Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz
číslo 4, ročník 106/2013 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky
Vinařstvím roku 2012 je Znovín Odrůda Cabernet Dorio Animální tóny v červených vínech Biofach 2013
Uzávěry ve vinařství a uzavírací zařízení
BioFach 2013
Vinařstvím roku 2012 se stal Znovín Znojmo
strana 182
strana 192
strana 209
strana 216
Obsah 4/2013
Odrůda Cabernet Dorio
175 Obsah Editorial 176 Richard Stávek: Brusel ořezal podporu vinic Spolkové informace 178 Martin Půček: Posun v restrukturalizaci vinic 179 Martin Půček: Informace z činnosti Svazu vinařů 179 Tomáš Richter: Z Valné hromady Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína – EKOVÍN, o. s. Vinohradnictví 182 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Dorio 184 Alois Tománek: Těžký život nových odrůd 188 Pavel Pavloušek: Význam draslíku pro kvalitu hroznů a výnos
192 196 199 200 203
Vinařská technologie Patrik Burg, Pavel Zemánek: Uzávěry ve vinařství a uzavírací zařízení – 3. díl Mojmír Baroň, Dominika Černohorská: Animální tóny v červených vínech Nový Vinařský ráj byl otevřen Petra Mateiciucová, Mojmír Baroň, Jaromír Veverka: Srovnávací test filtračních desek – část I. Patrik Burg: Drtiče ve vinařství nové konstrukce
Hodnocení vín 210 Miloš Michlovský: Degustace vín Vinařství v zahraničí 208 Richard Stávek: Ještě k soutěži Mundus Vini BioFach 209 Tomáš Richter: BioFach 2013 Obchod vínem 214 Pavel Krška: Návštěvníci expozice Salonu vín ČR mohou využívat novou on-line aplikaci pro smartphony a tablety 226 Jitka Chromá: Šampionem mikulovské výstavy vín se stal Tramín červený z vinařství Garčic z Pavlova 226 John & Helena Baker: Moravský úspěch ve Francii Vinařské aktivity 216 Vinařstvím roku 2012 je Znovín Znojmo 220 Jaroslav Hladík: VOC Znojmo obsadilo Vlkovu věž Vinařská historie 222 Zdeněk Vrbík: Proč říkáme koštýři hovorově tukr 223 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Enogastronomie 225 Pavla Burešová: Brambory v enogastronomii 225 Milan Magni: Jarní vajíčkový salát
176 212 212 228
Zprávy TOP víno Slovácka 2013 Michal Kočan: Sýry a víno v Prachaticích po desáté Milan Magni: XXI. výstava vín ve Viničných Šumicích Kalendář vinařských akcí
Společenská kronika 227 Alois Tománek: Zdeněk Habrovanský šedesátníkem
182
Vinařský obzor (4/2013)
Vinohradnictví
Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně
Praktické poznatky k odrůdě Cabernet Dorio
Foto P. Pavloušek
Cabernet Dorio je nová modrá moštová odrůda révy vinné, která byla vyšlechtěna ve Státním výukovém a výzkumném ústavu pro vinohradnictví a ovocnictví ve Weinsbergu. Vznikla křížením odrůd Dornfelder a Cabernet Sauvignon. Křížení bylo provedeno v roce 1971 a odrůda je v Německu registrovaná od roku 2004. Již přibližně 10 let mám možnost hodnotit tuto odrůdu v kolekci genových zdrojů na Zahradnické fakultě v Lednici. Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je otevřený, středně hustě ochlupený, bez antokyanového zbarvení. Mladé lístky mají lehký bronzový odstín. List je středně velký, trojlaločnatý. Listové výkrojky jsou méně výrazné. Povrch listové čepele je puchýřnatý. Řapíkový výkrojek je překrytý, s úzkým průsvitem až překrytý. Hrozen je středně velký až velký, válcovitý, u základu třapiny slabě rozvětvený. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je středně velká, kulatá, tmavomodrá až černá. Chuť slupky a dužniny je jemně kabernetová. Pěstitelské vlastnosti Dlouhodobé hodnocení této odrůdy v podmínkách České republiky prokazuje stále výrazněji, že je vhodná pro naše pěstitelské podmínky. Odrůda má střední požadavky na stanoviště. Ideální jsou „terroir“ typická pěstováním modrých odrůd révy vinné. Vhodné jsou dostatečně vzdušné lokality, protože odrůda je citlivá na houbové choroby. Požadavky na půdní podmínky jsou střední. Vhodné jsou půdy s vyrovnanou výživou a vodním hospodařením. Méně vhodné jsou půdy mělké a příliš výsušné. Cabernet Dorio zraje začátkem října a dosahuje velmi vysoké kvality hroznů. Cukernatost se pohybuje v kategorii pozdního sběru až výběru z hroznů (23,0–27,0°NM), obsah titrovatelných kyselin je střední, mezi 5 až 7 g/l. I při vysoké vyzrálosti hroznů se hodnota pH pohybuje pod 3,5. Obsah kyseliny jablečné je optimální, okolo 2,0 g/l. Fenolická zralost hroznů je velmi dobrá. Odrůda má proto v našich pěstitelských podmínkách vynikající kvalitativní potenciál. V roce 2008 mě navštívil Dr. Bernd Hill z výzkumného ústavu ve Weinsbergu na kontrolu pokusné výsadby této odrůdy. Byl
Cabernet Dorio – hrozen
192
Vinařský obzor (4/2013)
Vinařská technologie
Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně
Uzávěry a uzavírací zařízení ve vinařství – 3. díl Poslední, třetí díl příspěvku je zaměřen na problematiku plastových a skleněných uzávěrů včetně nových netradičních druhů uzávěrů. Jejich postupné zavádění do vinařské praxe je ovlivněno řadou aspektů, z nichž lze jako příklad uvést chemickou a mikrobiální stabilitu či atraktivní vzhled. Všechny zmiňované kategorie uzávěrů jsou vhodné pro uzavírání lahví s víny určenými k rychlé konzumaci nebo krátkodobému skladování. Stejně tak jsou však využitelné i pro vysoce jakostní vína vhodná pro dlouhodobou archivaci. Ilustrace P. Burg
Plastové uzávěry (Obr. 1A) začínají stále častěji nahrazovat tradiční korkové uzávěry a pokrývají v současnosti asi 5 % celosvětového trhu. Hlavním důvodem je jejich chemická a mikrobiální stabilita, která zaručuje, že ve vínech nezanechávají žádnou pachuť a neumožňují ani rozvoj nežádoucích mikroorganismů. Mimo to jsou v porovnání s tradičními celokorkovými uzávěry výrazně levnější. Předností těchto uzávěrů je příznivý účinek na uchování svěžesti a aromatičnosti zejména u mladých vín, který je dán jejich nepropustností pro okolní vzduch. Jsou proto vhodné zejména pro rychloobrátková vína s dobou spotřeby do dvou let. Teprve krátkou dobu jsou na trhu plastové zátky označované termínem KORKED (Obr. 1B), které jsou ve středové části opatřeny úzkým kanálkem opatřeným polopropustnou membránou zabezpečující mikrooxidaci (Obr. 2). Plastové uzávěry jsou vyráběny v délkách 38–45 mm s průměrem mezi 18 a 25 mm. Pracovní tlak se při uzavírání lahví pomocí plastových uzávěrů pohybuje běžně mezi 2500 a 8000 N (250–800 kg). Při odzátkování je pak zpravidla nutné vyvinout sílu o velikosti 300–900 N (30–90 kg). Jsou vyráběny v různých barevných odstínech Foto P. Burg
2 Schéma plastového uzávěru typu KORKED
1 Alternativní druhy uzávěrů: A – plastové uzávěry typu STANDARD, B – plastový uzávěr typu KORKED, C – skleněný uzávěr typu VINO-LOK, D – plastový šroubový uzávěr typu ZORK
a mohou být podle požadavků trhu opatřeny potiskem (Obr. 3). Hlavním problémem zůstává u plastových uzávěrů otázka recyklovatelnosti. Výrobci proto stále více zaměřují svoji pozornost na hledání nových polymerních biodegradabilních materiálů, které by nahradily tradiční termoplastické elastomery nebo polyetylen. Technologie výroby plastových zátek se zaměřují na tři odlišné způsoby – extruzi (vytlačování), koextruzi (vrstvení) a tlakové vystřikování (lití do forem). Při extruzi se spolupůsobením vysoké teploty a tlaku až 130 MPa (1 300 at.) roztavuje plastový prášek nebo granulát, který je pomocí šnekového dopravníku protlačován přes matrici. Z ní vychází v požadovaném tvaru v podobě souvislého provazce, který se chladí v chladicí vaně a je v konečné fázi osušen a rozdělen na požadovanou délku odpovídající délce zátek. Zátky vyrobené tímto způsobem jsou charakteris-
tické rovnoměrnou vnitřní strukturou, která zajišťuje vysokou elasticitu a pozvolnější výměnu plynů. Zaoblené okraje zátek snižují riziko poškození okrajů při zátkování. Při koextruzi lze výrobní proces rozdělit do dvou fází. V první fázi jsou vstupní suroviny nejprve smíchány, roztaveny a extrudovány obdobně jako v předcházejícím případě. Vzniklý souvislý pěnový válec tvoří vnitřní část budoucích zátek (tělo), je pevný a umožňuje otevírání zátek pomocí vývrtek. Ve druhé fázi je na plochu válce nanášena a tepelně připojena druhá, flexibilnější vrstva, která plní těsnicí funkci tím, že se snadno přizpůsobuje ústí hrdla láhve a zabraňuje případnému průsaku vína. V konečné fázi výroby je provazec opět krájen na požadovanou délku zátek. Výroba vystřikováním je odvozena od tlakového lití, kdy je tekutá plastová masa pod tlakem až 130 MPa (1300 at.) vystřikována do ocelové formy. Tyto zátky se vyznačují
196
Vinařský obzor (4/2013)
Vinařská technologie
Mojmír Baroň Dominika Černohorská Mendelova univerzita, Zahradnická fakulta Lednice na Moravě
Animální tóny v červených vínech
Vliv kvasinek a bakterií Animální neboli živočišné tóny v červených vínech jsou způsobeny přítomností těkavých fenolů vznikajících prostřednictvím metabolismu divokých (apikulátních) kvasinek. Některé kmeny bakterií mléčného kvašení, jako například Lactobacillus (L. plantarum, L. brevis) a Pediococcus, jsou taktéž schopny produkovat těkavé fenoly. Jedná se ovšem o látky, které nejsou přímo zodpovědné za tvorbu typických živočišných tónů, a jejich koncentrace je velice nízká (CURIEL a kol., 2010). Nejvíce jsou s animalitou ve víně spojovány kvasinky rodu Brettanomyces. V zahraničí se jimi zapřičiněná typická aromatika červeného vína označuje jako tzv. Brett charakter. Kvasinky Brettanomyces Brettanomyces je označení pro nepohlavně se rozmnožující kvasinku rodu Dek-
1 Kvasinky Brettanomyces (http://www.vignevin-sudouest.com/publications/fiches-pratiques/brettanomyces.php) Foto archiv autorů
Červené víno napadené kvasinkami rodu Brettanomyces, které způsobují takzvané animální tóny, je v České republice považováno striktně za chorobné. Přesto však můžeme najít vinařské firmy, které uvedou na trh víno s typicky ostře sladkým aroma, vůní zpoceného koňského sedla nebo vesnického dvorku, a spotřebitel si takovou láhev vína mnohdy koupí dokonce za vyšší než průměrnou cenu. Ve světě se můžeme setkat se šaržemi vína, které na tuto chorobu dokonce upozorňují. Otázkou tedy je, zda takto postižené víno rovnou zavrhnout a svou pozornost věnovat jiným, stoprocentně zdravým vínům, anebo dát prostor i takovýmto vinným anomáliím, kterými červená vína s animálními tóny bezesporu jsou.
Foto archiv autorů
Každý člověk dává přednost jinému typu vína. Rčení „tisíc lidí, tisíc chutí“ platí samozřejmě také o degustování vína. Je rozdíl odhalit vadu či chorobu vína, a objektivně tak zhodnotit jeho kvalitu, a najít víno odpovídající vkusu konzumenta, které vyhovuje jeho představám a chuti. Mezi těmito dvěma faktory nemusí nutně existovat shoda Existují případy, kdy vinař učiní z nedostatku přednost.
2 Detail kvasinky Brettanomyces (http://news.wsu.edu/pages/publications. asp?Action=Release&PublicationID=31151)
kera. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán žádný významný rozdíl mezi pohlavní (Dekkera) a nepohlavní (Brettanomyces) formou těchto kvasinek ve víně, není třeba
je rozlišovat a přistoupilo se k používání „populárnějšího“ označení Brettanomyces (WEDRAL a kol, 2010). Když jsou Brettanomyces spojovány s vínem, jedná se zejména o vína červená. Jejich výskyt v bílých vínech není zcela vyloučen, ovšem vzhledem k tomu, že prekurzorem pro tvorbu animálních tónů ve víně jsou fenolické látky, kterých bílá vína obsahují obecně méně, lze přítomnost Brettanomyces v těchto vínech označit za méně častou (OELOFSE, 2008). Infikace kvasinkami V minulosti se vinaři spokojili s jednoduchou verzí pro vysvětlení výskytu animálních tónů ve víně. Přítomnost kvasinek rodu Brettanomyces byla připisována nedostačující hygieně ve sklepech. Později bylo zjištěno, že navzdory zvýšené snaze pečlivě udržovat adekvátní hygienické podmínky, byla kontaminace těmito nežádoucími kvasinkami stále velmi frekventovaná. Dnes už je známo mnoho dalších způsobů, na základě kterých lze přítomnost těchto kvasinek ve víně vysvětlit (EDER, 2006; OELOFSE, 2008). Jednou z možností přenosu divoké kvasinky do vína je její transport přímo z prostředí vinice, kde se přirozeně vyskytuje. Bylo zjištěno, že Brettanomyces se vyskytují také na hroznech napadených octovou hnilobou. Náchylnější pro vznik této choroby jsou tedy vína vyrobená z poškozených nebo nezdravých hroznů. Hlavní příčinou kontaminace kvasinkami Brettanomyces však stále zůstává nedostatečná hygiena ve vinařských provozech. Výzkumy ukazují, že přítomnost těchto kvasinek je vysoká především na zařízeních, která lze těžko sterilizovat (např. čerpadla, transportní zařízení jako hadice apod.) (OELOFSE, 2008; RENOUF a kol., 2005).
Vinařský obzor (4/2013)
VITIS AUREA 2013 v Modre
Koncom marca sa uskutočnil už 13. ročník najznámejšej medzinárodnej výstavy vín na Slovensku VITIS AUREA 2013 v Modre. Verejná ochutnávka 437 vín z Moravy, Rakúska a Slovenska sa uskutočnila v Športovej hale v Modre za účasti viac ako 500 návštevníkov .Výstavu vín pripravil Spolok vinohradníkov a vinárov VINCÚR v Modre v spolupráci s mestom Modra. K účastníkom podujatia sa okrem iných prihovoril Pavol Frešo predseda BSK, Hana Hlubocká primátorka mesta, Vincent Jakubec a Vladimír Sodoma zo spolku VINCÚR a Fedor Malík predseda hodnotiacej komisie súťaže. Organizátori súťaže slávnostne odovzdali najvyššie ocenenia: Šampión vína biele tiché suché získalo Vinohradníctvo a vinárstvo – Skovajsa z Pezinka za Chardonnay, nes. zber,2012, Šampión vína biele suché, polosuché a polosladké získala Metroflóra, s. r. o., Milotice z ČR za Rizling rýnsky, hrozienkový zber 2012, Šampión vína ružové tiché suché, polosuché, polosladké získal Víno Mrva & Stanko z Trnavy za Cabernet Sovignon, výber z hrozna 2012, Šampión vína červené tiché získal Mavín – Martin Pomfy z Vinosadov za Frankovku modrú ,výber z hrozna 2011, Šampión vína prírodné sladké získala Karpatská perla zo Šenkvíc za Veltlínske zelené,ľadové 2011. Okrem toho odovzdali ďalšie ocenenia: Cenu prezidenta SR získalo ELESKO Modra, Cenu predsedu BSK získal Martin Pomfy z Vinosadov, Cenu ministra MP RV SR získal Miroslav Skovajsa z Pezinka, Cenu primátorky Modry získalo VINO Kmeťo z Modry, Cenu firmy Ever Trade Pezinok získal VINS z Vinosadov, Cenu riaditeľa SOŠVO v Modre získalo ELESKO Modra, Cenu MVC získal ELESKO Modra, Cenu Malokarpatskej turistickej informačnej kancelárie v Modre získala METROFLÓRA, s. r. o., z ČR.
Foto J. Soukupová
Jana Soukupová
Cenu MATIK Modra najúspešnejší zahraničný vystavovateľ si prevzal od Ing. Františka Macha, CSc., zástupca METROFLÓRY z ČR PhDr. Oldřich Mrkývka (vpravo)
Zprávy / Hodnocení vín
Ještě k soutěži Mundus Vini BioFach 2013 Dne 11. prosince loňského roku se ve falckém Neustadtu sešlo několik desítek degustátorů se zaměřením na biovína, aby společně vybrali vítěze z největší světové přehlídky tohoto segmentu, která se již tradičně odehrává jako doprovodný program norimberského veletrhu BioFach. Pro rok 2013 v počtu získaných medailí dominovali vinaři z Francie, Německa a Španělska. Foto Meininger Verlag
208
Oproti poslednímu ročníku narostl počet medailových vín (219–240). „Ekologické vinařství se dle zájmu vinařů stává samozřejmostí, což je potěšitelné,“ komentoval průběh a výsledky soutěže Hansjörg Rebholz z vinařství téhož jména, které jednak hospodaří na svých vinicích 100% ekologicky a navíc je členem prestižního německého sdružení VDP, a dále dodal: „Odhaduji, že v regionu Pfalz jsou dnes víc než dvě třetiny vinic obhospodařovány ekologicky.“ Ale úspěch biovín není dnes odvislý jen od jejich vysoké senzorické kvality, ale zákazníka či obchodníka vínem dnes zajímá i udržitelnost celkového hospodářství výrobce vína a originalita původu vína. Organizátoři veletrhu BioFach před pár lety navázali užší spolupráci se soutěží MUNDUS VINI, jejíž organizátoři mají značné profesní zkušenosti, a spojili síly v dnes nejzásadnější světové přehlídce biovín na mezinárodním poli. Zvýšením profesionality soutěže tato získala jistý punc kvality a důvěryhodnosti, což ocení zejména spotřebitelé, kteří se pak při nákupu mohou řídit výsledky soutěže. Oproti minulým ročníkům, kdy počtem medailových biovín kralovalo mezi ze-
měmi Španělsko, letos triumfovala Francie, která si odvezla 61 medailí – 2 velké zlaté, 29 zlatých a 30 stříbrných. Mezi francouzskými oceněnými víny kraloval region Bordeaux s 20 medailemi. Letos zorganizoval Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína – EKOVÍN – účast pro tuzemské biovinaře, kteří nakonec byli poměrně úspěšní. Více se o jejich oceněních dočtete na protější straně v článku T. Richtera ze samotného veletrhu. Celkové vyhlášení výsledků proběhlo během veletrhu BioFach 13. 2. 2013. Autor článku se jako degustátor ve dnech 10.–11. 12. zúčastnil hodnocení pro MUNDUS VINI BioFach jako zástupce za svaz EKOVÍN. Hodnocení mělo vysoce profesionální a důstojný průběh, o vínech se u stolů mezi degustátory diskutovalo. V porovnání s jinými soutěžemi byl na vyhodnocení každého vína i dostatek času, což bývá mnohdy opomíjeno. EKOVÍN ve spolupráci s organizátory MUNDUS VINI BioFach připravuje podporu účasti vinařů na soutěži i veletrhu také pro příští rok. Richard Stávek
220
Vinařský obzor (4/2013)
Vinařské aktivity
VOC Znojmo obsadilo Vlkovu věž
Předseda VOC Znojmo František Koudela
mace o jednotlivých patnácti členech VOC Znojmo. Díky tomuto unikátnímu projektu nebude mít návštěvník Znojma problém získat aktuální informace, kam jít ochutnat víno, který sklep je zrovna otevřen nebo jaká vinařská akce se právě koná.“ Několika desítkám přítomných hostí, mezi nimiž byli samozřejmě zástupci patnácti vinařství sdružených ve VOC Znojmo, představitelé města Znojma, VF, zástupci médií a další dámy a pánové, zdůraznil předseda centra jeho význam pro propagaci vín VOC Znojmo. Po celou dobu děvčata a chlapci ze SOU a SOŠ, SČMSD Znojmo, s. r. o., (jež je jedním z partnerů VOC) nalévali hostům vína VOC a zkušeně je obsluhovali. Poté společně s místostarostou Znojma Ing. Balíkem Foto archiv autora
Apelační systém v České republice – VOC Znojmo – jako první zavedli znojemští vinaři před pěti lety. Značka VOC neboli vína originální certifikace garantuje chuťově plná a aromatická vína z ověřených oblastí Znojemska. Vznik apelačního systému VOC představuje v České republice revoluční krok, který klade velký důraz na terroir, tedy označování vín podle místa původu. Vína VOC Znojmo sjednocuje jejich mimořádná aromatičnost, způsobená střídáním studených nocí a teplých dnů v době zrání hroznů, což má velký vliv právě na tvorbu aromatických látek. Díky těmto podmínkám jsou vína z okolí Znojma velmi výrazná a dobře rozpoznatelná. Do systému VOC Znojmo jsou zařazeny tři nejtypičtější odrůdy pro Znojemskou vinařskou podoblast: Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. Vína VOC se stále víc prosazují i na významných zahraničních soutěžích a výstavách. Například v roce 2011 získalo Vinařství Marka Líbala z Horních Dunajovic na nejprestižnější mezinárodní soutěži vín v USA „San Francisco International Wine Competition“ ocenění za nejlepší Sauvignon Blanc VOC 2010. Bylo to poprvé ve více než třicetileté historii této soutěže, kdy se dostalo víno pocházející z České republiky do elitní kategorie vítězů této přehlídky. A následující rok 2012 se podařilo obhájit titul za nejlepší víno a opět získat Velkou zlatou medaili. Nepříjemné chladno a podmračená obloha nijak nepřipomínala jarní měsíc, a tak všichni hosté přivítali, že zahájení proběhlo ve vytápěném párty stanu. Po přivítání hostů přiblížil důvody otevření Informačního centra VOC Znojmo jeho předseda Bc. František Koudela slovy: „Informační centrum VOC Znojmo ve Vlkově věži je prvním stabilním místem, kde bude sdružení nabízet jak svá vína, tak informační materiály a doplňkový turistický a návštěvnický program po celou turistickou sezonu. Předpokládáme, že k hlavním atrakcím budou pravděpodobně patřit pravidelné ochutnávky vín VOC Znojmo přímo na ochozu Vlkovy věže s atraktivním a málo známým výhledem na historické město Znojmo a jeho okolí. Posláním Informačního centra VOC Znojmo bude informovat turisty především o vinařstvích a vinařských akcích. Dostupné zde budou veškeré infor-
Foto archiv autora
Kdybych použil vojenské terminologie, tak lze s trochou nadsázky říci, že sdružení vinařů VOC Znojmo obsadilo v sobotu 5. dubna 2013 v deset hodin dopoledne pevnostní Vlkovu věž ve Znojmě. A to na celých deset let! Za Vlkovou věží v Kollárově ulici, pár desítek metrů od hlavního Masarykova náměstí, jehož horní části vévodí známá radniční věž, totiž proběhlo slavnostní otevření prvního Informačního centra VOC Znojmo.
Asistentka a provozní Petra Suchá
pozval František Koudela hosty k prohlídce vlastního centra a celé Vlkovy věže. Umístění Informačního centra VOC Znojmo do Vlkovy věže byl mimořádně šťastný nápad, protože atmosféra věže s náramnou historií spojená navíc s vínem je opravdu něco neopakovatelného. Konečně bude, po delší době, tato historická stavba využívána smysluplně. Vlkova věž se původně nazývala „vlčí“ a byla pevnostní věží nedaleké Vídeňské neboli Dolní brány, která stávala přibližně v místech, kde dnes stojí okresní soud. Tato brána byla opatřena železnou zdvihací mříží a padacím mostem, ale v roce 1847 byla zbořena a už se znovu nestavěla. Vlkova věž je postavena v gotickém slohu, vznikla pravděpodobně ve 14. století a je posledním zbytkem původního opevnění z doby krále Přemysla Otakara I. Věž byla přístupná pouze do 1. patra, a to přímo z hradebního ochozu po dřevěném žebříku, který si vojáci vytahovali do věže, aby byli chráněni proti vpádu nepřítele. Věž je vysoká 32 m, na horní dřevěný ochoz je to 22 m po 123 schodech, což bude docela náročný výstup, na jehož vrcholu ovšem čeká příjemná degustace vín VOC a nezapomenutelné pohledy na Znojmo. Návštěvník vystupující po dřevěných schodech si na jednotlivých podlažích může nejenom odpočinout, ale i prostudovat velice pěkné informační panely o Znojemské vinařské podoblasti, terroir, vínu VOC a celou řadu dalších zajímavostí. V horním ochozu, kam se lehce znavený turista po několika minutách dostane, jsou další panely s mapami informujícími o Znojemské vinařské podoblasti a samozřejmě vínech VOC. Věž je součástí hradeb, což je patrné z malých oken na jihozápadní straně a z oken na protější, severovýchodní straně. Na jihozápadní straně jsou vidět tři malé hlídkové věže, zbytek hradeb a uměle vytvořený příkop, na protější straně je další hlídková věž a pokračování příkopu a hradeb. Ty pak vedou dál městským parkem kolem celého městského centra. U rotundy a hradu se vracejí k údolí řeky Dyje. V roce 1843 do věže uhodil blesk, dřevěné části věže shořely a musely se nahradit. Vlkova se jí začalo říkat podle městského hradního velitele markrabího Vlka.
226
Vinařský obzor (4/2013)
Šampionem mikulovské výstavy vín se stal Tramín červený z vinařství Garčic z Pavlova
Hodnocení vín
Moravský úspěch ve Francii V jihofrancouzském městě Brignoles v srdci malebného regionu nazývaného „Provence Verte“ proběhl ve dnech 14. a 15. února 2013 první ročník mezinárodní soutěže vín Concours International des Vins de Terroir (TM).
Mikulovský zámek v sobotu 9. března navštívilo na sedm set milovníků vína a vinařů, aby ochutnali ta nejlepší vína z Podpálaví. Šampionem letošní výstavy vín Mikulovské vinohradnické podoblasti se stal Tramín červený, výběr z hroznů 2011 z vinařství Garčic z Pavlova. Odborná degustační komise vybírala ta nejlepší vína z 612 přihlášených vzorků. Nejlepším bílým vínem se stal Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2012, od Jiřího Šilinka z Pavlova. Nejlépe hodnoceným červeným vínem je Cabernet Moravia, pozdní sběr 2011, od Jaroslava Drmoly z Bavor. Nejlépe hodnoceným vínem člena Moravínu Mikulov je Modrý Portugal, pozdní sběr 2011, od mikulovského vinaře Jana Procházky. Cenu za nejlépe hodnocené speciální víno si odnesl Jaroslav Kurka z Mikulova za svoje Rulandské šedé, výběr z bobulí 2012. Nejlépe hodnocené víno rakouského vystavovatele byl Ryzlink vlašský, výběr z hroznů 2011, z vinařství Weingut Luckner z Falkensteinu. Novinkou letošní výstavy byla znělka pro šampiona, kterou složil dirigent Eduard Tomaštík z Brna a osobně ji při vyhlašování nejvyššího ocenění zahrál na cimbál. Tato znělka by už měla natrvalo provázet všechny další březnové výroční výstavy vín, stejně jako ocenění pro šampiona v podobě železné plastiky z dílny akademického sochaře Miroslava Zvonka. „Originál této ceny se stane součástí vinařské expozice regionálního muzea na místním zámku a každým rokem bude na jeho podestu připisováno jméno vinařského šampiona. Digitálně zmenšená kopie plastiky bude natrvalo majetkem vítězného vinaře,“ řekl předseda pořádajícího vinařského spolku Moravín Vojtěch Pazderka. Akademického sochaře Miroslava Zvonka k myšlence věnovat výstavě svou plastiku s názvem „Kvasinka vinná neboli Úsilí vinaře“ vedly i osobní zkušenosti s výrobou vína. „Když jsem zde v Mikulově koupil před třemi roky chalupu, byl u ní malý vinohrad. A já, ačkoli Valach, jsem se rozhodl vyrábět víno. Stal jsem se členem Moravínu a dnes jsme s mou partnerkou Věrkou dostali zlatou medaili za naše cuvée, z čehož mám velkou radost,“ přiznává sochař Miroslav Zvonek a s úsměvem jemu vlastním dodává ke svým vinařským snům: „Mým největším přáním je, být nejlepším vinařem mezi sochaři a nejlepším sochařem mezi vinaři.“ „Letošní výstava byla opravdu výjimečná nejenom novinkami, ale i kvalitou prezentovaných vín a také nás mile překvapila účast. Jsme rádi, že si výstava získává stále větší přízeň mezi lidmi,“ zhodnotil akci Vojtěch Pazderka. Vždyť mezi návštěvníky byla slyšet nejenom čeština, ale také slovenština, angličtina či němčina a na kvalitě moravských vín si pochutnávali i mladí lidé z Asie. Jitka Chromá
Tato soutěž, která se konala pod patronací O. I. V., je zaměřená na vína se zeměpisným označením původu ze všech vinařských oblastí světa. Jejím cílem je nejen ukázat veřejnosti to, jakou roli v životě vína hraje terroir, a povzbudit tím šíření kultury révy vinné a vína na mezinárodní úrovni, ale rovněž upozornit na povolání spojená s gastronomií a agroturistikou. Terroir je často mylně vyložený a nesprávně pochopený výraz. Jedná se o magické, avšak těžce přeložitelné slůvko, které je sice odvozeno od francouzského terre (půda), ale vyjadřuje nejen polohu a vliv půdních podmínek na kvalitu vína, nýbrž bere v potaz i další faktory: specifická mikroklimata, odrůdovou skladbu, tradici, historii a konečně i savoir-faire vinaře. Soutěže se zúčastnilo přes 100 vzorků z několika světadílů, mezi nimi i tři z České republiky: Roučí 2009 (Moravské zemské víno) z Vinařství Stapleton-Springer, Bořetice, Muškát moravský pozdní sběr 2012 (vinařská obec Velké Pavlovice, viniční trať Nadzahrady) a Tramín červený pozdní sběr 2012 (vinařská obec Klentnice, viniční trať Bavorsko), oba z Vinařství Baloun, Velké Pavlovice. Moravský terroir okouzlil 25 členů mezinárodní jury ze 14 zemí světa (Francie, Itá-
lie, Španělsko, Německo, Rakousko, Velká Británie, Polsko, Rusko, Ukrajina, Monako, Čína, Japonsko, Švýcarsko a Česká republika) natolik, že všechna tři ocenila stříbrnou medailí Terroir d’Argent. Celkem bylo uděleno 41 diplomů: 10 Terroir d’Or (zlatá medaile) a 31 Terroir d’Argent (stříbrná medaile). Všechna oceněná vína se navíc zúčastnila soutěže Grand Prix Packaging o nejlepší emballage, ve které se do hodnocení zapojila nejen mezinárodní jury, ale paralelně také laická veřejnost na výstavě oceněných vín, která proběhla na radnici v Brignoles v sobotu odpoledne 16. února. Toto klání, které organizátoři pořádají v průběhu všech svých soutěží vín (Femmes et Vins du Monde, Monaco a Concours International des Vins de Gastronomie) se někomu může jevit jako módní přehlídka, avšak jedná se o nejdůležitější detail v prodeji vína. Zákazník, který mnohdy nezná obsah láhve vystavené před ním na regále, bude ve svém výběru ovlivněn nejen cenami vín zvolené kategorie, ale především svůdností a prezentací samotného výrobku. Ačkoliv patron soutěže, fotograf Guillaume Barclay, udělil několika svým favoritům hlas „coup de coeur“, adjustáž Roučí 2009 z Vinařství Stapleton-Springer byla oceněna zlatem, když dostala nejvíce bodů od odborné i laické komise. Navíc se všechna medailová vína zúčastní mezinárodní eno-gastronomické přehlídky 1ère Rencontre Internationale des Vins de Terroir et des Cuisines du Monde, která se bude konat od 5. do 7. července 2013 opět ve městě Brignoles départementu Var. Příští edice soutěže Concours International des Vins de Terroir se bude pořádat 20. a 21. února 2014.
Helena & John Baker
»
Více informací a kompletní výsledky ke stažení naleznete na: www.civt-ictw.fr