryfa a již hodně dlouho se zde připravuje Vino nobile di Montepulciano. A na něm lze dobře demonstrovat, jak složitý a zapeklitý může být osud tzv. tradičního vína. Víno z této oblasti, dnes postavené na klonu Sangiovese zvaném Prugnolo gentile, bylo v minulosti považováno za nejlepší v celém Toskánsku, vždyť už Francesco Redi, slavný básník a přírodovědec (vyvrátil teorii o samoplození masařek!) označuje ve své rozsáhlé básni Bacco in Toscana (Bakchus v Toskánsku, 1685) víno z Montepulciana za „krále mezi všemi víny“. O 150 let později se však již v literatuře hovoří o „druhořadém sladkém vínu z Montepulcia-

Toskánská krajina. Foto R. Stávek na“ (A history and Description of modern wine, London 1851) a britský enolog Enrico Vizetelly, který v roce 1873 navštívil Světovou výstavu ve Vídni a jenž samozřejmě četl Rediho apotheosu, na adresu Montepulciana napsal: Tento vzorek postrádal výše uvedené kvality1 a nebyl v žádném směru zajímavý, spíše byl průměrný, což činí Rediho velebení podezřelým.“ V anglické knize A Brief Discourse on Wine (Londýn, 1861) se vůbec hovoří o italském vínu velice nelichotivě. (Ostatně negativních soudů vynesených nad „vlašskými“ víny jsou tehdejší tiskoviny plné.) Jednu z mála výjimek představuje podle autora knihy právě Toskánsko, kde je prý révě tradičně věnována větší péče a všudypřítomnost vína se promítá i do nejběžnější nadávky, jež zní: Corpo di Bacco!2 V polovině 19. století, stejně jako dnes, produkovala Toskána především populární červené3. Avšak již v té době zájem o toskánská vína v zahraničí upadal a cizina dávala přednost bordeauxským „klaretům“. Vraťme se však k Montepulcianu a další zajímavosti, která charakterizuje jeho složitý vývoj: Montepulciano bylo v polovině předminulého století kupodivu ztotožňováno s odrůdou Aleatico čili červeným muškátovým vínem, které bylo popisováno jako znamenitý, svůdný mok s omamnou kytkou. Jak odlišné je dnešní suché Vino Nobile di Montepulciano se strukturou evokující těžkou, ale přitom sametovou drapérii! Po všech peripetiích, dlouhých obdobích úpadku či průměrnosti, prožívá dnes Montepulciano vinařskou renesanci. A protože není tak turistické jako nedaleké Montalcino, zachovalo si zadumanou, ztišenou atmosféru, která však v dohledné době zřejmě vezme za své, neboť neobyčejně agilní Consorzio del Vino Nobile,

jehož enotéku lze navštívit přímo na hlavním náměstí, získává pro Montepulciano přesvědčivým způsobem stále nové a nové ctitele. Systematická práce Consorzia má tedy hlavní podíl na obrodě kdysi tak slavného regionu. Členové Consorzia dnes hospodaří na cca 1 100 ha určených k pěstování hroznů na výrobu Vino Nobile, pracují na zachování dobrého jména značky, vzájemně si víno kontrolují, scházejí se ke konzultacím týkajícím se ideálního výrazu jejich vína a společně region propagují. Velice důležitá byla pro Consorcium spolupráce s vědeckými institucemi, zejména se Zemědělským institutem ze San Michele all´Adige v letech 1986–87, kdy proběhl tzv. zónový projekt, v jehož rámci se zkoumaly odlišnosti jednotlivých zón regionu Montepulciano a následně v letech 1993–94 spolupráce s Univerzitou ve Florencii a Pise, kdy byly určeny nejvhodnější odrůdy a místní klony pro produkci Vino Nobile a dalších vín z Montepulciana4. Tento seriozní přístup začíná přinášet regionu ovoce. Jaké poučení z toho všeho plyne pro Moravu? Morava je stále zahraniční (a mnohdy i domácí) odbornou veřejností vnímána, pokud to vyjádříme eufemisticky, nijak, a pokud přece jenom nějak, pak rezervovaně. Přesvědčil jsem se o tom během četných debat se zahraničními kolegy. To, že jsme schopni vyrobit technologicky bezvadná vína (hlavně reduktivní bílá), by se mělo brát jako samozřejmost a není to v dnešní době dostatečný důvod k hrdosti. Moravské 1

Viz Francesco Redi, Bacco in Toscana, verš 973: MONTEPULCIANO D’OGNI VINO È IL RE 2 doslova Tělo Bakchovo! nebo také U Bakchovy mrtvoly! 3 Dříve se v Chianti vyrábělo i několik druhů bílého, z nichž nejznámější byla Verdea, „zelenkavé“ víno oblibované pruským panovníkem Fridrichem II. Velikým. Pití Verdey patřilo dokonce za časů anglického krále Jakuba I. ke znakům světáctví. Kde je tomuto vínu dnes konec? 4 Vino Nobile tvoří vždy ze 70 % Sangiovese (=Prugnolo gentile), max. 20 Canaiolo nero; stejně tak max. 20 % mohou být zastoupeny další odrůdy doporučené a schválené regionem Siena. Max. 10 % pak mohou představovat nearomatické bílé odrůdy s výjimkou variety Malvasia del Chianti.

(1–2/2008)

vinařství vstupuje do nové, velice důležité fáze, již by měla charakterizovat všeobecná snaha o hledání stylu. Toto pěstování vinařské stylistiky se bezesporu týká především skupiny našich nejjakostnějších vín, za něž jsou bohužel mnohdy vydávány těžkopádně projektované výběry se zbytkovým cukrem, ale také prvoplánové pozdní sběry, jejichž průčelí je nazdobené štuky ve tvaru ananasů, za nimiž se však leckdy nachází jen nevybavený salon. Myslím si, že nastala doba příhodná pro potřebné a plodné diskuze generálně na úrovni podoblastí (nejdál

je v tomto směru asi Znojemsko), které povedou k promyšlenému a svornému postupu důležitému nejen z marketingového hlediska. Příklad konsorcia pro Vino Nobile di Montepulciano budiž jedním z inspirativních příkladů. V tabulce jakosti v díle Wine, the vine and the cellar Angličana Thomase George Shawa z roku 1863 bylo moravské víno označeno jako ordinary, což bychom mohli přeložit jako obyčejné či všední. Nebylo to vpravdě nijak skvělé ohodnocení, ale na stupnici jakosti by se našla ještě jedna, horší známka vyjádřená adjekti-

Nové publikace o vinařské turistice NVC Valtice vydalo další dva propagační materiály za ﬁnancování Vinařského fondu. Prvním z nich je osmdesátistránkový průvodce Krajem vína, a druhým Kalendář vinařských akcí. Průvodce Krajem vína poslouží všem milovníkům vína a potenciálním návštěvníkům jižní Moravy jako cenný zdroj informací nejen o místech, do nichž mohou zavítat, ale také stručně jim představí historii vinařství a jeho vývoj do současnosti, speciﬁka pěstování révy vinné, vazby na klima, půdu či roční období, chcete-li terroir. Nechybí prezentace všech moravských vinařských podoblastí rozdělených do jednotlivých kapitol. Další část kapitoly je věnována tipům pro víkendový a týdenní pobyt a na konci může čtenář nalézt seznam vybraných doporučených vinařských akcí daného regionu. Celý průvodce návštěvníkovi zajistí komplexní přísun informací, které při své návštěvě může využít. Průvodce byl vydán v českém, anglickém, německém, polském a ruském jazyce a můžete si jej zdarma objednat prostřednictvím e-shopu Národního vinařského centra (www.vinarskecentrum.cz). Druhou z připravených tiskovin je Kalendář vinařských akcí. Jedná se o tištěnou formu velmi oblíbeného on-line kalendáře, který je umístěn na webových stránkách www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz. Brožura obsahuje celkem 210 akcí z Moravy i z Čech. Všechny jsou řazeny dle data a obsahují stručnou informaci o názvu, charakteru akce a užitečné

vem common (zde ve významu podřadný). Ale víno z Montepulciana na tom nebylo ve stejné době o mnoho lépe. Na začátku XXI. století má Morava historickou šanci přesvědčit Evropu, že si její vína zaslouží pozornost a respekt. A nelze argumentovat tím, že jsou naše vína určena téměř výlučně pro domácí trh. Rezervovaný či přehlíživý postoj zahraničního odborného tisku (i populárních encyklopedií vín, které vycházejí v českém překladu) má totiž vliv i na preference domácích poučených konzumentů vína.

kontakty. Lidé si nyní s pomocí tohoto kalendáře budou moci lépe plánovat návštěvu regionu s ohledem na zajímavé vinařské události, jež se zde celoročně konají. (vo) XXVI. setkání přátel vín v Ostravě Dne 30. října nominovali členové klubu K.A.H.A.N. a degustační skupiny ostravských kardiologů na hodnocení vín do hotelu Zlatý orel celkem 16 vín odrůd Ryzlink rýnský, Kerner a Hibernal. Diplom za zlatou medaili obdržel Ryzlink rýnský 1999 p. s. (Roman Komarov, Ivančice) (91 b.). Další cenné kovy si rozdělily vzorky z Litoměřicka: Ryzlink rýnský 2005 p. s. (Klášterní VS Litoměřice) (87,5 b.) a Ryzlink rýnský 2006 p. s. (Žernosecké vinařství) (83 b.); Slovácka: Ryzlink rýnský 2006 v. z h. (Tomáš Krist, Milotice) (84,5 b.) a Ryzlink rýnský 2005 v. z h. (Milan Sůkal, Nový Poddvorov) (84 b.); a zástupci novošlechtění: Hibernal 2005 (Vinselekt Michlovský) (86,5 b.) a Hibernal 2006 v. z h. (Radomil Baloun, Velké Pavlovice) (84 b.). Ambice uznávaného známkového vína nenaplnila Bzenecká Lipka 2006 (Chateau Bzenec) (73 b.) a příkladem ne vždy přínosné archivace se stal Ryzlink rýnský 2003 p. s. (Vinné sklepy Valtice) (63,5 b.). MUDr. Martin Křístek

Kalendář vinařských akcí DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD. + KONTAKT

31. 1. 2008

7. večer Vádeméca

Znojemský vinný sklep

p. Linhart, tel.: 602 708 778, j.linhart@quick.cz

31. 1. 2008

Prezentace a ochutnávka vín vinařských ﬁrem

sklep ČZS Na Hradbách, Hustopeče

tel.: 724 916 004, sve@hustopece-city.cz

Tradiční výstava vín

Kulturní dům, Křepice

tel.: 519 373 060

Výstava vín Velké Němčice 2008

Kulturní dům

vystavavin@seznam.cz

9. 2. 2008

Valentýnská degustace archivních vín

hotel Albor, Čejkovice

13 hod., tel.: 518 362 333, hotel@albor.cz

16. 2. 2008

Putování po dobšických sklípcích

Dobšice u Znojma

tel.: 724 173 680, dobsice.starosta@tiscali.cz

2. 2. 2008 3. 2. 2008

17. 2. 2008

26. 1. 2008

VALENTÝNSKÁ VÝSTAVA VÍN

KD Kudlovice

tel.: 732 675 924, vinohruska@seznam.cz

23. 2. 2008

DEN VÍNA 2008 – ZÁMEK BUCHLOVICE

Zámek Buchlovice

tel.: 721 337 833, vystavba@buchlovice.cz

23. 2. 2008

1. koštování vína

MKZ, Jalubí

10 hod.

23. 2. 2008

Výstava vín

Dělnický dům, Tvrdonice

Helešic Jaroslav, tel.: 723 970 557

23. 2. 2008

Výstava vín s ochutnávkou

Sokolovna Žabčice

tel.: 720 612 308, zk.zab@selfnet.cz

Výstava vín

sál OÚ, Měnín

Záčátek v 9 hod. tel.: 723 429 271, svobivo@quick.cz

23. 2. 2008

10. 2. 2008

16. 2. 2008

23. 2. 2008

Výstava vín

Kulturní dům, Nikolčice

1. 3. 2008

Valtický košt

víceúčelová hala SOŠV, ul. Střelecká, Valtice 519 352 978, stepanek.valtice@centrum.cz

1. 3. 2008

Výstava vín – Mutěnice

Sklepy Jarošek, ul. Pelcova

1. 3. 2008

Výstava vín Svatobořice-Mistřín

Obecní kulturní dům

tel.: 732 711 525, pavel.neduchal@hod.br.ds.mfcr.cz

Mezinárodní výstava vín ČZS

Sportovní hala, Hustopeče

tel.: 724 225 298, 777 234 544, 519 373 060, zahradkari.breclav@seznam.cz

1.–2. 3. 2008 8. 3. 2008

Výstava vín s ochutnávkou Vranovice

Sál sokolovny Vranovice

tel.: 739 051 137, vinari.vranovice@seznam.cz

8. 3. 2008

Výstava vín s ochutnávkou Chrlice

Restaurace U Bindrů, Brno-Chrlice

tel.: 605 455 799, vinari.chrlice@seznam.cz

8.–9. 3. 2008

Výstava vín

Obecní sál, Kozojídky

www.kozojidky.cz

8. 3. 2008

Výstava vín Strážnicka

Společenský dům, Tvarožná Lhota

tel.: 774 116 599, tvarozna.lhota@nextra.cz

Výstava vín

Sportovní hala, Nosislav

Miroslav Hlaváček, tel.: 602 770 065, info@elektrohlavacek.cz

8. 3. 2008

1. 3. 2008

tel.: 606 731 042, dubinaf@seznam.cz

2. 3. 2008

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

(1–2/2008)

K padesátinám Bc. Milana Sedláčka V roce 1980 nastoupil jako technik na Školní statek Valtice, kde v této funkci působil čtyři roky. V roce 1984 přijímá místo odborného učitele na Střední vinařské škole ve Valticích. V tomto období si doplnil vzdělání požadované pro odborné učitele a to v letech 1989–1990 na VŠZ Brno. Vystudoval pedagogické minimum pro odborné učitele a v roce 1994–1998 na MZLU Brno získal titul Bc. – management (sociologie-ekonomie). V roce 1997 byl jmenován do funkce vedoucího Školního hospodářství Střední vinařské školy Valtice, kterou vykonával až do roku 2005.

Současně působil v letech 2003 až 2004 jako zastupující ředitel Střední vinařské školy. Během divoké privatizace škola téměř přišla o většinu pozemků a majetek Školního statku včetně sklepního hospodářství Venerie. Milan jasně deﬁnoval novou koncepci Školního statku a s buldočím úsilím se mu podařilo získat zpět značnou část tohoto majetku. Nebyla to jediná jeho společenská aktivita. Podařilo se mu získat ﬁnanční prostředky z JM kraje na modernizaci sklepního hospodářství a nové výsadby vinic v moderních sponech a s moderní technologií pěstování. Školní statek Valtice se stal moderním prosperujícím účelovým zařízením, které v současné době zůstalo v JM kraji jako jediné hospodářství na středních školách. V letech 2003–2005 zavedl na škole třídenní semináře o víně pro vinařskou veřejnost, z nichž osm běhů bylo pokryto z prostředků Phare.

Od roku 2006 pracuje na volné noze. Pronajal si od a. s. Soare sklep ve Valticích a otevřel ho jako Městský sklep na podporu valtických výrobců vína. Byl u zrodu a realizace myšlenky Valtice – hlavní město vína. V rámci osobních aktivit organizuje dvoudenní semináře o víně pro řadu hotelových škol v ČR se zaměřením na sommelierství. Provozuje webovou stránku www.znalecvin.cz. Od roku 2007 je ředitelem společnosti Vinařství Valtice, s. r. o. Pan Milan Sedláček je člověk všestranných schopností a výrazně se podílí na propagaci vinařství a vinařské kultury ve Valticích i širokém okolí. Popřejme našemu jubilantovi hodně zdraví a pohodu do dalších let života. Jménem všech bývalých spolupracovníků, studentů, přátel a široké rodiny vinařů připijme na jeho zdraví. Jaroslav Osička

Zemřel Jiří Hladík (27. 2. 1955–8. 11. 2007) Po absolvování Střední zemědělské školy ve Znojmě v roce 1969 byl zaměstnán v zemědělských podnicích, později krátce pracoval na tehdejší Okresní zemědělské správě ve Znojmě. V polovině roku 1978 nastoupil do Šlechtitelské stanice vinařské

inzerce

ve Znojmě-Vrbovci. Zde se léta aktivně podílel na udržovacím šlechtění. Po odchodu vedoucího stanice Ing. Jindřicha Ševčíka v roce 1993 do funkce vedoucího oddělení zkušebny ÚKZÚZ v Oblekovicích u Znojma převzal Jiří Hladík vedení šlechtitelské stanice a tuto náročnou funkci zastával až do její privatizace v roce 1999. Společně se šlechtiteli Ing. Ševčíkem, Ing. Ludvíkovou, Ing. Zbořilem a Ing. Tomáškem je spoluautorem nově vyšlechtěné bílé odrůdy Vrboska (kříženec odrůdy Tramín červe-

ný a Čabaňská perla), která byla v roce 2004 zapsána do Státní odrůdové knihy. Po odchodu ze Šlechtitelské stanice ve Vrbovci (dnes Ampelos – Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s.) pracoval jako vinař v oblasti Weinviertelu v Rakousku. Jiří Hladík je pochován v rodinném hrobě na Ústředním hřbitově ve Znojmě. Čest jeho památce! (ijh)

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy  historické  aktuální  geologické  geochemické  půdní  hydrologické  klimatické  vegetační  a mapy vinařských turistických cest Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 999 Kč

VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

OSTATNÍ NABÍDKA: Ekologické zemědělství 291 Kč Moderní příprava červeného vína 174 Kč Dějiny vinařství na Moravě 415 Kč Ampelografia Slovenska 820 Kč Vady vína 301 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 197 Kč Cesta ke špičkovému vínu 166 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 42 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 613 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 78 Kč Problémy kvašení vín 166 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 61 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 40 Kč Velký vinařský slovník 613 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 352 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 258 Kč Výroba vína u malovinařů 124 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 93 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 93 Kč Jak a proč postavit vinný sklep 207 Kč Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné 343 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 156 Kč Historie vinařství na Moravě (komplet 3 publikací) 461 Kč Pít či nepít 78 Kč Jak úspěšně prodávat víno 301 Kč Vinařský marketing 207 Kč Zrání vína v sudech barrique 174 Kč Sklepní hospodářství 467 Kč Pěstujeme révu vinnou 102 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; http://www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese http://www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

(1–2/2008)

Obr. 1 – Stolní odrůdy na rýnsko-hessenskem vedení

Obr. 2 – Vysoká násada hroznů na pergole

Obr. 4 – Detail na konstrukci drátěnky

Obr. 5 – Celkový pohled na pergolu

Obr. 6 – Detailní pohled na způsob řezu

Obr. 7 – Rozmístění hroznů na pergole

Obr. 8 – Pergola v Jižních Tyrolích

Obr. 9 – Opěrná konstrukce pro pergoly ve Vinařství Sádek

°² ìäùèícñîãíw õèíà òê õäëäóñç

³č¶ ² ±¯¯· Áñíî č Õ òóàõè óo öööáõõâù®õèíä÷