Vinařský obzor 7-8/2012 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 7–8, ročník 105/2012 • cena 110 Kč (předplatné 84 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

XX. valné shromáždění AREV SZPI letos zvýší kontroly dovozů Hodnocení kvality hroznů Sauvignonforum 2012

OT E od

s á eV

m e Zv

. 0 1

o a n

. 8

o b d

1 e v 2

1 0 2

. d o

e 0h s ý .0 n r 4

VŘ

0 E 9.0 N 12 0 Ý ho C d H

A M ěno ARjišt ZD í za P en v TUrst VS če

n i m

ář

e n d

DV E

ŘÍ

Praktické poznatky k novým stolním odrůdám

Intervitis-Interfructa 2013

Využití elektrodialýzy při stabilizaci vína

strana 353

strana 362

strana 373

strana 376

Obsah 7–8/2012

Mimořádná valná hromada Svazu vinařů

347 Obsah Editorial 348 Richard Stávek: editorial Spolkové informace 350 Martin Půček: Praktické důsledky zavedení spotřební daně na tiché víno 351 Z činnosti Svazu vinařů 353 Zápis z mimořádné Valné hromady Svazu vinařů Česká republika v Evropské unii 355 Martin Půček: XX. valné shromáždění AREV 2012 v Turíně Právní předpisy 358 Luděk Okleštěk: Evidenční kniha obchodních zprostředkovatelů nově na Portálu farmáře 359 Jiřina Hrabálková: SZPI – Letos zvýšíme kontroly dovezených hroznů a moštů

360 362 366 370 372 373 374

Vinohradnictví Novinky v legislativě Státní rostlinolékařské správy Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k novým stolním odrůdám Pavel Pavloušek: Hodnocení kvality hroznů Bronislav Pavelka: Ověřování hroznů ze sklizně 2011 Seznam důvěrníků SZPI pro sklizeň 2012 Technologické inovace ve vinařství na IV/IF 2013 Zdeněk Habrovanský: Významná výročí na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích

376 378 380 383 392

Vinařská technologie Patrik Burg, Pavel Zemánek: Využití elektrodialýzy při stabilizaci vína Stanislav Málek k CIP stanici pro sanitaci tanků jsem byl nejprve skeptický, ale šetří nám čas i peníze za chemii Pavel Pavloušek: Inovace v oblasti jablečno-mléčné fermentace Luboš Osička: Ad míchání kalů a autentická vína Terrasso – další inovace z Rakvic

Informace z Vinařského fondu 385 Zpravodaj Vinařského fondu 407 Informace z jednání DR VF ČR Vinařský marketing 393 Trendy ve spotřebním chování tuzemských konzumentů vína v roce 2012 Vinařské aktivity 396 Richard Stávek: Do Hustopečí na výstavu o vinařských stavbách 398 Jan Kruml: O vinařských stavbách 407 Zdeněk Habrovanský: Cesty vína IV. v archeoskanzenu Modrá Vinařství v zahraničí 400 Helena Baker: Vína z Azorských ostrovů

ĕī

ÈFTL¥ S

MJLZ

Ŕ 4WB[

Hodnocení vín 402 Richard Stávek: Sauvignonforum 2012 – Mádlovým se letos urodilo 405 Richard Stávek: Mádlův vítězný Sauvignon 406 Martin Křístek: VINOFORUM 2012 v Mariboru

MJLZ

Ŕ 4WB[ OB

ĕī

ÈFTL¥ S

348

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 7–8, ročník 105 (2012) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Graﬁcká koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 14% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 14% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 14% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 27. 7. 2012 Toto číslo vychází 2. 8. 2012 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © Pavel Pavloušek

Editorial

Važme si půdy Letošní sucha způsobila zemědělcům (a samozřejmě i vinařům) nemalé škody. Od loňského léta až do pozdního jara pořádně nepršelo. Na jednom zajímavém semináři proběhla však mimořádně důležitá informace: zatímco na jižní Moravě zemědělci zaorávali tisíce hektarů pšenice, protože se ji ani nevyplatilo sklízet, jak nízká byla násada, pár kilometrů za hranicemi, v Dolním Rakousku, tento problém zdaleka neměli, a když už, tak ve velmi zanedbatelné míře. Čím to, že když jde vlastně o jeden region, kde je průběh povětrnosti prakticky totožný, může skýtat takové rozdíly? V další debatě se ukázalo, že celý problém tkví ve stavu půdy. V Rakousku zemědělci hospodaří na menších plochách a často na vlastní půdě. Používají šetrnější agrotechnické postupy a půdní horizont je pro kořeny obilí (ale nakonec také ovocných stromů či révy) snadněji dostupný i do hloubky větší než třicet centimetrů. U nás, kde museli úrodu zaorávat a ani nesklízeli, mohl být problém sucha podpořen tím, že v nižším podorničí, tj. někde od 35 cm níže, je půda značně zhutněná, její struktura je degradovaná a prakticky neprostupná pro kořenový systém rostlin, který by si jinak hledal cestu ještě níže, a v suchém období tak lépe odolal nepřízni počasí. S tím souvisí i špatně nastavený systém hnojení – níže do půdního profilu se nedostává v dostatečném množství a kvalitě organická hmota, jak byla půda po staletí zvyklá, a rostlina je zvyklá na své arteficiální dávky jen ve svrchním horizontu. Tento problém se do značné míry týká i vinic. Sucho se v největší míře projevilo na výsadbách, kde nebyla dostatečně kvalitně před výsadbou připravena půda, nebo na místech, kde je réva již dávno zvyklá na přísun umělých živin z povrchu, a ne přirozenou cestou, tedy za pomoci přírodních procesů fauny i flóry. Takzvaná půdní vodní kapacita, tedy veličina spoluurčující schopnost půdy pojmout a zadržet určité množství vody, odvisí nejenom od půdní struktury – dostatečného množství pórů a správné drobtovitosti – ale též od obsahu organických složek v půdě, zejména humusu. A zde přichází rozcestí – ve vinicích, kde jsou léta aplikovány herbicidy, byť jen v příkmenném pásu, je půdní život těmito látkami devastován. Začíná začarovaný kruh – ve svazích půda nesnadno zadrží vodu, protože je v ní málo humusu, voda se při odtoku vzmůže a dále vyplavuje zbylé částečky humusu. Jsou zaznamenány případy vinic ve svahu s řádky po spádnici, kdy spodní část vinice je splavem půdy natolik utopená, že je vlastně pravokořenná. Ale zpět k půdě: díky za každého, kdo se oprostí od používání herbicidů a zlepší svůj agroenvironmentální vztah k vinici, resp. k půdě. Jsem přesvědčen, že pokud se zejména vlastníci půdy, protože jde o jejich majetek, který má trvalou hodnotu (zemědělská půda nepodléhá odpisům!), budou zasazovat o správnou péči ze strany uživatele (anebo se sami řádně o svou půdu starat), budou zhutněné horizonty, unavené půdy bez dostatečného množství pórů (a tedy vzduchu) a tím i rostliny ve stresu opět během několika málo desetiletí již jen minulostí, o níž se budoucí žáci dočtou v učebnicích.

Richard Stávek

Předplatné / Errata / Zprávy

Vinařský obzor (7–8/2012) 349

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2012 » 569 Kč / 25 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 ve volném prodeji » 67 Kč / 2,70 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 pro předplatitele » 49 Kč / 1,98 € Cena letního dvojčísla 2012 ve volném prodeji » 110 Kč / 4,27 € Cena letního dvojčísla 2012 pro předplatitele » 84 Kč / 3,85 € Jako předplatitel ušetříte » 206 Kč / 7,62 € za rok.

Errata Ad VO 6/2012 V tiráži posledního čísla VO bylo mylně uvedeno, že fotka na titulní stránce pochází z archivu redakce. Autorem fotograﬁe je však Ing. Roman Slouk, agronom-vinohradník na Sonberku, kterému se tímto omlouváme a dodatečně věc uvádíme na pravou míru. redakce

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

 od čísla nejbližšího do čísla ______________  ročníku 2012  od začátku roku 2012 (1/2012) na dva roky — do 12/2013 i minulé ročníky jednotlivě  1999 (20 Kč)  2005 (37 Kč)

 2000 (20 Kč)  2006 (39 Kč)

 2001 (20 Kč)  2007 (45 Kč)

 2002 (30 Kč)  2008 (50 Kč)

 2003 (30 Kč)  2009 (50 Kč)

 2004 (30 Kč)  2010 (50 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě

Nová generální tajemnice AREV

 1999 (292 Kč)  2000 (333 Kč)  2001 (333 Kč)  2002 (383 Kč)  2003 (424 Kč)  2004 (454 Kč)  2005 (494 Kč)  2006 (524 Kč)  2007 (565 Kč)  2008 (595 Kč)  2009 (595 Kč)  2010 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě)  7–8/1998

 9–10/1998

 11–12/1998

(à 50 Kč)

 další požadavky ____________________________________________________________________________

 platit budu složenkou

 platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Jean-Paul Bachy byl na posledním jednání v Turíně zvolen staronovým prezidentem tohoto sdružení. Spolu s jeho volbou zároveň oznámil dosavadní generální tajemník Jean-Paul Angers rezignaci na tuto funkci, z důvodu velké časové zaneprázdněnosti.

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Dne 6. července 2012 při jednání mezinárodní rady AREV předložil prezident Jean-Paul Bachy tomuto orgánu osobu nové generální tajemnice Beatrice Collet. Paní Collet byla zakládajícím pracovníkem a dvacet let pracovala na francouzské Mezinárodní zemědělské výstavě organizované v Paříži. V letech 2001 až 2009 pracovala jako generální ředitelka výstaviště v Porte de Versailles, kde se tato výstava koná. Po zmíněnou dobu měla možnost organizovat sít Evropských zemědělských přehlídek (např. jako: zástupkyně ředitele EURASCO: Evroské sdružení zemědělských výstav a přehlídek). Od roku 2011 pracuje jako technická poradkyně kabinetu prezidenta Chamapgne – Ardenne, kterému předsedá Jean-Paul Bachy, s odpovědností za zemědělství, životní prostředí a dopravu.

350

Vinařský obzor (7–8/2012)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Praktické důsledky zavedení spotřební daně na tiché víno V souvislosti s nesmyslným návrhem ministra ﬁnancí na zavedení desetikorunové sazby spotřební daně na tiché víno vyvstávají různé praktické příklady důsledků pro všechny velikostní skupiny vinařů. Pominu-li obrovskou administrativu spojenou se správou spotřební daně, pravidelné cejchování nádob, které je ochotna za příslušný obnos provést řada ﬁrem, jsou zde také povinnosti, s nimiž se bude muset vypořádat konkrétní vinař. Tímto nástrojem je tzv. daňový sklad. Podívejme se tedy obecně na to, co daňový sklad je, kdo jej může provozovat a co se stane, pokud daňový sklad mít nebudeme. Daňový sklad je pojem vymezený zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, z důvodu zapracování směrnic a požadavků Evropské unie. Zákon 353/2003 Sb. včlenil do legislativní úpravy spotřební daně zásadu, podle níž se zboží, které je předmětem této daně (v terminologii zákona tzv. vybrané výrobky), zdaňuje až v okamžiku jeho dodání pro konečnou spotřebu. Do té doby je však pohyb tohoto zboží pod daňovým dohledem správy spotřební daně, tj. celní správy, v režimu tzv. podmíněného osvobození od daně. K tomu je využíván systém tzv. daňových skladů. Daňovým skladem se rozumí prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených zákonem vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá vybrané výrobky. Vybraným výrobkem je pro účely tohoto zákona také právě tiché víno. Podle zákona č. 353/2003 Sb. může, až na některé výjimky, vybrané výrobky vyrábět, zpracovávat, skladovat, přijímat nebo odesílat pouze ten, kdo je provozovatelem daňového skladu. Daňovými sklady tak jsou (respektive musí být) fyzické objekty podniků vyrábějících nebo distribuujících (přijímajících či odesílajících) vybrané výrobky. Jde především o výrobní a skladovací prostory. Tyto objekty musí být dostatečně zabezpečeny proti daňovým únikům, vybaveny náležitými měřidly, splňovat stanovené režimy skladového hospodářství apod. Pohyb vybraných výrobků v daňových skladech a mezi daňovými sklady navzájem (pohyb od výrobce či dovozce k obchodníkům, kteří jsou oprávněni provozovat daňový sklad) není spotřební daní zatížen (výrobky jsou v tzv. režimu podmíněného osvobození od daně). Pohyb je monitorován celní správou, a to až do okamžiku, kdy jsou výrobky uvedeny do tzv. volného daňového oběhu v tuzemsku, tj. jsou z daňového skladu prodány

konečnému spotřebiteli nebo obchodníkovi, který již není oprávněn provozovat daňový sklad. Teprve při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu vzniká plátci daně, tj. provozovateli daňového skladu, povinnost daň přiznat a zaplatit. Spotřební daň se promítá do ceny, kterou platí provozovateli daňového skladu jeho odběratelé, a je plátcem odváděna správci daně na základě daňového přiznání. Provozovatelem daňového skladu může být právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu vydané příslušným celním ředitelstvím. Žadatel, kromě splnění řady technických podmínek, týkajících se daňového skladu (viz výše), musí splnit i podmínku zajištění daně v zákonem stanovené výši! Zajištění daně může být poskytnuto převodem ﬁnančních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, bankovní zárukou nebo (se souhlasem celního ředitelství) ručením třetí osobou. Z mezinárodního pohledu platí zásada, že výrobek je spotřební daní zdaněn ve státě, ve kterém dochází k jeho spotřebě, bez ohledu na to, kde byl vyroben. Dodání či zasílání vybraných výrobků do jiných členských států a stejně tak i jejich vývoz do třetích zemí spotřební dani v ČR nepodléhá. Naopak přijetí vybraných výrobků ze zemí Evropského společenství či dovoz ze třetích zemí a jejich následné uvedení do volného daňového oběhu v České republice je spotřební daní zatíženo. Celní sklady zahraničních dodavatelů na území České republiky tak musí mít v případě, že se jedná o vybrané výrobky, postavení daňového skladu. Tolik obecná informace, podíváme-li se do zákona. V rámci podnikání s vybranými výrobky je však možné obchodovat také v režimu bez zřízení daňového skladu. Zde jsou však úskalí velmi krutá, neboť daňová povinnost, tedy spotřební daň přiznat a do 40 dnů zaplatit, vzniká prostým vyrobením daného

vína. Předpokládejme tedy, že celková výroba u vinaře, který neprovozuje daňový sklad, bude ukončena v listopadu po sklizni. Zde nám tedy vzniká daňová povinnost a daňové přiznání je třeba podat do 25 dnů po skončení zdaňovacího období (30. 11.), ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období. Z uvedeného plyne, že takový vinař, vyrobí-li v rámci sklizně např. 500 hl, bude povinen zaplatit nejpozději 3. 2. celou částku spotřební daně, v tomto konkrétním případě 500 000 Kč. Je třeba připomenout, že daňový sklad umožní celní ředitelství zřídit pouze takovému výrobci, který vyrobí ročně více než 100 hl vína. Menší výrobce tedy tuto možnost nemá. Sečteno a podtrženo, není jednodušší zachování stávajícího stavu? Při myšlence, že stát z této daně bude mít pouze minimální výnos ve výši cca 500 milionů Kč, je nezavedení spotřební daně tím nejlepším řešením. Kde jsou všechny řeči politických představitelů o zjednodušování legislativy a odstranění byrokracie? Při myšlence, kdy současná celní správa kontroluje vinařské podniky v čtyřčlenném obsazení při jedné kontrole po dobu asi jednoho týdne minimálně jednou za rok a výsledkem této kontroly je nula spotřební daně, si nedovedu představit, kolik celníků bude muset být povoláno do služby (rozuměj přijetí administrativních pracovníků), aby byla zkontrolována daňová povinnost tak velkého množství vinařských subjektů v České republice. V některém z dalších čísel se podíváme na konkrétní problematiku nakládání s vínem v režimu podmíněného osvobození od daně, tedy v režimu daňového skladu.

Spolkové informace

Vinařský obzor (7–8/2012) 351

 Předseda Svazu JUDr. T. Nyitray společně s tajemníkem absolvovali v pátek 25. 5. jednání na ministerstvu zemědělství na základě pozvání náměstka ministra zemědělství RNDr. J. Macha. Byla projednána aktuální problematika stanoviska ministerstva zemědělství k výsadbovým právům v EU. V současné době je jasné, že stávající systém práv nebude zrušen, ale Evropská komise je zásadně proti zachování statu quo. Ministerstvo zemědělství připravuje pozici za účelem zefektivnění systému držby a přidělování výsadbových práv. Na jednání byl také probrán slib ministra zemědělství zabývat se problematikou nelegálního dovozu vína do ČR, který byl přednesen v rámci rozpravy novely zákona o vinohradnictví a vinařství. Pan náměstek přislíbil otevření problematiky v rámci SZPI a projednání možností spolupráce s GŘC. V jednáních se bude dále pokračovat. Diskuse byla věnována také aktuální problematice návrhu na zavedení nenulové sazby spotřební daně na tiché víno. Panu náměstkovi byly ze strany Svazu předneseny desítky argumentů, proč je nejefektivnějším způsobem tiché víno nezdanit. Schůzka probíhala v přátelském tónu a za MZe se jí zúčastnili Ing. A. Králíček, vedoucí oddělení pro víno, a Ing. E. Divišová, ředitelka odboru rostlinných komodit. Schůzky se zúčastnil také prezident ČMSVP a představitelé Vinařské asociace.  V úterý 29. 5. proběhlo jednání na půdě Vinařského fondu za účasti zástupců agentury Locomotion, předsedy s tajemníkem SV ČR a ředitelů NVC a Vinařského fondu s tématem vizuálu pro soutěž o titul Vinařství roku 2012. Nový vizuál bude vycházet z podobné graﬁky jako v roce 2011. Nyní je graﬁka v procesu dopracování vybraného návrhu.  Dne 31. 5. se předseda JUDr. T. Nyitray s místopředsedou Svazu Ing. J. Svobodou a tajemníkem účastnili slavnostního otevření stálé vinařské expozice v Mikulově nazvané „Víno napříč staletími“. Expozice je vytvořena tak, aby lidé procházeli různými údobími. Řemeslníci pro ně vytvoři-

Foto archiv autora

Z činnosti Svazu vinařů České republiky

Z otevření výstavy v Mikulově

li kopii románského sklepa, gotické kaple i renesanční labyrint. Expozice představuje počátky pěstování révy a výroby vína na světě, význam, který mu přikládají křesťané při církevních obřadech, a mimo jiné i vliv církve na vývoj vinařství.  Ve Valticích na zámku se dne 8. 6. konalo jednání Správní rady Národního vinařského centra, o. p. s. (SR). Jednání se účastnil nový předseda Svazu JUDr. T. Nyitray již jako člen SR jmenovaný zakladatelem (SV ČR). SR také zvolila nového člena do svých řad v osobě Ing. J. Šamšuly z Čejkovic na návrh zakladatele Svazu vinařů České republiky. SR projednala mimo jiné uvolnění ﬁnančních prostředků na studii dopadů zavedení nenulové sazby spotřební daně na tiché víno.  Předseda Svazu vinařů České republiky JUDr. T. Nyitray se ve Velkých Pavlovicích dne 9. 6. účastnil slavnostního zahájení výstavy vín Národní soutěže vín – Velkopavlovická podoblast, kde spolu s kolegy předal ocenění vítězným vinařům.

 V úterý 12. 6. jednal předseda Svazu vinařů České republiky JUDr. T. Nyitray v Brně na ÚKZÚZ s ředitelem SRS Bc. Z. Machem. Schůzka byla svolána za účelem informování největšího vinařského profesního sdružení o připravovaném sloučení Státní rostlinolékařské správy a UKZÚZ do jedné organizace. Ředitel ujistil předsedu o zachování znojemského pracoviště, kde je umístěn Registr vinic a probíhají zde staniční zkoušky odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd révy. Stejně tak jej informoval, že bude zajištěn výkon státní správy na úseku uznávání veškerého rozmnožovacího materiálu révy. Předseda se s ředitelem také domluvili na vzájemném pravidelném informování o aktuálním dění v jednotlivých organizacích.  Dne 20. 6. proběhlo jednání Redakční rady Vinařského obzoru. Jednání se účastnil také předseda Svazu JUDr. T. Nyitray, který si vyslechl názory členů RR. Tato také podrobila diskusi poslední čtyři vydaná čísla a rovněž stanovila náplň následujících tří čísel časopisu. Současně se připravuje plán jednotlivých

352

Vinařský obzor (7–8/2012)

Spolkové informace / Inzerce

Foto archiv autora

 Ve středu dne 19. 7. 2012 jednali předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR Jan Hajda a předseda Svazu vinařů ČR JUDr. T. Nyitray s prvním náměstkem ministra ﬁnancí RNDr. Ladislavem Minčičem, CSc., MBA, o otázce spotřební daně z tichého vína. Při jednání byly ujasněny vzájemné postoje a argumenty. Z jednání vyplynulo, že do období připomínkového řízení k návrhům daňových zákonů připraví Svaz vinařů ČR požadované analýzy dopadů zavedení spotřební daně. Následně proběhne „kulatý stůl“ k uvedené problematice za účasti zástupců pivovarnictví a lihovarnictví, kterým nejvíce vadí, že spotřební daň u tichého vína je nulová.

Sauvignonforum

čísel pro rok 2013. V případě nápadů z řad čtenářů, co by chtěli na stránkách časopisu číst, uvítá RR případné náměty.  Dne 21. 6. proběhlo připomínkové řízení k novele vyhlášky č. 323/2004 Sb.  Dne 21. 6. jednal předseda Svazu vinařů České republiky JUDr. T. Nyitray s J. Vitulou, kandidátem na hejtmana za TOP09 v Jihomoravském kraji. Předseda mu předal pádné argumenty, které jednoznačně hovoří o tom, že nezdanění vína je pro stát nejvíce výnosné. Diskuse budou nadále pokračovat.  Tajemník Svazu se spolu s kolegy ovocnáři a chmelaři a zástupcem společnosti Netaﬁm, a. s., zúčastnil jednání u náměstka ministra zemědělství RNDr. J. Macha na téma kapkové závlahy podpořené z dotačních titulů MZe v roce 2012. Tento dotační titul disponoval částkou pouhých 10 milionů Kč. Zástupci nevládních organizací panu náměstkovi vysvětlili potřebu investice do kapkové závlahy. Podle prvních informací, které máme, se tímto jednáním podařilo dotační titul navýšit o dalších deset milionů. Podle sdělení zástupce společnosti Netaﬁm, a. s., je předběžný požadavek na vybudování kapkové závlahy jen ve vinicích asi na 80 ha.  Dne 22. 6. proběhlo představení nového předsedy Svazu vinařů České republiky JUDr. T. Nyitraye poslancům Zemědělského výboru PS PČR. Jednání se účastnili předseda ZEV Pavol Lukša a místopředsedové Ing. P. Kováčik, Ing. J. Papež, Ing. L. Skopal. Předseda předal poslancům maximum argumentů ve věci nesmyslného návrhu na zavedení spotřební daně na tiché víno. Poslanci věnovali panu předsedovi čas téměř dvou hodin.

 Ve dnech 25.–29. 6. se předseda s tajemníkem účastnili hodnocení soutěže Sauvignon forum 2012 v brněnském hotelu Voroněž, která je první soutěží v České republice, jež má oﬁciální patronát OIV. Tajemník na této soutěži zpracoval pro organizátora kompletní výsledky, včetně přípravy vzorků na hodnocení.  Dne 3. 7. se předseda Svazu vinařů ČR JUDr. T. Nyitray účastnil pravidelného zasedání starostů regionu Podluží, které probíhalo v Moravské Nové Vsi. V půlhodinové prezentaci zde přednesl argumenty, které jednoznačně hovoří proti návrhu na zavedení spotřební daně na tiché víno. Přítomní starostové s jeho názory vyslovili jednomyslný souhlas.

Dávkování bentonitu dle měření zákalu HI 83749 Máte zájem měřit správnou dávku bentonitu? Digitální měření zákalu umožňuje standardizovat a zjednodušit bentonitové zkoušky a zajistit tak vždy správné dávkování bentonitu při čiření.

 Dne 4. 7. se v Praze na ústředí ﬁrmy KPMG setkali předseda Svazu vinařů ČR JUDr. Tibor Nyitray a ředitel NVC, o. p. s., Ing. P. Krška s představiteli této auditorské společnosti. Při jednání se hovořilo o možnostech zpracování nezávislé studie dopadů zavedení spotřební daně na tiché víno jednak pro vlastní obor vinařství, ale i pro obory navazující (hoteliérství, služby, turistika apod.).  Ve Velkých Bílovicích se dne 9. 7. setkali předseda Svazu vinařů ČR. JUDr. T. Nyitray a předseda dozorčí rady Ing. F. Mádl se zástupcem společnosti Locomotoin, s. r. o., kde projednali další možnosti spolupráce na projektu Vinařství roku.  Dne 10. 7. proběhlo jednání představenstva Svazu vinařů ČR. Po seznámení s činností od mimořádné valné hromady byla hlavním tématem analýza předsedy o současném stavu SV ČR z jeho pohledu, včetně návrhů na směrování Svazu v následujícím období.

17 109 Kč cena bez DPH

Kompletní příslušentví a metodika pro bentonitovou zkoušku

Měření zákalu vína pro rychlou kontrolu proteinové stability

Snadné označování vzorků přiložením přístroje k iButton® značkám

800 203 020 w w w. h a n n a c z . c o m

inzerce

 Ve stejný den projednal předseda Svazu vinařů ČR s představiteli auditorské společnosti HLB Proxy možnosti zpracování nezávislé studie dopadů zavedení spotřební daně na tiché víno jednak pro vlastní obor vinařství, ale i pro obory navazující (hoteliérství, služby, turistika, apod.).

Spolkové informace

Vinařský obzor (7–8/2012) 353

Mimořádná valná hromada SV ČR

Zpráva o činnosti Místopředseda Ing. Josef Svoboda podal informaci od konání minulé valné hromady. Na prvním zasedání představenstva byla ustavena komise pro stanovy a jednací řád. Tato pracovala ve složení Ing. H. Holánek, Ing. F. Mádl, JUDr. T. Nyitray, Ing. M. Půček, Mgr. Ing. M. Šťastný, Ing. J. Svoboda; jako předseda byl zvolen JUDr. T. Nyitray. Komise byla složena z členů, kteří na stanovách pracovali již před čtyřmi lety. Jejím úkolem bylo posoudit stanovy jako celek. Zabývala se náměty členů představenstva a návrhy členů Svazu. Před dalším zasedáním z osobních důvodů odstoupil z představenstva p. Maděřič. Na toto uvolněné místo je třeba dnes zvolit nového člena. Na březnovém zasedání byla hlavním bodem jednání podpora integrované produkce podle nového programu rozvoje venkova od roku 2014. Analýzu možností a návrhy podpor IP navrhnul Ekovín – Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína. Tyto návrhy byly prezentovány Ing. M. Hluchým, Ph.D. Představenstvo následně podrobilo diskusi konkrétní návrhy a někteří členové představenstva konstatovali, že předložené znění je přesunem integrované produkce do podmínek produkce ekologické při současném snížení ﬁnančních prostředků, což nepovažují za taktické a ekonomicky vhodné. Představenstvo ustavilo pracovní komisi ve složení Ing. P. Marcinčák – předseda, Ing. M. Hluchý, Ph.D., Ing. T. Martinec, doc. Ing. M. Michlovský, Dr.Sc., Ing. B. Svoboda, která dostala za úkol podrobit materiál diskusi a připravit společný návrh Svazu vinařů ČR a Ekovínu na systém IP od roku 2014. Jako základ k jednání byl použit materiál zpracovaný Ekovínem. V dubnu schválila vláda balíček opatření, do kterého zařadila zavedení nenulové spotřební daně na tichá vína. To odstartovalo naše aktivity proti zavedení této daně. Naším největším spojencem je hejtman JMK Michal Hašek, který následně svolal tiskovou konferenci. Tam jsme vyhlásili petiční akci, kterou do dnešního dne podepsalo na 37 000 občanů. Máme připraveno několik kvalitně zpracovaných argumentačních materiálů, které používáme při mediální prezentaci a při lobbování u řady poslanců v poslanecké sněmovně. Výbornou práci v této věci odvedli rovněž naši členové p. Marcinčák, náš nový člen p. Volařík a pan se-

Foto archiv autora

Mimořádná valná hromada byla svolána na 24. 5. 2012, na základě úkolu z jednání řádné valné hromady. Hlavním bodem tohoto jednání bylo projednání nových stanov a volba předsedy Svazu.

nátor Hajda. Přestože zavedení SPD na víno bylo zařazeno až na rok 2014, není na místě uspokojení a další činnost v této oblasti bude pro vedení Svazu ještě náročná. Neustávají mediální aktivity namířené proti Vinařskému fondu. Stejně jako minule zopakoval: Zrušení VF je proti zájmům vinařů. Správně investované a cíleně namířené společné prostředky určené na propagaci českého a moravského vína, vinařské turistiky jsou pro další rozvoj a prosperitu všech vinařů bez ohledu na jejich velikost nutné. Chceme sdružovat tyto prostředky, na druhé straně ovšem požadujeme, aby nakládání se svěřenými prostředky bylo ve VF maximálně efektivní, transparentní a pod pravidelnou kontrolou. Skutečným záměrem je získat zakázky nebo kontrolu nad prostředky, které fond spravuje. Přestože v poslanecké sněmovně nebyl schválen nový upravený návrh na hlášení o dovozu vín, je tato problematika naším stálým tématem a určitý dohled nad dovozem vín považujeme za nezbytný. Jedním z bodů jednání valné hromady je příspěvkový řád, kde představenstvo navrhuje nepopulární zvýšení členských příspěvků. Návrh vychází ze současné situace, kdy náklady na vše raketově rostou a ﬁnanční situace Svazu se zhoršuje a je tak dále neudržitelná. Naposledy byly členské příspěvky zvyšovány v roce 2004. Vyjádřil podporu kandidátovi na místo předsedy Svazu vinařů. Pan doktor Nyitray bude velmi dobrým představitelem Svazu,

bude stmelujícím prvkem a bude kvalitně a profesionálně hájit naše společné zájmy. Vyjádřil dobrý pocit i ze všech členů současného představenstva. Na jednání jsou členové připraveni, jednání jsou korektní a v pracovním duchu. Poděkoval také za nadstandardně kvalitní práci Martinu Půčkovi, který to v tomto rušném období neměl lehké, obzvlášt když vedle sebe neměl přítomného předsedu. Změna stanov a přijetí příspěvkového řádu Předseda komise pro stanovy JUDr. T. Nyitray informoval přítomné o návrzích změn. Zásadní změnou ve stanovách je statut pozastavení členství členovi, proti kterému bylo příslušnými orgány činnými ve správním, občanskoprávním nebo trestněprávním řízení zahájeno řízení pro podezření ze spáchání skutků nebo jiných skutečností, které jsou v rozporu se zákony, jinými právními předpisy nebo pravidly či zásadami poctivého jednání, regulujícími pěstování hroznů révy vinné, výrobu, zpracování, prodej, uvádění do oběhu vína a jiných produktů révy vinné či jinou činnost související s vinařstvím, a to až do pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu. Tato pravomoc se dává představenstvu SV ČR. V rámci příspěvkového řádu bylo přistoupeno k návrhu na zvýšení členského příspěvku na dvojnásobek, avšak se stanovením minimálních příspěvků pro FO a PO. Konkrétní výše byla také na webu Svazu ke stažení.

Vinařský obzor (7–8/2012)

V rámci diskuse: • JUDr. J. Javornický – souhlasí s navýšením příspěvků, neboť musí být všem jasné, že se všechny vstupy navyšují ve všech oblastech. Následně podal dva pozměňující návrhy: o Zástupci v představenstvu za jednotlivé spolky by měli být příslušným občanským sdružením voleni, nikoliv pouze nominováni. o Členové, kteří vyrábí víno pouze z domácích surovin, by měli mít další hlas při hlasování na valné hromadě (úprava příslušného článku ve stanovách). • JUDr. T. Nyitray odpověděl, že nemůžeme diktovat občanským sdružením v našich stanovách, jakým způsobem si mají vybírat svého zástupce do představenstva. V případě dalšího hlasu na VH je velmi problematické, jakým způsobem ověřit ty, kteří vyrábí víno pouze z domácích hroznů. • Ing. P. Marcinčák navrhl, že ideální platformou pro formulování textu stanov je komise pro stanovy a bylo by nejlepší se touto problematikou zabývat zde, na další VH pak připravit případný návrh. Evidentně je zde řada členů, pro které by mohla být problematika zajímavá. • JUDr. J. Javornický následně své návrhy stáhl s požadavkem o projednání do příští VH na komisi pro stanovy. JUDr. T. Nyitray z titulu své funkce předsedy komise pro stanovy přislíbil svolání komise pro stanovy a projednání návrhu JUDr. J. Javornického. Následně z pléna nezazněla žádná připomínka k této zprávě a diskuse k tomuto bodu byla ukončena. Stanovy a příspěvkový řád byly valnou hromadou schváleny. Volba předsedy Svazu, doplňující volby představenstva Svazu Tajemník podal informaci o doručených kandidátech. Do řádného termínu, tedy pět dnů před konáním valné hromady, byl do sekretariátu Svazu doručen návrh na předsedu JUDr. T. Nyitraye a člena představenstva za velkopavlovickou podoblast Ing. J. Šamšulu. Současně byl doručen dopis od Českomoravského svazu vinařských podniků, kterým toto sdružení nominuje za člena představenstva Ing. M. Olbrechta. Následovalo krátké představení kandidátů. JUDr. Tibor Nyitray – je předsedou představenstva společnosti Sonberk, a. s. Vnímá, že Svaz se v poslední době rozpohyboval a začal pracovat aktivněji a moderněji, na což by chtěl navázat. Kandidaturu přijal na výzvu z řad členů představenstva, kde již pracuje. Pokud bude zvolen, nemá ambice pracovat autokrativně, ale více kolektivně. Je potřeba zapojit do práce lidi úzce zaměřené na konkrétní problematiku. Jako svůj hlavní úkol má zastupovat Svaz navenek, při jednání se státními orgány a ve věcech, které

Spolkové informace

Foto archiv autora

354

se nás bytostně týkají (mezinárodní i domácí stavovské organizace). Pro tuto práci má dostatek času a chutě. Jeho práci ve společnosti Sonberk převezmou jeho kolegové. Jeho postoje k dnešní situaci jsou známy, zde na půdě Svazu bude rád za širokou diskusi. Prostor mají všichni, tedy ti, kteří vyrábí výhradně z vlastní produkce hroznů, či ti, kdo hrozny či víno nakupují. Zásadní je poctivost členů. Zásadně odmítá postup, kdy si někdo doveze nějaké víno, pokoutně jej stočí do lahví a označí moravskou etiketou. Na trhu v ČR má místo každý, kdo s hrozny či vínem pracuje. Ti všichni mají možnost se sdružovat ve Svazu. Ing. Jakub Šamšula – pochází z Čejkovic, kde má vinařství, zpracovává hrozny pouze s původem v ČR a veškerou produkci stáčí do lahví. Byl nominován vinaři z Čejkovic, třetí největší vinařské obce v ČR. Ve Svazu by rád přidal ruku k dílu. Chtěl by bojovat proti zavedení SPD na tiché víno, případně přitáhnout nové členy. Chtěl by vnést do představenstva nové myšlenky a „novou krev“. Ing. Miroslav Olbrecht – přichází ze společnosti Víno Blatel, a. s. Hospodaří na necelých 200 ha vinic Slovácké podoblasti. Nominován je za ČMSVP a jeho cílem je, aby se vinaři v ČR sjednotili, přestalo dělení na malé či velké a Svaz byl silnou organizací a partnerem orgánů v ČR. Ing. F. Mádl podpořil kandidaturu JUDr. T. Nyitraye, který splňuje všechny požadavky na funkci předsedy. Tyto nejsou jednoduché (jazyk, vyjednávací schopnosti a čas). Je představitelem ﬁrmy, která vyrábí víno z vlastních hroznů a je již nějakou dobu na trhu v ČR. Výhodou je jeho právnické vzdělání. Za tři měsíce práce v představenstvu otevřeně a svou prací pomohl Svazu v rámci jeho činnosti. Ing. Mádl vyzval členskou základnu k jeho zvolení. Stejně tak podpořil kandidaturu Ing. J. Šamšuly. Po přestávce vyhlásil předseda volební komise Ing. M. Půček výsledek voleb. Volby předsedy SV ČR: Kandidát JUDr. Tibor Nyitray získal 86 hlasů z celkového počtu 101, což je 85,1 %, a byl zvolen předsedou Svazu vinařů České republiky. Kandidát Ing. Jakub Šamšula získal 28 hlasů z celkového počtu 29 hlasů z Velkopavlovické podoblasti, což je 96,5 %, a byl zvolen členem představenstva Svazu vinařů ČR za Velkopavlovickou vinařskou podoblast.

Z diskuse na valné hromadě • JUDr. T. Nyitray – poděkoval za důvěru, kterou mu členská základna projevila. Počet hlasů, které získal, je dostatečným mandátem pro jeho práci. Chtěl by pokračovat v cestě, jíž se vydalo současné představenstvo. Je potřeba prosadit práva a zájmy členské základny. Za sebe prosí kolegy o trpělivost, možná bude občas přísný, ale zároveň slíbil sám za sebe, že bude poslouchat všechny jejich hlasy a názory. Požádal členskou základnu o větší podporu při předávání názorů či námětů, připomínek, reakcí. V dnešní době je komunikace velmi rychlá. Bylo by vhodné, aby členové více reagovali na požadavek Svazu k vyjádření názoru. Svaz nechce být a ani nebude úřednickým seskupením. Popřál členské základně, abychom se více setkávali na jiných akcích než mimořádných valných hromadách. • Ing. O. Beránek popřál mnoho úspěchů novému předsedovi v jeho náročné funkci. Poděkoval za práci kolegovi místopředsedovi Ing. J. Svobodovi za práci, kterou vykonal pro Svaz nyní po dobu pověření jeho řízením. V rámci ﬁrmy bylo vidět opravdu náročné spojení této funkce s běžnými úkoly ve společnosti Bohemiasekt, s. r. o. • Ing. A. Šťastný – problematika SPD je velmi aktuální. Protože o ní budou rozhodovat poslanci, vyzval všechny, kdo mají kontakty na své poslance, aby je neustále ovlivňovali pádnými argumenty. • Ing. J. Machovec – úvodem poblahopřál nově zvolenému předsedovi. Je přesvědčen, že představenstvo je nyní velmi silné a může čelit řadě úkolů, které stojí před všemi vinaři. Dále hovořil o Vinařském fondu formou prezentace. • L. Glos – souhlasí s tím, že VF je zde potřeba, ale některé aktivity se nepovedly. Vzpomenul soutěže v podoblastech při Národní soutěži vín. Byly vynaloženy ﬁnance za účelem propagace, ale návštěvnost jednotlivých soutěží byla velmi malá. Tuto aktivitu je třeba zlepšit. • JUDr. J. Javornický – dementoval tvrzení, že VA byla pro zrušení VF. Byly tam jednotlivé osoby, které říkají, že je třeba VF transformovat do jiné podoby, např. podoby SZIFu. Věří, že SV ČR podá dobré návrhy v rámci obsazení Rady VF. VA tedy není pro zrušení VF, zatím nikdo nic lepšího nevymyslel. • Ing. P. Krška vzpomenul dobu před vznikem VF, kdy vinaři naříkali a ukazovali na kolegy v Rakousku, kteří měli propagační materiály, účasti na veletrzích, účasti na soutěžích a další aktivity. Dnes je to běžné i v ČR.

Zapsal Martin Půček

Česká republika v Evropské unii

Vinařský obzor (7–8/2012) 355

Martin Půček tajemník SV ČR

XX. valné shromáždění AREV 2012 v Turíně

Od 16. hodiny následovalo jednání CEPV (Rada evropských vinařských odborníků). Jednání zahájil prezident CEPV Aly Leonardy (L) zprávou o činnosti za uplynulé období. Problematikou projednávanou v současném období jsou výsadbová práva v EU. AREV ve spolupráci s prof. Montaignem dokončil studii, která jasně potvrzuje, že krok Komise je v tomto ohledu nesmyslný. Komisař Dacian Ciolos zřídil mezivládní skupinu pod názvem High Level Group (HLG). Jako jediný účastník z fóra AREV zde byl R. Nickenig (D), který ve stručnosti informoval o dění na prvním jednání HLG. AREV o účast požádal, ale bylo mu sděleno, že to není na první jednání nutné. AREV je nyní v pozici, že je odmítán. Z tohoto důvodu také prezident AREV J. P. Bachy (F) zaslal komisaři ostrý dopis, ve kterém se podivuje, proč je ze strany Komise odmítána diskuse mezí AREV a Komisí. R. Nickenig informoval, že patnáct členských států již vyjádřilo podporu zachování výsadbových práv a na jednání HLG se k tomuto přidalo také Finsko. Mimo C/C, za kterou zde byl účasten, se tohoto jednání účastnili dva zástupci za potravinářský sektor a dva z CEEV – obchodníci s vínem. Komisař na jednání sdělil, že reforma v roce 2007 byla kompromisem a není možné z ní nic nově otevírat. Jediná diskuse je možná v případě výsadbových práv. Práce HLG bude probíhat do konce roku 2012, kdy se předpokládají čtyři jednání. Následně bude do konce roku vydána zpráva Komise v souladu s nařízením 1234/2007. Již nyní je patrné, že není možné zachování stávajícího statu quo, ale bude nutná jistá úprava režimu výsadbových práv. Také vzhledem k odporu Evropského parlamentu si je Komise vědoma, že úplné zrušení práv možné není. C/C bude chtít použít studii prof. Montaignea jako silný podpůrný argument. Následovala diskuse o textu předpřipravené rezoluce. Hlavním tématem diskuse byl termín odkladu zákazu výsadby vinic do re-

Foto M. Půček

Letošní jednání probíhalo ve vládní budově kraje Piemonte (Regione Piemonte). Jednání začalo dne 10. května 2012 komisí pro oenoturistiku, kdy byl tento výbor svolán na 14 hodin. Kvůli problémům s leteckým spojením jsem nebyl tomuto jednání účasten.

Z jednání valného shromáždění

zoluce. Existují názory, které říkají, že zákaz by měl být úplný a navždy, jiný názor hovoří o tom, že se má termín roku 2015 posunout na jiný letopočet (např. 2025, 2035…). Asi v 18.00 prezident CEPV jednání ukončil. V pátek 11. 5. 2012 bylo ve stejné budově v 9.00 evropskou hymnou zahájeno XX. valné shromáždění AREV. Jednání zahájil viceprezident regionu Piemonte Ugo Cavallera (I). Piemonte je hospodářsky významný region celé Itálie. Pěstuje se zde hlavních deset odrůd révy vinné na ploše asi 47 000 ha vinic. Region Piemonte má registrováno 60 CHOP. Zajišťuje asi 80 % celkové potřeby vína na domácím trhu. Jde o druhý největší region z hlediska exportu italského vína. Celý region Piemonte také usiluje o zápis na seznam světového dědictví UNESCO.

Následovala zpráva prezidenta AREV J. P. Bachy (F). Ten se zaměřil na informaci spojenou s tím, že Komise ignoruje názor AREV, kde jsou spojeni jak profesní, tak političtí zástupci. Jako reakci na toto odmítání se rozhodl zaslat ostrý dopis komisaři Ciolosovi, kde jej informoval, že nechápe důvody, proč Komise s AREV nekomunikuje, a s výzvou k osobnímu setkání. Nyní se čeká na odpověď. Komisař byl také pozván na jednání do Turína, ale ani na to nereagoval. Po přestávce bylo zahájeno jednání mezinárodní rady AREV. Úvodem proběhlo schválení zápisu z minulého jednání z Toleda z roku 2011. Nikdo z přítomných nevznesl připomínku a zápis byl schválen. Přítomen byl také auditor, který kontroloval účetnictví za rok 2011 a ve své zprávě ne-

Vinařský obzor (7–8/2012)

Česká republika v Evropské unii

Foto M. Půček

356

Zprava – Jean Paul Bachy, prezident AREV, zástupce generálního tajemníka Dominique Janin a Jean-Paul Angers končící v práci pro AREV

vznesl žádnou připomínku k vedení účetnictví. Justin Vogel (F), viceprezident AREV, přednesl zprávu o hospodaření. AREV v roce 2011 hospodařil s příjmy 313 230 eur a výdaji ve výši 282 307 eur. Zisk za rok činil 30 923 eur. Viceprezident Vogel informoval, že se podařilo výrazně stabilizovat platební morálku členských regionů při platbách členských příspěvků. Výsledek hospodaření byl plénem jednomyslně schválen. Rozpočet na rok 2012 počítá s příjmy 318 000 eur a výdaji ve výši 310 331 eur. Návrh rozpočtu byl plénem taktéž schválen. Před obědem bylo přistoupeno k hlavní části jednání, a to volbě prezidenta AREV. Na tuto funkci byl opětovně navržen J. P. Bachy (F), prezident regionu Champagne-Ardenne. Vzhledem k tomu, že nebyl žádný jiný kandidát, prezidentem byl opětovně zvolen zástupce francouzského regionu. Ten také informoval, že dosavadní generální tajemník se sám rozhodl již dále nepokračovat v práci po boku prezidenta a nyní není vyjasněna osoba na tuto funkci. Prezident má návrh v podobě ředitelky svého kabinetu, ale tato se nemohla ze zdravotních důvodů zúčastnit jednání v Turíně, a proto ji chce představit až na dalším jednání představenstva AREV, které by mělo proběhnout v Colmaru v červenci. Prezident poděkoval za výbornou práci končícímu tajemníkovi J. P. Angersovi. Do funkce zástupce generálního tajemníka byl opětovně jmenován Dominique Janin (F). Po obědě následovala zpráva Herberta Dorfmanna (I), bývalého generálního tajemníka AREV a v současné době poslance Evropského parlamentu. Ten je také zpravodajem k legislativě Společné zemědělské politiky (SZP) od roku 2014. Současný návrh

SZP (balíček devíti nařízení) a jeho vinařská část obsahují nové věci, které bude třeba respektovat. Zásadní otázky jsou u přímých podpor vinohradnictví. Evropský parlament je nyní v jiné pozici, tedy toho, kdo bude spolurozhodovat. Diskutuje se o reformě 1. osy (přímé platby), 2. osy (program rozvoje venkova) a o jednotlivých trzích s komoditami. Celá SZP bude mít od roku 2014 zhruba stejné množství peněz. Současně ale víme, že členské státy dostanou drasticky méně peněz z tohoto rozpočtu pro vlastní zemědělskou výrobu. Z toho poté plyne, že konečný zemědělec dostane menší objem peněz než nyní. Evropský parlament teď rozhoduje o legislativě, u níž vůbec neví, jak bude ﬁnancována. Musíme počkat, až bude Radou schválen rozpočet, a potom můžeme říct konečné stanovisko k celé reformě SZP hlasováním v Evropském parlamentu. Již nyní je jasné, že do prázdnin nebude rozpočet předložen a schválen, tudíž bude celý proces prodloužen. Vlastní reforma SZP má hlavní témata: rozdělení peněz a vlastní pravidla. Zásadní je dělení peněz státům, jež nyní mají hodně peněz, a těm, které jich mají málo. Nelze konstatovat, že těmi, kdo mají málo peněz, jsou nové členské státy. Např. Španělsko či Portugalsko disponují v 1. ose relativně nízkými ﬁnancemi. Zde musí dojít ke sblížení na stejnou úroveň. K této konvergenci musí dojít také uvnitř jednotlivých států (např. Itálie). Průměrná přímá platba v Itálii u nejvíce placených regionů (550 €/ha) a u nejméně placených regionů (50 €/ha) je v poměru 1 : 10. Toto téma není aktuální u těch členských států, které nemají zavedenu regionální strukturu. Velká diskuse se vede ohledně „zezelenání“. Neví se

přesně, jak bude probíhat, kdo bude povinný apod. V poslední SOT s vínem byly odstraněny intervenční mechanismy (destilace, klučení apod.) a byly vytvořeny národní obálky, s jejichž rozpočtem si může nakládat každý členský stát. Už nyní je zde také napsáno, že členské státy mohou tyto peníze využít nikoliv na programy podpory, ale rozdělit je formou prémií na plochu ke stávajícím přímým platbám. Tato možnost byla využita ve třech státech: v Lucembursku ze 100 %, ve Španělsku asi z 30–40 % a ve Velké Británii také ze 100 %. Nyní pro roky 2014–2020 Komise navrhuje, aby všechny plochy zemědělské půdy (a je jedno, jestli to bude zemědělská půda, nebo trvalá kultura) spadly pod podporu na zemědělský podnik (single payment scheme – SPS). Peníze určené do národní obálky pak bude moct členský stát použít až do výše 100 % v rámci platby SPS. Peníze tedy nepůjdou na obdělávanou plochu, ale na konkrétní podnik. To je však velká hloupost, která povede k prudkému snížení podpor. Vinařský podnik tak bude moct čerpat přímou podporu na podnik, ale již nebude přístup k penězům v rámci národní obálky a naopak. Dalším problémem je pravděpodobné zasažení vinohradnictví systémem „křížové shody“ a „zezelenání“. Komise chce, aby se členské státy rozhodly, zda budou chtít převést peníze z národní obálky do SPS. Pokud ano, budou tak muset učinit do konce roku 2012, aby od roku 2014 vše fungovalo. Jelikož se však neví, jak bude vše vypadat ve skutečnosti, je toto rozhodnutí velmi obtížné. Členské státy tedy požadují, aby se do konce roku 2012 mohly rozhodnout pro rok 2014 a v roce 2013 pro roky následující. Je nutné se dohodnout, zda chceme, aby podpory v rámci národní obálky byly převedeny do prémií na podnik, anebo aby zůstaly od prémií na farmu odděleny. Existuje převaha členských států, které požadují ponechání národní obálky v rámci SOT s vínem, tedy zachování stávajícího stavu. Na příkladu Itálie uvedl, že v případě zachování národní obálky ve výši asi 200 milionů eur, která je rozdělena na národní programy, přiteče do oboru v případě stávajícího rozdělení asi 350 €/ha. Avšak hypoteticky např. v případě Francie, která by se rozhodla pro převedení prostředků z národní obálky do SPS, budou při rozdělení také asi 200 milionů eur tyto „vinařské“ peníze použity pro celé zemědělství a vlastní obor tyto peníze již nebude mít. Další problematikou je „zezelenání“ (převedení do ekologického režimu) ve výši 7 % plochy podniku. Pokud by se to vztahovalo na trvalé kultury, dostane producent 300 €/ha. To samozřejmě vůbec nepokryje náklady na ekologickou produkci. Rozdíl se pak zvětšuje u ploch určených k produkci vína bez CHOP/CZO. Astrid Lulling (L) následně informovala o krocích, které Evropský parlament podniká v rámci podpory na zachování výsadbo-

Foto M. Půček

vých práv. V současné době existuje patnáct členských států, které podporují zachování výsadbových práv, a chybí třicet hlasů pro kvalifikovanou většinu (následně se připojilo také Finsko). Osobně velmi silně přesvědčuje zástupce Belgie. Problematické je Polsko, které spolupráci prozatím odmítá. V EP očekává odmítavé stanovisko při hlasování. Důležitá je diskuse v nově ustavené HLG. Prof. Montaigne následně prezentoval závěry studie, kterou si AREV objednal (z překladu studie přeložené Ing. J. Sedlem, CSc.). Práce prokázala, že velikost podniku nesouvisí automaticky s nižšími náklady a vyššími příjmy (vycházeli jsme přitom z údajů informačních sítí účetnictví v zemědělství Francie), že cena výsadbových práv signifikantně nezvyšuje náklady na výsadbu nových vinic, že regulace prostřednictvím výsadbových práv při laxním přístupu nesnižuje nadprodukci (Alentejo, Argentina, Aquitaine, Vallée de la Loire), a sice s řetězovou reakcí na disciplinované regiony, že neexistence výsadbových práv našim konkurentům v Novém světě nezabránila nerovnováze na trhu s vínem, že jiné země obdobná pravidla zrušily, avšak proto, že nebyly schopny zabezpečit jejich dodržování, a zavedly jiné mechanismy regulace trhu (Argentina), že regulace pomocí výsadbových práv „nezabetonovává“ stávající plochy vinic, ale že umožňuje přenos práv do regionů, v nichž jsou dobré výhledy pro odbyt vína (Francie, Itálie, Alentejo). Jak ukázal příklad Austrálie, kde klasifikace vín podle pěstitelských oblastí teprve začíná, a příklad Argentiny, kde je klasifikována jen část pěstitelské plochy, musí být stanovena stejná pravidla pro veškerý produkční potenciál (vína se zeměpisným údajem i bez něho). V neposlední řadě i proto, že reforma SOT s vínem z roku 2008 umožnila uvádět ročník a odrůdu i na vína bez zeměpisného údaje, a tím je opticky posunu-

Okolí Serralunga di Alba

Vinařský obzor (7–8/2012) 357

Foto M. Půček

Česká republika v Evropské unii

Pohled z hradu Falletti na okolí Barola

la k vínům se zeměpisným údajem, aniž by musela splňovat patřičná kritéria kvality. I když ekonomové neumí vyčíslit ﬁnanční důsledky zrušení výsadbových práv, mohou s jistotou potvrdit, že bude následovat přesun vinic do rovin, což poškodí vinařskou turistiku a konkurenceschopnost vinařství v horských oblastech se všemi důsledky na životní prostředí. Vývoj odvětví vína se v posledních desetiletích vyznačuje především jednoznačnou tendencí ke zprůmyslnění. Producenti a obchodníci s vínem stále více využívají cizí kapitál. Finanční tlak způsobený krizí nutí podnikatele k uskutečňování rychlé výnosnosti prostředků. To znamená rychle prodat velké objemy vína. Následovalo schválení závěrečné rezoluce. Pokud ji zestručníme, tak hovoří o požadavku na zachování výsadbových práv, kte-

rá by byla platná ve všech členských státech EU. Důležité je také, aby se výsadbová práva vztahovala na všechna vína, tedy i vína CHOP/CHZO. Jednání bylo následně ukončeno s tím, že existují návrhy na místa na další jednání. S největší pravděpodobností proběhne v říjnu v Rumunsku jednání mezinárodní rady. Všichni pevně věří, že na jednání přijme pozvání komisař Ciolos. Příští plenární zasedání se bude konat v roce 2013 při veletrhu Intervitis – Interfructa 2013 ve Stuttgartu. Druhý den proběhla exkurze v rámci vinařské oblasti Piemonte. Region má rozlohu 25 400 km², 4,2 milionu obyvatel a dělí se na osm provincií. Známý je především svými víny Barolo, Barbaresco, která se vyrábí z odrůdy Nebiolo, v přesně ohraničených oblastech. Cena zemědělské půdy (půdy vhodné pro vinice) se v oblasti Barolo pohybuje kolem 20 milionů korun za jeden hektar. Navštívili jsme podnik Fontanfreda u obce Serralunga d‘Alba. Podnik patří rodině Miraﬁori prostřednictvím tamní banky. Produkuje víno ze svých 70 ha vinic a zpracovává hrozny od dalších několika stovek místních producentů hroznů, kteří pracují na dlouhodobě uzavřené smlouvy. Součástí exkurze byla také návštěva městečka Barola, kde se přímo v centru nachází hrad Fanetti, který je přebudován na muzeum Barola. Součástí muzea je také enotéka, kde má návštěvník možnost ochutnat průřez víny místní produkce. Muzeum bylo založeno v roce 1982 z prostředků jedenácti obcí produkujících Barolo a dalších vládních institucí. Muzeum je prezentováno edukativní a interaktivní formou tak, aby byl návštěvník přímo vtažen do atmosféry vinařské oblasti, místních klimatických podmínek, půdního složení a vlastního Barola.

358

Vinařský obzor (7–8/2012)

Právní předpisy

Evidenční kniha obchodních zprostředkovatelů slouží nově na Portálu farmáře Na portálu Ministerstva zemědělství České republiky – eAgri – je nyní k dispozici možnost vést elektronicky evidenční knihu obchodních zprostředkovatelů.

Trocha legislativy úvodem Povinnost vést evidenční knihu elektronicky na Portálu farmáře vychází z §§ 28 a 30 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, ve znění pozdějších předpisů. Tato povinnost se ale týká pouze obchodních zprostředkovatelů. Termín „obchodní zprostředkovatel“ byl pak dán opět legislativně, a to v článku 22 písmeno f) NK (ES) č. 436/2009, kde bylo vysvětleno, že se rozumí „obchodním zprostředkovatelem fyzické nebo právnické osoby nebo seskupení těchto osob, které nakupují nebo prodávají vinařské produkty v rámci podnikatelské činnosti, aniž by disponovaly zařízením k uskladnění těchto produktů“. Samotnou evidenční knihu může vést obchodní zprostředkovatel bez nutnosti registrace do Registru vinic. Jedinou povinností je registrovat se na příslušné Agentuře pro zemědělství a venkov (AZV), kde obdrží přístupové jméno a heslo pro přístup na Portál farmáře. Získání těchto potřebných identiﬁkačních údajů je zdarma a trvalé. Vyřízení na AZV je na počkání, navíc je možné si zde také vyzkoušet první přihlášení do Portálu farmáře, se kterým úředníci rádi pomohou. Kontakt na nejbližší AZV je k dohledání na stránkách www. eagri.cz v sekci Venkov. Získané přihlašovací údaje slouží pro vstup do Portálu farmáře a zároveň jsou klíčem k zabezpečení vašich citlivých dat. Údaje schraňované touto elektronickou cestou nevidí žádný jiný uživatel Portálu farmáře, samozřejmou výjimkou jsou ale dozorové orgány Ministerstva zemědělství ČR. Účelem tohoto krátkého článku není popsat všechny funkce evidenční knihy obchodních zprostředkovatelů, ale seznámit ty, kteří mají povinnost evidenční knihu vést, se základními vlastnostmi a požadavky. Jak vést evidenci? Elektronická evidenční kniha se nachází na Portálu farmáře v Registru vinic. Pro vedení evidenční knihy je nutné ji jednoduchým způsobem spustit – registrovat se. Tuto re-

Na Portálu farmáře je Registr vinic dostupný přímo z adresy www.registrvinic.cz

gistraci je samozřejmě možné přerušit nebo ukončit. Uživatelé si mohou deﬁnovat své vlastní obchodní partnery nebo spravovat vlastní místa uskladnění produktů – pokud existují. Vyhledávání v evidenční knize je jednoduché, a to jak přes nakoupený nebo prodaný produkt, tak přes vlastní obchodní kontakty nebo místa uskladnění. Při zadávání nákupu nebo prodeje je nutné vyplnit několik povinných položek, mezi nimiž nechybí volba, o jaký druh produktu se jedná (víno, mošt, rmut), jeho barva, původ, datum nákupu či prodeje a v neposlední řadě nakoupené nebo prodané množství. Evidence je uzpůsobena logice, že nejdříve je produkt nakoupen a až následně z něj lze prodávat – bez ohledu na to, jestli celý, nebo po částech. Kde najdu podrobnější informace? Přesný postup, jak vést evidenční knihu na Portálu farmáře, je vypracován v manuálu, který je k náhledu na stránkách Portálu farmáře – v sekci Registr vinic pod odkazem Uživatelské příručky. V něm je krok po kroku vysvětleno zadávání dat do elektronické podoby evidenční knihy.

Musím evidenční knihu na Portálu farmáře vést? Jak bylo nastíněno již v úvodu článku, data schraňovaná na Portálu farmáře slouží i ke kontrolní činnosti dozorových orgánů Ministerstva zemědělství ČR, které mají možnost nahlížet do vedených údajů o nákupech a prodejích. I právě tato možnost jim pomáhá vykonávat svou činnost. Konečným důsledkem pak mohou být i sankce, které se řídí podle § 39, odst. 5 a 6 zákona č. 321/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jaké jsou výhody? Evidováním svých obchodů v elektronické evidenční knize budete mít svoje data dostupná odkudkoliv, kde je přístup k internetu. Naopak, pro chvíle bez internetu a potřebu mít data při sobě slouží možnost tisku přes tabulkový program MS Excel. Dalším kladným výstupem z evidenční knihy, který ušetří spoustu času, je možnost předvyplnění povinného prohlášení o zásobách, které se každý rok podává k 31. červenci. Evidenční kniha obchodních zprostředkovatelů tedy dále rozšiřuje možnosti Registru vinic. Ing. Luděk Okleštěk, CCV

Právní předpisy / Inzerce

Vinařský obzor (7–8/2012) 359

SZPI: Letos zvýšíme kontroly dovezených hroznů a moštů!

inzerce

Cuproxat Měďnatý fungicid proti plísni révové

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zaznamenala v loňském roce zesílený dovoz stolních a tzv. „ostatních“ hroznů původem ze třetích zemí (tedy ze zemí mimo Evropské společenství ), zejména z Makedonie a Moldávie. S nadcházející sezónou bychom v této souvislosti chtěli vinaře upozornit na následující skutečnosti. Podle současně platných evropských právních předpisů, konkrétně podle přílohy XVb části B bodu 5 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v platném znění, nelze hrozny a hroznové mošty původem ze třetích zemí na území Společenství zpracovávat na výrobky uvedené v příloze XIb téhož nařízení a ani je do takových výrobků přidávat. Zjednodušeně řečeno tedy z hroznů a hroznových moštů původem ze třetích zemí nelze v ČR (a v celém Evropském společenství) vyrábět například tiché víno, likérové víno, šumivé víno, perlivé víno a ani částečně zkvašený hroznový mošt (!). Úplný výčet druhů výrobků z révy vinné najdete v příloze XIb nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v platném znění. SZPI bude v letošním roce ve zvýšené míře kontrolovat sledovatelnost těchto komodit, tedy bude kontrolovat, zda dovezené stolní hrozny ze třetích zemí byly skutečně prodány do tržní sítě spotřebitelům ke konzumaci, dále bude kontrolovat, jak bylo naloženo s tzv. „ostatními“ hrozny a zda dovezené hroznové mošty byly skutečně použity pro výrobu nealkoholických nápojů a podobných výrobků. SZPI bude v této věci úzce spolupracovat zejména s Generálním ředitelstvím cel, se kterým byla uzavřena dohoda, na jejímž základě jsou SZPI hlášeny dovozy těchto komodit. SZPI v této souvislosti dále zdůrazňuje, že kontrolovaná osoba musí být v rámci sledovatelnosti vždy schopna doložit, od koho hrozny nebo hroznové mošty nakoupila a komu je případně dále prodala. Na základě výsledků z loňského roku lze dovozy zejména tzv. „ostatních“ hroznů označit za podezřelé, neboť četné dodávky byly podle sdělení kontrolovaných osob údajně rozprodány v tzv. „drobném prodeji“, aniž však byla kontrolovaná osoba schopna identiﬁkovat, komu tyto hrozny prodala, případně byly dodávky údajně prodány subjektům, které byly posléze SZPI shledány jako neexistující. Kontrolovaná osoba tím porušila článek 18 nařízení Rady

(ES) č. 178/2002, neboť neměla zaveden systém a postup sledovatelnosti potravin. Do České republiky lze dovézt vína ze třetích zemí, avšak podle přílohy XVb části C nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v platném znění je na území Společenství zakázáno je scelovat s víny pocházejícími ze Společenství, stejně tak je na území Společenství zakázáno scelovat vína pocházející ze třetích zemí navzájem. Pokud jde o požadavky na označování vín ze třetích zemí, je třeba kromě ostatních povinných údajů vždy uvést název dovozce, a to tak, že před názvem a adresou dovozce se uvedou slova „dovozce“ nebo „dovezeno“. Pokud se název nebo adresa (údaj o obci a členském státu) dovozce skládá z chráněných označení původu (CHOP) nebo zeměpisných označení (CHZO) či je obsahuje, pak v souladu s článkem 56 odst. 6 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 607/2009 v platném znění musí být na etiketě uvedeny písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu použitého pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení. Přehled chráněných označení původu i zeměpisných označení nejen ze Společenství, ale i ze třetích zemí, je veřejně přístupný v databázi E-Bacchus: http://ec.europa. eu/agriculture/markets/wine/e-bacchus/index.cfm?event=pwelcome&language=CS.

Jiřina Hrabálková Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát

Autorka v textu článku z důvodu zachování jednotnosti s terminologií příslušných evropských právních předpisů používá pojmy „Společenství“ a „Evropské společenství“, i když si je vědoma faktu, že po 1. 12. 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, Evropské společenství v dané podobě zaniklo a správně by tak měl být používán pojem „Evropská unie“.

F&N Agro Česká republika s.r.o. Na Maninách 876/7, 170 00 Praha 7 tel.: 283 871 701, fax: 283 871 703 www.fnagro.cz

360

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinohradnictví

Novinky v legislativě SRS Státní rostlinolékařská správa (dále jen SRS) upozorňuje na změnu v legislativě, kterou přináší novela zákona o rostlinolékařské péči, týkající se aplikační techniky, a další infromace.

Prvního července 2012 nabývá účinnosti zákon č. 199/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), jenž byl zveřejněn ve Sbírce zákonů, částka 68, a vyhláška č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků (dále jen vyhláška), jež byla zveřejněna ve Sbírce zákonů, částka 72. Jejich znění lze stáhnout na Portále veřejné správy http:// portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/ obcan a na webových stránkách SRS http:// eagri.cz/public/web/srs/legislativa. Oba předpisy zavádějí novou úpravu požadavků v oblasti aplikační techniky, některé povinnosti byly novelami předpisů naopak vypuštěny. Zatímco zákon č. 199/2012 Sb. novelizuje zákon č. 326/2004 Sb., vyhláška č. 207/2012 Sb., zcela ruší původní vyhlášku č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, včetně jejích pozdějších změn. Nejviditelnější změnou je zřejmě změna názvosloví, kdy se pro aplikační techniku nově zavádí termín „profesionální zařízení pro aplikaci přípravků“. Již z názvu vyplývá, že požadavky zákona se vztahují pouze na zařízení, která jsou používána k aplikaci přípravků v rámci podnikání, což neznamená pouze obor zemědělství, ale např. i komunální sféru. Profesionálním zařízením pro aplikaci přípravků (dále jen ZAP) se podle definice rozumí zařízení konkrétně určená pro aplikaci přípravků, zejména samojízdná, návěsná, tažená, namontovaná na vlaku, letadle, jakož i stacionární zařízení určená k aplikaci přípravků, přenosná motorem poháněná nebo přenosná ručně ovládaná zařízení a ruční zařízení s tlakovou komorou, včetně příslušenství nezbytného pro účinný provoz takového zařízení, jako jsou zejména trysky, tlakoměry, filtry, sítka a čisticí zařízení pro nádrže. Základní povinnost provozovatelů ZAP, a to přistavovat jej k pravidelnému kontrolnímu testování (dále jen KT), zůstává prakticky nezměněna [ustanovení § 61 odst. 1 zákona v návaznosti na § 64 odst. 4 písm. a) zákona]. Novela zákona však nově upravuje i používání ZAP, a to jak z hlediska jejich pravidelné údržby, tak z hlediska dodržování podmínek při přípravě postřiku a aplikaci přípravků. Dále se zabývá klasifikací protiúletových zařízení do tříd omezení úletu a možnostmi aplikace přípravků při jejich

použití. Podle novely zákona již není od 1. 7. 2012 povinnost uvádět na trh v ČR a používat v rámci podnikání typy ZAP (mechanizační prostředky) zapsané v úředním registru mechanizačních prostředků. Požadavky na nová ZAP řeší tzv. strojní směrnice. Podle zákona musí být od 1. 7. 2012 podrobována KT všechna ZAP s výjimkou ručních a zádových ZAP. Nezáleží tedy již na počtu trysek, případně na způsobu pohonu a používání. Doba mezi dvěma KT nebo mezi uvedením ZAP do provozu (uvedením do provozu se rozumí den pořízení ZAP – datum na faktuře) a prvním KT nesmí přesáhnout pět let. Po 1. 1. 2020 tato doba nesmí překročit tři roky. Stále platí povinnost přistavit ke KT ZAP uvedené do provozu po opravách nebo úpravách, které mohou ovlivnit aplikaci přípravků, a to před jejich prvním použitím po této opravě nebo úpravě. Konkrétní požadavky na pravidelnou údržbu a kalibraci ZAP a podmínky pro přípravu postřikové kapaliny, aplikaci a čištění ZAP uvádí vyhláška ve svých přílohách. Vzhledem k délce lhůt KT je pravidelná údržba a kalibrace ZAP provozovatelem nutná. Vyhláška také konkretizuje požadavky na zařízení omezující úlet přípravků a způsob jejich klasiﬁkace jako nezbytnou podmínku pro zkracování ochranných vzdáleností od necílových oblastí, které mají některé přípravky stanoveny. Vyhláška také obsahuje v přílohách předepsaný postup pravidelného KT a požadavky, které musí splňovat subjekty provádějící KT. V neposlední řadě jsou zde stanoveny náležitosti a vzor kontrolní nálepky a osvědčení

o funkční způsobilosti vydávané provozovnou KT. Kontrolní nálepka bude nově mimo jiné obsahovat také identiﬁkaci subjektu, který KT provedl, a změní se i její tvar. Nutno podotknout, že se starou formou nálepky (zeleno-bílý šestiúhelník) se budeme na ZAP díky dlouhým intervalům KT setkávat ještě několik let. Osvědčení o provedení KT vydaná v jiných členských státech Evropské unie se podle § 64 odst. 3 zákona považují za osvědčení podle § 64 odstavce 2 zákona, neuplyne-li od posledního KT provedeného v jiném členském státě Evropské unie lhůta delší, než je lhůta pro KT stanovená podle tohoto zákona a prováděcí vyhlášky č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků. Odborný garant: Ing. Tomáš Jedlička, tel. 545 110 453, mob. 602 472 248, tomas.jedlicka@srs.cz Novelou zákona byly upraveny povinnosti pro distributory, kteří uvádí přípravky na trh, a to následovně: Podle § 46a odst. 3 písm. g) zákona je fyzická nebo právnická osoba při distribuci přípravků či dalších prostředků na ochranu rostlin povinna distribuovat přípravky povolené k profesionálnímu použití (zejména velkobalení) pouze osobám, které zajistí, že s přípravky bude nakládat pouze držitel osvědčení druhého nebo třetího stupně. O distribuci a vydávání těchto přípravků vede distributor evidenci, která obsahuje datum výdeje přípravku, název a množství vy-

Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci Více než 900 fotograﬁí 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách. Choroby a škůdci jádrovin a peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy: stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotograﬁe typických příznaků poškození.

518 Kč (včetně DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinohradnictví / Inzerce

V přechodném ustanovení zákona čl. II je v bodě 1 uvedeno, že osoby, které jsou držiteli osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na základě vykonání zkoušky zajišťované SRS podle zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2012 včetně, se považují za držitele osvědčení třetího stupně podle zákona č. 199/2012 Sb. Těmto osobám a osobám se vzděláním podle § 82 odst. 2 a 5 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2012, vydá SRS na jejich žádost od 1. ledna 2013 osvědčení druhého nebo třetího stupně. Podle bodu 2 tohoto přechodného ustanovení lze do 31. 12. 2012 získávat osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky podle zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2012 včetně. Novelou zákona došlo dále s účinností od 1. 7. 2012 k úpravě znění § 51 odst. 1 písm. b) zákona, a to následovně: Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikání používá přípravky ve venkovním prostředí, nesmí aplikovat přípravky, které jsou podle povolení označeny jako přípravky pro hubení hlodavců (rodenticidy), na pozemku, jenž je součástí honitby, pokud nebyla tato aplikace oznámena oprávněnému uživateli honitby a rostlinolékařské správě, a to nejpozději tři dny před jejím zahájením.

Oznamování použití osiva namořeného přípravkem nebezpečným nebo zvlášť nebezpečným pro suchozemské obratlovce tři dny před vysetím oprávněnému uživateli honitby, České inspekci životního prostředí a rostlinolékařské správě je s účinností od 1. 7. 2012 zrušeno. Další důležitou změnou, ke které novelou zákona od 1. 7. 2012 došlo, je zákaz letecké aplikace přípravků na ochranu rostlin (§ 52 odst. 1 zákona). Tento zákaz se nevztahuje na další prostředky, jimiž jsou pomocné prostředky na ochranu rostlin a bioagens. Od 1. 7. 2012 lze podle § 52 odst. 2 zákona leteckou aplikaci přípravků na ochranu rostlin provést pouze z letadla nebo vrtulníku, je-li povolena rostlinolékařskou správou, a to na základě: a) schváleného plánu letecké aplikace a následné žádosti o povolení jednotlivé letecké aplikace, nebo b) žádosti o povolení mimořádné letecké aplikace. Podrobnější informace k povolování letecké aplikace přípravků na ochranu rostlin budou předmětem samostatné instrukce SRS. Odborný garant: Ing. Andrea Blažková, tel. 545 110 479, mob. 724 247 338, andrea.blazkova@srs.cz.

inzerce

daného přípravku, pořadové číslo osvědčení osoby (číslo jednací osvědčení vydaného SRS), jíž byl přípravek distribuován a vydán, a datum vydání tohoto osvědčení. Podle § 46a odst. 4 novely zákona je distributor, s výjimkou distributora, který uvádí na trh pouze přípravky pro neprofesionální použití, povinen zabezpečit, aby tyto přípravky prodávala osoba, jež je držitelem osvědčení třetího stupně. Tato osoba poskytuje v době prodeje přípravku informace týkající se použití přípravku, rizik pro zdraví a životní prostředí a bezpečnostní pokyny k zamezení těmto rizikům. Paragraf 46a odst. 5 novely zákona dále stanoví, že při uvádění na trh přípravku určeného pro neprofesionální použití je distributor povinen poskytovat osobám informace, které se týkají rizik souvisejících s používáním přípravků, zejména informace o nebezpečí vlivu přípravku na osoby nebo životní prostředí, způsobech správného skladování a aplikace přípravku, způsobech nakládání s ním a jeho bezpečné likvidace v souladu s právními předpisy, včetně informace o možnostech ochrany rostlin přípravky představujícími nízké riziko. Kontroly plnění povinností při distribuci, stanovených v § 46a odst. 4 a 5 novely zákona, budou realizovány SRS od 1. 1. 2013.

Vinařský obzor (7–8/2012) 361

V nabídce také varianta BIO – jediná na trhu! • Uzávěr pro běžná BVS hrdla láhví • Pro tichá i perlivá vína • Vnitřní vložka skleněná nebo dřevěná (červená vína) • Špičkové těsnící vlastnosti • Vynikající senzorická neutralita • V nabídce dvě velikosti • Možnost uzavírání poloautomaty, ale i ručně Mimořádně vhodný uzávěr pro malé a střední vinaře, kteří se chtějí odlišit • Výrobky oceněny na INTERVITIS VIENNA a SIMEI Milano • Uzávěry mají veškeré atesty z německých státních zkušeben Výrobce Syncor® nabízí také špičkové syntetické korky s nejlepšími těsnícími vlastnostmi na trhu. VÝROBKY NABÍZÍ EXKLUZIVNĚ PRO ČESKÝ TRH VÝHRADNÍ DOVOZCE PEMAG, spol. s r.o. , Gagarinova 1240/3, Mikulov, tel.: +420 519 510 756 www.pemag.cz

362

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k novým stolním odrůdám

Významnou součástí této sbírky jsou stolní odrůdy, které pocházejí především ze zemí bývalého Sovětského svazu. Pravidelně se také daří rozšiřovat tuto kolekci o nové odrůdy se záměrem využívat je v dalším šlechtění nebo doporučit pro pěstování v praxi. Mnoho stolních odrůd dosahuje dobrých pěstitelských vlastností a vysoké kvality a je možné je doporučit i pro případné velkovýrobní pěstování. Po víceletém hodnocení se v kolekci projevily jako perspektivní tři velkoplodé stolní odrůdy, které pocházejí ze šlechtitelského pracoviště AZOS Anapa. Všechny tyto odrůdy jsou perspektivní pro drobné pěstitele, ale také pro velkovýrobní pěstování. Tip Chadžibeja je odrůda, která je známá také pod synonymem Arkadia rozovaja. Vznikla křížením odrůd Moldova × Cardinal. V kolekci genových zdrojů na Zahradnické fakultě máme tuto odrůdu již asi deset let a pěstovali jsme ji jako pravokořennou. Teprve po přeštěpování na podnožovou odrůdu a výsadbě většího počtu keřů ukázala svoje velmi dobré vlastnosti. Hrozen je velký, u základu třapiny rozvětvený. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je velká, vejčitá, o průměrné hmotnosti 6 g. Barva bobule je růžovočervená, v plné zralosti může být až červenoﬁalová. Velikost hroznů na keři je poměrně vyrovnaná. Odrůda dosahuje ideální konzumní zralosti v polovině září. Odolnost k zimním mrazům je dobrá, což se potvrdilo také v letošním roce. Byla však výrazně poškozena květnovými mrazy v roce 2012. Odolnost k plísni révy a šedé hnilobě je dobrá. Odolnost k padlí révy je střední až dobrá. Vosy a jiný hmyz poškozují hrozny, teprve když přezrávají. Pěstování této odrůdy je vyzkoušeno na podnoži Kober 125AA při rýnsko-hessenském vedení s řezem na jeden dlouhý ta-

Foto P. Pavloušek

Na ústavu vinohradnictví a vinařství v Lednici je soustředěna kolekce genových zdrojů révy vinné, která shromažďuje především odrůdy se zvýšenou odolností k houbovým chorobám a mrazům. Jednotlivé odrůdy jsou pravidelně hodnoceny v rámci „Národního programu konzervace a využití genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity“.

Tip Chadžibeja

nosti 6–8 g. Barva bobule je tmavomodrá až černá, s voskovitým ojíněním na povrchu slupky. V podmínkách Lednice dozrává odrůda ve druhé polovině září. Jelikož se jedná o modrou odrůdu, je důležitá především kvalitní vyzrálost slupky. Při nedokonalé vyzrálosti jsou ve slupce patrné výrazně tříslovité a nahořklé tóny. K optimální chuťové kvalitě slupky vyžaduje bobule dostatek slunce. Chuť bobule se během zrání stává harmonickou a velmi kvalitní. Odolnost k zimním mrazům je střední. Odolnost k plísni révy a šedé hnilobě je velmi dobrá. Odolnost k padlí révy je dobrá. Podobně jako Fantazia vyžaduje také Naděžda AZOS regulaci násady hroznů během vegetace. Regulace se provádí formou poneFoto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

květu. Termín regulace ihned po odkvětu by vedl k tvorbě značně velkých bobulí a tím pádem hustých hroznů. Pro zabezpečení kvalitního vybarvení bobulí je také nezbytné vylamování zálistků v zóně hroznů a odstranění listů, které výrazně zastiňují hrozny. Tuto velkoplodou stolní odrůdu by bylo ideální pěstovat s doplňkovou závlahou. Při plné zralosti hroznů je chuť harmonická s vyváženým poměrem cukrů a kyselin. Dužnina je pevná, chrupkavá, chuť je příjemná, harmonická. Naděžda AZOS je poslední zajímavá velkoplodá stolní odrůda. Pochází z křížení odrůd Moldova × Cardinal. Hrozen je velký až velmi velký, rozvětvený, dlouhý. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až volné. Bobule je velká, podlouhle-oválná, o hmot-

Foto P. Pavloušek

žeň. Násada hroznů je vyrovnaná a neprojevuje se přeplození. Lze proto předpokládat, že nebude třeba doplňkové regulace násady hroznů během vegetace. Olistění keřů je středně husté až řidší, a proto jsou nízké požadavky na zelené práce. Důležité je pouze vylamování zálistků v zóny hroznů. Chuť bobule je harmonická s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, osvěžující. Odrůda je atraktivní především díky červenému zbarvení bobule, protože existuje poměrně málo perspektivních odrůd s červenou bobulí. Fantazia je velkoplodá stolní odrůda se značně velkým a vzhledově atraktivním hroznem. Pochází z křížení Kriuljanskij × Jangi Er. Tvar bobulí je podlouhle-vejčitý, bobule jsou značně velké, s průměrnou hmotností až 8 g. Během zrání se velmi pozvolna vybarvují do narůžovělého zbarvení a potom teprve dosáhnou vynikající chuťové kvality. Odolnost k zimním mrazům je dobrá. Odolnost k plísni révy a šedé hnilobě je dobrá, odolnost k padlí révy však pouze střední. V podmínkách Lednice na Moravě dosahuje tato odrůda optimální sklizňové zralosti ve druhé polovině září. Hrozen je poměrně velký, a aby bylo možné mluvit o kvalitní vyzrálosti, je třeba, aby byly všechny bobule narůžověle zbarvené. Teprve potom je jejich chuť příjemná a harmonická. Kvalitní vyzrálost bobulí je třeba zabezpečit pomocí zatížení a odlistění zóny hroznů. Pro dosažení vysoké kvality hroznů je nezbytná regulace násady během vegetace. Jestliže odrůda dobře odkvete, je vhodné ponechat na letorostu pouze jeden, nejlépe vyvinutý hrozen. Jelikož je uspořádání bobulí v hroznu poměrně husté, doporučuje se regulaci provádět asi 25–30 dnů po od-

Fantazia

Vinařský obzor (7–8/2012) 363

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Fantazia

Vinohradnictví / Inzerce

Naděžda AZOS

chání jednoho, nejlépe vyvinutého hroznu na letorostu. Regulace násady se může provádět v ranějším termínu, deset dnů po odkvětu révy. Jelikož má odrůda hustší olistění, je nezbytné včasné provedení vylamování zálistků v zóně hroznů a odlistění v zóně hroznů. Vhodný je opět termín brzy po odkvětu, aby

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (7–8/2012)

Foto P. Pavloušek

364

Naděžda AZOS

se slupka bobule mohla dobře adaptovat na klimatické podmínky. Pozitivní vliv na kvalitu bude mít také doplňková závlaha. Při kvalitní vyzrálosti je chuť bobule, příjemná, harmonická, dužnina je pevná, chrupkavá. Tyto zajímavé stolní odrůdy se sledují nejenom z pohledu jejich pěstitelských vlast-

ností, ale využívají se také pro šlechtění nových stolních odrůd, které realizujeme na ústavu vinohradnictví a vinařství, Zahradnické fakulty MENDELU. Hodnocení genových zdrojů probíhá v rámci „Národního programu konzervace a využití genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity“.

366

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Hodnocení kvality hroznů

Foto P. Pavloušek

Hodnocení kvality hroznů během zrání napomáhá optimalizovat termín sklizně a volbu vhodné technologie zpracování hroznů. Ideální je začít se sledováním asi čtrnáct dnů po zaměkání bobulí a postupovat v týdenních intervalech.

Pro stanovení správného termínu sklizně je potřeba interpretovat výsledky vzhledem k odrůdě, požadovanému jakostnímu stupni a technologii zpracování hroznů. Na interpretaci těchto výsledků nelze vytvořit jednoduchý manuál. Je potřeba mít s hodnocením dlouholeté zkušenosti, znát parametry jednotlivých odrůd a vztah jednotlivých kvalitativních parametrů k průběhu počasí a na základě těchto poznatků stanovit termín sklizně. Je třeba se zásadně oprostit od zaběhnutých způsobů, tzn. že se třeba daná odrůda sklízí začátkem října. Když má ideální sklizňové parametry, může se sklízet i v polovině září. Jestliže je hrozen v ideální kvalitě, není na co čekat. Zásadním momentem je způsob odběru vzorků na analýzu. Zásadně chybný je odběr celých hroznů. Celé hrozny nereprezentují variabilitu vinice a velmi často dochází k zásadním chybám. Je vhodné odebírat jednotlivé bobule v počtu alespoň

Nedostatečná aromatická zralost u Chardonnay – vysoký podíl zelených bobulí

Optimální aromatická zralost u Ryzlinku vlašského – těsně před zhědnutím bobulí

Foto P. Pavloušek

Nevhodné odlistění – základní předpoklad výskytu těkavých fenolů a nízkého obsahu kyseliny jablečné

Kombinace fyziologického vadnutí třapiny a přehřívání bobulí

Vinohradnictví / Inzerce

200 průřezově z celé vinice, tzn. z jednotlivých částí hroznů, z jednotlivých částí listové stěny a z jednotlivých částí vinice, což je důležité zejména na svazích. Při tomto způsobu odběru dochází k velmi malé chybě, často 0,5 °NM nebo 0,5 g/l. Před sklizní odrůdy je vhodné si tuto přesnost odběru ověřit „kbelíkovou metodou“. Průřezově z celé vinice odeberu plný kbelík hroznů, vylisuji mošt a tento použiji pro analýzu. Současně odeberu i 200 bobulí, vylisuji mošt a použiji pro analýzu. Výsledky porovnám a vidím přesnost metody. Vzorky je třeba analyzovat čerstvé a nezamrazovat. Zamražení vzorků může ovlivnit výsledek hodnocení kyselin v moštu. A jaké jsou jednotlivé klíčové parametry kvality, jakým způsobem se mění během zrání hroznů a jak je lze dobře analyzovat? Cukernatost je prvním parametrem kvality. Je třeba ji chápat jako potenciální obsah alkoholu ve víně. Kyseliny se stávají daleko důležitějším parametrem než cukernatost. Vinaři pracují především s titrovatelnými kyselinami, obsahem kyseliny vinné a kyseliny jablečné. Zde je třeba zkušenost ve vztahu k jednotlivým odrůdám, znalost všech rizik nízkých a vysokých kyselin a vhodný termín sklizně.

Vinařský obzor (7–8/2012) 367

Kvalitativní parametr

Faktory, které ovlivňují jeho změnu

Analýza

Cukernatost

– Cukry se vytvářejí díky fotosyntéze, která probíhá v osluněných listech. Důležitá je dostatečná osluněná listová plocha. – Důležité je oslunění hroznů, protože aktivuje enzym invertázu, která štěpí sacharózu na glukózu a fruktózu, jež se ukládají v bobulích. – Cukernatost může být ovlivněna stresem vyvolaným suchem nebo vysokou teplotou. – Ve výběrových kategoriích napomáhá zvyšování cukernatosti odpařování vody z bobulí nebo napadení bobulí ušlechtilou šedou hnilobou.

– Moštoměr – Refraktometr – Analýza zkvasitelných cukrů na HPLC – Přístroje Bacchus, Grape Scan… – Enzymatické metody

Kvalitativní parametr

Faktory, které ovlivňují jeho změnu

Analýza

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Titrovatelné kyseliny

– Během zrání hroznů se mění poměrně málo. – Změna je způsobena přijatelným draslíkem z půdy, který se transportuje do bobulí, kde reaguje s kyselinou vinnou. – Změna může být způsobena také naředěním díky intenzivním a trvalým srážkám během zrání hroznů.

– Kapalinový chromatograf (HPLC) – Přístroje Bacchus, Grape Scan… – Enzymatické metody – Spektrofotometrické metody

– Během zrání se mění velmi dynamicky v závislosti na průběhu počasí, především na teplotě a slunečním záření. – Změnu lze ovlivňovat termínem a intenzitou vylamování zálistků a odlistěním zóny hroznů. – U bílých odrůd je vhodné směřovat k hodnotám nad 2 g/l, jinak je chuť vína fádní a aroma nevýrazné.

– Kapalinový chromatograf (HPLC) – Přístroje Bacchus, Grape Scan… – Enzymatické metody – Spektrofotometrické metody

– Představují kyseliny, které je možné stanovit titrací pomocí NaOH. – Korespondují především se změnou kyseliny jablečné, tzn. že jsou nejvíce ovlivněny změnou kyseliny jablečné.

– Titračně pomocí NaOH do pH = 7,0

Vrchní 7, 683 54 Bošovice, Czech Republic, e-mail: veritas.cz@seznam.cz, mobil: 00420 603 579 257 Vážení vinohradníci, naše společnost VERITAS spol. s r.o. si Vám touto cestou dovolí nabídnout sazenice révy vinné pro podsadby a výsadby vinic v roce 2013.

Našim zákazníkům nabízíme výhodnou cenu při objednání sazenic do 31. 7. 2012 Výhody: – dodáme Vám kvalitní výsadbový materiál – dle domluvy Vám zajistíme i klonový materiál – v případě zájmu Vám vysadíme sazenice strojem – laserové navádění – v případě odběru vyšším jak 20 000 ks – možnost vytvořit splátkový kalendář – nabízíme spolupráci při likvidaci starých vinic – dovoz sazenic až na Vámi určené místo – poradenská služba zdarma

Kontakt: VERITAS spol. s r.o. Vrchní 7, 683 54 Bošovice tel.: 603 579 257 – Pospíšil Pavel e-mail: veritas.cz@seznam.cz www.biovina-veritas.cz

Vinohradnictví

Foto P. Pavloušek

Hodnota pH moštu je vedle kyselin dalším klíčovým parametrem kvality. Podle hodnoty pH moštu pozná zkušený technolog, jak přistupovat k hroznům nebo moštu a jako realizovat strategii zpracování hroznů. Obsah asimilovatelného dusíku je velmi významný z pohledu strategie dodávání výživy pro kvasinky. Ten, kdo nezná hodnotu asimilovatelného dusíku, se vystavuje riziku, že přidá vysoké množství výživy pro kvasinky a negativně tím ovlivní aromatický charakter vína a zvýší riziko tvorby těkavých kyselin. Poučený technolog, který má přehled o hodnotě asimilovatelného dusíku, má lepší možnost strategie výběru výživy a neohrozí tím kvalitu vína. Aromatická zralost hroznů se hodnotí především senzoricky. Při hodnocení je třeba brát v úvahu odrůdový charakter, protože v závislosti na odrůdě je různý podíl aromatických látek ve formě volné (senzoricky aktivní) a ve formě vázané. Například u Sauvignonu blanc jsou monoterpeny a methoxypyraziny velmi dobře senzoricky vnímatelné v hroznech, ale vonné thioly jsou vázány ve formě prekurzorů. Fenolická zralost modrých hroznů, určených pro výrobu červených vín, je klíčová pro správnou volbu podmínek macerace, tzn. způsob macerace, resp. použitý viniﬁkátor, teplota při maceraci a především délka macerace. Snažil jsem se jednotlivé kvalitativní parametry představit co nejstručněji, včetně faktorů, které je ovlivňují. Tyto faktory mohou napomoct i po zaměkání bobulí vhodně optimalizovat agrotechniku s cílem dosáhnout optimální kvality hroznů.

Cabernet Sauvignon – nedostatečná fenolická zralost

Rulandské modré – průměrná fenolická zralost

Kvalitativní parametr

Faktory, které ovlivňují jeho změnu

Analýza

Hodnota pH moštu

– Je závislá na obsahu jednotlivých kyselin, poměru jednotlivých kyselin, obsahu volných kyselin a jejich solí. – Neexistuje silná lineární závislost mezi hodnotou pH a kyselinami, protože pH je určováno více faktory najednou.

– pHmetr – ruční nebo stolní

Kvalitativní parametr

Faktory, které ovlivňují jeho změnu

Analýza

Obsah asimilovatelného dusíku

– Je závislý na průběhu počasí. Suché a teplé ročníky s sebou přinášejí nižší obsah asimilovatelného dusíku a vyšší obsah bílkovin. – Velký vliv má také způsob ošetřování půdy ve vinici a s tím související výživa révy vinné dusíkem.

Kvalitativní parametr

Faktory, které ovlivňují jeho změnu

Analýza

Aromatická zralost

– Průběh počasí a charakter ročníku. – Zatížení keřů. – Provedení zelených prací, zejména vylamování zálistků, odlistění zóny hroznů a regulace násady hroznů během vegetace.

– Senzorická analýza – Analýza na plynovém chromatografu

Kvalitativní parametr

Faktory, které ovlivňují jeho změnu

Analýza

Fenolická zralost

– Formaldehydová titrace

– Hodnocení zbarvení semen – Stanovení fenolické zralosti metodou podle Glories – Kapalinový chromatograf (HPLC) – Spektrofotometr

Stolní pHmetr

Foto P. Pavloušek

Ruční přenosný pHmetr

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (7–8/2012)

Foto P. Pavloušek

368

Vadnutí hroznů vlivem stresových situací – sucho, teplo

Výroba ® bag-in-boxţ a obalţ na vína Nabízíme: • vytvoąení vzorku k odzkoušení • kompletní výrobu ofsetový tisk, kašírování, výsek a lepení

CANDECOL - KOLONY Pro spkojenost zákazníků každého vinaře je stabilita vína v lahvi zásadní otázkou. HOBRA si je toho vědoma, a proto nabízí mikroﬁltrační kolony různých velikostí tak, aby vyhovovaly potřebám vinařů, hledajících to správné řešení. Kolonu přizpůsobíme Vašim požadavkům, a to i včetně propojení se m samospádovým cí plničem pomocí frekvenčního měniče. ulou Ten zajistí plynulou dla regulaci čerpadla vý a bezproblémový průběh celé mikroﬁltrace.

• termín dodání - 3 týdny

HLAVNÍ PARTNER SALONU VÍN ČR 2012

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

Potřebujete poradit s ﬁltrací - ptejte se u specialistů. Volejte 733 530 205 nebo jděte na www.hobra.cz.

OBAL PRINT, s.r.o. Kvapilova 440 763 16 Fryšták

info@obalprint.cz tel/fax: 577 912 349 mob.: 605 158 747

www.obalprint.cz

Hobra - Školník s.r.o. Smetanova ulice 550 01 Broumov Česká republika

T: +420 491 580 111 F: +420 491 580 140 E: hobra@hobra.cz W: www.hobra.cz

370

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinohradnictví

Bronislav Pavelka Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Brno

Ověřování hroznů révy vinné Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“) úředně ověřuje hrozny pro výrobu jakostních vín s přívlastkem. Ověřovány jsou zejména: odrůdová pravost, zdravotní stav hroznů, původ hroznů, cukernatost a jejich množství. SZPI každoročně spolupracuje s vinařskými důvěrníky, kteří provádějí vlastní ověřování hroznů přímo u výrobců vín. V roce 2011 to bylo 37 externích pracovníků. Ověřování hroznů v menší míře provádějí také vinařští inspektoři. Seznam vinařských důvěrníků pro sklizeň 2012 je uveden níže a lze jej rovněž najít na webových stránkách SZPI (www.szpi.gov.cz). V roce 2011 bylo provedeno celkem 8 051 ověření hroznů s kladným výsledkem, na jejichž základě bylo výrobcům vína (k 16. 7. 2012) SZPI vystaveno tzv. „ověření hroznů“. Jedná se celkem o 40 130 728 kg hroznů určených pro výrobu jakostního vína s přívlastkem. Na dalších asi 40 ověření (potvrzení) důvěrníka nebylo dosud SZPI vystaveno „ověření hroznů“, a to z důvodu nesrovnalostí údajů vztahujících se k ověřovaným hroznům uvedených v potvrzení důvěrníka s údaji uvedenými v Registru vinic. Jedná se zejména o změnu vlastníka vinic nebo o změnu odrůdové skladby. V pěti případech došlo k překročení hektarového výnosu, a proto nebylo ověření hroznů SZPI vystaveno. Při porovnání s předchozími ročníky se jedná o ročník rekordní v počtu provedených ověření i v celkovém množství ověřených hroznů – viz tabulku ověření hroznů od roku 2006 s členěním podle jednotlivých podoblastí. Celá historie ověřování hroznů pro výrobu vína s přívlastkem je uvedena v grafu. V roce 2011 bylo oproti roku 2010 ověřeno o 25 114 866 kg hroznů více, což je nárůst asi o 167 %. Při porovnání s ročníkem 2009, kdy bylo ověřeno 28 561 297 kg hroznů, jde zhruba o 40% nárůst. Při porovnání s ročníkem 2008, kdy bylo ověřeno 29 463 681 kg hroznů, jde asi o 36% nárůst. Při porovnání s ročníkem 2007, kdy bylo ověřeno 28 056 866 kg hroznů, jde přibližně o 43%

č. 323/2004 Sb., v platném znění, lze ověřit hrozny jako „botrytický sběr“, pokud je nejméně 30 % hroznů napadeno touto plísní. V ročníku 2011 bylo vystaveno pouze 16 ověření pro botrytické sběry. Pro srovnání, v ročníku 2010 to bylo 9 ověření, v ročníku 2009 to bylo 67 ověření, v ročníku 2007 to bylo 58 ověření a v ročníku 2006 to bylo 32 ověření. Nejčastěji ověřovanými botrytickými hrozny ročníku 2011 byly odrůdy Tramín (8 900 kg), Rulandské šedé (8 263 kg), Chardonnay (7 060 kg) a Muškát moravský (4 510 kg).

nárůst. Při porovnání s ročníkem 2006, kdy bylo ověřeno 22 957 144, jde asi o 73 % nárůst. Přehled ověření pro jednotlivé druhy přívlastků je uveden v tabulce nazvané „Ověření hroznů v jednotlivých druzích přívlastků s členěním podle odrůd révy vinné“. Přehled ověření v jednotlivých podoblastech je uveden v tabulce nazvané „Ověření hroznů podle jednotlivých druhů přívlastku v jednotlivých podoblastech“. Při sklizni v roce 2010 byly také ověřovány hrozny napadené ušlechtilou plísní Botrytis cinerea P. Podle ustanovení vyhlášky Počet ověření 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Přehled ověření hroznů od roku 2006 ročník

2006

2007

2008

2009

množství (kg)

počet (ks)

množství (kg)

počet (ks)

množství (kg)

počet (ks)

Mikulovská

6 460 964

1 594

9 486 002

1 815

10 624 803

Znojemská

4 368 098

743

3 958 106

595

4 254 922

Slovácká

4 406 845

1 487

6 066 076

1 620

Velkopavlovická

ověření

2010

2012

množství (kg)

počet (ks)

množství (kg)

počet (ks)

množství (kg)

počet (ks)

1 924

9 411 726

1 949

5 858 127

1 295

14 025 742

2 458

539

4 456 010

748

2 161 885

433

7 361 736

979

5 884 469

1 560

6 637 683

1 999

2 729 751

1 065

7 825 831

2 114

6 964 446

2 080

7 691 000

1 768

8 116 127

1 774

7 481 089

2 206

4 110 430

1 306

10 651 050

2 420

Litoměřická

504 430

569 539

414 076

390 693

98 349

210 644

Mělnická

252 361

286 143

169 284

184 096

57 320

55 725

22 957 144

6 051

28 056 866

5 946

29 463 681

5 905

28 561 297

7 044

15 015 862

4 158

40 130 728

8 051

celkem

Vinohradnictví

Ověření hroznů v jednotlivých druzích přívlastků s členěním podle odrůd révy vinné odrůda Agni Pozdní sběr Výběr z bobulí Alibernet Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů André Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Ariana Kabinetní víno Pozdní sběr Aurelius Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Cabernet Moravia Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Cabernet Sauvignon Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Děvín Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Dornfelder Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Frankovka Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Fratava Pozdní sběr Hibernal Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Chardonnay Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Irsai Oliver Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Kerner Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Laurot Pozdní sběr Výběr z hroznů

množství hroznů (kg) 11 580 2 580 9 000 75 128 1 000 69 078 770 4 280 538 529 59 283 3 628 458 793 2 590 550 13 685 20 910 7 960 12 950 182 313 72 845 36 400 73 068 392 403 14 941 1 920 353 584 510 21 448 1 021 123 2 900 1 320 757 087 9 870 3 840 246 106 62 697 520 30 886 450 5 861 24 980 330 421 6 155 231 822 92 444 2 781 324 90 767 3 580 2 461 720 11 245 10 960 203 052 3 100 3 100 179 666 500 112 343 2 883 63 940 3 063 205 29 210 7 888 1 848 601 3 535 37 888 890 1 135 193 94 740 38 260 55 880 600 133 192 37 703 17 796 77 693 19 690 17 590 2 100

počet ověření (ks) 5 4 1 31 1 26 2 2 105 13 1 84 2 1 4 3 1 2 65 33 9 23 115 11 2 95 1 6 201 4 1 138 3 1 54 33 1 11 1 3 17 94 2 77 15 442 22 2 375 5 3 35 3 3 72 1 37 2 32 637 6 5 366 3 16 1 240 27 11 15 1 35 12 5 18 3 2 1

Malverina Ledové víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Merlot Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Modrý Portugal Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Müller Thurgau Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Muškát moravský Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Muškát Ottonel Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Neronet Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Neuburské Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Pálava Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Rubinet Pozdní sběr Rulandské bílé Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Rulandské modré Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Rulandské šedé Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Ryzlink rýnský Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Ryzlink vlašský Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno

19 000 1 000 3 900 14 100 597 538 600 296 018 19 420 281 500 628 353 46 736 505 057 2 410 74 150 1 570 007 527 626 1 008 101 200 34 080 795 123 174 864 572 607 13 520 510 33 622 67 130 19 500 47 080 550 51 382 3 500 42 084 900 4 898 550 950 121 713 346 862 5 930 76 445 840 112 1 250 175 752 5 722 140 131 517 257 600 600 2 087 022 48 060 800 1 272 186 690 28 693 2 290 734 303 2 496 551 18 720 1 350 1 151 068 330 175 487 110 1 149 486 2 997 405 7 980 4 470 1 594 985 9 733 200 379 12 133 1 167 725 3 748 004

7 1 3 3 136 1 72 4 59 128 12 104 3 9 291 103 180 1 7 189 45 127 4 1 12 25 5 19 1 28 3 21 1 3 133 26 86 2 19 206 1 42 4 39 120 1 1 394 8 1 215 3 12 1 154 486 1 2 200 1 33 1 248 625 3 3 274 3 50 2 290 595

60 910

4 838 3 202 227 4 580 3 000 472 449 2 033 291 175 798 16 108 1 474 797

3 494 3 1 74 412 43 10 295

9 695

Vinařský obzor (7–8/2012) 371

Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Sauvignon Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Sevar Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Směs odrůd Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Svatovavřinecké Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Sylvánské zelené Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Tramín Pozdní sběr Výběr z bobulí Výběr z hroznů Tramín červený Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Veltlínské červené rané Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Veltlínské zelené Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Veritas Výběr z bobulí Výběr z hroznů Zweigeltrebe Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Regent Pozdní sběr Výběr z hroznů Blauburger Pozdní sběr Nativa Pozdní sběr Výběr z hroznů Semilon Výběr z hroznů Carmenere Pozdní sběr Savilon Pozdní sběr

12 090 5 990 338 813 3 071 676 21 000 3 700 2 177 321 2 200 71 598 900 794 957 3 450 900 1 750 800 151 107 7 265 116 317 365 4 000 23 160 1 780 094 223 459 1 500 1 463 263 1 370 1 258 89 244 412 241 34 610 560 280 292 1 500 95 279 65 519 44 087 4 000 17 432 2 022 962 5 420 690 582 5 870 145 210 220 1 175 660 249 317 83 480 132 237 3 040 30 560 2 865 948 497 286 11 730 2 209 828 8 340 10 330 524 127 910 8 160 6 130 2 030 2 046 322 211 923 5 770 1 593 139 10 405 225 085 14 670 6 270 8 400 6 760 6 760 960 460 500 3 870 3 870 6 990 6 990 620 620

6 3 51 623 4 2 380 2 22 1 212 5 1 2 2 84 6 57 1 2 18 278 41 1 218 2 4 12 113 11 1 81 1 19 13 7 1 5 444 3 139 4 28 1 269 59 17 36 1 5 504 89 5 375 6 3 1 25 4 2 2 361 36 3 285 3 34 3 1 2 4 4 2 1 1 1 1 3 3 1 1

372

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinohradnictví / Inzerce

Lena

3 625

Pozdní sběr

3 625

Erilon

940

Pozdní sběr

940

Cabernet Franc

3 992

Výběr z hroznů

3 992

Nitra

1 800

Pozdní sběr

1 800

Neuburger

3 530

Pozdní sběr

3 230

Seznam vinařských důvěrníků pro sklizeň 2012 jméno a příjmení důvěrníka

adresa

telefon

Ladislav Křivan

Znojmo-Přímětice

604 537 679

Ing. Viktor Luskač

Znojmo

728 076 654

Jiří Písař

Vrbovec

732 826 380

Miloš Středa

Pavlov

608 252 360

Miroslav Holešinský

Březí

737 429 584

Valtice

728 987 256

Výběr z hroznů

300

Medina

910

Jan Grandič

Pozdní sběr

910

Floriánka

1 320

Pozdní sběr

1 320

Viognier

540

Pozdní sběr

190

Výběr z hroznů

350

Bouvierův hrozen

700

Pozdní sběr

700

1 450

Saphira Výběr z hroznů

1 450

Sauvignon šedý

1 595

Pozdní sběr

1 595

Faberrebe

600

Pozdní sběr

600

Cabernet Blanc

1 490

Pozdní sběr

1 490

980

Rinot Pozdní sběr

František Gracl

Iváň

519 427 795

Bohumil Filip

Valtice

605 133 855

Ing. Pavel Bravenec

Dolní Dunajovice

724 247 336

10.

Vladimír Bičan

Dolní Dunajovice

607 268 583, 519 517 238

11.

Ing. Antonín Havelka

Sedlec

519 513 344

12.

František Zvonek

Mikulov

601 549 784

13.

Václav Volavka

Dolní Dunajovice

723 744 948

14.

Vladimír Pfeffer

Pavlov

606 362 576, 519 515 487

15.

Ing. Pavel Veverka

Velké Pavlovice

603 258 436

16.

Ivan Kuchař

Hustopeče

728 636 332

17.

Lucie Michalicová

Velké Bílovice

604 418 229

18.

Miloslav Hladký

Dolní Kounice

737 780 721

Stanislav Káňa

Rakvice

728 365 062

980

Solaris

1 000

Kabinetní víno

1 000

Semillon

3 101

19.

Pozdní sběr

3 101

20.

Jiří Pecůch

Čejkovice

728 176 586

40 130 728

8 051

21.

Libuše Vajbarová

Velké Bílovice

605 428 889

22.

Ing. Marie Kopřivová

Němčičky

725 279 041

23.

Václav Petrák

Zaječí

737 432 126

Celkový součet

Ověření hroznů podle jednotlivých druhů přívlastku v jednotlivých podoblastech množství hroznů (kg) Litoměřická Kabinetní víno Pozdní sběr Výběr z hroznů Mělnická Kabinetní víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z hroznů Mikulovská Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Slovácká Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z hroznů Velkopavlovická Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Znojemská Kabinetní víno Ledové víno Pozdní sběr Slámové víno Výběr z bobulí Výběr z cibéb Výběr z hroznů Celkový součet

210 644 110 446 89 020 11 178 55 725 16 830 27 170 715 11 010 14 025 742 432 996 21 324 9 155 184 50 347 421 358 17 113 3 927 420 7 825 831 544 893 27 048 5 402 899 12 650 102 674 1 735 667 10 651 050 983 647 23 060 7 440 582 24 028 104 421 1 754 2 073 558 7 361 736 446 994 8 020 4 855 428 4 510 342 521 4 700 1 699 563 40 130 728

počet ověření (ks) 39 16 20 3 41 9 22 2 8 2 458 107 12 1 481 14 105 7 732 2 114 136 17 1 295 18 59 589 2 420 212 15 1 621 16 49 4 503 979 65 7 580 5 47 1 274 8 051

24.

Walter Brüch

Kyjov

518 612 095

25.

Ing. Josef Strmíska

Archlebov

518 633 537, 605 117 678

26.

Václav Minařík

Blatnice pod Sv. Antonínkem

721 014 314

27.

Vojtěch Náplava

Polešovice

721 450 992, 572 593 195

28.

Ludmila Indrůchová

Bzenec

731 258 250, 518 385 035

29.

Jaroslav Tuček

Kostice

776 807 971

30.

Ing. Pavel Hromek

Lužice

732 766 497

31.

Josef Mančík

Hovorany

723 638 927

32.

Ing. Zdeněk Klobáska

Mutěnice

518 370 685

33.

Jan Ondráček

Dubňany

608 725 977

34.

Růžena Imrichová

Prušánky

728 580 233

35.

Šušlák Ondřej

Šatov

776 845 400

36.

Tomáš Janků

Znojmo

604 665 460

37.

Luděk Weis

SZPI Ústí nad Labem

605 229 569

39.

Ing. Martin Busta

SZPI Praha

731 509 041

40.

Ing. Tomáš Kleil

SZPI Tábor

731 509 105

Seznam bude ještě doplněn. Zdroj: SZPI Brno (vo)

SZPI přijme nové vinařské důvěrníky pro ověřování hroznů v obcích Bořetice, Brumovice, Kobylí, Rakvice, Strážnice, Velké Pavlovice a Vrbice. Ověřování probíha v době vinobraní od září do listopadu. Zájemci hlaste se na tel. čísle 605 229 597.

Vinohradnictví

Vinařský obzor (7–8/2012) 373

Technologické inovace ve vinařství na IV/IF 2013

Foto R. Stávek

pro zdraví prospěšné účinky, tak i pro svůj senzorický proﬁl? INTERVITIS/INTERFRUCTA 2013, veletrh s mezinárodní reputací, který se odehraje ve dnech 24. Až 27. Dubna 2013 v německém Stuttgartu, bude v tomto ohledu jedinečnou příležitostí, jak se zapojit do diskuzí o dalším směřování sektoru a dozvědět se o trendech a myšlenkách, které hýbou a zejména budou hýbat vinařským světem. Je třeba si říci, že vývoj v samotných metodách péče o víno není odvislý jen od uzpůsobování se klimatickým změnám nebo preferencí konzumentů, ale též legislativního rámce daného oboru. V posledních několika letech jsme zaznamenali množství diskuzí, z nichž nemálo bylo kontroverzních, a dále výsledky mnoha bádání a výzkumů na tyto otázky. Takže například od roku 2012 je nutno na vinětu uvádět, že víno obsahuje například albumin, kasein nebo lysosym v případech, kdy byly při výrobě vína použity přípravky obsahující tyto látky. Také letošního 30. Června skončila výjimka pro označování vín obsahujících živočišné produkty tímto způsobem. Tyto legislativní změny byly již nějaký čas očekávány a tak i výrobci a dodavatelé vinařských potřeb zareagovali a trhu nabídli množství nových výrobků, kde jsou složky živočišného původu, zejména z vajec, nahrazeny látkami jinými a vinař tak mohl vybrat pro určité partie vína zkrášlující přípravky pro vína vyhovující i vegetariánům a veganům a dalším lidem s podobným dietetickým omezením. Již v roce 2003 byl Svaz německých vinařů ve spolupráci s předními vědeckými kapacitami v oboru zadavatelem výzkum-

Foto R. Stávek

Vinařští teoretikové a praktici již několik let vedou diskuze o tom, zda tolik mediálně propírané globální oteplování či chcete-li možná přesněji globální klimatické změny, mají vliv na obor jako takový, zejména na část prvovýrobní – tedy vinohradnictví. Jeden fakt je neoddiskutovatelný a tím je již potvrzený obecný nárůst obsahu cukru ve sklízených hroznech, což samozřejmě obecně zvyšuje také hladinu alkoholu. Posledně zmíněný efekt může mít vliv na ekonomiku provozu, neboť různé daně bývají podle země odstupňovány ve vztahu k obsahu alkoholu, nehledě na nepřímou úměru k množství vína, které je schopen konzument zodpovědně vypít. Se zvyšující se hladinou cukrů v moštech však přichází další jev – nižší přirozený obsah kyselin a rostoucí hodnota pH faktoru. Když k tomu připočteme jevy, s nimiž je třeba čas od času počítat (např. rozsáhlé lesní požáry ve vinařských oblastech Austrálie, ale i Středozemí aj.), ocitneme se před otázkou, jaké možnosti bude mít vinař budoucnosti, aby vytvořil taková vína, která budou zaznamenáníhodná jak z pohledu kvality

Foto R. Stávek

Klimatické změny, politika jakosti a nové eurounijní právní předpisy – to jsou témata, která hýbou celým oborem vinařství a které se stanou též středobodem témat na dalším ročníku mezinárodního vinařského veletrhu INTREVITIS/INTERFRUCTA, který se do areálu stuttgartského výstaviště vrátí ve své tříleté periodicitě koncem dubna příštího roku.

ného projektu, který měl řešit otázku vlivu vín, vyrobených za použití želatiny, kaseinu či albuminu, na konzumentovo zdraví. Již od počátku byl brán zřetel na to, aby bylo v co největší míře ochráněno konzumentovo zdraví. Původně pilotní projekt se záhy rozrostl na jeden z největších světových aktuálně řešených úkolů s vinařskou tématikou, který v současné době čeká na hlavní výsledky. Právě letos v červnu se ve Stuttgartu uskutečnil seminář uvozující IV/IF 2013, kde odborníci podílející se na výše zmíněném výzkumu prezentovali předběžné výsledky projektu. Ve výzkumném ústavu v Geisenheimu bylo týmem pod vedením prof. Moniky Christmann připraveno celkem 300 mikrovzorků vín, z nichž některé obsahovaly určité látky v množství dvojnásobném, než je povoleno, a nebo při jejichž výrobě bylo použito vícenásobné množství pomocných přípravků než bylo doporučeno. A tak přestože nebylo podle analytických metod schválených Mezinárodní organizací pro révu a víno zjištěno ani stopové (a tedy detekovatelné) množství alergenů ve vínech, při jejichž výrobě byl užit vaječný bílek a která byla následně ﬁltrována, platí nařízení Evropské komise o uvádění těchto alergenů na vinětě. A tak pro ty z vinařů, kteří chtějí být vždy předvojem v oboru a znát nejčerstvější světové trendy, platí jednoduchá věta: Nashledanou v dubnu 2013 ve Stuttgartu! (rs) »

Více informací najdete na www.intervitisinterfructa.de a nebo www.dwv-online.de/ kongress

374

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinohradnictví

Zdeněk Habrovanský Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice

Významná výročí na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích

Foto Z. Habrovanský

Něco z historie stanice V roce 1922 propachtoval Katolický podpůrný spolek diecéze olomoucké na Velehradě českému státu výměru 3,14 ha půdy za účelem založení a udržování vzorné pokusné a matečné vinice a révové školky s jednoduchým viničním domkem pro stratiﬁkaci. Činnost stanice započala v roce 1922 a byla zaměřena na postupný rozvoj a obnovu vinic zničených révokazem a peronosporou v obci Polešovice a nejbližším okolí. Zkáza zasáhla na 300 ha vinic. Prvním vedoucím stanice byl místní vinař Tomáš Míša. V roce 1924 připravil plán výsadby amerických kořenáčů. Další vedení přebral Bohumil Kaňovský z Buchlovic až do roku 1956. V jeho sortimentu bylo 45 odrůd révy vinné. Podnože byly zkoušeny v celé oblasti Podchřibské a B. Kaňovský spolu s technikem Šuráněm uskutečnil první rajonizaci odrůd.

Novošlechtění – odrůda Mery

Foto Z. Habrovanský

V letošním roce si na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích připomeneme tři významná výročí. První z nich je 90. výročí založení stanice v roce 1922, dále čtvrtstoletí od zapsání dominantní odrůdy Muškátu moravského MOPRU (1987) do Státní odrůdové knihy. Muškát moravský a další odrůdy vyšlechtil šlechtitel Ing. Václav Křivánek, jehož život byl spjat se stanicí a révou vinnou a letos 2. září by se dožil 85 let.

Budovy stanice

Z počátku pracovala stanice v Polešovicích v součinnosti s Výzkumnou stanicí Mutěnice. V roce 1956 se začlenila do Šlechtitelského a semenářského podniku v Rožnově pod Radhoštěm a od roku 1977 je organizační jednotkou Krajského semenářského podniku OSEVA Brno vedle šlechtitelských stanic Velké Pavlovice, Vrbovec, Perná. Od počátku 90. let podléhají stanice privatizaci. Byly nabídnuty aktivním šlechtitelům. Polešovská stanice byla privatizována 1. dubna 1996 jako samostatná jednotka Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., a v této podobě pracuje dodnes pod mým vedením. Půdní držba se zvedla z 3,14 ha až na dnešních 30 ha, z toho je 17 ha vinic. Došlo ke zvětšení kapacity sklepa na celou produkci podniku. Od roku 1922 se zvedla produkce štěpovaných sazenic pro obnovu zdecimovaných vinohradů, ve stupni Elita to bylo až 1,7 milionu révových oček pro štěpování.

Foto Z. Habrovanský

Současnost Současná stanice řeší spolu s doc. Michlovským a Ing. Tománkem výzkum a šlechtění genotypů odolných k virových chorobám a biotickým a abiotickým faktorům. Stanice má v udržovacím šlechtění 29 odrůd v 39 klonech ušlechtilé a podnožové révy. Do Státní odrůdové knihy ČR byly zapsány následující odrůdy vyšlechtěné na ŠSV Polešovicích: Muškát moravský (Muškát Ottonel × Prachtraube /1987/, Křivánek) Olšava (Kossuth Lájos × Boskolena /1988/, Křivánek) Amos (Severnyj × Schwarzmann /1990/, Křivánek, Tománek) Vitra (Poběda × Košutovo 1/7 /1993/, Křivánek, Tománek) Pola (Poběda × Košutovo 1/58 /2001/, Křivánek, Tománek, Habrovanský) Sevar (Seye Villard 12358 F1× Svatovavřinecké F1 /2008/, Křivánek, Tománek, Habrovanský) Floriánka (Veltlínské červené rané × Müller Thurgau /2010/, Křivánek, R. Masařík) Ze stanice pocházejí dále známé odrůdy stolní: Okava, Mohara, Moly, Madlen a další. A moštové: Kotč, Dobrava, Zlatava, RVTČ, BMPM a další. Stanice produkuje podnožové řízky a révová očka v nejvyšších rozmnožovacích stupních. Sazenice se neštěpují, ale nechávají se naštěpovat u školkařů a v nejširším sortimentu se prodávají v měsících březnu a dubnu v Polešovicích. Odrůda Muškát moravský se stává v posledních letech hodně prodávanou. Pro svou ranost a aromatičnost se dá využít k výrobě velmi kvalitních burčáků a vína. Její rozšíření činilo v roce 1986 na 20 ha a dnes je rozšířena již na 371 ha; největší plochu zaujímá Slovácká podoblast, kde se odrůda pěstuje na 127 ha.

Zaměstnankyně Olga Krysová při čištění semenáčků

MIkrovzorky Foto J. Habrovanská

V roce 1956 nastoupil jako vedoucí stanice Bohumil Hajzler, který měl podstatný význam pro její budování. V roce 1954 nastoupil šlechtitel Ing. Václav Křivánek, který byl do té doby asistentem doc. Blahy v Mutěnicích. Řešil výzkum, klonovou selekci, zahájil novošlechtění ušlechtilé a podnožové révy, založil a hodnotil hnojařské pokusy a využití herbicidů a fungicidů ve vinicích. V době působení Bohumila Hajzlera a Ing. Václava Křivánka se na stanici vystřídali odborní pracovníci A. Knotek, J. Studénka, Fr. Šupka, R. Pazderka, Fr. Strnad, K. Stratil a další. Významnou roli sehrál Ing. Alois Tománek, který nastoupil v roce 1985 a odešel vykonávat funkci starosty do obce Boršice v roce 1994; deﬁnitivně stanici opustil v roce 1995, kdy odešel do své nově založené vinařské ﬁrmy v Boršicích. Ing. Křivánek byl autorem řady závěrečných prací o šlechtění révy vinné, vypracoval metodiku udržovacího šlechtění révy vinné.

Vinařský obzor (7–8/2012) 375

Foto Z. Habrovanský

Vinohradnictví

Degustace v provozním sklepě

376

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Využití elektrodialýzy při stabilizaci vína

Vinný kámen vzniká ve víně reakcí silně disociované kyseliny vinné s draslíkem, jehož zdrojem jsou látky získané z půdy nebo z disiřičitanu draselného, který je do vína přidáván jako konzervační činidlo. Průběh reakce může ovlivnit řada faktorů, především obsah kyselin, obsah alkoholu ve víně, obsah draselných iontů, hodnota pH a teplota. Převážná část hydrogenvinanu draselného krystalizuje již při kvašení moštů, přičemž vzniklé krystaly sedimentují do kvasničných kalů. Vysrážením 2,5 g vinného kamene dochází ke snížení obsahu titrovatelných kyselin o 1,0 g.l-1. Stabilizaci vína lze realizovat různými metodami, mezi které patří ošetření nízkými teplotami nebo přídavek dalších reagens, jako je např. kyselina metavinná, arabská guma aj. Vymražování představuje jeden z nejstarších způsobů ošetřování vína uplatňovaný při jeho stabilizaci proti vysrážení vinného kamene. Při uplatnění této technologie lze víno přečerpat do nádob vystaveným v zimním období teplotním poklesům. U technologicky dobře vybavených vinařských provozů je pak možné využívat celou řadu technických zařízení, např. chladicí desky umístněné ve vnitřních prostorech tanků, poloautomatické či automatické termoregulační systémy. Víno se tak chladí na teplotu −2 až −5 °C pod dobu 3–7 dní. Snížení teploty vyvolá cílené vysrážení vinného kamene, který se pak z vína odstraní pomocí ﬁltrace. Za technologicky přijatelný způsob ošetření vína, lze považovat také přídavek kyseliny metavinné, která se průmyslově vyrábí z kyseliny vinné. Kyselina metavinná zvyšuje rozpustnost vinného kamene ve víně a snižuje tak možnost jeho vysrážení. Vyrábí se průmyslově z kyseliny vinné. Arabská guma představuje přírodní produkt z mízy afrických akácií, dodávaný

Foto P. Burg

Z pohledu produkce a prodeje lahvovaných vín představuje ve vinařství velmi aktuální téma otázka stabilizace vína proti vysrážení hydrogenvinanu draselného označovaného běžně ve vinařské praxi termínem vinný kámen. Hydrogenvinan draselný představuje draselnou sůl kyseliny vinné, která je obsažena ve víně. Vysrážení soli vede ke vzniku krystalických zákalů ve formě jemného sedimentu. Přestože sediment neovlivňuje kvalitu vína v chuti nebo ve vůni, působí negativně na jeho vizuální vzhled.

1 Schéma činnosti elektrodialýzové jednotky: 1 – anoda, 2 – katoda, 3 – anionselektivní membrána, 4 – kationselektivní membrána, 5 – kationt, 6 – aniont

v podobě vodného roztoku stabilizovaného kyselinou siřičitou. Arabská guma vytváří ve víně velmi silný ochranný koloid, dlouhodobě zabraňující vzniku bílkovinných a měďnatých zákalů a vyloučení krystalů. Velmi často bývá používána v kombinaci s kyselinou metavinnou. S ohledem na rozvoj zpracovatelských technologií jsou však do vinařských provozů postupně zaváděny nové technologie umožňující stabilizaci vína na odlišných principech. K těmto novým metodám patří elektrodialýza využívající princip výměny iontů přes semipermeabilní membrány.

Při elektrodialýze je tedy využívána transportní síla stejnosměrného elektrického pole (asi 100–200 V), působícího v systému selektivních ionexových membrán na pohyb disociovaných složek solí obsažených ve víně. Použité membrány působí na prostup iontů a vytvářejí rozhraní pro jejich selektivní oddělení. Volba použitých elektrod zajistí vytvoření potřebného elektrického pole. Selektivně propustné membrány jsou vyrobeny ze syntetických materiálů, nejčastěji z polystyrolu s tloušťkou 100–200 μm. V jejich polymerové struktuře jsou obsaženy kovalentní ionizující funkční skupiny. V pří-

Foto prospekt výrobce

padě kationtových membrán jsou tvořeny záporně nabitými funkčními skupinami. V případě pozitivně nabitých aniontových membrán mohou být zastoupeny kladnými funkčními skupinami. Jelikož jsou kationtové i aniontové membrány používány společně, musí mít srovnatelné vlastnosti. Vhodnou kombinací membrán jsou ionty v přiváděném víně rozděleny, přičemž vniká proud vína prostý solí, tzv. diluát, a proud koncentrovaný, označovaný jako koncentrát. U obou elektrod cirkuluje tzv. elektrodový roztok (roztok indiferentní soli), který zajišťuje pravidelné omývání jejich povrchu a neúčastní se vlastního procesu elektrodialyzační separace. Funkční princip elektrodialýzové jednotky představuje obr. 1. Transport částic je realizován pomocí tlaku tekutiny, elektrického pole a iontové výměny i jejich vzájemnou kombinací. Membránové technologie nabízejí možnost ovlivnění vlastností některých molekul a ovlivnění jejich toku. Kationty, které se pohybují k záporně nabité katodě, jsou propouštěny kation-výměnnými membránami a zadržovány anion-výměnnými membránami, kde se koncentrují. Obdobně jsou anionty přitahovány ke kladně nabité anodě a jsou propouštěny anion-výměnnými membránami a zdržovány na kation-výměnných membránách. Ošetření elektrodialýzou neúčinkuje na neiontové látky obsažené ve víně, jako jsou např. fenoly nebo polysacharidy, ani nevyvolává nepatrné změny fyzikálně chemických vlastností vína. Elektrodialýzové jednotky jsou vyráběny jako stacionární (obr. 2 a obr. 3) nebo mobilní zařízení (obr. 4), která mohou pracovat v manuálním, poloautomatickém

Vinařský obzor (7–8/2012) 377

Foto prospekt výrobce

Vinařská technologie

4 Elektrodialýzová jednotka v mobilním provedení

nebo plně automatickém režimu. Dosahovaná výkonnost se pohybuje v rozmezí 500–9 000 l.h-1 a souvisí s plošnou velikostí selektivně propustných membrán. Ta se pohybuje v rozmezí 10–20 m2. Pro zajištění vysoké účinnosti procesu a bezproblémový chod zařízení je důležitá znalost elektrické vodivosti ošetřovaného vína. Ta se vyjadřuje v jednotkách μS (mikrosiemens) a významně závisí na množství elektricky nabitých částic (např. iontů Ca+) obsažených ve víně. Při uplatnění procesu je nutné mít na zřeteli možnost určitých změn v chemismu vína. Rozsah těchto změn závisí na intenzitě provedeného zásahu, resp. na procentuálním podílu snížení elektrické vodivosti. Změny se projeví poklesem obsahu draslíku, vápníku, kyseliny vinné, kyseliny jablečné, hodnoty pH a bezcukerného extraktu. Naopak dochází k nárůstu barev-

2 Elektrodialýzová jednotka ve stacionárním provedení

né intenzity u růžových a červených vín. Předností celého zásahu jeho rychlost a vysoká účinnost, která přispívá k dobré stabilitě vín. Podle nejnovějších poznatků jsou zvažovány možnosti dalšího využití procesu elektrodialýzy např. k úpravě kyselosti bez použití chemikálií. Tato technologie umožňuje tvorbu kyselin regulací hodnoty pH. S ohledem na technickou a ﬁnanční náročnost elektrodialýzových jednotek lze výhledově očekávat jejich postupné zavádění do středních a především velkých vinařských provozů. Kontaktní adresa: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice

Velký vinařský slovník

Foto prospekt výrobce

kolektiv autorů, 396 stran + 36 stran barevné přílohy, váz., formát 200 × 225 mm, cena 590 Kč, ISBN 978-80-86031-70-5 Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín a na naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slovníku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace. 3 Elektrodialýzová jednotka ve stacionárním provedení

641 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

378

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařská technologie

Stanislav Málek: k CIP stanici pro sanitaci tanků jsem byl nejprve skeptický, ale šetří nám čas i peníze za chemii

Foto archiv autora

„Sanitační stanici od ﬁrmy Bílek už jednu máme. Slouží pro sanitaci mikroﬁltrace a lahvovací linky. Když přišla nabídka si zdarma vyzkoušet práci s mobilní CIP stanicí pro čištění tanků, moc jsem od toho neočekával. Tanky jsme doposud čistili pomocí sanitační kyvety, kde se sanitační roztok ručně stříkal do cisteren. Sice to nebylo úplně profesionální řešení, ale zdálo se to jako dostačující. Srovnávací test však dopadl nad naše očekávání.“

Foto archiv autora

„Dříve musel u cisterny během čištění vždy někdo být. Nyní do tanku namontuji nástavec se sanitační hlavicí, nastavím průtok, čas a už se o sanitaci nemusím dále zajímat. Ze začátku jsem si říkal, že časovač a průtokoměr, kterým je mobilní stanice vybavena, je celkem zbytečný. Avšak nyní velmi oceňuji tyto „pomocníky“, kteří ušetří velké množství času, což se projeví zejména během vinobraní, kdy je potřeba mít nachystáno dostatečné množství perfektně čistých nádrží. Obrovská je i úspora chemie. V našem provozu se náklady na chemii snížily asi o 50 %. Předtím jsem chemii nijak neregeneroval. Vše fungovalo ztrátově; do kyvety se připravil roztok, nastříkala se cisterna, vše se nechalo působit, proběhl oplach, případně se

Ing. Stanislav Málek

Vysoce účinná rotační hlavice

vše opakovalo znovu. CIP stanice to řeší ideálně; v cirkulaci roztok regeneruje ﬁltrací a po ukončení čištění se může roztok používat dále.“ „Další věc, která se zlepšila, je samotná čistota tanků. Stanice díky průběžnému ohřívání stále udržuje dostatečnou agresivitu roztoku, což zvyšuje jeho účinnost, která je navíc podpořena velmi kvalitní univerzální rotační sanitační hlavicí. Naše tanky jsou dvoupatrové nebo třípatrové a některé jejich části jsou pro ‚ruční‘ mytí hůře dostupné. Než jsme CIP stanici pořídili, muselo se vlézt do cisterny, což nebylo zcela ideální vzhledem k bezpečnosti práce a pak i jistoty, že je celá plocha cisterny vyčištěná pořádně. Nástavce k sanitační hlavici nám ﬁrma Bílek vyráběla na míru tak, že se mění podle objemu a typu tanku, aby ho ostřikem obsáhla celý. Máme tu například jeden speciální odkalovací tank, který má jednak dvouplášť a uvnitř navíc ještě dvě chladicí desky, aby

došlo k co nejrychlejšímu zchlazení moštů. Problém byl, že při sanitaci tohoto tanku dělaly chladicí desky stín a bránily hlavici v dostřiku. Proto se hlavice upravila tak, že se instaluje ze dvou poloh, ze kterých je tank následně vyčištěn. Se zaměstnanci Bílek Filtry jsme konzultovali i chemické přípravky, které jsme měli možnost si v provozu vyzkoušet a tím si i udělat jasno, jakou chemii používat.“ „Celkově mi přístup a profesionalita firmy Bílek velmi vyhovuje. V neposlední řadě jsem také velmi spokojen s kvalitou jejich zařízení a mimo výše zmíněné CIP stanice máme také mikrofiltraci, vystřikovačku lahví, filtraci vzduchu a svíčkový křemelinový filtr. Ano, jejich výrobky jsou sice dražší, ale oceňuji jejich profesionalitu, kvalitu a zejména poskytovaný servis. Ing. Stanislav Málek Sklepmistr ve vinařství Gotberg

ZÁRUKA ČISTOTY - CIP ŘEŠENÍ OD BÍLEK FILTRY Cesta k profesionálnímu vinařství ZARUČUJE HYGIENU A BEZPEČNOST • Zvyšuje úroveň čistoty provozu a snižuje riziko biologické infekce výrobního procesu • Sanitace koncových filtračních svíček je nezbytným procesem pro udržení garance vysoké kvality produktu • Připraví mikrobiologicky čistou vodu pro výplachy lahví • Eliminuje riziko kontaktu chemikálií s vínem • Čistota lisů tanků, filtrů, potrubí, tanků a plničů

ZVYŠUJE ÚČINNOST A ŽIVOTNOST CHEMIE • Zvyšuje účinnost sanitačních prostředků udržováním optimální teploty a zároveň tím šetří náklady na energie • Snižuje časové proluky mezi výrobou a čištěním. Čištění pomocí CIP je mnohem rychlejší než ruční • Regenerací prodlužuje životnost koncových filtračních svíček • Prodlužuje účinnnost a životnost chemických prostředků pomocí filtrace

ZAJIŠTUJE ČISTOTU TANKŮ • Vytvoření mikrobiologicky bezinfekčního čistého prostředí pro udržení trvalé stability vína při zrání • Vymývání kvasničných kalů • Vymývání vinného kamene • Sterilizace tanku - odstranění infekce

Kontaktujte nás a my vám zdarma vypracujeme nabídku sanitace ušité na míru pro váš provoz! Bílek Filtry s.r.o., 696 21, Josefov 135 IČO: 269 71 259 DIČ: CZ 296 71 259

Tel: +420 518 372 075 Tel./Fax + 420 518 372 134 E-mail: info@filtrace.com www.filtrace.com

10let záruka

380

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařská technologie / Inzerce

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Inovace v oblasti jablečno-mléčné fermentace Jablečno-mléčná fermentace (JMF) je biologický proces, který se používá především při výrobě kvalitních červených vín, ale také u vín bílých a růžových. Díky aktivitě mléčných bakterií dochází k přeměně kyseliny L-jablečné na kyselinu L-mléčnou a oxid uhličitý. Díky JMF dochází k mikrobiální stabilizaci vína a také ke zlepšení senzorických vlastností, zejména ostrých chuťových tónů způsobovaných kyselinou jablečnou. Tabulka 1 Technologie výroby vína a JMF, které mohou být použity pro zvýšení nebo snížení koncentrace diacetylu ve víně (zdroj: AWRI) Faktor při výrobě vína

Vliv na obsah diacetylu ve víně

Výběr kmene O. oeni

Proměnlivý, některé bakteriální kmeny jsou schopné produkovat vysoký obsah diacetylu.

Úroveň inokulace

Vysoký počet O. oeni – nižší koncentrace diacetylu. Nízký počet O. oeni – vyšší koncentrace diacetylu.

Délka JMF

Delší JMF – vyšší koncentrace diacetylu.

Teplota

18 °C – vyšší koncentrace diacetylu. 25 °C – nižší koncentrace diacetylu.

Kyslík

Anaerobní podmínky – nižší koncentrace diacetylu.

Nižší pH – podporuje tvorbu.

Kontakt s kvasničnými kaly

Delší kontakt – nižší koncentrace

robě vína, které zvyšují nebo snižují tvorbu diacetylu ve víně (tabulka 1). Tvorba a změny diacetylu jsou spojeny s růstem mléčných bakterií a metabolismem cukrů, kyseliny jablečné a kyseliny citrono-

vé. Jestliže začnou mléčné bakterie využívat kyselinu citronovou, může docházet ke zvýšené tvorbě diacetylu a těkavých kyselin, což je negativní pro kvalitu vína. Jednou z možností je využívání „citrát-negativních“ inzerce

JMF může probíhat spontánně nebo s použitím inokulace mléčných bakterií. V čistých bakteriálních kulturách je využíván druh Oenococcus oeni. Tento druh se dokáže velmi dobře adaptovat na podmínky ve víně. Je aktivní v podmínkách vyššího alkoholu, nízkého pH a nízké zásoby živin. Inokulace čistou bakteriální kulturou může probíhat na začátku kvašení, jako současná inokulace kvasinek a bakterií, během alkoholového kvašení nebo po ukončení alkoholového kvašení. Jednou z klíčových sloučenin, která se vytváří během jablečno-mléčné fermentace, je diacetyl. Diacetyl je spojen s mléčnými, máslovými nebo jogurtovými tóny, které se mohou v senzoricky aktivních hodnotách ve víně objevovat. Zvýšená tvorba diacetylu potom může zastírat odrůdové aroma u bílých, růžových a červených vín. Zkušenosti Australian Wine Research Institute (AWRI) shrnují technologie při vý-

Partneři projektu:

Projekt s podporou Vinařského fondu

www.kudyznudy.cz

Vinařská technologie / Inzerce

Z uvedeného vyplývá obrovská přednost pro bílá, růžová a červená vína. Při nepříjemných, velmi vysokých kyselinách, jako například v ročníku 2010, může být díky této technologii zachována odrůdová aromatika. Nabízí se otázka, zda není tato technologie náročná na přídavky výživy. U inokulace bakterií po ukončení alkoholového kvašení se využívá výživa, která se uvolňuje z kvasničného kalu díky autolýze kvasinek. Současná inokulace představuje také výhodu, že kvasinky nemají dostatek času k tvorbě inhibičních látek, protože JMF nastupuje prakticky okamžitě po alkoholovém kvašení. Společná inokulace snižuje ještě jedno významné riziko, a to rozvoj nežádoucích bakterií a kvasinek po ukončení alkoholového kvašení. Po ukončení alkoholového kvašení je víno připravené pro JMF drženo na nízkém obsahu oxidu siřičitého. Nízký obsah oxidu siřičitého vytváří příznivé podmínky pro rozvoj divokých mléčných bakterií (rody Lactobacillus, Pediococcus), octových bakterií nebo kvasinek Brettanomyces. Tyto mikroorganismy mohou zvyšovat obsah těkavých kyselina a vést k tvorbě negativních aromatických tónů. K rozvoji těchto negativních mikroorganismů může docházet v mezidobí, než dojde k namnožení inokulovaných bakterií a začátku JMF.

Hodnota pH vína je také důležitým faktorem, který má vliv na činnost mléčných bakterií druhu Oenococcus oeni. Při vysokém pH metabolizuje O. oeni raději cukr než kyselinu jablečnou. Metabolismus cukru může vést k negativnímu ovlivnění kvality vína. Enologie přináší v oblasti jablečno-mléčné fermentace stále nové poznatky a začíná se objevovat také využívání jiných druhů mléčných bakterií než Oenococcus oeni. Stále častěji se mluví o využívání druhu Lactobacillus plantarum. Ten se nachází na hroznech a v moštu a může být dobře adaptován na prostředí vína. Velkou výhodou druhu L. plantarum jsou jeho výraznější enzymatické schopnosti. Přítomnost β-glukosidáz naznačuje, že tento druh je schopen se podílet na uvolňování vázaných aromatických látek z bobulí a výrazně přispívat k aromatickému proﬁlu vína. Na trhu se proto začínají objevovat směsné kultury Oenococcus oeni a Lactobacillus plantarum, jejichž použití vede k příznivému aromatickému proﬁlu a nízké tvorbě těkavých kyselin. Enologické inovace proto nabízejí jistější cesty k úspěšné jablečno-mléčné fermentaci a především ke kvalitnímu vínu.

inzerce

bakterií, které se v minulých letech objevily na trhu. Tyto bakterie nevyužívají kyselinu citronovou, a tudíž vedou ke snížené tvorbě diacetylu. O mnoho zajímavější technologií je společná inokulace kvasinek a mléčných bakterií. K inokulaci bakterií dochází během 24 hodin po inokulaci kvasinek do moštu nebo rmutu. Tento způsob umožňuje lepší aklimatizaci bakterií během kvašení a prakticky okamžitý začátek JMF po ukončení kvašení. Za reduktivních podmínek kvašení je diacetyl redukován na 2,3-butandiol, který je velmi málo senzoricky aktivní. Společná inokulace kvasinek a bakterií je přínosná především z pohledu zachování odrůdového aroma vína. Tento způsob vede ke zvýšené tvorbě odrůdově typických esterů, které způsobují především rozmanité ovocné a květinové tóny ve víně. Víno má plnou, výraznou strukturu a nejsou přítomny mléčné, máslové nebo jogurtové tóny. Minimální je obsah diacetylu a těkavých kyselin ve víně. Při výběru vhodných kvasinek a bakterií je třeba se zaměřit na skutečnost, že se bude využívat společná inokulace. Ideální je proto u výrobců přípravků využívat kvasinky a bakterie určené přímo pro tuto technologii.

Vinařský obzor (7–8/2012) 381

4.8.2012 Poysdorf - Rakousko 8:00 - 16:00

Výprodej použité vinařské technologie WOTTLE: lisy, mlýnkoodzrňovače, čerpadla, vinifikátory ... Ing. Michael Teplík +420 602 512 157 Mgr. Tomáš Nevídal +420 725 030 096 Miloš Blažek +421 907 708 343

www.wottle.at

HM, s.r.o. Na Pískách 3903/5 695 01 Hodonín tel.: +420 518 374 231 www.hmhodonin.cz

382

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařská technologie – komerční prezentace

Go-Ferm Podpora aktivity kvasinek Go-Ferm je 100% biologický speciální produkt z inaktivovaných kvasinek, získaný zvláštními výrobními postupy k obohacení přírodního obsahu vitaminů (např. kyseliny pantotenové, biotinu), minerálních látek (např. hořčíku, zinku, manganu) a aminokyselin v biohmotě kvasinek.

…bezpečnost při kvašení Go-Ferm byl vyvinut ﬁrmou LALLEMAND k zabránění zpomalení a zastavení kvašení. Problémy s kvalitou a dodatečné náklady při výrobě vína vznikají pomalým kvašením a z toho vyplývajícími možnými infekcemi způsobenými bakteriemi a divokými kvasinkami. Speciální efekt Go-Fermu se projeví ke konci kvašení. Zejména stresové podmínky (nedostatek živin, teplotní šok, jedy pro kvasinky atd.) během kvašení vyvolají zastavení kvašení. Koncept Go-Fermu umožňuje ke konci kvašení výrazně lepší aktivitu kvasinkových buněk a díky tomu účinnější průběh kvašení. Go-Ferm dodává kvasinkám alfa-aminodusík (asi 10 mgN/l při dávce 30 g/hl); doporučujeme důsledné doplnění živinové dávky přípravkem „Fermaid“ nebo „Gärsalz Plus“ k optimálnímu zásobování kvasinek u moštu s malým obsahem dusíku přístupného pro kvasinky (FAN). V praxi přináší doplnění výživy kvasinek Go-Fermem při rehydraci s dodatečnou dávkou živin v podobě „Fermaid“ nebo „Gärsalz Plus“ v době bouřlivého kvašení (prokvašena 1/3 cukru) výborné výsledky. Go-Ferm obsahuje biologicky přístupné mikroživiny Mikroživiny (minerální látky a vitaminy) jsou pro vyváženou aktivitu látkové výměny kvasinek důležitým základem. Nedostatek jediné živinové složky povede většinou ke stresové situaci a k nežádoucím aktivi80 70 Kvasinky *10e6/ml

60 50 40 30

Kontrolní vzorek

Lalvin Go-Ferm

10 0 0

dny

přepravou hroznů atd.) vede – před dávkováním čistou kulturou kvasinek – k nedostatku mikroprvků při kvašení. Tím vznikají problémy s kvašením dokonce v moštu s dostatečným obsahem dusíku. Go-Ferm způsobuje včasné uložení živinových rezerv, vitaminů a mikroprvků pro vyvážené a rychlé kvašení.

tám látkové výměny kvasinek (např. sirka). V těchto případech dávka amonných solí problém jen zhoršuje. Tyto poznatky vysvětlují rovněž situaci nedostatku živin v moštu s vyšší kontaminací divokými kvasinkami, hnilobnými výtrusy a bakteriemi a při silně předčiřeném moštu. Doposud obvyklá dávka mikroživin do moštu/rmutu má jen malý účinek: esenciální kofaktory enzymů jako Mg, Mn a Zn jsou vázány anorganickými aniony, organickými kyselinami, polyfenoly a polysacharidy; vitaminy jsou rychle spotřebovány divokými kvasinkami nebo inaktivovány oxidem siřičitým SO2, ještě než tyto důležité látky budou k dispozici čistým kulturám kvasinek. Inovativní koncept Go-Fermu zajistí zásobování kvasinek důležitými mikroprvky před přidáním do moštu: ve vodě zůstávají přidané minerální látky a vitaminy biologicky přístupné a jsou aktivním kvasinkám k dispozici na kvašení s menším stresem. … zajištění kvality vína Go-Ferm® snižuje stresové faktory, jež mohou vést k tvorbě sloučenin síry (sirka); zmenšuje se i riziko tvorby těkavé kyseliny. Vysoký stupeň zralosti hroznů a mikrobiální kontaminace moštu/rmutu (hnilobou,

Vývoj počtu kvasinek při 18 °C… Živé kvasinky: 70 % = 49*10e6 buňky/ml Živé kvasinky: 43 % = 23*10e6 buňky/ml • esenciální živiny das deutsche Weinmagazin, Nr. 21 • lepší dynamika kvašení Der Deutsche Weinbau, Nr. 19 • optimální tvorba aroma Revue des OEnologues, No 110 • lepší produkty látkové výměny kvasinek Rebe & Wein, Nr. 9 • komplexní složení Tecnologia del vino • vitaminy a steroly zajišťují perfektní kvasný buket Der Deutsche Weinbau, Nr. 19 • biologicky přístupné mikroprvky Réussir Vigne #101 • zabrání sirce El Vino y su Industria • redukce netypické stařinkové vůně WineBusiness Monthly, Vol XI, No 10 • senzoricky cennější vína OIV-Res. Oeno/SCMA (Paris 2003) • lepší stabilita vín 12th Australian Wine Technical Conference LIPERA, s. r. o., Podivínská 1740, 691 02 Velké Bílovice, M: +420 602 747 484, T: +420 572 599 537, F: +420 572 599 539 Ing. Libor Zlomek: +420 724 936 030, Petr Fiala: +420 736 643 741, Luděk Varmuža: +420 775 004 044

www.lipera.cz | info@lipera.cz

Vinařská technologie

Vinařský obzor (7–8/2012) 383

K míchání kalů a autentickým vínům Vážená redakce, vážení čtenáři, rád bych doplnil reakci Pavla Jelena na článek doc. Ing. Pavla Pavlouška, Ph.D., zveřejněný v květnovém čísle Vašeho časopisu. Článek popisuje starou metodu míchání kalu; považuji však zde naznačené spojení míchání a autentických vín (jako základ tvorby autentických vín), jak článek vyznívá, za poněkud nešťastné. Z článku toho nelze o autentických vínech mnoho postřehnout. Ona je to ostatně otázka na několik článků, či dokonce knih, protože díky nešablonovitosti a variabilitě, kterou tato cesta nabízí, je to svět vína z různých pohledů pestrý, barevný a prvoplánovitě není jen tak lehce uchopitelný a jednoznačně definovatelný. Pro mne tedy takto zdůrazňované míchání v souvislosti s pojmem autentičtí vinaři znamená jen vytržení z kontextu a tím pozbývá nějaké hlubší výpovědní hodnoty. Evokuje totiž, že bez míchání se víno s nízkou hladinou oxidu siřičitého nedá vytvořit (což je mimochodem jedna z mnoha možných tváří takto tvořených vín). Takové zavádějící pojetí náhledu na autentické vinaře vyznávající originalitu a kreativitu, a tím pádem vybočující z řady, může pro ně vyznívat až nebezpečně negativně s ohledem na fakt, že již tak jsou často tito vinaři chápáni širokou laickou i odbornou veřejností v lepším případě jako exoti, v horším jako vinařská spodina – ti, kteří dělají ta vadná vína (paradoxní skutečnost při úvaze, že se snaží o maximální čistotu v naturálním smyslu). V pojednání P. Pavlouška není např. nikde zmíněna práce se slupkou, popřípadě stopkou hroznu, a další atributy pojící se s tímto přístupem. Zajímavější by bylo se vůbec zamyslet nad tím, proč se vinař tímto označením snaží vymezovat, co ho k tomu vede, když dnes většina vinařství „upřednostňuje tradiční a přírodně šetrné postupy, s tradicí a historií datující se i století zpět“, alespoň podle oficiální rétoriky spousty z nich. Aniž bych se chtěl pouštět do nějaké definice, pod kterou snad ani nelze vše z této filozofie tvorby vína (jde o celostní přístup, nikoliv o provozování jedné či dvou technologických cest) zahrnout a není to cílem tohoto příspěvku, spíše si jen dovolím zde citovat jeden z motivů úspěšného vinného baru v Praze, jehož koncept je postaven právě na práci s víny, která nejsou podle určitých moderních trendů znásilněná, ohýbaná a poplatná dobové módě, jsou prostě svá: „…klademe zde velký důraz na přírodní rukodělné moky, v nichž se co nejjímavěji odráží místo i letora vinaře a jichž je v epoše všudypřítomné vinařské plastické chirurgie stále méně.“

Čili autentičtí vinaři, jak je dle pojmenování chápu, se snaží tvořit víno z hroznů, maximálně využívajíce všeho, co jim příroda nabízí, s respektem ke svým předkům nezávisle na tom, jestli nechají víno dlouhodobě míchat na kalech či bez míchání, to je spíše jen určitý mezičlánek. Míchání s tím přímo nesouvisí a nemusí souviset, ač vinař minimálně síří – viz např. tradiční vína z francouzského regionu Jura. Uvítal bych z akademické půdy více diskuzí a přednášek i s ilustrací konkrétních vzorků v duchu toho, co víno snese, ale přesně naopak, než je tomu často dnes. Tedy ne kolik různých věcí je možné přidat a víno vylepšit, ale kde lze hroznům a vínu nechat volný prostor, co je možné bez rizika vynechat a jak se vína připravovaná touto cestou chovají v sudech, dlouho na kvasnicích, dlouhodobě ve styku s pevnými částmi hroznu a podobně. Pokud chceme vůbec něco hodnotit, je to možné jen v čase, s několikaletým odstupem – to jsou ty argumenty, které mohou ukázat, kudy cesta vede či nevede … Toto může být skvělý studijní materiál otevírající diskuzi pro mladé enology. Opravdový pokrok byl vždy tam, kde byla názorová diverzita a to platí ve všech oborech lidské činnosti včetně vinařství. V dnešní době mnohokráte užívaný výraz „terroir“ je sice skvělá věc, ale nelze jej omezit jen na přírodní „neměnné“ podmínky, jeho součástí je i místní kultura, zkušenosti, tradice výroby, postupy, které mohou výraz místa původu, půdy a počasí zvýraznit, potlačit či dnes již v podstatě úplně skrýt.

Závěrem bych rád podotkl, že má reakce se hlavně vztahovala na uvedený článek ve VO 5/2012 a částečně na reakci P. Jelena a následnou odpověď P. Pavlouška ve VO 6/2012. Mým příspěvkem nechci budit zdání, že jediné to správné je víno dělané podle zásad např. sdružení vinařů – Autentistů a podobných. Pokud si však někdo troufá na tenký led polemiky o autentických/přírodních vínech a jejich technologiích, měl by tato vína a jejich technologické postupy velmi dobře znát, navštěvovat vinaře, kteří tyto postupy praktikují několik generací, pít vína mladá a víceletá, vše pak vidět v kontextu místní vinařské tradice a folklóru (myšleno před nástupem moderních technologií a zlepšováků). Víno si každý může dělat jaké chce, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jen je pak záhodno jej tak i nazývat. Tudíž, pokud se ve vinici používá herbicid, systemové postřiky apod, není úplně košer operovat s termíny naturální a přírodní. Pokud do vína používám syntetické aromatické kvasinky a enzymy, taniny, reguluji teplotu kvašení v nerezovém tanku, užívám sterilní ﬁltr apod, tak nepoužívám tradiční postupy. Samozřejmě pokud je ve víně vada, nelze ji maskovat označením kategorie autentických vín. Zkusme vnímat svět vína s otevřenou myslí, i když to není jednoduché, ale mnohdy dosti složité. Luboš Osička Katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné Autoři: P. Burg, P. Zemánek – ISBN 978-80-904511-0-0, cca 70 stran, formát 210 × 210 mm Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. Chemická ochrana vinic – aplikace ochranných látek ve vinicích – mechanizační prostředky pro ochranu vinic – rozptylovače–trysky – seřízení strojů – technické požadavky – příprava kapaliny, plnění a čištění stroje – technologické linky na ochranu vinic – tabulky příkladů výpočtů nákladů na ošetření různými variantami velikosti strojů a výkonnosti traktorů

156 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Odborná vinaŇská konference s¬mezinárodní úþastí Termín Místo Organizátor

6. 9. 2012 Ekocentrum Trkmanka Velké Pavlovice VOC MODRÉ HORY, o.s.; MÜSTO VELKÉ PAVLOVICE Téma terroir a apelací je vbposlední dobÝ velmi aktuální. VbÎeské republice dosud vznikla Ïtyěi VOC – regiony Vína Originální Certiȴkace. Bylo tak uÏinÝno po vzoru francouzského AOC (Champagne, Bordeaux, atd.) nebo španÝlského DOC (Rioja, Jerez, atd.). Snahou je vytvoěit a charakterizovat jedineÏné regiony (lokality), které vytváěí originální vína. JedineÏných lokalit je jistÝ velké množství, ale je nutné najít zpısob, jak tato terroir systematicky a na odborné úrovni charakterizovat a klasiȴkovat. Kbnalezení správné cesty jistÝ poslouží pěipravovaná konference, kde bude možno také ochutnat tuzemská i zahraniÏní terroirová vína a tuto problematiku prodiskutovat i sbodborníky ze zahraniÏí. 8.30 9.00 9.10 9.40 10.10 10.30 10.45 11.10 11.35 12.00 12.30 13.30 14.15 15.00

Vložné Pěihlášky

Prezence úÏastníkı Zahájení, JUDr. Tibor Nyitray, pěedseda Svazu vinaěı Îeské republiky ApelaÏní systémy ve svÝtÝ a u nás a VOC MODRÉ HORY, Ing. Jan Stávek, Ph.D., Vinaěský dvır NÝmÏiÏky VOC ZNOJMO, Bc. František Koudela, pěedseda VOC Znojmo VOC MIKULOV, Ing. Petr MarcinÏák, Víno MarcinÏák, Mikulov Pěestávka, obÏerstvení VOC PÁLAVA, Doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc., Vinselekt Michlovský Rakvice VOC jako návrat k tradiÏní obchodní nomenklatuěe a klasiȴkaci moravských vín, Mgr. Martin Markel, Ph.D., Historický ústav, Masarykova Univerzita Brno Fenomén terroir v moravském vinohradnictví a vinaěství pohledem historie a etnograȴe Mgr. Miroslav Havlík, Ústav evropské etnologie, Masarykova Univerzita Brno ZemÝpisné oznaÏení a znaÏky kvality, Petr Jiskra, MBA MasterFood Identity, Francie ObÝd DAC Weinviertel - Veltlínské zelené – Ulrike Hager, managing director, DAC Weinviertel, Rakousko Budování apelací vína ve Francii a starost o udržení jejich kvality – Julien Pillot, projektový inženýr, INAO (národní institut pro pıvod a kvalitu potravin), Angers, Francie Volná diskuze nad pěichystanými vzorky zbjednotlivých apelací a pěinesených vzorkı dalších tuzemských uvažovaných apelací a terroirových vín

400 KÏ zahrnuje vstup, obÏerstvení, sborník pěednášek a pěíspÝvkı, obÝd, ochutnávku zajištÝných souborı terroirových vín (jednotlivá VOC, DAC Weinviertel, AOC) MÝsto Velké Pavlovice, NámÝstí 9. kvÝtna 700/40, 691 06, Velké Pavlovice, Bc. Zita Dvoěáková, MSc, tel.: 604 244 857, email: ekocentrum.trkmanka@gmail.cz. Více na www.velke-pavlovice.cz (záložka konference) ĕī

ÈFTL¥ S

Ŕ 4WB[

MJLZ W

MJLZ

Ŕ 4WB[

ĕī

ÈFTL¥ S

Mediální partner

PěedbÝžný program

5/2012 Obsah Průzkum trhu

Informace k výběrovému řízení komunikační agentury

Informace o jednání Dozorčí rady Vinařského fondu dne 6. 6. 2012

Informace o jednání Rady Vinařského fondu dne 20. 6. 2012

Z květnových akcí podpořených Vinařským fondem (VVT, otevřené sklepy v Blatnici)

Růžové akce telegraficky – Z Prahy do Mikulova…

Pozvánky na akce konané s podporou Fondu v červenci a srpnu 2012

… a na závěr něco málo z historie Vinařského fondu – tentokrát rok 2006

Napsali o víně – duben 2012

Napsali o víně – květen 2012

Průzkum trhu V minulých dnech byly ukončeny závěrečné práce na rozsáhlém průzkumu trhu s vínem, který pro Vinařský fond realizovala společnost Focus, Marketing&Social Research. Průzkum zahrnoval kvantitativní výzkum Víno a spotřebitel 2012 zaměřený na komplexní zmapování konzumace vína mezi tuzemskými spotřebiteli a kvalitativní výzkum (tzv. focus groups) spotřebitelských zvyklostí a preferencí, chování při výběru a konzumaci vína v soukromí i gastro segmentu. Více informací k průzkumu se dočtete v letním dvojčísle Vinařského obzoru. Celý průzkum pak v elektronické podobě na CD mohou získat všichni vinaři, kteří přispívají do Vinařského fondu. Podmínkou je, aby projevili zájem mailem na info@vinarskyfond.cz (stačí uvést název subjektu a kontaktní osobu). Následně bude vyhotoven předávací protokol, ve kterém se vinař zaváže, že data využije jen pro svoji potřebu a nebude je šířit dále. Vinař obdrží informační mail se sdělením, že průzkum je možné vyzvednout (místem převzetí je kancelář Fondu v Brně). Pokud z jakýchkoliv důvodů nebudete moci převzít CD osobně, můžete tím pověřit jinou osobu (zde stačí jednoduchá plná moc se zmocněním k převzetí CD, s podpisy vinaře i přebírajícího (podpisy není nutné ověřovat).

Informace k výběrovému řízení komunikační agentury Jak jsme vás již informovali v několika předchozích zpravodajích, uskuteční se letos výběrové řízení na komunikační agenturu Vinařského fondu pro roky 2013–15. Výběrové řízení realizuje společnost Gordion, podmínky soutěže schválila Rada Fondu dne 20. 6. 2012. Aktuální informace včetně zveřejnění odkazu s kompletními soutěžními podmínkami najdete na www.vinarskyfond.cz. Rozhodnutí soutěžní poroty předpokládáme nejdříve v měsíci září. Komunikační agentura bude mít na starosti především komunikaci značek Vína z Moravy, vína z Čech a Svatomartinské, resp. projekt podpory prodeje růžových vín.

Informace o jednání Dozorčí rady Vinařského fondu dne 6. 6. 2012 Dne 6. 6. 2012 proběhlo první jednání Dozorčí rady Vinařského fondu v letošním roce. Dozorčí rada projednala následující záležitosti: r Informace o činnosti, hospodaření Fondu, kontrolách odvodů a jednáních Rady Vinařského fondu v roce 2012 r schválila finanční plán Vinařského fondu na rok 2012 r schválila účetní závěrku a výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2011 r navrhla účast jednoho člena Dozorčí rady při výběrovém řízení ve výběrové komisi na komunikační agenturu..

Informace o jednání Rady Vinařského fondu dne 20. 6. 2012 Na svém červnovém zasedání se Rada Vinařského fondu zabývala následujícími záležitostmi: r Schválení podpory účasti vín na soutěži IceWine du Monde (podpora činí 50 % startovného za první tři vzorky) r Odběr dat společnosti Nielsen jednorázově za celý rok 2012 r Schválení soutěžních podmínek pro výběrové řízení komunikační agentury (toto bude oficiálně vyhlášeno v nejbližší době) r Společné expozice ČR v rámci veletrhů Prowein Düsseldorf a Danubius Gastro 2013 r Návrh vizuálu kampaně Svatomartinské 2012 r Zrušení rozhodnutí o poskytnutí podpory, které nebyly řádně vyúčtovány Příští, mimořádné zasedání je naplánováno na 22. 8. 2012.

Z květnových akcí podpořených Vinařským fondem (VVT, otevřené sklepy v Blatnici) Na 45. ročník Valtických vinných trhů přivezlo koncem března svá vína 150 vinařských firem a obchodních společností. Vinaři zaplnili Španělskou konírnu 984 vzorky vín. V pátek, 11. května, v teplém májovém dnu se již tradičně v přednáškovém sále Národního vinařského centra za účasti 35 zástupců médií uskutečnila tisková konference. Potom již v zámecké Jízdárně zazněl tradiční chorál vinařů „Vinohrady, vinohrady“. Slavnostní projev přednesl dlouholetý předseda Společnosti Valtických vinných trhů Ing. Antonín Šťastný a nechyběla ani vinařská báseň Ctirada Králíka. A pak již následovalo předání medailí a cen, po němž přítomní vinaři a hosté mohli ochutnávat až do 14 hodin všechna vína. Když se potom do výstavního areálu nahrnuli nedočkaví milovníci dobrých vín, byla brzy zámecká Jízdárna zaplněna asi tisícovkou návštěvníků. A přicházeli stále další, takže v 16 hodin při tradičním dražení vína sledovalo napínavý souboj o čtyři vzácné láhve více než tisíc návštěvníků. Pro humanitární účely vynesla dražba 36.000 Kč. Do uzavření výstavního areálu se napočítalo celkem přes dvaapůltisíce milovníků dobrého vína.

búd je seřazena v jedné sklepní uličce (nebo spíše „ulici“, hodilo by se dodat). Navíc se můžete svézt koňským spřežením… Doprovodný program „putování“ zahrnoval mj. ukázky lidových řemesel, folklorní vystoupení mužského a ženského pěveckého sboru Blatnice a řadu dalších aktivit. Otevřené sklepy přilákaly ještě více návštěvníků než loni – a ti, kteří kouzelné prostředí slováckých búd ještě neznají, mohou vybrané vinaře navštívit o víkendu přes léto, v rámci akce „Do Blatnice k vinařovi.“

I sobota proběhla ve výstavním areálu valtického zámku úspěšně a všechny naplánované programy byly uskutečněny. I když se obloha nad Valticemi odpoledne zatáhla olověnými mraky a rozfoukal se studený západní vítr, degustaci vín a produkci hudeb to nijak nevadilo. Jenom řetězový přípitek růžovým vínem se zpozdil a i když se rozlilo 24 láhví, prvotní rekord z roku 2009 překonán nebyl – chyběla téměř stovka trpělivých návštěvníků v řetězci, byť v Jízdárně bylo aspoň 1.500 lidí. Také spousta různých stánků kolem zámecké Jízdárny upoutala svým sortimentem zájem návštěvníků a tak jenom pod slunečníky a na trávníku nebylo tak veselo, jako vloni. Celkem navštívilo i letos Valtické vinné trhy více než 6.000 spokojených návštěvníků a i když se v závěru sobotního večera výrazně ochladilo, dobré víno dokázalo všechny rozehřát. A mnozí už také plánovali návštěvu 46. VVT 2013! text: Ing. Jan Otáhal, kráceno

Třetí květnovou neděli se uskutečnilo čtvrté Putování po blatnických búdách. Pro ty, kdo neměli zajištěný odvoz autem a přijeli vlakem, zajistili organizátoři svoz autobusem z nádraží v Blatnici pod sv. Antonínkem až k obecnímu úřadu, kde bylo startovací místo a návštěvníci obdrželi vše potřebné k absolvování celé akce (tj. hlavně skleničku a plánek otevřených sklepů). Letošní rok připravilo pětatřicet vinařů pro návštěvníky 11. největší vinařské obce v ČR k ochutnání stovky druhů vín, včetně místní speciality, „Blatnického Roháče,“ nebo Floriánky, loni zapsané do Státní odrůdové knihy. Výhodou pro ty, kteří neradi chodí pěšky je skutečnost, že valná většina blatnických 2

Růžové akce telegraficky – Z Prahy do Mikulova…

1. 5., Praha, Svátek růžových vín, Svatováclavská vinice.

12. 5., Praha, Růžový máj, náměstí Jiřího z Poděbrad.

1.–2. 6., Mikulov, zámek, Dny růžových vín v Mikulově.

24 vinařů, 113 druhů růžových vín. Návštěvnost: 1280 lidí.

19 vinařů, 73 druhů růžových vín. Návštěvnost cca 5 000 lidí.

Ochutnávka 37 růžových vín od 22 vinařství. Návštěvnost: 590 lidí. 3

Pozvánky na akce konané s podporou Fondu v červenci a srpnu 2012 červenec Strážnice a okolí

Otevřené sklepy vinařů Strážnicka

M. N. Ves

Otevřené sklepy v M.N.Vsi

Sedlec

Festival sedleckých vín 2012

Hrušky

Putování za vínem IX. den otevřených sklepů

Přítluky

Otevřené sklepy Přítluky

V.Pavlovice

Víno v oranžovém

13.–29. 7.

Znojmo

Hudební festival Znojmo

28. 7.

Šardice

Šardické sklepy dokořán

29. 7.

V. Hostěrádky

Neuburské – tajemná odrůda moravských vinic, 3.ročník

5. 7.

7. 7.

… a na závěr něco málo z historie Vinařského fondu – tentokrát rok 2006 14. 3. 2006 vydalo Ministerstvo zemědělství vyhlášku č. 97/2006 Sb. „O předpokladech a způsobu podpory marketingu a prodeje produktů, podpory rozvoje turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství a podrobnostech o poskytování informací veřejnosti Vinařským fondem.“ Na základě této normy jsou pak 2× do roka podávány žádosti o podporu Rada v tomto roce schválila koncepci marketingové a komunikační strategie, jejímž zastřešujícím symbolem se stala značka Vína z Moravy, vína z Čech. Podkladem pro její přípravu byl i průzkum ve spotřebitelském a distribučním segmentu Víno a spotřebitel 2006.

srpen 3. 8.–5. 8.

Valtice

Kadet F

Jaroslavice

Den otevřených sklepů v Jaroslavicích, 3. ročník

8. 8.–10. 8.

Valtice

Kadet G

8. 8.–16. 8.

Praha

Vinař roku soutěž vín

V. Němčice

Letní ochutnávky vín na mlýně

Mikulov

Zarážení hory a degustace vín pod širým nebem

4. 8.

10. 8. 10. 8.–11. 8.

Bzenec

Galerie rýnských ryzlinků ČR

Čejč

Otevřené vinné sklepy

Kyjov

6.ročník galerie rulandských vín v ČR

Slavkov u Brna

Grand Prix Austerlitz

18. 8.

Vlkoš

Zarážání hory ve Vlkoši

24. 8.

Pardubice

Pardubická vinařská noc

Bulhary

IV. hodové túlání po Pulgárských sklepech

Mikulov

Výstava vín Král vín 2012

Pardubice

Pardubický festival vína

Mikulčice

Víno a burčák z otevřených sklepů

Kobylí

Kobylsků viniců za vínem

Bulhary

VIII. hodová výstava vín

V.Pavlovice

Velkopavlovické vinobraní

11. 8.

24. 8.–25. 8.

25. 8.

26. 8. 31. 8.–1. 9.

Vizuál kampaně 2006 Začátkem roku proběhl výběr komunikační agentury. Z celkem šesti předložených návrhů byly vybrány tři, které pak jednotlivé agentury představily na březnovém jednání Rady. Rada na základě těchto prezentací vybrala návrh společnosti Comtech. Od září začal Fond vydávat elektronický zpravodaj o své činnosti, rozesílaný vinařům. Původně měsíčník nyní vychází zhruba 8× do roka V červenci proběhlo v Brně XX. zasedání Mezinárodní rady AREV, jehož hladký průběh zajistil Svaz vinařů ve spolupráci s Vinařským fondem V průběhu roku zkontrolovali zaměstnanci Fondu všechny vinice vysazené s podporou Fondu. Ze 760 žadatelů pouze 15 nesplnilo podmínku zhotovení opěrné konstrukce … a příště rok 2007 4

© Vinařský fond, 2012. Jakékoliv náměty k obsahu Elektronického zpravodaje VF zasílejte na adresu zpravodaj@vinarskyfond.cz. Připomínky k činnosti Vinařského fondu můžete zasílat na info@vinarskyfond.cz. Pokud si přejete nadále odebírat Elektronický zpravodaj VF, registrujte se na stránkách www.vinarskyfond.cz. Na těchto stránkách naleznete také další informace o struktuře a činnosti Vinařského fondu.

SCREENING HROZNŮ ZJISTÍ pH PŘED SKLIZNÍ NOVÉ POZNATKY Z BS VINAŘSKÝCH POTŘEB V poslední dobĚ se stále více pŐikládá váha správnému pH hroznŢ v dobĚ skliznĚ. Je to jeden z dŢležitých faktorŢ zodpovĚdných za dobré aroma a organoleptické vlastnosti vín. Každá odrŢda révy vinné má svou skupinu aromat, kterými je charakteristická. Aroma se odvíjí rovnĚž na základĚ speciÀckých podmínek, jako je napŐ. obsah cukru, alkoholu a kyselin ve vínĚ. PŐed sklizní je proto dobré udĚlat si v laboratoŐi tzv. screening hroznŢ. Naÿasování skliznĚ dle pH V kvĚtnu jsme se zúÿastnili školení u naší dodavatelské Àrmy ENARTIS v Itálii, zamĚŐeného na tvorbu vinného aroma a celkové struktury vína. OpĚt jsme se ujistili, že vše vychází z kvality hroznŢ, aneb jak se Őíká – Dobré víno vzniká hlavnĚ ve vinici. DŢležité je naÿasování skliznĚ, a to pŐedevším na základĚ hodnoty pH. Akreditovaná laboratoŐ Àrmy BS VINAŏSKÉ POTŏEBY s.r.o. vám zajistí celkový screening hroznŢ – zmĚŐíme pH, cukernatost s ohledem na potencionální alkohol a rovnĚž velmi dŢležitý pomĚr organických kyselin – jableÿné a vinné. Ve svĚtĚ je již zcela bĚžné, že se hrozny nesbírají na základĚ cukernatosti, ale právĚ podle hodnoty pH hroznŢ.

Aroma je tŐeba ochránit Pokud je aroma pŐi sklizni v poŐádku, je tŐeba je následnĚ ochránit. A není to jen o aromatických kvasinkách, dŢležitý je celý komplex operací ve sklepĚ, jako je antioxidace, použití enzymŢ, výživy pro tvorbu esterŢ, výbĚr vhodné kvasinky, sledování teploty kvašení atd. A navíc je to u každé odrŢdy odlišné. NĚkteré mají aromatické prekursory na základĚ monoterpenŢ, u jiných je významná ÿást aromatického projevu tvoŐena norisoprenoidy, methoxypyraziny nebo thioly. S dusíkem opatrnĚ Pro regulérní vývoj a ochranu pŐirozených aromatických látek je dŢležitá také dusíkatá výživa. Zatímco u nás se dusík obvykle pŐidává v amoniakální formĚ hned na zaÿátku kvašení, na školení Àrmy ENARTIS doporuÿovali odborníci pŐidávat jej až zhruba v polovinĚ kvašení, zatímco na zaÿátku kvasného procesu je vhodné pŐidávat pouze volné aminokyseliny. Ing. Miloš VidláŐ

Jednotlivé postupy a doporuÿené pŐípravky od Àrmy Enartis se dozvíte podrobnĚ na konci srpna na pŐednášce Ing. Miloše VidláŐe pro Àrmy i malovinaŐe. O termínu budete vÿas informováni prostŐednictvím našich webových stránek www.vinarskepotreby.cz

392

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařská technologie

Terrasso – další inovace z Rakvic

Foto archiv Vinselekt Michlovský

Abychom udělali čtenářům Vinařského obzoru přesnější obrázek, navštívili jsme areál ﬁrmy Michlovský v Rakvicích a nechali promluvit majitele a ředitele v jedné osobě: „Zákon deﬁnuje perlivé víno jednoznačně do tří barů a je jedno, zdali je CO2 do vína přidán, anebo vznikne fermentací. U šumivých vín je pak přetlak CO2 nad tři bary. Zajímavé je v tomto ohledu zmínit také to, že v případě přetlaku do tří barů se neplatí spotřební daň. Abychom měli nějakou rezervu, připravujeme naše vína této řady tak, aby při teplotě 20 °C nevykazovala větší tlak než 2,5 baru. Vína samozřejmě druhotně kvasíme, nejde tedy o žádné „syčáky“, jaké se houfně dělaly počátkem devadesátých let. Technologicky řečeno, do hotového vína přidáme mošt – čistý, nezahuštěný – a zde je rozdíl oproti klasickým šumivým vínům, kde je přidávána sacharóza, zpravidla řepný cukr. Je to i z toho důvodu, že se snažíme docílit v těchto vínech co nejpřirozenější svěžesti. Jestliže kvalita klasických šampaňských vín je odvislá od typických tónů autolýzy, v případě těchto vín je to právě naopak – předností je zde svěžest a ovocitost. Víno po přidání moštu do dvou týdnů

prokvasí, zchladíme jej, vyﬁltrujeme a do dalšího týdne je v láhvi – jednoduše jiné pojetí ‚bublinek‘. Je to víno mladé, ovocné a svěží, neskladuje se. Před každou várkou jej připravujeme čerstvé. Nyní vidíme, že vína z ročníku 2011 by neměla už být v tuto dobu pro tento účel používána (začátek července – pozn. red.). To, co jsme takto připravili brzy na jaře, je vynikající, protože jsme zachytili tu nejčerstvější svěžest. Při všech technologických operacích s tímto vínem je důležité udržovat nízkou teplotu, která se vždy pohybuje do 10 °C. Terrasso je určeno pro HORECA segment. V případě bílého se jedná o ideální kupáž tří milerek, u rosé a červeného jde o Zweigelt-rebe. Pro obchodní řetězce se toto víno nazvalo Semisparkling red, rosé a white s podtitulem Vínománie. Víno jako surovina pro takové pološumivé víno by nemělo jako mladé ležet moc dlouho na kvasnicích. Mělo by být minerální, nemělo by být příliš bohaté na látky typu terpenů, kvasných esterů nebo pyrazinů, které by mohly dělat problémy při sekundární fermentaci. Nesmí být ani oxidativního typu, nesmí být ani příliš zasířené, prostě musí být tak akorát. Výsledný produkt u těchto vín má 10 až 10,5 % alkoholu, např. červené má něco přes 9 %. Další série, kterou připravujeme, budou nízkoalkoholická vína, jež v těchto dnech dokváší. Jejich hladina alkoholu bude do 5,5 %. Nakonec chceme zabrousit ještě níže, a to do téměř nealkoholických

Foto archiv Vinselekt Michlovský

Nebyl by to Miloš Michlovský, aby nepřicházel každý rok s něčím novým – ať už ve vinici, anebo ve sklepě. Jeho nová řada vín s přetlakem CO2 nižším, než je deﬁnováno pro šumivá vína, nazvaná podle místa prodeje TERRASSO nebo Semisparkling pink (red, white), vzbudí jistě zájem nejen v řadách obchodníků vínem a nakonec jeho konzumentů, ale vyvolá nejednu diskuzi v řadách vinařů.

Semisparkling red z řady Vínománie

vín, která budou mít 1,5–2,5 % alkoholu. Deﬁnice vína je až od 0,5 % alkoholu, níž jde již o nealkoholické víno. Pokud by bylo s čímkoli jiným mícháno – např. s ovocnou šťávou apod. – šlo by již o vinný nápoj, tedy něco podobného, co nyní módně produkují pivovary – viz radlery a jiné nápoje na bázi piva. Sem ale rozhodně jít nechceme. Domníváme se, že v případě minerálních vín, která budou připravena v této nízkoalkoholické řadě, může jít o zajímavou alternativu k nejrůznějším iontovým nápojům, jež dodávají do těla minerály a tím působí pozitivně z hlediska nutričního, zejména v horkých dnech, kdy je potřeba zvýšeného příjmu tekutin.“ (rs)

VINITORIUM HISTORICUM (Vilém Kraus) Autor pro svou zatím poslední monograﬁi jistě prostudoval ohromné množství historických pramenů a cizojazyčné literatury. VINITORIUM HISTORICUM je mezi česky psanými vinařskými knihami unikátním počinem, mapujícím vývoj vinařství od samých historických starověkých počátků přes středověk až do současnosti. Profesor Kraus se podrobněji zaměřuje na jednotlivé osobnosti, které v historii nejvíce ovlivňovaly směřování vinařství. Z pohledu bezesporu jedné z nich autor v poslední části knihy shrnuje to, čeho byl aktivně účasten v Čechách a zejména na Moravě ve druhé polovině 20. století. Jde o knihu, která by měla být v knihovně každého, kdo chce porozumět vinařské současnosti – tu můžeme plně vstřebat až s poznáním minulosti.

365 Kč (včetně DPH) Řada Terrasso

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský marketing

Vinařský obzor (7–8/2012) 393

Trendy ve spotřebním chování tuzemských konzumentů vína v roce 2012 V předchozích letech došlo na tuzemském trhu s vínem k řadě změn, které nemohly nezanechat odraz ve spotřebitelském chování konzumentů vína. Vinařský fond ČR ve spolupráci s výzkumnou agenturou FOCUS, Marketing & Social Research dlouhodobě monitoruje chování a preference spotřebitelů a v letošním roce se po pěti letech opět zaměřil na detailní zmapování konzumentů vína v ČR. V tomto článku bychom vás chtěli ve stručnosti seznámit se základními informacemi, které jsme prostřednictvím výzkumu získali.

V rámci reprezentativního šetření mezi dospělými obyvateli ČR jsme hovořili s 1474 respondenty. Výzkum prováděli školení tazatelé agentury Focus, Marketing & Social Research osobním dotazováním v domácnostech za pomoci elektronického dotazníku (CAPI). Výběrovým kritériem byl věk, pohlaví, dosažené vzdělání, velikost sídla a region. Reprezentativnost byla zajištěna kvótním výběrem. Kontrolu provádíme v souladu se standardy ESOMAR (European Society for Opinion and Marketing Research) mimo jiné zpětnou kontrolou vzorku dotázaných, logickou a optickou kontrolou dat a ověřením reprezentativnosti podle kvóty na úrovni krajů. Vztah české populace k vínu Pro producenty vína je jistě povzbudivým zjištěním, že postoj většiny tuzemské populace k vínu je poměrně vstřícný. Víno konzumují alespoň občas tři čtvrtiny dospělých obyvatel ČR, což je dlouhodobě konstantní podíl. Ani v budoucnu nelze počítat s jeho navýšením, neboť většina těch, kteří nepijí víno, jsou zpravidla lidé plně abstinující, případně nemohou pít víno ze zdravotních důvodů. Je proto nutné se zaměřit na stávající konzumenty a pracovat na kultivaci jejich zkušenosti s vínem. Mezi obyvateli Čech, Moravy a Slezska mají největší podíl lidé, kteří podle svého

2006

2007

2008

2012

pijí víno

vůbec nepijí

Menší vinařství, které mají úředně klasiﬁkovaná vína, lahvují je a prodávají

36 20

Středně velké vinařské podniky v ČR

V dobré vinařské oblasti kdokoliv 13

Drobní vinaři, kteří vyrábí víno jen pro sebe či své blízké 7

Velké vinařské podniky v ČR 3

Vinařské ﬁrmy v zahraničí Mezinárodní vinařské ﬁrmy Jen já sám

1 0,3

%, N = 1101; konzumenti vína

Image moravských a českých vín 89

Jsou dobře dostupná, k dostání v obchodech.

Vhodná pro běžnou konzumaci. Nabízí výhodný poměr mezi cenou a kvalitou.

Důvěryhodná. Věřím jim.

Jsou mi nejbližší, nejvíce mi vyhovují. Vhodná k dobrému jídlu.

79 75 %, N = 1101; konzumenti vína

vyjádření pijí víno příležitostně a v menším objemu. Mezi dospělými jich je v ČR přibližně čtvrtina. Pětina osob deklaruje, že má k vínu spíše rezervovaný vztah, bez vína by se dokázali obejít a nijak zvlášť jej nepreferují ani nevyhledávají. Ti, kteří se deﬁnují jako skuteční milovníci dobrého a kvalitního vína, tvoří mezi dospělými obyvateli ČR jen o málo více než desetinový podíl, jehož velikost se v rámci dlouhodobého sledování nemění. Sebehodnocení však nemusí zobrazovat zcela objektivně reálné chování a postoje, a proto jsme pro účely marketingového zacílení zpracovali segmentaci konzumentů vína. Vychází z analýzy spotřebitelských preferencí, hodnocení úrovně znalostí o víně,

frekvence a objemu konzumace i nákupního chování při koupi vína. Z tohoto členění vyplývá velmi nadějný proﬁl tuzemských konzumentů vína. Pětinu dospělé populace ČR můžeme z hlediska spotřeby vína označit za zkušené konzumenty. Jsou to lidé, pro které je víno součástí životního stylu, konzumují jej často a relativně hodně. Mají ujasněné preference, ve víně se vyznají a dávají důraz na kvalitu i kulturu konzumace vína. Druhou skupinou, která je pro producenty vína zajímavá, jsou vstřícní konzumenti vína. Nemají sice takový přehled o problematice, stále ještě se ale snaží ve víně zorientovat, pijí ho rádi, avšak o něco méně často než předchozí skupina. Na druhé straně jsou otevření experimentům a velmi ocení

394

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařský marketing

informace a nové zkušenosti. Jejich podíl v populaci je takřka shodný se zástupci segmentu „zkušených“. Trendy v konzumaci vína mezi českými spotřebiteli Realizace předchozích šetření v letech 2006, 2007 a 2008 nám dává možnost časového srovnání dat a určení významnějších změn a trendů v konzumaci vína u nás. Tuzemští spotřebitelé se postupně odklánějí od červených vín a upřednostňují vína bílá. V roce 2012 zaznamenáváme poprvé v průběhu sledovaného období situaci, kdy obliba bílých vín předčila preferenci vín červených. Zároveň stoupá i podíl konzumentů vína, kteří červené víno jako takové pít odmítají. Proměňuje se rovněž obliba odrůd – nejpreferovanější jsou sice nadále Modrý Portugal a Frankovka, avšak podíl těch, kteří jim dávají přednost, výrazně klesl. Oblibu si udržují odrůdy Merlot, Cabernet Sauvignon či Cabernet Moravia. Ke změně došlo i u bílých vín, zejména ve vztahu k podílu zbytkového cukru ve vínech. Lidé se více přiklánějí k polosuchým až polosladkým bílým vínům, zároveň se snižuje obliba tradičně preferovaných odrůd (Müller Thurgau, Ryzlink vlašský/rýn-

04/2012 (N=1474) 12/2008 (N=1203)

Kvalitní víno – jak jej spotřebitelé identiﬁkují a od koho jej očekávají Většina nákupů vína má v tuzemských podmínkách spontánní charakter. Dvě třetiny spotřebitelů se pro konkrétní víno rozhodují až podle šíře, kvality a momentální situace v místě nákupu. Proto je důležité znát kritéria, která je při výběru vína ovlivňují. Vždy přitom hrají roli racionální i emocionální atributy, mezi nimiž dominuje tradiční dyáda kvalita–cena. Cena je v tomto poměření výrazně objektivnějším kritériem, neboť odhad kvality produktu takříka-

12/2007 (N=1009) 07/2007 (N=1371)

ský). Přízeň konzumentů si udržují módní kořeněnější vína typu Sauvignon a Chardonnay, výrazně vzrostla obliba aromatické odrůdy Pálava. Týdenní objem konzumace vína je mezi lidmi, kteří jej pijí, průměrně 0,85 l. Průměr zde však není zcela objektivním měřítkem, neboť jej zvyšuje zastoupení extrémních hodnot relativně úzké skupiny intenzivních konzumentů vína. Reálnější pohled na objem konzumace „řadového konzumenta vína“ poskytuje hodnota mediánu 0,4 l či nejčastěji uváděná hodnota 0,2 l (modus). Objem konzumace vína se mírně zvyšuje, frekvence pití zůstává dlouhodobě stejná.

Současný pohled spotřebitelů na moravská a česká vína a jejich zkušenosti se značkami z portfolia vinařského fondu Po aktuálních informacích o trendech ve spotřebě a preferenci vín českými konzumenty se v tomto pokračování zaměříme především na vnímanou image moravských a českých vín a pozici značek Vína z Moravy, vína z Čech a Svatomartinské. Podkladem nám budou výsledky reprezentativní studie, kterou realizovala výzkumná agentura FOCUS, Marketing & Social Research na jaře roku 2012.

zná

nezná

Podpořená znalost značky Svatomartinské 12/2011 (N=1070)

12/2010 (N=1003)

12/2009 (N=1048)

12/2008 (N=1203)

12/2007 (N=1009)

43 ano

neví, nevzpomíná si

56 ne

jíc „zvnějšku“ bez předchozí degustace je ovlivněn řadou stereotypizovaných předpokladů. Pro upoutání zájmu zákazníka zdaleka nestačí opatřit produkt extravagantní lahví a graﬁcky působivou etiketou. Spotřebitel očekává kvalitní víno jednoznačně v tradičním balení: 0,7l skleněná láhev uzavřená korkovým špuntem. Láhev musí být opatřena etiketou s podrobnými informacemi o místě původu vína, ročníku a dalších podmínkách, které mají vliv na kvalitu a charakter vína. Významnou roli při odhadu kvality tuzemského vína, zejména v případě, že jej spotřebitel dosud nezná, hraje rovněž typ a lokace vinařského podniku. Podle názoru více než třetiny konzumentů umějí dobrá vína vyrobit menší vinařství s úředně klasiﬁkovanými lahvovanými víny, pětina by hledala kvalitu i u středně velkých vinařských podniků. Takřka shodný podíl respondentů se domnívá, že záleží hlavně na podmínkách v konkrétní vinařské oblasti – a v dobré vinařské oblasti dokáže podle nich vyrobit kvalitní víno každý. Nejpreferovanějšími vinařskými podoblastmi jsou Mikulovská a Velkopavlovická. Relativně nepříznivou výchozí pozici mají v této situaci velké vinařské podniky, od kterých kvalitu očekává méně než desetina konzumentů vína. Tento handicap do jisté míry koriguje jejich vysoká znalost mezi spotřebiteli a ustálená pozice na trhu.

Moravská a česká vína z pohledu spotřebitelů Tuzemská vína jsou pro spotřebitele atraktivní a mají u nich dobré renomé. Čtvrtina konzumentů se domnívá, že většina českých a moravských vín je kvalitnější než většina vín zahraničních. Polovina se domnívá, že kvalita většiny domácích a zahraničních vín je srovnatelná. Pouze 7 % konzumentů má za to, že většina zahraničních vín má vyšší kvalitu než většina vín moravských a českých. Ve srovnání s předchozími výzkumy se podíl konzumentů vína, kteří považují tuzemská vína za kvalitnější než zahraniční, zvýšil. Klesá podíl osob, které nedokážou kvalitu domácích a zahraničních vín srovnat, podíl těch, kteří považují

za kvalitnější vína zahraniční, zůstává konstantní. Vstřícný postoj k tuzemským vínům můžeme vztáhnout k vývoji spotřebitelských preferencí v oblasti potravin obecně. Z řady realizovaných výzkumů vyplývá, že se tuzemští spotřebitelé více přimykají k tuzemským produktům, inklinují k lokální produkci a stále více upřednostňují nákup potravin, u nichž mohou do jisté míry „kontrolovat“ podmínky, za jakých byly vyprodukovány. Více než dříve si cení autenticity výrobku, což se projevuje i v módní vlně farmářských trhů a bioprodukce. A právě autenticita, napojení výrobku na konkrétního producenta, spojení s tradicí a kulturním a geograﬁckým kontextem jsou silné stránky tuzemských vín. Konzumenti vidí moravská a česká vína jako dobře dostupná v obchodní síti, po stránce chuti jsou jim blízká a vyhovují jim. Jsou podle jejich názoru vhodná i pro běžnou konzumaci, oceňují jejich dobrý poměr mezi kvalitou a cenou. Pro producenty je ale nejpodstatnější, že s tuzemskými víny si spotřebitelé spojují důvěryhodnost. Vnímání značek z portfolia Vinařského fondu ČR Vína z Moravy, vína z Čech Ochranná známka „Vína z Moravy, vína z Čech“ již několik let propaguje tuzemská vína mezi veřejností. Pozitivním zjištěním, které vyplývá z aktuálního výzkumu, je rostoucí znalost značky a rovněž stále širší okruh těch spotřebitelů, kteří s ní mají osobní zkušenost. Značku „Vína z Moravy, vína z Čech“ znají tři pětiny dospělých v ČR. Nejčastěji se s touto značkou setkávají na lahvích vín, které jsou oprávněna být značkou označena, často zaznamenali i reklamu této značky. Mírně roste i podíl spotřebitelů, kteří víno se značkou „Vína z Moravy, vína z Čech“ ochutnali. Aktuálně je to již polovina těch, kteří značku znají, a naprostá většina z nich hodnotí svou zkušenost jako dobrou (40 % jako velmi dobrou, 50 % jako spíše dobrou).

Svatomartinské Rostoucí poptávka spotřebitelů vyvolala v roce 2011 i zvýšený zájem vinařů o přidělení značky Svatomartinské. Stoupající vlna zájmu o mladé tuzemské víno se projevila i v našem posttestu loňské sezóny Svatomartinského 2011, který jsme provedli v prosinci 2011 na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR. Značku Svatomartinské znají v současnosti již tři čtvrtiny dospělých v ČR, což je oproti začátku sledování znalosti značky v roce 2007 téměř dvojnásobek (2007: 43 %; 2011: 73 %). Nezůstává však jen u pasivní znalosti – téměř tři čtvrtiny z těch, kteří značku Svatomartinské znají, s ní mají i osobní zkušenost. V tom je významný rozdíl oproti počátku sledování vývoje zkušenosti se značkou v roce 2007, kdy mladá vína označená tímto logem ochutnala jen polovina z těch, kteří je znali. Zvýšený aktivní zájem o Svatomartinské víno se projevuje i ve faktu, že Svatomartinské ročníku 2011 v prosinci téhož roku ochutnaly dvě pětiny osob znajících Svatomartinská vína, v roce 2007 představoval jejich podíl jen jednu pětinu. Skupinou spotřebitelů, kterou Svatomartinské nejvíce oslovilo, jsou zejména lidé v produktivním věku od 25 do 64 let, znalost Svatomartinského výrazně vzrůstá spolu s dosaženou úrovní vzdělání spotřebitelů. Velmi nadějným zjištěním pro další rozvoj značky Svatomartinské je fakt, že spotřebitelé celé dění okolo Svatomartinského vnímají jako přirozený návrat zapomenuté tradice. S výrokem, že jde o dávnou tradici, která byla na konci 90. let znovu oživena, souhlasí více než čtyři pětiny spotřebitelů znajících Svatomartinské. Jen o něco menší podíl respondentů, přibližně tříčtvrtinový, považuje Svatomartinské víno za pěknou tradici, které se rádi účastní. Martin Zaplatílek, sociolog, analytik FOCUS, Marketing & Social Research

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230 × 300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

722 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (7–8/2012) 395

Generální shromáždění OIV zvolilo novou prezidentku S platností od 23. června nahradila Argentinka Claudia Inés Quini (chemická inženýrka a ředitelka Národního výzkumného ústavu pro vinohradnictví a vinařství v Argentině /INV/) Yvese Bénarda v čele vedení Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) se sídlem v Paříži. C. Quini byla zvolena na dobu tří let. Volby se uskutečnily během 10. generálního shromáždění, které se odehrálo v tureckém městě Izmir a kde vzápětí proběhl 35. světový vinařský kongres. Paní Quini pochází z argentinského regionu Mendoza a je držitelkou univerzitního diplomu chemického inženýrství na Universidad Tecnológica Nacional se specializací řízení výzkumu ve vinařském odvětví. Foto archiv autora

Vinařský marketing / Zprávy

Claudia Inés Quini „Je načase zrevidovat strategické priority OIV, abychom dostali konkrétnější obrázek o tom, jaké jsou nastupující trendy, tj. např. nízkoalkoholická vína, dealkoholizovaná vína a případně nealkoholické nápoje vinného původu. Samozřejmě na hlavní díl oboru, tedy výrobu vína tradiční cestou, bude i nadále kladen největší důraz,“ prohlásila Quini ve svém prvním prezidentském projevu ke shromáždění mimo jiné a dále řekla: „OIV také hraje aktivní roli v rozvoji systému udržitelného vinohradnictví. Budeme rovněž pracovat na tom, aby se rozšířila členská základna, zejména v Asii a obou Amerikách.“ V současné době organizace sdružuje 45 členských zemí, které reprezentují přibližně 80 % světové produkce vína. Shromáždění také poděkovalo za dosavadní práci Y. Bénardovi, který se stal viceprezidentem organizace. Seznam členských zemí k 22. červnu 2012 Alžírsko, Argentina, Austrálie, Rakousko, Belgie, Bosna a Hercegovina, Brazílie, Bulharsko, Chile, Chorvatsko, Kypr, Česká republika, Finsko, Francie, Gruzie, Německo, Řecko, Maďarsko, Indie, Irsko, Izrael, Itálie, Libanon, Lucembursko, Makedonie, Malta, Moldávie, Černá Hora, Maroko, Nizozemsko, Nový Zélend, Norsko, Peru, Portugalsko, Rumunsko, Rusko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Jižní Afrika, Španělsko, Švědsko, Švýcarsko, Turecko, Uruguay. (rs)

396

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařské aktivity

Do Hustopečí na výstavu o vinařských stavbách

Jitka Matuszková a Soňa Neshodová při vernisáži výstavy

Výstava, která byla připravena také u příležitosti výročí 650 let od povýšení hustopečského horenského soudu, zahájila ředitelka Městského muzea a galerie Mgr. Soňa Neshodová. Po přivítání hostů a spoluorganizátorů výstavy (Jitka Matuszková z Národního památkového ústavu, Jan Kruml – architekt a zakladatel soutěže Vesnice roku, Václav Petrásek – bývalý starosta Bořetic a prezident „na furt“ Kravihorské republiky) promluvila k přítomným. Připomněla, že od loňské konference v Bořeticích uplynul už více než rok a bohužel, situace v oblasti znehodnocování sklepních areálů necitlivými přístupy se nezlepšila, naopak je mnohem horší. „Jsme neustále svědky demolice starého a potírání odkazu předků, což nesvědčí o estetickém a etickém vztahu k našemu kulturnímu dědictví. Vinařská kultura, z níž doposud čerpáme, je výsledkem práce generací před námi,“ pronesla mimo jiné Neshodová. Výstava je rozvržena do čtyř částí. První se věnuje historii sklepního stavitelství na

Hustopečsku. Jsou zde představeny všechny typy sklepních staveb, a to od nejjednodušších forem, vinných sklepů bez lisovny s jednoduchým průčelím, přes zemní lisovny, které se projevují jen architektonicky ztvárněným průčelím a jedním nebo dvěma větracími okénky po stranách dveří. Náročnější typ představují přízemní lisovny se štítovou nebo okapovou orientací a s půdou na uskladnění sena. Klenotem zdejšího regionu jsou rozměrné patrové lisovny, které měly nad lisovnou sýpku a v půdních prostorách se skladovalo seno a sušené ovoce. Tyto lisovny bývaly často opatřeny žudrem. Dnes je na Hustopečsku památkově chráněno osm takových staveb, které jsou na výstavě detailně popsány. Druhá část se věnuje výtvarným projevům na tradičních lidových stavbách v oblasti Hustopečska, jejich autochtonní podobě i jejich neadekvátní transformaci a přenosu na vinařské stavby. Jsou zde uvedeny stručné dějiny hustopečského vinařství, které mělo od 13. století až do roku 1945 (díky enormnímu množství vinic) výsadní pozici na Mo-

ravě. Zdejší vinařství souvisí s kolonizací z oblasti dnešního rakouského Weinviertelu. Německý vliv je do dnešních dní patrný v názvu viničních tratí a ve vinařské terminologii. Třetí část se věnuje obcím, kterým se i navzdory turistickému ruchu podařilo uchovat původní ráz. Je zde uveden i příklad zachovávání sklepní architektury v sousedním Rakousku, které se v porovnání s Českou republikou vyznačuje duchem pokory ke stvořenému a svěřenému a má sebezáchovný vztah k nedotknutelnosti své vlastní země. Čtvrtá část je věnována negativním zásahům do stávajících vinařských areálů, v nichž se objevují výškově předimenzované budovy, různé tvary střech (včetně jejich převýšení a vestavby vikýřových okenních otvorů), nadměrné velikosti oken, balkony a lodžie, novotvary, cizorodé materiály a umělohmotné prvky, foklorismus, sytá a pestrá barevnost… Výstavba bývá Foto R. Stávek

Foto R. Stávek

První červencový den v odpoledních hodinách proběhla v Hustopečích u Brna vernisáž výstavy nazvané „Vinařské stavby na Hustopečsku“. Výstava navazuje na myšlenky přednesené na loňské konferenci „Sklepy, búdy, presúzy – kudy dál?“ v Bořeticích týkající se snah o záchranu kulturního a estetického dědictví našich předků v dnešní době překotného budování a stavebních investic ve vinařských areálech.

Návštěvníci vernisáže ochutnali i hustopečské Městské víno

lovaného kraje PhDr. Eva Kovaříková, Ing. Richard Stávek z Vinařského obzoru a též několik známých starostů. Ti všichni přišli jaksi z profesního zájmu, proto mě obzvlášť potěšila přítomnost několika přátel z Podluží i z Hanáckého Slovácka. Mrzelo mě, že představitelé města Hustopeče projevili o činnost muzea, nejvýznamnější a nejaktivnější kulturní instituce ve městě, tak okázalý nezájem a zahájení výstavy ignorovali.“ Epilog výstavy představují zdařilé novostavby, které se vyznačují respektem k životnímu prostředí, k sousedství, k historii a kultuře místa, do něhož byly situovány. Jsou dokladem toho, že i dnes lze nekonﬂiktně navázat na práci několika desítek generací našich předchůdců… Součástí vernisáže byla i ochutnávka vín, kterou připravil vinař Radek Sedláček. Výstupem z již zmíněné loňské konference je sborník příspěvků pod stejnojmenným názvem, který je k zakoupení přímo v redakci Vinařského obzoru – osobně, a nebo je možno jej objednat i přes e-shop na www.vinarskyobzor.cz. Cena je 150 Kč vč. DPH 14 %. (rs)

inzerce 

nekoordinovaná a nahodilá a vytváří tak nesourodé až odpuzující prostředí… Nejhorší projev neestetického a neetického vztahu k místnímu rázu stavitelství a ke krajině domova představuje projekt „opilých sklepů“ ve Velkých Pavlovicích. „Cítili jsme povinnost uvést zde i příklady zavrženíhodného nerespektu k tomu, co nám bylo svěřeno na tu krátkou dobu našeho bytí,“ doplnila pro Vinařský obzor Soňa Neshodová. Ve svém krátkém projevu při zahájení výstavy řekla důležitá slova i Jitka Matuszková z Národního památkového ústavu, která je autorkou výpravné publikace Vinohradnické stavby na Moravě: „Vinohradnické stavby jsou významným komponentem, který se podílí na utváření naší jihomoravské krajiny, proto by nám nemělo být jedno, jak vypadají. A tomuto tématu je věnována výstava, kterou dnes zahajujeme. Je potěšitelné, že se zde dnes můžeme setkat a debatovat s takovými odborníky zabývajícími se historií, jako jsou PhDr. Emil Kordiovský, penzionovaný ředitel mikulovské pobočky Moravského zemského archivu, PhDr. Martin Markel, Ph.D., odborný asistent Historického ústavu FF MU, Mgr. Miroslav Havlík, doktorand Etnologického ústavu FF MU, šéfredaktorka Ma-

VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ PŘÍNOSY SPOLUPRÁCE

POSKYTOVANÉ SLUŽBY

‧ Nabídka všech druhů pojištění ‧ Nejlepší cena, garance kvality ‧ Široký rozsah pojistného krytí ‧ Rychlé řešení škod ‧ Nabídky od všech pojišťoven

‧ Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identiﬁkace úspor Návrh optimálního pojistného programu ‧ ‧ Nezávislé jednání s pojistiteli ‧ Stálá individuální péče

a Pojištění rizik né révě mrazu na vin

Kontakt: Email: klient@renomiaagro.cz Telefon: +420 221 421 788

www.renomiaagro.cz

Partner Agrární komory ČR

InzAgro A5 vyska Vino_Slovacka 92_5x136.indd 1

6/8/12 9:41 AM

Vinařský obzor (7–8/2012) 397

Foto R. Stávek

Vinařské aktivity

Pochvalné hodnocení sklidilo citlivé architektonické pojetí rekonstrukce a novostavby vinařského areálu vinařství Krásná hora ve Starém Poddvorově

398

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařské aktivity

Jan Kruml

O vinařských stavbách

Toto významné ohodnocení a příklad nás vybízí, abychom podle něj poměřovali kulturní a estetickou úroveň našich vinohradnických areálů. Rád zde připomínám, že mezi nehmotné kulturní dědictví UNESCO byl začleněn lidový tanec verbuňk, a v letošním roce i jízda králů. Toto vzácné dědictví, které po našich předcích uchováváme, patří mezi klenoty naší lidové kultury. Spolu s krajinou osázenou vinohradem dotváří jedinečnost a charakter našeho kraje. Všichni máme touhu, aby v zemědělsky plodné a štědré krajině byly vesnice a jejich vinohradnické stavby zasazeny jako perly. Přitom však víme, že krajina, kterou tvořily po generace pracovité ruce, byla narušena kolektivizací, zemědělskými úpravami a že dosud není docíleno její rovnováhy. Rovněž víme, že selské vesnice měly typizovanými stavbami, brizolitem a plochými střechami dostihnout města, a že v současné době je jejich původní ráz narušován mnohými cizorodými přestavbami a dostavbami. A jak je to s vinohradnickými areály? Víme, že vinohradnictví je spojeno s jižní Moravou po dlouhá staletí. Původní prosté sklepy a búdy byly stavěny z místních materiálů a tradičními konstrukcemi. Tyto stavby lidového stavitelství přispívají ke speciﬁčnosti kraje a jeho kultury. Patřily většinou vinařovi a jeho rodině. Rozšiřování sklepních areálů bývalo přirozené. Teprve po kolektivizaci se objevily stavby pro družstevní velkovýrobu, jejichž hmotnost se vymyká měřítku rodinných sklepů. Po pádu minulého režimu nastal nevídaný rozvoj vinohradnictví, příchod nových technologií, růst kvality vína a nárůst turistického ruchu se zvýšeným počtem návštěvníků a vinařských slavností a ochutnávek. Tím se změnil i způsob využívání sklepů. Současný provoz vyžaduje zřizování prostor pro posezení a degustaci, přípravny pro po-

Foto archiv autora

Všichni si vážíme Plží, vinohradnických sklepů v Petrově. Jsou připomínány již v 15. a posléze v 16. a 17. století. Staly se památkovou rezervací lidové architektury. Drobné stavby neznámých řemeslníků, kteří většinou znali jen rukodělné tradice svého kraje – a ty přenesli do prostých sklepů – byly postaveny na roveň významným architektonickým památkám našich dějin.

hoštění, hygienické a sociální zařízení. To znamená rozsáhlé stavební úpravy, přestavby a dostavby areálů. Jaké jsou důsledky této stavební činnosti? Je důležité, aby při ní bylo docilováno souladu s daným prostředím. Také pro vinohradnické areály platí obecné pravidlo, že jejich hodnota je tím větší, čím více je zachováno původních staveb, historických stop, památných objektů a charakteristických řemeslných detailů. Pokud přestavby, dostavby a nadstavby prokazují necitlivost k celku, primitivní pohrdání minulostí či okázalou exhibici vlastního egoismu, nastává znehodnocení a degradace prostředí. To se projeví i v budoucnosti, na kterou dnes mnozí nemyslí.

Harmonie a kultivovanost prostředí na jedné straně – a na druhé nesourodost, nahodilost a prosazení vlastního zájmu bez ohledu na sousedství, tedy bezohledně – to jsou hodnoty, které na první pohled vypovídají o stavu kulturnosti, či vychýlenosti společnosti.

Na výstavě jsme chtěli mimo jiné ukázat: – že máme vinohradnické areály, v nichž uvědomělí vinaři udrželi a zachovávají půvab zděděných historických sklepů, – že lze přestavbou utilitárních sklepů získat kultivované prostředí, které obohatilo společenský život obce, – že vznikly nové příjemné sklepní areály se svým speciﬁckým, avšak jednotným rázem, – že areály, v nichž se nacházejí různorodé stavby, vzájemně nekoordinované, o různých velikostech a tvarech, kde se uplatňují nové technologie a materiály, podléhající krátkodechým módním trendům, vytvářejí prostředí nesourodosti a nevkusu, jež svými nešvary odpuzuje. A nepomohou jim ani nadužívané folklorní malby po celé fasádě. Pro zjednodušení celé problematiky stavební činnosti uvádím varovný příklad: ziskuchtivý vinař, jehož cílem je ožrat autobus, může stavbou, v níž chce ožralý autobus ubytovat, zkazit celý ráz areálu, a to navždy. Výstava by měla dát podnět nejen vinařům, zastupitelům obcí, ale i jejich občanům a pracovníkům stavebních úřadů, aby se zamysleli, co chtějí zanechat dalším generacím. Aby zvážili dva přístupy: – zda zůstanou u hesla: já si za svoje peníze mohu postavit co chci, vždyť je demokracie, – nebo se budou snažit různými cestami ovlivnit smýšlení spoluvlastníků, aby areál v jejich obci byl udržován, upravován a dostavován koncepčně, sourodě a kultivovaně. (text byl přednesen při zahájení výstavy Vinařské stavby na Hustopečsku 1. 7. 2012)

Vinařský obzor (7–8/2012) 399

Vinařské aktivity

Pavel Jelen www.ovine.cz

www.potravinynapranyri.cz má u veřejnosti úspěch

Foto archiv www.potravinynapranyri.cz

Zahradní košt na Modřanské vinici

Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve spolupráci s ministerstvem zemědělství spustila začátkem července 2012 webový portál www. potravinynapranyri.cz, kde se kromě nejrůznějších kategorií potravin ocitly i zprávy o negativních výsledcích kontrol vín v obchodní síti. „Internetová aplikace Potraviny na pranýři je od okamžiku svého spuštění předmětem mimořádného zájmu veřejnosti. Aplikace je k dispozici spotřebitelům od 10. července 2012 od 14:30 hodin a za prvních 24 hodin provozu bylo zaznamenáno přes 200 000 unikátních návš-

Modřanská vinice je nepřehlédnutelnou ozdobou této příbřežní části Prahy. Velmi prudký, jen decentně zterasovaný svah s poměrně chudou suchou, kamenitou půdou, kde na povrch vyvěrají tmavé devonské břidlice a křemence, prožívá v současnosti své stále se vylepšující obrození.

Foto P. Jelen

Vinice v těchto místech prosperovala už přinejmenším od roku 1178. Bývala až do 19. století v církevním držení. V letech 1801–1802 ji arcibiskup starohrabě Salm znovuosázel révou dovezenou z Mosely a Burgund, takže odrůdová skladba bývala ryzlinková, tramín, sylván, pinot blanc (jistě ve směsi s chardonnay) a pinot noir. Fotograﬁe dokládají existenci vinice ještě v letech 1870, 1928, 1930 (to už změnila majitele), ovšem v zimě 1929 totálně vymrzla a to málem znamenalo úplný konec. Prošla obdobím ovocného sadu i zarůstání náletem, ale v roce 1987 se místní nadšenci ze strany zahrádkářů rozhodli vinici znovu osázet (začali nejen s dřívější skladbou RR, TČ, MP, ale zkoušeli i jiné odrůdy) a postupně obnovili zdi a opěrné zídky, zavedli vodu a dosáhli téměř kompletního osázení všech parcelek révou i prodloužení nájemní smlouvy do daleké budoucnosti. Pokrok je znát rok od roku, je čím se chlubit, proto je zahradní košt určitě nejlepší možností, jak své úsilí adekvátně prezentovat. Řízená degustace dne 17. června 2012 probíhala u stolů prohýbajících se pečivem, škvarky, sýry a jinými pochutinami v milosrdném stínu vinařského přístřešku u paty vinice. Moc pěkně zpracované tabule s historií i současností vinice zdobily jeho stě-

ny, pěkně provedený degustační list sliboval celých třicet vzorků, vyrovnaně bílých i červených, růžové, dokonce jedno fortiﬁkované i odrůdový sekt z Ryzlinku rýnského připravený klasickou metodou kvašení v lahvi. Sedm místních vinařů (David Syka, Lubomír Antal, Petr Tillmann, Milan Hrdlička, Jindřich Cylek, Vladimír Růžička, Dušan Plánovský) převážně osobně odprezentovalo svá vína se všemi podrobnostmi, jež jim přišly důležité a z kterých se mohli poučit jak kolegové, tak přítomné laické obecenstvo. Vinařů je na Modřanské vinici více, přidělené parcelky mívají okolo 200 až 400 m2, jen prostě ostatní vinaři měli jistě své důvody vína na koštu nepředstavit. O to větší uznání patří těmto sedmi statečným, od některých z předvedených vín měli jen posledních pár lahví, často má celá partie jen kolem dvaceti lahví, přesto neváhají se o ně takto podělit. Některá vína byla opravdu nádherná, originální, svébytná. Jako na každém koštu se i tady semtam objevilo víno v ne zrovna výstavní kondici, ale pokud nepijete jen velkoprůmyslová vína (kde mají s maskováním chyb zkušenost), pak víte, že k mikrovinařskému způsobu práce prostě patří určitá velkorysejší tolerance k přirozeným procesům, které sice už dnes lze do značné míry ovládat, ale téměř vždy za cenu jisté uniﬁkace a ztráty osobitosti. Proto jsou podobné košty cenné v tom, že tam ještě i přes postupující pronikání průmyslových postupů i do hobby sféry lze potkat vína jen málo manipulovaná, neředěná dovozem, vína, na kterých je stále co zkoumat, srovnávat, najít v nich nějaké poučení, vyvolat touhu setkat se napřesrok s jejich mladšími sourozenci. Já se tedy na příští košt v Modřanech rozhodně těším.

těvníků, kteří zde strávili v průměru 6:45 minut a za uvedenou dobu stihli zobrazit téměř čtyři miliony stránek. Aplikace je určena zejména spotřebitelům a orgánům státní správy nejen v České republice, ale i v Evropské unii. Obsahuje informace o nejakostních, falšovaných a nebezpečných potravinách zjištěných dozorovými orgány v obchodní síti,“ uvedl ve zprávě médiím Mgr. Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí SZPI. Zde je seznam k datu 23. 7. kontrolovaných prodejců, jejich dodavatelů, kontrolovaných vín a důvodů negativní kontroly: Libor Nazarčuk, Břeclav – Nečas, Průdek, Rakvice – Veltlínské zelené – obsah alkoholu, přídavek vody Libor Nazarčuk, Břeclav – Nečas, Průdek, Rakvice – Modrý portugal – přídavek vody Zuzana Šenková Čechová – Vinařství Na Kacperku – Pálava – kyselina sorbová VÍNO-VÍN Morava Strážnice – Sauvignon – kyselina sorbová MIJA CZ, Tábor – Radim Mikeska, Mikulov – Modrý portugal – obsah alkoholu, azorubin Tomáš Jurák, Nedakonice – Rulandské šedé – vůně, chuť, alkohol, geografický původ Lázně Luhačovice, Luhačovice – JUDr. Blanka Ďurinová, Bzenec – Modrý Portugal – geografický původ RNDr. Radovan Kunc, Uh. Hradiště – Tomáš Jurák, Nedakonice – Rulandské šedé – geografický původ RNDr. Radovan Kunc, Uh. Hradiště – Tomáš Jurák, Nedakonice – Rulandské modré – geografický původ ADAM VELKOOBCHOD, Šternberk – Šlechtitelská stanice vinařská V. Pavlovice – Modrý Portugal – alkohol, geografický původ Martim Mišťurik, Prostějov – Pavlovín V. Pavlovice – Frankovka – obsah cukru, geografický původ (vo) »

Modřanská vinice

Podrobnosti naleznete na www.potravinynapranyri.cz

400

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařství v zahraničí

Helena Baker AIWS

Vína z Azorských ostrovů

Foto H. Baker

Celé souostroví je de facto nejvyšším pohořím této planety, počítá-li se jeho výška od mořského dna. Azorské ostrovy se rozkládají uprostřed Atlantského oceánu téměř na poloviční cestě od západního pobřeží Portugalska směrem k severovýchodnímu pobřeží kanadské provincie Newfoundland po délce skoro 1 000 km a jsou součástí nejdelšího zemského horského systému zvaného Seveoatlantský hřeben (Mid-Atlantic Ridge), dlouhého 23 000 km. K Azorským ostrovům patří také četné skalnaté ostrůvky ležící mezi ostrovy Santa Maria a São Miguel zvané Formigas (portugalsky mravenci) a Dollabarat Reef, které tvoří mělčinu zvanou Formigas Bank o rozloze 9 km2. Nevyskytuje se na nich žádná ﬂóra ani fauna, na největším z nich je pouze maják, který z dálky upozorňuje plavidla na nebezpečná skaliska. Původně neobydlené až do první poloviny 15. století, kdy začalo vznikat první osídlování Portugalci, tyto nově objevené ostrovy získaly název Açores, údajně podle dravých ptáků poletujících nad ostrovem Santa Maria, který byl objeven jako první (açor znamená v portugalštině jestřáb). Existují však domněnky, že se nejednalo o jestřáby, nýbrž o místní příbuzné druhu káněte lesního (Buteo buteo). Jiná legenda praví, že ostrovy získaly své jméno od modré barvy znázorňující jejich obrys na obzoru, podle kterého mořeplavci na svých cestách ostrovy identiﬁkovali (modrý se portugalsky řekne azul, tudíž modré neboli azurové ostrovy jsou v množ-

Místní gastronomie: lulas grelhadas

Foto H. Baker

Azorské souostroví se skládá z devíti ostrovů – Santa Maria, São Miguel, Graciosa, Terceira, São Jorge, Pico, Faial, Flores a Corvo – vzniklých postupnou sopečnou činností v období mezi miocénem a holocénem. Nejstarší z nich – Santa Maria – se začal formovat již před více než osmi miliony let, zatímco nejmladší – Pico – se vynořil z moře zhruba před 250 tisíci lety.

Mladá vinice v Biscoitos na ostrově Terceira

ném čísle Ilhas Azuis, od nichž je odvozen název Azores – pozn. autorky). Kromě azurově modrých ostrovů získaly Azory rovněž přezdívky Ilhas Cassiterides neboli ostrovy cínu a stříbra, Ilhas de Sete Cidades (ostrovy sedmi měst) a Ilhas Afortunadas čili ostrovy „šťastné“ či „blažené“ (z řeckého výrazu makáron nésoi neboli „šťastné ostrovy“ pochází název Makaronésie, území, které zahrnuje kromě Azor také Madeiru, Kapverdy a Kanárské ostrovy). Osídlování Azorských ostrovů začalo v roce 1439, nejprve osadníky z různých částí portugalské pevniny a z Madeiry. Nynější Azorčané jsou potomky původních imigrantů převážně z regionů Minho, Estremadura, Ribatejo, Alentejo a Algarve, ale také sefardských Židů, Vlámů, Francouzů, Italů, Britů, Němců, maurských zajatců, španělských duchovních, vojáků, žoldáků, vládních zaměstnanců, drobných kriminálníků a evropských obchodníků. Dnešní ostrované se tradičně věnují převážně rybářství, turismu a zemědělství – chovají ovce, kozy a skot a pěstují kromě obilí také kukuřici, cukrovou třtinu a révu vinnou. Masový turismus naštěstí není příliš rozvinu-

tý (kromě července a srpna, kdy na ostrovy přijíždějí převážně Kanaďané a Američané) z důvodů velké vzdálenosti, relativní nedostupnosti, nepříznivého počasí a nedostatku pláží, neboť pobřeží je většinou nepřístupné kvůli skalním útesům a lávovým vyvřelinám. Azory jsou také ostrovy barev a květin. Na rozdíl od portugalské pevniny (a jižní Evropy vůbec) je zde všude čisto, poklidno a zeleno. Jejich obyvatelé milují barvy, a proto si svá obydlí malují krásnými pastelovými odstíny. Za domečkem se většinou nachází zelená pastvina ohraničená zídkou z lávového kamene zvaná curral (množné číslo currais) a na ní se pase kravička (podle velikosti currais to mohou být i celá stáda) či několik koz nebo ovcí. V předzahrádkách jsou vysázeny květiny, převážně hortenzie, kterými jsou Azory proslavené, ačkoliv ty rostou nejen kolem domků, ale i podél silnic, na loukách a v parcích. Jelikož je srážkový úhrn na ostrovech poměrně vysoký, krajina je tu neustále zelená, bujná a svěží. UNESCO zapsalo na svůj seznam světového dědictví hned dvě památky Azor. Jednou je historické centrum nejstaršího města – Angra do Heroísmo (založ. roku 1534) –

na ostrově Terceira, které bylo v roce 1980 postiženo silným zemětřesením, ale následně znovu opraveno. Druhým je podivuhodná vinohradnická oblast ostrova Pico, která se rozkládá na úpatí stejnojmenné sopky poblíž přístavního města Madalena. Podivuhodná proto, že je doslova „posetá“ čtvercovými zídkami z lávového kamene, které vytvářejí výše zmíněné currais (na ostrově Pico nazývané latadas) na ploše o téměř 1 000 ha, uprostřed nichž rostou keře révy vinné. Vinařství a vinohradnictví Azorských ostrovů má dlouhou tradici, jejíž počátky se datují do doby osídlování v 15. století. Stejně jako vína z Madeiry, i vína z Azor podnikala dlouhé mořeplavby a v 18. století se dobře prodávala nejen v Severní Americe, na Antilách a v Brazílii, ale dovážela se také do evropských přístavů, jako je Hamburg a Petrohrad; v posledně jmenovaném se těšila velké přízni u carského dvora. V druhé polovině 19. století byly azorské vinice zdecimovány révokazem. Stovky rodin se ocitly bez výdělku a byly nuceny emigrovat do USA. Vinohradníci na Azorách zkoušeli štěpovat a vysazovat importované americké odrůdy, ale tím si do svých vinohradů zanesli další choroby, což ještě více zkomplikovalo situaci, zatímco hybridy jako např. Isabella dávaly vína podřadné kvality a aromatu, která si získala přízvisko vinhos de cheiro – vína „vysoce aromatická“ (rozuměj smrdutá). Dnes se réva vinná pěstuje na třech Azorských ostrovech – Graciosa, Pico a Terceira. Doporučené odrůdy révy vinné jsou Verdelho, Arinto Terrantês, Boal a Fernão Pires a povoleny jsou rovněž Malvasia, Sercial, Generosa, Seara Nova, Rio Grande, Galego-Dourado a Bical. Od roku 1995 zde existují tři oblasti nesoucí označení IPR – Indicação de Proveniencia Regulamentada (označení kontrolovaného původu). Jsou to oblasti Biscoitos IPR na ostrově Terceira, Graciosa IPR a Pico IPR (podle nového evropského zákona kolektivní označení IGP Açores, přičemž IGP znamená Indicação Geograﬁca Protegida, česky CHOP neboli chráněné označení původu). Graciosa v portugalštině znamená „půvabná“ a tento malý ostrov je skutečně možná nejkrásnější z celého souostroví. Vinice se nacházejí v nadmořské výšce 150 m v okolí Santa Cruz a dávají štíhlá bílá vína vhodná k rybám a plodům moře. Adega Cooperativa da Ilha Graciosa dává na trh dobře pitelná vína značky Pedras Brancas, zatímco Raul Machado da Costa má své Terra do Conde. Pico je druhý největší ostrov Azor, avšak ze všech ostrovů nejmladší, nesoucí také název „Černý“ podle barvy černé země čedičového půdního podloží sopečného původu, která je vidět všude. Ostatně sopečná aktivita je občas pozorovatelná podle bílého obláčku kouře nad vrcholem dominanty ostrova – sopky Pico, vysoké 2 351 m, která je také nejvyšší horou Portugalska (poslední erupce byla zaznamenána v roce 1963). Vinice jsou vysazeny v nadmořské výšce do 100 m v lokalitách

Madalena, São Roque a Lajes. Cooperativa Vitivinícola da Ilha do Pico produkuje fortiﬁkované víno Lajido podobné Madeiře a velice atraktivní bílá vína nesoucí názvy Terras de Lava, Basalto a Frei Gigante, zatímco Manuel N. F. de Faria dává na trh velice zajímavé Curral Atlântis, bílé i červené. Terceira je v pořadí třetím ostrovem, který vznikl na území celého souostroví (zhruba před 3,5 milionu let v době pleistocénu), a je také rozlohou třetí největší (terceira v portugalštině znamená třetí). Nejvyšším bodem je Serra de Santa Barbara (1 023 m), odkud se otvírá krásný výhled, máte-li štěstí a je-li zrovna pěkné počasí. Počasí se na Azorách totiž může střídat každých 15 minut… Jedete-li z hlavního města ostrova Angra do Heroísmo do vinařské oblasti Biscoitos, která své jméno získala od lávových kamenů podobných sušenkám, jež se zde nacházejí v hojném počtu (biscoito je v portugalštině sušenka), silnice od rybářského přístavu São Mateus začne prudce stoupat a může se stát, že vesnicemi Santa Barbara, Doze Ribeiras a Serreta projedete v husté mlze a mracích, než zase sjedete dolů pod azurové nebe. Vinohradnická oblast Biscoitos se nachází poblíž Praia da Vitória, druhého největšího města ostrova, na jeho severním pobřeží. V obci Biscoitos se nachází muzeum vína, které provozuje snad nejslavnější vinařství celých Azor – Casa Agrícola Brum (poportugalštěné jméno Blum, původem z Flander), které se vyznačuje především výrobou fortiﬁkovaných vín Chico Maria (Chico znamená zkratku jména Francisco v portugalštině, což je křestní jméno zakladatele vinařství), ale také bílých vín z rezistentních odrůd s názvem Da Resistencia. Kromě vinařství Brum působí v oblasti Biscoitos ještě družstvo Adega Cooperativa dos Biscoitos, jejichž bílé víno s názvem Magma je obvykle v místních restauracích Terceiry vyprodáno, a José Manuel Machado de Sousa, jenž dává na trh Pedras do Lobo vyrobené z odrůd Verdelho a Roxo da Terceira, které má nádech po tropickém ovoci se slanou dochutí na závěr. A tím se dostáváme ke gastronomii. Azorská kuchyně je velmi pestrá a uspokojí i ty nejnáročnější jazýčky. Kromě kvalitního masa a mléčných výrobků, zejména sýrů, jako je Queijo da Ilha ze São Jorge, najdeme na jídelníčku nepřeberné množství plodů moře. Začněme však pěkně popořádku. Rčení „polévka je grunt“ platí nejen u nás, ale i v Portugalsku a zejména na Azorských ostrovech, kde je počasí poněkud chladnější než na portugalské pevnině. Z přehršle polévek vybírám tedy caldo azedo (zakysaná polévka), caldo de nabos (vývar z tuřínu neboli vodnice), caldo de peixe (rybí polévka), sopa de agrião (řeřichová) a fervedouros (bramborová s kapustou). Poněkud hustší polévkou je kotlík z ryb zvaný caldeirada de peixe, který se může podávat i s jablky com maças, caldeirada de congro (z úhoře) a polvo guisado em vinho de cheiro (chobotnice na čer-

Vinařský obzor (7–8/2012) 401

Fota H. Baker

Vinařství v zahraničí

Typické „currais“ – vinohrady i pastviny; na ostrově Pico se těmto „currais“ říká „latadas“, kolektivně jsou také nazývány „lajido“

veném víně). Z darů moře převládají humři a humrům příbuzný caraco, krab a malé mušličky zvané cracas a ameiojas. Místní klobásky a jelítka chouriço, morcela a linguiça jsou velmi populární, stejně jako vepřová žebírka torresmos de porco či kotlík z vepřového masa caçoila. Alcatra je delikátní pokrm z masa, který se na ostrovech vaří pomalu v nádobách z terakoty na peci, zatímco coelho de molho vilão (králík na šalotce jemně podlitý octem) pochází z ostrova Terceira a feijão com cabeça de porco (fazole s vepřovou hlavou) z ostrova Flores. Stejně jako Portugalci, i Azorčané si potrpí na sladkosti a lze se tu setkat s dezerty jako queijadas da Vila, confeitos da Ribeira Grande, barriga de freira (ostrov São Miguel), suspiros, melindre, encanelados, tigeladas (Santa Maria), confeitos, coscorões, alﬁnim (Terceira), pasteis de arroz, capuchos, escomilhas (Graciosa), doce branco, esquecidos (São Jorge), arroz doce, vésperas (Pico) a s mnoha dalšími delikatesami. Závěr stolování lze zpestřit sladkým či polosladkým fortiﬁkovaným vínem Chico Maria z vinařství Brum v Biscoitos na ostrově Terceira, pálenkou aguardente velha da Graciosa ze stejnojmenného ostrova nebo likérem licor de maracujá z ostrova São Miguel. Posledně jmenovaný ostrov je rovněž vyhlášený čajovými plantážemi, odkud pochází famózní čaj Chá Gorreana.

402

Vinařský obzor (7–8/2012)

Hodnocení vín

Sauvignonforum 2012: Mádlovým se letos urodilo Ve dnech 27. a 28. června hostil brněnský hotel Voroněž jednu z nejvýznamnějších událostí našeho vinařství v posledních letech. Téměř čtyři desítky hodnotitelů jak tuzemských, tak zahraničních celkem v šesti komisích hodnotily bezmála pět stovek vín, která jejich výrobci poslali na mezinárodní soutěž vín Sauvignonforum.

jako jsou Vinalies Internationales v Paříži, MUNDUS Vini v Neustadtu, Sélections Mondiales des Vins v Québecu nebo opravdu grandiózní Concours Mondial des Bruxelles. Aby se organizátoři přiblížili mezinárodním standardům velkých konkurzů vín co do počtu vzorků, rozhodli se do soutěže přizvat vína z pinotové rodiny a Chardonnay a jejich cuvée. Celkem se na konkurzu sešlo 464 vín od vinařů ze 17 zemí světa. Nejpočetněji byla zastoupena Česká republika, a to 270 vzorky. „Slovensko přihlásilo 72 vzorků, Maďarsko a Itálie 14, Rumunsko 12 a tak dále. Nejvíce

vzorků, 277, je z aktuálního ročníku 2011, který byl vydařený ve všech okolních evropských zemích. Zejména červená vína potřebují vyzrávat déle, proto druhým nejpočetněji zastoupeným ročníkem je 2009, ale v soutěži jsou i vína ročníku 1990. Degustátoři hodnotili přímo do počítačů, zapojených v síti na speciálním softwaru ELWIS, vyvíjeném na základě mnohaletých zkušeností Národním vinařským centrem ve Valticích pod vedením jeho ředitele Ing. Pavla Kršky a tajemníka Svazu vinařů ČR Ing. Martina Půčka,“ řekl Miroslav Majer, generání sekretář soutěže. Foto R. Stávek

Sauvignonforum 2012 bylo již ve svém počátku koncipováno jako soutěž vín, kde se scházejí vína ze sauvignonové rodiny – jak bílá, tak červená. V roce 2011, kdy se soutěž konala v Mikulově, byl na pozvání organizátora, rakvické společnosti Vinselekt Michlovský, přítomen pozorovatel OIV. Vysoká úroveň soutěže a profesionalita pořadatelů byly důvodem, že Sauvignonforum 2012 jako vůbec první soutěž vín v České republice získalo oﬁciální záštitu OIV. Patronací OIV splnilo přísná kritéria a zařadilo se po bok soutěží tak zvučných jmen,

Účastníci Sauvignonforum 2012 – degustátoři a organizační tým

Vinařský obzor (7–8/2012) 403

Foto R. Stávek

Hodnocení vín

Pohled do sálu, kde hodnocení probíhalo. Vzorky byly hodnoceny podle mezinárodních standardů stobodovým systémem Mezinárodní unie enologů a podle poslední revize OIV z roku 2009

Someliérské zákulisí přípravy vín – vlevo Martin Zvěřina, vpravo Radek Varmuža a uprostřed manager someliérského týmu Michal Kumšta

mem i během celého klání a osobně věřím, že se tuzemská vína ve světové konkurenci neztratí a umístí se na předních místech – ostatně, je to již tradicí na soutěžích tohoto kalibru,“ řekl skupině novinářů Tibor Nyitrai, předseda Svazu vinařů. Pozorovatelem, delegovaným OIV, byl Ralf Anselmann z Edesheimu ve Falci na Rýně, mj. držitel titulu Vinař roku 2010 a vítěz řady světových soutěží. „Soutěže v České republice navštěvuji již několik let, znám i česká a moravská vína a jejich tvůrce. Po osobních zkušenostech i zprávě Ingrid Adamiker z loňského roku jsem věřil, že pořadatelé budou dobře připraveni, aby dostáli všem podmínkám mezinárodních řádů OIV. A mé očekávání se také naplnilo. Česká republika nejen zaznamenává pozoruhodné úspěchy na zahraničních soutěžích,

ale sama nyní takovou soutěž na vysoké úrovni uspořádala.“ Pořadatelem soutěže byla společnost VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s., ve spolupráci se Svazem vinařů České republiky, NVC Valtice a dalšími organizacemi. Generálním partner soutěže je COMPO, spol. s r. o. Soutěž se uskutečnila za podpory Vinařského fondu ČR. V soutěži byla zastoupena vína z České republiky, Rakouska, Německa, Slovenska, Slovinska, Argentiny, Španělska, Francie, Maďarska, Chile, Francie, Izraele, Itálie, Nového Zélandu, Bulharska, Chorvatska, Moldavska a Rumunska. Mezinárodní experti přicestovali z USA, Argentiny, Izraele, Bulharska, Itálie, Francie, Rakouska, Maďarska, Velké Británie, Slovinska, Chorvatska, Německa, Slovenska a vybraní špičkoví degustátoři také z České republiky. Foto R. Stávek

„V roce 1998, kdy jsme se soutěží Sauvignonforum začínali, jsme klání koncipovali čistě ve skupině Sauvignon blanc. A hned první ročník byl úspěšný, protože jsme shromáždili přes sto soutěžních vín. Hodnocení tehdy provedla malá devítičlenná komise,“ vzpoměl na počátky soutěže při tiskovém bríﬁnku Miloš Michlovský a pokračoval: „Letos, po více než patnácti letech, se soutěž rozrostla, zahrnuje dvě nejvýznamnější odrůdové skupiny – Sauvignon/Cabernet a Pinot – a dostala tím jednoznačně světový rozměr. Prvek přizvání nějaké významné skupiny odrůd či typu vín bude i nadále v budoucnu jistě přítomen.“ Na otázku Vinařského obzoru, jaké skupiny odrůd do budoucna uvažují organizátoři přizvat k Sauvignonům a zda nerozšíří hlavní zaměření akce, tedy samotnou soutěž, o část vzdělávací, tedy nějaký kongres apod., doc. Michlovský odpověděl: „Příprava tak náročné akce, jako by byl samotný tematický kongres k odrůdě Sauvignon, by si vyžádala mnohem větší zapojení širší vinařské veřejnosti, a to jak po stránce organizační, tak i následně po stránce zájmu o účast na takové události. Nejde už o samotné téma – zda to budou Sauvignony, nebo Pinoty – ale spíše o to, jak takovou akci pojmout, protože každoroční konání by asi nesnesla. Určitě by stačilo ob rok. Podobné aktivy, i když v menší míře a spíše na národní úrovni, bývaly kdysi během Valtických vinných trhů. Jistě by bylo dobré pozvat mezinárodní odborníky. Jedině tak se můžeme dozvědět, co se ve světě děje a kam směřují trendy. V této debatě by měl hrát zásadní roli i Svaz vinařů. Z dalších skupin pro další ročníky to mohou být, když už ne nějaké autochtonní odrůdy – protože těch významných mnoho nemáme, tak jistě ty, které tu jsou nejrozšířenější a ve středoevropském regionu se jim daří. Další výzvou je též myšlenka propojení podobné akce ‚soutěž+kongres‘ s akcí typu Vinexu, která může v určitý čas na určité místo přitáhnout významné množství předních odborníků z regionu.“ Také Svaz vinařů oceňuje, že se organizátoři pustili do tak těžkého úkolu, jakým jistě organizace této soutěže vín je. „Sauvignonforum podporujeme, jsme tu s celým tý-

Z tiskového bríﬁnku k soutěži, zleva: J. Morávek, L. Bárta, M. Michlovský a T. Nyitray.

Vinařský obzor (7–8/2012)

Hodnocení vín

Foto R. Stávek

404

Podle mezinárodních řádů OIV pro soutěže vín je nejvyšší dosažitelné hodnocení 100 bodů. Medailemi může být oceněno podle těchto řádů maximálně 30 % nejvýše hodnocených vín. Platný statut stanovuje bodové limity pro tzv. Velkou zlatou medaili nad 92 bodů (jejich udělení je i ve světovém měřítku výjimečné), pro zlatou medaili 85–91,99 bodů a pro stříbrné medaile 82–84,99 bodů až do dosažení 30% limitu. Na galavečeru v augustiniánském opatství na Starém Brně byli ve čtvrtek 28. června za účasti všech degustátorů, protokolárních a VIP osobností a zástupců diplomatického sboru vyhlášeni šampioni soutěže, vítězové kategorií a zvláštní ceny. Celkové výsledky soutěže jsou organizátoři zavázáni publikovat nejdříve pět dní po skončení události.

Šampion – červená vína PLATO Cabernet Sauvignon 2009, vinařství ADIR Winery, Kerem Ben Zimra, Izrael Šampion – bílá vína Sauvignon 2011 moravské zemské víno, vinařství Hana Mádlová, Velké Bílovice, Česká republika Nejlepší kolekce vín tuzemského výrobce – Cena Svazu vinařů ČR Vinařství Hana Mádlová, Česká republika Cena prof. Ing. Viléma Krause, CSc., za nejlépe hodnocené suché víno odrůdy Cabernet Sauvignon z České republiky Cabernet Sauvignon výběr z hroznů 2009 – vinařství Kolby, a. s., Česká republika Cena Ing. Jindřicha Ševčíka za nejlépe hodnocené suché víno odrůdy Sauvignon blanc z České republiky Sauvignon 2011 moravské zemské víno – vinařství Hana Mádlová Velké Bílovice

Závěrečný Mastertasting – superkomise vybírá championy

nařství Vinné sklepy Lechovice, Česká republika

Rulandské modré 2009 výběr z hroznů – vinařství LIVI, spol. s r. o., Česká republika

Vítěz kategorie E – cuvée bílá, vyrobená alespoň ze 40% odrůdy Sauvignon blanc Alba de Murviedro 2011 – vinařství Bodegas Murviedro SA, Španělsko

Nejlépe hodnocené suché víno odrůdy Pinot gris (Rulandské šedé) Rulandské šedé 2011 – Grandvino, s. r. o./ /Žitavské vinice, Slovensko

Vítěz kategorie F – cuvée červená, vyrobená alespoň ze 40% odrůdy Cabernet Sauvignon Alfasi Blend 2008 – vinařství Odem Mountain Winery, Izrael

Nejlépe hodnocené suché víno odrůdy Pinot blanc (Rulandské bílé) Rulandské biele neskorý zber 2009 Prestige sur lie Matyšák – vinařství Víno Matyšák, s. r. o., Slovensko Úplné celkové výsledky byly podle mezinárodních řádů zveřejněny 4. července 2012.

Nejlépe hodnocené suché víno odrůdy Chardonnay Chardonnay 2011 pozdní sběr – vinařství Trpělka a Oulehla Česká republika Nejlépe hodnocené suché víno odrůdy Pinot noir (Rulandské modré)

Richard Stávek »

Více podrobností na www.sauvignonforum.com

Foto R. Stávek

VÝSLEDKY – HLAVNÍ OCENĚNÍ

Cena za nejlepší zahraniční kolekci vín Společnost LVK – VINPROM Bulharsko Vítěz kategorie A2 – bílá polosuchá vína Rulandské bílé 2011 pozdní sběr – VÍNO HRUŠKA, s. r. o., Česká republika Vítěz kategorie A3 – bílá polosladká vína Chardonnay Flower Line 2011 pozdní sběr – Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s., Česká republika Vítěz kategorie C – růžová vína Rulandské modré 2011 klaret výběr z hroznů – Vinařství Štěpán Maňák, Česká republika Vítěz kategorie D – přírodně sladká vína Cabernet Sauvignon 2007 ledové víno – vi-

Mádlovým předal ocenění za šampiona guvernér České národní banky Miroslav Singer

Hodnocení vín

Vinařský obzor (7–8/2012) 405

Mádlův vítězný Sauvignon 2011

Foto -ss-

Sklizeň a viniﬁkace Ruční sklizeň hroznů proběhla kolem 20. září při cukernatosti 22,5 °NM, ihned po od-

Půdní blok 1646 obdělávají Mádlovi, zbytek hroznů pocházel též z okolních vinic

růdě Müller-Thurgau, tedy poměrně brzy, díky čemuž se podařilo zachytit dostatečné množství kyselin v moštu. Hrozny byly ihned v mlýnku schlazeny suchým ledem a rmut nechali Mádlovi naležet 7–8 hodin. Část moštu byla zakvašena kulturou selektovaných vinných kvasinek (doba fermentace asi měsíc), část kvasila spontánním kvašením (tato část byla též méně odkalena a ležela na kvasnicích až do února). Poté následovalo scelení, vyčiření bentonitem. V dubnu bylo víno ﬁltrováno, a to dvakrát. Šestého června šlo víno do lahví a na konci měsíce zvítězilo v soutěži. V současné době je nalahvována celá partie a víno je přihlášeno k ocenění na SZPI (v době úspěchu tedy Moravské zemské víno, později snad pozdní sběr). Partie byla ve velikosti 4 500 litrů. Slovo sklepmistra „Těší nás, že náš Sauvignon uspěl v tak těžké konkurenci. Asi to nebude náhoda, dobře uspěl totiž i na nominační soutěži Velkopavlovické podoblasti. Úspěch nás těší o to více, že jde o suché víno, že soutěž měla patronaci OIV a že v komisích sedělo více než 70 % zahraničních degustátorů,“ uvedl Ing. František Mádl.

Sauvignon

Foto archiv výrobce

O hroznech Hrozny pro toto víno pocházely z Velkých Bílovic z viniční trati Přední hora (dříve část Zímarka u Hradišťku – ach to nešťastné slučování viničních tratí!). Vyrostly jak v Mádlových vinicích (viz snímek), tak i v okolních vinicích dlouhodobě smluvních dodavatelů, pochází tedy z jednoho místa. Jde o staré vinice, které byly vysazeny koncem 70. let. Jsou pěstovány ve sponu 2,2 × 1 m. Meziřadí vinic je zatravněno, a to částečně cíleně speciální směsí kostřav a lipnic a částečně nálety trav. Příkmenný pás je obděláván hydraulickou výkyvnou sekcí, a je tedy v režimu černého úhoru. Vinice se nachází na terasách na mírném jihozápadním svahu, kousek od mediálně známé kapličky na Hradišťku. Půda je sprašovitá, při vrtaných sondách má hlouběji speciﬁckou drobtovitou strukturu, která s největší pravděpodobností souvisí s příměsí jílovitých součástí. Hrozny pro víno byly z 1/3 z vinic vlastních, zbytek od smluvních partnerů. Výměra vinic, jejichž hrozny byly použity pro toto víno, byla 1,5 ha.

Zdroj: LPIS na Portálu farmáře

Je jistě potěšitelné, že vítězem dalšího ročníku specializované mezinárodní soutěže Sauvignonforum 2012, která se letos poprvé uskutečnila pod patronací OIV a stala se tak vůbec první soutěží na území České republiky, která tento statut měla, se stalo mladé tuzemské víno. Moravské zemské víno Sauvignon 2011 od Hany a Františka Mádlových z Velkých Bílovic je tedy vzorek, který stojí za to představit širší odborné vinařské veřejnosti právě prostřednictvím Vinařského obzoru.

Senzorická analýza Barva a vzhled: Jde o jiskrné víno světle žlutozelenkavé barvy se zlatavými odstíny. Vůně: Opékali jste někdy čerstvou kopřivu nad ohněm? Evokuje mi to fázi asi po 30 sekundách. Ale to je jen jeden z několika vjemů – dominuje nejspíš černorybízový lepkavý pupen, který počíná pučet, dále zaznamenáte dužninu masité bílé vinohradnické broskve a samozřejmě uzrálý angrešt, ten ne-

Design nové řady Mádlových vinět

smí chybět. Prostě vůně je velmi komplexní. Chuť: Nejprve asi zaujme pikantní nevtíravá kyselinka, která je sice nevtíravá, ale jinak dobře postavená a ve víně zabudovaná. U prvního doušku ani není těch skoro 13 % alkoholu patrných, projeví se až po několikátém bohatém doušku – lehkým prohřátím. Je to komplexní, pitelný a moderní typ Sauvignonu, který směle obstojí ve světové konkurenci. Jde o víno, které nejspíše není na archivaci na mnoho let, jistě bude na vrcholu své kvality během roku či dvou. Je velmi pitelné, vyvážené. Analytika Alkohol pH celkové kyseliny těkavé kyseliny SO2 volný SO2 veškerý zbytkový cukr extrakt bezcukerný

12,91 % 3,28 7,5 g/l 0,63 g/l 28 mg/l 116 mg/l 3,9 g/l 21,4 g/l

Zaznamenal, víno ochutnal a popsal Richard Stávek

406

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařské aktivity

VINOFORUM 2012 v Mariboru

Doprovodný program pro členy odborné jury (dvacet degustátorů ze sedmi zemí) zahrnoval návštěvu vinařství Doppler a Dveri-Pax v malebné krajině slovinského Štajerska. Mihaela Krsnik Kopše (Hiša vina Doppler) představila rodinné high tech vinařství, jehož architektonicky neotřelá budova stojí na vrcholu strmého kopce ze všech stran osázeného vinohrady. Mezi převážně bílými degustovanými víny zaujala např. ročníková šumivá Diona Penina Brut, podávaná jako welcome drink doprovázený třešněmi. Ve zdech benediktinského kláštera (založen roku 1139), jehož správcem byl před lety i dědeček Jože Protnera, sídlí kultovní vinařství Dveri-Pax. Specializuje se na bariková vína (Chardonnay, Pinot noir, ale i Sauvignon) plněná do 1,5l lahví magnum, v nabídce nechybí místní specialita Šipon (Furmint). Veřejnosti byly soutěžní vzorky VINOFORA 2012 MARIBOR představeny v rámci každoročního týdenního festivalu vín u mariborského muzea Stare trte, což je 450 let starý keř kultivaru Žametna črnina (syn. Modra kavčina, Blauer Köllner), zapsaný jako nejstarší na světě v Guinnessově knize rekordů.

Skupina členů odborné jury z České republiky

Valihrach), Cabernet Sauvignon 2007 ledové (Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o.).

Oceněná vína z České republiky: Champion Sauvignon šedý 2009 (Vinařství Josef Valihrach), Rulandské šedé 2007 (Vinařství Josef Valihrach), Pinot noir 2009 (LIVI, spol. s r. o.). Zlatá medaile Rulandské bílé 2009 (Vinařství Josef Valihrach), Neuburské 2008 (Vinařství Josef Foto J. Balík

VINOFORUM v minulosti opakovaně hostilo Slovinsko, Slovensko, Chorvatsko, Česká republika, Rakousko a Polsko. VINOFORUM si klade za cíl každoročně porovnávat kvalitu vín středoevropského regionu se zbytkem světa a dále šířit kulturu vína nejen v oblastech tradičně spjatých s jeho výrobou. VINOFORUM 2012 zavítalo do slovinského Mariboru. VINOFORUM 2012 MARIBOR pořádal Zavod za turizem Maribor, mj. ve spolupráci s Národním vinařským centrem. Účast vinařů z České republiky byla podpořena Vinařským fondem. Do soutěže, která se ve dnech 21.–22. června uskutečnila v sále mariborského vinařství VINAG, se přihlásilo 327 vín z osmi zemí (Slovinsko, Česká republika, Slovensko, Chorvatsko, Rakousko, Maďarsko, Německo, Nizozemí). Mezinárodní odborná jury pod odborným dohledem prof. Fedora Malíka (úlohu neměl jednoduchou, „domácí“ předsedali ve třech ze čtyř komisí a diskuze byla místy bouřlivá) udělila celkem 99 medailí (14 zlatých, 78 stříbrných a 7 bronzových). Moravští vinaři získali 3 tituly šampiona, 5 zlatých, 20 stříbrných a 3 bronzové medaile. Titulem šampiona bílých suchých vín byl honorován Sauvignon šedý 2009 (Vinařství Josef Valihrach, Česká republika). Šampiony bílých vín ostatních ex aequo byly vyhlášeny Sauvignon 2004 (Posestvo Črni Kos, Slovinsko) a Rulandské šedé 2007 (Vinařství Josef Valihrach, Česká republika). Šampiony vín červených se staly 4 živly 2008 (KARPATSKÁ PERLA, s. r. o., Slovensko) a Pinot noir 2009 výběr z hroznů (LIVI, spol. s r. o.). Titul šampiona vín šumivých získal Vinag Brut 1998 (VINAG, Slovinsko). Dvojnásobný šampion VINOFORA 2012 MARIBOR Josef Valihrach komentoval úspěch následovně: „Kdo by se neradoval z takové úrody medailí na mezinárodní soutěži? Sauvignony mám moc rád, a tak mne těší, že vyhrál Sauvignon šedý, poměrně vzácná odrůda a ještě k tomu z našeho vinařství.“

Foto J. Balík

Dvacátý první ročník mezinárodní soutěžní přehlídky vín VINOFORUM navázal na předcházející konkurzy, které se díky iniciativě někdejšího slovinského ministra zemědělství Jože Protnera a slovenského univerzitního profesora Fedora Malíka konají od roku 1991 v různých zemích středoevropského regionu.

Stříbrná medaile Sauvignon VOC 2011 (Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o.), Pálava 2011 (Vinařství U Kapličky), Rulandské šedé 2011 (VÍNO Mikulov, spol. s r. o.), Rulandské šedé 2007 (Sonberk, a. s.), Sauvignon 2010 (LIVI, spol. s r. o.), Cabernet Sauvignon 2007 (Vinařství Josef Valihrach), Hibernal 2011 (AMPELOS), Muškát moravský 2011 (Vinařství U Kapličky), Bohemia Sekt Louis Girardot 2008 (BOHEMIA SEKT, s. r. o.), Neuburské 2011 (Pavlovín, spol. s r. o.), Tramín červený 2011 (Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o.), Hibernal 2011 (Vinařství Baloun), Hibernal 2010 (LIVI, spol. s r. o.), Bohemia Sekt Prestige Demi Sec 2009 (BOHEMIA SEKT, s. r. o.), Sauvignon VOC 2011 (ZNOVÍN ZNOJMO, a. s.), Pinot gris 2011 (BMVinařství, s. r. o.), Rulandské bílé 2011 (Vinařství U Kapličky), Bohemia Sekt Prestige Brut 2010 (BOHEMIA SEKT, s. r. o.), Aurelius 2011 (Vinařství Zámečník). Bronzová medaile BB Cuvée barrique 2007 (Vinařství Vladimír Tetur), Rulandské bílé 2011 (Vinofol, s. r. o.), Ryzlink rýnský 2010 (Sonberk, a. s.).

450 let starý keř kultivaru Žametna črnina

Martin Křístek

Vinařské aktivity / Z redakční pošty / Zprávy

Vinařský obzor (7–8/2012) 407

Zdeněk Habrovanský Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice

Je to dobrá škola

Cesty vína IV. v archeoskanzenu Modrá

Foto Z. Habrovanský

Letos 12. května se v areálu archeoskanzenu v Modré, kde se také rozrůstá výsadba starých odrůd ovoce a rovněž révy vinné, uskutečnilo již čtvrté vzpomenutí nazvané „Cesty vína IV.“ aneb Kde se vzalo víno na Moravě. Lubomír Sláma, správce skanzenu v Modré, s kolektivem připravili akci „Cestami cisterciáckého řádu“. Ač nad obcí Modrou visely v sobotu mraky, tak do večera nakonec nezapršelo a na tři stovky návštěvníků si vyslechly fundovanou přednášku Mgr. Jiřího Mitáčka, historika Moravského muzea z Brna, který je zaměřen na správní vývoj země v době povelkomoravské a je znalcem dějin českých zemí v předhusitském období a zejména rytířských duchovních řádů. Doc. Luděk Galuška z Moravského zemského muzea Brno přiblížil historii využívání révy od úplných začátků až po příchod cisterciáků přímo sem, do míst dávného osídlení, přesně do místa dnešního archeoskanzenu. Akce byla nejenom teoretická, ale organizátorům se podařilo sesbírat vzorky vín ze starých odrůd révy vinné z Francie, Maďarska, Rakouska, Německa, Švýcarska a především z Moravy a Čech. Ochutnávka byla

Červená vína v areálu školy písemnictví

Foto Z. Habrovanský

Nejen výstavba středověkých staveb z 9. století v archeoskanzenu Modrá u Velehradu, ale pátrání po cestách, kterými došla réva vinná v historii na Moravu a další zákonitosti z dob Velké Moravy, jsou předmětem zájmu vedení obce Modrá, se starostou Mirkem Kováříkem a docentem Luďkem Galuškou z Moravského zemského muzea v Brně.

Pohled z nové věže k velehradskému rybníku

zaměřena na odrůdy Tramín červený, Sylvánské zelené, Sylvánské červené, Syrah, Merlot, Malbec, Svatovavřinecké, Cabernet Sauvignon, Modrý Portugal, Šedý Portugal, Sauvignon, Chardonnay, Chenin blanc, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Rulandské modré, Ryzlink rýnský a Ryzlink červený. Bílá vína byla prezentována v interiéru repliky velkomoravského knížecího paláce a červená v nově otevřeném areálu školy písemnictví. Obsluha výstavních prostor byla oděna do dobových kostýmů, což působilo velmi impozantně a člověk se propadl o mnoho století zpět. Smyslem ochutnávky vín starých odrůd nebylo vína hodnotit a bodovat, ale představit je v uvedené rozmanitosti návštěvníkům. Návštěvníci měli možnost srovnat cizí vína s víny moravských vinařů. V pořadí už čtvrtá akce uspořádaná v archeonskanzenu byla provázena živou hudbou a zpěvem. Vystoupili skvělí muzikanti jako Slávek Janoušek a Radim Zenkl, dále mužský pěvecký sbor z Modré, folklorní soubor Střešňa z Jalubí a další. Akce byla pěkným skloubením historie se současností.

Současná situace ve Střední odborné škole vinařské ve Valticích asi nenechá klidným nikoho nejen z oboru. Kromě zpráv z médií neznám personální vztahy a situaci v učitelském kolektivu, ale mohu posoudit alespoň vliv čtyřleté výuky v této instituci na mého mladšího syna Jana. I když nebyl studijním typem, nezaznamenal jsem snad nikdy, že by do této školy chodil vyloženě nerad. Dnes je mým řádným zaměstnancem v rodinném vinařství a mám ve ﬁrmě mladého muže s maturitou, který nesporně přinesl poznatky ze studií. Samozřejmě, že jej tato instituce nenaučila vše z oboru a ještě se bude dlouho v praxi doučovat hodně věcí, ale z mého hlediska byla tato škola dobrým základem pro obor, který si zvolil. Chápu pedagogy nespokojené s některými nepopulárními rozhodnutími vedení školy a nepochybuji o tom, že jsou dobrými učiteli, ale hůl asi vzali za nesprávný konec. Současné dění poškozuje dobré jméno jediné vinařské školy u nás a způsob vyjádření nesouhlasu s postupem a jmenováním staronové ředitelky školy Ing. Machovcové byl trapný. Je to jen můj osobní názor, který tímto veřejně prezentuji. V období let 2007 až 2011 jsem se jako rodič pravidelně účastnil třídních schůzek a i s pedagogy jsem logicky přišel do kontaktu. Za čtyři roky jsem si mohl udělat celkem slušný úsudek o škole, kvalitě pedagogického personálu, výuky a přínosu školy pro studeny. Hlavně však o schopnostech a ochotě studentů opravdu studovat a učit se, nebo třeba jen chodit do školy. Třídním učitelem syna byl po celé toto období Ing. Miroslav Svoboda a tyto návštěvy školy jsem bral jako zážitek. Sto a více neomluvených hodin některých žáků, nedostatečné v pololetí a na konci roku třeba i z několika předmětů není výsledkem práce pedagoga, ale odrazem kvality studenta. Je třeba brát ohled na současný stav mládeže. Není vůbec horší, než jsme byli my. Mladí jsou však sebevědomější, mají nesporně větší práva a vědí o nich. Učit bych sám nemohl. Jednak na to nemám vzdělání ani vlohy, a hlavně nervy. Proto smekám před kantory, kteří každým rokem vyprovodí do vinařského světa okolo 80 mladých lidí. Přeji revoltujícím pedagogům naplnění jejich profesních nároků v jiných školách, kde určitě najdou uplatnění. Ing. Vladimír Šabata, Rakvice

Informace o jednání Dozorčí rady Vinařského fondu dne 6. 6. 2012 Dne 6. 6. 2012 proběhlo první jednání Dozorčí rady Vinařského fondu v letošním roce. Dozorčí rada projednala následující záležitosti: – informace o činnosti, hospodaření Fondu, kontrolách odvodů a jednáních Rady Vinařského fondu v roce 2012, – schválila ﬁnanční plán Vinařského fondu na rok 2012, – schválila účetní závěrku a výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2011, – navrhla účast jednoho člena Dozorčí rady při výběrovém řízení ve výběrové komisi na komunikační agenturu.

408

Vinařský obzor (7–8/2012)

Hodnocení vín

Zbyněk Kopeček Vinařský dům Dubňany Autor je členem mezinárodní federace novinářů (FIJEV) píšících o vínech a destilátech, odborný degustátor a vinař

Nejsou degustátoři jako degustátoři Po celé České republice se rodí soutěže vín jako houby po dešti. Chodit ochutnávat vína na výstavy není už zdaleka výsadou jen obyvatelů vinorodých krajů, s tímto typem klání se můžete setkat doslova po celé zemi.

Je samozřejmé, že na vyšší počet různých výstav a testů v časopisech či novinách bude zapotřebí více fundovaných a nestranných hodnotitelů. A tady začíná být trochu problém. Hodnocení vín v různých soutěžích a testech vyvolává v poslední době, hlavně u výrobců čili vinařů, kteří jdou s „kůží na trh“, někdy velké rozpaky. Pokud jde o místní výstavy, hodnocené u kulatého stolu několika různě zkušenými vinaři či místními celebritami, nemá smysl se kvůli občasným rozporuplným výsledkům rozčilovat. Mohu s klidným svědomím prohlásit jako člověk, který byl několikrát vedoucím degustace těchto výstav, že v drtivé většině byl úsudek takovéto laické (ale zkušené) rady správný. Je vidět, že vinaři sedící v místních komisích, mají technologii výroby za léta praxe pod kůží a nějaké vznešené výrazy pro narovnání eventuální vady je moc nerozhodí. Jiná věc je výše udělovaných bodů. Stává se, že jsou hodnotitelé na místních výstavách někdy vzájemně k sobě dost krutí. Nu což... Jiný pohled, a to daleko důraznější, musí mít hodnotitelé soutěží přesahujících oblastní rámec či testů v různých celostátních časopisech. Je totiž konečně zapotřebí určit na rovinu a jasně, kdo je odborný degustátor a jaké by měl mít vzdělání či zkoušky opravňující ho k tomu, aby mohl s čistým svědomím na základě zkušeností a vzdělání třeba i odepsat několikaletou snahu vinaře o úspěšné víno. A to neberu v potaz ﬁnanční stránku takového rozhodnutí. Mezi odborným degustátorem s platným oprávněním a sommelierem je totiž absolutní a zcela zásadní rozdíl. Jsem absolventem obou oborů, a proto mohu zcela zodpovědně posoudit, že být jen sommelier mě neopravňuje k hodnocení vín ve vyšších stupních soutěží či v časopisech. Sommelier (odvozeno z francouzského výrazu sommier a bête de somme neboli vozka a tažné zvíře), což znamená v současné interpretaci znalec gastronomie s důrazem na víno, by měl být člověk s velkým obecným rozhledem. Zkoušky, které absolvuje, jsou tematicky velmi rozkročené. Měl by znát kromě

servisu a stylů vín také jejich zatřídění a vinařské oblasti celého světa, včetně znalostí a servisu doutníků, destilátů, kávy, čaje, a dokonce i vody, atd. Měl by to být člověk pokorný, vážící si lidské dřiny a píle a měl by poznat rozdíly mezi výrobky vysoké a podřadné kvality. Avšak není (ve vší úctě k tomuto, dá se říct, poslání) degustátorem. Certifikáty, které obdrží každý absolvent tzv. „sommelierského“ kurzu (a to vůbec nemluvím o různých rychlokvasných kurzech, se kterými se v poslední době roztrhl pytel a jež trvají někde třeba jen jeden víkend), se v žádném případě nerovnají diplomům degustátorů vín, natož oprávnění jakkoliv vína posuzovat. Inu, je důležité dnes mít glejt, ať už je odkudkoliv, že? Jako doktoři práv z české politické scény... Degustátorská část sommelierských zkoušek je, vzhledem k objemu všech informací tohoto oboru, poměrně malá a neodpovídající vážnosti, jakou rozhodnutí u hodnocení vín má. Jiná věc je odborný degustátor. Takový člověk by měl mít zkoušky buď u české potravinářské inspekce, nebo mezinárodní degustátorské zkoušky podle norem Evropské unie. Že se nejedná o žádnou banalitu, potvrzuje i fakt, že úspěšnost při těchto závěrečných zkouškách je asi 40 %. Celá příprava na zkoušky je zaměřena pouze na víno – ve smyslu vad, chorob, chutí, jejich rozeznání a identifikace. Žádné obecné pojmy jako „něco mi tam vadí“. Museli jsme, jako kandidáti na úspěšné absolvování těchto zkoušek, problémy identifikovat, analyzovat a přesně definovat. Navíc jsme pod dohledem Národního vinařského centra a také jsme stále proškolováni a zkoušeni systémem evidence hodnotitelů, který má pod patronací docent Josef Balík. Degustátor musí být velmi otevřený a upřímný k vinaři a k jeho dílu na základě svého vzdělání a praxe. Jen tak si může vinař vzít z hodnocení sebereflexi o svém víně. Naopak různé hodnotitelské komise z časopisů, skládající se ze stále stejných jmen, většinou dovozců či obchodníků s vínem, kteří se titulují jako „sommelieři“, ubírají

na váze těchto testů. Stále více vinařů je již unaveno nesčetnými „grand“ testy v mnoha časopisech a odmítají k tomuto pokusu svá vína dávat. Ani se jim nedivím. Poskytnout zdarma několikrát do roka karton svého vína a pak se dozvědět v lesklé tiskovině, že je slabé a unavené nebo podobně, to člověka přestane bavit. A nůžky se otvírají – mezi moravskými vinaři a různými „nejlepšími odborníky“ u nás, jak se často sami nazývají. Nedávno jsem měl malou přestřelku s redaktorem Lidových novin Petrem Kamberským. Reagoval jsem na jeho článek v LN, kde kritizoval ceny moravských vín a mimo jiné tvrdil, že jsou tato vína nehorázně drahá, a až prý v Praze zjistí, že láhev špičkového Ryzlinku z Mosely stojí o třetinu méně než z Moravy (!), budeme mít „utrum“. To je krystalicky pokroucený pohled na náš trh. Pominu to, že ceny vín z vinařství se za posledních deset let téměř nezměnily, navzdory rostoucím nákladům, a že výši určují hlavně obchodníci v místě prodeje. Mne ale trápí ještě jiná věc. Je to soudržnost. Ne-

Hodnocení vín / Zprávy

umím si představit, že by třeba ve Švýcarsku nebo Slovinsku vyšel podobný článek. Nebo že by místní „nejlepší odborníci“ srovnávali jejich vína s víny úplně jiné charakteristiky a jiného „terroir“, což je nesrovnatel-

né. Pro ně je totiž nejdůležitější a primární koupit si vína ze své země. Pomoct tak svým kolegům z jiného oboru a dát jim tím práci. Poslední dobou mám pocit, který pramení právě z těchto různých testů a hodnocení,

Vinařský obzor (7–8/2012) 409

že se spíš někdo snaží nachytat naše vinaře tzv. „na hruškách“ a dokázat jim, že to vlastně vůbec neumějí. Naštěstí (pro naše vinaře) vím, že tomu tak není.

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

2. 8. 2012

Sommelier Znovín 2012

Pardubice

Pavel Morávek – 732 508 986, pavelmoravek@centrum.cz

3. 8. 2012

Degustace vína – věda i umění

Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

sl. Iveta Brachtlová – 519 352 072, seminare@vinarskecentrum.cz

3.–5. 8. 2012

Vinařská akademie I – Kadet

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 13

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

4. 8. 2012

Košt vín Vinařství Volařík

Křížový sklep a Vinný sklep Eliška Mikulov, ul. 22. dubna

M. Sojková – 736 472 074, sojkova@vinarstvivolarik.cz

7. 8. 2012

Pravidelné úterní večery s řízenou degustací vín pavlovských vinařů

Hotel Pavlov, Klentnická 174

Hotel Pavlov – 519 324 246, recepce@hotelpavlov.cz

8.–10. 8. 2012

Vinařská akademie I – Kadet

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 13

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

11. 8. 2012

Letní slavnost vína

Dolní Dunajovice

Tenisový klub Dolní Dunajovice – 731 479 238, 603 824 960, tk.dolnidunajovice@seznam.cz

11. 8. 2012

Otevřené sklepy

Milotice

Petr Krist – 603 836 752, tlunga@seznam.cz

11. 8. 2012

Otevření vinných sklepů

Čejč

Zdeněk Stávek – 603 569 921, zahradkari.cejc@seznam.cz

16.–22. 8. 2012

Za vinařem do Velkých Bílovic

Velké Bílovice

Bc. Petr Skoupil – 725 392 212, 515 552 911, penzion@skoupil.com

18. 8. 2012

Galavečer sektu Lechovice

Vranov nad Dyjí

Hana Dvořáková – 515 271 209, info@vslechovice.cz

25. 8. 2012

Kobylskú vinicú za vínem

Kobylí

Ing. Petra Tomčalová – 724 812 057, info@vinarizkobyli.cz

25. 8. 2012

Letní setkání u vína 2012

Bošovice

Vidlák Rostislav, Kulhánek František – 604 150 952, 608 826 255, vidlakr@ seznam.cz

25. 8. 2012

Top Víno Slovácka 2012

Polešovice

Karla Malinová – 572 551 219, oak-uh@uh.cz

25. 8. 2012

Víno a burčák z otevřených sklepů

Mikulčice

Stanislav Koneček – 607 765 507, mikulecti.vinari@email.cz

1. 9. 2012

Burčáková zábava

Němčičky (okr. Břeclav)

Jaroslav Stávek – 777 555 753, tj@sportnemcicky.cz

1. 9. 2012

Burčákové slavnosti

Velké Bílovice

Bc. Petr Skoupil – 725 392 212, 515 552 911, penzion@skoupil.com

1. 9. 2012

Lednické Vinobraní & Burčáky

Lednice

VINAŘSTVÍ CHATEAU LEDNICE a.s. – 724 331 382, obchod@chateau-lednice.cz

1. 9. 2012

VIII. den otevřených sklepů

Čejkovice (okr. Hodonín)

Sdružení vinařů Čtvrtečníci – 774 867 406, info@vinozcejkovic.cz

1. 9. 2012

Vinařský den – zarážení hory a otevřené sklepy

Němčičky (okr. Břeclav)

Lukáš Stávek – 603 534 595, info@slovackysklep.cz

1. 9. 2012

Zarážání hory

Hovorany

Stanislav Šimeček – 605 870 249, vino.simecek@seznam.cz

1. 9. 2012

Zarážání hory v Nechorách

Prušánky

Nechorští vinaři – 518 374 125, nechory@nechory.cz

2. 9. 2012

Zarážání hory

Šardice

Mendelův vinařský spolek/František Foretník – 602 146 935, 603 332 416, nesporova@sardice.cz

3.–7. 9. 2012

Kurz Sommelier (II. část)

Učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 13

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

6.–9. 9. 2012

Terroir znojemských vín

Znojmo

Ing. Jaromír Čepička, CSc. – 515 213 145

7.–8. 9. 2012

Mikulovské Dýňobraní

Mikulov

VINAŘSTVÍ CHATEAU LEDNICE a.s. – 724 331 382, obchod@chateau-lednice.cz

7.–9. 9. 2012

PÁLAVSKÉ VINOBRANÍ 2012

Mikulov

Ing. Markéta Sojková – 720 692 676, sojkova@mikulov.cz

7.–8. 9. 2012

Slovácké Dýňobraní

Uherské Hradiště

VINAŘSTVÍ CHATEAU LEDNICE a.s. – 724 331 382, obchod@chateau-lednice.cz

8. 9. 2012

5. ročník Putování za burčákem po Modrých Horách

Velké Pavlovice, Němčičky, Bořetice, Kobylí a Vrbice

Ing. Přemysl Pálka – 774 364 013, palka@modrehory.cz

8.–9. 9. 2012

Slovácké slavnosti vína a otevřených památek

Uherské Hradiště

Jana Matůšová – 724 343 700, matusova@kkuh.cz

15. 9. 2012

Den otevřených sklepů vinařské obce Novosedly 2012

Novosedly na Moravě

Ing. Petr Marcinčák – 736 489 351, petr@marcincak.cz

15. 9. 2012

Dunajovické vinobraní

Dolní Dunajovice

ČZS Dolní Dunajovice – 602 423 625, 723 085 279, zahradkari.dunajovice@ seznam.cz

15. 9. 2012

Starovické vinobraní

Starovice

Lang Jiří – 725 763 801, ji.lang@volny.cz

21.–23. 9. 2012

Vinobraní Česká Třebová

Česká Třebová

Monika Prouzová – 608 621 269, vinotekakarlaiv@seznam.cz

21.–22. 9. 2012

Vinobraní Litoměřice – Ostrovní festival 2012

Mírové náměstí, Střelecký ostrov

MKZ Litoměřice / Dream Production – 475 209 780, 777 333 559, machon@ dreamproduction.cz

22. 9. 2012

Mistrovství světa ve sběru hroznů

Valtice

Martina Horníková – 519 361 331, odbyt@vsvaltice.cz

29.–30. 9. 2012

XVI. Karlštejnské Vinobraní

Karlštejn

Karlštejnské kulturní sdružení / Helena Kolářová – 311 681 167, 739 474 485, info@karlstejnskevinobrani.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven podle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

410

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařská gastronomie

Sommelier v gastronomii Současný sommelier, na rozdíl od minulosti, může mít uplatnění s mnoha rozdílnými zaměřeními. Každá konkrétní pozice se liší od jiné. Dnes se můžeme setkat se sommelierem ve vinařství, sommelierem ve vinotéce, sommelierem v obchodním řetězci, sommelierem v žurnalistice, sommelierem ve vzdělávání a sommelierem v gastronomii. Modernější formy profese jsou např. v e-obchodě, na výstavách a vinných aukcích, v poradenství a patří k nim také iPhone sommelier.

Jaká je základní charakteristika současného sommeliera? Sommelier je profesionál, který díky svým komunikačním dovednostem, odborným znalostem a osobnímu přístupu dokáže nabídnout a prodat víno ke spokojenosti zákazníka i své. Doporučení vína vyžaduje osvojení si znalostí týkajících se oblastí pěstování révy – terroir, klimatických podmínek, odrůd, popřípadě cuvée, ročníků, technologií a v neposlední řadě ﬁnančních možností a vkusu konzumenta. Jednou z dalších priorit sommeliera je proniknout do světa vín s cílem naučit se analyzovat primární vlastnosti vín, které deklarují kvalitu s vyloučením negativních projevů. Důležitá je zejména srozumitelnost popisu. Zkušený odborník hovoří o víně vždy s rozvahou – méně mnohdy znamená více. Abychom mohli o víně hovořit, je nezbytnou nutností věnovat určitou dobu teoretickému zkoumání všech aspektů, které je však nutné ověřit prakticky. Sommelier v gastronomii dovede profesionálně otevřít láhev s vínem a naservírovat ji podle společenských pravidel. Například je krajně nezdvořilé, pokud se při servisu otáčí zády ke klientům. Nalévá optimální množství – ani příliš velké po okraj skleničky (s plnou sklenicí nelze pohodlně a elegantně manipulovat), ale ani příliš malé. Je chybou, pokud nabízí pouze své oblíbené víno. Sommelier se vyhýbá nepřesným a chybným údajům v nabídce, ale také při servisu vína např. jiného ročníku, než toho, který deklaruje vinný lístek. Neměl by používat příliš mnoho zbytečných slov, pokud neumí odpovědět správně a věcně, což se v praxi mnohdy bohužel stává. Uplatňuje enogastronomické zásady – při nabídce vína k pokrmům zohledňuje všechny složky konkrétního pokrmu, tedy masa, popř. ryby, zeleniny, přílohy, omáčky, technologii úpravy a použití dalších ingrediencí. Až na výjimky nejde o vytvoření konkurence mezi jídlem a nápojem, ale naopak o podporu jednotlivých vjemů. V Česku stále kultura konzumace vína ve spojení s pokrmy pokulhává za tradičními evropskými

zeměmi. Víno je často vnímáno jako alkohol, nikoliv jako doprovodný nápoj k pokrmům. Přesná pravidla kombinování vín s pokrmy neexistují, ale důležitý je takt a citlivý individuální přístup. Cílem enogastronomie je vytvoření požitku – umocnění a potěšení smyslů. Kombinování vína a jídla je ovlivněno kulturou a regionálními zvyklostmi, ale také sociálními a psychologickými aspekty a prostředím. U pokrmů zohledňujeme vzhled, konzistenci, kvalitu, původ použitých surovin, metodu přípravy a chuť. V souvislosti s vývojem společnosti se vyvíjí také zákazník. Současný klient je vzdělaný a náročný. Dovede přesně vyjádřit svá přání a uplatnit své představy jak gastronomické, tak také enologické. Sommelier, na rozdíl od běžných obsluhujících, je na uvedený typ klientů připraven. Kromě své odbornosti výborně ovládá komunikaci se zákazníkem, přičemž se snaží poznat zákazníkův vkus a napomůže mu při výběru a preferencích. Novému zákazníkovi se snaží nabídnout dobré a cenově výhodné víno. V každé situaci jedná sommelier diskrétně a reaguje profesionálně. Vinný lístek je důležitým nástrojem marketingu s cílem udržení či zvýšení prodeje vína. Úkolem sommeliera po příchodu hosta do restaurace, vinotéky apod. je dosáhnout toho, aby prodával. Jak toho dosáhnout? Vinný lístek nemůže být nahodilým seznamem přemíry vín, která jsou v restauraci k dispozici (i když tomu tak mnohdy je). Vinný lístek má zákazníkovi pomoct ve výběru, neměl by ho odradit. Sommelier dovede číst etiketu, podle níž stručně představí víno, a teprve po dohodě s hostem je víno otevřeno a naservírováno. Velkou pozornost je nutné věnovat pochopení jednotlivých vlastností vín, a to jak aromatických, tak vzhledových a chuťových. Snahou je naučit se deﬁnovat některé souvislosti a pojmy týkající se technologie, kvality a v neposlední řadě vhodnosti podávání vín, pochopení charakteristiky typologie a stylů vín, odrůd, chuťových vlastností, přístupu k nakupování, uchovávání a přístupu k senzorickému hodno-

cení. Sommelier se orientuje na světovém trhu s vínem, ve vinohradnictví, v technologickém zpracování. Tyto základní dovednosti vedou k umění analyzovat a posoudit kvalitu vína s cílem vyloučit znaky deklarující vadu či nemoc vína v gastronomické praxi. Příprava na podávání vína V posledním období se setkáváme se sommeliery, kteří mají nastudováno mnoho teoretických informací o vínech z celého světa, ale neumějí správně otevřít láhev s vínem a chybí jim základy společenské etikety. Servis vína v restauraci je malým rituálem, a stejně jako při dalších odborných činnostech, je kladen důraz na přípravu, výběr pomůcek vhodných k servisu, přípravu vína a zajištění vhodné teploty nápoje (nutností je zohlednit +2 °C oteplení při otevření a nalití vína do sklenic). Nesprávným temperováním je možné zapříčinit mnoho problémů. Správnou teplotou lze zakrýt drobné nedostatky, ale stejně tak může nevhodně temperované víno znehodnotit chuť a tím celkový požitek z vína. Stejně nezbytné je zvolit vhodnou sklenici. Uvedené teploty jsou orientační: Mladá bílá vína 7–10 °C (vyšší teplota zdůrazňuje alkohol, nízká teplota způsobuje zastření primárního aroma). Bílá sladká vína, 6 °C (cukrová složka dovolí vyniknout ovocnému aroma a viskozitě). Starší bílá vína, 10–12 °C (vyniknou sekundární bukety – odrůdové, zavařeninové…). Růžová vína, 10–12 °C (při nízkých teplotách nevynikne charakter růžového a při vyšších aroma). Červená vína mladší, 12–15 °C (vynikne barva a lehkost, výjimku tvoří mladá vína Svatomartinské a Beaujolais – okolo 10 °C). Střední červená vína, 14–17 °C (dáme vyniknout tříslovinám, zralosti – tělu). Plná a zralá červená vína, 17–18 °C (vynikne sekundární aroma koření, dřeva apod., při vyšší teplotě vše zastře alkohol).

Vinařská gastronomie

Sekty, Cremant, Champagne (šumivá vína), 7–9 °C (studenější odebere jemnost, zejména u ročníkových šumivých vín, a teplejší dodává trpkost a je hrubé). Slámová a ledová vína (podle doby podávání, např. na začátku menu, v roli aperitivu 6 °C, na konci menu k dezertům okolo 10 °C). Fortiﬁkovaná vína – sladká (Portské, Madeira) 13–14 °C (vzhledem ke speciﬁckému aroma střední teplota). Nejvyšší doporučenou teplotou je 18 °C pro stará a velká červená vína. Je tedy nepřípustné podávat víno v pokojové teplotě nad 20 °C. Současným trendem je konzumace mladších vín, která vychlazujeme na nižší teplotu. Servis vína v restauraci Víno přinášíme spolu s inventářem a pomůckami (v případě, že neuneseme vše najednou, pak si nejprve přineseme sklenice a inventář a nakonec víno – poté již neodcházíme od stolu a také je neslušné otáčet se k hostům zády). Po založení sklenic hostům proběhne představení vína a po dohodě s hostem je víno otevřeno. Při dekantaci následuje opatrné přelití vína do karafy. V případě zavíňování karafy postupujeme tak, že nejprve nalijeme malé množství vína pro posouzení do sklenice, kterou jsme si přinesli pro tento účel (hodnotíme pouze okem a nosem – nedegustujeme), poté víno přelijeme do karafy, opatrně krouživým pohybem v zápěstí ji zavíníme a nalijeme víno zpět do sklenice; teprve nyní ochutnáme – po vzájemné komunikaci s hostem). Následuje nalití malého množství vína na posouzení do hostovy sklenice. Předtím sommelier zjistí, kdo z hostů bude ochutnávat, což se nemusí shodovat s osobou hostitele, který o tom v případě, že platí, obvykle rozhoduje. Dalším krokem je nalití všem hostům podle společenských pravidel a na závěr dolití hostiteli (popřípadě ochutnávajícímu hostu). Před ukončením servisu je víno uloženo na viditelném místě na stole nebo na servírovacím stolku, etiketou k hostům. Samozřejmostí je odstranění nepotřebných, použitých pomůcek a úklid servírovacího stolu. S přáním příjemného zážitku s vínem apod. sommelier odchází a vrací se při opakovaném dolévání. Ve špičkových restauracích je běžné, že nepředstavujeme pouze víno, ale také obsluhující – sommelier se představí. Po celou dobu servisu sommelier přiměřeně komunikuje se zákazníkem a zejména při každém úkonu týkajícím se servisu nebo sklízení tak činí alespoň použitím zdvořilostních výrazů jako prosím, s dovolením, mohu Vám dolít apod. Pokud je víno uzavřeno korkovým uzávěrem, korek je vždy předložen hostovi ke kontrole (někteří hosté si jej mohou uschovat, zvláště u velkých vín a champagne). Zároveň je patřičné si uvědomit, že

víno je přírodní produkt, který se stále vyvíjí, proto je nezbytné vždy a každé víno před podáváním zhodnotit. V současnosti je nezbytné umět prezentovat, precizně otevřít a vhodně naservírovat víno, které je uzavřeno nejen korkovou zátkou, ale také plastovým uzávěrem, šroubovacím uzávěrem nebo elegantním skleněným uzávěrem Vino-Lok. Zde se otevírá prostor pro prokázání profesionality u sommeliera, který si dovede poradit v každé situaci a se znalostí věci umí hostovi vhodně prezentovat (a našemu konzervativnímu klientovi zejména zdůvodnit!) výhody volby jiné varianty uzávěru, než je tradiční korek v jakékoliv variantě. Pomůcky – inventář na servis vín Inventář pro servis vín rozlišujeme podle druhů vín, vzhledu a barvy, původu a lahvové vyzrálosti vína, zařazení v menu a také podle příležitosti, při které víno podáváme. Rozdílná sklenice bude použita na víno bílé, růžové, červené, žluté, šumivé a champagne, ale také na víno tuzemské, zahraniční, mladé nebo ročníkově zralé. Pokud budeme víno dekantovat, a to se týká někdy i bílých vín, použijeme košíček nebo spirálu. Jde o náročný úkon vyžadující zkušeného sommeliera, zejména při dekantování zralých červených vín, která mohou obsahovat depot. Pak bude nutné připravit kromě inventáře i svíčku se zápalkami (pozor na správné prosvěcování láhve před ústím hrdla, abychom včas zachytili depot). Bílé víno (tiché) podáváme s použitím láhve s vínem, izolačního obalu, otvíráku, odkládacích talířů na korek a odpad z uzávěru, příručníku nebo utěrky, čirých sklenic na nožce patřičné velikosti a tvaru, vždy podle druhu vína. Červené víno podáváme tak, že láhev vložíme do dekantačního košíku, popř. použijeme spirálu, ale můžeme láhev držet i v ruce. Dalšími pomůckami jsou otvírák, odkládací talíře, plátěné ubrousky a sklenice s ohledem na zralost (ročník vína), původ a druh vína. Šumivá vína (sekt, Cremant a Champagne) podáváme tak, že láhev přinášíme v chladiči na víno naplněném ledem, vodou (s trochou soli). Chladič je nutné podložit táckem a plátěnou podložkou (ubrouskem), který zachytí srážející se kapky vody na nádobě. Dalšími pomůckami jsou otvírák, odkládací talíře, plátěný ubrousek, sklenice vhodné pro šumivé víno – ﬂétna, popřípadě originální sklenice doporučené výrobcem. Sabrage – useknutí hrdla láhve – je u nás v současnosti módní záležitostí, není však vhodná pro běžné použití (je to show). U sektů, stejně jako u tichého vína, se mohou vyskytnout vady korku, které lépe rozeznáme a můžeme zabránit nevhodnému

Vinařský obzor (7–8/2012) 411

podání zákazníkům. Při uvolňování korku držíme jednou rukou láhev shora v plátěném ubrousku či v utěrce a druhou rukou láhev otáčíme jedním směrem. Po uvolnění korku následuje jeho kontrola přičichnutím (pouze u pravého korku, nikoliv u plastových) a poté provedeme otěr hrdla, stejně jako u tichých vín. Jde o velmi elegantní úkon a rituál (očko kovového košíčku – agrafy – je šestkrát otočeno). Sommelier nabízející víno a nápoje uplatňuje při servisu, kromě své odbornosti, také vhodnou formu komunikace se zákazníkem, přičemž se snaží rozpoznat zákazníkův vkus, což napomůže výběru a preferencím hosta. Novému zákazníkovi se snaží nabídnout dobré a cenově výhodné víno. V každé situaci jedná sommelier v restauraci diskrétně a reaguje profesionálně. Ke kvalitnímu servisu náleží správná teplota vína, která ho může pozvednout v jeho kondici, nebo také nesprávnou teplotou znehodnotit. Design sklenice je nositelem výrazu vína Sklenici vnímáme ještě dříve, než ochutnáme nápoj a pohledem na ní si vytváří první pocity hodnocení – první dojem z nápoje. Pohlédne-li konzument na nápoj nalitý do dokonale tvarované sklenice, zapůsobí pozitivně na jeho emoce. Sklenice je posledním obalem před konzumací vína a to je důvod, proč musí být přiměřeně krásná, osobitá a zajímavá. Kvalitu nápoje ovlivňuje tloušťka skla a také zakončení pitné zóny. Tvar a velikost sklenice je velmi důležitý aspekt pro zvýraznění charakteru vína. Používání vhodných sklenic souvisí s kulturou společnosti. Sklenice na víno má osobitou siluetu a několik funkčních zón. Dělí se na kalich, který má pitnou zónu, určitý tvar a výšku, dole je ukončen funkčním oddělením, jež přechází do zóny pro uchopení – nožky. Obrazu jedinečného charakteru nápoje dosáhneme, pokud velké víno podáme v čiré tenkostěnné sklenici většího objemu na vysoké nožce a nalijeme ho v přiměřeném množství. V případě, že použijeme sklenice určené ke konkrétnímu typu vína, se pak v plné míře projeví duše značky, vedoucí k maximálnímu požitku z vína. Vínu sluší design ušitý na míru. Sklenice je součástí image každého nápoje.

Pavla Burešová

Zdroje BUREŠOVÁ, P. Sommelier v současné české gastronomii. Valenta Praha: 2007. ISBN 978-8086578-72-9 VACCARINI, G. Manuál sommeliera – Jak rozumět vínu. Vyd. SUN: 2008. ISBN 978-80-7371232-7

412

Vinařský obzor (7–8/2012)

Zprávy / Vinařská gastronomie

Vinař vaří z hub – jihočeská houbová omáčka

Na poslední prázdninový víkend od 31. srpna do 2. září 2012 se do Lednicko-valtického areálu, do zámku Lednice, vrací 2. ročník mezinárodní soutěže ledových a slámových vín s názvem IceWine du Monde. V těchto dnech probíhá akviziční činnost a registrace přihlášek soutěžních vzorků z celého světa. Ve fázi příprav je ustavení týmu profesionálních degustátorů a scénář doprovodného programu pro veřejnost, který se odehraje v plenéru lednického zámku.

Regionální kuchyně táhne! O nejrůznější krajové speciality je dnes mezi gourmety obrovský zájem, recepty z časů našich babiček a prababiček prožívají v současnosti nebývalou renesanci a snad každá trochu lepší restaurace má ve svém jídelním lístku zařazeno několik typicky českých pokrmů.

Vína, která v soutěži dosáhnou nejvyšší požadované kvality, budou oceněna v rámci sobotního slavnostního večera na zámku Lednice za účasti předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslavy Němcové, hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška a ministra zemědělství Petra Bendla, kteří soutěž zaštítili. „Velmi nás těší skutečnost, že se nám podařilo najít pro tuzemská ledová a slámová vína pevné místo ve světovém kalendáři vín a dostat tak prostor a dokázat, že naše vína jsou srovnatelná s konkurenty z celého světa,“ říká Rostislav Vondruška, generální ředitel agentury CzechTourism, která je stejně jako v loňském roce pořadatelem akce. Podle Vondrušky je segment vinařské turistiky pevnou a téměř neoddělitelnou součástí portfolia turistických produktů České republiky a zaslouží si kontinuální podporu. Odborným garantem projektu je Státní zemědělská a potravinářská inspekce s podporou MMR ČR a MZ ČR, Národního vinařského centra, Vinařského fondu ČR, Centrály cestovního ruchu Jižní Morava, starostů obce Lednice a města Valtice a Střední vinařské školy ve Valticích. Postu prezidenta soutěže se opět ujal Jakub Šebesta, ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Součástí odborného programu IceWine du Monde bude Open Air Festival pro širokou veřejnost, který bude probíhat ve dnech 1. a 2. září 2012 v Anglickém parku zámku Lednice. Už nyní mohou organizátoři návštěvníkům přislíbit ochutnávky vín z produkce moravských vinařů s možností nákupů vybraných produktů přímo od výrobců či ochutnávku a nákup regionálních specialit. Na festivalu se představí výrobci tradiční gastronomie a řemeslných výrobků, chybět nebudou soutěže, odborné besedy, divadelní představení pro děti a hudební produkce. Vstup na Open Air Festival je po oba dny zdarma! (tz)

Ponecháme-li stranou otázku, co je to vlastně tradiční „česká“ kuchyně (jak a čím se vlastně liší od sousedů?), to pozitivní na současném trendu je návrat k jednoduchosti, využívání lokálních zdrojů, zpracovávání sezonního ovoce a hub a mj. návrat k zeleným bylinkám, kterých se v zahrádkách na venkově dříve našlo nespočetně. Ano, ta autentická regionální (krajová, místní) kuchyně je velkým inspirativním zdrojem a já osobně jsem rád, že díky rodinným vazbám – máme blízko k tradiční gastronomii Vysočiny a jižních Čech – v našem rodinném portfoliu nejoblíbenějších deseti receptů je na čelné pozici jihočeská houbová omáčka; pravé letní prázdninové jídlo, které lze s trochou šikovnosti uvařit stejně dobře před stanem v kotlíku, v kempu na lihovém vařiči, na chatě s pomocí kamínek roztopených šiškami, jako v moderní a všemi možnými elektronickými vymoženostmi 21. století vybavené kuchyni/laboratoři. A protože vaří vinař, nesmí ani tentokrát v receptu chybět víno, v tomto případě bílé polosuché, které by mělo být k hotovému pokrmu samozřejmě servírováno. Můj tip zní – barikované Chardonnay. Dobrou chuť!

Jihočeská houbová omáčka tradiční jihočeský recept Suroviny (pro 4–5 osob): 400 g směsi hub (především hřibovité a lišky), 0,5 l vody, 0,5 l kysané smetany, tři velké nové brambory, 1 velká cibule, špetka mleté sladké papriky, 50 g másla, 30 g polohrubé mouky, vinný ocet, stonek libečku, svazek kadeřavé petrželky, malá lžička kmínu, sůl

Foto M. Magni

IceWine du Monde – podruhé

Postup: Očištěné houby nakrájíme na drobno a osmažíme na másle. Zalijeme vařící vodou, osolíme, přidáme kmín a vaříme spolu s většími kostkami oškrábaných brambor asi 15 minut. Mezitím si rozkvedláme mouku se smetanou a mletou paprikou, vlijeme vše do hrnce a chvíli promícháváme, aby se omáčka nepřipálila. Až zhoustne, odstavíme ji, popřípadě necháme jen mírně probublávat, a ochutíme ji na drobno sekaným libečkem s petrželkou. Houbovou omáčku servírujeme ihned do hlubokých talířů a každý ze spolustolovníků si ji může na talíři podle chuti mírně přikyselit. (Chceme-li být hodně styloví, nabídneme k ní ještě vařená vejce.) Milan Magni

Vinařská povídka

Vinařský obzor (7–8/2012) 413

Mrskut (povídka) Těmito slovy se rozumí nejen spletené vrbové proutí (žíla), ale i šlehání a vyplácení děvčat a také malovaná vajíčka (kraslice).

Na mrskut chodívají děti i dospělí. Současný způsob života a vliv měst zatlačují typické slavnosti a obyčeje jednotlivých obcí, mezi něž patří i velikonoční mrskut. A dobré vínko pro dospělé by nemělo při takovém svátku na stole chybět. I když jsou velikonoční svátky stále velice oblíbené, velikonoční tradice prý dodržuje podle průzkumu už jen třetina lidí. Velikonoce jsou svátky života otevírající jaro. Na ně se těší dospělí a asi nejvíce děti – kluci na pomlázku a děvčata na zdobení vajíček. Tak tomu bývalo a je i u nás na Hustopečsku na Hanáckém Slovácku. A už je tady Velikonoční pondělí. Spíš kluci při šlahání říkali: „Hody, hody, doprovody, déte véce malovaný, nedáte-li malovaný, déte aspoň bílý, šak slepička snese jiný; za kamnama v kótko, na zeleným prótko!“ Strýc Domin natáhl do koštýře svého oblíbeného Veltlínu a pomalu skoro svátečně rozléval do koštovaček chlapům okolo. „Tak sme se tak zešli, sósedi, dyť už zétra máme Velikonoční pondělí, mrskut, letí to jak voda ve Švarcavě. Pořád vidím ty zahrady u řeky… Co sme se tam nachodili na procházky, co neska, to už skoro nikdo nechodí, jen jezdijó v autech nebo kola po téch cyklostezkách, pravda, ty naše stromy só už dávno vytrhaný. A jaký tam rústly u vody a v zahradách vrby a na nich prótky. Z téch se pletly žíle. A za našéch mladéch let, to bévaly taky mrskuty! Jako malé kluk sem šél s klukama a s mém kamarádem Kadlíkem na jeho star-

ší sestry už vo štyrech hodinách ráno, akorát se začalo rozednívat. Humnama přes stodolu na dvůr, vobrdlíkem sem přelezl do síně, votevřél klukům a jak válečná horda sme vtrhli do baráku a děvčata sme vytahali z postele a na místě vyšlahali. No, neska to udělat nemožeš, tenkrát sme mohli děvčata hledat po celým baráku, slídili sme jak lovečtí psi, všecko přeházeli, belo to po nás jak po ekzekutorovi. A děvčata? Ta bela už nekde skovaná. V tem tam vtrhli starší kluci, už mládenci. Strécu, dem vyšlahat vašu Albínu. Albínu? Kde je jí konec, teď tu bela a už néni. Hledéte si ju, mávli stréc rukó a potutelně se usmívali. A mládenci se rozdělili a už hledali, v komoře, pod postelama v seknicách, ve stodole, na hůři a probantovali celé barák. Albínu ne a ne najít. Jen v tmavší sekničce ve véměnku seděli dědóšek v beraničce, fajfku vedlevá na stole položenó a prohlíželi si nejakó svató knížku. Mládenci ho taky pěkně pozdravili, ani se nedívali, jak hledali Albu. Dež už to trvalo hezkó chvilko, tak ten jeden mládenec, Jurka Miklicuj, už klekl dokonce aj na kolena a volál: „Albínko, vylez, my ťa našláháme jen málo.“ V tem došla do baráku druhá půlka partyje vedená Jankem Celnarem. Jurka jich hneď komandoval, co majó ešče prohledat. Janek se vrátil do síně a povídá, porád nic. A vlézl aj do sekničky do véměnku. Pak vylézl a povídá, Juro, deť sme potkali jejich dědóška, jak šli do kostela na hrubó. A Jurka jako lev vlítl do sekničky, štrnkl dědóškovi do beraničky, pod kteró se zlatily Albíniny vlasy. A hneď bela seknička plná ra-

Filosoﬁe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosoﬁe vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit…

230 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

chotu a hlaholu ščastnéch vítězů, jak ju nesli na dvůr, aby ju mohli pořádně vyplatit. Ten děda má nožénky, to só nožénky a ty cajkovice, málem sme už vodešli, povídá Jura, jak ju začal šlahat a vostatní následovali. Tak už dosť, zakřikli stréc, už má blechy ven. Albína vodešla do druhé seknice a vrátila se se slamněnkó plnó nabarvenéch vajíček. Tenkrát se nedávalo tolik, jak neska, čokolády, ﬁgurky zajíci a bůhvíco. Igelitky tenkrát nebely a košík sme ani neměli, belo to po válce, v dědině vyhořela polovina baráků a naši stavěli nové domek po vyhořelým, tak sem vajíčka dával do kapec a za košilu. No a protože je to v ulici, tak já tem velkém mládencům sem šel taky pomoct, abe se dostali aj na naše děvčata, na moje starší sestry. Barák rozestavěné, pod vratama deska, přes keró lezl jen náš pes Pozor, ‚voříšek‘, trochu jezevčíka a taky foxteriéra. A já jak splašené sem podlezl ty vrata jako náš Pozor, abech honem vodemkl vrata mládencům, akorát sem si zapomněl vedělat z kapec ty malovaný vajíčka… To se ví, že vajca křáp!, jak sem podlízal, néhorší, že nekerý bely uvařený aji na měkko. A kapce aji košila bely hned plný škařópek a žlótků, jak sem jich s brekem vytřepával. A pak sem málem dostal taky já mrskut vod tatíka za ty ﬂeky na gatích, kabátku a košili, ale když viděli můj smutek a zófalství v očích z teho mýho mrskutu, tak se nade mnó smilovali. Jó, to bévaly čase,“ pousmál se strýc Domin, když se blížil ke konci svého dlouhého povídání a při tom doléval dopité koštovačky. „Tak, chlapi, na ty Velikonoce a taky na zdraví a dobré vinařské rok a málem bech zapomněl, naši děda říkávali, že za nich to belo ešče inačí, to já už nepamatuju, to bél mrskut dva dni, v pondělí měli právo chodit chlapci a v hóterý děvčata chlapcům voplácely. A při tem volaly: „Naše platí!“ Vysvětlivky k povídce: véměnek – (výměnek), obydlí, obvykle světnice a kuchyně v rámci hospodářství-statku, kde bydleli rodiče, kteří předali hospodářství do užívání další nastupující generaci a sami odcházeli na výměnek. Výměnek doživotně zaručoval bydlení a naturální dávky. cajkovice – mužské pracovní kalhoty na všední den z pevné a lehké bavlněné látky (gatě k neroztrhání). Václav Fiala, Velké Němčice

414

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Zpráva o ročnících 1910 a 1911 na vinicích panství Dolnobeřkovického u Mělníka, majetek J. J. knížete Ferd. z Lobkovic, nejvyššího zem. maršálka Král. českého. Rok 1911. (Dokončení.)

V srpnu bylo velmi horko a sucho s nepatrnými, chvilkovými prškami; pošmourných dnů bylo pouze čtvero, v ostatní dny slunce jen pražilo. Mlhy byly teprvé v posledním týdnu, a to až po poněkud větším dešti. Deště byly tak místní a nestejné, že na př. na Bertýnce zaznamenány dva velké lijáky, jedním se naplnily dokonce všechny vodojemy; na Josefce pršelo jednou vydatně, kdežto Trojslava dostala pouze přeháňky a sprchy; též na Zděnčině málo jen pršelo. Po deštích ihned počato s prokopáváním nedokopaných čtvrtí, takže až na jedinou vinici, Trojslavu, kde naprosto kopati se nemohlo, ostatní úplně vyčistěny. Časté větry, vlastně vichry, sporážely mnoho tyčí s bujnou révou, hlavně na Bertýnce. Osečkování letos úmyslně pozdrženo, mohutné vrcholky poskytovaly blahodárný stín. Teprvé po 15. srpnu počato bylo volně s odstraňováním přebujných vrcholků, což prováděno postupně až do prvého týdne v září. Obávané hromadné vystoupení mola hroznového v druhém pokolení se nedostavilo a škodu způsobují daleko větší vosy, nemajíce letos téměř žádné jiné pastvy; mimo to počínají hraboši, letos nesmírně se rozmnoživší, hrozny napadávati. V hlubokých půdách a tam, kde vydatně namoklo, dařilo se révě znamenitě. V sypkých půdách a při zdích bylo toho sluníčka přespříliš. Hrozny ranných odrůd při zdích zasýchaly a ve vývinu se úplně zarážely, místy list i hrozny úplně spáleny. Ku konci měsíce se deštíky a mlhami vše zotavilo a bobule nápadně na objemu nabývaly, což patrno bylo hlavně u Portugalského na Bertýnce. Pozdní odrůdy: Muškáty, Trollínské a pod. byly polozralé, kdežto Mallingre a Malvazské, rané Veltlínské zůstaly nedozralé. Hrozny Jakubského a Lobkovického bylo nutno šmahem skliditi a hokyním prodati, vosy a vrabci by je byli v několika dnech úplně shltli. 15. zahájena hlídka a 20. uzavřeny vinice úplně. V září bylo do 11. stále teplo a sucho, maximum 31 °C dne 3. Po bouřce dne 9. se náhle a značně ochladilo, 12. byla šedivá rosa; pak zase několik dnů bylo teplo, načež se dostavily bouře s lijáky celodenními, pak sychravé a velmi deštivé počasí, což potrvalo do 25. Prvními dešti vše okřálo, ale hrozny náhlý nával šťávy nesnesly a počaly praskati, jmenovitě Portugalské, takže rozhodnuto 18. začíti letošní sbírku touto odrůdou a sebráno Portugalské šťastně téměř úplně

neporušené, bezvadné na všech vinicích během týdne. Dále vinobraní však neprováděno, neboť jakost hroznů neuspokojovala. Hrozny byly vesměs zralé, ale poměrně málo cukernaté, list pak úplně zachovalý, zelený a réva zdravím přímo kypěla. Avšak 24. těžká mlha a nato 24hodinný déšť rozhodl pro neodkladné další pokračování ve vinobraní; arciť mohlo se tak díti pouze v písčitých a kamenitých polohách, do hlinitých čtvrtí nebylo lze pro zbahnělou půdu vkročiti. Sbíráno hlavně modré Burgundské; hrozny byly i po těch deštích dosti zachovalé, neboť mol mimo v Rýzlinku na Ferdinandě téměř nikde se nevyskytoval. Jak shora připomenuto, byly pozdní odrůdy letos velmi brzo zralé, a když byly vyřezávány poslední muškátové a trollinské hrozny, bylo teprve možno spolu vyřezávati zralé hrozny mallingrové, a malvazské. A jak drobná zrnka to byla; i Portugalské při zdi zůstalo zakrslých zrnek jako drobné fazole. Ptactvo (drozdi, kvíčaly, špačci, vrabci, koroptve a bažanti) nesmírně zlobilo a způsobovala zvláště pernatá zvěř citelnou škodu (Bertýnka-Josefka). Říjen byl z počátku silně deštivý a chladný, 4. byla jinovatka a mimo jediného teplejšího dne chladno, denně mlhavo; 17., 18. a 19. byly mrazíky, nato obstojné počasí až do konce měsíce. Značný déšť 2. donutil popohnati sbírku modrých hroznů a zahájiti sbírku hnijícího Rýzlinku; po mrazech následkem opadávání hroznů a zvyšováním škod ptactvem i hraboši sebrány i poslední hrozny (Tramín a zachovalé čtvrtě rýzlinkové). Vinobraní skončeno 20. Nedoporučovalo se hrozny déle na keři ponechati, bylo jich stále méně a jakosti nepřibývalo. Výsledek vinobraní byl 1095 q hroznů na 36,66 ha, tedy 18,78 hl po 1 ha průměrně. Množství uspokojilo, ale mohlo býti větší. V neprokopaných čtvrtích a tam, kde v září málo pršelo, zůstaly hrozny ve vývinu zpět a daly poměrně úrodu malou; na př. bílé Burgundské na Trojslavě, kde sice hroznů bylo mnoho, ale malých; kdežto Portugalské na Bertýnce dalo hrozny obrovské (až 750 gr těžké), úrodu dvojnásobnou oproti odhadu. Jakost se teprve objeví v mladém víně a způsobí mnohé překvapení, neboť »kometové« víno to nebude, totiž něco obzvláštního, ale dobré, ano, velmi dobré bude! Zdroj: Vinařský obzor, č. 8, r. 1912, str. 139–140

Dopisy Z Kyjova. Stálým deštivým počasím se peronospora úžasně rozmohla, počátkem srpna se již celé trati červenaly a schly, a to nejen kolem Kyjova, ale v celém okrese. Bobule i u hroznů pěkně vyvinutých uprostřed srpna hnědly, zmodraly a opadly, z krásné a bohaté násady hroznů zůstaly jen trosky. Koncem srpna dozrávalo Jakubské; Portugalské modré a Vavřinecké se zabarvily, Frankovka velmi zřídla a dá asi kyselé víno následkem chladna. Výsledek s postřikováním u nás prospěl jen tam, kde bylo časně provedeno dvakráte před květem, pak při dokvétání a po čtvrté týden nato. Nestříkané keře podlehly úplně a taktéž pozdě stříkané (po květě). Nový rozprašovač se mi neosvědčil, avšak myšlenka nahoru obráceného rozprašovače jest dobrá, jen že zkokonalení návyku bude vyžadovati. Postřikování listů na spodní straně, pokud jest možno, provádím vlastně vždy, neboť již Šimáčkovo »Vinařství« (II. vyd. 1888) na str. 85 o tom praví: Jako prostředku nejvíce doporučovaného proti plísni té (t. j. peronospoře) užívá se roztoku skalice modré, kterým se réva postřikuje, hlavně spodiny listí. Fr. Müller Z Vel. Pavlovic. Stav vinic jest různý, ale většinou žalostný silným řáděním peronospory i černé rudy, částečně i révokazu. Některé trati viničné se jen červenají. Pouze sem tam zelený pruh. Stříkáno bylo usilovně, třikrát a čtyřikrát, ano i sírováno. Pouze několik vinic ukazuje zdravý stav, hlavně štěpované. Z odrůd nejvíce utrpěla Chrupka, nejméně Sylvánské zel. a Ryzlink ryn. Vinobraní bude slabé. Stav zaškolené štěpované révy jest bídný, sotva 20 % bude řádných štěpů. Zásoba vín nepatrná na prodej, cena 1911 70–80 hl, bílého až 90 hl. V celém okolí jest podobný stav, zvláště kolem Hustopeče. V mnohých vinicích se vlastně ani nebude sbírati. Prší stále! Z Mikulova. Stav vinic v celém okrese jest celkem velmi nepříznivý. Doba odkvětu při bohaté násadě byla nepříznivá. Obaleč révový částečně uškodil, mnohem více peronospora zničila list i hrozny, pouze v pilně postřikovaných vinicích část úrody zachována. A oidium sem tam škodilo. Révokaz rovněž se šíří. Štěpované vinice vykazují dobrý stav vzrůstu.

Vinařská historie

Jinak stav révy jest opožděn ve vzrůstu. Stav vinic zem. vin. školy jest ve vzrůstu. Jinak stav révy jest opozděn ve vzrůstu. Stav vinic zem. vin. školy jest ve vzrůstu, zachovalosti i na množství hroznů dobrý. Z Libčan. (Kr. Hradec, Č.). V květnu u nás byla násada hroznů hojná, ale odkvět byl pro chladno a deště v červnu nepříznivý, trval od polovice června do 10. července. Nejvíce sprchly Chrupka bílá, Běl velká čili Elblink a Portugalské modré. V zámecké zahradě dobře odkvetly Burgundské modré a Sylvánské zelené. Celkem budou letos hrozny řidší, ale úroda by dosti ještě uspokojila. Peronospora objevila se začátkem července, řádila strašně, ale pilné postřikování modrou skalicí zarazilo její síření. Polovice vinařů z 20 majitelů vinic stříkala pilně, druhá polovice má vinice peronosporou zničené. Libčiny jsou prastarou osadou, založenou na mírném návrší k polední straně, 280 m nad mořem, révě se zde dříve dobře dařilo a i dnes jí věnujeme zálibu a pozornost. Jos. Khol, rolník Zdroj: Vinařský obzor, č. 8, str. 144, r. 1912

Různé zprávy Vyzvání. Při příležitosti jubilejní schůze v Mutěnicích 6. října očekává se největší účast vinařů. Přijďte v hojném počtu, vybídněte své sousedy vinaře a přátele vinařství. Slavnostní číslo »V. O.« vyjde z příčin technických jako číslo 9. dne 1. října s četnými články. P. Boh. Skalický, c. k. vinař. inspektor v Kraňsku, podniknul začátkem srpna studijní cestu po vinařské Moravě od Znojma k Bzenci. V českém území jmenovitě navštívil V. Pavlovice, D. Bojanovice, Mutěnice, Strážnici, Bzenec za doprovodu p. c. k. vin. komisaře K. Votruby. St. a zem. vzorný ústřední sklep v Mutěnicích jest již úplně hotov a zařízen. Příležitost si jej prohlédnouti bude nejlepší při jubilejní schůzi v Mutěnicích 6. října t. r. Neopomeňte tak učiniti! Knížecí vinařství J. J. Bedřicha knížete z Lobkowicz na Mělníce v Čechách rozšířeno bylo nájmem veškerého vinařství (vinic, sklepů atd.) panství dolnobeřkovského, patřícího nejv. zem. maršálku J. J. Ferdinandu princi z Lobkovic, na 115 ha. Ředitelem tohoto největšího vinohradního panství v Rakousku byl jmenován p. Karel Pietschmann, dosavadní správce kníž. vinařství na Mělníce, správcem dolnobeřkovského kníž. vinařství pan Jan Prosser z Mělníka. Celkem zaměstnáno jest na panství vinařství tohoto 8 úředníků, 15 vinařů, 8 sklepních zřízenců a v čas prací přes 600 vinařského dělnictva. Vyhlídky na letošní vinobraní jsou na Moravě ze všech zemí nejsmutnější, sotva

60 000 hl se odhaduje proti desítiročnímu průměru 184 246 hl. Bude to rok 1910! Příště přineseme přehledný článek o úrodě vína z různých zemí. Vinařsko-ovocnická škola a pokusná stanice na průmyslné zužitkování ovoce na Mělníce n. Lab. vychovává ve 2letém běhu zahradníky, vinaře, sklepmistry, vínem a ovocem, jakož i dílovedoucí pro závody na zpracování ovoce. Aby chovanci nabýti mohli důkladných, jak theoretických, tak i praktických vědomostí ve všech jmenovaných oborech, k tomu slouží vzorně zařízený ústav, rozsáhlé zahrady, skleníky, vinohrady, sklepy a pokusná stanice na průmyslové zužitkování ovoce co do rozměru svého druhu v Rakousku jediná. Zápis koná se po celou dobu prázdnin, hlavně pak od 23. do 30. září. Přihlášky přijímá a dotazy ochotně zodpoví ředitelství školy. Připomíná se, že při škole této zřízen bude, bude-li dostatečný počet žáků s vyšší průpravou, vyšší zahradnicko-ovocnicko-vinařský kurs, na němž absolventi naší školy nabýti mohou dalšího vzdělání a který poskytne žactvu tytéž výhody, jako jiné střední školy. O včelách jest mezi vinaři dosti hojně rozšířen náhled a domnění, že jsou škůdcem hroznů. Dle vykonaných zkoušek a zkušeností včela nikdy se netkne zdravé bobule, poněvadž sama není v stavu slupku prokousati, jak to činí vosy, sršni atd. Přijde-li včela k poškozené bobuli hroznu, že šťáva z ní se řine, tedy usedne na bobuli a šťávu ssaje. Tedy jen na poškozených bobulích by škodila, ale tu musí dříve jiný hmyz bobule poškoditi nebo deště atd., aby měla včela přístup ke šťávě v bobuli. Naopak jest si přáti, aby ve vinorodých obcích jak možno nejvíce včelařili, aby v době květu pomáhaly včely vinaři v oplozování kvítků révových. České knihkupectví A. Reinwart v Praze, Vodičkova ul. 23, vydalo v poslední době tyto spisy: J. Jechovský – Poplatky při převodu nemovitostí, 60 h; Al. Scribani – Racionelní rakařství, 40 h. Doporučujeme. Z českého Parnassu výbor z nového českého básnictví. Uspořádal V. Martinek. Vyšlo ve sbírce »Naše lidová četba« za 30 h nákladem »Vydav. družstva Mor.-Sl. Revue« v Mor. Ostravě. Doporučujeme. Ústřední zemědělské knihkupectví Adolf Neubert v Praze, Hybernská ul. 20, vydalo poslední dobou tyto spisy: Fr. Manda: Mšice, škůdcové z říše rostlinstva, 40 h – Dr. Fr. Hnídek: Otázka česko-německá, 1,20 K – J. K. Táborský: České houby jedlé i jedovaté. 90 h – A. Bláhová: České švestky, 90 h. Doporučujeme tyto spisy našemu rolnictvu. Neopomeňte koupiti si aspoň 1 los Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, přispějte tou 1 K českému dítěti! Zdroj: Vinařský obzor č. 8, r. 1912, str. 146

Vinařský obzor (7–8/2012) 415

Historické události a osobnosti ve vinařství Zemský vinařský spolek pro Markrabství moravské měl zasedání dne 7. července 1912 v Mutěnicích v restauraci U Dopitů. Projednáván byl program oslavy 10. výročí trvání ZVS při otevření ústředního vzorného sklepa. 1972, Vinařský obzor roč. 6, č. 6, str. 115

Valná hromada spolku absolventů Vinařsko-ovocnické školy mělnické se konala 21. července 1912 za hojné účasti absolventů i hostů. 1912, Vinařský obzor roč. 6, č. 7, str. 143

Hubert Ofner, správce vinic v Blatnici pod Sv. Antoníčkem zemřel 10. července 1952 po delší nemoci ve věku 74 let. Měl velké zásluhy o rozvoj blatnického vinařství. 1952, Vinařský obzor roč. 45, č. 8, str. 66

Ing. Václav Marek zemřel 26. července 1962 tragickou smrtí. Byl hlavním inženýrem vinařských závodů a členem redakční rady Vinařství. 1962, Vinařství roč. 55, č. 9, str. 143

Na zahradnické katedře VŠZ v Lednici 13. července 1962 promovalo 6 inženýrů specializace vinařství: Valter Heck, Otto Heinz, Pavel Šteberle, Vincent Zimka a Rastislav Žižka. 1962, Vinařství roč. 55, č. 9, str 145

Vinařský fond, předpisy a zákon 50/2002 uvedeny všechny důležité zásady jeho založení a působení. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 7–8, str. 356

Miloš Lanžhotský se 15. července 2002 dožil 50 let. Po studiích ve Valticích a v Bzenci přijal místo sklepmistra, později vedoucího sklepního hospodářství v Kobylí, byl členem představenstva družstva. Je členem komise pro zatříďování vín při Ministerstvu zemědělství a zasloužil se o chráněnou značku „Víno z Kobylí“. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 7–8, str. 377

Rozšíření révokaza v roce 1922 bylo zjištěno v obcích Strážnice, Nový Poddvorov, Čejč, Šakvice, Diváky a Žarošice. 1922, Vinařský obzor roč. 16, č. 13, str. 114

Doporučeny metody výběru keřů révy vinné pro odběr množitelského materiálu nejen podle odrůdy, množství a kvality sklizně, ale též z hlediska odolnosti proti škodlivým činitelům. 1922, Vinařský obzor roč. 16, č. 14, str. 128

Leopold Skála se 1. srpna 1932 dožil 80 let. Narodil se v Kvasicích. Vinařství se po studiích věnoval celou dobu v Bzenci, kde byl od r. 1912 starostou města po dobu 8 let. Propagoval bzeneckou Lipku (Ryzlink rýnský), byl s víny velmi úspěšný na domácích i mezinárodních výstavách. Od roku 1924 se věnoval práci pro vinařské družstvo. 1932, Vinařský obzor roč. 26, č. 7, str. 141 Podle uvedených zdrojů vybral Ing. Drahomír Míša, Lednice

416

Vinařský obzor (7–8/2012)

Za Tomášem Nečasem

Tom, nebo Toman, jak mu doma všichni říkali se narodil 7. 3. 1947 v Rakvicích ve skromné sedlácké rodině. Po ukončení základní školy a střední všeobecně vzdělávací školy, studoval mechanizaci na VŠZ v Praze. Svou praxi začínal jako agronom specialista v Zemědělském družstvu Rakvice. Později, po sloučení (v roce 1976) převzal funkci hlavního mechanizátora a nastartoval největší rozmach investic ve sloučeném družstvu. V roce 1984 přechází jako předseda do Zemědělského družstva Šakvice a v poměrně krátkém období zde vybudovává jednu z nejlepších živočišných farem v okrese. Po roce 1989 odchází do Vědecko-výrobního sdružení „Rezistant“, kde se s vervou sobě vlastní zapojuje do projektu zkoušení nových rezistentních odrůd révy vinné v podmínkách Československého vinohradnictví. Po transformaci podniku „Jižní Morava“ se stává členem dozorčí rady a později i jejím dlouholetým předsedou. V době, kdy se dělí Rakvické družstvo, se vrací zpět k rodné hroudě a stává se novým předsedou. S odstupem času si dovolím říct, že transformaci družstva zvládl Toman se ctí. Svědčí o tom nemalé množství prosperujících ﬁrem diverziﬁkovaných z původního JZD jak v katastrálním území Rakvice, tak i v prostorách areálu družstva. Jeho největším počinem však byla transformace vinohradnictví a vinařství. Nehledě na to, že družstvo v té době hospodařilo na více jak 100 ha vinic a mělo na tehdejší dobu poměrně dobře zařízený sklep, našel Toman v sobě tu sílu a odvahu, aby dal průchod nově vznikajícím vinařským subjektům. Dovolím si tvrdit, že především díky vínu se Rakvice dostávají do podvědomí lidí nejen v ČR, ale i v zahraničí a to zásluhou ocenění vinařů z Rakvic na mezinárodních soutěžích . Jeho druhá pracovní směna pokračovala však i v rodinném vinařství svého syna Tomáše, hlavně ve vinohradě, který měl tak rád a ve kterém byl i onoho osudového dne 14. července 2012, kdy odešel z tohoto světa. Dovol nám Tomane, abychom se my vinaři, s tebou rozloučili po vinařsky, a to pozvednutím číše… A jak pravil náš společný kamarád Gruzínec Dyma: Připíjíme, jako by jsi tu byl s námi! Čest Tvojí památce! Miloš Michlovský

Společenská rubrika / Zprávy

Zprávy Kudlovický vinný žleb posedmé Sobota 2. června naplněná událostmi v celém okrese Uh. Hradiště přilákala na pětistovku návštěvníků do Kudlovického vinného žlebu, který se pro veřejnost otevřel už posedmé. Odrůdou pro letošní rok se stalo Rulandské šedé správně Pinot gris. Vinaři z Hubáčkovy ulice, která čítá sedmnáct sklepů, jeden vedle druhého, si připravili na ochutnávku 8-10 vzorků vín, jímž pro letošní rok dominovalo Rulandské šedé. Akci uvedl Stanislav Dočkal z prvního sklepa a celé odpoledne moderoval František Maňásek, bývalý člen souboru Lůčka. Já jsem přednášel odbornou část o Rulandském šedém a během mého povídání roznášeli a nalévali sklepmistři účastníkům tuto odrůdu ze svých sklepů. K poslechu zahrála cimbálová muzika Gabi a vystoupil ženský pěvecký sbor z Kudlovic v překrásných krojích. Každoročně je na akci odměňován zasloužilý vinař z Kudlovic a okolí cenou Svatého Urbana. Letošní cena byla předána Josefovi Bičanovi z Traplic, kterého známe jako garanta různých koštů vín. Zkušenosti s vinařskou abecedou získával v historii právě v Kudlovicích. Převzal diplom a modrou vyšívanou zástěru. Degustace vín v otevřených sklepích byla zpestřena soutěží v natahování vody na čas a množství do koštýřů. Akce „Kudlovický vinný žleb“ na nejsevernějším okraji Slovácké podoblasti získává rok od roku větší popularitu a počet návštěvníků roste.

Za volantem ve Francii již jen s „trubičkou“

Od prvního července platí v zemi galského kohouta jeden kuriózní zákon, který ustanovuje povinnost pro řidiče motorových vozidel o obsahu motoru větším jak 50 m3 mít s sebou dechový alkoholtester. Tento předpis platí nejenom pro Francouze, ale obecně pro všechny, i cizí řidiče, kteří řídí například vypůjčené vozidlo a nebo vlastní mezinárodní řidičský průkaz. S platností od 1. 11. Zde bude pro policisty povinnost udělovat pokuty. Dechový analyzér musí být schválen francouzským certiﬁkačním orgánem, takže de facto musí být zakoupen ve Francii. (rs)

TOP víno Slovácka 2012 Okresní agrární komora pořádá poslední srpnový víkend v rámci Vinařských slavnostní slavnostní vyhlášení výsledků V. ročníku soutěže TOP Víno Slovácka 2012 s ochutnávkou hodnocených vín. Akce se uskuteční v Multifunkčním zařízení v areálu školního hřiště v Polešovicích. Ve 13 hod vystoupí dechová hudba Nedakoňanka, ve 13:30 vyjde krojovaný průvod a od 14 hod. pak začne doprovodný program – vystoupení dětí mateřské školky a dětského folklórního souboru Polšovjánek. Poté proběhne samotné vyhlášení výsledků soutěže a předání ocenění. Přítomní zájemci budou mít možnost ochutnat všechna zúčastněná vína dle katalogu soutěže. Dále proběhne prezentace regionálních potravin a biovín, Folklórní soubor Kunovjan a cimbálová muzika Kunovjan, Drmolice a vinaři z Polešovic, cimbálová muzika Dolňáci. Od 17. Hodiny proběhne otevření sklepů za doprovodu cimbálové muziky.

Naši vinaři uspěli na Slovensku Z mezinárodní soutěže vín Muvina 2012, která se ve dnech 7.–9. června konala již posedmnácté ve slovenském Prešově, si naši vinaři odváží 56 zlatých medailí, jednu velkou zlatou a titul Championa. Účast našich vín organizačně zajistilo Národní vinařské centrum a ﬁnančně podpořil Vinařský fond. Titul Championa získalo Vinařství Krist za Chardonnay, pozdní sběr 2011 a velkou zlatou medaili a absolutně nejvyšší bodové ohodnocení celé soutěže (92,67 bodu ze 100) si vysloužila Pálava, výběr z hroznů 2011 z Vinařství Lahofer. V záři zlatých medailí se ještě blýskla Vinařství U Kapličky a Vinařství Volařík, která si shodně vezou po pěti zlatých medailích. „U našich slovenských sousedů jsou vína z České republiky tradičně oblíbená a dosahují zde také velmi dobrých výsledků na soutěžích, ale zvýšení počtu medailí z roku na rok o více než polovinu a nejvyšší bodové ohodnocení pro naše víno předčilo naše očekávání,“ komentoval ing. Marek Babisz, hlavní sommeliér Národního vinařského centra, který na soutěži koordinoval účast našich vín. Soutěži Muvina byl přidělen patronát O.I.V., mezinárodní organizace pro révu a víno, což ji řadí mezi prestižní světové soutěže vín, jakými jsou např. Vinalies Internationales Paris nebo Sélections Mondiales des Vins Canada, kde se už vína z Moravy a vína z Čech letos ukázala v nejlepším světle. Ve dnech 27. a 28. června proběhne soutěž vín pod patronátem O.I.V. také v České republice. Šestý ročník soutěže Sauvignon Forum 2012 je tradičně vypsán pro vína ze všech zemí světa z odrůd Sauvignon (blanc) a Cabernet Sauvignon a jejich cuvée. Spektrum odrůd pořadatelé letos ještě rozšířili o celou burgundskou rodinu – vína z odrůd Pinot Blanc, Pinot Gris, Pinot Noir a Chardonnay.

(vo)

(red)

Zdeněk Habrovanský

Inzerce

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce

Vinařský obzor (7–8/2012) 417

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

AGROKOMP, s. r. o.

Štefánikova 14

900 01 Modra

421 336 475 502

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 206, 734 409 224

Vinařský dům KOBERN, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Prodám Terra vozík zachovalý, originální. Cena dohodou – levně. Tel.: 720 391 036

Kdo daruje či levně prodá starou vinařskou literaturu – knihy, časopisy – možno i z pozůstalosti. Tel.: 775 197 443

Koupím vinné hrozny Muškát moravský – Mopr cca 1 000 kg, cukernatost cca 21 stupňů. Tel.: 606 938 261, j.hnidak@email.cz

Nabízím použité betonové sloupky – možno vybrat jak pěkné na oplocenku či opět do vinice a nebo i horší např. do základů.tel: 775 197 443

Koupím ruční klínkozápadkový lis s košem na 40–100 kg. E-mail: ondra@kopicka.cz Tel.: 608 540 360

inzerce

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

VÍNO NA ZDRAVÍ O alkoholu, jak se vstřebává, tráví a vylučuje – Počátky alkoholu a pití vína – Víno v lékařství – Vliv střídmého pití alkoholu na vznik a průběh různých nemocí – Celková úmrtnost a délka života u konzumentů alkoholu – Souhrn příznivých účinků alkoholu na zdravotní stav – Malá dávka alkoholu a jak často pít – Který alkoholický nápoj je pro zdravé srdce a cévy nejlepší – Mechanismus příznivého působení alkoholu – Snížení výskytu a úmrtnosti na srdeční a cévní choroby – Alkohol je buněčný jed – Pití vína a tělesná hmotnost – Nejvhodnější doba pro pití vína – Pití vína a ostatních alkoholických nápojů v české republice v Evropě – Závěrečná kapitola 248 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

182 Kč

Vady vína

315 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

206 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

VAZBA ROČNÍKU 1999 VAZBA ROČNÍKU 2000 VAZBA ROČNÍKU 2001 VAZBA ROČNÍKU 2002 VAZBA ROČNÍKU 2003 VAZBA ROČNÍKU 2004 VAZBA ROČNÍKU 2005 VAZBA ROČNÍKU 2006 VAZBA ROČNÍKU 2007 VAZBA ROČNÍKU 2008 VAZBA ROČNÍKU 2009 VAZBA ROČNÍKU 2010 VAZBA ROČNÍKU 2011 (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

292 Kč 292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 565 Kč 595 Kč 645 Kč

81 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

64 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

42 Kč

Velký vinařský slovník Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

641 Kč 98 Kč 98 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

315 Kč

Vinařský marketing

216 Kč

Zrání vína v sudech barrique

182 Kč

Pěstujeme révu vinnou

129 Kč

Citáty o víně MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest. Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 722 Kč

43 Kč

72 Kč

Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě

230 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

518 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

365 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

272 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

159 Kč

Trpké býti zdá se?

249 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

159 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

466 Kč

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

90 Kč

Víno a vinařství v dějinách islámu

352 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

154 Kč

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné

156 Kč

Pěstování révy vinné – Moderní vinohradnictví

499 Kč

Výsevní dny 2012

79 Kč

Setkání s vínem

219 Kč

Sklepy, búdy, presúzy

140 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel. 773 838 685, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/e-shop/knihy

Specialista na šedou hnilobu

Fungicid vyšší třídy. excelentní účinek proti šedé hnilobě a příbuzným chorobám speciﬁcký mechanismus účinku dlouhodobá preventivní ochrana základ antirezistentní prevence krátká ochranná lhůta usnadnění sklizně jistota výnosu a kvality

... klíč ke kvalitě.