Page 1

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 9, ročník 105/2012 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Odrůda Carmenere Škody ostnohřbetky ovocné Vývoj obsahu kyselin v hroznech Svatomartinské – informace pro vinaře


422

Vinařský obzor (9/2012)

Vinařské aktivity

Vinobraní v Hradišti

Slavnosti vína a otevřených památek jsou jedinečné a v posledních letech přesahují rámec regionu i celé země. Živý folklor, rozmanité kroje, sklizeň hroznů a košty vína k sobě nerozlučně patří. Sklenička vína či burčáku je příležitostí k setkávání lidí a k veselosti. Hlavním sponzorem akce byla Nadace Synot. Velmi bohatý kulturní program, který se nedá na těchto stránkách vměstnat, začal průvodem krojovaných z vinařské kolébky v Mařaticích – z Vinohradnické ulice už v 9 hodin. Stává se nejdelším průvodem s největším počtem krojovaných v České republice, ne-li na světě. Průvod měl letos motto „Na vinobraní do Hradišťa“. Letos přišlo na 5 000 krojovaných z 82 obcí. Kroje byly z Dolňácka, Horňácka, Kopanic a dalších míst. Obce byly uspořádány podle mikroregionů – Buchlov, Staroměstsko, Za Moravů, Dolní Poolšaví, Východní Slovácko, Ostrožsko, Bílé Karpaty, Uherský Brod a Uherské Hradiště. Průvod prošel přes křižovatku na hlavní Masarykovo náměstí kolem tribuny, kde jednotlivé obce přivítala a kroje komentovala Romana Habartová, pracovnice etnografického oddělení Slováckého muzea. Průvod trval tři a půl hodiny. Neskutečná podívaná. Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák prohlásil, že na základě průvodu bychom se mohli učit zeměpis. Všude zpěv, veselí, popíjení burčáku. Stánků s burčákem a vínem bylo po celém Hradišti několik desítek. Jarmark lidových řemesel byl soustředěn hlavně na Masarykově náměstí, ale také ve Smetanových sadech. Na konci průvodu kolem půl jedné byly Slavnosti vína oficiálně zahájeny přípitkem, který pronesl krojovaný starosta města Uherské Hradiště Květoslav Tichavský. Pří-

Předseda vlády ČR Petr Nečas přivítal účastníky slavností

Foto Z. Habrovanský

Foto J. Habrovanská

tomen byl i předseda vlády ČR Petr Nečas, někdejší student místního gymnázia. Na tribuně byli potom oceněni nejlepší vinaři Mařatické výstavy vín, která proběhla v neděli v Redutě. Bronzovou sošku a diplom dostal za Ryzlink rýnský 2011 Bohumil Jež a synové, za nejlepší červenou odrůdu Rulandské modré 2009 Radoslav Štrajt ze Starého Města a za nejlepší přírodně sladké víno RNDr. Zdeněk Habrovanský ze Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích. Účastníci průvodu se rozešli na svá stanoviště, do různých objektů a zákoutí v Uherském Hradišti, kde měli své další programy. Byly to nádvoří františkánského kláštera, Stará radnice, Smetanovy sady, Jezuitská zahrada, Justiční palác, Reduta, Galerie Slováckého muzea, Kolejní nádvoří, Mariánské náměstí a další. Všude hrály cimbálové muziky či dechovky, koštovalo se víno, burčák, koláčky či klobásy. Na záčátku září byla otevřena zrenovovaná Jezuitská kolej, kterou získalo město přenádherný objekt pro stálou expozici „Uherské Hradiště – město královské“ a stálou Galerii Joži Úprky, Městské informační centrum a další. Na kolejním nádvoří tohoto ob-

Muzicírovalo se na každém kroku

Vítězové Mařatické soutěže vín, zleva Habrovanský, Štrajt, Jež

Foto Z. Habrovanský

Foto Z. Habrovanský

Krásné počasí v sobotu 8. září a v neděli 9. září přivítalo v Uherském Hradišti na 60 000 účastníků 10. slováckých slavností vína a otevřených kulturních památek. Chloubou města na řece Moravě je titul Historické město 2011. Toto republikové prvenství v péči o památky získalo město letos na jaře. Do Uherského Hradiště se dalo přijít pěšky, přijet na kole, autem, lodí po Baťově kanále nebo vlakem s parní lokomotivou z Olomouce či Uherského Brodu.

Šampion Šampionů – Starosta Tichavský (zleva) si ťukl se šampiony Zlomek, Vaďura a Hrňa

jektu se lisovaly hrozny a rozdávala se čerstvá lisovaná šťáva. Atrakcí se stalo putování Vinohradskou ulicí v Mařaticích, kde byla v sobotu ve 14 hodin zahájena ve vinném stanu na parkovišti firmy Synot nominační výstava vín Slovácké podoblasti. Odborná porota Národní soutěže vín vybrala jako nejlepší Rulandské bílé pozdní sběr 2011 z vinařství Víno Zlomek a Vávra z Boršic u Blatnice v kategorii A – vína suchá a polosuchá. Vinohradskou ulicí již popáté večer putovalo po sklepích přes 10 000 lidí. Hrálo zde dvacet cimbálovek, vypilo se 8 500 litrů burčáku a otevřelo se na 6 000 lahví vína. Neděle 9. září patřila dvěma výstavám vín v areálu Reduty. V hlavním sále to byla výstava vín vinařů Mařatice, jejíž hodnocení vín proběhlo na tribuně v sobotu 8. září. Další velmi prestižní akcí byla výstava Šampion šampionů v komorním sále Reduty, uspořádaná občanským sdružením Koštýř z Boršic u Blatnice. Bylo vystaveno 35 vín a bodování proběhlo bez rozlišení bílé a červené. Prvenství získal Ryzlink rýnský 2010 ledové z vinařství Vaďura Polešovice, dále následovalo Rulandské bílé výběr z hroznů 2011 od vinařů Zlomek a Vávra a na třetím místě skončil Hrńa František z Buchlovic také s Rulandským bílým, ročník 2008. Nedělní program zpestřila přesně v poledne skupina Čechomor, která na náměstí přilákala tísíce lidí. Desátý, jubilejní ročník Slavností vína v Uherském Hradišti se opět podařil a lidé odjížděli domů se zážitky a často s lahví vína či petkou burčáku. Díky pořadatelům náročné akce. Zdeněk Habrovanský


Ochrana vinic před ptactvem

Jak to vidí Jakub Šamšula

Svatomartinské 2012

strana 440

strana 442

strana 456

strana 467

Obsah 9/2012

Jak stanovit termín sklizně

423 Obsah Editorial 424 Richard Stávek: Spiritus buxi čili CH3OH versus C2H5OH Spolkové informace 426 Martin Půček: Vinařský pelmel 427 Z činnosti Svazu vinařů České republiky 428 Richard Stávek: Dvě předvolební ankety aneb Dvě otázky pro kandidáty na senátora a hejtmana

431 432 434 437 438 440 442

Vinohradnictví Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2012 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Carmenere Patrik Burg, Pavel Zemánek: Stroje pro zvedání a zasunování letorostů Zdeněk Habrovanský: Nový polešovický klon odrůdy Rulandské šedé Petr Ackermann: Poškození letorostů révy ostnohřbetkou ovocnou Pavel Pavloušek: Jak stanovit termín sklizně Patrik Burg, Pavel Zemánek: Zařízení a technické prostředky na ochranu vinic před ptactvem

Sklepní hospodářství 444 Crossflow filtry ROMFIL – nejrozšířenější filtry na trhu v ČR 452 Michal Kumšta: Aktuální vývoj obsahu organických kyselin v hroznech 458 Přikyselování 2012 – Opatření obecné povahy Informace z Vinařského fondu 447 Zpravodaj Vinařského fondu Rozhovor 456 Jak to vidí Jakub Šamšula Vinařské aktivity 460 Ice Wine du Monde 2012 460 Globus Sommelier Vinařství v zahraničí 461 Zuzana Kružková, Karol Kováč: Pestovanie viniča v alpských podmienkach kantónu Valais vo Švajčiarsku Obchod vínem 465 Pavel Krška: Přehled hlavních aktivit Národního vinařského centra v roce 2011 467 Pavel Krška: Svatomartinské 2012 – Informace pro vinaře Vinařská historie 468 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety 469 Drahomír Míša: Historické události a osobnosti ve vinařství – zářijová výročí Enogastronomie 470 Zbyněk Vinš, Pavla Burešová: Hovězí maso v gastronomii 471 Milan Magni: Pohár podle prababičky

ĕī

ÈFTL¥S

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

W

VC

J

OB

Společenská kronika 472 Martin Půček: Jiří Sedlo měl padesát let 473 Vojtěch Pazderka: Stanislav Pláteník jubilantem

W

VC

MJLZ

Ŕ 4WB[ OB

J

425 430 458 475 475

Zprávy Pavel Jelen: Desáté výročí založení portálu www.ovine.cz Šampionem na Znojemsku se stal Ryzlink rýnský z VS Valtice Zdeněk Habrovanský: Kudlovický vinný žleb posedmé Zdeněk Habrovansky: Slavnosti vína v Polešovicích a páté Top víno Slovácka Kalendář vinařských akcí

ĕī

ÈFTL¥S

FQ


424

Vinařský obzor (9/2012)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 9, ročník 105 (2012) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 14% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 14% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 14% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 20. 9. 2012 Toto číslo vychází 25. 9. 2012 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © Pavel Pavloušek

Editorial

Spiritus buxi čili CH3OH versus C2H5OH Mnoho toho bylo v posledních asi třech týdnech napsáno na téma metanolu, resp. jeho aféry v lihovinách. My vinaři bychom si mohli říct, že se nás věc netýká (tedy minimálně těch, kteří ve svých provozech se žádnou lihovinou či lihem nepracují), ale není tomu úplně tak. Shrňme si však nejprve některé zásadní body. Metanol neboli metylalkohol (dále také karbinol či dřevěný líh) je nejjednodušším alkoholem. Ve své čisté formě je bezbarvý, páchne alkoholem a lze jej neomezeně mísit s vodou. Je silně těkavý, hořlavý a zejména velmi jedovatý. Vzniká též při alkoholovém kvašení, zejména obsahuje-li prokvášející médium více pektinových látek, ale nikdy v množství, které by mohlo ohrozit zdraví či život člověka. Dříve se vyráběl suchou destilací dřeva (jako první jej užívali staří Egypťané při balzamování mumií, v moderní době tuto jeho přípravu znovuobjevil Robert Boyle destilací dřeva zimostrázu – odtud buxi, buxus je lat. zimostráz). Nyní se ročně průmyslovou cestou (CO + 2 H2 = CH3OH) vyrobí až 40 milionů tun metanolu. Metanol sám o sobě není pro člověka jedovatý – problém nastává až s příchodem produktů jeho metabolizace v těle – s formaldehydem a kyselinou mravenčí. Ty se kromě jater metabolizují např. i na sítnici oka, což odpovídá případů dočasné či trvalé slepoty. Nedomnívám se, že se celé metanolové kauze věnuje adekvátní pozornost. Například autonehody či následky kouření zabíjejí ročně mnohonásobně více lidí a zdaleka na tyto problematiky nejsou novináři tak citliví jako na zmíněný metanol. Ani v evropském kontextu se nejedná o až tak mimořádnou záležitost – Estonsko v roce 2001: 154 mrtvých, dále Norsko 2002–2005: další mrtví, Tunisko a Turecko 2003–2005. Ve zmíněných zemích se jednalo o destiláty; je třeba však ještě zmínit Itálii osmdesátých let… Vzpomenu zde jiný svůj text ve starším vydání VO, v kterém jsem před pár lety informoval o jedné nehodě, kdy se vinař omylem napil z láhve, v níž byl fridex. Ano, jako nejdostupnější a rychlý protijed figuruje i v případě metanolu jeho větší bratříček etanol. Zajímavé v tomto ohledu je, že podle statistik připadá na jednu otravu metanolem celkem sedm otrav etylenglykolem. Po rakouské glykolové aféře (přidávání této látky do vína pro zvýšení plnosti chuti!) pak rakouští vinaři kvůli několika desítkám vykuků nemohli roky exportovat snad ani jednu láhev vína. Neuplynul ani rok dva, a padělky vína těžšího kalibru se objevily v druhé polovině osmdesátých let v Itálii – do vín byl přidáván syntetický metanol, a to v množství, které tehdy zabilo spoustu lidí. V Rakousku věc neututlali a udělali si ostudu. V Itálii byli šikovnější a vše zametli pod kobereček, proto se na tuto kapitolu moderních dějin italského vinařství dnes tolik nevzpomíná, přitom měla daleko hrozivější následky. Těžko říct, co se přesně stalo, že došlo k této metanolové katastrofě. Šlo bezesporu o bezprecedentní důkaz toho, že černý a šedý trh s lihovinami je nesmírně přebujelý a stát není schopen ani zavedením systému kolků garantovat kvalitu a nezávadnost těchto produktů. Byla dokonce nařízena prohibice, což naše končiny nepamatují. Nedokážu předjímat, s čím přijde naše vláda po odeznění hlavní metanolové vlny a jak v této atmosféře bude dále postupovat ve věci zavedení spotřební daně na víno. Jen doufám, že si nebude systémové selhání v oblasti lihovin léčit na vinařích. Všimli jste si, že ministra financí, pod kterého spadají finanční úřady a celní správa, tedy jedny z nejodpovědnějších úřadů v celé aféře, nebylo od počátku samotné kauzy moc slyšet – i když v jiných případech je tomu naopak? Nebylo by na čase celkově přehodnotit systém spotřebních daní? Jde o sazby, které mají za cíl občany co nejvíce vyždímat. Navrhuji, aby se na spotřební daň u vína úplně zapomnělo a na lihoviny byla snížena. Jsem přesvědčen, že černý trh a pančování alkoholu by to srazilo na kolena, protože už by se prostě tolik nevyplatilo daňově unikat. U vysoce zdaněných produktů jde v případě černého trhu o značné zisky. Richard Stávek


Předplatné / Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (9/2012) 425

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2012 » 569 Kč / 25 €

Desáté výročí založení portálu www.ovine.cz

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 ve volném prodeji » 67 Kč / 2,70 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 pro předplatitele » 49 Kč / 1,98 € Cena letního dvojčísla 2012 ve volném prodeji » 110 Kč / 4,27 € Cena letního dvojčísla 2012 pro předplatitele » 84 Kč / 3,85 € Jako předplatitel ušetříte » 206 Kč / 7,62 € za rok.

Desátého září uplynulo deset let od toho, kdy Jaroslav Schwarz a Petr Šimeček společně s přáteli z firmy Issa Czech, s. r. o., uvedli v život amatérský neziskový portál milovníků vína www.ovine.cz.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

 od čísla nejbližšího do čísla ______________  ročníku 2012  od začátku roku 2012 (1/2012) na dva roky — do 12/2013 i minulé ročníky jednotlivě  1999 (20 Kč)  2005 (37 Kč)

 2000 (20 Kč)  2006 (39 Kč)

 2001 (20 Kč)  2007 (45 Kč)

 2002 (30 Kč)  2008 (50 Kč)

 2003 (30 Kč)  2009 (50 Kč)

 2004 (30 Kč)  2010 (50 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě  1999 (292 Kč)  2000 (333 Kč)  2001 (333 Kč)  2002 (383 Kč)  2003 (424 Kč)  2004 (454 Kč)  2005 (494 Kč)  2006 (524 Kč)  2007 (565 Kč)  2008 (595 Kč)  2009 (595 Kč)  2010 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě)  7–8/1998

 9–10/1998

 11–12/1998

(à 50 Kč)

 další požadavky ____________________________________________________________________________

 platit budu složenkou

 platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Původně byl web koncipován, jen aby poskytl zájemcům zdarma možnost online evidence jejich vinných archivů a pro zveřejňování degustačních poznámek a zápisků těchto dvou zakladatelů. Velmi rychle se ale začal jeho záběr zvětšovat o encyklopedicky pojaté stránky (oblasti, podoblasti, odrůdy, slovníky, výklady pojmů…), velkolepou sbírku skenů etiket, mapy viničních tratí (jako první v ČR). A hlavně, záhy byli osloveni aktivnější přispěvatelé do diskusí pod články, aby se sami stali autory nějakých článků, recenzí, polemik či zkušeností. Do současnosti prošlo portálem kolem čtyřiceti autorů včetně známých jmen jako Helena Baker nebo Zdeněk Reimann. Někteří autoři portálem jen „prolétli“ a později si založili dnes již respektované nezávislé vinné blogy s vlastní historií (Na víno se Skleničkou, Jižní svah), jiní více či méně pravidelně přispívají dodnes, a mají tak podíl na unikátním souboru více než tří tisíc článků, z nichž mnohé jsou dodnes aktuální studnicí zajímavých informací. O to větší uznání si zaslouží, že portál se dokázal udržet a rozvíjet i bez potřeby placené reklamy či zpoplatnění některých částí, i bez příspěvků sponzorů a dotací (ojedinělá žádost Vinařskému fondu o grant přišla zamítnuta s dovětkem, že při existenci www.wineofczechrepublic.cz jiných webů netřeba). Popřejme tomuto portálu energii pokračovat, pestrost autorů a jejich názorů a mnoho dalších nadšených, pozorných a angažovaných čtenářů – milovníků vína. p. j.

inzerce

______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

JIŽNÍ MORAVA, a. s. 691 53 TVRDONICE 701 zahajuje výkup tekutých vinných kalů, vinného kamene a vína na pálení. Dále odebírá a likviduje tuhé kaly po vylisování kvasnic na středisku ve Velkých Bílovicích, Žižkovská 1230. Kontakt: Kadrnková Jana 519 346 189, 602 526 989


426

Vinařský obzor (9/2012)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Vinařský pelmel Vinobraní 2012 je zde. Ohlédnu-li se o rok zpět, tak čas letí jako raketa. Téměř „předevčírem“ jsme dostřihali poslední vinohrady a už abychom sklízeli to, co na vinohradech zbylo.

Ostatně při řezu révy si řada z nás říkala, že po třeskutých únorových mrazech to vypadá slušně; jak to však dopadlo včetně nešťastných jarních mrazů, může každý vidět. Lze konstatovat, že můžeme očekávat o 30 % nižší sklizeň než v roce 2011, tedy někde na úrovni 470 000 hl za celou Českou republiku. Podíváme-li se do zahraničí, tak je zde situace obdobná. V Rakousku pomrzlo asi 6 000 ha vinic a celkovou sklizeň zde očekávají také asi o 20–30 % nižší. Německo hlásí obdobnou škodu. Zajímavostí je Francie, která očekává vůbec nejnižší výnos za posledních 20 let. Přepočteno na víno, je to propad asi o 9 milionů hl oproti roku 2011! Těžce lze nyní předjímat kvalitu letošního ročníku, ale kvalita hroznů je na výborné úrovni. Koncem srpna a začátkem září jsme zaznamenali úbytek kyselin. Touto problematikou se také zabývalo představenstvo Svazu vinařů ČR, které požádalo ministerstvo o vydání opatření obecné povahy, kterým se umožní zvyšování kyselin v moštu a ve víně. Ministerstvo zemědělství toto opatření vydalo ve velmi promptním termínu asi pěti dnů, za což je třeba poděkovat. Platnost tohoto opatření je od 5. 9. 2012. V současné době očekáváme také vydání novely technologické vyhlášky č. 323/2004 Sb., která měla původně vyjít již počátkem září s účinností od 15. 9. 2012, avšak doposud se tak nestalo. Tato technologická vyhláška úzce souvisí s vedením povinné evidence a nevydání této vyhlášky je také důvodem, proč ještě není k dispozici nová evidenční kniha zpracovaná v souladu s novým zněním vyhlášky. Vzhledem k tomu, že nám bylo sděleno, že se může lišit výsledný text publikovaný ve Sbírce od toho neoficiálního, který máme k dispozici, netroufáme si novou evidenční knihu vytisknout. Posunula se také práce nad nesmyslným návrhem na zavedení nenulové sazby spo-

třební daně na tiché víno. Ministerstvo financí již má první paragrafové znění novely zákona o spotřebních daních a v průběhu měsíce října by tento návrh měl být odeslán do vnějšího připomínkového řízení. Text zákona ještě nemáme k dispozici, ale podle prvních neoficiálních informací se jedná o znění, které bude pro obor absolutně likvidační. Myslím si, že současná situace s prodejem lihovin pančovaných metanolem, kdy zde umírají lidé tempem, které nemá v historii obdoby, ukazuje, že stát pracuje na špatné straně fronty. Využití jen stávající legislativy, využití všech možností, které má Policie ČR a Celní správa, a nepřehlížení situace po dlouhá léta by vedlo k onomu naplnění státního rozpočtu při přesunu černého trhu prodeje alkoholu do legální zóny. Myslím, že je zde jednoznačně vidět důsledek zvýšení spotřebních daní. A to ve všech oborech. Podívejme se na prodeje benzinu a nafty, kdy se vlivem zvýšení spotřebních daně přesunul tento obchod do okolních států a také do šedé zóny. Obdobná je situace s lihem. Tam, kde je vysoká spotřební daň, je i výhodná šedá ekonomika. Problematika Česka je však zcela určitě širší než jen výše spotřební daně. V tak obrovských daňových únicích musí být propojeno alkoholové podsvětí s kontrolními a represivními orgány. Neustálý argument vlády či některých poslanců je, že spotřební daň na tiché víno není namířena proti domácím producentům, ale pouze proti dovozu. Argumenty hovoří ve prospěch určitých kompenzací producentům hroznů. Nechápu tuto vysvětlovací logiku, kdy na jedné straně od výrobců vína vyberu spotřební daň, kterou ve skutečnosti platí konečný konzument společně s producentem, a na druhou stranu bude existovat záměr takto vybrané finanční prostředky přerozdělit pěstitelům hroznů, kteří se spotřební daní nemají nic společného.

Ono se možná neví, že jsou zde také firmy, které vinice vůbec nemají, a přitom jde o renomované firmy vyrábějící kvalitní víno. Pominu-li fakt, že víno má v Evropě svou společnou organizaci trhu, kde je jasně řečeno, co a kým je financováno, a také že další jiné prostředky členský stát poskytovat nemůže, tak připustím-li určitou finanční kompenzaci pěstiteli ze strany státu, musím se ptát: Co z toho pěstitel bude mít? Z hektaru vinice se při produkci vína ve výsledku odvede daň ve výši asi 40–50 tisíc korun. Chce mi zde někdo napovídat, resp. legislativně upravit to, že tyto peníze přijdou pěstiteli zpět po přerozdělení? No ani náhodou. Úplně vidím ten krásný úsměv úředníků v Evropské komisi, jak budou s takovým návrhem souhlasit. Ostatně ti se smějí již nyní a nejen oni, že budeme ve vinařské Evropě opět za exoty. Obdobný návrh na zavedení spotřební daně zvažovalo také sousední Slovensko. Naštěstí má tamní politická reprezentace pravděpodobně více rozumu a v prohlášení slovenského předsedy vlády ze dne 4. 9. 2012 stojí: „Nemáme záujem zavádzať žiadnu spotrebnú daň na tiché vína.“ Věřme, že se obdobného prohlášení dočkáme také od naší vlády.


Spolkové informace

Vinařský obzor (9/2012) 427

Z činnosti Svazu vinařů České republiky Dne 20. 7. 2012 proběhla schůzka organizátorů podoblastních soutěží systému Národní soutěže vín s vedením Svazu vinařů. Na schůzce byl dohodnut obecný rámec pořádání soutěží v tomto roce a prodiskutovány možnosti pro ročník následující. Dne 23. 7. 2012 proběhlo jednání zástupců Svazu se společností CCV, kde se v současné době diskutuje o možnosti spolupráce na vývoji aplikace pro chytré telefony. Tajemník Svazu se 24. 7. 2012 zúčastnil informativní schůzky na půdě OAK Břeclav s poslancem Jiřím Petrů a senátorem Janem Hajdou (oba ČSSD). Zákonodárcům byla vysvětlen postoj Svazu ke spotřební dani na tiché víno. Dne 1. 8. 2012 proběhlo jednání vedení Svazu se zástupci společnosti Renomia, se kterou se v současné době jedná o široké spolupráci s vinaři v ČR. Dne 2. 8. 2012 se tajemník zúčastnil jednání představenstva OAK Břeclav, kde byla podána informace o katastrofálním průběhu letošních žní. Tajemník podal informaci o situaci ve vinařském oboru. Tajemník Svazu se zúčastnil jednání organizovaného RAK JMK, na němž byl přítomen poslanec Jan Husák (TOP09). V první části byl pan poslanec informován o situaci žní v Jihomoravském kraji. V druhé polovině jednání mu byly předány argumenty proti návrhu na zavedení SPD na tiché víno. Dne 13. 8. 2012 se předseda Svazu setkal se starostkou Velkých Bílovic a projednali možnosti spolupráce Svazu a největší vinařské obce v ČR. Dne 13. 8. 2012 jednal předseda Svazu vinařů ČR o možnostech znovuobnovení soutěže Česko-Slovenské vinařské ligy. V průběhu 14. 8. 2012 jednal předseda Svazu vinařů s Ing. P. Vajčnerem o možné spolupráci. Následovala jednání v Bzenci a ve Velkých Bílovicicích s místními sdruženími vinařů. Předseda Svazu jednal dne 15. 8. 2012 se dvěma představiteli z velké čtyřky auditorských společností o možnostech spolupráce na vytvoření studie dopadů zavedení SPD na tiché víno. Dne 17. 8. 2012 jednala komise pro integrovanou produkci, která je poradním orgánem představenstva Svazu vinařů ČR. Závěrem z jednání je, že Ing. M. Hluchý, Ph.D., dopracuje „analýzu“, dle návrhu pravidel prezentovaných na VH SV ČR. Tato analýza bude rozeslána členům komise pro IP s možností vyjádření. Následně po odsouhlasení bude tento materiál předán na MZe za účasti Ing. M. Hluchého, Ph.D. (předseda Ekovínu), JUDr. T. Nyitra-

ye (předsedy SV ČR) a Ing. P. Marcinčáka (předsedy komise pro IP při SV ČR). Předseda jednal 22. 8. 2012 s ředitelem Národního vinařského centra o možnostech další spolupráce Svazu a NVC. Otázky se týkaly zejména možností financování studie dopadů na zavedení SPD na tiché víno. Dne 27. 8. 2012 proběhla porada představitelů a členů Svazu ke znění statutu soutěže o titul Vinařství roku 2012. Z jednání vzešel návrh, který byl následně projednán na představenstvu Svazu. Dne 27. 8. 2012 zasedalo představenstvo Svazu, které na svém jednání projednalo ekonomické záležitosti Svazu. V současné době se připravuje nová PR strategie Svazu za účelem rozšíření členské základny. Představenstvo také projednalo nominaci svých členů do Rady Vinařského fondu. Budou navrženi: Ing. Ondřej Beránek, Ing. Jitka Bezchlebová, Ing. Hynek Holánek, Ing. Petr Marcinčák, JUDr. Tibor Nyitray, Ing. Bořek Svoboda, Mgr. Art. Michal Tetur, Ing. Pavel Vajčner, Doc. Ing. Pavel Žufan, Ph.D. Představenstvo také přijalo dva nové členy, společnost Sing Wine, s. r. o. a Ing. Patrik Stásko. Představenstvo se také usneslo požádat MZe o vydání Opatření obecné povahy, kterým se v ČR povoluje výjimka vyplývající z přílohy XVa části C bodu 6 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 spočívající v přikyselování výrobků uvedených v příloze XVa části C bodu 1 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007. Žádosti bylo následně vyhověno s platností od 5. 9. 2012. Dne 29. 8. 2012 umožnili starostové mikroregionu Hustopečsko, aby na jejich jednání vystoupil předseda Svazu, který zde prezentoval dopady případného zavedení SPD na tiché víno. Dne 30. 8. 2012 se předseda s tajemníkem účastnili agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. V rámci tohoto dne proběhla řada neformálních rozhovorů s představiteli vládních i nevládních organizací. Předseda se 1. 9. 2012 účastnil slavnostního vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže sladkých vín IceWine du Monde. Předseda se 6. 9. 2012 účastnil konference APELACE 12, kde přednesl krátký úvodní příspěvek jménem Svazu vinařů České republiky. Dne 7. 9. 2012 proběhlo další jednání se společností CCV, a. s., se kterou se připravuje spolupráce na přípravě aplikace pro chytré telefony. Odpoledne se předseda zúčastnil zahajovacího ceremoniálu mikulovského vinobraní, kde jménem Svazu vinařů ČR hovořil v jednom z úvodních proslovů. Následně předal ceny úspěšným vinařstvím na Národní

soutěži vín Mikulovské vinařské podoblasti. Druhý den měl možnost tyto ceny předat v Uherském Hradišti na Národní soutěži vín Slovácké vinařské podoblasti. Tajemník se 11. 9. 2012 účastnil Dne klonů révy vinné, který uspořádal členský podnik SV ČR Vinofrukt, a. s. Účastníci měli možnost zhlédnout vzorně upravenou vinici prostorového izolátu v katastru obce Pasohlávky a vidět zde nabízené klony révy vinné. Současně byla možnost detailně zhlédnout vlastní hrozny, ochutnat jejich hrozny a víno z nich vyrobené v podobě mikrovzorků. Společnost má nyní k dispozici:  Ryzlink rýnský, klon N90 – nejprodávanější klon Ryzlinku rýnského do zemí Nový Zéland a Austrálie. Vyniká stabilním a vyšším výnosem a neskutečně exotickou aromatikou.  Müller Thurgau, klony ST 40, ST 30, GM 21 a GM 22 – které vynikají vysokým výnosem a aromatickým vínem. Dále pak klon JA200, který má velmi velký výnos.  Sauvignon je v prostorovém izolátu zastoupen aromatickým klonem A17-1 z Rakouska. Jedná se o nejrozšířenější klon v Rakousku, vína poskytuje svěží s příjemnou aromatikou.  Tramín je zde množen v podobě klonů N 20, které poskytují moderní Tramín, aromatickou po bílých růžích, není kořenitý, neutíká z kyselin. Klon PO 202/A z Polešovic je kořenitý, dosahuje vysoké cukernatosti, ale rychle utíká z kyselin. Má nejranější sklizeň. Německý klon FR 46106 je velmi kořenitý, ale dozrává později. Množeny jsou také Tramín bílý původem ze Švýcarska, který má hrozen velmi podobný bílému rybízu a má velmi pěknou aromatiku s malým výnosem, a dále Tramín žlutý z Rakouska, který má střední výnos, vyšší obsah kyselin, zajímavý je po stránce aromatické, ale i ve vlastní chuti.  Ryzlink vlašský je množen v klonech A 3-2 a A 3-3, které mají vyšší výnos, menší množství kyselin.  Frankovka je zastoupena rakouským klonem A 4-2, který je jedním z nejvíce rozšířených, je spolehlivý v plodnosti a má krásnou skořicovou aromatiku.  Svatovavřinecké je množeno v podobě německého klonu K 3, jehož předností je každoroční vysoký výnos, který bohužel naše klony neumí. V následujících letech je připravováno množení dalších odrůd, Rulandské bílé – klon N 81, klon Muškátu moravského z Polešovic, PO 1/173; dále Sauvignony z Perné, Neronet, Sylvánské zelené, Dornfelder a Hibernal. (mp)


428

Vinařský obzor (9/2012)

Spolkové informace

Dvě předvolební ankety aneb Dvě otázky pro kandidáty na senátora a hejtmana Letos na podzim se pravděpodobně urodí nejenom hrozny, ale i noví politici. Jednak se konají krajské volby, z nichž vzejde nový hejtman na nadcházející čtyři roky, ale okres Břeclav bude též volit nového zástupce do Senátu České republiky. Věřím, že naši čtenáři, z nichž bezesporu většiny se tyto volby bezprostředně týkají, využijí následující otázky a zejména odpovědi na ně při svém předvolebním rozhodování. Richard Stávek

Senátní volby Otázky položené kandidátům na senátora za okres Břeclav: 1. Jak byste chtěl pomoct vinařskému oboru v případě zvolení senátorem za volební obvod Břeclav? 2. Jak budete hlasovat v případném klíčovém hlasování o návrhu na zavedení spotřební daně na tiché víno? MUDr. Radim Uzel, CSc. 1. Senátní obvod Břeclav jsem si vybral nejen vzhledem k dlouholetým rodinným vazbám, ale také na základě přátelství s mnoha zdejšími vinaři. Ve funkci senátora bych zhodnotil své odborné znalosti v účinku pravidelné konzumace vína na upevňování lidského zdraví. Pokračoval bych v úspěšné propagaci moravských vín na svých tuzemských i zahraničních cestách. V minulých letech mne potěšila znalost nejen francouzských, ale dokonce i chilských a australských vinařů. 2. Zavedení spotřební daně na tiché víno je naprostým nesmyslem. Vědí to jistě nejen vinaři, ale každý jen trochu informovaný občan této země. Richard Zemánek 1. Senátor může v rámci šestiletého volebního mandátu přispět koncepční prací v legislativě k jasnějším a jednodušším pravidlům pro všechny. Jako budoucí senátor bych mohl přispět k odbourání přebuje-

lé administrativy pro podnikatele ve vinohradnictví, vinařství a v turistických službách tak, aby byli konkurenceschopnější. Podle většinového názoru vinařů je nutné přesunout více samosprávných rozhodovacích mechanismů přímo k samotným vinařům, a nikoliv přenechávat pravomoci úředníkům ve vzdálené Praze. Inspirací pro naše vinaře mohou být plně fungující sdružení vinařů DAC v Rakousku a dokonce i u nás VOC Znojmo a VOC Modré Hory. 2. Předně doufám, že k takovému hlasování vůbec nedojde. Každý, vládní úředníky nevyjímaje, si přece musí uvědomit, že to je holý nesmysl. Pokud by přece jen k něčemu takovému došlo, tak budu samozřejmě hlasovat proti tomuto návrhu. Byl by to sportovní terminologií řečeno vlastní gól a to je jedna z nejhorších věcí, která se může sportovcům přihodit. Senátorům taktéž. Zdeněk Tesařík 1. Podpora vinařství – je potřeba podpořit větší rozvoj agroturistiky, která souvisí s vinařstvím. V letošním roce vidíme, jaký je nedostatek vláhy, takže určitě je důležitá podpora rozvoje systému závlah, který je dnes ve spoustě obcí nefunkční, nejenom pro vinařství. Pokud stát zruší i tzv. zelenou naftu, tak je nutné hledat jiné možnosti podpory pro rozvoj vinařství a hlavně pro udržení konkurenceschopnosti. Velké možnosti jsou určitě ještě v reklamě, při zviditelnění domácí produkce, případným tématem je i pomoc při vývozu do zemí, kde víno teprve objevují, např. do Číny. 2. K hlasování o spotřební dani na víno – jsem jedním z těch spoluobčanů, kteří pěstují vinohrad a dělají víno pro svou záli-

bu, pro kamarády. Přesto bych zcela určitě nepodpořil zavedení spotřební daně. Víno je to, co náš kraj nejvíce proslavuje, přivádí k nám turisty a také dává obživu spoustě lidí. A teď, když vinařství vstává z popela, je úspěšné díky spoustě ruční „dřiny“, chceme zase něco zpět ve formě daně, kterou bude náročnější vybrat než nakonec přínosně využít. Pokud chce ministerstvo financí více zdrojů, mělo by se raději podívat, kam jdou peníze např. z loterií a sázek. Takže znovu říkám, nepodpořil bych takový návrh. Luděk Mikulecký 1. Vinařství je životním stylem, není to jen oblast výroby nějakého produktu. Desítky rodin u nás vlastní vinohrad, je to součást naší identity, tradice. Mohu chápat, že se vláda snaží odstraňovat výjimky a zavést daň také na víno, ale nedělá to bohužel se snahou ponechat vinařům adekvátní prostor. Vinaři mohutně investovali do svého vybavení, do svých pozemků a počítali s určitým stavem. Díky jejich investicím, zděděné tradici a umu vinaři dělali a dělají České republice skvělé jméno a my je teď za to chceme jednostranně omezit a osekat. 2. Za současných podmínek bych hlasoval proti návrhu. Miroslav Volařík 1. Myslím si, že nemáme hlasité a kvalifikované zastánce vinařů v Senátu ani v Poslanecké sněmovně. Trpělivým vysvětlováním, odbornou argumentací, s využitím každé


Spolkové informace

příležitosti ke zviditelnění problematiky českého a moravského vinařství, musí být zdůraznění vlivu vinařů, vinohradníků na zaměstnanost, ekonomiku, kulturní a společenský život v regionu úkolem každého zástupce našeho regionu v Senátu. Mám dostatečné zkušenosti a znalosti, abych mohl být nejen pro vinaře, ale pro celý břeclavský region prospěšný. 2. Můj postoj k této problematice nezávisí na tom, zda budu, nebo nebudu zvolený do Senátu. Mám na tuto daň jednoznačný názor, který prezentuji ve svém okolí. Zavedení spotřební daně jenom zdeformuje dobře nastavené podmínky v našem tržním prostoru a z pohledu společného evropského trhu bude tato daň hloupý akt, který silně znevýhodňuje domácí vinaře. Jsem přesvědčen, že by se stát měl soustředit na důslednou kontrolu a efektivní vybírání už zavedených daní. Hlasoval bych vždy proti, protože neznám žádný rozumný argument pro zavedení této daně. Eva Klimovičová 1. Vinohradnictví a vinařství je s naším regionem spojeno po staletí. Je povinností každého politika, který vzejde z tohoto regionu, aby o tuto tradici pečoval a napomáhal jejímu dalšímu rozvoji. Z vlastní zkušeností vím (do roku 1995 vlastnili moji rodiče vinohrad a otec byl amatérským vinařem), jak náročná a zodpovědná je práce vinohradníka či vinaře. Réva i víno – to jsou živé organismy, které vyžadují každodenní práci a péči. Bohužel legislativa, kterou je vinařství v současnosti zejména řízeno, spadá do kompetence Evropské unie. Proto je třeba „zaúkolovat“ naše poslance v Evropském parlamentu. 2. Už moje předchozí odpověď jasně naznačila, že se zavedením této daně nesouhlasím, takže její zavedení bych svým hlasem určitě nepodpořila. Jan Hajda 1. Ve své dosavadní práci senátora jsem vinařství věnoval maximální pozornost. Pořádal jsem pravidelně semináře v Senátu, ve kterých jsem politiky seznamoval se složitostí oboru a jeho přínosem pro ekonomiku a zaměstnanost jižní Moravy. Jako člen Rady Vinařského fondu jsem dělal maximum pro propagaci českých a moravských vín. Obdobně i jako člen Národní-

ho vinařského centra. Jako člen Poradního orgánu MZE pro pozemkové úpravy jsem se snažil, aby byly v rámci pozemkových úprav v našem okrese vybudovány cyklostezky apod. V této činnosti chci po případném zvolení pokračovat. 2. Útok pivařů na spotřební daň na víno, kdy pivovarníci demonstrovali před ministerstvem financí, se mi ve spolupráci se Svazem vinařů a zpracovatelů podařilo u tehdejšího ministra financí Janoty odvrátit. Já i ČSSD jsme zásadně proti zavedení spotřební daně. O mém hlasování proti nelze pochybovat. V současné době spolupracuji s novým předsedou Svazu vinařů JUDr. Nyitrayem na argumentech proti zavedení spotřební daně na víno a vždy budu hlasovat proti. Důležité jednání jsme již absolvovali, další jednání proběhlo. Z toho je zřejmé, že vždy budu hlasovat proti zavedení spotřební daně. Pavel Procházka 1. Vystudoval jsem Střední vinařskou školu ve Valticích a poté Vysokou školu zemědělskou v Brně, pracoval jsem 15 let jako agronom a poté jako vedoucí vinic v ZD Rovnost Velké Pavlovice. K vinařství mám velmi blízko a dobře znám problematiku vinařů, ať již těch nejmenších, či velkých firem. Spolu se starosty sousedních obcí jsme založili svazek obcí Modré Hory, pomáhali jsme při založení VOC Modré Hory, nově jsme založili společnost „Vinné sklepy Františka Lotrinského“, které propojují veřejnou správu s podnikatelskými subjekty. Naším cílem je propagace vinařství a podpora cestovního ruchu. Snažíme se přesvědčit místní vinaře, že jen pokud budeme jednotní a budeme společně propagovat celý náš region, máme šanci se více zviditelnit. Vinohradnictví a vinařství je v našem volebním obvodu prioritou, kterou je třeba jednoznačně podporovat. Přál bych si, aby naši vinaři byli hrdí na naši vinařskou oblast a o našem vínu se mluvilo jen v tom nejlepším duchu. Vinařský obor má tedy u mne jednoznačně zelenou a budu rád, pokud budu moct jakkoliv pomoci. 2. Jsem proti zavedení spotřební daně na víno. Je to nešťastný návrh, který nikomu nepřinese nic pozitivního. Mám obavy, že pokud bude spotřební daň zavedena, naše vinice budou časem opuštěné a naše krajina se změní v nezáživnou krajinu osetou kukuřicí a plodinami pro výrobu energie v bioplynových stanicích. Zbyněk Chlumecký 1. Nechci zde populisticky slibovat vinařům nemožné, protože senátor má jen

Vinařský obzor (9/2012) 429

omezené možnosti, jak pomoct. Určitě se budu snažit, aby měli naši vinaři stejné podmínky jako jejich kolegové za hranicemi. Dále budu tlačit na větší kontroly dovozu levných vín ze zahraničí a především boj proti falšování moravských vín, tedy prodej zahraničních vín jako vín moravských, což škodí celému oboru. Jelikož pracuji ve školství, bude mou prioritou právě odborné vinařské školství. Chtěl bych přispět k vyřešení problémů na Střední vinařské škole ve Valticích, které se odrazily na sníženém zájmu o tuto jedinou vinařskou školu v ČR. Dále je nutné prohloubit spolupráci mezi touto střední školou a Zahradnickou fakultou MZLU v Lednici, protože bez výchovy kvalitní nové generace nemůže naše vinařství obstát v silné konkurenci. Velmi důležitá je pro náš region a zaměstnanost v něm také vinařská turistika, a proto se budu snažit o navýšení podpory na její propagaci a omezení některých nesmyslných zákonných norem a nařízení, která jí překážejí. 2. Samozřejmě bych hlasoval proti a navíc bych se snažil o nesmyslnosti tohoto návrhu přesvědčit i senátory z jiných regionů, kteří nemají o možných dopadech zavedení spotřební daně na tiché víno pro náš region dostatečné a korektní informace.

Krajské volby Otázky položené kandidátům na hejtmana Jihomoravského kraje: 1. Jaké jsou vaše hlavní plány pro obor vinařství v JMK v případě, že budete hejtmanem JMK? 2. Jaké kroky jste podnikl či hodláte podniknout proti nesmyslnému návrhu na zavedení spotřební daně na tiché víno? Vojtěch Adam 1. Pokračovat v podpoře vinařství na jižní Moravě tak jako doposud v krajské samosprávě i v Parlamentu ČR. 2. Podepsal jsem petici, která vyjadřuje s tímto opatřením nesouhlas.

Michal Hašek 1. Prioritou každého hejtmana Jihomoravského kraje je určitě podpora vinařství. Pokud budu znovu zvolen a stanu se hejtmanem, budu v této podpoře pokračovat. Nadále chci pomáhat propagaci našich je-


430

Vinařský obzor (9/2012)

Šampionem na Znojemsku se stal Ryzlink rýnský 2011 z VS Valtice Šampionem, tedy nejlepším vínem Znojemské vinařské podoblasti Národní soutěže vín 2012, se stal Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2011, z vinařské obce Hrádek, viniční trať Pustina, vinařství Vinné sklepy Valtice, a. s. Rozhodla o tom odborná komise Národní soutěže vín, která ve Znojmě v uplynulých dnech vína hodnotila. Národní soutěž vín, nejvyšší a největší soutěž vín v České republice, probíhá pod garancí Svazu vinařů ČR, za organizačního zajištění Národním vinařským centrem a za finanční podpory Vinařského fondu. Za Znojemskou vinařskou podoblast soutěž organizovalo Vinařství Lahofer. Do soutěže vinaři přihlásili 250 především bílých vín, kterými je Znojemská podoblast vyhlášená. Kromě šampiona byli vyhlášeni také vítězové jednotlivých kategorií. Vítězem kategorie polosladkých vín se stalo Chardonnay, výběr z hroznů 2011, z Vinařství Waldberg Vrbovec, s. r. o. Mezi sladkými víny porotu nejvíce zaujalo Rulandské šedé, ledové víno 2009, ze Znovínu Znojmo, a. s., Zweigeltrebe Rosé, pozdní sběr 2011, vinařství Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a. s., bylo vyhlášeno nejlepším růžovým vínem a z červených vín vybrala komise jako nejlepší Svatovavřinecké, pozdní sběr 2009, z vinařské obce Pravlov, viniční trať V Dlouhých, Vinařství Hulata. Cenu za nejlepší přihlášenou kolekci získala Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a. s. Komise udělila vedle titulu šampiona, vítězů kategorií a ceny pro nejlepší kolekci také 56 zlatých a 16 stříbrných medailí a 165 nejlepších vín dále postoupilo do celostátních kol soutěže, kde se utkají o prestižní místo v Salonu vín ČR a titul absolutního šampiona. Stále silněji promlouvají do soutěže také vína VOC Znojmo, tedy vína značená podle místa původu a kvalitativních a senzorických parametrů. Letos se jich zúčastnilo už 15, z nichž osm získalo zlatou medaili, jedno stříbrnou a až na jedno byla všechna nominována do dalšího kola hodnocení o prestižní titul Salon vín a umístění v degustační expozici na zámku ve Valticích. Výstava Národní soutěže vín – Znojemské podoblasti proběhne v sobotu 13. 10. ve Znojmě, kde budou mít návštěvníci příležitost ochutnat soutěžní vína a posoudit jejich kvalitu ve světle hodnocení odborné poroty.

Zprávy / Spolkové informace

dinečných vín jednak prostřednictvím Vinařského fondu, jednak přímou podporou z rozpočtu Jihomoravského kraje. Naše vinařství může dle mého názoru existovat a mít potenciál dalšího rozvoje hlavně tehdy, bude-li mít kvalitní základ ve vinicích. Aby mohly dávat hrozny nejvyšší kvality, vyžadují velmi kvalitní vinohradnické polohy a samozřejmě hustší spony ve výsadbách. Takovéto výsadby budu jako hejtman rád podporovat, neboť je to investice do prosperující budoucnosti našeho vinařství, a tedy i do budoucnosti celého Jihomoravského kraje. 2. Já bych řekl nejen nesmyslnému, ale hlavně zhoubnému návrhu. Na to, že kroky ministra financí postrádají smysl, jsme si už zvykli. Ale tento návrh vyloženě škodí, jde přímo proti zájmům kraje, potažmo celé České republiky. Inicioval jsem vznik petice, pod kterou své podpisy připojilo téměř čtyřicet tisíc lidí, vystupuji v poslanecké sněmovně, ale hlavně se snažím o jeho nesmyslnosti přesvědčit politiky, zákonodárce a kompetentní úředníky. Tento návrh se úplně vymyká obvyklým chybným řešením ministerstva financí, a proto jako hejtman dotčeného kraje vyvíjím právě v této věci maximální úsilí. Chtěl bych Jihomoravský kraj, jeho vinaře, vinohradníky, zaměstnance a podnikatele v navázaných odvětvích od tohoto experimentu uchránit. Jiří Crha 1. Budeme i nadále podporovat propagaci jižní Moravy jako vinařského regionu s dlouholetou tradicí. Víno je krví našeho kraje, naši vinaři musí být v Evropě vidět a slyšet a my jim

Šampion a vítězové kategorií: Kategorie A – bílá vína suchá a polosuchá • Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2011 – Vinné sklepy Valtice, a. s. Kategorie B – bílá polosladká • Chardonnay, výběr z hroznů 2011 – Vinařství Waldberg Vrbovec Kategorie C – sladká vína • Rulandské šedé, ledové víno 2009 – Znovín Znojmo, a. s. Kategorie D – růžová vína • Zweigeltrebe Rosé, pozdní sběr 2011 – Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a. s. Kategorie E – červená vína • Svatovavřinecké pozdní sběr 2009, Vinařství Hulata Kategorie F – sekty s. o. • Znovín de Lux Demi sec, jakostní šumivé víno s. o. 2009 – Znovín Znojmo, a. s.

v tom pomůžeme. Domnívám se, že stávající marketingová strategie není nastavena zdaleka ideálně a neodpovídá specifikům našeho kraje ani moderní době, proto ji budeme chtít zefektivnit. Marketing má v prvé řadě pomáhat danému odvětví, a ne agenturám přisátým na krajský rozpočet. 2. Společně s našimi poslanci jsme se proti tomuto návrhu jako první fakticky postavili a vyzvali ministra Kalouska, aby celou věc přehodnotil. V současné době probíhají diskuse na toto téma na úrovni příslušných ministerstev. Jsme rádi, že jsme s kolegy dokázali přimět všechny zainteresované subjekty zasednout k jednomu stolu a návrh věcně probrat. Máme signály, že se naše snaha nemine účinkem a naši vinaři nebudou novou daní dotčeni. Na rozdíl od některých politiků tak činíme konkrétní kroky, namísto populistických prohlášení do médií, jejichž cílem je pouhá snaha se zviditelnit. Stanislav Juránek 1. Nejdůležitější je zvýšit ve spolupráci s vinaři úroveň vinařské školy, kterou JMK zřizuje. Dále podpořím projekty, které jihomoravské vinaře propagují na všech místech: od Bruselu přes Prahu až po Chanty-Mansijsk za Uralem. Nezapomenu ani na vinařské stezky. 2. Podepsal jsem a šířím petici proti nesmyslnému návrhu danit tichá vína. V Senátu podpořím taková usnesení, která nejenom vyzvou, ale i přesvědčí vládu a ministra financí obzvlášť, aby počítal, co se ve víně ČR opravdu vyplatí. A to je podpora vinařů na evropské úrovni. Jan Vitula nám na naše anketní otázky ve stanovené lhůtě (a dostatečné) neodpověděl.

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání Přepracované a doplněné vydání odborné publikace o sklepním hospodářství známého rakouského vinařského odborníka a lektora dipl. Ing. Roberta Steidla. Její první vydání se stalo „učebnicí vinařské technologie“ a nezbytnou pomůckou všech moravských a českých vinařů a vinařských technologů. Pojednává o technologii sklepního hospodářství od zpracování hroznů až po marketing vína. V knize jsou zapracovány současné poznatky a moderní přístupy při výrobě vína. Autor vychází z rakouských zvyklostí a předpisů, na naše podmínky je čtenář upozorněn formou vysvětlujících poznámek.

Nejlepší kolekce: Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a. s.

466 Kč (včetně DPH)

(vo)s »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Vinohradnictví

Vinařský obzor (9/2012) 431

Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2012 jméno a příjmení důvěrníka

adresa

telefon

1.

Ladislav Křivan

Znojmo-Přímětice

604 537 679

2.

Ing. Viktor Luskač

Znojmo

728 076 654

3.

Jiří Písař

Vrbovec

732 826 380

4.

Miloš Středa

Pavlov

608 252 360

5.

Hana Štěpánová

Březí

606 948 507

6.

Jan Grandič

Valtice

728 987 256

7.

František Gracl

Iváň

519 427 795

8.

Bohumil Filip

Valtice

605 133 855

9.

Ing. Pavel Bravenec

Dolní Dunajovice

724 247 336

Vladimír Bičan

Dolní Dunajovice

607 268 583, 519 517 238

10. 11.

Ing. Antonín Havelka

Sedlec

519 513 344

12.

František Zvonek

Mikulov

601 549 784

13.

Václav Volavka

Dolní Dunajovice

723 744 948

14.

Vladimír Pfeffer

Pavlov

606 362 576, 519 515 487

15.

Ing. Pavel Veverka

Velké Pavlovice

603 258 436

16.

Ivan Kuchař

Hustopeče

728 636 332

17.

Lucie Michalicová

Velké Bílovice

604 418 229

18.

Miloslav Hladký

Dolní Kounice

737 780 721

19.

Stanislav Káňa

Rakvice

728 365 062

20.

Jiří Pecůch

Čejkovice

728 176 586

21.

Libuše Vajbarová

Velké Bílovice

605 428 889

22.

Ing. Marie Kopřivová

Němčičky

725 279 041

23.

Václav Petrák

Zaječí

737432126

24.

Walter Brüch

Kyjov

518 612 095

25.

Ing. Josef Strmíska

Archlebov

518 633 537, 605 117 678

26.

Václav Minařík

Blatnice pod Sv. Antonínkem

721 014 314

27.

Vojtěch Náplava

Polešovice

721 450 992, 572 593 195

28.

Ludmila Indrůchová

Bzenec

731 258 250, 518 385 035

29.

Jaroslav Tuček

Kostice

776 807 971

30.

Ing. Pavel Hromek

Lužice

732 766 497

31.

Josef Mančík

Hovorany

723 638 927

32.

Ing. Zdeněk Klobáska

Mutěnice

518 370 685

33.

Jan Ondráček

Dubňany

608 725 977

34.

Růžena Imrichová

Prušánky

728 580 233

35.

Ondřej Šušlák

Šatov

776 845 400

36.

Tomáš Janků

Znojmo

604665460

37.

František Mokrý

Kobylí

725 543 071

38.

František Zborovský

Vrbice

777 722 697

39.

Zdeňka Malinková

Rakvice

720 520 636

40.

Ing. Jiří Uřičář

Tvarožná Lhota

773 698 401

41.

Markéta Bílková

Velké Bílovice

608 347 222

42.

Luděk Weis

SZPI Ústí nad Labem

605 229 569

43.

Ing. Martin Busta

SZPI Praha

731 509 041

44.

Tomáš Kleil

SZPI Tábor

731 509 105

Zdroj: SZPI Brno


432

Vinařský obzor (9/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Carmenere

Foto P. Pavloušek

Odrůda Carmenere (Carmenère) je považovaná za velmi starou odrůdu révy vinné (Vitis vinifera L.). Pochází pravděpodobně z jihozápadní Francie. Před révokazovou kalamitou byla ve Francii rozšířenou odrůdou v oblasti Medoc. Po zničení evropských vinic révokazem se však už do Francie nevrátila. Dnes je velmi rozšířenou odrůdou v Chile, kde se pěstuje přibližně na 9 000 ha. Carmenere je registrována v některých zemích EU, a je ji proto možné pěstovat také v České republice. Odrůdu máme již delší dobu vysazenu v pokusné vinici na Ústavu vinohradnictví a vinařství.

Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je otevřený, s jemným ochlupením. Okraje nejmladších lístků jsou antokyanově zbarvené. Druhý až čtvrtý list od vrcholku letorostu má měděné zbarvení. List je středně velký, podobný „kabernetovým“ odrůdám. List je pětilaločnatý se středně hlubokými až hlubokými výkrojky. Řapíkový výkrojek je překrytý s průsvitem. Hrozen je malý až středně velký, válcovitě-kuželovitý. U základu třapiny je rozvětvený v křidélka. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je kulovitá, tmavomodrá, s výrazným voskovitým ojíněním na povrchu. Slupka je pevná. V chuti bobule jsou patrné trávovité „methoxypyrazinové“ tóny.

Carmenere – keř

Foto P. Pavloušek

Carmenere – keř

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Pěstitelské vlastnosti Odrůdu Carmenere je možné pěstovat v podmínkách České republiky. Vhodná

Carmenere – hrozen

Carmenere – hrozen


Carmenere – hrozen

jsou však pouze prvotřídní terroir pro pěstování modrých odrůd, kde může plně vyniknout její vysoká kvalita. Nejvhodnější jsou proto jižní nebo jihozápadní svahy, dobře chráněné, s vynikajícím osluněním. Pro pěstování jsou vhodné záhřevné půdy. Ostatní požadavky na půdu jsou nižší. Může se pěstovat i v sušších půdách. Není vhodná do lokalit, které nejsou dokonale prověřeny pěstováním modrých odrůd. V takových terroir by mohly ve víně vynikat výrazné travnaté tóny a snižovat tím kvalitu vína. Carmenere dozrává ve druhé polovině října. Bobule zaměkají u odrůdy poměrně pozdě, avšak dříve než u odrůdy Merlot. Odolnost k zimním mrazům je poměrně dobrá. Při poškození hlavních oček dobře přezimují podočka, která jsou však méně plodná. Odolnost k plísni révy a padlí révy je nízká. V ročníku 2010 byla květenství výrazně poškozena plísní révy. Carmenere porovnávám s různými odrůdami ve stejném vinohradnickém bloku a při identickém fungicidním ošetřování. Bylo proto možné vypozorovat tuto citlivost. Citlivost listů na plíseň révy se ukazuje jako nízká až střední. Listy jsou citlivé na napadení padlím révy. U napadení hroznů však mají velký význam zelené práce. Termínově včas provedené zelené práce působí pozitivně na mikroklima keře a snižují citlivost bobulí na padlí. Carmenere má dobrou až velmi dobrou odolnost k šedé hnilobě hroznů révy, což umožňuje dlouhé zrání hroznů na keřích. U Carmenere se někdy uvádí citlivost na sprchávání květenství. V pokusné vinici v Lednici se však sprchávání květenství projevilo pouze minimálně. Carmenere má rovnoměrnou násadu hroznů. Vyžaduje řez na dlouhé tažně. Doporučované zatížení je 6–8 oček na m2. V pokusné vinici jsem prakticky nikdy neprováděl regulaci násady hroznů během vegetace. Kvalita hroznů se pohybovala na hranici kabinetního vína a pozdního sběru. Lze proto předpokládat, že mírná redukce násady hroznů během vegetace bude prospěšná pro

Vinařský obzor (9/2012) 433

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Carmenere – vrchol letorostu

Carmenere – list

kvalitu. Vzhledem ke stavbě hroznu bude výhodnější redukce celých hroznů. Při použití půlení hroznů by se násada na keři snížila velmi výrazně. Jak ukazuje celkový pohled na keř, má odrůda poměrně husté olistění. Zelené práce jsou proto základem dosažení kvalitních hroznů. Nezbytné je včasné upevnění letorostů do drátěnky a vylamování zálistků v zóně hroznů. V dalších fázích vegetace je potom prospěšné odlistění zóny hroznů. Carmenere je považována za odrůdu s nejvyšším obsahem methoxypyrazinů. Lze proto předpokládat výrazné travnaté tóny v chuti bobulí a následně vína. Již mírné odlistění zóny hroznů, jak ukazuje další obrázek s pohledem na zónu hroznů, je velmi pozitivní pro změnu methoxypyrazinů. Tato změna je velmi dobře senzoricky patrná a dala by se přirovnat k odrůdě Merlot. Při začátku zaměkání bobulí jsou senzoricky patrné velmi výrazné travnaté tóny, které se během zrání, zejména díky oslunění hroznů, postupně mění. Ve fázi dozrávání již převažují ovocné tóny a travnaté tóny téměř nejsou patrné. Na suché stanoviště nebude vhodné používání podnože SO4. Naopak jako vhodnější se mohou zdát podnože Kober 125 AA nebo Binova. Kober 5 BB může zase podporovat sprchávání, je proto také méně vhodný. Pro sklizeň je důležitá především fenolická zralost slupky a semen a právě změny methoxypyrazinů v bobulích. Nezbytné je také směrovat agrotechniku k vyšší cukernatosti (23–23,5 °NM), která je pozitivní pro kvalitní červená vína určená pro zrání v dřevěných sudech, kam Carmenere bezesporu patří. Je proto třeba upozornit, že základem skutečně špičkového vína z této odrůdy musí být prvotřídní terroir a velmi dobře provedená agrotechnika.

V porovnání s Cabernetem Sauvignon nebo dokonce Cabernetem Franc má Carmenere jemnější strukturu tříslovin. Délka macerace se proto odvíjí od „methoxypyrazinových“ tónů v bobulích a fenolické zralosti semen. Na tomto místě si je třeba uvědomit, že u tohoto typu odrůd mohou být methoxypyraziny obsaženy také v semenech. Při nepoměru mezi vyzrálostí semen a délkou macerace se tak mohou extrahovat ze semen a způsobovat travnatou chuť vína. Jako ideální se jeví využití dřevěných vinifikátorů již pro maceraci. Jako u většiny červených vín je nezbytná jablečno-mléčná fermentace. Management JMF je vhodné vést takovým směrem, aby nebyla výrazně potlačena zajímavá ovocnost odrůdy. V závislosti na získané struktuře tříslovin je potom vhodné zrání v dřevěných sudech spojené s mikrooxidací.

Enologické vlastnosti Technologie výroby vína bude podobná odrůdám Merlot nebo Cabernet Sauvignon.

Hodnocení odrůdy probíhá v rámci řešení Národního programu konzervace a využití genových zdrojů rostlin a agrobiodiverzity.

Využití odrůdy a kvalita vína Kvalita vína je velmi vysoká, což je možné prohlásit i na základě hodnocení vín vyrobených mikrovinifikační technologií na Ústavu vinohradnictví a vinařství v Lednici. Víno má výraznou tmavočervenou barvu. Ve vůni a chuti jsou patrné výrazné tóny lesního a červeného ovoce. Chuť vína je plná, extraktivní, harmonická. Tříslovina je většinou jemná, kulatá a harmonická. Carmenere je velmi zajímavá odrůda. I když máme v Lednici vyhodnoceno pět let plodnosti, není možné říct, že je dokonale vhodná pro naše podmínky a měla by se vysazovat. Je třeba zkoušení i na dalších stanovištích. Carmenere by mohla být v našich podmínkách zajímavým partnerem do cuvée, především s odrůdou Merlot. Poděkování


434

Vinařský obzor (9/2012)

Vinohradnictví

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Stroje pro zvedání a zasunování letorostů Hlavním cílem při zvedání letorostů a jejich fixaci do dvojdrátí je zabránit jejich vylamování, usměrnit jejich růst a vhodně rozložit, tj. formovat zelenou stěnu vinice. U některých způsobů vysokého vedení, jako Vertiko nebo záclona, se tato operace neprovádí. Mezi dvojdrátí se letorosty během vegetace zastrkují přibližně dvakrát až třikrát, při ručním provádění této operace se pracnost pohybuje kolem 100 h.ha-1. Jistou racionalizaci představuje systém, kdy je dvojdrátí uchyceno v zářezech sloupku a umožňuje postupné ruční zvedání podle délky letorostů.

Zvedače letorostů

Traktorové

Foto P. Burg

2 Schéma činnosti řemenového zvedače letorostů

Adaptéry na portálové nosiče

Řemenové Kotoučové Šnekové Šnekové Kotoučové

1 Rozdělení zvedačů letorostů podle konstrukčního provedení a podle pracovního ústrojí

Využívání těchto strojů s sebou nese řadu změn navyklých stereotypů při provádění zelených prací. Nejdůležitější změny zahrnují: – přizpůsobení řezu – zpravidla jeden tažeň, 8–10 oček; Foto prospekt výrobců

Principem mechanizovaného provádění této operace je plynulé přizvedávání letorostů za pohybu soupravy, jejich přiklánění do prostoru révové stěny a současné zajištění pomocí dvojice drátů nebo plastových šňůr. Dráty nebo šňůry pro fixaci letorostů jsou uchyceny na krajní sloupek a za jízdy plynule rozvíjeny z cívek nesených na stroji. Používají se ale i řešení s trvale umístěnými, volně prověšenými dvojicemi drátů, které jsou průjezdem stroje zvedány a přiklání tak letorosty do révové stěny. Ve vinohradnicky vyspělých zemích se již od 80. let 20. století využívá při provádění této operace několika systémů, stroje jsou označovány jako zvedače letorostů a liší se konstrukčním uspořádáním pracovních orgánů. Jsou vyráběny jako traktorové, bočně nesené, v tunelovém provedení. Nejmodernější konstrukce zvedačů letorostů jsou vyráběny jako adaptéry připojitelné na multifunkční portálový nosič.

a

– úpravu sloupků i drátů nosné konstrukce; – změnu agrotechniky s ohledem na dva ležící dráty v blízkosti kmínků (nelze provádět kultivaci příkmenných pásů, popř. je nutné použití zvedačů při kultivaci); – včasnost provedení této operace, neboť ústrojí pracuje spolehlivě pouze do určité délky letorostů; – potřebu kvalitní plastové šňůry. Plastovou šňůru je pak vhodné odstranit nejlépe po sklizni nebo na konci vegetace. Úponky révy nejsou v této době ještě zcela zdřevnatělé a dovolují snadné uvolnění šňůr. Operaci lze usnadnit pomocí navíječe drátu neseného na traktoru, pracnost se pohybuje kolem 7–10 h.ha–1. Nejnovější trendy směřují k nahrazení plastových šňůr biodegradabilní přízí, která se odstraní při řezu réví a rozloží se v meziřadí vinice. Konstrukční provedení a použitá pracovní ústrojí zvedačů letorostů uvádí schéma

b

3 Řemenové zvedače letorostů: a – řemen s pryžovými prsty, b – pás s profilovaným povrchem


Vinařský obzor (9/2012) 435

Řemenové zvedače letorostů Toto konstrukční řešení využívá dvojici šikmo uložených pryžových řemenů opatřených pryžovými výstupky – prsty (obr. 2). Při průjezdu stroje dojde k zachycení prohnutého – ležícího – letorostu pryžovým prstem. Koncové řemenice každého řemene jsou vzájemně natočeny (až o 90 °), čímž je řemen částečně zkřížen a prst při pohybu řemene koná šroubovitý pohyb (obr. 3a). To umožní po zvednutí letorostu a jeho zavedení do šňůry hladké vyjetí prstu ze záběru. Výhodou je konstrukční jednoduchost. Obdobou tohoto principu je použití pásů s profilovaným povrchem (obr. 3b), který zajistí zachycení letorostu a jeho usměrnění do révové stěny. Šnekové zvedače letorostů Pracovním ústrojím pro zvedání letorostů je dvojice válcových šneků, šikmo nastavených podél směru řádku (obr. 4). Šneky jsou čelně neseny na tunelovém rámu nad řádkem vinice. Průměr válcových šneků je asi 150 až 200 mm, jejich délka je 2,0–3,0 m. Šneky jsou doplněny opěrnými trubkami (obr. 5). Vyčnívající letorosty jsou zachyceny, vlivem rotace šneku a pojezdu šetrně zvedány po obou stranách řádku. Přizvednuté letorosty jsou zajištěny paralelně natahovanými plastovými šňůrami nebo dráty. Obvodová rychlost šneků, stoupání šroubovice a pracovní rychlost traktoru jsou pro šetrný zásah nastaveny tak, aby byl výsledný směr pohybu letorostu vertikální. Šňůry jsou v pravidelných intervalech svorkovány kovovými nebo plastovými sponkami, které umožní pevnou fixaci celé stěny. Systém je konstrukčně náročnější. Kotoučové zvedače letorostů Stroje této konstrukce využívají zpravidla pro zvedání letorostů dvojici trvale instalovaných prověšených drátů ležících na zemi v průběhu začátku vegetace a uchycených pouze na krajních sloupcích opěrné konstrukce.

Okraj drátů je nasazen do vodicí drážky svorkovacího automatu, která dráty vede a zvedá. Při zvedání drátů jsou současně zvedány letorosty těsně před pracovním ústrojím a jsou nasměrovány do prostoru před drát (obr. 6). Pracovní ústrojí tvoří dvě dvojice kotoučů. Přední mají vlnovitě profilovaný obvod a jejich osa rotace je mírně odchýlena od verti-

Foto prospekt výrobců

na obr. 1. Každé pracovní ústrojí zvedačů má svoje konstrukční výhody a nevýhody.

5 Šnekový zvedač letorostů

6 Schéma činnosti kotoučového zvedače letorostů

7 Kotoučový zvedač letorostů v traktorovém provedení Foto prospekt výrobců

4 Schéma činnosti šnekového zvedače letorostů

kálního směru. Ty zachytí letorosty, které vybočují, a přikloní je k řádku. Těsně za nimi jsou uloženy svislé kotouče s horizontální osou rotace, opatřené prsty. Tyto kotouče přizvedávají kratší letorosty a letorosty skloněné ve směru jízdy. V pravidelných intervalech jsou pak oba zvednuté dráty spojovány svorkami a formují tak zelenou stěnu. Zařízení je doplněno dvěma nožovými kotouči pro zakrácení letorostů nad opěrnou konstrukcí. Kotoučové pracovní ústrojí zvedačů se uplatňuje u traktorových strojů (obr. 7), častěji u adaptérů na portálových nosičích (obr. 8). Výhodou je spolehlivá činnost pracovního ústrojí. Některé konstrukce kotoučových zvedačů využívají plastové šňůry nebo dráty rozvíjené z nesených cívek, obdobně jako jiné typy zvedačů. Výkonnost zvedačů letorostů je ovlivněna především délkou letorostů (rozdílná intenzita růstu jednotlivých odrůd), stavem a rozmístěním porostu (způsob řezu, výška zelené stěny). Pracovní rychlosti jsou, s ohledem na charakter operace, nízké a dosahují 2,0 až 4,0 km.h–1, výkonnost se v běžných podmínkách pohybuje kolem 0,30–0,40 ha.h–1. Foto P. Burg

Foto P. Burg

Foto prospekt výrobců

Vinohradnictví

8 Kotoučový zvedač letorostů jako adaptér na portálovém nosiči


inzerce

PEKASS Milovice 775 599 655 PEKASS Nový Jičín 777 755 161 PEKASS Nýřany 773 757 915 PEKASS Příbram 777 730 863 PEKASS Rakovník 775 599 668 PEKASS Roudnice n/L. 777 730 880 PEKASS Rychnov n/K. 775 850 020 PEKASS Vlašim 775 850 369 UNIMARCO Zádveřice 577 901 158

PEKASS a.s.

Přátelství 987 104 00 Praha 10 - Uhříněves tel.: +420 272 705 789 mob.: +420 777 730 858 e-mail: jaroslav.mai@pekass.eu

www.pekass.eu

inzerce


Vinohradnictví

Vinařský obzor (9/2012) 437

Zdeněk Habrovanský Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice

Nový polešovický klon odrůdy Rulandské šedé Odrůda Rulandské šedé vznikla pupenovou mutací z odrůdy Rulandské modré ve Francii v Burgundsku, odkud se rozšířila po celé Francii, zvláště do Champagne. Z Burgundska ji do střední Evropy ji přivezl císař Karel IV. ve 14. století spolu s Rulandským modrým. V Německu dal podnět k rozšíření kupec Johan Seger Ruland ze Speyeru v roce 1711. Našel ve zpustlé zahradě ve Falci několik keřů této odrůdy, která stejně jako u nás nese jeho jméno RULANDSKÉ ŠEDÉ. Označení „Rulandské“ v češtině však není příliš vhodné, neboť se tato odrůda pěstovala dávno před narozením pana Rulanda. Vhodnější by byl název „Pinot gris“. Dnes se Rulandské šedé pěstuje ve světě na 15 000 ha. Nejvíce je zastoupeno v Evropě a na Novém Zélandě. V České republice je pěstováno na ploše 754 ha, z toho v České oblasti na 50 ha, na Moravě je největší výměra v Mikulovské podoblasti (221 ha), dále ve Velkopavlovické podoblasti (187 ha), ve Slovácké podoblasti (163 ha) a ve Znojemské podoblasti (132 ha). Ze všech bílých odrůd pěstovaných v České republice tvoří 4,3 % ploch a zaujímá 8. místo v pěstovaných bílých odrůdách.

Foto Z. Habrovanský

Odrůdové znaky List je středně velký, tvar čepele okrouhlý, pětilaločnatý, s velmi mělkými horními bočními výkroji. Vrchol mladého letorostu je hustě plstnatý. Řapíkový výkroj má

Rulandské šedé, klon PO-68/28

Foto Z. Habrovanský

Tato odrůda patří do rodiny burgundských nebo rulandských odrůd spolu s Chardonnay a Rulandským bílým, a dále sem patří Rulandské modré.

Rulandské šedé, klon PO-68/28

tvar V. Odrůda raší středně raně, ve druhé polovině dubna. Kvete v první dekádě června. Zaměkání bobulí začíná v první dekádě srpna. Dozrává koncem září až v polovině října. Proti napadení chorobami je méně odolná. Má jemnou slupku bobulí, která bývá napadána plísní šedou. Rulandské šedé vyžaduje dobré polohy pro pěstování. Extraktivní látky se nejlépe tvoří v hlinitých půdách. Nesnáší mělké a suché písčité půdy. Podnože vhodné pro pěstování jsou 125 AA, SO4 a T5C. Vyhovuje jí vedení na dlouhé tažně s počtem oček 10–12. Dosahuje výnosu 9–10 t/ha, cukernatost bývá vždy přes 20 °NM, často bývá v pozdním sběru až ve výběru z hroznů. Kyseliny bývají 8–9 g/l. Nejčastěji se pěstuje ve vybraných klonech. Ze Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích pocházejí klony PO-49/207 a PO-V-2 od roku 1985 a v roce 2011 byl nově povolen klon PO-68/28, který byl vyselek-

tován z klonu PO-V-2. Klony, které vznikly v historii a bude o nich ještě mnohé napsáno, byly sepsány Odrůdovou zkušebnou UKZÚZ Oblekovice do Státní odrůdové knihy ČR. Klony jsou většinou označeny zkratkou dvou písmen podle místa vzniku (PO, VP, PE, ZN, KA) a doplněny číslicemi. Klony vzniklé od roku 2006 se přihlašují na UKZÚZ do Oblekovic k odzkoušení podle úředně stanovených metodik na srovnání totožnosti se základní odrůdou, tedy na stálost, odlišnost a uniformitu. Hodnocení a kvalita vína Rulandské šedé poskytuje dobrou surovinu k získání vína s přívlastkem. Ve velmi teplých ročnících může mít málo kyselin. Aroma vína může být ovocně-květinové s typickou chlebovinkou, mohou se objevit sladké hrušky, karamel až med. Hrozny se nemohou dlouho nakvášet, jinak víno získá vysokou barvu. Ve výběrových kategoriích je vhodný malý zbytek cukru, který podpoří chuťový zážitek.


438

Vinařský obzor (9/2012)

Vinohradnictví

Petr Ackermann Ekovín, o. s., Brno

Poškození letorostů révy ostnohřbetkou ovocnou

s nevýraznými bělavými skvrnami. Sameček je dlouhý okolo 8 mm, samička okolo 10 mm. Celé tělo je kryto mohutnou předohrudí, která vybíhá nad hlavou do obou stran v krátký ostrý roh a dozadu v dlouhý ostrý kýl, který sahá až ke konci zadečku. Konce ostnů předohrudi a hřbetní kýl jsou tmavé. Ostny jsou silně sklerotinizované. Hlava je trojúhelníkovitá a skrytá pod předohrudí. Nohy jsou silné, zadní skákavé. Ostnohřbetka ovocná dobře létá. Samička má mohutné kladélko, kterým nařezává kůru větévek, kam pod lýko nebo i do povrchových vrstev dřeva klade 5–12 oválných vajíček. Celkem naklade samička až 200 vajíček a může poškodit až 20 větévek. Ostnohřbetka ovocná je široký polyfág, mezi

Foto archiv autora

Charakteristika škůdce a jeho bionomie Ostnohřbetka ovocná (Stictocephala bisonia) je křís z čeledi ostnohřbetkovitých (Membracidae). Škůdce byl zavlečen do Evropy ze Severní Ameriky. První výskyt byl zaznamenán v Srbsku, postupně se škůdce rozšířil v příznivých oblastech celé jižní, jihovýchodní a střední Evropy. U nás se vyskytuje především na jižní Moravě, výskyty byly zjištěny také na střední a severovýchodní Moravě a ve východních Čechách. Pro ostnohřbetky jsou typické nápadné výrůstky na zádové části předohrudi, které překrývají převážnou část těla. Ostnohřbetka ovocná je světlezelená až zelená

Foto archiv autora

V průběhu posledních let a zejména v loňském roce bylo lokálně zaznamenáno početnější poškození vrcholků letorostů révy ostnohřbetkou ovocnou. V několika mladých vinicích bylo poškození v rozsahu, který lze označit za škodlivý. Škůdce poškozuje ovocné dřeviny, révu a další listnaté dřeviny sáním a při kladení vajíček. Významná část jeho vývoje probíhá na bylinných hostitelích.

Stictocephala bisonia – ostnohřbetka ovocná

Zaškrcení letorostu v místě sání a červenofialové zbarvení a mírné svinování listů vrcholku letorostu

hostitelské rostliny patří také réva. Má jednu generaci do roka. Dospělci se vyskytují především v srpnu. Samičky kladou vajíčka v září a v říjnu, vajíčka přezimují. Larvy se líhnou převážně v květnu, jsou zelené, na hřbetě ostnité. Část larev saje na letorostech hostitelských dřevin, převážně však padají na povrch půdy a vyhledávají vhodné hostitelské byliny (vojtěška, jetel, bob, zlatobýl, pelyněk, pcháč, rdesno, šťovík, brambor a další), na kterých sají a kde probíhá je-


Vinařský obzor (9/2012) 439

Foto archiv autora

Vinohradnictví

jich vývoj až do dospělosti. Larva je zelená, zploštělá a ochlupená. Má pět vývojových stupňů. Škůdce se vyskytuje nejen v ovocných sadech a vinicích, ale hojně i v přirozených biotopech. Početnější výskyty škůdce jsou v teplých letech (např. 2011).

Ochrana Ochrana proti ostnohřbetce ovocné je velmi obtížná, především proto, že se škůdce vyskytuje nejen v ovocných výsadbách a ve vinicích, ale i v přilehlých přirozených porostech dřevin, odkud postupně nalétá do vinic. Z nepřímých opatření se doporučuje odstraňování napadených větévek a regulace výskytu hostitelských druhů bylin, především bobovitých a hvězdnicovitých plevelů. Vajíčka škůdce je možné likvidovat jarním ošetřením přípravky na bázi olejů. Dobrou účinnost proti larvám i dospělcům ostnohřbetky ovocné vykázalo několik insekticidně působících účinných látek. Ošetření insekticidy je zpravidla nedostatečně účinné vzhledem k postupnému náletu škůdce do ovocných sadů a vinic z okolních přirozených porostů. Proti křísům ve vinicích je u nás povolena účinná látka indoxacarb (Steward).

Foto archiv autora

Početné, v kruhu uspořádané vpichy ostnohřbetky ovocné na letorostu révy

Červenofialové zbarvení a svinování listů při fytoplazmovém žloutnutí a červenání listů révy

Foto archiv autora

Příznaky poškození Ostnohřbetka ovocná škodí na ovocných dřevinách z čeledi růžovitých, především na jabloni a hrušni i na dalších dřevinách včetně révy. Dospělci sají z cévních svazků lýka letorostů a samičky při kladení vajíček poškozují větévky. Po sání pozorujeme na letorostech početné vpichy, které jsou zpravidla uspořádány v kruzích po obvodu letorostu. Škůdcem vylučované toxické sliny poškozují rostlinná pletiva a vyvolávají kruhovou nekrózu floemu a kambia, dřevní pletiva zůstávají nepoškozena. Části v okolí místa poškození hnědnou, letorosty jsou nápadně zaškrceny a nad místem sání jsou v důsledku nahromadění asimilátů kyjovitě ztlustlé. Vrcholky letorostů nad poškozeným místem zastavují růst, listy bílých odrůd se zbarvují žlutozeleně a modrých odrůd nápadně červenofialově. Listy vrcholků se často svinují. Obdobné změny zbarvení i svinování listů vrcholů letorostů se mohou vyskytnout u fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy (Potato stolbur phytoplasma) nebo při mechanickém poškození letorostů. U těchto poškození však nikdy nenajdeme vpichy po sání a zaškrcení letorostů v místě poškození škůdcem. Samičky při kladení poškozují mladé větévky. Jizvy po řezu kladélkem jsou patrné jako čárkovitá poranění kůry. Místa poranění později korkovatí, na jaře se rány zvětšují a rozevírají a větévky nad místem poškození často odumírají. Poškození vrcholků letorostů révy sáním škůdce je významné jen v mladých vinicích, do doby založení kmínků. Škody v plodných vinicích jsou doposud bezvýznamné.

Červenofialové zbarvení listů při mechanickém poškození vrcholku letorostu


440

Vinařský obzor (9/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Jak stanovit termín sklizně Ke stanovení termínu sklizně je důležité pravidelné monitorování hlavních kvalitativních parametrů. V posledních ročnících se ukazují jako nejvýznamnější kvalitativní parametry hodnota pH, obsah titrovatelných kyselin a profil organických kyselin. Tyto detailní analýzy a stanovení kritických hodnot jednotlivých parametrů výrazně ulehčují technologii výroby vína. Stanovení termínu sklizně bych dokumentoval na třech reálných příkladech.

Foto archiv autora

U příkladu 1 je nejkritičtějším parametrem hodnota pH. Jedná se o aromatickou odrůdu, je proto vhodné vytvořit podmínky pro optimální uvolňování aromatických látek a kvašení. Od 24. 9. dochází k výraznému zvýšení pH, což je prvním momentem, kdy začít uvažovat o sklizni. Následný pokles pH je možné vysvětlit změnami ve složení organických kyselin. Na základě víceletého hodnocení mám také vypozorováno, že změnu pH směrem dolů mohou vyvolat dešťové srážky. V termínu odběru 2. 10. by přicházelo ke slovu hodnocení aromatické zralosti (obrázek 1). U hroznu Tramínu je třeba vyhodnotit zbarvení, tzn. že bobule nesmí být zelené. U takových bobulí jsou potom výrazné travnaté a trpké tóny, které negativně ovlivní kvalitu vína. Dále je třeba vyhod-

Příklad 1: Tramín červený, ročník 2009

Datum

Cukernatost °NM

Hodnota pH

Titrovatelné kyseliny (g/l)

Kyselina vinná (g/l)

Kyselina jablečná (g/l)

9. 9. 2009

18,6

3,34

9,31

7,92

4,23

18. 9. 2009

20,1

3,31

9,61

8,54

3,94

24. 9. 2009

21,9

3,55

6,87

8,14

2,46

2. 10. 2009

21,9

3,28

6,63

7,22

2,36

9. 10. 2009

22,9

3,52

6,86

8,15

2,77

Příklad 2: Ryzlink vlašský, ročník 2011

Datum

Cukernatost °NM

Hodnota pH

Titrovatelné kyseliny (g/l)

Kyselina vinná (g/l)

Kyselina jablečná (g/l)

5. 9. 2011

16,7

3,21

8,50

7,57

2,97

12. 9. 2011

17,5

3,17

8,57

7,89

2,42

19. 9. 2011

18,7

3,23

7,53

7,17

2,01

26. 9. 2011

17,2

3,36

7,52

7,58

2,17

3. 10. 2011

18,5

3,41

6,22

6,86

1,73

10. 10. 2011

20,9

3,97

6,37

7,39

1,66

Příklad 3: Sauvignon blanc, ročník 2011

1 Dobře vybarvený hrozen Tramínu červeného

Datum

Cukernatost °NM

Hodnota pH

Titrovatelné kyseliny (g/l)

Kyselina vinná (g/l)

Kyselina jablečná (g/l)

12. 9. 2011

18,9

3,17

13,19

8,42

6,17

19. 9. 2011

19,9

3,40

10,47

7,71

5,25

26. 9. 2011

21,7

3,20

8,62

7,79

3,42

3. 10. 2011

22,8

3,52

8,02

7,56

2,96


Vinařský obzor (9/2012) 441

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Vinohradnictví

2 Ryzlink vlašský

pro Sauvignon blanc. Ke slovu by v tuto chvíli mělo přijít vyhodnocení aromatické zralosti, kde jsou u Sauvignonu blanc dobře rozpoznatelné travnaté tóny. Ovocné jsou ve formě prekurzorů vonných thiolů a senzoricky jsou v hroznech nevnímatelné. Vinohradníka to však bude nutit přirozeně o týden počkat a dostane se do kritické hodnoty s pH. V takovém případě nemusí být bezpodmínečně nutná úprava pH, ale pouze zajištění minimální prodlevy mezi sklizní a začátkem kvašení. Při stanovení termínu sklizně je proto potřebná dokonalá znalost stanoviště, historie kvalitativních parametrů z minulých ročníků a schopnost dát je do souvislosti s počasím a aktuálním ročníkem. Počasí letošního roku zatím (15. 8. 2012) naznačuje pozitivní průběh pro tvorbu aromatických látek, kdy se střídají teplé dny a chladné noci. U Ryzlinku rýnského se proto můžeme dočkat vynikající aromatické zralosti, kdy se hrozen zbarví až do růžovooranžova (obrázek 3), nebo také vynikající vyzrálosti u Chardonnay, kdy by mělo dojít ke sklizni před zhnědnutím slupky bobulí (obrázek 4, 5). Přeji proto všem vinohradníků a vinařům hodně štěstí při optimalizaci termínu sklizně.

ho velmi důležité pro extrakci aromatických látek, kterých má méně, a proto se musí vytvářet zcela optimální podmínky, aby jich maximum přešlo z hroznů do vína. Nízké kyseliny ovlivní chuťovou svěžest, případně může dojít ke spontánní jablečno-mléčné fermentaci. Ideální je proto sklizeň v jakostním stupni, při zdravých hroznech, bez zhnědnuté slupky (obrázek 2). V opačném případě je třeba počítat s dokyselením, použitím inhibiční dávky oxidu siřičitého proti bakteriím a rychlým nástupem kvašení. U tohoto Sauvignonu blanc (příklad 3) může být rozhodování obtížnější, protože v aktuálním ročníku neznáme rozbor z dalšího týdne. Na základě vyhodnocení všech kvalitativních parametrů je ideální termín pro sběr 26. 9. 2011, kdy jsou všechny sledované parametry v dokonalé harmonii, typické

Foto archiv autora

Foto archiv autora

notit volné aromatické látky v bobulích a na základě chuťových preferencí pro víno rozhodnout o termínu sklizně. Na příkladu 2 tohoto Ryzlinku vlašského je vidět, že se dostal do kritických hodnot hned v několika parametrech. Nejdříve v hodnotě kyseliny jablečné, která se velmi brzy dostala na hodnotu 2,01. Další pokles kyseliny jablečné může zhoršit chuťovou svěžest vína. O týden později následovalo zvýšení hodnoty pH a výrazný pokles titrovatelných kyselin, což je u Ryzlinku vlašského, který je typický svojí pikantní kyselinou, negativní. Hrozny však stále nedosahovaly ani kvality kabinetního vína. Čekání na cukernatost (10. 10. 2011) vedlo k extrémní hodnotě pH, nízkým kyselinám a nízké kyselině jablečné. Tři parametry jsou v rizikových hodnotách. PH je u Ryzlinku vlašské-

3 Vynikající aromatická zralost u Ryzlinku rýnského

4 Ideální kvalita u Chardonnay

5 Stav zralosti těsně před zhnědnutím slupky


442

Vinařský obzor (9/2012)

Vinohradnictví

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Zařízení a technické prostředky na ochranu vinic před ptactvem

penky, které jsou uchyceny na vysokých tyčích nad řádky. Poměrně časté je v našich podmínkách využívání lesklých nebo barevných předmětů v podobě zrcátek, nastříhaných pásků z hliníkové fólie nebo použitých CD nosičů (obr. 3). Ty bývají zavěšeny podobně jako v předcházející variantě nebo přímo na dvojdrátí opěrné konstrukce, příp. na motouzech napnutých napříč meziřadím. V zahraničí jsou k tomuto účelu využíváni draci uchycení na koncích přibližně 10 m dlouhých teleskopických tyčí z odlehčeného materiálu (např. titan, hliník). Plastová fólie vytvářející plochu draka je potištěna nejčastěji motivem dravého ptáka. Draci jsou zavěšení volně, takže se při proudění vzduchu vznáší do potřebné výšky a napodobují dravce v letu. K plašení ptactva bývají v některých případech využívány rovněž barevné plastové balonky o průměru až několika desítek centimetrů naplněné heliem. V posledních letech patří k poměrně častým způsobům ochrany hroznů využívání ochranných sítí (obr. 4). Sítě jsou napínány pouze po stranách řádků v zóně hroznů, některé mohou být dokonce převěšeny přes horní dvojdrátí. Spodní okraj sítí by měl být umístněn ve výšce alespoň 40–50 cm, tak aby nedocházelo ke zranění nebo zapletení dalších živočichů nacházejících se ve vinicích (např. ježků, zvěře). Okraje sítí je k sobě Foto archiv autorů

Foto archiv autorů

Z pohledu účinnosti plašení zůstává hlavním problémem možnost vzniku tzv. návykového efektu. Ten se projevuje postupným snižováním plašicího efektu, který vzniká zejména v těch vinicích, kde jsou plašicí prostředky využívány dlouhodobě před vlastní sklizní, nebo tam, kde je plašení prováděno v pravidelných časových intervalech. Ptáci, kteří ztratili přirozený obranný instinkt, jsou při nalétávání na vinici plašením sice odrazeni, neodlétájí však na větší vzdálenost a po krátké době se opakovaně vrací (obr. 1). Na ochranu vinic před ptactvem lze v současnosti využít celou řadu zařízení a technických prostředků: – vizuální plašiče (figuríny, vycpaná zvířata nebo kůže zvířat, lesklé a barevné předměty), – ochranné sítě, – střelné zbraně, – akustické plašiče (plynové, zvukovoakustické, ultrazvukové). K jednomu z nejstarších a nejjednodušších způsobů využívaných při plašení ptactva u drobných vinařů patří vizuální plašiče. Běžně se jedná o nejrůznější figuríny (obr. 2), vycpaniny dravců nebo kůže hospodářských zvířat (králík, kočka). Ty bývají uchyceny nebo zavěšeny na prodloužených násadách fixovaných ke sloupkům opěrné konstrukce. Používají se i černé siluety letících dravců vystřižené z plechu nebo z le-

1 Nálet ptactva – Špaček obecný

2 Vizuální plašiče – figuríny

Foto archiv autorů

K zajištění produkce odpovídající kvality sehrává vedle důsledného dodržování chemické ochrany významnou roli také ochrana hroznů před ptactvem v období jejich dozrávání. Ptactvo nezpůsobuje pouze škody způsobené žírem bobulí, ale také narušení pokožky zdravých bobulí, které přispívá k následnému rozvoji houbových chorob. Velmi často vzniká poškození u vinic, které se nachází v blízkosti větrolamů, elektrických vedení, biokoridorů aj., kde se ptáci zdržují.

3 Vizuální plašiče – CD nosiče a plastová fólie

vhodné vzájemně fixovat pomocí drátků nebo kolíčků, které zvyšují ochranný efekt. U sítí volně zavěšených může totiž docházet k podletování ptactva, které se pohybuje po povrchu meziřadí. Sítě ve vinicích by měly být průběžně kontrolovány a po sklizni hroznů v co možná nejkratším termínu odstraněny. Jsou vyráběny z modře nebo zeleně zbarveného polypropylenu, v pásech o šířce 40–130 cm a délce 5–250 m, s oky o velikosti 20–25 × 20–250 mm. Hmotnost 1 m2 sítě se pak pohybuje kolem 10–15 gramů. Mezi hlavní nevýhody sítí patří jejich poměrně vysoká pořizovací cena, omezená životnost, ale především vysoká pracnost při jejich instalaci (zavěšení před sklizní, svinutí při samotné sklizni a demontáž včetně uskladnění po sklizni). Instalace bývá řešena nejčastěji ručně (obr. 5) nebo jsou při ní využívány otočně uchycené cívky, uchycené k traktorovému sloupku nesenému nad řádkem vinice. Z uváděných důvodů se sítě nepoužívají v širším měřítku u rozsáhlejších výsadeb, ale spíše ve vinicích, kde je potřebné ponechat hrozny dostatečně vyzrát např. pro výrobu


Vinařský obzor (9/2012) 443

Foto archiv autorů

Foto archiv autorů

Vinohradnictví

4 Ochranné sítě

5 Ruční instalace ochranné sítě

K velmi rozšířeným způsobům plašení patří v současnosti používání akustických plašičů. Do této kategorie patří především plynové plašiče (plynová děla) pracující na pyroakustickém principu (obr. 7). Tato zařízení se vyznačují vysokou účinností. Na trhu je k dispozici velké množství těchto zařízení s rozdílnou intenzitou vydávaného hluku (detonace). Celé zařízení sestává z výsuvné hlavně, plynové komory, regulačního ventilu, elektronického časovače a tlakové propanbutanové láhve. Energie potřebná pro napájení elektronické regulace a časového spínače bývá zajišťována z 12V baterie. Při výstřelu je plyn z tlakové láhve nejprve nadávkován do komory pomocí magnetického ventilu. Následně dojde k zapálení plynové směsi v komoře pomocí vysokonapěťové jiskry. Výsledná detonace má akustický tlak 100–130 dB. S ohledem na vysokou hladinu zvuku a četnost výstřelů by tyto plašiče měly být umístněny v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Dostatečná vzdálenost se standardně pohybuje na úrovni kolem 800 až 1 000 m. Snížení hlukové zátěže obyvatel lze rovněž docílit natočením přístroje ve směru od obytné zástavby. Tato zásada by měla platit také pro přístroje, které jsou konstruovány jako otočné. Zde je nutné provést aretaci přístroje, tak aby byl natočen směrem od obytné zástavby. Často opomíjenou skutečnost představuje také umístnění přístroje

Foto archiv autorů

Foto archiv autorů

ledových vín. V zahraničí jsou někdy namísto sítí využívány perforované fólie. Od jejich využití se však postupně upouští zejména z ekologických důvodů a z důvodů rychlejšího rozvoje houbových chorob. K tradičním prostředkům využívaným při ochraně vinic před ptactvem patří také střelné zbraně, které plaší zvukem výstřelu. Vedle revolverů s poplašnými náboji mohou být využívány dlouhé palné zbraně (brokovnice), které jsou standardně využívány k loveckým účelům. Nezbytnou podmínkou při používání střelných zbraní je dodržení všech zásad bezpečnosti a držení zbrojního průkazu příslušné skupiny. Tento způsob plašení je oblíbený pro svoji vysokou účinnost, kdy se výrazným způsobem snižuje riziko vzniku návykového efektu. Pracovník provádějící ostrahu vinic odhání ptactvo výstřelem pouze tehdy, dochází-li k nalétávání ptactva na vinici. Může při tom procházet porostem nebo pozorovat vinice v širším okolí z vyvýšeného místa či strážní věže (obr. 6). Nevýhodou tohoto způsobu plašení ptactva je opět jeho poměrně vysoká nákladovost. Pozn.: Odchylný postup pro usmrcování jedinců špačka obecného (Sturnus vulgaris) z důvodu prevence závažných škod na úrodě révy vinné na vinicích se řídí vyhláškou č. 294/2006 Sb. Účelem usmrcování podle této vyhlášky není snižování početních stavů špačka lovem, ale zvýšení účinnosti střelby jako metody plašení jedinců špačka obecného. Foto archiv autorů

v dostatečné vzdálenosti od pozemních komunikací, zejména chodníků, cyklostezek apod. Vedle elektronické regulace mohou být plynové plašiče ovládány dálkově pracovníkem ostrahy. Tento systém je využíván zejména v zahraničí u rozsáhlejších výsadeb, kde jsou plašiče rozmístěny v požadované vzdálenosti na jednotlivých částech vinice. Spouštění jednotlivých zařízení zabezpečuje pracovník dálkově podle potřeby. Použití plynových děl je v současnosti upravováno místními vyhláškami, které jejich použití usměrňují, zpravidla s ohledem na požadavek respektování nočního klidu v době od 22 do 6 hod. Fonoakustické (zvukovoakustické) plašiče (obr. 8) představují skupinu zařízení, která jsou schopná vytvářet zvukové impulzy v délce několika sekund až minut, vzbuzující u ptactva strach. Zpravidla se jedná o několik odlišných impulzů uložených do elektronické paměti přístroje, tzv. zvukovou smyčku. Vedle tísňového volání příslušného ptačího druhu, např. špačka, kosa nebo drozda, se tak lze setkat se zvuky přirozených ptačích nepřátel, napodobující křik dravců (káně, jestřáb), štěkot psa, ale také další zvuky jako např. proudový letoun apod. Vedle elektronické paměti je plašič tvořen reproduktorem, kterým je zvuk v potřebné intenzitě šířen do okolí, regulátorem hlasitosti a napájením z autobaterie. Díky náhodným obměnám zvuků vydávaných z přístroje nevzniká u ptactva návykový efekt. Intenzita tónu bývá zpravidla nastavitelná s ohledem na akční rádius přístroje, ale např. také hranici obytné zástavby (min. 600 m). Tyto typy zařízení bývají velmi často kombinovány s optickou signalizací nebo infračerveným detektorem, které detekují pohyb ptactva, novější typy pak rovněž soumrakovým spínačem pro inaktivaci přístroje v době nočního klidu. Do kategorie akustických plašičů patří též zařízení pracující na principu ultrazvuku. Ptactvo je totiž na rozdíl od člověka schopné vnímat zvuk s frekvencí od 4 kHz. Vlastní plašicí impulz představují signály s nízkými ultrazvukovými kmitočty. Účinnost těchto zařízení však prozatím zůstává diskutabilní. Zvukové plašiče se tak postupně i u nás stávají neodmyslitelnou součástí pozdního léta a podzimu ve vinicích.

6 Strážní věž

7 Plynový plašič

8 Zvukovoakustický plašič


444

Vinařský obzor (9/2012)

Sklepní hospodářství

Crossflow filtry Romfil – nejrozšířenější filtry na trhu v ČR

Foto archiv autora

3 Průhledně opláštěný modul Hyflux – více než 2 000 polypropylenových kapilár

4 Čtyřmodulový crossflow filtr Romfil RF4

cuje s výrazně nižším filtračním tlakem do 1,8 baru, nezahřívá víno. Romfil patří k absolutní špičce ve svém oboru. Ovládací systém Romfilu automaticky řídí filtrační proces tak, že nedochází ke zvýšení teploty vína. Filtr je vybaven teplotním a tlakovým čidlem a ochranou proti tlakovým extrémům. K odstřelu kalů je použit mikrobiální vzduch (popř. CO2, N2). Obrázek archiv autora

Obrázek archiv autora

Význam crossflow spočívá v tangenciální filtraci vín, která je celosvětově nejrozšířenějším způsobem filtrace vína. Principem tangenciální filtrace je proudění vína podél membrány, přes kterou část protéká jako vyfiltrované. Celá operace probíhá pod vstupním tlakem max. 1,8 baru a díky působení protitlaku jednoho baru proniká víno membránou o porozitě 0,2 mikronů. Tímto dynamickým způsobem se dosahuje i samočisticího efektu membrány, což je výhodou oproti statickým filtrům. Hlavní předností crossflow filtrace je pouze jeden filtrační cyklus, který umožňuje minimalizaci vlivů na senzorický projev vín. Víno nemusí procházet více stupni filtrace ani opakovaným hydraulickým namáháním, jako je tomu např. u deskových či křemelinových filtrů. Počáteční nedůvěra tuzemských vinařů ke crossflow je již u většiny minulostí, a tak mnoho vinařů může poskytnout vlastní zkušenosti a postřehy z provozu. Pro vysokou účinnost a zároveň šetrnost filtrů jsou rozhodující dva faktory. Prvním je kvalitní soustava membránových kapilár – filtrační modul. Druhým důležitým faktorem je vlastní řídicí systém. Díky dlouholetému výzkumu používá Romfil polypropylenové symetrické membrány s vysokou regenerační schopností, které obsahují duté kapiláry Romfil Hyflux, speciálně vyvinuté pro víno. Důležitou vlastností membrán je snadné čištění – většinou postačuje pouze proplach vodou a kyselinou citronovou. Polypropylenové materiály mají oproti polyetersulfonovým o 30 % vyšší mechanickou odolnost. Polypropylen vyhrává i v porovnání s keramickými moduly: má vyšší životnost, bezproblémové čištění, pra-

1 Statická filtrace (desky, křemelina)

2 Tangenciální filtrace (crossflow)

Díky tomu není filtrát opětovně namáhán při zpětném průchodu membránou, jako je tomu u crossflow filtrů, kde je odstřel řešen samotným filtrátem. Německá firma Romfil dodává crossflow filtry v různých provedeních. Jednomodulový typ RF1 je vhodný i do velmi malých vinařských provozů. Dvoumodulový typ RF2 je možné kdykoli rozšířit o třetí modul. Pro větší provozy jsou k dispozici čtyř- až dvacetimodulová filtrační zařízení. U těchto filtrů je možný automatický systém čištění, který umožňuje téměř bezobslužný provoz. Při poklesu výkonu pod stanovený limit se filtr vypne, ventily se automaticky nastaví na systém čištění a spustí se proces. Po jeho skončení si filtr opět sám nastaví ventily a pokračuje ve filtraci. Podle přání zákazníka je možné filtr vybavit i elektronickým průtokoměrem, zákaloměrem či SMS hlášením, které uživatele upozorní na aktuální stav filtrace. Filtry ROMFIL je možné využít v kterékoli fázi výrobního procesu od zastavení kvašení až po sterilní filtraci před láhvováním. Crossflow filtry – zkušenosti Zlatá medaile Tramín červený San Francisco – filtrováno crossem Romfil Historie se opakuje: Rodinné Vinařství Líbal z Horních Dunajovic slaví historický úspěch. Jako vůbec prvnímu vinařství z České republiky se mu podařilo obhájit titul za nejlepší víno konkrétní odrůdy a zároveň opakovaně získat Velkou zlatou medaili. Tramín červený 2011, výběr z hroznů, z produkce Vinařství Líbal se stal nejlepším tramínem celé soutěže vín „San Francisco International Wine Competition 2012“, která se každoročně koná v americkém San Francisku. Zároveň v této nejprestižnější soutěži získalo vinařství i bronzové ocenění pro další svá dvě vína, Sauvignon 2011 VOC a Moravský muškát 2011, pozdní sběr. „Obhájení zlata ze San Franciska bylo pro mě obrovským pozitivem a také oceněním

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Německá firma ROMFIL GmbH se zabývá crossflow filtrací již více než dvacet let. Během této doby přivedla crossflow k dokonalosti a její filtry se staly nejšetrnějším prostředkem pro filtraci vín.


Vinařství Čech, Tvrdonice – Ing. Petr Čech „Crossflow filtr Romfil RF2 od HM, s. r. o., používáme teprve od října 2011, proto větší zkušenosti s ním teprve přijdou. Výborně se již ovšem osvědčil při filtraci mladých vín nebo při filtraci vín s vyšším zbytkovým cukrem. S očekáváním jsme filtr využili rovněž na zastavení kvašení růžových vín a musím říct, že výsledek byl pozitivní (Cabernet Sauvignon – Zlatá medaile Vinum Juvenale, pozn. autora). V současnosti přistupujeme k filtraci vína v podstatě třemi způsoby. Buď provedeme hrubou filtraci křemelinou a později sterilně „krosujeme“, nebo hrubou filtraci vynecháme a víno jde ve správný čas rovnou na crossflow. Třetí způsob je ten, že vína nefiltrujeme. V „krosování“ se chystám experimentovat i nadále. Chtěl bych crossflow filtr Romfil vyzkoušet na filtraci moštů a následně tyto mošty druhotně rozkvasit.

6 Pohled na crossflow filtr a nerezové tanky ve vinařství Líbal, s. r. o.

S crossflow filtrem Romfil RF2 jsem absolutně spokojen – nevyžaduje pozornost, po dofiltrování se automaticky zastaví, odstřely kalů jsou řešeny automaticky. Moduly jsou průhledně opláštěny, je zde možná vizuální kontrola a snadný test integrity. Výhodou je, že k odstřelu kalů dochází pomocí vzduchu (pozn.: možnost použití CO2, N2). Víno tak není opetovně namáháno jako u jiných typů crossflow filtrů, kde je proplach membrán řešen samotným filtrátem. Po dofiltrování je možné dotlačit víno vzduchem

v modulech i v hadici, tak aby nebyly žádné ztráty.“ Výhradním dovozcem filtrů Romfil pro Českou republiku a Slovensko je firma HM, s. r. o., se sídlem v Hodoníně, která zajišťuje záruční i pozáruční servis. Filtry jsou vhodné pro všechny vinařské provozy. Na filtry je možné získat dotaci ze Státního zemědělského intervenčního fondu a rovněž výhodné financování. Mgr. Tomáš Nevídal, HM, s. r. o.

Foto archiv autora

Foto archiv autora

dlouholeté práce v tomto oboru. Vinaření se věnuji celý život, ale větší úspěchy přišly až v posledních letech. Věřím, že za těmito úspěchy stojí moderní technologie včetně šetrné filtrace. U vín preferuji co nejmenší zásahy, proto jsem v oblasti crossflow filtrace zvolil firmu s dlouholetými zkušenostmi.“ „Při používání desek či křemeliny jsme většinou filtrovali víno dvakrát až třikrát. Přišlo nám ovšem, že ve víně zůstává i po druhé filtraci pořád „mlhovina“ a čístota v chuti není na požadované úrovni. Proto jsem přemýšlel o změně. Využil jsem nabízené předváděcí akce od společnosti HM Hodonín, s. r. o., na předvedení crossflow filtru Romfil. Filtrovali jsme v roce 2011 jediný vzorek Sauvignon blanc (dvojitá zlatá medaile San Francisco International Wine Competition 2011, pozn. autora), jiné víno filtrováno nebylo. Předváděcí akce se mi líbila. Zaujalo mě, jak filtr pracuje, jak je zde vyřešen odstřel kalů a to, že filtr umí kaly po skončení filtrace ještě dofiltrovat. Vhodně je řešena i vizuální kontrola vína v modulech. Moduly jsou průhledně opláštěny, a je zde proto snadný test integrity. Líbil se mi i tichý chod a minimální množství nedofiltrovaného vína, které po skončení filtrace ve filtru zůstalo. Hlavním důvodem, proč jsem se pro Romfil rozhodl, byl ovšem výsledný produkt. Filtrace měla minimální dopad na senzoriku vína. Ve srovnání s dříve používanými filtračními zařízeními to je ohromný krok dopředu ke zvýšení kvalit vín. Největší pozitivum je, že všechno vezmete jedinou filtrací. Nefiltrujete staticky, tzn. že víno postupně ‚neočesáváte‘, nýbrž tangenciálně. Protitlakem je víno filtrováno přes kapiláry za velice nízkého tlaku.“

Vinařský obzor (9/2012) 445

Foto archiv autora

Sklepní hospodářství

Ing. Petr Čech


Vinařský obzor (9/2012)

Inzerce

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce

inzerce

inzerce

446

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru AGROKOMP, s. r. o.

Štefánikova 14

Řádková inzerce 900 01 Modra

421 336 475 502

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 206, 734 409 224

Vinařský dům KOBERN, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Koupím v sudovém stavu jakostní vína s přívlastkem – pozdní sběr, výběr z hroznů ,výběr z bobulí. Tel.: 603 480 722.

Pronajmu vinný sklep v Čejkovicích vybavený nerezovou technologií. Dále prodám sítě proti špačkům JUTA pro opakované použití s dlouholetou životností. Bližší informace na telefonu 603 508 279.

Prodám vinařský lis – klasický. Objem 4 centy. Cena dohodou. Tel.: 776 324 031.

Templářské sklepy Čejkovice oznamují výrobcům vína, že jejich laboratoř byla akreditována pro analitické rozbory za účelem hodnocení a zatřídění vín. Bližší informace a ceník rozborů najdete na www.templarske-sklepy.cz

Prodám Wottl 450 lt lis s košem a vřeteno z nerezu. Tel.: 0043 (0) 664 497 83 38.

inzerce

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz


6/2012 Informace o mimořádném jednání Rady Vinařského fondu dne 22. 8. 2012 Dne 22. 8. 2012 proběhlo mimořádné jednání Rady Vinařského fondu. Hlavním bodem bylo projednání žádostí o poskytnutí podpory, jejichž realizace proběhne do konce měsíce září. Rada se dále zabývala probíhajícím výběrovým řízením na komunikační agenturu Fondu (více na jiném místě) a přípravou kampaně Svatomartinské. Příští zasedání proběhne 12. 9. Půjde o poslední zasedání Rady ve stávajícím složení, neboť dne 6. 10. vyprší členům Rady mandát dle zákona. Novou Radu jmenuje ministr zemědělství; členy Rady bude vybírat z návrhů, které obdrží od vinařských sdružení (kromě zástupce ministerstva – určí sám ministr a Jihomoravského kraje – volí zastupitelstvo JMK).

Informace k výběrovému řízení komunikační agentury

Obsah Informace o mimořádném jednání Rady Vinařského fondu dne 22. 8. 2012

1

Informace k výběrovému řízení komunikační agentury

1

Vybrané výstupy z průzkumu trhu 2012 Pozvánky na akce konané s podporou Fondu v září 2012

1, 2

Dne 12. července 2012 byla dle zákona o veřejných zakázkách vyhlášena soutěž o návrh Komunikační strategie značky Vína z Moravy, vína z Čech pro období let 2013–15. Informace o výběrovém řízení byla zveřejněna na portálu veřejných zakázek, veškerá dokumentace je pak ke stažení na www.egordion.cz (číslo zakázky je 1553). Lhůta pro podání návrhů vyprší 4. září. Následovat bude jednání komise, která otevře obálky s kvalifikačními předpoklady uchazečů, tj.posoudí, zda tito splnili formální kritéria vyplývající z podmínek soutěže a zákona o veřejných zakázkách. Až poté zasedne soutěžní porota, která otevře obálky se samotnými návrhy komunikační strategie. Porota je dvanáctičlenná, složená z členů Rady Fondu a zástupce Dozorčí rady. Po posouzení jednotlivých návrhů pak porota rozhodne o výběru nejvhodnějšího návrhu. Po tomto kroku bude následovat druhá část výběrového řízení. Vinařský fond, potažmo Rada Fondu, vyzve vítěznou agenturu k jednání o smlouvě. Rada Fondu poté rozhodne, zda příslušnou smlouvu uzavře a vyhlásí tím oficiálně vítěze výběrového řízení. Vzhledem k tomu, že 6. října 2012 končí stávajícím členům Rady mandát ze zákona, bude tuto záležitost už řešit nově jmenovaná Rada. Výběrové řízení by mělo být ukončeno do konce letošního roku.

3

Vybrané výstupy z průzkumu trhu 2012 … a na závěr něco málo z historie Vinařského fondu – tentokrát rok 2007

3

Napsali o víně – červen 2012

4

Napsali o víně – červenec 2012

5

Průzkum Víno a spotřebitel 2012, o němž jsme informovali v minulých číslech zpravodaje, přinesl řadu očekávaných i  překvapivých zjištění. Výtah z průzkumu se základními závěry je dostupný v části pro registrované na webových stránkách Fondu. Připomínáme stále možnost odběru kompletního průzkumu pro vinaře platící odvody do Fondu.

1


 Většina obyvatel ČR má k vínu pozitivní vztah. Podíl konzumentů vína v populaci činí 75 % a dlouhodobě je stabilní. Nejčastěji víno pijí lidé ve věku 25–34 let, dále se podíl konzumentů se zvyšujícím se věkem snižuje. Podíl konzumentů vína roste se vzděláním a socioekonomickým statusem osob a rovněž také s pozicí v rámci ekonomické aktivity. Z regionálního hlediska je největší zastoupení konzumentů vína v populaci na jihu a východě Moravy a v regionu Střední Morava.  Frekvence konzumace bílého vína o něco převyšuje četnost konzumace vína červeného. Bílé víno pije čtvrtina konzumentů vína velmi často, dvě pětiny občas. Červené víno konzumuje velmi často jen 16 % spotřebitelů vína, dvě pětiny si jej dají občas. Preference barvy vína potvrzuje trend zjištěný u frekvence konzumace vín, tedy zvýšený zájem o bílá vína – polovina tuzemských konzumentů vína preferuje vína bílá, necelé dvě pětiny dávají přednost červeným vínům.

 Značku Vína z Moravy, Vína z Čech zná 60 % respondentů. Setkali se s ní nejčastěji na láhvi vína. Víno označené značkou VMVČ již někdy ochutnala polovina respondentů. Tito s ním mají převážně dobrou zkušenost (40 % velmi dobrou, 50 % spíše dobrou).  O Svatomartinském vínu již někdy slyšelo 55 % respondentů z celého souboru. Svatomartinské respondenti obvykle pijí doma, na veřejném prostoru nebo na návštěvě.

2


Pozvánky na akce konané s podporou Fondu v září 2012 31. 8.–2. 9. Lednice 1. 9. Čejkovice Němčičky Velké Pavlovice Hovorany 2. 9. Šardice 6. 9. Hodonín 6.–8. 9. Hradec Králové 7. 9. Hodonín 7.–9. 9. Mikulov 8. 9. Horní Bojanovice Modré Hory Vrbice Kuks M. N. Ves Ústí nad Labem 8.–9. 9. Nosislav 9. 9. Nosislav 13.–16. 9. Znojmo 14.–15. 9. Znojmo Prachatice 15. 9. Pavlov Novosedly Hlohovec Dolní Dunajovice 16. 9. Praha-Troja 21.–22. 9. Praha-Eden Litoměřice 21.–23. 9. Mělník Valtice Česká Třebová 22. 9. Kačina Židlochovice 24.–26. 9.

Znojmo

29. 9. 29.–30. 9.

Kutná Hora Karlštejn

Ice Wine du Monde VIII. Den otevřených sklepů Vinařský den Velkopavlovické vinobraní Zarážání hory v Hovoranech Zarážání hory Šardice 2012 Královský košt vín Hodonín 2013 Hradecký pohár vína 2012 Svátek vína Hodonín 2013 Pálavské vinobraní | 4. Mistrovství ČR v rozeznávání vůní ve víně, Mikulov 2012 Hornobojanovské vinobraní V. ročník putování za burčákem po Modrých Horách 2012 Zarážení hory Festival vína Vinobraní Kuks - 6. ročník Přehlídka odrůdy Cabernet Moravia 2012 | Vinobraní Slavnosti vína a burčáku na Střekovském hradě Vinobraní pod hradbami, Nosislav, 10. ročník Výstava vín z Výhonu Terroir znojemských vín 2012 Znojemské historické vinobraní 2012 7. přehlídka - „Ryby a víno“ Prachatice Vinařská stezka IX. Ročník Otevřené sklepy Novosedly 2012 | Novosedelská slavnost vinobraní VI. hlohovecké vinobraní Vinobraní 2012 Trojské vinobraní 2012 Vinobraní s Králem vín 2012 Vinobraní Litoměřice 2012 Mělnické vinobraní 2012 Vinařská akademie I – Kadet „H“ Vinobraní v České Třebové Vinobraní na Kačině Slavnosti burčáku 2012 Židlochovice Mezinárodní festival televizních a rozhlasových pořadů o gastronomii Znojemský hrozen 2012 20. ročník výstavy vín VO Čechy XVI. Karlštejnské vinobraní

…a speciální pozvánky na přehlídky vín v rámci Národní soutěže vín: 7.–9. 9.

Mikulov – vinařská podoblast mikulovská

8.–9. 9.

Uh. Hradiště – vinařská podoblast slovácká

12. 9.

Kutná Hora – vinařská oblast Čechy

… a na závěr něco málo z historie Vinařského fondu – tentokrát rok 2007  První televizní reklama: před 5 lety realizoval Fond první televizní reklamu. TV spot s claimem „To nejlepší střežíme pro vás“ vycházel z motivů komunikační kampaně se symbolem špačka jako ztělesněného nepřítele vinařů. O úspěšnosti klipu svědčí mj. i 10.  místo ve 22.  týdnu v rámci průzkumu Sujet Focus (tento průzkum byl realizován mezi koncovými zákazníky a měří zná-

most a atraktivitu prosazení reklamy v  konkurenčním poli). Špačka, tedy symbol kampaně jste mohli najít nejen v médiích, ale i místech prodeje – v  mnoha vinotékách jej můžete vidět i dnes  S podporou Fondu vyšly dvě rozsáhlé publikace – Velký vinařský slovník a dále Mapy vín, vinařský atlas území České republiky

 Celkové výdaje na propagaci přesáhly 102 miliónů korun; po realizaci TV reklamy rozhodla Rada Fondu o partnerství filmu Bobule, který se natáčel v létě 2007; premiéru pak měl v březnu roku následujícího a stal se jedním z nejnavštěvovanějších filmů roku … a příště rok 2008

3


4


© Vinařský fond, 2012. Jakékoliv náměty k obsahu Elektronického zpravodaje VF zasílejte na adresu zpravodaj@vinarskyfond.cz. Připomínky k činnosti Vinařského fondu můžete zasílat na info@vinarskyfond.cz. Pokud si přejete nadále odebírat Elektronický zpravodaj VF, registrujte se na stránkách www.vinarskyfond.cz. Na těchto stránkách naleznete také další informace o struktuře a činnosti Vinařského fondu.

5


452

Vinařský obzor (9/2012)

Vinařská technologie

Michal Kumšta Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Aktuální vývoj obsahu organických kyselin v hroznech Organické kyseliny jsou nepostradatelnou složkou vína a jejich obsah je klíčový pro charakter i kvalitu bílého a růžového vína. Jako v loňském roce i letos bude problematika obsahu a zastoupení jednotlivých organických kyselin předmětem mnoha diskuzí a především z hlediska technologického i hledáním řešení vznikající situace. Ačkoliv sklizeň teprve začíná a výsledků analýz chemického složení hroznů není mnoho, ukazuje se, že letošní rok bude v mnohém podobný roku předešlému. Jak tedy vypadají kyseliny v hroznech na počátku září roku 2012 z analytického hlediska? Klíčová slova: kyseliny ve víně, kyselina vinná, kyselina jablečná

Obecný úvod K napsání článku mě vyzval editor tohoto periodika s ohledem na aktuální vývoj počasí a nutno podotknout, že situace je sice vážná, nikoliv však zoufalá. Obecné pojednání o jednotlivých organických kyselinách v hroznech bylo na stránkách Vinařského obzoru již publikováno, a proto se omezím především na komentář získaných výsledků rozborů hroznů. O kvalitě hroznů v podstatné míře rozhoduje počasí v období po zaměkání bobulí. Značný rozdíl mezi ročníky 2010 a 2011 ukazuje, jak se tento obtížně předvídatelný a ovlivnitelný faktor odráží v charakteru vína. Ročník se nemá soudit, dokud není víno v sudech, ale dovolím si jednu vědecky zcela nepodloženou úvahu. Vypadá to, jako by se začínala tvořit řada ročníků se slunným podzimem, jejichž zkrácené označení je dělitelné třemi (00; 03; 06; 09). V nich hrozny dosáhly vysokých cukernatostí, avšak za cenu ztráty kyselin a významné části prekurzorů buketních látek, což se projevilo především vysokým obsahem alkoholu nebo zbytkového cukru v bílých vínech, jejichž životnost se ukázala být problematickou. Na druhou stranu červená vína v těchto letech dosahovala na naše poměry vynikající kvality. Z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat, jak dopadne letošní rok. Analytický rozbor hroznů Zatím (psáno 9. 9.) bylo v roce 2012 provedeno kolem 200 stanovení chemického složení hroznů se zaměřením na obsah základních kyselin a sacharidů. Jednot-

livé stanovované parametry jsou uvedeny v tabulce 1. Z velkého množství vzorků jsou uvedeny rozbory moštu z vinice Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF MENDELU v Lednici a u hlavních odrůd i z jiných lokalit. Pro porovnání jsou uvedeny i některé dosud neuznané nebo perspektivní odrůdy vhodné do okrajových oblastí či pro malovinaře. Bílé i modré moštové odrůdy jsou rozděleny na čisté V. vinifera a interspecifické. Výsledky bílých a modrých moštových odrůd jsou uvedeny v následujících tabulkách (2, 3, 4 a 5). Pro porovnání jsou v tabulce 6 uvedeny i výsledky rozborů v předchozích dvou ročnících, provedené v přibližně stejném období. Vybrány byly hlavně ranější odrůdy a shodné lokality. Shrnutí Jak vyplývá z aktuálních výsledků, je obsah celkových kyselin a poměr kyseliny vinné a jablečné podobný předcházejícímu roku. U velmi raných a aromatických od-

růd se vývoj obsahu kyselin jeví ještě hůře než v předchozím roce. Zvláště výrazný pokles obsahu kyseliny jablečné povede k nižší svěžesti bílých a růžových vín tohoto ročníku. Tato kyselina nemá v našich podmínkách dobrou pověst, ale její přiměřený obsah je nutný pro charakter bílého vína a rosé. Právě kyselina jablečná dává vínu onu příslovečnou svěžest a její nedostatek není možné ze senzorického hlediska nahradit kyselinou vinnou, která je chuťově tvrdší. V případě nedostatku kyseliny jablečné se víno jeví jako fádní, kdežto při jejím výrazném nadbytku je už příliš tvrdé. Jako optimální se v hroznech ukazuje 50% koncentrace kyseliny jablečné v porovnání s kyselinou vinnou. Kterým parametrům by měla být z hlediska technologie věnována největší pozornost? Pomiňme cukernatost, což je podle mého názoru parametr, který je při posuzování kvality hroznů dosti zavádějící, a především neplatí, že více je lépe! Omezenou výpovědní schopnost má ale

Tab. 1 Stanovované parametry Parametr

Způsob stanovení

°NM

Refraktometrické stanovení sušiny s přepočtem na °NM

pH

pH-metr se skleněnou elektrodou

Kyseliny titračně

Titrace 0,1 M NaOH s bodem ekvivalence při pH 8,0

Asimilovatelný dusík

Titrace 0,1 M NaOH vzorku po stanovení titru kyselin s přídavkem formaldehydu a s bodem ekvivalence při pH 8,0

Kyselina vinná Kyselina jablečná

HPLC stanovení, chromatografií s iontovou výlukou. Detekce organických kyselin při 210 nm.


Vinařská technologie

i celkový obsah kyselin, což je ovšem obecně málo známo. Pro zdárný průběh kvašení, jeho čistotu a produkci žádoucích buketních látek jsou rozhodujícími faktory pH a obsah asimilovatelného dusíku, což je souhrnné označení látek, jež jsou kvasinky schopny využít pro svůj růst. Sama problematika kvasinkami využitelného dusíku se souvislostmi ke kvalitě

Vinařský obzor (9/2012) 453

šlenkovitá aplikace preparátů pro výživu kvasinek nevede vždy k lepšímu vínu. S postupující zralostí hroznů se obsah asimilovatelného dusíku snižuje. Podle prezentovaných měření je obsah dusíku spíše nižší, a proto bude třeba výživě kvasinek věnovat náležitou pozornost. Mimořádnou důležitost má hodnota pH moštu, jež musí být hlavním kritériem při úpravě obsahu kyselin v moštu. Zásadní

a vlastnostem vína je tématem na velmi obsáhlou monografii. V minulých letech nebyl tento parametr, na jehož hodnotu mají vliv především odrůda, výživa vinice a zásobení půdy vodou, stanovován. Jako optimální rozmezí se ukazuje 180–200 mg/l. Mošty s hodnotami nižšími než 150 mg/l jsou ohroženy zvýšeným výskytem sirky. Výrazně vyšší hodnoty pak vedou k vyššímu obsahu těkavých kyselin ve víně. Tedy bezmy-

Tab. 2 Bílé moštové odrůdy (V. vinifera)

Odrůda

Bouvierův hrozen

Lokalita

Datum

°NM

pH

g/l

g/l

g/l

%

mg/l

Kyseliny titračně

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Poměr kyselin

Asimilovatelný dusík

Sedlec

4. 9.

20,1

3,30

6,42

6,77

2,23

33

277

Čejč

3. 9.

16,9

3,10

13,06

9,09

7,26

80

353

Popice

3. 9.

18,9

3,19

11,55

9,70

5,59

58

368

Sedlec

30. 8.

17,0

3,13

11,53

8,90

5,62

63

293

3. 9.

19,2

3,14

9,00

8,15

3,85

47

252

Chardonnay Starovice Kerner

31. 8.

15,4

2,81

10,35

9,21

2,97

32

75

Čejč

Znovín

3. 9.

16,1

3,13

6,35

6,43

2,33

36

178

Hustopeče

3. 9.

17,4

3,23

6,84

6,63

2,92

44

156

Lednice

3. 9.

17,2

3,24

7,34

6,91

2,66

39

95

Sedlec

4. 9.

18,2

3,32

6,28

6,19

2,09

34

175

Čejč

3. 9.

16,6

3,33

5,01

6,05

1,51

25

182

Popice

3. 9.

19,8

3,48

4,08

6,07

1,26

21

159

Sedlec

4. 9.

18,9

3,48

5,42

5,96

1,99

33

254

Čejč

3. 9.

17,3

3,17

10,90

8,25

5,69

69

296

Popice

3. 9.

22,4

3,17

8,78

9,99

2,57

26

214

Sedlec

4. 9.

20,6

3,22

9,70

9,81

3,46

35

225

Starovice

3. 9.

21,2

3,11

11,23

10,20

4,49

44

213

Lednice

3. 9.

16,3

2,91

11,57

8,57

4,74

55

146

Popice

3. 9.

17,6

2,80

13,48

11,14

5,05

45

149

Starovice

3. 9.

16,2

2,85

14,31

11,40

5,52

48

125

Čejč

3. 9.

18,0

3,03

13,02

8,24

7,19

87

318

Popice

3. 9.

19,8

3,02

10,23

10,15

3,36

33

172

Starovice

3. 9.

18,9

3,11

9,19

7,77

4,28

55

223

Stošíkovice

3. 9.

19,1

3,15

7,63

7,24

2,62

36

98

Popice

3. 9.

17,7

3,06

7,06

6,41

2,65

41

90

Stošíkovice

3. 9.

16,3

3,16

6,50

6,28

2,37

38

177

Čejč

3. 9.

18,1

2,85

12,38

9,64

4,74

49

209

Hustopeče

3. 9.

16,9

2,96

15,20

9,98

7,56

76

292

Popice

3. 9.

21,0

2,93

10,66

10,52

3,23

31

172

Stošíkovice

3. 9.

20,3

3,17

8,95

9,11

2,56

28

197

Starovice

3. 9.

19,5

3,06

8,90

8,38

2,83

34

217

Popice

3. 9.

18,5

3,01

9,58

9,72

3,41

35

264

Popice

3. 9.

20,7

3,32

6,67

8,37

1,97

24

188

Stošíkovice

3. 9.

19,1

3,46

6,56

8,17

2,29

28

238

Starovice

3. 9.

20,7

3,53

6,30

8,67

1,74

20

271

Müller Thurgau

Muškát moravský

Neuburské

Pálava

Ryzlink rýnský

Rulandské šedé

Semillon

Sauvignon

Sylvánské zelené

Tramín červený


454

Vinařský obzor (9/2012)

Vinařská technologie

Tab. 3 Bílé moštové odrůdy (interspecifické)

Odrůda

Lokalita

Datum

°NM

pH

g/l

g/l

g/l

%

mg/l

Kyseliny titračně

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Poměr kyselin

Asimilovatelný dusík

BV-12-144 (Vesna)

Lednice

3. 9.

17,0

2,95

12,37

8,60

4,75

55

83

Erilon

Lednice

3. 9.

17,0

2,96

9,89

8,55

3,45

40

293

Hibernal

Lednice

3. 9.

19,8

3,05

8,13

6,54

2,73

42

140

Malverina

Lednice

3. 9.

18,7

2,97

10,40

7,72

3,88

50

175

Merzling

Lednice

3. 9.

16,8

3,24

4,49

4,98

0,86

17

114

MI-4-120

Lednice

3. 9.

18,3

3,21

9,23

7,86

3,64

46

258

MI-8-22

Lednice

3. 9.

18,9

3,33

5,98

5,53

2,08

38

306

Savilon

Lednice

3. 9.

19,6

3,04

8,04

5,71

3,60

63

114

Tab. 4 Modré moštové odrůdy (V. vinifera)

Odrůda

Lokalita

Datum

°NM

pH

g/l

g/l

g/l

%

mg/l

Kyseliny titračně

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Poměr kyselin

Asimilovatelný dusík

Čejč

3. 9.

17,2

3,26

6,19

5,28

2,99

57

222

Sedlec

4. 9.

18,9

3,48

5,48

4,94

2,74

55

200

Lednice

3. 9.

16,3

3,23

10,64

8,31

4,22

51

181

Popice

3. 9.

18,2

2,93

11,34

11,36

3,38

30

117

Popice

3. 9.

18,9

2,99

11,09

10,98

3,55

32

101

Lednice

3. 9.

16,1

3,27

5,76

4,20

1,56

37

152

Sedlec

4. 9.

16,7

3,45

5,07

4,17

2,36

57

230

Popice

3. 9.

20,1

3,07

9,84

9,44

3,74

40

105

Stošíkovice

3. 9.

17,6

3,16

10,21

8,74

4,71

54

209

Stošíkovice

3. 9.

16,9

3,03

8,74

8,77

2,54

29

187

Dornfelder

Frankovka

Merlot Modrý Portugal

Rulandské modré Zweigeltrebe

Tab. 5 Modré moštové odrůdy (interspecifické)

Odrůda

Lokalita

Datum

°NM

pH

g/l

g/l

g/l

%

mg/l

Kyseliny titračně

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Poměr kyselin

Asimilovatelný dusík

Cerason

Lednice

3. 9.

19,0

2,85

13,02

9,34

5,00

54

134

Kofranka

Lednice

3. 9.

17,9

2,93

11,90

8,29

5,38

65

187

Laurot

Lednice

3. 9.

19,2

2,89

12,12

10,44

3,61

35

99

Marlen

Lednice

3. 9.

18,7

3,09

10,05

7,18

5,03

70

219

MI-5-122

Lednice

3. 9.

15,1

2,97

12,32

8,30

4,80

58

235

MI-5-70

Lednice

3. 9.

19,0

3,06

10,65

8,35

4,62

55

20

MI-5-86

Lednice

3. 9.

22,4

3,09

9,09

8,34

2,39

29

204

Nativa

Lednice

3. 9.

15,8

2,98

9,98

8,93

3,33

37

184

Regent

Lednice

3. 9.

18,5

3,31

5,49

5,56

1,31

24

153

Sevar

Lednice

3. 9.

16,1

2,91

8,53

6,26

1,86

30

77

chybou je dokyselovat mošt na určitou hodnotu obsahu titrovatelných kyselin, bez ohledu na hodnotu pH, která by v případě moštů pro výrobu bílých nebo růžových vín měla být nižší než 3,5. Při nižším pH je omezena činnost nežádoucích mikroorganismů a také kvasinky tvoří významně vyšší množství esterů vyšších alkoholů s kyseli-

nou octovou, jež tvoří podstatu buketu mladých vín. Množství kyseliny vinné potřebné k úpravě pH na vhodnou hodnotu zřídkakdy přesáhne 1g/l. Velmi rozšířený je názor, že polovina přidané kyseliny vinné vypadne ve formě vinného kamene. Krystalizace hydrogenvinanu draselného (vinný kámen) je závislá na

mnoha faktorech, z nichž dominantním je obsah draslíku, nikoli kyseliny vinné, a rozhodně ji nelze paušálně předjímat – zvláště ve světle skutečnosti, že pro charakter vína je velmi významná tvorba kyselin kvasinkami. Tedy základní radou je předběžná opatrnost. Raději dvakrát dokyselit než jednou mocně dokyselit a pak odkyselovat.


Vinařská technologie

Kromě kyseliny vinné je možné snížit pH moštu i jinými kyselinami. Vzhledem ke svým pedagogickým zkušenostem důrazně varuji před používáním minerálních kyselin! Také nelze doporučit použití kyseliny citronové, jež je snadno průkazné, a tato látka je navíc rozkládána mléčnými bakteriemi za tvorby biacetylu a acetoinu, jež mají velmi nepříznivé důsledky na senzorický charakter vína. Alternativou ke kyselině vinné by mohla být kyselina jablečná, ovšem za předpokladu, že se jedná o její přírodní L-formu. Kyselina mléčná není pro úpravu pH moštu příliš vhodná, neboť jde o slabou kyselinu a její vliv na pH je velmi omezený. Kyselina mléčná je spíše vhodná na úpravu obsahu kyselin ve víně. Je zde ještě jeden, zcela přirozený způsob úpravy obsahu kyselin v moštu. Proč nevyužít vysoké koncentrace kyselin v zálistkových hroznech, ve kterých navíc většinou

převažuje v letošním roce mimořádně cenná přírodní kyselina L-jablečná? Kvalita se přece rodí ve vinici, a ne ve vinařských potřebách. Závěr Základním vybavením každého vinařství usilujícího o vysokou kvalitu vín musí být, byť i jednoduchý, pHmetr. Heslem letošního roku by také mělo být: Nebát se sklidit včas!

Literatura KUMŠTA, M.: Vinařský obzor, 100, 2007, s. 430– 431 a 481–482. RIBÉREAU-GAYON, P. a spol.: Handbook of Enology, Volume 2: The Chemistry of Wine, Stabilization and Treatments, 2nd Edition, 2006 John Wiley &Sons Ltd, s. 3–6. EDER R. a spol.: Vady vína, 2006 Národní vinařské centrum, o. p. s., s. 177–178.

Tab. 6 Porovnání aktuálních výsledků s předchozími roky

Odrůda

Lokalita

g/l

g/l

g/l

%

Kyseliny titračně

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Poměr kyselin

3,10

13,06

9,09

7,26

80

16,6

3,11

12,38

8,73

6,90

79

3. 9. 2012

19,2

3,14

9,00

8,15

3,85

47

5. 9. 2011

19.9

3,24

9,87

8,52

3,98

47

3. 9. 2012

16,1

3,13

6,35

6,43

2,33

36

5. 9. 2011

17,3

3,34

6,86

7,37

2,78

38

7. 9. 2010

13,7

3,20

15,50

7,53

7,54

100

3. 9. 2012

19,8

3,48

4,08

6,07

1,26

21

5. 9. 2011

19,9

3,40

7,02

7,34

2,91

40

2. 9. 2010

18,9

3,37

9,40

7,12

5,26

74

3. 9. 2012

22,4

3,17

8,78

9,99

2,57

26

5. 9. 2011

21.3

3,27

9,10

9,36

2,94

31

3. 9. 2012

20,7

3,32

6,67

8,37

1,97

24

5. 9. 2011

19,9

3,44

8,58

9,73

2,98

31

3. 9. 2012

19,8

3,05

8,13

6,54

2,73

42

5. 9. 2011

19,5

3,23

8,43

7,27

3,51

48

7. 9. 2010

13,7

2,91

15,57

9,06

8,35

92

3. 9. 2012

16,8

3,24

4,49

4,98

0,86

17

5. 9. 2011

20,5

3,20

6,11

5,71

1,99

35

7. 9. 2010

16,0

2,96

9,11

5,92

4,00

68

3. 9. 2012

17,2

3,26

6,19

5,28

2,99

57

5. 9. 2011

16,0

3,31

7,72

6,40

4,17

65

7. 9. 2010

13,7

3,14

11,86

6,18

7,49

121

3. 9. 2012

16,1

3,27

5,76

4,20

1,56

37

5. 9. 2011

12,9

3,37

6,69

4,41

4,35

99

7. 9. 2010

11,9

3,19

11,17

5,20

7,94

153

Datum

°NM

pH

3. 9. 2012

16,9

5. 9. 2011

Čejč Chardonnay

Vinařský obzor (9/2012) 455

Informace o výběrovém řízení Vinařského fondu Dne 12. července 2012 byla dle zákona o veřejných zakázkách vyhlášena soutěž o návrh Komunikační strategie značky Vína z Moravy, vína z Čech pro období let 2013–2015. Informace o výběrovém řízení byla zveřejněna na portálu veřejných zakázek, veškerá dokumentace pak byla ke stažení na www. egordion.cz (číslo zakázky je 1553). Lhůta pro podání návrhů vyprší 4. září. Následovat bude jednání komise, která otevře obálky s kvalifikačními předpoklady uchazečů, tj. posoudí, zda tito splnili formální kritéria vyplývající z podmínek soutěže a zákona o veřejných zakázkách. Až poté zasedne soutěžní porota, která otevře obálky se samotnými návrhy komunikační strategie. Porota je dvanáctičlenná, složená z členů Rady Fondu a zástupce Dozorčí rady. Po posouzení jednotlivých návrhů pak porota rozhodne o výběru nejvhodnějšího návrhu. Po tomto kroku bude následovat druhá část výběrového řízení. Vinařský fond, potažmo Rada Fondu, vyzve vítěznou agenturu k jednání o smlouvě. Rada Fondu poté rozhodne, zda příslušnou smlouvu uzavře a vyhlásí tím oficiálně vítěze výběrového řízení. Vzhledem k tomu, že 6. října 2012 končí stávajícím členům Rady mandát ze zákona, bude tuto záležitost už řešit nově jmenovaná Rada. Výběrové řízení by mělo být ukončeno do konce letošního roku. (vf)

Starovice

Müller Thurgau

Muškát moravský

Pálava

Tramín červený

Hibernal

Merzling

Dornfelder

Modrý Portugal

Čejč

Popice

Popice

Popice

Lednice

Lednice

Čejč

Lednice

Bakchantky slavily desáté výročí V květnu pořádal spolek moravských vinařek Bakchantky setkání v Čejči, kde jsme navštívili tamní Císařské sklepy Horák. S majitelem firmy, panem Horákem, jsme měli možnost si prohlédnout nově rekonstruované sklepní hospodářství, které je v prostorách bývalých stájí. Zde jsme získali řadu zajímavých informací, ochutnali jsme jak vína ročníku 2011, tak i vína starších ročníků. Celkem bylo prezentováno 10 vzorků vín a každý vzorek doprovázela bohatá diskuze. Vína byla hodnocena jako velmi dobrá a zajímavá. Po této zajímavé ochutnávce nás čekala degustace v areálu Čejkovických sklepů, kterou nám připravila spolu s místními vinaři naše členka Milada Melkusová. Večer jsme strávili v jejím sklepě s výhledem na vinice při západu slunce, kde jsme oslavili desáté výročí vzniku spolku, kde nechybělo bohaté pohoštění a také krásný dort. Při této příležitosti bych chtěla poděkovat našim dlouholetým členkám, zejména Vlaďce Seidlové a Evě Koludové, které se rozhodly náš spolek opustit, za jejich dobrou práci pro spolek a popřát jim mnoho úspěchů v dalším životě. Ing. Karla Pazderková, prezidentka spolku Bakchantky


456

Vinařský obzor (9/2012)

Rozhovor

Jak to vidí Jakub Šamšula

Co pro vás bylo impulzem, abyste kandidoval, vlastně nakonec jako jediný, do představenstva Svazu vinařů za vinařskou podoblast Velkopavlovickou? Jednak jsem měl již dříve některé názory a nápady, o nichž si myslím, že by mohly vinařství obecně prospět, a nikdy jsem se s nimi netajil a vždy jsem je veřejně a mezi kolegy obhajoval, a také mne povzbudila a potěšila podpora čejkovických vinařů, kteří mne vlastně do voleb nominovali. Bude mi ctí se osobně podílet na rozvoji našeho oboru. Také jsem byl v té době poněkud zaskočen tím, co prováděla nově vznikající Vinařská asociace. Asi nejaktuálnější věc bude v blízké i vzdálenější budoucnosti uhájit nulovou sazbu spotřební daně. To by bylo dle mého přesvědčení bezesporu to nejhorší, co by vinařství mohlo potkat. Svaz vinařů České republiky má za dobu své existence již jakousi tradici, vydobyl si jméno a je respektovaným stavovským sdružením. Prostě má své jistě nezastupitelné místo… Mnohdy se lze setkat s názorem mezi vinaři-nečleny, že Svaz vinařů je spíše pro ty velké podniky. S čím přicházíte vy, jako zástupce malého rodinného vinařství, aby se i tento úhel pohledu na Svaz změnil? Já osobně jsem takto Svaz nikdy neviděl. Je to přece Svaz vinařů, ne Svaz velkých vinařů, je organizací nás všech. Pokud má někdo pocit, že Svaz je jen pro velké, rozhodně nesouhlasím. Jestli problém není spíše postaven tak, že mnoho malých vinařů je spíše jen izolováno ve svých sklepech a nemají příliš ochotu se podílet na společné práci. A je to škoda, protože Svaz vinařů svoji činnost za blaho oboru nakonec dělá pro všechny, kteří se vinohradnictvím a vinařstvím zabývají. Je dozajista škoda, a znám takových případů nemálo, že vinařská firma si jede po své linii a okolní dění v oboru ji příliš nezajímá. Ve finále však, pokud se podaří pro obor prosadit některé dobré věci, veze se i s těmi, kdo se na práci již podílejí. Kolik je vlastně v Čejkovicích vinařů, kteří se výrobou vína zabývají na profesionální úrovni, a tedy jsou již registrovanými výrobci? Již letos jsme měli při vinařském dni celkem třicet otevřených sklepů, a to máme

Foto archiv autora

Další z nových tváří představenstva Svazu vinařů je po letošní mimořádné volební valné hromadě čejkovický vinař Jakub Šamšula. Oslovili jsme jej, aby čtenářům Vinařského obzoru přiblížil to, s čím přichází jako nový člen představenstva SV ČR.

Jakub Šamšula

podmínku, že vinař musí vést povinnou vinařskou evidenci a produkovat minimálně lahvová zemská vína. A přibývá nás, protože to, že ostatní vidí, že nám to funguje, je pro ně důležitou motivací. Začínají třeba s menším množstvím lahví, ale nakonec se přesvědčí, že se jim ten odchod z pololegality vyplatí. Co podle vašeho názoru může Svaz vinařů nabídnout odlišného a navíc oproti ostatním vinařských sdružením? Například Moravín vnímám jako sdružení drobných hobby vinařů, kteří ani do blízké budoucnosti nebudou usilovat o profesionalizaci. Vesměs nelahvují, vinařina pro ně není primárním zdrojem příjmů. Jsou mezi nimi hojně důchodci a drobní samozásobitelé. A u Vinařské asociace nevidím žádný velký potenciál do budoucna, což odráží i současný počet jejích členů, který se příliš nemění. V případě Svazu vinařů bych byl rád, kdyby v našem Svazu byla začleněna většina z těch profesionálních vinařů, kterých je podle odvodů do Vinařského fondu asi sedm set. Pak bude naše organizace

ještě silnější a představenstvo s ještě silnějším mandátem pro prosazování našich požadavků a cílů. Pak bude i Svaz vinařů ještě respektovanější s odkazem na mohutnou členskou základnu, kterou zastupuje. Co kromě spotřební daně považujete za nejaktuálnější? Vedle spotřební daně vidím prioritu v boji proti podvodným dovozům, resp. proti úmyslnému klamavému značení vín a zaměňování a parazitování na dobrém jméně moravských vín. Vidíme to všichni, kdo se trochu orientujeme v obchodu vínem – velké množství nelegálních černých dovozů se načerno a nedohledatelně rozplyne zejména v sudových stáčených vínech klamavě označených jako moravská. Nedělejme si iluze, že všichni výrobci a obchodníci tato vína uvádějí na trh označena správně. Tlačme na dotyčné orgány, aby ve věci kontrol přísněji, důsledněji a častěji konaly. Tvrdím, že všechna vína z moravských hroznů mají potenciál skončit v lahvi, kde naleznou i lepší finanční zhodnocení. Ať si spotřebitelé uvědomí fakt, že moravská vína by měla jít do lahví. Pokud někdo přesto chce vína stáčená, měl by přijmout skutečnost, že bude pít vína dovozová. Toto je věc, která by se měla vyjasnit. Ve finále to pak pomůže všem. Moravských hroznů a moravského vína si budeme více vážit a stoupne jeho cena. Uvědomme si, že jsme v EU, kde není možno v současné sobě vysazovat nové plochy vinic, a Česká republika je limitována svými devatenácti tisíci hektary. Značka „Morava“ je už nyní kvalita. Naši vinaři si vozí množství medailí a ocenění jak z tuzemska, tak ze zahraničí. Zmínili jsme kontroly vína na trhu ze strany SZPI. Jak řešit například situaci, o které mi nedávno vyprávěl jeden vinař – inspekce jej obvinila, že jeho víno neodpovídá geografickému označení původu. Stalo se totiž toto: jeho zaměstnanci při adjustáži lahvované partie zaměnili viněty, dali na láhev ty s ročníkem o tři roky se lišícím a problém byl na světě. A co ta originalita geografie? SZPI si totiž dělá vzorky – mustry – vždy v jednotlivých ročnících a to byl onen zádrhel. Jak tedy řešit podobné situace? Je systém kontrol vůbec správně nastaven?


Rozhovor

Prvním stupněm kontroly je řádně vedená vinařská evidence. Je také třeba často a důkladně kontrolovat. Někdy stačí důkladně projít kompletní účetnictví. Vždy se musí objevit případné nesrovnalosti ve fakturách, dodacích listech apod. Někdy nejsou drahé rozbory ani potřeba. Do očí bijící je již několikátým rokem levná Pálava jako sudové víno, kdy cena je na pultě prodejen třeba někde kolem šedesáti korun. Bylo možno spatřit i fikané přesmyčky názvu odrůdy nebo záměrné komolení názvu či senzorický popis: víno velmi podobné odrůdě Pálava. Jaký je váš názor na problematiku VOC? Neuvažujete v Čejkovicích o nějakém samostatném projektu VOC nebo přidružení k některé ze sousedních obcí a vytvoření nějakého projektu společného? Já osobně nejsem o smyslu VOC přesvědčen. Vzpomeňme si na počátky tohoto systému. Byly velké diskuze, bylo období, kdy první vlaštovka nebyla průchozí kvůli MZe a věc se neustále oddalovala a protahovala. Velká diskuze přece tehdy probíhala nejen ve vinařském zákulisí, ale i ve Vinařském obzoru. Zda začít s velkým VOC Morava, nebo spíše na obecní, nebo na mikroregionální úrovni. Věc tedy vlastně skončila nejednoznačně. Zastánce měly všechny varianty. Úsměvné jsou zmínky VOC řečníků o románském systému, který se odlišuje podle původu hroznů, když je vlastně už ve statutech uveden požadavek minimální cukernatosti hroznů, tj. již v samotném základu se odvolává na germánský systém značení. Je třeba si uvědomit, že jsme severní vinohradnická oblast, úspěch ročníku je odvislý od průběhu počasí a od vývoje vegetace, a ne od původu hroznů. Odmítáte tedy terroirové pojetí vinařství? To určitě ne, vždyť tu jistě máme několik zajímavých terroir, která by si zasloužila pozornost, za všechny jmenujme např. Pálavu. Jejich pojetí lze určitě komunikovat jinak než přes VOC. Pro zákazníka musí být jasné, že s VOC vínem si kupuje styl vína a typickou chuť, a ne vinaře, jeho rukopis. V tom případě je důležité, aby ve VOC byla jedna odrůda a nebylo jich tam třeba sedm. Rakouské DAC, kde je vyvoleno Veltlínské zelené, je typické a široce přístupné v celé oblasti na jih od našich hranic. V porovnání s tím se podívejme do našich VOC více odrůd a na různé způsoby vinifikace např. VOC Modré hory, kde si můžete pořídit nazrálé červené či mladé rosé. Není to zcela marketingově výhodné, pokud vinař nemá produkční kontinuitu – jeden rok budou mít pěkná vyzrálá červená, a když bude chladno a poprší, tak zase růžová. Ročník se tím prakticky vynechá, jenže someliéři v restauracích chtějí mít stálé a navazující nabídky vinných listů. Můžeme v horších letech produkovat růžová vína jako náhražku. Já se nedomnívám, že ano.

A jak to máte rozloženo u vás ve vinici a ve sklepě? Produkčně dělám 90 % bílých vín. Domnívám se, že jsme v oblasti, kde se dá dělat tak do 25 % červených vín. U nás zůstaneme u zmíněného poměru. Z červených vín se do budoucna zaměřím na Rulandské modré, které umí dát plná červená vína s velkým potenciálem zrání a poměrně snadno dozrává do vysokých přívlastků. Nebo se musíme poohlédnout po jiných odrůdách. Vždyť podívejme se třeba do Německa – mají zde velké výsadby např. Dornfelderu nebo Cabernet Dorsa, které bez problémů dozrají a mají tolik žádané kabernetové tóny. Domnívám se, že i pěstování některých tradičních odrůd by bylo třeba přehodnotit – dochází totiž pak k tomu, že máme, jednoduše řečeno, zralé a nezralé ročníky. Okolo letošních valných hromad Svazu vinařů se diskutovalo o etickém kodexu vinaře a o postupech směřujících k pozastavení členství nebo jeho zrušení v případě závažného či opakovaného porušení právních předpisů z oblasti vinařství. Jaký je váš názor na tuto věc? S tímto samozřejmě bezvýhradně souhlasím. Všechno by se v našem oboru mělo dělat poctivě. A příslušné odstavce stanov tomuto se věnující k této věci přistupují sice přísně, ale spravedlivě. Jaký je váš názor na export našich vín? Vývoz našich vín na zahraniční trhy je podle mého názoru úplně zbytečný. Je třeba si totiž uvědomit, že produkujeme pouze přibližně třetinu toho, co se na našem trhu vypije. V tomto ohledu tedy exportní aktivity postrádají opodstatnění. Export za této situace zůstává spíše otázkou prestiže a budování image. Každopádně národní stánek našeho vinařství např. na veletrhu Prowein je asi dobrou vizitkou a měl by tam bývat i v budoucnu. Například si nejsem tak úplně jistý, zda má smysl dělat prezentaci Svato-

Vinařský obzor (9/2012) 457

martinských vín v Bratislavě. Ano, v našich městech jsou tyto podpůrné akce potřeba, ale v zahraničí tolik významu nemají. Musím v tento moment říci, že se ale setkávám s názorem, že z jižní Moravy je to do dvou sousedních měst – Bratislavy a Vídně – blíže než do Prahy a zájem o jihomoravská vína je zde poměrně velký… Ano, dobře, ale například svatomartinské akce nepovažuji za přínosné realizovat v zahraničí. Jde o vína, která jsou na rychlou spotřebu. Prezentujme se tam klasickými víny, která mají např. i zrací potenciál atd. Domnívám se, že nyní by se měla marketingová strategie Vinařského fondu zaměřit více na růžová vína. Pokud se ještě vrátím k problematice Svatomartinských vín, je třeba uznat, že podpora měla za posledních přibližně pět let velký ohlas, což se odrazilo i na raketovém nárůstu prodejů Svatomartinských vín. A něco podobného by mohlo nastat i u vín růžových. Myslím, že pro produkci těchto vín je u nás velký potenciál a teoreticky bychom se mohli stát velmocí růžových vín. V poslední době se hodně hovoří o environmentálních přístupech v agrotechnice vinic, o integrované produkci, ekologii. Jak vidíte tuto oblast? Integrovaná produkce je dnes už standardem. Myslím, že z celoevropského pohledu vinohradnictví neodvratně spěje k ekologičtějšímu modelu. Podle mého názoru neuplyne ani pár desítek let a v ekologickém režimu budou všechny vinice. Cítím to podle vyvíjejícího se celospolečenského tlaku. Bioprodukce se tak stane v širším slova smyslu tím hlavním proudem, který dá dále vyniknout dalším svým nadstavbám, jako jsou vína biodynamická či autentická apod. A je to dobře, všechny cesty vedoucí k onomu již diskutovanému návratu ke kořenům jsou prospěšné. Děkuji za rozhovor. Otázky pokládal Richard Stávek

Zrání vína v sudech barique Autoři: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-1-2, cca 72 stran, formát A5 Překlad moderní odborné publikace rakouských odborníků R. Steidla a G. Leindla. Obsahuje popis dřeva pro výrobu sudů barrique, výroby sudů, postupy při zrání, přípravu vína a péči o sudy barrique. Kniha si klade za cíl podpořit vinaře při předcházení vadám vína a při přijímání správných rozhodnutí.

182 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


458

Vinařský obzor (9/2012)

Kudlovický vinný žleb posedmé

Foto Z. Habrovanský

Sobota 2. června naplněná událostmi v celém okrese Uherské Hradiště přilákala na pětistovku návštěvníků do Kudlovického vinného žlebu, který se pro veřejnost otevřel už posedmé. Odrůdou pro letošní rok se stalo Rulandské šedé, správně Pinot gris. Vinaři z Hubáčkovy ulice, která čítá sedmnáct sklepů, jeden vedle druhého, si připravili na ochutnávku 8–10 vzorků vín, jimž pro letošní rok dominovalo Rulandské šedé.

Zprávy / Sklepní hospodářství

Přikyselování 2012 – opatření obecné povahy Na základě požadavku představenstva Svazu vinařů ČR a následné žádosti na náměstka ministra zemědělství RNDr. J. Macha ze dne 30. 8. 2012 nám bylo na Svaz doručeno „Opatření obecné povahy, kterým se v ČR povoluje výjimka vyplývající z přílohy XVa části C bodu 6 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 spočívající v přikyselování výrobků uvedených v příloze XVa části C bodu 1 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007“, a to s platností od 5. 9. 2012 pro všechny producenty vína v ČR. Výtah z nařízení NR (ES) 1234/2007 v platném znění (tučně jsou uvedeny stati týkající se výjimky v ČR pro rok 2012):

Ochutnávka vín u Stuchlíků

Foto Z. Habrovanský

Akci uvedl Stanislav Dočkal z prvního sklepa a celé odpoledne moderoval František Maňásek, bývalý člen souboru Lůčka. Já jsem přednášel odbornou část o Rulandském šedém a během mého povídání roznášeli a nalévali sklepmistři účastníkům tuto odrůdu ze svých sklepů. K poslechu zahrála cimbálová muzika Gabi a vystoupil ženský pěvecký sbor z Kudlovic v překrásných krojích. Každoročně je na akci odměňován zasloužilý vinař z Kudlovic a okolí Cenou svatého Urbana.

C. Přikyselování a odkyselování 1. U čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení a vína lze použít a) odkyselování ve vinařských zónách A, B a C I uvedených v dodatku přílohy XIb; b) přikyselování a odkyselování ve vinařských zónách C I, C II a C III a) uvedených v dodatku přílohy XIb, aniž je dotčen odstavec 7, nebo c) přikyselování ve vinařské zóně C III b) uvedené v dodatku přílohy XIb. 2. Přikyselení výrobků uvedených v odstavci 1 jiných než vína lze provést až do výše 1,50 gramů na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 20 miliekvivalentů na litr. 3. Přikyselení vína lze provést až do výše 2,50 gramů na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 33,3 miliekvivalentů na litr.

4. Odkyselení vína lze provést až do výše 1 gramu na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 13,3 miliekvivalentů na litr. 5. Hroznový mošt určený k zahuštění může být částečně odkyselen. 6. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy v letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami povolit přikyselování výrobků podle odstavce 1 ve vinařských zónách A a B uvedených v dodatku přílohy XIb za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3. 7. Přikyselování a obohacování, kromě odchylek, jež stanoví Komise postupem podle čl. 195 odst. 4, jakož i přikyselování a odkyselování jednoho a téhož výrobku se vzájemně vylučují. Poznámka: Povoluje se i opakované přikyselování, tedy možnost přikyselení dle limitů v moštu a následně dle limitů ve víně (ad odst. 2 a 3). Možné je užití L(+) kyseliny vinné, L(−) kyseliny jablečné, DL-kyseliny jablečné nebo kyseliny mléčné pro přikyselování.

Vinařem v Africe i leckde jinde Oceněný Josef Bičan

Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotografická příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biografií.

Letošní cena byla předána Josefu Bičanovi z Traplic, kterého známe jako garanta různých koštů vín. Zkušenosti s vinařskou abecedou získával v historii právě v Kudlovicích. Převzal diplom a modrou vyšívanou zástěru. Degustace vín v otevřených sklepích byla zpestřena soutěží v natahování vody na čas a množství do koštýřů. Akce Kudlovický vinný žleb na nejsevernějším okraji Slovácké podoblasti získává rok od roku větší popularitu a počet návštěvníků roste.

206 Kč (včetně DPH)

Zdeněk Habrovanský »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


Globus Sommelier Ještě nikdy neměli návštěvníci obchodního řetězce Globus tak blízko k tomu, aby dokázali vybrat víno jako zkušení sommelieři. Stačí opravdu jen velmi málo – aplikace Globus Sommelier v telefonu či tabletu. Užitečnou aplikaci, která je zdarma k dispozici jak pro iPhony či iPady, tak i pro chytré telefony na platformě Android, vyvinula pro Globus společnost CCV Informační systémy ve spolupráci s Vinařským institutem. Také spotřebitelé vína mění své chování s novými technologiemi a na progresivní trend nárůstu využívání takzvaných chytrých telefonů reaguje marketing výrobců. Nedávno podpořila vína z Moravy a Čech aplikace Vinařského fondu a prvním vinařstvím byly Templářské sklepy s aplikací Templářská vína. Globus Sommelier je další novinkou. Je vůbec první aplikací v češtině, která ukazuje uživatelům chytrých telefonů, jak chuťově snoubit konkrétní vína vybraná sommelierem s vhodnými pokrmy. Nechybí ani hodnocení špičkovým sommelierem vybraných vín z nabídky hypermarketu Globus. Protože ke správnému vínu patří také správné pokrmy, jsou ke každému z 99 vín připravena vyzkoušená doporučení pokrmů, které se s daným vínem chuťově snoubí, a to včetně seznamu surovin. A pokud nehodláte zrovna vařit, je navržen také správný druh sýra. U každého vína lze navíc najít rovněž návod na jeho správný servis včetně výběru skla, dekantace, teploty či archivace. „Věříme, že náš mobilní sommelier všem zákazníkům dobře poradí a přinese jim ještě větší potěšení z výběru a nákupu těch nejlepších vín. Vína i pokrmy navíc budeme v průběhu roku aktualizovat, takže se uživatelé mohou pravidelně těšit na nové chuťové zážitky,“ říká sommelierka společnosti Globus Martina Kottová. Marketingový ředitel společnosti Globus Libor Tomáš dodává: „Naším cílem je, aby zákazník za své peníze v Globusu získal maximální hodnotu. Věříme, že náš kapesní sommelier tento cíl naplňuje a stane se užitečným pomocníkem pro naše zákazníky.“ Nabídku vín aktuálně tvoří vybraná vína z Moravy a Čech zatříděná jako jakostní a jakostní s přívlastkem od předních tuzemských značek jako například Habánské sklepy, Chateau Lednice, Sovín, Spielberg, Šlechtitelská stanice vinařská, Templářské sklepy Čejkovice, Vinium Velké Pavlovice, Vinné sklepy Valtice, Víno Mikulov, Vinselekt Michlovský, Zámecké vinařství Bzenec nebo Znovín Znojmo. Ze zahraniční produkce potěší zákazníky nabídka vín z Austrálie, Argentiny, Chile, Francie, Itálie, Německa, Rakouska, Španělska nebo Nového Zélandu. Vlastníkem aplikace Globus Sommelier je společnost Globus Česká republika, která ji zakomponovala do nové kampaně podpory prodeje vybraných zahraničních i tuzemských jakostních vín a jakostních vín s přívlastkem. Při samotném nákupu v prodejně si zákazníci mohou zjednodušit stažení aplikace prostřednictvím QR kódu umístěného přímo u vín na regálech. Nemusíte však čekat na poslední chvíli – verze pro Android je volně ke stažení na Google Play, stejně jako verze pro iPhone na AppStore. Využít můžete rovněž stránku www. globussommelier.cz. (tz)

»

www.globussommelier.cz

Vinařské aktivity

Ice Wine du Monde 2012 V sobotu odpoledne bylo s posledním záznamem v degustátorském počítačovém systému ukončeno hodnocení posledního vzorku ledových, slámových a dalších vybraných sladkých vín druhého ročníku prestižní světové soutěže Ice Wine du Monde 2012.

Foto www.icewine-du-monde.com

Vinařský obzor (9/2012)

Devadesát osm přihlášených vín z devíti zemí světa, dostaveníčko odborníků a příznivců netradičních a mnohdy vzácných značek vín. Čtyři komise profesionálních degustátorů, přednášky a study tour odborníků po regionu, zábavný víkendový program pro širokou veřejnost. Tím vším se prezentoval letošní ročník soutěže. Odborná porota s delegátem Jeanem Claudem Rufem, zastupujícím Světovou vinařskou organizaci (OIV), vybrala a ocenění udělila následujícím producentům ledových, slámových a vybraných sladkých vín, tedy těch, která mají 45 gramů zbytkového cukru na litr. V kategorii ledových vín byly uděleny dvě velké zlaté medaile a 11 zlatých medailí. V kategorii slámových vín byly uděleny tři velké zlaté medaile a dvě zlaté. V kategorii výběru z bobulí a výběru z hroznů byly uděleny čtyři zlaté a sedm stříbrných medailí. V poslední kategorii sladkých vín ostatních (např. botrytických sběrů, výběrů z hroznů, Tokaj, Ausbruch atd.) byly uděleny čtyři stříbrné medaile. Velké zlaté medaile získali: 2× Vinařství Mikrosvín Mikulov za Ryzlink vlašský, ledové víno, ročník 2001 a 2002 1× Milan Sůkal za Tramín červený, slámové víno, ročník 2009 1× SONBERK, a. s., za Tramín červený, slámové víno, ročník 2008 1× Ludvík Maděřič za Chardonnay, slámové víno, ročník 2009 Kompletní výsledková listina je zveřejněna na webových stránkách www.denledovehovina.cz. Podle informací prezidenta soutěže Jakuba Šebesty, ústředního ředitele Státní Foto www.icewine-du-monde.com

460

zemědělské a potravinářské inspekce, bojovalo v soutěži 97 vzorků ledových a slámových vín nejen z Evropy (Česko, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Slovensko, Chorvatsko, Slovinsko, Moldávie), ale také z Kanady. Agentura CzechTourism, pořadatel festivalu, zaznamenala podle svého generálního ředitele Rostislava Vondrušky o poznání větší zájem laické veřejnosti o bohatý doprovodný program, který se v plenéru zámků Lednice a Valtice konal. „Zájem o Lúčnicu, Vlastu Horváta a další zábavný program naprosto předčil naše očekávání. Festival také obohatily degustace soutěžních vzorků ledových vín a regionálních specialit tuzemské kuchyně,“ dodává Vondruška. Organizátorem a zadavatelem soutěže je Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism, odborným garantem projektu je Státní zemědělská a potravinářská inspekce s podporou MMR ČR a MZ ČR, Národního vinařského centra, Vinařského fondu ČR, Centrály cestovního ruchu Jižní Morava, starostů obce Lednice a města Valtice. Partnery soutěže jsou Bohemia Sekt, vinařství Malý vinař, Chateau Lednice, Winterhalter gastronom, s. r. o., Asociace hotelů a restaurací ČR, NPÚ, voda Aktivant, Xococlub. Záštitu nad akcí převzali: předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Miroslava Němcová, ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, ministr zemědělství Petr Bendl a v neposlední řadě hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. (tz) »

www.denledovehovina.cz


Vinařství v zahraničí

Vinařský obzor (9/2012) 461

Pestovanie viniča v alpských podmienkach kantónu Valais vo Švajčiarsku

Srážky jsou často sezónní, proto je i kousek od ledovců a vhorách nutná občasná závlaha

Foto R. Stávek

Všeobecná charakteristika – celková plocha obhospodarovaných viníc vo Švajčiarsku je 14 900 ha. Je rozdelená medzi tisíce vinohradníkov, ktorí vinohrady obhospodarujú na plný alebo čiastočný úväzok. Na začiatku 21. storočia nanovo vysádzali početné svahy krami červených odrôd (tam, kde sa do tých čias pestovali iba biele odrody). V súčasnosti sa tam pestuje najmä odroda Pinot Noir (Rulandské modré). V Ticine tvorí miestny kolorit červená Bondola. Vinári sa zameriavajú na originálne druhy vín. Len asi 2 % produkcie ide na export. Slávna, najvyššie položená vinica je vo Visperterminen v kantóne Valais, v nadmorskej výške asi 1 110 m n. m. Vďaka pracovným príležitostiam aj vo vinohradníctve má Švajčiarsko len 3% nezamestnanosť. Švajčiarsko dokáže absorbovať (a prevažnú väčšinu aj zamestnať) ročne asi 100 000 cudzincov. Podiel cudzincov s cudzou štátnou príslušnosťou je

Foto R. Stávek

Vinič sa prakticky pestuje v každom kantóne Švajčiarska. Dokonca aj pri jazere sv. Mórica pri Ženeve, kde s rovnakým názvom je stredisko zimného športu. Vinič tu pestujú na južných svahoch. Lokalita má 322 slnečných dní. Najväčším producentom vína vo Švajčiarsku je kantón Valais, nasleduje Vaud (tradičné stredisko vinárskej kultúry, kde pestovali vinič už pred 850 rokmi cisterciánski mnísi z Burgundska) a po ňom s istým odstupom Ženeva. Na štvrtom mieste stojí Ticino, kde sa hovorí po taliansky, odkiaľ pochádza väčšina červeného vína.

Viniční výhledy v regionu Wallis často končí u zasněžených vrcholků hor

približne 2 milióny obyvateľov z celkového počtu 8 miliónov. Z toho ročne pribúda asi 50 000 Nemcov, ktorí tu nachádzajú lepšie uplatnenie ako v Nemecku. Približne 260 000 obyvateľov susedných krajín ako sú Nemecko, Rakúsko, Taliansko, Francúzsko, denne chodí už dlhé roky za prácou do Švajčiarska. Tí sa ale nerátajú do stavu cudzincov. Švajčiarsko dokáže aj im poskytnúť prácu. Tendencia je stúpajúca. V roku 2000 ich bolo približne 150 tisíc (Červeň, 2012) Charakteristika kantónu Valais – má najvyššie položené vinice v Európe, kde vinári vynikajúcim ošetrovaním a zavlažovaním v suchých oblastiach dosahujú rovnako dobré úrody, ako majú ich nemeckí susedia. Tu boli založené aj prvé vinohrady v údoliach a na úbočiach oboch veľkých európskych vinárskych riekach Rýn a Rhôn, ktoré pramenia blízko seba, v Masíve svätého Gottharta. Pre turistov kantón Valais ponúka jedinečnú krajinu. Sú to veľhory, kde sa


Vinařství v zahraničí

Mathier šel po bio- a biodynamické certifikaci dále; kolem sklepa má u vinic usazeny gruzínské podzemní amfory kvevri

formuje a vytvára typický krajinný obraz v strmej polohe, ktorý priťahuje a fascinuje turistov. Uchovanie terás a suchých kamenných múrov je náročné na prevádzkovanie. Dôležité sú nielen pre tvorbu krajiny (zlepšujú jej obraz), ale najmä pre ochranu tradičného agroekosystému ako zdroja genofondu a stabilizátora jej produkčného a rekreačného potenciálu. Tieto oblasti boli vyhlásené za svetové kultúrne dedičstvo (Michelet, 2005). Vinice založené na svahoch majú až 70% stúpanie. Suché kamenné múry upevňujúce terasu viniča pozostávajú z viacerých vrstiev bridlicových kameňov, vybudovaných bez malty. Z toho vyplýva aj názov „suchý kamenný múr“. Múry musia byť pružné, lebo terasy majú nielen chrániť pôdu pred eróziou, ale aj chrániť jej vlastnosti a regulovať v nej vodný režim. Vo vinohrade Cotzette pri meste Sion stojí suchý kamenný múr, ktorý je vysoký 18 m. Vo Valais je na terasách so suchými kamennými múrmi vysadených približne 1 500 ha z celkovej plochy 5 200 ha vinohradov. Kamenné múry sa spravidla budujú na skalách a ak nie sú k dispozícii skaly, vybudujú sa betónové základy. Múry nie sú navrhnuté a projektované geniálnymi arFoto R. Stávek

Foto R. Stávek

nachádza jeden z najväčších vrchov Švajčiarska, ľadovce a perfektne obrobené vinice, pestované terasovým spôsobom. Stanovište viniča – úrodné údolie rieky Rhôny vytvorilo z Valais významný švajčiarsky vinársky región. Plocha pestovaného viniča na výmere 5200 hektárov predstavuje vo Švajčiarsku najväčší vinohradnícky región. Pestuje sa tu 49 odrôd viniča, 32 odrôd bieleho hrozna a 17 odrôd červeného hrozna. Štyri hlavné odrody tvoria 90 % plochy vinohradov. Biele odrody hrozna sú Chasselas (Fendant) a Sylvaner (Johannisberg) a červené Pinot Noir a Gamay. Asi 10 % zvyšnej plochy tvoria špeciálne odrody viniča. Pestovanie viniča na terasách – na pestovanie viniča vinohradníci využívajú malé priečne terasy, ktoré chránia podporné suché kamenné múry. Múry stabilizujú pôdu a zabraňujú poklesu terás, ktoré súčasne chránia vinič na terase v pásme svahu. V zimnom období terasy a múriky chránia snehom pokrytú pôdu. V krajine vytvárajú veľkolepú scenériu, chrániacu krajinu. Vinič sa pestuje na pôdach južných svahov, aby čo najlepšie využíval slnečné žiarenie. Teplý, južný vietor, tzv. föhn urýchľuje dozrievanie hrozna. Terasy majú dobrý potenciál uchovávania tepla, čo umožňujú suché kamenné múry, ktoré súčasne zlepšujú aj mikroklímu vinohradov. Podľa odhadov Úradu pre poľnohospodárstvo vo Valaise sa ich kantónom tiahne 3 000 až 4 000 km suchých kamenných múrov. Čím sú svahy strmšie, tým užšie sú terasy, v ktorých intenzívne nasadenie mechanizmov prakticky nie je možné. Na terasách sa darí nielen viniču, ale aj voľne rastúcim a kultúrnym rastlinám ako sú ovocné stromy, voňavé bylinky alebo pestrofarebné kvety. Stáročia stará rôznotvárnosť vinohradov na terasách

Amédée Mathier, biodynamický vinař z obce Salgesch

Réva je ve Wallis všudypřítomna, například i hojně na motivech náhrobních desek místního hřbitova

Foto R. Stávek

Vinařský obzor (9/2012)

Foto R. Stávek

462

Jednou z nejtypičtějších švýcarských odrůd je u nás trochu zapomenutá Chrupka

chitektmi, sú dielom odvážnych a skúsených obyvateľov regiónu. Špecifické vlastnosti múrov – viničné terasy stabilizované kamennými múrmi, pôda zásobená živinami, dostatok slnečného žiarenia a vody, vytvárajú dobré podmienky pre produkciu fytomasy viniča a jej vysokú kvalitu. Na základe schopnosti múrov prepúšťať vodu, terasy viniča vytvárajú vhodné prostredie nielen miestnej flóre a faune ekosystému, ale aj statike a dlhej životnosti stavebného diela. Ďalšiu prednosť suchého, bez malty stavaného múra, predstavuje jeho pružnosť a prispôsobivosť konkrétnym podmienkam hydrologického a fyzikálneho prostredia. Inak povedané prispôsobuje sa územiu (pôdnemu tlaku) bez toho, aby vznikali pukliny. Pri suchom opornom múre môže voda z terás viniča väčšinou voľne medzerami odtekať tak, aby nedochádzalo k nadbytočnej zásobe pôdnej vody. Tým sa vytvára aj dobrý a ustálený mrazový režim. V prípade moderných betónových múrov sa môže nahromadená voda na svahu za oporným múrom nahromadiť a spôsobiť deštrukciu (zosuv) múra, nakoľko sa pri stavbe nedodržali špecifické technologické postupy. Zanedbali sa podmienky stavby múru na jeho funkčnosť zabezpečovať na kontinuálny odvod vody z terás viniča. Hydrologické pomery a doplnková závlaha viníc pestovaných na terasách – údolie rieky Rhôny je najsuchším regiónom Švajčiarska. Poľnohospodárstvo tu však má už dlhé roky veľký význam. Pre poľnohospodárske kultúry predstavuje zásobovanie vodou väčšinou rozhodujúci faktor pre úspešnú produkciu. Kde samotné zrážky nestačia, môže byť deficit vody zavlažovaním vykompenzovaný. Zavlažovanie je intenzívne na spotrebu – 70 % z odberu vody v globálnej spotrebe vody z podzemných alebo povrchových vôd pripadajú na poľnohospodárske zavlažovanie (Siebert, 2009). Bez doplnkovej závlahy v arídnych podmienkach vegetačného obdobia by rastliny viniča nemohli na plno využiť ich produkčný potenciál. Z hľadiska zásob vody sa Švajčiarsko nachádza v pomerne dobrých hydrologických podmienkach. Výdatné zrážky ako aj získavanie vody z topiaceho sa snehu, vytvárajú dobrú disponibilnú zásobu


Sklepní provoz vinařského družstva ve Visperterminen, kde se nachází nejvýše položená vinice v Evropě

a budú obyvatelia kantónu Valais vždy hrdí a pyšní. Hoci sa dnes v poľnohospodárstve nasadzujú a využívajú väčšinou moderné zavlažovacie zariadenia, uchované zavlažovacie systémy (tzv. „Suony“) sa stali pevnou a organickou súčasťou histórie a súčasnej agrokultúry poľnohospodárskej krajiny a sprievodcami na mnohých turistických cestách (Gutersohn, 1961). Záver – príspevok charakterizuje pestovanie viniča hroznorodého na terasách v alpských podmienkach Švajčiarska v kantóne Valais. Ide o pestovanie viniča v tradičných agroekosystémoch, tradičnými udržateľnými technológiami na terasách s tradičným závlahovým systémom. Rokmi osvedčené tradičné technológie poskytujú viaceré benefity. Uchovávajú tradičnú poľnohospodársku krajinu, jej kultúrne dedičstvo a biotopy bohaté na vzácne druhy flóry a fauny.

Chránia produkčné a ekologické funkcie pôdy, produkčný a rekreačný potenciál kultúrnej krajiny. Súčasne vytvárajú nové príležitosti pre lepší rozvoj ekoturistiky a marketingu vinohradníckych produktov najmä originálnych kvalitných vín. Zabezpečujú rozvoj vidieka, vytváraním nových pracovných príležitostí a zlepšovaním jeho socio-ekonomického, kultúrno-historického a rekreačného prostredia (Švajčiarsko má nezamestnanosť len asi 3 %). Zuzana Krušková, externá doktorandka, Prešovská univerzita v Prešove Karol Kováč, emeritný člen Slovenskej akadémie pôdohospodárskych vied Foto a popisky R. Stávek Foto R. Stávek

vody. Nakoľko vodné zrážky vo Švajčiarsku nie sú rovnomerne rozdelené, musí sa v určitých regiónoch zavlažovať, aby sa mohlo zabezpečiť úspešné založenie a pestovanie vinohradov. Vo Valais sú niektoré oblasti s nedostatkom vody. Sú to oblasti ležiace na exponovaných miestach, kde klíma vykazuje nedostatok zrážok. Aby takéto oblastí mohli byť zavlažované, vybudovali hospodári zavlažovacie kanály (takzvané „Suony“). Kilometre dlhé zavlažovacie kanály, sú uložené v pôde, alebo sú vedené povrchovo, položené alebo zavesené na skalách. V niektorých oblastiach zavesili hospodári drevené rúry na skaly. Tak mohli vodu z topiaceho sa snehu z ľadovcov a vodu z riek na svahoch odkloniť a tok vody cielene usmerniť. Vinice sa v kantóne pravidelne zavlažujú najmä v polohách, v ktorých sa nachádza aspoň malá zásobáreň vody (povrchové vody, kamenisté pôdy). Zavlažovanie v týchto polohách predstavuje „starú tradíciu“. Staré vybudované zavlažovacie kanály na vodu, využívajúce odtok vody v smere spádu („Bissesund Suonen“), sú pozdĺžne vedené na skalných stenách. Ešte aj dnes sa používajú k závlahe vinohradov. Zavlažovacie systémy vybudovali vinári kantónu Valais už pred stovkami rokov. Tieto systémy slúžia na transport vody z hôr do slnečných údolí terás viniča. Vo Švajčiarsku sa zavlažuje plocha o veľkosti približne 43 000 ha a naviac asi 12 000 ha v prípade sucha. Toto predstavuje približne 4–5% podiel plochy výmery poľnohospodárskej pôdy. V celosvetovom porovnaní zodpovedá toto skôr nepatrnému podielu. Uchovanie tradičných agroekosystémov – stáročná tradícia obhospodarovania tradičných agroekosystémov pestovania viniča hroznorodého vo Valaise uchovala nielen tradičné technológie pestovania viniča na terasách, ktoré síce mali vyššie nároky na ľudskú prácu, ale súčasne poskytovali aj zamestnanosť miestného obyvateľstva, t.j. súčasne zabezpečovali aj udržateľnú socioekonomickú dimenziu miestnej komunity. Kľúčová v tomto procese je skutočnosť, že tradičná technológia pestovania viniča uchovala tradičnú poľnohospodárku krajinu, s bohatou biodiverzitou flóry a fauny krajiny a uchovala jedinečné kultúrne dedičstvo (uchovala identitu regiónu Valais). Terasové pestovanie viniča prispieva rozhodujúcou mierou k uchovaniu tradične využívaných technológií, v tradičných agroekosystémoch pestovania viniča terasovým spôsobom. V kantóne Valais to umožňuje pestovanie viniča hroznorodého na vápenatých strmých skalách, ktoré sú pre poľné pestovanie iných plodín nevhodné. Takto vzniknuté terasy sú oddávna osvedčeným stanovišťom, ktoré umožňuje v typicky alpskom prostredí pestovať tradičné i moderné domáce neskoré sorty viniča, na čo boli

Vinařský obzor (9/2012) 463

Foto R. Stávek

Vinařství v zahraničí

Vinice ve Wallis jsou nízkého vedení a bez drátěnky, jen u jednotlivých opěrných kůlů


inzerce

inzerce

HOBRA představuje Mobilní lahvovací servis OENOGALA je moderní řešení filtrace a plnění vína do lahví a je profesionální alternativou k zdlouhavému a pracnému plnění vína na manuálních plničkách. HOBRA je exkluzivním dodavatelem filtrační části lahvovacího servisu a garantuje kvalitu filtrace dodáváním originálních HOBRA filtračních médií. Mobilní lahvovací servis OENOGALA je vybaven následujícími filtračními zařízeními: CANDECOL 3/3 VS Dva svíčkové housingy pro filtraci vína. Používají se předfiltrační svíčky Candefilt HPV a finální membránové svíčky Candefilt HMV nebo HMVS CANDECOL 1/1 VS Jeden svíčkový housing pro filtraci vody. Použitý typ svíčky je Candefilt HMS ORBICOL 30/2 Jeden modulový housing pro předfiltraci vína, nebo k ochranně filtračních svíček. Použité typy modulů Orbifilt S400 - S100 HOBRA-CIP Sanitační stanice pro komplexní sanitaci filtrační a plnicí technologie

inzerce

Veškeré vybavení bylo přizpůsobeno daným možnostem a prostoru. Více informací o mobilním lahvovacím servisu nalezneta na www.oenogala.cz a o filtraci a filtračních materiálech na www.hobra.cz.

Už jste navštívili naše www stránky?

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

Web Vinařského obzoru nabízí pro uživatele několik novinek: HLAVNÍ PARTNER SALONU VÍN ČR 2012

Potřebujete poradit s filtrací - ptejte se u specialistů. Volejte 733 530 205 nebo jděte na www.hobra.cz.

• • • •

chráněný přístup pro předplatitele archiv starších čísel, kde budou postupně uveřejňovány celá znění článků interaktivní e-shop plné verze jinak do tištěného časopisu krácených některých článků (u konkrétních článků v tištěném VO bude odkaz na plnou verzi na webu, tato varianta je zejména z důvodu limitovaného místa v tištěné verzi především pro rozsáhlejší grafické přílohy) • diskuzní fórum pro registrované

www.vinarskyobzor.cz Hobra - Školník s.r.o. Smetanova ulice 550 01 Broumov Česká republika

T: +420 491 580 111 F: +420 491 580 140 E: hobra@hobra.cz W: www.hobra.cz


Obchod vínem

Vinařský obzor (9/2012) 465

Přehled hlavních aktivit Národního vinařského centra v roce 2011

Dále vykonává tyto doplňkové činnosti: provozování degustační expozice Salonu vín České republiky, včetně nákupu a prodeje vín a souvisejícího zboží; • provozování maloobchodu a velkoobchodu zbožím, zejm. souvisejícím s vínem, vinařstvím a gastronomií; vč. nabídky tohoto zboží na internetu; • organizace, vydávání a distribuce odborných tiskovin, brožur a knih z oblasti vinařství, vinohradnictví a související gastronomie; • pronájem prostor Národního vinařského centra včetně základních služeb. •

Národní expozice moravských a českých vín na veletrhu Prowein v Düsseldorfu

vána také mladá růžová vína a vína oceněná na zahraničních soutěžích.

Přehled hlavních aktivit v roce 2011 Soutěž vín a degustační expozice Salonu vín České republiky Nad Salonem vín – národní soutěží vín 2011 (finální soutěží systému Národní soutěže vín) převzal záštitu prezident ČR Václav Klaus. Otevření nového ročníku degustační expozice se osobně zúčastnila manželka prezidenta republiky paní Livia Klausová. Jedenáctý ročník expozice Salonu vín ČR byl slavnostně otevřen 25. února 2011. V průběhu otevírací doby degustační expozice Salonu vín 2011 (konec února 2011–leden 2012) absolvovalo některý z degustačních programů 12 991 osob, což je nárůst o 18 % oproti předchozímu roku. Nad rámec vín kolekce Salonu vín ČR 2011 byla v degustační expozici prezentoFoto archiv autora

Poslání NVC Podle Statutu obecně prospěšné společnosti Národní vinařské centrum je cílem společnosti poskytovat veřejnosti obecně prospěšné služby především v oblasti propagace a podpory vinohradnictví, vinařství a vín s původem ve vinařských oblastech České republiky. Společnost poskytuje tyto druhy obecně prospěšných služeb: a) podpora, propagace a rozvoj vinařství, vinohradnictví a související gastronomie, organizace kulturně-společenských akcí zaměřených na víno; b) organizace a prohlubování mezinárodních vztahů v oblasti vinařství a vinohradnictví; c) organizace a podpora reklamních a propagačních kampaní a výroba a distribuce reklamních materiálů na podporu konzumace vína; d) organizace a podpora prezentačních akcí vín a vinařství na veletrzích, výstavách a podobných prezentačních akcích v ČR i zahraničí; e) public relations v oblasti vinařství, vinohradnictví a související gastronomie; f) organizace Národní soutěže vín a degustační expozice „Salon vín České republiky“, případně dalších soutěží vín; g) organizace školení a seminářů o víně, vinařství a gastronomii; h) vzdělávání v oblasti zemědělství, zejména vinařství, vinohradnictví, problematiky vína, gastronomie a cestovního ruchu včetně marketingu a souvisejících aktivit.

Foto archiv autora

Dne 8. června 2012 proběhlo druhé letošní zasedání Správní rady Národního vinařského centra, o. p. s., která mimo jiné schválila výroční zprávu o činnosti NVC za rok 2011. Čtenářům Vinařského obzoru přinášíme výběr nejpodstatnějších informací z této zprávy za minulý rok.

Slavnostní předání diplomů a otevírání nového ročníku expozice Salonu vín

Vzdělávací činnost o víně pro laickou i odbornou veřejnost V roce 2011 uspořádalo NVC celkem 27 seminářů o víně, kterých se zúčastnilo 667 osob. Největší zájem byl o tradiční semináře „Úvod do degustace vína“, „Praktická škola sommeliera“, ale i „Výcvik a výběr specializovaných expertů posuzovatelů pro senzorickou analýzu vín podle ČSN ISO 8586-2“ (tzv. degustační zkoušky 2. stupně) a další. Velký zájem byl také o následné proškolování degustátorů a pilotní praktický seminář e-learningového vzdělávání „Sommelier-junior“ financovaného z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Vzdělávací činnost o víně je jednou z klíčových aktivit NVC. Počtem kurzů a proškolených účastníků je NVC jednou z největších institucí v oblasti školení a seminářů o víně. Registraci účastníků a administraci plateb usnadňuje originální rezervační systém na webové stránce NVC. Distribuce materiálů o značce Vína z Moravy / vína z Čech, provoz e-shopu NVC NVC provozuje v rámci své webové stránky systém e-shopu, který používá jak k distribu-


Vinařský obzor (9/2012)

ci knih, sommelierských potřeb, tak k distribuci propagačních tiskovin o víně a vinařské turistice a POS materiálů vinotékám, vinařům i milovníkům vín. V roce 2011 bylo vyřízeno celkem 997 objednávek, z toho propagačních (propagační materiály) a smíšených (zboží + propagační materiály) bylo 576. Mimo to NVC zajišťuje obecné skladování a výdej materiálů Vinařského fondu. Provoz webové stránky www.wineofczechrepublic.cz Národní vinařské centrum provozuje mimo své webové stránky také národní stránku moravských a českých vín www.wineofczechrepublic.cz (s českými doménami www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech. cz). Součástí stránek jsou aktuality a oblíbený kalendář vinařských akcí v ČR. Tato stránka je spravována za podpory Vinařského fondu. Počet unikátních návštěvníků v roce 2001 činil 195 764 (dle metodiky Google Analytics), což je nárůst o 30 % oproti předchozímu roku. V grafu návštěvnosti lze sledovat korelaci s hlavními vinařskými akcemi, např. „Svatomartinské“ (11. 11. 2011) nebo „Vinobraní“ ve vinařských oblastech (začátek září). Byl také spuštěn oficiální facebookový profil značky Vína z Moravy, vína z Čech a byl integrován do domovské stránky vinazmoravy.cz / vinazcech.cz.

Foto archiv autora

Projekt podpory a propagace vinařské turistiky na jižní Moravě a v Čechách NVC realizovalo po celý rok 2011 projekt propagace a podpory vinařské turistiky, financovaný z prostředků Vinařského fondu a z reklamy v průvodcích „To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě a v Čechách“. Přehled hlavních aktivit tohoto projektu: • Byla dokončena čtvrtá etapa projektu certifikace objektů vinařské turistiky.

Obchod vínem

• •

Celkem 23 podnikatelských subjektů přihlásilo k certifikaci 49 zařízení v kategorii vinařství, vinný sklep, vinotéka, vinařské ubytování a vinařská restaurace. Třicet z nich nakonec vyhovělo certifikačním kritériím. Byly dokončeny tištěné materiály projektu „Krajem vína“ – vinařská turistika pro rok 2012, za financování Vinařského fondu a spolufinancování zaplacené reklamy. Samostatným projektem byla řešena medializace vinařské turistiky. Byla navázána spolupráce se studenty VŠ v oblasti průzkumu trhu. Byl zadán úkol studentům magisterských navazujících studií, kteří se chystají předložit diplomovou práci zaměřenou na marketingový výzkum.

Propagace moravských a českých vín v zahraničí • V roce 2011 pokračovalo NVC za podpory Vinařského fondu v zajišťování společné účasti vín z ČR na prestižních zahraničních soutěžích vín. Celkem bylo za rok 2011 zasláno 1 253 vzorků na 11 soutěží vín. • NVC zajišťovalo národní expozice moravských a českých vín na veletrzích ProWein Düsseldorf a Danubius Gastro v Bratislavě. Tyto aktivity byly financovány z prostředků Vinařského fondu. Další aktivity na podporu moravských a českých vín ve spolupráci s Vinařským fondem • NVC se podílelo na projektu propagace mladých vín pod značkou „Svatomartinské“ – zajišťovalo zejména hodnocení vín, komunikaci s vinaři, distribuci propagačních materiálů a spolupráci na PR aktivitách. Hodnoceno bylo 444 vín.

Foto archiv autora

466

Praktické školení v rámci projektu „Sommelier junior“

Pokračovala spolupráce s VF a agenturou Comtech – spolupráce a příprava tiskových materiálů a další aktivity.

Projekty vzdělávání z prostředků EU Významná část aktivit NVC probíhá za podpory prostředků EU. Jedná se zejména o: • projekt „Sommelier junior – následné vzdělávání“ (e-learningové vzdělávání s praktickými semináři); • projekt „Moderní vinař – vzdělávání pro úspěch na současném trhu“ – e-learningové vzdělávání zaměřené na vinaře a vinohradníky; v roce 2011 byla podána žádost, realizace projektu začala v roce 2012; • projekt „Potenciál a jeho využití v rozvoji vinařské turistiky v ČR a SR“; • projekt „Sekundární produkty révy vinné – nové turistické lákadlo vinařských regionů“. Další aktivity v roce 2011 • NVC kompletně převzalo organizaci mezinárodní soutěže vín „Grand Prix Vinex“. Byla vytvořena nová grafika soutěže, samostatná webová stránka, nové medailičky na vína atd. • Úspěšně pokračoval provoz systému NVC pro hodnocení vín na počítačích. Systém se skládá z originálního softwaru, serveru a 36 netbooků. Tento systém se stal v krátké době standardem při hodnocení nejprestižnějších soutěží vín v ČR, konaných v degustačním pracovišti NVC i mimo něj. Systém byl kromě české, německé a anglické jazykové verze rozšířen také o verzi francouzskou. V roce 2011 byl systém použit na 25 soutěžích a hodnoceních vín. • NVC vydalo aktualizovaný dotisk knihy „Sklepní hospodářství“. Kompletní výroční zprávy, vč. archivu výročních zpráv za další uplynulé roky, jsou volně ke stažení na webových stránkách NVC www.vinarskecentrum.cz, v sekci „O nás, aktivity NVC“.

Prezentace našich vín na Pražském hradě

Pavel Krška, Národní vinařské centrum, Valtice


Obchod vínem

Vinařský obzor (9/2012) 467

Svatomartinské 2012 – informace pro vinaře Již poosmé bude Vinařský fond spolu s Národním vinařským centrem organizovat společnou propagaci mladých moravských a českých vín pod známkou „Svatomartinské“. Od roku 2005, kdy známku získal Vinařský fond, se počet prodaných vín zvýšil z původních několika desítek tisíc láhví až na zhruba dva miliony láhví v loňském roce.

Tuto známku mohou využít všichni registrovaní vinaři v ČR – samozřejmě za předpokladu splnění podmínek pro udělení licence, které stanoví Vinařský fond. Jedná se zejména o: Druhy vín pro známku „Svatomartinské“ Stejně jako v loňském roce se pod známkou „Svatomartinské“ mohou vyrábět tyto typy vín: a) bílé – odrůdy Müller Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský; b) růžové a klaret – odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké; c) červené – odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Jednotlivý typ vína je možné vyrobit z každé uvedené odrůdy či z libovolné směsi (cuvée) uvedených dvou odrůd u každého typu. Senzorické hodnocení vín Další podmínkou je dodržení analytických a senzorických standardů (objem alk. max. 12,5 % u bílých vín, růžových vín a klaretů, resp. max. 13 % u vín červených; dále „suché“ podle vinařského zákona atd.) Další podmínkou je senzorické schválení každého vína komisí odborníků, která posoudí, jestli je víno senzoricky v pořádku a také jestli odpovídá požadovaným senzorickým standardům pro Svatomartinská vína. Senzorické posouzení proběhne v Národním vinařském centru ve druhé polovině října (přesné termíny pro dodání vzorků a přihlášek budou uveřejněny na webových stránkách). Podmínkou je online přihlášení vína prostřednictvím webové stránky www.elwis.cz. Vzorek představuje 3 zapečetěné láhve 0,75. Spolu s přihláškou, vytištěnou z registračního systému a podepsanou, dodá vinař také vyplněnou „licenční smlouvu“, která bude potvrzena podle výsledků senzorického hodnocení jednotlivých vín. Registrační poplatek činí 500 Kč + DPH za každé víno a je určen na pokrytí nákladů spojených s organizací senzorického hodnocení v Národním vinařském centru.

Etikety a záklopky se známkou „Svatomartinské“ Spojovacím prvkem pro Svatomartinská vína je uvedení této známky na etiketách. Vinař může buď použít „bianco“ etikety s dotiskem svých údajů, nebo aplikovat známku „Svatomartinské“ na své etikety – samozřejmě s dodržením závazného logomanuálu značky. Dalším povinným prvkem bude použití společných smršťovacích záklopek nebo šroubových uzávěrů, které bude VF distribuovat prostřednictvím vybraného dodavatele. Společná propagační kampaň Vinařský fond bude vinařům zdarma poskytovat propagační materiály určené pro konečná prodejní místa (vinotéky, restaurace): tj. plakáty, letáčky, stojánky na stůl atd. Materiály budou rozděleny jednotlivým vinařům na základě návratky, případně podle počtu láhví deklarovaných v přihlášce, a budou k vyzvednutí v kanceláři NVC ve Valticích. Materiály budou k vyzvednutí od konce října v NVC. Přesný seznam materiálů a počty kusů pro jednotlivé vinaře budou upřesněny. Zároveň bude Vinařský fond zajišťovat obecnou komunikační kampaň pro známku „Svatomartinské“ podobně jako v minulých letech.

Součástí propagace Svatomartinských vín budou společné prezentační akce pořádané jak Vinařským fondem (Brno, Praha, Bratislava), tak jednotlivými městy či soukromými pořadateli. Termín pro uvedení Svatomartinských vín na trh Mladá vína se známkou „Svatomartinské“ mohou být uváděna na trh (k prodeji konečnému spotřebiteli či ochutnávkám) nejdříve v neděli, 11. listopadu 2012. Každý vinař musí zajistit, aby také jeho distributoři dodrželi tento termín. Konkrétní informace pro vinaře (technické podmínky udělení licence, návrh licenční smlouvy, objednávka etiket a uzávěrů, logomanuál atd.) budou průběžně zveřejňovány na webové stránce www. vinazmoravy.cz, resp. www.vinazcech.cz v sekci „Aktuality > Pro odborníky“. Velmi doporučujeme všem vinařům (kteří to zatím neudělali), aby si registrovali svůj e-mail pro automatické zasílání nových aktualit z této stránky (registrace v sekci „Aktuality > Novinky e-mailem“). Sledujte také webovou stránku www.elwis.cz, kde budou zpřístupněny online přihlášky pro přihlašování vín k senzorickému posouzení. Pavel Krška, Národní vinařské centrum

Vinařský marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5 Překlad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinařském marketingu, jeho zákonitostech, složitostech a významu s velkým zaměřením na praxi. „Podle poznatku, že doba od uvedení produktu na trh až po jeho vymizení trvá zhruba tři roky, by měla tato kniha být především v souvislosti s kulturou stolování velkou realizační pomůckou při všech strategických marketingových opatřeních pro žáky a studenty, ale hlavně pak pro praktické vinaře. Všechny oblasti průzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velkým zaměřením na praxi.“ (z předmluvy autora).

216 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz


468

Vinařský obzor (9/2012)

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském oboru před 100 lety… Úřady, jež pečují o vinařství na Moravě I. Zemský výbor Markrabství moravského Do roku 1900 měl zemský výbor Markrabství moravského veškerou agendu vinařskou. R. 1900 přepuštěno bylo zemědělské radě rozdělování státní a zemské subvence na potírání škůdců vyjma révokazu. Země spolu se státem udržují státní a zemské révové školky vzorné, dále udělují subvence na vzorné vinice obecní nebo jednotlivců, nezúročitelné půjčky na zakládání nových vinic, hradí poloviční náklad na sirouhlík, udělují řízky a kořenáče americké, štěpované sazenice, subvence na vydávání vinař. časopisu a brožur, podpory na vinařské kursy, vinařská družstva atd. Stát se zemí měly do roku 1909 smlouvu o potírání révokazu a podporování vinařství na Moravě, od té doby smlouva nebyla obnovena, stát zvýšil podporu z 28 000 K na 40 000 K, země z 28 000 K na 42 000 K. S touto podporou nakládá zemský výbor samostatně na základě odborných dobrozdání c. k. vinař. inspektorátu a komisariátu. Tu nutno připomenouti, že od té doby zvláště mnoho vykonáno po české území vinorodé od zem. výboru, na př. rozšíření st. a zem. révových školek, zaopatření dostatečného materiálu podložkového a štěpovaných sazenic, zařízení rychlicích skleníků, rozdávání zdarma sazenic chudým vinařům, zřízení instruktorů, udělení podpor kursistům, udílení podpor na vinařské brožury, zřízení vzorného ústřed. sklepu atd. Požadavky českého vinařstva jsou teď lépe obstarávány, než bylo dříve. II. C. k. vinařský komisariát v Hodoníně Zprvu r. 1897 vláda zřídila na Moravě c. k. úřad vinařský, zv. „C. k. technická správa ku potírání révokazu“ se sídlem ve Znojmě, jež změněna (r. 1900) v „C. k. vin. inspektorát“ ve Znojmě, na to v Brně. Pro české území vinorodé byl při inspektorátu ustanoven vinařský assistent (r. 1900 p. Ant. Markant), na to v r. 1905 c. k. st. vin. komisař v Hodoníně, jenž dnešního dne jest úplně nezávislý a samostatný. C. k. vinařský komisař, jenž má vrchní dozor nad st. a zem. révovými školkami, rozděluje amer. révu a šlechtěnou, podává dobrozdání při každé akci vinařské zem. výboru, koná četné kursy a přednášky, udílí rady odborné při vinohradnictví a sklepnictví atd. Činnost komisariátu jest známá mezi naším vinařstvem. K ruce má komisariát vinařského instruktora. Sídlo komisariátu jest v Hodoníně. III. Zemská komise pro záležitosti vinařské na Moravě (1903–12). Tato zemská komise pro záležitosti vinařské na Moravě byla zřízena nařízením c. k. mi-

nisterstva orby ze dne 13. prosince 1902 na místě dřívějšího poradního sboru „zemské komise pro záležitosti révokazové“. Zasedají v ní zástupcové vlády, zemského výboru, odborní znalci vinařstí, učitelé vinařských škol a zástupci čes. i něm. odboru zem. rady. Tato komise pravidelně se svolává každého roku v prosinci k sezení, v němž podávají se zpráva zemědělského referenta místodržitelského, zprávy c. k. vin. inspektora a komisaře, zprávy o kursech a přednáškách vinařských, návrhy úřadů vinařských a členů. V sezeních těchto komisí probrala se celá řada důležitých požadavků a snah, čelících jednak k povznešení vinařství moravského vůbec, českého pak zvláště. Tak i mnohý požadavek zem. vin. spolku byl v této komisi tlumočen a přijat. Podobně český odbor zem. rady svými zástupci zasahoval vlivně ve prospěch českého vinařství. Mezi 14–15 členy bývá 5–6 členů českých. Podrobné protokoly jsou otištěny ve výročních zprávách čes. odboru zem. rady a jsou obrazem činnosti státních úřadů vinařských. Jmenovitě vykazují podrobnou činnost v přednáškách a kursech vinařských, o stavu révy, o zkušenostech s americkou podložkou atd. IV. Činnost českého odboru zemědělské rady pro Markrabství moravské ve vinařství (1900–1912) Čes. odbor zemědělské rady pro M. m. již v r. 1899 domáhal se práva vésti celou agendu vinařství českého na Moravě, ale dostalo se mu v r. 1900 jen rozdělování subvence státní a zemské na hubení škůdců révových vyjma révokazu. Subvence tato obnáší každého roku státní 8000 K, zemská 800 K; rozdělovala se dle klíče 56:44, totiž odbor český 56%, německý 44% obdržel, od roku 1907 dle klíče 60:40. Subvenci tuto rozděloval český odbor zem. rady na hubení peronospory (modrá skalice, stříkačky), oidia čili černé rudy (síra, sírové rozprašovače), na mrazové stanice, na obaleče révového (svítilny a hadice zastřikovací na červa v hroznech). Subvence byla částečně udílena peněžitě (1900, 1901, 1902), v roce 1900–1902 v síře a rozprašovacích sírových, dále stále v stříkačkách a modré skalici. V r. 1900–1903 byly veškeré přístroje a hubicí látky dávány obcím nebo okres. hospod. spolkům zdarma, od r. 1904– 1909 za třetinu kupní ceny, od r. 1910 za polovinu kupní ceny. Tímto doplácením docíleno bylo, že mnohem více modré skalice i stříkaček dostalo se četným žadatelům poměrně za lacinou cenu. Zvláště dodávaly se našemu vinařstvu výborné stříkačky Nechvílovy (1900–1903 zdarma, 1904–1906 za 8 K, 1907–1909 za 10 K, 1910–1912 za 15 K). Rovněž jakost modré skalice byla vždy nej-

lepší. Úhrnem rozdělil český odbor českému vinařstvu od r. 1909–1912 121 610 kg modré skalice, 2572 stříkaček, 8780 kg síry, 171 sírových rozprašovačů, 30 svítilen, 6 601 K na hotovosti, celkem za 60 160 K. Státní subvence mnohý rok musil český odbor se důrazně domáhati. Subvence tato velice mnoho prospěla českému vinařství v boji proti peronospoře a má dosud veliký význam. Vedle toho podporoval český odbor zem. rady vinařské kursy a výstavy. Na vinařské výstavy (čistě vinařské i smíšené počtem 10) poskytl 2650 K subvencí, dále 2 stát. diplomy, 15 st. stř. medailí, 22 st. bronz. medailí, 7 dipl. zeměd. rady, 14 stř. med. z. r., 28 vel. bronz. med. z. r., 44 mal. bronz. med. zem. r. Mimo to zasahoval čes. odbor zeměd. rady přímo i nepřímo v mnohé otázky vinařství moravského vůbec a českého zvláště, byl častým, svědomitým a rázným tlumočníkem požadavků a snah českých vinařů, jmenovitě četná podání zem. vinařského spolku tlumočil na vyšších místech. Zejména domáhal se samostatného státního vinařského úřadu inspektorského pro české území, stanovil normální výběr odrůd révových pro české území, úsilovně hájil používání státní subvence na hubení škůdců, domáhal se slevy daně pro nově založené vinice, podal dobrozdání o vyučování vinařství na obecné škole a o prováděcím nařízení k zákonu o obchodu vínem, domáhal se úsilovně veškeré agendy vinařské a dále jednoroční rol.-vin. školy v Kloboucích atd., jak podávají jeho výroční zprávy četné doklady v odstavci „Vinařství“. Zvláště budiž vzpomenuto záslužné činnosti jeho zástupců v zem. komisi pro záležitosti vinařské na Moravě, pp. dr. Václ. Perka (1904–1906) a dr. Fr. Drbala (1907–1909), dále zesnulého inspektora Fr. Suchého, jenž řídil vinařský referát v čes. odboru z. r. Zdroj: Vinařský obzor č. 9/1912, str. 164– 165

Význam Ryzlinku rýnského a Sylvánského zeleného pro moravské vinice Novodobé vinařství razí sobě nyní cestu dvojím směrem. Jedni vinařští odborníci hlásají, že jen odrůdy bohatě rodící, třeba dávají víno méně cenné jakosti, udrží naše vinařství a zachrání vinaře před zadlužením. Druzí odborníci s celým úsilím snaží se prosaditi zásadu, že jen odrůdy nejušlechtilejší jsou schopny uvésti vinařství opět do pravidelných kolejí. Kdo z nich má dnes pravdu, nemůže nikdo rozhodnouti, prostě proto ne, poněvadž nikdo do budoucnosti


Vinařská historie

nevidí. Francie nám sice ukázala, jak osudnou může býti jednostranná zásada „jen hodně vína“; avšak poměry vinařské u nás jsou poněkud jiné než v teplé Francii. Patrně, že zastavíme se na poloviční cestě a učiníme kompromis mezi odrůdami ušlechtilými a odrůdami méně cennými, avšak bohatě nesoucími. Vinařská Morava při svém obrodu po pohromě peronosporové a révokazové musí této otázce věnovati zvláště pečlivou pozornost. Zde budiž jen poukázáno na význam dvou odrůd bílých pro vinařství moravské, ovšem bez ohledu na podložku americkou: na Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené. První nejušlechtilejší odrůdou jest Ryzlink rýnský (Lipka), který patrně již ve 13. století kláštery na moravském Slovácku byl ve vinicích vysazován. Nelze upřít, že Ryzlink rýnský staletým pěstováním téměř na jednom a témže místě zdegeneroval čili se zvrhl, t. j. ztratil na své síle životní, nejsa schopen dávati již takové úrody, jaké poskytoval ještě před 50 roky. Zvláštností však jest to, že neutrpěl v nejmenším na své jakosti, spíše možno tvrditi, že poskytuje nyní vína ještě lepší jakosti, což by se také dalo malou úrodou částečně vysvětliti. Ryzlink jest nejistou odrůdou v době květu, neboť zpravidla na Slovácku sprchnul. Příčiny tohoto sprchnutí nemohou býti vinaři slováckému lhostejné hlavně z toho důvodu, poněvadž nespočívají jedině ve chladném a deštivém počasí, nýbrž též v keři samém. Vinař může se o tom přesvědčiti, když vyznačí sprchlé keře ryzlinkové a druhým rokem sleduje na nich květ. Sprchne-li vyznačený keř opět i za pěkného počasí, pak zpravidla spočívá vada v ústrojí keře, který není schopen vyvinouti plody, a doporučuje se takové vymýti a nahraditi potápěnci (obloukem) z keře, který lépe odkvétá. Mohu tvrditi, že vinice na Slovácku mají 50 % sprchláků u Ryzlinku. Jak důležitým jest výběr réví z dobře odkvétajících keřů ryzlinkových, zejména též výběr roubů ku šlechtění, netřeba blíže odůvodňovati. Vzdor těmto špatným vlastnostem ryzlinkovým musíme tuto odrůdu na mor. Slovácku doporučovati ku dalšímu pěstování, neboť dává zde vína namnoze výborné jakosti. Nesmíme přehlížeti v honbě za odrůdami bohatě rodícími, že na Slovácku byl to vždy Ryzlink rýnský, který dodával a dosud dává vínu slováckému ony nejlepší vlastnosti, kterých jiné odrůdy postrádají. Jest to zejména jemná kořennost jen Ryzlinku vlastní a zvláštní vůně, která za dokonalého uzrání hroznů činí toto víno velecenným pro obchod. Bzenec, V. Blatnice, Domanín, Dolní Bojanovice, Lípov, Mutěnice (v Mutěnicích vyniká též dobrá domácí odrůda „Budinka“), Polešovice, Syrovín, Archlebov, Strážnice, Kyjov a mnohé jiné obce slovácké pěstovaly

a namnoze dosud pěstují cenná vína pro obchod, v nichž odborník skorem vždy rozpozná převahu Ryzlinku rýnského. Ryzlink při své bohaté kořennosti má též značné množství kyseliny, která u ročníků špatnějších činí víno drsným a pro jisté kruhy společenské v tomto stavu není pitným. Doporučuje se tudíž, aby Ryzlink byl sázen jen do nejlepších poloh viničních, jakož i aby sbírka prováděla se co nejpozději. V půdách chladnějších, byť i poloha byla vhodnou, jest čistá sadba Ryzlinku dosti riskantní, an v létech, pro uzrání hroznů nepříznivých, Ryzlink v těchto půdách vyvinuje neobyčejné množství kyseliny a stává se pro reelní obchod neschopným. Veliké zásoby takového vína musí se pak spotřebovati doma, čímž celkové hospodářství viničné v dotyčné obci vždy utrpí. Pro podobné kraje vinařské jest výbornou doplňovací sadbou k Ryzlinku rýnskému Sylvánské zelené (Cinyfál – cinyfádl), případně i Chrupka bílá. Přesvědčil jsem se o tom zejména ve viničném hospodářství zvěčnělého poslance J. Pavlici v Hroznové Lhotě. Vinice Pavlicovy nacházely se ve velmi chladné půdě, obrácené polohou téměř k severu, a pěstoval zde Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Chrupku bílou (zde „Tokaj“ zvanou), Burgundské bílé, Tramín a Portugalské modré, Ryzlink míval vždy tříděný zvlášť, neboť jako starý praktik věděl, že to jest víno nejlepší. Jednou však přišla pohroma peronosporá, Ryzlink nevyzrál dostatečně a víno nebylo pro kyselinu k pití. Náhodou přijel jsem do Hr. Lhoty a Pavlica jako obyčejně vedl mne do búdy, co jako tomu řeknu. Ryzlink musil se pak smísiti se Sylvánským i Chrupkou bílou, a tato směs po čase se dobře spotřebovala. Od té doby lisoval Pavlica Ryzlink se Sylvánským, některý rok přidával i mošt z bílé chrupky a docílil pak vína lahodného a velmi dobrého. Sylvánské zelené jest odrůda, která dobře odkvétá, a volíme-li sazenice z úrodných keřů, přináší na Moravě každoročně slušnou úrodu. Vyzrává i při špatnějším počasí a kyselost moštu oproti Ryzlinku jest mnohem menší, takže navzájem tyto dvě odrůdy vhodně se doplňují. Má ovšem také své vady jako všecky odrůdy révy, zejména réví bývá napadáno černou spálou, a není-li dobře vyzrálé, v zimě namrzne. Tyto pro vinaře nepříjemné vlastnosti vyskytují se ovšem i u jiných odrůd, jak na př. u Portugalského. Řez snese Sylvánské zelené jen krátký (čípky o 2–3 očích), při dlouhém řezu záhy ztrácí dřevo, kdežto Rýzlink opět vyžaduje řez dlouhý. …

ANT. MARKANT, st. skl. inspektor, Praha. Zdroj: Vinařský obzor č. 9/2012, str. 175– 179

Vinařský obzor (9/2012) 469

Historické události a osobnosti ve vinařství – zářijová výročí 11. září 1912 uplynulo 10 let od založení Zemského vinařského spolku pro Markrabství moravské v Bzenci. Na oslavu bude organizována pracovní schůze spojená s otevřením vzorného sklepa. 1912, Vinařský obzor roč. 6, č. 8, str. 138, č. 9, str. 151–161, a č. 10, str. 192–200, dále rok 2002, roč. 95, str. 531 V rozsáhlém článku podán přehled o činnosti ZVSMM od založení (1902) do současného roku. 1922, Vinařský obzor roč. 16, č. 15, str. 1932–1949 Prof. Bedřich Pštross, ředitel Zemského pomologického ústavu v Praze-Ruzyni, zemřel náhle 25. září 1942. Je znám též vinařům z Moravy, kde byl vinařským inspektorem v Mutěnicích a dlouholetým činovníkem vinařského spolku. 1942, Vinařský obzor roč. 36, č. 6, str. 159, a č. 11, str. 178–182 Ing. Václav Křivánek se 2. září 2002 dožil 75 let. Byl velmi činný ve šlechtění révy v ŠSV v Polešovicích. Spolupracoval s Ing. Gašparem Vanekem na protivirovém ozdravováním révy. Byl členem šlechtitelské rady, velmi aktivní ve výboru Moravínu, dále byl znám aktivní přednáškovou činností, odbornými články, brožurami a při organizaci seminářů. Z jeho novošlechtění jsou známy Muškát moravský, Pola, Vitra, Olšava a podnož Amos. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 9, str. 442 Ing. Václav Hlaváček oslavil 22. září 2002 své 50. narozeniny. Po studiích na SViŠ ve Valticích a VŠZ obor zahradnický v Lednici byl jako agronom-specialista v zemědělském družstvu v Hustopečích. Zde byl uznávaným odborníkem. Po roce 1991 byl uvolněn do funkce předsedy Okresní agrární komory v Břeclavi, po transformaci zemědělského družstva zastával funkci předsedy a v roce 1997 byl zvolen ředitelem Agrární komory ČR, kde byl též velmi aktivní. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 10, str. 480 Doc. RNDr. Ing. Marie Kyseláková, CSc., oslavila 23. září 2002 své 60. narozeniny. Po absolvování mělnické školy pracovala krátce v moštárně statku ve Smiřicích, pak ve vinařství Státního statku v Mutěnicích. Po nastoupení na vinařský ústav VŠZ v Lednici dálkově vystudovala Vysokou školu zemědělskou a pak ještě Univerzitu J. E. Purkyně v Brně. Na zahradnické fakultě MZU je činná dodnes. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 10, str. 489 Josef Černý zemřel 6. září 2002 ve věku 92 let. Po studiu na mělnické škole prošel více zahradnickými podniky od Průhonic a Klobouk u Brna, pak jako vinařský inspektor pro sklepní kontrolu, krátce spolupracoval s ŠSV ve Znojmě, pak v Prosiměřicích. Byl činný též v Českém zahrádkářském svazu, mimo přednášky napsal též mnoho odborných článků i knihy. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 10, str. 400 Jaroslav Rezl se narodil 8. září 1937. Po absolvování SViŠ Valtice krátce pracoval ve VZ ve Velkých Bílovicích, pak přešel do Zeleniny Brno, kde pracoval až do důchodu. Věnoval se zpěvu a hudbě již od studií, pak byl v různých kroužcích (Broln, Slovácký ve Vel. Bílovicích aj.). Měl vlastní vinohrady a byl velmi aktivní v Moravínu. Zemřel po svých 65. narozeninách. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 12, str. 594 Podle uvedených pramenů zpracoval Ing. Drahomír Míša


470

Vinařský obzor (9/2012)

Enogastronomie

Hovězí maso v gastronomii

Co ovlivňuje kvalitu hovězího masa? Obecně je kvalita masa pojem, který má různý význam, minimálně podle úhlu pohledu, kterým je posuzováno. Přesto však, jsou jisté znaky, které tvoří kvalitu a platí obecně. Zájmy konzumenta na kvalitě masa jsou vyjádřeny chutí a vůní masa (aroma), křehkostí, barvou, celkovým vzhledem a pochopitelně hledisky nutričními, mezi něž patří obsah tuku. V určitých souvislostech je kvalita masa relativní, neboť je možné z částí masa, které jsou obecně chápány jako méně kvalitní, připravit vynikající pokrm. S kvalitou je úzce spjata řada intravitálních vlivů působících na zvíře za života (intra vitam), tedy během výkrmu, při přepravě a v době před porážkou a zpracováním. Vliv na jakost a produkci masa má i živočišný druh, plemeno, pohlaví, věk, ranost kastrace, způsob výživy, úroveň výživy, nemoci, použití léků, únava, hladovění, podmínky při přepravě a stres. Rozdíly mezi zvířaty ustájenými a pasenými jsou známy. U odchovu volně pasených zvířat je zvýšená otužilost a odolnost proti zevním podnětům, jejichž působení pak nemívá za následek stres zvířat. Intenzita svalového pohybu skotu při pastevním chovu je zásadně odlišná od chovu stájového. Přirozeně tímto způsobem nelze dosahovat extrémně vysokých denních přírůstků, maso vyzrává na zvířeti pomaleji a rovnoměrně, což se opět příznivě projevuje v jeho lepší kvalitě. Výrazným rysem pastevního chovu je absence jakýchkoli krmných komponentů, čímž v této souvislosti vystupuje do popředí tzv. přirozený způsob výroby masa přírodním způsobem. Posledním pilířem k dosažení vysoké kvality je nepochybně šetrné zacházení se zvířaty v době bezprostředně před porážkou a na jatkách s využitím optimálně nastavené technologie jatečného opracování. Obsah extraktivních látek není příliš velký, přesto pro vytvoření chuti a aroma masa, typických pro hovězí maso, mají velmi významnou roli. Ze skupiny těchto chemicky nesourodých látek vyniká zejména význam kyseliny inosinové. U hovězího masa je dále pro senzo-

Foto archiv autorů

Hovězí maso je v gastronomii oblíbené hlavně pro svou intenzivní a výraznou chuť. Pro člověka je důležitým zdrojem bílkovin, které poskytují základní aminokyseliny důležité pro zdravý růst. Tyto esenciální aminokyseliny jsou v optimální formě a lidské tělo si je nedokáže vyprodukovat samo, proto musí být přijímány s potravou. Maso je též významným zdrojem železa, zinku a řady vitamínů B. Z největší části je tvořeno příčně pruhovanou svalovinou, dále tukem a vazivovými částmi. Kvalita svaloviny závisí na jemnosti svalových vláken a obsahu tuku. Mladé kusy mají vlákna jemnější, a proto bývá jejich maso měkčí a chutnější. Jednotlivé části jatečného skotu jsou velmi rozdílné a vyžadují správný způsob přípravy, má-li být výsledek chuťově přesvědčivý.

Tatarský biftek

rické znaky významný podíl aminokyselin a peptidů. Na specifickou a vysokou úroveň senzorických znaků u skotu má vliv rovněž kastrace, která je obligátní součástí chovných technologií. Kastrace se provádí pouze u býčků, kde se předpokládá dosažení nejvyšší kvality masa. Kastrovaní samci vykazují současně vysokou konverzi živin a vyšší přírůstky (spolu s jemnějším charakterem svaloviny) souvisejícím s celkově klidnějším způsobem života kastrátů. Zrání masa je významné a nedoceněné Po porážce zvířete dochází ve svalovině k mnoha biochemickým procesům. Přibližně dvě hodiny po porážce se maso nazývá „teplé“, kdy ještě nedochází k velkým změnám, spotřebovává se zejména poslední kyslík. Není to ale ještě maso pro přímou úpravu s typickou kvalitou, vůní a chutí. Když se vyčerpá poslední kyslík, přecházejí procesy na anaerobní. Tato fáze trvá téměř dva dny od porážky. Vyčerpávají se zásoby glykogenu (zásobárna energie) a tvoří se kyselina mléčná, která způsobí kyselejší prostředí a pokles pH. Svalová vlákna se stahují a svalovina ztrácí pružnost a je tuhá. Maso v této fázi je naprosto nevhodné k jakémukoli kulinářskému využití. Kyselina mléčná se postupně odbourává, zvyšuje se vaznost svaloviny a ta nabývá měkčí a křehčí konzistence. Bílkovinné makro-

molekuly jsou odbourávány na stále nižší a nižší meziprodukty, které vytvářejí typickou vůni, chuť a texturu zralého masa. Nezbytnou součástí tohoto složitého procesu je dodržování přesných teplot, vlhkosti, doby a způsobu opracování masa. Také zde hraje roli plemeno, věk, způsob chovu, krmení, fyzická kondice i pohoda chovaného zvířete, zejména bezprostředně před porážkou. Délka zrání závisí na mnoha okolnostech a zejména na teplotě prostředí. U hovězího masa může probíhat i několik týdnů, abychom dosáhli nejvyšší kvality. Zrání může probíhat za zcela odlišných podmínek, proto rozlišujeme tzv. suché a vlhké zrání masa. Z běžné spotřebitelské praxe jsou známy ještě metody urychlování zrání: mechanické, chemické a enzymové. Odpovídající suché zrání je ekonomicky podstatně náročnější a trvá delší dobu než vlhké zrání. Maso určené k suchému zrání se zavěšuje (půlky, popř. ve čtvrtích) v naprosto čisté chladírně při přísně kontrolované teplotě od 0 °C do +3 °C a příslušné vlhkosti na dobu od dvou do čtyř týdnů. Během procesu zrání nastává odbourávání struktur svalového vlákna, později i pojivové tkáně svalu. Tyto biochemické reakce jsou vyvolány enzymy přítomnými ve svalu a vedou ke zlepšení křehkosti masa. Při vlhkém zrání je maso děleno na jednotlivé svalové partie, které se zabalí do plastové fólie. Tato technologie omezí možnost kontaminace i ztrát vody osycháním. Nevýhodou oproti suchému zrání je zvýšená ztráta tekutin při tepelné úpravě, jež je způsobena pod tlakem ve vakuovaném mase. Vytažená voda ze struktury masa se po odeznění rigoru mortis není již schopna dostatečně navázat na bílkoviny. Patrný rozdíl je také v méně výrazné chuti oproti masu odleželému suchou metodou. Přednost lze naopak spatřovat ve snadném transportu. Při dodržení udržovací teploty od –1 °C do +1 °C, při které probíhá pozvolné zrání, je výsledkem maso vysoké kvality, a to jak po stránce dlouhé údržnosti (až čtyři měsíce), tak i křehkosti, šťavnatosti, aroma i chuti. Maso balené vakuově je nutné zhruba


Enogastronomie

Mramorování – tuk mezi svalovými vlákny ovlivňuje křehkost masa Mramorování masa tedy výskyt intramuskulárního tuku, který se nachází v mase mezi svalovými vlákny, je vlastnost, která má pro hovězí maso zásadní význam. Dodává mu totiž to, co by v případě velmi libového masa zcela scházelo a činilo by je pro jisté způsoby kulinářské úpravy nepoužitelným – křehkost. Pro hovězí maso určené k přípravě steaků je jeho křehkost daná mramorováním naprosto neopomenutelnou vlastností. Současně má tuk v hovězím mase význam rovněž jako nosič aromatických látek. Některá masná plemena skotu mají přirozenou predispozici k vytváření jemných tukových žilek. Velmi výrazně vyvinutým mramorováním se vyznačuje japonský skot Wagyu z oblasti Kóbe. Struktura masa je ovlivněna nejen přírodním krmivem, ale také pivním potravním doplňkem a každodenní masáží svaloviny. Výsledkem je výrazně mramorovaná svalovina s velmi nízkým povrchovým tukem. Hovězí maso si velmi dobře rozumí s víny Hovězí maso vyžaduje, díky charakteru a intenzitě, stejně intenzivní víno. Bílkovina přímo dychtí po splynutí s tříslovinou obsaženou v červeném víně, ale někdy může být výborným doplňkem také plné a vyzrálé bílé víno. Obecně jsou k hovězímu masu vhodná všechna červená vína od středně vyzrálých, až po velká vyzrálá. Zde je několik vyzkoušených kombinací hovězího masa, které se doplňují se středně plnými víny z mnoha odrůd, např.: Pinot Noir, Merlot, Cabernet Moravia, Zweigeltrebe, ale také Svatovavřinecké, André nebo Frankovka. Dnes se již jen ojediněle vyskytují na jídelním lístku hovězí pečeně jako např. anglický rostbíf, které se výborně snoubí se Svatovavřineckým, André nebo také s Merlotem. Ke kuchařské úpravě steaků dobře ladí vína z odrůdy Cabernet Sauvignon. Mletá hovězí masa (pečená či smažená) chutnají dobře např. s mladou Frankovkou a Modrým Portugalem. Výjimku tvoří syrové hovězí maso, které se lépe snoubí s bílým vínem. V Burgundsku je běžné kombinovat carpaccio z hovězího masa s toasty, s mladším Pinot Blanc nebo s Chardonnay. Vynikajícím chuťovým zážitkem je však kombinace tepelně neupraveného masa v podobě tatarského bifteku, s plným bílým vínem z burgundských odrůd, např. vyzrálým Rulandským šedým, pozdní sběr, z Mikulovska.

Zbyněk Vinš a Pavla Burešová

Pohár podle prababičky Z gastronomie se pomalu a jistě stává nejpopulárnější národní hobby; vypadá to, že vaření jako odpočinková aktivita u nás předčí dokonce i sport – stačí se kolem sebe rozhlédnout – na návštěvách se kolektivně sestavuje menu, dámy v letech konzultují nejrůznější technologické postupy, přítelkyně a milenky komentují poslední díly seriálu Vaříme s Italem, listuje se lákavými gastropřílohami magazínů, doporučujících zaručeně ty nejlepší (samozřejmě snadné a rychlé!) recepty, a i ti objektivně kulinářsky neschopní muži aspoň v restauracích plánují víkendové grilování. Tento trend je, zdá se, nezvratný, a srovnáme-li jej s dávnými 90. lety, lidová tvořivost stylu „dej tam kečup a šunku, nemáš-li, měkký salám“ ustupuje rafinovanějším a stylově vybroušenějším postupům.

Nejčastějším omylem tuzemských kulinářských nadšenců je víra, že když chtějí v kuchyni vytvořit něco exkluzivního, musí sáhnout po exotických surovinách a otevřít kuchařku jiných národů, nejlépe z dalekých kontinentů. Není tomu tak, i z často běžných a obecně dostupných surovin domácí provenience lze vytvořit vrcholné gastronomické dílo a o tom, že v jednoduchosti je síla, snad není třeba nikoho přesvědčovat. Prostě, jsme doma tady, ve střední Evropě, končí léto, na zahradě dozrává ovoce a zelenina, na trhu se dnes už dá koupit skoro cokoliv, třeba i v bio kvalitě, a šikovná, tradiční hodnoty vyznávající hospodyně sáhne občas ráda na dno onoho pověstného šuplíku s recepty prověřenými dlouholetou praxí, často odkazovanými v ženské linii z generace na generaci, aby osvěžila rodinnou atmosféru unavenou rozvařeným kuskusem, vodnatým tiramisu, buchtoidní pizzou a podobnými kosmopolitními kreacemi. Proto v čase končícího léta nabízím čtenářům zajímavý rodinný recept, jehož původ se ztrácí někde v časech končícího Rakousko-Uherska a jehož exkluzivita je dána mj. i šokující jednoduchostí ve vztahu k vrcholně rafinovanému výsledku. Ovšem je třeba zdůraznit, že výsledný efekt je přímo úměrný kvalitě použitých surovin: zavařenina musí být opravdu z dokonale vyzrálých, černých višní, šlehačka hustá a vyšlehaná do tuha, čokoláda černá jak noc v Africe a hlavně pusinky musí být opravdu ty nejpusinkovatější, nadýchané, lehce krémově tónované, s křupavou krustou na povrchu a uvnitř hedvábně vláčné. Abych nezapomněl, nějaké červené fortifikované víno kolega vinař jistě zajistí, tady stačí jednoduchý ovocitý styl. Dobrou chuť.

Foto archiv autora

hodinu před zpracováním otevřít, aby působením vzduchu opět získalo pěknou červenou barvu.

Vinařský obzor (9/2012) 471

Suroviny (pro 4 osoby): 8 kalibrovaných pusinek (cca 7–8 g kousek), 4 dcl smetany ke šlehání, sklenička domácí višňové zavařeniny (jam, klevera), 0,5 dl červeného fortifikovaného vína (např. portské typu ruby), hořká čokoláda (min. 70%) Postup: Na dno kuželovitého skleněného poháru vložíme nahrubo rozdrcenou jednu pusinku (nebo dvě, podle velikosti poháru), na to přidáme dvě kávové lžičky višňové zavařeniny, rychle zakápneme trochou vína, poté přijde šlehačka tak, aby byl pohár skoro plný, a nakonec do šlehačky lehce vmáčkneme celou pusinku, kterou korunujeme několika hoblinkami černé čokolády. S aranžováním vrstev si trochu pohrajeme, nezapomeneme, že jíme i očima! Servírujeme okamžitě a v doprovodu téhož vína, které jsme použili při přípravě.

rodinný recept, zapsal Milan Magni


472

Vinařský obzor (9/2012)

Společenská kronika

Jiří Sedlo měl v srpnu padesát let Bývalý předseda Svazu vinařů ČR se narodil 30. 8. 1962 do rodiny absolventů vinařské školy ve Valticích. Jeho otec celý život pracoval ve vinohradnictví v JZD Velké Bílovice jako technik, vínem se zabývalo i devět předcházejících generací. Předci o sedm a osm generací dříve byli ve Velkých Bílovicích knížetem Lichtensteinem dokonce osvobozeni od „daně z vína“.

Jirka absolvoval střední školu v roce 1981 ve Strážnici (SZTŠ) a dále pokračoval na Vysoké škole zemědělské v Praze. O prázdninách se snažil v rámci možností poznávat na studentských praxích okolní státy (SSSR, Německá demokratická republika, Německá spolková republika – révové školky Freytag). Diplomovou práci zpracoval na tehdy vcelku ojedinělé téma „Využití mechanizačních prostředků při pěstování vinné révy“. Po absolutoriu pražské školy nastoupil na „studijní pobyt“ na školu brněnskou, agronomickou fakultu do Lednice. Během jeho povinné vojenské prezenční služby byla agronomická fakulta změněna na zahradnickou. Studijní pobyt pak spočíval tři semestry ve vedení cvičení ze zahradnické mechanizace u „výrobních zahradníků“ i „okrasných zahradníků“. Od ledna 1988 nastoupil jako vedoucí dopravy do Společného zemědělského podniku (SZP) Jižní Morava Velké Bílovice. V letech 1990–1992 přešel na místo výzkumného pracovníka Vědecko-výrobního sdružení Resistant, které se právě oddělilo od SZP Jižní Morava. Zde pracoval v oblasti přípravy a ověřování pravidel pro ekologické vinohradnictví, v Československu zcela nového tématu. Podnik však neměl dlouhého trvání, většina zaměstnanců se propouštěla. V roce 1992 odešel na půlroční stáž do Výzkumného ústavu ekologického zemědělství v Basileji, kde pracoval pod vedením šlechtitele Valentina Blattnera a současně měl k dispozici asi jednu z největších knihoven světa o ekologickém zemědělství a s tím souvisejících pokusech, kterou hojně navštěvoval s cílem dokončení disertační práce. V září nastoupil do vinařské školy ve Valticích jako učitel vinohradnictví, ale oproti jeho představám a poznatkům ze Švýcarska se na našich středních školách, oproti dřívějšku, mnoho nezměnilo, především ne motivace žáků. V červenci se opět na půl roku vrátil k Valentinu Blattnerovi. Tehdy tam byl při vzniku některých nových

odrůd – Cabernet Jura, Cabernet blanc, Pinotin. Mezitím byla ve Velkých Bílovicích založena Českomoravská vinohradnická a vinařská unie (ČMVVU), kde se stal členem představenstva. Sháněl se tajemník, a tak se na dálku dohodli, že až se vrátí domů, nastoupí od 1. 1. 1994 do funkce tajemníka. Unie se teprve tvořila, nebylo možné dohodnout pevnou pracovní dobu. Vše se řešilo v daném měsíci podle situace. Na druhou stranu mu to umožnilo v Praze v roce 1994 dokončit kandidátskou disertační práci na téma „Mechanizované technologie organického pěstování interspecifických kultivarů révy vinné v podmínkách ČR“. Pak už šlo o budování ČMVVU a později Svazu vinařů ČR. Zpočátku jezdil každou středu do Mutěnic za Ing. Břetislavem Paličkou, CSc., prvním předsedou Unie, a po vinařských podnicích – přemlouvat je ke vstupu. Časem si ČMVVU získala renomé a stala se partnerem nejdříve pro nevládní organizace a posléze i pro MZe. V roce 2000 byl zvolen předsedou Unie. Transformací na

Svaz vinařů ČR v roce 2004 a sjednocením prakticky všech organizovaných vinařů u nás se role tohoto zájmového sdružení v rámci ČR ještě posílila. V únoru letošního roku odstoupil z funkce předsedy Svazu a následně i ze všech funkcí na to navazujících. Zůstal jen členem redakční rady Vinařského obzoru. Za dobu práce v Unii/Svazu se mu podařilo mnohé. Většinou šlo o kolektivní práci představenstva, ale jeho podíl byl patrný. Na začátku bylo přijetí vinařského zákona, pak zrušení spotřební daně z vína, navázání kontaktů organizace s vedením ministerstva a státu, Parlamentu, vznik Registru vinic, vznik samostatného oddělení pro víno při MZe (později jen oddělení), vznik Vinařského fondu, vyjednávání o vstupu vinařství ČR do EU. Ani Národní vinařské centrum a Salon vín se neobešly bez podpory Svazu. A rozhodně ne jako poslední mohu uvést navázání kontaktů se zeměmi EU, které mají obdobné problémy. Úzké vztahy se svazy v Rakousku, Německu a na Slovensku navázal již v roce 1994, pak následovalo Maďarsko, Slovinsko, Alsasko a Champagne. Také vedl řadu různých národních a mezinárodních projektů – studie, překlady a knihy (např. Sklepní hospodářství, Velký vinařský slovník). V roce 1997 převzala Unie trochu dramaticky časopis Vinařský obzor. Vedl několik studií o vstupu vinařství ČR do EU, některé i s rakouskými odborníky. V roce 2004 stál v čele kandidátky zemědělců Česka za Stranu venkova do Evropského parlamentu – neúspěšně. Bral to jako výzvu, kdy vzniká něco nového a politické strany na to nebudou ještě dostatečně připraveny. Ukázalo se ale, že profesní podpora (Agrární komora ČR) ani pro EP nestačí, vše je nutné řešit prostřednictvím silné politické strany, a toho se nikdy nechtěl účastnit. Jirka se snažil v době výkonu funkce předsedy Unie/Svazu nezanedbávat nic podstatného. Tehdy byl místopředsedou Rady Vinařského fondu (předsedou byl náměstek


Společenská kronika

hejtmana a později hejtman JmK), předsedou správní rady Národního vinařského centra, o. p. s., členem představenstva Agrární komory ČR a OAK Břeclav, členem vědecké rady Zahradnické fakulty MENDELU, členem Rady školy SViŠ Valtice, členem představenstva AREV (Sdružení evropských vinařských regionů) a členem CEPV (Rada evropských vinařských odborníků při AREV), členem pracovní skupiny COPA/COGECA pro víno, členem poradní skupiny pro víno při Evropské komisi. Jednání COPA/COGECA probíhala pravidelně v Bruselu, stejně jako jednání poradní skupiny při Komisi, ta byla na DG AGRI. Jednání AREV a CEPV se uskutečnila vždy v nějakém vinařském regionu Evropy, jednou to bylo i v Brně. V roce 2008, kdy mu bylo vytýkáno, že všechny funkce stahuje na sebe, se části národních pozic vzdal. Převedl je většinou na tajemníka Svazu nebo na členy představenstva. Zbytek, který si ponechal, se snažil naplňovat 100% účastí a připraveností při jednáních. V roce 2012 se stal členem Americké asociace vinařských ekonomů (AAWE). Nyní pracuje převážně pro firmu Vinselekt Michlovský, a. s., a částečně pro Svaz vinařů, Národní vinařské centrum, o. p. s., Vinařský institut a Národní ústav odborného vzdělávání. Jirko, dovol mi, abych Ti jménem všech popřál všechno nejlepší v osobním životě, pracovní úspěchy v další etapě Tvého života a zejména pohodu a veselou náladu v rámci Tvé rodiny a nejbližších přátel. Symbolicky připíjím číší bílovického Veltlínu k Tvým 50. narozeninám. Martin Půček, tajemník SV ČR

Vinařský obzor (9/2012) 473

Stanislav Pláteník jubilantem Stanislav Pláteník se narodil 17. 10. 1941 ve Velkých Pavlovicích do zemědělské rodiny. Rodiče měli 5 ha pozemků včetně vinice a sadu. Již od mládí se věnoval hlavně práci, i když sport a škola mu také nebyly cizí. Byl předurčen stát se pokračovatelem selského rodu, a tak vystudoval Střední zemědělskou školu v Mikulově a poté i Vysokou školu zemědělskou v Brně, obor agro-fyto, kterou dokončil v roce 1966. Poté nastoupil do Moravských vinařských závodů jako vedoucí střediska zemědělské výroby. V roce 1971 se stal předsedou JZD Mikulov, které tenkrát obhospodařovalo 550 ha pozemků. Po sloučení JZD Mikulov s dalšími obcemi Mikulovska v roce 1975 se stal vedoucím střediska speciálních plodin a pak vedoucím celé rostlinné výroby. V roce 1983 se stal předsedou JZD Sedlec. Od roku 1988 pracoval jako agronom i zootechnik na Státním statku Mikulov,závod Drnholec. Od roku 1999 se vrátil zpět ke kořenům, stal se konečně soukromým zemědělcem, a naplnil tak svůj předurčený osud. S manželkou Milenou, se kterou se oženil v roce 1963, má tři děti – dceru Michaelu a syny Stanislava a Rostislava. Kromě vinohradnictví a vinařství – tedy činnosti, která se mu stala nejmilejším za-

městnáním, je jeho koníčkem myslivost a kynologie (cvičí již pátého německého krátkosrstého ohaře). I když trochu se zpožděním, rád se připojuji k mnoha gratulantům a dodatečně přeji vše nejlepší k životnímu jubileu. V Pavlovicích Velkých je kopeček, narodil se tam u sýpky syneček dali mu jméno Staníček. Sedlákem byl odmala, jak sudička kázala. Pole, louky, vinohrady od malička míval rád, proto šel studovat. A tak se nám Standa milý v Mikulově objevil, aby své vědomosti prohloubil a svůj osud zpečetil…

Vojtěch Pazderka, Mikulov

VINAŘSKÁ LABORATOŘ Kvalitní vína potřebují nejen talent a schopnosti Vašich technologů, ale také kvalitní a nikdy nekončící laboratorní kontrolu

Laboratoř akreditovaná ČIA

NABÍZÍME VINAŘŮM ROZBORY V KAŽDÉ FÁZI VÝROBY VÍNA:  Sledování průběhu kvašení - stanovení alkoholu a cukru  Sledování průběhu jablečno-mléčné fermentace - stanovení kyseliny jablečné, mléčné a vinné  Stanovení celkových kyselin, pH a mnoho dalších  Rozbory pro zatřídění na SZPI

Rozbory provedeme rychle a za velmi příznivé ceny Více informací podá Ing. Marcela Olbrechtová, tel: 737 214 652, email:olbrechtova@zameckevinarstvi.cz Zámecké vinařství Bzenec s.r.o., Zámecká 1508, 696 81 Bzenec, www.zameckevinarstvi.cz


Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

VÍNO NA ZDRAVÍ O alkoholu, jak se vstřebává, tráví a vylučuje – Počátky alkoholu a pití vína – Víno v lékařství – Vliv střídmého pití alkoholu na vznik a průběh různých nemocí – Celková úmrtnost a délka života u konzumentů alkoholu – Souhrn příznivých účinků alkoholu na zdravotní stav – Malá dávka alkoholu a jak často pít – Který alkoholický nápoj je pro zdravé srdce a cévy nejlepší – Mechanismus příznivého působení alkoholu – Snížení výskytu a úmrtnosti na srdeční a cévní choroby – Alkohol je buněčný jed – Pití vína a tělesná hmotnost – Nejvhodnější doba pro pití vína – Pití vína a ostatních alkoholických nápojů v české republice v Evropě – Závěrečná kapitola 248 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

182 Kč

Vady vína

315 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

206 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

VAZBA ROČNÍKU 1999 VAZBA ROČNÍKU 2000 VAZBA ROČNÍKU 2001 VAZBA ROČNÍKU 2002 VAZBA ROČNÍKU 2003 VAZBA ROČNÍKU 2004 VAZBA ROČNÍKU 2005 VAZBA ROČNÍKU 2006 VAZBA ROČNÍKU 2007 VAZBA ROČNÍKU 2008 VAZBA ROČNÍKU 2009 VAZBA ROČNÍKU 2010 VAZBA ROČNÍKU 2011 (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

292 Kč 292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 565 Kč 595 Kč 645 Kč

81 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

64 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

42 Kč

Velký vinařský slovník Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

641 Kč 98 Kč 98 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

315 Kč

Vinařský marketing

216 Kč

Zrání vína v sudech barrique

182 Kč

Pěstujeme révu vinnou

129 Kč

Citáty o víně MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest. Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 722 Kč

43 Kč

72 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

230 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

518 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

365 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

272 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

159 Kč

Trpké býti zdá se?

249 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

159 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

466 Kč

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

90 Kč

Víno a vinařství v dějinách islámu

352 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

154 Kč

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné

156 Kč

Pěstování révy vinné – Moderní vinohradnictví

499 Kč

Výsevní dny 2012

79 Kč

Setkání s vínem

219 Kč

Sklepy, búdy, presúzy

140 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel. 773 838 685, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/e-shop/knihy


Vinařské aktivity

Vinařský obzor (9/2012) 475

Slavnosti vína v Polešovicích a páté Top víno Slovácka

Foto J. Habrovanská

První kolo soutěže proběhlo v roce 2008 a v letošním roce 2012 vstoupila soutěž do pátého ročníku. V sobotu 25. srpna proběhly slavnosti vína v Polešovicích v areálu multifunkčního zařízení u základní školy. Kromě folklorního vystoupení od krojovaných dětiček mateřinky po místní Dr-

Drmolice zazpívaly ve sklepě

Vítězové soutěže, zleva Habrovanský, Vaďura, Kňourek

Foto Z. Habrovanský

Foto Z. Habrovanský

V roce 2007 byly po padesáti letech obnoveny slavnosti vína v Polešovicích. Tehdy v areálu Šlechtitelské stanice vinařské vyhlásila Agrární komora v Uherském Hradišti soutěž ministerstva zemědělství o nejlepší víno Slovácka Zlínského kraje – Top víno Slovácka.

Rozlévání Top vín 2012

molice byly vyhlášeny výsledky prestižní soutěže Top víno Slovácka Zlínského kraje a přilehlých vesnic Blatnice a Blatničky. Do soutěže šly pouze vzorky ze sklizně 2011. Potřetí získalo prvenství vinařství Víno Vaďura. Letos jim z deseti nejlepších TOP vín přibyly ještě tři „topky“. První místo obsadilo Vaďurovo ledové Chardonnay. Druhé místo obsadil Aurelius ze Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích a třetí Rulandské bílé z Agro Zlechov.

Slavnosti vína pokračovaly putováním po otevřených sklepech v Polešovicích, kde bylo v letošním roce na 5 000 návštěvníků. Týden před slavnostmi vína proběhlo zarážení hory na nejvyšším místě v Polešovicích, ve vinici Nová hora u Víti Sojáka. Slavnosti vína v Polešovicích se stávají stále oblíbenějšími mezi milovníky vína a folkloru a přichází sem rok od roku stále více lidí. Zdeněk Habrovanský

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

1.–5. 10. 2012

Kurz Sommelier (II. část)

Učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 13

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

4.–6. 10. 2012

Burčákové slavnosti

Dukelské náměstí a přilehlé ulice, Hustopeče

Martina Ondrová – 519 411 401,775 095 525, kultura@volny-cas.cz

6. 10. 2012

36. ročník Pochod slováckými vinohrady

Hodonín – Dolní Bojanovice – Josefov – Starý Poddvorov – Nový Poddvorov – Prušánky

Klub českých turistů Hodonín – 603 793 014, kvetospasek@seznam.cz

6. 10. 2012

Běh za bořetickým burčákem a běh Bořeticemi

Bořetice

Václav Surman – 777 892 610, starosta@boretice.cz

6. 10. 2012

Burčákfest

Klimkovice

Zámecký vinný sklep Klimkovice – 737 939 481, moravcikova@rceia.cz

6. 10.–4. 11. 2012

Certifikát Sommeliera 2012

Hotel Regina, Konojedská 38, Praha 10, (10 min. od stanice metra Skalka)

Asociace sommelierů České republiky – 721 873 722, info@ sommeliers.cz

6. 10. 2012

Na kole vinohrady Uherskohradišťska

Uherské Hradiště

PhDr. Bernadetta Vaculíková – 527 525 526, mic@uherske-hradiste.cz

6. 10. 2012

Valtické vinobraní

Valtice

TIC Valtice – 519 352 978, tic@valtice.eu

16.–19. 10. 2012

Kurz Sommelier (I. část)

Učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 13

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

18. 10.- 19. 10. 2012

Tastes of the World – degustace moravských a světových vín

Michnův palác, Újezd 450/40, Praha 1

info@wineworld.cz

19. 10.-20. 10. 2012

Vinobraní v Domě vína v Jablonci nad Nisou

Komenského ul.

Ing. Marcela Žďárská – 602 373 813, vinoteka@dum-vina.cz

10/27/2012

Vinobraní s posezením u cimbálu

Horní Věstonice

Ing. Moravčík Vladislav – 724 808 619, horni-vestonice@quick.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.


VELKÁ ČERVENÁ VÍNA ROČNÍKU 2012 NOVÉ POZNATKY Z BS VINAŘSKÝCH POTŘEB Dobré víno vzniká pŐedevším ve vinici. Ale i následné ošetŐení ve fázi rmutu a zrání mŢže velmi napomoci špiÿkové kvalitĚ. Letošní prŢbĚh poÿasí pŐeje opĚt i modrým hroznŢm, a tak mŢžeme za nĚjaký ÿas oÿekávat tzv. velká ÿervená vína z domácí produkce. NĚkolik rad pro jejich výrobu pŐináší spoleÿnost BS VINAŏSKÉ POTŏEBY s.r.o. LaboratoŐ „I v pŐípadĚ dobrého roÿníku pro ÿervená vína doporuÿuji nechat si zmĚŐit v laboratoŐi pH, kyseliny, zkvasitelné cukry a další parametry moštu a po odborné analýze zahájit optimální dávky živin. Ideální stav u bílých vín je, když vinaŐ donese k rozboru mošt po odkalení. Pak jsme schopni zmĚŐit i turbiditu (zákal), obsah zkvasitelného dusíku a další hodnoty,“ radí Ing. Miloš VidláŐ, enologicko-technologický poradce Àrmy BS VINAŏSKÉ POTŏEBY s.r.o. Fermentace Novinkou letošního roku pro ÿervená vína je preparát INCANTO NO CHIP RED od italské Àrmy Enartis. „S preparátem INCANTO NO CHIP

pŐišla na trh již v loŁském roce. Jak napovídá název, nejde o žádné chipsy, ale jedná se o zcela rozpustný prášek – smĚs elagických taninŢ ze stŐednĚ páleného dubu. Nejen, že napomáhá stabilizaci barvy, ale zajišŘuje zvýšení objemu dlouhých ovocných tónŢ jižanského typu“. INCANTO NO CHIP RED obsahuje taniny ze silnĚ vypáleného dubu pro tĚžší ÿokoládové a kávové tóny tzv. velkých ÿervených vín. Zrání Velká ÿervená vína si zaslouží urÿitĚ kvalitní barikové sudy, což jednoznaÿnĚ splŁuje loŁská novinka francouzské Àrmy Seguin-Moreau, sud ICONE ELEGANCE. Dodává vínu výsledné jemné decentní, zkrátka elegantní tóny a pŐitom zachovává jeho ovocnost a podporuje jeho pŐirozenou strukturu. Každá dýha tĚchto sudŢ je testována zvlášŘ, aby bylo dosaženo optimálního množství a skladby taninŢ v každém sudu. Ing. Miloš VidláŐ

„Naším prvotním cílem je vyrobit spolu s vinaŐi kvalitní vína, která budou smĚle konkurovat na svĚtových výstavách vínŢm zahraniÿním.“

Vinařský obzor 9/2012  

Vinařský časopsi

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you