Vinařský obzor 6/2011

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 6, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Návrat ke kořenům Mrazová katastrofa Výživa révy Zasedání OIV

Mrazivá katastrofa

Saccharomyces cerevisiae

Vývoj spotřeby vína

strana 302

strana 294

strana 318

strana 328

Obsah 6/2011

Návrat ke kořenům

287 Obsah Editorial 288 Richard Stávek: EKOWIN úspěšně pokračuje Spolkové informace 290 Martin Půček: Jarní mrazy Česká republika v Evropské unii 292 Jiří Sedlo: Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA Vinohradnictví 294 Ivan Váňa: Mrazivá katastrofa v Čechách 296 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Jakubské 298 Dny otevřených dveří ve firmě HM Hodonín přinesly řadu novinek pro vinaře a vinohradníky 300 Pavel Pavloušek: XVII. kolokvium Mezinárodní pracovní skupiny pro ošetřování půdy a management kvality ve vinohradnictví 302 Návrat ke kořenům: den speciální vinohradnické techniky 304 Pavel Pavloušek: Výživa a hnojení révy vinné – základ moderního vinohradnictví Vinařská technologie 306 Mojmír Baroň, Hana Stárková, Michal Kumšta: Kvalitativní srovnání vín z oblasti severní Itálie a jižní Moravy 310 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Zařízení pro regulaci teploty a vlhkosti ve vinařských provozech 314 Ondřej Mikeš: Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2011 318 Aleš Gala: Možnosti kmene vinných kvasinek Saccharomyces cerevisiae 319 SIMEI a Enovitis 2011 Portrét 320 Finalista Vinařství roku 2010 – Moravíno Valtice – rok poté Vinařství v zahraničí 322 Helena a John Baker: Lucembursko – malá země, velká vína…

Vinařské aktivity 324 Jan Čeřovský: Prague Food Festival 2011

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

VC

WJ

OB

Hodnocení vín 324 Helena Baker: Ženy a vína světa v Monaku – bodoval Baloun

W

VC

MJLZ

Ŕ 4WB[

Místopis 326 Milan Magni: Za pivem do Prahy a za vínem do Žernosek

Zprávy 327 Kalendář vinařských akcí 327 Martin Křístek: Vinoforum 2011 Obchod vínem 328 Jiří Sedlo: Dlouhodobý vývoj spotřeby vína v ČR Enogastronomie 332 Pavla Burešová: Červnová harmonie vín a pokrmů Vinařská historie 334 Ivana Flajšingerová: Od historie po současnost ve šlechtění révy vinné v ČR na odolnost k biotickým faktorům (1. díl) 338 Psalo se ve VO před 100 lety…

OB

J

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

288

Vinařský obzor (6/2011)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 6, ročník 104 (2011) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2011 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčíslo 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 19. 6. 2011 Toto číslo vychází 23. 6. 2011 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © Richard Stávek

Editorial

EKOWIN úspěšně pokračuje Pozorným čtenářům jistě neunikly informace o projektu přeshraniční spolupráce EKOWIN, který řeší ochranu přírody ekologizací vinohradnictví, a to v Rakousku, Maďarsku a České republice. EKOVÍN, Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína, ve spolupráci s obdobnými rakouskými organizacemi tento projekt intenzivně řeší již od roku 2009. Probíhá v těchto fázích: 1. Tvorba a realizace propagačních a vzdělávacích kurzů pro vinaře, pracovníky ochrany přírody, učitele, studenty, konzumenty a další zájemce.

2. Experimentální část: na třech jihomoravských lokalitách a ve Vídni byly založeny pokusy s různým ozeleněním. Hodnocené parametry: fyziologie révy, zdravotní stav, živiny (půda, réva), kvalita hroznů, kvalita vína.

3. Osetí 1 370 hektarů vinic optimálními směsmi osiva a náhrada insekticidů selektivním matením obalečů (40 % dotace po dobu 2 let).

4. Optimalizace okolí vinic.

Při zjišťování biodiverzity vinic v roce 2009 byly monitorovány tyto skupiny organismů: vyšší rostliny, denní motýli, střevlíkovití, žížaly, pancířníci a stonožky a mnohonožky. Vyhodnocení výsledků jasně ukazuje lepší výsledky biovinic ve srovnání s konvenčními vinicemi (kterých je na jižní Moravě naštěstí již jen menšina).

Jedním z nejdůležitějších témat diskutovaných na posledních seminářích pořádaných v rámci projektu je tematika půdní úrodRNDr. Jiří Matuška z CHKO Pálava informuje nosti. Ukazuje se totiž, že úrodnost viničúčastníky semináře, který se odehrával ve ních půd je poměrně špatná. Vliv na tento vinařství Sonberk, o výsledcích spolupráce stav má nejenom utužení půdního profilu s organizátory projektu EKOWIN. používáním těžké mechanizace, ale také užívání pesticidů (zejména herbicidů) a nedostatek ozelenění. Posledním jmenovaným se vinaři zapojení v projektu již intenzivně zabývají. Správně volené ozelenění totiž aktivuje život v půdě, akumuluje živiny (které se posléze můžou cílenými zásahy uvolňovat), kořenový systém rostlin zpevňuje půdu a minimalizuje tak její erozi a samozřejmě potlačuje plevele. Ozelenění také přiláká množství užitečného hmyzu, jehož druhové složení též odvisí od zastoupených druhů rostlin.

Kromě speciálně připravených směsí trav (vičenec ligrus, jetel inkarnát, jetel švédský, tolice dětelová, jetel bílý (Haifa), štírovník růžkatý, komonice lékařská, lnička setá, pohanka obecná, svazenka vratičolistá, hořčice polní, řepka, ředkev setá, sléz, krvavec menší, kostřavy červená a ovčí) již někteří vinohradníci ve spolupráci s orgány ochrany přírody (CHKO Pálava, ČSOP) používají pro řízené ozelenění vinic též mulč ze sena sklizeného v přírodních rezervacích (CHKO Pálava, NPR Pouzdřanská step, PR Zázmoníky), z nichž některé jsou vlastně dřívějšími vinicemi a složení introdukovaných druhů rostlin je přirozené.

První výsledky ozeleněných vinic jasně hovoří pro zlepšení parametrů půdního utužení právě v takto udržovaných vinicích – kromě toho se vhodnou volbou druhového složení osiva dostal do půdy také vzdušný dusík, a přímo tak napomáhá eliminovat dusíkatou výživu strojenými dusíkatými hnojivy.

O průběhu projektu, jeho dílčích výsledcích a ohlasech vinařů budeme na stránkách VO pro značný zájem vinohradníků informovat i nadále .

Richard Stávek

Předplatné / Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (6/2011) 289

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2011 » 528 Kč / 23 €

Sauvignon du Monde 2011

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena letního dvojčísla 2011 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena letního dvojčísla 2011 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2011 od začátku roku 2011 (1/2011) na dva roky — do 12/2012 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč) 2009 (50 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) 2009 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

Letos se 20. a 21. května uskutečnil již druhý ročník světové přehlídky Concours Mondial du Sauvignon v Bordeaux. Mezinárodní konfrontace vín odrůdy Sauvignon blanc měla za cíl propagovat tuto zajímavou odrůdu a ukázat, jak široké je sauvignonové spektrum chutí a vůní a zejména různost vín podle místa původu a tradičních technologií. Mezi padesáti degustátory z deseti různých zemí nechyběli samotní producenti Sauvignonů, dále enologové, sommelieři, obchodníci či novináři, kteří spolu ohodnotili 450 do soutěže přihlášených vín z celkem 19 zemí.

Vyhodnoceno bylo nakonec 143 nejúspěšnějších vín, z nichž 48 získalo zlatou medaili a 95 medaili stříbrnou: – Trophée Spécial: cuvée, barrique – Château Haut–Mayne Cuvée Mayne du Cros 2009 (France) Graves Blanc – Trophée Spécial – cuvée nebarikováno – Château Mériguet 2010 (France) Bordeaux Blanc – Trophée Spécial – 100% Sauvignon, barrique – Matysák Cuvée Prestige 2010 (Slovaquie) – Trophée Spécial – 100% Sauvignon, barrique, cena do 10 € – Bosco del Merlot Turranio 2010 (Italie) Lison Pramaggiore DOC La Javeline 2010 (France) Touraine Blanc – Trophée Spécial – 100% Sauvignon, nebarikováno, cena nad 10 € – Clos Henri 2010 (Nouvelle–Zélande) Marlborough (ss) inzerce©

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

– Nabízíme exkluzívně německé špičkové syntetické zátky SYNCOR®

Adresa plátce

– Nejlepší světový těsnící uzávěr pro dlouhodobou archivaci

Jméno, firma _________________________________________________________________________________

– Vítěz německých testů v minimálním úniku SO2 a CO2

Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________

– Rozměry 38 × 22, 42 × 22, v nabídce také sektové zátky

IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

290

Vinařský obzor (6/2011)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Jarní mrazy

ní výplat agroenvironmentálních opatření z programu rozvoje venkova. Diskusi bude nutné otevřít také nad výší podpory pojištění pro trvalé kultury ze strany státu a zřízením nového fondu nepojistitelných rizik.

Samozřejmě, že žádná taková podpora nenahradí úrodu, kterou vinaři po dvou nízkých sklizních 2009 a 2010 potřebovali jako sůl, ale bylo by velmi vhodné a kolegiální ze strany moravských vinařů vyjít Čechům vstříc a přednostně jim hrozny ke koupi nabídnout.

Od minulého měsíce nastal posun také ve věci výsadbových práv v České republice. Po několika intervencích vydalo Ministerstvo zemědělství tiskové prohlášení, kterým podpořilo zachování výsadbových práv i po roce 2015 v celé Evropské unii. Česká republika se tak připojila k ostatním vinařským státům (FR, IT, ES, DE, AT, HU, LU, CY, RO), které tuto změnu v nařízení Rady požadují.

Do druhého čtení se dostal v české Poslanecké sněmovně PČR vinařský zákon, který projednal zemědělský výbor a vydal k zákonu kladné usnesení s pozměňujícími návrhy. Tyto návrhy byly projednány na společném semináři s vedením Zemědělského výboru PS PČR ve Valticích. Můžeme konstatovat, že se všechny zainteresované strany na těchto návrzích dohodly a vzájemně je podporují. Třetí čtení by mělo proběhnout na červnové schůzi. Vezmeme-li pak

Foto archiv autora

Doufejme, že násada hroznů, které ve vinicích visí, zůstane až do sklizně a prázdné kapacity se podaří naplnit. Nedostatek vína je problémem, který vcelku z blízké historie neznáme. Poptávka po moravských hroznech bude v letošním roce velmi vysoká a bude zajímavé sledovat, co tato poptávka udělá s cenou hroznů. Jestliže se loni průměrná cena vyšplhala na 16,50 Kč za kilogram, lze předpokládat, že této ceny by mohlp být dosaženo i v letošním roce. Tento nedostatek vína se neprojevuje jen u nás, ale vlivem jarních mrazů i v Německu. Poškození asi 20–30 % všech vinic v Německu nás kontaktoval zoufalý německý vinař, který poptával 400 hl vína odrůdy Müller Thurgau. Tento tlak na surovinu bude mít jistě pozitivní dopad pro pěstitele v rámci zlepšení ekonomiky. Obrovskou tragédií je situace, která postihla vinaře ve vinařské oblasti Čechy, a to jarní mrazy, jež zde udeřily 3. 5. v ranních hodinách. Rozsah a síla mrazů způsobily poškození téměř na všech lokalitách oblasti v míře ztráty sklizně 80–100 %. Pokud bychom kvantifikovali plochu, tak bylo poškozeno asi 600 ha.

Ve finančním vyjádření jde o asi 40 mil Kč.

Tak silné a rozsahem velké jarní mrazy nepamatují ani ti věkem starší vinaři. Škody však nebyly jen v Čechách, ale v menší míře postihly také Moravu. Asi nejvíce poškozených vinic je hlášeno ze Slovácké vinařské podoblasti, ale také na Velkopavlovicku byly škody. Vyjádřeno plochou jde o poškození asi 500 hektarů se ztrátou cca 20–40 %. Vyjádřeno finančně pak asi 20 mil. Kč na celé Moravě. Svaz vinařů České republiky, v úzké spolupráci s Cechem českých vinařů, začal ihned jednat s Ministerstvem zemědělství o možnostech pomoci. Všichni si uvědomujeme, že není možné od státu požadovat jakoukoliv dotaci za vzniklou škodu, ale prostor zde je. Jedná se tedy o možnostech poskytnutí bezúročných půjček prostřednictvím PGRLF a upřednostně-

Foto archiv autora

Léto, na které jsme takovou dobu čekali, je zde, réva, jak se zdá, zdárně a v optimálním termínu odkvetla, a tak pomalu můžeme začít s úklidem a přípravou na novou sklizeň. Přepokládám, že téměř u všech bude tento úklid pořádný a od podlahy, neboť téměř všichni mají vypito.

lhůty, jde o 30 dnů pro Senát a následně 30 dnů pro prezidenta republiky a 14 dnů publikace ve Sbírce zákonů. Zákon by tak mohl začít platit před sklizní.

Předloni jsem v tomto úvodníku vzpomenul nutnou půjčku Řecku ve výši 110 miliard s poznámkou, že zcela jistě nepůjde o částku konečnou. Rok se s rokem sešel a Řecko je opět na dně, s tím, že potřebuje dalších 60 miliard. Klín byl klínem vytlučen a jedeme dále. Ba co více, za jediný rok stačily zbankrotovat další dvě země eurozóny. Irsko koncem roku a Portugalsko na jaře. Jak se všichni můžeme dočíst, určitě to není „konečná“. Španělsko se pověstnému dni přibližuje velmi rychle a v Itálii mají situaci podobnou. Osobně nechápu, jakým způsobem může celý mohutný moloch pod honosným názvem Evropská unie dále pokračovat. Dřív nebo později musí dojít k jejímu rozpadu, nebo minimálně k něčemu, co bude velmi podobné. Uvidíme.

Bevpor PH = 2 filtry v 1 Mikrosvíčka Bevpor PH má

až 3x delší životnost a ušetří až 50 % nákladů • až o 30 % větší filtrační plocha • integrovaný předfiltr • až 50% úspora nákladů na filtraci • standardní velikosti 10“, 20“, 30“

Srovnání filtračních elementů Běžná svíčka

Bevpor PH

Bevpor PH je vhodný i pro plničky Enolmatic Filtrační elementy DH zakoupíte v sídle firmy Bílek Filtry, která je výhradním dodavatelem do českého a slovenského vinařství

Rádi vám poskytneme detailní informace o Bevpor PH na telefonu +420 518 372 134

292

Vinařský obzor (6/2011)

Česká republika v Evropské unii / Inzerce

Jiří Sedlo předseda Svazu vinařů ČR

Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA Účast na jednání 11. května v Bruselu byla i přes atraktivní program velmi slabá – Francie, Španělsko, Polsko, Řecko, Itálie, Česko, Rakousko, Německo.

FUNGICID

Rovral

se musí „dopilovat“. Nejistota s výsadbovými právy má negativní vliv na trh s vínem, proto by Rada měla pokud možno ještě letos přijmout usnesení, že se existence výsadbových práv prodlužuje. „Zelenání“ bude znamenat snížení rozpočtu pro víno o 20 %.

Následovala výměna názorů k výsadbovým právům. C/C podporuje prohlášení devíti ministrů zemědělství vinařských členských států EU – Německa, Francie, Itálie, Kypru, Lucemburska, Maďarska, Rakouska, Portugalska a Rumunska – pro zachování výsadbových práv. Obdobné prohlášení vydal i podvýbor pro vinohradnictví, ovocnictví a zelinářství EP před třemi týdny. Běží

®

inzerce©

žit zprávu o důsledcích reformy z roku 2008, ale nemusí zpracovat návrh opatření. Obdobně se vyjádřili Španělé, připomněli taky, že by rádi viděli zrušení možnosti použití sacharózy a že jejich ministerstvo zatím nemá jasnou pozici k výsadbovým právům. Němci požadují za nejdůležitější zachování rozpočtu pro víno, zachování specifických opatření v sektoru – ne jenom podpor, ale i všech pravidel, ponechání výsadbových práv. V rámci reformy SZP by se neměla otevírat otázka SOT s vínem, zvláště pak výsadbová práva – tak si to přeje i německá vláda. Výsadbová práva nesmí být předmětem „handlování“ v rámci SZP. Reforma SOT s vínem byla pozitivní, jen inzerce©

Předseda Thierry Coste (F) zahájil jednání diskusí k SZP po roce 2013. Italové považují za důležitou restrukturalizaci vinic, investice do vinařství, podporu rozvoje venkova, samostatný rozpočet pro víno a zachování výsadbových práv. Taky specifika sektoru – samostatné předpisy pro víno a posílení národních finančních rámců. Část prostředků se prostřednictvím přesunu do 2. pilíře v některých členských státech již z rozpočtu SOT pro víno ztratila. Francouzi mají obdobné priority a doplnili, že „zelenání“ (tj. přesun části podpor na ekologická opatření) není pro ně podstatné, i když je nutné chránit přírodu.

Komise sice musí do konce roku 2012 předlo-

Aquaflo

… aby se plísni šedé ve Vašich porostech nedařilo NOVINKA

Tři mušketýři do Vašich vinic

Nová, vysoce účinná formulace osvědčené účinné látky iprodione

Kontaktní fungicid s dlouholetými praktickými zkušenostmi

Dávkování 1,0 l/ha, maximálně 2x za sezónu

Krátké ochranné lhůty

Registrace do více než 20 plodin

Talendo z

®

fungicid se špičkovou preventivní účinností proti padlí révy ®

Curzate M WP z

dvousložkový fungicid proti plísni révy ®

Tanos 50 WG z

moderní kombinovaný dvousložkový fungicid proti plísni révy s kurativním účinkem

Informace na telefonu: Jaroslav Demela - 724 321 105 Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8, www.agroaliance.cz

S VÁMI, PRO VÁS...

DuPont CZ s.r.o.

Pekařská 14/628, 155 00 Praha 5 Tel.: 257 414 236, www.dupont.cz

dvě zatím neukončené studie k výsadbovým právům – jedna ve Francii a druhá v Německu. Své stanovisko by měly vyjádřit i ostatní vinařské členské státy – Španělsko, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Česko – profesní vinařské organizace by k tomu měly vyzvat své ministry. Dosavadních devět států je pro Komisi málo, je třeba většiny členských států nebo alespoň všechny vinařské státy. Velmi důležitý signál může dát Španělsko. Z časového hlediska má být zpráva Komise zveřejněna koncem roku 2012, v roce 2013 končí dosavadní SZP a v roce 2015 bude nový EP a nová Komise. Stávající Komise nemá zájem na prodloužení výsadbových práv. Český ministr zemědělství přislíbil připojení se k výše uvedeným devíti kolegům, obdobně i řecký a snad také španělský ministr. Důležitým argumentem, proč potřebujeme prodloužení výsadbových práv již nyní, je skutečnost, že vinaři jsou v nejistotě. Plánování obnovy třicetiletých porostů vyžaduje znát situaci, jaká bude za deset let, a tak tomu teď není. Určitě nedosáhneme výsadbových práv navždy. Jedinou možností je oddálit jejich zrušení o několik let. Nezbytné je, aby výsadbová práva platila nadále ve všech členských státech a pro všechny druhy vína (CHOP, CHZO i bez chráněného označení). Na závěr předseda pracovní skupiny shrnul podstatné myšlenky: • Každá profesní organizace by měla oslovit svého ministra zemědělství.

• Ministři zemědělství by se měli obrátit na Komisi ještě v roce 2011 a nespojovat výsadbová práva s ničím jiným.

• C/C k tomu vydá novou tiskovou zprávu.

Jednání pokračovalo informací o biocidech, konkrétně o SO2 a jeho použití k dezinfekci sudů, kterou podal S. Naulin z CEEV (Evropské sdružení obchodníků s vínem).

Směrnice z roku 2000 byla po deseti letech přehodnocena v prosinci 2010. DG Životní prostředí SO2 jako dezinfekční prostředek zakázala. Ve spolupráci s Německem se podařilo možnost použití prodloužit, konečné stanovisko by mělo být zveřejněno počátkem roku 2012. Mezitím probíhá toxikologická studie, která by měla zajistit dlouhodobou možnost užití. Prakticky do července 2012 je umožněno prozatímní používání. Náklady na studii se budou pohybovat řádově ve stotisících eur. Využití SO2 je v praxi jen u vinařů na dezinfekci sudů. Zatím není dohodnuto, kdo to uhradí. Nepočítá se s financováním ze strany CEEV ani COPA/COGECA, ale vinařských členských států. Produkt se musí přihlásit v některém členském státě, původně se předpokládalo Německo, ale byl doporučen výběr jiného státu kvůli průchodnosti. Následně bude přípravek povolen ve všech členských státech. Náhrada SO2 je možná, ale ne v malých vinařstvích, a alternativy nejsou tak účinné a jsou dražší.

Odpoledne bylo jednání zahájeno diskusí o organizacích producentů a profesních svazech v jednotlivých členských státech.

Struktury se podle zemí značně liší. V Itá-

lii existuje seznam uznaných organizací, ale ty ve skutečnosti nehrají zásadní roli. Obecně jsou tam organizace producentů hroznů a producentů vína. Španělsko nerozlišuje mezi hospodářskými a profesními organizacemi. Dále existují soukromé pozorovatelny cen vína s částečnou účastí ministerstva zemědělství. Členy jsou vinařské svazy, vinařská družstva, institut zahraničního obchodu, ministerstvo zemědělství a ministerstvo průmyslu. Tato organizace povoluje jakýkoliv vstup na trh s vínem a zaznamenává obchodované množství, kvalitu a cenu.

Jednotlivé členské subjekty platí příspěvky na činnost organizace. Dále ve Španělsku existuje svaz producentů hroznového moštu a šťávy a svaz producentů octa. Centrální celostátní vinařský svaz neexistuje, jenom regionální svazy. Ve věci chráněného označení původu mají celostátní výbor, který dohlíží na dodržování podmínek. Ve Francii dobře fungují vinařská družstva. Podle nařízení č. 1234/2007 se diskutuje o dekretu o organizacích producentů. Jinak existují vinařské svazy, na národní úrovni je jeden pro vína bez chráněného označení původu a 24 svazů pro vína s chráněným označením původu.

Financovány jsou prostřednictvím členských příspěvků. V Německu existuje několik desetiletí zákon o tržních strukturách, v rámci kterého vznikly organizace producentů – zpravidla vinařská družstva. Je uznaných asi 160 družstev a k tomu několik organizací, které mají jinou právní formu. Společné organizace producentů hroznů a vína v Německu nejsou. Existují národní a regionální polostátní organizace pro podporu marketingu vína pod dohledem ministerstva zemědělství. Rakousko má podobnou strukturu jako Německo, organizacemi producentů jsou vinařská družstva vzniklá podle národních předpisů. Profesní svazy vznikají od roku 2000 na bázi vinařských oblastí, tedy chráněných označení původu. Tvoří je producenti hroznů, vína a obchodníci. Vznikají podle evropského a národního práva. Koordinuje je spolkový vinařský svaz. V Česku nejsou vinařská družstva, nebo přesněji řečeno je jediné regionální. S organizacemi producentů vín s chráněným označením původu začínáme, producenti jinak mají právní formu fyzické osoby, akciové společnosti, s. r. o. nebo zemědělského družstva.

Svaz vinařů ČR sdružuje ostatní vinařské svazy, např. Svaz vinařských podniků, Svaz IP, Sdružení šlechtitelů, Svaz malých vinařů atd., ale rovněž přímo právnické a fyzické osoby podnikající ve vinařství.

Výměna názorů na opatření pro podporu trhu a národní finanční rámce: Itálie – na podporu odbytu dávají 30 % prostředků z finančního rámce – celkem 160 projektů zaměřených na USA, Kanadu a Čínu.

Problémy jsou u podpor pro menší podniky, C/C by to měla řešit, je nutné snížit byrokracii.

Vinařský obzor (6/2011) 293

inzerce©

Česká republika v Evropské unii / Inzerce

– Nabízíme špičková lepidla na vinné etikety zn. FORBO – Německá kvalita od lídra evropského trhu v oboru – Lepidla na mokré i studené láhve – Lepidla na syntetické, škrobové, kaseinové i vodní bázi – Výborné ceny

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

Rakousko – i zde je to důležité opatření, na které vynakládají 20 % obdržených prostředků. Celkem jde o 30 projektů – USA, Rusko, Čína. Mají stejné problémy u malých podniků jako Itálie. Další potíží je, že žadatel může o podporu požádat jen 1× na 3 roky, mělo by to být alespoň na 5 let.

Francie – podpora toho, co řekl zástupce Rakouska. Programy by se měly o dva roky prodloužit. Mají dva druhy podpory – kolektivní pro profesní svazy a pak pro samostatné podnikatele. Předřečníci si trochu odporovali – na jednu stranu se má podporovat export do třetích zemí a na druhou stranu chtějí podporovat malé producenty. To nejde dohromady, je nutné zajistit dostatečné množství pro export. Španělsko – má stejné potíže jako Itálie. Česko – podpora odbytu vína ve třetích zemích z prostředků národního rámce je pro nás momentálně nezajímavá, produkujeme 1/3 spotřeby vína ČR. Může to být ale zajímavé, pokud by se zásah rozšířil i na EU. Poznámka: Během polední přestávky jsem spolu s Ing. K. Matouškem navštívil Ing. M. Hlaváčka a Ing. P. Ježka na Stálém zastoupení ČR při EU. Diskutovali jsme o názorech na výsadbová práva, ale taky o dosud nedoručeném stanovisku Komise k programu ochrany vinic před ptactvem. V minulém roce proběhla v ČR kontrola ze strany EU.

294

Vinařský obzor (6/2011)

Vinohradnictví

Mrazivá katastrofa v Čechách

Račiněves

4. 5. 2011 Slaný

Přítluky

5. 5. 2011 Starovičky

12:00:00

4:00:00

8:00:00

0:00:00

20:00:00

12:00:00

16:00:00

8:00:00

4:00:00

0:00:00

20:00:00

16:00:00

12:00:00

4:00:00

8:00:00

0:00:00

20:00:00

12:00:00

16:00:00

8:00:00

4:00:00

Teplota (°C)

Foto archiv autora

20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 −1 −2 −3 −4 −5

3. 5. 2011 Foto archiv autora

za 10–20 let. Letos se 4. května brzy ráno v Čechách vyjasnilo, a vzduch se tak více ochladil, na Moravě bylo déle zataženo. Šlo o kombinaci několika faktorů. Na Moravě byly škody sporadické, spíše to prověří kvalitu viničních tratí.“

Teploty vzduchu na vybraných stanicích v Čechách a na Moravě ve dnech 3.–6. 5. 2011

Foto archiv autora

V Mostě dne 26. 5. 2011 Ing. Ivan Váňa, vinař, Most-Chrámce

Požádali jsme o vyjádření také RNDr. Tomáše Litschmanna, odborníka v oblasti meteorologie: „Spíše než o příliš pozdní mrazíky se podle mého názoru jednalo o příliš brzký příchod fenofází révy. První květnové dny bývají mrazíky vcelku běžně, a to až do 4. až 6. května, objevují se v periodách 1×

0:00:00

Vážená redakce, posílám Vám zprávu o katastrofálním jarním mrazu v Čechách. Květnový mráz nám zcela spálil vinice. To je jako zpráva o květnovém mrazu v některém z minulých století. V Čechách květnový mráz od šedesátých let, co tu působím, nepamatuji. Občas nám škodily mrazy většinou mezi 10. a 25. dubnem. Letos ze 3. na 4. května byl v Čechách mráz minus 2 až 4 stupně Celsia, někde i více. Těžce poškozené jsou všechny vinice, hodně ovoce a polní plodiny. Pomrzly také akáty a jasany. České vinice jsou poškozené na 80– 100 %, některé keře ani nemají chuť obrůstat.

Jarní mrazy jsou pro vinaře zničující – zprvu krásné jaro,vidíme velkou násadu květů a druhý den vše zmrzlé na tabák. Budeme mít v Čechách existenční problémy. Dvouletou zásobu vín nemá asi nikdo a nevíme, co nás čeká příští rok. Povzbuzují mě slova Jana Masaryka: „…furt se jde…“ a staré přísloví českých zahradníků: „Ještě nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být hůře…“

Foto archiv autora

To, co se letos odehrálo ve dnech 2. až 4. května ve vinařské oblasti Čechy, nemá za poslední desetiletí obdoby.

Příchod jarních mrazíků je hříčkou přírody a připomenutím, že jsme zcela v jejím područí. Kruté znamení ve formě devastace letošní (ale částečně následující) úrody bylo nebývale výrazné, a to nejen v Čechách, ale i na mnoha místech v Německu (Pfalz, Bádensko aj.), a lokálně také na Podluží. Netřeba rozsáhlých popisů a komentářů nastalé meteorologické situace, níže uvádíme alespoň krátký dopis vinaře Ivana Váni do naší redakce.

Richard Stávek

6. 5. 2011

Hustopeče

Na grafu jsou znázorněny teploty zaznamenané na dvou stanicích v Čechách (Slaný a Račiněves poblíž Roudnice) a tři na Moravě. Je patrné, že v Čechách byl kritický den 4. 5., neboť tam již zřejme měli za frontou 3. 5., zatímco k nám prišla později. V Čechach 4. 5. hned po západu slunce začalo prudké ochlazování a k ránu byly teploty pod bodem mrazu. Na Moravě byl kritický den 6. 5., avšak zřejmě velmi záleželo na poloze, na dně nivy, v Přítlukách, klesly teploty poměrně nízko, stejně tak i v Nosislavi, avšak třeba ve Starovičkách byly onoho rána teploty poměrně vysoké. (graf a popisek: T. Litschmann)

inzerce©

Vinařský obzor (6/2011) 295

inzerce©

Inzerce

Lícové cihly

Prodej lícových cihel Egersund Tegl Bohatá nabídka skladem

Dánská kvalita za českou cenu

ŠIROKÁ NABÍDKA ŠPIČKOVÝCH DÁNSKÝCH CIHEL ZA PŘÍJATELNÉ CENY! ceny od 0,87 Kč + DPH

seznam našich smluvních prodejen na našich www stránkách U Sladovny 423, 671 25 Hodonice tel.: 515 282 047, 777 255 090, fax: 515 282 049

www.magic-mur.cz info@magic-mur.cz

Design, který nezestárne…

Už jste navštívili naše nové www stránky?

Nový web Vinařského obzoru nabízí pro uživatele několik novinek: • chráněný přístup pro předplatitele • archiv starších čísel, kde budou postupně uveřejňovány celá znění článků • interaktivní e-shop • plné verze jinak do tištěného časopisu krácených některých článků (u konkrétních článků v tištěném VO bude odkaz na plnou verzi na webu, tato varianta je zejména z důvodu limitovaného místa v tištěné verzi především pro rozsáhlejší grafické přílohy) • diskuzní fórum pro registrované Napište nám, jak se vám nové www stránky líbily. www.vinarskyobzor.cz

296

Vinařský obzor (6/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Jakubské

Foto P. Pavloušek

Jakubské patří mezi velmi staré odrůdy révy vinné a řadí se do skupiny „burgundských odrůd“. Nejpoužívanější synonyma pro tuto odrůdu jsou Pinot noir précoce a Frühburgunder. Odrůdu je možné označit za ranější typ Rulandského modrého. Název „Jakubské“ pochází z raného začátku zrání na svátek sv. Jakuba, 25. července.

Ampelografická charakteristika List je středně velký, tmavozelený. Řapíkový výkrojek je otevřený, do tvaru písmene V. List je mělce vykrajovaný. Spodní strana listové čepele je slabě ochmýřená. Hrozen je malý až středně velký. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Tvar hroznu je nejčastěji válcovitý. Bobule je malá, kulatá, tmavomodrá. Slupka bobule je silnější než u Rulandského modrého.

Jakubské – hrozen

Foto P. Pavloušek

Jakubské – keř Foto P. Pavloušek

Pěstitelské vlastnosti Odrůda Jakubské má střední požadavky na stanoviště. Je vhodná do oblastí typických pěstováním modrých odrůd révy vinné. Vhodné jsou svahovité lokality, s dobrou expozicí ke slunečnímu záření.

Požadavky na půdu nejsou vysoké. Vhodné jsou záhřevné, sušší půdy. Méně vhodné jsou vlhké půdy, na kterých se vytváří husté hrozny, jež mohou být citlivé na napadení hnilobami.

Jakubské se sklízí od poloviny září. Odolnost k zimním mrazům je dobrá až velmi dobrá. Odrůda je citlivá na napadení houbovými chorobami. Odolnost k plísni révy a padlí je nízká. Odolnost k šedé hnilobě je střední, ale velmi husté hrozny vytváří předpoklad pro výraznější napadení. Velmi zřídka se může u Jakubského vyskytnout abiotické odumírání třapiny hroznů.

Násada květenství je vyrovnaná, a proto není potřeba regulace násady hroznů během vegetačního období. Regulace postačuje správně zvoleným zatížením při zimním řezu. Doporučované zatížení je střední, 6–8 oček na m2. Vhodným pěstitelským tvarem je vrcholový tvar na středním nebo vysokém vedení s řezem na delší plodné dřevo.

Podobně jako u většiny modrých odrůd je důležité odlistění zóny hroznů, které napomáhá optimálnímu oslunění hroznů. Odlistění zóny hroznů je významnou nepřímou ochranou proti hnilobám a pozitivně

Jakubské – hrozen

Vinařský obzor (6/2011) 297

Jakubské – hrozen

Nezbytnou součástí technologie každého červeného vína a také vína z odrůdy Jakubské je jablečno-mléčná fermentace.

V závislosti na typu vína je možné zvolit i zrání v dřevěných sudech. Pro zrání v sudech musí mít hrozny při sklizni potenciál, tzn. cukernatost pozdního sběru a dobrou fenolickou zralost.

působí na tvorbu antokyanových barviv a změny tříslovin.

Je vhodné používat podnože Teleki 5C, SO4 nebo Kober 125 AA. Na podnoži Kober 5 BB by ve výživných půdách mohlo docházet ke sprchávání květenství.

Využití odrůdy a kvalita vína Odrůda je vhodná pro pěstování ve všech vinařských podoblastech v České republice. Víno má intenzivní, tmavě rubínovou barvu, která je vyšší než u Rulandského modrého. Chuť a vůně obsahuje intenzivní ovocné tóny. Víno má zajímavý charakter tříslovin.

Jakubské je odrůda vhodná pro výrobu červených a růžových vín.

Jakubské – list Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Enologické vlastnosti Volba vhodné technologie zpracování hroznů závisí na vyzrálosti hroznů a typu vína, který chce výrobce vyrobit.

Délka macerace hroznů se uzpůsobuje fenolické zralosti hroznů. Jakubské je typem vína s jemnou tříslovinou. Macerace by proto měla směřovat k dosažení harmonického poměru tříslovin a barviv. Pro průběh macerace jsou důležité optimální teplotní podmínky (25–28 °C).

Jakubské by se dalo využívat i pro výrobu vín technologií karbonické macerace a finalizace ve formě mladého vína.

Jakubské – keř

Foto P. Pavloušek

Jakubské – keř

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Jakubské – keř

298

Vinařský obzor (6/2011)

Vinohradnictví

Dny otevřených dveří ve firmě HM Hodonín přinesly řadu novinek pro vinaře a vinohradníky

Foto archiv HM

Hodonínská společnost HM, s. r. o., zabývající se prodejem a servisem zemědělské techniky, působí v regionu jižní Moravy od roku 1993. Ve své nabídce má stroje do rostlinné výroby, techniku do vinic a sadů a technologické linky pro zpracování hroznů a výrobu vína. K nejmladším „divizím“ patří deset hektarů vinic a produkce vína. V rámci Dnů otevřených dveří, které se letos posunuly z tradičního února na začátek května, se mohli návštěvníci během čtyř dnů seznámit s osvědčenými technologiemi i řadou novinek.

V sídle společnosti bylo představeno velké množství strojů jak pro pěstování a sklizeň vinic, tak pro technologické zpracování vína (obr. 1).

Pro vinaře byla připravena také řada odborných přednášek, kde nejvíce zaujala přednáška doc. Ing. Miloše Michlovského „Návrat ke kořenům“ o pěstování vinic v úzkých sponech. Přednáškový blok v odpoledních hodinách doplnily praktické ukázky automatického navádění traktoru ve vinici, výroby sudů či navyšování výkonu traktorů na motorové brzdě. Přátelské posezení doplnilo dobré občerstvení, degustace vín a cimbálová muzika Grejcar.

Komplexní nabídka služeb „Naším cílem je dodávat zemědělcům a vinařům špičkovou zemědělskou techniku od předních světových výrobců a poskytovat kvalitní služby, které s prodejem zemědělských strojů souvisejí,“ řekl přítomným Ing. František Hnidák. „Ve spolupráci s ČSOB Leasing, IKB Leasing nebo Impuls Leasing umíme nabídnout úvěry s pětiprocentním úročením, s podporou PGRLF pak na naše zákazníky zbývá pouhé jedno procento. Bonusem jsou nelineární splátky a vyřízení úvěru bez poplatků. Součástí komplexní nabídky služeb je zaškolení obsluhy, první přímo u nás, druhé pak při zahájení provozu na poli. Ceněnou službou je i non stop servis včetně dodávky náhradních dílů, dnes máme na skladě zhruba dva-

1

3 Ukázka výroby sudů

Foto archiv HM

Široký sortiment strojů V kategorii techniky pro vinohrad byly k vidění viniční speciály Deutz Fahr o výkonu 40–100 koňských sil. Od společnosti Clemens a Calderoni byly představeny celé systémy obdělávání vinic bez použití herbicidů, a to buď pomocí kultivace, částečného či úplného zatravnění (obr. 5). Rosiče do vinic reprezentovaly značky Hardi a TifoFoto archiv HM

Foto archiv HM

2 Ukázka automatického navádění traktoru ve vinici

Hnidáka posílit technické oddělení o servisní techniky, instalovat motorovou brzdu a zavést informační systém.

náct tisíc položek. Určitě zajímavá je i TOP garance, ve spolupráci s Českou pojišťovnou umíme prodloužit záruku na námi dodávané stroje až na osm let. Zcela běžný je u nás výkup staré techniky protiúčtem, hojně využívaná je i péče o zákazníka, pokud jde o získávání dotací, zájezdy na výstavy, nebo výrobních závodů.“ (obr. 8) Na celkovém obratu firmy HM, s. r. o., se podílejí zemědělské stroje z 50 %, technika do vinic z 20 % a zbytek zaujímají technologie pro výrobu vína. K letošním úkolům hodonínské společnosti patří podle Františka

4 Cimbálová muzika Grajcar

Vinohradnictví

Vinařské provozy na klíč HM nabízí kompletní řešení vinařských provozů od příjmu hroznů až po plnění a etiketování lahví. Návštěvníci si prohlédli technologie společnosti WOTTLE – příjmové linky, pneumatické lisy, k vidění byl i hermeticky uzavřený lis umožňující lisování pod ochrannou atmosférou, oceněný Zlatou Salimou na Vinexu 2010, a především byla představena novinka v separaci hroznů Vario (obr. 6). Německý výrobce Romfil představil průřez v crossflow filtrech, kde nově vychází vstříc i menším vinařstvím s jednomodulovým filtrem. Očekávaný zájem vzbudil nový typ membrány s názvem GAS Contactor. Toto zařízení je schopno zvýšit obsah CO2 u bílých vín nebo naopak odebrat CO2 z vín červených a v neposlední řadě dokáže snížit i obsah alkoholu ve víně.

V oblasti zpracování kalů (a tedy zvýšení ekonomiky provozu) byl vystaven vakuový filtr Spadoni s jedinečným řešením přímého odčerpávání vyfiltrovaného vína z vnitřního prostoru filtru. Bez další oxidace.

Již tradiční spolupráce se společností Hobra Školník byla prezentována především v oblasti mikrofiltračních kolon a sanitačních stanic CIP. Propojení s plníicími linkami GAI a vzájemné řízení pomocí frekvenčního měniče usnadnilo podle očekávání instalaci i provoz obou technologií.

HM dodává kompletní systémy pro bezproblémový celoroční provoz s nepřetržitou servisní službou a TOP garancí s prodloužením záruky až na osm let.

V oboru řízeného kvašení vína a klimatizace prostorů prezentovala své služby firma F-control, dceřiná společnost HM, s. r. o.

F-control díky vlastním zkušeným zaměstnancům doplňuje komplexní služby pro vinařské provozy poskytované společností HM. Pro ukázku instalace a řízení byl vystaven malý funkční vinifikátor zapojený do okruhu s agregátem, který se dal ovlá-

(hm)

Foto archiv HM

5

8

Foto archiv HM

Foto archiv HM

6 Foto archiv HM

7

robce průmyslových kompresorů), OenoGala (laboratorní zařízení pro rozbor vín), Azelis (sanitace), Vinný dům (potřeby pro vinaře). V rámci dnů pro farmáře zde vystavovaly i společnosti Leasing Farmers (navigační systémy pro zemědělství), Shell (oleje a maziva) a výroba bioplynových stanic.

dat z dotykové obrazovky. Přestože je společnost F-control na trhu teprve prvním rokem, získala rychle dobré jméno u značné části zákazníků.

V letošním roce byla pro návštěvníky připravena i výstava dalších společností: Max reklama (výroba reklamy a propagačních předmětů), Granit (dodavatel náhradních dílů), Orlík Compressors (tradiční český vý-

Foto archiv HM

ne. Dále byla představena nová řada sklízečů hroznů GREGOIRE G8 v konfiguraci se separačním systémem Cleantech Vario (obr. 7). Jako další novinka pro české vinohradníky byl představen portálový nosič nářadí Bobard pro spony vinic do 2 m. První portálový nosič dodala společnost HM, s. r. o., do společnosti Vinselekt Michlovský, kde pracuje ve vinicích se sponem 120 cm.

Vinařský obzor (6/2011) 299

9

300

Vinařský obzor (6/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

XVII. kolokvium Mezinárodní pracovní skupiny pro ošetřování půdy a management kvality ve vinohradnictví

Foto archiv autora

V květnu 2011 se v jihotyrolském Eppanu konalo už XVII. kolokvium mezinárodní pracovní skupiny pro ošetřování půdy a management kvality ve vinohradnictví. Toto sdružení vinařských zemí Evropy bylo vytvořeno v roce 1976, jako mezinárodní pracovní skupina pro ozelenění ve vinohradnictví. Její první kolokvium se konalo v roce 1976 v kolébce ozelenění vinic, švýcarském Wädenswilu. Od té doby se pravidelně uskutečňují setkání vinohradníků v různých evropských vinařských zemích.

Vinařství Terlan

V rámci kolokvia v Jižním Tyrolsku proběhla série přednášek, prezentací posterů a odborných exkurzí do Výzkumného centra v Laimburgu a vinařských podniků.

Nejvýznamnější blok přednášek byl zaměřený na ozelenění vinic a jeho vliv na kvalitu hroznů. Ústředním tématem byl vztah mezi zvoleným typem ozelenění a obsahem asimilovatelného dusíku v hroznech. Význam asimilovatelného dusíku pro kvalitu vzrůstá a stává se velmi důležitým kvalitativním parametrem. Cílem ošetřo-

vání půdy ve vinici je dosáhnout optimálního obsahu asimilovatelného dusíku. Nízké a vysoké obsahy mají negativní vliv na aromatický charakter zejména u bílých vín.

Mnoho přednášek se zabývalo výsledky s typem ozelenění vytvořeným monokulturou travních druhů a poměrně vysokými dávkami aplikované dusíkaté výživy, která výrazně převyšovala i hodnoty povolené v IP, tzn. 50 kg N/ha. V takových vinicích byl také vysoký obsah asimilovatelného dusíku. Obsah asimilovatelného dusíku však

Foto archiv autora

dosahoval i takových hodnot, které mohou na kvalitu bílých vín působit negativně.

Hnojení dusíkem ve vinicích je proto stále nevyřešeným problémem. Podle některých zkušeností v Itálii, Rakousku a České republice se však ukazuje jako daleko vhodnější využívat rostliny, které jsou schopné poutat vzdušný dusík, a tímto způsobem optimalizovat výživu dusíkem ve vinicích.

Výběr vhodných ozeleňovacích směsí s podílem bobovitých rostlin a systém mulčování může vést k obohacení půdy o organickou hmotu a tím také o dusík. V některých případech může být potom možné při optimálním obsahu humusu v půdě a vhodném výběru ozeleňovací směsi a péči o půdu zcela vyloučit hnojení minerálním dusíkem.

Dalším tématem řešeným v přednáškách byly otázky vlivu výšky listové stěny na obsah asimilovatelného dusíku.

Rozmanitost ozelenění

vína z odrůd Solaris a Bronner. Werner Morandell zároveň projevil velký zájem o modré PIWI odrůdy z České republiky, které měl možnost ochutnat před několika lety v Lednici.

V rámci exkurze jsem navštívili vinařství Muri Gries, které je klášterním vinařstvím, a Kellerei Terlan. Ve vinařství Muri Gries byla dominantní vína z lokální odrůdy Lagrein, kterou vyrábějí několika různými způsoby od lehčího typu vína až po vína, která zrají dlouhodobě v dřevěných sudech.

Důležitým poznatkem i pro naše vinaře je

Foto archiv autora

Proti vadnutí hroznů je třeba postupovat prozatím spíše preventivními zásahy, tzn. nepřehnojovat vinice dusíkem, optimalizovat poměr K/Mg, případně regulovat násadu hroznů způsobem půlení hroznů, který je významný zejména pro modré odrůdy.

V rámci pobytu v Jižní Tyrolsku jsme navštívili vinařství Lieselehof, Wernera Morandella v Kalternu. Werner Morandell se zabývá pěstováním PIWI odrůd révy a má ve svém podniku sbírku asi 300 různých odrůd révy vinné z celého světa. V jeho vinici jsem také viděli, že vegetace je výrazně dopředu ve vztahu k České republice, což je způsobeno odlišnými klimatickými podmínkami, především vyšší průměrnou teplotou a počtem hodin slunečního svitu.

Měli jsem možnost ochutnat vynikající bílá

Vinice v Jižním Tyrolsku

Výzkumné centrum v Laimburgu

tvorba kupáží červených vín, tzn. že nemusí být všechna vína ze sudů „barrique“, ale může jít o kupáže sudů barrique a dřevěných sudů.

Na kolokviu také aktivně vystoupil doktorand ústavu vinohradnictví a vinařství Ing. Martin Sedláček s příspěvkem o mykorhize ve vinohradnictví a praktickými výsledky pokusu, které je založen ve vinicích ústavu vinohradnictví a vinařství. Dále náš ústav přispěl dvěma postery.

Foto archiv autora

J. L. Spring uváděl ve své přednášce velmi významný vliv délky listové stěny na obsah asimilovatelného dusíku. Při nižší listové stěny (60 cm) byl ve švýcarských podmínkách zjištěn vyšší obsah asimilovatelného dusíku než při vysoké listové stěně (140 cm).

Podobným tématem se zabýval také F. Hass z Laimburgu, Itálie, který zjistil, že vysoká listová stěna zcela bez zakracování letorostů poskytuje pravidelně vysoké hodnoty asimilovatelného dusíku.

Práce z listovou plochou keře se proto ukazuje jako významný faktor tvorby asimilovatelného dusíku a je třeba ji odzkoušet v našich klimatických podmínkách.

W. Renner z oblasti Steiermark se zabýval hodnocením vlivu odlistění zóny hroznů na kvalitu u odrůdy Sauvignon blanc. Při silném odlistění pozoroval bronzově zbarvenou slupku, která se v našich podmínkách vyskytuje u Chardonnay nebo Ryzlinku vlašského.

Další část přednášek byla věnována doposud neobjasněnému vadnutí hroznů.

M. Grieser v této souvislosti uvádí, že vadnutí může být způsobené více faktory: – stresové situace – vyvolané slunečním zářením, suchem, ozonem, – vzájemný vztah mezi podnoží a odrůdou, – endofytní organismy, – živiny– zásoba živin, rovnováha živin, – nízká zásoba draslíku v půdě a nevhodný poměr mezi K/Mg.

Vinařský obzor (6/2011) 301

Foto archiv autora

Vinohradnictví

Vinice v podniku Muri Gries

302

Vinařský obzor (6/2011)

Vinohradnictví

Návrat ke kořenům: den speciální vinohradnické techniky

1 Setkání hostů na předváděcím dni

Praktické ukázky mechanizačních prostředků proběhly přímo ve vinicích, které jsou na současné poměry zcela výjimečné především sponem výsadby. Šířka meziřadí se pohybuje kolem 1,1 m a v řádcích jsou

Foto R. Stávek

Akce se vedle významných osobností z oblasti vinohradnictví a vinařství prof. Ing. Viléma Krause, CSc., a doc. Ing. Miloše Michlovského, DrSc., zúčastnily desítky zástupců předních vinařských firem a diváků z řad vinohradnické veřejnosti (obr. 1).

V úvodním projevu pojednal prof. Kraus o historii pěstování révy vinné od dob římských provincií přes středověk až po současnost. Naznačil trendy ve vývoji pěstitelských tvarů, od nejstarších způsobů pěstování na stromech až po typy vysokého vedení, které se v našich podmínkách ve většině vinic využívají do současnosti. Každou z etap vývoje pak charakterizoval jejími zvláštnostmi, především pracností, ale také nároky na obdělávaní včetně používaného nářadí a v pozdějším období i používanou mechanizací.

Na jeho slova navázal doc. Michlovský, který se zaměřil na význam pojmu vinohradnické terroir. Tento termín označil jako komplex vzájemně spolupůsobících faktorů typických pro konkrétní lokalitu. Jedná se především o vhodné půdní a mikroklimatické podmínky, spon výsady, výběr vhodných odrůd, typ vedení a způsob ošetřování vinice.

Díky nim pak mohou vznikat osobitá vína nejvyšší kvality.

Foto R. Stávek

Dne 8. června uspořádala firma Vinselekt Michlovský ve svých vinicích v obci Přítluky ve spolupráci s firmami GARDEN Studio, AGROCAR a KIS plus předváděcí den speciální vinohradnické techniky. Celá akce nesla podtitul „Návrat ke kořenům” a byla zaměřena na nové vývojové trendy v oblasti vinohradnictví s důrazem na rostoucí význam pojmu terroir.

2 Pásový malotraktor se stáním a adaptérem pro osečkování

keře vysázeny ve vzdálenosti 0,8 m. Jeden hektar pěstitelské plochy je tak osázen téměř 11 000 keři na rozdíl od současného stavu, kdy počty keřů dosahují 3 500–4 000 ks.ha-1.

Podle doc. Michlovského je hlavní předností u takto zahuštěných výsadeb konkurence vznikající mezi kořeny sousedních keřů.

Ty jsou nuceny pronikat do větších hloubek a bohatě se větvit. Minerální látky obsažené v půdě jsou pak kořeny dopravovány do celého keře, mimo jiné i do hroznů, a příznivě tak ovlivňují jejich kvalitu.

Z pohledu pěstitelské praxe je u zahuštěných vinic s nízkými pěstitelskými tvary hlavním problémem mechanizované provádění jednotlivých pracovních operací. Úzké meziřadí neumožňuje nasazení standardní vinohradnické techniky.

Uplatnění tak mohou nacházet speciální typy pásových malotraktorů (obr. 2 a 3), které jsou doplněny o adaptéry pro provádění jednotlivých pracovních operací. Na této akci představila sortiment výrobků německé firmy NIKO společnost GARDEN Studio. Jedná se o stroje vybavené benzinovým motorem Briggs & Stratton o výkonu 16 kW nebo dieselovými motory Yanmar o výkonu 22 až 66 kW. Pojezdové ústrojí tvoří dvojice pryžových

Foto R. Stávek

3 Jednodušší verze s adaptérem pro mulčování, který má vlastní motorovou jednotku

bem pohonu kol. Stroje mají vysokou světlou výšku, která společně s nízko uloženým těžištěm zabezpečuje dobré jízdní vlastnosti i po nerovném nebo svažitém terénu. Svahová dostupnost činí až 45 °. Pohon přípojného nářadí bývá zabezpečován od vývodové hřídele, jejíž otáčky nejsou závislé na zařazeném rychlostním stupni.

Malotraktor AGRIA Taifun je vybaven dvouválcovým, čtyřtaktním motorem Briggs & Stratton o výkonu 13 nebo 17 kW. Malotraktor může být využíván jako mobilní nebo energetický prostředek využívaný pro nesení a pohon různých typů přípojného nářadí. Pro podmínky vinohradnických provozů se jedná především o mulčovače s vertikální i horizontální osou rotace a s pracovním záběrem 0,85–1,20 m, rotační brány pro kypření půdy v meziřadí s pracovním záběrem 0,50–1,20 m, rotační kypřič s pracovním záběrem 0,60–0,75 m a postřikovač.

4 Sortiment jednonápravových malotraktorů

Malotraktor RAPID Mondo je vybaven jednoválcovým čtyřtaktním motorem Subaru-Robin EX 27 s výkonem 6,6 kW. Velkou předností je navíc možnost otočení klečí až o 180 °, které umožní snadnější připojení některých adaptérů a jejich pohodlnější ovládání kráčející obsluhou.

Dále byl představen speciální portálový nosič nářadí dodávaný firmou HM Hodonín (obrázek viz str. 287) nebo také profesionální viniční traktor Holder (obr. 5).

Tuto vydařenou akci lze vedle samotné odborné stránky a ukázky moderních mechanizačních prostředků pro vinice vysazené v úzkých sponech vnímat především jako společenské setkání lidí se zájmem o moderní trendy ve vinohradnictví.

Patrik Burg, Přemysl Kulík Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky Foto R. Stávek

pásů o šířce 230–300 mm. Celková hmotnost strojů se pohybuje od 450 do 2 100 kg. Nižší celková hmotnost strojů v kombinaci s pásovými podvozky umožňuje snížení účinků kontaktních tlaků na půdu, které se pohybují na úrovni 0,07–0,157 kg.cm-2. Ovládání těchto strojů je výhradně hydraulické, což zajišťuje velmi dobrou manévrovatelnost. Předností těchto pásových malotraktorů je možnost připojení nářadí s hydraulickým pohonem, pohonem od vývodové hřídele nebo vlastního spalovacího motoru. Jedná se např. o adaptéry pro předřez, mulčovače, osečkovače, defoliátory, rozmetadla na minerální i organická hnojiva, rosiče, půdní vrtáky, ale i ložné korby určené pro transport materiálu, případně sklizňové operace.

Z dalších strojů byl vystavován traktor FENDT 936 Vario v kombinaci s rigolačním pluhem. Jedná se o zástupce nejvýkonnější řady traktorů tohoto výrobce s výkonem motoru 265 kW se vstřikováním Common-Rail a Vario převodovkou umožňující plynulou regulaci rychlosti v rozmezí 0,02 až 60,0 km.h-1.

Právě rigolace je podle doc. Michlovského považována ze jednu z hlavních pracovních operací, která je spojena s přípravou půdy na stanovišti před založením nových vinic s ohledem na využití vlivu terroir.

Předváděná souprava umožňuje zpracovávat půdu až do hloubky 1,0 m, což příznivě působí při rozrušení podorničních vrstev.

Kořeny révy pak mohou pronikat do větších hloubek, a lépe tak využít potenciál stanoviště. Tento stav navíc podporuje vzájemné promísení půdních horizontů, kdy se vyhnojená svrchní vrstva půdy dostává do spodních částí půdního profilu, zatímco podorniční, na živiny méně bohaté vrstvy jsou vynášeny do horních partií.

Zajímavým zpestřením byly rovněž jednonápravové malotraktory AGRIA a RAPID (obr. 4) vybavené hydrostatickým způso-

Foto R. Stávek

Vinařský obzor (6/2011) 303

Vinohradnictví

5 Profesionální viniční traktor značky Holder

304

Vinařský obzor (6/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Výživa a hnojení révy vinné – základ moderního vinohradnictví Přitom velká většina problémů s kvalitou vína je spojená právě se stavem živin v půdě a hnojením vinice. Nízký extrakt vín, vysoká kyselina, málo intenzivní a nevýrazná vůně vína, slabá plnost vína mají velmi často původ právě v půdě.

Výživa a hnojení révy vinné a optimální systém ošetřování půdy ve vinici jsou proto základem moderního vinohradnictví a musí být přizpůsobeny podmínkám stanoviště.

Pro výživu a hnojení révy vinné platí několik důležitých zásad, které je třeba respektovat: – Základní je příjem živin kořenovým systémem. Mimokořenová (listová) výživa působí pouze jako doplňková, anebo se používá při řešení akutního nedostatku mikroprvků.

– Velmi důležitý pro obsah a přijatelnost živin v půdě je obsah humusu. Optimální obsah humusu je pro lehké půdy nejnižší (1,5–1,9 %), pro střední půdy 1,8–2,4 % a těžké půdy 2,0–2,9 %.

Foto P. Pavloušek

Výživa hnojení révy vinné je často vinohradníky a vinaři podceňovaná a opomíjená.

Vinice s nekvalitní výživou na začátku zrání hroznů

Tabulka 1 Odběr makroprvků révou vinnou na rok a hektar (ořezané réví, listy a hrozny) při výnosu 10t/ha (Ruckenbauer a Ammam, 1984) kg/ha/rok Odrůda N

P 2O 5

K 2O

Ca

MgO

Veltlínské zelené

85,4

25,8

98,6

64,2

20,0

Rulandské bílé

59,0

17,7

63,3

36,6

8,7

Ryzlink rýnský

61,5

17,6

55,8

34,2

8,0

Ryzlink vlašský

75,4

19,7

88,9

49,6

15,2

Müller Thurgau

115,3

26,0

95,1

65,5

19,9

Tramín

86,7

21,0

94,2

45,3

12,6

Frankovka

68,9

19,2

73,0

53,4

12,8

Modrý Portugal

89,3

24,6

86,1

48,4

12,8

Rulandské modré

77,0

23,1

68,1

40,0

13,2

– Sorpční schopnost půdy je ovlivňována podílem jílovitých částic v půdě a také obsahem humusu. Jílovité částice v půdě vážou pozitivně nabité částice – kationty. Humus má schopnost vázat kationty i anionty.

– Dostupnost živin v půdě je závislá na hodnotě pH půdy.

Z pohledu výživy a hnojení révy vinné je třeba si uvědomit velmi důležitou zásadu.

Vše, co réva vinná během vegetačního období vytvoří, se musí vrátit zpět do půdy.

Díky této „recyklaci“ jednotlivých orgánů révy vinné se minimalizuje odčerpávání živin z vinice.

Odběr živin je také výraznou odrůdovou záležitostí. V sortimentu odrůd je proto

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Nedostatek draslíku patrný na listech v zóně hroznů

Nedostatek draslíku

Vinice ve stresu spojeném s výživou

Tabulka 2 Potřeba živin a jejich odběr révou vinnou v kg/ha (Müller, Walg, Lipps, 2008)

Živina

Roční příjem (potřeba)

Z toho podíl na listy a dřevo (zůstane ve vinici)

Z toho podíl na hrozny (odstraní se z vinice)

Odběr při zpětném vrácení výlisků

N

50–70

20–30

25–35

5–10

K 2O

50–90

15–30

30–60

12–24

P 2O5

11–23

2–8

8–13

3–5

MgO

14–20

8–15

4–5

3

CaO

50–70

45–60

5–10

5

Organické hnojivo

Jednotka

Tabulka 3 Odpady ze zpracování hroznů využitelné k hnojení révy vinné

Humus

N

P 2O 5

K 2O

MgO

t

330

8

3

13

1

25–40 na 3 roky

m3

150

3,5

1,3

5,8

0,4

50–85 na 3 roky

12

5

17

2

15–25 na 3 roky

Obsah v kg na jednotku

Doporučená dávka v jednotkách

Vinařský obzor (6/2011) 305

možné najít odrůdy s nižšími, ale také s velmi vysokými požadavky na výživu. Tuto skutečnost je možné zohlednit při samotném hnojení. Odběr živin z půdy se zvyšuje především v závislosti na výnosu. Výživa a hnojení by mělo být uzpůsobené výnosovým požadavkům vinice.

Skutečný odběr živin z vinice představují pouze hrozny, které se po sklizni odvezou ke zpracování. Listy a ořezané réví je vhodné ponechat ve vinici. Ořezané réví je třeba pomulčovat, aby mohlo docházet k postupnému rozkladu a zvyšování obsahu organické hmoty v půdě. Z vinice je bezpodmínečně nutné odstranit pouze části ořezaného starého dřeva, tzn. kmínky nebo kordonová ramena, která mohou být zdrojem houbových chorob, zejména choroby ESCA. Odběr živin, který je způsobený sklizní hroznů, je možné snížit, díky navrácení odpadu ze zpracování hroznů zpět do vinice.

To znamená, že výlisky a třapiny se buď samostatně, nebo ve formě biokompostu mohou vrátit zpět do vinice.

Matoliny jsou organickým hnojivem získaným při výrobě vína. Mohou se jako hnojiva používat čerstvé, nebo ještě výrazně častěji jako zkompostované. Kal získaný při odkalení moštu nebo čerstvé a filtrované kvasnice jsou důležitým zdrojem humusu.

Méně rozložená organická hnojiva se nesmí zapravovat hluboko do půdy. Při zapravení do větší hloubky, kde není dostatek vzduchu, nedochází k požadovanému rozkladu organické hmoty a mineralizaci. Po aplikaci organických hnojiv by se neměla půda často kultivovat, aby nedocházelo ke ztrátám humusu.

V moderním vinohradnictví je proto vhodné využívat „bezodpadové hospodaření“ a všechny části révového keře, které představuj odpad, ponechat ve vinici. Díky této organické hmotě dochází k přirozenému udržován půdní úrodnosti a pokrytí výživových potřeb révy. Aby však mohl tento prospěšný koloběh živin ve vinici fungovat, je potřeba, aby byla půda v optimálním výživovém stavu už před založením vinice.

Prvním předpokladem kvalitní výživy révy vinné je proto dostatečný obsah humusu v půdě, dobrá struktura půdy, která podporuje vývoj kvalitního kořenového systému, a navrácení všech organických zbytků na konci vegetace do zpět do půdy.

Matoliny Použitá literatura Kompostované matoliny

t

Kal z odkalení moštu

m3

70

5

0,3

3

0,1

10–20 na 1 rok

Kvasnice kapalné

m3

160

8

3

12

0,3

7–13 na 1 rok

t

320

16

6

24

0,7

3–7 na 1 rok

220

11

4

17

0,5

5–10 na 1 rok

Kvasnice filtrované m

3

Ruckenbauer, W., Amann, H., 1984: Untersuchungen über die Nährstoffaufnahme durch Reben unter den pannonischen Klimabedingungen Österreichs.

Mitteilungen Klosterneuburg, 34: 194–202.

Müller, E., Lipps, H. P., Walg, O., 2008: Weinbau.

Ulmer Verlag Stuttgart, 604 str.

306

Vinařský obzor (6/2011)

Vinařská technologie

Mojmír Baroň Hana Stárková Michal Kumšta Ústav vinohradnictví a vinařství, Mendelova univerzita v Brně

Kvalitativní srovnání vín z oblasti severní Itálie a jižní Moravy V letech 2009–2011 byla Bc. Hanou Stárkovou na Ústavu vinohradnictví a vinařství realizována zajímavá diplomová práce zabývající se srovnáním vín ze severozápadní Itálie a jižní Moravy. Obě země mají více než dvoutisíciletou historii v produkci a pěstování révy vinné, avšak charakter a ráz země, marketingová strategie a zásady a přesvědčení jednotlivých producentů se vždy promítnou v kvalitě a stylu vyrobených vín.

Vína, která se stala podkladem pro tuto práci, byla pořízena ze severozápadní Itálie, regionu Tridentsko – Horní Adiže, a Moravy, z podoblastí Velkopavlovické a Mikulovské. Volba oblastí byla provedena na základě důležitých faktorů, kterými jsou obdobné kontinentální podnebí, zeměpisná šířka (45,3 °–47 ° s. š., resp. 48,4 °–49,2 °), nadmořská výška (0–900 m n. m., resp.

100–600 m n. m.), půdní složení (vrstvy vápence, štěrkopísku, písčité, hlinité i jílovité půdy) a průměrné teploty pohybující se v rozmezí 21–24 °C. Rozhodující byl také výskyt podobných odrůd révy vinné pěstovaných jak na území Itálie, tak Moravy. Co největší podobnost charakterů jednotlivých odrůd, které z těchto regionů lze docílit, je základem pro objektivní posouzení kvalitativních vlastností vín, což bylo hlavním cílem práce.

Horní Adiže / Alto Adige Nejsevernější italský region (jižní Tyrolsko) je malým a dynamickým regionem, v němž je révou osázeno jen 5 030 ha. Nachází se mezi Lombardií, Venetem a hranicemi s Rakouskem. Klima je zde převážně horské, v zimě s velmi nízkými teplotami a častými sněhovými srážkami, ale s vysokým počtem slunečných dnů. Valle dell´Adige bylo od roku 1919 součástí Rakousko-Uherska. Nejvíce zde byla vysazena odrůda Schiava (Vernatsch). Z nově zavedených odrůd se dobře podařilo vyjádřit charakter regionu Chardonnay, Sauvignonu blanc, Pinotu bianco, Sylvánskému zelenému a Ryzlinku rýnskému. Dalším autentickým vyjádřením charakteru Valle dell´Adige je Tramín. V interpretaci této klasické aromatické odrůdy a oblasti Alto Adige vzniká korpulentní polosuché nebo lehce nasládlé víno se silnými ovocnými, květnatými či kořenitými tóny.

Z modrých odrůd jsou nejvíce pěstované

místní Schiava a Lagrein. Lagrein dává tmavá kouřová tělnatá vína bohatá na tříslovinu. V tomto regionu se velmi daří také odrůdě Pinot nero.

Velká část produkce vín se lahvuje pod etiketou DOC Alto Adige, avšak tato denominace si rezervuje některé speciální suboblastní značky konkrétně pro Lagrein z Gries, vína Schiava z Venice Santa Addalena, aromatická bílá vína z podalpských údolí Valle Isarco a Val Venostra a pro vína s výraznou mineralitou Pinot bianco a Sauvignon Blanc z Terlana. (Kindersley, 2006) Vína z této oblasti nesou v 98 % případů označení původu DOC, čímž se region řadí na první místo v Itálii. Označení původu pro vína DOC dell Alto Adige, Alto Adige a Lago di Caldaro patří k nejvýznamnějším. Na celkové produkci vín v Itálii se Region Alto Adige podílí 4,7 %. (Kindersley, 2006; www.vino-italiano.cz, 2011) Tridentsko / Trentino Rozprostírá se na spodní polovině Adige stejně jako na postranních údolích, která se táhnou k Lago di Garda a k Dolomitům. Jsou zde hluboká štěrková podloží, šedý slín a čedičové složení půd. DOC Trentino zahrnuje 18 odrůdových vín a několik cuvée z různých částí subregionů. Na produkci oblasti se z 80 % podílejí velká družstva, dalších 18 % patří soukromým stáčírnám a zbylá 2 % nezávislým pěstitelům. Mnozí soukromí pěstitelé se ale rozhodli používat místo DOC označení IGT Vigneti delle Dolomiti. Nejvysazovanější odrůdou regionu je Chardonnay, z něhož se velká část zpracovává na Trento DOC Metodo Classico. Víno, které je cenově dostupnou obdobou pravého šampaňského. Trentino je jediným skutečným italským producentem odrůdy Müller Thurgau, která je spojována s vysoko položenými vinohrady a je zdrojem řízných bílých vín

s náznakem grapefruitu. Z modrých odrůd se zde nejvíce pěstují Cabernet Sauvignon, Merlot a další místní odrůdy, z nichž nejvýznamnější je Teroldego. Ta dává tmavé suché korpulentní víno. Je pěstováno pouze v malé štěrkovité oblasti Valle dell´Adige zvané Campo Rotaliano a tvoří DOC Teroldego Rotaliano. Další místní modrou odrůdou je Marzemino. (Kindersley, 2006) Pozn.: DOC (Denominazione di Origine Controllata) = jakostní víno specifického, definovaného původu, podléhající kontrolám týkajícím se povolených odrůd, maximálních výnosů, obsahu alkoholu, školení a zrání vína.

IGT (Indicazione Geografica Tipica) = ekvivalent našeho zemského vína.

Materiál Tabulka 1 popisuje původ jednotlivých vzorků vín. Zmiňuje konkrétní vinařské podoblasti a obce. Jednotlivá vinařství, ve kterých byla vína vyrobena, nejsou z důvodu pozitivní či negativní reklamy zveřejněna. Záměrně byla vybrána vína pouze ročníku 2009 s maximální podobností. Moravská vína byla pořízena z podoblastí Velkopavlovické (MT, RB, TČ) a Mikulovské (SZ, RR, RŠ, CH, Sg, Ke, RM, Me, CS). Italská vína pochází z regionu Trentino (MT, SZ, RR, RŠ, CH, Sg, Ke, RM, Me, CS) a Alto Adige (RB, TČ).

Výsledky Analyzovaná vína byla podrobena senzorické analýze (sedm hodnotitelů s eliminací krajních hodnot). Obr. 1 ukazuje, že nejlépe hodnoceným vínem při senzorické analýze bylo Rulandské šedé z ČR, podoblasti Mikulovské, obce Valtice. Bylo zhodnoceno jako víno s odrůdovým charakterem, květnatými i ovocnými tóny, svěží kyselinou, harmonické a vyvážené (87,71 b.). Dalšími nejlépe hodnocenými víny byly Merlot (Mikulovsko,

Vinařská technologie

Tabulka 1 Charakteristika analyzovaných vzorků vín ČR

Itálie

Č. vz.

Odrůda

Označení

Č. vz.

Odrůda

Označení

1

MT

Jak.

2

MT

DOC

3

SZ

PS

4

SZ

DOC

5

RR

PS

6

RR

DOC

7

RB

Jak.

8

RB

IGT

9

RŠ

PS

10

RŠ

IGT

11

Ch

PS

12

Ch

DOC

13

Sg

VH

14

Sg

IGT

15

Ke

PS

16

Ke

DOC

17

TČ

VH

18

TČ

DOC

19

RM

VB

20

RM

DOC

21

Me

VB

22

Me

DOC

23

CS

PS

24

CS

DOC

Tabulka 2 Základní analytické charakteristiky vzorků vín

Odrůda

Obsah alkoholu [% obj.]

Volný SO2 [mg/l]

Titrovatelné kyseliny [g/l]

pH

Redukující cukry [g/l]

Původ

ČR

IT

ČR

IT

ČR

IT

ČR

IT

ČR

IT

MT

11,5

12,5

31,81

15,27

3,65

3,33

5,36

6,12

3,50

3,60

SZ

13,0

13,0

53,44

52,17

3,53

3,56

5,85

5,78

12,60

2,90

RR

13,0

12,5

43,26

44,54

3,22

3,11

6,73

7,35

3,30

3,40

RB

12,5

13,5

29,27

39,45

3,51

3,91

6,41

5,05

4,30

1,70

RŠ

13,0

12,0

57,26

17,81

3,41

3,79

6,87

6,18

3,90

1,90

CH

13,0

14,5

31,81

36,90

3,68

4,08

5,96

4,99

3,60

1,40

Sg

13,0

13,0

39,45

25,45

3,59

3,5

6,46

5,77

12,90

3,60

Ke

11,5

14,0

33,08

55,99

3,45

3,34

5,39

6,09

11,40

6,10

TČ

14,0

15,0

35,63

12,72

3,87

3,87

4,84

4,96

8,80

6,80

RM

14,5

13,0

39,45

35,63

4,19

3,76

5,36

4,87

3,80

2,70

Me

14,5

12,5

53,44

52,17

4,02

3,62

4,69

4,75

4,80

4,40

CS

13,0

12,5

71,26

54,72

3,54

3,80

4,89

5,10

8,10

4,90

Průměr

13,04

13,17

43,26

36,90

3,60

3,64

5,73

5,58

6,75

3,62

Obr. 1 Výsledky senzorického hodnocení

90

85

80 Body

Popice) s 86,29 body a Kerner (Trentino, Varna) s 85,43 body. Nejhůře byl ohodnocen Tramín červený (68,86 b.) pocházející z italské provincie Alto Adige, obce Caldaro. Víno bylo nečisté ve vůni i v chuti. Převažovaly oxidativní, přezrálé tóny, zadušený charakter. Dále také Chardonnay (Trentino, Lavis) se 73,57 body a Rulandské šedé (Trentino, Lasino) se 71,86 body. (obr. 1: Výsledky senzorického hodnocení) Dále byla vína podrobena základním chemickým rozborům. V tabulce 2 jsou uvedeny výsledky základních analytických hodnot vín, jako jsou pH, obsah veškerých titrovatelných kyselin (g/L), obsah volného SO2 (kg.l-1) a zbytkový cukr (g/L). Pravdivost obsahu alkoholu v % obj. byla předpokládána na etiketách jednotlivých produktů. Maximální hodnoty jsou vyznačeny červeně, minimální zeleně.

V poslední řadě byla vína podrobena rozborům vyjadřující antioxidační charakteristiky. Nejdůležitější dvě z nich jsou ukázány v krabicových grafech 2 a 3. Obrázek 2a znázorňuje celkový obsah fenolických látek (Folin-Ciocalteu metoda) v moravských a italských bílých vínech. Z obrázku 2a lze vyčíst, že se průměrná hodnota celkového obsahu fenolických látek u moravských vín pohybovala kolem 326 kg.l-1, u italských asi 331 kg.l-1. Dále z něj vyplývá, že moravská vína mají podstatně vyšší variabilitu naměřených hodnot než vína italská. Lze se tedy u moravských vín setkat s velmi širokou škálou hodnot celkového obsahu fenolických látek. Obrázek 2b znázorňuje celkový obsah fenolických látek v moravských a italských červených vínech. Průměrná hodnota celkového obsahu fenolických látek činila 3 274 kg.l-1 (Morava) a 1 942 kg.l-1 (Itálie). Hodnoty celkového množství fenolických sloučenin jsou u červených moravských vín výrazně vyšší, než u vín italských. Pro přesnější vyhodnocení a závěry by byl nutný vyšší počet vzorků vín.

Obrázek 3a znázorňuje antiradikálovou aktivitu u moravských a italských bílých vín.

Průměrná antiradikálová aktivita u moravských bílých vín činila 40,28 kg.l-1 (standard – kyselina galová), u italských 46,16 kg.l-1.

Obrázek 3b znázorňuje hodnoty antiradikálové aktivity u moravských a italských červených vín. U moravských vín je prokázána nižší variabilita naměřených hodnot než u vín italských. Obrázek 3b ukazuje celkově vyšší hodnoty antiradikálové aktivity u moravských vín.

Obr. 3a, 3b: Antiradikálová aktivita u sledovaných a – bílých vín (vlevo), b – červených vín (vpravo)

Vinařský obzor (6/2011) 307

75

70

Diskuze 65

Základní analytické hodnoty Hodnoty pH vín v obou zemích byly v průměrech téměř identické. V moravských vínech bylo naměřeno 3,60, v italských 3,64.

MT

SZ

RR

RB

RŠ

Ch

Sg

Odrůdy Morava

Itálie

Ke

TČ

RM

Me

CS

308

Vinařský obzor (6/2011)

Vinařská technologie

Obr. 2a, 2b Suma fenolických látek u sledovaných a – bílých vín (vlevo), b – červených vín (vpravo)

440

4 000

420 400

3 500

380 3 000 Mg/l (GA)

Mg/l (GA)

360 340 320 300 280

2 500 2 000

260 240

1 500

220 1 000

200 Morava Průměr

Morava

Itálie

Itálie

Průměr ±1,96*SmOdch

Průměr ±SmOdch

Obr. 3a, 3b Antiradikálová aktivita u sledovaných a – bílých vín (vlevo), b – červených vín (vpravo)

70

1 000

65

900

60

800 700 Mg/l (GA)

Mg/l (GA)

55 50 45 40

600 500 400

35 30

300

25

200

20

100 Morava Průměr

Itálie

Průměr ±SmOdch

Morava

Itálie

Průměr ±1,96*SmOdch

Naměřené hodnoty pH jsou považovány za mírně zvýšené a jsou chápány nejen jako důsledek projevu charakteru ročníku 2009, ale také jako důsledek možného provedení technologických postupů, jako je například biologické odbourávání kyselin u někte-

rých italských vín – SZ, RB, Ch. Zvýšené hodnoty pH by mohly být přisuzovány také možnému provedení odkyselování vín pomocí uhličitanu vápenatého, avšak vzhledem k charakteru ročníku 2009 se jeho použití nepředpokládá.

Problémy kvašení vín Autor: Robert Steidl • ISBN 80-903201-3-9, cca 74 stran, formát A5 Kniha se zabývá praktickými možnostmi řešení problémů při kvašení, jejich příčinami, možnostmi předcházení a případným odstraňováním následků nežádoucího kvašení. Díky kvalitnímu překladu bude jistě nezbytnou pomůckou českých a moravských vinařů.

168 Kč (včetně DPH)

»

Obsah zbytkového cukru byl vyšší u moravských producentů – 6,75 oproti 3,62 g/l.

U italských vín byla naměřena nejvyšší koncentrace zbytkového cukru u odrůdy Tramín červený DOC (6,8 g/l). Z toho lze obecně tvrdit, že i ve velmi teplých ročnících se v porovnávané italské oblasti pijí téměř dvojnásobně sušší vína, než je tomu u nás.

Apelační systém používaný v italských podoblastech v žádné své úrovni blíže nespecifikuje minimální či maximální hodnoty obsahu zbytkového cukru.

Průměrný obsah alkoholu činil u moravských a italských vín 13,0 % obj. a 13,2 % obj. Hodnoty obsahu volného SO2 byly velmi různorodé. Nejvyšší obsah byl naměřen u moravských vín Cabernet Sauvignon (71,26 kg.l-1), Rulandské šedé (57,26 kg.l-1) a Kerner (55,99 kg.l-1), nejnižší naopak u italských vín, a to Tramín červený (12,72 kg.l-1), Müller Thurgau (15,27 kg.l-1) a Rulandské šedé (17,81 kg.l-1). Mezní hodnoty pro obsah volného SO2 nejsou stanoveny (vyhláška č. 323/2004 Sb.), a proto lze říci, že zjištěné obsahy volného SO2 byly v souladu s limity obsahu siřičitanů uvedenými v nařízení Komise (ES) č. 606/2009.

Na druhou stranu však zmíněná italská vína s nízkou hladinou volného SO2 bylo již možné označit za unavená a oxidativní, což se odrazilo také v jejich senzorickém ohodnocení.

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Antioxidační charakteristiky Antioxidační látky ve víně patří do skupiny polyfenolů. Polyfenoly jsou nejdůležitější fytosloučeniny v hroznech pro svou vysokou biologickou aktivitu a zdraví prospěšné vlastnosti. Mezi ně patří například inhibice některých degenerativních onemocnění (kardiovaskulární choroby, některé typy rakoviny), snížení stavu stresu apod. Fenolické látky se rozdělují na nízkomolekulární (fenolové kyseliny, flavonoidy: stilbeny, anthokyany, flavanoly a další) a vysokomolekulární, které vznikají jejich kondenzací.

Celkový obsah polyfenolů závisí na odrůdě, půdním složení, klimatu, agrotechnice a intenzitě výskytu patogenů. Vyskytují se ve slupce, dužině a semenech bobule, do vína se uvolňují nejvíce v průběhu macerace (Xia a kol., 2010; Ribéreau-Gayon, 2006).

Na základě zjištěných průměrných hodnot celkového obsahu fenolických sloučenin u bílých vín lze říci, že italská a moravská vína jich obsahují v podstatě stejně.

Průměrné hodnoty činily 325,56 kg.l-1 (Morava) a 331,11 kg.l-1 (Itálie). Podle statistického vyhodnocení měla italská vína nižší variabilitu dat, a proto u většiny z nich můžeme předpokládat celkový obsah fenolických látek v intervalu 300–360 kg.l-1, zatímco u moravských vín s širokým rozpětím koncentrací celkových fenolických látek můžeme najít vína jak s velmi vysokou koncentrací, tak i velmi nízkou. U červených vín byly naměřeny průměrné hodnoty cel-

Vinařská technologie / Inzerce

kového obsahu fenolických sloučenin 3 274 kg.l-1 (Morava) a 1 942 kg.l-1 (Itálie).

Toto zjištění bylo velmi překvapivé. Rozdíl v celkovém obsahu fenolických sloučenin mohl být zapříčiněn několika faktory, například rozdílnými úhrny srážek vyskytujících se v určitém období v daných podoblastech a provinciích. S tím souvisí i další faktor, a to zvýšená produkce fytoalexinů v důsledku možného silnějšího působení nepříznivých vlivů (UV záření, poškození či napadení patogeny apod.). Na území ČR byly letní měsíce srážkově poměrně bohaté, v červnu a červenci spadlo v průměrném úhrnu více než 230 mm (Morava). To mělo za následek zvýšení výskytu a šíření zejména plísně révové (Divišová a kol., 2010). Výsledky také potvrdily závislost tvorby fenolických látek na projevu charakteru odrůdy (Kondrashov a kol., 2008).

Například u moravského a italského vzorku vína odrůdy Rulandské modré byla naměřena nejnižší koncentrace celkového obsahu fenolických sloučenin, a to 2 963 kg.l-1 (Morava) a 1 455 kg.l-1 (Itálie).

Stejně tak i nejvyšší hodnoty byly naměřeny pouze u jedné odrůdy moravského a italského červeného vína, a to Cabernet Sauvignon. Bohužel byl počet vzorků červených vín pro vyvození dalších závěrů příliš nízký.

Vinařský obzor (6/2011) 309

Červené víno je v potravinářství považováno za silný antioxidant, který obsahuje mnoho bioaktivních látek jako například polyfenoly, minerály a vitaminy. Kondrashov a kol., 2008 uvádí zjištění silné korelační závislosti antioxidační kapacity na obsahu celkových fenolických látek a stejně tak na odrůdovém charakteru vína. Tyto závěry potvrzují i námi naměřené hodnoty antiradikálové aktivity a celkového obsahu fenolických látek. Při vzájemném srovnání jejich hodnot je pozorována závislost mezi těmito antioxidačními charakteristikami.

nižší množství volného SO2 v těchto vínech.

Měření antioxidačních charakteristik rozkrylo podobnosti v bílých vínech a zásadní rozdíly ve vínech červených, u kterých byly hodnoty z Moravy značně vyšší, a zkoumaná vína tak lze označit za bohatší na zdraví prospěšné látky.

Závěr Porovnávaná vína ze severozápadní Itálie, regionu Tridentsko – Horní Adiže, a Moravy, z podoblastí Velkopavlovické a Mikulovské, vykazovala senzoricky velmi podobný charakter. V podobných, teplých ročnících, jako byl bezesporu 2009, by bylo možné doporučit moravským producentům včasnější sběr hroznů. Většina vín se totiž již po roce jevila prázdným, fádním a přezrálým dojmem, což není pro vína ze severní vinařské zóny úplně typické. Navíc průměrný obsah 13,04 % obj. alkoholu mluví za vše a v kombinaci s vyšším zbytkovým cukrem se vína jevila jako velmi těžká. Italská vína byla dosti podobná, sušší, ale často již na hranici oxidace. To následně potvrdilo také obecně

Divišová, E., Bublíková, L. Situační a výhledová zpráva: Réva vinná a víno, Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2010, 92s. ISBN 97880-7084-895-1.

Kindersley, D. Vína světa. Bratislava: Slovart, s. r. o., 2006, 688s. ISBN 80-7209-853-5.

Kondrashov, A. a kol. The key role of grape variety for antioxidant capacity of red wines. e-SPEN, the European e-Journal of Clinical Nutrition and Metabolism, 2009, pp. 41–46.

Ribéreau-Gayon, P., Glories, Y., Maujean, A., Dubourdieu, D. Handbook of Enology. Volume 1: The Microbiology of Wine and Vinification. 2nd Edition. John Wiley & Sons, Ltd., 2006. ISBN: 0-47001037-1.

Xia, E. a kol. Biological Activities of Polyphenols from Grapes. International Journal of Molecular Sciences, 2010, pp. 644–646. www.vino-italiano.cz/informace/o-italii/trentino-alto-adige (stav k 7. 5. 2011)

Použitá literatura

310

Vinařský obzor (6/2011)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Zařízení pro regulaci teploty a vlhkosti ve vinařských provozech

Foto archiv autorů

Kvalitní vína vyžadují v řadě případů určitý časový úsek k procesu zrání, při němž dochází k harmonizaci mezi chuťovými a aromatickými složkami. Celý proces proto vyžaduje dodržení konstantní teploty a vlhkosti vzduchu, kterého je dosaženo vlastní stavbou i používanými technickými zařízeními.

U vinařských provozů, které disponují standardními sklepy s klenbovou konstrukcí, mohou být jejich prostory využívány ke skladování nalahvovaného vína. V řadě případů však ani tyto sklepy nejsou zárukou pro bezproblémové zrání vína v důsledku teplotních výkyvů nebo vysoké vlhkosti vzduchu.

Z pohledu vzdušné vlhkosti lze za optimum považovat hodnoty v rozmezí 50–70 %. Skladovací kapacity se zvýšenou vlhkostí vzduchu (nad 70 %), příp. kondenzací vody představují vážné riziko zejména

1 Mobilní odvlhčovač vzduchu

Foto archiv autorů

Víno představuje přírodní produkt, jehož výsledná kvalita je, vedle kvality hroznů a technologie jejich zpracování, ovlivněná také podmínkami skladování. Rozhodující roli sehrává především teplota a vzdušná vlhkost. Udržení těchto parametrů v optimálním režimu je u moderních vinařských provozů zabezpečováno pomocí ventilačních a klimatizačních systémů, odvlhčovacích jednotek apod.

2 Schéma kompresorového chladicího oběhu

z pohledu možného nevratného poškození etiket. To spočívá v jejich rozmočení, zvlnění, nebo dokonce zaplesnivění. Obdobná je také situace u korkových uzávěrů, které mohou být v důsledku vysoké vzdušné vlhkosti poškozeny. Naopak v prostorách s nízkou vzdušnou vlhkostí (pod 50 %) dochází k sesychání korkových uzávěrů, a v některých případech dokonce k nežadoucí výměně vodních par mezi nalahvovaným vínem a okolním prostředím. Při používaní dřevěných sudů pro zrání vína dochází při vyšších vlhkostech ke zvýšenému výskytu plísní na jejich povrchu.

Pro snížení vzdušné vlhkosti je možné skladovací kapacity vybavit odvlhčovači vzduchu. Jsou vyráběny jako mobilní (obr. 1) nebo stacionární jednotky s výkonem odpovídajícím velikosti skladovacích kapacit.

Principem jejich činnosti je nasávání vzduchu pomocí vestavěného ventilátoru přes chlazený výparník. Vlhkost obsažená ve vzduchu vytváří na výparníku námrazu, která se nechává v pravidelných intervalech odtávat. Odmražená voda následně odkapává do sběrné nádržky nebo je odváděna potrubím, někdy čerpadlem do kanalizace. Spíše výjimečně je potřebné vlhkost zvyšovat. Za tímto účelem lze využívat vlhčení podlahy nebo provádět zvlhčování pomocí zvlhčovačů.

Z hlediska regulace teploty vzduchu se jedná o snížení nebo udržení její požadované úrovně. Řešení představují výkonné ventilační systémy, častěji však mobilní nebo stacionární klimatizační jednotky. Tyto systémy jsou v současnosti využívány v převážné většině moderních vinařských provozů, u kterých je výrobní i skladovací proces

3 Schéma kompresorového oběhu s reverzním ventilem

Skvělá hudba pro Vaše vinice • nová WG formulace • systémová účinnost • široké spektrum chorob: peronospora, botrytida, bílá hniloba, červená spála, černá skvrnitost • preventivní, kurativní a eradikativní (antisporulační) působení proti peronospoře • ekonomické dávkování dle druhu choroby a vývojové fáze révy • zařazení v IP www.bayercropscience.cz

prostoru. Chladivo o nízké teplotě a nízkém tlaku dále postupuje do výparníku, který odebírá teplo z okolního vzduchu přiváděného ventilátorem. Na stěnách výparníku se kapalné chladivo odpařuje a odnímá teplo okolnímu vzduchu. Z výparníku odchází chladivo v plynném stavu o nízkém tlaku a nízké teplotě. Potrubím je dopraveno inzerce©

ochlazován venkovním vzduchem za pomocí ventilátoru. Chladivu je tak odebíráno teplo a dochází k jeho kondenzaci. Za kondenzátorem je chladivo již v kapalném stavu a potrubím se přivádí do vnitřní jednotky. Zde prochází škrticím ventilem, který snižuje tlak chladiva. Teplota chladiva se prudce sníží až pod teplotu chlazeného inzerce©

soustředěn do nadzemních hal s izolačním opláštěním. voda, Konstrukčně jednodušší, ale méně účinné jsou výkonné ventilační systémy. Z konstrukčního hlediska jsou tvořeny výkonným ventilátorem, který je umístněn v potrubí spojujícím vnitřní prostor haly s vnějším prostředím. Z haly je pomocí ventilátoru odsáván ohřátý vzduch a z vnějšího prostředí je přisáván vzduch chladnější, který ovlivňuje teplotu, příp. i vlhkost vzduchu uvnitř haly. Systém je účinný zejména v chladnějších částech roku nebo v nočních hodinách, kdy je přiváděný vzduch chladnější. Přesné nastavení teploty a vlhkosti je u tohoto systému prakticky nemožné, a v praxi je proto nejčastěji využíván v době kvašení, kdy slouží k ochlazování i k odvodu oxidu uhličitého.

Klimatizace představuje proces, při kterém je ve skladovacích kapacitách udržována požadovaná teplota a vlhkost. Moderní klimatizační jednotky mohou vzduch v halách chladit, ohřívat, odvlhčovat nebo filtrovat.

U chladicích systémů se dnes uplatňuje především kompresorový chladicí oběh (obr. 2). Jeho principem je stlačení studených par chladiva o nízkém tlaku v kompresoru umístěném ve venkovní jednotce.

Z kompresoru vystupuje chladivo o vysokém tlaku a teplotě, je přiváděno do tepelného výměníku (kondenzátoru), který je

Vinařský obzor (6/2011) 311

Foto archiv autorů

Vinařská technologie / Inzerce

Vinařská technologie

Foto archiv autorů

Vinařský obzor (6/2011)

Foto archiv autorů

312

4 Výparník klimatizační jednotky

z vnitřní jednotky zpět do venkovní jednotky ke kompresoru, který ho opětovně stlačí a celý cyklus se opakuje.

Poměrně časté je používání klimatizačních jednotek, které umí vzduch nejen chladit, ale také ohřívat (obr. 3). Tyto systémy nacházejí uplatnění zejména u hal, kde v průběhu zimních měsíců hrozí pokles teploty pod bod mrazu, a u skladovaných vín tak mohou vznikat krystalické zákaly. Využití nachází také u technologií spojených s jablečno-mléčnou fermetací. Vnější části těchto jednotek jsou vybaveny čtyřcestným (reverzním) ventilem, který umožňuje změnu průtoku chladiva mezi vnitřní a vnější jednotkou. Princip je podobný jako při chlazení, ale chladivo proudí v opačném směru. Do výměníku vnitřní jednotky přichází stlačené horké chladivo a vzduch v místnosti se ohřívá. Při tomto způsobu ohřevu vzduchu dochází k úspoře až kolem 50 % energie v porovnání se standardními typy topných systémů.

Výparníky klimatizačních jednotek a vzduchový filtr se zpravidla umísťují na stěny nebo na stropy skladovacího prostoru (obr. 4). Venkovní jednotky (kondenzační jednotky) obsahující kompresor, ventilátor a kondenzátor bývají umístěny na vnějších stěnách nebo na střešních konstrukcích hal, případně jako samostatně stojící vedle objektu až do vzdálenosti 25 m (obr. 5).

Chladicím médiem byla v minulosti většinou solanka (např. CaCl2) a chladivo R22, které jsou dnes nahrazovány ekologicky přijatelnějšími chladivy R410a, R 134a a R407c. Číselné označení zohledňuje složení chladiva a poměr jednotlivých složek.

5 Schéma možného umístění výparníků a kondenzačních jednotek

Klimatizační jednotky jsou dodávány na trh v několika provedeních. Nejjednodušší variantu představují mobilní klimatizační jednotky, dále tzv. okenní klimatizace (vnitřní a venkovní jednotka je spojena v jeden celek, chladicí výkon je až 10 kW) a klimatizace typu „SPLIT“ s oddělenou vnitřní a venkovní jednotkou.

Z ekonomického hlediska jsou při využívání klimatizačních jednotek důležité dostatečné tepelně izolační vlastnosti hal.

Na opláštění a stropní konstrukci by proto měly být přednostně využity materiály se součinitelem prostupu tepla (minimálně k=0,236 W.m-2.K-1). Při horším stupni izolace dochází k velkým teplotním ztrátám a problémům s kondenzací vody.

Instalace klimatizačních jednotek musí splňovat příslušné elektroinstalační a bezpečnostní normy. Důležitá je zejména elektroinstalační kabeláž k ovládání a napájení jednotek ve vlhkotěsném provedení, správné provedení a izolace otvorů pro instalaci potrubí chladicího okruhu a možnost napojení jednotek na kanalizaci pro odvod kondenzátu. Samozřejmou součástí moderních klimatizačních jednotek je elektronická regulace s možností programování pro dosažení požadované teploty (většinou v roz-

Tabulka 1 Orientační hodnoty objemu klimatizovaného prostoru a výkon motoru kompresoru klimatizační jednotky Objem klimatizovaného prostoru (m3)

Výkon motoru kompresoru klimatizační jednotky (kW)

do 50

2,0

50–100

2,0–4,0

100–170

4,0–7,0

nad 170

nad 7,0 kW

mezí 5–22 °C). Klimatizační jednotka se dimenzuje pro užitný objem klimatizovaného prostoru. V tab. 1 jsou uvedeny orientační hodnoty výkonu motoru kompresoru klimatizační jednotky (kW) pro příslušný objem klimatizovaného prostoru (m3).

Dostatečně výkonná jednotka je zpravidla schopná klimatizovat halu o užitném objemu 50–300 (500) m3.

Moderní klimatizace mohou být v současnosti využívány také k filtraci vzduchu.

Ta bývá řešena zpravidla jako vícestupňová kombinovaná s UV sterilizační lampou pro zabezpečení bakteriálně stabilního prostředí bez pachů a prachových částic.

Klimatizační jednotky představují progresivní zařízení využívaná v řadě vinařských provozů, kde napomáhají udržení optimálních teplotních a vlhkostních podmínek. Jejich zavádění je vedle konstrukční a energetické náročnosti podmíněno také cenovou úrovní. Ta se v současnosti běžně pohybuje od 40 000 do 100 000 Kč.

Provozovatel musí zvažovat všechny technické možnosti regulace prostředí už při výstavbě skladovacích i technologických kapacit. Návrh vychází z technologických požadavků a dispozičních možností vinařského provozu.

Provozy, kde je možné zajistit požadované parametry teploty a vlhkosti v technologických i ve skladovacích prostorech, vytvářejí předpoklady pro dosažení stabilně kvalitní produkce i při citelných výkyvech podmínek v jednotlivých letech.

Cross-Flow for Wine Věděli jste, co všechno s našim crossflow filtrem dokážete vyřešit?

Mošt Víno

Sekt

Zastavení fermentace

Choroby vína

Využijte až 50% finanční podpory z fondu na podporu investic.

O podporu můžete zažádat do 31. 8. 2011 na SZIF. Rádi vám poskytneme detailní informace o našich filtrech na telefonu +420 518 372 134

314

Vinařský obzor (6/2011)

Vinařská technologie

Ondřej Mikeš Odbor kontroly, laboratoří a certifikace, Ústřední inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce

Zasedání orgánů OIV v Paříži – březen 2011 (expertní skupina Technologie) Jako každý rok se také i letos v březnu uskutečnil v Paříži čtrnáctidenní „maraton“ jednání expertních skupin OIV, kterých se zúčastnili i zástupci ČR. Konkrétně bych shrnul obsah jednání v expertní skupině Technologie (TECHNO), které se uskutečnilo 19. března.

Zúčastněným byly připomenuty rezoluce Komise II pro enologii (OENO) přijaté valným shromážděním OIV v červnu 2010 v gruzínském Tbilisi týkající se expertní skupiny Technologie, jako např. acidifikace moštů a vín elektromembránami nebo použití separačních technik při ošetření moštů a vín. Veškeré rezoluce jsou k nalezení na stránkách OIV (www.oiv.int) v sekci „Resolutions“.

Níže uvádím výběr projednávaných rezolucí v etapě 6 a v etapě 4 připomínkování a zcela nové návrhy rezolucí, které budou ve skupině Technologie v sedmi etapách teprve připomínkovány. Zmiňované dokumenty a rezoluce jsou většinou u mne k dispozici, případným zájemcům mohu dokumenty poskytnout na vyžádání.

Přehled návrhů rezolucí v etapě 6 1/ Procedura pro přezkoumání návrhu nové enologické praktiky, změny stávající nebo její zrušení (CII/CST/07/356). Ke každému novému návrhu enologické praktiky nebo modifikace či návrhu na zrušení praktiky bude ze strany OIV žádáno vyplnění příslušného evaluačního formuláře. Souběžně se ukládá jednoletá zkušební lhůta po přijetí této rezoluce. Jedná se o způsob jakési autokontroly prací OIV v oblasti enologických praktik. Zvažuje se, že by byl podobný systém autokontroly využíván i v jiných oblastech OIV. 2/ Prevence minimalizace kontaminantů (CII/TECHNO/08/362). Rezoluce navrhuje vložit do publikace OIV (International Code of Practices) doporučení a základní způsoby prevence, resp. minimalizace kontaminantů ve vinařství.

3/ Vodítka pro kontrolu obsahu biogenních aminů v moštu a ve víně (CST/08/ /369). Návrh rezoluce uvádí obecné zásady, resp. vodítka pro vinohradnictví, sklizeň a výrobu vína zpracovaná na základě dlouholetých vědeckých výzkumů v této oblasti.

4/ Modifikace definice „demi-sec“ (CII/ /TECHNO/09/415). Definice OIV slovního označení obsahu cukru na etiketě prochází revizemi. Návrh rezoluce dává definici kategorie „polosuché“ v obsahu kyselin do plného souladu s evropskými předpisy (nař. Komise (ES) č. 607/2009).

5/ Čiření moštu a vína proteinovým extraktem z kvasnic (CII/TECHNO/09/ /416 a 417). Technika je navrhována za účelem snížení zákalu a obsahu taninů ve víně a v moštu (bílé nebo rosé mošty) nebo zlepšení filtrovatelnosti. V moštu lze navíc techniku použít ke snížení herbálních tónů. Maximální dávka byla doporučena na 60 g/hl pro červená vína, 30 g/hl pro bílá vína a 30g/hl pro mošty.

6/ Modifikace dokumentu o ošetření vína dimethyldikarbonátem (DMDC) (CII/TECHNO/09/421). Rezoluce doplňuje rezoluci OENO 5/2001 týkající se ošetření vína pomocí DMDC vedoucího k mikrobiologické stabilizaci vína obsahujícího zkvasitelné cukry a jako prevence před nežádoucím rozvojem kvasinek a mléčných bakterií. Navrhovaným cílem techniky by měla být chemická sterilizace sladkých vín v co nejkratším čase před lahvováním. Limit pro DMDC je dán obecným limitem na metanol stanoveným předpisy OIV. 7/ Částečná dealkoholizace vína (CII/ /TECHNO/08/394). Rezoluce odráží současné problémy a trendy ve vinařství. Jižní státy produkují čím dál více vín s vyšším obsahem alkoholu, spotřebitelé poptávají vína spíše standardně alkoholická a moderně i vína s redukovaným obsahem alkoholu. Jedná se o velmi politicky problematickou a diskutovanou rezoluci navrhující modifikaci současné rezoluce OENO 10/2004, zejména doplněním konkrétních technik u této praktiky (destilace, membránové techniky nebo částečná vakuová evaporace) a návrhem úplného uvolnění limitu za předpokladu respektování minimálních limitů alkoholu v produktech daných definicemi OIV. Člen-

ské státy byly politicky rozděleny, státy jako Německo a Rakousko požadují ponechat limit 2 % obj. alkoholu vína pro dealkoholizaci. Státy jako Itálie a Španělsko požadují naopak zcela limit uvolnit. Řecko a Německo navíc upozorňují na nutnost nejdříve definovat jednotlivé produkty vzniklé dealkoholizací, byť jen částečnou nebo jdoucí pod základní limit pro obsah alkoholu ve víně nebo až k úplné dealkoholizaci. ČR dlouhodobě zastává požadavek harmonizace limitů OIV s limity danými evropskými předpisy, rovněž vyvstává možný problém v základních definicích vína v OIV a předpisech EU. Patovou situaci se OIV rozhodla vyřešit rozdělením rezoluce o dealkoholizaci na dvě – na „korekci“ zvýšeného obsahu alkoholu (po diskuzi se navrhuje limit 20% snížení obsahu alkoholu vína) a dealkoholizaci omezenou pouze minimálním obsahem alkoholu pro příslušné produkty definované OIV a umožňující jít teoreticky až do 0 % obj. alkoholu. OIV již řeší definice produktů se sníženým obsahem alkoholu, potažmo zcela dealkoholizovaných.

Přehled návrhů rezolucí v etapě 4 8/ Snížení obsahu cukru v moštu – obecný dokument (OENO-TECHNO 10-450 A).

Jedná se o úpravu moštu membránovými technikami s cílem získání moštu se sníženým obsahem cukru a tím i výroby vína s nižším obsahem alkoholu. Německo požaduje, aby byla tato praktika limitovaná, jelikož je doprovázena výrazným snížením objemu moštu a možnou ztrátou dalších látek přítomných v moštu. Některé státy jako např.

Argentina považují rezoluci spíše za nepovolenou praktiku. Jedná se však o obecný dokument rozvíjející problematiku v souvisejících návrzích. Návrh rezoluce Snížení obsahu cukru v moštu pomocí membránových technik (OENO-TECHNO 10-450 B) je rovněž problematický z pohledu limitů a bude záležet, jak dopadne diskuze o limitech v případě dealkoholizace. Podle Německa je

10/ Použití kationt-výměnných pryskyřic pro acidifikaci moštu a vína (OENO-TECHNO 10-442 a OENO-TECHNO 10-443). Dokument představený Španělskem aktualizuje publikaci OIV (International Code of Practices) o tuto techniku pro víno i pro mošty včetně limitovaného použití při stabilizaci vinného kamene. Praktika je ekonomicky zajímavá, lze ji provádět jen na cca 30 % objemu z důvodu ztráty kationtů. Technika je omezena obecným limitem daným pro acidifikaci. Bude nutné ještě doplnit určité technické detaily a modifikovat dokument – Použití kationt-výměnných pryskyřic pro stabilizaci vinného kamene (OENO-TECHNO 10-447), tomuto postupu již nyní nemusí nezbytně předcházet ošetření vína chladem.

11/ Ošetření vína a moštu glutathionem (OENO-TECHNO 10-445 a OENO-TECHNO 10-446). Jedná se o inovativní techniku, obsah glutathionu jako buněčného antioxidantu a aminokyseliny (Glu-Cys-Gly) je v hroznech 10–100 mg/L, avšak rychle degraduje. Ve víně je přítomen v koncentracích 1–10 mg/L. Jeho obsah je ovlivněn dusíkatou výživou révy – mošty s nízkým obsahem dusíku obsahují méně glutathionu. Přídavek glutathionu do vína působí jako antioxidant a proti hnědnutí vína, jako prekurzor aroma nebo při napadení hroznů plísněmi. Jako pozitivní se ukazuje přídavek cca 100 mg glutathionu do moštu. Při přídavku do vína těsně před lahvováním v dávce cca 10 mg byl však inzerce©

nutné zakázat, aby byla dealkoholizace vína prováděna na produktu, kde byla provedena redukce obsahu cukru, a z hlediska daňového spíše podporuje snižování cukru v moštech. Portugalsko je naopak proti limitu pro mošt a požaduje pouze dealkoholizační limit pro víno.

9/ Technika snížení kouřové pachuti – obecný dokument (OENO-TECHNO 10448). Jedná se o možnost snížení kouřového aroma pocházejícího z požárů, kterým čelila zejména Austrálie – některé hrozny v r. 2010 zde nebyly sklizeny vůbec. Kouř pochází z dlouhodobých požárů (od r. 2003) a není zatím chemicky zcela jasné, jaká látka tuto vadu způsobuje. Pokusy prokázaly kouřovou pachuť již po šestihodinové mírné expozici hroznů kouři, který se naváže na slupky hroznů. Pokusy se však soustředily pouze na guajakol a 4-methylguajakol, což se posléze prokázalo jako nedostatečné. Jde o redukci a vylepšení kouřové pachutě (pachuť po spálenině, popelu a uzeném), která je způsobena pravděpodobně těkavými organickými látkami, jako jsou fenoly, kresol, syringol a guajakol pomocí membránových technik (reverzní osmóza).

Podle Austrálie nebyla dosud prokázána nebezpečnost těchto látek, lze tedy hovořit pouze o látkách potenciálně nebezpečných.

Podle Německa patří technika do jiné sekce publikace International Code of Practice.

Austrálie bude dále zpracovávat četné připomínky.

Vinařský obzor (6/2011) 315

efekt průkazný pouze v některých případech.

Názor expertní skupiny OIV pro Bezpečnost a zdraví pro tuto techniku je příznivý. Glutathion nefiguruje na žádných seznamech povolených aditiv, nicméně doplňky stravy nebo přípravky obsahující glutathion jsou v tržní síti k dostání. Podle Švédska nesmí být glutathion schválen jako aditivum, avšak nebyl by problém, pokud by byl přidáván do moštu a spotřebován při fermentaci. OIV vyzývá členské státy k podnícení vědecké aktivity, neboť glutathion může způsobovat rovněž negativní efekty, a vyčká na doplnění vědeckých poznatků.

12/ Použití selektivních zeolitů pro anisoly (OENO-TECHNO 10-444). Jedná se o filtrační materiál snižující obsah senzoricky nepříjemných vonných látek a halogenizovaných anizolů ve víně pod senzorický práh.

13/ Specifické enologické praktiky výroby aromatizovaných vín a nápojů na bázi vína (OENO-TECHNO 10-439). Rezoluce je dílem pracovní skupiny Itálie, Francie a OIV zpracovávající samostatný dokument do publikace OIV (International Code of Practices) týkající se výroby aromatizovaných vín a nápojů na bázi vína vycházející z mezinárodně používaných praktik. Návrh obsahuje výčet a popis šestnácti specifických praktik odlišujících se od výroby vína (aromatizace, slazení, barvení, alkoholizace, přídavek vody, acidifikace a deacidifikace, filtrace apod.).

VINCOOP MIKULOV nabízí sudová vína z Makedonie

Maximální ochrana nejen proti padlí dlouhodobé preventivní působení proti padlí vedlejší účinnost proti peronospoře, botrytidě, červené spále a černé hnilobě stále příznivá cena Zato 0,15 kg/ha = 765 Kč

Splněné požadavky vinařů

www.bayercropscience.cz

CABERNET SAUVIGNON, VRANEC, CHARDONNAY, RYZLINK Minimální odbĚr - 500 lt ve skladu v MikulovĚ na ulici BrnĚnská 32 Tel.: 603 510 786, 603 510 794

inzerce©

Vinařská technologie / Inzerce

316

Vinařský obzor (6/2011)

Občanské sdružení

Devět životů a vínomilci Jan Schlindenbuch a Pavel Jelen vyzývají vinaře k účasti na prvním regulérním ročníku nesoutěžní přehlídky

JINÁ VÍNA Kategorie vypsané pro přehlídku jsou tyto: 1. Cestami neprošlapanými (vína vyrobená neobvyklými technologiemi) 2. Cestami nových druhů (vína z málo známých a v Odrůdové knize nezapsaných odrůd) 3. Cestami odlehlými (vína z okrajových a nevinařských oblastí) Všechny doplňující informace rádi poskytneme, kontaktujte nás: yelenovo@yahoo.com; 602 782 329

mediální partner akce

Vinařská technologie

Nové prezentované návrhy rezolucí 14/ Proběhla krátká diskuze ohledně enologických praktik pro výrobu organických vín. Výstup a zpráva pracovní skupiny tvořené Německem, Argentinou, Španělskem, Francií, Itálií a FIVS (Mezinárodní federace pro vína a destiláty) měla být diskutována na vyšší úrovni OIV. 15/ Použití komplexu koloidního stříbra ve vinařství jako alternativy pro SO2 (CII-TECHNO 2011-03 36). Jeho použití na kaolinovém nosiči při fermentaci moštu nebo konzervaci vína je dáno jeho antimikrobiálními účinky. Koloidní stříbro je používáno ve farmakologii i oficiálně uznáno FDA (Úřad pro potraviny a léčiva USA) jako aditivum.

Metalické stříbro je povoleno nařízením Komise (ES) č. 128/2008 (čistota potr. barviv).

Koloidní stříbro bylo zkoušeno na hroznech v dávce 1 mg/kg s podobnými účinky jako SO2, které však vykazuje navíc odbarvovací účinky. Rovněž byly zkoušeny dávky cca 18 µg/L do vína. Koloidní stříbro se ukazuje jako vhodná alternativa k SO2.

16/ Alternativy k čiření vína proteiny s alergenními účinky. Práce Itálie týkající se použití proteinu z brambor (patatin) při výrobě vína navázala na studii Španělska, která je aktuální v souvislosti s blížící se povinností výrobců označovat použití (rezidua) mléčných nebo vaječných bílkovin při vinifikaci. Z brambor byl izolován protein P206 nazvaný patatin (tvoří cca 40 % všech proteinů v bramborách), který prokazatelně nezpůsobuje alergické reakce (podráždění kůže a po požití) a byl porovnán s čiřicími látkami – albuminy, kaseiny. Podle prvních výsledků se zdá, že má patatin stejný efekt na snížení taninů beze změny barevnosti jako jiná čiřidla (želatina), sedimentace při dávce 20 mg/L je optimální a lepší než u albuminu. Problematickým bodem je purifikace proteinu, který může způsobovat senzorické potíže (hořkou příchuť). Německo rovněž začalo pracovat na tomto tématu, příští rok by mělo být více výsledků.

17/ Odsíření moštu pomocí peroxidu vodíku (CII-TECHNO 2011-03 30). Práci představila Itálie. Odsíření moštu vychází z publikace OIV (International Code of Practices), kde je odsíření moštu povoleno za účelem produkce koncentrovaného moštu, šťávy nebo speciálních vín. Technika rovněž umožňuje následně fermentovat mošty konzervované SO2. Technika je zatím v experimentálním stadiu.

18/ Odkyselování vín použitím elektromembránových procesů (CI-TECHNO 2011-03 32). Práce byla prezentována Francií, použití elektromembrán je jednou z alternativ k technikám odkyselování vína (uhličitanem draselným, uhličitanem vápenatým nebo podvojnou solí), kterými však často není snížen obsah kys. jablečné, zvláště pokud je její obsah v moštu vyšší. Použití elektromembrán umožňuje vysrážet podobná množství kys. vinné a kys.

jablečné ve formě vinano-jablečnanu vápenatého. Jedná se o jednoduchou techniku použitelnou na vína bílá i červená, indikátorem techniky je hodnota pH. 19/ Použití membrán pro řízení přesného obsahu rozpuštěných plynů ve víně (CII-TECHNO 2011-03 33). Práce byla prezentována Francií. Obsah kyslíku (O2) je hlavním parametrem při oxidaci vína a oxid uhličitý (CO2) hraje důležitou roli v senzorických vlastnostech vína. Cílem práce bylo snížit obsah kyslíku pod 0,5 mg/L a zároveň dostat obsah oxidu uhličitého na úroveň 300–1 800 mg/l podle typu vína. Práce byla prováděna na modelových roztocích i na mikrofiltrovaných vínech a dealkoholizovaných bílých a růžových vínech. Použití zvolené Liqui-cel-propylenové membrány se jeví jako účinný nástroj pro řízení obsahu plynů ve víně. Technika je zatím v experimentálním stadiu.

20/ Použití celulózové gumy (CMC) při zpracování červených vín. Ošetření bílých tichých a šumivých vín CMC za účelem stabilizace vína proti vysrážení vinného kamene bylo přijato rezolucí OENO 2/2008, v EU je nařízením Komise (ES) č. 606/2009 povoleno použít na jakékoliv víno. Francie prezentovala svoji studii efektu použití CMC při výrobě červených vín. Podle výsledků se jeví CMC při výrobě červených vín méně efektivní než u bílých vín, použití kys. metavinné u červených vín se zdá účinnější než CMC, které spíše jen zpomaluje efekt a nedokáže zcela stabilizovat velmi nestabilní vína. CMC navíc může vést ke vzniku zákalu a vysrážení barviv. Podle informací OIV se CMC při výrobě červených vín ve světě však používá, souběžně se ke stabilizaci barviv se používá pro potřeby transportu vín arabská guma.

21/ Přídavek resveratrolu do vína jako nová enologická praktika. Austrálie prezentovala podklady pro zavedení této nové praktiky. Mělo by se jednat o legalizaci přídavku resveratrolu do vína, který již některé země v této době používají. Koncentrace resveratrolu jsou přirozeně nejvyšší u červených vín (cca 7 mg/l), dále u růžových vín (cca 2 mg/l) a v bílých vínech (cca 0,5 mg/l). Minimální dávka pro účinek (elicitaci klinické odezvy) u spotřebitele není přesně známa, mělo by se jednat o koncentraci 50–100 mg/l. Maximální použitelná dávka do vína by mohla teoreticky být až 5 g/l. Podle Německa není koncentrace rozhodující, neboť vyšší dávky není schopno tělo absorbovat. Francie je proti návrhu, resveratrol není jen antioxidant, ale za určitých podmínek může působit prooxidačně, navíc existuje pochybnost, zda se bude po přídavku resveratrolu jednat ještě o víno, měl by to být spíš terapeutický prostředek – doplněk stravy. Návrh posuzuje Komise OIV pro bezpečnost a zdraví.

Vinařský obzor (6/2011) 317

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce©

inzerce©

inzerce©

Inzerce

Řádková inzerce

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

+421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vinařské potřeby, spol. s r. o.

Národních hrdinů 22

690 02 Břeclav

519 321 235

Vinařský dům KOBERN, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Prodám přenosnou elektrickou etiketovačku na lepení etiket z pásu, přední + zadní, na lahve 0,5– 1 l. Tel.: 519 346 54

Koupím starou vinařskou literaturu nebo časopisy, ideálně předválečné. Tel.: 775 197 443

Prodám 1.) křemelinový nerez filtr s horizontálními síty s dávkovačem, filtrační plocha 0,35 m2, výkon 20–40 hl na náplň. Cena dohodou – levně.

2.) příjmovou vanu včetně šikmého dopravníku, motory v pořádku, nutná generálka, šrotová cena.

3.) odstopkovač CMA Lugana-1, r. v. 2006, ve velmi dobrém stavu, výkon 4–5 t/hod. Pův. cena 90 tis. Kč, nyní 40 000 Kč. Bližší info: tel.: 602 579 396, 606 422 112, e-mail: mpavelk@seznam.cz

inzerce©

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

Vinařský obzor (6/2011)

V Čechách je nejlepší Tramín z Žernosek

Nejlepším vínem, tedy Šampionem vinařské oblasti Čechy se v Národní soutěži vín, nejvyšší soutěži vín v České republice, stal Tramín červený, pozdní sběr 2009, z Žernoseckého vinařství, s. r. o. Nejlepším červeným vínem zvolila porota víno Fratava, jakostní 2009, z Lobkowiczkého zámeckého vinařství, s. r. o.

Kromě kategorie bílých suchých a polosuchých vín a červených vín vybírala porota z celkových 57 přihlášených vzorků také nejlepší růžové víno, kterým se stalo Rulandské modré, 2010, z Vinařství v Tróji, nejlepší bílé polosladké víno – Rulandské bílé, pozdní sběr 2007, České zemědělské univerzity v Praze a nejlepší sladké víno – Rulandské šedé, výběr z bobulí 2007, také z Žernoseckého vinařství, které tak zároveň získalo cenu za nejlepší kolekci vín soutěže. Třiatřicet nejlépe hodnocených vín navíc postupuje do dalších, už celostátních kol Národní soutěže vín, kde se budou ucházet o titul Absolutního šampiona České republiky a umístění v Salonu vín ČR, stovce nejlepších vín pro daný rok vystavené ve státním zámku ve Valticích. „V Litoměřicích se sešla velmi zajímavá a pestrá sestava kvalitních vín. Porota tak mohla udělit pět zlatých, jedenáct stříbrných a jednu bronzovou medaili. Dle kvality a udělených bodů by bronzových medailí mohlo být dalších jednadvacet, ale pro zachování výlučnosti tohoto prestižního ocenění jsou medaile udělovány maximálně třiceti procentům nejlépe hodnocených vín. Výrazná většina přihlášených vzorků tedy uspěla,“ komentoval vysokou kvalitu vín z vinařské oblasti Čechy Martin Půček ze Svazu vinařů ČR, který Národní soutěž vín za podpory Vinařského fondu pořádá.

Výstava pro veřejnost Veřejnost bude mít jedinečnou příležitost seznámit se s nejlepšími víny z vinařské oblasti Čechy na vlastní chuťové pohárky už v pátek 24. června od 14 hod. v gotickém hradě v Litoměřicích, kde proběhne výstava soutěžních vín. Za vstupné 30 Kč + 5 Kč za každý degustační žeton budou návštěvníci moci ochutnávat a také nakupovat soutěžní vína a porovnávat své názory se závěry odborné poroty. Kromě ochutnávání vzorků účastnících se Národní soutěže vín si mohou návštěvníci také prohlédnout gotický hrad a zavítat do expozice českého vinařství.

Poznámky: Národní soutěž vín je ucelený systém hodnocení vín, který má za cíl vícekolově hodnotit vína z České republiky a těm nejlepším umožnit další postup až po závěrečné hodnocení. Toto 2. celostátní kolo Národní soutěže vín určí Absolutního šampiona, vítěze kategorií, nejlepší kolekci a podle podoblastního principu vybere stovku nejlepších vín České republiky pro daný rok. Těchto sto nejlépe hodnocených vín bude následně umístěno v Salonu vín, celoroční degustační expozici ve sklepení státního zámku ve Valticích. (vo)

Vinařská tecnologie

Možnosti kmene vinných kvasinek Saccharomyces cerevisiae Posledních pár let se v technologii klade až příliš velký důraz na fermentaci moštu, respektive na výběr kvasinkového preparátu (aktivní sušený kvasniční preparát). Shrnul bych tímto již používané, ale i méně používané techniky.

Kvašení, tedy přeměna cukrů na alkohol a CO2, je přirozeným přírodním mechanismem, který nejen vinaři využívají k výrobě svých produktů. Jak už je známo, tento proces má na svědomí především kmen Saccharomyces cerevisiae. Proces samotný není zas tak jednoduchý, že by přirozeně proběhl jen za přítomnosti Saccharomyces cerevisiae, ale v počateční fázi se účastní procesu tzv. apikulátní kvasinky (Kloeckera apiculata, Torulospora delbrueckii, Hanseniaspora uvarum atd.).

Jak už bylo řečeno, tak v dnešní době je obrovská škála aktivních sušených kvasinek od různých výrobců, které se liší drobnými nuancemi. Obecně se využívají dva poddruhy Saccharomyces cerevisiae, a to cerevisiae a bayanus. Jejich základní vlastnosti jsou dány genetickou informací. Komerčně připravované preparáty se dají rozdělit na dvě skupiny: na přírodní izoláty a hybridy. Mezi hybridní kmeny potom řadíme izoláty hybridizované přírodně a izoláty hybridizované laboratorně výrobcem. Novou skupinou jsou také geneticky upravené mikroorganismy (GMO), které jsou spíše na okraji nabídky a výrobci deklarují výrobu geneticky neupravovaných mikroorganismů a jdou spíše metodou hybridizace. Tak dostaváme kvasinky s různými vlastnostmi, hlavně tolerancemi na vnější vlivy (alkohol, pH, SO2 atd.), nebo s přidanou hodnotou (betaglukosidázovou aktivitou, zkvašení 20–30 % kyseliny jablečné atd.), což již hraničí s přirozeností. Pro vysvětlení, betaglukosidázová (enzymatická) aktivita kvasinek je vlastnost, která umožňuje kvasinkám dělat ze senzoricky neaktivních látek (které jsou přítomny v každém hroznu) senzoricky aktivní látky.

Foto archiv autora

318

Obecně lze dnešní komerční preparáty kvasinek rozdělit na čtyři skupiny: 1) S. cerevisiae 2) S. bayanus 3) hybridní kvasinky 4) směsi kvasinek Toto členění je jednak na základě jejich vlastností a použití a jednak na základě výsledných produktů – tolerance k alkoholu (bayanus má větší toleranci), k nižší teplotě, rychlost kvašení, potřeba asimilovatelného dusíku, tvorba esterů atd.

Dá se říct, že novinkou na trhu jsou směsi kvasinek. Novinkou jsou hlavně svým komerčním názvem, ale je to vlastně kopírování toho přirozeného procesu, jak bylo zmíněno výše – kvasný proces je složen ze dvou fází. První: kvašení apikulátními kvasinkami Torulospora delbrueckii do 4 % obj. alkoholu; druhá: dokvašení Saccharomyces cerevisiae.

Výhodou používání čistých kultur je možnost výběru a kontrola procesu, nevýhodou je možnost, ne nutnost, sklouznutí do uniformity z důvodu produkce stejných senzorických vlastností a původu kvasinek z jiných oblastí, než je domovská.

Mnohem přirozenější cestou je selekce kvasničního materiálu z vlastních lokalit. Je to v dnešní době sice dosti problematické, jelikož právě výše zmíněnými komerčními preparáty kvasinek jsou už i naše vinice dosti kontaminovány, ale za užití správných selektivních a identifikačních metod je možnost i v našich podmínkách vyselektovat přirozenou kulturu přímo z vinice. Tím se u nás již zabývájí instituce jako VUT v Brně, jejímž výsledkem je certifikovaná a ověřená kultura.

Další možností, která je využitelná především pro velká vinařství, jež nakupují veškerý materiál pro zákvas moštů v celém rozsahu. Touto možností je tzv. propagace, tedy namnožení kultury z malého množství na požadovanou zákvášecí dávku kvasinek.

Tato praxe je již využívána ve velkých vinařstvích ve světě, a to hlavně z důvodů razantního šetření nákladů i z důvodů vlastní hybridizace vybrané kultury kvasinek v domácím prostředí.

Aleš Gala, Kobylí

Vinařská technologie

Vinařský obzor (6/2011) 319

SIMEI a Enovitis 2011

Cena Inovace Letošní ročník veletrhu bude obohacen o jednu ze zásadních novinek – samotná odborná veřejnost bude vybírat tu z technologických novinek a inovací dodávaných výrobci vinařských technologií a vinohradnické techniky, jež nejvíce a nejúčinněji přispěla k jejich praxi v provozu a která svůj prospěch pro vinaře a vinohradníky dokazuje doslova každodenně.

Vinařské sdružení Unione Italiana Vini právě z těchto výše popsaných důvodů vyhlásilo první ročník Ceny inovace, jejíž vítězové budou vyhlášeni a propagováni během veletrhu ve dnech 22. až 26. listopadu 2011 v italském Miláně. SIMEI a její mladší vinohradnický bratříček Enovitis patří ke světové špičce mezi odbornými podujetími v oboru, a to jak z hlediska italských vinařů, tak zejména s ohledem na širokou mezinárodní veřejnost. SIMEI nebývá jen místem, kde se vystavují vylepšená technologická zařízení i úplné novinky v oboru; zejména se zde sejdou všichni na trase dodavatelé–odběratelé a oběma směry zde proudí množství informací a uzavírají se obchody; prostě se nový veletržní areál blízko letiště a přitom v praktickém dosahu milánské MHD stane na několik dní centrem světového dění v oboru. „Jestli je pravdou, že Itálie se stala světovým exportérem vína č. 1, pak je to jistě i díky těm, kteří vyrábějí a dodávají techniku a technologie pro vinohradníky a vinaře a kteří bývají tak flexibilní v řešení požadavků vedoucích k vyřešení ideálních potřeb toho kterého vinařského podniku, z nichž samozřejmě není žádný stejný,“ tvrdí pan Lucio Mastroberardino, prezident Unione Italiana Vini (UIV), a dodává: „Naše vinařské odvětví, tak úzce spjaté s přírodou, vítá každé vylepšení techniky a technologií, které usnadní a zkvalitní přípravu finálního produktu tak, jak výrobce zamýšlel. Je zde samozřejmě celá řada ovlivňujících faktorů, počínaje okolním prostředím přes ekonomickou situaci toho kterého podniku, pěstované odrůdy – ať méně známé, nebo ty nejpěstovanější, anebo až k těm neobvyklým či radikálním výrobním technologiím. V podstatě jde

Foto archiv autora

Milánský mezinárodní veletrh SIMEI a Enovitis asi netřeba našim čtenářům představovat. V letošním roce se uskuteční již 24. ročník jedné z největších přehlídek vinařských technologií na světě.

o dlouhodobou a komplikovanou práci, což však může být zároveň velkou výzvou.

Letošní novinka má být do budoucna stálicí – UIV považuje tuto formu vyzdvižení přínosných inovací za prospěšnou část dalších posunů v kvalitě a kupředu. Velkou váhu celému projektu dává zejména to, že vše bylo navrženo a bude zaštítěno a realizováno samotnými vinaři. V hodnotící komisi budou odborní technici, zástupci předních italských vinařství, členové UIV a také zástupci univerzit. Jejich cílem bude ohodnotit parametry jednotlivých přihlášených inovací a výrobků a vyzdvihnout z nich ty nejlepší. Kromě výrobcem dodaných informací se budou porovnávat zjištěné reference od uživatelů. „V dnešní ekonomicky složité době bude projekt vyzdvižení těch nejlepších inovací zajímavým testem současného trhu a vztahů na trase výrobci–uživatelé vinohradnické techniky a sklepních technologií.

Konference udržitelného vinařství V rámci 24. ročníku veletrhu SIMEI proběhne též mezinárodní konference s tematikou udržitelného vinohradnictví a enologie. Vedle generálního tajemníka Federica Castellucciho, který bude mít úvodní slovo, zde přednesou své příspěvky Rochard Joël z OIV a z Francouzského institutu révy a vína (Udržitelný rozvoj vinařského průmyslu), Giancarlo Prevarin ze sdružení Assoe-

nologi (Přínos italského vinařství pro udržitelný rozvoj), Raffaele Testolin z Udine University (Genetické úpravy révy pro rezistenci k chorobám a kvalita moštu), Osvaldo Failla z Milan University (Udržitelné vinohradnictví: výzvy pro zemědělství), Stefano Poni z Cattolica University v Piacenza (Mechanizace zelených prací – udržitelná volba?), Ferrarini Roberto z Verona University (Technologie pro udržitelnost), Marina Marinovic z Milan University (Kvalita a bezpečnost hroznů a vín – reálná a předpokládaná rizika), Luca Toninato z Milan University a Francesco Pavanello z Unione Italiana Vini (Hodnocení vinohradnického managementu a ochrana jako faktor konkurence), Rosa Maria Domènech z Miguel Torres S.A (Environmentální udržitelnost ve vinicích a sklepech), Marcello Lunelli, Monica Rossetti (Precizní vinařské technologie ve vinařství Podernovo), Riccardo Guidetti z Milan University (Udržitelnost ve vinných sklepech – elektřina a spotřeba vody).

Konference se uskuteční pod patronací OIV. K celému veletrhu se dozvíte více na www. simei.it, kde naleznete informace jak v italštině, tak v angličtině, němčině, francouzštině a také ve španělštině.

Richard Stávek »

Více na www.simei.it

320

Vinařský obzor (6/2011)

Portrét

Finalista Vinařství roku 2010 – Moravíno Valtice – rok poté

Nový sklad Tyto prostory máme před kolaudací, momentálně probíhají dokončovací práce.

Nové skladovací a prodejní prostory jsme už potřebovali – domnívám se, že je třeba jít dál vstříc zákazníkovi. A věřím, že tuto naši iniciativu ocení.

Všechny nové prostory budou mít samozřejmě klimatizaci pro účelné řízení teploty tak, aby vína mohla v klidu zrát při konstantní teplotě. Vína ze skladu budeme průběžně adjustovat a připravovat tak k prodeji. Tím zkvalitníme služby pro odběratele – v nové prodejně, která je součástí našeho vinařství, bude kompletní ucelená a přehledná nabídka celého našeho sortimentu.

Součástí bude i přilehlé administrativní zázemí pro obchodníky a také pro potřeby degustace vín. Připraveni budou naši odborně proškolení pracovníci, kteří budou ihned k dispozici. U každého vína bude informační list s informacemi o případných oceněních těchto vín. Zdůrazňuji, že nezvyšujeme kapacitu výroby – projekt nové prodejny je zaměřen na zvýšení kvality služeb pro odběratele.

Součástí bude také pult pro informační materiály a výčep sudových vín, jak bílých, tak i červených, vždy ve dvou odrůdách. Zatím jsme toto stáčení řešili přímo ve výrobní hale, ale nyní se bude čepovat ze samostatných nádob, které budou pod atmosférou dusíku. A to doufám též podpoří prodej vín.

Celý projekt jsme museli řešit pouze z provozních prostředků. Je škoda, že dotační prostředky z evropských fondů jsou nyní pro vinaře díky nastavení jejich podmínek z hlediska investice do staveb prakticky nedostupné – preferenční body pro výrobce masa a mléka jsou až neadekvátní.

Nové vinice Letošní rok jsme realizovali výsadby o celkové výměře asi 10 hektarů v katastru obce Valtice. Mezi vysazovanými odrůdami nechyběly naše osvědčené Rulandské šedé, Tramín a samozřejmě Pálava. Máme také určitou část vinic našich odběratelů v přechodném období pro bioprodukci a na části chceme též vyzkoušet některé biodynamic-

Foto archiv autora

Dalším ze šestice finalistů soutěže Vinařství roku 2010 je valtická společnost Moravíno Valtice, s. r. o. Protože jsme toto vinařství navštívili již v loňském roce (VO č. 6/2010, str. 308), nebudeme se vracet k podobnému představování základních faktů o firmě od historie přes technologické vybavení až k marketingovým úskalím. Zeptali jsme se majitele vinařství Ing. Luďka Budína na věci aktuální a na některé jeho názory k problematice současnosti.

Máme zde jednak tuto plochu o výměře 400 m2, která bude fungovat i jako samoobslužný prodejní prostor pro nákup z palet přímo do nákupních vozíků, ale hned za stěnou je další skladovací prostor o ploše přibližně 500 m2 pro uskladnění vína v drátěných klecích.

ké postupy. A to bude vyžadovat určité úpravy v systému ochrany révy. Je otázka, zda se do systému nějak hrnout, pokud biovíno jako takové není ani jako produkt v EU definováno a schváleno a kdo ví, kdy bude.

Není tedy jisté, jaký bude následný efekt.

2010 S mladými víny jsme se celkem vypořádali.

Něco jsme zkušebně odkyselili, ale tím, že jsme s mladými víny pozvolna pracovali, vymrazovali jsme, dlouho ležela na jemných kvasnicích a na minimální síře, tak se správně zjemnila. Pokud u suchých vín bude 4 až 5 gramů cukru, bude vše pěkně vyvážené; kyseliny budou správně vybalancované. Ročník 2010 rozhodně nebyl špatný, spíše by se dalo říci normální a podle průběhu vývoje vín náročný zejména technologicky. Výnos byl obecně nižší, takže i produkce vín byla v poklesu asi 20%. To ale u nás není problém, protože již máme zásoby i ročníkových vín, takže tyto poklesy v úrodě se v nabídce vín různých ročníků rozloží. Letošní vína půjdou do prodeje teprve v červenci, nejsme naštěstí nuceni prodávat mladá vína hned v lednu. Teprve

nyní, na konci jara a začátku léta, dáváme vína na oceňování.

K soutěžím vín Jako každoročně jsme získali za poslední rok medaile na prestižních soutěžích vín – na Valtických vinných trzích to byly tři zlaté. Naše vína také jako každoročně pronikla mezi stovku do Salonu vín České republiky.

Celkově se ale držíme osvědčených soutěží. Neděláme nějaké experimenty – nedomnívám se, že má smysl poskytovat vína na všechny soutěže, byť mají razítko z Ministerstva zemědělství. Naši spotřebitelé nás již většinou znají, a tak zůstáváme věrni několika osvědčeným a dlouhodobým soutěžím. A ani na všechny zahraniční soutěže neposíláme vzorky, i zde to velmi pečlivě selektujeme. Jak jsem již zmínil, spíše usilujeme o zkvalitnění stávajících služeb, prodeje a prostředí okolí sídla firmy vč. příjezdové cesty k nám.

To, že jsme se podruhé za sebou dostali do finále soutěže Vinařství roku, považuji za pomalu lepší než to vyhrát – vítěz se totiž pak 10 let nedostane ani mezi finalisty. A to, že jsme tam podruhé, je tím pádem podle

Foto archiv autora

mě ještě lepší reklama – ale v žádném případě to nezlehčuji, nominace si vážím.

Obchodníci vínem a sommelieři, s kterými jsem vedl na téma této soutěže debatu, mají z dosavadních dvou vítězů, resp. z rozhodnutí poroty smíšené pocity – očekávali, že po prvním vítězi z řad velkoproducentů se na stupni nejvyšším tentokrát objeví nějaká menší, např. rodinná firma, která začala od píky, je už x let na trhu, ale stal se pravý opak. Já práci komise respektuji, jen zde tlumočím, o čem se povídá. Vyplývá z toho, že pokud by se situace opakovala potřetí, soutěž bude odbornou veřejností „odstřelena“. Je to i nastavením parametrů – jakmile se boduje počet medailí ze soutěží, nemůže logicky malý vinař uspět tak snadno jako firma, která ty důležité soutěže vín pravidelně obsazuje několika desítkami vzorků, z nichž vždy na několik získá nějaké ocenění. To si malý vinař nemůže dovolit. Nemá se smysl tolik rvát o medaile – my jsme nějaké získali a stačí to, nemotivuje nás to k obsazování všech možných soutěží. Je lepší, když si na medaile sáhne větší počet vinařů.

Paradoxní je, že třeba i k vynikajícímu vinaři, který žádné soutěže vín neobsazuje, nebo jen minimálně, může přijít zákazník se slovy „nám vaše vína chutnají, ale asi nejsou až tak vynikající, když nejsou zařazena v Salonu vín“. A přitom ten malý vinař může mít lepší víno než mnozí z těch, kdo byli do Salonu vín zařazeni, protože se vešli do bodů, preferencí a kritérií. Anebo, otázka typu: „Proč jste nikdy nevyhrál žádného šampiona soutěže vín?“ Co na takové otázky odpovědět? Systém je však u nás nastavený tak, že zde vyrostla přemíra soutěží a na výsledcích z nich se přespříliš staví.

A týká se to např. i soutěže vín Vinař roku.

Mezi jinými je zde podmínka, že účastnící se vinař musí dodat do soutěže alespoň sedm vzorků; pokud má o jeden méně, už nemůže být nominován. Kritizoval jsem také opětovné jmenování stejného vinařství. Nedomní-

Vinařský obzor (6/2011) 321

Foto archiv autora

Portrét / Zprávy

vám se, že je to správné. Konzument nevidí genezi této soutěže, že se jí od počátku neúčastní všichni vinaři, ale jen ti, kteří dodají určitý počet vzorků. Měl jsem i otázky, jak jsem v této soutěži dopadl – odpověď byla jednoduchá – nedodal jsem vzorky, takže jsem v ní ani nijak nefiguroval.

Například na Valtické vinné trhy jsem přihlásil 5 vzorků vín, z čehož 3 získaly zlatou medaili a jeden diplom. Jsou firmy, které přihlásí skoro 40 vín a dopadnou obdobně. Myslím, že lidi zbytečně dezorientujeme.

Volali nám také pořadatelé, proč jsme neposkytli vína do soutěže Vinař roku. Odvětil jsem, že nepotřebuji být žádný Vinař roku.

Vinařem roku jsem tím, že naše vína v gastronomii chutnají a lidé se k nim vracejí.

Soutěže vín nejsou v tomto úplně objektivní.

Sediment a jiné Setkávám se s tím, že zákazník se podivuje nad vysráženým vinným kamenem nebo sedimentem v láhvích. Vždy jim vysvětluji, že taková usazenina, zvlášť u starších vín, je přirozeným jevem nesnižujícím kvalitu vína, ale spíše potvrzujícím jeho autentičnost jako přírodního produktu. Ano, pokud chce zákazník v tomto ohledu dokonale čistý a neměnný produkt, má volbu sáhnout po litrovkách, kam se víno dvacetkrát filtruje a je stabilizováno kyselinou metavinnou.

Nepoužíváme ani cross-flow filtraci, je podle mého názoru poněkud razantní. Vždyť mladá vína míváme i v březnu často ještě matná. Jemné krystalky vinného kamene jsou vínu jen pro okrasu.

Co by vlastně zákazníci chtěli? Chtějí vína přírodní, popřípadě bio, ale přitom jim vadí i drobný úlomek korku. Chtějí tradici, ale přitom jim nevadí šroubovací uzávěr jako na rum nebo „crossované“ víno. Víno je přírodní produkt a korek si zasluhuje, stejně tak šetrnou manipulaci. (vo)

Suzanne VEGA zahraje u Balouna Nebývá tak časté, aby světoznámé hvězdy současného hudebního nebe koncertovaly jinde než ve velkých městech naší republiky. Po několika letech spolupráce se podařilo umělecké společnosti Solis Art z Vrbice pozvat proslulou americkou písničkářku Suzanne Vega do jednoho z malebných měst jihu Moravy, do Velkých Pavlovic.

Její koncert se uskuteční 13. července v rámci pilotního ročníku mezinárodního hudebního festivalu IN MUSICA VERITAS, jejž Solis Art připravuje a který přinese ještě několik zajímavých uměleckých překvapení na zajímavých místech jižní Moravy.

Pro koncert Suzanne Vega zvolili místo více než typické – vinařství, a to ne ledajaké. Vinařství Radka Balouna ve Velkých Pavlovicích patří bez nadsázky mezi světovou špičku, o čemž svědčí řada vítězství a medailí z prestižních světových výstav. Dlouhou dobu je dodavatelem vín např. na Pražský hrad ke státním návštěvám. Červencový večer zde strávený vám poskytne nejen zážitek z vynikající hudby, ale součástí akce je i degustace vín a beseda u cimbálu s Presúzním sborem, tedy večer zcela moravský až na onu jednu milou hvězdnou výjimku.

Koncert proběhne na nádvoří vinařství a vystoupí zde také Neznámý písničkář Vít a kapela November 2nd. Suzanne Vega bude pak doprovozena svým dlouholetým kolegou a kytarovým kouzelníkem Gerrym Leonardem, který hrál s těmi nejznámějšími světovými hudebníky z oblasti popu, rocku i folku.

(rs)

» Ludvík Budín – Moravíno Valtice

Informace k předprodeji lístků najdete na stránkách www.solisart.cz

322

Vinařský obzor (6/2011)

Vinařství v zahraničí

Lucembursko – malá země, velká vína…

Lucembursko se letos ve dnech 6., 7. a 8. května stalo dějištěm jedné z největších a nejprestižnějších soutěží vín na světě.

V průběhu hodnocení hostilo v hotelu Hilton 285 degustátorů ze 40 zemí světa, kteří tak během doprovodného programu měli možnost poznat nejen krásy hlavního města Lucemburku, ale také Schengen, o němž snad nikdo neví, že se kromě slavného podpisu ještě slavnější schengenské úmluvy může chlubit krásnými strmými vinicemi podél meandrující řeky Mosely. A tím se dostáváme k představení velkých vín z této malé země, neboť již Charles de Gaulle prý pronesl následující větu: „Luxembourg – a small country of great wines!“ Vinařské oblasti Lucemburska se nacházejí na východě země a lemují řeku Moselu v délce 42 km podél hranic s Německem, které byly vymezeny roku 1815 Vídeňským kongresem (paradoxně na opačném břehu je region Horní Mosely v Německu tím nejméně proslulým z celé moselské oblasti). Nicméně vína z pravého břehu mají zcela odlišný charakter a styl a na rozdíl od německých vín zde prakticky neexistují exempláře ve sladkém či polosladkém provedení.

Nacházíme se zde na severní hranici evropského vinohradnictví, ačkoliv díky velké vodní expanzi tu průměrná roční teplota dosahuje přibližně o dva stupně více než je celostátní průměr. Na podnebí mají vliv

Foto John Law a Helena Baker

Lucilinburhuc (Luxembourg, česky Lucemburk, v lucemburštině Lëtzebuerg) začal psát své dějiny v roce 963, kdy ardenský hrabě Siegfried, zakladatel lucemburské dynastie, nechal postavit hrad na území dnešního hlavního města Lucemburska. Karel IV. dal v roce 1354 lucemburské hrabství povýšit na vévodství, které se 15. března 1815 stalo Velkovévodstvím lucemburským (Grand Duché de Luxembourg).

Lucemburské vinice

jak přímořské, tak vnitrozemské klimatické podmínky, což je pro vinohradnictví velmi příznivé, ačkoliv kroupy, jarní mrazy a výskyt plísní mohou být problematické.

Celková plocha vinic činí 1 298 hektarů, což je oproti roku 1980 značný pokles, neboť se lucemburské vinařství v poslední době zaměřuje na nejlepší bonitu vinic a tím i na vyšší kvalitu vín.

Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci Více než 900 fotografií 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách. Choroby a škůdci jádrovin a peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy: stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotografie typických příznaků poškození.

500 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Dvě třetiny vín z celkové produkce jsou vyrobeny pěti velkými družstvy, která ve Wormeldange rovněž vlastní svoji sektárnu, kde produkují všudypřítomná šumivá vína pod značkou Poll-Fabaire. Klasifikace vín a označení na etiketách je ve francouzském jazyce, jednom ze tří oficiálních jazyků této multilingvní země, zatímco většina tiskovin je vydávána v němčině.

Jedinou apelací pro kvalitní vína je Moselle Luxembourgeoise a zvláštní označení Marque Nationale na etiketě znamená, že víno bylo vyrobeno výhradně z místních hroznů specifických organoleptických vlastností a musí splňovat další podmínky.

Všechna vína musí podstoupit zatřiďovací zkoušku, kterou provádí hodnotící komise pomocí 20bodové stupnice. Vína, která obdrží 12 a více bodů, mohou na etiketách nést označení Marque Nationale – Appelation Contrôlée, vína s celkovým počtem 16 bodů po opakovaném testu pak opravňují vinaře k uvedení na etiketách označení Marque Nationale – Premier Cru a konečně po třetím, ještě přísnějším hodnocení, pokud některé víno získá 18 bodů, může být označeno jako Marque Nationale – Grand

Foto John Law a Helena Baker

Vinařství v zahraničí

Vinařský obzor (6/2011) 323

Bohemia Sekt pro ženy

Foto John Law a Helena Baker

Premier Cru. Tento systém je však předmětem nespokojenosti mnoha kritiků, kteří tato označení považují za zavádějící a matoucí, jelikož ve Francii mají podobné definice mnohdy zcela jiný význam.

V příkrých svazích údolí Mosely v provincii Grevenmacher, kde zejména okolí obce

Pinot Blanc 2009 Grand Premier Cru, Schengen Markusberg Producent: Caves Krier Frères, Remisch, Luxembourg Toto víno pochází z obce Schengen ležící na hranici tří států (Lucembursko, Německo a Francie), která se zapsala do dějin schengenskou smlouvou o Evropě bez hranic podepsanou roku 1985 na palubě lodi Princesse Marie Astrid, kotvící na Mosele v schengenském přístavu. Je světle slámového roucha s intenzivní ovocitou vůní citrusových plodů, rozkvetlých akátů, v chuti perfektně vyvážené se svěží kyselinkou a dlouhým dozníváním.

Příjemně pitelné, skvěle udělané víno.

Ahn dává excelentní dlouhozrající ryzlinky rýnské, je půdní složení z dolomitického vápence a jílovitého charakteru, zatímco údolní niva v provincii Remich v jižní části země s oblými kopci a méně strmými svahy má půdní podloží bohaté na slínité jíly s ložisky slínu, které dává vína plnější a kulatější. Nejznámější vinařské obce jsou Schengen, Remich, Remerschen a Wintrange a pěstované odrůdy, které zde excelují, jsou převážně typické severoevropské kultivary jako Riesling (Ryzlink rýnský), Rivaner (Müller Thurgau), rodina Pinotů (Pinot Blanc, Pinot Gris, Pinot Noir) a téměř všudypřítomný Auxerrois (pozor – neplést se synonymem odrůdy Malbec neboli Côt z oblasti Cahors!) a Elbling. Posledně jmenovaný je populární místní kultivar, který dává vína ostřejšího charakteru s výraznou kyselinkou, v poslední době však ztrácí na popularitě.

Avšak tím největším vínem z této malé země je bezesporu Crémant de Luxembourg, což je vysoce ceněný místní sekt s dlouhou historií, který se vyrábí tradiční metodou, ačkoliv vznik jeho apelace se datuje pouze do roku 1991 – je tedy pouhých 20 let starý! Z mnoha výrobců sektů Crémant de Luxembourg jmenujme Krier Frères z obce Remich, což je pravděpodobně jediné vinařství, které je zastoupeno v České republice.

Stejně jako vína z Čech a Moravy, Švýcarska či Slovinska, najdeme vína z Lucemburska na zahraničních trzích velmi zřídka, neboť místní populace stačí téměř všechna vína zkonzumovat. Lucemburské vinařství, stejně jako vinařství v mnoha zemích mimo klasické vinařské oblasti Francie, Německa, Itálie a Španělska, zažívá od 80. let minulého století veliký boom. Avšak pouze mizivé procento lucemburských vín se dostane na trhy v sousední Belgii, Německu či Francii.

John Law a Helena Baker

Foto archiv autora

Z lucemburského vinařského muzea

Představa zajímavého večírku splývá většině žen s jiskřivou společností a perlivými nápoji. Proto i letos připravila Bohemia Sekt setkání plné zábavy, relaxace a kvalitního sektu za účasti známých osobností. Uskutečnilo se v pražském hotelu Yasmine a provázela jím oblíbená herečka a moderátorka Jitka Čvančarová. „Spojit dva příjemné zážitky během jednoho večera je, v současné uspěchané době, pro každou ženu velmi cenné,“ řekl Martin Fousek, marketingový ředitel. „Přáli bychom si, aby se skvělá chuť našich sektů snoubila u dam s příjemnými okamžiky relaxace. Moderní žena touží být nejen přitažlivá a elegantní, ale také originální a noblesní. A v tomto snažení se s ní naprosto shodujeme. Společnost Bohemia Sekt těší být u toho, když rozkvétají do krásy.“ Účastnice čtvrtečního společenského večera v hotelu Yasmine se setkaly mimo jiné s herečkami Evou Sakálovou (účinkuje například v seriálu Dokonalý svět), Janou Strykovou (Ordinace v růžové zahradě) a Sandru Novákovou (Ordinace v růžové zahradě). Mohly sledovat, jak se známé televizní tváře proměňují pod dohledem vlasové vizážistky Aleny Poláčkové, vítězky soutěže Bomton cup 2007, art kadeřnice na přehlídce roku Top Secret a finalistky soutěže Hairdressing awards 2010. V průběhu večera si vlasovou proměnu a profesionální líčení některé dámy vyzkoušely doslova na vlastní kůži.

Vedle vizuálních estetických zážitků si všechny zúčastněné ženy mohly dopřát i zážitky chuťové – při ochutnávce nejvybranějších sektů společnosti Bohemia Sekt. „Variaci sektů jsem vybíral v souladu s menu restaurace Noodles,“ uvedl Tomáš Brůha, hlavní sommelier Bohemia Sektu.

Součástí večera bylo také představení modelů Jany Berg určených pro Bohemia Sekt Sommelierky. Bohemia Sekt Sommelierky jsou finalistky České Miss s praktickými zkušenostmi a znalostmi pro komunikaci a servis Bohemia Sektu.

K lesku večerní párty přispěla i vernisáž šperků rakouské firmy Pierre Lang, která oslňuje zákaznice po celém světě a nabízí nejvyšší klenotnickou kvalitu v kombinaci s originálním designem.

Každá žena mohla na společenském setkání v hotelu Yasmine načerpat plný pohár osvěžujících zážitků, dobré nálady a také nevšední inspirace pro další, všední i sváteční dny. (tz)

Vinařský obzor (6/2011)

IceWine du Monde V letošním roce se odehraje další ze světových mistrovství na tuzemské půdě. Z iniciativy Jakuba Šebesty, bývalého ministra zemědělství a ředitele SZPI, se ve dnech 2. a 3. září uskuteční 1. ročník mezinárodního konkurzu ledových slámových vín, v jejichž produkci patří tuzemské vinařství ke světové špičce. Degustace proběhne v reprezentativních, nově rekonstruovaných prostorách Státního zámku v Lednici. Dne 4. září pak proběhne pro veřejnost ochutnávka všech soutěžních vzorků. Cíle akce jsou podle pořadatelů tyto: – ukázat různorodost a bohatství sortimentu ledového a slámového vína – podporovat kvalitativní kritéria přijatá výrobci ledového a slámového vína – podporovat vědecký a odborný výzkum zaměřený na znalost podmínek výroby ledového a slámového vína – podporovat růst kvality ledového a slámového vína cestou rozšiřování znalostí degustátorů vína – vytvořit příležitost k setkání odborníků zainteresovaných v produkci ledového a slámového vína – vytvořit komunikující síť výrobců ledového a slámového vína po celém světě – vytvořit „vinotéku“ zúčastněných vzorků – připravit tréningové programy pro degustátory vín – podpora domácího a přeshraničního cestovního ruchu v regionu Více informací k akci se dozvíte v příštím čísle VO. (ss)

Ženy a vína světa v Monaku – bodoval Baloun Ve dnech 27. až 29. dubna proběhl v monackém knížectví v pořadí již pátý ročník mezinárodní soutěže vín Femmes et Vins du Monde (Women and Wines of the World), druhý ročník Femmes et Spiritueux du Monde (Women and Spirits of the World) a třetí ročník mezinárodní soutěže Femmes et Grand Concours de Packaging, které se odehrály pod jednou střechou v hotelu Le Méridien Beach Plaza v Monte-Carlu.

Jak názvy těchto soutěží napovídají, hodnotí na nich pouze ženy, jejichž „jury“ jsou rozděleny do pěti kategorií (collèges): Enologie (předsedkyně komise), Produkce, Distribuce-PR, Media-Formation a tzv. Découverte Grand Public Oenophile neboli milovnice vína z řad veřejnosti.

Přes 60 degustátorek 24 národností ohodnotilo přes 300 vzorků z 20 zemí světa a toto jsou výsledky jejich práce: jednu diamantovou medaili získalo Řecko za vynikající Muscat de Samos, dále bylo uděleno 20 zlatých a 65 stříbrných medailí. Českou republiku letos zastupovala tři vinařství: Znovín Znojmo, Víno Dalibor – vinařství „U kapličky“, Zaječí a Vinařství Baloun, Velké Pavlovice, přičemž posledně jmenované vinařství, které se zúčastnilo tohoto klání již popáté a pokaždé si ze soutěže odneslo nejméně jednu zlatou a několik stříbrných medailí, získalo od organizátorů speciální cenu za tento nepřetržitý úspěch. Letos zde byly Radomilu Balounovi uděleny dokonce čtyři zlaté a tři stříbrné medaile! Česká republika se s počtem 11 medailí umístila na čtvrtém místě za Francií, Itálií a Portugalskem. Šest zlatých, pět stříbrných a speciální ocenění pro Radomila Balouna představuje pro vinařství České republiky další fenomenální úspěch na mezinárodní vinařské scéně.

Helena Baker, Monte-Carlo, Monaco »

Více informací a kompletní výsledky jsou na www.femmesetvinsdumonde.com

Hodnocení vín / Vinařské aktivity

Prague Food Festival 2011 O posledním květnovém víkendu se v Královské zahradě Pražského hradu konal již pátý ročník Prague Food Festivalu (www.praguefoodfestival.cz).

Akce, původně představující nejlepší podniky z restauračního průvodce Pavla Maurera Grand Restaurant, se za dobu své existence rozrostla a stala se jednou ze zásadních a největších gastronomických událostí roku.

Tentokrát představila 33 restaurací různých kategorií, barmanské a kuchařské show, soutěže i hudební vystoupení. A jelikož jde nejen o oslavu gastronomie, ale také dobrého pití, nechybělo samozřejmě ani víno a pivo.

Festivalovým platidlem byl tzv. Grand s hodnotou 25 Kč. Každá z restaurací nabízela jak degustační porce jednotlivých jídel, typicky za 2–8 Grandů, tak i průřezové menu obvykle o třech chodech, které se vešlo do 10 Grandů. Návštěvník festivalu mohl vyzkoušet jak mnohá tradiční i lehce neobvyklá česká jídla v podání špičkových restaurací, například krkonošské kyselo (Horizont), plíčky na smetaně s houskovým knedlíkem (Lokál), telecí hrudí plněné žemlovou nádivkou s hlívou královskou (Alcron) či kachní prsa „sous vide“ s uzenou kaší z celeru a brambor, liškami a glazé z červeného vína (Essensia), tak i pokrmy exotické. Nabídka jako zázvorová tygří kreveta a filet z mořského vlka podávané s wasabi a hráškovo-bramborovým pyré a sambalem s cherry rajčátky (Rickshaw) či grilovaný marinovaný Ahi tuňák se salátem z kraba, baby špenátu, rucolou a zálivkou ze sušených rajčátek, campari a citrusu (U Emy Destinnové) na festival nalákala 18 200 platících návštěvníků, nejvíce v historii.

Společný stánek Bistra Florentýna a obchodu s autentickými víny Veltlin.cz představil, kromě paštiky s želé z veltlínu a dalších pochoutek, také speciální Cuvée Letohrádek.

Směs odrůd Ryzlink rýnský a Sauvignon ročníku 2010 od vinařství Koráb, nefiltrovaná, nesířená a stočená čerstvě z kvasnic, se stala jedním z hitů festivalu. Spoustu návštěvníků si našel stánek vinařství Spielberg z Archlebova, nejen díky povedenému sektu ročníku 2008 vyrobenému klasickou metodou kvašení v lahvi. Na mnoha místech celého areálu bylo možné najít stánky dovozce Bacchus, každý zaměřený na vína z jedné vinařské oblasti či jednoho producenta. V nabídce byla jak vína vyloženě základní a průmyslového typu, tak i vína prestižnějších producentů z Burgundska, Champagne či údolí řeky Rhôny. Sklenka vína šla pořídit už za 1 Grand, ale častěji se pohybovala okolo 4 Grandů a vystoupala i k deseti. A bohužel tak často demonstrovala jeden z trendů festivalu, kterým je zvyšování cen. Leckterá vína i jídla prostě působila poněkud předraženě.

Foto archiv autora

324

Cuvée Letohrádek

Výrazně se na festivalu prezentovat Plzeňský Prazdroj, účastníci mohli ochutnat a popíjet jak jejich klasický ležák Pilsner Urquell, tak i tři druhy speciálu Master (zlatý 15°, polotmavý 13° a tmavý 18°) – vždy sympaticky za 1 Grand. Součástí Prague Food Festivalu byla škola čepování a také, vzhledem ke spotřebě piva v ČR jinak překvapivě opomíjené, párování piva s jídlem.

Královská zahrada, Míčovna a Letohrádek královny Anny, místa prestižní, nádherná a právem vyhledávaná mnohými návštěvníky Prahy, byla bohužel i jednou z nejčastěji citovaných slabin letošního Prague Food Festivalu. Tyto kulturní památky mají přísná pravidla, která nejen nedovolují pohyb po trávnících či odkládání předmětů na zídky, ale přímo i zakazují na některých místech konzumaci jídla. Toto, v kombinaci s nedostatkem stolků pro konzumaci zakoupených jídel, účast především v nejexponovanějších časech jednotlivých dní opravdu hodně znepříjemňovalo. Pro roky příští by možná bylo lepší trochu slevit z prestiže místa konání a více myslet na pohodlí návštěvníků a jednotlivých restaurací.

Jan Čeřovský »

www.jizni-svah.cz

Hodnocení vín

Vinařský obzor (6/2011) 325

Concours Mondial de Bruxelles 2011 – Lucembursko Jedna z největších a nejprestižnějších soutěží vín na světě – Concours Mondial de Bruxelles (CMB) – se letos odehrála nedaleko belgických hranic. Ve dnech 6., 7. a 8. května ji hostil Lucemburk, hlavní město Velkovévodství lucemburského, šestého nejmenšího národa na světě, který se však v poslední době těší významné pozici na vinařské scéně.

Do letošního, v pořadí již osmnáctého ročníku bylo přihlášeno 7 386 vzorků ze 49 zemí světa, z nichž Česká republika byla reprezentována 113 vzorky, které do Lucemburku přihlásilo 29 vinařství. Ve výstavní hale LuxExpo, kde soutěž probíhala, se sešlo 285 hodnotitelů téměř 40 národností, z toho za Českou republiku se zúčastnili Pavel Krška, John Law a autorka. Všichni členové jury jsou pečlivě monitorováni a výsledky jejich hodnocení jsou zpracovány Statistickým institutem Katolické univerzity v Lovani (Université catholique de Louvain/Leuven) za účelem maximální přesnosti a objektivity s analýzou konečných výsledků. A jak profesor Christian Ritter vysvětlil během svých workshopů přítomným, kteří projevili zájem, degustátoři, jejichž bodování je příliš často „mimo mísu”, nebudou již do dalších edicí CMB do hodnotící jury přizváni.

Foto Helena Baker

Celkové výsledky Concours Mondial de Bruxelles udělil celkový počet 2 145 medailí, z nichž prvenství náleží Francii (celkem 628 medailí), kterou následuje Španělsko (celkem 436 medailí), Portugalsko (235 medailí), Itálie (184 me-

V komisi č. 38, které autorka předsedala, zasedli enologové z Itálie (Ico Salvatore Turra z Piemontu), Portugalska (Manuel Vieira, Sogrape – Vinho Verde a Dão) a Švýcarska (Véronique Besson-Rouvinez) a publicista Daniel Berger z Francie.

dailí), Chile (136 medailí), Jižní Afrika (78) a Austrálie (43). Hostitelská země – Lucembursko – získala úctyhodný počet 29 medailí ze stovky přihlášených vzorků. Španělsko se může pochlubit nejvyšším počtem velkých zlatých medailí (celkem 15), který těsně následuje Francie (14) a Itálie (11).

Navíc bylo vybráno šest vítězů kategorií odměněných tzv. Best Wine Trophy, za nejvyšší hodnocení. Jsou to: • „Best Wine Trophy“ Sekt – Champagne Gallimard Père & Fils, Cuvée de Prestige 2005 (Champagne, France) • „Best Wine Trophy“ bílé – Terre Cortesi Moncaro, Vigna Novali Classico Riserva Bianco 2007 (Marche, Italy) • „Best Wine Trophy“ růžové – Château de Berne, Terres de Berne 2010 (Provence, France) • „Best Wine Trophy“ červené – Altavins Viticultors, Domus Pensi 2006 (Catalonia, Spain) • „Best Wine Trophy“ sladké – González Byass, Nectar PX (Andalusia, Spain) • „Best Trophy Spirit“ – Highland Park 18 Years Old (Scotland, United Kingdom) Velká zlatá medaile pro Českou republiku! Česká republika si ze soutěže přivezla celkem 21 medailí, což je stejný počet jako v loňském roce. Avšak poprvé v historii soutěže CMB, ve které hodnotím již od roku 1999, získalo naše víno velkou zlatou medaili! Toto nejvyšší ocenění, které bylo uděleno méně než 1 % ze všech zůčastněných vzorků, putovalo do vinařství Josefa Valihracha v Krumvíři za Chardonnay 2007 výběr z hroznů, což je fenomenální úspěch pro české a moravské vinařství na mezinárodní vinařské scéně.

Po jedné zlaté (Ryzlink vlašský 2010 pozdní sběr) a dvou stříbrných medailích (Müller Thurgau 2010 pozdní sběr a Muškát moravský 2010 pozdní sběr) si z Lucemburska přivezlo vinařství Radomila Balouna z Velkých Pavlovic, čímž získalo nejvyšší počet medailí. Druhé zlato putovalo do Mikulova a jeho recipientem se stává Vinařství Volařík se svým Chardonnay 2008 výběr z cibéb.

Ostatních 16 stříbrných medailí získala následující vína a vinařství: Vinné sklepy Lechovice – Cabernet Sauvignon 2007 ledové víno, Vinné sklepy Lechovice – Sekt Lechovice Brut, Vinařství Pavlov – Chardonnay 2009 pozdní sběr, Vinařství Pavlov – Rulandské šedé 2009 výběr z hroznů, Réva Rakvice – Tramín červený 2009 ledové víno, Réva Rakvice – Ryzlink rýnský 2008 ledové víno, Víno Mikulov – Chardonnay 2009 pozdní sběr, Víno Mikulov – Rulandské šedé 2009 výběr z hroznů, Znovín Znojmo – Ryzlink rýnský 2009 ledové víno, Znovín Znojmo – Sauvignon 2009 výběr z hroznů, Vinné sklepy Valtice – Sylvánské zelené 2009 výběr z hroznů, Vinařství Gotberg – Pálava 2009 výběr z hroznů, Sonberk – Pálava 2009 výběr z hroznů, Vinařství Petr Skoupil – Müller Thurgau 2010 kabinet, Zámecké Vinařství Bzenec – EGO No. 76 Cuvée Veltlínské zelené a Sylvánské zelené, Vinařství Mikrosvín Mikulov – Rulandské bílé 2008 pozdní sběr. Společnou prezentaci vín z České republiky organizačně zajišťovalo Národní vinařské centrum za finanční podpory Vinařského fondu.

Soutěž Concours Mondial de Bruxelles se poprvé konala v roce 1994 v Brugách, kde se hodnotilo asi 860 vzorků vín, a poté se pomalu rozrůstala do proporcí, jaké známe dnes (včetně soutěže destilátů), a přestěhovala se na několik let do Bruselu, než se stala putovní po celé Belgii – znovu Brugy, Antverpy, Lutych, Ostend… V roce 2006 se rozhodla upevnit svůj mezinárodní charakter a zamířila do Lisabonu – v té době převzal od Louise žezlo jeho syn Baudouin.

Pak v roce 2007 následoval Maastricht, poté Bordeaux (2008), Valencie (2009), sicilské Palermo (2010), letos Lucembruk a nyní již víme, že v příštím roce bude ve dnech 4.–6. května Concours Mondial de Bruxelles hostit severoportugalské město Guimarães v srdci vinařské oblasti Minho (Vinhos Verdes), kterému se přezdívá kolébka portugalského národa.

Helena Baker, AIWS »

Kompletní výsledky: www.concoursmondial.com

326

Vinařský obzor (6/2011)

Místopis

Za pivem do Prahy a za vínem do Žernosek Začátkem května, při jedné z pracovních návštěv v Praze, jsme zavítali do Národního zemědělského muzea na Letné, kde právě probíhá výstava nazvaná Chuť Evropy / Taste of Europe. Jak jsem se dozvěděl předem z jejich webu, je to: „…velkoryse pojatý mezinárodní projekt devíti zemí Evropské unie, (…) každá z nich si vybrala produkt, který prezentuje historii a současnost typicky národního pokrmu nebo nápoje, jejich výrobu a konzumaci.“ Česká republika zvolila pivo a pivovarnictví, což znělo slibně, a tak jsme se tam plni očekávání vydali. Výstavu jsme našli ve velkém sále hned v přízemí a už první pohled byl dost tristní – v levém rohu na ploše cca 30 m2 bylo neinvenčně instalováno několik omšelých exponátů, asi 10 panelů a stoleček s tužkami (ale bez papíru), jako zoufalá interaktivní výzva směřovaná zřejmě k dětem. Dotazem u milé kustodky jsme zjistili, že výstava byla prý původně někde jinde, ve vyšším patře, a tady se bude postupně doplňovat a také exponátů bude přibývat (mám chuť se sem ještě vrátit, výstava končí 31. 7. a jsem opravdu zvědavý, jak se to bude vyvíjet!). S prohlídkou jsme byli hotovi po pár minutách, ne že by tam nebylo nic zajímavého k vidění, ale depresivní dojem z prázdného sálu a více než ledabylé instalace exponátů nenapravila ani krásná sbírka pivních půllitrů a etiket. No, to je ale hodně odfláknuté, zaslechl jsem od starší dvojice, která také jako my před chvílí rozpačitě přešlapovala u vchodu. Škoda, Čechy a pivo, to by si zasloužilo trochu gruntovnější přístup, dodávám polohlasem drcen olbřímí prostorou sálu. Takhle to dělá dojem, že si někdo udělal tzv. čárku a pro formu se splnilo to, co bylo někde v Bruselu dojednáno.

Poněkud otráveni jsme naštěstí ve vestibulu zahlédli plakát zvoucí na Farmářské trhy. Po pár krocích jsme se ocitli v příjemně vyhlížejícím parčíku za budovou a hned první stánek byl s vínem; tady nabízela firma Bunža z Bzence docela zajímavý sortiment, navíc prodejce uměl o víně promluvit a zjevně ho to bavilo. Povyprávěl nám, jak to v podniku chodí, o každém prodávaném vzorku nabídl příběh, ukázal oceněné láhve plné kulatých známek ze soutěží, prostě „obchoďák“ na svém místě. Tak to je lepší vizitka našeho zemědělství, než to nešťastné pivo, a patriota navíc potěši, že je to zrovna vinařství z Moravy. Něco jsme u stánku ze solidarity koupili, přibrali k tomu odvedle bio mošty a kornout štramberských uší a se zlepšenou náladou jsme zamířili hned vzápětí do Litoměřic, resp. do Žernosek, kde pro nás přátelé domluvili návštěvu v rodinném vinařství Kupsových.

Cestou vzpomínáme: V Žernosekách jsme už dlouho nebyli, kdysi v polovině 90. let jsme se tam sice na skok stavovali inspirováni prof. V. Krausem, ale tehdy jsme se asi netrefili do nejlepšího období kdysi slavné „šlechtitelky“. O to více se teď těšíme.

Po krátké zastávce v Litoměřicích pokračujeme kolem Labe stále vpřed a po pár minutách jsme na místě. Už po příjezdu před zámeček svítící novou barevnou fasádou vidíme všude kolem sebe znaky prosperity – nová hala hned u vjezdu, příjemná zahradní úprava celého vstupního areálu včetně bezbariérových toalet a na čas uskutečněné setkání s panem Kupsou mladším dává tušit profesionální přístup a úroveň. Po chvíli oťukávání se nás ujal sám pan Kupsa starší a hned jsme sestoupili do sklepení.

Než jsme ochutnali první vzorek, dostalo se nám několika základních informací – historie žernoseckého vinařství sahá dle dochovaných písemností nejméně do 10. století, ale zdejší sklepy vybudovali mniši cisterciáci až v pol. století 13., vysvětluje se zaujetím Ing. František Kupsa a vede nás někam do hloubi sklepního labyrintu. Zastavujeme se uprostřed vysokého klenutého prostoru, registrujeme všude kolem středověké opukové ostění: „Tomuto sklepu říkáme Dómský a pochází ze čtrnáctého století,“ hrdě pokračuje ve výkladu pan Kupsa a jde se hned dál. Po prohlídce precizně restaurovaného podzemí přišla konečně řeč na víno a vinice. Kupsové dnes hospodaří na 15 ha v okolí Žernosek, menší část hroznů dokupují a s odbytem starosti nemají, prý naopak – jejich vinice se rozkládají na poměrně členitém geologickém podloží (opuka, čedič, rula, porfyr, břidlice i spraš) a to dodává společně s příznivým klimatem jejich vínům tolik potřebnou různorodost a dynamiku. Bohužel, letos následkem dubnových mrazů tady všechno pomrzlo, a tak se s jistotou nesklidí ani jeden hrozen. Věřit se nechce, ale i takové roky občas přicházejí, ročník 2011 nikdo neochutná…

Zatím je však v žernoseckých sklepích co pít, radujeme se a absolvujeme náročnou pouť kolem plných sudů a nerezových tanků, přišla chvíle i na mikropartie v demižoncích a na závěr se otevřelo i několik ar-

chivních lahví. Nezapomenutelný byl hned první vzorek, jakostní MT 2010 z viniční trati na úpatí kopce Lovoš – udivil svojí květnatou měkkostí, lahodným ovocitým aromatem a až vyzývavou pitelností (tady Ing. Kupsa vzpomenul prof. Krause, který zde za svého působení v letech 1954–64 právě takový typ bílých vín prosazoval).

Těch vyhlášených žernoseckých müllerů bylo samozřejmě víc, následovaly báječně sametové pinoty (opulentní RB, minerální až slaný RŠ), řízný Ryzlink rýnský, skvělý Tramín ze Žalhostických tratí udělaný překvapivě do sucha s expresivním výrazem čajových růží, mandarinky a zázvoru, potom přišel na řadu MM neboli MOPR, jak jej Ing. Kupsa uvedl „po staru“, ten byl také nečekaně suchý, a na závěr série bílých vín přišel na řadu překvapivě Svg. Ano, časy se mění a u Kupsů v Žernosekách lze ochutnat i víno z této odrůdy, takže už neplatí, že Sauvignon se pěstuje pouze na Moravě. A byl vynikající, moderního střihu, aroma sušených meruněk dávalo tušit perfektně vyzrálou surovinu, se svěží kyselinkou a jemně minerální dochutí připomínal vína z francouzského Sancerre. Po pauzičce přišlo na řadu lehčí rosé (MP+RM) a závěr patřil obligátně vínům červeným – MP, Sva, Dor a především RM – vše to byla skvěle strukturovaná vína s čitelným rukopisem sklepmistra. To nejlepší však nakonec, potence žernoseckých červených se plně projevila při degustaci lahvičky RM vh 2009; tak hutné a vláčně sametové víno se sofistikovanou aromatikou dobře obstojí i v konfrontaci s červenými víny z Burgundska.

(Nakonec, právě odtud Karel IV. dovezl kdysi pinoty na Mělník a předpokládejme, že i do nedalekých Litoměřic a Žernosek, takže srovnávání s nimi se asi bude vždy nabízet.)

Krásným rozloučením s touto malebnou českou vinorodou oblastí bylo krátké zastavení u Labe. Romantická Porta Bohemica a úchvatné žernosecké vinice na pravém břehu majestátního veletoku byly stylovou tečkou za náročnou, ale povznášející exkurzí.

Milan Magni

Zprávy

Vinařský obzor (6/2011) 327

Vinoforum 2011 Krynica-Zdroj Jubilejní dvacátý ročník mezinárodní soutěžní přehlídky vín Vinoforum se uskuteční v Polsku.

Lázeňské městečko Krynica-Zdroj v Podkarpatí (nedaleko slovenských hranic) přivítá ve dnech 14.–17. července několik desítek zahraničních degustátorů. Cílem soutěžní přehlídky je každoročně porovnávat kvalitu vín středoevropského regionu se zbytkem světa a dále šířit kulturu vína nejen v oblastech tradičně spjatých s jeho výrobou. Díky iniciativě

někdejšího slovinského ministra zemědělství Jože Protnera a slovenského profesora enologie Fedora Malíka se Vinoforum od roku 1991 opakovaně konalo na Slovensku, v České republice, Slovinsku, Chorvatsku a Rakousku. Např. titulem Champion Vinoforum 2010 Ostrava bylo oceněno cuvée Rulandské bílé/Sauvignon 2008 (Vinařství Josef Valihrach), rosé Frankovka 2009 (Víno-vín Morava, s. r. o.) a Chateau Bzenec brut (Chateau Bzenec, spol. s r. o.). Organizátorem letošního ročníku je Polski Instytut Winorosli i Wina ve spolupráci s Národním vinař-

ským centrem, o. p. s., a slovenskou Technickou univerzitou Bratislava. Dobrou zprávou pro vinaře z Čech a Moravy je zařazení Vinofora 2011 Krynica-Zdroj mezi zahraniční vinařské soutěže podporované Vinařským fondem (úhrada 50 % poplatků za první tři vzorky a zajištění dopravy z NVC do Polska).

Statut soutěže a online přihláška vín jsou k dispozici na stránkách www.vinarskecentrum.cz (sekce Registrace vín).

MUDr. Martin Křístek »

Další informace: www.vinoforum.pl

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

2. 7. 2011

Víno v oranžovém aneb Noční putování za vínem 2011

Velké Pavlovice

Ing. Pavel Lacina, ml. – 774 066 650, 605 886 640, info@vinozvelkychpavlovic.cz

2. 7. 2011

Víno v růžích

Radějov

Ladislav Mrkva – 731 571 618, vinovruzich@email.cz

2. 7. 2011

Den otevřených sklepů a červencová noc

Horní Věstonice

Ing. Moravčík Vladislav – 724 808 619, horni-vestonice@quick.cz

2.–3. 7. 2011

Pohanské (nejen) vinné slavnosti

Olbramovice

Jiří Marek – 604 216 654, vino-marek@seznam.cz

2. 7. 2011

VIII. Den otevřených sklepů Hrušky 2011

Hrušky (okr. Břeclav)

Ing. Richard Tichý – 603 932 443, richard.tichy@bonuseventus.cz

2. 7. 2011

Den otevřených sklepů

Terezín

Hradil Zdeněk – 773 553 327, zd.hradil@tiscali.cz

2. 7. 2011

Vinařská 50 – Author Znovín Cup

Šatov

Vala Jan – 602 346 500, valajan@centrum.cz

5. 7. 2011

Sedlecký Festival

Areál ZD Sedlec

Ctirad Králík – 777 719 110, zdsedlec@tiscali.cz

5. 7. 2011

2. ročník Kolem horem dolem

viniční tratě v okolí Velkých Pavlovic

Karel Reichman – 602 504 991, reichman@moraviapharm.cz

5. 7. 2011

Den otevřených sklepů Moravská Nová Ves

Moravská Nová Ves

Vinařský spolek M. N. Ves – 777 561 535, info@vinarimnves.cz

9. 7. 2011

Cimburský košt vín III

Cimburk u Koryčan

Filip Manoušek, Jiří Měchura – 608 817 522, 737 820 439, filip.manousek@branapamatek.cz

16. 7. 2011

Den otevřených sklepů v Hovoranech

Areál vinných sklepů

Stanislav Šimeček – 605 870 249, vino.simecek@seznam.cz

16. 7. 2011

Evropský pohár vinařských oblastí v pétanque

Kobylí

Varmuža Jiří – 603 521 964, varmuza.jiri@seznam.cz

23. 7. 2011

Sedlecké Repete

Areál ZD Sedlec

Ctirad Králík – 777 719 110, zdsedlec@tiscali.cz

29.–30. 7. 2011

Valtické vinařské slavnosti

státní zámek – jízdárna

ing. Dana Hradilová – 720 484 884, d.hradilova@centrum.cz

30.–31. 7. 2011

Festival otevřených sklepů (7)

Velké Pavlovice

Partnerství, o. p. s., Martin Gillár – 775 958 907, 515 903 110, martin.gillar@nap.cz

1.–6. 8. 2011

Vinař Roku 2011

Rezidence primátora hl. města Prahy, Mariánské náměstí 4 Praha 1

Ing. Petr Marek – 257 810 685, info@vinarroku.cz

2.–3. 8. 2011

Pardubický festival vína 2011

Hotel Euro, Pardubice

Pavel Morávek – 732 508 986, pavelmoravek@centrum.cz

4. 8. 2011

Sommelier Znovín 2011

Hotel Euro, Pardubice

Pavel Morávek – 732 508 986, pavelmoravek@centrum.cz

5.–7. 8. 2011

Vinařská akademie I – Kadet

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

6. 8. 2011

Den otevřených sklepů Jaroslavice

Jaroslavice u Znojma, sklepní čtvrť

Kudlík Dušan – 602 974 255, kudlik@alergopraxe.cz

13. 8. 2011

6. ročník Otevření vinných sklepů

Areál vinných sklepů „Pod Búdama“, Čejč

Ing. Stávek Zdenek – 603 569 921, zahradkari.cejc@seznam.cz

13. 8. 2011

Sedlecké finále

Sedlec

Ctirad Králík – 777 719 110, zdsedlec@tiscali.cz

Grand Prix Austerlitz 2011

Nádvoří zámku Slavkov-Austerlitz

Stanislav Šida – 602 515 861, stanislav.sida@bankavin.cz

13. 8. 2011

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven podle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

328

Vinařský obzor (6/2011)

Obchod vínem

Jiří Sedlo Svazu vinařů ČR

Dlouhodobý vývoj spotřeby vína v ČR Víno je typickým důkazem, že i z východu mohou pocházet dobré věci. Za kolébku vína se udává území dnešní Gruzie a nejbližší okolí. K nám se ale nedostalo přímočaře posouváním na severozápad, kdežto postupně s rozvojem civilizace nejdříve přes šíření na jihozápad a následně na sever.

Už před sedmi tisíci lety bylo konzumováno víno v Mezopotámii, Sýrii, Babylonii a v Egyptě. Odtud se kulturní réva dostala přes Středozemní moře do Řecka a následně do Říma. V té době se na našem území vyskytovala po statisíce let jen divoká réva lesní. Výboje Římanů na sever – až k jižnímu okraji dnešní Moravy – kolem přelomu letopočtu znamenaly také posouvání hranic oblastí, v nichž se získává víno. Římské vojsko bylo zvyklé na víno a kam přišlo, tam si vytvářelo základnu k jeho produkci. Tak se vinařství dostalo podle archeologických nálezů nejpozději ve 3. století n. l. do oblasti kolem Pálavy. Z jihu Moravy o několik století později proniklo do Čech. Tolik krátce z prokazatelných historických zdrojů.

Víno však doprovází i řada bájí a mýtů, a to ve všech zmíněných civilizacích. Řekové měli boha vína – Dionýsa, římským bohem vína byl Bacchus. Křesťané považují za patrony vinařů svatého Urbana a Vavřince, u nás je spojována legenda vinařství i se sv.

Václavem.

Velký význam má víno historicky i v křesťanství, kde se víno a chléb staly symboly, které navenek dokonce oddělovaly některé církve. Zatímco chléb byl dopřáván všem věřícím, víno – symbolizující krev Kristovu – bylo podáváno všem věřícím jen v některých církvích, v jiných je symbolicky za všechny přijímá během bohoslužby pouze kněz. Mimo panovníků měla na rozvoj vinařství nejenom na našem území velký vliv právě církev.

O spotřebě vína na osobu na území dnešní ČR před 200 lety a dříve toho víme málo, vychází se jen z druhotných údajů. Že vinařství bylo posledních 700 let hospodářsky významnou činností, a tudíž ani spotřeba vína nebyla zanedbatelná, dokladuje více různých skutečností, např.: • snahy panovníků o rozšíření plochy vinic (např. Karel IV.), • podpora vinařství na církevních panstvích, „desátkové“ sklepy, • odvěká právní úprava – vinařství regulovalo již římské právo, u nás vznikala „horenská práva“ od 14. století; jednalo se o úpravu způsobu produkce a ochrany vína,

• ochrana trhu před dovozem – panovníci ve středověku zakazovali dovoz vína na své panství, dokud nebude spotřebováno víno z vlastní produkce, • vývoj plochy vinic – jen na Moravě bylo kolem roku 1800 přibližně 30 tisíc ha vinic, což je téměř dvojnásobná plocha v porovnání se současným stavem v ČR. Samozřejmě nelze usuzovat na spotřebu vína pouhým jednoduchým vynásobením plochy vinic. Plocha byla dvojnásobná a k tomu počet obyvatel výrazně nižší, ale několikrát nižší byl i výnos hroznů z jednotky plochy. Války, revoluce a hospodářské krize vždy na několik let snižovaly produkci a tím i spotřebu vína, často vedly ke zpustnutí vinic.

Podle ČSÚ se spotřeba vína v ČR po II. světové válce a následném převratu v letech 1948–1958 pohybovala kolem 6 l/osoba/rok, v letech 1960 až 1990 kolem 13 l/osoba/rok a od roku 1990 trvale roste, nyní se blíží 20 l/ /osoba/rok. Za posledních dvacet let je tedy patrný nárůst roční spotřeby vína o 50 %.

V žádném případě to není dáno jen tím, že zvyšujeme tuzemskou produkci vína.

Před dvaceti lety jsme měli asi o 15 % nižší plochu vinic, ale vyšší průměrný výnos hroznů. Zemědělská „výroba“ byla oddělena od potravinářského průmyslu. Zemědělci, až na malé výjimky, nemohli uvádět lahvové víno na trh. Byli nuceni prodávat hrozny a jejich nejvyšším zájmem v rámci dosažení nejlepší ekonomiky podnikání byl maximální výnos hroznů při státem stanovených cenách.

Propojením producenta hroznů s tím, kdo připravuje a prodává víno, se změnily i cíle. Nepatří k nim již maximální, ale optimální výnos hroznů při optimální kvalitě. Jinými slovy pěstiteli, pokud sám nefinalizuje víno, se musí vyplatit regulovat výnos a tím i kvalitu budoucího vína. Z nekvalitní suroviny nikdy nevznikne kvalitní konečný produkt, což bohužel neplatí opačně – že z kvalitní suroviny nemůže vzniknout nekvalitní víno. Tuto změnu přinesl volný trh brzy po roce 1989.

Druhou zásadní změnou bylo zaručení kvality vína prostřednictvím vinařského zá-

kona. Ten od roku 1995 jasně definuje jednotlivé kvalitativní stupně vína, takže zákazník se může podle etikety orientovat v tom, co je obsahem dané láhve. Současně jsou zákonem vymezeny i podmínky pro konkurenci uvnitř oboru.

Postupně tak po roce 1989 vzniklo téměř tisíc vinařství, která uvádějí na trh větší či menší množství vína. Nemalou měrou nás podpořil Vinařský fond, zvláště podporou značky „Vína z Moravy, vína z Čech“. Naše vína si tak získala silnou pozici v konkurenci zahraničních vín a jejich propagace. Bez Vinařského fondu bychom v důsledku působení jeho zahraničních obdob na našem trhu byli v daleko horší pozici.

Ale vraťme se ještě k tomu, jak se změnilo složení vín na našem trhu po roce 1989.

Až do rozpadu Československa jsme byli jeden trh se Slovenskem, které produkovalo více vína, než spotřebovalo, přebytek byl konzumován v českých zemích. Na území ČR byla produkce vína přibližně srovnatelná s nynější. Vůči ostatnímu světu byl trh uzavřen, v případě potřeby se dovážela levná, především sudová vína v rámci RVHP a hrozny. Po rozpadu ČSFR bylo nutné zvýšit dovoz vína, část se dovážela dále ze Slovenska a zbytek z členských států EU. Současně se po roce 2000 o 1/3 zvýšily plochy našich vinic, ještě před vstupem do EU, protože pak už by to nebylo možné. Od vstupu ČR do EU a rozšíření našeho trhu na celou EU jsme sice mírně zvýšili produkci vína, ale výrazně narostla jeho spotřeba, takže podíl zásobení trhu naším vínem se snížil, i když meziročníkové výkyvy existují – jako např. ročník 2010 s mimořádně nízkým výnosem hroznů.

Počátkem 90. let bylo v ČR spotřebováváno asi 45 % tuzemského vína a zbytek byl z dovozu, nyní činí náš podíl na spotřebě vína v ČR jen 35 %. Jak jsem již uvedl, rozšířit plochu výrazně nemůžeme. I kdyby však EU umožňovala další expanzi plochy, asi by se tak u nás nedělo. Příštích 20 let počítáme se zásobením přibližně 1/3 tuzemského trhu nebo ještě s mírným snížením odpovídajícím narůstající spotřebě vína u nás.

Obchod vínem

Graf 1 Spotřeba vína na osobu (l/rok) 120

100

80

60

40

ČR

Anglie

Holandsko

Německo

Belgie

Dánsko

Rakousko

Španělsko

Argentina

Portugalsko

Francie

0

Itálie

20

2007

1975

Graf 2 Bilance vína v ČR (tis. hl)

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

-500 Dovoz

Vývoz

Produkce*

Nabídka

Spotřeba

Produkce* – je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku Graf 3 Průměrné ceny dováženého lahvového vína 80 70 60 Cena v Kč/l

A nyní zpět ke spotřebě vína u nás a souvislostem v rámci EU, celé Evropy a světa.

Víno je ve světě považováno za evropský nápoj. Jak naznačují úvodní věty tohoto pojednání, začínalo na rozhraní Evropy, Asie a Afriky, později doprovázelo šíření kultury, především západoevropské a středomořské.

Vinařství je dnes považováno za kulturní dědictví Evropy. Přesto existují velké rozdíly ve spotřebě vína v jednotlivých členských státech EU a ČR se nachází na hranici států s podprůměrnou spotřebou a států s téměř zanedbatelnou spotřebou.

Pomineme-li stát Vatikán s největší spotřebou vína na osobu (2009: 70 l), vede nyní světový žebříček Lucembursko s 54 l/osoba/ /rok v závěsu s Francií se 45 l/osoba/rok. Na 12. místě se 32 l/osoba/rok je severské Dánsko následované s 30 l/osoba/rok sousedním Rakouskem a dále jižním Španělskem s 28 l/osoba/rok. V Německu, stejně jako v Maďarsku, se spotřebuje 24 l/osoba/rok, na Slovensku 12 l/osoba/rok a v Polsku 2 l/ /osoba/rok.

Z „původních“ vinařských zemí je nejvyšší spotřeba vína v Gruzii – 16 l/osoba/rok, v Egyptě 50 ml/osoba/rok a v Sýrii a Iráku 10 ml/osoba/rok.

S vyšší spotřebou vína většinou souvisí i jeho produkce v daném státě, ale existují výjimky, jako jsou přímořské země dlouhodobě spojené s koloniemi a obchodem – Anglie, Belgie, Nizozemsko a taky Dánsko.

Z hlediska dlouhodobého vývoje spotřeby vína funguje v rámci EU to, co je cílem EU v celém hospodářství – vyrovnání úrovně regionů. U států s nejvyšší spotřebou vína dochází k jejímu snižování a naopak zaostávající státy svoji spotřebu vína zvyšují.

V největších vinařských státech světa, jako jsou Španělsko, Itálie, Francie, ale i v Portugalsku, klesla spotřeba vína během posledních třiceti let na necelou polovinu, kdežto v nevinařských státech – Anglie, Belgie, Nizozemsko a Dánsko – roste.

Spotřeba vína celé EU se nyní pohybuje kolem 27 l/osoba/rok s pomalu klesající tendencí, takže očekáváme, že při stoupající spotřebě u nás během deseti let dosáhne ČR průměru EU, který se ustálí ve výši kolem 25 l/osoba/rok.

Dovoz vína do ČR trvale narůstá, ale stejně tak součet nárůstu spotřeby a vývozu vína.

V roce 2010 bylo z ČR vyvezeno 230 tis. hl vína, což odpovídá objemem 40 % sklizně hroznů 2009. Vyvážíme dražší vína, než jaká se do ČR dováží. Dovoz je orientován především na levnější segment trhu, a i zde jsou značné rozdíly mezi státy. V každém případě dovozní cena v posledních letech ještě poklesla. Zatímco španělské a italské víno nedosahuje ani 20 Kč/l, francouzské přesahuje 60 Kč/l.

Preference bílého či červeného vína na trhu, ať už tuzemském, či světovém, se průběžně mění v amplitudách o délce blížící se dvaceti letům. V 90. letech nastupova-

Vinařský obzor (6/2011) 329

50 40 30 20 10 0 2007 Francie Slovensko

2008

Chile Maďarsko

Německo

2009 Itálie

Španělsko

2010

330

Vinařský obzor (6/2011)

Obchod vínem

Graf 4 Podíl modrých a bílých hroznů na sklizni

Informace z VF – Pokyny k podávání žádostí o podporu

100 % 90 % 80 % 70 %

V minulém čísle VO jsme vás informovali o tematických okruzích, na které lze žádat Vinařský fond o podporu v nadcházejícím termínu (1. 7.–15. 8.). Níže přinášíme základní pokyny pro podávání žádostí. Kompletní Podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem jsou ke stažení na www.vinarskyfond. cz. V případě doplňujících dotazů volejte 541 652 479 nebo pište na vecera@vinarskyfond. cz (Pavel Večeřa).

60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 1998

1. Žádost se podává elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo písemně poštou/osobně – více viz Podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem.

2. Žádost se podává na předepsaném formuláři Žádost o podporu (obsahuje: 1. strana identifikace žadatele, dále příloha č. 1 – čestné prohlášení a příloha č. 2 – projekt). Vzor je ke stažení na www.vinarskyfond.cz.

3. Přílohu č. 2 formuláře, tj. samotný projekt, můžete vyplnit přímo v počítači; tabulky jsou nastaveny tak, aby se přizpůsobily vašemu textu. Případně je možné využít další volnou stranu, na které uveďte, ke které položce projektu se doplňující text vztahuje.

4. Pokud posíláte žádost poštou nebo ji donesete osobně, je nezbytné přílohu č. 2 (projekt) předložit i v elektronické podobě (nejlépe na e-mail info@vinarskyfond.cz, příp. na CD).

5. Další dokumenty přikládané k žádosti: identifikace žadatele (např. kopie ŽL, výpisu z OR, registrační list, výpis z ČSÚ apod.). Fyzická osoba nepodnikající předkládá kopii občanského průkazu.

Doklad k bankovnímu účtu (kopie smlouvy nebo potvrzení banky) nepřikládejte; ten se zasílá až s vyúčtováním poskytnuté podpory.

Bílé

1999

2000

Modré

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Modré pro růžové

la červená vína, nyní je větší zájem o vína bílá. Tomuto trendu se částečně přizpůsobují i výsadby našich vinic. Momentálně je „in“ růžové víno, které se získává z modrých hroznů a jeho produkce prudce narůstá. Vývoj těchto změn lze pozorovat i na podílu sklizených hroznů, podle barvy.

Obliba našich vín v ČR i jejich úspěšně narůstající export jsou tedy dány více faktory, v každém případě však jsou naše vína postavena na kvalitě. Jednoduchá levná vína se do ČR dováží, na tento segment trhu se nezaměřujeme. Konzument má možnost širokého výběru tuzemských vín a odrůd v kategoriích zemské víno, jakostní víno nebo víno s přívlastkem. Kvalitu našich vín potvrzují i jejich úspěchy v renomovaných mezinárodních soutěžích v zahraničí, přičemž už pár let není výjimkou, že naše víno získá mimo zlaté medaile i titul šampiona soutěže nebo vítěze příslušné kategorie vín.

Protože u nás je řada různých soutěží vín a spotřebitel v nich začínal ztrácet přehled, zavedl Svaz vinařů ve spolupráci s Národním vinařským centrem od roku 2010 nejvyšší kategorii – Národní soutěž vín. Jde

o třístupňovou soutěž, která začíná soutěžemi v rámci vinařských podoblastí. Ti nejlepší pak postoupí do dalšího kola ve Valticích a závěrečné kolo se odehrává v Praze.

Cílem této soutěže je mimo výběru šampiona a vítězů kategorií vybrat i 100 vín, která jsou pak nabízena k ochutnávce v celoroční expozici Salonu vín v Národním vinařském centru na zámku ve Valticích.

To všechno jsou pádné důvody, proč ještě v nejbližších letech očekáváme další růst spotřeby vína v ČR.

5 Logo Národní soutěže vín

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné

6. Pokud podáváte žádost o podporu účasti na výstavě, není nutné vyplňovat přílohu č. 2 (projekt) – stačí, když předložíte ostatní požadované dokumenty uvedené výše.

Autoři: P. Burg, P. Zemánek – ISBN 978-80-904511-0-0, cca 70 stran, formát 210 × 210 mm Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. Chemická ochrana vinic – aplikace ochranných látek ve vinicích – mechanizační prostředky pro ochranu vinic – rozptylovače–trysky – seřízení strojů – technické požadavky – příprava kapaliny, plnění a čištění stroje – technologické linky na ochranu vinic – tabulky příkladů výpočtů nákladů na ošetření různými variantami velikosti strojů a výkonnosti traktorů

7. Pro přijetí žádosti je nutné, aby byla odeslána nejpozději poslední den termínu pro podávání žádosti, tj. v pondělí 15. 8.

150 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

HOBRA-CIP 120 sanitační stanice Sanitujte kdekoliv v provoze.

Mobilní sanitační stanice HOBRA-CIP 120 vám umožňuje sanitovat veškerou technologii od nádrží až po plnicí linku. Navíc je standardně vybavena svíčkovým filtrem na vodu – naprosto čistá voda je základ kvalitní sanitace. Zádržnost svíček CANDEFILT na filtraci vody volíme dle nejjemnější sanitované svíčky.

Nevyhovuje-li vám velikost, kapacita nebo něco jiného, HOBRA-CIP sanitační stanici vám přizpůsobíme k vaší spokojenosti.

Dlouhodobé působení proti peronospoře • praktické balení ve vodorozpustných sáčcích • systémový účinek • stimuluje přirozenou obranyschopnost • použitelný po celou vegetaci • vhodný pro tank mixy

www.bayercropscience.cz

Hlavní partner salonu vín

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

Potřebujete poradit se sanitací nebo filtrací - ptejte se u specialistů. Volejte 733 530 205 nebo jděte na www.hobra.cz.

HOBRA - ŠKOLNÍK s.r.o.

Smetanova ul., 550 01 Broumov Česká republika Tel: +420 491 580 111 Fax: +420 491 580 140 E-mail: hobra@hobra.cz www.hobra.cz www.facebook.com/hobra.skolnik

332

Vinařský obzor (6/2011)

Enogastronomie

Červnová harmonie vín a pokrmů

Případová studie se uskutečnila v rámci předmětu enogastronomie dne 19. dubna, v čase 16.30–18.00. Cíl: zhodnotit kvalitu vín a pokrmů a vybrat vzájemnou shodu (jednotlivých pokrmů a vín). Technika šetření – senzorické hodnocení pomocí hodnoticí tabulky se škálou 0–10 bodů. Metodologie: byly využity tabulkové dotazníky s otevřenými otázkami, jež byly zaměřeny vždy na pokrm a k němu vybrané druhy vín. Hodnotitelé: 33 respondentů (studenti oboru Hotelnictví – bakalářského a Managementu hotelnictví a lázeňství – magisterského studia VŠH.). Dokončení a vyhodnocení proběhlo 26. dubna, spolu s prezentováním výsledků v rámci semináře enogastronomie.

Vybrané pokrmy jsme kombinovali vždy se třemi víny. Na hodnocení pokrmů a nápojů se podílela skupina 21 studentů magisterského a 12 studentů bakalářského studia, kteří spolupracovali zároveň na přípravě celé akce. Použili jsme přiloženou tabulku, do které byly individuálně (anonymně) zaznamenávány výsledné hodnoty.

Snoubení vína s pokrmy K hodnocení pokrmů a vín byla využita tabulka, která umožnila hodnotit čtyři atributy (vzhled a barva; aroma; chuť; celkový dojem) se škálou od 0 do 10 bodů. Celkově bylo možné získat 40 bodů.

Foto Bc. Pavel Vaneev

Na červen připravili studenti VŠH společně s kolegou Zbyňkem Vinšem autentické menu. Předkrm: pečený candát s krémem z bílé ředkve a hrášku. Hlavní chod: telecí roláda s pečenými brambory s glazovanou šalotkou. Dezert: jahodové knedlíky z odpalovaného těsta se žloutkovým krémem. Pokrmy korespondují s obdobím a jsou připraveny z čerstvých surovin. K menu jsme vybírali nejvhodnější vína podle senzorické analýzy vín i pokrmů.

Candát s hraškovo-ředkvovým pyré

Předkrm Pečený candát s krémem z bílé ředkve a hrášku – hodnocení: 32 bodů Podávaná vína: Rulandské bílé, 09, PS, Zapletal, Velké Bílovice: 28 bodů

Příklad hodnoticího listu: Telecí roláda s pečenými brambory a glazovanou šalotkou Hodnocení pokrmu

Popis – slovní hodnocení

Vzhled, design na talíři

Příjemný vzhled i barva, připomíná venkovský pokrm

10

Aroma

Vůně pečených brambor, cibule, krásné spojení s charakteristickou vůní mléčného telecího masa

10

Chuť

Sladká a pikantní cibulka se pojí s chutí pomalu pečených brambor a mladého masa

10

Celkový dojem

Výborný pokrm, dobře tepelně zpracovaný, jemný a chutný

Výsledné hodnocení

0–10 bodů

10 40

RR, pozdní sběr 08, Chateau Mikulov Hodnocení vína

Popis – slovní hodnocení

Vzhled a barva

Zlatožlutá, vyzrálá

Aroma

Vyzrálé žluté ovoce, mineralita, květy a med

9

Chuť

Exotické ovoce, zralý ananas, grepy a citrusy

10

Celkový dojem

Ovocné a minerální, vynikající a pitelné

Výsledné hodnocení

0–10 bodů 9

10 38

Ryzlink rýnský, 09, PS, Chateau Mikulov, Morava: 33 bodů Ryzlink Vlašský, 09, VB, Janoušek, Slovensko 34 Hlavní chod Telecí roláda s pečenými brambory a glazovanou šalotkou – hodnocení: 34 bodů Podávaná vína: Ryzlink rýnský, 09, Chateau Mikulov: 33 bodů Sauvignon 09, PS, Château Valtice: 31,7 bodů André 07, PS, Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice: 33,5 bodů Dezert Jahodové knedlíky z odpalovaného těsta se žloutkovým krémem: 38 bodů Podávaná vína: Devín, 09, VH, Mrva a Stanko, Slovensko: 36 bodů Frankovka rosé, 09, PS, Zapletal, Velké Bílovice: 30 bodů Sang Real, Demi sec, Templářské sklepy Čejkovice: 32,5 bodů

Technologická příprava pokrmů Pečený candát s krémem z bílé ředkve a hrášku Ingredience: 400 g candáta, 300 g bílé ředkve, 100 g hrášku, 100 g smetany, 1 dl bílého vína, 40 g fenyklu, 20 g olivového oleje, 50 ml vody, cukr, mořská sůl, bílý pepř.

Příprava: Očištěné kousky candáta osolíme, opepříme a zprudka opečeme na olivovém oleji. Svaříme smetanu, do které vložíme doměkka uvařenou ředkev. Vše rozmixujeme, ochutíme solí a pepřem a vmícháme čerstvý hrášek. Takto upravené suroviny podáváme společně s chipsem z fenyklu, který připravíme tak, že ho nakrájíme na tenké plátky a namočíme do oslazené vody. Poté vyjmeme na pečicí papír, vysušíme (nejlépe přes noc) a použijeme na dozdobení hotového pokrmu.

Telecí roláda s pečenými brambory a glazovanou šalotkou Ingredience: 600 g telecí kýty, 100 g šunky, 80 g másla, 4 vejce, čerstvé bylinky, 50 g hladké mouky, 250 ml telecího vývaru, sůl, čerstvě mletý pepř, 800 g nových brambor.

Příprava: Maso rozřízneme napříč tak, abychom získali plochý plát. Důkladně ho naklepeme (maso bude křehčí a zvětší se jeho plocha). Jemné telecí je dobré naklepávat přes fólii, aby se nepotrhalo. Stejnoměrně okořeníme solí a pepřem a poklademe plátky šunky. Z másla, vajec, bylinek a soli připravíme na pánvi krémovitou hmotu, kterou lehce rozetřeme na šunku tak, aby okraj masa zůstal volný. Plát masa s náplní opatrně stočíme do rolády. Svážeme kuchyňským provázkem, podlijeme vývarem a pečeme při teplotě 160 stupňů (přibližně 50 minut). Po čtvrthodině přidáme k masu pečlivé omyté a osolené brambory. Upečené maso a bram-

Telecí roláda s glazírovanou šalotkou

bory vyjmeme, šťávu zahustíme zbylým máslem rozetřeným s moukou a ještě chvíli povaříme.

Glazovaná šalotka: 20 cibulek (šalotek), 1 lžíce krupicového cukru, 50 g másla, olivový olej, 3–4 snítky čerstvého tymiánu, sůl a pepř na dochucení. Troubu předehřejeme na 190 °C. Šalotky oloupeme a rozložíme do zapékací formy. Poprášíme cukrem, poklademe kousky másla a zastříkneme trochou oleje. Posypeme tymiánem, vložíme do trouby a pečeme asi půl hodiny, až cibulky zvláční a zkaramelizují.

Jahodové knedlíky z odpalovaného těsta se žloutkovým krémem Těsto: 1/2 l mléka, 100 g másla, špetka soli, 350 g hrubé mouky, 4 celá vejce, 500 g jahod, 100 g zakysané smetany, griliáš.

Příprava: Mléko svaříme s máslem a solí, přidáme najednou všechnu mouku a mícháme, až vznikne husté těsto, které se nechytá na stěny nádoby ani vařečku. Těsto necháme částečně prochladnout. Postupně vmícháme vejce a dobře zpracujeme na hladké těsto.

Rozdělíme na části, jež plníme ovocem. Vaříme podle velikosti 5–8 minut. Žloutkový krém: 6 žloutků, 80 g cukru krupice, 100 suchého bílého vína, 30 g Grand Marnier, 100 g smetany. Ve vodní lázni šleháme víno, cukr, žloutky. Po ušlehání do pevné pěny přidáme Grand Marnier a lehce vmícháme ušlehanou smetanu.

Ozdoba: 100 g zakysané smetany, griliáš.

Teplé knedlíky pokládáme na žloutkový krém, zdobíme nokem ze zakysané smetany a drceným griliášem.

Foto Bc. Pavel Vaneev

Výsledné harmonické spojení: Pečený candát s krémem z bílé ředkve a hrášku získal v hodnocení 32 bodů a našel shodu s Ryzlinkem rýnským, 09, PS, Chateau Mikulov se ziskem 33 bodů. Telecí roláda s pečenými brambory a glazovanou šalotkou dosáhla 34 bodů a podle výsledků analýzy se nejlépe snoubí s André 07, pozdní sběr, Šlechtitelská stanice Velké Pavlovice, se ziskem 33,5 bodů. Nejlépe hodnoceným pokrmem je dezert jahodové knedlíky z odpalovaného těsta se žloutkovým krémem se ziskem 38 bodů. Také sladké víno (jediné ze Slovenska) – Devín, 09, výběr z hroznů, Mrva&Stanko se ziskem 36 bodů.

Na závěr je nutné zmínit, že přístup k přípravě, realizované studii a také k hodnocení byl profesionální. Studenti předmětu enogastronomie prokázali své znalosti, odborné dovednosti a kompetence. Sami si celou akci zorganizovali, a to od přípravného scénáře a vyhotovení pokrmů až po hodnocení, interpretaci výsledků a fotografie pokrmů.

Vinařský obzor (6/2011) 333

Foto Bc. Pavel Vaneev

Enogastronomie

Knedlíky s jahodami

334

Vinařský obzor (6/2011)

Vinařská historie

Od historie po současnost ve šlechtění révy vinné v ČR na odolnost k biotickým faktorům (1. díl)

Začátek šlechtění révy vinné na Moravě Již na lichtenštejnském panství, ve Valticích, po roce 1800 vytvořil rozsáhlou sbírku odrůd révy vinné, domácích i zahraničních, D. Valášek.

Na přelomu 18. a 19. století působil v Brně jako ředitel Státních statků J. Sedláček, který byl velkým propagátorem a průkopníkem šlechtění révy vinné.

V téže době přišel na Moravu ze Saska CH. C. André, který byl spoluzakladatelem Moravskoslezské společnosti pro zvelebování orby, přírodoznalství a vlastivědy.

V roce 1816 založil v Brně ovocnický spolek, v němž propagoval šlechtění nových odrůd pomocí křížení. Ovocnický spolek zahrnoval v té době i problematiku vinohradnictví.

V roce 1818 pak založil ovocnický spolek v Praze. V roce 1820 musel opustit území monarchie pro své liberální názory. Činnost Andrého zaujala Sedláčka, který na to v roce 1808 založil v Maloměřicích u Brna révovou školku. Sedláček se zapojil do dění ovocnického spolku a v roce 1818 spolek zřídil ovocnou školku (dnešní území Lužánek v Brně) a v roce 1820 další ovocnou školku, ale také révovou školku na svazích okolo Petrova. Školka měla výrazný charakter šlechtitelské stanice. Hlavním cílem

Foto archiv autorky

Šlechtění révy vinné spustily tzv. vinohradnické katastrofy v Evropě, tj. zavlečení plísně révové, padlí révového a mšičky révokaze z Ameriky do Evropy. Již od prvopočátku bylo zřejmé, že pomoc se nabízí v botanických druzích a odrůdách Severní Ameriky.

Vinice na VSV Karlštejn

byla klasifikace tehdejších odrůd révy vinné a ovocných druhů. Klasifikaci prováděl první profesor zemědělské nauky a přírodopisu v Brně J. A. Zeman.

Vinohradnické stavby na Moravě Autorky: Jitka Matuzsková, Věra Kovářů, 2004 Publikace atraktivním způsobem seznamuje čtenáře nejen se zajímavými lidovými stavbami, které se jakýmkoli způsobem váží k pěstování hroznů a výrobě vína. Její autorky, obě etnografky, se lidovému stavitelství věnují profesionálně již několik desítek let a poutavě přibližují čtenáři atmosféru vinařských oblastí na jižní Moravě, zvyky a obyčeje, minulost i současnost výroby vína u nás, stav vinařských památek a jejich ochranu a údržbu. Kromě více než 600 fotografiíí obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravských vinařských stezkách a poster s mapou vinařských stezek.

618 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Sedláček také založil na Františku sbírku odrůd révy vinné, která měla v roce 1820 109 odrůd, moravských, ale i uherských, srbských, italských, francouzských, slovenských. V roce 1826 již měla sbírka 200 odrůd. V tomtéž roce vydal Sedláček zprávu o stavu vinohradnictví na Moravě. Získal také na 54 tisíc semen ze Španělska, jejichž výsev prováděl v Brně. Prováděl i výsevy semen získaných ze speciální husté výsadby vybraných odrůd, kde předpokládal, že dojde vlivem větru a hmyzu k vzájemnému opylení. První sklizeň z takto získaných semen měl v roce 1823. Semena z těchto hroznů opětovně vyséval s předpokladem postupného zlepšování vlastností hroznů.

V roce 1825 provedl spolek kontrolní hodnocení sbírky odrůd – kvality hroznů, jejichž rozdílnost překvapila i samotného Sedláčka.

Ten pak doporučoval 15 odrůd pro červená vína a 21 odrůd pro bílá vína. Sedláček pak také založil další šlechtitelskou školku ve

půdy k jemným kořínkům. Velmi rychle se ale zjistilo, že nejlepším řešením je štěpování na americké botanické druhy nebo jejich křížence. Na základě toho se započalo s intenzivním šlechtěním pro získání přímoplodé rezistentní ušlechtilé formy.

Ve Bzenci se šlechtění podnoží věnoval J. Schwarzmann, který z množství semenáčů vybral dva typy, z nichž vznikla podnož Schwarzmann. Později založil mateční vinici a révovou školku. Další podnožové vinice byly založeny při Rolnicko-vinařské škole ve Znojmě, dále v Brně v zahradnickém spolku.

Od roku 1910 se podnožím věnovali i v Mikulově na rolnické škole.

Problematika mšičky révokaze podpořila rozvoj révových školek, ve Velkých Pavlovicích, Kyjově, Mutěnicích, Čejkovicích, Znojmě.

Po první světové válce byl založen výbor pro šlechtění révy vinné na jižní Moravě, jehož členy byly F. Frimmel (vedoucí výzkumného a šlechtitelského ústavu Mendelea v Lednici), A. Stummer (vinařský inspektor ve Znojmě), R. Unger (ředitel Vinařsko-ovocnické školy v Mikulově), H. Nachtweh (inspektor německého odboru Zemědělské rady moravské).

Ministerstvo zemědělství se snažilo šlechtění révy vinné pečlivě organizovat, navázat na předcházející šlechtitelskou práci.

V návrhu státního inspektora vinařství B. Pštrosse z roku 1932 bylo např. provádění pozitivní a negativní selekce ve vinicích; kombinace Modrý Portugal a Frankovka, Ryzlink rýnský a Sylvánské zelené, Chrupka a Sylvánské zelené; křížení odrůd Vitis vinifera a amerických druhů a odrůd; křížení podnožové révy – kříženci V. riparia × V. berlandieri s ušlechtilými odrůdami. Dalším cílem bylo zřízení šlechtitelských stanic v každém obvodu vinařských inspektorátů, ústřední šlechtitelský ústav měl být ve Valticích. Návrh však nebyl přijat.

Foto archiv autorky

Foto archiv autorky

Znojmě, aby se prověřily produkční schopnosti odrůd v tomto regionu. Jeho práci však přerušila smrt v roce 1827.

Poté do vedení spolku nastoupil opat starobrněnského kláštera F. C. Napp, který se složitým vyjednávání ve Vídni zasloužil o ponechání výuky zemědělské nauky a přírodních věd v Brně, post profesora získal F. Diebl. Napp navázal také spolupráci s uherským odborníkem F. Schamsem, který učil v ovocnickém spolku přeštěpování révy a řez na vysoké vedení. Schams stav moravského vinohradnictví a šlechtění velmi chválil. Zároveň ve své práci zmiňuje snahu zřídit šlechtitelskou stanici u Velkých Pavlovic. Na základě zkušeností z Moravy se Schams stal velkým propagátorem šlechtění révy vinné, založil révovou školku v Budapešti.

Sedláček a Napp spolu se svými nástupci výrazně ovlivnili vinohradnictví a šlechtění révy vinné, propagovali novou šlechtitelskou metodu – umělé opylování pro získávání nových odrůd. Ve 30. letech 19. století se započalo se šlechtěním na odolnost vůči mrazu a chorobám.

Ve 2. polovině 19. století se začaly vyskytovat první problémy s novými chorobami, zejména padlím, později mšičkou révokazem. V té době působil v Brně také J. G. Mendel, jehož teoretická práce o zákonitostech dědičnosti z roku 1865 zůstala tehdejšími šlechtiteli nepochopena. Byla znovu objevena až po roce 1900.

Již tehdy se ale doporučovaly americké kultivary a hybridy, které byly odolné vůči „novým“ chorobám. Stejně tak se brzy zjistilo, že roubování na americké podnože je řešením problematiky mšičky révokaze.

V Evropě byl révokaz poprvé zjištěn v roce 1863 v Anglii, u nás v Šatově v roce 1890.

Mezi tehdejšími doporučeními proti révokazu byla výsadba do písčitých půd, zaplavování starých vinic, zapravování sirouhlíku do

Pálava – první odrůda ze ŠSV Perná

Vinařský obzor (6/2011) 335

inzerce©

Vinařská historie / Inzerce

– Nabízíme plašiče ptáků zn. PURIVOX – Nejprodávanější plašiče v Německu a Rakousku – Jednoduchá obsluha – Nejlevnější provoz – Nepravidelné výstřely – Zajišťujeme baterie, náhradní díly, servis

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

Historické události a osobnosti – červnová výročí Tomáš Dohnal, vedoucí Výzkumné a šlechtitelské stanice vinařské v Karlštejně a dlouholetý člen redakční rady Vinařského obzoru, pak Vinařství a Vinohradu, byl vyznamenán Českou akademií zemědělskou zlatou plaketou za zásluhy o vinařství.

Vinohrad 1971, roč. 64, č. 6, str. 100 František Balaštík tragicky zemřel 13. června 1981 ve věku 58 let. Po ukončení studia na VŠZ v Brně v roce 1949 byl zaměstnán v Moravských vinařských závodech v Mikulově, pak na státním statku Rajhrad a konečně ve Státní zkušebně zemědělských strojů v Brně. Byl též členem výboru Moravínu a funkcionářem v ČZS. Vinohrad 1981, roč. 74, č. 9, str. 214

Barvířka Rubinet od prof. V. Krause

Julius Vagunda se dožil v r. 1991 60 let. Narodil se 26. června 1931. Po absolvování Vinařské školy ve Valticích v r. 1948 byl zaměstnán ve Výzkumné stanici vinařské v Mutěnicích, kde získal vynikající praxi, pak byl ve Vinařském družstvu v Mutěnicích, na státním statku ve Valticích a konečně od roku 1955 přešel do Družstevních vinných sklepů v Hodoníně, kde byl až doposud.

Vinohrad, 1991, roč. 29 (84), č. 6, str. 87 Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša

Vinařský obzor (6/2011)

Vinařská historie

Foto archiv autorky

336

byl v těchto letech zvláště potřeba. Stanice se vedle této produkce rozmnožovacího materiálu zaměřovaly např. na mechanizaci (Mutěnice), udržovací šlechtění a novošlechtění stolních a moštových odrůd, udržovací šlechtění podnoží (Polešovice), udržovací šlechtění a novošlechtění moštových odrůd (Perná, Znojmo, Velké Pavlovice). Školkařská výroba byla zkoncentrována cca do 22 velkých podniků, počítalo se s postupným zvednutím produkce sazenic na 700 000 ks na podnik. Virologická komise doporučila produkci viruprostých sazenic, k čemuž měla sloužit termoterapie a založené superelitní izoláty v Polešovicích (pro podnožovou révu) a v Perné (pro odrůdy).

Bylo naplánováno zvýšit plochy vinic cca na 18 000 ha do roku 1980. Ročně se mělo vysadit na 800 ha vinic.

Mezi hlavní šlechtitelské cíle určené v 1. pol. 70. let 20. století patřilo: 1) nové odrůdy typu Ryzlink rýnský, výnos skupiny 1b, vyšší cukernatost, lepší mrazuodolnost, cíl měl být splněn do roku 1985; 2) nové odrůdy podnoží, v té době bylo zkoušeno 10 novošlechtění podnoží, na kterých byly naštěpovány odrůdy Müller Thurgau, Rulandské modré, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský; 3) udržovací šlechtění u stávajících odrůd ve spojení se superelitními izoláty. Šlechtitelské stanice během 20. století

André – zástupce šlechtění na ŠSV V. Pavlovice

Dr. K. Neoral vedl metodicky šlechtění od roku 1923 (byl habilitovaným docentem na Vysoké škole zemědělské v Brně) později také dr. J. Bláha.

Stav po roce 1945 V roce 1946 vznikla šlechtitelská stanice v Perné, která byla nápomocna rozvoji vinohradnictví na Mikulovsku. Šlechtění bylo přesně plánováno a zaměřeno zejména na zvyšování výnosů. Stanice spolupracovaly na terénním průzkumu, zakládání nových vinic, výběru odrůd, agrotechnice a ošetření vinic. Jejich dalším významným úkolem bylo zajištění množitelského materiálu pro nové výsadby. Rozvíjela se spolupráce s VŠZ, zejména při zavádění nových způsobů řezu a vedení, které umožňovala tehdejší mechanizace a ochrana révy.

C. Míša začal v roce 1951 novou vlnu křížení ve Znojmě, další stanice se připojily v roce 1953. Dr. J. Blaha propracovával me-

todiku udržovacího šlechtění, kterou zaváděl do praxe Ing. V. Křivánek na stanici v Polešovicích.

Také samotné stanice prošly reorganizací, šlechtitelské stanice byly převedeny do státní správy. Po roce 1952 byl zřízen šlechtitelský kroužek, jež vedla Ing. D. Pospíšilová, CSc., dalšími členy byli vedoucí stanic a prof. Ing. V. Kraus, CSc. V roce 1961 bylo vytvořeno Sdružení šlechtitelských a semenářských podniků, pod jehož brněnskou pobočku spadaly všechny šlechtitelské stanice révy vinné. Hlavní stanice byla umístěna ve Velkých Pavlovicích. Metodicky šlechtění řídila šlechtitelská rada, předsedou byl Ing. M. Zbořil, vedoucí na stanici ve Znojmě, od roku 1973 pak Ing. J. Veverka, vedoucí stanice v Perné. Docházelo k rychlé výsadbě vinic, např. v roce 1961 bylo na území Jihomoravského kraje 6 697 ha vinic a v roce 1976 již 12 398 ha. Stanice se soustřeďovaly na produkci množitelského materiálu, který

Výzkumná stanice vinařská Mutěnice (dnes VSV, s. r. o., Mutěnice) První pokusné vinice zde byly vysazeny již v roce 1902, a to na 2 ha. V roce 1904 tu pak byla založena zemská révová školka. Po 1. světové válce zde na Státní a zemské pokusné vinici prováděl šlechtění J. Dohnal.

Byla tu kolekce obsahující na dvě stě amerických hybridů.

Hybridy byly vysazeny po 40 ks ve sponu 1 × 1,2 m, řez byl na hlavu, polovina keřů byla pravokořenných a polovina štěpovaných na kříženci V. berlandieri × V. riparia.

Mezi sledovanými znaky byla základní fenologie, sklizeň hroznů (cukry, kyseliny, v moštu, hmotnost), analytický rozbor vína a degustace. Srovnávacími odrůdami byla Chrupka bílá pro bílé moštové a stolní typy a Modrý Portugal pro moštové a stolní modré typy. Výsledky však nebyly uspokojivé a bylo doporučeno další šlechtění a křížení.

Díky tomuto rozsáhlému sledování nedošlo k nekontrolovatelným výsadbám přímoplodných hybridů na našem území. Na základě výsledků bylo vybráno jen 12 kultivarů jako zajímavých, s tím, že je třeba je podrobit dalšímu důslednějšímu, sledování (např. Oberlin 595, Baco noir, Victoire, Noir précoce de Colmar).

Vinařská historie / Zprávy

Byly prověřovány také kombinace mezi odrůdami V. vinifera, i mezi V. vinifera a americkými botanickými druhy.

Příklad křížení: – Neuburské × Portugalské šedé; Ryzlink vlašský × Sylvánské zelené; Sylvánské zelené × Veltlínské zelené – Frankovka × (V. berlandieri × V. riparia); Sylvánské zelené × (V. berlandieri × V. riparia); Modrý Portugal × (Mourveder × V. rupestris) Jako vinařský inspektor zde působil také Bedřich Pštross (od roku 1920 do pol. 20. let 20. století). Během 2. světové války se křížením na stanici zabýval Cyril Míša.

Postupně byly vinice rozšiřovány, v roce 1946 činila výměra 20 ha. Po 2. světové válce se zdejší výsadba postupně zvedla na 42 ha. V roce 1962 se stanice stala součástí VÚVV v Bratislavě. Její činnost se pak zaměřila na problematiku mechanizace vinic.

Vedle křížení se také věnovala pozornost rozpracování udržovacího šlechtění, a to jak na stanici v Mutěnicích, tak na dalších stanicích. Udržovací šlechtění se v pozdějších letech zaměřilo na odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Müller Thurgau, Ryzlink vlašský, Frankovka, Veltlínské červené rané, Neuburské a Svatovavřinecké. Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo (dnes Ampelos, šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a. s.)

První révová školka byla ve Znojmě založena již v roce 1896. Jednotlivé části šlechtitelského procesu byly za Stummera rozděleny do tří míst; Sedlešovice, matečné vinice, Strachotice, plodné vinice a šlechtitelská školka Znojmo. Jeho práci výrazně ovlivnil ředitel zemědělské školy v Mikulově R. Unger, který od roku 1910 záměrně křížil francouzsko-americké hybridy (zejména podnož V. riparia x V. berlandieri) s ušlechtilými odrůdami V. vinifera (zejména VZ a MP). Unger v roce 1925 předal do Znojma 361 hybridních rostlin.

Od roku 1920 pak šlechtění na stanici metodicky vedl F. Frimmel. Frimmel působil v Lednici na výzkumném ústavu, kde získal množství semenáčků, do Znojma jich předal 3 730. Stanici také více zaměřil výzkumným směrem. Na konci roku 1931 bylo ve Znojmě již 5 534 semenáčů.

Kříženci odrůd: 1) V. vinifera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 853 2) Francouzsko-americké . . . . . . . . . 1 135 3) Americké . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3 Samoopylení: 1) V. vinifera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 879 2) Francouzsko-americké . . . . . . . . . 1 192 3) Americké . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Různé semenáčky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Mutace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Naroubované hybridy. . . . . . . . . . . . . . . . 32 Neznámý původ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54

Cílem stanice bylo vyšlechtění nové hybridní přímoplodné formy, stejně jako v Mutěnicích. Tomu odpovídá množství provedených křížení a selekcí semenáčů. Vedle této činnosti se na stanici věnovali zásadám udržovacího šlechtění. V roce 1930 bylo ve Znojmě vysazeno 124 klonů ušlechtilých odrůd pro množení. Ze získaných výsledků vyplývala další možná cesta ve šlechtění, a to zpětné křížení získaných přímoplodných hybridů s kulturními odrůdami.

Vedle Stummera pracoval na stanici C. Míša, který prováděl vlastní křížení a hodnocení kultivarů. Míša stanici vedl mezi roky 1927 a 1930. Za války působil v Mutěnicích (1941–1945), aby se po válce stal vedoucím stanice ve Znojmě. Stanice však byla kompletně zničena a Míša musel začít od počátku budovat jak stanici, tak šlechtitelskou práci. Část ve Strachoticích zrušil a v roce 1952 nově založil vinice ve Vrbovci (později cekem 8 ha). S udržovacím šlechtěním bylo započato v roce 1946 na 9 odrůdách. C. Míša se také od roku 1950 intenzivně věnoval křížení révy. V roce 1958 bylo na stanici již přes 4 000 vybraných keřů odrůd a přes 1 000 semenáčů.

V roce 1978 bylo na stanici 12 odrůd v udržovacím šlechtění, přičemž zde bylo uznáno 15 klonů. Klonová selekce probíhala intenzivně např. na odrůdě Veltlínské zelené, Sylvánské zelené apod. Novošlechtění bylo prováděno velmi intenzivně, bylo provedeno 200 kombinací a získáno 14 903 semenáčů.

V roce 1970 bylo povoleno křížení Ryzlink červený × Bouvierův hrozen pod označením VERITAS (bílá moštová odrůda se střední dobou zrání). Odrůdu vyšlechtili C. Míša a M. Zbořil. V roce 1977 však ÚKZÚZ v Bratislavě podal žádost na restrikci odrůdy pro její náchylnost k hnilobě. V roce 2001 byla opětovně zapsána do Státní odrůdové knihy.

Další odrůdou zapsanou v SOK, která pochází z dílny ŠSV Znojmo, je VRBOSKA (bílá moštová odrůda s velmi ranou dobou zrání, vhodná jako burčáková odrůda). Odrůdu vyšlechtil kolektiv autorů (M. Zbořil, J. Tomášek, J. Ševčík, I. Ludvíková a J. Hladík).

V roce 1979 byla zaregistrována podnož LE–K/1 od autorů prof. Ing. Viléma Krause, CSc., a Ing. Václava Křivánka. Jedná se o křížení /(Vitis riparia × Vitis rupestris) × Ortliebské/ × Svatovavřinecké.

Nedílnou součástí stanice je také rozsáhlý genofond odrůd révy vinné, který je soustředěn zde a dále v Lednici na Moravě a na VSV Karlštejn.

Ivana Flajšingerová, Židlochovice

Vinařský obzor (6/2011) 337

5. ročník Žernoseckého koštu Dne 21. května se v sále Kulturního domu ve Velkých Žernosekách uskutečnil již 5. ročník Žernoseckého koštu, výstavy vín malovinařů a zahrádkařů z mikroregionu Porta Bohemica na Litoměřicku, pořádaný OÚ V. Žernoseky a mikroregionem Porta Bohemica za podpory VF ČR. Košt se opět konal za velkého zájmu milovníků vína, z okolí, ale i ze vzdálenějších míst, z Prahy byl dokonce vypraven zvláštní autobus.

Přesto, že minulý rok byl pro místní vinaře nepříznivý a letošní květen katastrofální, vinaři sáhli do svých zásob a košt se uskutečnil v plném rozsahu.

Třináct vinařů z mikroregionu a okolí nabídlo návštěvníkům 41 bílých, 5 růžových, 17 červených a 1 slámové víno; 27 vín bylo z ročníku 2010, 37 ze starších ročníků.

Veřejné ochutnávce předcházelo odborné hodnocení vín. Čestným uznáním bylo odměněno 8 nejlepších vín, až na 1 víno byla všechna žalhostických vinařů Z. Antoše (šampion malovinařů Cuvée bílé 2009 a RR a Sv, obě 2009) a otce a syna Singerů (Au a RB, obě 2009, RB 2008, MT 2010 – vítěz ročníku). P. Bulín z Malých Žernosek byl oceněn za slámové Zw/Sv 2008.

Poděkování za dobrou přípravu a průběh akce patří opět hlavním organizátorům, především starostce Velkých Žernosek Ludmile Pafelové a manželům Balcarovým. Dále Ing. Františku Kupsovi za odborné řízení výstavy, hodnotitelům vín a všem dalším, kteří spolupracovali a přispěli svou prací k úspěšnému průběhu koštu.

Milan Singer, Žalhostice/Praha

Grand prix Lednice 2011 Soutěž vín Grand Prix Lednice 2011 je organizovaná jako spotřebitelský test. Cílem soutěže je nabídnout pohled na moravská vína z pohledu zákazníka. Výsledky soutěže ukázaly na spoustu kvalitních vín, ale také odkryly nedostatky na trhu.

Soutěž Grand Prix Lednice (GPL) vyhlašuje a organizuje Český fortel, s. r. o. a jejím cílem je kriticky zhodnotit kvalitu vín dostupných na trhu ČR a dále pak rozvíjet a propagovat kvalitu moravských vín. Odborná degustace GPL proběhla ve dnech 12.–15. května a jejím odborným vedoucím byl Josef Balík a hlavním garantem Ivo Dvořák.

Degustace všech 260 předložených vzorků proběhla v lednickém My hotelu. Hodnotila se vína napříč třemi cenovými kategoriemi (do sta, dvou set a nad dvě stě korun), přičemž vína byla převážně zakoupena v běžných prodejních sítích supermarketů, ale také v kamenných vinotékách.

U naslepo degustovaných vzorků se hodnotilo podle mezinárodního standardu OIV ve stobodovém systému, a to vzestupně od nejnižší ceny po nejvyšší.

Absolutním vítězem a držitelem zlatého hroznu se stal Ryzlink rýnský 2010, výběr z hroznů, od vinařství Volařík. Druhé místo a stříbrný hrozen získal Mikrosvín Mikulov za Ryzlink Vlašský 2008, pozdní sběr, a třetí místo obsadil Ladislav Musil za své Rulandské modré 2007, výběr z hroznů.

Toto závěrečné kolo hodnocení probíhalo najednou z prvních tří postupujících v kategoriích.

Kategorie bílých suchých vín: Ryzlink vlašský 09 PS, Vinné sklepy Valtice Kategorie bílých polosuchých vín: Rulandské šedé Batonage PS 10, Vinařství U Kapličky Kategorie červených vín: Rulandské modré 07 VH, Vinařství Ladislava Musila.

Nejhůře dopadla vína v cenové kategorii do sta korun, čtyři vzorky byly dokonce naprosto vyřazeny. Některá vína v této kategorii byla nezdravá a doslova nepitelná.

Kontakt pro média: P. Cibulka, tel.: 602 516 481 (vo)

338

Vinařský obzor (6/2011)

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Různé zprávy Stav vinic v Rakousku dle zprávy rak. ministerstva orby byl v měsíci dubnu tento: Vyrašení vinic koncem dubna bylo velmi stejnoměrné. Škody zimou a zánikem rév jsou – pokud se zjistiti dalo – velmi malé. Poslední mrazy dubnové poškodily oka pouze v oněch severních vinařských územích, kde následkem pozdního řezu keře ještě slzely. Nově vysazené vinice následkem nepříznivého roku loňského vykazují všeobecně méně příznivý stav. Škůdců nebylo mnoho pozorovati; plísně se následkem sucha nemohly vyvinouti. Práce ve vinicích, sklenících a školkách se mohly všude v čas provésti. Stav vinic byl v Dol. Rakousích a Něm. Tyrolsku velmi dobrý až nadprostřední, v It. Tyrolsku nadprostřední, ve Stř. Štýrsku velmi dobrý až nadprostřední, v Dol. Štýrsku nadprostřední až prostřední, ve Vorarlberku nadprostřední, v Kraňsku nadprostřední až prostřední, v Gorici a Gradisce velmi dobrý, v Terstu a Istrii velmi dobrý až nadprostřední, na Kvarnerských ostrovech prostřední, v Dalmacii a v Čechách velmi dobrý až nadprostřední, na Moravě nadprostřední až prostřední, v Haliči velmi dobrý a v Bukovině prostřední. (Oproti loňské zprávě o stavu v dubnu zní zpráva tato příznivěji – kéž naděje naše na dobrý vinný rok nás nesklame.)

Stav vinic v Uhrách počátkem května byl celkem dobrý dle úředních zpráv, ač v jednotlivých krajích místně jeví se i značné odchýlky; kde bylo příznivé jaro, vyrašila réva pravidelně a i nasadila hojně; někde poškodily mrazy (Pětikostelí, Nitra), jinde zobonoska révová (vincúr) a ponravy značné škody působily; kde loni silně peronospora řádila, jeví se slabší vzrůst (vegetace); v dobře a v čas opravovaných vinicích jeví se vždy lepší stav; ve dvou okresích zůstalo 15–25 proc. ok spáti, v jiném jen rašily hlavy atd. Ve většině okresů jest slibná naděje na dobrou sbírku.

Ceny vín kolisají za 1 l mezi 40 a 64 h za mladá a 50 a 100 h za stará vína v obyčejném prodeji. Zásob vína značně ubylo. Loňská úroda byla v Uhrách 2 560 000 hl, v Chorvátsko-Slavonsku 200 000 hl., úhrnem 1 760 000 hl. Živelní pohromy stihly velmi citelně v květnu Moravu, zvláště v části vínorodé, jmenovitě 5., 16. a 18. května. Ukázka hroznové úrody jest letos dosti slušná, jak se z mnohých obcí vinařských oznamovala, bohužel na mnohých místech jest dnes zničena krupobitím a lijáky úplně a mimo to i vinice důkladně poškozeny. Tak na Znojemsku, (v Hor. Dunajovicích, Popicích), na M. Krum-

lovsku (Maršovicích), na Židlochovsku (Blučina), na Ždánsku (v Žarošicích), v Kobylí, Čejči, Terezově, Hovoranech, Mutěnicích, Dol. Bojanovicích, Brumovicích, na Bzenecku (v Syrovíně, Domaníně, v Líšni), na Ivančicku, v Dol. Kounicích, Bránicích, na Uher.

Brodsku (v Drslavicích, Vlčnově) a j. Z 21. na 22. května zase silný mráz leckde poškodil úrodu vinnou. Časté deště, prudké větry a bouře znemožnily mnoho prací ve vinicích na př. vysazování zrychlené štěpované révy, druhou okopávku vinic, sem tam mladé letorosty ulámaly, někde objevilo se i mnoho zobonosky révové (vivéus) atd. Jen houževnatá a zatvrdlá duše mnohého vinaře udržuje při vinaření, jež stíháno jest stálými pohromami živelními. Mnohé obce utrpěly loni i letos opět. Tak mnohý, pochutnávající si na dobré kapce vína, nemá tušení, kolik potu a obavy vyžaduje na vinaři dnešní hospodářství na vinici. Stále visí na nítce pohroma na úrodu hroznů a vinař není jist – dokud nemá úrodu v sudu ve sklepě.

Přírodní zásoba rostliných živin v půdě bývá často vedle chlévské mrvy jediným zdrojem, z něhož rostlina čerpá. Vlivem sil přírodních a tajemného života půdy uvolňuje se přírodní bohatství živných látek a stává se rostlinně přístupno. Avšak přeměna tato postupuje velmi zvolna, mnohem pomaleji, než je dnešnímu rolníku hlavně při intensivním způsobu hospodaření milo. Zejména při pěstování rostlin k účelům průmyslovým (řepy cukrové, bramborů), kdy veškerá sklizeň z hospodářství odchází, zmenšují se přírodní zásoby živin mnohem rychleji, než se mohou přirozenou cestou doplňovati. Tak stává se často, že na půdách draslem bohatých, o nichž ustálil se předsudek, že hnojení touto živinou nepotřebují, má použíti draselnatých hnojiv velmi příznivý vliv na zvýšení výnosu a čistého zisku, poněvadž draslo, ač je jako součástka různých nerostů v přírodě značně rozšířeno, jen velmi těžce se ze svých nerozpustných sloučenin uvolňuje. Obšírnější pojednání o drasle v přírodě a jiné zajímavé články přináší časopis »Hospodářský rádce«. Páni rolníci, kteří by si přáli pravidelné zasílání tohoto časopisu zdarma, dopište na Zemědělské zpravodajství Kalisyndikátu, Praha-II, Dlážděná ul. 3.

Popis okres. hejtmanství Kyjovského pro školy okresu sepsali Josef Klvaňa, c. k. ředitel gymnasia a profesor Frant. Fintajzl v Kyjově.

Nákladem knihkupectví K. Antošev Kyjově.

Popis má dvě části. První část líčí velmi zajímavě všeobecné poměry, na př. vinic je v ce-

lém hejtmanství 841 ha, druhá část je věnována jednotlivým obcím. Doporučujeme tento »Popis« nejen mládeži školní, ale i odrostlé, jakož i našim rolníkům.

Zprávy »Spolku čes. inženýrů v markrabství moravském« v Brně. Období 190910. Nákladem spolku. Pěkně vypravená tato kniha obsahuje přednášky ve spolku konané, jež zajímají nejen odborníky, ale i nejširší veřejnost. Zvláště zajímavým jest článek Doc. V. J. Procházky: »Horniny průmyslové a užitečné Moravy«, v němž jest neobyčejně bohatý materiál snesen; líčí se v tomto článku velké přírodní bohatství Moravy. Bohužel nutno doložiti, že toto bohatství využitkuje cizí kapitál. Zvláště naší vinařské jižní Moravě jsou celé strany věnovány. Vřele doporučujeme; k dostání v knihkupectví A. Píši v Brně.

Drůbežnictví. (Chov slepic, hus, kachen, krůt, perliček i holubů.) Sepsal J. K. Řezáč, 3. vydání doplnil J. Krützner. Za 1 K 40 h v knihkupectví A. Reinwarta v Praze, Vodičkova ul.

23. Velice dobrý spis pro chovatele drůbeže s četnými obrázky. Doporučujeme.

Sbírka veselých anekdot, vtipů a žertů.

K pobavení nejširších vybral a vydal Jaroslav Veselský. Sešit pátý. Nákladem knihkupectví A. Reinwarta v Praze, ve Vodičkově ulici č.

23. Za 60 h.

Povinné pojišťování vinic proti krupobití snaží se zavésti zem. ředitel vinařství Fr. Reckendorfer ve Vídni pro dolnorakouské vinaře. Porada o tomto pojišťování povinném konala se v zemském domě ve Vídni za účasti četných poslanců za okresy vinařské, zástupců vlády a vinařů. Probrán návrh a navrhovány některé změny na př. proti jednotné sazbě pojistného, navrhováno dle výnosu katastrálního a j. Schůzí touto přivedena byla myšlenka povinného pojišťování vinic proti krupobití do proudu. Návrh mezi vinařskými obcemi a okresy došel různého přijetí.

Ohlasu došel v obcích a krajích častoi krupobitím postižených, kdežto obce s malým nebezpečím krupobití nebo kde jest oblíbena a osvědčila se střelba do mraků, vyslovily se proti. Některé obce žádají roztřídění pojistného dle velikosti nebezpečí krupobití, má se vzíti při odhadu škod také jakost zavésti platnost pojištění již od 1. května (a ne od 1. července), pak rozšíření pojištění i na ovoce a polní plodiny vůbec. Některé obce žádají jen zřetel na mnohost. Ovšem povinné pojištění možno jen tehdy zavésti, přispěje-li stát i země. Budoucnost ukáže, jak se rozhodnou dolnorakouští vinaři.

Vinařský obzor č. 6, r. 1911

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu 1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce

6 Kč 144 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

VÍNO NA ZDRAVÍ O alkoholu, jak se vstřebává, tráví a vylučuje – Počátky alkoholu a pití vína – Víno v lékařství – Vliv střídmého pití alkoholu na vznik a průběh různých nemocí – Celková úmrtnost a délka života u konzumentů alkoholu – Souhrn příznivých účinků alkoholu na zdravotní stav – Malá dávka alkoholu a jak často pít – Který alkoholický nápoj je pro zdravé srdce a cévy nejlepší – Mechanismus příznivého působení alkoholu – Snížení výskytu a úmrtnosti na srdeční a cévní choroby – Alkohol je buněčný jed – Pití vína a tělesná hmotnost – Nejvhodnější doba pro pití vína – Pití vína a ostatních alkoholických nápojů v české republice v Evropě – Závěrečná kapitola 239 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

79 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

618 Kč 94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

VAZBA ROČNÍKU 1999 VAZBA ROČNÍKU 2000 VAZBA ROČNÍKU 2001 VAZBA ROČNÍKU 2002 VAZBA ROČNÍKU 2003 VAZBA ROČNÍKU 2004 VAZBA ROČNÍKU 2005 VAZBA ROČNÍKU 2006 VAZBA ROČNÍKU 2007 VAZBA ROČNÍKU 2008 VAZBA ROČNÍKU 2009 VAZBA ROČNÍKU 2010 (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

292 Kč 292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 565 Kč 595 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

Encyklopedie révy vinné

828 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

149 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

450 Kč

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

290 Kč

Víno a vinařství v dějinách islámu

340 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

149 Kč

Víno – na zdraví

239 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Foto k článku Praktické poznatky k odrůdě Jakubské na str. 296 (Foto P. Pavloušek)