Vinařský obzor 3/2012 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 3, ročník 105/2012 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Soutěž v řezu révy vinné 2012 Odrůda Milia Terasy ve vinařských oblastech Organické kyseliny v hroznech ročníku 2011

včetně

o pytle ytnéh zách

včetně

o pytle ytnéh zách

včetně

o pytle ytnéh zách

Stabilita teras

Zařízení pro odstřeďování moštu a vína

Biovíno roku 2012

strana 130

strana 140

strana 148

strana 164

Obsah 3/2012

Další škůdci na vinicích

119 Obsah Editorial 120 Richard Stávek: Čím je pro víno alkohol Z redakční pošty 121 Ivan Váňa: Květnové mrazy v Čechách v roce 2011 Spolkové infomace 122 Martin Půček: Nesmyslná komunikace 123 Jiří Sedlo: Zpráva o činnosti SV ČR v letech 2008–2012 126 Nově zvolené představenstvo Svazu vinařů Česká republika v Evropské unii 128 Jiří Sedlo: Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA

130 132 138 140 144

Vinohradnictví Lubomír Glos: Další škůdci ve vinicích Milan Hluchý: Vývoj integrované produkce (2. díl – dokončení z minule) Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Milia Miroslav Dumbrovský: Zhodnocení příčin poškození stability terasových plošin a svahů Petr Ackermann: Názvy poruch, poškození, chorob a škůdců révy

Recenze 136 Výsevní dny 2012 Sklepní hospodářství 148 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Zařízení pro odstřeďování moštů a vína – 2. díl 150 Michal Kumšta: Organické kyseliny v hroznech ročníku 2011 Hodnocení vín 155 Salon vín – Národní soutěž vín ČR 2012 164 Richard Stávek: Biovínem roku je Hibernal od Michlovského Enogastronomie 158 Milan Magni: Vinař připravuje sekanou 167 Pavla Burešová: Jehněčí, kůzlečí a králík v kuchyni Zprávy 158 O Hustopečskou pečeť 161 Kalendář vinařských akcí Vinařství v zahraničí 162 Veletrh Prowein 2012 Vinařské aktivity 163 Zdeněk Habrovanský: Cisterciácká pečeť a poutní prodejna na Velehradě 171 Soutěž v řezu révy vinné 2012

ĕī

ÈFTL¥ S

MJLZ

Ŕ 4WB[

Vinařská historie 166 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… 166 Drahomír Míša: Historické události a osobnosti – březnová výročí

MJLZ

Ŕ 4WB[

Společenská kronika 168 Sedmdesátník Václav Trpělka 168 Ctirad Králík: Jardovi

ĕī

ÈFTL¥ S

120

Vinařský obzor (3/2012)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 3, ročník 105 (2012) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Graﬁcká koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 14% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 14% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 14% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 14. 3. 2012 Toto číslo vychází 20. 3. 2012 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © archiv redakce

Editorial

Čím je pro víno alkohol Ke kultuře stolování, a to i toho poledního, by ve vinařsky vyspělých zemí měla patřit sklenička vína, no, vlastně někdy i dvě. Česká republika však patří k několika zemím Evropy, které netolerují žádné množství alkoholu v krvi. Stejně tak k řidičům přistupují v Estonsku, Rumunsku a na Slovensku. Že si pak někteří, co si dali pár doušků vína, řeknou, že jestli půl promile nebo 2, že už je vlastně jedno, je nasnadě. A to je škoda. Francie patří k tradičním zemím (a dalo by se v tomto ohledu říct až vzorům), kde jde konzumace jídla a vína vždy pospolu. V této vinařské velmoci existují však snahy milovníkům vín mezi řidiči zkomplikovat život. Od 1. 7. Bude v zemi galského kohouta platit zákon, podle kterého je každý řidič povinen mít ve voze soupravu na pohotovou orientační dechovou zkoušku na alkohol, aby si tak sám před jízdou mohl zjistit, zda má, či nemá popito přes míru. Francouzi mají jedno nepříjemné prvenství v Evropě – v procentickém podílu alkoholu na smrtelných dopravních nehodách – je to asi 30 %. Oproti tomu např. v Británii je to 17 % a v Německu jen 12 %. Rok 2015 má být pro Francouze ještě zlomovější – v září 2015 mají mít všechna nová vozidla speciální zařízení, které neumožní, aby vozidlo nastartovalo, pokud má řidič v krvi více než 0,5 promile alkoholu v krvi. Pokud by měl 0,5 až 0,8 a byl přistižen za volantem, dostane pokutu 135 eur. To se možná nezdá mnoho, ale pokud si uvědomíme, že za překročení 0,8 promile je již sazba 4 500 eur, dobře si rozmyslíme popíjení a následnou jízdu. Právě alkohol může za opojnost vína. Paradoxní je, že slovo „alkohol“ pochází z arabštiny a ve většině zemí, kde je zakořeněn islám, je v současnosti požívání alkoholu zakázáno. Ale i latina má své označení pro alkohol – spiritus vini čili duch vína. Ano, alkohol (spiritus) je víně opravdu duchem. Ze zvědavosti jsem kdysi ochutnal dealkoholizované víno a řeknu vám, bylo to otřesné. Prostě, ať si myslí kdo chce, co chce, alkohol dělá ducha vína a bez něj se to neobejde. Další plus pro tohoto ducha je aspekt zdravotní – v malých dávkách prospívá organismu na poli dilatace (rozšiřování) cév, čímž udržuje jejich pružnost a je i prevencí proti jejich zanášení usazeninami. Aspekt dezinfekční či kalorický měl větší důležitost v minulých stoletích, kdy neexistoval veřejný vodovod či se do vinohradu nosil čepák s vinným střikem pro uhašení žízně a zapíjení skývy žitného chleba k obědu. Alkohol je dobrý sluha, ale zlý pán. V úvodu textu jsem zmínil Francii, mekku vinařství. Právě v této zemi již platí takové právní předpisy, že u každé reklamy na víno, vlastně i na vinětách, je uvedena formulace, aby se konzumovalo umírněně. Francouzské ministerstvo zdravotnictví dokonce ﬁnancuje kampaně zaměřené proti alkoholu – tedy na jedné straně vinařské odvětví odvádí daně a vytváří pracovní místa a na druhé straně stát za peníze daňových poplatníků komplikuje ekonomické zhodnocení jejich práce. Ano, někdo může namítnout i to, že existují též statistická čísla dokumentující každoroční škody v národohospodářském měřítku, které jsou připisovány na vrub alkoholu. Umírněná konzumace by měla být na vlastní odpovědnosti jedince. Vinařovou odpovědností je působit na své zákazníky správnou osvětou o této umírněné konzumaci. Nepříliš dobře pro obraz těchto snah pak působí ti z vinařů, kteří nabízejí posezení ve sklípku za paušální cenu a s neomezenou konzumací sudových vín, jak se s tím můžeme čím dál častěji setkat. Smutným faktem je skutečnost, že mnoho z návštěvníků z nočního posezení si řekne, „když už to mám v ceně, tak ať to stojí za to“, a z vinařova sklípku se tak stává výrobní linka na opilce. To není dobrý obraz o moravském vinařství. Dokonce jsem se setkal s tím, že provozovatel sklípku pořádal soutěž, kdo během večera vypije nejvíce vína. To nelze nazvat jinak než ztrátou soudnosti a hazardem se zdravím mnohdy nezkušeného konzumenta. Nedivím se pak ohlasům některých renomovaných vinařství, která volají po zařazení výroby vína mezi koncesované živnosti.

Richard Stávek

Předplatné / Z redakční pošty

Vinařský obzor (3/2012) 121

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2012 » 569 Kč / 25 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 ve volném prodeji » 67 Kč / 2,70 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 pro předplatitele » 49 Kč / 1,98 € Cena letního dvojčísla 2012 ve volném prodeji » 110 Kč / 4,27 € Cena letního dvojčísla 2012 pro předplatitele » 84 Kč / 3,85 € Jako předplatitel ušetříte » 206 Kč / 7,62 € za rok.

Květnové mrazy v Čechách v roce 2011

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

V noci ze 3. na 4. května bylo ve vinařských oblastech Čech −2 až −4 °C a ze 4. na 5. května ještě −1 až −2 °C.

od čísla nejbližšího do čísla ______________ Letorosty byly dlouhé 10–20 cm a byly poškozeny na 70–100 %. Některé letorosty přežily v nadmořské výšce 280 m a více.

ročníku 2012 od začátku roku 2012 (1/2012) na dva roky — do 12/2013 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč) 2009 (50 Kč)

2004 (30 Kč) 2010 (50 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) 2009 (595 Kč) 2010 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

(à 50 Kč)

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Paradoxem byly vinice v Malých a Velkých Žernosekách u Labe, které byly poškozeny méně než vinice na svazích. Škody jsou hrozné, každý vinař má starosti s existencí. Jarní mrazy v Čechách škodí většinou mezi 15. a 25. dubnem, když je časné a teplé jaro a réva vinná začíná brzy rašit jako v roce 1972 a 1974. Škody jsou pak většinou ve špatných polohách na úpatí svahů. Takové jako po květnovém mraze 2011 však nikdy nebyly. Pamatuji ještě na květnový mráz z 8. na 9. května roku 1953. Na rozkvetlých jabloních bylo 5–7 cm sněhu, ale květy přežily. Sníh udržel teplotu 0 °C. Jak byly poškozeny vinice, nevím, tou dobou jsem ještě nebyl vinařem. Záznam z Prahy z minulých staletí, že květnový mráz spálil vinice, je hrozný, jeden den naděje na krásnou úrodu a druhý den mladé letorosty spálené na tabák. V Mostě zmrzly letorosty v nižších polohách téměř úplně – hrozny se sklidily dohromady na burčák. Ve vyšších polohách (250–280 m n. m.) trocha hroznů zůstala, ale ve 280–320 m n. m. byla sklizeň krásná, hrozny veliké. Poškození bylo malé. V Mostě na terasách na Hněvíně a Širokém vrchu (celkem 3 ha) vinice poškozeny nebyly a sklizeň byla rekordní. Celkem jsme sklidili 20–25 % hroznů oproti normálnímu roku krásné kvality 17–24,50 °NM. Mladá vína jsou nadějná, červená jsou tmavá a mají jemnou tříslovinu. Všechny poškozené keře obnovily růst za 2–3 týdny. Réva vinná vypadala, jako by ani nechtěla růst. Pak se vše vyrovnalo, keře obrůstaly hodně od paty kmínků, rašily z podoček i spících oček. Práce byla namáhavá, podlom jsme dělali třikrát. Řez je těžký, moc starého a suchého dřeva, obnova kmínků. Na některých keřích ani není dřevo na letošní úrodu. Některé pomrzlé letorosty obnovily růst a přinesly malou úrodu. Keře však kvetly o 2–4 týdny později, také v červenci. Sklizeň byla obtížná, brigádníci nerozlišili hrozny normální, krásně zralé od těch pozdních, které vzhledem k teplému počasí byly také vyzrálé, ale méně. Jarní květnový mráz je pro vinaře nejhorší. Když poničí vinice zimní mráz, víme, na čem jsme, a můžeme nechat více plodného dřeva a škody zmírnit (pokud nejsou mrazy jako v únoru 1956, −25 až −30 °C). Čeští vinaři se těší na letošní sklizeň, snad beze škod. Zájem o česká a moravská vína stoupá. Naši zákazníci už poznali rozdíl mezi krásnými víny našimi a jižními. Musíme být k přírodě pokornější, někdy nám dá, jindy vezme. Pro nás vinaře platí slova Jana Masaryka: „Furt se jde.“ Ing. Ivan Váňa vinař

122

Vinařský obzor (3/2012)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Nesmyslná komunikace „Tento způsob komunikace zdá se mi poněkud nešťastným.“ Tak bychom mohli parafrázovat klasiku českého ﬁlmu Rozmarné léto na aktuální dění ve světě vinařském.

Není nic horšího než to, co se nyní ve vinařském stavu děje. Než aby si vinaři vyříkali problémy mezi sebou, než aby byly předloženy rozumné a prosaditelné názory, o kterých bychom mohli debatovat, tak se do médií vypouštějí nesmysly, lži a další různá prohlášení, jež nejsou ničím podložená. Asi jsme všichni zaznamenali pokus o vznik dalšího vinařského sdružení, jehož členové hlásají, jak je to správné a jak to má být. Myslím, že zde není nikdo, aby někomu druhému bránil sdružovat se, vytvářet vlastní názor či problematiku připomínkovat. Na druhou stranu odmítám, pokud takové sdružení nerespektuje přítomnost druhého, tím myslím Svaz vinařů České republiky, který má za sebou téměř dvacetiletou historii a takovou kupu práce, jež je různými prohlášeními zpochybňována, znevažována či odmítána. Ve společnosti vždy byli, jsou a budou jen lidé a ti by mezi sebou měli komunikovat na úrovni, s chladnou hlavou a na základě podložených argumentů. Jestliže někdo není v obraze, v rámci činnosti Svazu a jeho čtyřletého období jen spí, nic navrženého nečte, k ničemu se nevyjádří, resp. vše, co se navrhne do diskuse, ihned odmítne, aniž by si zjistil souvztažnosti, a hlavně pak nenavrhne žádnou jinou alternativu, tak podle mne nemá právo kritizovat činnost Svazu, vždy jednou za čtyři roky před volbami. Velmi mne mrzí, že je neopodstatněná kritika směrována přes média, různými prohlášeními na fórech, ale hlavně vždy bez přítomnosti toho, kdo by se k takové kritice mohl vyjádřit. Všichni jsme si mohli všimnout, že tuto taktiku napadání konkurence Svaz vinařů ČR nikdy nevyužíval, nevyužívá, a věřím, že využívat nebude. Proč? Protože jde pouze o snadné a aktuální sousto pro novináře, kteří o dané problematice nevědí už vůbec nic. Ti mají chuť jen psát senzace a smát se tomu, kdo se na veřejnosti hádá.

Výsledkem celé takové komunikace je aktuální rozruch, který rychle vyšumí a následně nedozírné důsledky pro celý sektor vinařství jako takový, neboť nám všichni ve výsledku povědí, že se nejprve musíme domluvit sami a pak můžeme s nějakými návrhy přijít. Nepíši to jako vizi, ale jako skutečnost, která zde již byla před rokem 2004, než došlo ke spojení všech možných sil. A že je to znát. Dokazuje to úhrn činností, které se podařilo prosadit. Vzpomínám na rok 2000, kdy jsem na Svaz nastoupil a aktuálně probíhala diskuse nad vytvořením Vinařského fondu. Tehdy byla právě zrušena spotřební daň na víno (2,50 Kč/litr) a všichni vinaři si přáli tuto částku odvádět dál, ale do Vinařského fondu, z jehož aktivit byla hrazena propagace. Vzpomínám na řadu různých fór, kde v diskusi vinaři argumentovali, že v Rakousku či Německu mají komunikační značku pro svá vína, svůj národní web, propagační materiály o víně a vinařské turistice, společné stánky na veletrzích s kompletním servisem či společnou kampaň na odbyt např. mladých vín. To všechno zde v Česku chybělo a nyní po 11 letech to všichni mají k dispozici, řekněme téměř na jeden telefon dovezeno až ke svému vinařství. Asi jsme zapomněli, že v roce 2000 nám stát na žádnou takovou aktivitu nedal ani korunu. Nyní se dělíme půl na půl. Co dají dohromady vinaři, to zaplatí stát. V rámci celkového rozpočtu České republiky jde o částku pod rozlišovací schopnost řekněme ředitele odboru na ministerstvu. Avšak v rámci propagace našeho vína jde o významnou sumu, která – a to si myslím uznáme všichni – je ve společnosti vidět. Český člověk se začal zajímat o víno, kupovat jej a za vínem také jezdí. Otevřely se sklepy, zřídily se turistické stezky, rozkvétá zde hotelnictví, gastronomie. Víno je zkrátka IN. A to jen tím, že se zde provádí základní kroky z marketingu,

formou propagace. Z celého tohoto balíku zhodnoceného produktu se má dobře i stát. V příjmu z DPH, daně z příjmu či zaměstnanosti. Zde jde však o částku, kterou již státní rozpočet rozlišit může. V únoru 2012 proběhla valná hromada Svazu vinařů. Informace z ní budou prezentovány v dubnovém čísle. Přesto je potřeba zde sdělit, že tato schůze byla něčím zvláštní. Konkrétně tím, že poprvé v historii valná hromada nemohla zvolit svého předsedu. Dosavadní předseda Ing. Jiří Sedlo, CSc., se před konáním valné hromady vzdal kandidatury z osobních důvodů. Jestli to byl krok správný, bude vidět až po určitém čase. V každém případě jsem já, jako tajemník, nucen se rozloučit se svým dlouholetým šéfem, původně také učitelem vinohradnictví na střední škole, ale troufám si říct i přítelem. Všichni, kdo znali jeho přístup k práci, vědí, že to je člověk až nad míru pracovitý, čestný, vždy s demokratickým, z mého pohledu až příliš, přístupem k problematice a hlavně člověk, se kterým se dá hovořit na jakékoliv téma. Ti, kteří s ním diskutovat nechtěli, mají možná smůlu, neboť pokud by tak učinili, třeba by v dnešní době měli úplně jiný náhled na věc. Dovolte mi, abych zde a touto formou poděkoval jménem Svazu vinařů ČR Jiřímu Sedlovi za jeho práci a přínos oboru. Jsem přesvědčen, že bez jeho ovlivňování svazové činnosti od roku 1993 by vinařství v České republice nebylo na úrovni, kde se nachází v současnosti. Jirko, děkujeme.

Spolkové informace

Vinařský obzor (3/2012) 123

Zpráva o činnosti SV ČR v letech 2008–2012 (Zkrácená verze zprávy přednesené na valné hromadě 21. 2. 2012) Vážené dámy a pánové, rád bych zde dnes jménem představenstva Svazu zhodnotil jeho činnost za uplynulé volební období. Protože zasahujeme nejenom do vinařství v ČR, ale i v EU, je vhodné krátce konstatovat současný stav oboru.

Plocha vinic ve světě se v posledních třech letech trvale snižuje, v EU se během let 2007–2010 snížila o 210 tisíc ha. Plocha vinic mimo EU je v posledních třech letech stabilní (3,92 mil. ha). Výrazný růst je zaznamenán v Číně – ročně asi o 5 tisíc ha – a nyní tam plocha vinic vykazuje 490 tis. ha. V poslední době se zvýšila plocha i v Brazílii a trvale roste v Chile a Rusku. Naopak se v posledním roce snížila v Austrálii a neustále klesá v Turecku. V roce 2008 proběhla reforma Společné organizace trhu (SOT) s vínem v EU. Přinesla některé nechtěné problémy jako třeba tzv. zjednodušení začleněním SOT s vínem do společného předpisu pro všechny komodity a tím chaos ve vyhledávání záležitostí týkajících se vína. Toho hlavního – konkurenceschopnosti – jsme ale dosáhli. Od roku 2009 přiděluje EU členským státům na SOT s vínem tzv. „balíčky“ ﬁnančních prostředků a příslušný stát se sám může rozhodnout, na kterou z možných variant je využije. Může je použít například na destilaci vína, restrukturalizaci vinic, investice do sklepního hospodářství či marketing vína v zemích mimo EU. ČR se správně rozhodla jen pro restrukturalizaci a investice. Náš „balíček“ přesahuje 100 milionů Kč ročně a balíčky byly členským státům stanoveny poměrně spravedlivě podle plochy vinic a výnosu hroznů. Dalším nechtěným důsledkem reformy byl tříletý program podpory klučení vinic – vzdání se vinohradnictví. Už skončil, ale padl na něj celý roční rozpočet EU na SOT s vínem, z toho polovina zůstala ve Španělsku a o zbytek se podělila Itálie s Francií. Proto je pro nás nepřijatelné, aby se zrušila výsadbová práva a tyto draze zaplacené vyklučené vinice byly obnoveny. Pozitivem reformy bylo, že se z rozpočtu EU přestala dotovat destilace vína, dotace možné jsou, ale z národního balíčku. Takže dotace buď půjdou do investic, nebo se „vypálí“.

Poměrně dlouho trvalo, než se všechny evropské předpisy v rámci reformy „dotáhly do konce“ v roce 2009, a od roku 2010 již začaly vycházet jejich opravy a novelizace. Náš zákon byl novelizován v duchu reformy a s cílem omezit podvody při značení vína před poslední sklizní hroznů. Vyhláška byla novelizována již rok předtím. V ČR je v současnosti přes 17 tis. ha vinic. V roce 2011 z nich bylo sklizeno přibližně 670 tis. hl vína, tzn. že výnos hroznů byl kolem 6 t hroznů na hektar. V roce 2008 jsme získali 840 tis. hl, za to v roce 2009 jen 570 tis. hl a v roce 2010 pouze 400 tis. hl. V minulém roce dokonce stoupla cena hroznů, v průměru až na 17,30 Kč/kg, takže vinohradnictví bylo zase jednou po letech rentabilní. Problémem byly jarní mrazy v Čechách, které postihly prakticky celou oblast. Ani přes spolupráci s Ovocnářskou unií ČR, jejíž členové byli poškozeni ještě ve větším rozsahu, se nám nepodařilo dojednat na MZe účinnou podporu. Náš obchod s vínem probíhá až na výjimky na území EU. Většina u nás spotřebovaného vína pochází z jiných členských zemí EU. Od roku 2010 dovážíme více lahvového než sudového vína. V případě našeho vývozu, který rovněž trvale narůstá, je tomu opačně a naprostá většina exportu směřuje na Slovensko. Po celé období pokračoval nárůst spotřeby vína v ČR, zvyšovala se znalost našeho vína u konzumentů, obojí i díky iniciativám VF. A nyní přímo k činnosti SV ČR: • Svaz má již prakticky stabilně pět zaměstnanců na plný úvazek. Z tohoto počtu dva pracují na svazové činnosti a tři na Vinařském obzoru. Obzor nám ještě před deseti lety vylepšoval ekonomiku, v poslední době ho musíme dotovat. Je otázkou, zda je to následek současné hospodářské krize nebo již trvalý jev, kdy je patrný odklon od tištěných publikací.

• V roce 2008 jsme museli uskutečnit dvě valné hromady, teprve na druhé bylo zvoleno nové představenstvo svazu. Dnes poprvé proběhnou volby podle nových stanov z roku 2009, ve kterých je akceptován územní princip, ale také princip odborný. Své zástupce v představenstvu mají i odborné členské svazy – Cech českých vinařů, Českomoravský svaz vinařských podniků, Moravín, Sdružení šlechtitelů révy vinné a Svaz Ekovín. Vyvážený poměr je také mezi jednotlivými formami podniků. Na těchto úpravách stanov se významně podílel náš člen – JUDr. Nyitray – a celá pracovní skupina. • Hned od roku 2008 spolupracovali zástupci Svazu s MZe, ÚKZÚZ, SZPI a dalšími organizacemi na přípravě prováděcích předpisů v souvislosti s reformou SOT s vínem v EU. Jednalo se o nařízení vlády č. 320/2008 Sb. ke klučení vinic, NV č. 82/2009 Sb. k restrukturalizaci vinic a investicím, vyhlášku MZe č. 28/2010 o změně prováděcích předpisů k vinařskému zákonu, vyhlášku MZe č. 254/2010 se seznamem viničních tratí a zákon č. 256/2011 Sb. – tedy novelizace vinařského zákona. • Postupně byly schváleny tři VOC – Znojmo, Mikulov a Modré Hory, nyní probíhá schvalovací proces pro VOC Pálava. Svaz podporuje vznik nových VOC, ale vlastní práci na tom si musí aktivně odvést konkrétní sdružení. Tím je pak prověřena taky jejich další schopnost existovat. • Velmi dobrá je spolupráce s VF a NVC. Svaz má zastoupení v jejich řídicích orgánech. V Radě Vinařského fondu je z 11 členů celkem 8 taky členem Svazu vinařů. Letos ale bude ministr jmenovat no-

124

Vinařský obzor (3/2012)

vou Radu. Ve správní i dozorčí radě NVC dochází k průběžné obměně dle dohody tří zakladatelů – Památek Jižní Moravy, Adonisu a Svazu vinařů ČR. Ve správní radě je z 12 členů 10 současně členem SV ČR a v sozorčí radě z 5 členů 4. • V roce 2009 byly spuštěny nové webové stránky Svazu s chráněnou sekcí pro členy. Ta obsahuje mimo jiné zápisy z jednání orgánů, předpisy EU a ČR ve vztahu k vínu, vývoj obchodu s vínem, nabídku a poptávku, aktuální informace apod. Postupně jsme přešli od papírové formy k elektronické komunikaci. Zápisy z jednání valných hromad a představenstva visí na webu, nemusíme už balit stovky dopisů členům. Průměrná návštěvnost našich stránek za rok činila v roce 2011 25 tisíc zhlédnutí, z toho 15 tisíc je unikátních. O naše stránky projevila zájem i Národní knihovna ČR, která je chce archivovat. • V roce 2009 byla zřízena komise pro soutěže vín, kterou vedli doc. Michlovský a pan Glos. Komise připravila podklady pro zavedení nové Národní soutěže vín, kterou Svaz organizuje spolu s NVC Valtice. První ročník proběhl v roce 2010, nyní se připravuje již 3. ročník. • Obdobně Svaz vyhlásil poprvé v roce 2009 soutěž o nejlepší vinařství roku. Soutěž se koná za ﬁnanční podpory Vinařského fondu. Vítěz byl začátkem roku 2010 vyhlášen v pražském divadle Hybernia, v minulém roce ve velkém sále Lucerny a letos, 12. dubna, proběhne vyhlášení na stejném místě. • V souvislosti s konáním obou dříve zmíněných akcí předal v roce 2011 Svaz z kapacitních důvodů organizování soutěže vín Grand Prix VINEX NVC Valtice. Jednalo se už o 18. ročník úspěšné soutěže. Tady je vhodné připomenout, že od roku 2008 NVC za podpory Vinařského fondu organizuje na veletrhu VINEX degustační zónu sloužící k lepšímu porozumění vínu ze strany spotřebitelů. • Svaz se od převzetí značky „Svatomartinské víno“ Vinařským fondem podílí na její podpoře. Stále narůstá podíl Svatomartinských vín, z poslední sklizně se prodaly už dva miliony lahví. Jsou to jednak rychlé peníze pro vinaře, ale také propagace našeho vinařství obecně. • SV ČR byl v letech 2009 až 2012 spoluřešitelem mezinárodního projektu 7. rámcového programu EU zaměřeného na trvale udržitelný rozvoj vinařství. Projektu se dále účastnilo Německo, Španělsko, Portugalsko, Francie, Itálie, Řecko, Maďarsko a Rumunsko.

Spolkové infomace

• Svaz úspěšně lobboval ve věci podpory šlechtění a množení révy vinné (dotace na novošlechtění a prostorové izoláty). V době hluboké krize v produkci množitelských materiálů vzniklé na základě stagnace výsadeb po vstupu ČR do EU se tak podařilo podpořit zachování domácích genetických zdrojů a zároveň investovat do budoucnosti – tvorby nových genotypů odolných vůči houbovým chorobám. Šlechtění révy vinné bylo, je a bude závislé na této podpoře, protože vyšlechtit a zavést do praxe novou odrůdu trvá desítky let a za každou odrůdou stojí vedle šlechtitele sponzor – mecenáš (stát, privátní ﬁnančník, v minulosti šlechta atp.). • Projevily se snahy některých zájmových skupin z oblasti výrobců alkoholu o zavedení spotřební daně z tichého vína. Tyto snahy se opakovaly jak v roce 2009, tak v roce 2012. Nejdříve se jednalo o výrobce piva, pak zase o výrobce lihovin. Svaz podnikl včas potřebná protiopatření. Vyhráno ale nemáme. Útoky se budou časem opakovat. Bude nutné dále jednat s osobami odpovědnými za spotřební daně v ČR (MF, MZe, Senát, Sněmovna). • V roce 2010 jsme vydali novou Evidenční knihu a s podporou MZe pravidelný Přehled odrůd révy. • V roce 2009 jsme požádali vládu o možnost zvýšení kyselin ve víně. V roce 2011 rovněž, ale už stačilo požádat MZe (změna zákona). • V roce 2010 jsme prostřednictvím MZe požádali o mimořádné zvýšení cukernatosti moštů, Evropská komise vyhověla v listopadu. Během uplynulého volebního období • SV ČR každoročně předával MZe podklady pro situační zprávu „Réva vinná, víno“. • Velmi úzce spolupracoval s MZe při jednáních o dotačních titulech, úpravách právních norem sektoru vína. • Pravidelně, až do 17. ročníku v roce 2010, organizoval soutěž GPV, poskytoval odbornou garanci veletrhu VINEX. • Každoročně se podílel na seminářích v Hustopečích k tématu „Vinařství ČR a EU“ a na seminářích Moravínu v Kobylí. • Dobrou polovinu svého času investují zaměstnanci Svazu do našeho časopisu Vinařský obzor. Za téměř patnáct let, kdy jsme jeho vydavatelem, vyšlo již přibližně 8 000 stran, poslední ročník měl 648

stran. Časopis je distribuován mimo Česko i na Slovensku. SV ČR je zastoupen ve Vinařském fondu, Komoditním výboru pro víno při SZIF, Agrární komoře ČR, Komoditní radě pro víno při AK ČR, PK ČR, Vědecké radě ZF v Lednici, Vědecké radě Biosférické rezervace Dolní Morava, o. p. s., Správní a dozorčí radě NVC, o. p. s., Radě SViŠ ve Valticích a Sektorové radě zemědělství při Hospodářské komoře ČR. V mezinárodní oblasti jsme se postupně stali rovnoprávnými partnery původní EU 15. Svaz má své zástupce v pracovní skupině Víno při C/C (během období mezi volebními valnými hromadami proběhlo patnáct jednání), v poradní skupině Víno při Komisi (proběhlo osm jednání). V rámci AREV máme zastoupení v představenstvu CEPV (profesní komora AREV), proběhlo devět jednání. Celkem jsme v minulém volebním období absolvovali dvacet různých úrovní jednání AREV. Dále se zástupci Svazu vinařů účastnili řady seminářů a konferencí v zahraničí, často včetně aktivního vystoupení o vinařství v ČR nebo o našich představách k reformě trhu s vínem (např. INTERVITIS Vídeň 2011). Během minulého volebního období jednalo představenstvo svazu 20× a redakční rada VO 15×. Jednání představenstva se účastili i hosté z MZe, ÚKZÚZ, SZPI, VF a NVC. Nyní je členem Svazu 102 právnických a 104 fyzických osob. Pracuje v nich ve vinařství 2 300 přepočtených osob. Řádných členů je 175, přidružených 31. Svazů a spolků máme nyní 31 celkem s 1 400 vinařů. Opomenout nelze ani 15 čestných členů. V současnosti zastupuje SV ČR pěstitele hospodařící přibližně na 50 % plochy vinic ČR a produkce vína pocházející z ČR od členů SV ČR činí téměř 90 % celkové produkce ČR. Na závěr bych chtěl poděkovat všem členům, kteří pracovali v dosavadních volených orgánech Svazu. Děkuji i zaměstnancům SV ČR a všem ostatním členům Svazu, protože výše uvedených výsledků bylo možné dosáhnout jen při vzájemné spolupráci. Jiří Sedlo, předseda SV ČR

ZÁRUKA ČISTOTY ČISTOTY CIP ŘEŠENÍ OD BÍLEK FILTRY ZÁRUKA ČISTOTY --- CIP CIPŘEŠENÍ ŘEŠENÍOD ODBÍLEK BÍLEKFILTRY FILTRY Cesta profesionálnímu vinařství Cesta Cesta kkk profesionálnímu profesionálnímuvinařství vinařství ZARUČUJE HYGIENU HYGIENU BEZPEČNOST ZARUČUJE HYGIENU AA A BEZPEČNOST BEZPEČNOST • Zvyšuje úroveň čistoty provozu a snižuje riziko • Zvyšuje Zvyšuje úroveň úroveň čistoty čistoty provozu provozuaasnižuje snižujeriziko riziko biologické infekce výrobního procesu biologické biologické infekce infekce výrobního výrobníhoprocesu procesu • Sanitace koncových filtračních svíček je nezbytným • Sanitace Sanitace koncových koncových filtračních filtračníchsvíček svíčekjejenezbytným nezbytným procesem pro udržení garance vysoké kvality procesem procesem pro pro udržení udržení garance garancevysoké vysokékvality kvality produktu produktu produktu • Připraví mikrobiologicky čistou vodu pro výplachy • Připraví Připraví mikrobiologicky mikrobiologicky čistou čistouvodu vodupro provýplachy výplachy lahví lahví • Eliminuje Eliminuje riziko kontaktu chemikálií vínem • Eliminuje riziko riziko kontaktu kontaktu chemikálií chemikáliísssvínem vínem • Čistota Čistota lisů lisů tanků, filtrů, potrubí, tanků plničů • lisů tanků, tanků, filtrů, filtrů, potrubí, potrubí,tanků tankůaa aplničů plničů

ZVYŠUJE ÚČINNOST ZVYŠUJE ZVYŠUJEÚČINNOST ÚČINNOST ŽIVOTNOST CHEMIE AA AŽIVOTNOST ŽIVOTNOSTCHEMIE CHEMIE Zvyšuje účinnost sanitačních prostředků •• •Zvyšuje Zvyšujeúčinnost účinnostsanitačních sanitačníchprostředků prostředků udržováním optimální teploty zároveň tím šetří udržováním udržovánímoptimální optimálníteploty teplotya a azároveň zároveňtím tímšetří šetří náklady na energie náklady nákladyna naenergie energie • Snižuje časové proluky mezi výrobou čištěním. ••Snižuje Snižuječasové časovéproluky prolukymezi mezivýrobou výroboua a ačištěním. čištěním. Čištění pomocí CIP je mnohem rychlejší než ruční Čištění Čištěnípomocí pomocíCIP CIPjejemnohem mnohemrychlejší rychlejšínež nežruční ruční Regenerací prodlužuje životnost koncových •• •Regenerací Regeneracíprodlužuje prodlužuježivotnost životnostkoncových koncových filtračních svíček filtračních filtračníchsvíček svíček • Prodlužuje účinnnost životnost chemických ••Prodlužuje Prodlužujeúčinnnost účinnnostaa aživotnost životnostchemických chemických prostředků pomocí filtrace prostředků prostředkůpomocí pomocífiltrace filtrace

ZAJIŠTUJE ČISTOTU ČISTOTU TANKŮ TANKŮ ZAJIŠTUJE • Vytvoření Vytvoření mikrobiologicky bezinfekčního • Vytvoření mikrobiologicky mikrobiologicky bezinfekčního bezinfekčního čistého prostředí pro udržení trvalé stability čistého prostředí prostředí pro pro udržení udrženítrvalé trvaléstability stability vína při při zrání vína při zrání zrání Vymývání kvasničných kvasničných kalů kalů • Vymývání • Vymývání Vymývání vinného vinného kamene kamene • Sterilizace Sterilizace tanku tanku -- odstranění odstraněníinfekce infekce

nás aa my my vám vám zdarma zdarma Kontaktujte Kontaktujte nás vypracujeme nabídku nabídku sanitace sanitace ušité ušité vypracujeme míru pro pro váš váš provoz! provoz! na míru Filtrys.r.o., s.r.o., Bílek BílekFiltry 69621, 21,Josefov Josefov135 135 696 IČO:269 26971 71259 259 IČO: DIČ:CZ CZ296 29671 71259 259 DIČ:

+420518 518372 372075 075 Tel: Tel:+420 Tel./Fax++420 420518 518372 372134 134 Tel./Fax E-mail:info@fi info@filtrace.com ltrace.com E-mail: www.filtrace.com ltrace.com www.fi

let 10 10let záruka záruka

126

Vinařský obzor (3/2012)

Spolkové informace

Richard Stávek Vinařský obzor

Představení nově zvoleného představenstva Svazu vinařů České republiky Vzhledem k různým dotazům, které směřovaly ve dnech po valné hromadě Svazu vinařů ke mně a potažmo k redakci VO a týkaly se voleb nového představenstva SV ČR, jsem navrhl krátkou prezentaci všech členů nového představenstva podobným způsobem, jak to volení učinili na valné hromadě. Níže vedle jejich fotograﬁe naleznete jejich jméno, věk, pozici a od koho mají v představenstvu mandát. Dále jsem jim položil dvě otázky: 1. Na čem chcete v představenstvu Svazu vinařů pracovat a s jakými představami další činnosti a směřování našeho vinařství přicházíte? 2. Jaký by byl váš komentář k aktuálnímu dění na poli vinařských sdružení? Ing. Josef Svoboda, 50 let, ředitel společnosti Habánské sklepy, místopředseda SV ČR volený valnou hromadou 1. Jsem přesvědčený, že malý rozměr moravského vinařství má držet spolu. Vinaři ať malých vinařství nebo velkých musí táhnout za jeden provaz. Jen tak budou všichni prosperovat. Zejména menší jsou na neúprosném trhu více zranitelní. Po letech nebývalé prosperity a za léta vydobytého uznání mohou přijít chudá léta a v té době více než kdy jindy bude významný společný Vinařský fond. Ale to v zahraničí vědí už dávno… 2. Rozumím tomu, že začínající vinaři se v posledním desetiletí věnovali vlastním ﬁrmám. Vysazovali vinice, budovali technologie a pracně si hledali své místo na trhu. Neměli čas se věnovat spolkové činnosti. Nyní nastala doba, kdy si všímají, co se okolo děje. Je nás více než tisíc zaregistrovaných a je přirozené, že každý má svůj názor. Domnívám se však, že plivat jedovatou slinu na práci jiných, aniž bych se s ní dobře seznámil a informoval se, je přinejmenším neslušné. Je přirozené, že se vždy vše nepovede, jako tomu bylo u poslední novely vinařského zákona, to však neznamená, že je vše špatně. Vinaři investovali do svých vinic, a proto očekávají z jejich produkce dalších několik desetiletí prosperitu. Obchodníci, kteří za ně nyní hovoří, mají úplně jiné obchodní cíle a představy o prosperitě. Ti mohou přestat s vínem obchodovat ze dne na den a to vinař nemůže. Proto je hledání společných zájmů ve sdružení více než diskutabilní.

Ing. Jiří Čábelka, 67 let, předseda Cechu českých vinařů, místopředseda SV ČR za Čechy nominovaný Cechem českých vinařů (do uzávěrky čísla se nám nepodařilo zajistit odpovědi)

2. Velmi mne mrzí, že dnes mezi sebou vinaři diskutují přes média, místo aby si svoje problémy vyříkali u sklenky vína. Pokud chceme pro vinařství něco udělat, tak se musíme hlavně umět domluvit.

Ing. Bořek Svoboda, x let, Zámecké vinařství Bzenec, ředitel společnosti; zvolený za Slováckou podoblast členy SV ČR ze Slovácké podoblasti 1. Aktivní prosazování zájmu vinařů a vinohradníků, včetně malých subjektů, které neodmyslitelně patří ke Svazu vinařů ČR. Profesionalizace Svazu co do zlepšování komunikace, aktivní přístup při tvorbě legislativních změn, kvalitní informace k nově přijatým zákonům, pop.ř organizování proškolovaní vinařů k legislativě, a to vždy dostatečně dopředu. Jsme proti výraznému zvyšování členských příspěvků, protože by mohlo dojít k výraznému úbytku členské základny a tím by i Svaz měl menší váhu v prosazování a obhajování svých zájmů. 2. …

Ing. Petr Marcinčák, BA, 46 let, Vinařství Marcinčák, majitel; člen představenstva nominovaný za svaz Ekovín 1. Do představenstva SV ČR jsem byl nominovaný za Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína – Ekovín o. s., který dnes zastupuje celkem 180 členů. Nominaci jsem přijal, protože jsem přesvědčen, že Svaz vinařů potřebuje modernizovat, aby byl profesní organizací, která hájí zájmy všech svých členů bez ohledu na velikost či způsob hospodaření. Dělení na malé a na velké či na BIO a ostatní, není správné a nikam nevede. Naše problémy jsou jinde. Jsou to dovozy, nekalé praktiky a byrokracie. Již na první představenstvo mám připraveno několik návrhů, které podle mne povedou k větší profesionalizaci Svazu. Ale abych byl konkrétní, uvedu aspoň některé. Navýšení členských poplatků, tak aby Svaz mohl ﬁnancovat své činnosti. Zlepšení komunikace s členy Svazu, snazší přístup na web. Navrhnu také změnu sídla, aby Svaz sídlil v prostorách, které si naše vinařství zaslouží. Myslím, že zámek v Mikulově by byla dobrá adresa. Zásadní úkol, který budu v představenstvu akcentovat, je zachování podpory integrované produkce, která je stále v ohrožení! 2. Vinařských spolků je u nás celá řada a já sám

Ing. Hynek Holánek, 43 let, Vinařství Holánek, majitel; člen představenstva nominovaný za Moravín – svaz moravských vinařů 1. Chci zastupovat všechny poctivé vinaře. Zasadit se o co největší profesionalizaci svazu. Dále pracovat na rozvoji a propagaci systému VOC.

Spolkové informace

jsem členem několika sdružení. Myslím si, že je skvělé, že vinaři k sobě umí najít cestu, že se dokáží domlouvat a učit se jeden od druhého. Tak třeba Aliance vinařů V8, které jsem v loňském roce předsedal, je skvělý příklad, jak se mohou konkurenti na trhu spojit a spolupracovat. Také nově vznikají VOC, která pracují na tvorbě nového apelačního systému, a já věřím, že budou do budoucna puncem nejvyšší kvality. Ovšem sdružení, která nemají žádný pozitivní program anebo poškozují vinařství jako celek, například návrhy na zrušení Vinařského fondu, tak ty u mne pochopení nenajdou. Ing. Alois Tománek, 50 let, vinař a šlechtitel, člen představenstva SV ČR nominovaný za Sdružení šlechtitelů a množitelů révy 1. Vytváření vhodných podmínek pro zajištění šlechtění a výroby rozmnožovacích materiálů révy vinné. Zajištění kontinuity, podpora původního českého šlechtění, odrůd i klonů, ozdravování od virových chorob a šlechtění na rezistenci. Omezování „bruselské“ byrokracie. Svaz by měl aktivně postupovat proti zavádění dalších výkazů a evidencí. Každé stávající i nové nařízení zpracovat do národní legislativy tak, aby co nejméně zatěžovalo byrokracií naše vinaře. Pro malé vinaře umožnit prodej „pod víchem“ s cílem udržet vinařské tradice a pestrost nabídky pro turisty. Zachování jednoty malých i velkých vinařů. Svaz vinařů by měl zůstat sebevědomou stavovskou organizací, která není „spolkem zahrádkářů“ ani poslušným vykonavatelem příkazů od největších vinařských firem. 2. Bohužel, vinařská veřejnost se dělí na linii podle velikosti podniků a vidím jen malou snahu o dohodu. Na jedné straně stojí kapitál, na straně druhé zájmy a potřeby menších a středních vinařů. Svazu hrozí transformace na úzké sdružení vinařské oligarchie. Vydělení skupiny menších vinařů již vedlo a dále může vést k odchodu dalších podnikatelských subjektů do konkurenčních struktur se všemi negativními důsledky, které bude přinášet nejednotnost. Jaroslav Chaloupecký, 59 let, Vinařství Lahofer, manažer pro obchod; člen představenstva SV ČR za Znojemskou podooblast volený členy ze Znojemské podoblasti 1. Navýšení počtu členů SV ČR – z řad producentů hroznů a výrobců vína; stabilizovat finanční stránku a zajistit soběstačnost ve financování SV ČR; zlepšit všeobecné vnímání SV ČR a Vinařského fondu ze strany veřejnosti; zamezit prodeji dovozových vín pod hlavičkou „moravských vín“; zajistit vhodného manažera pro aktivní řízení SV ČR ve spolupráci s představenstvem SV ČR. 2. Roztříštěnost a nejednota vinařů poškozuje

na veřejnosti všechny vinaře. Jsem pro zachování Vinařského fondu. Ing. Pavel Mayer, 67 let, vinař, člen představenstva volený valnou hromadou 1. Budu propagovat práci Svazu za účelem rozšiřování členské základny a chci se podílet na zvýšení propagace tuzemských bílých suchých vín a našich červených vín u našich konzumentů. 2. Chci se podílet na vyjednávání s Vinařskou asociací za účelem jednotných návrhů legislativních výstupů. Ing. Luboš Oulehla, 42 let, Vinařství Trpělka & Oulehla Nové Bránice, člen představenstva SV ČR volený valnou hromadou 1. V představenstvu Svazu vinařů budu zastupovat poctivé moravské vinaře. Chci, aby moravskému vinařství byla vrácena čistota a pravost. 2. Myslím si, že aktuální dění na vinařské scéně je způsobeno špatnou informovaností a nedostatečnou komunikací. Ing. Tomáš Martinec, 55 let, Zemědělská, a. s., Čejkovice, ředitel, člen představenstva SV ČR volený valnou hromadou 1. Chci pokračovat v práci na maximálně možném usnadnění podmínek podnikání tuzemských vinohradnických ﬁrem všech velikostí ve vinohradnictví, výrobě tuzemských vín, množitelského materiálu, na praktickém a jednoduchém zavádění podmínek IP a ekovinohradnictví. Dále prosazovat nejširší možnou dotační činnost na restrukturalizaci, množitelský materiál, IP a ekovinice, propagaci a prodej tuzemských vín, vinařsko-turistické akce a výstavnictví. 2. Diskuze o rozdílných názorech vedená přes média je velmi nešťastná cesta, která je přínosem pouze pro naše konkurenty s jinými druhy nápojů na trhu a státní správu, jež obzvláště v tuto dobu hledá jakoukoli záminku, jak připravit vinaře o zatím dosažené výhody. Odlišný názor je naprosto legitimní a demokratický nástroj. Názory je ale v tomto případě potřeba si vyříkat mezi vinaři navzájem. Poté čeká zástupce jednotlivých skupin, které jsou všechny ve Svazu zastoupeny, vytvoření jednotného výstupu, je-li to vůbec možné, za všechny zájmové skupiny. Jenom tak lze dosáhnout úspěchu při jednání s úředníky Bruselu, státní správy apod. Při separátním jednání není nikdy možné dosáhnout slušných výsledků pro většinu. Ing. Mgr. Marek Šťastný, 41 let, generální ředitel Vinné sklepy Valtice, a. s., člen představenstva SV ČR nominovaný a volený členy

Vinařský obzor (3/2012) 127

Sdružení vinařů Mikulovské vinařské podoblasti 1. Za nejdůležitější úkol v následujícím volebním období považuji sjednocení všech moravských vinařů. I když nelze nikdy najít úplnou názorovou shodu, bude potřeba najít rozumný kompromis, aby někteří vinaři necítili, že jejich zájmy nikdo nehájí, nebo je dokonce postupováno přímo proti jejich zájmům. Ke splnění tohoto úkolu bude potřeba zlepšit zejména komunikaci mezi vinaři a rovněž lépe medializovat práci, kterou představenstvo pro vinařskou obec dělá. Právě lepší medializace napomůže zvýšení komunikace mezi různými názorovými skupinami, které pochopitelně v každém oboru existují. Proto je potřeba rovněž podporovat v rámci Svazu vinařů vznik určitých názorových platforem, aby mohli vinaři o svých problémech společně komunikovat v rámci společné organizace. Medializovat svoje názory prostřednictvím osob, pro které je vinohradnictví a vinařství jen zájmovou činností či koníčkem, nikdy rozvoji vinařství neprospělo, a pokud si nebudeme umět svoje problémy vyřešit sami, tak to nikomu v budoucnu nic pozitivního nepřinese. 2. Věřím tomu, že se jedná jen o zanedbatelné názorové neshody, které se brzy ke spokojenosti většiny vinařů vyřeší. JUDr. Tibor Nyitray, 49 let, předseda představenstva společnosti Sonberk, a. s.; člen představenstva volený valnou hromadou 1. Chci přispět svými pracovními a životními zkušenostmi, získanými jak v mé právnické, tak i dnes již desetileté vinařské praxi k modernizaci Svazu, k jeho přitažlivosti pro stávající i potenciální členy, k prosazovaní zájmů společných pro většinu vinařů, k čistotě a poctivosti profesní. 2. Aktuální dění je těžké komentovat, protože nejsem podrobně obeznámen s cíli nově vzniknuvší asociace, mám však za to, ze SV ČR je v současné době jediným subjektem, schopným reálně hájit zájmy našich vinařů, a to nejen proto, že to deklaruje ve svých stanovách; i složení představenstva, jak bylo zvoleno na poslední valné hromadě, kde skutečně jsou v zastoupení vinaři jak malí, tak velcí, individuální i korporátní, odborníci i praktici, tomu vytváří ty nejlepší předpoklady. Každopádně jsem spíše zastáncem vytváření „koalic“ než „opozic“. Ludvík Maděřič, 58 let, jednatel Vinařství Maděřič, s. r. o., člen představenstva za Velkopavlovickou podoblast volený z řad členů SV ČR z Velkopavlovické podoblasti. (do uzávěrky čísla se nám nepodařilo zajistit odpovědi).

128

Vinařský obzor (3/2012)

Česká republika v Evropské unii

Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA Šlo vlastně o dvě jednání, odpoledne 14. února proběhlo první v budově COPA/COGECA a 15. února dopoledne druhé v budově DG AGRI. Po schválení programu a zápisu z minulého zasedání předal předseda slovo zástupci Řecka. Ten požádal o slovo v souvislosti s žádostí Řecka o podporu C/C proti zavedení spotřební daně z šumivého vína. „Trojka“ (stávající, minulé a budoucí předsednictví států EU) ji požaduje, ale zatím nic není odsouhlaseno, ani sazba, pouze existuje návrh na zavedení daně. Takže lze ještě jednat. Pracovní skupina se dohodla podpořit nezavedení SD ze šumivého vína v Řecku. Na to reagovala místopředsedkyně pracovní skupiny P. Esposito (I) tím, že v Itálii se zvýšila DPH o 2 % pro všechny produkty včetně vína. V Maďarsku je DPH nejvyšší v EU – 27 %. Zasedání pak pokračovalo prezentací SZP do roku 2020, kterou provedla paní Dellapasqua z DG Agri, specialistka na rozvoj venkova. Hovořila ze široka o celém programu, s obecnou znalostí problematiky zemědělství. Pro vinařství jsou zajímavé investice a restrukturalizace, obojí je zaměřeno na menší podniky. Dále jsou preferováni mladí zemědělci a oblasti se ztíženými podmínkami, stejně jako nezemědělské činnosti na venkově (např. vinařský turismus), ale také infrastruktura obcí, zavádění internetu, atd. V ekologickém zemědělství se mimo dosavadních opatření nově zavádí i vztah ke klimatu a tím i nové povinnosti. Španělský zástupce reagoval na koﬁnancování, které v řadě zemí nebude možné. Dostal odpověď, že všechny ﬁnance jsou omezeny – evropské i národní. Členské státy se musí rozhodnout pro priority. Na možnosti integrované produkce se zeptal rakouský zástupce. Nové programy z rozvoje venkova podle přednášející by měly být vedeny cílem redukce uhlíkové stopy, např. kolektivními akcemi. Druhý pilíř by měl podle německého zástupce zůstat v zemědělství; kdo bude rozhodovat o tom, zda prostředky půjdou do I., či II. pilíře? Odpověď: Celá politika není určena pro zemědělství, ale pro veškerý venkov, kam patří zemědělci i obyvatelstvo venkova. Následovala volba předsedy a místopředsedů pracovní skupiny. Všemi hlasy bylo pro příští volební období schváleno dosavadní vedení. Předseda poděkoval všem za spolupráci a přešel ke Strategické agendě 2012/ /2013, která obsahuje: 1. Budoucnost SZP včetně výsadbových práv – samostatný bod jednání

Trh s vínem – požadavek monitoringu cen, produkce, spotřeby, obchodu 3. Politika kvality – udržení speciﬁk pro víno 4. Podpora odbytu – snaha o rozšíření i na trh EU 5. Informace pro spotřebitele o potravinách – značení přísad, výživné hodnoty, alergeny 6. Provázání s Lisabonskou smlouvou – cílem pracovní skupiny je, aby podstatné předpisy nepodléhaly delegovaným aktům 7. Biovíno – nařízení, které umožní toto označení, bude Komisí zveřejněno během března 8. Alkohol a zdraví – v rámci tohoto programu byl na další tři roky přijat podprogram Víno přiměřeně 9. Ostatní – bilaterální dohody v rámci WTO, evropské instituce a potravinový řetězec, spotřební daně na víno v EU, elektronický průvodní dokument pro převoz vína 10. Fungování pracovní skupiny Víno – ročně 4–5 jednání, z toho ve dvou případech bude navazovat jednání poradní skupiny pro víno při Komisi. Vzniknou pracovní podskupiny na různá témata, budou pracovat především prostřednictvím výměny e-mailů. Portugalský zástupce upozornil v diskusi na vysoké zdanění uvalené na víno v některých třetích zemích, které Komise neřeší. Například v Brazílii, Indii, Rusku se má daň zvednout z 27 % na 45 %. Jednání pokračovalo diskusí k SZP do roku 2020. Cílem pracovní skupiny je mít konečný materiál v červenci 2012. Španělé upozornili na fakt, že zatím ani nevíme, jak se bude krátit budoucí rozpočet EU pro víno, a tím pádem i národní ﬁnanční rámce. R. Nickenig reagoval v tom smyslu, že EP se vyjádří pozdě, my musíme trvat na zachování rozpočtu pro víno a na prioritách, jako jsou přímé platby, SOT s vínem, a případných dalších. Italský zástupce pochválil reformu proběhnuvší především díky národním obálkám a navrhl pokusit se o vypuštění v případě vinic 7 % tzv. ekologických (neobdělávaných) ploch z probíhající reformy SZP. Ve vinohradnictví máme určitý podíl plochy v režimu „bio“ a mimo to poměrně vysoký podíl maloplošných teras s plochou

pro révu nevyužitou. Proto je tento podíl 7 % v evropském prostoru v oboru splněn. Po přestávce bylo otevřeno téma výsadbových práv. Komise k tomu vytvořila skupinu zástupců za jednotlivé státy (po dvou zástupcích včetně členských států neprodukujících víno), členy jsou i dva zástupci C/C. Za C/C se budou jednání zúčastňovat vždy předseda (F) pracovní skupiny pro víno a jeden z místopředsedů (D, I), kteří se budou střídat. Jako pozorovatel bude přítomen poslanec EP. První jednání má proběhnout 26. března, celkem mají být čtyři jednání, poslední v listopadu. Francouzský zástupce vyjádřil z této skupiny obavy, měli by tam být i odborníci, nejenom právníci. Jinak mu byla jasná strategie – hlavním aktérem musí zůstat EP a Rada ministrů, nikoliv Komise. Existuje nebezpečí, že Komise se pokusí využít tuto skupinu i pro jiné problematiky v oboru, ne výhradně pro výsadbová práva. Francouzská vláda přijde již na první jednání s jasným právním návrhem postupu. Následující debata se zvrhla na to, kdo bude za C/C jednotlivým jednáním přítomen. Španělům vadilo, že nejsou zastoupeni. Při jednáních má být za C/C přítomen Francouz a střídavě Němec nebo Italka. Celá záležitost se projednávala 45 minut a následující program musel být redukován. Na závěr zůstalo vše, jak bylo dříve oznámeno. Po únavné diskusi vystoupil zástupce z Itálie (partikulární zájmy regionu a dané organizace) s tím, že výsadbová práva by měla být nahrazena jiným právním instrumentem. Rakouský zástupce naopak podpořil výsadbová práva vzhledem k vinařské turistice. Na závěr, již v prodloužené době překladatelů, se pokračovalo prezentací programu Víno přiměřeně. Jde o navazující tříletý program, pro jehož účel byla vytvořena nová evropská organizace, jejímiž členy mohou být vinařské organizace z členských států. Více: www.weininmoderation.eu. Jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi EU 15. února Jednání zahájil předseda skupiny Alejandro Garcia-Gasco (ES). Nejdříve proběhla volba nového předsedy a místopředsedy. Novým předsedou za CEEV, který nahradil zástupce C/C, byl všemi hlasy zvolen Valleriano Gancia. Místopředsedou byl rovněž všemi hlasy

Česká republika v Evropské unii

Graf 1 Celková sklizeň vinného moštu v EU 27 210 000 202 549 195 934 186 107

180 000 179 058

176 221

170 000

172 956 171 505 169 508

179 793

2008–2009

2007–2008

2006–2007

2005–2006

2004–2005

2003–2004

2002–2003

2001–2002

2000–2001

zvolen dosavadní předseda Alejandro Garcia-Gasco. Následně byl bez připomínek přijat program jednání, stejně jako zápis z minulého jednání. K trhu s vínem prezentoval aktuální situaci zaměstnanec Komise (DG AGRI), oddělení pro víno. Uvedl, že od minulého jednání (říjen 2011) se toho moc nezměnilo. Posledních pět let je relativně nízká sklizeň. V roce 2011 byla sklizena o něco větší hmotnost hroznů než v roce 2010. Přibližně polovina hroznů má chráněný původ. Francie, Španělsko, Itálie a Německo musí Komisi hlásit ceny vína (sudového). Bylo kritizováno, že Komise sleduje jen průměry všeho podle barvy vína, je nutné se podívat na jednotlivé odrůdy. Například vývoj odrůdy Sauvignon blanc se vymyká trendu bílého vína. Podle CEEV se před 20 lety obchodovalo 80 % lahvového vína a 20 % sudového, nyní je to 50 : 50. Dalším bodem jednání byla zpráva Komise k podporám marketingu vína ve třetích

2011–2012 Estim.

163 599

160 000 150 000

166 000

172 502

2010–2011

1000 Hl

190 000

2009–2010

200 000

zemích. Celkem je plánováno 768 milionů eur na propagaci z rozpočtu 2009–2013, to znamená, že 15,6 % rozpočtu SOT s vínem EU připadá na marketing ve třetích zemích. Itálie, Francie a Španělsko z marketingového balíčku spotřebují 90 % peněz. Vývoz vína z EU v letech 2007–2010 do jednotlivých třetích zemí: Celkem se podporuje prodej vína z EU na 42 trzích mimo EU, 75 % prostředků je investováno do sedm zemí – USA, Číny, Japonska, Kanady, Mexika, Ruska a Švýcarska. Obecně byla opatření na podporu prodeje hodnocena kladně, jen je nutná přílišná byrokracie (odevzdávání průběžných zpráv během projektu). Na druhou stranu Nejvyšší kontrolní úřad EU sdělil, že ze strany Komise je to málo kontrolováno. Na restrukturalizaci existují speciální kontrolní postupy, kdežto na marketing nikoliv. Italům vadilo, že do nákladů na projekt nemohou započítat spotřebované víno při degustacích. Předseda C/C sdělil, že projekt je dobrý, požadujeme jej i nadále, včetně rozsahu ﬁnančních pro-

Graf 2 Vývoz vína z EU v hl 5 000 000 4 500 000 4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000

2007

2008

2009

2010

USA

Rusko

Švýcarsko

Kanada

Čína

Japonsko

Angola

Norsko

Brazílie

Ostatní mimo EU

Vinařský obzor (3/2012) 129

středků. Třetí trhy jsou důležité, ale je vhodné je rozšířit též o EU. Projekty by taky měly být pružnější, s možností reagovat na změny. Portugalský zástupce vystoupil s tím, že projekty se předkládají na pouhé tři roky, přičemž je sice možnost prodloužení na pět let, ale získat trh většinou trvá nejméně 10 let. Závěrem bylo konstatováno, jako již vícekrát, že potřebujeme při Komisi zřídit pozorovatelnu trhu s vínem. Aromatizovaná vína – koncem února k tomu mělo proběhnout jednání Zemědělského výboru EP. Do konce roku 2012 by nařízení mělo být schváleno. Vyskytují se zatím sporné otázky jako: povinný údaj o původu vína od roku 2013, definice CHOP jako u vína, geografický údaj dle TRIPPs – dosud je to místo posledního zpracování. Biovíno – práce na předpisech pro zpracování biohroznů začaly v roce 2004 a letos bylo příslušné nařízení schváleno. Vyjít by mělo v březnu 2012 s platností od 1. 8. 2012. V roce 2010 bylo v EU 75,5 tis. ha biovinic, z toho 30,3 tis. ha v Itálii, 21,5 tis. ha ve Francii a 17,7 tis. ha ve Španělsku. Celkem asi 1,5 % plochy vinic EU. V zásadě se jedná o omezení jako dosud, podstatným rozdílem je maximální možný obsah SO2 ve víně: Pro vína do 2 g/l zbytkového cukru platí: z Pro červená 100 mg SO2/l, z Pro bílá 150 mg SO2/l. Pro ostatní vína redukce o 30 mg/l SO2. Nařízení neošetřuje úplně vše, je použitelné pro tichá vína, u vín šumivých a perlivých je problém s definicí. Jelikož zatím nejsou k dispozici biokvasinky, mohou být použity i konvenční. Alergeny ve víně – etiketa. Zástupkyně DG SANCO informovala o postupu prací na nařízení. Oznámila, že kdo si je jist tím, že daný produkt nemůže způsobit alergii, nemusí alergen uvádět. V zásadě se vychází z metodik OIV, ale nikde nejsou stanoveny dávky, které způsobují alergii. Navíc může jít o synergii více různých látek. Je snaha o používání piktogramů, momentálně v případě vína především na obsah SO2. Nyní je ještě nelze použít, ale za pár měsíců by to mělo být možné. Bez označení alergenů mohou být do oběhu uvedena vína do 31. 7. 2012 Bilaterální dohody – USA: Připravuje se dohoda o změnách, která by měla umožnit vzájemný obchod s odrůdovým vínem a garancí ročníků. Mercosur – probíhají dohody o potravinách, součástí je víno. V březnu se má uskutečnit další kolo. V letošním roce stávající dohody končí, pokud nebudou přijaty jiné, bude mít naše víno (EU) přibližně 50% celní sazbu ze své hodnoty. Jiří Sedlo, Svaz vinařů ČR

130

Vinařský obzor (3/2012)

Vinohradnictví

Lubomír Glos Moravská Nová Ves

Další škůdci ve vinicích

Foto archiv autora

Změny při pěstování révy a obdělávání půdy mají velký vliv na rozmnožení různých druhů hmyzu ve vinicích. Pokud jsou vzniklé škody v malém rozsahu, často unikají naší pozornosti. Až při větším poškození zjistíme, že hmyz který jsme považovali za užitečný, může být i škodlivý.

Foto archiv autora

můžeme zařadit ty, kteří se živí převážně živočišnou potravou. Ve vinicích se však více vyskytují druhy, které jako potravu vyhledávají cukry. Mravenci jsou velmi vynalézavý hmyz. Někteří ve svých koloniích pěstují houby, které pak konzumují. Jiné druhy si ve svých hnízdech pěstují mšice, které na jaře vynášejí na stromy. Ty na mladých letorostech sají a vylučují sladké šťávy, které slouží mravencům jako potrava. Jakmile začne dozrávat ovoce a hrozny, tak se začnou živit jejich sladkou šťávou. Mravencům se daří nejlépe tam, kde jsou trvalé porosty a s půdou se co nejméně hýbe. V takových podmínkách nejsou kolonie narušovány a při dostatku potravy se mohou dobře rozmnožovat. V době zrání hroznů

Mravenec

V posledních letech se i přes stále dokonalejší ochranu objevuje stále vyšší výskyt octové hniloby, a to i při dobrém počasí v době dozrávání hroznů. Většinou je to přisuzováno vosám, mouchám, vinným muškám a obalečům. Velkou měrou se však na tom podílí i škvoři a mravenci. Škvoři se řadí mezi dravý, velmi užitečný hmyz. Jsou to predátoři, kteří silně omezují populace různých škůdců pěstovaných plodin. Nejlépe se jim daří v různorodých porostech, kde mají dostatek potravy i úkrytu. Proto jim vyhovují meze a trvale zatravněné vinice. Zvláště dobré podmínky mají v biovinicích, kde se nepoužívají žádné insekticidy. Živí se různým hmyzem, který se na rostlinách vyskytuje. Také na révě nachází mnoho potravy, zvláště v hroznech, a jeho potravou jsou i housenky obaleče. Proto v místech s větším výskytem škvorů bývá podstatně méně housenek obalečů. Mimo živočišné potravy se škvoři živí i potravou rostlinnou. Lze je nalézt v dozrávajících puk-

lých broskvích a ve sládnoucích hroznech, kde nacházejí i dostatečný úkryt. Nakusují slupku bobulí z vnitřní strany a postupně likvidují obsah bobule. Při tom roznášejí infekci plísní přímo do poškozených bobulí. Z toho důvodu není ani důkladná ochrana proti plísním účinná. Proto také škody, které škvoři způsobují, mohou být větší než po obalečích. Pravidelně bývá větší výskyt škvorů u ranějších odrůd a hustších hroznů, jako jsou Muškát moravský, Neuburské, Sauvignon, ale i jiných. Během vegetace jsou ve vinici škvoři velmi užiteční. Jejich početnost může ovlivnit používání insekticidů proti obalečům, ale i časté vysékání porostů na mezích, kolem vinic a v meziřadí. Pokud dojde k přemnožení a většímu výskytu na některých odrůdách, je možno v době dozrávání použít některý z povolených přípravků na ochranu révy. Mravenci jsou hmyz, který je vázán na určitý druh potravy. U nás jich žije více druhů a podle toho, čím se živí, mohou být pro nás užiteční, nebo škodliví. Mezi užitečné

Škvor

inzerce©

Poškozený hrozen

Foto archiv autora

Poškozený hrozen Foto archiv autora

vyhledávají zpočátku některé stolní odrůdy a později dávají přednost Ryzlinku rýnskému. Z toho je možno usuzovat, že jsou to gurmáni, kteří dávají přednost kvalitnějším vůním a chutím. K cestám za potravou nepoužívají nerovný povrch půdy s různými překážkami, ale přemísťují se po drátech, na kterých jsou uvázány tažně. Při svém cestování a často i při dosti velkých vzdálenostech nacházejí ty nejkvalitnější hrozny. Jejich bobule pak ze středu nakusují a sladkou šťávu přenášejí do svých hnízd. Při cestování za potravou se mravenci stávají přenašeči kvasinek, bakterií a zárodků plísní. Je zajímavé, že po načetí bobulí zkonzumují za několik dnů celý jejich obsah a při suchém počasí zůstanou jen slupky a semena. Po infekci šťávy v bobulích kvasinkami se vytvoří alkohol, a jak se ukazuje, nakonec mravenci holdují i alkoholu a stávají se na něm závislí. Možná je to trochu nadnesené, ale žádná překážka, kterou jim postavíte do cesty, je nezastaví. V místech, kde se mravenci hodně rozmnožili, mohou být škody ve vinicích dosti rozsáhlé. Na likvidaci mravenců je u nás povoleno několik přípravků. Žádný z nich však není povolen na ochranu ve vinicích. Použít by se však daly biologické přípravky na likvidaci mravenčích hnízd.

Vinařský obzor (3/2012) 131

Foto archiv autora

Vinohradnictví / Inzerce

132

Vinařský obzor (3/2012)

Vinohradnictví

Milan Hluchý Ekovín, svaz integrované a ekologické vinohradnické produkce

Vývoj integrované produkce révy vinné v ČR a okolních státech a její přínos pro vinohradnictví ČR (II.) pokračování z minulého čísla tu 24 470 Kč/ha. Díky spolupráci na vývoji systému ekologického vinohradnictví Svazem Ekovín se počínaje rokem 2007 začíná zvedat výměra ekologicky obhospodařovaných ploch. V roce 2007 již bylo za hospodaření v ekologickém režimu dotováno 7 dalších subjektů hospodařících na ploše 156 ha

Foto archiv autora

V roce 2006 bylo v ČR 19 ha vinic obhospodařováno v režimu ekologického vinohradnictví, přičemž 11,8 ha z této plochy obhospodařované 3 subjekty bylo již od r. 2004 dotováno částkou 12 235 Kč/ha a rok. V roce 2006 se dotace na ha v ekologickém vinohradnictví zvedla na hodno-

Ekosystém vinice – Obraz G. Vaneka používaný k vysvětlení rozdílů mezi konvenční a ekologicky – IP i EZ – obhospodařovanou vinicí

ekologických vinic. V roce 2008 to již bylo celkem 20 podniků hospodařících na 186 ha. V roce 2009 došlo k dalšímu nárůstu na 48 podniků s celkovou plochou 568 ha vinic. V roce 2010 se výměra dotovaných ekologicky obhospodařovaných vinic zvýšila na 649 ha, přičemž vinařům hospodařícím na této ploše bylo vyplaceno na základě hospodaření v ekologickém vinohradnictví již celkem 14 473 022 Kč. V naprosté většině se v tomto případě jedná o vinaře, kteří díky velmi dobrému zvládnutí systému IP úspěšně zvládli, za účinné spolupráce odborníků ze Svazu Ekovín a především našeho německého kolegy, poradce Dr. Uwe Hofmana i náročný přechod na ekologické vinohradnictví. O tom, že se nejednalo pouze o snahu o čerpání dotací bez produkce vysoce kvalitních hroznů a vín svědčí několik kontrol provedených ze strany MZe, kontrolních organizací EZ a v roce 2011 i ze strany ÚKZÚZ, přičemž tyto kontroly v případě členských podniků Svazu Ekovín prokázaly, že na kontrolovaných plochách členských podniků Svazu Ekovín (na rozdíl od některých jiných) nebyly použity nepovolené syntetické pesticidy. V roce 2010 tak bylo z důvodu integrované a ekologické produkce v ČR dotováno ekologicky orientované hospodaření na celkové ploše 12 923 ha částkou 176 656 942 Kč. Ve skutečnosti však v režimu IP hospodaří v ČR vinaři na ještě větší výměře, protože autor této analýza v roce 2008 při hledání konvenčně obhospodařovaných vinic zjistil, že převažující podíl z titulu IP a EZ nedotovaných vinic je rovněž obhospodařován členskými podniky Svazu Ekovín integrovaně. Některé podniky však z různých důvodů (např. neexistence dlouhodobých smluv s majiteli půdy při podmínce závazku minimálně 5 let hospodařit v daném re-

žimu celofaremně) nečerpaly dotaci na IP. Jestliže v roce 2010 bylo v IP a EZ dotováno necelých 13 000 ha vinic, fakticky v režimu IP byly obhospodařovány další zhruba 2 000–3 000 ha vinic. Fakticky tak v roce 2010 integrovaně a ekologicky obhospodařované vinice v ČR představovaly, při celkové výměře 17 359 ha révou vinnou osázených vinic zhruba 86–92 % všech vinic v ČR. Tento podíl (v širším slova smyslu) ekologicky obhospodařovaných vinic staví ČR celoevropsky i celosvětově na jednu z předních pozic. Vzhledem k tomu, že dotační tituly Integrovaná produkce a Ekologické vinohradnictví jsou z 80 % dotovány z finančních zdrojů EU, představují oba tyto směry vinohradnictví rovněž významný finanční přínos pro rozvoj vinařství v ČR financovaný z externích zdrojů. Od našeho vstupu do EU v roce 2004 do současnosti tak bylo díky integrované produkci podpořeno české vinohradnictví částkou zhruba 900.000.000 Kč, přičemž zhruba 720.000.000 Kč představuje podíl podpory z EU a jen 180.000.000 Kč je podíl z rozpočtu ČR. Zajímavou je i celková částka, kterou měly možnost na IP v roce vstupu do EU připravené podniky od roku 2005 po současnost, tedy během 7 let na jeden hektar získat. Tato částka, včetně dotace za rok 2011 činí zhruba 84.000 Kč/ha. Na výše uvedeném vývoji má významný podíl také systematické vzdělávání vinařů. Kromě již tradičních předjarních seminářů Svazu Ekovín jsou od roku 2008 každoročně v prostorách Mikulovského barokního zámku pořádány mezinárodní ekologicky zaměřené odborné konference Víno Envi. V letech 2009 až 2011 byl na základě společného EU projektu spolupořadatelem této konference Slovenský svaz Iprovin. Těchto konferencí se pravidelně účastní od 120 do 170 vinařů z ČR, Slovenska, Maďarska a Rakouska. Přednášejícími jsou špičkoví vinohradničtí a vinařští odborníci z celé Evropy. V roce 2009 byl ve spolupráci s rakouským institutem Bioforschung Austria zahájen poměrně rozsáhlý společný česko-rakouský projekt ECOWIN - ochrana přírody ekologizací vinohradnictví. Nositelem projektu je na české straně Svaz Ekovín ve spolupráci s Ústavem vinohradnictví a vinařství Mendelovy Univerzity, orgány ochrany přírody (Správa CHKO Pálava, Správa NP Podyjí, Odbor ochrany přírody JM Kraje) a 64 vinařských podniků hospodařících na zhruba na 1.370 ha vinic v blízkosti přírodních rezervací chráněných v různém režimu ochrany. Po dobu tří let jsou jak vinaři, tak pracovníci orgánů ochrany přírody odborně vzděláváni v metodách ekologického vinohradnictví (IP a EZ) a vinice spolupracujících podniků jsou

osévány druhově bohatými směsmi osiv za současné náhrady aplikací chemických insekticidů ekologicky mimořádně vhodnou ochranou vinic metodou matení obalečů feromony. Průběžný monitoring vyšších rostlin a denních i nočních motýlů některých modelových vinic prokázal významné pozitivní změny biodiverzity monitorovaných vinic. Výsledky tohoto monitoringu jsou například na www.vinoenvi.cz . Takto se během dvaceti let díky existenci vysoce angažovaných, ekologicky orientovaných odborníků organizovaných ve svazu Integrované produkce hroznů a vína (dnešní Svaz Ekovín) a několika stovkám vysoce profesionálních vinařů a v posledních deseti letech rovněž díky ﬁnanční podpoře ze strany jak EU, tak ČR, stala z okrajové technologie uplatněné v roce 1992 na 560 ha během dvaceti let technologie úspěšně fungující na zhruba 90 % rozlohy vinic ČR a vytvářející na několika tisících ha podmínky k přechodu našich špičkových vinařských podniků k ekologické produkci. Uvážíme-li, že tohoto výsledku bylo dosaženo za situace, kdy ČR nemá ani jeden výzkumný ústav vinařský, je to výsledek o to významnější. Důsledkem tohoto stavu je jak obecně lepší ekonomická situace vinařských podniků, tak v průměru zdravější a ekologicky stabilnější krajina, nadměrnými dávkami pesticidů nepoškozovaná půda vinic, méně pesticidy a dalšími cizorodými látkami kontaminovaná voda a vzduch a v neposlední řadě i lepší zdraví jak vinařů, tak celé společnosti. Detailnější rozbor dopadu zavedení IP na biodiverzitu vinic a okolní krajiny vyžaduje samostatný příspěvek. Zde je na místě jen poznamenat, že IP, tak jak je deﬁnována v současných Směrnicích IP Svazu Ekovín a jak je limitována kontrolovanými parametry v systému dotací může být pro biodiverzitu krajiny vysoce přínosná (16 let v režimu IP fungující vinice pod Svatým Kopečkem u Mikulova), nebo nemusí znamenat přínos žádný (dvě další monitorované vinice v režimu IP. To obecně znamená, že dnešní technologie IP je poměrně velmi široce formulovaná a může, ale také nemusí, znamenat pro krajinu významný přínos. Z tohoto důvodu je dnes jistě vhodné se zamyslet nad možnou a žádoucí inovací systému IP, tak, aby její přínos, pokud má být zbytkem společnosti dotována, byl jednoznačně pozitivní a nevytvářel pouze potenciál k tomuto přínosu. Současné aktivity Svazu Ekovín Minimálně stejně důležité, jako je znát vlastní historii, je i správně se orientovat v současnosti a správně investovat do budoucnosti. Podívejme se proto alespoň stručně na současné aktivity Svazu Ekovín.

Vinařský obzor (3/2012) 133

Svaz Ekovín dnes sdružuje 178 podniků hospodařících na zhruba 12.000 ha vinic. Z těchto podniků asi 30 hospodaří v režimu ekologického vinařství, ostatní pracují v režimu integrované produkce. Hlavními aktivitami Svazu je: – Zastupování zájmů členských podniků – Vzdělávání vinařů – Poradenství – Realizace rozvojových projektů – Organizace studijních cest – Kontakt s analogickými svazy a organizacemi v zahraničí – Vydávání odborných publikací – Marketingová podpora biovín Zastupování zájmů členských podniků Svaz zpracoval a projednává s ministerstvem zemědělství ČR zásadní studii „Analýza podmínek pro poskytování podpor v oblasti integrované produkce révy vinné v rámci Programu rozvoje venkova v letech 2014–2020“. V letech 2010 a 2011 proběhlo několik jednání o nově připravované evropské legislativě k biovínům. Tato legislativa byla v únoru 2012 přijata a členové Svazu s ní byli seznámeni. V příštím čísle VO by s ní měli být seznámeni i čtenáři Vinařského obzoru. V roce 2011 jsme rovněž řešili problémy s úletem fungicidů z okolních vinic do ekologicky obhospodařovaných vinic. Vzdělávání vinařů Již několik let probíhají pravidelně 4 významné vzdělávací akce. Ve druhé polovině ledna 2012 proběhl každoročně pořádaný dvoudenní seminář Foto archiv autora

Vinohradnictví

Jednoduchám nitrátovým testem je možné si orientačně velmi rychle zjistit množství aktuálně přístupných dusičnanů a dusitanů v půdě.

Vřetenuška Zygaena loti, jejíž housenky žijí na čičorce. Příklad motýlího druhu, který se znovu začíná jednotlivě objevovat ve vinicích.

pro pokročilé ekologické vinaře. Této akce se již několik let účastní kolem 30–40 vinařských ﬁrem. Již více než 15 let probíhají rovněž pravidelné předjarní semináře pro Integrovaně hospodařící vinaře spojené s Valnou hromadou Svazu. Tématem letošního semináře bude nová legislativa v oblasti ochrany rostlin a na ni navazující návrhy na možný systém dotací v IP po roce 2014. Tento seminář se uskutečnil 6. března 2012 ve Velkých Bílovicích. V březnu rovněž proběhne již tradiční seminář pro začínající ekologické vinaře. Cílem tohoto setkání je získat základní nezbytné informace potřebné pro úspěšný začátek přechodu na ekologické vinohradnictví a produkci biovín. V roce 2011 poprvé v rámci projektu ECOWIN proběhl mimořádně zdařilý šestidenní kurs ekologického vinohradnictví (od dubna do září vždy jeden den v měsíci) koncipovaný jako kombinace 4 hodin teorie a 4 hodin praktického vzdělávání ve vinici. Témata zahrnovala jak problematiku odrůd révy vinné, tak výživu, agrotechniku, ochranu, synekologii ekosystému vinice atd. Přednášejícími byli jak naši odborníci (Doc. P. Pavloušek, Dr. M. Hluchý, Ing. Š. Hluchý), tak kolegové z Rakouska (Dr. W. Hartl, Dr. B. Kromp) a z Německa (Dr. U. Hofmann). Pro opravdu mimořádný zájem a velmi kladné hodnocení zúčastněnými vinaři bychom rádi tento typ kurzu zopakovali i v letošním roce. A již pravidelně se na podzim v Mikulově na zámku konají dvoudenní mezinárodní konference Víno Envi. Tématem roku 2011 byla správná péče o půdu, výživa révy v ekologicky orientovaných systémech (IP a EZ) a vhodná agrotechnika. Ročník 2012 bude zaměřen, kromě jiného na hodnocení výsledků projektu ECOWIN – ochrana přírody ekologizací vinohradnictví. Poradenství Již od realizace projektu PHARE v letech 2000 a 2001 funguje pravidelný poradenský servis v oblasti ochrany révy vinné (houbové choroby a škůdci) poskytovaný na základě hodnocení dat ze sítě několika desítek meteostanic na jižní Moravě a ze sledování obalečů na 5 jihomoravských lokalitách. Tento poradenský servis zajišťuje

Vinohradnictví

Ing. Petr Ackermann, CSc (houbové choroby) a Ing. Markéta Broklová spolu s Dr. M. Hluchým (obaleči). Od roku 2009 je ekologickým vinařům poskytován rovněž v týdenních intervalech pravidelný informační servis pro ekologicky hospodařící vinaře (Dr. M. Hluchý, Ing. Š. Hluchý). Mimo jiné i díky tomuto servisu dopadli ekologicky hospodařící vinaři v kritickém roce 2010 v ochraně vinic před peronosporou a oidiem výrazně lépe než průměr jižní Moravy. Realizace rozvojových projektů V současnosti je Svaz Ekovín nositelem dvou projektů přeshraniční rozvojové spolupráce. Od roku 2009 je zhruba na ploše 1350 ha jihomoravských a 200 ha vídeňských vinic realizován projekt ECOWIN – ochrana přírody ekologizací vinohradnictví. Projektovým partnerem Svazu Ekovín je v rámci projektu ECOWIN na české straně Ústav vinohradnictví a vinařství ZF Mendelovy Univerzity v Lednici. Na rakouské straně jsou partnery renomované instituce jako je Institut Bioforschung Austria, Vinařská škola Krems/Donau a Vinařský ústav v Eisenstadtu. V rámci projektu ECOWIN (realizováno od roku 2009 do roku 2013) bude mimo jiné ještě letos oseto druhově bohatou směsí bylin zhruba 800 ha meziřadí vinic. Projekt SONDAR je zaměřen na ochranu půdy. Na jižní Moravě jsou projektovými partnery Ekovín, Masarykova Univerzita, Mendelova Univerzita a obec Nová Lhota, na Dolnorakouské straně je to opět Bioforschung Austria, Vídeňská Univerzity BOKU a Sdružení BIENE. Strategickými partnery jsou například Dolnorakouská vláda a české Ministerstvo životního prostředí.

nisterstva zemědělství ČR byl vydán český překlad významné publikace ORWINE (viz www.ekovín.cz) a je připravována Ročenka ekologického vinařství v ČR. Marketingová podpora vín z IP a biovín Součástí několik projektů byla i marketingová podpora vín z IP. V posledních měsících byly vydány tištěné informační materiály podporující prodej českých biovín. Z tohoto telegraﬁcky formulovaného přehledu je zřejmá poměrně rozsáhlá činnost organizace, která má pouze dva stálé zaměstnance a naprostou většinu ostatní agendy zajišťují při svém zaměstnání členové Svazu. Pokud by někdo z čtenářů nabyl dojmu, že by mělo smysl se připojit k těmto aktivitám, jste vítáni. Směrnice a přihláška ke členství ve Svazu Ekovín jsou ke stažení na www.ekovin.cz. Stručná historie vývoje IP v okolních státech (CH, D, A, SK, HU) Švýcarsko S praktickým zaváděním systému integrované produkce se začalo v sedmdesátých letech 20. století ve Švýcarsku. Díky speciﬁckým podmínkám švýcarské ekonomiky a vinohradnictví (relativně vysoké ceny hroznů a vín, nízké daně, vysoká kupní síla celé společnosti, smysl pro preciznost a fair play), ale i díky společenské objednávce, kdy je zbytek společnosti ochoten platit zemědělce za udržování zdravé a kvalitní krajiny a v neposlední řadě i díky vysoce profesionální práci švýcarských výzkumníků hospodařilo již kolem roku 2000 zhruba 75 % všech švýcarských vinařů v systéFoto archiv autora

Vinařský obzor (3/2012)

Foto archiv autora

134

Organizace studijních cest Další významnou, ale i velmi příjemnou součástí práce Svazu je organizace a realizace studijních vinařských cest. Takto byly v roce 2011 navštíveny špičkové, ekologicky hospodařící podniky na Tokaji a v oblasti Egeru. Pro rok 2012 je připravována studijní cesta do Francie. Kontakt s analogickými svazy a organizacemi v zahraničí Svaz Ekovín je v intenzivním kontaktu s partnerskými, ekologicky orientovanými organizacemi v okolních zemích. Spolupracujeme s německým svazem ekologických vinařů Ecovin, Slovenským svazem Iprovin, maďarským svazem ekologických vinařů Biokultúra a rakouskou organizací BioAustria. Vydávání odborných publikací Svaz rovněž pravidelně každý druhý rok vydává s podporou Vinařského fondu Směrnice Integrované Produkce, nyní budou vydány, rovněž s podporou Vinařského fondu první Směrnice ekologického vinohradnictví svazu Ekovín. S ﬁnanční podporou Mi-

Dr. Ernst Boller v Ovocnářsko vinohradnickém výzkumném ústavu ve Waedenswill u Curychu představuje našim vinařům vztahy mezi škůdci a užitečnými organizmy v rámci Integrované produkce (červen 2000).

mu IP. Celková výměra vinic ve Švýcarsku je zhruba srovnatelná s ČR a představuje asi 15 000 ha. Pro představu, jaké množství práce za tímto číslem stojí, uvedu několik čísel. Ve Švýcarsku dnes používají vinaři na zhruba 9 200 ha metodu feromonového matení samců. Tato metoda vyžaduje spolupráci vzájemně spolu sousedících vinařů. Výše uvedených 9 200 ha vinic patří 22 500 vinařům, to znamená, že průměrná výměra jednoho podniku používajícího feromonové matení je 0,4 ha. A to feromony používají spíš ty rozlohou vinic větší podniky. Ve Švýcarsku existuje vysoce funkční Svaz Integrované produkce, vinaři jsou pravidelně ze strany kontrolních orgánů Svazu kontrolováni, jsou jim při splnění směrnic IP každoročně udělovány certiﬁkáty a za hospodaření v systému IP jsou státem dotováni. I z hlediska přínosu pro životní prostředí je švýcary pojímaná integrovaná produkce jednoznačně nejlepší v celé Evropě. K tomuto jen drobná osobní vzpomínka. V roce 2000 jsme byli se skupinou asi 40 vinařů v rámci projektu PHARE také na studijní cestě ve Švýcarsku. Při návštěvě jedné vinice se naši vinaři myli a někteří osvěžovali ze silného pramene pramenícího pod vinicí. Na můj dotaz, zda je tato voda pitná, se mi dostalo odměřené odpovědi: Pane Hluchý, u nás ve Švýcarsku je každá voda pitná“. Tehdy jsem si znovu uvědomil, že jsme v jiném světě. Švýcarské směrnice IP, takzvaný „Malus Bonus systém“ jsou jak svou strukturou, tak jednotlivými technologickými prvky velmi podobné Směrnicím Integrované produkce Svazu Ekovín, a jak už bylo řečeno, naši autoři při zpracovávání prvních, tehdy ještě Československých směrnic IP se švýcarskými kolegy intenzivně spolupracovali. Spolková republika Německo V Německu, které má 7 specializovaných výzkumných ústavů vinařských, jednu specializovanou vinařskou univerzitu a řadu dalších vědeckých a výzkumných pracovišť byl vývoj IP v 80. letech 20. století jednou z priorit výzkumu. IP tak byla v 80. letech minulého století jen s malým zpožděním za Švýcarskem uváděna do praxe. Již od konce 90. let do současnosti v systému IP hospodaří zhruba 85 – 90 % všech vinařů. Od počátku byl systém IP ve všech spolkových zemích podporován dotacemi, později se přešlo na kombinaci základní podpory a podpory některých konkrétních technologických prvků. Dnes je IP podporována základní dotací 130 EUR/ha a nadto jsou specielně podporovány některé, ekologicky vysoce efektivní technologie. Takto byla a dodnes je dotována náhrada aplikací chemických insekticidů používáním feromonů metodou matení samců škodlivých obalečů částkou 100 EUR/ha. V některých spolkových zemích je dále podporována náhrada insekticidů

aplikacemi biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis částkou 50 EUR/ha a dotována je rovněž náhrada používání herbicidů ozeleněním vinic. Spolková republika Rakousko V Rakousku vznikly první směrnice takzvané Kontrolované Integrované Produkce (KIP) o rok později, než v ČR, to znamená v roce 1993. Pravidla KIP jsou každoročně doplňována. Na rozdíl od ČR je navíc povinností vinaře hospodařícího v systému KIP se každoročně vzdělávat na akreditovaných seminářích, za což jsou poté vinaři také podpořeni dotacemi. V ČR jsou tyto akce sice také pořádány, ale účast je dobrovolná. V současnosti je dotováno: – náhrada použití herbicidů ozeleněním či agrotechnickými opatřeními – protierozní ochrana ozeleněním půdy – používání v KIP pouze povolených pesticidů – limitované použití minerálních a listových hnojiv – pravidelné testování aplikační techniky Za uplatnění těchto prvků v režimu IP jsou vinaři podporováni částkou zhruba 500–600 EUR/rok. Specielní organizace integrovaně hospodařících vinařů neexistuje, ale na rozdíl od ČR existuje státem a Zemědělskou komorou ﬁnancovaná síť poměrně efektivně pracujících poradenských pracovišť – viz www. lako.at. Slovensko Poměrně dobře srovnatelný vývoj IP je v případě srovnání situace v ČR a na Slovensku. V roce založení Svazu IP v ČR jsme byli se Slovenskem součástí jedné federace. Přestože někteří naši slovenští kolegové byli o aktivitách směřujících k založení Svazu IP informováni, mezi zakládajícími podniky nebyl ani jeden slovenský vinařský subjekt. Po rozdělení federace v roce 1993 na Slovensku nikdo neprojevil snahu o posun vinohradnictvím tímto směrem až do roku 2002, kdy Ing Gašpar Vanek CSc, tehdy čerstvě penzionovaný pracovník Komplexného výzkumného ústavu vinohradnícko vinárského byl při řešení projektu „PHARE – zavedení systému Integrované produkce do vinohradnictví příhraničních okresů Břeclav a Znojmo“ natolik inspirován výsledky zavádění Integrované produkce na jižní Moravě, že se pokusil založit Zvaz integrovanej produkcie hrozna a vína Iprovin. Na bázi českých Směrnic IP vznikly první slovenské Směrnice IP a dodnes je možno říci, že principy IP v ČR a na Slovensku jsou téměř identické. Tato aktivita však zůstala až do r. 2006 omezena víceméně na minimum. Ke změně zájmu vinařů o IP došlo až po vstupu Slovenska do EU, kdy začali čeští vinaři čerpat na IP dotace. V podstatě neexistence pravidel pro čerpání dotací na IP

Vinařský obzor (3/2012) 135

vyvolala znovu zájem slovenských vinařů primárně o ﬁnanční podporu a sekundárně i o Integrovanou produkci. V roce 2007 měly členské podniky Svazu Iprovin celkovou plochu vinic obhospodařovanou v systému IP 1698,5 ha. Představitelé slovenského Zvazu Iprovin začali úspěšně jednat s Ministerstvem puodohospodárstva a v roce 2008 začala na Slovensku být vyplácena dotace na IP v révě vinné. Tato dotace činila a dodnes činí 600 EUR/ha a v roce 2008 byla vyplacena vinařům hospodařícím na ploše zhruba 4.000 ha vinic. V současnosti je tato dotace vyplácena vinařům hospodařícím na celkové ploše asi 6.600 ha, což je asi poloviny výměry vinic na Slovensku. Stejně jako Směrnice IP, jsou velmi podobné i kriteria pro čerpání dotací na IP na Slovensku. Maďarsko Maďarsko mělo před dvaceti lety relativně srovnatelnou startovací pozici jako Česko a Slovensko. Integrovaná produkce byla vnímána okrajově jako nevýznamný pojem. Ale až do roku 2004 nebyl učiněn jediný pokus o založení organizace zabývající se tímto směrem vinohradnického hospodaření či zavedení IP do vinohradnické praxe. Zájem o IP začal být až po roce 2004 v souvislosti s možností čerpání ﬁnanční podpory z fondů EU. Pouhý zájem o peníze ale nikdy nemůže být otcem skutečně funkčního produkčního systému. Takže až do současnosti nejen že nevznikla organizace zabývající se tímto způsobem hospodaření ale i kriteria pro čerpání dotací jsou jen velmi vágní a de facto nesplňují ani minimální požadavky na skutečnou IP. Podporu 400 EUR/ha je tak možno dostat i bez ozelenění půdy vinic bylinnou vegetaFoto M. Hluchý, Tokajská oblast, srpen 2009

Vinohradnictví

I takto může vypadat vinice v režimu dotované Integrované produkce v Maďarsku.

136

Vinařský obzor (3/2012)

Foto archiv autora

cí, v případě „zdůvodněné potřeby“ je možno použít v podstatě jakýkoli registrovaný pesticid, což platí například i pro v Maďarsku, pro široukou účinnost „oblíbený“ organofosfosfát Bi 58 na bázi dimethoate. Tento přípravek, vyvinutý na bázi bojových chemických plynů vyvíjených za druhé světové války je, jak název BI 58 napovídá „pouhých“ 60 let starý. Takže i takto doposud mohla vypadat varianta Integrované Produkce. Na první podhled se to možná někomu může jevit jako vhodná cesta k čerpání dotací. Při znalosti důsledků aplikací těchto přípravků je to ale de facto jen cesta k prodloužení nevyhlášené chemické války s miliony našich spojenců, jimiž jsou půdní roztoči, bakterie a mykorhyzní houby vyživující révu v půdě, draví roztoči kontrolující škodlivé roztoče na révě a množství druhů parazitoidů a predátorů potlačujících obaleče. V těchto vinicích pak není problémem vidět i šedesátiprocentní napadení hroznů housenkami obalečů a květenství révy zničená třásněnkou révovou, kterou naši vinaři znají jen z literatury. Zcela mimořádnou v rámci celé Evropské unie byla rovněž až do nedávna platná situace, kdy na tuto „Integrovanou produkci“ bylo možno čerpat vyšší ﬁnanční podporu (400 EUR/ha), než na skutečně kontrolované ekologické vinohradnictví, kde dotace činila pouhých 380 EUR/ha. Dodnes rovněž neexistuje organizace, která by se systematicky snažila vzdělávat maďarské vinaře v otázkách technologie IP. V současnosti tak špičkové maďarské vinohradnické podniky jako je například Hotszolé na Tokaji či Attila Gere na Villani zavádí přímo ekologické vinohradnictví. Tyto snahy jsou však v současnosti omezeny pouze na 1,5–2 % výměry vinic v Maďarsku.

Vinohradnictví / Recenze

Výsevní dny 2012 Svaz ekologických zemědělců PRO-BIO již 18. rokem vydává publikaci Výsevní dny. Jedná se o překlad stejnojmenné knížky od Marie Thunové, která každým rokem vychází již půl století. A o co se přesně jedná?

Výsevní dny jsou především kalendářem konstelací pro zahrádkáře a zemědělce. Podle informací v nich uvedených se čtenář může rozhodnout o prováděných pracích na zahradě, na poli, v sadech či ve vinicích podle přírodních kosmických rytmů a zkrátka nepřijdou ani včelaři. V úvodní obecné části jsou popsány provozní polní pokusy s preparáty, plodinami, konstelacemi, čtenář se dozví o některých zásadách spojených se sklizní plodin, o chorobách rostlin, přečte si o použití kopřivy, získá návod, jak bojovat s živočišnými škůdci. Nemalý rozsah je podrobnými informacemi věnován biodynamickému kravincovému preparátu – jeho přípravě, péči o něj a použití. Zajímavostí jsou též bezesporu termíny pro výsev/výsadbu stromů a keřů a pro porážení speciálních dřevin. Ústřední část publikace, kalendář jednotlivých dní podle měsíců, je uvozen popisem dnů kořenových, listových, květových a plodových, takže ani úplný začátečník nezůstane nezasvěcen. Níže uvádíme výtah doporučených dní pro řez révy a ovocných dřevin. Řez od 8. 1. 11 hod. do 19. 1. 16 hod. od 3. 2. 11 hod. do 14. 2. 22 hod. od 1. 3. 20 hod. do 13. 3. 18 hod. od 29. 3. 3 hod. do 31. 3. 24 hod. V knize není zapomenuto ani na výsadbu. Na duben a květen jsou doporučeny tyto výsadbové termíny:

Znalost půdního proﬁlu vinice a kořenového systému révy v konkrétní vinici je nezbytná pro volbu správné agrotechniky a ozelenění vinice. Ing. Richard Stávek zkoumá půdní proﬁl na jedné z pokusných parcel projektu Ecowin

Výsadba od 1. 4. 0 hod. do 9. 4. 22 hod. od 25. 4. 8 hod. do 30. 4. 24 hod. od 1. 5. 0 hod. do 8. 5. 3 hod. od 22. 5. 14 hod. do 31. 4. 24 hod. (A že má termín výsadby vliv na ujmutí keřů, potvrzuje 100% zkušeností z výsadby v roce 2007 i autor tohoto textu! Padesát zbylých keřů bylo vysazeno až o týden později, kdy byla nevhodná konstelace, a ujmutí keřů bylo o 30–40 % nižší.)

Biodynamika, jakási vyšší nadstavba bioprodukce, vznikla téměř před 100 lety u nás v Evropě a nyní má své příznivce, svazy a producenty v zemích všech kontinentů. Je neopominutelnou součástí zemědělských systémů a vpravdě je nejcitlivějším, z nich k životnímu prostředí. Rozhodně stojí za to některé její prvky vyzkoušet, ať už jako doplněk integrované produkce či ekologického systému. Součástí publikace je v závěru též soubor receptů z biopotravin, takže si na své přijdou i kulináři. Publikaci Výsevní dny 2012 je možno zakoupit v redakci Vinařského obzoru nebo v e-shopu na www.vinarskyobzor.cz. Cena je 79 Kč vč. DPH 14 %. Richard Stávek »

www.vinarskyobzor.cz/e-shop

NEJVÝZNAMNĚJŠÍ MAKLÉŘSKÁ SKUPINA ZEMĚDĚLSKÉHO POJIŠTĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Společnost B + S Broker s.r.o. je členem největší sítě pojišťovacích makléřů RENOMIA NETWORK. Služby a přínosy spolupráce:

POMÁHÁME ZEMĚDĚLCŮM

Komplexní zemědělské pojištění proti živelným pohromám (mráz, kroupy, zaplavení pozemku, pojištění hospodářských zvířat, poškození větrem atd.) Nejlepší cena, garance kvality Rychlé řešení škod Stálá individuální péče Kontrola stávajících pojistných smluv Celkové pojištění Vaší firmy (auta, nemovitosti, zaměstnanci, zásoby, stroje a zařízení) Zprostředkujeme Vám financování (leasing, úvěr, operativní leasing) Naši partneři:

Mutěnice

Břeclav Na zahradách 3304

Šlechtitelská 348

690 02 Břeclav

Zemědělská a.s., Čejkovice

438 01 Žatec

696 11 Mutěnice

Výzkumná stanice Vinohradnická s.r.o.

Tel: +420 415 733 405 Fax: +420 415 733 404

Radek Palička

Ing. Ladislava Pálková Tel: +420 603 863 858 Email: ladislava.palkova@bsbroker.cz

Sídlo společnosti:

Pobočky:

B + S Broker s.r.o. Mostecká 2580

ww.bsbroker.cz wwww.bsbroker.cz

Tel: +420 723 695 485 Email: radek.palicka@bsbroker.cz

Martina Prokešová Tel: +420 774 307 760 Email: martina.prokesova@bsbroker.cz

VINICE HNÁNICE s.r.o.

CHATEAU Lednice s.r.o. Ing. František Mádl

138

Vinařský obzor (3/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MENDELU, Lednice

Praktické poznatky k odrůdě Milia

Foto P. Pavloušek

Milia je nová slovenská odrůda révy vinné určená pro výrobu bílých vín. Odrůda byla vyšlechtěna ve Výzkumné stanici vinohradnické a vinařské v Šenkvicích. Vznikla jako kříženec odrůd Müller Thurgau × Tramín červený. V roce 2002 byla zapsána do Listiny registrovaných odrůd na Slovensku. V posledním období se odrůda rozšiřuje také k pěstitelům na Moravě. Odrůda je vysazená rovněž v sortimentu na Ústavu vinohradnictví a vinařství, kde se u ní provádějí pravidelná hodnocení. Ampelograﬁcká charakteristika List je středně velký až velký, troj- až pětilaločnatý. Listové laloky se navzájem překrývají. Řapíkový výkrojek je mírně otevřený ve tvaru písmene V nebo lehce překrytý. Hrozen je středně velký. Třapina je u základu vícekrát rozvětvená. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté. Bobule je středně velká, lehce oválná. Barva slupky je růžovošedá, někdy jemně oranžová. Chuť dužniny je aromatická.

Foto P. Pavloušek

Pěstitelské vlastnosti Milia je odrůda se středními požadavky na polohu. Je vhodná pro pěstování ve všech vinařských podoblastech. Je možné se s ní setkat také u amatérských pěstitelů révy vinné, mimo vinařské podoblasti. Odrůda má ráda dostatek slunce pro dosažení kvalitní aromatické vyzrálosti. Předpokladem jsou proto svahovité pozemky s dobrou expozicí ke slunečnímu záření. Požadavky na půdu jsou vyšší, jako u většiny aromatických odrůd. Nemá ráda výsušné půdy, na kterých se může projevovat slabší růst keřů a horší kva-

Milia – keř

lita hroznů. Požaduje hlubší půdy s dobrou zásobou živin a vodní jímavostí. Milia dozrává do vysoké kvality ve druhé polovině září až začátkem října. Při sklizni začátkem října již většinou dosahuje kvality výběru z hroznů (viz tabulku). Vyhodnocení kvalitativních parametrů ukazuje, že i při vysoké cukernatosti mají hrozny dostatečný obsah kyselin. Charakteristický je také nízký obsah kyseliny jablečné, což se potvrdilo i v roce 2010, kdy většina odrůd révy vinné měla vyšší obsah kyseliny jablečné než vinné. U Milie však byl obsah kyseliny jablečné standardní. I při vysokých cukernatostech se pH pohybuje maximálně Datum sklizně

Milia – hrozny

Cukernatost (°NM)

Titrovatelné kyseliny (g/l)

okolo 3,5, což je pozitivní vklad do technologie výroby vína. Odolnost k zimním mrazům je dobrá. Milia je citlivá především k napadení padlím révy. Této houbové chorobě je třeba věnovat velkou pozornost a zabránit jejímu šíření na hrozny a listy. Odolnost k plísni révy je nízká až střední. Aromatické bobule jsou v době dozrávání velmi často vyhledávány savým hmyzem. Takto poškozené bobule jsou potom více citlivé k napadení hnilobami. V příznivých ročnících může docházet k napadení ušlechtilou šedou hnilobou. Vzhledem ke kvalitnímu zrání hroznů se nemusí volit extrémně nízké zatížení keřů. pH

Kyselina vinná (g/l)

Kyselina jablečná (g/l)

22. 9. 2009

23,3

8,54

3,47

11,25

0,91

1. 10. 2010

20,6

10,22

3,29

10,53

3,15

5. 10. 2011

25,3

7,19

3,54

7,66

1,14

Milia – hrozny

Na méně výživných půdách lze doporučit používání bujněji rostoucích podnoží – Kober 5 BB, Kober 125 AA a Craciunel 2. Na výživnějších a vododržnějších půdách lze potom použít podnože SO 4 a Teleki 5 C. Výsledky rozboru hroznů z Lednice pocházejí z odrůdy Milia na podnoži SO4.

chuťově plných a harmonických vín. Při vysokých cukernatostech je třeba se zaměřit na optimalizaci zbytkového cukru ve víně. Již před sklizní je proto třeba počítat s potřebou zastavit alkoholové kvašení při určitém obsahu zbytkového cukru a vytvořit si k tomu technologické podmínky.

Enologické vlastnosti Kvalitní sklizeň lze provádět na základě aromatické zralosti hroznů, ale především na základě harmonického poměru cukrů a obsahu kyselin. Protože se jedná o aromatickou odrůdu, je velmi důležitá hodnota pH, jejíž optimum je mezi 3,1 a 3,3 a neměla by překročit hodnotu 3,5. Vhodná je sklizeň hroznů za chladnějších podmínek nebo je případně možné hrozny doplňkově chladit. Je vhodná také krátkodobá macerace zchlazených hroznů, která může pozitivně působit na extrakci aromatických látek. Pro výrobu vín postavených na primárním aroma je vhodné kvašení při nižších teplotách (12–15 °C). Obvyklejší je však výroba

Využití odrůdy a kvalita vína Milia je zajímavá především vysokou kvalitou vína a aromatickým charakterem podobným odrůdám Tramín a Pálava. Víno je jemně aromatické, kořenité, s jemnými tóny vyzrálého ovoce, extraktivní s příjemnými a jemnými kyselinami. Velmi zajímavá jsou přírodně sladká vína se zbytkovým cukrem. Při výrobě vína na Ústavu vinohradnictví a vinařství se Milia ukazuje také jako velmi vhodná součást cuvée s podobnými aromatickými odrůdami.

Foto P. Pavloušek

Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m2. Vhodným pěstitelským tvarem je střední vedení s řezem na dva kratší tažně. Z pohledu tvarování je vhodný plochý tažeň z 10–12 očky anebo tažeň do mírného oblouku s vyšším zatížením. Milia má velmi husté olistění. Velký význam proto mají v této souvislosti zelené práce. Základním předpokladem kvality je dobrý podlom a odstranění zálistků v zóně hroznů. Oslunění hroznů je důležité především z pohledu kvalitní aromatické vyzrálosti. Je totiž velmi důležité, aby byly bobule vyrovnaně vybarvené a aromaticky vyzrálé na celém hroznu. Podobná situace je také u odrůdy Pálava. Není však vhodné extrémně silné odlistění, které by mohlo negativně působit na změnu kyselin a tvorbu stresových látek vlivem přehřívání hroznů. Milia nepotřebuje doplňkovou regulaci násady hroznů během vegetace. Jestliže jsou však hrozny v zóně hroznů velmi nahuštěné, je vhodné zahušťující hrozny odstranit právě z důvodu kvalitního oslunění a vyzrálosti hroznů.

Milia – keř

Použitá literatura KORPÁS, O., 2003: Milia, nová odroda na výrobu bielych vín. Vinohrad, č. 5, str. 12–13.

Foto P. Pavloušek

Milia – hrozny

Vinařský obzor (3/2012) 139

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Foto P. Pavloušek

Milia – keř

Milia – hrozny

Milia – list

140

Vinařský obzor (3/2012)

Vinohradnictví

Zhodnocení příčin poškození stability terasových plošin a svahů V rámci řešení výzkumného úkolu projektu MZE 1R55007 „Zemní terasy a možnosti jejich rekonstrukce, revitalizace a začlenění do krajiny v procesu komplexních pozemkových úprav“ byla vedle inventarizace lokalit s vybudovanými zemními terasami provedena také identiﬁkace lokalit s poškozením terasových svahů. Přehled lokalit, kde bylo zaznamenáno poškození zemních teras, je uveden v tabulce 1.

Nevhodně navržené parametry teras a absence doprovodných objektů způsobují často postupující destrukci terasových svahů a terasových plošin a jsou tak v období přívalových dešťů a v období tání sněhu stálým nebezpečím pro zastavěné území obce. Takové případy nejsou ojedinělé a je nutno je při komplexních pozemkových úpravách řešit návrhem a realizací nových doprovodných objektů a celkovou rekonstrukcí a následnou rekultivací zemních teras. Zemní terasy jsou velmi účinným technickým protierozním opatřením, ale jen v případě, kdy byly navrženy optimální technické parametry terasových svahů, terasových plošin a také doprovodných objektů, u kterých je důležité jejich dostatečné nadimenzování a správné situovaní příkopů, průlehů, laviček, přístupových cest aj. Mezi optimální technické parametry patří výška a sklon terasového svahu, délka, šířka, příčný a podélný sklon terasové plošiny.

Příčiny poškození stability terasových plošin a svahů Příčiny způsobující poškození stability terasových plošin a svahů, které jsme určili během řešení dané problematiky: • Absence protismykových zářezů • Sypání zeminy na nedrsný povrch • Nesprávně navržená nebo vybudovaná niveleta terasové plošiny • Vniknutí cizí vody na terasovou lokalitu • Nesprávné hutnění a nehomogenní materiál v místě násypu • Nedodržení projektu při realizaci zemních teras Absence protismykových zářezů Protismykové zářezy (obr. 2). zajišťují stabilitu násypových částí teras. Většinou se navrhují v údolnicích nebo pod vysokými násypy, hlavně při velkých podélných přesunech zeminy. Při absenci protismykových zářezů v místech maximálního násypu, kdy nebyl udělán zářez, dochází k poškození – sesuvu části terasové plošiny či svahu (obr. 1).

Tab. č. 1 Přehled lokalit s poškozením terasových plošin a svahů Číslo lokality

Okres

Název k. ú.

Výměra ha

Poškození

Půdní podmínky

Černozem (typická)

Hodonín

Dambořice

25,17

Břeclav

Krumvíř

22,09

Černozem (typická)

Hodonín

Nenkovice

15,17

Černozem (typická)

Hodonín

Uhřice u Kyjova

6,29

Fluvizem glejová

Hodonín

Uhřice u Kyjova

2,37

Černozem (typická)

Hodonín

Archlebov

23,86

Fluvizem glejová

Hodonín

Archlebov

24,55

Černozem (typická)

Hodonín

Čejkovice

25,23

Černozem (typická)

Břeclav

Kobylí na Moravě

3,02

Černozem (typická)

Břeclav

Němčičky

20,39

Černozem arenická

Břeclav

Diváky

14,51

Černozem (typická)

Břeclav

Popice

22,56

Černozem (typická)

Břeclav

Boleradice

7,07

Černozem (typická)

Břeclav

Bulhary

9,57

Hnědozem (typická)

Břeclav

Sedlec u Mikulova

29,41

Černozem (typická)

Znojmo

Ječmeniště

6,03

Černozem (typická)

Vyškov

Nížkovice

15,26

Černozem (typická)

Uh. Hradiště

Boršice u Buchl.

30,39

Hnědozem (typická)

Uh. Hradiště

Boršice u Buchl.

16,1

Hnědozem (typická)

Uh. Hradiště

Tučapy

24,34

Hnědozem (typická)

Uh. Hradiště

Polešovice

14,53

Hnědozem (typická)

Uh. Hradiště

Ořechov u Uh. Hr.

16,9

Černozem (typická)

Uh. Hradiště

Polešovice

3,35

Hnědozem (typická)

Poznámka: 1 – částečné poškození terasových lokalit 2 – výrazné poškození terasových lokalit 3 – eroze svahů menšího rozsahu, rýhy

Sypání zeminy na nedrsný povrch Nepřesné zjištění pedologických vlastností půdy s následnou realizací zemních teras na nedrsném povrchu je další příčinou „ujetí“ terasového svahu. Výstavbou zemních teras např. na jílovém podloží se zemina terasy s tímto podložím nespojí ani při správném hutnění. Těleso terasy postupně po svažitém pozemku ujíždí.

Nesprávně navržená nebo vybudovaná niveleta terasové plošiny Příčinou nestability je, že při návrhu nebo realizaci nivelety terasové plošiny dojde k jejímu protispádu. Při přívalových srážkách dojde k akumulaci vody a v místě poklesu vzniká soustředěný odtok. Začnou se projevovat erozivní účinky, přičemž je odnášena půda a dochází k destrukci svahu.

Foto archiv autora

Vinohradnictví

1 Příklady destrukce terasových svahů a terasových plošin

Příklad: Destrukce terasových svahů a terasových plošin v k. ú. Diváky Díky podrobnému průzkumu území terasové lokality v k. ú. Diváky a zapůjčení projektu, podle kterého byly terasy v roce 1977 realizovány, jsme mohli určit možné příčiny destrukce zemních teras.

Vniknutí cizí vody na terasovou lokalitu Terasování svahu by mělo začít od rozvodnice. K nedodržení této podmínky může dojít jak z důvodu sklonitosti území, tak kvůli geologickým poměrům. Nad terasou vznikne sběrné území, ze kterého povrchová voda stéká na terasy. Pokud dojde k soustředěnému odtoku, vytvoří se erozní rýhy, které se dále prohlubují až do úrovně strží. Tím dojde rovněž k destrukci svahu.

Vyhodnocení příčin způsobujících destrukci zemních teras v k. ú. Diváky Z průzkumu terénu ve zkoumaném území jsme zjistili, že příčinou destrukce svahů není vnik cizí vody na terasovou lokalitu. Terasování svahu začíná téměř od rozvodnice. Na nejvyšších kótách nad zemními terasami je situován vzrostlý les hospodářského významu. Vyloučili jsme i protispád nivelety terasové plošiny. Ve skutečném stavu také nebyl protispád nivelety plošiny zaměřen. Při porovnávání skutečného stavu terasové lokality se zpracovaným projektem jsme zjistili rozpor v provedení zemních teras. Došlo ke snížení počtu teras, ale celkově i k jiné realizaci zemních teras. Šířka terasových plošin je širší a tím se zvýšila výška i sklon terasových svahů. K odklonění od původního návrhu zemních teras mohlo dojít kvůli požadavku na větší produkční plochy terasových plošin. Dalším důvodem mohlo být zjištění nedostatku zemin při výstavbě, (např. v důsledku chybného výškopisu).

Nedodržení projektu při realizaci zemních teras Pokud při realizaci zemních teras došlo k odchýlení nebo úplné změně navrženého projektu, bylo to nejčastěji z důvodu snížení počtu zemních teras. Šířka terasových plošin se tím sice zvětší ale zároveň se zvýší sklon i výška terasových svahů. Zvětšením sklonu a výšky svahu, (zejména v době kdy ještě není plně chráněn vegetací, tzn. po výstavbě), dochází ke zvětšení erozního smyvu a tím k porušení stability svahu.

Foto archiv autora

Nesprávné hutnění teras a nehomogenní materiál v místě násypu Hutnění teras by se mělo provádět po 10 až 15 cm navezené zeminy. Pokud se z důvodu ﬁnanční nebo časové úspory hutní větší tloušťka zeminy, může dojít k sedání plošiny a dále k destrukci jak terasové plošiny, tak i terasového svahu. Pokud se k realizaci násypu použije zemina smíchaná s kořeny dřívějších kultur a sloupků z původního vinohradu, vznikne nahromadění těchto zbytků v místech největších násypů. Ty se posléze překryjí dalšími vrstvami zeminy a nakonec i rekultivační vrstvou. Po čase zbytky vyhnijí a dojde k sedání svahu. Voda se zde začne akumulovat, působit erozivně a svah podlehne destrukci.

Vinařský obzor (3/2012) 141

Z důvodu nedodržení projektu nebyly realizovány protismykové zářezy. Při výstavbě teras se provádí zářezy a násypy jak v příčném tak i v podélném směru. V místech, kde prochází údolnice, je v podélném směru provedeno dosypání zeminy. Při nedodržení projektu nebyla tato místa navržena a vytyčena a nedošlo k realizaci protismykových zářezů. Při podrobném prozkoumání projektu jsme zjistili, že destrukce svahů se objevuje většinou v místech maximálních násypů, kde dříve vedla údolnice. Mohlo se stát, že zemina v násypové části nebyla správně hutněná nebo byla složena z nehomogenního materiálu a zbytků původních porostů. Původní horniny byly tvořeny převážně vápnitým jílem a slínem. To znamená, že zemní terasy byly realizovány na nedrsném povrchu a docházelo k sesuvům svahů. Opět to ukazuje na absenci protismykových zářezů a na příčiny, které mohly vést k destrukci terasových plošin a terasových svahů. Návrh rekonstrukce, rekultivace a revitalizace na terasové lokalitě Rekonstrukce Rekonstrukce se provádí na terasové plošině a terasovém svahu tehdy, když dojde k jejich destrukci vlivem různých příčin, které jsme již uvedli v předcházejícím textu. Pod rekonstrukcí si lze představit i doplnění doprovodných objektů. Postup rekonstrukce je následující: zhotoví se podélný řez stávající terasové plošiny a dále příčné řezy asi po čtyřiceti metrech. Následně se zhotoví nový návrh podélného sklonu plošiny a nové příčné proﬁly. Spočítají se nově kubatury zemin a zemina se přesune, nebo se doveze z jiných deponií, z jednoho místa lokality na druhé tak, aby došlo k odpovídajícímu urovnání terénu. Revitalizace Jedná se o doplnění trvalých travních porostů a keřového či stromového patra na terasové svahy a jiné neprodukční plochy, které vznikly po rekonstrukci. Ty se optimálně ponechají přirozené sukcesi a po čase se začlení do systému ekologické stability.

Absence protismykového zářezu

Realizace protismykového zářezu Patní drén

Ujíždění terasového stupně

2 Příčný řez terasovým stupněm s protismykovým zářezem a bez něj

Vinařský obzor (3/2012)

Vinohradnictví / Inzerce

Foto archiv autora

142

Kurz – úvod do ekologického vinohradnictví 27. března 2012, Národní vinařské centrum, Valtice, zámek

3 Destrukce terasových svahů a terasových plošin v k. ú. Diváky

Doporučený postup při rekonstrukci, rekultivaci a revitalizaci zemních teras 1. Přesné výškopisné a polohopisné zaměření místa rekonstrukce. 2. Průzkum terénu – podrobný pedologický a geologický průzkum. 3. V případě potřeby se po obvodu staveniště vybudují záchytné příkopy na ochranu staveniště před vodou z pozemků ležících nad staveništěm. 4. Odstranění porostu a sejmutí ornice s vodorovným přemístěním. Ornici je nutno sejmout z celého dotčeného území v minimální síle vrstvy 30 cm. Pokud mocnost ornice nedosahuje síly 30 cm, je nutno sejmout rekultivovatelné podorničí. 5. Vytyčení a realizace zemních prací. Při zemních pracích se nejčastěji vyskytují tyto pracovní operace: – úprava pozemku s rozpojením a přehrnutím – odkopávky a prokopávky – uložení sypaniny do nezhutnělých násypů – vodorovné přemístění výkopku – uložení sypaniny do zhutnělých násypů – nakládání výkopku – svahování zářezů a násypů 6. Rozprostření ornice na rekonstruované terasové plošiny, případně i na terasové svahy. 7. Osetí terasových svahů travní směsí formou hydroosevu a osázení protierozní zelení. 8. Výstavba doprovodných objektů (cestní síť, příkopy PEO). Náklady na výstavbu a rekonstrukci teras závisí především na sklonu původního terénu, šířce terasové plošiny, příčných a podélných sklonech, hornině a na množství podélných a příčných přesunů zeminy a ornice. Náklady se v každém projektu vyčíslují přesně v detailních rozpočtech na základě výkazu kubatur podle konkrétní situace.

Seminář je určen pro vinaře, kteří začínají hospodařit v systému ekologického vinohradnictví. Program: 8.00 1. blok: 8.05–10.00

10.00–10.15 2. blok: 10.15–12.00

12.00–12.30 3. blok: 12.45–15.30

inzerceª

Základy, půda Proč hospodařit ekologicky, hlavní rozdíly mezi ekologickým, konvenčním a integrovaným vinohradnictvím Zdravá půda – základ ekologického vinohradnictví (půda, agrotechnika, zelené hnojení) přestávka (káva, čaj) Ochrana, stabilita ekosystému vinice Ochrana před hlavními houbovými chorobami v ekologickém vinohradnictví, citlivost odrůd Ekologická stabilita vinice a vinohradnické krajiny oběd Ochrana, sklepní technologie, legislativa Ochrana vinic před škůdci v ekologickém vinohradnictví Hlavní rozdíly ve sklepní technologii, marketing Certiﬁkace, legislativa, dotace

V rámci vložného obdrží účastníci semináře publikaci Haeselli et al. Ochrana révy vinné před hlavními chorobami a škůdci v ekologickém vinohradnictví. Vložné: pro členy Svazu Ekovín zdarma, pro nečleny 500 Kč Prosíme zájemce o seminář o potvrzení účasti na e-mailovou adresu krivankova@ekovin.eu. Kapacita přednáškové místnosti je omezená a nebudeme moct garantovat účast nepřihlášeným zájemcům, pokud by počet účastníků přesáhl kapacitu sálu! Přednáší: Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Ing. Štěpán Hluchý, Biocont Laboratory, Ing. Jan Gallas, MZe ČR.

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné Autoři: P. Burg, P. Zemánek – ISBN 978-80-904511-0-0, cca 70 stran, formát 210 × 210 mm Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. Chemická ochrana vinic – aplikace ochranných látek ve vinicích – mechanizační prostředky pro ochranu vinic – rozptylovače–trysky – seřízení strojů – technické požadavky – příprava kapaliny, plnění a čištění stroje – technologické linky na ochranu vinic – tabulky příkladů výpočtů nákladů na ošetření různými variantami velikosti strojů a výkonnosti traktorů

Miroslav Dumbrovský Řádková inzerce Prodám sazenice révy vinné. Moštové, stolní, stolní resistentní i stolní bezsemenné. Tel.: 608 670 068 Nabízím sazenice rakytníkových semenáčů pro zpevnění erozních svahů, např. teras apod., e-mail: pro.vinice@seznam.cz Prodám použ. (bilé víno) dub. sudy s řezbou: 500 l, 300 l, 2 × 200 l. Tel. 517 379 203, m.dvorakova@tiscali.cz Akátové kulatiny, použité betonové sloupky – jako krajáky, na ploty apod., tel.: 775 197 443

Zahájení

156 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinohradnictví – komerční prezentace

Vinařský obzor (3/2012) 143

Foto archiv autora

2 Cross-ﬂow ventilátor

Foto archiv autora

3 Sběrný žlábek pro zachycení postřikové jíchy

4 Otočná oj do spodních táhel tříbodového závěsu traktoru Foto archiv autora

Zbylá část postřikové jíchy stéká po záchytné stěně do sběrného žlábku (obr. 3) a odtud je odsávána přes vratnou větev zpět do nádrže. Především při jarním postřiku to znamená úsporu až 70 % nákladů. Během vegetace při zapojené listové stěně lze dosáhnout až 30% snížení, tzn. v průměru 40% úsporu ročních nákladů na ochranu. Tunely jsou uchyceny na výškově i stranově hydraulicky stavitelných ramenech a jejich konstrukce umožňuje i změnu pracovní šířky dle aktuálních podmínek porostu. Kyvné zavěšení tunelu na nosném rámu navíc umožňuje dokonalé kopírování tvaru listové stěny. Postřikovače jsou vybaveny výkonnými čerpadly, jejichž umístění na otočné oji také snižuje možnost poškození kardanové hřídele (obr. 4), hladkou polyetylenovou nádrží s tlakovým mícháním, účinným vícestupňovým systémem ﬁltrace postřikové jíchy, nádrží pro přimíchávání postřikové látky a nádrží na čistou vodu. Důležitým parametrem především u víceřádkové aplikace je také dokonalá stabilita stroje i ve zhoršených terénních podmínkách, kterou zajišťuje z kabiny ovládaná, hydraulicky roztažitelná náprava s širokými nízkotlakými koly (obr. 5). Otočná oj pro agregaci do spodních táhel tříbodového závěsu traktoru umožňuje postřikovači kopírování jízdy traktoru a tím dosažení perfektní manévrovatelnosti pracovní soupravy. Navíc lze oj i hydraulicky ovládat a také tímto způsobem korigovat pohyb postřikovače ve svažitém terénu při jízdě po vrstevnicích. Přehledná ovládací konzola umožňuje obsluze přímo z kabiny traktoru elektricky ovládat veškeré funkce postřikovače (např. zdvih ramen, nezávislé vysunutí levého nebo pravého tunelu a korekci jejich pracovní šířky, hydraulické roztažení nápravy za jízdy, regulaci tlaku v systému a další). Tunelové postřikovače LIPCO by měly najít uplatnění u všech subjektů přemýšlejících o celkových nákladech na chemickou ochranu a o možnostech zvyšování kvality a účinnosti postřikového zásahu. Kontakt: HM, s. r. o., Na Pískách 3903/5, 695 01 Hodonín, www.hmhodonin.cz

Foto archiv autora

V rámci technologických postupů uplatňovaných ve vinicích hraje chemická ochrana nezastupitelnou roli a patří mezi časově i organizačně nejnáročnější pracovní operace. Hlavní snahou předních výrobců mechanizačních prostředků na ochranu rostlin, ale především požadavkem pěstitelů, je v současnosti zvyšování denního výkonu při zachování špičkové kvality postřikového zásahu. Dalším velmi často skloňovaným kritériem při volbě způsobu aplikace ochranných prostředků jsou i celkové roční náklady spojené s touto pracovní operací. Moderní trend v této oblasti představují postřikovače s recyklací postřikové kapaliny (obr. 1). Jedním z progresivních výrobců této techniky je i německá společnost LIPCO, jejímž výhradním dovozcem pro ČR a Slovensko se stala v roce 2012 společnost HM, s. r. o., se sídlem v Hodoníně. V portfoliu strojů této značky dominují především nesené a tažené tunelové postřikovače s podporou vzduchu vhodné do vinic i sadů. Tažené postřikovače jsou vyráběny až ve čtyřřádkovém provedení, a umožňují tak dosáhnout vysokých denních výkonů. K aplikaci postřikové jíchy dochází uvnitř tunelu tvořeného záchytnými stěnami. Stěny tunelu jsou speciálně vytvarovány pro umístění integrovaných cross-ﬂow ventilátorů a postřikového rámu s tryskami. Tato technologie dokáže zredukovat až 99 % nežádoucího úletu, umožní zkrátit ochranné vzdálenosti od okolních porostů, dvou- a víceřádkové provedení ušetří čas při aplikaci. Splňují se tak i nároky na snižování ekologické zátěže krajiny. Postřikovou látku vycházející z trysek, které jsou umístěny na trubkovém rámu, strhává usměrněný proud vzduchu vytvářený hydraulicky poháněnými ventilátory, krytými ocelovou mřížkou (obr. 2). Kapénky postřikové kapaliny procházející porostem dopadají na záchytnou plochu tunelu, kde dochází k jejich odražení a opětovnému strhávání proudem vzduchu zpět. Výsledkem je dokonalá penetrace porostu, zvýšení sedimentace postřiku na listové ploše a tím i zvýšení účinnosti postřiku při každé jízdě.

Foto archiv autora

LIPCO – více než účinná ochrana vinic

1 Dvouřádkový tunelový postřikovač s podporou vzduchu LIPCO GSG NV2

5 Hydraulicky roztažitelná náprava

144

Vinařský obzor (3/2012)

Vinohradnictví

Názvy poruch, poškození, chorob a škůdců révy Předkládáme odborné veřejnosti nové názvosloví škodlivých činitelů (poruch, poškození, chorob a škůdců) révy. Názvy škodlivých činitelů ostatních zemědělských plodin byly nebo budou zveřejněny v příslušných odborných periodikách. Revidované názvy jsou součástí revize českého rostlinolékařského názvosloví, které probíhalo již od roku 1998 pod záštitou České akademie zemědělských věd. Nové názvosloví navazuje na Seznam škodlivých organismů rostlin, který obsahuje vědecké názvy patogenů a české a vědecké názvy živočišných škůdců uspořádaných podle systémů (Agrospoj Praha, 2002). Pokud se uvedené vědecké názvy v seznamech liší, je platný novější název uvedený v tomto názvosloví. Doposud používané české názvy poruch, poškození a chorob vznikaly postupně v průběhu posledních asi 150 let. Vznik názvů byl často náhodný bez zvažování návazností. Výsledkem byly i méně vhodné názvy, které nepodporovaly rozpoznání poruch, poškození nebo chorob. Nové názvosloví vzniklo podle jednotných pravidel (Pravidla pro revizi, tvorbu, kodiﬁkaci a používání českého názvosloví chorob, poruch a poškození rostlin), zpracovaných prof. Ing. Václavem Kůdelou, DrSc., která byla schválena Odborem rostlinolékařství ČAZV v roce 2004. Základním logickým požadavkem pravidel je, aby byl v názvu uveden některý z hlavních příznaků poruchy, poškození nebo choroby. Přechod na nové názvosloví může přinést i určité potíže nebo může v některých případech vyvolat diskuzi. Tyto případné komplikace by měly v průběhu krátké doby vyvážit přednosti jednotného a logického názvoslovného systému. V souladu se schválenými pravidly by mělo revidované názvosloví vstoupit v platnost zveřejněním v dostupném odborném periodiku. Nové názvosloví je již závazné pro všechna periodika a publikace vydávané Odborem rostlinolékařství ČAZV. Mělo by však být co nejdříve akceptováno a využíváno i ostatní odbornou veřejností.

Informace pro uživatele Jednotliví škodliví činitelé jsou uváděni po skupinách v pořadí: abiotikózy, virózy a podobné choroby, bakteriózy (včetně fytoplazmóz), mykózy a oomycetózy, nematody, roztoči, hmyz a ostatní živočišní škůdci. Ve skupinách jsou škodliví činitelé řazeni podle abecedy.

▲▲▲ velmi významný – přímá nebo nepřímá ochrana se provádí v jednotlivých letech většinou pravidelně a obvykle více než na pětině plochy R regulovaný škodlivý organismus, na který se vztahují legislativní opatření, a na území ČR se vyskytuje nebo se může vyskytnout

U každé položky (porucha, poškození, patogen, škůdce) je v posledním sloupci charakterizován hospodářský význam pro středoevropské podmínky.

Každá položka má svůj kód, který se skládá ze dvou znaků. První skupina znaků (písmeno a dvě číslice) označuje hostitelskou rostlinu. Druhá skupina (jedna až tři číslice uvedené za pomlčkou) slouží k identiﬁkaci poruchy, poškození nebo choroby/ /příčiny poruchy, poškození, původce choroby nebo živočišného škůdce. Kódy (identiﬁkační kódy) jsou využity k vyhledávání položek v abecedních rejstřících.

•

▲

▲▲

nevýznamný – vyskytuje se, ale ochrana se neprovádí, předmětem zájmu je proto, že může být potenciálně škodlivý nebo je zaměnitelný s některým jiným škodlivým činitelem, který je hospodářsky významný málo významný – přímá ochrana se provádí v jednotlivých letech jen nepravidelně a v omezeném rozsahu nebo se přímá ochrana neprovádí, ale využívají se jiné metody regulace významný – přímá nebo nepřímá ochrana se provádí v jednotlivých letech nepravidelně a obvykle na malém podílu celkové plochy

RÉVA Autor: Garant: Lektor: Koordinátoři:

Petr Ackermann Petr Ackermann Gašpar Vanek Václav Kůdela, František Kocourek, Martin Bárnet

Názvy poruch, poškození, chorob a škůdců révy X

révovité

Vitaceae

X01

réva

Vitis L.

grapevine

ABIOTIKÓZY X01-1

abiotické odumírání třapiny hroznů révy

nedostatek vápníku nebo hořčíku

stem necrosis of grapes

▲▲

X01-2

abiotické vadnutí hroznů révy

nedostatek draslíku, nevhodný poměr K : Mg

abiotic wilting of grapes

▲▲-cv. Zweigeltrebe

X01-3

B-deﬁcientní mezižilková mozaika listů a odumírání vrcholů révy

nedostatek bóru

boron deﬁciency – interveinal leaf chlorosis and necrotic shoot tip of grapevine

●

X01-4

B-deﬁcientní sprchávání květenství a hráškovatění hroznů révy

nedostatek bóru

boron deﬁciency – pumpkin and peas on grapes

●

X01-5

B-deﬁcientní zkrácení internodií a zduření letorostů révy

nedostatek bóru

boron deﬁciency – internode sweeling of grapevine

●

X01-6

Fe-deﬁcientní vrcholová chloróza révy

nedostatek železa, především při nadbytku vápníku

iron deﬁciency – yellowing of younger leaves of grapevine

X01-7

genetická fasciace révy

pupenová mutace

genetic fasciation of grapevine

▲▲ ●

Vinohradnictví

Vinařský obzor (3/2012) 145

X01-8

genetická variegace révy

pupenová mutace

genetic variegation of grapevine

●

X01-9

jarní mrazová spála révy

nízké teploty po vyrašení

spring freeze injury of grapevine

▲▲

X01-10

K-deﬁcientní hnědnutí a zasychání listů révy

nedostatek draslíku, projev na starších listech

potassium deﬁciency – black leaf of grapevine

▲

X01-11

K-deﬁcientní okrajová nekróza listů révy

nedostatek draslíku

potassium deﬁciency – mariginal nekrosis of grapevine

▲

X01-12

komplexní sprchávání květenství a hráškovatění hroznů révy

nepříznivé počasí v době kvetení; nadbytek dusíku; nedostatek boru a molybdenu; klonová dispozice; viry a další patogenní organismy

pumpkin and peas on grapes

X01-13

Mg-deﬁcientní mezižilková chloróza listů révy

nedostatek hořčíku

interveinal yellowing – leaf interveinal chlorosis and necrosis of grapevine

X01-14

Mn-deﬁcientní mozaikovitá chloróza listů révy

nedostatek manganu

manganese deﬁciency – interveinal chlorosis of grapevine

X01-15

mrazová nekróza dřevních částí révy

nízké teploty v průběhu zimy

winter injury of grapevine

▲▲

X01-16

mrazové odumření oček révy

nízké teploty v průběhu zimy

winter bud injury of grapevine

▲▲

nitrogen deﬁciency – pale greening and yellowing of grapevine

▲▲ ▲ ●

▲

X01-17

N-deﬁcientní chloróza révy

nedostatek dusíku

X01-18

sluneční spála révy

poškození UV-B zářením

injury of grapevine by ultraviolet radiation

X01-19

sluneční úžeh révy

poškození tepelným IČ zářením

heat injury of grapevine

X01-20

Zn-deﬁcientní drobnolistost a vějířovitost listů révy

nedostatek zinku

zinc deﬁciency – blade asymetry on grapevine

▲

X01-21

Zn-deﬁcientní mezižilková chloróza révy

nedostatek zinku

zink deﬁciency – interveinal chlorosis of grapevine

●

● ▲▲

VIRÓZY A PODOBNÉ CHOROBY ▲▲

X01-22

Arabis mosaic virus na révě

Arabis mosaic virus (ArMV)

Arabis mosaic virus in grapevine

X01-23

infekční enace révy

Grapevine enation agent

grapevine infectious enation

●

X01-24

infekční nekróza révy

Grapevine intections necrosis agent

grapevine infectious necrosis

●

X01-25

infekční žilková mozaika révy

Grapevine vein mosaic agent

grapevine inectious vein mosaic

●

X01-26

infekční žilková nekróza révy

Grapevine vein necrosis agent

grapevine infectious vein necrosis

▲

X01-27

infekční žlábkovitost LN 33

LN 33 stem grooving agent

LN 33 stem grooving

●

X01-28

Raspberry ringspot virus na révě

Raspberry ringspot virus (RpRSV)

Raspberry ringspot virus in grapevine

▲

X01-29

Strawberry latent ringspot virus na révě

Strawberry latent ringspot virus (SLRSV)

Strawberry latent ringspot virus in grapevine

▲

X01-30

Tomato black ring virus na révě

Tomato black ring virus (TBRV)

Tomato black ring virus in grapevine

▲

X01-31

viroidová žlutá skvrnitost révy

Grapevine yellow speckle viroid 1 (GYSVd – 1)

viroidal grapevine yellow speckle

●

X01-32

Grapevine yellow speckle viroid 2 (GYSVd – 2)

X01-33

virová chromová mozaika révy

Grapevine chrome mosaic virus(GCMV)

grapevine chrome mosaic virosis

●

X01-34

virová korkovitost kůry révy

Grapevine virus B (GVB)

grapevine corky bark virosis

●

X01-35

virová kreslená mozaika révy

Alfalfa mosaic virus (AMV)

grapevine drowing mosaic virosis

●

X01-36

virová mělká vrásčitost révy

Rupestris stem pitting-associated virus (RSPaV)

Rupestris stem pitting virosis

X01-37

virová skvrnitost révy

Grapevine ﬂeck virus (GFkV)

grapevine ﬂeck virosis

X01-38

virová svinutka révy

Grapevine leafroll associated

grapevine leafroll virosis

▲▲▲ ▲▲▲

X01-39

● ▲▲

viruses 1–10 (GLRaV 1-10)

X01-40

virová vějířovitost listů révy

Grapevine fanleaf virus (GFLV)

grapevine fanleaf virosis

X01-41

virová žlábkovitost Kober 5 BB

Grapevine virus A (GVA)

Kober stem grooving virosis

▲

X01-42

virová žlutá mozaika révy

Grapevine fanleaf virus (GFLV)

grapevine yellow mosaic virosis

▲

BAKTERIÓZY X01-43

bakteriální hnědnutí a odumírání révy

Xylella fastidiosa Wells et al. 1987

pierces disease of grapevine

X01-44

bakteriální nádorovitost révy

Rhizobium vitis (Ophel et Kerr) 1990 Young et al. 2001

bacterial crown gall of grapevine

R ▲▲▲

syn.: Agrobacterium vitis Ophel et Kerr 1990 Rhizobium radiobacter (Beijerinck et van Delden 1902) Young et al. 2001

X01-45

syn.: Agrobacterium tumefaciens (Smith et Townsend 1907) Conn 1942 X01-46

bakteriální spála révy

Xylophilus ampelinus (Panagopoulos 1969) Willems et al. 1987

bacterial bligh of grapevine

X01-47

fytoplazmové zlaté žloutnutí révy

Grapevine ﬂavescence dorée phytoplasma

phytoplasmal grapevine ﬂavescence dorée

X01-48

fytoplazmové žloutnutí a červenání listů révy

Potato stolbur phytoplasma

phytoplasmal black wood of grapevine

Alternaria alternata (Fr.) Keissl., 1912

Alternaria rot of grapes

▲

anthracnose of grapevine

●

▲▲▲

MYKÓZY A OOMYCETÓZY X01-49

alternariová hniloba hroznů révy

syn.: Alternaria tenuis Nees., 1816 X01-50

antraknóza révy

Elsinoe ampelina Shear, 1929 (teleom.) [Sphaceloma ampelinumde Bary, 1874 (anam.)]

X01-51

aspergilusová hniloba hroznů révy

Aspergilus niger Tiegh., 1867

Aspergillus rot of grapes

X01-52

bílá hniloba révy

Metasphaeria diplodiella (Viala et Ravaz) Berl. (teleom.)

white rot of grapevine

● ▲▲

[Coniella diplodiella (Speg.) Petr. et Syd., 1927 (anam.)] X01-53

botryosferiové odumírání révy

Botryosphaeria obtusa (Schwein.) Schoemaker, 1964 (teleom.)

black dead arm of grapevine

▲

146

Vinařský obzor (3/2012)

Vinohradnictví

syn.: Physalospora obtusa (Schwein.) Cooke 1892 (teleom.) [Sphaeropsis malorum (Berk.) Berk., 1860 (anam.)] ▲▲

X01-54

botrytiová hniloba květenství révy

Botrytis cinerea Pers., 1794

Botrytis rot of grapevine inﬂorescences

X01-55

černá hniloba révy

Guignardia bidwellii (Ellis) Viala et Ravaz, 1892 (teleom.)

black rot of grapevine

●

escoriose of grapevine

●

syn.: [Phyllosticta ampelicida (Englem.) Aa., 1973 (anam.)] syn.: [Phyllostictina uvicola (Berk et M.A. Curtis) Höhn, 1919 (anam.)] X01-56

černá skvrnitost révy

Phomopsis viticola (Sacc.) Sacc., 1915

Phomopsis cane and leaf spot of grapevine X01-57

červená spála révy

red ﬁre disease of grapevine

▲

Eutypa dieback of grapevine

▲

ripe rot of grapevine

●

Rosselinia necatrix Berl. ex Prill., 1904 (teleom.)

grape root rot

●

[Dematophora necatrix R. Hartig, 1883 (anam.)]

Armilaria root rot of grapevine

Pseudopeziza tracheiphila Müller-Thurgau (teleom.) [Phialophora tracheiphila (Sacc. et D. Sacc.) Korf, 1986 (anam.)]

X01-58

eutypové odumírání révy

Eutypa lata (Pers.) Tul. et C. Tul., 1863 (teleom.) [Libertella blepharis A.L. Smith, 1900 (anam.)]

X01-59

glomerelová hniloba hroznů révy

Glomerella cingulata (Stoneman) Spauld. et H. Schrenk, 1903 (teleom.) [Colletotrichum gloeosporioides (Penz.) Penz et Sacc., 1884 (anam.)]

X01-60

hniloba kořenů révy

X01-61

Roesleria hypogae Thüm et Pass., 1877

X01-62 X01-63

Armilaria mellea (Vahl..) Kumm., 1871 chřadnutí a odumírání révy

Fomitiporia mediterranea M. Fischer 2002

esca of young grapevine

X01-64

Fomitiporia punctata (Fr.) Murill, 1947

black measles of young grapevine

syn.: Phellinus punctatus (Fr.) Pilát, 1942

decline of young grapevine

X01-65

Stereum hirsutum (Willd.) Pers., 1800

Petri disease of grapevine

X01-66

Botryosphaeria spp.

X01-67

Cylindrocarpon spp.

X01-68

Phaeomoniella chlamydospora (W. Gams, Crous, M.J. Wingf et. Mugnai) Crous et W. Gams, 2000

X01-69

Togninia minima (Tul. et C.Tul.) Berl., 1900 (teleom.)

▲▲

[Phaeoacremonium aleophylum W. Gams, Crous, M.J. Wingf. et L. Mugnai, 1996 (anam.)] X01-70

Phaeoacremonium angustius W. Gams, Crous et M.J. Wingf., 1996

X01-71

Phaeoacremonium inﬂatipes W. Gams, Crous et M.J. Wingf., 1996

X01-72

kladosporiová hniloba hroznů révy

X01-73

modrá hniloba hroznů révy

Mycosphaerella tassiana (De Not.) Johanson, 1884 (teleom.)

Cladosporium rot of grapes

●

blue mold rot of grapes

▲

[Cladosporium herbarum (Pers.) Link, 1816 (anam.)] Penicillium expansum Link, 1809

blue mold of grapes X01-74

moniliniová hniloba hroznů révy

Monilinia fructigena Honey, 1945 (teleom.)

brown rot of grapes

●

acid rot of grapes

▲

[Monilia fructigena (Pers.) Pers., 1801 (anam.)] X01-75

octová hniloba hroznů révy

X01-76 X01-77

Candida sp. (a další rody kvasinek) Acidovorax sp. (a další rody bakterií)

padlí révy

Erysiphe necator Schwein., 1834

powdery mildew of grapevine

▲▲▲

downy mildew of grapevine

▲▲▲

syn.: Uncinula necator (Schwein.) Burrill, 1892 X01-78

plíseň révy

Plasmopara viticola (Berk. et Curt. ex de Bary) Berl. et De Toni, 1888

X01-79

rizopusová hniloba hroznů révy

Rhizopus stolonifer (Ehrenb.) Vuill., 1902

Rhizopus rot of grapes

▲

X01-80

růžová hniloba hroznů révy

Trichothecium roseum (Pers.) Link, 1809

Trichothecium rot of grapes

▲

X01-81

septoriová skvrnitost révy

Septoria ampelina Berk. et M.A. Curtis, 1874

Septoria leaf spot of grapevine

●

melanose of grapevine X01-82

šedá hniloba hroznů révy

Botrytis cinerea Pers., 1794

grey mould bunch rot of grapes

▲▲▲

ŠKŮDCI NEMATODY X01-83

dýkovec americký

Xiphinema americanum Cobb, 1913

American dagger nematode

●; R

X01-84

dýkovec evropský

Xiphinema diversicaudatum (Micoletzky, 1927) Thorne, 1939

European dagger nematode

●-přenos virů

X01-85

dýkovec

Xiphinema index Thorne et Allen, 1950

Dagger Nematode

●-přenos virů

syn.: Xiphinema mediterraneum Lima, 1965 ●

X01-86

dýkovec

Xiphinema vuittenezi Luc, Lima, Weischer et Flegg, 1964

X01-87

háďátko písečné

Meloidogyne arenaria (Neal, 1889) Chitwood, 1949

peanut root-knot nematode

X01-88

háďátko severní

Meloidogyne hapla Chitwood, 1949

northern root-knot nematode

X01-89

dýkovec

Longidorus elongatus (de Man, 1876) Micoletzky, 1922 syn.: Xiphinema pachtaicum

● ● ●-přenos virů

Vinohradnictví

Vinařský obzor (3/2012) 147

ROZTOČI ▲▲▲

X01-90

hálčivec révový

Calepitrimerus vitis (Nalepa, 1905)

grape rust mite

X01-91

kořenohub zhoubný

Rhizoglyphus echinopus (Fumouze et Robin, 1868)

bulb mite

X01-92

sviluška habrová

Eotetranychus carpini (Oudemans, 1905)

X01-93

sviluška chmelová

Tetranychus urticae Koch, 1836

two-spotted spider mite

▲▲

X01-94

sviluška ovocná

Panonychus ulmi (Koch, 1836)

European red spider mite

▲▲

X01-95

vlnovník révový

Colomerus vitis (Pagenstecher, 1857)

grape erineum mite

▲

● ●

HMYZ X01-96

cvrček polní

Gryllus campestris Linnaeus, 1758

ﬁeld cricket

●

X01-97

pidikřísek polní

Eupteryx atropunctata (Goeze, 1778)

potato leafhopper

●

X01-98

pidikřísek zelenavý

Empoasca vitis (Goethe 1875)

green leafhopper

●

X01-99

žilnatka vironosná

Hyalesthes obsoletus Signoret, 1865

X01-100

cikáda viničná

Tibicina haematodes (Scopoli, 1763)

X01-101

ostnohřbetka ovocná

Stictocephala bisonia Kopp et Yonke, 1977

X01-102

klopuška révová

Lygus spinolai (Meyer – Duer, 1843)

X01-103

kněžice chlupatá

Dolycoris baccarum (Linnaeus, 1758)

sloe bug

●

X01-104

červec paprsčitý

Pseudococcus longispinus (Targioni Tozzetti, 1867)

long tailed mealybug

●

X01-105

červec

Pseudococcus aphinis (Maskell, 1894)

grape mealybug

●

X01-106

mšice broskvoňová

Myzus (Nectarosiphon) persicae (Sulzer, 1776)

green peach aphid

●

X01-107

mšice maková

Aphis fabae Scopoli, 1763

bean aphid

X01-108

mšička révokaz

Viteus vitifolii (Fitch, 1855)

grape fylloxera

X01-109

puklice švestková

Parthenolecanium corni (Bouché, 1844)

brown scale

▲

X01-110

štítenka čárkovitá

Lepidosaphes ulmi (Linnaeus, 1758)

musell scale

●

X01-111

štítenka zhoubná

Quadraspidiotus perniciosus (Comstock, 1881)

San Jose scale

●

X01-112

drtník ovocný

Xyleborus dispar (Fabricius, 1792)

broad-leaved pinhole borer

▲

X01-113

chroust maďálový

Melolontha hippocastani Fabricius, 1801

may bug

●

X01-114

chroust obecný

Melolontha melolontha (Linnaeus, 1758)

may bug

▲

X01-115

korovník dubový

Bostrichus capucinus (Linnaeus, 1758)

X01-116

korovník révový

Psoa viennensis Herbst, 1797

X01-117

kovaříkovití

Elateridae

click beatles

▲

X01-118

lalokonosec rýhovaný

Otiorhynchus sulcatus (Fabricius, 1775)

black vine weevil

▲

X01-119

listokaz zahradní

Phyllopertha horticola (Linnaeus, 1758)

X01-120

písařík révový

Adoxus obscurus villosulus (Schrank, 1781)

X01-121

polník révový

Agrilus derasofasciatus (Locordaire, 1835)

X01-122

polník zelenavý

Agrilus viridis (Linnaeus, 1758)

X01-123

zobonoska révová

Byctiscus betulae (Linnaeus, 1758)

X01-124

bekyně velkohlavá

Limantria dispar (Linnaeus, 1758)

gypsy moth

▲

X01-125

blýskavka mramorovaná

Phlagophora meticulosa (Linnaeus, 1758)

angle-shader moth

●

X01-126

černopáska bavlníková

Heliothis armigera (Hübner, 1808)

scarce bordered straw

●

X01-127

drvopleň hrušňový

Zeuzera pyrina (Linnaeus, 1761)

wood leopard moth

●

X01-128

drvopleň obecný

Cossus cossus (Linnaeus, 1758)

goat carpenter moth

●

X01-129

můra kapustová

Laconobia oleracea (Linnaeus, 1758)

bright-line brown-eye moth

●

X01-130

můra zelná

Mamestra brassicae (Linnaeus, 1758)

cabbage moth

X01-131

obaleč mramorovaný

Lobesia botrana (Denis et Schiffermüller, 1775)

European grapevine moth

X01-132

obaleč révový

Sparganothis pilleriana (Denis et Schiffermüller, 1775)

striped comb

X01-133

obalečík jednopásný

Eupoecilia ambiguella (Hübner, 1796)

grapevine moth

X01-134

osenice polní

Agrotis segetum (Denis et Schiffermüller, 1775)

turnip moth

▲

X01-135

píďalka podzimní

Operophtera brumata (Linnaeus, 1758)

small winter moth

●

X01-136

přástevník americký

Hyphantria cunea (Drury, 1773)

American white moth

X01-137

různorožec trnkový

Peribatodes rhomboidaria (Denis et Schiffermüller, 1775)

willow beauty

▲▲

X01-138

vosa obecná

Vespula vulgaris (Linnaeus, 1758)

English wasp

▲

X01-139

plodomorka révová

Contarinia viticola (Rübsaamen, 1906)

● ● buffalo treehopper

● ▲

● R; ▲▲▲

● ●

● western grape rootworm

● ● ● ▲▲

● ▲▲▲ ▲ ▲▲▲

●

MĚKKÝŠI X01-140

plzák zahradní

Arion hortensis A. Férussac, 1819

small striped slug

●

X01-141

slimáček polní

Deroceras agreste (Linnaeus, 1758)

ﬁeld slug

●

PTÁCI ●

X01-142

kos černý

Turdus merula Linnaeus, 1758

black bird

X01-143

špaček obecný

Sturnus vulgaris Linnaeus, 1758

starling

X01-144

hraboš polní

Microtus arvalis (Pallas, 1778)

common vole

●

X01-145

hryzec vodní

Arvicola terrestris (Linnaeus, 1758)

water vole

●

X01-146

králík divoký

Oryctolagus cuniculus (Linnaeus, 1758)

wild rabbit

●

X01-147

prase divoké

Sus scrofa Linnaeus, 1758

wild boar

●

X01-148

srnec obecný

Capreolus capreolus (Linnaeus, 1758)

roe deer

▲▲

X01-149

zajíc polní

Lepus europaeus Pallas, 1778

European hare

▲▲

▲▲▲

SAVCI

148

Vinařský obzor (3/2012)

Sklepní hospodářství

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Zařízení pro odstřeďování moštů a vína – 2. díl K moderním metodám uplatňovaným při výrobě kvalitních vín patří proces odkalování. Jeho podstatou je rychlé a efektivní odstranění podílu kalových částic obsažených v moštu, tak aby nemohlo dojít k negativnímu ovlivnění kvality vína. Množství kalových částic po odkalení by u moštů nemělo přesáhnout 0,6 % hmotnostních.

využívány také jiné postupy, jako jsou např. dekantace nebo ﬂotace využívající odpovídající technická zařízení. Dekantační odstředivky – dekantéry (obr. 1) – představují zařízení s horizontálně uloženým rotačním bubnem, kde se počet otáček pohybuje v rozmezí 5 000–7 000 min-1. Ve vnitřním prostoru pracovní komory dekantéru je po vnějších stranách rotoru uložen souhlasně rotující šnekový dopravník. Rychlost rotace je však o něco vyšší než rychlost rotoru. Mošt určený k separaci je přiváděn ve směru osy rotace bubnu a vstupuje do vnitřního prostoru pracovní komory. Působením odstředivé síly rotujícího bubnu dochází k oddělení kalů od moštu. Těžší kalové částice se tak dostávají k vnitřním stěnám pracovní komory, kde jsou pomocí šnekového dopravníku posouvány k jejímu ústí. Mošt zbavený kalů odtéká pracovní komorou v opačném směru a je z dekantéru odváděn přes přepad (obr. 2). Účinnost zařízení je závislá na počtu otáček, rozdílu obvodových rychlostí bubnu a šnekového dopravníku, obsahu kalových částic a množství protékajícího moštu. Flotace představuje moderní technologii využívanou při odkalování moštu. Jejím

principem je sycení moštu atmosférickým vzduchem nebo inertním plynem (dusík, oxid uhličitý) při tlaku kolem 0,5–0,6 MPa. V posledních letech je preferováno sycení dusíkem, který v moštu vytváří reduktivní podmínky. Flotace prováděná pomocí kyslíku účinněji redukuje obsah celkových fenolů, hrozí však riziko oxidace moštu. Mošt je následně pomocí směšovacího čerpadla (obr. 3, obr. 4) sycen plynem a přečerpáván do flotačního tanku. Zde dochází k poklesu tlaku a současně k uvolňování bublin plynu. Pro vyšší účinek někdy prochází nasycený mošt přes sadu trysek. Ty vystupují k hladině a strhávají navázané kalové částice obsažené v moštu. Na hladině se tak vytváří plovoucí kalový koláč udržovaný u hladiny tlakem unikajících bublin. Soudržnost kalové vrstvy lze podpořit přídavkem želatiny nebo bentonitu. Pro vyšší účinnost flotace je důležité rychlé a úplné vyvločkování, mošt při flotaci nesmí být rozkvašen z důvodů blokace procesu uvolňovaným CO2. Důležitou roli sehrává rovněž teplota moštu z pohledu účinnosti želatiny. Želatina účinkuje v dostatečné míře při teplotách nad 10 °C. Těsně u hladiny je nastaveno odtokové ústí ve tvaru plochého kanálu (štěr-

Foto P. Burg

Foto prospekt výrobce

Intenzitu odkalení je však nutné sledovat hned z několika hledisek. Při přílišném odkalení dochází k výraznému snížení adsorpční plochy pevných částic obsažených v moštu, což se negativně projeví na pomalém průběhu kvašení nebo jeho narušení, v extrémních případech i přerušení. Současně mohou být z moštu odstraněny látky, které jsou potřebné pro výživu kvasinek. Z hlediska vybavenosti vinařského provozu znamená statické odkalování potřebu většího počtu nádob a tím i technologického prostoru. Zanedbání odkalení může naopak přinést vyšší potřebu síry v důsledku zvýšené tvorby acetaldehydů, horší ﬁltrovatelnost moštu i vína, spontánní rozkvašení moštu, podporu nežádoucí činnosti mléčných bakterií, bouřlivé kvašení spojené s vyššími náklady na chlazení, ztráty buketních látek, vyšší požadavky na dostatečný objem kvasných nádob (bouřlivé kvašení je spojeno s pěněním). Při zpracování napadených hroznů jde také o možnost vzniku plísňových a hnilobných tónů. V první části našeho textu bylo pojednáno o využití komorových a talířových odstředivek. Vedle nich jsou ve vinařské praxi

1 Dekantační odstředivka

2 Schéma činnosti dekantační odstředivky 1– rotační buben dekantéru, 2 – šnekový dopravník, 3 – ústí pro odvod kalů, 4 – přívod moštu, 5 – odvod čistého moštu

Vinařský obzor (3/2012) 149

Foto P. Burg

Foto prospekt výrobce

Sklepní hospodářství

potřebný k flotaci (vynesení kalů) je běžně kolem jedné hodiny, při sedimentaci alespoň 24 hodin. Množství kalů, které po provedení zásahu zůstanou obsaženy v moštu, se pohybuje mezi 0,1 a 0,3 % hmotnostních. Problémy s účinností flotace nastávají u moštů určených k výrobě vysoce kvalitních vín – výběrů z bobulí a ledových vín. Celkové množství kalů závisí na zvoleném způsobu sklizně, transportu hroznů, způsobu zpracování hroznů, aplikaci podpůrných přípravků (enzymy, bentonit, želatina), seřízení zařízení a na délce působení flotačního zásahu. Množství pěny, která se při flotaci vytváří, činí 10–15 % z toho asi 7–8 % připadá na kaly. Dávkování pomocných látek je prováděno v samostatném tanku nebo pomocí dávkovacích čerpadel přímo při flotaci. Výkonnost dosahovaná při flotaci se běžně pohybuje mezi 5 000 a 20 000 (50 000) l.h-1.

7 Vakuový rotační ﬁltr

Filtrace moštu představuje proces oddělování kalových částic při jeho průtoku přes pórovitou filtrační hmotu. V závislosti na využívaném filtračním zařízení se jedná o metodu rychlého a účinného odseparování kalových částic. V současnosti jsou za tímto účelem nejčastěji využívány filtry tlakové naplavovací nebo vakuové rotační (obr. 7). Filtrační hmotou je v obou případech křemelina. Křemelinová filtrace je však poměrně nákladná, je spojena s vyšším podílem kalů (odpad), s vyššími provozními náklady a nároky na údržbu. Nověji se při filtraci moštu využívají také membránové cross flow filtry.

Foto prospekt výrobce

Foto P. Burg

biny), do kterého přepadem odchází kalový koláč. Zařízení pracuje cyklicky. Po naplnění tanku, až po hranu kanálu, je přívod moštu uzavřen. Kaly se postupně shromažďují na hladině a jsou přepadovým kanálem odváděny (obr. 5). Následně je odkalený mošt z tanku odčerpán a celý proces se opakuje. Pro snadnější odvod kalů do přepadu je využíváno mechanické míchadlo. Jinou konstrukční variantu pro odvod kalů představuje řešení využívající ploché odsávací hubice nahrazující přepadový kanál. Ty umožňují kontinuální provoz (obr. 6). V porovnání se statickou sedimentací a odstřeďováním se tento proces vyznačuje mnohonásobně vyšší rychlostí a účinností. Metodu lze navíc uplatnit při odkalování moštů ze silně napadených hroznů nebo u moštů s vyšší teplotou. Předností je také operativnost zásahu, kdy je mošt zbaven kalových částic krátce po vylisování. Čas

4 Směšovací čerpadlo

Foto P. Burg

3 Schéma směšovacího čerpadla 1 – přívod moštu, 2 – tlaková láhev (dusík), 3 – směšovací nádrž, 4 – odvod nasyceného moštu

5 Schéma činnosti ﬂotačního zařízení 1 – přívod moštu, 2 – odvod čistého moštu, 3 – směšovací čerpadlo, 4 – ﬂotační tank, 5 – přepadový kanál pro odvod kalů

6 Flotační zařízení

150

Vinařský obzor (3/2012)

Sklepní hospodářství

Michal Kumšta Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Organické kyseliny v hroznech ročníku 2011 Organické kyseliny jsou jednou z hlavních složek vína a lze o nich směle prohlásit, že tvoří jeho páteř. Před čtyřmi roky jsem měl na stránkách Vinařského obzoru dva články, jež o tomto tématu pojednávaly obecně i konkrétně v ročníku 2007 a minulý rok jsem zde probíral situaci v poněkud problematickém ročníku 2010, kdy kyseliny tvořily zřejmě nejdiskutovanější téma (1, 2). V ročníku 2011 je obsah kyselin v hroznech opět předmětem diskuzí, ale z poněkud opačného důvodu než v předešlém roce. Jak tedy vypadaly kyseliny v hroznech v roce 2011 z analytického hlediska? Klíčová slova: kyseliny ve víně, kyselina vinná, kyselina jablečná Obecný úvod Kvalita hroznů Pro naše vinařství je charakteristické posuzování zralosti a kvality hroznů na základě hustoty moštu z nich získaného. Hlavní složkou moštu jsou cukry, a proto se používá termínu cukernatost, ale skutečně měřenou veličinou je hustota získaná buď přímo měřením hustoměrem, nebo přepočtem z indexu lomu světla. Předpokládané množství cukru v moštu dává poměrně dobrou představu o obsahu alkoholu ve výsledném víně, ale méně vypovídá o obsahu kyselin nebo kvalitě fenolických látek. Rok 2011, s poněkud netypicky vysokými odpoledními teplotami v měsíci září, odhalil úskalí, jež představuje vysoká teplota hroznů před zpracováním. A to nikoli u hroznů pro výrobu bílého vína, ale zdánlivě překvapivě u raných modrých odrůd. Tato problematika si však žádá samostatný článek. Organické kyseliny zdravých hroznů Hlavní organické kyseliny zdravých hroznů jsou tři. Výjimečné postavení mezi nimi má pro své fyzikálně-chemické vlastnosti a relativně vysokou mikrobiologickou stabilitu kyselina L-(+)-vinná. Ze všech významných organických kyselin moštu a vína je také nejsilnější. Révovité rostliny jsou jejím jediným přírodním zdrojem, což významně ovlivňuje spolu s hojným používáním v potravinářském průmyslu její cenu. Ve zra-

lých hroznech také mezi kyselinami zcela převládá. Její koncentrace v době zaměkání dosahuje hladiny 15g/l a během zrání klesá v našich podmínkách na hodnoty v průměru kolem 6g/l. V jižních zemích její pokles pokračuje dále až na hodnoty 2–3g/l, což je pro bílé víno zcela nedostatečné. Na rozdíl od kyseliny vinné se kyselina L-(-)-jablečná vyskytuje ve všech živých organismech. Své jméno získala podle hojného výskytu v zelených jablkách, ale tvoří hlavní část kyselin v nezralých plodech většiny ovocných druhů. Na počátku zaměkání dosahuje koncentrace kyseliny jablečné až 25g/l, ale v průběhu čtrnácti dnů klesne její hladina na polovinu a poté pozvolna klesá v našich oblastech na hladinu 4–6,5g/l, zatímco v jižních oblastech až na 1–2g/l. Z biologického hlediska není kyselina jablečná příliš stálá a je využívána mnoha druhy mikroorganismů. Co do obsahu ve zdravých hroznech je nejméně zastoupena kyselina citronová. Její koncentrace v plné zralosti hroznů dosahuje podle odrůdy 0,1–1 g/l a její obsah nepodléhá tak výrazným změnám. Biologické vlastnosti kyseliny citronové jsou podobné jako u kyseliny jablečné (obr. 1). Z ostatních organických kyselin jsou pro své redukční vlastnosti významné kyselina askorbová (vitamin C) a kyselina kaftarová, které se vyskytují v řádech jednotek až desítek mg/l, ale jejich příspěvek k celkové kyselosti je zanedbatelný. (3)

kyselina L-(+)-vinná

Kyseliny v napadených hroznech Po napadení hroznů plísní šedou se složení kyselin i jejich obsah v moštu mění. Působením Botrytis cinerea dochází podle způsobu a stupně napadení k rozkladu výše zmíněných tří kyselin. Degradace kyselin ušlechtilou formou je mírnější, zatímco mokrá hniloba je schopna odbourat až 90 % kyselin v porovnání se zdravými hrozny. Přesto nedochází k výraznému odkyselování, protože působením plísně se tvoří tzv. cukrové kyseliny, které vznikají oxidací koncových uhlíků jednotlivých sacharidů. Z D-glukósy vzniká D-glukonová kyselina, z fruktózy 2-keto-D-glukonová kyselina a z D-galakturonové kyseliny, která tvoří základ pektinů, kyselina slizová (obr. 2). Na masivní tvorbě cukrových kyselin v hroznech napadených hnilobnou formou se navíc významně podílejí i bakterie, jež však tvoří i velké množství kyseliny octové. Charakteristickým metabolitem je glukonová kyselina, která se tak stává ukazatelem zdravotního stavu hroznů. Z hlediska stability vína představuje hlavní problém kyselina slizová, jež tvoří nerozpustnou vápenatou sůl, vytvářející drobnou krupičku. Podobně jako soli kyseliny vinné má i slizan vápenatý tendenci k přesyceným roztokům. Jeho vyloučení je tedy velmi obtížně předvídatelné a často se stane, že u staršího, zdánlivě stabilního vína z velmi vyzrálých hroznů dojde najednou k tvorbě závojovitého zakalení. Tento zákal nemá

kyselina L-(-)-jablečná

1 Hlavní organické kyseliny zdravých hroznů

kyselina citronová

Sklepní hospodářství

Vinařský obzor (3/2012) 151

žádný vliv na senzorické vlastnosti vína na rozdíl od zákalů biologického původu, jimž je podobný. (4) Kromě kyselin se při napadení hroznů Botrytis cinerea tvoří z cukrů i ketolátky s významnou schopností vázat SO2. Analytický rozbor hroznů Celkem bylo v roce 2011 provedeno kolem 1000 stanovení chemického složení hroznů se zaměřením na obsah základních kyselin a sacharidů. Jednotlivé stanovované parametry jsou uvedeny v tabulce 1. Z velkého množství vzorků jsou uvedeny rozbory moštu z vinice Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF MENDELU v Lednici a u hlavních odrůd i z jiných lokalit. Pro porovnání jsou uvedeny i některé dosud neuznané, ale perspektivní odrůdy vhodné do okrajových oblastí nebo pro malovinaře. Bílé i modré moštové odrůdy jsou rozděleny na čisté V. vinifera a interspeciﬁcké. Výsledky bílých a modrých moštových odrůd jsou uvedeny v následujících tabulkách (tab. 2, 3, 4 a 5).

kyselina D-glukonová

kyselina 2-keto-D-glukonová

kyselina slizová

2 Kyseliny odvozené od sacharidů

Tab. 1 Stanovované parametry Parametr

Způsob stanovení

°NM

Refraktometrické stanovení sušiny s přepočtem na °NM

pH-metr se skleněnou elektrodou

Kyseliny titračně

Titrace 0,1 M NaOH s bodem ekvivalence při pH 7,0

Cukry

Součet HPLC stanovení glukosy a fruktosy chromatograﬁí s iontovou výlukou. Detekce při 190 nm.

Kyselina vinná HPLC stanovení, chromatograﬁí s iontovou výlukou. Detekce organických kyselin při 210nm.

Kyselina jablečná Kyselina glukonová

Tab. 2 Bílé moštové odrůdy (V. vinifera) g/l Odrůda

Lokalita

Sběr

°NM

Cukry

g/l

Kyseliny titračně

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Poměr kyselin (%)

Aromína

Lednice

30.8.

15,0

170,4

2,98

5,58

4,79

2,50

Aurelius

Lednice

5.10.

25,0

242,2

3,32

9,73

8,94

3,88

Děvín

Lednice

10.10.

15,9

162,5

3,54

8,51

8,65

2,94

Lechovice

20.9.

21,3

219,0

3,15

8,78

8,25

3,08

Velké Bílovice

21.9.

19,8

207,7

3,34

7,78

7,20

3,71

Čejč

26.9.

19,0

193,0

3,23

9,76

7,65

4,85

Hor. Věstonice

27.9.

21,8

225,4

3,36

7,57

5,27

4,27

Sedlec

27.9.

21,2

218,1

3,22

8,00

7,65

3,06

Bzenec

5.10.

21,7

230,2

3,39

10,55

8,19

5,71

Lednice

30.8.

16,6

188,2

2,85

5,92

5,35

1,83

Chardonnay

Irsai Oliver Kerner

Lednice

13.10.

23,5

239,6

3,36

8,73

8,42

2,96

Lena

Lednice

7.9.

16,5

181,9

3,27

9,83

7,23

5,79

Milia

Lednice

5.10.

25,3

267,2

3,54

7,19

7,66

1,32

Bzenec

7.9.

16,7

181,7

3,33

7,09

6,49

2,92

Čejč

12.9.

18,2

205,8

3,33

6,49

6,68

1,86

Velké Bílovice

14.9.

16,7

196,8

3,30

6,32

6,35

1,63

Müller Thurgau

Muškát moravský

Neuburské Noria

Pálava

Žarošice

15.9.

19,5

223,2

3,36

7,27

7,10

2,63

Lednice

26.9.

18,3

189,1

3,45

5,76

6,63

1,95

Němčičky

27.9.

18,5

191,6

3,42

5,88

5,30

2,44

Popice

5.9.

19,9

217,1

3,40

7,02

7,34

2,91

Lednice

7.9.

18,2

201,9

3,46

7,16

6,02

4,07

Žarošice

15.9.

21,3

237,0

3,70

6,78

6,34

3,28

Čejč

19.9.

18,2

190,3

3,34

8,83

8,21

3,51

Lednice

5.10.

19,8

207,2

3,29

9,18

8,01

3,41

Lechovice

20.9.

22,8

235,1

3,27

7,60

8,03

2,38

Lednice

5.10.

26,7

284,9

3,44

6,63

7,64

1,89

Velké Bílovice

11.10.

24,5

262,8

3,65

5,74

8,59

1,85

152

Vinařský obzor (3/2012)

Rulandské bílé

Rulandské šedé

Ryzlink rýnský

Ryzlink vlašský

Sauvignon

Tramín červený

VČR

Veltlínské zelené

Sklepní hospodářství

Lechovice

20.9.

19,5

203,1

3,22

7,42

7,05

2,52

Sedlec

21.9.

19,7

207,4

3,15

7,55

7,05

2,89

36 41

Čejč

26.9.

19,4

199,7

3,25

9,55

7,34

5,15

Žarošice

3.10.

23,4

244,1

3,37

9,72

7,57

4,64

Bzenec

5.10.

21,6

235,0

3,25

7,34

7,13

3,02

Čejč

26.9.

23,5

239,3

3,46

7,13

7,26

3,01

Velké Bílovice

27.9.

22,3

232,2

3,30

6,06

6,51

2,23

34 95

Mikulov

3.10.

22,4

242,2

3,61

5,86

3,95

3,77

Lechovice

20.9.

17,9

187,3

3,10

10,85

9,94

3,22

Popice

26.9.

20,4

188,7

3,10

8,88

9,72

2,40

Žarošice

3.10.

20,3

214,3

3,23

9,85

9,32

3,18

Čejč

4.10.

18,7

191,1

3,39

10,22

9,87

3,44

Bzenec

5.10.

18,9

203,8

3,12

10,58

9,78

3,93

Lednice

10.10.

20,5

213,6

3,31

8,98

8,95

2,91

Lechovice

20.9.

17,5

183,9

3,20

7,48

7,46

1,92

Hor. Věstonice

3.10.

20,3

217,6

3,51

6,67

5,28

3,73

Žarošice

3.10.

19,7

213,3

3,18

8,38

8,34

2,75

Lednice

10.10.

20,9

226,6

3,97

6,37

7,39

1,80

Popice

19.9.

22,5

233,6

3,20

7,84

8,05

2,21

Lechovice

20.9.

20,2

218,4

3,22

10,09

8,38

4,07

Velké Bílovice

21.9.

21,2

220,9

3,26

7,52

7,76

3,22

Čejč

26.9.

21,7

223,1

3,20

8,68

7,79

3,59

Žarošice

27.9.

20,4

208,7

3,25

10,86

8,28

4,90

Havraníky

4.10.

21,6

229,2

3,49

7,70

6,41

3,57

Lednice

10.10.

24,7

258,5

3,71

8,96

7,39

4,74

Popice

12.9.

20,1

226,5

3,43

8,03

8,94

2,39

Čejč

19.9.

21,1

223,1

3,61

6,15

7,06

2,25

Lechovice

20.9.

18,5

195,3

3,22

6,98

7,58

1,90

Žarošice

27.9.

21,8

224,0

3,81

8,36

8,08

3,93

Velké Bílovice

11.10.

23,1

250,4

3,79

4,62

7,44

1,48

Přítluky

12.10.

24,5

258,8

3,81

5,18

5,19

2,34

Žarošice

15.9.

20,3

235,4

3,44

7,08

6,77

2,59

38 26

Velké Bílovice

21.9.

15,3

168,0

3,20

6,78

7,54

1,98

Žarošice

3.10.

20,9

223,2

3,36

9,19

9,26

3,05

Čejč

4.10.

16,1

171,9

3,42

8,65

8,17

3,47

Přítluky

10.10.

22,5

234,1

3,83

5,64

5,76

2,10

Lednice

10.10.

22,4

238,1

3,37

7,02

7,46

2,52

Tab. 3 Bílé moštové odrůdy (interspeciﬁcké) g/l Odrůda

Lokalita

Sběr

°NM

Cukry

g/l

Kyseliny titračně

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Poměr kyselin (%)

71-10-31

Lednice

19.9.

21,1

216,4

3,32

7,08

8,05

1,30

Bianca

Lednice

14.9.

21,2

232,2

3,58

9,08

7,35

3,83

52 145

Biona

Lednice

5.10.

23,2

247,8

3,53

8,59

4,96

7,20

BV-12-141

Lednice

3.10.

22,4

240,8

3,13

9,48

8,55

2,83

Cvetočnyj

Lednice

10.10.

25,0

252,8

3,55

8,34

6,30

4,29

Erilon

Lednice

3.10.

23,4

247,8

3,58

9,54

8,94

3,24

Göcsei Zamatos

Lednice

5.10.

18,1

201,3

3,21

8,84

7,64

3,39

Bzenec

14.9.

19,8

225,5

3,28

10,36

8,15

2,10

Čejč

4.10.

22,1

239,1

3,26

8,44

7,74

3,21

Lednice

10.10.

24,9

260,2

3,49

7,25

7,33

2,66

36 40

Hibernal Hibia

Lednice

7.9.

21,8

245,7

3,27

6,84

6,27

2,53

Horizont

Lednice

10.10.

18,1

196,2

3,59

4,67

4,73

1,72

Johaniter

Bzenec

14.9.

18,1

201,4

3,24

8,66

8,23

2,48

Junior

Lednice

7.9.

15,4

171,7

3,24

7,27

5,16

3,67

Malverina

Lednice

10.10.

18,7

196,0

3,18

8,45

7,30

3,25

Bzenec

7.9.

19,1

207,4

3,21

7,24

6,81

2,37

Lednice

19.9.

21,0

207,9

3,33

5,76

5,32

2,07

Phoenix

Lednice

5.10.

20,9

228,7

3,29

8,11

6,64

4,16

Pollux

Lednice

14.9.

18,1

202,1

3,44

8,50

4,23

5,51

130 50

Merzling

Prinzipal

Lednice

19.9.

19,8

201,8

3,37

8,90

7,29

3,66

Rakiš

Lednice

3.10.

23,5

238,7

3,51

7,37

7,69

2,54

Saphira

Lednice

19.9.

23,3

236,3

3,65

10,16

5,53

6,05

109

Savilon

Lednice

10.10.

20,5

215,5

3,58

6,61

6,22

2,55

Senior

Lednice

19.9.

19,0

190,6

3,44

7,05

6,82

2,47

XIV-22-88

Lednice

10.10.

25,0

257,6

3,91

6,61

6,95

2,77

Vinařský obzor (3/2012) 153

Sklepní hospodářství

Tab. 4 Modré moštové odrůdy (V. vinifera) g/l Odrůda

Lokalita

Sběr

°NM

Cukry

g/l

Kyseliny titračně

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Poměr kyselin (%)

Acolon

Lednice

6.10.

18,9

196,8

3,29

7,22

6,43

3,48

Agni

Lednice

7.9.

17,6

198,6

3,42

8,42

9,14

3,09

Velké Bílovice

29.9.

19,6

183,5

3,16

10,04

9,55

3,26

Lednice

5.10.

19,8

199,1

3,25

8,99

7,58

3,21

Ariana

Lednice

6.10.

21,3

225,5

3,31

7,61

7,37

2,78

Cabernet Cubin

Lednice

6.10.

20,5

214,6

3,36

9,54

7,67

4,73

Cabernet Doria

Lednice

6.10.

27,5

283,6

3,54

6,53

7,36

2,73

Cabernet Dorsa

Lednice

6.10.

24,5

252,9

3,53

6,10

6,53

2,70

Velké Bílovice

29.9.

16,0

162,7

3,25

7,38

7,03

2,98

42 45

André

Cabernet Moravia Cab. Sauvignon Dornfelder

Frankovka

Čejč

4.10.

17,2

182,8

3,39

6,73

6,83

3,04

Lednice

10.10.

20,9

221,1

3,32

9,29

8,40

3,74

Čejč

19.9.

19,1

198,9

3,46

4,97

5,15

2,26

Lednice

6.10.

20,7

212,6

3,39

4,93

4,64

2,35

Bzenec

29.9.

18,4

190,0

3,17

10,37

8,77

4,15

Velké Bílovice

29.9.

20,7

208,3

3,24

8,99

9,85

2,40

Žarošice

3.10.

20,3

216,5

3,26

9,01

8,54

3,31

Čejč

4.10.

20,3

212,0

3,89

9,14

9,42

2,92

Lednice

10.10.

20,1

206,8

3,25

7,39

7,88

2,40

30 24

Merlot

Popice

26.9.

22,9

232,7

3,48

7,80

8,14

1,96

Mlynářka

Velké Bílovice

14.9.

19,7

218,9

3,44

9,41

6,68

4,79

Bzenec

14.9.

17,3

193,7

3,46

5,61

4,48

2,76

62 39

Modrý Portugal

Rulandské modré

Svatovavřinecké

Zweigltrebe

Lednice

26.9.

20,1

204,2

3,44

7,22

6,52

2,56

Žarošice

27.9.

19,7

199,8

3,36

7,88

7,08

3,63

Čejč

26.9.

21,0

218,4

3,31

8,45

7,15

4,42

Velké Bílovice

29.9.

21,3

208,2

3,48

7,15

6,99

3,42

Žarošice

3.10.

22,9

245,5

3,41

8,80

7,21

4,21

Rakvice

12.10.

22,3

235,5

3,57

7,69

6,95

3,61

Žarošice

3.10.

20,7

219,4

3,33

8,87

8,31

3,44

Bzenec

5.10.

19,6

207,6

3,44

8,30

7,35

4,37

59 64

Lednice

5.10.

18,8

198,7

3,33

8,10

6,49

4,17

Velké Bílovice

29.9.

20,9

214,3

3,33

7,05

8,56

1,30

Žarošice

3.10.

19,5

209,7

3,44

8,80

8,30

3,27

Čejč

4.10.

19,2

203,3

3,30

7,35

8,16

2,44

Rakvice

10.10.

21,3

220,9

3,46

7,03

8,69

1,84

Tab. 5 Modré moštové odrůdy (interspeciﬁcké) g/l Odrůda

Lokalita

Sběr

°NM

Cukry

g/l

Kyseliny titračně

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Poměr kyselin (%)

Cerason

Lednice

10.10.

22,1

213,8

3,16

10,86

8,99

4,14

Kofranka

Lednice

10.10.

21,8

231,6

3,11

9,11

9,31

2,69

Laurot

Lednice

10.10.

20,3

209,1

3,09

11,50

10,47

3,63

Marlen

Lednice

10.10.

19,2

201,3

3,47

9,78

7,47

6,27

MI-5-70

Lednice

3.10.

22,0

232,4

3,36

9,17

7,53

4,23

Nativa

Lednice

3.10.

18,8

194,7

3,25

9,72

9,73

2,60

Rondo

Lednice

26.9.

19,7

168,0

3,53

7,63

8,17

1,31

Rubinet

Čejč

26.9.

18,0

177,4

3,26

10,56

9,50

4,06

Sevar

Lednice

19.9.

19,4

196,0

3,38

7,04

6,38

2,42

Shrnutí Pro současný ročník je v porovnání s ročníkem 2010 charakteristické také přiměřené zastoupení kyseliny jablečné. Tato kyselina nemá v našich podmínkách dobrou pověst, ač je její přiměřený obsah nutný pro charakter bílého vína a rosé. Právě kyselina jablečná dává vínu onu příslovečnou svěžest a její nedostatek není možné ze senzorického hlediska nahradit kyselinou vinnou, která je chuťově tvrdší. Pro vyvážený projev bílého vína se ukazuje jako optimální stejné zastoupení kyse-

liny vinné a jablečné. V případě nedostatku kyseliny jablečné se víno jeví jako fádní, kdežto při jejím výrazném nadbytku je už příliš tvrdé. Když vycházíme z obsahu kyselin v hroznech, je třeba uvážit, že obsah kyseliny vinné se vlivem vypadávání vinného kamene snižuje více než o polovinu, kdežto obsah kyseliny jablečné je ovlivněn pouze činností kvasinek. Koncentrace kyseliny jablečné by tedy v hroznech určených pro tvorbu charakterních bílých vín měla dosahovat zhruba poloviční koncentrace kyseliny vinné.

V procentuální poměr uvedený tabulkách je vztažen na kyselinu vinnou. Podle rychlosti vyzrávání jednotlivých odrůd se pohybuje zhruba mezi 20 a 70 %. V průměru však vychází, že poměr kyseliny vinné a jablečné se pohyboval kolem žádaného poměru 2 : 1. Za povšimnutí však stojí fakt, že tohoto stavu bylo dosaženo při cukernatosti v pásmu pozdního sběru, či dokonce nižší. V případě přezrálosti hroznů pak dochází k výraznějšímu poklesu kyseliny jablečné a vzrůstu hodnoty pH. Snaha o dosažení co nejvyššího přívlastku tak paradoxně

154

Vinařský obzor (3/2012)

Chateau Baccarat – univerzální tvar designových sklenic na víno i sekt Baccarat představuje novou kolekci křišťálových sklenic Chateau Baccarat. K podávání bílého vína, červeného vína i sektu postačí stejný tvar sklenice! Unikátní tvar zaručuje univerzální použití, aniž by byla jakkoliv potlačena komplexnost, bohatost i jemnost vín. Zaoblené vyduté dno a široká základna pohárku zabraňují alkoholu, aby se při otáčení sklenicí příliš intenzivně projevil na jejím vnitřním povrchu. Uzavřený úhel – zužující se hrdlo skleničky pak kondenzuje těkavé složky v alkoholu a umožňuje plně rozvinout hladkost a aromatické tělo vína. Komplexní zážitek k dokonalosti dovádí svislý komín, který na rtech sjednocuje a konsoliduje vůně vína. Zásadní roli sehrává nejen do každého detailu promyšlený tvar, ale také materiál, ze kterého jsou sklenice vyrobeny – vysokoolovnatý křišťál prvotřídní kvality, jak je u značky Baccarat zvykem. Součástí kolekce křišťálových sklenic na červené a bílé víno i champagne Chateau Baccarat je skvostná karafa na vodu. Na vývoji unikátní sklenice pracovali renomovaní odborníci z mnoha oborů: Philippe Faure-Brac – nejlepší světový someliér z Paříže, Philibert Perrin – Chateau Carbonnieux, Anthony Dias Blue – editor The Tasting Panel Magazine z Los Angeles, Anne Sophie Pic – michelinská restaurace PIC ve Valencii, Pierre Gagnaire – michelinská restaurace Pierre Gagnaire – Rue de Balzac v Paříži, Guy Martin – kuchař z Grand Véfour, Francis Kurkdjian – designér parfémů, Julien Lombrail – Carpenters Workshop Gallery. Anthony Dias Blue, šéfredaktor THE TASTING PANEL magazine o kolekci Chateau Baccarat říká: „S těmito unikátními sklenicemi se víno stává voňavějším, méně tříslovitým a zcela harmonickým. Kolekce Chateau Baccarat není jen o krásném designu, ale také o představení vína v jeho nejlepší podobě. Jedinečné sklenice Chateau Baccarat zobrazují pravou podstatu vína tím, že posouvají jeho nejatraktivnější vlastnosti do středu naší pozornosti.“ Nejlepší světový someliér z Bistrot du Sommelier z Paříže Philippe Faure-Brac souhlasí: „Kromě estetického vzhledu vyjadřuje sklenice komplexnost vinařských oblastí a jejich aroma, tvar sklenice je k tomu příjemný pro vaše rty.” V České republice unikátní kolekci křišťálových sklenic Chateau Baccarat prodává showroom s uměním Baccarat v Obecním domě v centru Prahy. Baccarat ve světě provozuje 39 vlastních butiků a do dalších 19 dodává své produkty. Od června loňského roku je otevřen prodejní showroom také v České republice – v pražském Obecním domě. Výhradním distributorem a prodejcem produktů Baccarat v České republice je Crystal Heritage, s. r. o.

Sklepní hospodářství

vede ke snížení kvality výsledného vína. To je však obecnou „chorobou“ našeho vinařství danou ﬁxací na určování kvality hroznů na základě obsahu cukru v nich. Pozorný čtenář si možná všiml, že součet koncentrací kyseliny vinné a jablečné je většinou o 2 až 3 g/l vyšší než hodnota titrovatelných kyselin, stejně jako rozdílů cukernatosti vyjádřené v °NM a koncentrací cukrů v moštech (1 °NM = 10 g/l). Tato skutečnost je dána rozdílným způsobem stanovení jednotlivých parametrů. V případě stanovení cukernatosti se na výsledné hodnotě podílí i ostatní látky obsažené v moštu, tedy nejen cukry. Moštoměr neměří koncentraci cukrů v moštu, ale jeho hustotu! Titrovatelné kyseliny v podstatě vyjadřují množství volných karboxylových skupin vyjádřených jako kyselina vinná, zatímco při HPLC stanovení jednotlivých kyselin se určí souhrnná koncentrace jak kyseliny, tak i její soli. Onen rozdíl odpovídá kyselinám vázaným ve formě solí, z nichž dominantní postavení má hydrogenvinan draselný, neboť většina kyseliny vinné se v moštu vyskytuje ve formě této jednomocné soli s draslíkem zvané vinný kámen. Rozpustnost této sloučeniny je omezená a dosti závislá na teplotě a obsahu alkoholu. Vlivem tvorby alkoholu v průběhu kvašení dochází k vypadávání vinného kamene a koncentrace kyseliny vinné v mladém víně klesá pod 4 g/l. Při dalším zrání a stabilizaci vína tento proces dále pokračuje, ať záměrně či spontánně, a vyškolené víno pak obsahuje kolem 3 g/l kyseliny vinné. Naproti tomu většina solí kyseliny jablečné je velmi dobře rozpustná a její obsah v mladém víně odpovídá jejímu obsahu v moště zmenšenému o 5 až 30 %, v závislosti na použitém kmeni kvasinek, které ji redukují na ethanol. V porovnání s ročníkem 2010, který se vyznačoval poměrně vysokým obsahem kyselin a tím souvisejícími nízkými hodnotami pH, se ročník 2011 vyznačuje přesně opačnou charakteristikou. Zvláště při přezrávání hroznů docházelo k razantnímu poklesu kyselin, a to především kyseliny jablečné. Dostatečné množství vláhy v půdě

zároveň vedlo k výraznému zásobení hroznů draselnými ionty. Tyto dva jevy vedly ve svém souběhu k nárůstu pH k poměrně vysokým hodnotám, které pak často přesahovaly hranici 3,6 uváděnou jako hraniční pro čistý průběh fermentace. Rmuty z modrých hroznů nejsou na vyšší pH tolik citlivé, ale i zde je nutné hodnotu 4,0 považovat za hraniční. Pro zdárný a čistý průběh kvašení je rozhodujícím parametrem, kromě obsahu kvasinkami využitelného dusíku, hodnota pH, nikoli vlastní obsah kyselin. Zatímco tedy v roce 2010 bylo zásadním tématem snížení vysokého obsahu kyselin, v roce 2011 bylo v některých případech nutné obsah kyselin upravit opačným směrem. Při nižším pH je omezena činnost nežádoucích mikroorganismů a také kvasinky tvoří významně vyšší množství esterů vyšších alkoholů s kyselinou octovou, jež tvoří podstatu buketu mladých vín. A právě množství přidané kyseliny vinné by se mělo řídit požadovanou změnou pH, a nikoli hodnotou titrovatelných kyselin. Přídavek kyseliny vinné by také neměl přesáhnout 1g/l a rozhodně není nutné počítat s korekcí na vypadávání vinného kamene, což je obecně rozšířený mýtus. Přidává se přece velmi dobře rozpustná kyselina vinná, nikoli špatně rozpustný hydrogenvinan draselný. Obecně lze hodnotu pH považovat za lepší parametr k hodnocení kyselosti moštu než obsah titrovatelných kyselin. Poučením z ročníku 2011 by se mohlo stát, že k základnímu vybavení každého vinařství usilujícího o vysokou kvalitu svých vín patří, byť i jednoduchý, pHmetr. Literatura (1) KUMŠTA, M.: Vinařský obzor, 100, 2007, s. 430–431 a 481–482 (2) KUMŠTA, M.: Vinařský obzor, 104, 2011, s. 132–135 (3) RIBÉREAU-GAYON, P. a spol.: Handbook of Enology, Volume 2: The Chemistry of Wine, Stabilization and Treatments, 2nd Edition, 2006 John Wiley &Sons Ltd, s. 3–6. (4) EDER R. a spol.: Vady vína, 2006 Národní vinařské centrum, o. p. s., s. 177–178

Vinařem v Africe i leckde jinde Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotograﬁcká příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biograﬁí.

206 Kč (včetně DPH) »

Více na www.crystalheritage.cz

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Hodnocení vín

Vinařský obzor (3/2012) 155

Salon vín – Národní soutěž vín ČR 2012 Absolutním šampionem soutěže pro rok 2012 a zároveň vítězem kategorie bílých suchých a polosuchých vín se stal v konkurenci 1258 přihlášených vín Ryzlink vlašský 2009, výběr z hroznů, z Vinných sklepů Valtice, a. s., s původem ve vinařské obci Dolní Dunajovice a viniční trati Kraví hora. Mezi červenými víny byl nejlépe hodnocen Cabernet Sauvignon barrique 2006, pozdní sběr, rovněž společnosti Vinné sklepy Valtice, a. s. V kategorii bílých polosladkých vín se porota shodla na Chardonnay 2010, pozdní sběr, z Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s. Jako nejlepší v kategorii sladkých vín zvítězilo slámové víno Chardonnay 2004 vinaře Oldřicha Drápala. Z vín rosé a klaretů porota vybrala Rulandské modré rosé 2010, pozdní sběr, z Vinařství Plešingr, s. r. o. V kategorii jakostních šumivých vín zvítězil Bohemia Sekt Prestige demi sec 2009 od společnosti Bohemia Sekt, s. r. o. Cenu za nejlepší kolekci vín si odnesla společnost ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. „Letošní Salon vín je výjimečný v tom, jak dokonale splňuje jednu z nejoceňovanějších charakteristik moravských a českých vín, a to jejich rozmanitost. Potkávají se v něm totiž rovným dílem vína ze zcela odlišných ročníků 2009 a 2010, vína naprosto nezaměnitelná, rozdílná, jak jen mohou být, ale přitom splňující ty nejpřísnější požadavky na špičkovou kvalitu,“ shrnul své dojmy z letošní kolekce sta nejlepších moravských a českých vín předseda hodnocení doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. O vínech v Salonu vín V poměrovém zastoupení bylo do kolekce vybráno 62 vín bílých, 34 vín červených, 2 růžová vína a 2 vína šumivá. Odrůdová skladba čítá 25 odrůd révy vinné a 2 vína cuvée. Nejúspěšnějšími odrůdami letošního ročníku se staly Rulandské šedé s 11 zastoupeními, dále Ryzlink rýnský a Sauvignon s 8 zastoupeními, Veltlínské zelené, Chardonnay a Cabernet Sauvignon se 7 zastoupeními a Tramín červený a Rulandské bílé s 6 zastoupeními. Dle jakostního zařazení je 54 vín v pozdním sběru, 20 vín ve výběru z hroznů, 9 vín jakostních a 3 vína ledová, slámová, zemská a VOC; 2 výběry z bobulí, 1 víno likérové a kabinetní. Nejzastoupenějším ročníkem je ročník 2009 se 44 víny a ročník 2010 se 40 víny. Nejstarší víno je z roku 2004. Největšího počtu vzorků v Salonu vín dosáhla Mikulovská vinařská podoblast s 29, dále Slovácká a Velkopavlovická s 23, podoblast Znojemská s 20 a Mělnická s 2. V letošním roce byly nejúspěšnější tyto ﬁrmy: ZNOVÍN ZNOJMO, a. s., a Zámecké vi-

nařství Bzenec, s. r. o., s 10 víny; Vinařství MIKROSVÍN, a. s., a Habánské sklepy, spol. s r. o., s 6 víny, Vinné sklepy Valtice, a. s., s 5 víny, dále Vinum Moravicum, a. s., Vinselekt Michlovský, a. s., Štěpán Maňák a PATRIA Kobylí, a. s., se 4 víny. Celkem dodá vína do expozice Salonu vín 41 vinařských firem. Novinky letošního ročníku Novinkou letošního roku jsou aromatické profily a profily mohutnosti a struktury vína, které doplňují slovní hodnocení vín a jsou umístěny na popisných tabulích jednotlivých vín v degustační expozici. „Snažíme se tímto krokem zpřístupnit nespočetné nuance v chutích, vůních a dalších projevech vína co nejširšímu počtu spotřebitelů a návštěvníků degustační expozice Salonu vín. Vnímáme znatelný posun v jejich zájmu o hlubší poznávání vín, tedy o více informací o vystavených a ochutnávaných vínech, ale zároveň usilujeme o srozumitelnou formu dobře přijatelnou i pro úplné laiky,“ vysvětluje důvody rozšíření informací o vystavených vínech ředitel Národního vinařského centra Ing. Pavel Krška. Letos budou v Salonu vín probíhat také krátkodobé prezentační akce zaměřené v jarních měsících na růžová vína, vína vyráběná tradičními technologiemi a v létě na mladá vína oceněná na našich i zahraničních soutěžích. O soutěži a Salonu vín ČR V úvodních kolech soutěže hodnotících vína ve vinařských podoblastech Velkopavlovické, Mikulovské, Slovácké a Znojemské a z vinařské oblasti Čechy bylo z 1258 vzorků vybráno 464 nejlepších vín 85 vinařských firem, která postoupila do prvního celostátního kola soutěže. Nejlepších 200 se následně probojovalo do 2. kola, z kterého vzešlo 100 nejlepších vín oceněných titulem Salon vín České republiky, absolutní šampion, vítězové jednotlivých kategorií a titul pro nejlepší kolekci celé soutěže. Nový ročník celoroční degustační expozice Salonu vín ČR byl veřejnosti otevřen 25. února 2012 tradičně na zámku ve Valticích. Výběr degustátorů a systém hodnocení „V komisích soutěže každý rok zasedají naši nejlepší degustátoři, kteří jsou spolu s nejmodernějším počítačovým systémem, víceko-

lovým hodnocením a standardy OIV* zárukou objektivity a výběru skutečně nejlepších vín z Moravy a Čech,“ popsal vysokou odbornou úroveň naší nejvyšší soutěže vín hlavní sommelier Národního vinařského centra Ing. Marek Babisz. „Salon vín ČR má už takovou tradici, že se účast v hodnotící komisi stala prestižní událostí i v očích našich nejlepších degustátorů. Díky tomu lze garantovat, že nejlepší moravská a česká vína hodnotí také nejlepší moravští a čeští degustátoři,“ dodal. * Mezinárodní organizace pro révu a víno se sídlem v Paříži Důležitým a zcela zásadním atributem soutěže je požadavek na předchozí nalahvování přihlašované partie vína a odběr a zapečetění vzorků přímo u výrobce vína organizátorem soutěže, který má právo na výběr libovolných šesti lahví z přihlašované partie. Záštita Záštitu nad Salonem vín – Národní soutěží vín 2012 převzal, stejně jako loni, prezident České republiky Václav Klaus, který také úspěšné vinaře v průběhu února přijme a předá jim prestižní poháry. „Velmi si vážíme podpory pana prezidenta, který svou záštitou symbolicky ocenil vynikající výsledky práce moravských a českých vinařů,“ komentoval ředitel Národního vinařského centra Ing. Pavel Krška. V loňském roce se dokonce otevírání nové expozice Salonu vín ve Valticích osobně zúčastnila manželka prezidenta republiky paní Livia Klausová. Partneři Salonu vín Hlavní partneři: UniCredit Bank, Hobra Školník, Karlovarské min. vody – Mattoni, REDA, Makro Cash & Carry, Syner VHS Vysočina Partneři: Maincor, s. r. o., Bohemia Sekt, s. r. o., Ribbon, s. r. o., Vinné sklepy Valtice, a. s., Znovín Znojmo, a. s., BS vinařské potřeby, s. r. o., Veletrhy Brno, a. s., TECHNOMA, a. s., TWP Glass (Stölzle), Etiﬂex / Tisk Pálka, ByTheGlass, Sahm gastro Mediální partneři: Barathea, Le Cigare & Vin, Sommelier – Gastro Press, Víno Revue, Vinařský obzor, Brno Business, Listy jižní Moravy (CCB), Český rozhlas Brno, Lidovky.cz, Lidové noviny, IN magazín HN, Rádio Dyje, Travel Proﬁ, Wine & Degustation (tz)

156

Vinařský obzor (3/2012)

Hodnocení vín

Název vína

Přihlašovatel

Ročník

Jakostní zařazení

Podoblast

Alibernet Alibernet Alibernet André André Bohemia Sekt Prestige demi sec Cabernet Moravia Cabernet Sauvignon Cabernet Sauvignon Cabernet Sauvignon Cabernet Sauvignon Cabernet Sauvignon Cabernet Sauvignon Cabernet Sauvignon Dornfelder Dornfelder Dornfelder EGO No. 76 (Veltlínské zelené, Sylvánské zelené) Frankovka Frankovka Frankovka rosé Hibernal Hibernal Chardonnay Chardonnay Chardonnay Chardonnay Chardonnay Chardonnay Chardonnay Irsai Oliver Lokus červený Louis Girardot brut Merlot Merlot Merlot Müller Thurgau Muškát moravský Neronet Pálava PATRIA cuvée červené Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské bílé Rulandské modré Rulandské modré Rulandské modré Rulandské modré rosé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Rulandské šedé Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Sauvignon Sauvignon Sauvignon Sauvignon Sauvignon Sauvignon Sauvignon Sauvignon Svatovavřinecké Svatovavřinecké Svatovavřinecké Svatovavřinecké Sylvánské zelené Tramín červený Tramín červený Tramín červený Tramín červený Tramín červený Tramín červený Veltlínské zelené Veltlínské zelené Veltlínské zelené Veltlínské zelené Veltlínské zelené Veltlínské zelené Zweigeltrebe Zweigeltrebe Zweigeltrebe

LIVI, spol. s r. o. Štěpán Maňák VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s. Vinařství Trpělka a Oulehla – Ing. Luboš Oulehla Vinum Moravicum, a. s. BOHEMIA SEKT, s. r. o. Jestřáb Vojtěch HABÁNSKÉ SKLEPY, spol. s r. o. Jaromír Hnidák PATRIA Kobylí, a. s. Vinařství Petr Skoupil, a. s. Vinné sklepy Valtice, a. s. Vinofol, s. r. o. VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s. Vilém Kraus Vinné sklepy Roztoky, s. r. o. Vladimír Tetur Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. Štěpán Maňák Vinařství U Kapličky, s. r. o. MORAVÍNO, s. r. o. Jakub Šamšula Metroflora, s. r. o. Gotberg, a. s. Jakub Šamšula Oldřich Drápal VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV, a. s. VÍNO Mikulov, spol. s r. o. Vinum Moravicum, a. s. ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. Vladimír Tetur Ing. Jan Stávek, Ph.D. BOHEMIA SEKT, s. r. o. Štěpán Maňák VINJA – Jakubčík Vinné sklepy Valtice, a. s. Vinné sklepy Valtice, a. s. VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV, a. s. Vinum Moravicum, a. s. Gotberg, a. s. PATRIA Kobylí, a. s. VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV, a. s. VÍNO Mikulov, spol. s r. o. Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. PATRIA Kobylí, a. s. Tomáš Veverka VINAŘSTVÍ Plešingr, spol. s r. o. VINAŘSTVÍ Plešingr, spol. s r. o. Ing. Jan Plaček Petr Mokruša Rodinné vinařství Košut, s. r. o. SONBERK, a. s. Štěpán Maňák VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV, a. s. Vinné sklepy Valtice, a. s. Vinum Moravicum, a. s. Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. Jakub Šamšula Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, a. s. Vinné sklepy Kutná Hora, s. r. o. VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s. Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické Vinné sklepy Valtice, a. s. HABÁNSKÉ SKLEPY, spol. s r. o. MORAVÍNO, s. r. o. MORAVÍNO, s. r. o. Vinařství LAHOFER, a. s. VINAŘSTVÍ WALDBERG VRBOVEC, s. r. o. VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s. Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. HABÁNSKÉ SKLEPY, spol. s r. o. PATRIA Kobylí, a. s. Vinné sklepy Kutná Hora, s. r. o. ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. Metroflora, s. r. o. Hana Mádlová Metroflora, s. r. o. Vinařství Galant Vinařství Petr Skoupil, a. s. ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. HABÁNSKÉ SKLEPY, spol. s r. o. VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV, a. s. VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV, a. s. VINAŘSTVÍ WALDBERG VRBOVEC, s. r. o. Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o. ZNOVÍN ZNOJMO, a. s. HABÁNSKÉ SKLEPY, spol. s r. o. HABÁNSKÉ SKLEPY, spol. s r. o. LIVI, spol. s r. o.

2009 2009 2006 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2008 2006 2009 2007 2009 2009 2008 2010 2009 2009 2010 2010 2010 2010 2010 2004 2010 2009 2009 2009 2010 2009 2008 2009 2009 2009 2010 2010 2008 2009 2009 2010 2009 2007 2007 2010 2009 2009 2009 2007 2010 2010 2010 2010 2007 2010 2010 2009 2010 2010 2009 2009 2010 2010 2007 2009 2009 2009 2009 2008 2010 2009 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2009 2009 2009 2009 2010 2009 2010 2008 2010 2010 2009 2010 2010 2010 2010 2010 2009 2009 2008 2009

pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr jakostní šumivé víno s. o. jakostní víno odrůdové pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů výběr z hroznů české zemské víno jakostní víno odrůdové jakostní víno odrůdové pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr slámové víno pozdní sběr pozdní sběr slámové víno výběr z hroznů jakostní víno odrůdové likérové víno jakostní šumivé víno s. o. výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr jakostní víno odrůdové výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr moravské zemské víno pozdní sběr pozdní sběr výběr z cibéb pozdní sběr pozdní sběr výběr z bobulí pozdní sběr pozdní sběr ledové víno slámové víno pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr ledové víno ledové víno moravské zemské víno výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů VOC VOC pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr jakostní víno odrůdové pozdní sběr kabinetní víno jakostní víno odrůdové pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr výběr z bobulí pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr VOC pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr

Slovácká Mikulovská Velkopavlovická Znojemská Slovácká Slovácká Mikulovská Slovácká Velkopavlovická Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Mikulovská Slovácká Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Velkopavlovická Mikulovská Velkopavlovická Slovácká Mikulovská Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Velkopavlovická Slovácká Znojemská Velkopavlovická Slovácká Slovácká Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Mikulovská Slovácká Mikulovská Velkopavlovická Mikulovská Velkopavlovická Slovácká Znojemská Znojemská Slovácká Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Slovácká Znojemská Slovácká Slovácká Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Slovácká Znojemská Znojemská Znojemská Velkopavlovická Velkopavlovická Mělnická Mikulovská Slovácká Znojemská Znojemská Znojemská Mikulovská Mikulovská Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Znojemská Znojemská Mikulovská Znojemská Znojemská Slovácká Velkopavlovická Mělnická Znojemská Slovácká Velkopavlovická Slovácká Mikulovská Velkopavlovická Znojemská Znojemská Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Znojemská Mikulovská Znojemská Velkopavlovická Slovácká Slovácká

Hodnocení vín

Vinařský obzor (3/2012) 157

Obec

Trať

Číslo šarže

Velikost šarže (v lahvích)

Cukr (g/l)

Kyseliny (g/l)

Obsah alkoholu (%) Bezcukerný extrakt (g/l)

Milotice Novosedly Velké Bílovice Dolní Kounice Ořechov

Šidleny Slunečná Pod Belegrady Na Nivách Čtvrtky

Mutěnice Mikulov Starý Poddvorov Brumovice Velké Bílovice Brod nad Dyjí Nový Přerov Perná

Dubňanská hora Pod Svatým kopečkem I Remíz Světlý Zadní hora Dunajovický kopec Na štrekách

Moravská Nová Ves Velké Bílovice Perná Popice Zaječí Mikulov Čejkovice Milotice Popice Čejkovice Strachotín Dolní Dunajovice Nosislav Polešovice Božice Velké Bílovice Moravská Nová Ves

Vinohrady

09-14-šb 2909 1055 935 19/09 0031D 09-1 981 409 169-09 0820 106 563 1239 DORN09 0210 854 0015 3209 41/09 483 5 1510 G0610 2 0504 14 0352 28/09 9031 001 1009 9035A 2709 2409 783 851 8 01/08 G0409 172-09 12 0350 7029 7106 0017 9273 165-09 50 65/07 24/10 RŠ10p 49 14/10 0307 2710 5 621 06/10 0049 9094 9096 1 1410 1K11 1687B 9272 9053 9095 8106 14/10 677 023 502 493 910 11/32 1824 1132 0044 917 164-09 3/09 9037 1110 2609 1410 814 1013 0023 9074 033 2 55 11/31 0105 9009 964 886 09-8-šc

1 020 2 500 1 600 3 500 1 600 30 500 1 350 13 500 1 160 5 300 3 500 5 300 3 300 3 360 3 200 4 700 12 600 5 000 1 700 5 300 4 700 920 2 000 1 750 1 000 750 5 300 37 600 580 5 700 9 600 3 100 1 775 2 350 950 5 000 8 300 5 300 1 950 10 100 4 000 3 350 13 200 5 300 6 700 8 700 20 000 6 000 900 1 800 2 100 1 000 700 2 700 2 200 2 620 3 500 17 600 2 000 4 000 10 000 3 150 1 000 2 700 1 000 11 750 17 300 11 520 5 000 3 100 6 700 4 000 15 900 6 700 3 200 12 100 4 000 16 400 6 700 8 700 19 700 20 000 1 500 30 000 1 000 6 700 2 000 4 700 8 100 7 200 14 100 23 700 6 700 6 700 4 700 5 300 17 480 13 300 9 300 1 000

3.8 12.2 1.6 0.8 3.8 36.2 2.2 1.8 1.6 7.9 1.8 4.4 3.3 2.0 2.0 2.0 1.5 6.2 4.3 0.4 7.0 26.3 6.3 11.5 6.0 186.0 13.1 7.8 243.0 11.0 9.4 67.2 7.9 7.0 0.5 2.1 11.9 12.4 2.1 52.9 7.8 10.7 8.9 6.2 3.5 8.5 8.3 7.8 1.5 2.7 12.1 8.9 12.0 2.7 223.0 8.0 10.1 42.9 9.2 11.0 176.9 293.4 7.6 3.4 1.6 7.1 7.6 6.8 228.0 248.0 11.9 5.9 8.7 3.0 8.4 10.0 10.5 0.5 5.9 14.7 2.1 7.0 0.3 2.8 9.5 6.0 10.1 38.0 9.4 5.7 33.0 1.7 7.0 4.1 6.9 6.4 11.6 2.1 1.9 1.0

5.5 5.6 5.0 4.7 4.6 7.4 5.4 5.3 4.3 4.5 4.7 5.5 5.4 5.3 5.5 4.3 5.1 8.5 5.4 5.6 7.2 8.5 9.9 8.4 7.3 8.0 9.9 6.9 10.4 6.3 5.4 4.4 6.9 5.6 5.4 5.1 7.5 7.3 4.6 4.8 4.5 9.5 7.7 6.4 6.5 8.7 6.0 4.8 5.2 5.3 7.4 7.0 7.1 8.0 8.0 6.6 9.5 6.7 7.7 8.8 8.5 8.8 8.1 8.1 6.1 5.9 6.2 6.3 9.2 9.1 8.1 5.1 8.6 6.9 7.1 8.9 8.9 8.5 8.5 8.7 5.0 5.1 4.6 4.8 10.0 4.5 7.5 5.3 6.8 6.5 7.1 6.5 7.8 7.7 6.9 8.1 6.4 5.5 4.9 4.6

12.2 12.0 12.5 12.5 13.2 12.7 13.2 13.0 12.1 13.5 11.9 13.6 14.0 12.5 12.0 13.7 12.5 12.4 13.0 13.5 12.4 12.0 12.5 13.0 13.5 10.5 13.5 13.2 9.4 13.4 12.0 15.0 12.8 13.9 13.9 12.9 11.3 12.0 12.4 12.5 13.5 12.7 13.2 12.8 13.3 12.4 13.1 13.5 13.0 14.0 11.5 11.5 12.4 12.7 10.0 11.6 13.4 12.1 12.0 12.5 9.4 8.5 12.0 13.0 12.3 13.5 11.9 12.6 8.8 9.7 11.6 11.8 12.0 13.0 12.7 11.5 11.7 12.5 12.0 12.1 13.0 12.0 13.0 12.0 12.0 13.0 12.0 14.0 13.0 12.4 11.7 11.8 12.6 12.2 12.4 12.4 13.7 13.5 13.5 12.0

Levá Klentnická Svidrunk U Kapličky Pod valtickou Stará hora Kopce Panenský kopec Díl u Včelína Šusfeldy Zimní vrch Nové hory Stará hora Vinohrady

Žádovice Přítluky Brod nad Dyjí Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Moravská Nová ves Popice Kobylí Dolní Dunajovice Starovice Vracov Olbramovice Olbramovice Skoronice Kobylí Čejkovice Velké Pavlovice Strážnice Moravské Bránice Mutěnice Prušánky Popice Novosedly Perná Novosedly Polešovice Šanov Stošíkovice na Louce Stošíkovice na Louce Čejkovice Velké Pavlovice Liběchov Perná Vracov Horní Dunajovice Stošíkovice na Louce Stošíkovice na Louce Valtice Dolní Dunajovice

Fěruňk Přítlucká hora Brodské stráně Dunajovský kopec Zimní vrch Vinohrady Panenský kopec

Mikulov Mikulov Dobšice Dyjákovičky Perná Šanov Šanov

Pod Svatým kopečkem I. Pod Svatým kopečkem I. U Hájku U Sklepů Věstoňsko U Vinohradu U Vinohradu

Kobylí Kutná Hora Hostěradice Milotice Velké Bílovice Milotice Mikulov Velké Bílovice Stošíkovice na Louce Stošíkovice na Louce Velké Němčice Dobré Pole Dolní Dunajovice Vrbovec Dolní Dunajovice Slup Velké Pavlovice Bzenec Milotice

U Skalky Sukov Volné pole Kopce Zadní hora Kopce Pod Mušlovem Zadní hora U Tří dubů U Tří dubů Punty Daniel Pod slunným vrchem Waldberg Pod slunným vrchem Kacperky Trkmanska Zadní hora Šidleny

Zimní vrch Středohoří Klínky Leskoun Na vyhlídce Slíny Dvořanky Helezný díl Staré hory – Francle Horní hory Nová hora Mutěnská hora Úlehle Sonberk Stará hora Kotelná Nad sklepy Újezdy U Vinohradu U Tří dubů U Tří dubů Díl u Včelína Nadzahrady Budyně Purmice Klínky Frédy U Tří dubů U Tří dubů Hintertály Kraví hora

32.4 32.2 27.6 23.5 24.6 22.0 21.3 29.9 23.4 26.7 25.1 31.3 28.7 24.6 25.0 23.7 26.1 24.5 23.8 26.1 24.5 22.8 25.8 30.4 26.0 55.0 31.8 21.1 63.4 23.7 18.0 34.2 22.4 25.3 31.3 24.0 20.7 23.0 26.8 19.2 27.4 27.6 21.1 21.4 23.3 26.7 17.8 28.4 25.8 36.1 23.1 20.0 26.9 28.9 32.0 25.1 31.2 20.6 30.1 27.3 37.3 39.4 26.5 24.7 22.3 20.8 19.2 21.9 35.0 35.0 23.3 20.6 24.4 19.7 21.8 25.7 26.7 23.2 24.6 25.1 28.9 26.1 28.0 26.2 23.6 19.5 26.6 26.6 23.9 26.1 23.5 23.1 25.6 24.0 23.1 25.9 23.0 26.6 27.5 25.8

158

Vinařský obzor (3/2012)

O Hustopečskou pečeť 2012

Zpráva / Enogastronomie / Inzerce

Vinař připravuje sekanou rodinný recept, upravil Milan Magni

Termín a místo konání: 5. dubna 2012 – Hodnocení přihlášených vín, sál městského kulturního střediska v Hustopečích. 20. dubna 2012 – Vyhlášení soutěže, předání cen a diplomů a ochutnávka zúčastněných vín – hotel Centro Hustopeče – jako součást mezinárodního odborného sympozia „České a moravské vinařství – 8. rok v EU“. Pořadatel: Město Hustopeče, Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče, IČ: 00283193, tel. 519 441 037, 519 441 027 nebo 519 413 792, e-mail: vinarstvi@hustopece-city.cz nebo sve@hustopece-city.cz. Předání vzorků, přihláška, registrační poplatek: Předání vzorků – vzorek vína obsahuje 4 láhve o objemu 0,75 l. Láhve budou označeny dle vinařského zákona. Soutěžní vzorky se stávají majetkem pořadatele. Označené vzorky vín je nutno doručit na adresu: Stálá vinařská expozice Hustopeče (SVE), dům U Synků, Dukelské nám. 23, 692 02 Hustopeče. Kontaktní osoba – Radek Sedláček, tel. 519 413 792, 724 916 004, nebo Mgr. Marcela Zelinková, tel. 519 412 909 (sve@hustopece-city.cz). Vzorky se budou přijímat 22., 23., 26., 27., 28., 29., 30. března 2012 vždy od 9.00 do 17.00 hod. Soutěž je pouze pro odrůdy: – bílá vína: RV, VZ, RR – růžová a červená vína: SV, An, MP Přihláška: Přihláška se vyplňuje online na webové stránce Národního vinařského centra: www.vinarskecentrum.cz/registrace-vin/ Bez přihlašovacího poplatku. Kontaktní e-mail: sve@hustopece-city.cz (jt)

Suroviny 1 kg vepřového mletého masa, 0,5 kg hovězího mletého masa, 200 g vepřových jater, 300 g uzeného vepřového bůčku, 200 g uzené slaniny, 150 g strouhanky, 4 vejce, hrst sušených švestek, 2 dl rumu, 10 větších žampionů, 5 stroužků česneku, 1 polévková lžíce tymiánu, 1 polévková lžíce oregana, 0,5 polévkové lžíce majoránky, 1 kávová lžička bílého mletého pepře, 1 polévková lžíce sardelové pasty, 2 polévkové lžíce sádla, muškátový oříšek, sůl Postup Slaninu a uzený bůček nakrájíme na kostičky o velikosti zhruba 1 cm, játra na nepravidelné větší kousky, stejně tak žampiony. Do větší mísy vložíme mleté maso, přidáme nakrájené žampiony, játra, uzené maso a slaninu, strouhanku, vajíčka, všechno koření, utřený česnek, sardelovou pastu a osolíme, nezapomeneme několikrát strouhnout muškátový oříšek a vše dobře prohněteme tak, abychom vytvořili pravidelnou strukturu. Přiměřeně velký pekáč důkladně vy-

mažeme sádlem, směs vyjmeme z mísy a na podložce vytvarujeme šišku vysokou asi 12 cm. Vezmeme švestky, které jsme si den předem namočili do rumu, a jednu po druhé je vmáčkneme do hmoty sekané tak, aby každá byla jinak vysoko (důležité je, aby při krájení již upečené sekané tvořily švestky pěknou mozaiku). Celou šišku ještě rukou zpracujeme, dotvarujeme a dáme ji na pekáč, podlijeme horkou vodou a pečeme ve středně vyhřáté troubě bez poklice asi hodinu. Nezapomeneme pravidelně polévat výpekem, do kterého můžeme přidat trochu sádla, a pokud nám zbyla slanina, nakrájíme ji před koncem pečení na tenké plátky, kterými poklademe hřbet sekané – tím máme zaručeno, že nepopraská, a zároveň zvýrazníme její chuť.

inzerce©

Soutěžní přehlídka vín „O Hustopečskou pečeť“ navazuje na dlouhou vinařskou tradici města Hustopečí. Vinná réva se v Hustopečích pěstuje již od 13. století. Cílem soutěže je další propagace a podpora vína, zejména odrůd typických pro hustopečský region, a propagace vinařství České republiky obecně. Prezentace výsledků soutěže bude součástí mezinárodního odborného sympozia „České a moravské vinařství – 8. rok v EU“.

Asi bychom našli jenom málo pokrmů, jejichž image je tak důkladně pošramocená, jako je tradiční sekaná. Vybavují se mi zážitky až neuvěřitelné: ještě nedávno, na zdvořilostní návštěvě u kolegy umělce, jsem byl svědkem servírování jakési rozpukané skývy připomínající okoralý chleba, a to nejenom na pohled, ale i v chuti (poměr masa a strouhanky byl jistě vyrovnaný), nezapomenutelný byl také údiv našich francouzských přátel, kteří si krátce po revoluci objednali v jedné brněnské restauraci nepoživatelný plátek něčeho, co jsem jim předtím doporučoval jako tuzemskou verzi jim tak dobře známé masové terriny. Nikoho asi nepřekvapí, že se občas v našem kulinářském prostoru vyskytne pokus o rehabilitaci této kdysi vyhlášené lahůdky z časů našich babiček. I já jsem přiložil ruku k dílu a na základě několika rodinných receptů jsem vytvořil pro nově otevřenou restauraci ve Velké Bíteši (s příznačným názvem Naše bítešská) recept, který reprezentuje tradici, ale v trochu zmodernizovaném hávu. Doufám, že čtenáři Vinařského obzoru budou s touto novou podobou tradiční české sekané spokojeni přinejmenším tak, jako jsou hosté Naší bítešské. Abych nezapomněl – pravá domácí sekaná nejlépe chutná s bramborovou kaší a s dobře vychlazeným bílým vínem. Dobrou chuť.

SLUŽBY VINAŘŮM – CHEMICKÁ LABORATOŘ Laboratoř VINIUM a.s. Velké Pavlovice, akreditovaná ČIA o.p.s. pro rozbory vín • provádí rozbory pro zatřiďování a hodnocení vín SZPI • nabízí vinařům širokou škálu služeb za příznivé ceny • poskytuje věrnostní slevy Příjem vzorků do laboratoře ve všední dny 6.00–14.30 hodin Kontakt: Ing. Hana Průdková – vedoucí laboratoře tel: 519 403 135, 724 019 468 e-mail: hana.prudkova@vinium.cz Více informací a ceník naleznete na www.vinium.cz.

inzerceÂŠ

Hlas veřejnosti rozhodne o udělení ceny

VINDEMIA PUBLICA 2011 Veřejnost dostane i v letošním roce příležitost rozhodnout svými hlasy o nejoblíbenějším vinařství, které získá titul Vindemia publica 2011 v rámci 3. ročníku prestižní vinařské soutěže Vinařství roku.

Možnost zúčastnit se klání o Cenu veřejnosti dostalo všech 55 vinařství, která obdržela v hlavní soutěži alespoň jednu nominaci a také dva vítězové hlavní ceny z minulých ročníků. Tuto možnost využilo 51 vinařství, která se utkají o cenu Vindemia publica.

Hlasování probíhá od 1. 3. 2012 do 5. 4. 2012 a vybrané vinařství je možné podpořit přímo z webového rozhranní www.vindemiapublica.cz nebo přes aplikace pro chytré telefony Android a iOS, které budou zdarma ke stažení na Androidmarketu, respektive na Appstore.

Lidé mohou hlasovat pro všechna vinařství, pro každé však pouze jednou. Titul, o němž rozhoduje pouze veřejnost, získá vinařství s největším počtem hlasů. Odměnou pro vítěze bude originální umělecké dílo v podobě sklenice na víno od sklářského designéra Martina Žampacha.

Z došlých hlasů však bude vybrán také jeden hlasující, který obdrží luxusní zájezd pro 2 osoby na portugalskou Madeiru v celkové hodnotě 100 000 Kč od CK MONOI.

Vyhlášení vítěze v kategorii Vindemia publica proběhne během slavnostního večera Vinařství roku 2011 v pražské Lucerně dne 12. 4. 2012.

Autorem Ceny veřejnosti VINDEMIA PUBLICA je designér Martin Žampach

Garant Ceny veřejnosti VINDEMIA PUBLICA

Zprávy

Vinařský obzor (3/2012)

161

Kalendář vinařských akcí DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

AKCE

MÍSTO

6. 4. 2012

Chemický rozbor vína v technologii vinařství

Národní vinařské centrum, Zámek 1

Tel.: 519 352 072, seminare@vinarskecentrum.cz

6.–8. 4. 2012

Velikonoční košt vín Vinařství U Kapličky

areál vinařství, Zaječí

Ing. Šárka Zapletalová – 606 766 147, recepce@vinarstiukaplicky.cz

7. 4. 2012

Košt vín Břestek 38. ročník

Sportovní hala

Petr Ševčík – 603 889 231, petrsevcik78@seznam.cz

7. 4. 2012

Tradiční výstava pálavských vín v Pavlově

Kulturní dům

pavel@krska.com

Velikonoční otevřené sklepy

Valtice

Ing. Dana Hradilová – 720 484 884

7. 4. 2012

XXII. výstava vín s ochutnávkou v Zaječí

Zaječský vinný sklep, Vinařská 479

ČZS Zaječí – 607 501 233

7. 4. 2012

XXV. výstava vín Hrádek

Kulturní dům

Ondřej Kubic – 606 704 210, 515 275 186, starosta@obec-hradek.cz

31. 3. 2012

7. 4. 2012

KONTAKT

8. 4. 2012

1. 4. 2012

Výstava vín Domanín

Dělnický dům

zač. 13:00 hod.

8. 4. 2012

1. 4. 2012

Výstava vín Dolní Věstonice

kulturní dům

zač. 9:00 hod.

8. 4. 2012

1. 4. 2012

Výstava vín Ivaň

sál rest. Ivaňka

zač. 14:00 hod.

8. 4. 2012

1. 4. 2012

Výstava vín Drnholec

sál MKZ

zač. 10:00 hod.

8. 4. 2012

31. 3. 2012

Výstava vín Šakvice

Sokolovna

zač. 10:00 hod.

8. 4. 2012

17. 4. 2012

47. místní výstava vín Šitbořice

Místní sokolovna

ČZS Šitbořice – 776 217 399, tomasbecka@seznam.cz

8. 4. 2012

25. 3. 2012

50. ročník výstavy vín Rohatec

Kulturní dům

Ing. Jiří Trávníček – 724 019 532, j.travni@quick.cz

65. velikonoční výstava vín Polešovice

Sokolovna

Bednařík Jaroslav – 723 954 473, bednarikjarek@gmail.com

8. 4. 2012 8. 4. 2012

25. 3. 2012

Košt vína Milotice

Petr Krist – 603 836 752, marek.lenka@seznam.cz

8. 4. 2012

1. 4. 2012

Tradiční velikonoční výstava vín Rakvice

sál Sokolovny

Vladimír Minařík – 602 450 053, vinarizrakvic@seznam.cz

8. 4. 2012

Velikonoční košt vín Brno

Jundrov – sokolovna, ul. Stromovka

Tomáš Beránek – 777 270 893, beristb@gmail.com

8. 4. 2012

Velikonoční výstava vín Uherčice (okr. Břeclav)

Kulturní dům

Šátek Jan – 603 963 588, jan.sat@seznam.cz

8. 4. 2012

Velikonoční výstava vín Dubňany

hala Sportcentrum „ŽELVA“

Petr Příkazský – 602 186 890, petr.prikazsky@email.cz

8. 4. 2012

25. 3. 2012

výstava vín Dolní Dunajovice

Kinosál

ČZS Dolní Dunajovice – 602 423 625, 723 085 279, zahradkari. dunajovice@seznam.cz

8. 4. 2012

25. 3. 2012

XV. výstava vín Boleradice

Sál městyse

Jiří Křižák – 602 602 972, petrkorab@senam.cz

8. 4. 2012

31. 3. 2012

XXV. místní výstava vín v Nížkovicích

sokolovna

Ing. Jiří Juřička – 606 735 239, jurickovaz@post.cz

13.–14. 4. 2012

X. JUBILEJNÍ VINAŘSKÉ LITOMĚŘICE

Dům kultury a gotický hrad

MUDr. Pavel Kacerovský – 602 441 392, 739 630 748, kacerovsky.pavel@seznam.cz

14.–15. 4. 2012

FESTIVAL OTEVŘENÝCH SKLEPŮ

Moravská Nová Ves, Prušánky, Hrušky, Starý a Nový Poddvorov

Martin Gillár – 775 958 907, martin.gillar@nap.cz

14. 4. 2012

Košt vín Starovice

sokolovna

Lang Jiří – 725 763 801, ji.lang@volny.cz

14. 4. 2012

Výstava vín Huštěnovice

Kulturní dům

Milan Dvořáček ml. – 736 539 453, milan.dvoracek@email.cz

17.–20. 4. 2012

Kurz Sommelier (I. část)

Učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 13

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

20. 4. 2012

České a moravské vinařství – 8. rok v EU

Hotel Centro, Husova 8, Hustopeče

Ing. Jiří Teplý – 602 706 803, 724 916 004, vinarstvi@hustopece-city.cz

20. 4. 2012

O Hustopečskou pečeť

Hotel Centro, Husova 8, Hustopeče

Ing. Jiří Teplý – 602 706 803, 724 916 004, vinarstvi@hustopececity.cz

38. tradiční výstava vín Újezd u Brna

sportovní hala ZŠ

Anna Eliášová – 777 063 005, any.eliasova@seznam.cz

8. ročník Ochutnávky českých vín ve Slaném

Vinařství Kvíc

Petr Rychtařík – 606 620 682, 723 860 217, vinarstvi.kvic@seznam.cz

21. 4. 2012

Den otevřených sklepů

Mutěnické búdy – areál vinných sklepů

Vladimír Trávník – 728 974 666, 605 443 859, info@vinozmutenic.cz

21. 4. 2012

Jarní otevřené sklepy

Moravská Nová Ves

Vinařský spolek Moravská Nová Ves – info@vinarimnves.cz

21. 4. 2012

Místní výstava vín Dambořice

Katolický dům

Matula Vlastimil – 721 817 008, 608 901 079, MatulaVlast@seznam.cz

21. 4. 2012

Nechorský košt vín

Prušánky

Jan Nosek, Ing. Přemysl Vašíček, Ing. Luděk Košut – 602 193 843, 733 148 326, vystavy.vin@nechory.cz

21. 4. 2012

Valtické podzemí – zahájení vinařské sezóny a den otevřených dveří

Valtice

Valtické podzemí, s. r. o. – 723 600 423, 724 331 563, info@valtickepodzemi.cz

21. 4. 2012

Velkomoravský košt vína Mikulčice

Kulturní dům

Petr Hubačka – 603 338 483, 731 159 010, mikulecti.vinari@email.cz

21. 4. 2012

Výstava vín s ochutnávkou Želešice

Klub vinařů – vínotéka U Kulaté

Ing. Stříbrný Zdeněk – 603 728 936, 547 217 606, stribrnyzd@volny.cz

21. 4. 2012

Z kopca do kopca

Vrbice

VINAŘI VRBICE – 606 728 388, predseda@vinarivrbice.cz

25.–27. 4. 2012

Víno&Delikatesy 2012

Výstaviště Praha-Holešovice

Dagmar Salabová – 603 445 026, salabova@vegoprag.cz

28.–29. 4. 2012

33. výstava vín vinařské oblasti Podluží-Josefov

Kulturní dům

ČSZ Josefov – 777 817 274, 723 267 090, netik.jan@seznam.cz

21. 4. 2012

15. 4. 2012

21.–22. 4. 2012

28. 4. 2012

Výstava vín Pohořelice

sál radnice

zač. 10:00 hod.

28. 4. 2012

22. 4. 2012

Den otevřených sklepů – za vínem do Rakvic

sklepy

Vladimír Minařík – 602 450 053, vinarizrakvic@seznam.cz

28. 4. 2012

Hrušovanský košt

Hotel Central, Hrušovany nad Jevišovkou

Josef Cízler – 603 839 601, 776 703 148, mazarjosef@seznam.cz

28. 4. 2012

Košt v Klentnici

Sál místního hostince

Ing. Petr Gondáš – 608 383 758, 602 470 261, petr.gondas@seznam.cz

28. 4. 2012

Výstava vín Svatobořice-Mistřín

Roman Šefčík – 602 582 009, roman.sefcik@seznam.cz

28. 4. 2012

Výstava vín v Blučině

Lidový dům

Martin Svoboda – 721 376 009, admin@obec-blucina.cz

28. 4. 2012

XXXIX. oblastní výstava vín Jaroslavice

Hostinec „U Šmídů“ na Náměstí

Petr Zálešák – 606 723 457, 515 275 123

28. 4. 2012

Výstava vín Sudoměřice

areál Starý potok – Družební s mezinárodní účastí

30. 4.–11. 11. 2012

Otevřené Modré sklepy Nový Šaldorf-Sedlešovice

Vinné sklepy v Novém Šaldorfu

saldorf@modre-sklepy.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

162

Vinařský obzor (3/2012)

Vinařství v zahraničí

Veletrh Prowein 2012 Foto H. Baker

V německém Düsseldorfu právě proběhl jeden z nejvýznamnějších světových vinařských veletrhů – ProWein.

Na stánku WSET (Wine & Spirit Education Trust), Londýn, probíhaly slepé degustace, které měly u publika velký úspěch

die nebo Číny zaujala určitě pozornost nejednoho návštěvníka. Kromě vín se na ProWein prezentovalo rovněž na 300 výrobců destilátů a likérů, které podpořila populární show baristů s jejich speciálními recepty koktejlů v sekci FIZZ. Každý návštěvník veletrhu má zajisté své preference. Pro mne byla například velmi přínosná (kromě obligátní „Tour de France“ několika známými i méně známými regiony) návštěva stánků vinařů-producentů německých ryzlinků z oblastí Mosel-Saar-Ruwer, středního Porýní, Rheingau a Falcka, sylvánů z Franků a pinotů z Hessenska. Foto © Jiří Růžička www.fotoruzicka.cz

Během tří dnů se na výstavišti Messe Düsseldorf sešlo více než 3 900 vystavovatelů z 50 zemí světa a přes 40 000 návštěvníků, přičemž jednotlivé expozice byly roztříděny do šesti pavilonů podle národností. Tento veletrh je určen pouze profesionálům, tzv. „trade“, přičemž 50 % jeho návštěvníků bylo ze sektoru mezinárodního velkoobchodu a maloobochodu s víny a destiláty, zatímco druhým největším segmentem byla HoReCa. V hale č. 3, spolu s dalšími evropskými národy (Itálie, Rumunsko, Bulharsko, Moldavsko, Chorvatsko, Albánie, Řecko, Turecko aj.), měla společný stánek pod záštitou Vinařského fondu a Národního vinařského centra i Česká republika, kterou zde reprezentovala vinařství uskupení Bohemia Sekt, Templářské sklepy Čejkovice, Vinselekt Michlovský, rodinné vinařství Vinofol, Nové vinařství Drnholec a sdružení vinařů L-G-L. (Pozn.: Když jsem veletrh ProWein navštívila v roce 2000 poprvé, zúčastnilo se jej na 2500 vystavovatelů ve čtyřech halách, přičemž jeden jediný stánek, který se zde prezentoval z České republiky, náležel Vinařství Baloun z Velkých Pavlovic…). V momentě mé návštěvy expozice z České republiky právě v prostorách stánku probíhala prezentace a řízená ochutnávka, kterou skvěle moderoval náš veterán-sommelier Ivo Dvořák. Účast přihlížejícího publika potvrdila, že o vína z České republiky a jejich prezentaci byl evidentní zájem. Jako sousední země Německa na veletrhu ProWein sice Česká republika nepůsobí tak exoticky jako například v Londýně, nicméně vedle již výše zmíněných zemí a vystavovatelů například z Kosova, Japonska, In-

Celkový pohled na českou expozici

Show Ivo Dvořáka v prostorách stánku České republiky

Hala, ve které vystavovali především vinaři z těchto regionů, byla nabitá k prasknutí, a tak zázemí tiskového centra po takových tlačenicích skýtalo určitou pohodu, kde si novináři a „wine-writers“ z celého světa mohli vychutnat exotické vzorky v relativním klidu. Absolutním vyvrcholením pak byla akce, kterou uspořádala asociace Wines of Uruguay v restauraci Reef & Beef v centru města, kam vinaři z Uruguaye pozvali členy novinářské federace F.I.J.E.V. (Fédération Internationale des Journalistes et Écrivains des Vins) na srovnávací degustaci odrůdy Tannat za doprovodu uruguayského tanga a půlkilového bifteku na osobu... Zpáteční cesta vlakem z Düsseldorfu Hauptbahnhof na hlavní nádraží v Praze v lůžkovém oddělení a v absolutním komfortu (včetně sprchového koutu a vydatné snídaně v ceně) a za pozorné služby stewarda DB-Bahn mi připomněla, jak se kdysi (v 70. a 80. letech minulého století) cestovalo letadlem… Pro příští návštěvu veletrhu ProWein, který se bude konat ve dnech 24.–26. března 2013, tento způsob dopravy vřele doporučuji! Helena Baker, AIWS

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (3/2012) 163

Zdeněk Habrovanský ŠSV Polešovice

Cisterciácká pečeť a poutní prodejna na Velehradě

Foto archiv autora

Záštitu nad soutěží převzal tradičně i v letošním roce olomoucký arcibiskup Mons. Jan Graubner. Čtyři předešlé ročníky byly prezentovány ve sklepních prostorách pod gymnáziem, letošní v malovaném, prostorném a osvětleném Slovanském sále, který sehrál zejména ve dvacátém století na Velehradě významnou roli. Soutěž mešních a košer vín inicioval před pěti lety, v roce 2007, Ing. Josef Vaculík, tehdejší senátor, na počest cisterciáků, kteří na Velehrad přišli 11. listopadu 1205. Jak znám Josefa, byl to zapálený vinař, který měl jasnou představu o výstavě vín k bohoslužebným účelům. Pro tuto myšlenku strhl další spolupracovníky z řad Matice velehradské i mimo ni. Navrhl termín po druhé polovině listopadu, kdy se nekonají jiné výstavy, a expozice se vždy setkala s mimořádným zájmem veřejnosti. Do V. ročníku soutěže se přihlásilo 75 vzorků vín, což je ve srovnání s jinými košty zanedbatelné množství. Musíme si však

Vedoucí poutní prodejny Michal Holeček nabízí mešní víno Marcele Ingrové

Foto archiv autora

Dne 19. listopadu, před koncem loňského roku, se v nových prostorách Stojanova gymnázia ve Slovanském sále na Velehradě uskutečnil již 5. ročník naprosto ojedinělé soutěže a výstavy mešních a košer vín – Cisterciácká pečeť. Tato vína slouží převážně k bohoslužebným účelům.

Slovanský sál na Velehradě byl dějištěm ochutnávky mešních a košer vín

uvědomit náročná kritéria soutěžních vzorků. V České republice mají povolení k výrobě mešního vína jen tři společnosti a u košer vína je to podobné. Vzorky na výstavu byly získávány z celé Evropy a zeměkoule. Bylo rozesláno na 80 zásilek do různých evropských vinařství, část vín byla získána od různých obchodníků, přátel a část vín nakoupila Matice velehradská a stala se jejich vystavovatelem. Bodování vín proběhlo týden před výstavou stobodovým systémem ve třech komisích a garantem degustace byl Ing. Pavel Vajčner ze Znovínu Znojmo. Sešla se vína z 12 zemí Evropy, Izraele a také ze Spojených států amerických. Mezi 75 vzorky bylo 39 bílých, 18 červených, 7 růžových a 11 přírodně sladkých vín. Tuto výstavu dále doprovázelo 47 nesoutěžních vín od sponzorů a přátel Matice. Na prvním místě mezi mešními a košer víny bylo vyhodnoceno víno SAMOS 2010 od výrobce Stift Klosteneuburg z Rakouska, které získalo 92 bodů. Byla vyhodnocena nejlepší kolekce vín, kterou představi-

lo Karmelitánské nakladatelství – Kostelní Vydří od výrobce Ampelos ŠSV, a. s., Znojmo (Neronet 2009, Rýzlink rýnský 2010, Kerner 2010, Sauvignon Jan. N. Neumann 2010). Výstava byla velmi zdařilá a dá se říct, že vína pro bohoslužby jsou velmi kvalitní a vína z ČR jsou srovnatelná se zahraničními. Jak uvedl Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký, ve svém vstupním příspěvku, je dobrá myšlenka uspořádání soutěže mešních a košer vín právě na Velehradě, který je obcí se starou vinařskou tradicí a kolébkou naší víry a kultury a chodíme si sem sáhnout k našim kořenům. Mešní víno se připravovalo už po příchodu věrozvěstů do těchto míst. Celý národ si v roce 2013 připomene výročí 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje. Kdo projíždí Velehradem, může pozorovat významné změny a úpravy, kterými se obec chystá na toto výročí, jež bude dále spojeno s příjezdem papeže na Velehrad. Vznikl evropský projekt „Velehrad – centrum kulturního dialogu západní a východní Evropy“. Od června 2011 byl veřejnosti předán Velehradský dům sv. Cyrila a Metoděje, v němž bylo vybudováno informační centrum, výstavní sály a galerie a také obrovská poutní prodejna. Ta navazuje na výstavu mešních a košer vín. Vedoucí prodejny Michal Holeček dokáže nabídnout osmdesátku těchto vín včetně vítězného vzorku SAMOS 2010 z Klosteneuburgu – krásný pohled na pestrobarevné etikety a ještě krásnější pohled na rozličné provedení sv. Urbanů, opatrovníků vinařů. Velice doporučuji návštěvu současného a budoucího Velehradu.

164

Vinařský obzor (3/2012)

Hodnocení vín

Biovínem roku je Hibernal od Michlovského Foto R. Stávek

Díky impulsu ze strany autora tohoto textu směrem k agentuře GREEN MARKETING má i tuzemsko svoji specializovanou soutěžní ochutnávku biovín, a to od roku 2011. Tato soutěž je vlastně součástí nebo jednou z kategorií vyhlašování ocenění Biopotravina roku.

Členové hodnotící komise při práci; zleva: Bronislav Pavelka, Jan Ševčík, Jakub Šamšula, Libor Nazarčuk, Pavel Chrást, Stanislava Stávková

budeme jako Svaz do budoucna podporovat tuto akci, která si již ve svém druhém ročníku získala renomé a organizátory je velmi dobře vedena,“ pronesl kromě jiného k přítomným Milan Hluchý. Velké uznání patří hostícímu restaurantu La Bouchée, kde odvedl vynikající práci zejména vrchní číšník Michal Demeter, a to jak při servisu během degustace, tak i v průběhu degustačního večera s gastronomickým programem. Zajímavostí je též to, že svůj další produkt nominoval do soutěže Biopotravina roku Pavel Binder. Sice byl v jiné kategorii (nápoje), ale hroznový mošt z večerky ve své skupině obsadil metu nejvyšší.

Na degustačním večeru s řízenou ochutnávkou vín se sešli stálí hosté a VIP klienti restaurace La Bouchée. Přítomné večerem provázel a ochutnávku řídil Richard Stávek. Součástí večera bylo i slavnostní předávání ocenění, které v tomto případě přijel osobně převzít Miloš Michlovský. Vinař se také během večera ujal komentování svých nalévaných a ochutnávaných vín, které doplňoval nejenom popisem senzorického proﬁlu vína, ale též informacemi v širších souvislostech enologie, vinohradnictví a šlechtění, což přítomné dle pozorné atmosféry značně zaujalo. Pozvání přijal také Milan Hluchý, předseda Svazu EKOVÍN, který sdružuje ekologicky hospodařící vinohradníky. „V našem družení jsme vedli diskuzi, zda nezřídit specializovanou soutěž biovín. Shodli jsme se však, že

Vítěz – Hibernal ‘09

Richard Stávek

Binderův mošt

Foto T. Václavík

Foto R. Stávek

V loňském roce se nám poprvé sešlo necelých dvacet vín z ekologicky dopěstovaných hroznů, kterým kralovala Malverina od Miloše Michlovského z Rakvic. Letos organizátoři oslovili další vinohradníky, kteří již mají za sebou přechodné období pro udělení certiﬁkace, a shromáždila se tak téměř třicítka vín ze tří podoblastí a od sedmi vinařství (Bohemia Canopus, Pavel Binder, Vinařství Barabáš, Vinařství Gotberg, Vinařství Veritas, Víno Marcinčák, Vinselekt Michlovský). Z nich odborná hodnotící komise složená z držitelů mezinárodních degustačních zkoušek podle evropských norem vybrala 2. února to nejlepší. V rozstřelu se sešla tři vína, z nichž dvě byla od Michlovského (Hibernal a Malverina), a Ryzlink rýnský od Barabáše. Vítězem se stal celkem jednoznačně Hibernal pozdní sběr ročníku 2009 od Miloše Michlovského. Porotce však vedle vítězného Hibernalu také mimořádně zaujal Merlot ze starovického vinařství Bohemia Canopus, Binderovo ledové z Tramínu či Marcinčákovo Chardonnay. Organizátoři se proto rozhodli, že nabídnou zúčastněným vinařstvím možnost prezentace jejich vín na degustačním večeru, který se uskutečnil 2. března na témže místě, tedy v zázemí restaurace La Bouchée v Brně. Zde se kromě již zmíněných vín ochutnávala Pálava z Gotbergu, Modrý Portugal od Veritas Bošovice anebo Michlovského Laurot. V druhém ročníku porovnání tuzemských biovín narostl nejen počet, ale své si ustála i kvalita, a to i přes tolik diskutovaný sklizňový ročník 2010. „Kvalita hodnocených vín je vyrovnaná a opravdu vysoká,“ shrnul v závěru degustaci Bronislav Pavelka ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce, jeden z členů poroty, a dodal: „Mnohá ze zúčastněných vinařství znám osobně a je evidentní, že vinaři odvedli dobrou práci. Kdysi se konzumenti dívali na biovína přes prsty, ale to již, myslím, přestává platit.“

Pan Michlovský představuje své víno

Zprávy

Slovenský prezident navštívil moravské vinaře na veletrhu Danubius Gastro v Bratislavě

Foto archiv autora

Dne 22. ledna zavřelo své brány výstaviště Incheba Expo Bratislava, které čtyři dny hostilo vystavovatele i návštěvníky bloku významných veletržních podniků z oblasti gastronomie: 19. mezinárodního veletrhu gastronomie Danubius Gastro.

Veletrh slavnostně otevřel ministr zemědělství a rozvoje venkova SR Zsolt Simon společně s předsedou představenstva a generálním ředitelem Incheba, a. s., Alexandrem Rozinem za přítomnosti prezidenta Slovenské republiky Ivana Gašparoviče, 1. místopředsedy vlády a ministra dopravy, výstavby a regionálního rozvoje SR Jána Figeľa. Celá delegace se po oﬁciálním zahájení vydala mezi vystavovatele, navštívila největší z expozic „Vína z České republiky“ a nechala se pohostit Sauvignonem 2011 pana Popely z Perné, který byl jedním z osmi moravských spoluvystavovatelů. Víno panu Gašparovičovi velmi chutnalo a se zbytkem delegace uznale pochválil práci moravských vinařů. Moravské vinaře na veletrhu reprezentovali: JOSEF DUFEK • www.vinarstvi-dufek.cz NOVÉ VINAŘSTVÍ, a. s. • www.novevinarstvi.cz

REISTEN • www.reisten.net TOMÁŠ KRIST • www.vinarstvikrist.cz VINAŘSTVÍ LAHOFER • www.lahofer.cz VINAŘSTVÍ POPELA • www.popela.cz VINAŘSTVÍ RODINY ŠPALKOVY, s. r. o. • www.saler.cz VINOFOL, s. r. o. • www.vinofol.cz Expozici připravilo za ﬁnancování Vinařského fondu ČR Národní vinařské centrum, o. p. s. Veletrh je rozhodujícím podnikem v oblasti gastronomie a hoteliérství v rámci celého Slovenska i středoevropského regionu. Již tradičně zde můžete najít atraktivní přehlídku od největších světových dodavatelů až po malé a střední ﬁrmy. Celkově se na veletrhu představilo 321 vystavovatelů z České republiky, Lotyšska, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska a dalších zemí Evropy. Veletrh si letos nenechalo ujít rekordních 72 764 návštěvníků. (pg)

Vinařský obzor (3/2012) 165

Jubilejní Vinařské Litoměřice Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé a bílé, Svatovavřinecké, Modrý Portugal, Zweigeltrebe a Rulandské modré... především těmto odrůdám se daří ve vinařské oblasti Čechy. Každý rok z vinic od Prahy přes Beroun, Kutnou Horu, Litoměřice a podél Labe od Mělníka až po Ústí nad Labem vzejde řada velmi zajímavých vín, jejichž charakter je dán speciﬁckými půdními a klimatickými podmínkami. Mimořádnou příležitost na jednom místě posoudit mnohotvárnost vín i odlišnosti jednotlivých ročníků pocházejících nejen z Čech, ale také z Moravy, a porovnat je s víny zahraničními nabízí 10. ročník mezinárodní výstavy Vinařské Litoměřice ve dnech 13. a 14. dubna. Ne náhodou jsou hostitelem této nejprestižnější výstavy českých vín právě Litoměřice. Vždyť první zmínky o vinařství v tomto regionu pocházejí už z roku 1057. Největší rozmach vinařství zažilo Litoměřicko za dob Karla VI., v současné době tady vinice zabírají více než 280 hektarů, respektu se těší především zdejší bílá vína. Program jubilejního ročníku Vinařských Litoměřic začíná v pátek i v sobotu v 10 a končí v 19 hodin. Pro návštěvníky jsou v prostorách Domu kultury Litoměřice a hradu Litoměřice připraveny atraktivní degustace vzorků ze soutěže vín, která výstavě předchází (27. 3. v hotelu Koliba v Litoměřicích), ale také prezentace produkce dalších vinařství z České republiky i ze zahraničí. Zájem o účast v soutěži vín má ze strany vinařů rostoucí tendenci. V loňském roce se soutěže zúčastnilo 60 vinařů a vystavovatelů. Degustátoři hodnotili 522 vzorků vín od 101 producentů, odborná porota rozhodla o udělení 56 zlatých, 91 stříbrných medailí a jedno víno navíc získalo titul Šampion výstavy Vinařské Litoměřice. Dá se očekávat, že letos bude výběr ještě větší. Desátý ročník bude oﬁciálně zahájen 13. dubna v 15 hodin, v 17 hodin začne slavnostní ceremoniál s předáním cen v soutěži vín, společenský večer pak ve 20 hodin na hradě Litoměřice. Součástí výstavy je také sobotní tematický doprovodný program: po celý den Víno a pokrmy s praktickými ukázkami a tipy, jak správně kombinovat vína se sýry, uzeninami a dalšími potravinami tak, aby se naplno rozvinula jejich chuť. A od 14 do 16 hodin Víno a zdraví s přednáškami respektovaných odborníků o blahodárných účincích vína na lidský organismus. Výstavu českých a moravských vín s mezinárodní účastí Vinařské Litoměřice pořádá Ortopedické centrum, s. r. o., Ústí nad Labem (www.ortopedicke-centrum.cz). Generálním partnerem je Ústecký kraj, hlavními partnery jsou město Litoměřice, město Ústí nad Labem, Vinařský fond ČR a Cech českých vinařů. (vl)

Košt Slováckého krúžku v Praze Slovácký krúžek v Praze pořádá 16. výstavu moravských a českých vín s koštem. Akce se uskuteční v sobotu 28. dubna 2012 od 14 do 19 hodin v Kulturním domě barikádníků, Saratovská 20, Praha 10-Strašnice, metro A Strašnická, BUS 188, 224, TRAM 7, 19, 26. Na akci se sejdou vzorky vín ze všech vinařských oblastí ČR. Organizátoři udělí Cenu Slováckého krúžku. Zahraje Cimbálová muzika Slováckého krúžku v Praze a občerstvení bude zajištěno po celou dobu výstavy. Více informací najdete na www.kruzekSKP.cz. (fo) »

Více informací najdete na www.kruzekSKP.cz

166

Vinařský obzor (3/2012)

Historické události a osobnosti ve vinařství – březnová výročí Miroslav Skála, ředitel vinařského družstva v Bzenci, byl zvolen pro své zásluhy o rozvoj vinařského družstevnictví mimořádným členem České akademie zemědělské v Praze. (1942, Vinařský obzor, r. 36, č. 3, str. 63)

Šlechtitelská stanice vinařská ve Znojmě oslavila 75 let trvání. Byla původně založena za účelem ochrany proti révokazu a od roku 1920 se věnuje nejen udržovací selekci, ale i novošlechtění. (1972, Vinohrad, r. 10 /65/, č. 3, str. 60)

Ing. Jaroslav Horák oslavil své životní jubileum. Je úspěšným vedoucím ŠSP ve Velkých Pavlovicích. Narodil se 31. března 1922. Po studiu na Mělníku a VŠZ v Brně postupně zastával funkce ve vinařském provozu, pak od roku 1955 jako vedoucí ŠSP v Perné a od roku 1959 ve Velkých Pavlovicích. Zde v roce 1980 byla předběžně povolena jím vyšlechtěná odrůda André. Dále se zasloužil o rozšíření klonových vinic a výstavbu provozních budov. (1972, Vinohrad, r. 10 /55/, č. 5, str. 117 a 1982 Vinohrad 20 /65/, č. 4, str. 94)

Mezinárodní přehlídka vinohradnictví a vinařství Vinex 5.–8. března 2002 oslavila 10. jubileum. Organizuje se současně s přehlídkami Salima, Pivex a Inteco. (2002, Vinařský obzor, r. 95, č. 2, str. 88)

Ing. Miroslav Hlaváč se 23. března 2002 dožil 70 let. Po absolvování vinařské školy v Bzenci nastoupil do Českých vinařských závodů v Žamberku. V roce 1954 přešel do ČVZ Praha jako sklepmistr. Později byl přeřazen do výrobního oddělení ČVZ, pak působil jako vedoucí výroby závodu Starý Plzenec a po uvolnění místa ředitele byl jmenován ředitelem závodu Žamberk. Dálkově vystudoval VŠZ v Praze. (2002, Vinařský obzor, r. 95, č. 5, str. 257) Podle uvedených pramenů sestavil Ing. Drahomír Míša

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Kouření ve vinicích, jež na Moravě se neprovádí, má četné příznivce v mnohých obcích dolnorakouských, na př. v Pušdorfě provádí kouření hasičský sbor.

Měsíc březen letošního roku nebyl přízniv vinařstvu. Časté deště, mlha, zima a j. zdržovaly práce ve vinicích. V Uhrách v některých místech bylo již krupobití, v některých místech v D. Rakousích stěžovali si vinaři na velké mokro ve vinicích. První polovice dubna měla četné mrazy a sněžilo občas. Na mnohých místech, na př. kolem Vel. Pavlovic pomrzly silně ořechy, třešně a meruňky. Chrousti a ponravy jsou vinaři velikými škůdci, neboť škody, jež zvláště ponravy v r. 1910 a 1911 způsobily v jedno- a dvouročních vinicích štěpovaných, jdou do milionů K. Na př. v Dol. Rakousích se cenila škoda, ponravami způsobena v nově vysazených štěpovaných vinicích, na 5 millionů K. Tu musí nastati ve vinařských krajích pronikavý a důsledný boj proti ponravám tím, že zvláště letos v r. 1912, kdy má se chroustů ve větším množství objeviti, všeobecně se budou chytati a hubiti. Na stromech v polích a zahradách hubí se každého roku, ale ty ohromné spousty chroustů v lesích a na křovinách po mezích a jinde zůstávají netknuty. I tu v lesích měli by býti chrousti hubeni. Hubením chroustů předejde se velkému množství ponrav. Některý rok nám příroda od chroustů sama pomůže, zvláště v dubnu a květnu, že mnoho chrous-

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230 × 300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

722 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

tů z mokrého listu a květu dostane úplavici a tím zhynou. Na Moravě zákonem ze dne 30. dubna 1870, z. z. č. 37, a v Čechách ze dne 30. dubna 1870, z. z. č. 38, nařizuje se ničení chroustů a ponrav. Vyhlášky úřední letos již jsou uveřejněny a odměny za sbírání chroustů stanoveny. Vinařský obzor, r. 1912, č. 4–5, str. 77–79

Dotazovna Dotaz 22. (Br) Jest nějaký zákon nebo nařízení, které nařizuje postřikování vinic proti peronospoře? Odp. Na Moravě není, ale v Čechách jest zákonem ze dne 16. května 1898, z. z. č. 37, nařízeno, že držitelé vinic a jednotlivých keřů vinných jsou povinni, aby každého roku včas své keře opatřili ochrannými prostředky proti peronospoře (vřetenatce révové). Návod o těchto ochranných prostředcích (dle § 2) byl oněm obcím, v jichž obvodě se vinná réva pěstuje, doručen. V příštím čísle zákon tento uveřejníme. Zda-li i v jiných zemích podobný zákon zaveden, není nám známo. Dotaz 23. (V. M.) Četl jsem nedávno v jednom listě, že se do Rakouska dováží kvasnice vinné a mláto (mateliny); táží se, za jakým účelem? Odp. Kvasnice a matoliny dovážejí z jiných zemí na př. z Uher, Italie, Řecka a odjinud továrny na zpraování pálených lihovin. V roce 1911 dovezlo se z Uher 3 064 q kvasnic za 39 862 K, z Italie 145 813 q matolin, z Řecka 34 992 q matolin. Dotaz 24. (Bíl.) Co jest to za odrůdu »Groben«, kterou mají v Dol. Rakousích? Odp. Odrůda »Groben« jest vlastně tak zv. »Heusich«, rodí bohatě, ale špatné víno, hodící se pro domácí spotřebu. Pro Moravu se nehodí. Bobule a hrozny má veliké, ale nevyzrává u nás. Vinařský obzor, r. 1912, č. 4–5, 75–76

Enogastronomie

Vinařský obzor (3/2012) 167

Jehněčí, kůzlečí a králík v kuchyni

Jarní období je v našich podmínkách charakteristické využíváním mladých zelených rostlin a bylinek, ale také masa z mladých kusů, jako např. kuře, jehně, kůzle, králík a tele. Používají se také jarní druhy zeleniny – špenát, kopřivy, pampelišky, cibulka, šalotka a brambory. Z ryb se využívá hlavně maso z lososa a mezi další lahůdky patří škeble, krevety apod. Uvedu několik příkladů vybraných mas ke zpracování. Menu je doplněno tradičním moučníkem, který by neměl na jarním svátečním stole chybět. Jehněčí maso je zdravé, bílé, jemné, lehce stravitelné, má pevnou konzistenci a světlejší barvu. Je téměř bez tuku. Má vysoký obsah bílkovin a obsahuje také vápník, fosfor, železo a vitamíny skupiny B. Vzhledem k celoročnímu chovu je na trhu téměř po celý rok. Je vhodné pro dietní výživu i pro děti. Maso se dělí na přední a zadní část. Přední část tvoří plec, hrudí a krk a upravíme ji nejlépe dušením, zaděláváním nebo pečením, ale můžeme ji i naplnit. Zadní část tvoří kýta a hřbet, jež můžeme upravit na mnoho způsobů včetně minutek. Kůzlečí maso využívané v kulinářství pochází z kusů mláďat asi čtyři–šest týdnu starých. Kůzlečí maso je na rozdíl od jehněčího jemnější, méně tučné, světle růžové a bez zápachu. Je lehce stravitelné a hodí se pro dietní i dětské stravování. Obsahuje menší množství tuku než kuřecí maso a stejné množství bílkovin. Ze stopových prvků obsahuje dvojnásobné množství vápníku, železa a hořčíku a trojnásobné množství draslíku ve srovnání s kuřecím masem. Dělí se na přední a zadní část. Přední část zahrnuje plec, krk a hrudí a zadní se dělí na kýty a hřbet. Králičí maso obsahuje důležité polynenasycené mastné kyseliny, nízké množství tuku a významné stopové prvky, jako je draslík, fosfor, síra, hořčík a zinek. Z vitamínů je to skupina B vitamínů. Králík má maso světle růžové až bělavé, lehce stravitelné, nasládlé chuti. Maso jednotlivých kusů se liší podle stravy, kterou byl králík vykrmován, a také podle stáří. Dělíme ho stejně jako kůzle na přední a zadní část. Doporučuji výbornou recepturu, jež má původ v severní Itálii, kde jej často vaří skvělý kuchař z Národního týmu šéfkuchařů M. Kopal.

Foto archiv autorky

Gastronomie je ovlivněna mnoha změnami, které z naší stravy vytlačují některé tradiční pokrmy. Zde je několik základních informací k uplatnění jehněčího, kůzlečího a králičího masa v kuchyni, která jsou vhodná i do jarního svátečního menu.

brambory, šťouchané brambory, bramborová kaše, bramborový salát, francouzský salát a také hlávkový salát.

Jarní pokrm

Králík na víně (Coniglio con vino rosso) Ingredience: hřbet a zadní stehna z králíka, lžíce oleje, 100 g nakrájené slaniny, 2 velké cibule, 4 stroužky česneku, 200 ml červeného vína, čerstvě nadrcený pepř, sůl. Příprava: Maso omyjeme, odblaníme, lehce osolíme, opepříme. Cibuli a česnek nakrájíme a poklademe na dno pečicí nádoby s olejem a na plátky nakrájenou slaninou. Na tuto vrstvu klademe maso a nahoru opět položíme zbytek cibule a slaniny. Podlijeme malým množstvím vody a vložíme do trouby. Maso dusíme zakryté asi 30 minut, na 180 °C. Potom pečeme ještě asi 20 minut a průběžně ho podléváme vodou a také po povrchu přeléváme výpekem. Poté přidáme víno a pečeme ještě asi 30 minut. Upečené maso nakrájíme na plátky, které klademe na horký talíř, přelijeme je šťávou s dušenou cibulí, česnekem a klademe k nim plátky slaniny. Víno dodá králičímu masu výbornou plnou chuť a barvu. Přílohou může být rýže, brambory, pečivo a saláty z čerstvé zeleniny (Kopal, 2010, s. 90). Smažené kůzlečí řízečky Ingredience: 400 g předního kůzlečího, 1 vejce, 150 g strouhanky, 50 g hladké mouky, tuk na smažení, citron a sůl. Příprava: Očištěné a omyté přední kůzlečí nakrájíme na malé plátky (2–3 na jednu porci). Vložíme do vroucí vody na 4–5 minut (blanšírujeme), necháme vychladnout a okapat. Studené porce osolíme, obalíme v trojobalu (v hladké mouce, rozšlehaném vejci a strouhance). Smažíme v rozehřátém tuku a ihned podáváme s měsíčkem (na čtvrtiny) rozkrojeného citronu. Přílohami mohou být vařené

Velikonoční beránek Ingredience pro 4 osoby: 250 g moučkového cukru, 4 vejce, 1 vanilkový cukr, citronová kůra a šťáva z poloviny citronu, 300 g polohrubé mouky, tuk a strouhanka na vymazání formy. Příprava: Žloutky s cukrem a také vanilkový cukr se strouhanou citronovou kůrou utřeme do pěny. Potom přidáme citronovou šťávu, ušlehaný tuhý sníh a prosetou mouku. Vše zlehka promícháme a nalijeme do dobře vymazané a strouhankou vysypané formy. Pečeme při teplotě 150 °C (střední stupeň) ve formě dorůžova. Po upečení beránka vyklopíme, poté mu vytvoříme oči z rozinek a na krk případně přivážeme barevnou stuhu. Do úst mu lze vložit zelenou větvičku. Můžeme jej také přelít čokoládovou nebo bílkovou polevou (připravíme vyšleháním z 1 bílku, 100 g moučkového cukru a lžíce citronové šťávy). Doporučené kombinace pokrmů s vínem Při párování jehněčího masa s vínem je vhodné vždy zohlednit úpravu a ingredience. Např. k pečenému jehněčímu s rozmarýnem či šalvějí lahodí víno z odrůdy Cabernet Moravia nebo Merlot a Zweigeltrebe. K přírodním jehněčím kotletkám se bude hodit víno z odrůdy Rulandské modré např. v pozdním sběru, případně vyzrálé Rulandské šedé. Ke smaženým kůzlečím řízkům doporučuji víno s kyselinkou, např. Rulandské bílé, Chardonnay, ale vhodný bude také Sauvignon. Králíka na víně doplníme vínem ze stejné odrůdy a velmi příznivě chutná v kombinaci s mladým Modrým Portugalem nebo Frankovkou. Velikonoční beránek bude výborně chutnat se šálkem vybraného druhu a značky kávy. Pavla Burešová, Praha

Literatura Kopal, M. Kuntzmannová, M. Kniha receptů. Ballarini: 2010. ISBN 978-80-904420-1-6.

Vinařský obzor (3/2012)

Za Jaroslavem Hlaváčem Ing. Jaroslav Hlaváč patřil k těm nejschopnějším vedoucím pracovníkům společnosti Bohemia Sekt a Vína Mikulov, v níž působil od roku 1997 ve funkci nejdříve ředitele akciové společnosti, později ředitele Vinařství Víno Mikulov. Své hluboké znalosti získal studiem na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích a odbornou praxí v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském v Liberci. Poté mu bylo nabídnuto a on s radostí přijal místo vedoucího laboratoře ve Vinařském a sklepním hospodářství Státního statku Valtice. Další postup v jeho profesní kariéře nastal rokem 1979 ve funkci výrobně-obchodního náměstka Moravských vinařských závodů Mikulov, kdy 12 let řídil široký úsek činností podniku od vinic přes technologii výroby vína až po prodej. Po delimitaci státního podniku přešel na pozici obchodního náměstka akciové společnosti Znovín Znojmo, kde pracoval až do roku 1997, než se naše cesty spojily a Ing. Hlaváč nastoupil do funkce ředitele akciové společnosti Víno Mikulov. Na všech pozicích získával bohaté zkušenosti nejenom v oboru vinařství, ale i díky bezprostřednímu kontaktu s lidmi. Jarda Hlaváč měl přirozený nadhled, spojený s poctivým přístupem k plnění svých povinností. Vždy vycházel především z potřeb a zájmů skupiny Bohemia Sekt, které z titulu svého postavení a funkce každodenně respektoval. Pro své návrhy dokázal k jejich uskutečnění získávat ostatní spolupracovníky a vždycky se jim snažil jít příkladem. Mám stále před očima jeho pozitivní vztah a pohled na lidi kolem sebe. Hledal a snad v nich i nalézal vždy to lepší. Uměl se stejně horlivě věnovat své práci, které si vážil a měl ji rád, i svým zálibám, kolegům a přátelům. S nimi ho spojovala láska k vínu a vinohradům na jižní Moravě. S dobrými lidmi a přáteli vždy rád vypil skleničku dobrého vína. Uměl velmi zaníceně vyprávět o vinicích a o víně, které jej okouzlovaly. Byl šťastný z toho, co se nám v podnikatelské činnosti nového podařilo, podporoval nadšeně nové způsoby výroby a prodeje vína, s odkazem na dědictví předků. Nezapomeneme, jak uměl ke své lásce k vínu a vlastně do své práce zapojit i nezbytnou lidskou společenskou stránku – hudbu, zpěv a jedinečný humor. Josef Vozdecký (Výtah z proslovu řečeného během smutečního obřadu)

Jardovi Ctirad Králík

Společenské kronika

Sedmdesátník Václav Trpělka Jednadvacátého února letošního roku tomu bylo již sedmdesát let, co spatřil světlo světa Václav Trpělka.

Rodák z Hrušek u Břeclavi svůj vystudovaný ekonomický obor na střední zemědělsko-technické škole a vztah k zemědělství dokonale zúročil. Po svatbě v roce 1967 a přestěhování do Nových Bránic nastoupil do rostlinné výroby ve Státním statku Brno, hospodářství Dolní Kounice. Po krátkém čase nastoupil jako zootechnik a od roku 1971 je již neodmyslitelně spjat s vinohradnictvím. Pracoval ve sklepním hospodářství jako sklepmistr. Pod jeho vedením se vinohrady v Dolnokounické oblasti zařadily mezi nejkvalitnější v republice. Výsledkem desetiletého snažení byl nejvýše oceněný vzorek vína na Valtických vinných trzích v roce 1982. Byla jím proslulá dolnokounická Frankovka. Nová životní etapa Václava Trpělky se píše od roku 1991, kdy začal soukromě hospodařit a budovat rodinné vinařství pod názvem „Trpělka & Oulehla“. Pod značkou „Regina Coeli (Královna nebes)“ získává díky poctivé práci mnohá ocenění na prestižních domácích i zahraničních výstavách. Jeho slovácká krev nezapře kladný vztah ke zpěvu, který zúročuje nejen při sklence dobrého vína, ale i v chrámovém pěveckém sboru. Mnoho hodin svého volného času také aktivně věnoval práci pro vinaře a zahrádkáře. Své životní zkušenosti nezištně předává mladším.

Na pódiu prázdné místo, humor náhle ztratil slova, prosím, aspoň ještě jeden opakovat chtěl bych znova.

Nad vinicí se dnes smráká, v černé mlze řada sudů, v zástupu tu stojí muži, vlhké oči beze studu.

Morava se v sukno halí, i Prahou prolétla ta zpráva, zašeptají, co ho znali, v mysli, co se odehrává.

Odložené tiché housle, u cimbálu schází tóny, zvláštně mlčí prázdné sklepy, z kostela sem bijí zvony.

Až odezní tahle chvíle, tu tvoji si zazpíváme, u sklenice plné vína, Jardo, navždy vzpomínáme.

Foto archiv autora

168

Václav Trpělka

My vinaři z Dolnokounické oblasti Ti, milý Václave, přejeme do dalších let hodně zdraví a vinařských úspěchů. (vo)

Inzerce

Vinařský obzor (3/2012) 169

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru Bureš Jaroslav, Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř, 519 419 006

BS vinařské potřeby, Žižkovská 1230, 691 02 V. Bílovice, 519 346 236

M&Š Vinárske potreby, s. r. o., Dľhá 2, 949 01 Nitra, 421 908 800 237

BS vinařské potřeby, Svitavská 15, 614 00 Brno, 545 216 311

NEREZ Blučina , Návrší 483, 664 56 Blučina, 547 235 111

BS vinařské potřeby, K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov, 519 500 516

Štěpánová Eva, Březí 20, 691 81 Březí, 519 514 206, 734 409 224

BS vinařské potřeby, Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo, 515 260 600

Vinařské potřeby, spol. s. r. o., Nár. hrdinů 22, 690 02 Břeclav, 519 321 235

Bureš Jaroslav, Ořechová 1, 691 06 V. Pavlovice, 519 428 733

Vinařský dům KOBERN, s. r. o., Hodonínská 306, 696 03 Dubňany, 777 901 761

Bureš Jaroslav, Na hlavní 276, 691 08 Bořetice, 519 430 515

Vincoop Mikulov, Brněnská 32, 692 01 Mikulov, 519 510 691

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce©

AGROKOMP, s. r. o., Štefánikova 14, 900 01 Modra, 421 336 475 502

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu 1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce

6 Kč 145 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

182 Kč

Vady vína

315 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

206 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

43 Kč 81 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

64 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

42 Kč

Velký vinařský slovník

641 Kč

VÍNO NA ZDRAVÍ O alkoholu, jak se vstřebává, tráví a vylučuje – Počátky alkoholu a pití vína – Víno v lékařství – Vliv střídmého pití alkoholu na vznik a průběh různých nemocí – Celková úmrtnost a délka života u konzumentů alkoholu – Souhrn příznivých účinků alkoholu na zdravotní stav – Malá dávka alkoholu a jak často pít – Který alkoholický nápoj je pro zdravé srdce a cévy nejlepší – Mechanismus příznivého působení alkoholu – Snížení výskytu a úmrtnosti na srdeční a cévní choroby – Alkohol je buněčný jed – Pití vína a tělesná hmotnost – Nejvhodnější doba pro pití vína – Pití vína a ostatních alkoholických nápojů v české republice v Evropě – Závěrečná kapitola 248 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest. Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 722 Kč

Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě

230 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

518 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

365 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

272 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

159 Kč

Trpké býti zdá se?

249 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

159 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

466 Kč

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

224 Kč

VAZBA ROČNÍKU 1999 VAZBA ROČNÍKU 2000 VAZBA ROČNÍKU 2001 VAZBA ROČNÍKU 2002 VAZBA ROČNÍKU 2003 VAZBA ROČNÍKU 2004 VAZBA ROČNÍKU 2005 VAZBA ROČNÍKU 2006 VAZBA ROČNÍKU 2007 VAZBA ROČNÍKU 2008 VAZBA ROČNÍKU 2009 VAZBA ROČNÍKU 2010 (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Víno a vinařství v dějinách islámu

352 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

154 Kč

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné

156 Kč

Pěstování révy vinné – Moderní vinohradnictví

499 Kč

292 Kč 292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 565 Kč 595 Kč

98 Kč 98 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

315 Kč

Vinařský marketing

216 Kč

Zrání vína v sudech barrique

182 Kč

Pěstujeme révu vinnou

129 Kč

Citáty o víně

Výsevní dny 2012

72 Kč

79 Kč

Setkání s vínem

219 Kč

VAZBA ROČNÍKU 2011

645 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Vinohradnictví

Vinařský obzor (3/2012) 171

Soutěž v řezu révy vinné 2012 Foto R. Stávek

Foto R. Stávek

Téměř stovka vinohradníků se sešla první březnový pátek v areálu vinic vinohradnické společnosti CHATEAU BZENEC, aby zhlédli odborné klání vinohradníků všech věkových kategorií v jedné z nejdůležitějších agrotechnických prací – zimním řezu révy.

Foto R. Stávek

Účast žen byla letos nižší

Letošní soutěže se zúčastnil i jeden vinohradník-amatér ze zámoří Corey Gravelle z Kalifornie, t. č. putující po Evropě

Vítěz v kategorii ELITE Ing. Roman Slouk ze Sonberku v akci

vín a odbornou literaturu), vítěz v kategorii ELITE pak nejvyšší ocenění, a to Zlaté nůžky BAHCO Pradines. Soutěž v řezu se koná již od roku 2001. První ročníky se odehrávaly ve Velkých Bílovicích. V roce 2011 se toto odborné setkání stalo putovním a v roce 2012 se již druhý ročník koná v Bzenci. Pořadatelé této odborné akce chtějí vyzvednout a veřejnosti ukázat, že nejenom Salon vín má své vítěze mezi víny, ale též vinohradníci-pěstitelé hroznů mohou poměřit své síly a porovnat své dovednosti. Víno totiž vzniká již ve vinici. Velké poděkování pak patří společnosti CHATEAU BZENEC, která tak velkoryse poskytla pro soutěž areál svých vinic a zajistila i ostatní zázemí a občerstvení jak pro soutěžící, tak i pro přihlížející hosty.

JUNIOR: 1. Jan Polehňa, Blatnice p. Sv. Ant., ZF MZLU Lednice 2. Jiří Konečný, Čejkovice, SViŠ Valtice 3. František Spěvák, Dubňany, SViŠ Valtice ELITE: 1. Ing. Roman Slouk, Sonberk Popice 2. Václav Macháček, VS Valtice 3. Jaroslav Michna, Čejkovice Medailisti v obou kategoriích získali hodnotné ceny (vinohradnické nářadí, láhve

Richard Stávek Foto R. Stávek

Foto R. Stávek

ným vínem, čajem a proběhla i ochutnávka místních vín. Mezitím odborná porota (Jaroslav Osička – předseda, Marek Pšovský, Heda Osičková, Pavel Morávek a Miroslav Řežábek) obešla všechna soutěžní pole a vyhodnocovala ořez jednotlivých keřů. Po poledni byly vyhlášeny výsledky.

Roman Slouk a Zlaté nůžky BAHCO. Doma už jedny má.

Odborná porota hodnotí ořezané keře

Foto R. Stávek

Od osmé hodiny ranní probíhala prezence a do deváté hodiny, kdy se přítomní přesunuli z technického zázemí ﬁrmy k vinicím, se do obou soutěžních kategorií přihlásilo celkem 37 soutěžících. V kategorii JUNIOR, kde se utkali žáci a studenti odborných škol a mládež do 26 let, zápolilo 19 soutěžících. Kategorie ELITE, kde byli všichni ostatní, byla zastoupena celkem 18 soutěžícími. Zástupci odborné poroty před samotným startovním výstřelem srotili soutěžící i přihlížející a vysvětlili jim zásady letošních hodnoticích kritérií a systém bodů, podle kterých se bude vyhodnocovat. V letošním ročníku soutěže se bodovala více kvalita a čistota řezu než samotná rychlost provedení. Každý ze soutěžících měl vyčleněn úsek 25 keřů mladé vinice Rulandského bílého, na jehož řez byl časový limit 10 minut. Přibližně pro polovinu řezáčů v obou kategoriích to bylo více než dostatečné, protože stihli pořezat předepsané keře před ukončovacím výstřelem z plynové pistole. Poté se soutěžící odebrali do zázemí hostující společnosti CHATEAU BZENEC, kde se občerstvili chutnými klobásami, svaře-

Miloš Balga z BS-vinařské potřeby předává ocenění vítězi v kategorii Junior