Vinařský obzor 4/2012 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 4, ročník 105/2012 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Vinaři u prezidenta Odrůda Regent Zařízení pro separaci kalů Interview s jihomoravským hejtmanem

ZÁRUKA ČISTOTY - CIP ŘEŠENÍ OD BÍLEK FILTRY Cesta k profesionálnímu vinařství ZARUČUJE HYGIENU A BEZPEČNOST • Zvyšuje úroveň čistoty provozu a snižuje riziko biologické infekce výrobního procesu • Sanitace koncových filtračních svíček je nezbytným procesem pro udržení garance vysoké kvality produktu • Připraví mikrobiologicky čistou vodu pro výplachy lahví • Eliminuje riziko kontaktu chemikálií s vínem • Čistota lisů tanků, filtrů, potrubí, tanků a plničů

ZVYŠUJE ÚČINNOST A ŽIVOTNOST CHEMIE • Zvyšuje účinnost sanitačních prostředků udržováním optimální teploty a zároveň tím šetří náklady na energie • Snižuje časové proluky mezi výrobou a čištěním. Čištění pomocí CIP je mnohem rychlejší než ruční • Regenerací prodlužuje životnost koncových filtračních svíček • Prodlužuje účinnnost a životnost chemických prostředků pomocí filtrace

ZAJIŠTUJE ČISTOTU TANKŮ • Vytvoření mikrobiologicky bezinfekčního čistého prostředí pro udržení trvalé stability vína při zrání • Vymývání kvasničných kalů • Vymývání vinného kamene • Sterilizace tanku - odstranění infekce

Kontaktujte nás a my vám zdarma vypracujeme nabídku sanitace ušité na míru pro váš provoz! Bílek Filtry s.r.o., 696 21, Josefov 135 IČO: 269 71 259 DIČ: CZ 296 71 259

Tel: +420 518 372 075 Tel./Fax + 420 518 372 134 E-mail: info@filtrace.com www.filtrace.com

10let záruka

Moldavsko Srbsko 2 % 3% Makedonie 5%

Ostatní 7%

Německo 4% Francie 4% Chile 2%

Zdravá půda

Sekundární produkty révy vinné

Zahraniční obchod vínem

strana 178

strana 194

strana 200

strana 208

Obsah 4/2012

Spotřební daň by vážně poškodila naše vinařství

175 Obsah Editorial 176 Richard Stávek: Jste členy honebního společenstva? Nejspíše ano. Spolkové informace 178 Josef Svoboda: Spotřební daň by vážně poškodila naše vinařství 179 Vinaře přijal prezident republiky 180 Z Valné hromady Svazu vinařů Vinohradnictví 182 Pavel Pavloušek: Nové postřehy k odrůdě Regent 184 Studie o předpokládaných socioekonomických a regionálních dopadech liberalizace výsadbových práv ve vinohradnictví Evropské unie 188 Petr Ackermann: Dávkování přípravků na ochranu rostlin a dávka aplikační kapaliny ve vinicích 190 Pavel Pavloušek: Správný výběr ozelenění ve vztahu k podmínkám stanoviště 194 Milan Hluchý: Zdravá půda – základ úspěšného vinohradnictví a vinařství

197 198 200 204 206

Vinařská technologie Štěpán Hluchý: Nově přijatá pravidla pro ekologickou produkci vína Patrik Burg, Pavel Zemánek: Zařízení pro separaci kalů ve vinařských provozech Petr Gondáš: Sekundární produkty révy vinné Jan Stávek, David Ludín: Porovnání metod měření alkoholu v dokvášejících a sladkých vínech Moët bude uvádět datum degoržáže

202 207 220 221

Zprávy Top víno Slovácka 2012 Kalendář vinařských akcí Mikulov Gourmet Festival 2012 Petr Mikulica: Reprezentační ples Zahradnické fakulty v Lednici při MU v Brně

Obchod vínem 208 Jiří Sedlo: Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2011

Rozhovor 212 Richard Stávek: Snahu o zavedení spotřební daně na tichá vína jednoznačně odmítám, říká Michal Hašek Vinařské aktivity 216 Co nového ve Velkých Pavlovicích 219 Jitka Matuszková: Opilé sklepy ve Velkých Pavlovicích z pohledu etnografa 221 Pavel Krška: ELWIS – elektronický registrační systém NVC Z redakční pošty 220 Body, nebo hektary? Vinařství v zahraničí 222 Martin Křístek: Po stopách vinařů-polárníků: Zelená Hora a Dolní Slezsko

ĕī

ÈFTL¥ S

MJLZ

Ŕ 4WB[

Vinařská historie 225 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… 225 Drahomír Míša: Historické události a osobnosti ve vinařství – dubnová výročí 226 Miloslav Richter: První společný sklep vína českých hostinských

MJLZ

Ŕ 4WB[

Enogastronomie 228 Pavla Burešová, Zbyněk Vinš: Poznejme vybrané gastronomické trendy 229 Milan Magni: Tradiční velikonoční hlavička

Itálie 39 %

ĕī

ÈFTL¥ S

176

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 4, ročník 105 (2012) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Graﬁcká koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 14% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 14% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 14% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 20. 4. 2012 Toto číslo vychází 25. 4. 2012 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © archiv redakce

Editorial

Jste členy honebního společenstva? Nejspíše ano. Jste majitelem vinice, resp. pozemku, na němž vinice roste? Nebo vlastníte jiný pozemek, který je zemědělsky užíván a leží v extravilánu obce a není oplocen? Pak jste jistě členy tzv. honebního společenstva. A že o tom nevíte? Nevadí, zřejmě jste pozemek nabyli např. v posledních letech (přesněji od roku 2003). Nový majitel se totiž stává členem automaticky, ze zákona. A nemusí o členství prodávajícího (darujícího atd.) v tomto společenství ani vědět. Tolik alespoň platný zákon 449/2001 Sb., o myslivosti. V rámci doprovodného programu brněnského veletrhu Techagro byl zorganizován seminář s tematikou honiteb určený jak pro mysliveckou veřejnost, tak zejména pro vlastníky půdy a uživatele zemědělských pozemků. A o téma byl velký zájem, o čemž svědčil konferenční sál pavilonu E plný doslova do posledního místečka. Letmým pohledem bylo zřejmé, že dobrou polovinu účastníků tvoří osoby s oblečením různých odstínů myslivecké zelené, ale v mnoha případech někteří účastníci vystupovali i za všechny tři zájmové skupiny, což je jistě velmi zajímavá situace – být členem Myslivecké jednoty, dále vlastníkem půdy a zároveň i zemědělcem. Každopádně z příspěvků řečníků i z dotazů posluchačů či odpovědí bylo možné vytušit, že zejména aktuální problematiku škod způsobených spárkatou a černou zvěří (černá zvěř mimochodem způsobuje až 90 % zemědělských škod!) je třeba řešit za spoluúčasti a koordinace všech zúčastněných stran. Z diskuze kolem škod působených spárkatou a černou zvěří vyplynulo, že její stavy jsou nadpočetné a že objektivně není jednoduché, zejména u černé zvěře, její stavy snížit. Situaci znesnadňuje i dnešní způsob zemědělské polní velkovýroby, kdy existují vcelku obrovské monokulturní lány, a zvěř tak snadno nachází útočiště a není možné ji vyplašit a odlovit. Problematické bývají linie sousedící polní a lesní honitby, z níž často zvěř přechází na lesní pozemky. V dotazech vinohradníků se často objevují témata škod způsobených zvěří. O škodách způsobených zejména srnčí jsme na stránkách VO v minulosti psali již několikrát. V případě, že je poškozený vinohradník ochoten se náhrady škody domáhat, je třeba si připomenout několik ustanovení výše zmíněného zákona. Paragraf 55 zákona říká, že nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Dále se zde tvrdí, že poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody, nebo ve stejné lhůtě neuzavře s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě tří měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud. Tolik litera zákona. V minulosti alespoň na jižní Moravě převládaly, nezapočítám-li škody způsobené ptactvem, škody způsobené okusem srnčí zvěří. V posledních letech však stoupá počet případů škod způsobených divokými prasaty. Tam, kde pro ochranu vinice před srnčí stačí dobře postavená oplocenka, pro černou zvěř je to málo. Kanec lehce nadzvedne (až do metrové výšky) a poškodí oplocení a umí půdu v meziřadí (nechá-li keře být) zrýt tak hluboko, že řádek je hned neprůjezdný a je třeba terén nejprve upravit. A toto jsou také škody. Součinnost myslivců, vlastníků půdy a uživatelů pozemků je i ve viničních tratích více než potřebná. V roce 2013 budou končit nájemní smlouvy na honební pozemky, a tak nelze než doporučit každému, aby zavčasu nalezl čas a prostor pro jednání s výše zmíněnými partnery a věc škod způsobených zvěří bylo možné do budoucna řešit nějak rozumně a ku prospěchu všech zúčastněných. Tematice honiteb se budeme dále na stránkách VO věnovat, a to nejenom proto, že se připravují některé legislativní změny. Richard Stávek

Předplatné / Zprávy

Vinařský obzor (4/2012) 177

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2012 » 569 Kč / 25 €

Vinařství roku 2011 zná svého vítěze Foto archiv autora

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 ve volném prodeji » 67 Kč / 2,70 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 pro předplatitele » 49 Kč / 1,98 € Cena letního dvojčísla 2012 ve volném prodeji » 110 Kč / 4,27 € Cena letního dvojčísla 2012 pro předplatitele » 84 Kč / 3,85 € Jako předplatitel ušetříte » 206 Kč / 7,62 € za rok. Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

 od čísla nejbližšího do čísla ______________  ročníku 2012  od začátku roku 2012 (1/2012) na dva roky — do 12/2013 i minulé ročníky jednotlivě  1999 (20 Kč)  2005 (37 Kč)

 2000 (20 Kč)  2006 (39 Kč)

 2001 (20 Kč)  2007 (45 Kč)

 2002 (30 Kč)  2008 (50 Kč)

 2003 (30 Kč)  2009 (50 Kč)

 2004 (30 Kč)  2010 (50 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě  1999 (292 Kč)  2000 (333 Kč)  2001 (333 Kč)  2002 (383 Kč)  2003 (424 Kč)  2004 (454 Kč)  2005 (494 Kč)  2006 (524 Kč)  2007 (565 Kč)  2008 (595 Kč)  2009 (595 Kč)  2010 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě)  7–8/1998

 9–10/1998

 11–12/1998

(à 50 Kč)

 další požadavky ____________________________________________________________________________

 platit budu složenkou

 platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Třetí ročník soutěže o titul Vinařství roku 2011, kterou vyhlašuje Svaz vinařů ČR, již má svého vítěze. Nejlepším vinařstvím České republiky se stalo vinařství „Malý vinař“ Františka a Hany Mádlových. Během slavnostního galavečera 12. dubna v pražské Lucerně převzal František Mádl ocenění z rukou ministra zemědělství Petra Bendla. Vítěz se utkal ve finále s dalšími pěti vinařstvími, která byla nominována z 878 tuzemských vinařských společností. V kategorii Cena veřejnosti Vindemia publica 2011 zvítězilo vinařství Vinné sklepy Valtice, a. s. Do samotného finále soutěže postoupili vinaři František Mádl, Vladimír Tetur a Miroslav Volařík a společnosti Moravíno, s. r. o., Znovín Znojmo, a. s., a Vinné sklepy Valtice, a. s. „U všech finalistů jsme se setkali s vysokou profesionalitou a především důležitým aspektem – entuziasmem a láskou k vínu. Všichni byli výborně připraveni, a vybrat vítěze nebylo proto snadné. Rozhodovali skutečně maličkosti,“ uvádí Ivo Dvořák, předseda odborné poroty. Ta se nakonec rozhodla udělit titul Vinařství roku 2011 právě vinařství Františka Mádla. „Jedná se o vinařství, které vyrábí nejen znamenitá vína, ale má koncepci rozvoje, podporuje vzdělávání a má i šetrný přístup k přírodě. Je to vinařství, kde kvalitní víno hraje hlavní roli,“ dodává Dvořák. Majitel vinařství František Mádl převzal od ministra zemědělství Petra Bendla bronzovou plaketu a finanční prémii ve výši 100 tisíc Kč od generálního partnera, České spořitelny. Navíc teď vítěze čeká také uvedení do Síně slávy vinařství ČR zřízené v Národním vinařském centru ve Valticích. „Současně bude mít oceněný možnost užívat titul pro své marketingové účely, a to bez časového omezení vždy s uvedením roku 2011, za který jej získal,“ říká tajemník Svazu vinařů ČR Martin Půček. Vindemia publica 2011 Vítězem v kategorii Cena veřejnosti Vindemia publica 2011 se stala společnost Vinné sklepy Valtice, a. s. O ceně veřejnosti Vindemia publica rozhodovala široká veřejnost, která letos vybírala celkem z 55 vinařství. Hlasování probíhalo od 1. 3. do 5. 4. 2012, a to z webového rozhraní nebo přes aplikaci pro chytré telefony ANDROID a IOS. Celkově podpořila veřejnost svá oblíbená vinařství 12 824 hlasy. Vindemia acta 2011 Za kvalitní novinářskou práci propagující víno ocenil Svaz vinařů ČR titulem Vindemia acta 2011 v letošním roce novináře Jiřího Kolečka, který patří k nejuznávanějším enonovinářům s dlouholetým zájmem o moravská a česká vína. (VO)

178

Vinařský obzor (4/2012)

Spolkové informace

Josef Svoboda místopředseda SV ČR, pověřený řízením Svazu

Spotřební daň by vážně poškodila naše vinařství

Neurodí-li se v Česku hrozny, nevznikne ani moravské a české víno. Tam, kde si pivovarník a výrobce destilátů objedná suroviny v zahraničí, čeká vinař na přízeň osudu celý další rok. Vinařství se výrazně prolíná se zemědělstvím, je životně závislé na počasí a vyrobit kvalitní osobité víno je stále ještě umění. Rozdíly by byly i mezi dovozci a našimi vinaři. Pro dovozce by byla daň jen administrativním úkonem, ale naši vinaři by měli kvůli povinnosti vést daňové sklady, příslušnou evidenci atd. asi o 40 % vyšší náklady. Litr moravského vína by tak zdražil ne o 10, ale zhruba o 14 Kč, což by snížilo jeho konkurenceschopnost a mohlo by se snadno stát cenově nedostupným. Spotřební daň má také význam regulační. Vyrobit litr lihu ve vinařství stojí asi 290 Kč, v lihovaru přibližně 10 Kč. Víno nezatížené spotřební daní společnosti, kultuře, regionům i zdraví prospívá. Dopady nezdaněného lihu by však byly devastující. Pivo se pohybuje někde mezi těmito kategoriemi, ale v případě stejného zdanění vína jako piva (dle obsahu alkoholu) by stát na dani výrazně tratil, protože by výběr stál více, než by se vybralo. Ministerstvo ﬁnancí tak navrhlo mnohem vyšší zdanění tichých vín. S argumenty o rovnosti podmínek na trhu tak chystá nerovné podmínky pro naše vinaře (v rámci EU) a chce víno zdanit mnohem více než pivo. I těch 10 Kč/l by přitom mělo jen zanedbatelný rozpočtový efekt. Posílily by ale dovozy nezdaněného vína z okolních zemí, došlo by k rozmachu šedé ekonomiky (propad výběru DPH, daní z příjmů atd.). Utlumila by se vinařská turistika a vzrostla by

Foto archiv redakce

Z návrhu zavést spotřební daň na tichá vína mají nepochybně radost velcí pivovarníci a lihovarníci, kteří, ačkoli se podílejí na českém trhu s alkoholem dominantními skoro 80 procenty, vnímají víno jako konkurenční produkt. Víno se ale od piva a destilátů výrazně liší.

nezaměstnanost v sociálně citlivém regionu, kde jsou na vinařství navázány desetitisíce pracovních míst. Koneckonců daň už tu historicky byla, nejvyšší v roce 1990. V té době zde byla také nejnižší plocha vinic. Nepravdivý je i argument, že by se daň netýkala malých vinařů. V článku 10 směrnice 92/83/EHS o spotřebních daních se jednoznačně říká: „Za podmínek, jež přijmou pro zajištění jednoznačného uplatňování takového osvobození, mohou členské státy osvobodit od spotřební daně víno vyrobené jednotlivcem a spotřebované výrobcem, členy jeho rodiny nebo jeho hosty za předpokladu, že nedochází k prodeji.“ Ma-

lým vinařům by tedy zbyla velkorysá možnost svá vína neprodávat. Zatímco v žádné vinařské zemi v EU spotřební daň na tichá vína jako rozpočtový příjem není, přichází vláda, vědoma si rozpočtové bezvýznamnosti tohoto kroku, s návrhem daň zavést. Abychom zjistili proč, musíme si položit otázku – Cui bono? Komu to prospěje? Víme přesně, komu útok na naše vinařství neprospěje…

Spolkové informace

Vinařský obzor (4/2012) 179

Nejúspěšnější moravské a české vinaře přijal a ocenil prezident republiky

Foto archiv autora

V úterý 20. března prezident republiky Václav Klaus na Pražském hradě přijal a čestnými diplomy ocenil nejúspěšnější moravské a české vinaře. Slavnostní akce se zúčastnili zástupci nejúspěšnějších vinařských ﬁrem nejvyšší a největší soutěže vín v České republice – Salonu vín – národní soutěže vín ČR 2012 a pořadatelé soutěže z Národního vinařského centra, Svazu vinařů a Vinařského fondu. Prezident republiky již druhým rokem Salon vín – národní soutěž vín ČR svým jménem zaštiťuje.

Po přijetí následovala asi půlhodinová diskuse vinařů s panem prezidentem. Debata se odvíjela od hlavní aktuální problematiky, tedy návrhu na zavedení spotřební daně na tiché víno. Z hlediska pracnosti na vinicích a v souvislosti s původem vína a nemožnosti produkce moravského vína z dovezených hroznů prezident tento návrh odmítl. Řeč byla zavedena také do struktur Evropské unie a vinaři společně s prezidentem odmítli pokusy Evropské komise na evropeizaci moravského či českého vína. „Není možné, aby zde bylo produkováno eurovíno. Vinařství zde má svou tradici a ta by měla být zachována,“ řekl Václav Klaus. Závěrem přátelského setkání byla načrtnuta možná další spolupráce, která by mohla vyvrcholit prezentací moravských a českých vinařů v reprezentativních prostorách Pražského hradu.

Diplomy za nejlépe hodnocená vína ve svých kategoriích převzali: • David Šťastný z Vinných sklepů Valtice za absolutního Šampiona soutěže – Ryzlink vlašský 2009, výběr z hroznů, a nejlepší červené víno – Cabernet Sauvignon barrique 2006, pozdní sběr. • Bořek Svoboda z Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s., za nejlepší bílé polosladké víno – Chardonnay 2010, pozdní sběr. • Oldřich Drápal za nejlepší přírodně sladké víno – Chardonnay 2004, slámové víno. • Patrik Plešingr z Vinařství Plešinger, s. r. o., za nejlepší růžové víno – Rulandské modré rosé 2010, pozdní sběr. • Slavomír Hermann ze společnosti Bohemia Sekt, s. r. o., za nejlepší šumivé víno – Bohemia Sekt Prestige demi sec 2009. • Pavel Vajčner ze ZNOVÍNu Znojmo, a. s., za nejlepší kolekci v soutěži. Za vinaře poděkoval a přednesl projev Josef Vozdecký, předseda správní rady Národního vinařského centra. Foto archiv autora

Foto archiv autora

M. Půček

180

Vinařský obzor (4/2012)

Spolkové infomace

Z volební valné hromady Svazu vinařů Dne 21. února proběhlo jednání řádné valné hromady Svazu vinařů České republiky. Jendalo se také o valnou hromadu volební. Úvodem jednání však byla členské základně předložena zpráva představenstva o činnosti za uplynulé volební období. Zde přinášíme v zestručněné formě některá fakta. V rámci činnosti SV ČR bylo za minulé volební období realizováno:  Ihned od roku 2008 spolupracovali zástupci svazu s MZe, ÚKZÚZ, SZPI a dalšími organizacemi na přípravě prováděcích předpisů v souvislosti s reformou SOT s vínem v EU. Jednalo se o nařízení vlády č. 320/2008 Sb. ke klučení vinic, NV č. 82/2009 Sb. k restrukturalizaci vinic a investicím, vyhlášku MZe č. 28/2010 o změně prováděcích předpisů k vinařskému zákonu, vyhlášku MZe č. 254/2010 se seznamem viničních tratí a zákon č. 256/2011 Sb. – tedy novelizace vinařského zákona.  Postupně byly schváleny tři VOC – Znojmo, Mikulov a Modré Hory, nyní probíhá schvalovací proces pro VOC Pálava. Svaz podporuje vznik nových VOC, ale vlastní práci na tom musí aktivně odvést konkrétní sdružení. Tím je pak prověřena taky jejich další schopnost existovat.  Velmi dobrá je spolupráce s VF a NVC. Svaz má zastoupení v jejich řídicích orgánech. V Radě Vinařského fondu je z celkem 11 členů osm taky členem Svazu vinařů. Letos ale bude ministr jmenovat novou Radu. Ve správní i dozorčí radě NVC dochází k průběžné obměně dle dohody tří zakladatelů – Památek Jižní Moravy, Adonisu a Svazu vinařů ČR. Ve správní radě je z 12 členů 10 současně členem SV ČR a v dozorčí radě čtyři z pěti členů.  V roce 2009 byly spuštěny nové webové stránky Svazu s chráněnou sekcí pro členy. Ta obsahuje mimo jiné zápisy z jednání orgánů, předpisy EU a ČR ve vztahu k vínu, vývoj obchodu s vínem, nabídku a poptávku, aktuální informace apod. Postupně jsme přešli od papírové formy k elektronické komunikaci. Zápisy z jednání valných hromad a představenstva visí na webu, nemusíme už balit stovky dopisů členům. Průměrná návštěvnost našich stránek za rok činila v roce 2011 25 tisíc zhlédnutí, z toho 15 tisíc je unikátních. O naše stránky projevila zájem i Národní knihovna ČR, která je chce archivovat.  V roce 2009 byla zřízena komise pro soutěže vín, kterou vedli doc. Michlovský a pan Glos. Komise připravila podklady pro zavedení nové Národní soutěže vín, kterou Svaz organizuje spolu s NVC Valtice. První ročník proběhl v roce 2010, nyní se připravuje již 3. ročník.  Obdobně Svaz vyhlásil poprvé v roce 2009 soutěž o nejlepší vinařství roku. Soutěž se

koná za ﬁnanční podpory Vinařského fondu.  V souvislosti s konáním obou dříve zmíněných akcí předal v roce 2011 Svaz z kapacitních důvodů organizování soutěže vín Grand Prix VINEX NVC Valtice. Jednalo se už o 18. ročník úspěšné soutěže.  Svaz úspěšně lobboval ve věci podpory šlechtění a množení révy vinné (dotace na novošlechtění a prostorové izoláty). V době hluboké krize v produkci množitelských materiálů vzniklé na základě stagnace výsadeb po vstupu ČR do EU se tak podařilo podpořit zachování domácích genetických zdrojů a zároveň investovat do budoucnosti – tvorby nových genotypů odolných vůči houbovým chorobám. Šlechtění révy vinné bylo, je a bude závislé na této podpoře, protože vyšlechtit a zavést do praxe novou odrůdu trvá desítky let a za každou odrůdou stojí vedle šlechtitele sponzor – mecenáš (stát, privátní ﬁnančník, v minulosti šlechta atp.).  Projevily se snahy některých zájmových skupin z oblasti výrobců alkoholu o zavedení spotřební daně z tichého vína. Tyto snahy se opakovaly jak v roce 2010, tak v roce 2011. Nejdříve se jednalo o výrobce piva, pak zase o výrobce lihovin. Svaz podnikl včas potřebná protiopatření. To však neznamená, že je jednou provždy vyhráno.  V roce 2009 jsme požádali vládu o možnost zvýšení kyselin. V roce 2011 rovněž, ale už stačilo požádat MZe (změna zákona).  V roce 2010 jsme prostřednictvím MZe požádali o mimořádné zvýšení cukernatosti moštů, Evropská komise vyhověla v listopadu.  Svaz má stabilně pět zaměstnanců na plný úvazek. Z tohoto počtu přibližně dva pracují na svazové činnosti a tři na Vinařském obzoru. Obzor nám ještě před deseti lety vylepšoval ekonomiku, v poslední době ho musíme dotovat. Během uplynulého volebního období  Každoročně SV ČR předával MZe podklady pro situační zprávu „Réva vinná, víno“;  Velmi úzce spolupracoval s MZe při jednáních o dotačních titulech, úpravách právních norem sektoru vína;  Pravidelně, až do 17. ročníku v roce 2010, organizoval soutěž GPV, poskytoval odbornou garanci veletrhu VINEX;  Každoročně se podílel na seminářích v Hus-

topečích k tématu „Vinařství ČR a EU“ a na seminářích Moravínu v Kobylí;  Dobrou polovinu svého času investují zaměstnanci Svazu do našeho časopisu Vinařský obzor. Za téměř patnáct let, kdy jsme jeho vydavatelem, vyšlo již téměř osm tisíc stran, poslední ročník měl 648 stran. Časopis je distribuován mimo Česko i na Slovensku. V mezinárodní oblasti jsme se postupně stali rovnoprávnými partnery původní EU 15. Svaz má své zástupce v pracovní skupině Víno při C/C (během období mezi volebními valnými hromadami proběhlo 15 jednání), v poradní skupině Víno při Komisi (proběhlo osm jednání). V rámci AREV máme zastoupení v představenstvu CEPV (profesní komora AREV), proběhlo devět jednání. Celkem jsme v minulém volebním období absolvovali 20 různých úrovní jednání AREV. Dále se zástupci Svazu vinařů účastnili řady seminářů a konferencí v zahraničí, často včetně aktivního vystoupení o vinařství v ČR nebo o našich představách k reformě trhu s vínem (např. INTERVITIS Vídeň 2011). Nyní je členem svazu 206 právnických a fyzických osob, z toho 102 právnických a 104 fyzických. Pracuje v nich ve vinařství 2 300 přepočtených osob. Řádných členů je 175, přidružených 31. Svazů a spolků máme nyní 31 celkem s 1 400 vinařů. Opomenout nelze ani 15 čestných členů. V současnosti SV ČR zastupuje pěstitele hospodařící přibližně na 50 % plochy vinic ČR a produkce vína pocházející z ČR od členů SV ČR činí téměř 90 % celkové produkce ČR. Na závěr bych chtěl poděkovat všem členům, kteří pracovali v dosavadních volených orgánech Svazu. Děkuji i zaměstnancům SV ČR a všem ostatním členům Svazu, protože výše uvedených výsledků bylo možné dosáhnout jen při vzájemné spolupráci. Volby orgánů SV ČR Tajemník Svazu informoval přítomné, že dosavadní předseda Ing. Jiří Sedlo, CSc., se dne 16. 2. 2012 kandidatury na post předsedy vzdal, a vznikla situace, kdy není žádný kandidát na funkci předsedy SV ČR. Následovala diskuse nad vzniklou situací, kdy není navržen žádný kandidát na post předsedy. Po vyhlášení voleb a sečtení hlasů byl vyhlášen výsledek: Volba místopředsedy SV ČR pro Moravy:  Ing. Josef Svoboda získal 121 hlasů a byl zvolen místopředsedou SV ČR pro Moravu.

Spolkové infomace

Volba členů představenstva Členové představenstva za vinařskou podoblast:  Slovácká podoblast o Milan Sůkal získal 11 hlasů a nebyl zvolen členem představenstva o Ing. Bořek Svoboda získal 18 hlasů a byl zvolen členem představenstva Pro volbu zde bylo přítomno 32 hlasů a ke zvolení bylo třeba 17 hlasů.  Velkopavlovická podoblast o Ludvík Maděřič získal 25 hlasů a byl zvolen členem představenstva Pro volbu zde bylo přítomno 42 hlasů a ke zvolení bylo potřeba 22 hlasů.  Mikulovská podoblast o Mgr. Marek Šťastný získal 35 hlasů a byl zvolen členem představenstva Pro volbu zde bylo přítomno 37 hlasů a ke zvolení bylo potřeba 19 hlasů.  Znojemská podoblast o Jaroslav Chaloupecký získal 25 hlasů a byl zvolen členem představenstva Pro volbu zde bylo přítomno 25 hlasů a ke zvolení bylo potřeba 13 hlasů. Členové představenstva:  Ing. Pavel Mayer získal 95 hlasů a byl zvolen členem představenstva  Luboš Oulehla získal 106 hlasů a byl zvolen členem představenstva  JUDr. Tibor Nyitray získal 88 hlasů a byl zvolen členem představenstva  Ing. Tomáš Martinec získal 83 hlasů a byl zvolen členem představenstva  Ing. Marek Špalek získal 75 hlasů a nebyl zvolen členem představenstva Volba členů dozorčí rady:  Ing. František Mádl získal 121 hlasů a byl zvolen členem dozorčí rady  Ing. Ladislav Musil získal 125 hlasů a byl zvolen členem dozorčí rady  Ctirad Králík získal 117 hlasů a byl zvolen členem dozorčí rady V souladu se stanovami valná hromada schvaluje zástupce svazů v představenstvu:  Jiří Čábelka za Cech českých vinařů – který je dle stanov zároveň místopředsedou SV ČR pro Čechy  Ing. Hynek Holánek – zástupce Moravínu  Ing. Petr Marcinčák – zástupce Ekovínu  Ing. Alois Tománek – zástupce Sdružení šlechtitelů révy vinné  ČMSVP nominaci na svého zástupce nezaslal Z diskuse členské základny Svazu  Ing. František Mádl – Všichni cítí aktuální problematiku, o které se diskutuje v médiích. Zde v prostorách před 20 lety vznikla tehdejší Unie z řad zahrádkářů. Během 20 let to pánové Palička a Sedlo dotáhli do takové úrovně organizace, jakou Svaz nyní je. Je dnes ale jiná doba a Svaz musí nabrat jiný směr, musí být razantnější. Nyní nejsme kompaktní, domluvíme věci v zákulisí, ale

neřešíme je. Na bývalého předsedu nebyl „spáchán atentát“, vše bylo vyříkáno. Budeme velmi rádi, když na stěžejních věcech budeme moct spolupracovat.  Ing. Bedřich Tauš zastupuje firmu Bohemia Sekt, s. r. o. (dále jen BS). Ne všichni vědí, jak firma v ČR působí. Toto si sám uvědomil při zisku titulu Vinařství roku 2010, kdy sledoval různé tiskové výstupy či diskuse na webových serverech. Rád přednesl několik podnětů k zamyšlení. BS je největší vinařskou firmou ve střední Evropě (z hlediska rentability, ziskovosti atd.). V roce 2011 bylo dosaženo zisku před zdaněním ve výši 230 mil Kč. Pravidelně se umísťuje v horní pětině při hodnocení TOP 100 firem v ČR. Rád by sdělil, že BS má zájem na velmi silném Svazu vinařů ČR. BS je členem nejrůznějších lobbistických organizací (PK ČR, Unie výrobců a dovozců lihovin, České sdružení značkových výrobků, ČMSVP). Ze všech těchto organizací jsou přínosy Svazu nejslabší. Je to možná proto, že jsou zde nejnižší členské příspěvky. Uvedeným organizacím platí BS členský příspěvek 150 tis. Kč každému, Svaz jen 30 tis. Kč. Dříve jsou informováni z Českého sdružení značkových výrobců o nových směrnicích, které jsou v EU vydány. Firma ráda dopomůže Svazu, aby se z něj stalo silné lobbistické sdružení, které bude hájit zájmy doma i v zahraničí. Aby se tak stalo, je třeba Svaz více profesionalizovat. To nepůjde bez zvýšení členských příspěvků. Sami musíme vytvářet stanoviska, ne jen přijímat názory jiných. Zpočátku byl názor BS k činnosti VF odmítavý. Nyní se situace změnila. BS přispěje do rozpočtu VF cca 2,8 mil Kč. To je stejná částka, kterou získá VF ze státního rozpočtu. Práce VF je dnes velmi dobrá. Obecně se úspěchy dostavily (VZMVČ, Svatomartinské, Růžové a další projekty). U všech skupin evropských vinařů jsou úspěchy dosaženy spoluprací, nikoliv nějakou sólovou akcí. My Češi si však myslíme, že jsme schopni to dokázat sami. Když nemáme víno, které by se mohlo označit Svatomartinským, tak jej nazveme mladým vínem apod. Na práci VF je stále co zlepšovat. Obecně bychom potřebovali zvýšit spotřebu vína v gastronomii. To by mělo být jedno z témat dalších projektů. Vše však nejde najednou. Je pravdou, že s podporou VF se svezou některá dovozová vína. BS není pro zrušení VF, ale o jeho zachování co nejdéle, zejména pokud nám stát bude do VF přispívat. V posledním bodě vystoupení hovořil Bedřich Tauš o podvodech s vínem. Nejvíce všechny vinaře poškozují společnosti, které s moravským původem vína podvádějí. Bylo by tedy dobré se nově zabývat povinnostmi člena Svazu a přijmout kodex člena Svazu, který umožní pozastavit, případně zrušit členství ve Svazu.  Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc., konstatoval, že dvě třetiny toho, co chtěl říct, již řečeno bylo. Je rád za slova, která zazněla z úst Ing. J. Svobody. Osobně se sám domnívá, že to, co řekl před volbami Ing. Bořek

Vinařský obzor (4/2012) 181

Svoboda, je pravdou a současné problémy mělo vyřešit stávající (minulé) představenstvo, aby to nové nebylo svázáno s nepopulárními kroky, které musí být provedeny. Zejména je nutno vyřešit operativnost. Patnáctičlenné představenstvo je neakční. Zastoupení v tomto orgánu by měli mít výhradně vinaři, nikoliv svazy. Dění, které se vždy vyvolá před valnou hromadou, dává tušit, že je někde živná půda, jež tuto diskusi rozpoutá. Asi by měl být nastaven model, kdy zde bude předseda představenstva volen členskou schůzí a u něj výkonný manažer, který by dělal operativní věci. Práce s médii pro obraz vinařů je velmi důležitá. Viz aktuální problematiku k SPD z vína.  Ing. Břetislav Palička, CSc. – Byla zde vzpomenuta historie založení Svazu a potřeba jej profesionalizovat. Vzpomeňme, jak Svaz vznikl. Bylo to pár lidí. Vzpomeňme si však na situaci před 10 lety. Při oslovení některých velkých vinařských ﬁrem se dostalo odpovědi, že se zahrádkáři spolupracovat nebudou. Břetislav Palička je rád, že tyto ﬁrmy nyní do Svazu vstoupily a chtějí jej profesionalizovat. Avšak pro osvěžení paměti je nutné, aby to zde padlo. Přeje Svazu, aby fungoval dobře, ale bez dalšího manažera, kterého Svaz musí najít, fungovat nebude. J. Sedlo si vybudoval jméno doma i v zahraničí a mrzí jej, jak to dnes všechno dopadlo.  Ing. Václav Hlaváček, CSc. – Jménem RAK JMK a z pozice bývalého prezidenta AK ČR poděkoval Ing. J. Sedlovi, CSc., za dosavadní spolupráci. J. Sedlo je velmi skromný, pracovitý a nenáročný člověk, jenž se vždy k práci stavěl velmi otevřeně, a je málo lidí, kteří by se mu rovnali. Vždy si vážil jeho houževnatosti a trpělivosti, neboť to, co člověk přednáší, není pokaždé uvítáno nebo pochopeno. Myslí si, že dnešní rozhodnutí, resp. rozhodnutí z minulého týdne, nepatří mezi nejšťastnější, zvláště když místopředseda tohoto Svazu řekne, že nemáme v republice takovou rovnocennou náhradu. Je třeba zvážit, co jsme učinili. J. Sedlo je člověk nenápadný a vyčítá se mu, že Svaz málo medializoval. Toho názoru Václav Hlaváček není, neboť o Svazu se velmi ví jak doma, tak v zahraničí a J. Sedlo má zásadní podíl na tom, že reforma SOT s vínem dopadla, jak dopadla. Nově zvoleným členům představenstva Ing. Hlaváček přeje, aby všichni měli stejnou pracovitost a důslednost.  Ing. Jiří Sedlo, CSc., poděkoval za podporu. Nemyslí si, že by ze Svazu úplně odešel, bude se snažit dále zde pracovat. Poděkoval za dosavadní spolupráci.  Ing. Martin Půček podal valné hromadě informaci o nových členech Svazu, o členech, kteří ukončili své členství a kteří byli vyloučeni pro neplacení členských příspěvků. Současně poděkoval za spolupráci a zkušenosti, které získal od dosavadního předsedy Ing. Jiřího Sedla, CSc. M. Půček

182

Vinařský obzor (4/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Nové postřehy k odrůdě Regent

Foto P. Pavloušek

Regent patří mezi stálice mezi PIWI odrůdami, a je proto vhodné vyzdvihnout znovu některé přednosti této odrůdy a připomenout negativa. Odrůda byla vyšlechtěna ve Spolkovém ústavu pro šlechtění révy vinné v Geilweilerhofu. Vznikla křížením /(Sylvánské zelené × Müller Thurgau) × Chambourcin/.

Ampelograﬁcká charakteristika List je okrouhlý, trojaločnatý, se středně hlubokými horními výkrojky. Povrch listové čepele je puchýřnatý. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene V. Hrozen je malý až středně velký, u základu třapiny s křidélkem. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až řidší. Bobule je malá, kulatá, tmavomodrá, voskovitě ojíněná.

Foto P. Pavloušek

Pěstitelské postřehy Velkou předností Regentu je jeho termín zrání, který spadá do poloviny až druhé poloviny září. Díky této relativní ranosti je tato odrůda velmi zajímavá pro pěstitele révy vinné v nevinařských oblastech, kterých v České republice neustále přibývá. Do stejného termínu zrání patří také odrůda Sevar, která je mezi amatérskými pěstiteli PIWI odrůd rovněž velmi oblíbená. Regent není náročný na polohu, a je proto velmi vhodný pro produkční vinice, ale také pro amatérské pěstitele. Z pohledu kvalitní vyzrálosti hroznů je třeba vybrat stanoviště, které zabezpečí kvalitní oslunění hroznů

Regent – hrozny na keři

a dobrý vývoj antokyanových barviv a tříslovin v hroznech. Pozitivní vlastností odrůdy je také velmi dobrá odolnost k houbovým chorobám. Regent je dobře prověřený u pěstitelů PIWI odrůd v ekologickém vinohradnictví v mnoha evropských zemích. Regent je proto možné pěstovat se sníženým použitím fungicidů nebo také s přípravky, které jsou využívány v podmínkách ekologického vinohradnictví. Velmi pozitivní vlastností je také odolnost k šedé hnilobě hroznů révy, která zaručuje velmi dobrou kvalitu hroznů z pohledu

zdravotního stavu. Regent je však citlivý na sprchávání květenství. Je proto vhodné využívat podnože, které nepodporují sprchávání (Teleki 5C, SO 4, Binova, Craciunel 2 a případně do chudších půd Kober 125 AA). Méně vhodné je pěstování na hlubokých, vlhkých a úrodných půdách. Regent má ve většině ročníků vyrovnanou násadu hroznů na keři a prakticky nevyžaduje doplňkovou regulaci hroznů během vegetace. Pro regulaci hroznů postačí optimálně zvolené zatížení při zimním řezu a kvalitně provedený podlom. V závislosti na

Tabulka

Regent – hrozen

Datum sklizně

Cukernatost (°NM)

Titrovatelné kyseliny (g/l)

Kyselina vinná (g/l)

Kyselina jablečná (g/l)

22. 9. 2008

20,5

5,19

3,31

6,02

1,68

30. 9. 2009

23,5

4,68

3,52

5,71

1,25

30. 9. 2010

20,1

5,32

3,34

5,81

2,35

Regent – hrozen

Regent – list

vaný na podnoži Teleki 5 C, ukazuje tabulka. Regent má pravidelně nízký obsah kyselin a průměrnou až vyšší hodnotu pH. Z pohledu technologie zpracování je proto třeba monitorovat rozvoj nežádoucí bakteriální mikroﬂóry na hroznech a případně v moštu. Enologické postřehy Jak již naznačila hodnota pH, je velmi vhodná společná inokulace vinných kvasinek a mléčných bakterií. Jejich společná inokulace může pozitivně působit na potlačení divoké mikroﬂóry hroznů nebo vinařského provozu. Společná inokulace kvasinek a mléčných bakterií může velmi pozitivně působit na vůni a chuť vína. Tato technologie poskytuje zvýraznění ovocných tónů a potlačení mléčných tónů v červených vínech. Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

pěstitelských podmínkách a očekávané kvalitě vína se zatížení může pohybovat v rozsahu 4–8 oček na m2. Prosvětlení zóny hroznů je důležité především z pohledu rychlého osychání hroznů a zhoršení podmínek pro rozvoj houbových chorob. Často je dostatečné pouze odstranění zálistků v zóně hroznů. Listová plocha není přehuštěná a listy jsou středně velké a mají nižší zastiňovací efekt. Z pohledu kvality hroznů je určitou negativní zprávou přítomnost diglukosidických antokyanových barviv v hroznech ve vyšším obsahu. Obsah malvidin-3,5-diglukosidu ve víně je výrazně vyšší než 15 mg/l. V některých evropských zemích je omezena produkce jakostních vín z odrůd s vysokým obsahem tohoto druhu antokyanových barviv. Celkový pohled na kvalitu hroznů z pokusné vinice v Lednici, kde je Regent pěsto-

Regent – list

Vinařský obzor (4/2012) 183

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Regent – hrozny na keři

Regent – vrchol letorostu

Stále častěji se také potvrzuje vhodnost odrůdy pro zrání v dřevěných sudech nebo sudech „barrique“. Pro tuto technologii je hlavní podmínkou kvalitní cukernatost mezi 22 a 23 °NM, která je předpokladem vyššího obsahu alkoholu. Regent nemá hrubé třísloviny. Vhodná je ale průměrná délka macerace hroznů (7–14 dnů). Při velmi dlouhých maceracích se mohou někdy ve vínech objevovat „divoké“ tóny. Využití odrůdy a kvalita vína Regent je vhodný pro výrobu kvalitních odrůdových vín. Víno má tmavočervenou barvu, chuť a aroma obsahuje tóny lesního ovoce a přezrálých višní a třešní. Chuť vína je jemně sametová.

184

Vinařský obzor (4/2012)

Vinohradnictví

Studie o předpokládaných socioekonomických a regionálních dopadech liberalizace výsadbových práv ve vinohradnictví Evropské unie (zkrácený překlad souhrnu zprávy prof. Étienne Montaigne a kol., zpracované pro AREV) Je tomu již 80 let, co byla ve Francii a Španělsku zavedena pro vinohradnictví výsadbová práva. Později je převzala i společná organizace trhu (SOT) s vínem v EU. Podle poslední reformy SOT z roku 2008 by výsadbová práva měla být zrušena od 1. 1. 2016 či nejpozději 2018. Řada vinařů se ale táže, zda je tato deregulace na evropské úrovni nutná a zda toto rozhodnutí neotevře Pandořinu skříňku.

Nový svět K posouzení jsme zvolili dvě země Nového světa – Austrálii a Argentinu. • Austrálie – země bez regulace produkčního potenciálu prostřednictvím výsadbových práv. Od počátku 90. let minulého století je Austrálie považována za celosvětový model úspěšnosti ve vinařství, především v exportu. Přesto již v posledních letech dosáhla její výkonnost svých mezí. Nadprodukce hroznů způsobila v posledních dvaceti letech pokles nových výsadeb vinic. Dřívější vzestup nových výsadeb si lze vysvětlit úspěšným vývozem australských vín podporovaným dodavatelskými smlouvami na hrozny se zpracovatelskými závody. Cílem investorů do nových výsadeb vinic bylo dosažení maximálního zisku. Když nebylo produkované množství hroznů politicky omezeno, regulaci zajišťoval výhradně trh. Jedinou australskou vinařskou politikou byla podpora odbytu vína v zemi i v zahraničí. Běžné dodavatelské smlouvy pak

250

1500

200

1200

150

900

100

600

500

300

Cena (AUD/t)

Graf 1 Vývoj produkce a ceny hroznů v Austrálii

Produkce (tis. tun)

V sociálních vědách není možné experimentálně ověřit důsledky politicko-hospodářských rozhodnutí před jejich zavedením. Proto jsme se rozhodli současně využít srovnávání v oblasti ekonomie, historie, statistiky a práva. Podle argumentů Evropské komise snižují výsadbová práva konkurenceschopnost odvětví. Z toho důvodu jsme ověřovali následující hypotézy: Vedou výsadbová práva skutečně ke zvyšování produkčních nákladů? Brzdí racionalizaci podniků? Existují jiné prostředky, jak dosáhnout racionalizace? Umožňuje neexistence výsadbových práv v nečlenských zemích Evropské unie pracovat s hospodárnější a výkonnější strukturou podniků?

2000

2001

Produkce

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Cena hroznů

přestaly dostačovat ke stabilizaci situace mezi producenty hroznů a jejich zpracovateli. Zpracovatelé začali nakupovat hrozny mimo dlouhodobé dodavatelské smlouvy za výhodnější ceny. Závěr: Exponenciální růst produkce hroznů nebyl v důsledku neplánování zvládnutelný. Jedinou možností, jak řídit nabídku, bylo rozhodnutí producentů hroznů ponechat úrodu na keřích a klučit vinice. Dosažení opětovné rovnováhy trhu je problematické z důvodu potíží se znovuobsazením bývalých trhů (které ovládly nyní jiné státy) a rovněž zvýšení kvality vína je sporné. Logika v podnikání pak vede ke snížení investic do oboru. Všeobecně deregulace nebrání krizi. V konfrontaci s dlouhodobou životností vinic, nestabilitou deviz a trhů a chyb v prognózách reagoval australský „podni-

katelský model“ sektoru vína přizpůsobením se situaci formou ukončení dodavatelských smluv. Nakonec se projeví indikátory krize: klučení, platební neschopnost, nesklízení úrody hroznů, exekuce, propad cen pozemků a převzetí podniků zahraničními investory. Z evropského hlediska a se zřetelem na liberalizaci výsadbových práv je zjevné, že obchodníci, kteří z nových pravidel budou proﬁtovat, vysadí nové vinice a tím pokryjí část svých potřeb hroznů. Současně vyvinou tlak na cenu hroznů a tím i vína, což při chybějícím omezení nových výsadeb ještě posílí nadprodukci. Argument, že to „nepovede k explozi nových výsadeb, když nebude trh pro víno“, je lichý, protože každý investor je přirozeně přesvědčen, že nad svými konkurenty dříve či později zvítězí.

Vinohradnictví

• Argentina – země z dlouhodobého pohledu s tvrdou regulací produkce, i když v poslední době ne formou výsadbových práv. V 80. letech minulého století Argentina při zavádění výsadbových práv ztroskotala na tom, že v tehdejších socioekonomických podmínkách nebylo možné dodržet stanovená pravidla, což se projevilo v černých výsadbách, a stanovených cílů nebylo dosaženo. Tato země ale zavedla po historické dohodě mezi oběma nejdůležitějšími vinařskými regiony účinný mechanismus k regulaci trhu s vínem založený na vývozu hroznového moštu a zahuštěného hroznového moštu na mezinárodní trh s ovocnou šťávou. Pravidla zajišťují vinařům dohodnuté příjmy prostřednictvím stabilizované ceny vína. Zohledňují i vývoj trhu. Zdají se být organizačně i hospodářsky vhodně přizpůsobena historii země. Mohou ale v případě krize poškodit malé a střední podniky.

• Španělsko – má národní rezervu výsadbových práv a několik regionálních rezerv. Převod práv mezi regiony je povolen. Je však omezen tak, aby nevedl ke strukturálním změnám mezi regiony, ročně může převod práv mezi regiony pozměnit jen 0,4 % plochy vinic daného regionu. Od roku 2008 (reforma SOT s vínem a možnost odškodnění za klučení vinic) cena výsadbových práv klesá. Vysvětlením podle studie je ﬁnanční krize na mezinárodní úrovni a možnost zrušení práv po roce 2016. Při zakládání nových vinic mladými vinaři a při scelování pozemků hrají velkou roli regionální rezervy. Významné je i kvalitativní přizpůsobení některých označení původu tendencím trhu, jak ukazuje např. Rioja v případě bílého vína. • Francouzská úprava výsadbových práv – francouzská ustanovení byla v roce 1999 po reformě SOT s vínem uzpůsobena evropským předpisům, přičemž byl zaveden institut rezervy. Převod práv je zpoplatněn, ale pro mladé vinaře je zdarma. Mimo výsadbových práv existuje i regulace produkce vína. Sdružení vinařů stanovují kaž-

doročně velikost plochy CHOP a CHZO, která může být nově osázena pro každé označení původu. Důvodem je, aby nevznikl převis nabídky nad poptávkou. Kvóta se rozděluje na národní úrovni proporčně podle požadavků. Omezení platí ve výši max. 3 ha na osobu a rok v oblastech CHZO a 1 ha v CHOP. Toto množstevní omezení je kritizováno podnikateli, kteří chtějí nově do odvětví vstoupit. Hlavní funkcí výsadbových práv je stabilizace plochy vinic, v případě země s poklesem plochy o 11 % za deset let to není problém. Dále bylo zjištěno, že kvalita – vztaženo na označení a regiony – roste. Mladí vinaři jsou privilegováni. Každý region si spravuje svou kvótu. Region Champagne zvýšil plochu vinic za deset let o 2 360 ha (7,6 %), Alsasko o 786 ha (5,1 %). Plocha vinic v ostatních regionech se snížila. Práva byla „demokraticky“ rozdělena podle požadavků v daném roce. Jejich cena je poměrně nízká a dále klesá. Snižování nákladů v závislosti na velikosti podniku Nejdůležitějším argumentem, proč Evropská komise požaduje zrušení výsadbových práv, je, že tento mechanismus brzdí rozvoj vinařských podniků. Toto omezení neumožňuje využití snížení nákladů závislých na velikosti podniku, a tím se evropské podniky stávají méně konkurenceschopné v porovnání s Novým světem. Poté co jsme se zabývali analýzou dat za tři roky (2005–2007), jsme zjistili, že při stabilních cenách vína má plocha vinic podniku jen malý vliv na produktivitu práce. Zvýšení plochy nemá žádný význam na produktivitu práce. Sice se zvýší příjem rodiny na hlavu (jenom u dražšího vína), ale jde jen o vyšší podíl práce zaměstnanců a rozdíl mezi mzdou a produktivitou práce. Ve vinařství, stejně jako v ostatním zemědělství, platí: Čím větší plocha, tím méně pracovních sil na jednotku plochy. Oproti ostatnímu zemědělství se ale tento nárůst prakticky neprojeví v příjmech.

Graf 2 Ceny výsadbových práv ve Francii v letech 2002/2003 až 2009/2010 2500

2000

1500 €/ha

Evropská unie • Portugalsko – restrukturalizace a klučení vinic v posledních dvaceti letech změnily tvář portugalské krajiny i nabídku vína. – Region Alentejo – produkce hroznů se během posledního desetiletí zdvojnásobila, což se projevilo na socioekonomické struktuře v odvětví vína. Tuto přeměnu vysvětluje změna platných předpisů z konce 90. let minulého století, která umožnila volný převod výsadbových práv mezi vinařskými regiony. V tomto případě byla převedena práva ze sousedních regionů Ribatejo a Estremadura. V rámci SOT s vínem z roku 1999 byl zaveden nový systém ﬁnanční podpory, program „Vitis“, který podporoval restrukturalizaci vinic. Jeho cílem bylo odstranit hlavní handicap portugalského vinohradnictví – malou velikost vinařských parcel a přestárlé vinice. Všeobecně v Portugalsku plocha vinic klesala, ale v tomto regionu se výrazně zvyšovala. Pokles byl zaznamenán především v regionech specializovaných na stolní víno (např. Ribatejo). Možnost volně převádět výsadbová práva znamenal jejich převod ze slabších regionů nebo regionů v potížích do těch, kde se vinařství dařilo (Alentejo, Alto Douro). Tím byly v některých oblastech ohroženy nejenom nové vinařské projekty, ale i stávající podniky. Nebyl to ale důsledek samotných výsadbových práv, nýbrž detailů v jejich převodu mezi podniky a oblastmi. Jakmile bylo převoditelnosti práv mezi regiony jednou dosaženo, nemohl prosperující region v euforii z nových výsadeb uniknout nadprodukci. – Vymezený region Douro – zde můžeme pozorovat dvě různá práva – pro vinice s možností dolihovat víno (portské) a ostatní. Výsadbová práva s možností dolihování mají desetkrát

vyšší cenu oproti ostatním. Avšak povolené množství dolihovaných vín závisí každým rokem na stavu skladových zásob a aktuálním stavu prodeje (výhledu prodeje). Takže zde funguje ještě druhý regulační systém mimo výsadbových práv, závislý na předpokladu vývoje trhu. Tím se cena výsadbových práv stanovuje značně nejistě. Region je navíc hornatý a těžce se stanovuje plocha parcely, často s větší chybou. Z národní rezervy lze získat práva za směšně nízkou cenu 300 €/ha, ale jen v případě začínajícího mladého vinaře nebo pro udržení starých odrůd révy. Sdružení vinařů regionu Douro může regulovat růst plochy vinic, ale v praxi se tak neděje. Vznik nových vinařství tedy není omezován, ale nabídka portského vína regulována je.

Vinařský obzor (4/2012) 185

1000

500

0 2002/03

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

186

Vinařský obzor (4/2012)

Ve vinařských podnicích v oblastech CHOP existuje pozitivní vztah mezi plochou a příjmy jen v menšině podniků, a to v těch, které se nacházejí v oblastech s vysokým renomé (především Champagne). Dále závisí větší rozdíly v příjmech na rodinu spíše na rozdílných odměnách najímané a rodinné pracovní síly než na velikosti podniku. Ve vinařských podnicích v oblastech bez označení původu, které jsou ve Francii v menšině, se ukazuje vztah mezi plochou a příjmem jako jen málo signiﬁkantní. Z hlediska výsadbových práv by jejich zrušení znamenalo snížení ceny pozemku spojené s vyšší nabídkou pozemků. V ekonomice vinařství není rozhodující velikost ﬁrmy, ale daleko více různorodost nabízených produktů v rozdílných cenách. Růst podniků Rozsah evropské plochy vinic je v posledních dvaceti letech stabilní (s výjimkou Portugalska). V posledním desetiletí ale nastala nebývalá koncentrace podniků. Jejich počet klesal a průměrná výměra rostla. Z toho lze usuzovat, že existence výsadbových práv neomezuje ve většině zemí růst vinařských podniků. Pokud vinaři nejsou se svými příjmy spokojeni, není prokázáno, že by růst průměrného podniku podmíněný zrušením výsadbových práv vedl k uspokojivému výsledku. Pracovní trh Průměrný vinařský podnik ve Francii obhospodařuje 9,2 ha vinic a zaměstnává 1,9 osoby na plný úvazek, tzn. jednu osobu na 4,8 ha. Přitom 30 % práce odvádí zaměstnanci. Regiony s vyšší hodnotou produkce se vyznačují vyšším podílem práce zaměstnanců. Počet zaměstnanců odvisí také od vnitropodnikové struktury, od toho, zda podnik produkuje víno, nebo jenom hrozny, zda víno prodává jako sudové, či lahvové, čili od vytváření přidané hodnoty. Přesto se ukazuje, že problémy s nástupci vlastníka vznikají především v souvislosti s cenou podniku a půdy. Zohledněna musí být i pracovní místa vytvářená díky vinařské turistice, výzkumu a vzdělávání. V Burgundsku se odhaduje multiplikační faktor na 10. Přesunutí vinic mezi regiony tak může mít velký vliv na ekonomickou aktivitu dotčených regionů. Krajina Krajina je hospodářský prostředek, neboť pokrývá potřeby a je plošně omezená. Mnohé krajiny jsou jedinečné. Krajina ve vinařských oblastech je všeobecně uznávána jako pozoruhodná forma kulturní krajiny. Společně s kulturní tradicí, se kterou je propojena, charakterizuje region. Většinou se krajina považuje za lokální veřejný statek. Více politických konceptů rozvoje regionů prezentuje krajinu

Vinohradnictví

jako střed zájmu podnikatelů a turistů. Z tohoto hlediska je vinohradnický model exemplární. U vína se zeměpisným označením je pro jeho uznání využíván ve velkém rozsahu regionální zřetel a přispívá k hospodářskému rozvoji regionu. Vznikají vinařské stezky a tím se podporuje rozvoj vinařské turistiky. Je však otázkou, jak ekonomicky zhodnotit tuto krajinu, aby se jednalo o optimální hospodářské rozhodnutí. Využívají se k tomu různé metody. Rozměr tohoto problému je při diskusi o výsadbových právech značný. Liberalizace výsadeb bude mít bezprostřední dopad na lokalizaci viničních ploch. Vyklučené plochy vinic se stanou neobdělávanými pozemky a na menší části z nich vzniknou nekontrolovaně stavební pozemky. Tento negativní vnější efekt vinařské politiky lze jen stěží odhadnout; existuje sice řada metod pro tento odhad, ale jejich výsledky se liší v řádech. Vývoj vinařské turistiky ve vinohradnické krajině se kvantiﬁkuje lépe. Lze ohodnotit výdaje návštěvníků za služby (prodej vína, ubytování, stravování a cestování). Riziko pozvolného zanikání těchto vnějších efektů musí být proto zohledněno i při hodnocení důsledků změn hospodářské politiky. Závěry Naše práce prokázala, (1) že velikost podniku nesouvisí automaticky s nižšími náklady a vyššími příjmy (vycházeli jsme přitom z údajů informačních sítí účetnictví v zemědělství Francie), (2) že cena výsadbových práv signiﬁkantně nezvyšuje náklady na výsadbu nových vinic, (3) že regulace prostřednictvím výsadbových práv při laxním přístupu nesnižuje nadprodukci (Alentejo, Argentina, Aquitaine, Vallée de la Loire) a působí negativně na disciplinované regiony, (4) že neexistence výsadbových práv našim konkurentům v Novém světě nezabránila nerovnováze na trhu s vínem, (5) že jiné země obdobná pravi-

dla zrušily, avšak proto, že nebyly schopny zabezpečit jejich dodržování a zavedly jiné mechanismy regulace trhu (Argentina), (6) že regulace pomocí výsadbových práv „nezabetonovává“ stávající plochy vinic, ale že umožňuje přenos práv do regionů, v nichž jsou dobré výhledy pro odbyt vína (Francie, Itálie, Alentejo). Jak ukázal příklad Austrálie, kde klasifikace vín podle pěstitelských oblastí teprve začíná, a příklad Argentiny, kde je klasifikována jen část pěstitelské plochy, musí být stanovena stejná pravidla pro veškerý produkční potenciál (vína se zeměpisným údajem i bez něho). V neposlední řadě i proto, že reforma SOT s vínem z roku 2008 umožnila uvádět ročník a odrůdu i na vína bez zeměpisného údaje, a tím je opticky posunula k vínům se zeměpisným údajem, aniž by musela splňovat patřičná kritéria kvality. I když ekonomové neumí vyčíslit finanční důsledky zrušení výsadbových práv, mohou s jistotou potvrdit, že bude následovat přesun vinic do rovin, což poškodí vinařskou turistiku a konkurenceschopnost vinařství v horských oblastech se všemi důsledky pro životní prostředí. Vývoj odvětví vína se v posledních desetiletích vyznačuje především jednoznačnou tendencí ke zprůmyslnění. Producenti a obchodníci s vínem stále více využívají cizí kapitál. Finanční tlak způsobený krizí nutí podnikatele k uskutečňování rychlé výnosnosti prostředků. To znamená rychle prodat velké objemy vína. Vybral a přeložil Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR, Velké Bílovice

Originál „Etude sur les impacts socio-économiques et territoriaux de la libéralisation des droits de plantations viticoles“, 111 str. je dostupný na www.arev.org.

Vinařem v Africe i leckde jinde Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotograﬁcká příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biograﬁí.

206 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Akreditovaná laboratoř BS vinařské potřeby s.r.o.

ROZBORY PRO SZPI

www.vinarskepotreby.cz

Od ledna je žadatel o zatřídění vína dle vinařského zákona 321/2004 Sb v aktuálním znění, §26, odst. 4, písm. b) povinen zajistit rozbor vína v akreditované laboratoři akreditovanými metodami stanovenými pro rozbory vína právními předpisy. Výsledky těchto rozborů jsou přikládány k podávané žádosti o zatřídění. Laboratoř společnosti BS vinařské potřeby s.r.o. získala osvědčení o akreditaci v lednu 2012. Tímto opět rozšířila a zkvalitnila servis pro své zákazníky. Osvědčení o akreditaci dává vinařům jistotu, že získané výsledky jsou opravdu relevantní, a vztahuje se na provádění rozborů pro účely hodnocení a zatřiďování vína v komisi SZPI. Ostatní rozbory provádí laboratoř nadále v plném rozsahu. Laboratoř dělá i rozbory například pro zatřídění do kategorie Svatomartinských vín.

Ceník akreditovaných rozborů pro SZPI: rozbor

rozbor pro SZPI

880 kč

alkohol skutečný

135 kč

titrovatelné kyseliny těkavé kyseliny

Příklad: zákazník s BS slevou 12% zaplatí za rozbor pro zatřídění vína cenu 624 Kč bez DPH.

75 kč 100 kč

oxid siřičitý volný

37 kč

oxid siřičitý veškerý

55 kč

cukr (glukóza+fruktóza, sacharóza)

150 kč

extrakt veškerý (těkavé kyseliny, alkohol, hustota)

280 kč

extrakt bezcukerný (těkavé kys., alk., hustota, cukr)

430 kč

relativní hustota Základní cena rozboru pro SZPI je 880 Kč. Na všechny rozbory se vztahuje BS zákaznická sleva.

cena bez DPH

45 kč

kontakt: BS vinařské potřeby s.r.o. - Laboratoř Ing. Hana Horáková, tel.: +420 519 347 531 email: horakova@vinarskepotreby.cz

provozní doba laboratoře po - pá 7:30 - 16:00

188

Vinařský obzor (4/2012)

Vinohradnictví

Petr Ackermann Ekovín, o. s., Brno

Dávkování přípravků na ochranu rostlin a dávka aplikační kapaliny ve vinicích Dávka přípravku i dávkování aplikační kapaliny významným způsobem ovlivňují nejen účinnost, ale i rizika použití přípravků na ochranu rostlin. Doporučená (registrovaná) dávka je vždy stanovena na základě experimentálního ověřování biologické účinnosti a rizik a měla by představovat minimální dávku, která zajistí požadovanou účinnost (zpravidla nad 85 %). Pro hodnocení jsou využívány výsledky pokusů uskutečněných na pověřených pracovištích v ČR i v obdobných podmínkách (zóny) v zahraničí, realizované v režimu dobré pokusnické praxe. Počet požadovaných výsledků pokusů se může lišit podle indikací. V registračních pokusech je vždy porovnáváno několik dávek a zpravidla i dvojnásobná dávka k prověření nebezpečí fytotoxicity.

Povolená dávka musí být plně dostačující i pro situace extremního ohrožení porostů. Na tuto dávku jsou v průběhu registračního řízení vyhodnocena toxikologická rizika a rizika pro životní prostředí včetně užitečných organismů. Překročení této dávky je nepřípustné. Pěstitel však může při nižším ohrožení porostů (méně vhodné podmínky pro šíření nebo výskyt škodlivého organismu, odolnější odrůda apod.) zvolit mírně sníženou dávku. Po více let jsme v poloprovozních pokusech v ovocných výsadbách i v révě ověřovali možnost snižování dávek fungicidů, akaricidů i insekticidů o 20 %, bez jakéhokoliv ovlivnění účinnosti. Rozhodnutí o uvážlivém snížení dávky je plně v rukou pěstitele. Plnou dávku je třeba použít vždy při silném ohrožení porostu, při méně vhodných podmínkách pro účinnost pesticidu (např. nízké teploty, opakované deště) a při kurativním a eradikativním použití fungicidů. Nebezpečí zvýšeného rizika vzniku rezistence je při mírném snížení dávky diskutabilní nebo spíše žádné, pokud jsou dodržovány základní opatření k oddálení vzniku rezistence (především dodržení doporučeného počtu ošetření v průběhu vegetace a střídání přípravků s rozdílným mechanismem působení). Způsob dávkování přípravků na ochranu rostlin je zpravidla stanoven odlišně pro profesionální a pro hobby použití. Pro profesionální použití v révě je dávka nejčastěji stanovena v kg nebo l/ha. Méně často je dávka vyjádřena koncentrací (%). Je-

-li stanovena koncentrace, vztahuje se k objemu 1000 l aplikační kapaliny/ha. Pokud při rosení snižujeme dávku aplikační kapaliny v rámci doporučeného rozmezí (200–1 000 l/ha), zvyšujeme koncentraci tak, aby byla zachována dávka přípravku na jednotku plochy (0,2% 1 000 l/ha, 0,4% 500 l/ha). V některých případech je stanoveno rozmezí dávky (v kg nebo l/ha, výjimečně i v procentech). Pokud je stanoveno rozmezí, pak spodní hranice doporučené dávky je určena pro situace nižšího ohrožení porostu (méně příznivé podmínky pro škodlivý organismus, méně rizikové stanoviště, méně náchylná odrůda aj.). Vinice má na rozdíl od většiny plodin svá speciﬁka související s charakterem růstu révy a pěstební technologií. Réva je liana, přičemž velikost keřů je regulována řezem a za vegetace především osečkováním. Při nejčastějším středně vysokém vedení (rýnskohessenské a jeho obměny) zůstávají na keřích na jaře po celou dobu existence vinice pouze 1–2 tažně (+ čípky), zpravidla po 6–10, výjimečně i více očkách. V důsledku radikálního řezu je na keřích v období počátku vegetace velmi malá listová plocha, která se postupně přírůstky letorostů zvětšuje až do maxima od fáze BBCH 75 (bobule velikosti hrachu). Od této fenofáze je zpravidla celková plocha keřů udržována zelenými pracemi (především osečkováním) na stejné úrovni až do konce vegetace. Literatura uvádí u středního vedení, které je v našich vinicích nejčastější (při ob-

vyklé šířce meziřadí a sponu), a plného olistění celkovou plochu zelených částí révových keřů 30 000–40 000 m2/ha. Od vyrašení se celková plocha postupně zvětšuje, přičemž v období počátku kvetení (BBCH 61) nedosahuje 50 % plochy plného olistění. Tyto významné rozdíly v ošetřované ploše keřů nebyly v minulosti při stanovení povolené dávky přípravků na ochranu rostlin (fungicidy, akaricidy, insekticidy) zohledňovány. Na základě ověření biologické účinnosti a dalších informací byla stanovena jedna dávka (případně rozmezí dávek), která byla určena pro použití po celou dobu vegetace bez ohledu na skutečně ošetřovanou plochu keřů. Při tomto dávkování docházelo na počátku vegetace k předávkování a zbytečnému zatěžování prostředí pesticidy a jejich metabolity a ke zvyšovaní nákladů na ošetření. S cílem respektovat zásadu použití minimální účinné dávky a v zájmu snižování toxikologických a ekotoxikologických rizik je v současné době doporučováno pro révu u fungicidů i zoocidů odstupňované dávkování, které zohledňuje změny ošetřované plochy keřů. Diferencované dávkování podle skutečně ošetřované zelené plochy keřů je již dlouhodobě uplatňováno v Německu. Každý registrovaný fungicid, akaricid a insekticid má stanovenu základní dávku pro počátek vegetace, která se postupně zvyšuje podle skutečného nárůstu zelené plochy keřů (do počátku kvetení 1–2×, do fáze nasazování

61 200–500 l/ha, později 200–1 000 l/ha), zvyšuje se koncentrace tak, aby byla zachována dávka přípravku na jednotku plochy. Odstupňované dávkování přípravků proti chorobám a škůdcům podle skutečně ošetřované plochy keřů (při úpravě dávky aplikační kapaliny) zajistí plnou účinnost, je ekonomické a současně minimalizuje nepříznivé dopady použití pesticidů. Princip redukovaného dávkování by měl být uvážlivě uplatňován i při ošetřování mladých vinic. Další skutečností, která by měla být při stanovení dávky pesticidu zohledněna, je šířka meziřadí. Rozdílná šířka meziřadí mění celkovou délku řad, která musí být na určité ploše ošetřena. Tyto rozdíly nejsou doposud při stanovení dávky zohledňovány. Systém odstupňovaného dávkování (do BBCH 61 a později) nemá přímý vztah ke sponu, resp. k délce ošetřovaných řad na jednotce plochy. Rozhodující je, že při dané šířce meziřadí (délce řad/ha) postačuje registrovaná dávka i v době plného vzrůstu k dosažení dobré biologické účinnosti. Šířka meziřadí, resp. délka řad by měla být v budoucnu zohledněna již v základní (plné) dávce. V období do BBCH 61 (počátek kvetení) musí vždy stačit bez ohledu na speciﬁka výsadby polovina dávky, která zajistí dobrou účinnost při plném vzrůstu keřů. Princip odstupňovaného dávkování lze využít i u dříve registrovaných přípravků s jednou doporučenou dávkou nebo rozmezím dávek. Toto doporučení vychází ze skutečnosti, že pokud zajistí příslušná dávka požadovanou účinnost i při plném olistění (což mělo být prokázáno v registračních pokusech), musí zajistit v období do BBCH 61 (počátek kvetení) plnou účinnost poloviční dávka (např. Folpan 50 WP do BBCH 61 1 až 1,5 kg/ha, od BBCH 61 2–3 kg/ha). U malospotřebitelských balení (hobby balení) je v současné době dávka pro révu vždy stanovena v %. Návod k použití současně uvádí, kolik g nebo ml přípravku je zapotřebí dát do 5 nebo 10 l vody pro vy-

ROSIČE do sadů a vinic

www.hardi.cz ZELENÁ LINKA 800 44 99 22

přesnost spolehlivost ekonomika

inzerce

bobulí 2–3×, do fáze bobule velikosti hrachu 3–4×, od fáze bobule velikosti hrachu 4×). Odstupňované dávkování je doporučeno také v integrované ochraně v Rakousku, kde je používána do počátku kvetení (BBCH 61) polovina plné dávky a od počátku kvetení plná dávka přípravku na ochranu rostlin. Principem je skutečnost, že menší zelenou plochu keřů lze dokonale ošetřit nižší dávkou aplikační kapaliny, přičemž plnou účinnost zajistí stejná koncentrace přípravku (1 l v 500 l/ha = 0,2 %, 2 l v 1000 l/ha = 0,2 %). V současné době jsou i u nás fungicidy, akaricidy i insekticidy registrovány pro révu ve dvou dávkách. Nižší je určena pro období do počátku kvetení (BBCH 61), vyšší pro období od počátku kvetení: • do BBCH 61 (počátek kvetení) je doporučeno 50 % plné dávky, u níž byla v průběhu ověřování prokázána požadovaná účinnost včetně období plného vzrůstu keřů, • od BBCH 61 (počátek kvetení) je doporučena plná dávka, u níž byla v průběhu ověřování prokázána požadovaná účinnost včetně období plného vzrůstu keřů, Příklad stanovení diferencované dávky: • po celou dobu ohrožení porostu včetně období plného vzrůstu keřů zajistila požadovanou účinnost přípravku na ochranu rostlin dávka 2 kg/ha, • do BBCH 61 (počátek kvetení) dávka 1 kg/ha, dávka aplikační kapaliny max. 500 l/ha, minimální koncentrace 0,2 %, • od BBCH 61 (počátek kvetení) dávka 2 kg/ha, dávka aplikační kapaliny max. 1000 l/ha, minimální koncentrace 0,2% Tento postup je uplatňován, i pokud je registrováno rozmezí dávek. Výjimkou jsou případy, kdy žadatel o registraci požádal o podrobnější členění dávkování nebo je přípravek doporučen k použití až po odkvětu, kdy je registrována jen jedna dávka (např. Quadris Max). Pokud snižujeme dávku aplikační kapaliny v rámci doporučeného rozmezí (do BBCH

Vinařský obzor (4/2012) 189

tvoření příslušné koncentrace. Při postřiku se koncentrace vztahuje maximálně na 10 l aplikační kapaliny na 100 m2. Postřik se ukončí při dokonalém zvlhčení, nejpozději při počínajícím skanutí kapek aplikační kapaliny z povrchu rostlin. Pokud drobný pěstitel využívá technologii rosení (zádové rosiče) a snižuje dávku aplikační kapaliny pod 10 l /100 m2, zvyšuje se úměrně koncentrace tak, aby byla zachována dávka přípravku na jednotku ošetřené plochy. Pokud jde o dávku aplikační kapaliny na ošetřenou plochu, je pro vinice doporučeno velmi široké rozmezí 200–1 000 l/ha (do BBCH 61 200–500 l/ha, od BBCH 61 200 až 1 000 l/ha). Použitá dávka by měla především respektovat možnosti aplikační techniky (v současné době výhradně rosiče) a zohlednit některé další skutečnosti, které mohou ovlivnit účinnost použitého přípravku nebo častěji směsi přípravků na ochranu rostlin. Za optimální je zpravidla považována dávka aplikační kapaliny v rozmezí 400–600 l/ha. Vyšší dávka není hospodárná a má opodstatnění jen ve výjimečných případech (např. eradikativní ošetření proti padlí révy). Současná aplikační technika zajistí za standardních podmínek požadovanou účinnost i při použití velmi nízkých dávek aplikační kapaliny. Za méně vhodných podmínek, kterým se pěstitel v některých situacích nevyhne, však existují určitá rizika nepříznivého ovlivnění účinnosti. Za vysokých teplot a především za vysokých teplot a nízké vlhkosti vzduchu může být nepříznivě ovlivněno u hloubkově a systemicky působících pesticidů pronikání do rostlinných pletiv a tím i jejich účinnost. Při intenzivnějším proudění vzduchu může být nepříznivě ovlivněna rovnoměrnost ošetření. Velmi nízké dávky aplikační kapaliny nejsou vhodné pro kurativní a eradikativní použití fungicidů.

inzerce

Vinohradnictví / Inzerce

190

Vinařský obzor (4/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MENDELU, Lednice

Správný výběr ozelenění ve vztahu k podmínkám stanoviště

Detail směsi Rebenﬁt Foto P. Pavloušek

Organická hmota v půdě je představována především humusem. Humus se díky své koloidní struktuře významně podílí na sorpčních schopnostech půdy pro organické a anorganické látky a má také pozitivní vliv na zakořeňování révy vinné v nových výsadbách. Před založením ozelenění ve vinici si je třeba uvědomit především obsah humusu ve vztahu k půdnímu druhu a konkrétnímu stanovišti. Požadavky na optimální obsah humusu se rozlišují mezi jednotlivými půdními druhy, protože na písčitých nebo štěrkovitých půdách se velmi obtížně dosahuje stejných obsahů humusu jako u půd hlinitých. Organická hmota představuje důležité živiny v nepřístupné formě a tyto se uvolňují díky mineralizaci. Nejrychleji probíhá mineralizace v lehkých písčitých půdách, a právě proto se u těchto půd obtížně udržuje optimální obsah humusu. U lehkých půd je tudíž třeba věnovat velkou pozornost pravidelnému dodávání organické hmoty do půdy. Před založením ozelenění ve vinici je potřeba mít přehled o obsahu humusu v půdě (tabulka 1). Velmi důležitá je tato skutečnost zejména ve vinicích v biologickém nebo biodynamickém vinohradnictví, kde je obzvláště důležité optimalizovat obsah humusu v půdě před založením vinice. Ošetřování půdy ve vinici musí následně směřovat k udržování optimálního obsahu humusu v půdě. Obsah humusu lze udržovat pravidelným mulčováním ozelenění a ponechání všech rostlinných zbytků révy vinné ve vinici. Jestliže nedojde k optimalizaci obsahu humusu v půdě, vinice je ve výrazném stresu. Ozelenění ve vinici také významným způsobem ovlivňuje obsah asimilovatelného dusíku v hroznech. Každý vinohradník by si měl alespoň jednou za vegetaci, a to nejlépe při sklizni hroznů, nechat

Foto P. Pavloušek

Správný výběr ozelenění do vinice je velmi důležitý z pohledu růstové vitality vinice a především kvality hroznů. Ve vinicích se pěstuje réva vinná, a proto ozelenění vinice nesmí vytvářet révě vinné konkurenci. Musí být v rámci ekosystému vinice ve vzájemném vztahu, kdy si budou réva vinná i použité ozelenění navzájem prospěšné.

Wolf-mischung

Vinohradnictví

Tabulka 1 Rozdělení viničních půd podle obsahu humusu (SPRING aj., 2003). obsah hlinitých částic v půdě v %

nedostatečný

průměrný

dostatečný

vysoký

velmi vysoký

< než 10 (lehké)

< 0,8

0,8–1,1

1,2–1,5

1,6–2,0

> 2,0

10–30 (střední)

< 1,2

1,2–1,7

1,8–2,3

2,4–3,0

> 3,0

> než 30 (těžké)

< 2,0

2,0–2,4

2,5–3,0

3,1–3,5

> 3,5

Tabulka 2 Pomocná hodnocení pro určení systému ošetřování půdy optimalizovaného podle podmínek stanoviště (ZIEGLER, www.dlr-rheinpfalz.rlp.de) hodnotící kritérium

bodové hodnocení < 600 mm

600–650 mm

650–700 mm

> 700 mm

píščitá

hlinitopísčitá

písčitohlinitá

hlinitá

jílovitá

< 10 %

10–30 %

> 30 %

< 50 cm

50–100 cm

> 100 cm

< 1,5%

1,5–2,0 %

2,0–2,5 %

2,5–3,0 %

> 3,0 %

prokypřená

lehce utužená

silně utužená

průměrný roční úhrn srážek

půdní druh (mezistupně jsou možné)

podíl skeletu v půdě (kamenité, štěrkovité)

mocnost půdy

obsah humusu v horním půdním horizontu

struktura půdy

Minimální počet bodů pro volbu určitého systému ošetřování půdy systém ošetřování půdy v meziřadí

minimální počet bodů

ozelenění půdy přes zimu s jarním zapravením do půdy jako zelené hnojení (ve všech meziřadích je přes léto černý úhor)

rotační ozelenění (dvouleté ozelenění)

> 10

trvalé ozelenění každého druhého meziřadí (ve zbývajících meziřadích je udržovaný černý úhor)

> 12

trvalé ozelenění v každém meziřadí

> 15

Uvedený minimální počet bodů se vztahuje na vinice s neozeleněným příkmenným pásem. Při ozelenění příkmenného pásu se musí připočítat 3 až 5 bodů navíc.

Vinařský obzor (4/2012) 191

stanovit obsah asimilovatelného dusíku. Tato hodnota může ukázat, zda je zvolené ozelenění optimální ve vztahu k podmínkám na stanovišti. Při znalosti obsahu humusu v půdě a obsahu asimlovatelného dusíku je možné velmi dobře optimalizovat ozelenění ve vinici. Obsah asimilovatelného dusíku může také naznačit, zda je třeba nějakým způsobem upravit výživu minerálním dusíkem, zda je třeba použít organické hnojivo nebo zda je třeba použít pro ozelenění bobovité rostliny, které jsou schopné poutat vzdušný dusík a tím nepřímo zlepšovat výživu révy vinné. Obsah asimilovatelného dusíku je významnější sledovat u bílých odrůd. U modrých odrůd totiž dojde při maceraci většinou k uvolnění dostatečného množství asimilovatelného dusíku z různých částí bobule. Jako vhodný návod pro výběr ozelenění může sloužit stupnice, kterou vytvořil dr. Ziegler z Neustadtu an der Weinstrasse. Tato tabulka umožňuje na základě nejdůležitějších parametrů stanoviště navrhnout možnosti ozelenění. Velmi důležitý je také výběr vhodných ozeleňovacích rostlin. Ve spontánně ozeleněných vinicích je možné se setkat s dominantním postavením travních druhů. Travní druhy sice představují dobrou ochranu proti erozi, ale jsou také velkou konkurencí pro révu vinnou. Trendem posledního období je proto kombinovat v ozelenění daleko bohatší spektrum rostlinných druhů. Pro ozelenění půdy jsou velmi vhodné rostliny z čeledi bobovitých (Fabaceae), protože dovedou poutat vzdušný dusík a stimulují půdní organismy. Ozelenění bobovitými rostlinami může významně přispívat k celkové bilanci dusíku ve vinici a u révy vinné. Praktické zkušenosti ukazují, že ve vinicích, kde se využívají bobovité, je možné úplně vyloučit hnojení minerálním dusíkem. Vinice s tímto způsobem ošetřování mohou být také v některých případech dokonce dusíkem přehnojené. Za těchto okolností je vhodné omezit činnost hlízkových bakterií např. zaoráním ozelenění nebo podrýváním zeleného pokryvu. Rostliny z čeledi bobovité (Fabaceae) je možné využívat také ve vinicích, kde došlo k negativnímu ovlivnění révy vinné v důsledku trvalého ozelenění s vysokým podílem travních druhů. Kořeny bobovitých dokáží svým prokořeněním velmi dobře regenerovat půdu. Jakmile dojde k odstranění stresové situace ve vinici a vyrovnání růstu u révy vinné, je vhodné upustit od pěstování této monokultury, aby nedocházelo k přehnojení dusíkem. Jednou ze směsí postavených na bobovitých rostlinách je Rebenﬁt. Hlavní zelená hmota se hromadí především na jaře, když je ve vinici dostatek vody. Lnička setá

192

Vinařský obzor (4/2012)

Vinohradnictví

Tabulka 3 Složení směsi „Wolf-mischung“. druh rostliny jetel egyptský

podíl ve směsi v % 7,5

jetel inkarnát

7,5

svazenka

2,5

ozimá vikev

komonice lékařská

7,5

vičenec ligrus

vojtěška

7,5

tolice dětelová

jetel zvrácený

5 2,5

kvetoucí byliny atraktivní pro včely: pohanka, koriandr, měsíček lékařský, kmín, ředkev olejná, sléz lesní, brutnák lékařský, kopr, slunečnice,

Kořeninové rostliny: krvavec menší, kmín, jitrocel kopinatý, čekanka, řebříček, divoká mrkev, petržel, pastinák, štírovník růžkatý

Foto P. Pavloušek

jetel zvrhlý

přináší rychlý pokryv půdy a ochranu proti erozi. Jetel inkarnát má podobně rychlý nárůst zelené hmoty. Lnička setá nepřezimuje. U směsi Rebenﬁt zůstávají ve druhém roce ve vinici jetel plazivý, tolice dětelová a jetel inkarnát. Ve třetím roce už zůstává ve vinici většinou pouze jetel bílý. Pro ozelenění celé vinice je potřeba 30 až 35 kg směsi na ha a pro ozelenění každého druhého meziřadí 10–13 kg/ha. Vysévá se koncem srpna nebo ve druhé polovině března až v dubnu. Jelikož tyto směsi časem postupně ztrácejí druhové zastoupení, jsou vhodné pro ozelenění vinice maximálně na 3 až 4 roky. Druhově velmi bohatou směsí s velkým zastoupením různých druhů rostlin je „Wolf-mischung“. Výhodou této směsi je různá hloubka zakořenění ozeleňovacích rostlin a tím kvalitní struktura půdy v poměrně rozsáhlém půdním horizontu. Trendem moderního vinohradnictví je proto zvyšování rozmanitosti ozeleňovacích směsí, využívání prospěšnosti různých rostlinných druhů pro půdu a révu vinnou, zvyšování biodiverzity ve vinici a zkvalitnění ekosystému vinice.

Foto P. Pavloušek

Ozelenění každého druhého meziřadí

Foto P. Pavloušek

Trvalé ozelenění s výraznou dominancí travních druhů

Ozelenění každého meziřadí

Směs Rebenﬁt v nové výsadbě

inzerce

194

Vinařský obzor (4/2012)

Vinohradnictví

Milan Hluchý Ekovín, o. s.

Zdravá půda – základ úspěšného vinohradnictví a vinařství Možná si řeknete, že o tak banálních „pravdách“, jako je potřeba úrodné půdy, nás nikdo nemusí poučovat. V podstatě by to tak mělo být. Problémem je, že dnes téměř nikdo z nás už neví, jak vlastně zdravá půda vypadá. Jak je to možné? a v Maďarsku, kde jsou v posledních letech realizovány mezinárodní, ekologicky orientované projekty a kde jsem měl možnost se skutečně hlouběji (až do hloubky cca 3,5 metru) seznámit s půdními poměry ve vinicích, jsem bohužel dospěl k přesvědčení, že zdravá, úrodná půda je v našich vinicích jevem zcela mimořádným. Aby ale vše nebylo jen negací současného stavu, viděl jsem i několik pozitivních příkladů, které obecně dávají naději, že dnešní neutěšený stav je řešitelný. Ve vinicích několika rakouských ekologických vinařů vysévajících v meziřadích zhruba dvacet let kombinaci zeleného hnojení a druhově bohatých směsí bylin bylo možno zabodnout penetrometr do hloubky jednoho metru minimálním tlakem tří prstů. Půda v těchto vinicích obsahovala mnohonásobně víc žížal, než je u nás zjišťovaný žalostný stav asi 5–7 kg žížal na ha (Pižl, Studie biodiverzity vinic, Biocont Laboratory). A v kritickém peronosporovém

Foto archiv autora

Po dobu více než dvou generací jsou naše zemědělské půdy vystaveny „blahodárnému“ vlivu průmyslových hnojiv (a po nich v půdě zůstávajících těžkých kovů, jako je kadmium, arzen, rtuť a olovo), masivním dávkám toxické mědi z měďnatých fungicidů, reziduím mnoha pesticidů, jako bylo DDT, triazinové herbicidy, dnes hojně používaný „zcela neškodný“ glyphosate, který ale způsobuje mimo jiné i neplodnost žížal a je dnes jedním z největších problémů ve vodách, a tak dále a tak dále. Když k tomu připočteme působení kyselých dešťů – ve 2. polovině 20. století hlavně v důsledku síry vypouštěné z komínů elektráren a oceláren, dnes oxidů dusíku ze spalovacích motorů a utužování půdy pojezdy traktorů, výsledkem je stav, nad nímž by naši stařečci zaplakali, nebo by vzali bič a ze své půdy nás vyhnali. Na základě znalosti půdních poměrů v desítkách různě obhospodařovaných vinic na jižní Moravě, v Rakousku, na Slovensku

Vlevo: Vinice ve druhém roce po výsadbě se všemi meziřadími ozeleněnými druhově bohatou směsí bylin. Příkmenný pás je v tomto případě bezpodmínečně nutné udržovat bez vegetace. Vpravo: Tatáž vinice ve třetím roce po výsadbě.

roce 2010 zde bylo na listech asi 10× méně peronospory, než ve většině okolních vinic. Hlavní faktory degradující půdu Půda je dnes pod tlakem šesti významných degradačních faktorů (Situační a výhledová zpráva MZe, Půda): – vodní a větrná eroze – acidiﬁkace – utužování (degradace fyzikální struktury) – znečištění a kontaminace cizorodými látkami – úbytek organické hmoty a humusu – biologická degradace Jedním ze základních cílů nejen ekologického, ale jakéhokoliv zodpovědného a inteligentního zemědělství je minimalizace působení výše uvedených degradačních procesů a naopak snaha o zvyšování přirozené půdní úrodnosti. Vhodné ozelenění vinic podstatným dílem přispívá k řešení pěti z šesti výše uvedených degradačních faktorů. Minimalizuje vodní erozi, pomáhá řešit problém utužení půdy, podporou edafonu urychluje rozklad reziduí pesticidů a poutá ve své biomase část toxických těžkých kovů, produkcí organické hmoty zásadním způsobem přispívá k nárůstu množství organické hmoty a v dlouhodobějším horizonutu i humusu a zastavuje biologickou degradaci. Hlavní funkce bylinné vegetace v meziřadí vinic Protože rozsah tohoto článku neumožňuje detailní analýzu jednotlivých funkcí bylinné vegetace, omezím se pouze na telegraﬁcký výčet nejvýznamnějších funkcí této vegetace. Vhodná vegetace, resp. kombinace několika forem vegetace v meziřadí vinice má následující funkce: – minimalizuje negativní vliv monokultury vinice (omezení půdních patogenů révy) – je zásadním zdrojem energie a živin pro půdní edafon a tím podporuje koloběh a mobilitu živin v půdě

Vinohradnictví

Foto archiv autora

Každý z těchto typů ozelenění má výrazně jinou funkci a zcela jiné složení. Druhově bohaté bylinné směsi Hlavní zásady volby komponentů lokálně vhodných, druhově bohatých směsí bylin: – směs by měla obsahovat výrazný podíl bobovitých rostlin poutajících dusík – měla by obsahovat bohatě kvetoucí a silně nektarodárné druhy rostlin (např. svazenka, miříkovité), přičemž by různé komponenty směsi měly kvést v různé době tak, aby směs jako celek poskytovala po celé vegetační období alespoň jeden nebo několik kvetoucích druhů – alespoň polovina druhů směsi by měla být hluboko kořenící (např. vičenec ligrus kořenící cca do 70–150 cm) – v našich podmínkách s dlouhodobými úhrny srážek většinou pod 500 mm/ rok by směs neměla obsahovat druhy silně konkurující révě v boji o vodu, jako je např. tolice dětelová (vojtěška) – ve směsi by měly být pomalu a rychle rostoucí druhy, stejně jako středně a bujně rostoucí druhy rostlin – směs by měla obsahovat jen minimum trav, a to ještě druhy nepříliš bujně rosinzerce

Principiálně rozlišujeme tři typy ozelenění meziřadí vinic – dlouhodobé (4–6 let na stanovišti) ozelenění meziřadí druhově bohatou směsí bylin

– krátkodobé (přes zimu, nebo jen část vegetačního období) ozelenění směskami na zelené hnojení – ozelenění příkmenného pásu.

Vičenec ligrus. Jedna z bobovitých rostlin vhodných do víceletých směsí.

toucí a nepříliš silně konkurující ostatním bylinným druhům – do těchto směsí je velmi vhodné přisévat lokální druhy vhodných bylin z okolí vinice, například ze zbytků původní stepní vegetace. V případě odběru materiálu z chráněných území, což je v principu inzerce

– podílí se na udržování a zvyšování obsahu humusu a tím i sorpční kapacity půdy – prokypřováním svrchních i hlubších horizontů půdy zlepšuje fyzikální strukturu půdy a tím i vododržnost – vyživuje žížaly a další půdní organismy, které zpřístupňují révě živiny a zlepšují fyzikální parametry půdy – je jedním z nezbytných předpokladů efektivního fungování symbiotických mykorhizních hub – chrání půdu na svazích před vodní erozí – umožňuje velmi efektivní regulaci – vázání a uvolňování dusíku a dalších živin v půdě – částečně omezuje negativní vliv pojezdu traktorů – zlepšuje mikroklima vinice – šetří energii při pojezdech a kultivaci – zvyšováním biodiverzity podstatně přispívá ke stabilitě ekosystému vinice – zlepšováním půdy přispívá k lepšímu zdravotnímu stavu révy – chrání půdu před zaplevelením agresivními plevely – konkurenčním tlakem nutí část kořenů révy vinné kořenit hlouběji

Vinařský obzor (4/2012) 195

FUNGICID

Rovral

Aquaflo

… aby se plísni šedé ve Vašich porostech nedařilo

Více nocí klidného spánku Profiler - vytrvalý proti peronospoře

www.bayercropscience.cz

Vysoce účinná formulace osvědčené účinné látky iprodione

Kontaktní fungicid s dlouholetými praktickými zkušenostmi

Dávkování 1,0 l/ha, maximálně 2x za sezónu

Krátké ochranné lhůty

Registrace do více než 20 plodin

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8, www.agroaliance.cz

S VÁMI, PRO VÁS...

Vinohradnictví

Důkladná znalost kořenového systému doprovodné vegetace je jednou z nezbytných podmínek úspěšného ozelenění vinic

V důsledku několik let trvajících aplikací herbicidů živořící vinice (vlevo), kterou v roce 2010 zdecimovala plíseň révy

možné, je nezbytné povolení a úzká součinnost s orgány ochrany přírody. Cena směsi by také měla být ﬁnančně únosná, resp. odpovídající svému účelu a době růstu na stanovišti. Příklad směsi vhodné pro dlouhodobé ozelenění meziřadí uvádí tabulka. Tuto směs lze vysévat jak na jaře do konce března až poloviny dubna, tak na podzim zhruba do poloviny října. Směsky na zelené hnojení meziřadí Hlavním účelem zakládání těchto směsek v meziřadí je: – rychlá produkce velkého množství biomasy a tím podpora půdního edafonu v době, kdy tento porost nekonkuruje révě vinné v boji o vodu a živiny (od října do poloviny května) – poutání a zpřístupňování dusíku a ostatních živin pro půdní edafon a révu – zlepšování fyzikální struktury půdy – protierozní ochrana (po posečení či zmulčování i během jara a léta) – odplevelení meziřadí – mobilizace živin v době, kdy začíná intenzivní odběr živin révou Vhodnou směskou k těmto účelům je například kombinace žita či triticale (20 kg/ha) a ozimé vikve panonské (20 kg/ha). Osivo této směsky je relativně cenově přístupné a při dnešním stavu viničních půd by bylo vhodné opakovanými osevy této nebo jiné podobné směsky meliorovat na organickou hmotu a humus velmi chudé půdy našich vinic.

Na jaře zhruba v polovině dubna se tato směska poseče či zmulčuje, případně ještě lehce zadiskuje, čímž dojde k mobilizaci živin v okamžiku, kdy se prudce zvedá potřeba živin révou. Bohatá biomasa zelené hmoty ležící na povrchu půdy chrání částečně půdu přes léto před neproduktivním výparem. Ideální je těsně před pokosením a zadiskováním směsky ještě rozmetadlem aplikovat kompost. Dvojnásob významné je do této směsky aplikovat vermikompost obsahující mnoho organických vysokomolekulárních látek typu enzymů, aminokyselin atd., které se velmi rychle při vystavení slunečnímu záření rozpadají. Ozelenění příkmenného pásu Především z důvodu ochrany příkmenného pásu před nebezpečnými agresivními plevely, jako je pýr, pcháč oset, svlačec a další, je možné, jako jedna z variant ochrany révy před těmito plevely, ozelenit příkmenný pás směsí nízkých suchovzdorných kostřav. Speciálně pýr je extrémně nebezpečným plevelem. Jeho kořeny jdou za vodou a živinami až do 2,5metrové hloubky, což znamená, že tvrdě konkurují révě ve značné části jejího kořenového proﬁlu. Jako příslušník ekologické skupiny tzv. vysokostébelných trav má poměrně značné nároky na vodu a živiny a představuje tak pro révu skutečně významnou konkurenci. Pýr navíc vylučuje svými kořeny toxické látky, které přímo potlačují růst jiných rostlin. Podobně i pcháč oset čerpá svými kořeny vodu a živi-

ny i z třímetrové hloubky. Z těchto důvodů je jednou z dnes úspěšně používaných variant péče o příkmenný pás pod keři révy vinné i ozelenění směsí suchovzdorných kostřav a jetele lučního. Tyto trávy koření jen cca do 20–30 cm a za sucha sníží transpiraci, povadnou a „čekají“ na vodu. Přesto je ale nutno upozornit na skutečnost, že i tato, relativně nenáročná směs révě konkuruje. Proto je vhodné k tomuto ozelenění přistoupit až po několika letech správné práce s půdou v meziřadích, kdy se zvýší nabídka a mobilita živin v půdě, zvýší se i vododržnost půdy a réva se kořenovým systémem přizpůsobí intenzivnímu ozelenění půdy v meziřadí. V prvních letech používání výše uvedených variant ozelenění meziřadí je vhodnější udržovat půdu v příkmenném pásu v režimu černého úhoru. Na druhou stranu je varianta ozelenění kostřavami výrazně lepší než příkmenný pás zarostlý pýrem. Základem úspěchu jsou informace Úspěšné zvládnutí technologie ozelenění vinice vyžaduje poměrně velké množství informací. Mimo jiné i z toho důvodu jsme v loňském roce v rámci mezinárodního projektu ECOWIN spolu s rakouskými kolegy zrealizovali sérii šesti celodenních (dopoledne čtyři hodiny teorie, odpoledne čtyři hodiny praxe) seminářů věnovaných moderní agrotechnice, výživě, ochraně a dalším oblastem vinohradnictví. V letošním roce bude analogický kurz moderního vinohradnictví za účasti zahraničních lektorů rovněž realizován. Zájemci se mohou přihlásit na www.ekovin.cz. V tuto chvíli je ještě možno po dohodě získat u Svazu Ekovín za dotovanou cenu osivo výše uvedené směsi Green mix multi k ozelenění meziřadí. Více informací na m.hluchy@biocont.cz.

Foto archiv autora

Vinařský obzor (4/2012)

Foto archiv autora

196

„Green mix multi“ (navrženo dr. W. Hartlem a dr. M. Hluchým, 2010) množství % Vičenec ligrus

Onobrychis viciaefolia

Tolice dětelová

Medicago lupulina

37,5

Svazenka vratičolistá

Phacelia tanacetifolia

5,5

Hořčice bílá

Sinapis alba

3,5

Jetel plazivý

Trifolium repens

Kostřava ovčí

Festuca ovina

Kostřava červená výběžkatá

Festuca rubra

2,5

Kostřava červená trsnatá

Festuca rubra

2,5

Sléz přeslenitý

Malva

7,5

Čičorka pestrá

Coronilla varia

Jitrocel kopinatý

Plantago lanceolata

Štírovník růžkatý

Lotus corniculatus

2,5

Mrkev setá

Daucus carota

1,5

Jetel inkarnát

Trifolium incarnatum

3 1

8 100

Nevhodné zatravnění meziřadí vinice jílkem. Tento stav vyvolává stres, přičemž ale přínosy pro révu jsou kromě protierozní ochrany minimální.

Vinařská technologie

Vinařský obzor (4/2012) 197

Štěpán Hluchý Biocont Laboratory Brno

Nově přijatá pravidla pro ekologickou produkci vína Víno zastává mezi ostatními nápoji a potravinami bezesporu zvláštní místo. Většinou jde pro vinaře o výhodu, v některých případech se to ale může stát i překážkou. Potvrdilo se to i při přípravě zákonného rámce pro výrobní postupy ekologicky vyprodukovaných vín. Na rozdíl od ostatních biopotravin, které měly svá pravidla pro výrobní postupy již od roku 2007, víno vyrobené v EU nebylo v posledních letech možné označit jako produkt ekologického zemědělství, tedy biovíno. Možné bylo pouze označení Víno z ekologicky vypěstovaných hroznů. Osmého března 2012 bylo přijato nové prováděcí nařízení Komise (EU) č. 203/2012, kterým se doplňují povolené enologické postupy do platné legislativy a stanoví se podmínky označování takto vyrobeného vína. Tato pravidla platí již pro sklizeň 2012 a při jejich dodržení bude možné označovat příslušná vína označením „bio“ včetně národního i evropského loga pro biopotraviny. Základním předpokladem je použití ekologicky vyprodukovaných surovin. To znamená, že veškeré suroviny zemědělského původu, které se při výrobě biovína použijí – počínaje hrozny a konče například čiřidly, musejí pocházet z ekologických surovin, jsou-li na trhu dostupné. Pokud dostupné nejsou, je možné použít konvenční suroviny. Ty však nesmějí pocházet z GMO (geneticky modiﬁkované organismy). Typickým příkladem je povinnost použít pro zvýšení

cukernatosti moštu cukr ekologického původu. To stejné platí pro dodatečné taniny, vaječný albumin či rostlinné proteiny a některá další čiřidla. Speciální podmínky jsou pak stanoveny pro přídavek kvasinek do moštu. I na ty se vztahuje povinnost upřednostnění materiálu ekologického původu, avšak na úrovni jednotlivého kmene. V praxi to znamená, že pokud budete chtít pro fermentaci použít kvasinky určitého kmene a dodavatel nebude schopen tento kmen dodat v bio kvalitě, můžete použít konvenční kvasinky. Avšak je dobré mít pro účely kontroly písemné vyjádření dodavatele, že požadovaný kmen kvasinek v bio kvalitě neprodává. Největší diskuze během přípravy této legislativy vzbuzovala otázka povoleného množství oxidu siřičitého ve víně. Ve výsledku byl přijat jakýsi kompromisní návrh, který stanovuje přípustné množství veškerého oxidu siřičitého v několika kategoriích. Červená vína s obsahem zbytkového cukru do 2 g/l nesmí překročit 100 mg/l SO2. Bílá a růžová vína se stejným obsahem zbytkového cukru nesmí překročit 150 mg/l SO2. U všech ostatních vín je maximální přípustný obsah SO2 snížen o 30 mg/l SO2 oproti

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání Přepracované a doplněné vydání odborné publikace o sklepním hospodářství známého rakouského vinařského odborníka a lektora dipl. Ing. Roberta Steidla. Její první vydání se stalo „učebnicí vinařské technologie“ a nezbytnou pomůckou všech moravských a českých vinařů a vinařských technologů. Pojednává o technologii sklepního hospodářství od zpracování hroznů až po marketing vína. V knize jsou zapracovány současné poznatky a moderní přístupy při výrobě vína. Autor vychází z rakouských zvyklostí a předpisů, na naše podmínky je čtenář upozorněn formou vysvětlujících poznámek.

466 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Přehled povolených limitů veškerého SO2 pro biovína Méně než 2 g/l

mg/l SO2

červená

100

bílá, růžová

150

Více než 2 g/l, ale méně než 5 g/l červená

120

bílá, růžová

170

Více než 5 g/l pozdní sběr

270

výběr z hroznů

320

ledové, slámové, výběr z hroznů, výběr z cibéb

370

stejnému konvenčnímu typu vína. Přehled limitů oxidu siřičitého je u veden v tabulce. Restrikce se dostalo i postupům ke stabilizaci vína proti vysrážení vinného kamene. Pro ekologická vína není povolena stabilizace za pomoci přídavku mannoproteinů, karboxymetylcelulózy, katexu a ošetření elektrodialýzou. Povoleny zůstávají přídavek kyseliny metavinné, arabská guma a některé přirozené technologické postupy. Co se týká čiřidel pro výrobu ekologických vín, nesmí být použity PVPP, kopolymer PVP/PVI, hexakyanoželezitan draselný či fytát vápenatý pro tzv. modré čiření. Z hlediska stabilizace proti mikrobiálním problémům nejsou pro biovína použitelné: lysozym, DMDC (dimethyldikarbonát), sorban draselný a také ohřev na více než 70 °C, jenž slouží zároveň k inaktivaci enzymů. Povolená není ani částečná dealkoholizace či fyzikální odsíření. Pro úplný přehled povolených postupů a povolených přísad bych doporučil vyhledat příslušnou legislativu, tedy prováděcí nařízení Komise (EU) č. 203/2012. Tento legislativní dokument je jako všechny ostatní nařízení Rady či Komise dostupný například na http://eur-lex.europa.eu.

198

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Zařízení pro separaci kalů ve vinařských provozech Rostoucí požadavky na ochranu životního prostředí uplatňované v rámci odpadového hospodářství vedou ve vinařských provozech k hledání a postupnému zavádění hospodárnějších a šetrnějších technologií. Tento požadavek je velmi zřetelný v oblasti zpracování vinných kalů. Výběr vhodných recyklačních postupů s využitím moderních zařízení, která odpovídají legislativním požadavkům při nakládání s odpady, může výraznou měrou přispívat k ochraně životního prostředí.

Tab. 1 Orientační hodnoty produkce kalů Zpracovávaný produkt

Množství vznikajících kalů (litry)

100 litrů moštu

1,0–3,0

100 litrů vína po prvním stočení

1,2–2,5

100 litrů vína po druhém stočení

0,5–1,0

1 Plachetkový ﬁltr – kalolis

desky jsou profilovány tak, že mají prohloubenou vnitřní část a vzájemně na sebe dosedají zesíleným okrajem. Dvojice sousedících desek tak vytváří filtrační komoru. Tloušťka komor se pohybuje mezi 10 a 40 mm a jejich celkový objem činí 20–2000 dm3 (to odpovídá počtu 10–40 kusů desek v sestavě filtru). Desky mají čtvercový tvar s délkou hrany 400–1 000 mm a vyrábějí se z nerezové oceli nebo odolného plastu. Celková velikost filtrační plochy kalolisu je potom ovlivněna formátem desek a jejich celkovým počtem. U kalolisů standardní konstrukce se velikost filtrační plochy pohybuje mezi 2 a 200 m2. Během filtrace jsou desky mechanicky pevně sevřeny pomocí centrálního šroubu nebo působením z hydraulického válce. Na povrchu desek jsou uchyceny filtrační plachetky v různém materiálovém provedení, které Foto prospekt výrobce

do které jsou upevněny filtrační rámy. Jejich velikost se standardně pohybuje kolem 400 × 400 mm. Při filtraci kalů je navíc filtrační sestava doplněna o tlakové síto zabraňující ucpání filtru a o automatické tlakové čerpadlo. Pracovní tlak se během filtrace pohybuje v rozmezí 4–6 barů. Při poklesu tlaku pod 4 bary se čerpadlo spouští a při překročení tlaku 6 barů se automaticky vypíná. Výkonnost filtračního zařízení se navíc zvyšuje přídavkem křemeliny k filtrovaným kalům. Plachetkové filtry jsou ve vinařské praxi běžně označovány termínem kalolisy (obr. 1, obr. 2). Nosnou konstrukci celého zařízení tvoří masivní ocelový rám, který je schopný přenášet silové zatížení během pracovního cyklu. Proces separace kalových částic probíhá na filtračních deskách, zavěšených na dvojici bočních vedení (obr. 3). Všechny Foto prospekt výrobce

Foto prospekt výrobce

Ve vinařské produkci patří mezi hlavní odpadní produkty matoliny – výlisky z hroznů a vinné kaly i zbytky sedimentů vznikajících při čiření a stabilizaci vína. U těchto kalů je v jakékoliv podobě zakázáno jejich vypouštění do systému ČOV, neboť svým charakterem mohou vážně narušit biologické procesy čistíren. Ve vinařské praxi to podmiňuje snahy vedoucí ke snížení objemu kalů a navýšení výtěžnosti moštu a vína hledáním vhodných technologií a technických zařízení. Kaly představují odumřelé kvasinky a zbytky bobulí, které v průběhu fermentace postupně sedimentují u dna nádob. Orientační hodnoty vyjadřující množství kalů, které vznikají při jednotlivých fázích výroby vína, jsou uvedeny v tab. 1. Mezi zařízení využitelná při separaci kalů patří deskové křemelinové filtry, plachetkové filtry (kalolisy) a vakuové rotační filtry. Výběr konkrétního typu zařízení je podmíněn jeho celkovou výkonností a množstvím zpracovávané suroviny. Deskové křemelinové filtry jsou z konstrukčního hlediska srovnatelné se standardními typy deskových (vložkových) filtrů. Jsou tvořeny z masivní nosné konstrukce,

2 Plachetkový ﬁltr – kalolis

3 Zavěšení ﬁltračních desek – detail

Vinařský obzor (4/2012) 199

Foto P. Burg

Vinařská technologie

4 Schéma činnosti komorového kalolisu: a – naplavení kalů, b – ﬁltrace a postupná tvorba ﬁltračního koláče, c – úplné zaplnění komor kalolisu, d – otevření desek kalolisu

Foto prospekt výrobce

zachycují kalové částice. Plachetky jsou vyrobeny z monofilní příze tvořené z jednoho chemického vlákna nebo z multifilní příze tvořené z více vláken. Podle konstrukce filtračních desek se kalolisy rozdělují na komorové a membránové. U komorového kalolisu jsou kaly do zařízení přiváděny naplavovacím kanálem, který prochází průběžně celou soustavou desek i plachetek. Při průchodu je suspenze rovnoměrně přiváděna do všech komor. Filtrát protéká přes plachetky a je soustředěn v kanálech vyprofilovaných na povrchu desek, odkud je odváděn k výstupním otvorům (obr. 4). Během filtrace se vrstva kalů ulpívajících na povrchu plachetek postupně zvětšuje, což vyvolává nárůst filtračního odporu a snižování průtoku. Během procesu je proto nutné postupně zvyšovat pracovní tlak až k maximální provozní úrovni (asi 12 barů). Maximální pracovní tlak je poté udržován po určitou dobu, aby došlo k dostatečnému odvodnění filtračního koláče. Na konci pracovního cyklu dojde k odstavení čerpadla nebo k uzavření přívodního potrubí. Zbytek nezfiltrovaného kalu je pak z naplavovacího kanálu vytlačen pomocí proudu vzduchu. Následuje rozevření hydraulického systému, rozvolnění jednotlivých desek a uvolnění filtračního koláče. U membránového kalolisu probíhá proces filtrace obdobným způsobem, až do

6 Vakuový rotační ﬁltr

5 Schéma činnosti komorového kalolisu: a – naplavení kalů, b – ﬁltrace a postupná tvorba ﬁltračního koláče, c – úplné zaplnění komor kalolisu a přítlak membrán, d – otevření desek kalolisu

fáze dosažení maximálního pracovního tlaku, kdy v důsledku zanášení plachetek klesá množství protékajícího filtrátu. Pak je do prostoru za membránou přivedena tlaková voda, případně vzduch. Pružná membrána uchycená mezi plachetkou a rámem se začne rozpínat a dále stlačovat filtrační koláč, ze kterého se tak odloučí i poslední zbytek filtrátu (obr. 5). Toto dodatečné stlačení pracuje s prodlevou až do ukončení filtrace. Na pevném rámu filtru může být uchyceno také pístové čerpadlo doplněné o vzdušník, který zabezpečuje vyrovnávání tlakových pulzací. Čerpadlo je spouštěno automaticky při poklesu tlaku. Kaly jsou do filtru dopravovány z tlakové zásobní nádrže nebo pomocí čerpadla pod tlakem 9–12 baru. Pro zajištění dostatečné čistoty filtrátu je možné do kalů přimíchávat křemelinu. Vlastní filtraci je po přídavku křemeliny možné zahájit bez časové prodlevy. Přibližně po 24 hodinách filtrace je odseparovaný kal bez zbytkové vlhkosti a lze jej po rozebrání filtračních desek oddělovat po kusech. Sušina filtračního koláče činí běžně 70 % i více. Po skončení filtrace je nezbytné provést důkladnou sanaci celého zařízení. Konstrukce vakuového rotačního filtru sestává z filtračního bubnu, vany, čerpadla, seřezávacího nože a zařízení pro odvod kalů. K doplňkovým zařízením patří přívodní potrubí, zásobní nádrž s míchadlem. Filtrační buben je uložen v horizontální poloze nad vanou. Povrch bubnu je nerezovým drátěným sítem nebo plastovou tkaninou, která vytváří souvislou filtrační plochu. Před vlastní filtrací musí být nejprve na tuto vrstvu rovnoměrně naplavena asi 60–100 mm silná vrstva křemeliny. Naplavování probíhá tak, že je potřebné množství křemeliny rozmícháno ve vodě, ze které se během cirkulace křemelina postupně usazuje na povrchu otáčejícího se bubnu. Pracovní režim musí být udržován v podtlaku, jinak může dojít k narušení souvislé vrstvy křemeliny. Při filtraci je pomocí čerpadla dopravována směs kalů a křemeliny z míchacího tanku do vany rotačního filtru. Tekutina obsažená

v kalech je odsávána přes naplavenou vrstvu křemeliny do vnitřního prostoru otáčejícího se bubnu a dále je odváděna přes dutou hřídel bubnu. Kalové částice zůstávají zachyceny na vrstvě křemeliny, odkud jsou průběžně odstraňovány seřezávacím nožem; současně dochází k regeneraci vrstvy křemeliny. U bubnu lze také nastavit počet otáček a hloubku jeho ponoření do vany. Hlavní nevýhodou celého zařízení je poměrně velké množství kalů, které zůstávají po skončení procesu ve vaně. Při porovnání kalolisů s vakuovým rotačním filtrem je zřejmé, že u kalolisů přetlak suspenze nedovolí přístup vzduchu, zatímco u rotačních vakuových filtrů je kontakt filtrátu se vzduchem poměrně značný. Obdobně lze pohlížet i na oblast možného odvodu části aromatických látek při velké pracovní ploše rotačního vakuového filtru vystavené účinkům kyslíku. Likvidace kalů z výroby vína, kalových koláčů z provozu kalolisů i dalších podobných odpadů podléhá legislativním předpisům z oblasti odpadového hospodářství. Současná praxe využívá tyto odpady v přímé aplikaci na pozemky nebo jako součást kompostových zakládek. Vstupem České republiky do Evropské unie je nutné řešit tuto problematiku v rámci právních předpisů Evropského společenství zaměřených na důslednou ochranu životního prostředí a zejména na ochranu půdy. Problematiku používání kalů řeší v současnosti v podmínkách ČR řada zákonů, vyhlášek, směrnic a nařízení, kde jsou přesně stanoveny dávky, limity, zákazy, termíny a potřebné doklady nutné k použití upravených kalů (např. zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech; zákon 156/1998 Sb., o hnojivech; vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, aj.). Dodržování všech zásad při využití kalů je nezbytné k zajištění udržitelnosti kvality půdy, zdravotní nezávadnosti zemědělských produktů, kvality životního prostředí a lidského zdraví.

200

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařská technologie

Sekundární produkty révy vinné

Foto archiv autora

S ohledem na dnešní oblibu bioproduktů, trvale udržitelný rozvoj a zdraví životní styl je toto téma atraktivní, avšak ne tolik známé a rozšířené. Propagovat a hlavně naučit se vyrábět a prodávat tyto produkty ve vinařství je obrovskou příležitostí pro vinaře. Rozšíření portfolia produktů o tyto alternativní výrobky (mošty, marmelády, olej a mouka ze semen révy vinné, sekty, fortiﬁkovaná vína, odalkoholizovaná vína a další) pomůže přilákat do vinařských regionů nové turisty, kteří hledají něco speciálního a nespokojí se se současnou nabídkou vinařských produktů. Cílem projektu bylo rozšířit povědomí o sekundárních produktech při zpracování révy vinné mezi vinaři, důkladně je seznámit s produkty, se speciﬁky jejich výroby, s užitnými vlastnostmi, s možností propagace a prodeje těchto produktů. Dalším cílem bylo rozšířit povědomí o produktech mezi samotnými vinařskými turisty a zvýšit jejich zájem o služby a vinařské produkty poskytované podnikateli na poli vinařské turistiky v příhraničí Rakouska a ČR. Předávání zkušeností, se netýkalo pouze práce na podpoře rozvoje výroby sekundárních produktů při zpracování révy vinné, ale také na propagaci a podpoře vinařské turistiky samotné v regionech dopadu. Prostřednictvím výsledků se

Foto archiv autora

Projekt „Gemeinsam mehr erreichen. Společně dosáhneme více“, spoluﬁnancovaný Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj, byl příkladem spolupráce vinařů vinařských oblastí jižní Moravy a rakouského Weinviertelu, kteří se intenzivně zabývají vinařskou turistikou. To, že se v těchto regionech nabízí víno, není třeba zdůrazňovat, velmi atraktivními se však stávají sekundární (alternativní) produkty ve vinařství, které jsou málo známé jak pro většinu vinařů, tak pro vinařské turisty.

budou realizátoři snažit přilákat vinařské turisty na něco výjimečného, na něco nového, neobvyklého. Nebudou však lákat pouze na vína, ale na všechny další možné produkty, které lze z hroznů, vína či révy vinné vyrobit.

Sekundární produkty neslouží primárně k vylepšení ekonomické situace vinařského zařízení, ale jsou marketingovou příležitostí ve vinařské turistice. Umožnit vinařským turistům ochutnávku dobrých vín je obvyklé, ale takových zařízení se dá za týdenní dovolenou navštívit několik. Konečný zážitek pak u spousty hostů splývá v jednu velkou degustaci a člověk už si dokáže hůře zapamatovat jednotlivá navštívená zařízení, pakliže zde nezažil něco zvláštního nebo speciálního. Vinařství, které však dokáže nabídnout k degustaci hroznový mošt, ráno ke snídani želé z moštu, marmeládu uvařenou přímo z vína s pečivem, které obsahuje přídavek mouky ze semen hroznů révy vinné, nebo na oběd maso smažené na oleji z těchto semen, má o reklamu postaráno. Vryje se návštěvníkovi do paměti na velmi dlouhou dobu. Vinařství je potom velebeno a chváleno u známých, příbuzných i sousedů. I dle výzkumů zadaných Vinařským fondem ČR je stále na prvním místě ve vyhledávání zařízení k navštívení osobní doporučení. Vlastní prožitek známých, přátel či nejbližší rodiny je nejsilnější pohnutkou k podělení se o skvělý zážitek a doporučení daného místa k navštívení.

tí buněčných membrán. Poskytuje výživu pro kůži a pomáhá při kožní regeneraci pro péči o vlasy. Má antiseptické a hydratační vlastnosti. Zvláště efektivní je pro pleť kolem očí. Ve farmacii se používá jako antioxidant díky obsahu resveratrolu. Obsahuje vitamíny E, C, beta-karoten a ﬂavonoidy. Snižuje hladinu cholesterolu, a to zejména škodlivého LDL cholesterolu. Některé studie dokonce prokázaly, že extrakt z hroznových jader může být užitečný při kontrole růstu rakovinných buněk žaludku, tlustého střeva, prostaty a plic. Sloučeniny, které obsahuje, mohou vést ke zlepšení zraku, pružnosti kloubů a krevního oběhu. Pomáhá také při snižování symptomů spojených s alergiemi a s astmatem, protože potlačuje tvorbu histaminu. Z odpadu, který vzniká po vylisování oleje, se dá rozemletím získat mouka, jež je dále užitná v gastronomii. Mouka je bezlepková a může se přidávat do pečiva, dělají se z ní těstoviny nebo

se dá použít při obalování smaženého masa. (Zdroj: přednáška Mgr. Ing. Martina Prokeše, Ph.D., Velké Němčice, a Romana Oppenauera, Poysdorf.) Verjus [veržu] – Doslovně se překládá jako zelený džus nebo šťáva. Tato kyselá tekutina se obvykle vyrábí lisováním zelených, ještě nezralých hroznů. Kulinářská zajímavost pocházející ze středověké Evropy získala paradoxně větší popularitu v USA, kde se často používá místo octa např. do polévek, omáček a dresinků. Je bezesporu zajímavou příležitostí, jak využít hroznů z probírky, které na jižní Moravě často končí pod hlavami vinohradu zcela nevyužity. Mezi další produkty, které jsme měli možnost při projektu ochutnat, byly čokolády ze Svatovavřineckého s různými náplněmi – marmeládou z brambor, fortiﬁkovanými víny, hroznovým želé. Také marmelády vařené z vína byly excelentní. V RakousFoto archiv autora

Vybrali jsme několik zajímavostí, které rakouští i moravští vinaři spotřebitelům nabízejí: Hroznový mošt – je vylisovaná šťáva z hroznů révy vinné. Vinaři ji doporučují filtrovat nejlépe flotačním nebo deskovým filtrem a následně ji bentonitovým čiřením zbavit nebezpečí zákalu termolabilními bílkovinami. Mošt se pasterizuje několik minut cca na 75 °C. Vinaři z vlastní zkušenosti doporučují sklízet a zpracovávat hrozny kolem 17–20 °NM při obsahu celkových kyselin 8–12 g/l, samozřejmě s ohledem na ročník. Primární užití moštu je k osvěžení, nejlépe vychlazený na 5–10 °C, naředěný tichou či perlivou vodou. Dva menší problémy, na které jsme byli vinaři při výrobě a skladování upozorněni, jsou vytvoření vinného kamene a velká roztažnost moštu při pasterizaci. Vinný kámen je stejně jako u vína kosmetickou vadou, ale ne všemi klienty je takto přijímán. U roztažnosti je důležité dávat pozor na správnou hladinu moštu při plnění do lahve. Použití síry je stejně jako u vína nezbytností. Díky pasterizaci není její přidání nutné v nijak velkých dávkách, cca do 20 mg/l. (Zdroj: přednáška pana Košuliče, Hustopeče, a pana Lucknera, Falkenstein.) Želé připravované z moštu révy vinné – Příprava produktu je velmi podobná jako u moštu. Začíná se vylisováním a následnou filtrací, která zde není nutností. Opět následuje čiření proti zákalu z termolabilních bílkovin. Doporučuje se čiřit vyšší dávkou bentonitu 150–200 g/hl moštu. Před samotným želírováním se doporučuje provést u moštu analytický rozbor. Právě správný poměr cukru a kyselin, které je někdy třeba do moštu přidat, zajišťuje lepší vlastnosti želé (vyšší tuhost). Pro dosažení požadované konzistence přidáváme želírující látky – pektin – a vaříme opět několik minut. Želé se používá do různých dezertů, omáček, ke zvěřině či k paštikám a hlavně natřené na bílé pečivo kombinované s máslem – ideální je vánočka. (Zdroj: přednáška Ing. Jana Stávka, Ph.D, Němčičky.) Olej ze semen révy vinné – Vyrábí se lisováním semen různých odrůd Vitis vinifera. Je dokonalým využitím odpadu při výrobě vína. Vzniká separací a sušením semen po vylisování moštu. Semena se separují a čistí na sítech za pomoci vzduchu. Semena se lisují za studena při jejich vlhkosti 5–7 %. Olej se filtruje a dále se zpracovává do konečné čiré podoby. Olej je možné využít v gastronomii stejně jako jiné rostlinné oleje. Má velký obsah nenasycených mastných kyselin (zejména linolová 72 % a olejová 16 %). Má vyšší teplotu přepálení, proto je vhodný ke smažení pokrmů. Další využití je v kosmetice a ve farmacii. V kosmetice zvláčňuje a stahuje pokožku, používá se při léčbě akné a dalších kožních problémů. Obsahuje již výše zmíněnou kyselinu linolovou a polynenasycené mastné kyseliny, které jsou nezbytnou součás-

Vinařský obzor (4/2012) 201

Foto archiv autora

Vinařská technologie

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařská technologie

Foto archiv autora

202

Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradiště a Zemědělský svaz ČR, územní organizace v Uherském Hradišti, vyhlašují jubilejní V. ročník soutěže „TOP VÍNO SLOVÁCKA“. Jedná se o regionální ocenění výrobku z odvětví zemědělství a potravinářství ve Zlínském kraji. Přihlásit se mohou vinaři Zlínského kraje a přilehlých obcí Blatnice pod Sv. Antonínkem a Blatnička. Vína musí být vyrobena z hroznů odrůd vinné révy mající původ na území ČR. Tato soutěž se řídí statutem, jehož podmínky musí vinaři a přihlášená vína splňovat. Deseti nejlépe ohodnoceným vínům bude udělen certiﬁkát a medaile „TOP víno Slovácka 2012“, kterou mohou být oceněná vína označena na obalu. Značkou TOP víno Slovácka chceme upozornit na kvalitu vín vyrobených na Slovácku a propagovat moravská vína. Pro milovníky vín je to záruka kvality a pro vinaře je značka oceněním kvality vína. Soutěž prezentuje práci zemědělců, vinařů a je zároveň oceněním jejich záslužné práce. Akce je spoluﬁnancována z prostředků Zlínského kraje, pod záštitou hejtmana Zlínského kraje, a získává stále větší popularitu u široké veřejnosti. Hodnocení vzorků vín provede hodnotící komise, která je složena z odborníků, držitelů platného osvědčení o degustační zkoušce, ve dnech 7. a 8. srpna 2012. Budou se hodnotit vína ze sklizně roku 2011 ve třech kategoriích podle obsahu zbytkového cukru. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne na vinařských slavnostech 25. srpna 2012 v Polešovicích a bude příležitostí k neformálnímu setkání milovníků dobrého vína a široké veřejnosti. Je připraven bohatý kulturní program, ochutnávka všech vín přihlášených do soutěže, ochutnávka specialit – potravin z provozoven okresu Uherské Hradiště. K degustaci budou připravena také vína z ekologicky pěstovaných hroznů. V podvečer je v ulici Vinařská připravena ochutnávka vín v otevřených polešovických sklepích s bohatým občerstvením za doprovodu cimbálových muzik. Garant soutěže: Karla Malinová ředitelka OAK Uh. Hradiště e-mail: oak-uh@uh.cz, tel. 572 551 219 Svatoplukova 346, 686 76 Uh. Hradiště

ku byly ozvláštněny květy růží nebo levandulí. K ochutnání ve vinařských provozech byly také nevinařské produkty, které však sortiment gastronomicky dobře doplňovaly a s vínem se dokonale snoubily. Meruňkové nektary, odrůdovo-jablečné mošty, med z úlů mezi vinohrady, fois gra [foa gra] – ztučnělá játra, především hus a kachen, považovaná v západní Evropě za delikatesu, pocházejí z Francie, kde je chráněn způsob výroby i konzumace jako národní kulturní památka. Chtěl bych touto cestou poděkovat vinařům, kteří na projektu spoluﬁnancovaném Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj „Gemeinsam mehr erreichen. Společně dosáhneme více“ spolupracovali: Morava Vinařství Karel Válka, www.karelvalka.cz – hroznové želé a čokoládové bonbony s hroznovým želé Vinařský dvůr Jan Stávek, www.vinarsky-dvur.cz – likérová vína a hroznové želé Vinařství Proqin, www.proqin.cz – olej ze semen révy vinné

Víno Sýkora, www.vinosykora.cz – štěpka z odpadního réví révy vinné Vinařství rodiny Košuličovy, www.vinnysklep.net – hroznový mošt z odrůd Zweigeltrebe a Ryzlink vlašský Sonberk a. s., www.sonberk.cz – med ze Sonberského sadu uprostřed vinohradů, džem BIO ze Sonberského sadu Rakousko Weinhof Luckner, www.weinhof-luckner.at – hroznový mošt, želé z moštu révy vinné Weingut Stift Klosterneuburg, www.stift– klosterneuburg.at/wein – jablečný a hroznový mošt, želé, olej ze semen révy vinné, ocet, čokoláda s přídavkem vína Weingut Lachinger, www.lachinger-wein.at – Verjus, hroznový mošt, olej a mouka ze semen Weingut Schmidt, www.drivewein.at – odalkoholizované Veltlínské zelené Weingut Oppenauer, www.weingut–oppenauer.at, hroznový mošt a olej Weingut Heinz Heger, www.heger-weingut. at, hroznový mošt a likéry Ing. Petr Gondáš manažer projektu Foto archiv autora

Top víno Slovácka 2012 regionální ocenění vína

Inzerce

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce

Vinařský obzor (4/2012) 203

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

AGROKOMP, s. r. o.

Štefánikova 14

900 01 Modra

421 336 475 502

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 V. Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 V. Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 206, 734 409 224

Vinařské potřeby, spol. s r. o.

Nár. hrdinů 22

690 02 Břeclav

519 321 235

Vinařský dům KOBERN, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Kdo daruje či levně prodá staré ročníky časopisu Vinohrad? Tel.: 775 197 443

Prodám sazenice révy vinné. Moštové, stolní, stolní resistentní i stolní bezsemenné. Tel.: 608 670 068

Přijímám objednávky na podzimní dodávku akátových kulatin – jako krajáky do vinice nebo jako sloupky pro oplocenku. Informace na e-mailu: pro.vinice@seznam.cz

Prodám mulčovač (motor Briggs & Stratton), stáří 3 roky, po kompletním loňském servisu u prodejce (Havelka – Mutěnice) ještě nepoužitý. Cena dohodou. Možno k vidění Vinařský dům Dubňany nebo kontaktujte 602 208 366.

inzerce

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

204

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařská technologie

Jan Stávek David Ludín ZF Lednice, MENDELU Brno

Porovnání metod měření alkoholu v dokvášejících a sladkých vínech Nutnost zjištění obsahu alkoholu v kvasících a dokvášejících vínech se ukázala důležitou především v tak obtížných ročnících, jako byly právě dva poslední 2009 a 2010, kdy bylo vhodné zjistit, zda bylo ve víně již vytvořeno dostatek alkoholu pro jeho stabilitu, nebo naopak, zda množství vzniklého alkoholu už nepřesáhlo senzoricky akceptovatelnou normu. Od dob Gay-Lussaca je objemové procento alkoholu určováno pomocí densimetrických metod. Typická referenční metoda je destilačně-pyknometrická, poměrně zdlouhavá a namáhavá. V praxi ale existuje několik dalších metod měření přibližného obsahu alkoholu v dokvášejících vínech. Ty mají různý vědecký či čistě empirický základ. Obsah alkoholu vyjádřený v procentech objemových (% obj.) je jedním z nejstarších parametrů, pro který byly vyvinuty kvantitativní analytické metody. Vzhledem k objeviteli byl systém vyjadřující objemové procento nazván také jako francouzský nebo Gay-Lussacův. Byl rozšířen nejprve ve Francii roku 1884 a po zavedení po celé Evropě se stal symbol % obj. hlavním při značení alkoholických nápojů v celé Evropské unii i v ostatních částech světa. Toto měření alkoholu bylo založeno na densimetrii, a protože víno není pouhou směsí vody a ethanolu (jsou zde rozpuštěny látky extraktivní, cukry, kyseliny aj., které ovlivňují výsledky měření), přesnost tohoto měření není dostatečná pro laboratorní potřeby a mohla by také způsobovat problémy při neshodách s označováním obsahu alkoholu na etiketách (viz tab. 1). Časem došlo ke zdokonalení metod a dlouhou dobu bylo jedinou schválenou referenční metodou na stanovení alkoholu v destilátech a vínech právě pyknometrické měření hustoty. V případě pyknometrické metody totiž densimetrickému stanovení předchází destilace, aby cukr a ostatní rozpuštěné látky neovlivňovaly výsledky rozboru. Přestože všechny doposud zmíněné metody jsou založeny na Gay-Lussacových principech, a dávají proto srovnatelné výsledky, jsou velmi časově náročné. Často vyžadují zaškolení nebo obsluhu kvaliﬁkovaným personálem, pokud mají být zajištěna reprodukovatelná data, protože právě při destilaci a následném densimetrickém měření dochází ke značným chybám. V průběhu 20. století se do vinařských provozů etabloval přístroj ebulioskop. Touto metodou je obsah alkoholu zjišťován pomocí rozdílného bodu varu kapalin s různým obsahem alkoholu. Alkohol má totiž

Tab. 1 Legislativou Evropské unie povolené tolerance označování obsahu alkoholu v procentech objemových při uváděných na etiketách alkoholických nápojů (Lachenmeier a kol, 2005) Skupina nápojů Pivo (do 5,5 % obj.) Pivo (nad 5,5 % obj.), cider, perry, ovocná vína a podobné nápoje

Tolerance ± % obj. alk.

Legislativní odkaz

0,5

Nařízení komise 87/250/EC

Víno

0,5

Nařízení komise 607/2009/EC

Víno zrající více než tři roky, šumivá vína

0,8

Nařízení komise 607/2009/EC

Nápoje obsahující macerované plody nebo části rostlin

1,5

Nařízení komise 87/250/EC

Destiláty, nespeciﬁkované nápoje

0,3

Nařízení komise 87/250/EC

nižší bod varu než voda. S rostoucí koncentrací klesá teplota bodu varu roztoku (vína). Za normálního tlaku je teplota varu etanolu 78,3 °C a vody 100 °C. Malligandův ebulioskop obsahuje jednoduchý rtuťový teploměr, kterým je měřena teplota zahřívaného vína. V případě, že dojde k varu vína, rtuť v teploměru se ustálí a na tomto místě je možné odečíst pomocí přiložené stupnice koncentraci alkoholu vína. V roce 1980 byla představena další metoda, tzv. elektronická densimetrie, která je založena na elektromagneticky indukované oscilaci ve skleněné U-trubici (frekvenční oscilátor). Tato metoda vykazuje podobné nebo lepší výsledky ve smyslu přesnosti a preciznosti než zavedené metody pyknometrie hydrostatické váhy nebo hydrometrie. V současné době jsou podle OIV srovnávacími metodami na měření obsahu alkoholu právě elektronická densimetrie, pyknometrie a densimetrie používající hydrostatických vah. Postupem času docházelo k vývoji dalších metod, jako jsou titrační metody, en-

zymatické analýzy, sekvenční injekční analýzy, stejně jako plynová nebo kapalinová chromatografie; žádná z nich ovšem nebyla s úspěchem rozšířena do praxe. Další krok tedy vedl k aplikaci spektroskopických metod, které mohou být použity bez jakékoliv přípravy vzorků. V posledních 20 letech byla značná část výzkumů analýzy obsahu alkoholu zaměřena právě na spektroskopii. NIR metody mohou být použity také pro kvasící mošty. V tom případě je ovšem nutné odplynění spočívající například ve filtraci vzorku přes papírový filtr a následné ultrasonifikaci po dobu cca 10 minut. Tím se zároveň odstraní kalové částice, které mohou ovlivňovat výsledek analýzy. Tyto přístroje jsou dnes dodávány také v přenosné verzi, takže analýzy mohou být prováděny nejen v laboratoři, ale třeba přímo v provozu. Podle dr. Dirka Lachenmeiera z Chemisches und Veterinäruntersuchungsamt (CVUA) v Karlsruhe se jedná o techniku, která pro průmyslové provozy optimálně spojuje požadavky přesnosti, rychlosti a sofistikovanosti. Pokud se této metody týká, tak se ve vinař-

Vinařská technologie

ské praxi (především v Německu) používá přístroj s označením Alcoquick, dále pak v Rakousku např. Alcolyzer Wine. V roce 2008 jsme ve Vinařském obzoru č. 9 v článku s názvem „Význam a možnosti rychlého stanovení alkoholu během kvašení“ popsali poloautomatickou jednoduchou destilační metodu pomocí přístroje 1-Cube, která je už dnes zavedena v několika výrobních podnicích v ČR. Tato metoda se ukázala jako velmi spolehlivá pro provozní účely a personál ocenil především její jednoduchost a absenci přípravy vzorku. Experiment Kvůli diskuzím o nepřesnosti různých metod při měření dokvášejících vín nebo vín s vysokým zbytkovým cukrem byl proveden experiment porovnání metod měření roztoku se stejným obsahem alkoholu, ale různým přídavkem cukru. Pro analýzu byly vybrány metody používané ve vinařské praxi: Malligandův ebulioskop – přístroj na měření obsahu alkoholu podle rozdílného bodu varu kapalin s různým obsahem alkoholu. Metoda je založena na měření rozdílu teploty varu destilované vody a analyzovaného vína. Alkohol má nižší teplotu varu než voda, a čím jej víno obsahuje více, tím dříve dochází k jeho varu. Gibertini – Jedná se o destilační metodu zjištění obsahu alkoholu. Přístroj vzorek zdestiluje a získaný destilát přeleje do odměrného válce. Do válce se vloží hustoměr napojený na počítač a příslušný program vyhodnotí údaje. Pyknometrické měření – Metoda je založená na velmi přesném vážení prázdného pyknometru, pyknometru s vodou a pyknometru s destilátem z daného vína. Výpočtem ze zjištěné váhy a objemu destilátu se zjistí hustota, která je následně dle tabulek převedena na výslednou hodnotu % obj. alkoholu.

Tab. 2 Reálná hodnota a naměřené hodnoty objemového procenta alkoholu (% obj. alk) alkoholických roztoků stejného objemového procenta alkoholu s odlišným přídavkem cukru. Měření různými metodami. Vz. č.

Přidaný alk.

Cukr (g/l)

Ebulioskop

CUBE-1

Gibertini

Pyknometr

Alcoquick

Refrakce (°NM)

11,7

12,0

11,2

11,7

11,3

3,0

11,7

12,1

12,3

11,5

12,2

12,1

5,5

11,7

12,5

12,3

11,7

12,4

13,0

8,0

11,7

12,7

12,6

11,9

12,5

13,8

10,5

11,7

120

13,1

12,7

12,0

12,7

14,7

13,0

11,7

150

13,5

13,0

12,1

12,8

15,6

16,5

že pro stanovení alkoholických roztoků s obsahem rozpuštěných látek, jako jsou cukry, nemůže být použita. Princip refraktometrického stanovení sušiny je každému známý z používání ručního polního refraktometru při zjišťování optimálního termínu sklizně. Výsledky Vzhledem k relativně jednoduchému ovládání se z hlediska měření suchých vín ukázal nejvýhodnější ebulioskop, jehož výsledek spolu se složitějším pyknometrickým stanovením byl právě u nedoslazeného roztoku nejpřesnější. Horší výsledky ovšem vykazoval u roztoků s vyšším obsahem cukru. S rostoucím cukrem výsledky lineárně rostly, a to až o 1,8 % u vzorku s nejvyšším obsahem cukru, tedy 13,5 %. Všechny tři metody založené na destilaci (CUBE-1, Gibertini, pyknometr) a následném stanovení (ať už pyknometrickém nebo hydrostatických vah) vykazovaly stejný trend zvyšování výsledků obsahu alkoholu s rostoucím obsahem cukru, ale ne tak výrazný. U všech destilačních metod se odchylka nejsuššího od nejsladšího roztoku pohybovala kolem 1 %. Alcoquick je co do pracnosti nejvýhodnější metoda, protože analýza probíhá bez přípravy vzorků a trvá necelých 30 sekund. Výsledky této metody jsou ovšem nepoužitelné u vzorků s obsahem cukru nad 30 g/l. Odchylka obsahu alkoholu od nejsladšího roztoku byla dokonce 3,9 %.

Alcoquick – U tohoto přístroje je využita metoda spektroskopického měření, ve vlnových délkách v infračerveném spektru, a umožňuje tak automatický přímý výpočet množství etanolu obsaženého ve víně. Zároveň displej zobrazuje také extrakt a hustotu vína. CUBE-1 – Analýza spočívá v pohodlné a rychlé destilaci vzorku vína. Nejprve se stanoví hustota a teplota vzorku a po následné destilaci se alkoholoměrem stanoví obsah alkoholu a zároveň teplota destilátu. Naměřené hodnoty se porovnají s tabulkami nebo je zadáme do programu, který provede potřebné korekce. Vzhledem k faktu, že někteří vinaři používají ke zjištění momentu zastavení kvašení refraktometrické stanovení, byla i tato metoda pro zajímavost zahrnuta, i když víme,

Vinařský obzor (4/2012) 205

Závěr Pro běžné stanovení suchých vín může být doporučen nejrychlejší přístroj Alcoquick nebo ebulioskop s podstatně delším časem stanovení. Stálejší vůči obsahu cukru se ukázaly metody destilační, které ovšem vyžadují značnou preciznost při přípravě vzorků. Refraktometrické stanovení nemůže být pro určení termínů zastavení kvašení použito, protože nebere v úvahu rozdílný obsah extraktivních látek v jednotlivých kvasících moštech. Stanovení je tedy velmi orientační.

Literatura Lachenmeier D. W., Godelmann, R., Steiner, M., Ansay, B., Weigel, J., Krieg, G., Rapid and mobile determination of alcoholic strength in wine, beer and spirits using a ﬂow-through infrared sensor, Chemistry Central Journal, 2010, 4:5 Nařízení Komise (ES) č. 355/2005 OIV: Compendium of international methods of wine and must analysis. Edition 2009 Paris, France: International Organisation of Vine and Wine, 2009. Balík, J., Multimediální praktikum analýzy révových vín, ZF Lednice, MZLU Brno, 2006 Balík, J., Stávek, J., Híc, P., Význam a možnosti rychlého stanovení alkoholu během kvašení, Vinařský obzor, 2008, 9, 421–422 Balík, J., Vinařství návody do laboratorních cvičení, ZF lednice, MZLU Brno, 2003

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné Autoři: P. Burg, P. Zemánek – ISBN 978-80-904511-0-0, cca 70 stran, formát 210 × 210 mm Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. Chemická ochrana vinic – aplikace ochranných látek ve vinicích – mechanizační prostředky pro ochranu vinic – rozptylovače–trysky – seřízení strojů – technické požadavky – příprava kapaliny, plnění a čištění stroje – technologické linky na ochranu vinic – tabulky příkladů výpočtů nákladů na ošetření různými variantami velikosti strojů a výkonnosti traktorů

156 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

206

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařská technologie / Inzerce

Moët bude uvádět datum degoržáže Jeden z nejprestižnějších šampaňských domů, Moët, uvede letos v září na trh partie svých bílých a růžových šumivých vín ročníku 2004, kde bude na vinětě vyznačeno datum degoržáže. Bude to vůbec poprvé v historii této značky, co budou zmíněné informace uvedeny v adjustáži. Stanislas Rocoffort de Vinniere, manažer pro mezinárodní styky ﬁrmy Moët & Chandon uvedl, že inspirací pro tyto odvážné změny jinak konzervativní značky byly požadavky konzumentů po těchto informacích. Moët & Chandon je největším producentem šampaňských vín. „Někteří milovníci našich šumivých vín rádi vědí, kdy byla láhev degoržována, a to z prostého důvodu – jinak se víno vyvíjí do degoržáže a jinak po degoržáži,“ řekl Rocoffort de Vinniere. Je jisté, že vinné kaly z druhotného kvašení v láhvi mají samozřejmý ochranný potenciál vín a naopak degoržáž je poměrně prudkým zásahem do celistvosti vína, které po ní začíná zrát jinak, zejména v návaznosti na prudký kontakt s kyslíkem při odstřelení kalů. Partie šampaňských Grand Vintage 2004 byly degoržovány v září 2011, růžová pak v polovině února 2012. Producent nechává láhve nejméně půl roku po degoržáži od-

ležet, než je začne uvádět na trh. Jak bylo dále řečeno, během prodeje vín této sklizně, který bude dle odhadů trvat přibližně rok a půl, se na trh dostanou možná 2 až 3 partie vín s odlišným datem degoržáže, které bude odvislé od poptávky. Samozřejmě vyvstává otázka, zda Moët & Chandon zavede tuto praxi i na svá neročníková vína. „Tato změna není na pořadu dne, musí se podrobit řádné diskuzi,“ sdělil Rocoffort de Vinniere a dodal: „Jednoho dne k tomu může dojít. Je třeba si ale uvědomit, že zákazníci našich ročníkových vín jsou jiní. Chtějí vědět směsné složení, dozáž a zejména datum degoržáže.“ Další zásadní novinkou v ročníkovém Grand Vintage 2004 je to, že lahve budou po rozsáhlém zkoušení poprvé uzavřeny mikrogranulátovou zátkou DIAM Mytik. Zátky DIAM jsou ošetřeny superkritickým kyslíčníkem uhličitým, a neosahují tak žádné stopy TCA (2-4-6 Trichloranisol) způsobující zápach po korku. Jak již bylo uvedeno

ve VO 11/2011, jde o novinku na poli technologie uzavírání lahví s vínem. Materiál, z něhož je zátka DIAM vyrobena, je odlehčen prostoupením mikrogranulátu korku miniaturními bublinkami ze speciální umělé hmoty, které zátkám dodávají zcela unikátní pružnost, prakticky neomezenou časem. Tato úprava na zátce není lidským okem viditelná, takže je zcela zachován přírodní výraz každé DIAM zátky. Granulát korku navíc garantovaně neobsahuje žádné stopy po TCA. Viněta Grand Vintage byla u společnosti Moët & Chandon poprvé uživa v roce 2007, kdy bylo na trh uváděno víno ročníku 2000. V současné době společnost prodává ročník 2002. Podle Thedrinksbusiness.com Foto tamtéž. (vo)

Zprávy

Vinařský obzor (4/2012) 207

Kalendář vinařských akcí DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

1. 5. 2012 1. 5. 2012

22. 4. 2012

AKCE

MÍSTO

Ochutnávka vína a Den lidových řemesel

Náměstí před úřadem městyse Moravská Nová Ves

KONTAKT

Tel.: 519 342 202, 519 342 535

Prvomájová výstava vín

Bzenec

Marie Nesvalová – 736 677 281, manesa@seznam.cz

1. 5. 2012

SVÁTEK RŮŽOVÝCH VÍN

Praha

Vinařský fond – 541 652 479, info@vinarskyfond.cz

1. 5. 2012

Tour de vinohrad

Mikulčice

Rodinné vinařství Bartoníkovi – 731 159 010, 731 490 390, penzionmikulcice@seznam.cz

Výstava vína Mařatice

Zimní stadion – Uherské Hradiště

Bohuslav Jež – 602 552 903, bohuslavjez@seznam.cz

Výstava vín Hustopeče

Hotel Centro

zač. 10:00 hod.

4.–6. 5. 2012

Vinařská akademie I – Kadet

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 13

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

5. 5. 2012

31. výstava vín Olbramovice

Restaurace U Matesa

Jana Vyoralová – 603 171 542, vinariolbramovice@centrum.cz

5. 5. 2012

Den otevřených sklepů Hnanice

Sklepní ulička

Vinařství Kořínek, s. r. o. – 777 080 724, 733 654 992, info@vinarstvikorinek.cz

5. 5. 2012

Májové otevřené sklepy

Velké Pavlovice

Lucie Prokešová, Ing. Pavel Lacina, ml. – 605 886 640, 774 066 650, info@vinozvelkychpavlovic.cz

Místní výstava vín Perná

Kulturní dům

Machů Miroslav – 722 942 494, machu95@seznam.cz

Vína VO Čechy

Galerie českcých vín – Kuks

Rudolfský stan – 605 265 245, siduri@siduri.cz

1. 5. 2012 1. 5. 2012

5. 5. 2012

22. 4. 2012

29. 4. 2012

5. 5. 2012 5. 5. 2012

Výstava vín Pouzdřany

Kulturní sál

Tel.: 728 322 678, 733 315 972, vystavavin@email.cz

5. 5. 2012

29. 4. 2012

Výstava vín Ždánice

Kulturní dům

Punčochář Zdeněk – Zd.Puncochar@seznam.cz

5. 5. 2012

27. 4. 2012

Výstava vín Petrov

Motorest Plže

zač. 14:00 hod.

6. 5. 2012

Výstava vín Veselí nad Moravou

Benátky

zač. 9:00 hod.

7. 5. 2012

Hotel Kraví hora Bořetice – Gourmet Menu

Hotel Kraví hora Bořetice

hotelová recepce – 519 430 090, 608 770 043, hotel@kravihora.cz

8. 5. 2012

Festival vína VOC Znojmo

Horní náměstí

Bc. František Koudela – 737 815 402

8. 5. 2012

Tour de vinohrad

Mikulčice

Rodinné vinařství Bartoníkovi – 731 159 010, 731 490 390, penzionmikulcice@seznam.cz

11. 5. 2012

Den v růžovém

Clarion Congress hotel Ostrava

Branko Černý – 608 131 013, branko.cerny@vinnysklep.cz

Valtické vinné trhy

areál valtického zámku

Společnost Valtické vinné trhy Valtice – 519 361 073, 776 638 073, valvin@vsvaltice.cz;

11.–12. 5. 2012 12. 5. 2012

Čulský košt

Kulturní dům – Slup

Michal Mikulenčák – 737 259 558, vinoslup@seznam.cz

12. 5. 2012

6. 5. 2012

Místní výstava vín Popice

Kulturní dům

Josef Urbánek – 774 311 441, popice@email.cz

12. 5. 2012

6. 5. 2012

Vína z Moravy

Sokolovna – NAPAJEDLA

Mančík Jiří – 608 634 290, mancik.jiri@seznam.cz

12. 5. 2012

Vinaři z Podskalské – 2. ročník

Areál Gymnázia Botičská, Botičská 1, Praha 2

Roman Porteš – 603 975 339, rportes@seznam.cz

18. 5. 2012

Mladé víno odchází

areál zámku Mikulov

Ing. Vojtěch Pazderka – 519 510 005, info@moravinmikulov.eu

18.–19. 5. 2012

Růžový víkend

Archiv KRÁLE VÍN, Hlavní 219, Němčičky (okr. Břeclav)

Branko Černý – 608 131 013, branko.cerny@vinnysklep.cz

18.–19. 5. 2012

V. výstava vín Lednicko-valtického areálu

Kemp Apollo Břeclav – Lednice

Ing. Irena Sadílková – 777 187 160, info@atcapollo.cz

18. 5. 2012

Vinařský Tufr v Tasovicích u Znojma

Obecní přísálí a sál kláštera Redemptoristů

Mgr. Ivan Inža Bohátka – 608 883 331, ivanbohatka@seznam.cz

Košt vín s večerní májovou zábavou

Kulturní dům – Němčičky (okr. Břeclav)

Lukáš Stávek – 603 534 595, info@slovackysklep.cz

19. 5. 2012

Májové putování Modrými Horami a okolím

Velké Pavlovice

Nadace Partnerství – 515 903 111, lubos.kala@nap.cz

19. 5. 2012

Putování po blatnických búdách

Blatnice pod Svatým Antonínkem

Cech blatnických vinařů – 606 633 699, hanak.ladik@seznam.cz

19. 5. 2012

Putování za vínem Slovácka

Žádovice

Štěpán Maňák – 603 275 122, vinomanak@vinomanak.cz

19. 5. 2012

13. 5. 2012

XIII. zámecký košt vín Bučovice

Státní zámek Bučovice

Mgr. Aleš Navrátil – 773 646 210, vinari.bucovice@seznam.cz

19.–20. 5. 2012

XVII. vinné trhy Čejkovice

Zámek a přilehlá Sokolovna

Tel.: 774 867 406, info@vinozcejkovic.cz

26. 5. 2012

Den otevřených sklepů Bořetice

Kravihorské sklepy

Jan Hempl – 721 375 999, info@republikakravihora.cz

26. 5. 2012

Májové zpívání v Nechorách

Prušánky

Josef Hromek – 602 501 287, kultura@obecprusanky.cz

26. 5. 2012

Mikulovské vinné trhy

Hotel Zámeček Mikulov

Ing. Josef Ševčík – 725 806 991, hotel@zamecekmikulov.cz

26. 5. 2012

11. 5. 2012

Výstava vín Přibice

obec. hostinec

zač. 10:00 hod.

28. 5. 2012

20. 5. 2012

22. ročník výstavy vín v Dobšicích

restaurace Barák

Ing. Miloš Kolář – 604 242 417, jimorava@regio.cz

30. 5. 2012

Veřejná degustace vín v Moravském sklípku v Šatově

Šatov 337

Chudoba Antonín – 732 641 437, info@moravskysklipesatov.cz

31. 5. 2012

Festwine – slavnostní vyhlášení s degustací

divadlo Reduta, Zelný trh, Brno

Vinná Galerie v Brně – 545 210 133

31. 5.–3. 6. 2012

Mikulov Gourmet Festival 2012

Mikulov

MIKULOV GOURMET FESTIVAL, o. s. – 736 489 351, petr@marcincak.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

208

Vinařský obzor (4/2012)

Obchod vínem

Jiří Sedlo Svaz vinařů ČR

Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2011 V roce 2011 pokračoval trend narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem ČR do EU. Nárůst je víceméně lineární. Zřejmě i proto, že sklizeň 2009 nebyla nijak vysoká, v roce 2010 byla dokonce extrémně nízká a v roce 2011 jen průměrná. Za období od vstupu ČR do EU tuzemská produkce značně kolísá a vývoj nelze předpovídat. Současně pokračuje narůstání objemu našeho vývozu, rovněž lineárně. Tím se snížila celková nabídka vína na trhu, což se projevilo i na cenách hroznů. Nejvyšší nabídka vína byla v letech 2008 a 2009, kdy byla i nejnižší cena tuzemských hroznů. Během let 2010 a 2011 se výrazně snížily skladové zásoby vína v ČR. Pozitivní je nárůst exportu vína z ČR. V roce 2005 to byl objem ve výši 5 % tuzemské produkce, v roce 2006 již 10 %, v roce 2007 dokonce 25 %, v letech 2008 a 2009 22 %, v roce 2010 s nízkou sklizní 40 %, a v roce 2011 dokonce 65 %. Tyto výsledky jsou ovlivněny samozřejmě nejenom exportovaným množstvím tuzemského vína a sklizní, ale určitě zde působí i faktor čilého obchodu s vínem, kdy naprostá většina exportovaného vína nepochází z ČR. Což ale na konečnou bilanci vína na našem území nemá vliv. Dovoz trvale narůstá, ale přímka má jen o málo vyšší dynamiku v porovnání se spotřebou vína. Souvisí to i s nižší tuzemskou produkcí v posledních letech a po započtení nárůstu exportu z hlediska delšího časového vývoje by zde neměl být větší problém. V roce 2007 došlo dokonce ke snížení zásob vína, ale v následujících dvou letech vlivem vyšší sklizně se zásoby opět zvýšily. V roce 2009 byl přebytek nabídky nad poptávkou nižší než v roce 2008, i tak však dosti velký. V následujících letech se situace obrátila a byly čerpány zvýšené zásoby vína. Dovoz vína v průměru narůstá o 80 tis. hl ročně, vývoz o necelých 40 tis. hl, produkce značně kolísá a spotřeba vína narůstá, ale jeho dynamika v posledním roce klesla. V případě vývozu, spotřeby i dovozu, jak naznačují korelační koeﬁcienty přímek v grafu, jde o poměrně stabilní trendy ve sledovaných sedmi letech po vstupu ČR do EU. Méně stabilními faktory jsou celková nabídka a především tuzemská produkce hroznů. Z uvedeného grafu vyplývá, že ve čtyřech letech nabídka vína velmi mírně přesahovala poptávku a ve třech letech tomu bylo opačně. K vyrovnání těchto výkyvů slouží zásoby vína na skladech, které v grafu nejsou zohledněny. Obecně lze konstatovat, že zásoby

Graf 1 Bilance vína v ČR (tis. hl) 2 500 y=-24.952x2 + 228.98x + 1495.6 R2 = 0.52

R2 = 0.9766

2 000

R2 = 0.8661

1 500

1 000 y=-26.929x2 + 217.07x + 255.14 R2 = 0.3245

500

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

R2 = 0.9578

-500 Dovoz

Vývoz

Produkce*

Nabídka

Spotřeba

Produkce* – je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku Graf 2 Dovoz vína do ČR v tis. hl 900 y=8x2 - 10.429x + 528.57 R2 = 0.951

800 700 600 500 400 300 200 100 0 2005 Sudové víno

2006

2007

Lahvové víno

2008 Ostatní

2009

2010

2011

Obchod vínem

vína jsme před vstupem do EU měli nižší, než je běžné v producentských zemích EU. Při podrobném sledování dovozu zjistíme, že trend je jednoznačný: trvalý a dynamický nárůst dovozu lahvového vína, jak ukazuje korelační koeﬁcient kvadratické rovnice v následujícím grafu. Meziroční nárůst dovozu lahvového vína za posledních sedm let činí průměrně 55 tisíc hl. Dovoz sudového vína značně kolísá a zřejmě reguluje vztah mezi nabídkou a poptávkou, tedy reaguje na výši tuzemské sklizně hroznů a zásoby vína. Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč):

Graf 3 Dovoz vína do ČR v roce 2011 celkem (1 720 tis. hl)

Moldavsko Srbsko 2 % 3% Makedonie 5%

Ostatní 7%

Německo 4% Francie 4%

Itálie 39 %

Chile 2%

Španělsko 14 %

Slovensko 10 %

Maďarsko 11 %

Graf 4 Vývoj dovozu vína dle států (2005–2011)

700 600 500 400 300 200 100 0 2005

2006

Itálie Rakousko

Španělsko Francie

2007

2008

Maďarsko Chile

Graf 5 Dovoz sudového vína do ČR v roce 2011 (824 tis. hl)

Španělsko 4% Itálie 48 %

2010

2011

Slovensko Německo

Graf 6 Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2011 (843 tis. hl)

Srbsko 4% Moldavsko 3% Chile 3%

Makedonie 11 %

Srbsko 2%

2009

Ostatní 9%

Itálie 29 %

Německo 5% Slovensko 6%

Maďarsko 14 %

Maďarsko 8%

Slovensko 15 %

Francie 8%

Vinařský obzor (4/2012) 209

Španělsko 25 %

Rok

Dovoz

Vývoz

Rozdíl

2005

−2290

147

−2143

2006

−2699

193

−2506

2007

−3143

293

−2850

2008

−3275

415

−2860

2009

−3139

385

−2754

2010

−3260

464

−2796

2011

−3563

550

−3013

Záporné saldo zahraničního obchodu ČR tedy poprvé přesáhlo tři miliardy Kč. Stejně jako objem i hodnota vyvezeného vína dlouhodobě trvale narůstá. Finanční hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou u dovezeného sudového vína) se pak pohybuje přibližně mezi 5 až 6 miliardami Kč. Nejvíce ﬁnančních prostředků za dovezené víno každoročně skončí v Itálii (tentokrát 1 057 mil. Kč) a pak následuje Francie (540 mil. Kč). Přitom z Francie se dováží asi 11 % objemu vína v porovnání s Itálií. Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína je následující: Přibližně 85 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU a ve ﬁnančním vyjádření to činilo 82 % celkem uhrazené částky. Vývoj objemu dovozu z jednotlivých států se v posledních letech příliš nemění: Větší meziroční pokles nastal u Rakouska, které se tak dostalo na nejnižší hladinu za posledních sedm let. Obdobný pokles byl zaznamenán v případě Chile. Naopak výraznější meziroční nárůst vykazují Itálie, Španělsko a Francie. Státy, ze kterých dovážíme v posledních sedmi letech víno, můžeme podle objemu dovozu rozdělit do čtyř skupin: • 1. skupina – Itálie. Z Itálie dovážíme nyní 38 % veškerého dovozu vína a je to současně objem rovnající se přibližně naší produkci. Dovoz má stoupající tendenci. • 2. skupina – Maďarsko, Španělsko a Slovensko, dohromady z nich dovážíme další asi stejné množství vína jako z Itálie. Zatímco dovoz ze Španělska je přibližně stabilní, dovoz ze Slovenska a z Maďarska mírně kolísá.

• 3. skupina – Francie, Chile, Německo a Rakousko – k nám exportuje přibližně 12 % našeho dovozu vína. Dovoz z Rakouska trvale klesá, v prvních letech po vstupu ČR do EU náleželo ještě do 2. skupiny a nyní se blíží 4. skupině. Trvalý nárůst naopak vykazuje Francie a Německo. Dovozy z Chile vrcholily v letech 2007 a 2008. • 4. skupina – ostatní státy světa. Ze zbytku světa dovážíme v poslední době asi 10 % objemu vína. Zajímavé je, že jsme v roce 2011 dovezli také 13,5 tis. hl vína za 41 mil. Kč z Polska – jednalo se výhradně o šumivé víno. Jinak relativně velký podíl zaujal v roce 2011 dovoz vína z Makedonie (88 tis. hl), Srbska (49 tis. hl) a Moldavska (37 tis. hl). Sudového vína bylo dovezeno 824 tis. hl za 934 mil. Kč. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na grafu 5: Z členských zemí EU pochází 84 % dovezeného sudového vína, za které bylo uhrazeno 82 % ﬁnančních prostředků. Lahvového vína bylo dovezeno o 7,5 % více než v roce předcházejícím, ale jeho hodnota se zvýšila o 8 % na 2,316 miliardy Kč. Z uvedené ﬁnanční hodnoty putovalo poprvé více do Itálie (580 mil. Kč) než do Francie (397 mil. Kč). Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně 58 Kč/l, Itálie za 24 Kč/l a Španělsko v ceně 14 Kč/l. Dodávka vína ze Španělska a Itálie činila 56 % dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 15 % a v hodnotě 484 milionů Kč (21 %). Dovoz lahvového vína z Itálie již druhým rokem předběhl dovoz ze Španělska. Složení dovozního „koláče“ podle států je přibližně stejné jako o rok dříve, jen se více přiblížily Itálie se Španělskem a Francie s Maďarskem a Slovenskem (graf 6). Průměrné ceny dováženého lahvového a sudového vína podle jednotlivých států můžeme pozorovat na následujících obrázcích, z čehož si lze vyvodit i závěry o pravděpodobné kvalitě těchto vín (graf 7). Během posledních čtyř let došlo u všech exportérů k poklesu ceny dovážených lahvových vín, i když každý stát se „drží“ v cenové kategorii, do níž byl zařazen. Jedinou výjimkou je Německo, kde cena trvale roste. Zatímco vína v obalech do 2 l ze Španělska dosáhla průměrné ceny 14,40 Kč/l, vína z Francie se dovážela za 57,50 Kč/l, ale i zde došlo téměř k vyrovnání cen s víny z Chile. Objem dovozu francouzských vín se zvyšuje, jejich průměrná cena klesá. Naopak z Chile se dováží méně vína, ale jeho cena se meziročně zvýšila. Víno z Německa „jede“ – zvyšuje se cena i dovážené množství. Rovněž u dováženého sudového vína ceny v posledních třech letech klesaly a snižovalo se i cenové rozpětí mezi jednotlivými státy (z 10,50 až 15,30 Kč/l na 8,90 až 13,20 Kč/l). V posledním roce se ale ceny opět zvýšily, zvláště u vína ze Slovenska. Zajímavý je i vývoj cen sudového vína dovezeného z Itálie, Maďarska a Slovenska. Jako by ceny ko-

Obchod vínem

Graf 7 Průměrné ceny dováženého lahvového vína

80 70 60 Cena v Kč/l

Vinařský obzor (4/2012)

50 40 30 20 10 0 2007 Francie

2008 Chile

Slovensko

2009 Německo

Maďarsko

2011

2010

Itálie

Španělsko

Graf 8 Průměrné ceny dováženého sudového vína

16 15 14 Cena v Kč/l

210

13 12 11 10 9 8 2007

2008

Španělsko

Rakousko

2009 Slovensko

2010 Maďarsko

2011 Itálie

Graf 9 Vývoz vína z ČR (tis. hl)

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2004

Sudové

2005

Lahvové

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obchod vínem

Graf 10 Vývoz vína do Polska

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2005 mil. Kč

2006

2007

2008

2009

2010

2011

tis. hl

Graf 11 Obchod se Slovenskem (tis. hl) 220 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2005 dovoz

2006

2007

2008

2009

2010

2011

vývoz

pírovaly stav v Itálii, jen zkracující se vzdáleností od našich hranic se zvyšují. Skoro to vede až k neprokazatelnému závěru, že víno původem z Itálie je v Maďarsku zdraženo o režie a provizi a posláno na Slovensko, odkud po absolvování stejné procedury pokračuje k nám. Obdobný vztah platí pro Rakousko a Španělsko, ale zřejmě v důsledku nedostatečné sklizně hroznů 2010 v Rakousku se cena vína zvýšila. Moštových hroznů bylo v roce 2011 dovezeno 6 012 tun za 132 mil. Kč (odpovídá přibližně 42 tis. hl vína). Hrozny dodaly přibližně stejným dílem především Itálie, Makedonie a Maďarsko. Moštů bylo dovezeno asi 21 tisíc hl za 34 mil. Kč, přibližně 2/3 z Maďarska, 1/5 z Itálie a 1/10 ze Slovinska. Vývoz vína z ČR při meziročním srovnání množství narostl na 252 tis. hl vína (o 9 %) a jeho ﬁnanční hodnota se zvýšila o 19 % na 550 mil. Kč. Z toho 237 tis. hl putovalo za 458 mil. Kč na Slovensko a 7,8 tis. hl za 43

mil. Kč do Polska (z toho 7,6 tis. hl lahvového za 41 mil. Kč), přičemž z Polska jsme dovezli 13,5 tis. hl za 41 mil. Kč (prakticky vše šumivé víno). Meziročně rostl export sudového i lahvového vína. Export lahvového vína po třech

Vinařský obzor (4/2012) 211

letech stagnace v letech 2007–2009 pokračoval stejně jako v roce 2010 v růstu a zvýšil se meziročně o 25 %. Vývoz sudového vína z prakticky nulové hodnoty ještě v roce 2006 narostl v roce 2007 na téměř 50 tis. hl a v letech 2008 a 2009 se blížil 120 tis. hl. V roce 2010 se opět zvýšil na 155 tis. hl a v roce 2011 stagnoval. Je zajímavé, že se zvýšil vývoz sudového vína v době, kdy v ČR bylo poměrně málo vína. Vývoz vína byl tvořen ze 2/3 sudovým a jen z 1/3 lahvovým vínem. Prakticky všechno vyvezené sudové víno putovalo na Slovensko. Výhodnější by byl export produktu s vyšší přidanou hodnotou. U lahvového vína je také menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě a tím možného znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína. Od roku 2005 trvale narůstá vývoz vína z ČR do Polska. Jeho objem ale stále není nijak velký – i když je naší druhou exportní zemí, podílí se na celkovém vývozu lahvového vína jen 8,1 %. V roce 2009 dokonce meziročně poklesla ﬁnanční hodnota vývozu, protože se exportovalo více sudového vína. Zato v letech 2010 a 2011 hodnota exportu prudce rostla, i když vyvezený objem vína v roce 2010 poklesl. Statisticky vzato spotřebuje každý občan Polska ročně 25 ml vína z ČR, ze svých 2 litrů. Tedy něco málo přes 1 % veškerého spotřebovaného vína. Vývoj obchodu s vínem se Slovenskem uvádí graf 11. Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě vína trvale narůstají. Ze Slovenska jsme od vstupu ČR do EU více vína dováželi, než tam vyváželi. Teprve v roce 2009 se objem obchodní bilance vyrovnal. V roce 2011 jsme na Slovensko vyvezli o 34 % vína v objemu více, než jsme dovezli. Ve ﬁnančním vyjádření to bylo o 61 % více. V obou směrech jde o víno převážené z jednoho státu do druhého, většina vína ale nemá původ v uvedeném exportním státě.

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230 × 300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

722 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

212

Vinařský obzor (4/2012)

Rozhovor

Snahu o zavedení spotřební daně na tichá vína jednoznačně odmítám, říká Michal Hašek

S panem hejtmanem jsme dlouhé měsíce hledali časoprostor pro krátké popovídání, až se nám jej podařilo najít u jeho výjezdu na setkání starostů Hodonínska v okresní metropoli. A protože jsme se již předtím setkali několikrát a jsme v přibližně stejné věkové kategorii, otázka střídala otázku a odpověďmi se to jen hemžilo. Ostatně, posuďte sami… Pane hejtmane, na konci roku jste ustavil svoji poradní skupinu pro otázky vinařského školství, má za sebou již nějakou činnost? Tato komise musí teprve svou práci zahájit. Na přelomu roku a na jeho začátku to bylo po stránce mých vinařských aktivit poněkud hektické – mám na mysli ty nápady se spotřební daní a všechno související. Situace okolo školství je obecně taková, že budeme vypisovat konkurzy na vedení škol zřizovaných krajem, kam právě spadá i Střední vinařská škola ve Valticích. Na úvod taková prozaická a jakoby zahřívací otázka: Jaký je váš vztah k vínu a vinařství obecně? Rozdělím to samozřejmě na názor mne jako Michala Haška, který se na jižní Moravě narodil, vyrůstal tu a celý život zde žije a plánuje žít a pracovat dál, a na názor hejtmana Jihomoravského kraje. Víte, je třeba si uvědomit, že víno je součástí jihomoravské kultury, patří k tradicím, zvykům, folklóru. A v tento moment přecházím do vztahu k vínu hejtmana Jihomoravského kraje – neumím si představit, že by představitel kraje, kde se nachází 95 % vinic v České republice a kde je vinařská tradice tak živá, víno je každodenní součástí života obyvatel a také historie regionu je tak silně spjata s vinařstvím, neměl vřelý a silný vztah k vínu a vinařství. Koneckonců hrozen révy je jedním z atributů znaku Jihomoravského kraje a jeho praporu. Takže ano, jako občan i jako hejtman mám velmi silný a až emotivní vztah k vínu. Naše země je někdy označována za pivní velmoc. Mám-li se vyjádřit k tomuto, pak musím konstatovat, že

Foto archiv autora

Nápad oslovit hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška s žádostí o rozhovor pro náš časopis se nezrodil tak úplně v mé hlavě, spíše jeho pozdější struktura a osnova. Inspirací k němu byla debata s Milošem Michlovským, který v současné době úžeji s vedením JmK spolupracuje jako jeden z členů poradní komise pro vinařské školství.

Michal Hašek

si raději dám pohárek dobrého jihomoravského vína než korbel piva. A mám-li být konkrétnější, preferuji bílé víno před červeným. Nakonec jakýmsi prototypem moravského vína je ovocité a svěží bílé víno, takže do sebe vše zapadá… S tím, že opravdu upřednostňuji bílá vína, se nijak netajím – hovořím o tom se svými přáteli, s návštěvníky, hosty a politiky, s kterými se oﬁciálně setkávám ve funkci hejtmana, a to jak na tuzemské, tak na mezinárodní úrovni. Jako Jihomoravský kraj máme partnery např. v Toskánsku a jižní Francii a musím říct, že i oni, aniž dopředu vědí, co se nalévá za víno, jsou příjemně překvapeni kvalitou jihomoravských vín. Tak taková slova o prezentaci tuzemských vín budou naši čtenáři, tedy vinaři, jistě rádi číst…

Beru to jako součást stylu a image našeho kraje nejen u nás doma, ale i v zahraničí. Ať už jednám na úrovni vysoké politiky tuzemské anebo s našimi protějšky regionálních vlád v zahraničí, mezi dárky nikdy nechybí několik lahví vynikajícího jihomoravského vína. Ještě jednou bychom se mohli vrátit k významu našeho vinařského oboru pro Jihomoravský kraj jako takový… Ano, vezmu to postupně a nebudu se opakovat z předchozí odpovědi. Jak jsem již uvedl, v našem kraji se nachází drtivá plocha všech tuzemských vinic, přičemž pro náš kraj je typická spíše drobná mozaika malých producentů a sklepů. S jihomoravským vinařstvím též souvisí gastronomická a folklórní tradice, která je stále živá a je spojena s vínem. A to vše dohromady tvoří dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, lázeňství a agroturistiky, což vedení kraje podporuje a má za své priority. A věřím, že toto propojení nám do dnešních dnů přineslo pěkné druhé místo v turistické návštěvnosti hned za hlavním městem. Je to velká výzva – naší představou je, aby se typický návštěvník regionu zdržel déle, aby nebyl jen tranzitním turistou. A to jistě podpoří regionální ekonomiku. Ten, kdo se zdrží déle, se ubytuje, zajde se někam najíst, nakoupí si místní produkty, bude jezdit za poznáním po kulturních, historických a přírodních památkách, bude vyhledávat aktivní dovolenou a sportovat a při tom všem se jistě u něj nakonec večer objeví lahvička dobrého jihomoravského vína, a to je přesně ten fenomén, který má u nás prioritní podporu. Významnou roli v tom všem hraje při fungující ekonomice i podpora zaměstnanosti v kraji. Platí, že zde máme několik tisíc pěstitelů a samozřejmě asi tisícovku vinařů-podnikatelů, jejichž dobrá ekonomická prosperita je zárukou udržení a případně tvorby pracovních míst. V návaznosti na další obory to jsou další tisíce a desetitisíce lidí, kteří pracují v gastronomii, ubytování

Rozhovor

něných případech titul tzv. přímé dotace na nějaký zajímavý projekt, a to jak obcím, tak i neziskovým organizacím či jednotlivcům. Jsme také partnery několika projektů přeshraniční spolupráce ČR–Rakousko. Zde bych chtěl zmínit některé významné projekty podpořené krajem – například projekt „Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví – EKOWIN“, což je poměrně významný projekt v souhrnné hodnotě téměř šest set tisíc eur. Další projekt je realizovaný rakouskou stranou – „Chléb a víno“ – a další a další evropské projekty, spojené například s vinařskou cykloturistikou. Zajímavým tématem je projekt „Ochrana půdy před erozí na vinicích“, který bude řešit Mendelova univerzita. To je samozřejmě velice aktuální. Vrátím se ale k té zmínce o projektu v Novosedlích. Ing. Marcinčák tehdy zmiňoval podporu takových zásahů, jako je eliminace náletových dřevin, sečení mezí anebo dosadba krajově typických druhů dřevin… Pokud šlo o tzv. individuální dotaci, tak to nejsem v tento moment schopen sdělit, neboť těchto dotací přidělujeme ročně několik tisíc. Nezmínil jsem však ještě jednu věc, a to vinařské školství. V Jihomoravském kraji máme jak Střední vinařskou školu, která je přímo zřizována krajem, tak i univerzitu. Obě instituce se nacházejí v unikátním Lednicko-valtickém areálu, který je nejen centrem vinařství nejjižnějšího cípu našeho kraje, ale též místem střetu krajinné architektury, památek a zahradnictví vůbec, takže si nedokážu představit, že by měly být umístěny jinde, a je poměrně výhodné a dobré, že mohou být takto vedle sebe a spolupracovat. Foto archiv autora

a ostatních odvětvích s vinařstvím souvisejících. Celkově zde máme odhadem asi šedesát tisíc lidí, kteří jsou navázáni přímo na tyto obory. Není to ale přece jen o ekonomice – vinařská tradice zde má vliv na kulturu, na celkový životní styl a na moravský venkov jako takový… Ano. A v této souvislosti jsem nevěřil vlastním uším, když začátkem roku přišel ministr ﬁnancí Kalousek s nápadem zavedení nenulové sazby spotřební daně tichého vína. Považuji takovou snahu za přímý útok na jihomoravský venkov. Náš kraj dlouhodobě podporuje místní vinaře, ať už přímo či nepřímo, a obecně jsme rádi, že zde máme opravdu aktivní a produktivní zemědělce, ne jenom údržbáře krajiny, jak je to v některých jiných regionech. Jaká je konkrétní podpora kraje směrem vinařům? Jihomoravský kraj již čtvrtým rokem každoročně uvolňuje částku dvanáct miliónů korun na přímou podporu zemědělství. Z nich jsme přímou podporou Vinařskému fondu v roce 2009 dali např. osm milionů korun. K tomu je třeba si uvědomit, že na každou korunu prostředků vybraných či darovaných přidá stát do Vinařského fondu též korunu. V letech 2010 to pak bylo pět milionů korun, o rok později sedm milionů korun. Když použiji nadsázku, kraj je tedy vlastně, co se týče příspěvků do Vinařského fondu, aspoň papírově, největším vinařem… To ale není jediné, co děláme pro vinohradníky a vinaře. Vedle toho máme vlastní speciální dotační program do vinařství. V roce 2010 jsme v rámci tohoto programu přerozdělovali částku ve výši dvou milionů korun, v loňském roce to bylo 1,5 milionu korun a letos to bude opět přes milion korun. Dále podporujeme ostatní akce, které jsou na vinařský obor úzce navázány a souvisí i s cestovním ruchem – tradiční slavnosti vinobraní jak ve Znojmě, tak v Mikulově. Každoročně obě města dostávají několikasettisícovou podporu. Dále podporujeme i menší tradiční vinařské kulturní akce – nejrůznější ochutnávky místního významu, otevřené sklepy, vybavujeme informační střediska prostřednictvím technického vybavení, přispíváme na webovou propagaci, na klasické tištěné propagační materiály, dále na informační panely, informační stánky, označníky, propagační kampaně ve vinařství, dále například na chladicí zařízení pro košty vín atd. Chci se zeptat, zda existuje nějaká dotační kapitola v souvislosti s údržbou vinařské kulturní krajiny. Na možnost získání krajských prostředků pro údržbu a zachování krajinného rázu jihomoravských vinic mne upozorňoval svého času novosedelský vinař Ing. Marcinčák, který něco v tomto smyslu realizoval právě v Novosedlích… Ano. Kromě samostatného vinařského dotačního titulu poskytuje kraj v odůvod-

Tisková konference s jihomoravským hejtmanem

Vinařský obzor (4/2012) 213

Jak se Jihomoravský kraj jako zřizovatel střední vinařské školy dívá na její další směřování? Domnívám se, a je to moje určitá představa, že nyní, v nových podmínkách moderního vinařství 21. století, je třeba pružněji reagovat na to, kam by měla do budoucna směřovat výchova vinohradníků a sklepmistrů. I to byl jeden z důvodů, proč jsem jako hejtman ustanovil poradní sbor, o němž jsem se zmínil v úvodu. Tato pracovní skupina by se měla věnovat formulaci koncepce budoucího vinařského školství. Během několika týdnů by se měla rozběhnout práce tohoto poradního sboru (interview bylo realizováno na přelomu února a března 2012 – pozn. red.). Důležité je říct, že pro účast v této komisi jsem oslovil skutečně odborníky, takže její složení není podle politického klíče. Snažil jsem se oslovit takové osobnosti, aby účast ve sboru přijaly. Jsou tam lidi jednak renomovaní, vinaři z praxe, snažil jsem se oslovit i lidi bez bezprostřední provázanosti s okolím Valtic a Lednice. Sám se vpravdě těším na odbornou debatu s nimi. Věřím, že brzy společně zformulujeme jakýsi proﬁl Střední vinařské školy, aby se zvýšila její atraktivita. Také si přeji, aby absolventi i dalších oborů, které souvisejí s vinohradnictvím a vinařstvím, jež se zde vyučují, byli uplatnitelní na trhu práce. To je věc docela zásadní. V současné době lze vidět mnoho opravdu špičkových a tradičních viničních tratí, zejména v prudkých úbočích, jak zarůstají a zůstávají neobdělané. Existuje částečná podpora přesunu vinic z rovin do svahů ze strany Evropské unie, ta ale s největší pravděpodobností skončí v roce 2013. Ze zahraniční zkušenosti vím, že v takových obtížně obdělávatelných podmínkách poskytují regionální vlády pěstitelům různé druhy podpory. Příkladem budiž většina kantonů Švýcarska nebo např. Mosela či Rýn… Srovnám-li například podmínky švýcarské, když už jste je zmínil, s jižní Moravou, u nich bude ten problém asi o něco akutnější. Byl bych rád, aby tyto nápady nevznikaly od zeleného hejtmanského stolu – každý rok se mnohokrát na různých jednáních setkávám s představiteli vinařských sdružení, tak by nebylo od věci, aby byla předložena nějaká koncepce takové podpory, o níž bude možné dále jednat. Koneckonců jako jihomoravský hejtman jsem předsedou dozorčí rady Vinařského fondu, a tak mám tímto prostřednictvím možnost hovořit s množstvím vinařských kolegů. Uvítám každý podnět ze stavovských organizací ve smyslu lepšího využití veřejných peněz. Když přijdou vinaři a řeknou, že například částku vkládanou do Vinařského fondu bude lepší rozdělit třeba na poloviny a tu jednu využít na nějaké nové vypsané dotační tituly přímo, jistě bude dobré o tom vést debatu, principiálně se ničemu nebráním.

Vinařský obzor (4/2012)

Nakonec, jsou to peníze pro vinaře, které mají skončit u nich. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že systém veřejného rozpočtu není bezedný, a pokud má jisté problémy státní rozpočet, pocítí to i rozpočet krajský – jsou to vzájemně propojené nádoby. V době, kdy stát šetří, kde se dá, a snaží se hojit na regionech a obcích, je jistě každá podpora i ze strany kraje dobrá… Jistě, uvědomuji si to a jsem i nadále připraven hledat nové formy podpory – vy jste zmínil jednu z nich, ale bezesporu není jediná, forem podpory z krajského rozpočtu, které by našim vinohradníkům a vinařům pomohly, je jistě více. Zmínil jste Vinařský fond – jak vnímáte jeho činnost v posledních letech? Jako hejtman se automaticky stávám předsedou dozorčí rady Vinařského fondu, a tuto funkci tedy zastávám třetím rokem. Je třeba zdůraznit, že dozorčí rada neurčuje přímo směr a jeho fungování, její primární funkce je dohlížet na práci Rady Vinařského fondu a Fondu jako takového. Nemá přímé výkonné kompetence čili není tím orgánem, který by formuloval koncepce, posuzoval jednotlivé žádosti o podporu a podobně. Obrátím to spíše do roviny ﬁlozoﬁcké diskuze – Vinařský fond: ano, či ne? Co tedy s ním? Samozřejmě historicky nejdůležitější role Fondu byla před vstupem do Unie, kdy přispíval na výsadbu vinic. Po roce 2004 se začal přetvářet na marketingový fond, který by měl i do budoucna podpořit prodej domácího vína. Známe statistická data a víme, že prakticky celá domácí produkce se spotřebuje v tuzemsku, a dnes se již většina spotřeby stejně musí dovézt. Za ty roky má Fond za sebou spoustu dílčí práce, připomenu kampaně například na Svatomartinská vína – v tomto případě se za posledních několik let podařilo zcela zastínit kampaň našich francouzských kolegů z kraje Beaujolais, a ze Svatomartinského se tak postupně stal fenomén. Dnes už každý ví, že 11. listopadový den přichází otevírání prvních lahví mladých vín. Osobně se každoročně účastním těchto slavností na několika místech kraje a vidím ty tisíce lidí, kteří přicházejí, aby ochutnali to první z úrody daného ročníku. Jak z tohoto úhlu pohledu vidíte jiné kampaně podpory prodeje vín, například v řetězcích? Je třeba si přiznat, že v současnosti je klasický maloobchod, tak jak jsme jej znali z doby před 15–20 lety, značně potlačen. Lidé jsou již zvyklí jezdit ve velkém nakupovat do supermarketů. Není třeba je vyhánět z vinoték anebo je odrazovat od přímých nákupů u vinařů, každopádně je třeba říci, že řetězce mohou hrát docela negativní roli ve smyslu tlaku na spotřebitele, a to zejména na kvalitu, ale i cenu, a to také prostřednictvím vín, která přicházejí ze zahraničí. A zde nastupuje otázka, zda to, co se sem vozí, není dováženo za dumpingové ceny, jaká je kvalita nabídky, jak je prováděn marketing a kdo jej platí atd.

Rozhovor

Foto archiv autora

214

Michal Hašek při rozhovoru

Hodně se v poslední době mluví o Vinařském fondu i v souvislosti s některými událostmi na poli vinařských sdružení… Myslím si, že není doba na zatracování Vinařského fondu jako takového. Bavme se například o určité změně, například ve formě náplně činnosti, bavme se o tom, jak více zapojit zájmové organizace do procesu rozhodování o vynakládaných prostředcích, můžeme hovořit o změně klíče obsazování do jeho orgánů atd. – je to ostatně instituce pro vinaře. Změňme jeho image, aby nebudil dojem traﬁky politiků – a teď šiju i sám proti sobě – na druhou stranu je dobře, pokud je dozor nad jeho činností vykonáván volenými zástupci z řad politických stran. Z tohoto úhlu pohledu vnímám útoky na Fond trochu jako účelové, a to i proto, že letos mají být volby do jeho Rady. Nebavme se, zda Vinařský fond ano, či ne, ale jak změnit jeho fungování tak, aby co nejvíce vyhovovalo potřebám oboru. Ať je vyhodnocena efektivita působení Fondu na poli marketingu. Ať se posoudí, zda se něco pozitivně změnilo k lepšímu v segmentech v posledních letech ﬁnancovaných z prostředků Fondu – jestli ne, tak se ptejme, kde se stala chyba. Jestli odvedl špatnou práci Fond, anebo vybral na práci někoho, kdo ji nezvládl, a přitom dostal veřejné peníze. Zbavovat se ale Vinařského fondu, aniž je na stole nějaká jiná alternativa podpory vinařství z veřejných peněz, nepovažuji za moudré. Je slyšet kritika, to pomyslné A, ale B, kterým má debata pokračovat, už tak hlasitě slyšet není. Kdo se tedy bude věnovat těm činnostem, které Fond zajišťuje? Kdo bude poskytovat takovou výši prostředků, které sem z veřejných zdrojů jdou? Je to dvojsečné; ano, jsou zde různé skupiny i v rámci vi-

nařského oboru, které prosazují své zájmy, a to je legitimní, vlastně i to je byznys, je to pro ně zdroj příjmů. Uvědomme si ale, že jsme jedni z mála ve střední Evropě, kteří mají podobnou a fungující instituci, a nejeden náš soused nám ji závidí. Tam, kde Vinařský fond nemají, se domnívám, že mají vinaři situaci spíše složitější než jednodušší. Také nevím o tom, že by příspěvky do Fondu byly pro nějakého vinaře likvidační. V této souvislosti se ale neopomenu zeptat na váš názor na situaci, že by se povinné odvody do Vinařského fondu zkombinovaly například se spotřební daní, o níž uvažuje ministr ﬁnancí. Jistě je to faktor, který zintenzivnil debatu o Vinařském fondu… Domnívám se, že právě už systém odvodů do Fondu je jakýmsi mechanismem zdaňování vinařů, i když ty povinné odvody nejsou nazývány daní. Čili v tento moment je třeba vzkázat veřejnosti, že situace není taková, že by vinaři neplatili nic. Systém odvodů již funguje, a to od roku 2003, přičemž se platí jak za litr vína, tak i za plochu vinic. Řada lidí to neví, a pak se srovnává pivo s vínem, že je prý v nevýhodě. Abych to shrnul: Diskuzi o Vinařském fondu vítám, ale ne ve smyslu „být, či nebýt“ – rozhodně jej zachovejme a pojďme diskutovat o jeho podobě a práci, ale ne existenci. Pojďme si něco říct k dění okolo spotřební daně. Nemyslíte, že za těmito snahami (v době odevzdání tohoto vydání VO k tisku už byl na stole jak vládní návrh zavedení nenulové sazby SD na tichá vína, tak i petice proti tomuto kroku zřízená Svazem vinařů a Jihomoravským krajem – pozn. red.) stojí lobby výrobců piva a lihovin?

Rozhovor / Inzerce

Kdybych opravdu chtěl popíchnout ministra ﬁnancí, tak se teď na tomto místě vsadím se čtenáři Vinařského obzoru, zda tento nápad vznikl u skleničky slivovice či nějakého jiného destilátu. Je jisté, že výnos pro státní rozpočet by byl dost nízký, a lze říct, že celý projekt by se prostě nevyplatil. Ministr Kalousek uvádí příjem do státní kasy dvě miliardy korun, já to ovšem spolu s představiteli profesních organizací zpochybňuji. Ve skutečnosti by byl výnos mnohem menší, nehledě na zvýšenou administrativní zátěž pro vinaře. Další otázkou je, zda by částka zůstala na uvažovaných deseti korunách za litr, nebo byla vyšší. Stát by však podle mého názoru začal mít problémy s výběrem dalších daní souvisejících s prodejem vína – daň z přidané hodnoty, daň z příjmů apod.; vinařině by se papírově začalo věnovat množství příbuzných, část produkce by sklouzla do šedé i černé ekonomiky, a to doufám nikdo nechceme. Chceme se takto vrátit o 15–20 let zpět? Myslím, že ne. Musím v tento moment říct, že historie se do jisté míry opakuje. Prolistuji-li některá vydání Vinařského obzoru asi sto let zpět, jen se to v nich hemží informacemi z rakousko-uherského parlamentu o tom, jak tu a tam jsou nějaké snahy o zavádění jedněch anebo o rušení dru-

hých daní spojených s vínem a jeho výčepem. Věci se tehdy odehrávaly zejména ve Vídni, ale už v té době měli vinaři mezi poslanci své zástupce, kteří hájili jejich zájmy. A dokonce už tehdy byly pořádány podpisové petice za zrušení či nezavedení daní na víno… Čili nic nového pod sluncem. A děkuji za tip na historickou referenci, použiji to v dalších jednáních. Pro mě je důležité, že se Jihomoravský kraj naprosto jednoznačně ozval hned po vyhlášení Kalouskova záměru, a to bez čekání, na které straně bude většina, a prezentoval všechny negativní dopady, jež by zavedení spotřební daně mělo. Jsem rád, že během několika dní se k nám přidali všichni. Proběhla také tisková konference spolu se zástupci vinařů, kterou dokonce živě vysílala Česká televize. Je ovšem otázka, jak se celá věc bude odvíjet dále. V podstatě mechanismus přiznávání ke spotřební dani pro ty, kdo uvedli do oběhu více než dva tisíce litrů vína za rok, zde již funguje, pouze je sazba této daně nula korun. Jakým způsobem, jakým aktem by se z této nuly stala desetikoruna? Musí k tomu být hlasování Parlamentu nebo vyhláška vlády? Musí se k tomu změnit zákon, tedy případný vládní návrh musí projít Parlamen-

Vinařský obzor (4/2012) 215

tem. A já budu v blízké době mnohým připomínat jejich výroky z posledních týdnů. A pokud se přece jen objeví diskutovaný návrh ve zhmotněné podobě, okamžitě svolám v poledne, večer či ráno zástupce vinařů a půjdeme s tou peticí na světlo světa. Zabrousím ještě do jiného soudku. V rámci opozice jste stínovým ministrem zemědělství. V případě vládního angažmá byste tedy v rámci vinařství pracoval nejen pro jihomoravské vinaře, ale též pro vinaře v Čechách… V současné době jsem hejtmanem Jihomoravského kraje, takže dokud nenastanou nové skutečnosti, budu samozřejmě pracovat pro jihomoravské vinaře. Pokud by nastala situace, již jste zmínil, bude můj záběr jistě širší. Ale v obecné rovině: Stínovým ministrem zemědělství jsem od roku 2006 a musím říct, že za tu dobu jsem měl možnost zhlédnout již pět nebo šest ministrů zemědělství, v čemž tento resort dohání zdravotnictví, kde je průměrná délka pobytu ministra v resortu 1–1,5 roku, což je nešťastné. V oblasti vinařství jsou čísla jasná – 95 % vinic a vinařství se nachází na Moravě, takže i z případné ministerské pozice je určování práce pro obor jednoznačné. Pane hejtmane, děkuji za rozhovor. Otázky kladl Richard Stávek

216

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařské aktivity

Co nového ve Velkých Pavlovicích

Foto R. Stávek

Ještě v 19. století Velké Pavlovice zdaleka nebyly tak regionálně významné, jako jsou dnes, kdy svým vinařským významem směle konkurují odpradávna nejzásadnější vinařské obci v regionu – Hustopečím. Svůj podíl na tom mělo i založení Státní révové (a ovocné) školky na počátku 20. století, pozdější zřízení Šlechtitelské stanice vinařské a zejména vznik družstva Vinopa. Vysídlené Hustopeče ztrácely během času body, a po ustanovení prvního vinařského zákona v polovině 90. let dokonce ve prospěch Velkopavlovických přišly o to, že jejich jméno bylo označením pro vinařský region (rajon Hustopečsko-hodonínský etc.). Pojďme ale rovnou do Velkých Pavlovic současnosti. Je zřejmé, že město má našlápnuto stát se nejen střediskovou obcí (viz dnes již neexistující JZD Rovnost Velké Pavlovice, kde byly seskupeny i sousední obce Němčičky a Bořetice), ale místem přesahujícím význam středobodu mikroregionu. Požádali jsme proto velkopavlovického starostu Ing. Pavla Procházku, již značnou řádku let působícího v komunální politice, o zodpovězení některých dotazů a vysvětlení toho, co právě ve městě probíhá v rámci vinařských investic a jaké jsou plány do blízkého budoucna.

Základy sklepů pro vinařskou uličku Starohorka byly položeny (červenec 2011) – část viničních svahů musela ustoupit stavební činnosti.

Foto R. Stávek

Jedním z důležitých témat příspěvků ve Vinařském obzoru jsou bezesporu informace o dění ve vinařských obcích. Sešli jsme se proto se starostou města Velké Pavlovice, kde je v poslední době čilý ruch a o místním dění je hodně slyšet i v médiích.

Velkopavlovický starosta Ing. Pavel Procházka nad plány právě realizovaných akcí

Pane starosto, přes vaše město jezdím celkem pravidelně, vlastně je i na dohled jako na dlani z kopců nad mým bydlištěm, takže mnohé věci, které u vás probíhají, jsou alespoň z mého úhlu pohledu těžko přehlédnutelné. Jedna z posledních věcí, která proběhla i několikrát médii a je značně diskutována i odbornou veřejností, je nově budovaná vinařská ulička Starohorka. Jde o poměrně zásadní projekt, který realizuje soukromý investor výhradně za své peníze. Akce však nespadla jako blesk z čistého nebe, prvotní myšlenka musela být zjevně z Velkých Pavlovic. Jak to vlastně bylo od počátku? Ano, v současné době máme započato více rozsáhlých akcí. Jsem velmi rád, že se do Velkých Pavlovic podařilo sehnat soukromé investory, kteří chtějí investovat do vinařství. Vidím věc tak, že podobné investice podpoří i místní vinaře. A když se bude dařit vinařům, bude se následně dařit i pěstitelům, kteří budou své hrozny lépe prodávat. Místo, kde se nyní projekt Starohorky realizuje, bylo již dříve v územním plánu vyčleněno pro potřeby výstavby nové sklepní uličky. Myšlenka budování nových sklepů je tedy stará již několik desetiletí. Do nedávné doby si s tím však naši předchůdci nedokázali poradit. Tato lokalita nebyla zasíťova-

ná, pozemek byl poměrně malý, bylo nutno k němu přikoupit ještě další, sousední parcelu. Měli jsme rovněž obavy, aby v lokalitě nezačaly nekontrolovaně vyrůstat stavby odlišné jedna od druhé. Ostatně v regionu i dále je k vidění leccos. Například pohledem na Vrbici, zde má sklepní architektura jednotného ducha a je svým způsobem určitě okouzlující. Dříve bylo něco podobného k vidění i v bořetické Kraví Hoře. V současnosti je už tento obraz ovlivněn novými nadstavbami a penziony a své architektonické kouzlo trochu ztrácí. Dalo by se z toho, co říkáte, odvodit, že výstavba nové sklepní ulice bude probíhat jednotně. Kdo je vlastně v tomto případě stavebníkem, investorem? Když jsme přemýšleli, jak dát místu jednotný ráz, přišli jsme na myšlenku oslovení investora, který by se celé akce ujal a vše zrealizoval ve vlastní režii a hotové objekty předal do vlastnictví vlastním budoucím majitelům. Domnívám se, že nápad předat celý projekt k realizaci developerovi byl skutečně dobrý. Po několika složitých jednáních se objevila developerská a stavební ﬁrma Mons Antiquus, s. r. o., které jsme ve ﬁnále projekt svěřili. Neuvažovali jste o postupné realizaci sklepních objektů?

Foto R. Stávek

Sklepy jsou již vystavěny, kvelby pod zemí, vyrůstá zázemí budov prezentačních a obytných…

Rostoucí vinařská ulička, která je pojata v jednotné moderní architektuře, bude jistě oživením regionu i turistickým lákadlem. Umístění je velmi dobré, jde o jednu lokalitu, která je přehledná, dobře dostupná a dobře viditelná, zároveň z ní samé je pěkný výhled. Naproti je rozhledna Slunečná a areál Šlechtitelské stanice vinařské. Jak na tento investiční a nyní i stavební projekt reagovali dotčení sousedé? Nesetkali jste se s nějakými námitkami, připomínkami z jejich strany? Abych řekl pravdu, nesetkali jsme se s žádnými reakcemi ze strany sousedů. Jistě, vedou se nějaké řeči, počínaje tím, že tam starosta a někteří radní mají sklep… Neměl jsem na mysli tuto věc – spíše zda se někdo z obyvatel přilehlých domů nedotazoval na plánovaný následný stavební ruch a potažmo ruch vinařských aktivit po otevření uličky.

Čelní pohled na jednotlivé sklepní budovy; jejich součástí je též garáž

Nemyslíme si, že by v uličce a v jejím okolí byl významný ruch. Lokalita se nachází na úpatí cyklostezky, kde již skoro nikdo nebydlí, a vesměs sousedí se zahradami. Investor se též zavázal vybudovat nové oplocení a celé okolí uličky ozelenit, aby byla obytná zóna dostatečně oddělena. Centrum pořádání nejen vinařských slavností by tak mělo i nadále zůstat v prostoru areálu sokolovny a nově rekonstruovaného „Zámku“, kde do budoucna předpokládáme i otevření místní vinotéky a prezentačních prostor velkopavlovického vinařství. Kdy je předpoklad, že bude ulička Starohorka otevřena? Slavnostní otevření vinařské uličky je již naplánováno na 15. srpna 2012, což bude těsně před velkopavlovickými hody. Noví majitelé sklepů se svými rodinami a přáteli pak mohou zůstat a pobýt na našich tradičních hodovních slavnostech, které v podoFoto R. Stávek

Ne, nepovažoval to za dobrý nápad ani investor. I z dnešního pohledu vidím, že bylo dobrým nápadem začít stavět rovnou celou uličku. V současné době je 13 z 15 stavěných sklepů již prodaných. Kdo jsou budoucí majitelé sklepů? Developer oslovoval spíše movitější klienty a různé VIP osobnosti, které by měly potenciál investovat do lahví vína místních vinařů a sem do svých sklepů ve Starohorce jezdily za odpočinkem a relaxací. Je třeba říct, že mezi budoucími majiteli není nikdo z Velkých Pavlovic. Jsou různé řeči typu „Starosto, máš tam taky beztak sklep“, ale není tomu tak. Nebude se jednat o sklepy pro výrobu vína. Majitelé budou víno nakupovat od místních vinařů, dělat jim další propagaci a shánět nové investory. Domníváte se tedy, že vlastnictví nějaké vinařské nemovitosti ve Velkých Pavlovicích je pro tyto účely ideálním odrazovým můstkem? Ano, dalo by se to tak jistě říct. Budoucí majitelé pocházejí obecně spíše z Čech než z Moravy, zejména pak z Prahy. S několika z nich jsem se již osobně setkal. Obecně jde o seriózní lidi, kteří jižní Moravě fandí a chtějí se podílet na jejím rozvoji. Takže tyto sklepy či řekněme obydlí budou sloužit spíše ke skladování lahvových vín a k rekreaci… Každá z nemovitostí bude mít vedle malého sklípku i lisovnu, dva apartmány pro bydlení a vlastní garáž pro vozidlo. Není to tedy prostor na dlouhodobé bydlení, spíše na přespání a krátkodobou rekreaci. Všechny sklepní jednotky jsou rozvrženy obdobně. Nahoře za sklepy pak bude pěkná terasa – developer nakoupil ještě dva sousední pozemky, které budou k dispozici budoucím majitelům sklepů. Investor si veškeré zasíťování a technické doplňky realizoval a ﬁnancoval sám, takže pro nás, pro město, to byl ideální stav.

Foto R. Stávek

Vinařský obzor (4/2012) 217

Vinařské aktivity

Celková vizualizace projektu. Všechny barvy duhy.

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařské aktivity

Foto archiv Města Velké Pavlovice

218

Vizualizace projektu Ekocentra Trkmanka, které vyrůstá ze stávajícího Zámečku

například básničkou od Jana Skácela o jižní Moravě, zajímavostmi o meruňkách atd. Zaznamenal jsem, že u vás také probíhá tvorba nového územního plánu Velkých Pavlovic. Ano. V návaznosti na něj musím zmínit to, co souvisí s vinařskou uličkou Starohorka. Některé pozemky nad uličkou mají jednoho vlastníka. Zaznamenali jsme již požadavky na změnu těchto vinic a sadů na zastavitelné území. S tím nejspíše nebudeme souhlasit, protože lokalita Staré Hory je výjimečná a další zábor zemědělské půdy by místu příliš neprospěl. To neberu v potaz zájmy investorů ve vinařské uličce. Širším záborem zemědělského půdního fondu by krajinný ráz dostal další ránu, proto budeme prosazovat stop další zástavbě ve Starých Horách. Krajinný ráz viničních svahů je naší prioritou. V této souvislosti je pro nás Velkopavlovické „příkladem a varováním“ zásah do viniční krajiny projektem

Foto R. Stávek

bě lidových krojů, folklórních zvyků, písní a tanců mohou pro mnohé z nich být dosud nepoznaným a velkým zážitkem. Jaké další projekty týkající se vinařství jsou ve Velkých Pavlovicích otevřeny? Jeden přímo navazuje na vinařskou uličku Starohorku. Jde o cyklostezku, vedoucí kolem do viničních svahů Staré hory. Samotná stezka bude začínat u rybníka na okraji městečka a bude mít po trase celkem deset zajímavých turistických zastavení. Povede přes náměstí u radnice, uličkou Starohorka, k Bendovu kříži, dále až k obci Starovičky, zpět k trati Bedřišky, dolů kolem Jeleního vrchu, ke Šlechtitelské stanici vinařské, na rozhlednu. U každého vyhlídkového zastaveníčka by mělo být i architektonicky ztvárněné posezení. Informační tabule budou též pojaty nekonvenčně. Projíždějící turista se na chvíli zastaví, odpočine pohledem do kraje, něco nového se dozví... Informace na jednotlivých místech bychom chtěli ozvláštnit

Pohled od uličky Starohorka – vlevo uprostřed šlechtitelská stanice, uprostřed snímku vinařská ulička u železniční trati, vpravo nahoře další vinařský investiční projekt – nová výrobní hala Šlechtitelské stanice vinařské, s. r. o. Zcela na horizontu je rozhledna Slunečná.

satelitní zástavby v Němčičkách, v lokalitě Nové Hory, přímo naproti kapličky U Větřáku. Před více než dvaceti lety jsem měl v této oblasti na starosti vinice, mám k tomuto místu osobní vztah. Snad právě proto tak citlivě vnímám tento zásah do krajiny. Lokalitu vidíme velmi dobře z dálky, na horizontu i přímo od nás z Velkých Pavlovic. Nepěkně dopadly také svahy u Bzence – nedávno jsem jel kolem a nevěřil jsem vlastním očím, proč nechali bytovou výstavbu zajít tak daleko do viničních svahů. Vrátím se ještě k uličce Starohorka. Jaké jsou ohlasy ze strany odborné veřejnosti na její moderně pojatou architekturu? Samozřejmě se ozývají i takové ohlasy, že se k nám tato moderní architektura nehodí. Je si však třeba uvědomit, že u nás žádnou historii vinařských staveb nemáme, není nač navázat a stavět zde ve slohu např. unikátních sklepů na Vrbici není opodstatněné ani možné. Chtěli jsme něco zvláštního, moderního a provokujícího, co přitáhne investory a turisty. Bude to v krásné lokalitě s krásným výhledem, se zázemím pro návštěvníky. Již nyní uvažujeme o projektu další sklepní lokality, a to dole u železniční trati. Zde by již mohly stát sklepy, kde se bude víno i vyrábět. V nedávné době změnila majitele Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., jak vnímáte jejich plány? S novou výrobní halou začali poměrně velkoryse… Jsme velmi potěšeni z rozsahu jejich investic již realizovaných i nově plánovaných. S majiteli vycházíme velmi dobře a doufám, že podobně oboustranná dobrá spolupráce bude zachována i v budoucnu. Manželé Poliakovi mají velmi kladný vztah k jižní Moravě, k vinařství a své projekty chtějí realizovat na vysoké úrovni. Velké Pavlovice a celé vinařství potřebují právě takové lidi, kteří ve spolupráci s veřejnou správou mohou naší oblasti výrazně pomoct. Každý, kdo přijíždí do Velkých Pavlovic od Bořetic či Rakvic, jistě nepřehlédl stavební ruch kolem „Zámku“… Zde se realizuje náš další projekt „Ekocentrum Trkmanka“, který vyrůstá v historicky nejkrásnější budově ve městě a má číslo popisné 1. Jde o bývalé panské sídlo z období vlády císařovny Marie Terezie. K němu též patřil statkový dvůr a sýpka. Objekt se nám podařilo odkoupit asi před rokem a půl. Současný projekt počítá s vybudováním regionálního centra environmentálního vzdělávání. Budou se zde odehrávat různá školení a osvětové programy související se vztahem člověka ke krajině, přírodě, životu atd. Jedno patro objektu bude vyhrazeno k ubytování, bude zde možno pořádat školy v přírodě, výukové pobyty pro rodiny s dětmi, pro které budou určeny apartmány. Velké Pavlovice jsou obklopeny zemědělskou krajinou a působivou přírodou. Předpokládáme tedy i zájem o aktivity, které nabídneme a rozjedeme v nejbližších letech.

Foto R. Stávek

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (4/2012) 219

Opilé sklepy ve Velkých Pavlovicích z pohledu etnografa

Pár metrů od sklepů Starohorky je plot s pohledem do dvora rodinného bydlení. V době vinných veselic zde moc klidu asi nebude.

Uvažujeme též o zbudování malé farmičky, kde by byla chována pro potřeby výuky různá hospodářská zvířátka. Vždyť v dnešní době děti už téměř neví, jak vypadá živá slepice či králík. I u nás, ve Velkých Pavlovicích, je chov domácích zvířat již vzácným jevem. Výhledově zakoupíme ještě jeden sousedící objekt, kde by zase mohly být různé řemeslné dílničky, např. moštárna, sušárna ovoce, domácí pec a podobná zařízení. Najde v rámci projektu Ekocentra Trkmanka své místo i víno? Součástí rekonstrukce „Zámku“ je i rekonstrukce suterénních prostor. V projektu je dosud volná a nevyužitá větší část podkroví. Ve sklepech, které se nacházejí pod objektem, mohou být vinařské prezentační prostory, a že se nejedná o malé sklípky – jeden z nich má 12 × 6 metrů. Součástí areálu bude i naučná zahrada. Celý projekt by měl být dokončen ještě letos, poslední srpnový den by mělo proběhnout slavnostní otevření celého areálu. Vínu se chceme v areálu věnovat více, i nad rámec stávajícího projektu. Uvažovali jsme o nabídce místa pro vinařskou kancelář nebo zprostředkování služeb pro vinaře, taky o vinařské laboratoři. Vše bude záležet na poptávce a na dalších možnostech investic. Jak bude fungovat provoz ekocentra? Město zřídí samostatnou příspěvkovou organizaci, která bude zajišťovat celkový chod a realizaci všech aktivit. V rámci projektu máme vyčleněny prostředky i na dva roky práce lektorů. Před časem jsme též v našem časopise informovali o projektu rekonstrukce sýpky, ta je v jaké fázi? Na tento velkolepý projekt jsme žádali o dotace již třikrát. Jde o soukromý objekt patřící společnosti Moravská Agra, a. s. Pro dotační projekt jsme již měli s majitelem sepsanou smlouvu o budoucí kupní smlouvě

za celkem přijatelných podmínek, ale bohužel to nevyšlo. Součástí rekonstrukce, která si podle dosavadních propočtů vyžádá investice ve výši více než 90 milionů korun, měla být i restaurace a kongresové zázemí. Dnes se má situace tak, že majitel se nakonec rozhodl zrekonstruovat objekt sám svými prostředky. Nyní jedná s majiteli přilehlých parcel, které by měly být součástí budoucích investic. Podle našich informací zde vyrostou i ubytovací kapacity ve formě hotelu. V přízemí zase drobná, ukázková výroba vína. Náš záměr budoucího náměstí či centra města ve dvoře bývalého statku je stále aktuální. Jsme proto rádi, že majitel objekt po částech nerozprodal. Jde totiž o unikátní přestavbu rozsáhlého území. Při přípravě tohoto záměru proběhla urbanisticko-architektonická soutěž, které se zúčastnilo 21 architektonických studií. Naším přáním je vytvořit nové náměstí s duchem vinařského městečka. V loňském roce také probíhaly terénní úpravy za Velkými Pavlovicemi směrem na Němčičky… V těchto místech jsme na podzim loňského roku zahájili rozsáhlý projekt s názvem „Biocentrum Zahájka“. Jedná se o projekt, který má oživit naši přírodu, udržet vodu v krajině a vytvořit oázu zeleně pro život různých živočišných i rostlinných druhů. Součástí projektu je 3,5ha vodní plocha, louka i rozsáhlá výsadba zeleně. Přes cestu na druhou stranu bude pokračovat mokřad svou další, menší částí. Na nedalekém vrchu Išperk, který byl v minulosti zterasován, bychom chtěli zachovat jakési lokální biocentrum. Terasy o délce až osmi set metrů nelze reálně využívat k pěstování produkčních plodin. Mohly by však být vypásány dobytkem. Děkuji za vaše odpovědi. Otázky pokládal Richard Stávek

Lidové stavby se vždy vyznačovaly vazbou na určité prostředí, byly ovlivněny geograﬁckými a klimatickými podmínkami, stavebním materiálem dostupným v místě, používáním, opakováním a pozvolným obměňováním základních stavebních typů dle schopností a možností stavitelů a v souladu s kolektivně přijímanými hodnotami. Estetická půdobivost těchto staveb spočívala právě v jednoduchosti a čistotě tvarů a ve zřetelně čitelné funkci. A také v jejich citlivém zakomponování do přírodního prostředí a do krajiny. Slovy lucemburského teoretika architektury: „Typ charakterizuje organizovanou strukturu budovy, její typický půdorys i průřez. Typ se vyvíjí tak dlouho, až dosáhne své zásadní a logické formy. Stupeň složitosti tradičního typu odpovídá i stupni komplexnosti funkce. Typologická komplexnost není samoúčelnou náplní stavby, ale je vyjádřením jisté funkční hierarchie. Ať už je konečný výsledek jakkoli prostý nebo náročný, konﬁgurace vnějších objemů by měla být i logickým výrazem vnitřního uspořádání… Bez typologické preciznosti architektonická kompozice degeneruje, stane se jen bezúčelnou hrátkou a skončí ve světě přeludů.“1 S tradičními lisovnami z Velkých Pavlovic mají opilé sklepy společné pouze to, že jsou patrové. Tim veškerá podobnost končí. Opilé sklepy principy tradičního stavitelství popírají. Nebudou sloužit jako tradiční vinohradnické stavby ke zpracování hroznů a k výrobě vína, nýbrž jako zvláštní chaty či víkendová sídla pro lidi, kteří si snad teprve časem získají k lokalitě vztah. Proč se tedy tak brutálně musely zakousnout do malebné lokality Staré Hory a při dálkových pohledech vytvořit na jejím úpatí nepřátelsky trčící hradbu? Jakou funkci mají pokroucené asymetrické fasády, čemu mají sloužit jakési barokizující štíty prolomené volskými oky? Mají snad vzbudit dojem, že víno není ušlechtilý nápoj, nýbrž jen sprostý konzumní prostředek vedoucí k opilosti? Při pohledu na tvarově přebujelé fasády přicházejí na mysl slova Adolfa Loose, která vyřkl v roce 1898, jež však, jak vidět, nepozbyla svou platnost: „Čím nižší kultura, tím významněji vystupuje ornament.“2 Otakar Máčel, syn architekta stejného jména, který se věnoval dokumentaci a studiu lidového stavitelství, a sám architekt se zahraniční zkušeností, mi napsal: „Zastihla mě zpráva o záměru ulice ‚opilých sklepů‘ ve Velkých Pavlovicích. Je to velký kýč. Nic proti současné architektuře, pokud je dobrá, ale tohle je podnikatelský nesmysl.“ Proč považujeme opilé sklepy za kýč? Protože falešně, nepravdivě, podbízivě a sentimentálně předstírají, že jsou vinohradnickými stavbami, jichž jsou však jenom umělou náhražkou. Dobrá architektura musí být pravdivá, čitelná a v souladu s prostředím, v němž stojí, vždyť: „Ze stavby máme dobrý pocit pouze tehdy, je-li správně zakotvena do časové a kulturní kontinuity.“3 Opilé sklepy pokládám z hlediska architektonického za nešťastné potvrzení dekadence, projevující se na přelomech století. Nepochybně však bude zajímavé sledovat, zda a jak se splní předpoklady autorů i investora a jak se tato enkláva začlení do života obce. Jitka Matuszková, 3. 4. 2012 1 Léon Krier: Architektura – volba nebo osud. Praha, Academia 2001, s. 35. 2 LOOS, Adolf: Dámská modo, ty strašná kapitolo kulturních dějin. In: Řeči do prázdna. Praha 1929, s. 99. Výrok z roku 1898. 3 DAY, Charles: Duch a místo – uzdravování našeho prostředí, uzdravující prostředí. Brno, ERA 2004, s. 49. C

220

Vinařský obzor (4/2012)

Mikulov Gourmet Festival 2012 Na přelomu května a června se letos uskuteční další, již třetí ročník festivalu dobrého vína snoubícího se s výtečnou kuchyní. Akce s názvem „Mikulov Gourmet Festival 2012“, jejímž pořadatelem je občanské sdružení GOURMET FESTIVAL MIKULOV, podporují vinařské společnosti Víno Marcinčák a Vinařství Volařík a hotely Eliška, Marcinčák a Maroli a letos poprvé Restaurace Aquarium relax.

„Mikulov Gourmet Festival 2012 bude čtyřdenní oslavou regionální kuchyně při snoubení se skvělými moravskými víny ve vyhlášených restauracích magického vinařského města Mikulova. Vybraní mistři kuchaři, členové národního týmu Asociace kuchařů a cukrářů připraví pro návštěvníky pokrmy v moderním stylu v kombinaci vín z tradičních moravských odrůd. Se svými soutěžními menu přinesou skutečnou jižní Moravu, plnou slunce, dobrosrdečnosti a nezapomenutelných zážitků v jedinečné scenérii historického vinařského města Mikulova,“ prozrazuje k akci za organizační tým vinař Ing. Petr Marcinčák. V hotelu Eliška předvede své kreativní kuchařské umění Miroslav Husák a nabídne k vínům menu zaměřené na moravskou kuchyni. Jan Horký se zase předvede v hotelu Marcinčák, a to s kuchyní rakouskou. Šéfkuchař Martin Svatek bude zase tvořit v hotelu Maroli, a to podle receptů německé kuchyně. V Zámecké restauraci ochutnáte pokrmy židovské kuchyně v podání Jaroslava Kozdělky. A pro ty, kdo jsou zvědavi na kuchyní habánů, lze doporučit návštěvu restaurace Aquarium Relax, kde bude vařit Petr Vlásek. Ukázka menu moravské kuchyně Předkrm – vepřový bůček „Sous vide“ na čočkovém salátku, křenový prach Hlavní chod – pečený candát na chřestovém ragú, kroketa z mlíčí, uzený pohořelický kapr na jelítku s fenyklovou pěnou Dezert – jahodový knedlíček z tvarohového těsta, s griliášem a sirupem z oskeruší, ořechovo-čokoládový řez a jahodový sorbet Jednotlivá menu budou v ceně 950 Kč (vč. doprovodných vín) a bude možné si je objednat předem přes festivalový web. (vo)

Zprávy / Z redakční pošty

Z redakční pošty Body, nebo hektary? Tak tu máme zase Salon vín České republiky. Různých vinařských soutěží a výstav přibylo. Salon je ovšem akce mimořádná rozsahem i způsobem výběru vín. Vína hodnotí naši špičkoví degustátoři. Za neobyčejnou přednost Salonu považuji to, že celá akce neskončí několika články v tisku a brožurou s údaji o vítězných vínech. Případný zájemce může navštívit sídlo Salonu ve Valticích a za celkem přijatelnou cenu absolvovat některý z degustačních programů. Je to možnost ochutnat, popř. zakoupit vína, z nichž mnohá v obchodech běžně nenajdeme. Protože jsem chtěl vědět o Salonu něco víc, našel jsem si na internetu statut soutěže. I když jsem jenom laik, pochopil jsem snad všechno, co je tam psáno. Je mi jasné minimální množství vína v bodě 4. Jde o to, aby oceněného vína neměl vinař jen pár litrů. Nechápu jen jakási „směrná čísla“ v bodě 11. 11. Výběr, hodnocení, ocenění vín: Kritéria výběru vín z prvního kola Z prvního kola postupuje do druhého kola 200 vín podle těchto kritérií: 160 vín celkem z kategorie A a E s limitem 0–12 g/l zbytkového cukru, která budou vybrána podle plochy vinic v jednotlivých vinařských podoblastech (oblasti), a to: a. 6 nejlépe hodnocených vín z vinařské oblasti Čechy (správně ovšem má být z podoblastí Litoměřické a Mělnické) b. 28 nejlépe hodnocených vín z vinařské podoblasti Znojemské c. 42 nejlépe hodnocených vín z vinařské podoblasti Mikulovské d. 44 nejlépe hodnocených vín z vinařské podoblasti Velkopavlovické e. 40 nejlépe hodnocených vín z vinařské podoblasti Slovácké (Následují počty vín s vyšším obsahem zbytkového cukru atd.)

Více informací najdete na www.mgf2012.cz

Ve druhém kole bude vybráno 100 vín a následují opět „směrná čísla“ ve stejném pořadí

(tj. a. až e. atd.): 3 vína, 14, 21, 22, 20, opět s poznámkou podle plochy vinic v jednotlivých vinařských podoblastech. Tak nevím, hodnotí se vína podle počtů bodů, nebo podle plochy vinic? Miloslav Richter, Praha

ODPOVĚĎ Vážený pane Richtere, těší nás Váš zájem o Salon vín – národní soutěž vín ČR. Jak správně píšete, pravidla soutěže v ocenění vín jsou dána Statutem soutěže. Pravidla hodnocení vín jsou dána především článkem 8. – Hodnoticí systém a podmínky hodnocení. Vína jsou hodnocena stobodovým systémem podle standardu OIV a Mezinárodní unie enologů z roku 2009. Statut deﬁnuje také způsob výběru sta vín s titulem „Salon vín ČR 2012“. V „hlavní“ kategorii vín s obsahem cukru 0–12 g/l se vybere 80 nejlepších vín na podoblastním principu (tj. z jednotlivých vinařských podoblastí vinařské oblasti Morava a za vinařskou oblast Čechy jako celek dle poměru rozlohy vinic v jednotlivé podoblasti/ oblasti vůči celkové rozloze vinic v ČR). Tj. dle bodového hodnocení 3 nejlepší vína z vinařské oblasti Čechy, 14 nejlepších z vinařské podoblastí Znojemské atd. Zbylých 20 vín do celkové stovky se vybere z ostatních kategorií (polosladká, sladká atd.) opět v souladu se Statutem dle bodového hodnocení bez ohledu na oblast/podoblast. Tento princip posílení role původu vína (v rámci vinařské podoblasti, resp. oblasti) byl navržen a schválen předsednictvem Svazu vinařů a Správní radou Národního vinařského centra a koresponduje s celkovým systémem Národní soutěže vín (tj. nominačních soutěží v jednotlivých vinařských podoblastech Moravy a společné soutěže ve vinařské oblasti Čechy) a dále s ﬁnálovou dvoukolovou soutěží – Salonem vín – národní soutěží vín. S pozdravem Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra

Vinařské aktivity / Zprávy

ELWIS – elektronický registrační systém NVC

Reprezentační ples Zahradnické fakulty v Lednici při MU v Brně Dne 2. 3. 2012 se v kulturním domě ve Velkých Bílovicích konal tradiční ples Zahradnické fakulty. Na organizaci se podílely všechny obory studující Zahradnickou fakultu v Lednici. Konkrétně se jednalo o studenty bakalářských oborů třetích a čtvrtých ročníků. Téměř tisíc návštěvníků této akce odcházelo potěšeno, ba dokonce nadšeno. Nádherná výzdoba lemovala prostory kulturního domu, kam se člověk podíval. Mezi čestnými hosty nechyběl ani samotný rektor Mendelovy univerzity prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc., děkan Zahradnické fakulty doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D., a další význační hosté. Foto Z. Vymětalová

Vinaři nejen v ČR se již naučili registrovat svá vína do soutěží a prezentací vín přes webový registrační systém Národního vinařského centra na adrese www.vinarskecentrum.cz/registrace-vin. Tento registrační systém se nyní přesunul na samostatnou doménu www.elwis.cz.

Vinařský obzor (4/2012) 221

Registrační účty jednotlivých přihlašovatelů z webu www.vinarskecentrum.cz/registrace-vin byly zachovány i na nové doméně www.elwis. cz! Při přihlašování tedy použijte svoje stávající přihlašovací údaje, příp. si můžete vyžádat jejich zaslání na svůj e-mail.

Systém ELWIS (Electronic Wine System) sestává se ze dvou částí: 1. Online aplikace na doméně www.elwis. cz pro registraci vín do soutěží a prezentací. 2. Systém pro hodnocení vín, který navazuje na online registraci. Tento systém sestává z originálního softwaru, serveru, wi-fi sítě a 35 netbooků pro jednotlivé hodnotitele vína. Systém ELWIS používá stobodový systém Mezinárodní unie enologů dle rezoluce OIV (Mezinárodní organizace pro révu a víno) pro hodnocení vín z roku 2009. Systém umožňuje import vín a přihlašovatelů z online aplikace, seřazení vín k označení čísly vzorků, zařazení do komisí, vlastní hodnocení vín a následně přípravu tiskových výstupů. Volitelně lze také u jednotlivých vín použít funkci tvorby aromatického profilu vína a profilu mohutnosti a struktury vína. O tomto systému pro hodnocení vín jsme již ve VO informovali a dá se říct, že se stal nezbytnou součástí organizace prestižních soutěží vín v ČR. Obě části systému na sebe navazují, ale mohou fungovat také samostatně.

Ing. Pavel Krška, Národní vinařské centrum

Za organizační tým: Petr Mikulica, student vinohradnictví a vinařství Foto Z. Vymětalová

Systém registrace vín na webu NVC byl spuštěn v roce 2008. Přes počáteční nedůvěru některých vinařů k elektronické formě registrace vín do soutěží tato forma u vinařů i pořadatelů soutěží vín brzy „zdomácněla“ a od doby spuštění byla tímto systémem registrována vína do 52 soutěží a prezentací vín. Výhody této formy registrace oproti klasickým „papírovým“ přihláškám jsou zjevné – vinaři mají přehled aktuálních soutěží vín na jednom místě, registrace je rychlejší a do značné míry eliminuje možné chyby vinaře při zadávání vín do přihlášky. Zejména ale šetří velké množství času organizátorům soutěží a naprosto odpadají chyby při přepisu papírových přihlášek do počítače. Vzhledem k tomu, že počet registrovaných soutěží stále stoupá a také tento systém využívá i mnoho jiných organizátorů soutěží vín, než jen Národní vinařské centrum, rozhodli jsme se přemístit systém na samostatnou doménu www.elwis.cz. Touto změnou se dosáhlo lepší přehlednosti webu, byly vytvořeny dvě standardně oddělené jazykové mutace (čeština a angličtina) a také každá soutěž může využívat samostatnou URL adresu (např. www.elwis.cz/moje-soutez-2012).

Nedílnou součástí plesu je srovnávací degustace vín. Studenti oboru vinohradnictví a vinařství oslovili vinaře a vinařské podniky z České republiky i ze Slovenska. Celkově se podařilo shromáždit 387 vzorků. Ty byly následně seřazeny systematicky dle odrůd a přehledně zapsány do katalogu. Vína se tak stala nejen sponzorským darem, ale i důstojnou prezentací vinařských ﬁrem. Chtěli bychom poděkovat všem vinařským subjektům za poskytnuté vzorky vín a popřát hodně úspěchů v jejich práci!

222

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařství v zahraničí

Martin Křístek

Po stopách vinařů-polárníků: Zelená Hora a Dolní Slezsko

Foto P. Křístková

Réva vinná byla v okolí Zelené Hory (Zielona Góra, dříve Grünberg) vysazována již od 12. století. Severovýchodní výspa německého vinařství připadla po II. světové válce Polsku. Opuštěné vinice v řadě případů převzali vinohradníci vysídlení z východní části Polska anektované Sovětským svazem.

Měřentinské vinice nedaleko stejnojmenného jezera

zkrachovalo pro nezájem pacientů a dostupnost hroznů jen několik měsíců po sklizni. Koncem 19. století bylo v Zelené Hoře registrováno 36 vinařství a obchodů s vínem, dva podniky vyrábějící vína šumivá a 13 palíren vínovice. Plocha vinic dosahovaFoto P. Křístková

Foto P. Křístková

Dle německých kronikářů se první keře révy vinné nad Odrou objevily okolo roku 1150 zásluhou vlámských osadníků Slezska. Nebyli bohatí a jejich majetek se prý vešel na oslí hřbet. Nejstarší písemný doklad o existenci zelenohorských vinic pochází z roku 1314. Mapa z roku 1807 zobrazuje město ze všech stran obklopené vinohrady. Jejich rozloha tehdy činila 715 ha. Obyvatelé města měli mnohdy dvojí zdroj příjmu: Hlavním byla produkce sukna, vedlejším výroba vína. Místní lékař Ewald Wolff patřil k propagátorům ampeloterapie a roku 1852 vydal knihu popisující léčivé účinky konzumace hroznů mj. u srdečních chorob, vodnatelnosti, zácpy, hemeroidů, dalších nemocí zažívacího traktu a nervových onemocnění nejrůznějšího původu. Léčebná kúra trvala 3–6 týdnů dle stavu pacienta: „Na snídani houska a 0,5 až 1 kg hroznů. Poté procházka na svěžím povětří. Okolo 11. hodiny 1,5 až 2 kg hroznů a zpátky na procházku. Vegetariánský oběd a jako dezert 1 kg hroznů. Odpoledne 1,5 až 2 kg hroznů. K večeři další 1 kg hroznů.“ Doporučovány byly zejména hrozny těchto odrůd: „Gelbschonedel (Chasselas blanc), Schonedel (Chasselas rouge), Sylvaner (Mourguignon blanc), réva moravská (Morillon taconne aneb Meunier) a Traminer (Fromenteau grisrouge).“ Wolffovo sanatorium ale nakonec

Zámek Mehrenthin byl vystavěn v letech 1861–1863

Enolog Piotr Stopczynski studoval v Kalifornii (Davis)

la 1400–1500 ha. Malovinaři získali právo nabízet vína „pod víchou“, o čemž si jejich současní polští následovníci mohou nechat zdát. Věhlas některých vinařů překročil hranice regionu. Např. historicky prvního producenta sektů v Německu Augusta Gremplera a jeho zelenohorské „šampaňské“ znali po celé zemi. Málokdo ale věděl, že nejslavnější vinařství Zelené Hory sázelo zprvu na vína z jablek. S nápadem využít šumivá jablečná vína jako náhražku Champagne přišel obchodník z Jelení Hory Karl Samuel Häusler. V Zelené Hoře se jeho společníky stali majitel závodu na zpracování vlny Friedrich Gottlob Förster a vinohradník August Grempler. V roce 1826 vybudovali vinné sklepy. Poté, co šumivá jablečná vína na trhu neuspěla, povolali poradce z Francie. Na jejich radu nahradili jablka dovozovými francouzskými víny, která kupážovali se zralými a mladý-

Foto P. Křístková

Vinařství v zahraničí

Největší polský vinohrad (23 ha)

Foto P. Křístková

mi zelenohorskými víny v poměru 2:1:1. Výsledná cuvée nechávali zrát jeden měsíc ve fermentační hale a tři měsíce ve sklepě, přičemž lahve byly otáčeny dvakrát denně o ¾ obrátky. Odbytu pomáhaly francouzsky znějící značky Eperanay, Remis a Versenay. Na přání zákazníků byly vyráběny rovněž etikety s názvy hotelů či restaurací. August Grempler neměl půl století konkurenci. Teprve roku 1880 založil ﬁrmu na výrobu sektů Fritz Brieger a v roce 1899 vznikl malý, ale velmi úspěšný podnik na výrobu šumivých vín A. Krumnow & Co. August Grempler měl ve 20. letech 20. století 50 zaměstnanců a ročně uváděl na trh 250 tisíc lahví sektu. Koncem 30. let dosáhla produkce 800 tisíc lahví/rok. Po roce 1945 pokračovala výroba přibližně rok, než Lubušské vinařské závody (Lubuska Wytwórnia Win) vyčerpaly Gremplerovy zásoby surovin. Zelenohorské vinice odjakživa trápilo počasí (zimní i jarní mrazy, nízká suma aktivních teplot). Vína byla dle dobových pramenů „trpká a vhodná toliko ke zvěřině“. Žádný jiný region prý nebyl inspirací tolika písní, básní, povídek a vtipů. Zlé jazyky např. tvrdily: „V Grünbergu není třeba kata, stačí odsouzenci prolít hrdlem džbán vína.“ Přebytek hroznů koncem 19. století vedl k přeměně Zelené Hory v metropoli „koňaku“. Největší palírna patřila Albertu Buchholzovi, majiteli vinic v oblasti Cognac i Porýní. Produkovala

Lech Jaworek připravuje degustaci

Vinařství Jaworek na bývalém státním statku v Miekini

v přepočtu 30 tisíc litrů 100% alkoholu ročně. Zdejší „koňaky“ získaly medaile v Chicagu (1893), St. Louis (1894), Bordeaux (1896, 1902), Paříži (1902) a Benátkách (1904). Buchholz vlastnil rovněž palírny v Kremži, Mnichově a Bingenu (brandy Scharlachberg se dodnes dováží do Polska). Zlaté časy utnula porážka v I. světové válce, po níž Francouzi Němcům zakázali používat název Cognac. Úpadek vinohradnictví však nastal již ve chvíli, kdy se lidem více vyplatila práce v průmyslu nežli na vinici. Ke klučení vinic vedl také rozvoj města a nízká konkurenceschopnost místních vín. Jen málo vinohradů přestálo II. světovou válku. Výroba vína ustala. Zajímavým důkazem přirozené selekce jsou dnešní nálezy divoce rostoucích keřů odrůdy Tauberschwarz (syn. Karmazín). Jedná se o mrazuvzdorný raný kultivar z údolí Tauber (oblast Franken), dávající lehká červená vína. Za komunistické éry dávnou tradici připomínal jen městský vinohrad s domkem Augusta Gremplera z roku 1818 na Winnem Wzgórzu (dříve Ziegelberg), Muzeum Ziemi Lubuskiej s jedinou vinařskou expozicí v Polsku a motivy révy na starých domech. V 21. století se situace pomalu mění k lepšímu. Konkurenční výhodou zelenohorských vinařů je fakt, že slyší-li Polák o polském víně, vybaví si Zelenou Horu, nikoliv Podkarpatí, Dolní Slezsko či Malopolsko. Zásluhou Sdružení zelenohorských vinařů (Zielonogórskie Stowarzyszenie Winiarskie) a spolku Winnice Lubuskie byly obnoveny slavnosti vinobraní (Święto Winobrania) a mladého vína (Święto Młodego Wina Zielonogórskiego), dny otevřených sklepů (Weekend Otwartych Winnic) i Stezka vína a medu (Lubuski Szlak Wina i Miodu). V roce 2009 na IV. konventu polských vinařů byly k ochutnání zelenohorský Műller Thurgau, Pinot blanc, Zweigeltrebe i Alibernet, zatímco zbytku Polska vládly rezistentní hybridy. Kvalita byla ovšem i díky nepříznivému ročníku „tradiční“. O to více překvapila zdejší kolekce o rok později, kdy Łukasz Chrostowski (Winnica Dębogóra, Winnica Equus) nabídl nejlepší červená vína konventu. Vyrobená byla z odrůdy Rondo (favorit vinařů-polárníků), na jejímž šlechtění se podílel prof. Vilém Kraus. Vinařství Pałac Mierzęcin pod vedením enologa Piotra Stopczyńského (University of California, Davis) představilo premiérové polské Char-

Vinařský obzor (4/2012) 223

donnay. V loňském roce se v Zelené Hoře konal II. ročník Celopolské soutěže vín o Grand Prix Winobranie 2011. Pałac Mierzęcin byl dle mezinárodní jury pod vedením Zbigniewa Pakuły (Zielonogórskie Stowarzyszenie Winiarskie) nejúspěšnějším vinařstvím: Kernling 2010 se stal šampionem bílých vín, cuvée Noole 2010 třetím nejlépe hodnoceným bílým vínem a druhým nejlepším rosé byl Regent 2010, který před časem jen ¼ bodu dělilo od historicky první stříbrné medaile pro polské rosé na Vinoforum 2011. Region zielonogórski: Pałac Mierzęcin (53° s. š.) Zelenohorský region (západ Polska, Lubušské vojvodství) byl do roku 1945 součástí Braniborska a Slezska. Historické prameny uvádějí, že vinohradnictví se ve středověku šířilo od Zelené Hory severním směrem. Vysokou zeměpisnou šířku zde zmírňuje blízké Baltské moře (Štětín 120 km), nespočetná jezera (Lubuskie Mazury) a nízká nadmořská výška. Zimy nejsou tak mrazivé, léta jsou méně vlhká a více slunná. Vegetační období je téměř o měsíc delší než u Zelené Hory či na Dolním Slezsku. Vinařskými městy byly Gorzów Wielkopolski (Lansberg an der Warthe) a Strzelce Krajeńskie (Friedeberg). U Dobiegniewa (Woldenberg), nedaleko Měřentinského jezera (Jezioro Mierzęcińskie) experimentoval s révou vinnou v 19. století Friedrich von Sydow, jehož zemědělská usedlost proslula zejména sýry, vyváženými až do Berlína. Keře z doby před II. světovou válkou dodnes zdobí okolní zahrádky. Nad jezerem (60 m n. m.) u zámku Mierzęciń, který dal v anglickém neogotickém stylu v letech 1861–1863 vystavět Robert Friedrich von Waldow, byla v roce 2004 založena t. č. druhá největší (6,75 ha) registrovaná polská vinice. Na mírném svahu a přilehlé pláni chráněné lesem vysadil vinohradník-samouk Łukasz Chrostowski (absolvent krakovské Akademie tělesné výchovy) 1800 sazenic (2/3 modré odrůdy) z Německa, Francie i Maďarska. Celkem bylo ve třech termínech (podzim 2004 a 2005, jaro 2007) vysazeno 34 tisíc keřů 18 kultivarů: Regent, Rondo, Pinot noir, Pinot gris, Cabernet Dorsa, Tramín, Ryzlink rýnský, Kernling, Chardonnay, Dunkelfelder, Hibernal, Phoenix, dále Bianca, Sibera, Muškát oděský, Merzling, Biona (moldavské novošlechtění III 77–20 = SV 18.315 × Ryzlink rýnský) a Seyval blanc. Půda je písčitohlinitá (pH 7,2–7,4), orientace jižní až jihozápadní, spon 2,2 × 1 m. Problémem jsou pozdní jarní mrazy (např. 4. 5. 2011 –6° C, škoda blízká 100 %), plíseň šedá, jezevci a lidé. Osvědčilo se osm odrůd, především každoročně dozrávající Ryzlink rýnský, Rondo a Regent, dále Kernling, Pinot gris (podmínkou je 50% redukce sklizně, tj. 250 l/ha), Chardonnay, Tramín a Pinot noir. Loňskou krutou zimu přestál rovněž Cabernet Dorsa a Seyval blanc. V plánu je rozšíření vinohradu na 14 ha. Objem skliz-

224

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařství v zahraničí

ty základům degustace, snoubení vín a pokrmů, nabízí účast při sběru a zpracování hroznů. Uprostřed vinohradu vzniká replika lubušského vinařského domku, degustační místo s výhledem na vinici, jezero a okolní lesy. Region dolnośląski: Winnice Jaworek (51° s. š.) Dolní Slezsko (jihozápad Polska, Dolnoslezské vojvodství) nabízí révě vinné nejlepší klimatické podmínky v Polsku. Středověký rozvoj vinohradnictví v údolí Odry ukončila třicetiletá válka a tzv. malá doba ledová. Menší výsadby (Traminer, Pinot noir, Silvaner, Ruländer, Riesling) existovaly ještě před rokem 1945, kdy bylo víno typickým místním produktem. Tento potenciál dnes využívá jen hrstka nadšenců. Např. na V. konventu polských vinařů způsobilo rozruch cuvée Cabernet Sauvignon – Cabernet Cortis z Winnicy Poraj–Paczków. Nedosáhlo však kvalit prvního komerčního polského vinařství, které udrželo vysoce nastavenou laťku z předešlého konventu: Winnice Jaworek představilo Ryzlink rýnský, premiérový polský Tramín a Pinot gris ročníku 2009, nejlepší bílé víno konventu. Winnice Jaworek (109 m n. m., mírný západní svah, jílovitá půda, pH 5,5) založili v obci Miękinia (20 km od Vratislavi) manželé Ewa a Lech Jaworekovi. Dnes největší polská vinice (22,85 ha) navázala po 500 letech na klášterní vinohrad cisterciáků, který od 12. do 15. století stával u nedaleké Środy Śląnskiej. Lech Jaworek, majitel ﬁrmy produkující požární čerpadla a důlní zařízení, potřeboval rozšířit výrobu a vhodné prostory nalezl v bývalém státním statku v Miękini. Prodej budov byl vázán na 120 ha pastvin. Vedle chovu koní se zrodil nápad založit vinici. Na radu Władysława Deptuły, pionýra polského vinařství v Dolním Slezsku, zakoupil v Bernkastelu sazenice a v letech 2001–2002 vysadil vinici (jednoramenný Guyot, spon 2,2 × 1 m, každé druhé meziřadí zatravněno). Již tehdy se jednalo o největší polský vinohrad (8 ha). Panenská sklizeň po netypicky horkém létě a dlouhém podzimu roku 2003 dopadla nad očekávání. V rekonstruovaných stájích bylo vyrobeno několik set litrů Ryzlinku rýnského, Elblingu, Pinotu noir a Pinotu gris. O rok později dozrál Cabernet Sauvignon (pravděpodobně Foto P. Křístková

Foto P. Křístková

ně zatím nepřesahuje 20 t hroznů, tzn. 15 tisíc lahví. Panenskou sklizeň (2006), ročníky 2007 a 2008 zpracoval Łukasz Chrostowski. Poté, co v sousedství založil vinařství Winnica Equus, stal se jeho nástupcem Piotr Stopczynski, který od roku 2002 sbíral zkušenosti v údolí Napa (Charles Krug, Waterstone Winery aj.) i v Dolním Slezsku (Winnice Jaworek). Sklepní hospodářství zahrnuje mj. mlýnkoodzrňovač, pneumatický lis Scharfenberger a nerezové tanky s řízením teploty (kapacita 25 tisíc l). Při výrobě bílých vín ponechávají mošt při 5–6 °C až 66 dnů (tzv. studené sur-lie). Při výrobě vín červených trvá macerace rmutu 8–10 dnů při 25– 26 °C a malolaktická fermentace inokulací mléčných bakterií je pravidlem. Barikové sudy používají pouze 1×, poté je odprodávají do Německa. Mikrooxidaci v nerezu nezkoušeli, dubové chipsy jen zpočátku. Vína jsou t. č. rezervována pro hosty zámecké restaurace a hotelu (po jarních mrazech činil objem sklizně 2 t). Ceny začínají na 75 PLN (450 Kč). Např. cuvée Noole 2010 je výsledkem společného sběru 9 odrůd (20% Kernling, 20% Seyval blanc, dále Merzling, Biona, Bianca, Sibera, Tramín, Hibernal, Muškát oděský), vyrobeno bylo bez chaptalizace a malolaktické fermentace metodou „studené sur-lie“ (36 g/l zb. cukru, 11,5 g/l kys., 10,5 obj. % alk.), vyznačuje se lehkostí, svěžestí, vůní tropického ovoce a ideální je dobře vychlazené (***). Regent 2009 (25% francouzské barriques) je vínem granátové barvy s vůní třešní, střední plností a čokoládovou dochutí (***½). Rondo 2009 (25% francouzské a americké barriques) doprovází aroma švestek a višní, plnější tělo a perzistentní kávové tóny (***½). Zámek Mehrenthin patřil do II. světové války šlechtickému rodu von Waldow. Byl sídlem německé a později ruské vojenské posádky, dětského domova (1945–1959) a státního statku (1959–1992). V roce 1998 jej koupila polská ﬁrma NOVOL a ve spolupráci s potomky původních majitelů ho přestavěla na luxusní hotelový komplex, nabízející mj. vinné lázně, jízdárnu, ﬁnskou saunu, římské lázně, bowling, tenisové kurty, možnosti cykloturistiky, rybaření, vodáctví, návštěvu blízkého Národního parku (Drawieński Park Narodowy) a největší evropské rezervace netopýrů. Zámecká Vinařská akademie (Akademia Wina) učí hos-

nejsevernější výsadba), a pro případ, že by se vydařil Syrah, vyrobili v Miękinii malý sud z polského dubu. Padlo rozhodnutí vinici rozšířit (systém Lyra, spon 3 × 0,8 m). Sazenice bezmála 40 odrůd byly dovezeny opět z Německa, ale i z Rakouska a Francie. Osvědčily se Ryzlink rýnský (jeden řádek nechávají na ledové víno), Pinot noir, Pinot gris, Auxerrois, Chardonnay (předurčen pro francouzský barrique), Regent a Tramín. Neuspěl např. Müller Thurgau, Pinot blanc, Dunkelfelder a Svatovavřinecké. Vedlejším zdrojem příjmů je prodej sazenic z vlastní révové školky. Problémem jsou jarní mrazy, peronospora, oidium a špačci. Na zimu mezi řádky rozestýlají slámu. Ve fázi příprav je pokus o reprodukci dolnoslezských klonů Tramínu (historicky zde nejrozšířenější odrůda) ze starých keřů z dob před II. světovou válkou. V roce 2008 se enologem vinařství, jehož zařízení pochází z Německa i České republiky, stal Piotr Stopczynski. Od téhož ročníku jsou místní vína oﬁciálně dostupná ve vinotékách a restauracích (10 tisíc lahví z 15 t sklizně). Pinot gris, cuvée Feniks a rosé Pinot noir 2008 získaly bronzové medaile Vinoforum 2009 v Trenčíně. Ministerstvo zemědělství zařadilo Wino Śląskie na Seznam tradičních produktů (Lista Produktów Tradycyjnych). Např. Riesling 2010 (MLF, 10,5 obj. % alk., 3905 lahví, 49 PLN) je minerálním vínem s vůní broskve a zeleného jablka, pikantní kyselinkou, štíhlým tělem a limetkově-grepovou dochutí (***½). Pro srovnání Pałac Mierzęcin Riesling 2010 (9,5 obj. % alk.) nabízí více meruňkovosti, zbytkového cukru, plnosti i líbivosti (****). Regent 2009 (10,5 obj. % alk., 2066 lahví, 48 PLN), který viniﬁkoval Piotr Stopczynski a školila jeho žákyně Sabina Połońska, se prezentuje purpurovou barvou, smetanově-malinovou vůní, kulatostí a výrazně vanilkovou dochutí (***). Polské víno snad ani nepřipomínají Pinot noir 2009 (francouzské barriques, 13,5 obj. % alk., 69 PLN) s temně cihlovou barvou, třešňovou vůní s mandlovými tóny, harmonickou chutí a perzistentním kokosovým závěrem (****) nebo Prestige Pinot noir 2009 (americké barriques, 544 lahví, 14 obj. % alk.) rubínové barvy s výraznými taniny, tóny kávy a doutnajícího dřeva (***½). Doplňkem sortimentu je medovina, zrající v dubových soudcích. Cihlové budovy z 18. a 19. století poskytují zázemí pro enoturistiku a návštěvníkům je kromě exkurze do vinařství a degustace vín k dispozici restaurace, konferenční sál, penzion a jízdárna.

Literatura

Městský vinohrad na Winnem Wzgórzu

Slavnosti vinobraní v Zelené Hoře

Literatura: Wawro, E., Winnice w Polsce (2011); Czyżniewski, T., Zielona Góra przełomu wieków XIX/XX (2010); www.vinisfera.pl, www.winologia. pl, www.palacmierzecin.pl, www.jaworek.pl

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Výroční jednatelská zpráva o spolkové činnosti Zemského vinařského spolku pro Markrabství moravské za rok 1911.

Výbor věnoval mnoho pozornosti a úvah spolkovému časopisu »Vinařský obzor«, dále vydaným brožurám v založené »Knihovně V. O.« (vydána 3 čísla), letákům (Oidium, Peronospora), hlavně snažil se uskutečniti některé požadavky z pracovního programu, jmenovitě ony, jež zdůrazněny byly v resoluci, přijaté na valné výroční schůzi v Podivíně 19. března 1911. … Jiný požadavek, totiž zřízení zemské jednoroční vinařsko-hospodářské školy v Kloboucích u Brna, se opět letos neuskutečnil, ač zájemcové na této škole na Kloboucku všemožně hleděli podmínky založení připraviti. Podaná resoluce stran žádostí o nezúročitelné půjčky na zakládání vinic má ten výsledek, že zemský výbor moravský uvažoval o těchto půjčkách a že připravuje návrh na podporu zakládání vinic ve vhodnější formě; návrh sice není ještě veřejně znám, ale tolik se může sděliti, že odpadne při vyšetřování žádosti dobrozdání a vyšetřování četnictva. Podána též resoluce dle návrhu městské rady v Bzenci proti zamýšlené změně jediné české roln.-vinařské školy ve Bzenci. Změna tato se nestala. … Ze schůzí konal spolek zdařilou výroční valnou schůzi v Podivíně 19. března 1911, o níž podrobná zpráva uveřejněna jest v čís. 4. »V. O.« 1911. Na této schůzi přednášel p. c. k. vin. komisař K. Votruba »O stavu vinic 1910 a pokyny v ošetřování pro rok 1911«. Dále pořádáno bylo 6 schůzí (Bořetice, Újezd, Lanžhot, Němčičky – přednášel jednatel, Lanštorf – p. okr. zahradník Jos. Matoušek z Podivína, Borkovany – p. Jos. Ondra z Klobouk). K úplnému obrazu vinařských schůzí ku vzdělání českého vinařstva dodáváme, že c. k. vinařský komisariát v Hodoníně pořádal samostatně v r. 1911 14 kursů vinařských a 10 vinař. přednášek, dále ředitelství rol.-vinař. školy v Bzenci hospodářsko-vinařský kurs, dále svaz hostin. společenstev pořádal sklepnický kurs v Bzenci, pak p. odb. učitel vinařství B. Rosina z Bzence vykonal více přednášek na schůzích a kursích a konečně p. c. k. sklepní inspektor J. M. Čapka z Brna

přednášel o sklepním vinařství na schůzích hostinských. Tedy dosti měli příležitost vinaři a případně hostinští k poučení se ve vinaření viničním a sklepním. Stěžejním bodem spolkové činnosti bylo všem vydávání spolkového listu »Vinařského obzoru«, jenž v r. 1911 vycházel v V. ročníku za redakce a administrace jednatelovy. Tu musil spolek vyvinouti pronikavou činnost, aby nejen udržel časopis na výši doby, ale také na zdravém finančním podkladě, by se spolek zbytečně nezatížil finančně. Obě stránky byly výborem bedlivě sledovány, a tak stojí dnes list na pevném podkladě. Spolek používá ze státní a zemské dotace pro vinařství na Moravě podpory pro časopis 600 K, jež umožňuje do jisté míry klidné a rozvážné vydávání listu. V letošním roce pokračuje »V. O.« v roč. VI., jest hojně čten, výsledky jeho působení ve vinohradnictví a sklepnictví jsou skromně řečeno uspokojivé. Vyskytly se četné návrhy z kruhů čtenářstva, by byl vydáván častěji v roce (na př. půlměsíční), k tomu kroku však se nebylo lze odhodlati pro četné věcné a peněžní překážky. Kolem »V. O.« soustředil se jistý kruh vinařských spisovatelů a dopisovatelů, čímž po stránce obsahové jest zabezpečen i do budoucna. Že vydávání spolkového listu jest spolku umožněno, jest třeba dík vzdáti slav. zemskému výboru moravskému, dále slav. vinařskému spolku pro Království české, jenž »V. O.« prohlásil za svůj orgán spolkový, dále i jiným spolkům, ctěnému členstvu a odběratelům (ovšem pokud platí), ctěným pánům spisovatelům a dopisovatelům, inserujícím firmám atd. Spolek přistoupil v r. též ku vydávání brožur, v nichž pozornost věnována určitým otázkám. Brožury ty vycházejí v pořadí sbírky Knihovna »Vin. o.«. Jako číslo 1. byla vydána brožura »O révokazu, hubení škůdců a nezúročitelných půjčkách«, sestavená pp. K. Votrubou, Prok. Sejákem a jednatelem. Brožura tato velmi rozšířila se mezi vinaře. Spolek obdržel na uhrazení nákladu 300 K podpory od c. k. ministerstva orby a zem. výboru. Čís. 2. jest brožura »Úryvek z dějin vinné révy v Království českém«, od pana řed. K. Fořta z Mělníka. Jako 3. číslo vydána jest velmi potřeb-

Vinařský obzor (4/2012) 225

Historické události a osobnosti ve vinařství – dubnová výročí Dubnové číslo Vinařského obzoru bylo věnováno štěpování a školkování révy na více stránkách od Karla Votruby, vinařského komisaře v Hodoníně. Návod byl vydán též jako brožura. 1912, Vinařský obzor, roč. 6, č. 4–5, str. 56–72 V dubnovém čísle jsou uvedeni odborní poradci v jednotlivých vinařských obcích. Občané obce se na ně mohou obrátit o jakoukoliv odbornou poradu. 1922, Vinařský obzor, roč. 16, č. 6, str. 67 V roce 1962 oslaví Zemědělská škola, obor vinohradnicko-pěstitelský, ve Valticích 90 let od založení. Ředitelství žádá všechny absolventy z let 1923 až 1939 o sdělení adres. Oslava se uskuteční 19.–20. května 1962 ve škole. Současně bude sjezd absolventů, odborný seminář a výstava vín. 1962, Vinařství, roč. 55, č. 4, str. 64 a č. 5, str. 78 Ústřední vinařská komise ČSOZS se sešla v Bratislavě pod vedením předsedy Josefa Pelce 3. dubna 1962, kde zhodnotila dosavadní činnost a projednala především odborné vzdělávání vinařů svazu. 1962, Vinařství, roč. 55, č. 6, str. 96 Ve Velkých Pavlovicích u příležitosti 70. výročí zahájení činnosti tehdejší Státní a zemské révové školky v selekci a štěpování révy, dále 35. výročí založení Moravských vinařských závodů bude uspořádána jubilejní oblastní výstava vín dne 29. dubna až 1. května. 1972, Vinohrad, roč. 10 (75), č. 4, str. 89 Oldřich Čermák se dožil dne 18. dubna 1982 50 let. Narodil se ve vinařské rodině v Němčičkách. Po studiích nastoupil na státní statek v Čejkovicích, kde zastával funkci sklepmistra, kterou vzorně zastává dodnes. Dále je činný v Mysliveckém sdružení a Kultuře Slovácka v Čejkovicích. 1982, Vinohrad, roč. 20 (75), č. 4, str. 94

Podle uvedených pramenů sestavil Ing. Drahomír Míša

ná brožura »Návod ku šlechtění (štěpování) americké révy cestou stratiﬁkační ve sklenících«, sepsaný p. K. Votrubou, c. k. vin. komisařem v Hodoníně. Knížku tuto potřebovali jsme jako soli, četné poptávky po poučení o štěpování donutily spolek ku vydání této brožury. Jest sice nákladná, ale blahovůlí sl. zemského výboru moravského bude nám umožněno náklad hraditi. Knížka vyšla v dubnu t. r. Alois V. Horňanský, jednatel Zdroj: Vinařský obzor č. 4–5, r. 1912, str. 73–75

226

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařská historie

První společný sklep vína českých hostinských

Situace v 19. století Po dlouhých letech úbytku vinic a celkové krize vinařství v Čechách přichází ve druhé polovině 19. století období zvané někdy renesance českého vinařství. Jsou zakládány nové vinice, vinaři získávají další informace o pěstování révy vinné i o výrobě vína, vznikají vinařské školy a spolky. Důkazem stoupající kvality jsou i úspěchy českých vín na mezinárodních výstavách (Maribor 1876, Vídeň 1879, Praha 1883, Bolzano 1886, Vídeň 1890, Praha 1891, Londýn 1893 aj.) Přes nesporné úspěchy získávala česká vína důvěru konzumentů jen zvolna. Pohostinství i obchody nabízely značné množství dovezených vín. Vinaři si konečně začali uvědomovat, že je třeba pro zvýšení prodeje vína něco udělat. Časopis Český vinař, který vydával Vinařský spolek okolí Mělníka – VSOM (později Vinařský spolek Království českého), přináší ukázky z diskuze na valné hromadě VSOM r. 1884. Předseda spolku Josef Šimáček mj. řekl: „Pro vína uherská, francouzská, rýnská, řecká zařizují se společné sklady doma a v cizině, by obecenstvu vína dotyčná snadno přístupna byla. U nás dosud neučiněn společně žádný pokus, zejména ne v cizině, a my k tomu hledíme lhostejně, když v hlavním městě Království českého sklady řeckých a španělských vín povstávají a vzkvétají. /…/ Dovoluji si činiti návrh, aby zvolen byl komitét z producentů, který by se radil o cestách, jimiž by se českému vínu doma a v cizině větší zjednal odbyt.“ Ke slovům předsedy Šimáčka se přidal pražský hoteliér a zakladatel vinice v Loděnici Antonín Cífka: „Mnoho pravdy obsaženo ve slovech pana Šimáčka. /…/ Mimo to má vliv na neúspěch domácího produktu zpanštělost nynější generace. Ti malí páni chtějí se dělat velkými, ale aby to nestálo mnoho. Proto pijí laciné bordó. Neptají se arciť mnoho, co to za výrobek, jejž pijí, a pijí přece většinou padělané víno. Domácí víno, zdravé a daleko lepší, jest jim sprosté.“ Zařiďme tržiště na česká a slovanská vína! Takovým zvoláním začíná článek Jana Vorlíčka v časopise Hostimil č. 20 r. 1887. Podle

Foto archiv autora

Při studiu materiálu o historii vinice na Kněží hoře v Loděnici (viz Vinařský obzor 11/2011) jsem nacházel zprávy o vzniku a činnosti firmy s dlouhým názvem – První společný sklep vína českých hostinských v Praze. (V pramenech se v názvu objevuje slovo sklep nebo sklad. V článku používám první variantu.) Protože informace o prodeji vína na přelomu 19. a 20. století nejsou běžně dostupné, předkládám tyto výpisky. Nepodávám komplexní zprávu, spíše upozorňuji na různé zajímavosti. tohoto návrhu by měl být v Praze zřízen česko-moravský ústřední vzorný vinný sklep. Podrobnější údaje nejsou uvedeny. O zřízení společného sklepa se jednalo také na poradě Obchodní a živnostenské komory v Praze 19. 12. 1887. Jako vhodné místo byl navrhován Nosticův palác Na Příkopech nebo Lobkovicův v Hybernské ulici. Byli vyzváni zájemci, kteří by chtěli převzít správu ústředních sklepů. V následujících letech nebyly zprávy o společném vinném sklepě nalezeny. Až v roce 1895 při zakončení Národopisné výstavy byl zvolen „zařizující výbor“. Ustavující valná hromada „Prvního společného sklepa vína českých hostinských“ se konala 21. 11. 1895 v pražském Konviktu. Spolek měl 43 členů, ředitelem byl zvolen Jan Vorlíček. V červnu 1896 se oznamuje na stránkách Hostimilu, že První společný sklep hodlá víno také vystavovat. Nakupují se i vína starších ročníků (cca 1875–1893). Na Královských Vinohradech na rohu ulice Mánesovy a Pštrosky (dnes ulice Anny Letenské) byly zřízeny tranzitní sklepy. Ve stejném roce byla otevřena firemní vinárna U Pramene (v Mánesově ulici č. 917). Jejími nájemci byli Jan a Anna Vorlíčkovi. Podle inzerátů a článků pokračoval úspěšný rozvoj firmy. Rozšíření sortimentu V roce 1899 měla firma 35 zaměstnanců. Sklep zaujímal plochu pod pěti domy a měl objem 5 000 m3. Bylo tu uloženo asi 6 000 hl vína. Vedle českých a moravských i vína rakouská, uherská, z Bosny a Hercegoviny, dalmatská, španělská, portugalská, francouzská, rýnská a sekty. Na skladě bylo i jedno moravské víno přes 80 let staré. Firma zakoupila viniční hospodářství Klamovka v Mělníku. Za roky 1897 a 1898 byla vyplacena dividenda 7 %. V roce 1900 byla otevřena v ulici Na Poříčí č. 6 (naproti jezdeckým kasárnám) vinárna, kterou provozoval Jan Bartoň. Na 6. řádné valné hromadě, která se konala 26. 3. 1902, bylo konstatováno, že vzdor hospodářské krizi měla firma větší odbyt než v předchozím roce. Na valné hromadě

30. 3. 1905 byl do správního výboru zvolen Jindřich Cífka, syn hoteliéra Antonína Cífky, zakladatele vinice v Loděnici. Jindřich Cífka vystudoval nižší reálku a šest let pracoval v hotelech v Drážďanech, Berlíně, Mnichově, Paříži a Londýně. Pak absolvoval jednoroční vinařskou školu v Klosterneuburgu. Byl uznávaným odborníkem, a tak byl v roce 1907 opět zvolen do správního výboru. O rok později, kdy byla u nás špatná úroda, byl společně s pány Zelenkou a Zavřelem vyslán do Dalmácie za účelem nákupu vína.

Foto archiv autora Foto archiv autora

Závěr Další osudy „ﬁrmy s dlouhým názvem“ bychom mohli sledovat v materiálech z doby po 2. světové válce. Vinné sklepy v Praze na Vinohradech, ve Vysočanech a Nuslích byly začleněny do národního podniku České vinařské závody. Provoz ve sklepech na Vinohradech pokračoval ještě v 60. letech. Podle etiket z roku 1964 se tu lahvovala mj. naše i zahraniční vína (viz etikety Rioja, Rheinhessen). Dnešní stav pražských vinic, vinných sklepů a velkoobchodů je ovšem zcela jiný a mohl by se stát námětem pro samostatný článek.

Foto archiv autora

Miloslav Richter, Praha Foto archiv autora

ním. Musíme však vzít v úvahu, že nabídka našich i zahraničních vín byla velmi pestrá. Tak např. podíváme-li se do Chytilova adresáře hl. m. Prahy z roku 1924, najdeme celou řadu velkoobchodů vínem. Jen v rubrice „Víno – obchod a velkoobchod“ je 99 adres: Beránek a Frankenbusch, Emil Dynybyl, Mezinárodní akciová společnost pro obchod vínem, Nákupní a prodejní společnost vinařů česko-moravsko-slovenských, Rudolf Schneider, Spojené vinné závody, Společnost pro obchod vínem a likéry, Sudík a Bedřich, Šulc víno Praha, Bratři Tauberové, Tesařík a Pavela, Jos. Oppelta synovec, The Continental Bodega a množství jugoslávských ﬁrem – Brača Didolič, Roko Bradanovič, M. Dragičevič, P. Količ, Radislav Petrič atd. Foto archiv autora

Foto archiv autora

Další rozvoj firmy Na Jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory v Praze roku 1908 získal První společný sklep zlatou medaili za víno z mělnické Klamovky. V témže roce se firma stala ze společnosti s ručením omezeným závodem akciovým se 76 zaměstnanci. V lednu 1909 se konala prohlídka sklepů, které se zúčastnilo 30 novinářů. Díky tomu se dozvídáme, jaký byl tehdejší stav firmy. Sklepy zabíraly celý blok pod šesti vinohradskými činžáky. Hlavní sklep byl osm metrů vysoký a 85 metrů dlouhý. Byl vybaven sudy na 10 až 80 hl vína. K vybavení patřil i stroj na mytí lahví s elektrickým pohonem a lahvovací stroj s kapacitou 1200 až 1600 litrů denně. Na skladě bylo průměrně 12 tisíc hl vína. V roce 1913 uveřejnil časopis Hostimil podrobnou zprávu o valné hromadě. Kromě domácích vinařů se víno nakupovalo v Uhrách, Istrii a Dalmácii. Firma měla 543 akcionářů a 86 zaměstnanců „úředních i dělných“. Paradoxní, avšak možná pro nás příznačná, je následující statistika: Pražské společenstvo hostinských mělo asi 2 000 členů. Z nich 858 odebíralo víno od Prvního společného sklepa a 1 142 hostinských od konkurence. Z těchto dvou tisíc bylo pouze 159 akcionářů, kteří odebírali zboží. V celých Čechách bylo 45 tisíc výčepních živností. Firma Společný sklep českých hostinských měla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku na 14 tisíc odběratelů, z nichž více než polovina nebyli hostinští. Ačkoliv firma vznikla právě z iniciativy hostinských, značnou část odběratelů tvořili obchodníci, materialisté, lékárníci, zemské ústavy, nemocnice, soukromníci. V inzerátech z 20. let nabízí První společný sklep velké množství zahraničního vína. Zdá se, že původní záměr – propagace a prodej našich vín – ustoupil zájmům obchod-

Vinařský obzor (4/2012) 227

Foto archiv autora

Vinařská historie

228

Vinařský obzor (4/2012)

Enogastronomie

Poznejme vybrané gastronomické trendy

Přitom ještě odpovídá na elektronickou poštu a navíc konzumuje oběd nebo jiné občerstvení. Všechny nás ovlivňuje rozvoj komunikačních technologií a pro mnohé je nezbytně nutné být stále dostupný a mobilní. S tím jsou spojeny další jevy, kterými je naše permanentní vytíženost na úkor některých základních činností, jako je stravování mimo domov. Zmíněný způsob stravování je popisován jako současný trend „jídlo v ruce“. Jde o vyplnění mezery mezi klasickou restaurací a fast foodem. Současný člověk se chce stravovat chutně, zdravě, ale pohodlně a rychle v blízkosti své celodenní činnosti. Klasický způsob stravování je nejčastěji uplatňován večer, v době, kdy přestáváme konečně pracovat, vyžadujeme relativní klid, uvolnění, pohodu, příjemné prostředí a chceme navíc něco zažít po celodenním shonu. Stále se měnící životní styl značně souvisí se změnami vyvíjející se kultury stravování a stolování. Vedle nárůstu gastronomických řetězců bude stále značný prostor i pro restaurační sektor, který může fungovat v různých podobách, např. jako lokálně zaměřené tradiční rodinné restaurace a hospůdky, identické svou jedinečností s jasnou nabídkou. K základní orientaci v gastronomii patří také znalost vybraných gastronomických výrazů a trendů. Amuse bouche chápeme jako malé porce pokrmů pro povzbuzení chuti, netradiční kombinace surovin a chutí (někdy jsou nabízeny jako malá pozornost podniku v rámci marketingu). Bio Food jsou pokrmy, které oslovují zákazníky pečující o své zdraví. Jedná se o pokrmy, které pocházejí z bioprodukce, bez chemického zásahu při pěstování a výrobě. Při zpracování biopotravin je oproti konvenčním potravinám zakázáno používat určitá aditiva (neboli „éčka“), která mění přirozené vlastnosti potravin (umělé konzervační látky, plnidla, chemická barviva a ochucovadla, umělé aromatické látky, umělá sladidla i vitaminy syntetického původu). Navíc výrobci nesmí při zpracování biopotravin používat ani ozařování, bělení či mikrovlnný ohřev. Představy o biovaření se dosti liší a různá pojetí otevírají škálu novým gastronomickým možnostem. V České republice je bohužel značka bio často nesprávně vnímána jako synonymum pro

Foto archiv autorky

V současnosti jsou stravovací zvyklosti podobné téměř na všech kontinentech a jsou ovlivněny rychlým životním stylem. Jedná se o stravovací trend vyspělých zemí světa. Někteří odborníci jej nazývají „všechno v ruce“. Dnešní člověk dělá několik činností najednou. Čtenář, až na výjimky, potvrdí, že v mnoha případech sleduje televizní sporty, popř. jiný televizní pořad, komunikuje pomocí sociální sítě Facebook, Twitter nebo přes Skype.

Dezert lego food – nákyp s ovocem a vanilkovou omáčkou

vegetariánství, makrobiotiku nebo něco extrémního. Convenience Food jsou polotovary, průmyslově předpřipravené pokrmy a potraviny, které ulehčují práci v kuchyni. Culinary arts je umění přípravy pokrmů. Culinarion (kulinář) je osoba pracující v kulinářském oboru – obecně je nazývána kuchařem. Kulinářští umělci jsou zodpovědní za odbornou přípravu jídel, která jsou dokonalá po všech stránkách – příjemně voní, dokonale chutnají a jsou atraktivní na pohled. Správný kulinář má znalosti o kuchařských technologiích a ty dovede využívat spolu s teorií o výživě a potřebách stravy. Dobří kuchaři by se neměli vyskytovat jen v restauracích a při výrobě lahůdek a delikates, ale správné by bylo, aby pracovali v jídelnách škol a ﬁrem, v nemocnicích a dalších institucích hromadného stravování. Enogastronomie je styl pocházející z Itálie, kde označuje kombinování vína s pokrmy. V podstatě existují dva přístupy: první uplatňuje harmonické snoubení vín a pokrmů a druhý využívá opaku – kontrastů mezi vínem a pokrmem. Přesná pravidla kombinování vín a pokrmů nejsou striktně stanovená. V praxi jde o spolupráci šéfkuchaře, sommeliera a také o individuální přístup k zákazníkům, který dodá restauraci punc jedinečnosti. Prioritou pro vytvoření harmonie je ujasnit si, zda vybíráme pokrm k vínu (například při prezentaci vín určitého regionu

nebo producenta doplněné vhodnou místní gastronomií), či víno k pokrmu. Vždy však zohledňujeme ročník a terroir (oblast pěstování révy, půdní a klimatické podmínky). Stejně je tomu s původem surovin na přípravu pokrmů. Ethno Food jsou pokrmy, které jsou připraveny tradičním způsobem a zdravě s použitím regionálních, čerstvých potravin. Ethno může být připraveno v nejrůznějších národních kuchyních, ale také z rozličných kultur spojených společným původem a kulturními znaky např. z oblasti Asie, Mexika, Andalusie apod. Fast Food (rychlé občerstvení) je rychlá příprava pokrmů, servis a také konzumace probíhající ve stejném čase, na stejném místě (popř. lze odnést jídlo zabalené s sebou). Mnohdy je vše konzumováno ve stoje nebo při chůzi. Finger Food se nazývají pokrmy, které se konzumují rukou. V Evropě jsou takto nazývány pokrmy, ke kterým nepodáváme příbory. Trend provázející všechny etnické směry, ať se jedná o španělské tapas, americké appetizers, nebo asijské dim sum. Jsou to malá sousta držená prsty a pojídaná z ruky. Functional Food bychom mohli přeložit jako funkční potraviny nebo také léčivá strava. Pokrmy, které mají vysokou výživnou hodnotu s obsahem účinných látek jako například vitaminů, vlákniny, probiotických a dalších zdraví prospěšných látek. Bohužel jde mnohdy o modiﬁkované potraviny.

Enogastronomie

Fun Food a Fancy Food – doslovný překlad by zněl poněkud neobvykle asi jako ozdobné – zábavné potraviny. Tento směr vyjadřuje show – tvůrčí a kreativní činnost mistra kuchaře s estetickým cítěním, který při výrobě pokrmů z kvalitních potravin využívá kreativitu. Zde prvořadá kvalita použitých surovin předstihuje kvantitu. Jedná se o designově, perfektně připravený pokrm z co nejkvalitnějších složek. Fusion cuisine – jedná se o gastronomický styl, při kterém tradiční regionální kuchyně tvoří základ a je obohacena netradiční exotickou kuchyní. Zjednodušeně jde o směs pokrmů připravovaných pomocí vzájemně promíchaných tradičních postupů. Zde je velký prostor pro oživení regionálních receptů v české kuchyni. Tento styl vyžaduje velké mistrovské schopnosti při spojování dvou nebo více gastronomií, např.: mexické nebo francouzské kuchyně, dálnovýchodní, středomořské nebo japonské a argentinské. Příkladem je mistr Nobu, který aplikoval tento směr založený na japonských tradicích, čerstvosti ve spojení se světovým kuchařským uměním (culinary arts), ve stejnojmenných NOBU restauracích ve více než 15 světových metropolích. Hand Held Food nebo také Handheld Food – jde o použití různých složek potravy představující snadné přenesení a uchopení pokrmů s jedlým obalem, např. Wraps nebo Sandwiches. Pokrmy ideální pro náhlý pocit hladu na cestě nebo ukojení hladu při sportovním zápasu na stadionu. Styl koresponduje s místními tradicemi. Může jít i o menu v tomto stylu. Instinct Food – naše instinkty mohou pozitivně i negativně reagovat na jednotlivé složky potravy. Směr, který může pomoci alergikům, ale i dalším skupinám spotřebitelů potravy, která je vybírána s ohledem na naše instinkty. Může jít o nezpracované potraviny i výrobky – pokrmy a nápoje, které jsou posuzovány podle čichu, vzhledu, chuti, vybírány podle preferencí, popř. odporu k něčemu s ohledem na tělesné potřeby. Junk Food – Dr. Michael Jacobson, mikrobiolog (vegetarián), založil v roce 1972 Centrum pro vědu a zdraví (v USA) a označil tímto výrazem pokrmy jako podřadné jídlo a prázdné kalorie. Jídlo tohoto typu nabízí rychlá občerstvení v podobě smažených a sladkých pokrmů bez vyživovací hodnoty. Lego Food, puzzle Food jsou pokrmy, zejména v kategorii cukrářských výrobků a dezertů. Sladké lahůdky jsou sestaveny z drobných prvků s využitím kuchařovy kreativity s dokonalým aranžmá na talíři. LOHAS – (Lifestyles of Health and Sustainability) je volně přeloženo zdravý a udržitelný životní styl, jenž souvisí i se způsobem stravování. Součásti pokrmů jsou potraviny z místní produkce, s ohledem na šetrné (ekologické) pěstování, zpracování, obaly, a distribuci. Ty pak mohou obsahovat látky prospívající lidskému zdraví. Mohou to být

antioxidanty, ﬂavonoidy a další. V gastronomii jde o změnu v přístupu k jejich technologickým úpravám a podávání. Molekulární gastronomie je vědní obor řešící vztahy mezi fyzikálními a chemickými procesy při přípravě pokrmů. Zabývá se mechanismy transformace surovin při vaření, jež se pokouší objasnit. Zkoumá umělecké a technické součásti pokrmů, kulinářské a gastronomické jevy z vědeckého úhlu pohledu. Novel Food – nové druhy potravin, surovin a pochutin, které dosud nebyly ve stravování známy nebo nebyly konvenčním způsobem připravovány. Slow Food – založil enogastronom Carlo Petrini v Římě spolu s výrobci potravin a gastronomy. Vzniklo tak hnutí, dnes již s více než 1000 poboček, které si daly za cíl protestovat proti podnikům globální gastronomie rychlého občerstvení. Hnutí Slow Food bojuje o zachování kultury stravování a stolování s ohledem na regionální tradice a zdraví. Jedná se o nabídku atraktivního menu sestaveného z regionálních surovin (potravin a nápojů), které vytvářejí společně s atmosférou v autentickém prostředí gastronomický zážitek. Sous-Vide je moderní metoda tepelného zpracování ve vakuu otevírající zcela nové perspektivy pro přípravu potravin. Zjednodušuje operace, optimalizuje organizaci pracovních procesů a udržuje kvalitní potraviny dlouhodobě na vysoké úrovni. Potraviny připravené s použitím Sous-Vide metodou mají intenzivnější chuť a mnohem delší trvanlivost. Tato příprava je velmi ﬂexibilní a splňuje nepřísnější hygienické požadavky. Nevzniká žádná nadvýroba a pořizovací náklady jsou minimalizovány. Tradiční regionální gastronomie zahrnuje pokrmy a nápoje, které jsou odrazem kultury a tradic každého regionu. Jedná se o nabídku opírající se o místní rostlinné i živočišné suroviny a potravinářské produkty založené na originálních recepturách odrážejících region a sezonní prvky. Zážitková gastronomie je individuální záležitost, při níž si každý člověk, který se nevyzná v současném moderním trendu přípravy jídel, představí asi nějakou zajímavou či zvláštní úpravu jídel. Představa může být různorodá, od degustačního menu o více chodech přes souznění dobrého jídla s příjemným prostředím a atmosférou až po profesionální obsluhu. Molekulární gastronomie, Fusion a Bio Food apod. tak mohou všechny tyto představy splnit. Hlavním spojovacím článkem pro všechny moderní trendy se tak stává zejména neopakovatelný chuťový zážitek. K umocnění všech smyslových vjemů napomáhá též způsob přípravy pokrmů v tzv. front cooking (otevřená kuchyně).

Pavla Burešová, Zbyněk Vinš – Praha

Vinařský obzor (4/2012) 229

Tradiční velikonoční hlavička rodinný recept, zapsal a upravil Milan Magni

Myslím, že nejsem sám, kdo se v čase nastupujícího jara inspiruje tradicí a otvírá sešit starých rodinných receptů. Příroda se probouzí, vše se po zimě začíná zelenat a i v kuchyni je třeba pracovat s nějakými typickými jarními „zelenými“ surovinami: špenátem, kopřivami, zelenou petrželkou, popřípadě šťovíkem, vynechat nelze ani vejce. Protože pocházíme z Vysočiny a rodinné zvyky samozřejmě respektujeme, na našem stole v tomto období nesmí chybět tradiční „hlavička“, bez ní si Velikonoce snad ani nedovedeme představit. Dnes už ji ale nepřipravujeme, jak se to dělalo dříve, z jehněčího nebo kůzlečího masa, nejlépe samozřejmě z hlavy nebo krku – tyto exkluzivní suroviny se bohužel shánějí poměrně těžko – ale stačí navštívit řezníka a zakoupit úhledné špalíky vepřového a uzeného masa a potom vyrazit do přírody s košíkem a rukavicemi na kopřivy (ty v tomto receptu prostě musí být!). A pokud to ve velikonočním spěchu v kuchyni nějak nestíháte, nevadí, upečte si tuto vylepšenou verzi klasické nádivky třeba i později, vždyť jaro u nás trvá až do května!

Suroviny (pro 4–6 osob): 300 g vepřového masa (nejlépe krkovice), 200 g uzeného bůčku, 2 dl silného hovězího vývaru, 6–10 vajec, 30 g vepřového sádla, 8 rohlíků, svazek mladých kopřiv, svazek listového špenátu (může být i mražený), svazek kadeřavé petrželky, sůl, špetka bílého i černého pepře

Postup: Vepřové maso nakrájené na drobné kousky vložíme do vroucího vývaru a krátce necháme probublat. V míse smícháme na kolečka nakrájené zavadlé rohlíky s vychladlým vepř. masem z vývaru, přidáme na kostičky nakrájený uzený bůček, vejce, spařené a jemně nasekané kopřivy a špenát, drobně nakrájenou petrželku, osolíme, okořeníme pepřem, zalijeme trochou vlažného vývaru a dobře prohněteme. Směs poté vložíme do pekáče dobře vymazaného sádlem a pečeme ve středně vyhřáté troubě dozlatova. Velikonoční hlavička se podává teplá i studená a nejlepším společníkem jí bude řízný Ryzlink, jak rýnský, tak i vlašský.

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu 1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce

6 Kč 145 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

182 Kč

Vady vína

315 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

206 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

43 Kč 81 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

64 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

42 Kč

Velký vinařský slovník

641 Kč

VÍNO NA ZDRAVÍ O alkoholu, jak se vstřebává, tráví a vylučuje – Počátky alkoholu a pití vína – Víno v lékařství – Vliv střídmého pití alkoholu na vznik a průběh různých nemocí – Celková úmrtnost a délka života u konzumentů alkoholu – Souhrn příznivých účinků alkoholu na zdravotní stav – Malá dávka alkoholu a jak často pít – Který alkoholický nápoj je pro zdravé srdce a cévy nejlepší – Mechanismus příznivého působení alkoholu – Snížení výskytu a úmrtnosti na srdeční a cévní choroby – Alkohol je buněčný jed – Pití vína a tělesná hmotnost – Nejvhodnější doba pro pití vína – Pití vína a ostatních alkoholických nápojů v české republice v Evropě – Závěrečná kapitola 248 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest. Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 722 Kč

Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě

230 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

518 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

365 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

272 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

159 Kč

Trpké býti zdá se?

249 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

159 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

466 Kč

VAZBA ROČNÍKU 1999 VAZBA ROČNÍKU 2000 VAZBA ROČNÍKU 2001 VAZBA ROČNÍKU 2002 VAZBA ROČNÍKU 2003 VAZBA ROČNÍKU 2004 VAZBA ROČNÍKU 2005 VAZBA ROČNÍKU 2006 VAZBA ROČNÍKU 2007 VAZBA ROČNÍKU 2008 VAZBA ROČNÍKU 2009 VAZBA ROČNÍKU 2010 VAZBA ROČNÍKU 2011 (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Víno a vinařství v dějinách islámu

352 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

154 Kč

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné

156 Kč

Pěstování révy vinné – Moderní vinohradnictví

499 Kč

292 Kč 292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 565 Kč 595 Kč 645 Kč

98 Kč 98 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

315 Kč

Vinařský marketing

216 Kč

Zrání vína v sudech barrique

182 Kč

Pěstujeme révu vinnou

129 Kč

Citáty o víně

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

Výsevní dny 2012

72 Kč

90 Kč

79 Kč

Setkání s vínem

219 Kč

Sklepy, búdy, presúzy

140 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, 773 838 685, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/e-shop/knihy

Ochrana Ochran a révy 2012

Stomp 400 SC Acrobat MZ WG Cabrio Top Discus Kumulus WG Mythos 30 SC Polyram WG Rovral Aquaflo Vivando Vaztak 10 EC

Komplexní technologie BASF pro ochranu révy vinné proti škodlivým činitelům

www.agro.basf.cz

Jednoduše, spolehlivě, ekonomicky! ideální ochrana proti peronospoře před květem, levné a účelné řešení také v průběhu celé vegetace registrace i proti červené spále a černé skvrnitosti dodavatel pohotově přijatelného zinku vhodný antirezistentní nástroj WG formulace