Vinařský obzor 1/2005 by Časopis Vinařský obzor

9 771212 788000

Vinařský obzor (1/2005)

Z naší nabídky: • mulčovací stroje • velkoplošné sekačky • ožínací lišty • okopávačky příkm. pásu • ometače kmínků • vyvazovače letorostů • kultivátory a hloubkové kypřiče • postřikovače herbicidních pásů • hroznové kombajny • viniční traktory • příslušenství pro výstavbu drátěnky Jinma Traktor 204 S náhonem na 4 kola • Tažná síla 5600 N Rychlost 0,3–25 km/h • Motor TY290X 2válec Výkon /kW/ při ot/min: 14,72/2300

OSLAVAN, a.s. Masarykovo nám. 939 675 71 Náměšť nad Oslavou

tel: 568 623 403 fax: 568 623 646 e-mail: oslavan@oslavan.cz

www.oslavan.cz

Vinařský obzor (1/2005)

Vážení čtenáři, vítejte v roce 2005. Vykročte pravou nohou, stejně jako je tento sloupek na pravé straně při dokořán otevřeném časopise. Letošní lednové číslo je ve znamení vinohradnických témat a vinařské legislativy. První z nich vychází ze skutečné potřeby soustředit se na množství nových výsadeb vinic, které byly v posledních několika letech před vstupem do EU realizovány. Problematika legislativy byla zejména mediálně přetřásána v posledních měsících loňského roku. Petice, podpisové archy, velká i malá slova velkých i malých politiků a různá prohlášení s různým stupňem emocionálně-sentimentálního zabarvení a do toho olej do ohně přilévající kontroly státních institucí, vzápětí pesimistické komentáře událostí v novinách i televizi s citací či ukázkami vystrašených vinařů. Abychom, jako jediné čistě vinařské a pro vinaře určené médium zlepšili tok informací mezi státními orgány, legislativou a tím nejmenším vinařem, budeme v roce 2005 v každém vydání Vinařského obzoru přinášet informace o záležitostech daňových a legislativních, které se těch, kteří pěstují révu a připravují víno, týkají. Poptávka po tomto tématu vyvolala zřízení rubriky, kterou jsme prozatím nazvali „daňová poradna“. Tato bude k dispozici všem srozumitelně formulovaným dotazům, které se budou týkat daní a legislativy. To ovšem neznamená, že na dotazy z jiné oblasti vinařství nebudeme odpovídat – nadále je zde k dispozici stálá rubrika z redakční pošty, kde je možné otisknout vaše kratší příspěvky a dotazy, které budou dle našich možností zodpovězeny. Těm z vás, kteří praktikujete vinohradnictví, doporučuji příspěvek o očkování révy vinné na straně 16. Velmi vítáme každou konkrétní praktickou zkušenost a toto je její pěkný příklad. Možná vyvolá polemiku, ale aspoň možná vyplynou diskuze a k tématice se potom vrátíme. Určitě mnozí z vás zaregistrovali téma „vinařských klastrů“. O tomto fenoménu pravidelně informujeme již v několikátém čísle VO po sobě a v tomto vydání vychází zatím příspěvek nejrozsáhlejší. Aktivity okolo klastrů ve vinařství se budou dotýkat širokého spektra vinařů a nejen jich. A na závěr sloupku jedna výzva pro organizátory koštů a výstav vín: chcete-li, aby se o vaší akci dozvěděli prostřednictvím únorového VO také ostatní vinaři, zašlete nám o ní informace nejpozději do poloviny ledna. Časopis vychází vždy okolo 5. v měsíci, uzávěrka je zpravidla 10. předchozího měsíce. Richard Stávek

Obsah Editorial ......................................................................................................................................................... 3 Z redakční pošty ............................................................................................................................................ 4 Předplatné 2005 ............................................................................................................................................ 5 Spolkové informace Jiří Sedlo: Jak vinaři České republiky vstupovali do Evropské unie ...................................................... 6 Z činnosti SV ČR ............................................................................................................................................ 6 Informace z Moravínu .................................................................................................................................... 7 Informace z Cechu českých vinařů ................................................................................................................ 7 Zprávy z OIV Pavel Mayer: Víno – Evropa – Nový Svět .................................................................................................... 8 Vinařská legislativa Pavel Pavloušek: HACCP ve vinohradnictví a vinařství .......................................................................... 10 Daňová poradna: Fortiﬁkovaná vína.......................................................................................................... 28 Bronislav Pavelka: Informace SZPI k pořádání výstav ............................................................................. 39 Jan Horešovský: Otazníky nad ochrannou známkou Martinské a Svatomartinské ............................ 43 Vinohradnictví Zprávy z vinohradnického světa ............................................................................................................. 12 Vyhodnocení sklizně hroznů 2004 v České republice .........................................................................13 Oldřich Řezáč: Očkujeme révu vinnou ..................................................................................................... 16 Pavel Pavloušek: Začínáme s péčí o nové výsadby révy vinné ............................................................... 19 Ivana Ludvíková, Vít Rucki: Nově registrované odrůdy révy vinné ........................................................ 21 Zkušenosti z praxe s nově registrovanými odrůdami .......................................................................... 23 Fotky odrůd k článku Nově registrované odrůdy révy ........................................................................ 51 Vinařská technologie Zprávy ze světa .......................................................................................................................................... 28 Erich Minárik: Aktívne suché vínne kvasinky versus spontánna fermentácia ................................... 29 Erich Minárik: Čo najviac ovplyvňuje chuť bieleho barikového vína................................................... 30 Vinařské aktivity Petr Posolda: Projekt mapování jihomoravského vinařského klastru nabírá obrátky ....................... 25 Obchod vínem Jiří Sedlo: Dovoz vína do ČR v květnu až říjnu 2004 .............................................................................. 31 Vinařství v zahraničí Bogdan Trojak: Slezské víno....................................................................................................................... 32 Jan Stávek: Portské a portugalské Moscately .......................................................................................... 32 Vinařská historie Drahomír Míša: Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století .......................... 40 Vojtěch Pazderka: Vrchní rada, prof.Albert Stummer – ředitel Státní ovocnicko-vinařské školy v Mikulově – osobnost moravského vinařství............................................................. 40 Na volné téma Antonín Konečný: Katastroﬁcký ročník 2004 .......................................................................................... 42 Zprávy z domova i ze světa ........................................................................................................................... 44

Vinařský obzor (1/2005)

Vinařský obzor číslo 1, ročník 98 (2005) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Libor Nazarčuk, (nazarcuk@post.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874 Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Obálka a barevné přílohy: Jiří Střelský, tel.: 777 335 865 Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s., P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: (00421)2/524 44 980, e-mail: predplatne@abompkapa.sk Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 30. 12. 2004 Toto číslo vychází 7. 1. 2005 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

Přečetl jsem si článek Letošní ochrana révy vinné z pohledu vinohradnické praxe, který vyšel ve Vinařském obzoru 11/2004. V mnohém se ztotožňuji s publikovánými názory Romana Slouka a Ivana Kalivody. S Ing. Muškou spolupracuji už od roku 1993. Používám jeho prognózu pro vinice, sady, zeleninu a polní plodiny. Vyhovuje mně, že během této doby, pokud vznikly nějaké problémy (houbové choroby při použití závlah u brambor a zeleniny, výskyt strupovitosti na jabloních v sadech, které se nacházejí u řeky Dyje v blízkosti Lužních lesů), jsem na ně upozornil Ing. Mušku. Ten se vrátil zpět do svých poznámek a doplnil a upravil křivku pro mou lokalitu. Pro další léta jsme měli tento problém vyřešen. Tzn., že například u závlah jsem začal hlásit ke srážkám závlahovou dávku. Podle průběhu počasí buď závlaha ovlivnila, nebo i neovlivnila budoucí výskyt choroby. Pracuji ve ﬁrmě Zepro, a. s., Přítluky, a mám na starosti ochranu 81 ha jabloňových sadů a cca 110 ha vinic. Většina nových výsadeb byla provedena na záclonu. Celý letošní rok byl díky počasí v našem k. ú. hlášen vysoký tlak padlí. V jednom týdenním hlášení jsem byl upozorněn, že tlak je tak vysoký, že při dobře provedené ochraně se může stát, že bude výskyt padlí do 5 % u vedení, na záclonu až 30 %. Protože díky metodě Ing. Mušky jsme neměli výskyt padlí minimálně 5 let, nevěnoval jsem zprávě zvýšenou pozornost. Nestačilo se provést včas ožínání a bohužel, padlí se na zácloně objevilo. Probíral jsem pak s Ing. Muškou při dalších hlášeních výhody a nevýhody jednotlivého vedení. Závěr: Vedení na záclonu je hotovo, a pokud do něho nechceme vrážet další peníze na předělání, budeme asi muset upravit postřikovač používaný v tomto vedení. Používaný ventilátor stačit nebude, musíme cíleně nasměrovat proud vzduchu, aby postřik proni-

kl na všechna místa na rostlině. Na závěr bych chtěl říct, že spolupráce s Ing. Muškou změnila úplně můj pohled na ochranu rostlin a ušetřila mně mnoho peněz a nervů při likvidacích následků špatně prováděné ochrany. S pozdravem Zdeněk Jakubčík, Šakvice

Tokajská oblast – zájezd Cechu českých vinařů Cech českých vinařů uspořádal ve dnech 25.– 28. 11. 2004 zájezd do oblasti Tokaje za účelem rozšíření si znalostí o výrobě Tokajských vín. Navštívili jsme 2 výrobce v maďarské oblasti (Dizsnoko a Chateau Megyer) a 2 výrobce ve slovenské oblasti (J. Ostrožovič a Tokajvín, s.r.o.). Seznámili jsme se s výrobou tokajských vín (reduktivní i klasickou metodou) jednotlivých producentů a mohli si porovnat jejich vzorky. Z degustovaných vzorků nejvíce asi zaujaly: – Tokaj ASZU 6putnové z roku 1993 a Tokaj Szamorodni 2000 od firmy Disznökö – Tokaj ASZU 5putnový z roku 1993 od Ch. Megyer v Rakocziho sklepích – Tokaj szamorodni z roku 1989 a Muškát žlutý 2002 VH u pana Ostrožoviče – Tokajské 5putnové a vínovice z Tokajského vína u firmy Tokajvín, s.r.o. Cestou jsme navštívili a seznámili se s výrobou u firmy Blatel, kde nejvíce zaujal dosud nelahvovaný Ryzlink rýnský slámové víno 2003 (8 % alkoholu a 268 g zbytkového cukru). Na zpáteční cestě jsme navštívili na Slovensku firmu Víno Masaryk ve Skalici. Po seznámení se s jejich výrobou a vzorky myslím, že největší dojem na nás udělala jeho červená vína. Zájezd se podařil a účastníkům rozšířil jejich obzory. Vladimír Hrouda, Praha

Vinařský obzor (1/2005)

Předplatné a objednávka publikací Předplatné 2005 Vážení čtenáři, děkujeme Vám za přízeň, kterou jste v předchozích měsících věnovali časopisu Vinařský obzor. Rádi bychom Vám nabídli předplatné na další období. Vzhledem k tomu, že naše organizace se od 1. 11. stala plátcem daně z přidané hodnoty, jsme nuceni upravit o toto navýšení ceny časopisu a předplatného, které byly doposud uváděny bez DPH. Jednotlivé ceny a jejich srovnání najdete níže. Vinařský obzor si můžete objednat několika způsoby: 1) Vyplněním formuláře na internetu na adrese http://www.vinarskyobzor.cz/ nabidka.php?cast=predplatne

2) Zasláním e-mailu se všemi kontaktními údaji na adresu barbora.valkova@vinarskyobzor.cz 3) Telefonicky a faxem: 519 348 980 (i záznamník) 4) Písemně na adresu redakce s uvedením adresy plátce, adresy doručování (pokud se shoduje, není potřeba uvádět 2x) a od kterého čísla 5) Vyplněním níže uvedeného formuláře Také způsob úhrady si můžete vybrat: a) Složenkou, kterou ti předplatitelé, jimž předplatné končí loňským prosincovým číslem,

obdrželi jako součást dopisu o předplatném, vloženém v listopadovém vydání VO b) Bankovním převodem na účet č.: 19-2065100247/0100 (musí být uveden variabilní symbol: identiﬁkační číslo předplatitele). Bez variabilního symbolu nebude možné identiﬁkovat platbu! c) V hotovosti v redakci na adrese: Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice V případě, že požadujete vystavení daňového dokladu, volejte na tel. číslo 519 346 495 paní Janě Studýnkové anebo pište na adresu jana.studynkova@svcr.cz nejpozději do 15 dnů od provedení platby předplatného.

Vinařský obzor (1/2005)

Jak vinaři České republiky vstupovali do Evropské unie V minulém roce proběhla řada významných změn. Tou nejpodstatnější byl vstup naší země do Evropské unie, který poznamenal naši veškerou činnost, nejenom vinařství. Výrazných změn tím doznalo i naše zákonodárství. Vznikla řada nových zákonů a povinností, které se dotýkají i vinařů. Pro většinu vinařů byly tyto změny náhlé a ne vždy plně očekávané, i když každý, kdo měl zájem, mohl se o nich včas informovat. Na stránkách Vinařského obzoru byla pro téma Evropské unie vyhrazena od roku 1997 samostatná rubrika. Již v čísle 11– 12/1998 byl uveřejněn seznam do té doby přeložených vinařských předpisů ES (a byla to více než polovina textů z tehdy platných předpisů) s nabídkou zaslání Českomoravskou vinohradnickou a vinařskou unií pouze za režijní náklady. Zájem však tehdy projevila jediná vinařská firma. Všem ostatním se vstup ČR do EU zdál být dále, než je nutné dohlédnout. Ale znát, co podnikatele čeká za šest let, není zas až tak nepotřebné, byť by vinařství bylo i jen vedlejším jeho příjmem. Při přípravě vinařství na vstup ČR do EU byla zvolena taktika dvoufázových změn. Po zrušení socialismu trvalo téměř šest let, než byl v roce 1995 zaveden do divokého podnikání ve vinařství pořádek zákonem č. 115/1995 Sb. O jeho významu na výrazné zvýšení kvality našeho vína asi nikdo nepochybuje. Ale v době jeho přípravy ČR ještě jasně nedeklarovala oficiální zájem o členství v EU, a tak byl vytvořen podle našich tradic vycházejících z první republiky a zkušeností z Rakouska a Německa. Po pěti letech, v roce 2000, proběhla novelizace tohoto vinařského zákona v rámci první fáze přípravy na vstup do EU. Vše bylo nastaveno tak, aby docházelo k postupnému přechodu mezi stavem po roce 1995 a stavem, který bude zaveden po vstupu ČR do EU. Přitom záležitosti, které by nás více omezovaly, byly odsunuty až do druhé fáze (např. výsadbová práva a tím se umožnila výsadba nových vinic ještě těsně před vstupem do EU). Většina evidence o víně byla vyžadována již tímto zákonem (např. hmotnost a cukernatost sklizených hroznů, nakoupených hroznů, prodaných hroznů, zpracovaných hroznů, zásoby vína, výkaz o zásobách vína k 31. 7., souhrnný výkaz k 30. 11.). Druhá fáze přípravy na vstup, formou nového vinařského zákona, byla původně plánována na rok 2003, aby byl jeden rok na „odladění“ (vstup do EU se původně počítal k 1. 1. 2004). Bohužel, z různých příčin se vše protáhlo a nový zákon nabyl účinnosti až 28. května 2004, tedy téměř celý měsíc po našem vstupu do EU. Splněno nebylo v prvních týdnech po vstupu ani právo každého občana mít možnost se seznámit s platnými právními předpisy ve svém jazyce. Nikde totiž nebyly publikovány oficiální překlady všech předpisů ES sektoru vína a pracovní překlady nejsou právně závazné, tudíž se na ně nelze odvolávat. Tolik k celé problematice vinařských předpisů. Pochybili sami vinaři, stát i Evropská unie. Do důsledku neplnil nikdo z uvedených své povinnosti. Vinaře však problém začal zajímat až v době, kdy jim začali vyhrožovat přímo ve sklepě pracovníci Generálního ředitelství cel, a to na základě jiného zákona platného ještě před rokem 2004. Nechci se zde, při hodnocení uplynulého roku a nástinu roku nového, zabývat vhodností zásahu GŘC. Je pravda, že na to právo měli a je také pravda, že k nepoměrně větším daňovým únikům vhodnějším jejich pozornosti patří jiné oblasti. Platný zákon se ale musí dodržovat a jeho porušování musí být trestáno, jinak nejde o zákon, ale o cár papíru. Svaz vinařů bude v tomto roce spolupracovat s příslušnými ministerstvy tak, aby se pokud možno zavedly tři kategorie vinařů. Samozásobitel do tisíce litrů ročně na domácnost, který nesmí žádné víno prodat a na kterého se nevztahuje žádná evidence a daně z vína, malý vinař, který bude prodávat většinu své produkce, jeho víno bude pocházet z jeho vinic, nebude nakupovat hrozny a bude mít mírně zjednodušenou evidenci a paušální daň podle rozsahu vinic a běžný vinař podle přibližně stávajících předpisů. Jako vinaři z České republiky, jak ukázal především minulý rok, se mezi sebou nakonec dohodneme. Ale je tu ještě stát (nevinařská obec ČR), a především EU. V rámci 10 milionů obyvatel ČR lze ještě mnohé prosadit, horší je pak prosazovat své zájmy prostřednictvím těchto 10 milionů (ČR) mezi 450 miliony obyvatel EU. A z toho je nutné vycházet, předpisy ES lze v zásadě měnit, ale musí k tomu být ochota ostatních států, jinak platí stávající stav. V minulém roce došlo u nás v sektoru vína i k dalším významným a snad i pozitivním změnám. ČMVVU se na své volební valné hromadě transformovala na Svaz vinařů ČR. Stalo se tak v souvislosti se vstupem Českomoravského svazu vinařských podniků a následně dalších svazů. Bylo tím dosaženo jediného zastupování zájmů vinařů, problémy se budou řešit „doma“, na představenstvu Svazu, na veřejnosti se bude vystupovat s jednotným stanoviskem, ať už v ČR či EU. Další výraznou změnou z konce minulého roku je sjednocení Národního vinařského centra a Národního salonu vín ve Valticích. Od nynějška zahrnuje Národní vinařské centrum, o.p.s., Valtice, i expozici Národního salonu vín. V letošním roce předpokládáme přípravu národní soutěže vín, do které by byly nominovány jen vzorky vín ze soutěží jednotlivých vinařských podoblastí. Doufám a přeji všem, aby nadcházející rok nebyl provázen tolika výraznými změnami, aby bylo více času na propracování detailů, na stabilizaci zavedených pozitivních prvků ve vinařství a na lepší sklizeň hroznů, než tomu bylo v minulém roce. Jiří Sedlo, předseda SVČR

Informace ze SV ČR Dne 24. 11. se předseda s tajemníkem účastnili dalšího kola jednání ve věci zjednodušení legislativy drobným vinařům, které proběhlo v poslanecké sněmovně u předsedy zemědělského výboru Ing. L. Skopala. Následně se pak ve Velkých Bílovicích účastnili zasedání starostů některých vinařských obcí, kteří zorganizovali petici proti složitosti vinařské legislativy a společně si osvětlili možnosti, které jsou pro její zjednodušení. Dne 25. 11. informoval tajemník SV ČR starosty Mikroregionu Hustopečsko v Hustopečích o situaci a návrzích Svazu vinařů ČR ve věci zjednodušení vinařské legislativy pro drobné vinaře. V pátek 26. 11. se předseda svazu v Lednici zúčastnil zasedání Vědecké rady Zahradnické fakulty MZLU. Odpoledne 29. 11. se uskutečnila valná hromada Národního salonu vín ve Valticích, které se za svaz zúčastnil předseda. Na valné hromadě bylo dohodnuto sloučení Národního salonu vína a Národního vinařského centra. Od nynějška budou vystupovat pod názvem Národní vinařské centrum, o.p.s, a jeho součástí bude i expozice salonu vín. Ve středu 1. 12. se předseda SV ČR, místopředseda Ing. J. Machovec a Ing. P. Krška zúčastnili v Brně na krajském úřadu jednání k síti vinařských informačních center. Jde o jednotný postup ve VIC, která vznikla převážně s podporou Vinařského fondu. Tajemník SV ČR se téhož dne účastnil jednání, které pořádal Svaz integrované produkce hroznů a vína v Kyjově. V rámci jednání byl zhodnocen projekt podpořený Jihomoravským krajem pro zavedení integrované produkce na Hodonínsku. Přítomní vinaři se seznámili se zkušenostmi z ročníku 2004. 6. 12. se předseda s tajemníkem a projektovým manažerem účastnili jednání na RRAJM v Brně, kde projednali společný postup na projektu mapování možností pro vytvoření vinařského klastru na jižní Moravě. Následně projednali aktuální problémy v oboru na Jihomoravském kraji. V úterý 7. 12. předseda svazu přednesl v Lednici referát ke stavu vinařství v ČR na jednání předsednictva České akademie zemědělských věd. Během dne tam byla projednávána problematika všech zahradnických odvětví. 8. 12. se tajemník SV ČR účastnil semináře pořádaného ﬁrmou AgroBio Opava,

Vinařský obzor (1/2005)

s.r.o. Na semináři přednesl referát na téma evropské vinařské legislativy a vinařského zákona. 9. 12. jednal šéfredaktor Vinařského obzoru se Stanislavem Šidou ze společnosti Orion Real o prezentaci projektu Historie vinařství na Moravě, jenž proběhl za přispění Vinařského fondu a jenž bude postupně představován na stránkách časopisu v průběhu roku 2005. Večer se předseda svazu v Praze zúčastnil setkání vinařů s herci Národního divadla za účasti novinářů. Akce byla pořádána Národním vinařským centrem ve spolupráci s Vinařským fondem. V pátek 10. 12. byli předseda SV ČR a šéfredaktor Vinařského obzoru přítomni jednání Moravínu v Kobylí na Moravě k čtyřicetiletému výročí založení. V úterý 14. 12. se předseda svazu s Ing. P. Krškou zúčastnili jednání v Brně na Regionální

rozvojové agentuře Jihomoravského kraje o vinařském klastru. Tajemník SV ČR se téhož dne účastnil na ministerstvu zemědělství připomínkového řízení k nově připravované vyhlášce o poplatcích ÚKZÚZu. Ve vyhlášce je navrženo navýšení stávajícího poplatku za uznávání sadby a porostu o 800 %! Ministerstvo nebere příliš

Ze zasedání Moravínu foto R. Stávek

v úvahu hlas zájmových svazů a vychází z dikce zákona, kde je dáno, že poplatky se budou stanovovat z výše skutečných nákladů. Dne 16. 12. zasedala ve Valticích Rada Vinařského fondu. Byla projednávána jeho budoucí činnost v nejbližším období. Odpoledne pak zasedala správní rada a dozorčí rada Národního vinařského centra, kde došlo ke změnám v obsazení těchto orgánů. V pátek 17. 12. se předseda, místopředseda Ing. J. Machovec a tajemník svazu zúčastnili tiskové konference v Praze k vinařství v ČR. Konferenci pořádal Vinařský fond. V pondělí 20. 12. se ve V. Bílovicích uskutečnilo jednání Redakční rady VO. Byla diskutována tématika a náplň čísel nejbližších i celého ročníku 2005. Přítomní též analyzovali tři poslední vydání VO. V průběhu prosince vedl šéfredaktor četná jednání ohledně inzerce ve Vinařském obzoru v roce 2005. (jmr)

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice 1. Také v listopadu a v prosinci na požádání zahrádkářů a starostů některých vinařských obcí informoval Ing. Jan Otáhal, CSc., malé vinaře a zahrádkáře o zásadních změnách v legislativě, o vinařské evidenci a nezbytném v členění zahrádkářů–samozásobitelů mimo podnikatelskou činnost. Podstatné informace jsou dostupné v brožuře „Podnikatelské minimum

pro vinohradníky a vinaře“ – bližší informace na www.moravinvaltice.cz. 2. V listopadu a v prosinci zorganizoval MORAVÍN 5 odborných seminářů k láhvovým vínům v přednáškovém sále NVC na zámku ve Valticích za účasti 32 malých vinařů. Za účasti Prof. Ing. Viléma Krause, CSc., byly hodinové přednášky a prezentace ﬁrem k obalům na víno, k uzávěrům na víno, k adjustaci láhvového vína, o výrobě bio-vína a šumivých vín a vždy následovaly také degustace vín k vyjme-

novaným tématům. Jednalo se o účinnou formu odborného styku MORAVÍNU s malými vinaři, kteří projevili konkrétní zájem – škoda, že jen několik desítek malých vinařů v tomto případě zná konkrétně své zájmy, mnozí jen kritizují a nikde se neukáží. 3. MORAVÍN oslavil 10. prosince 40. výročí svého založení – bližší podrobnosti o této akci můžete nalézt na internetových stránkách MORAVÍNU. Zapsal: Ing. Jan Otáhal, CSc.

Informace z Cechu českých vinařů Předsednictvo se schází pravidelně 1x měsíčně v jednotlivých vinařstvích. Členové mohou zasílat aktuální připomínky k projednání e-mailovou adresou: postmaster@cechcv.cz. Termíny: 18. 1. 2005; 15. 2.; 15. 3.; 12. 4.; 17. 5.; 14. 6. Dne 3. 12. 2004 se uskutečnila ochutnávka mladých vín členů CČV. Hodnotilo se cca 65 vzorků vín. Účast byla nečekaně vysoká i z řad laické veřejnosti, do budoucna je potřeba rozhodnout, zda to bude akce veřejná a komerční, nebo pouze pro členy Cechu. Čtyřdenní zájezd splnil očekávání. Během šesti exkurzí s degustacemi jsme měli možnost poznat rozdílné technologie, ﬁlozoﬁcké

přístupy i vína jednotlivých vinařství. Nádhernou tečku jsme učinili ve vinařství p. Masaryka ve Skalici, kde jsme mohli ochutnat čtyřicet vzorků vín. Všem vinařstvím byly rozeslány děkovné dopisy. Cechmistr předložil plán práce a s tím souvisící termínový kalendář akcí – viz příloha nebo www.cechcv.cz. Předsednictvo žádá své členy, aby případné další neuvedené akce obratem nahlásili, nejlépe na výše uvedený e-mail. Tajemník dostal za úkol zaslat na Mze „Žádost o uznání soutěže vín nebo výstavy vín“ – příloha č. 14 k zákonu č. 323/2004 Sbírky. Legislativa vyžaduje mj. dodat na Mze soupis

hodnotitelů s potřebnou kvaliﬁkací, zpracovaný Statut soutěže, graﬁcké zpracování diplomů a další. Ing. Váňa informoval o novinkách v jeho podniku. Z důvodu rozšiřování výroby a možnému exportu „Košer“ vín do Izraele byl na kontrole židovský Rabín – specialista na víno. Vše dopadlo dobře a nic nebrání výrobci „Košer“ vín k další expanzi. Předsednictvo Cechu českých vinařů přeje všem slušným lidem klidné křesťanské svátky, úspěšný nový rok a dostatek sluníčka pro naše hrozny. Stanislav Rudolfský, tajemník CČV

Vinařský obzor (1/2005)

Víno – Evropa – Nový svět

V této souvislosti francouzští vinaři zveřejnili výzvu a požádali členské země OIV o vyjádření k vývoji v oboru a navíc požádali francouzského ministra zemědělství Hervé Gaymarda o projednání ve vládě a poté v zemích EU. Více než kterékoliv jiné, slovo VÍNO v nás zanechává cosi bytostně evropského, je pro nás dlouholetým a nerozlučným průvodcem evropské duše, součástí národní identity a evropské krajiny. Dovolit, aby slovo VÍNO užívali všichni, kdo posunují a mění jeho skutečný význam, by bylo tragickým omylem. VÍNO je jedním ze základních pojmů, které vyžadují naši ochranu, chceme–li zachovat hodnotu evropského dědictví. Je pravda, že moderní technologie produkují velmi čistý produkt naprosto stabilní bez skladovacích rizik. Lze ale považovat tento výrobek za víno? Víno by mělo obsahovat kolem tisíce komponentů, aby mělo charakter zdraví prospěšného výrobku. Nové technologie doslova vše očešou a umrtví. Není naší povinností konzumenta informovat? Při diskuzi dokonce padl návrh, aby takto vyrobený produkt byl nazýván „nízkoalkoholický nápoj vínu podobný“. V jižních evropských zemích se upouští od ﬁltrace před lahvováním, menší sraženina není považována za závadu. I velké ﬁrmy se vrací ke zrání červených vín ve dřevěných nádobách. Pro za-

chování vyšší rozmanitosti a odrůdového charakteru již v některých firmách nastává odklon od přísně řízeného kvašení, prosazuje se spíše regulace teploty bez přídavku ušlechtilých kvasinek. Cílem je široké spektrum charakteristicky jednotlivých odrůd, ne uniformní vína v různých odrůdách naladěných na stejnou notu. Oliver de Serres v r. 1500 poprvé definoval terroir, tedy vzduch, země a pěstování, tři základny vinice. Moderní oenolog, zvěstovatel Nového světa dnes dodává: dobré víno je možné vyrobit kdekoliv. Co tradiční oblasti a pěstitelské a oenologické technologie? Ty jsou nahrazeny klonovanými podnožemi ovlivňovanými experimentálním robotem, jehož informace luští geneticky upravené kvasinky. K čemu mikroklima, různorodé půdy v evropských údolích nebo fantastický orchestr několika tisíc odrůd, každé jiné a jedinečné! Zakazovaný, zastaralý a zesměšňovaný téměř středověký systém francouzské výroby vína bojuje o přežití. Obrovské finanční výdaje v Austrálii, Kalifornii či Argentině pomalu vytlačují tradiční vinařské země na vedlejší kolej. Miliony dolarů jsou investovány do vytváření obchodních značek známých po celém světě. Bussiness Week píše: „Francouzští výrobci vína pokračují ve výrobě nadměrného množství mizerných vín prodávaných pomocí zcestně zavádějících byrokratických údajů o je-

jich původu označovaných různými stupni kontrol registrovaných u kontrolních orgánů.“ Hrdinnost demokracie, která pronikla Evropou a skoncovala s politickou tyranií, je dnes zastírána novými formami tyranie – ekonomickými monopoly, globalizací – především v podobě obrovských prodejních center. Pobočky těchto monopolů, hyzdící naši krajinu, nestřílejí sice po obyvatelstvu z děl, ale příznačně se nacházejí na stejných místech jako dříve dělostřelectvo – obklopují města ze všech stran a soustřeďují se na předměstích. Kvůli nim mizí nepočitatelné množství místních výrobků, spolu s nadějemi mnoha zemědělců a řemeslníků, odsouzenými k zapomnění. Pokud se necítíme jako nespravedlivě obviněni, odmítáme se alespoň klanět, odmítáme možnost, že by masová produkce průmyslových vín měla právo na stejný statut jako stará evropská apelace prověřená lety zkušeností, statut „vína od pěstitele“. Nelze říci, že „moderní víno“ je špatné. Konečně, průmyslové provádění kvašení piva také produkuje chutné nápoje. Podobně mohou být nápoje získané v drobných objemech dobře zvládnutými postupy průmyslového kvašení na čas příjemné, dokud nás nezačnou unavovat. Hlavní průmysloví výrobci v Austrálii, Spojených státech či Argentině nevyrábí víno

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Zajímavá a rozhodnû inspirující kníÏka nejen jak postavit vinn˘ sklep, ale i jak archivovat víno atd. Pﬁeklad z angliãtiny.

199,(vã. 5% DPH)

První polovina knihy je vûnována pfieváÏnû stavebním záleÏitostem. Pojednává o konstrukci sklepa, o izolaãních materiálech, pozitivních a negativních vlivech prostupu tepla a vlhkosti... Druhá ãást knihy je vûnována v˘bûru a nákupu vína, otázkám jeho skladování, vedení sklepní knihy, v˘bûru pomÛcek ke správnému podávání vína, pofiádání fiízen˘ch degustací... Navíc obsahuje konkrétní vína z âeské republiky vhodná k archivaci, jejich charakteristiku a pfiedpoklad jejich v˘voje v láhvi v prÛbûhu dal‰ích 5 let. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (1/2005)

od pěstitele, ale kvalitní průmyslový nápoj, který si zaslouží svůj vlastní název. Kdo tedy „zcizuje“ název víno tisícům zručných evropských pěstitelů vína, název, jehož obsah po staletí formoval „vzduch, půda a pěstování“, název naplněný duchovním významem, název od počátku propojený historií, kulturou či uměním? Průmyslovému vínu čas nesvědčí, i když přidáváním kousků ožehnutého dřeva či různých koncentrátů může životnost takového nápoje na nějakou dobu osvěžit a prodloužit. Může být vyrobeno v podstatě kdekoliv – v australské poušti či argentinské pampě. Nenese v sobě nic speciﬁckého z plochy, ze které pochází. Je to spíše průmyslová tovární krajina, než vinice s kouzelnou okolní přírodou. Je to v podstatě čistý obchodní výrobek, který zůstává stále stejný jako cola, k jehož hodnocení není třeba rozlišovat a přemýšlet. Je skutečným anonymním potomkem své studené technické výroby, kde místo původu

nehraje žádnou roli. Zavrhuje ohromné kulturní a genetické dědictví, ponechává si pouze několik desítek odrůd a snaží se tímto zcizeným slovníkem domluvit se spotřebitelem. Důsledkem je přesunutí důrazu na obchodní značky, přičemž spotřebitel neobohacuje své myšlení o repertoár smyslových vjemů. Navíc supermoderní technologie a různá aditiva do vína smazávají rozdíl mezi jednotlivými odrůdami či polohami. Mizí kouzelné nuance rozdílných charakterů, vůní a chutí. Tradiční víno se stává sbírkou jednotlivých ročníků. Všechny ročníky vykazují důležité společné vlastnosti, ale zároveň také odlišnosti, rok co rok se odlišuje škála možných rozdílností. Každý ročník, každá vinařská trať, zvláště při archivaci, vyžaduje pečlivou analýzu a snahu pochopit vývoj vína. Je velmi nesnadné podnikat konkrétní kroky, ale nedělat nic a nechat se nést proudem gigantomanie supervýrobců a supermarketů by mohlo Evropu připravit o její charak-

Taliani organizujú najlepšiu vinársku turistiku Riaditeľ Talianskeho vládneho turistického úradu v nedávnom interview uviedol, že Taliansko podniklo kroky ako pritiahnúť turistov, aby navštívili krajinu, vyskúšali kulinárnu a vinársku tradíciu – enogastronómiu. Taliansko má t. č. 12 000 agroturistických operátorov, z ktorých väčšina sú vinári. Vláda vyčlenila a opravila desiatky starších zámkov a zámočiek pre agroturistické účely, poskytujú nielen hlavne vynikajúcu stravu, ale aj vynikajúce regionálne vína. Každé dva roky poriadajú v Turíne „Salone del Gusto“, ktorý priláka tisícky turistov z celého světa, aby sa delektovali na talianskej kuchyni a výborných vínach krajiny Piemonte. Australian and New Zealand Grapegrower and Winemaker 2004, č. 487, s. 116–117 Čo sa deje vo vínach vzdialených krajín? Nemecký olympíjský štadión bude v roku 2005 svedkom pripravovaného „Munich Wine World“ – svetovej výstavy vína v Mníchove. Obrovská centrálna aréna štadióna bude vysadená 20 000 krami viniča. Najdôležitejšie vinohradnícke krajiny sveta vystaví svoje potravinářske produkty vrátane vína. Usporiadajú doposiaľ najväčšiu degustáciu vína aká sa kedy vo svete uskutočnila. Na štadióne vystúpia svetoví umelci. Usporiadajú niekoľko desiatok workshopov. Výstavný park doplní niekoľko známych reštauračných zariadení z mnohých krajín. Australian & New Zealand Grapegrower and Winemaker 2004, č. 487, s. 12, 14 Hyperoxygenačná technika zvyšuje stabilitu bieleho vína Hyperoxygenácia pozostáva z difúzie kyslíka do muštu. Tento postup znižuje reziduálne množstvo fenolových zlúčenin v mušte, čím sa stabilizuje budúce víno pred nežiadúcou oxidáciou. Kapacita prijímania kyslíka do muštu závisí od hladiny fenolov muštu a od odrody viniča (hrozna): niektoré odrody odpovedajú rozlične na hyperoxygenáciu. Hladinu prijatého kyslíka preto treba monitorovať. Absorpcia živín a rast podpníkov viniča za prítomnosti hliníka Navrhnutá metodológia umožňuje klasiﬁkovať jednotlivé podpníky podľa tolernacie na hliník. Najlepšiu adaptáciu zistili vo fytotoxicite

teristickou krajinu a přivést nás k obětování jedné důležité součásti potěšení ze života, kterou pro mnohé je povídání u pohárku vína. O to víc alarmující je u nás byrokratický vinařský fenomén poslední doby, který doslova napadl vinařství. Drobní vinaři se zbavují vinic, sudoviny, opouštějí sklepy. Sklepní uličky posmutněly a s nimi spousta fandů vína. Těžko si představit, jak asi bude vypadat kolorit jihomoravské krajiny, dnes vyšperkované vinicemi, na podzim hrající nepřeberným množstvím barevných tónů od světle zelených, později zlatých listů vlašáků až po temně rudé vavřince? Na závěr snad jedna otázka: Nabrali jsme opravdu správný kurz, nebo se jen někam řítíme? Dle oﬁciální i neoﬁciální diskuse 28. generálního shromáždění OIV, výzvy francouzských vinařů a posledního vývoje u nás zpracoval Ing. Pavel Mayer, Mikulov

pri kultivaroch IAC572 a Gravesac: vykazovali najlepší rast v pôde i nadzemnej časti podpníka. Kober 5 BB, ktorého kapacita redukcie je slabšia, sa preukázal ako najmenej adaptovaný. Zníženie saturácie hliníka prídavkom CaCO3 a MgCO3 vyvolal redukciu absorpcie niektorých katiónov kompetitívnou inhibíciou. Journal International des Sciences de la Vigne et du Vin 38, 2004, č. 2, s. 119–129 OIV nahradzuje názov „Office“ za „Organisation“ Na prvom zasadaní Medzinárodnej organizácie viniča a vína v roku 2004, OIV vytýčila prvýkrát novú zmenu názvu organizácie ciele a prispôsobenie sa novým moderným úlohám, ktoré bude zohľadňovať v blízkej i ďalšej budúcnosti. V súčasnosti má OIV 48 členských krajín s vinohradníctvom a vinárstvom na svete, najmä v Eúrope. Organizácia má v úmysle prispôsobiť sa zmenám, keď OIV pri založení v roku 1924 malo iba 8 členských krajín. Má sa kvalitatívne zmeniť nielen interná organizácia, ale hlavne plánujú podstatné zmeny v externých vzťahoch, čo sa má postupne uskutočňovať v najbližšom čase počínajúc rokmi 2004/2005. Zdôrazňuje sa dôvod, prečo došlo k premenovaniu OIV, čo bude mať veľké kvalitatívne rozdiely v aktivitách. Australian and New Zealand Grapegrower and Winemaker 2004, č. 486, s. 117 Jednoduchá metóda stanovenia ochratoxínu A v hrozne Ochratoxín A (OTA) je mykotoxín produkovaný hubami Aspergillus a Penicillium. Jeho molekula je asi karciogénna pre človeka a môže mať toxické účinky. Autori sa snažili nájsť jednoduchú metódu stanovenia OTA v hrozne. Navrhnutá metóda predpokladá extrakciu OTA chloroformon a následnú identiﬁkáciu HPLC s ﬂurescenčným detektorom. Obsah OTA v bobuliach hrozna je strikne korelovaný s environmentálnymi podmienkami a zdravotným stavom hrozna. Rivisra di Viticoltura e di Enologia 2004, č. ½, s. 3–11 Erich Minárik

Vinařský obzor (1/2005)

HACCP a GMP ve vinohradnictví a vinařství Zase další zbytečné papírování nebo nástroj kvality ve vinařském provozu? Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě e-mail: pavlous@zf.mendelu.cz Co mě vlastně přimělo k položení otázky, která je obsažena v názvu článku a zároveň úvaze o správném pochopení HACCP, systému zavádění kritických bodů, a „dobré výrobní praxe“ (GMP) ve vinohradnictví a vinařství? Jeden můj známý, který nemá nic společného s vinařstvím a je vlastně milovník vína mně vyprávěl zdánlivě nezajímavý zážitek. Protože má rád velmi kvalitní moravská vína, nakoupil si takového jednoho vynikajícího produktu rovnou celý karton o obsahu 6 lahví. Protože nehodlal vypít všech 6 lahví naráz, uložil je do sklepa a postupně konzumoval. Při konzumaci prvních 5 lahví bylo víno v pořádku, a až při šesté lahvi se objevily vady v chuti a vůni, které rozezná i pouhý náhodný konzument vína. Obrátil se tedy na výrobce vína, a bylo mu sděleno, že chyba rozhodně není na straně výrobce a je to jeho (spotřebitele) problém. Položte si každý sám otázku, kde je tedy chyba, když všechny lahve ležely v absolutně identických podmínkách od nákupu až ke spotřebě. Že by se už víno v poslední lahvi nemohlo dočkat, až ho zkonzumují, a začalo se samo pohybovat? Poslední věta působí humorně, ale zase taková legrace to není.

K čemu nám vlastně může sloužit systém HACCP a GMP ve vinohradnickém a vinařském provozu? K tomu, že za každou závadu v konečném produktu by měl ručit výrobce, respektive musí dělat všechno proto, aby nedošlo k žádné závadě v hotovém výrobku. Pokud do-

Obr. 3 – Moderní lisy ve vinařství ve Weinsbergu

Obr. 1 – Hrozen napadený bílou hnilobou

Obr. 2 – Hrozen napadený plísní šedou

Víno z nebe na zem

stanu podobnou odpověď jako výše zmíněný konzument vína, mělo by to být zamyšlení nad seriózností daného výrobce a jít zkrátka nakupovat příště jinam. V průběhu procesu výroby vína jsou hrozny, mošt a víno citlivé na různá bezpečnostní a kvalitativní rizika. Kvalitativní nebezpečí jsou obvykle vztahována ke vzhledu výrobku, přijatelnosti, chuti, vůni, barvě a dalším složkám vína (alkohol, kyseliny), tzn. vlastností, které jsou důležité pro přijatelnost konzumentem vína. Bezpečnostní nebezpečí jsou potom taková, která mohou ohrožovat zdraví spotřebitele. Kvalita a bezpečnost jsou důležité pro takové výrobky, jako je víno, tzn. jistota kvality v procesu výroby je významná pro přijatelnost spotřebitelem (GMP), zatímco jistota bezpečnosti je závazná pro ochranu zdraví člověka

299,-

Nicolas Joly je ve svûtû vína znám˘ zavedením biodynamiky ve svém prestiÏním vinafiství Coulée de Serrant uÏ v roce (vã. 5% DPH) 1984. V novû redigovaném a roz‰ífieném vydání knihy, která se stala jiÏ klasikou vinafiské literatury, odhaluje nûkterá tajemství svého vinafiského umûní. Díky této knize a velkému poãtu pofiádan˘ch pfiedná‰ek pfiispívá autor k popularizaci biodynamiky. Má stále více zastáncÛ jak mezi milovníky dobr˘ch vín, tak mezi samotn˘mi vinafii. Pomocí citliv˘ch postupÛ umoÏÀuje biodynamika vrátit vínu osobitost viniãní tratû a opût dát v˘znam oznaãení A. O. C. (appellation d'origine contrôlée) „âím více se budeme vzdalovat zákonÛm Ïivota, tím více budeme závislí na umûl˘ch náhraÏkách, které jsme pÛvodnû nepotfiebovali ani k o‰etfiování vinice ani k zvelebování vína,“ uvádí autor. V fieãi pfiístupné i nezasvûcenému, odhaluje Nicolas Joly originalitu tohoto zpÛsobu vinohradnictví, které zdárnû a úspû‰nû praktikuje. Nezamûfiuje se pouze na posílení pÛvodní formy Ïivota v pÛdû dadáváním Ïivoãi‰n˘ch a rostlinn˘ch látek, ale také na vyuÏití rÛzn˘ch biodynamick˘ch preparátÛ, pomáhajících rostlinû vstfiebávat svûtlo a teplo (zlep‰it její fotosyntézu). Inspiruje se my‰lenkami vizionáfie Rudolfa Steinera, autora popisujícího pÛdu jako poslední meziãlánek pfied citliv˘m, ménû hmatateln˘m svûtem, nacházejícím se v atmosféfie. Zab˘vá se rovnûÏ rolí astronomie, protoÏe biodynamika povaÏuje pÛdu za zrcadlov˘ odraz kosmu.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (1/2005)

Obr. 4 – Nerezové nádoby

(HACCP). Kvalita je požadovaná, aby výrobek vyhovoval požadavkům zákazníka a umožnil využití systému kvality, jako je např. ISO 9000. Analýza nebezpečí (HACCP) obsahuje identifikaci potenciálních nebezpečí v průběhu výroby a identifikaci kritických stádií (CCP), která musí být kontrolována pro zajištění bezpečnosti potravin (CHRISTAKI a TZIA, 2002). Proto zde v krátkosti představíme základní body zavádění systému HACCP ve vinařském provozu: – Vznik týmu HACCP – Definování oblasti studia – Popis výrobku a jeho použití – Vytvoření výrobního diagramu – Ověření platnosti výrobního diagramu v provozu – Analýza nebezpečí – Stanovení CCP (kritické body) – Ochranná opatření a stanovení kritických limitů – Zavedení systému monitoringu – Související činnosti – Systém dokumentace – Ověřování Všechny tyto body by měl každý vinařský podnik respektovat a vytvořit vlastní systém sledování kritických bodů – systém HACCP ve vlastním podniku. Základem je především dokonalá dokumentace každého kroku, který provádíme s hrozny a s vínem, od sklizně hroznů, příjmu hroznů do vinařského provozu, až po vyskladnění vína ze skladu. Na základě těchto záznamů potom musím být schopen odpovědět na otázku položenou konzumentem. „Proč jsem v lahvi našel víno s vadou?“ Serióznost každého podniku pozvedne, pokud je schopen prokázat sledování cesty každé lahve vína z výroby až ke konečnému spotřebiteli. A toho jsem schopen docílit především při zpracování kvalitní výchozí suroviny kvalitním systémem „dobré výrobní praxe“ (GMP), dodržování kritických bodů (CCP), kvalitní lahvování a uložení lahve ve skladu až po konečnou expedici. Při případné reklamaci potom nahlédnu do záznamů a určité partii (šarži) vína a jsem schopen spotřebi-

teli zcela jasně prokázat, zda-li došlo ke vzniku závady u výrobce a tím prokázat serióznost ﬁrmy a neztratit kredit mezi spotřebiteli. Připomínku konzumenta musí být schopen vinařský podnik aktivně využít ve vlastním systému výroby kvalitního vína. Každý vinařský podnik, ale zejména střední a větší podniky, kde není možná přímá osobní kontrola a podniky mají více zaměstnanců, by měl věnovat velkou pozornost tomuto tématu a často zaměstnat i specialistu na HACCP a GMP (dobrou výrobní praxi) ať externí nebo interní formou, který bude dohlížet a koordinovat systém HACCP ve vinařském podniku. Velmi zásadní je již kvalita suroviny, kterou dostanu z vinice do vinařského provozu. Je to především napadení hroznů houbovými chorobami (obrázek 1 a 2), ale i možná kontaminace rezidui pesticidů. Ruku v ruce zde totiž stojí možný vliv kritických okamžiků na zdraví člověka (spotřebitele), ale i zásady „dobré výrobní praxe“, kam můžeme zařadit zejména snahu o udržení vynikajícího zdravotního stavu hroznů. Vždyť budou–li hrozny napadeny bílou hnilobou, dochází ke tvorbě těkavých kyselin přímo v hroznech ve vinici a velice zásadním způsobem je ohrožena kvalita vína. Mikroﬂóra na hroznech se liší v závislosti na odrůdě révy vinné, teplotě, srážkách a jiných klimatických vlivech, půdních podmínkách,

Obr. 5 – Detailní pohled do nerezové nádoby

Obr. 6 – Technologické vybavení vinařství ve Weinsbergu

Obr. 7 – Sudový sklep ve Weinsbergu

hnojení, závlaze a ošetřování vinice. Poškození kvality mohou způsobovat plísně, škůdci, ptáci a rovněž fungicidy aplikované ve vinici. Je také důležitá poznámka, že sklízecí zařízení – sklízeče hroznů nebo i nepravidelně vymývané kontejnery nebo bedny na sklizeň hroznů mohou představovat prostor pro akumulaci kvasinek a mikrobiologickou aktivitu dříve, než-li hrozny dopravíme ke zpracování (PRETORIUS, 2000). Velmi zásadní je udržení vynikající hygieny v celém vinařském provozu a všech druhů nádob na víno. Zde je nejvyšší možnost vzniku kritické závady, a proto je třeba věnovat této části vinařského provozu velkou pozornost. Na doplnění uvádím několik obrázků z nového, moderního vinařství ve Vinařské škole (LVWO) ve Weinsbergu. I u nás najdeme takto vybavené provozy, ale trocha inspirace ze zahraničí přirozeně nezaškodí. Jak si tedy odpovědět na otázku v názvu článku. I pokud to po nás nebudou požadovat legislativní nařízení, je dodržování systémů GMP a HACCP ve vinařském provozu zásadní. Náklady na zavedení obou systému se každému výrobci několikrát vrátí. Pokud se mu podaří systém dobře rozběhnout, vytvořil výchozí předpoklady pro minimum reklamací a produkci kvalitních vín. Pokud se tímto problémem nebude vůbec zabývat, vystavuje se možné produkci nekvalitních vín, respektive vín s vadami, které se projeví až u spotřebitele, a ztrátě dobrého jména podniku. Chtěl bych tímto článkem spustit skutečnou iniciativu výrobců v této oblasti a nabídnout jim výchozí pomoc. Je třeba si uvědomit, že síla našeho vinařství může být především v jednotě, a to i v oblasti „dobré výrobní praxe“ a HACCP. Použitá literatura: Christaki, T., Tzia, C., 2002: Quality and safety assurance in winemaking. Food Control, 13, str. 503–517. Pretorius, I.S., 2000: Tailoring wine yeast for the new millenium: novel approaches to the ancient art of winemaking. Yeast, 16, str. 675–729.

Vinařský obzor (1/2005)

Španělsko: Restrukturizace vinohradnictví Ekonomická mise v Madridu oznamuje, že v létech 2000/2001 a 2003/2004 španělští vinohradníci obnovili 105 357 ha vinic. Tato plocha představuje asi 10 % celkové rozlohy vinic ve Španělsku. Tyto investice byly podpořeny ﬁnanční pomocí ze společných fondů. V Castille La Manche se nachází 43,6 % z celkové rozlohy dotčených vinic. Vinohradníci naříkají, že obnova, která představovala jen nahrazení modrých odrůd bílými, se nepromítla do vyšších cen modrých odrůd, protože v minulé kampani se jejich cena obzvláště snížila. Ballande bude vést pokusnou vinici v Číně V roce 2000 Francie a Čína založily v oblasti Pekingu pokusnou vinici. Tato vinice přichází do plodnosti a hledají se tedy příští zahraniční partneři pro zabezpečení jejího vedení. V této věci Louis Ballande, president kaledonské společnosti stejného jména a Justin Onclin, generální ředitel společnosti Ballande France, se setkali v posledním týdnu s čínským ministrem zemědělství Quinlin Du a se skupinou jeho spolupracovníků a s delegací francouzského Ministerstva zemědělství. Jednání směřovala k řešení zbývajících problémů. Skupina Ballande působí v současnosti v Číně prostřednictvím třech společností, dvěma v Hongkongu a jedné v Šanghaji, specializovaných na dovoz a distribuci vína prostřednictvím vlastní maloobchodní sítě s velkou rozlohou. Skupina Ballande nepředpokládá, že by pěstovatelé a výrobci z Bordeaux, Burgundska, Austrálie anebo Čile se zajímali o tak odlehlou vinici v Číně. Sauvignon blanc přitahuje bohaté konzumenty Anketa založená na odpovědi 678 osob, předložená společností Wine Intelligence v průběhu konference LIWSF udává, že britští konzumenti oblibující si Sauvignon jsou mladší a zámožnější, než je průměr ostatních spotřebitelů. Jsou to zákazníci, kteří nakupují pravidelně víno prodávané za více než 6 liber/láhev v maloobchodě a za více než 20 liber v restauracích. Okolo 20 % těchto osob pije víno každý den, 61% z nich kupuje víno v supermarketu, ale kupují je přes Internet a za kanálem ve francouzských přístavech. I když upřednostňují cuvé francouzské, oblibují si současně Sauvignon z produkce Austrálie, Nového Zélandu a Jižní Afriky. Tito konzumenti oceňují, že víno této odrůdy odpovídá všem příležitostem konzumace. Výzkum: Pinot gris – Burgundské šedé je jen přelud Práce vykonané v INRA (Státní ústav zemědělského výzkumu) ve francouzském Colmaru na genomu Pinot gris byly ukončeny s překvapujícím výsledkem: určité typy této odrůdy mají dva rozdílné genomy, jeden pro epiderm a jiný pro samotné bobule. V řeči genetiků se jmenuje tento jev jako „přirozený tkáňový přelud“. Tedy u Pinot gris se rozeznává genom epidermy, který ji odevzdává barvu (a bezpochyby i vlastnosti aromatické), a genom vnitřní tkáně je identický s Pinot blanc. Studie INRA se konaly se šesti typy Burgundského: šedé, modré, mlynářka, barvířka, bílý a pruhovaný. Čip pomáhá chránit vinohrady U protinožců, Australian Cooperative Research Centre a Motorola, vyvíjejí mikroelektrický systém, který bude schopný předem varovat před suchem a botritidou ve vinicích. Je známý pod označením MEMS (microelectrical mechanical system). Vynález používá jeden čip o rozměrech 44 mm pro zaznamenávaní klimatických hodnot ve vinici, to jest rychlost a směr větru, teplota, osvětlení, vlhkost půdy a listů. Tyto informace jsou odesílány potom do centrálního počítače buďto přímo, anebo přes další čip. Jedná se o bezdrátový systém. Podle vynálezců MEMS mohou vinaři, po přijetí zprávy o vysokých teplotách, hned začít se zavlažováním a přijmout opatření na ochranu proti nemocím révy. Současně je možné limitovat zbytečné mrhá-

ní vodou při závlahách. Tento systém bude lacinější než detektory nabízené na dnešním trhu. Německo: Stará odrůda se vrací Německý vinař Heinrich Breuer bude vysazovat na části svého hospodářství středověkou odrůdu Heunisch. Podle ampelografů tato odrůda je matkou mnohých evropských odrůd, jako Ryzlink a Burgundské modré. V současné době v Německu se pěstuje jen na několika parcelách. Záměrem vinařství je uvést během několika roků první Rýnské Heunisch na trh. Heinrich Breuer se inspiroval pokusem svého bratra Bernharda, který na své parcele vysadil starou odrůdu Orléans. Nové výsadby v Moldávii Mezinárodní firma Asconi dokončuje výsadbu více než 450 ha vinic v Moldávii. Základní odrůdy jsou Cabernet-Sauvignon, Merlot a Chardonnay. Firma je zakoupila ve školkách francouzské firmy Phillipe Dayde a v Itálii u firmy Vivai Marchi. První úroda se očekává na podzim r. 2007. Asconi, která vlastní již okolo 1 500 ha v Moldávii, má za cíl kontrolovat 100% své potřeby. Moldávie má dnes více než 100 000 ha vinic určených na výrobu vína a celková produkce se pohybuje podle ročníků mezi 1 milionem až 1,5 milionem hl. Ruský dovoz vína představuje 80 % vín z Moldávie. Brazilští vinaři protestují proti „Argentinské invazi“ Vznikne válka vína mezi Brazílií, největším trhem latinské Ameriky a Argentinou, hlavním producentem? Brazilský odbor viti-vinicole požaduje u své vlády, aby urychleně učinila kroky na zabrždění rozmachu dovozu argentinských vín. Tento se běhen roku zdvojnásobí a očekává se, že dosáhne 2,5 milionů litrů v prvních pěti měsících roku 2004. Argentinská vína prodávána za velmi konkurenční cenu představují dnes 20 % brazilského obchodu. Tváří k této hrozbě, brazilští vinaři požadují stanovení kvót a minimální ceny. Brazilský trh (180 milionů obyvatel) má k dispozici silný potenciál vzrůstu: konzumace vína je jen 1,5 litrů ročně, naopak v Argentině je to 40 litrů. Nové zařízení na určení zralosti hroznů Výzkumníci v Languedocu vyvinuli přijímač, který zhodnotí kvalitativní stav hroznů bez lisování. Byly vyvinuty dva typy: „kleště“, umožňující kontrolovat hrozny v laboratoři a „tromblon“, s kterým se může kontrolovat zralost ve vinici a nebo při příjmu hroznů v závodě. Centrum mechanizace zemědělství, vodního hospodářství a lesů v Montpellier pracuje na tomto projektu již od r. 2001 ve spolupráci s Technickým institutem pro víno a vinařství (ITV). Podle Jeana Michela Desseignese, vedoucího výzkumu na ITV, přístroje jsou plánovány pro poskytování rychlejších a objektivnějších údajů, než dokáží dosud používané přístroje. Pomocí fotometrického spektra je možné předvídat obsah cukru, kyselin anebo polyfenolů v hroznech kterékoliv odrůdy nebo původu. Austrálie: První vinařské fórum o biodynamice Melbournská univerzita Trobe v Austrálii organizovala 19. až 21. listopadu 2004 prvé setkání odborníků ze sektoru vinohradnictví o biodynamice. Hlavním řečníkem fóra byl Nicolas Joly, francouzský vinař z Val de Loire, autor díla „ Le vin du ciel a la terre“, které vyšlo u nás pod názvem „Víno z nebe na zem“. Událost sleduje úspěchy dvou velkých degustací, na kterých byla představena vína pocházející z biodynamického pěstování. První veřejné vystoupení bylo na Vinexpo v r. 2003. Při této příležitosti tato vína z tuctu produkčních států měli možnost ocenit návštěvníci Vinexpa. Pokračováním degustace bylo druhé setkání v New Yorku v červnu. Třetí degustace se předpokládá v Tokiu v r. 2005, což svědčí o zvyšujícím se zájmu o biodynamická vína. Podle zahraničních zdrojů připravil Ing. Antonín Konečný

Vinařský obzor (1/2005)

Sklizeň moštových hroznů v roce 2004 v ČR Ing. Martin Půček, Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

ho 4 840 t modrých (31 %), při průměrné cukernatosti 17,2 °NM a průměrné prodejní ceně 13,50 Kč/kg, 50 podniků nakoupilo 33 477 tun hroznů, z toho 11 302 t modrých (34 %) při průměrné cukernatosti 17,3 °NM a průměrné nákupní ceně 13,80 Kč/kg.

Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 5,6 t/ha (o 0,7 t/ha méně než v předcházejícím roce a právě ve výši desetiletého průměru), přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 1 t/ha do 11,9 t/ha. Výnos se tak blíží ročníku 2002. Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 18,4 °NM (o 1,3 °NM méně než v předcházejícím roce a o 0,6 °NM více než je desetiletý průměr), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 16,5 do 23,2 °NM. Cukernatost je mírně nižší než ročník 2002 a zase mírně vyšší než ročník 1997. Průměrná cena moštových hroznů se pohybovala kolem 13,60 Kč/kg (o 1,20 Kč/ kg méně než v předcházejícím roce), průměr jednotlivých sledovaných podniků činil 9,– až 25,50 Kč/kg. Snížení ceny bylo dáno nižší cukernatostí hroznů. V ČR tak byly sklizeny moštové hrozny v hodnotě 1,1 miliardy Kč. Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v ČR tvořil 34 % (což je o 1 % více než v roce 2003). Výnos modrých a bílých hroznů se statisticky významně neliší, cukernatost byla o 0,4 °NM vyšší u bílých odrůd, průměrná cena modrých a bílých hroznů se lišila asi o 2,80 Kč/kg ve prospěch modrých. Výše uvedené údaje vychází z výsledků výběrového šetření, kdy 106 podniků sklidilo 26 672 tun hroznů, z toho 9 042 t modrých (34 %), při průměrné cukernatosti 18,4 °NM, 62 podniky prodaly 15 846 tun hroznů, z to-

Ve vinařské oblasti Čechy bylo ve 2 vinařských podoblastech dislokováno 8 sledovaných členských podniků s celkovou plochou plodných vinic 218 ha (30 % plochy vinic regionu) a byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů: Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 4,5 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 1,5 do 8 t/ha. Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 18,5 °NM, průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 17,8 do 19 °NM. Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v oblasti tvořil 42 %. Sledované podniky samy zpracovávaly vypěstované hrozny, ve větším rozsahu tyto neprodávaly, ale nakupovaly asi z 30 % hrozny za přibližně 16 Kč/kg. Z 60 % šlo o modré hrozny. Ve vinařské oblasti Morava bylo sledováno 108 členských podniků ve všech vinařských podoblastech s celkovou plochou plodných vinic 4 553 ha (34 % plochy plodných vinic oblasti) a byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů: Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 5,6 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 1 t/ha do 11,9 t/ha. Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 18,4 °NM, průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 16,5 do 23,2 °NM. Průměrná cena moštových hroznů se pohybovala kolem 13,60 Kč/kg, průměr jednotlivých sledovaných podniků činil 9,- až 25,50 Kč/kg. Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v oblasti činil 31 %.

Porovnání sklizených, prodaných a nakoupených hroznů: Nejvyzrálejší hrozny pěstitelé zpracovávali ve vlastním podniku, hrozny prodávané i nakupované měly o více než 1 °NM nižší cukernatost než hrozny sklizené. Důvodem asi bude nedostatečná ﬁnanční stimulace pěstitele k odprodeji hroznů o vyšší cukernatosti. Zajímavostí v roce 2004 je cenový rozdíl asi 0,30 Kč/kg mezi nakupovanými a prodávanými hrozny ve prospěch nakupovaných při přibližně stejné cukernatosti. Ale tento ﬁnanční rozdíl není statisticky průkazný. V souboru sledovaných podniků byl podíl žádaných modrých hroznů o něco nižší v případě prodeje hroznů (31 %), zatímco podíl na nákupu odpovídal sklizni (34 %). Tento rozdíl je ale pod hladinou významnosti. Uvedený soubor 116 podniků je rozmístěn ve všech vinařských podoblastech ČR. Tyto podniky zahrnují všechny formy vlastnictví (akciové společnosti, zemědělská družstva, společnosti s ručením omezeným a fyzické osoby) a všechny velikostní skupiny. Plocha plodných vinic jednotlivých sledovaných podniků se pohybovala od 0 do 413 ha, sklizeň od 0 do 1 887 tun, prodej hroznů od 0 do 1 754 tun a nákup hroznů od 0 do 7 980 t. Struktura podniků: Z celého souboru 116 podniků se zabývalo pouze 16 podniků (14 %) současně pěstováním révy vinné, prodejem i nákupem hroznů, z nich u 8 podniků (7 %) byly všechny tyto činnosti významné pro podnikání. Tento soubor podniků sklidil z 858 ha vinic (18 %) 6 654 t hroznů, z toho 2 449 t prodal a 10 684 tun hroznů zakoupil. Dosáhl průměrného výnosu hroznů 7,8 t/ha při průměrné cukernatosti 18,5 °NM, hrozny prodával při průměrné cukernatosti o 1 °NM vyšší, než je nakupoval. Průměrná prodejní i nákupní cena činila 13,30 Kč/kg. Podíl modrých hroznů činil u sklizených hroznů 42 %, u prodaných 35 % a u nakoupených 37 %. Rok 2004 byl pro tento typ podniků z hlediska produkce hroznů rentabilní.

Vinařský obzor (12/2004)

Pěstováním révy vinné za účelem prodeje hroznů a vlastním zpracováním max. 10 % sklizně se zabývalo 31 podniků (27 %) hospodařících na 2 043 ha vinic (43 % sledované plochy), ze kterých sklidily 11 369 t hroznů, z nichž 11 145 t prodaly při průměrné cukernatosti 18 °NM. Průměrný výnos odpovídal celostátnímu průměru, průměrná prodejní cena hroznů činila 14,20 Kč/kg, u modrých hroznů 16,10 Kč/kg a v případě bílých 13,40 Kč/kg. Podíl modrých hroznů na sklizni činil 30 %, na prodeji 35 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných na prodej hroznů. Většina z nich pracuje na základě dlouhodobějších dohod s odběrateli hroznů. Při průměrném výnosu letos dosáhla lepší ceny hroznů o 0,60 Kč/kg. Tím si tato skupina podniků v roce 2004 pokryla vynaložené náklady. Pěstování révy vinné a současnému zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku (bez nákupu a prodeje hroznů) se věnovaly z uvedeného souboru 22 podniky (19 %) se 460 ha vinic (10 % celkové plochy sledovaných vinic), z nichž celkem sklidily 1.919 t hroznů při průměrném výnosu 4,2 t/ha a průměrné cukernatosti 20 °NM. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 31 %. Jde o skupinu pěstitelů orientovaných výhradně na zpracování vlastních hroznů, která neupřednostňuje vysoký výnos hroznů, ale prodej konečného produktu – vína. Často je výnos hroznů během vegetace ještě záměrně snižován s cílem zvýšení kvality. Rentabilitu vinohradnictví nelze ze získaných údajů objektivně vyjádřit z důvodu prodeje ﬁnálních výrobků. Dle předpokladů lze usuzovat, že se s největší pravděpodobností jedná o velmi rentabilní produkci hroznů. Pěstování révy vinné, zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku a případnému nákupu hroznů do 30 % objemu vlastní sklizně se věnovalo z uvedeného souboru 28 podniků (24 %) s 831 ha vinic (17 % celkové plochy sledovaných vinic), z nichž celkem sklidily 3 947 t hroznů při průměrném výnosu 4,8 t/ha a průměrné cukernatosti téměř 20 °NM. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 36 %. Platí zde obdobné závěry jako u předcházející skupiny. Nakupujících podniků (vlastní sklizeň do 10 % a bez prodeje hroznů) bylo ve sledovaném souboru 12 (10 %). Tyto podniky obhospodařovaly 24 ha vinic, ze kterých sklidily 59 t hroznů, z toho 19 % modrých. Jejich průměrná cukernatost činila 18,7 °NM a průměrný výnos byl jen 2,5 t/ha. Nakoupily 20 736 t hroznů (62 % veškerého nákupu hroznů), z toho modrých 32 %. Průměrná cukernatost nakoupených hroznů těmito podniky činila necelých 18 °NM s průměrnou cenou 13,80 Kč/kg. Modré hrozny nakoupily při cukernatosti 17 °NM za průměrnou cenu 17 Kč/kg.

Pro tuto skupinu podniků je vlastní vinohradnictví spíše prestižní záležitostí než činností orientovanou k dosažení zisku. Závěr Z výsledků šetření vyplývá, že v českém vinařském regionu je vyšší podíl produkce žádaných modrých hroznů (42 %), producenti hroznů tyto přímo zpracovávají na víno, což je v souladu s běžnou situací v EU. V roce 2004 bylo dosaženo v Čechách o 20 % nižšího výno-

su hroznů než na Moravě. Průměrná cukernatost hroznů sklizených v posledních deseti letech činí 17,8 °NM. Podle výše uvedené průměrné ceny hroznů a průměrného výnosu hroznů v ČR bylo v roce 2004 dosaženo ve vinohradnictví ČR 5 % ztráty (v minulém roce byl 10 % zisk). Od roku 1999 trvale narůstá podíl modrých odrůd na celkové sklizni, nyní již přesahuje 1/3 a tento trend bude v příštích minimálně pěti letech pokračovat.

Vinařský obzor (1/2005)

Očkujeme révu vinnou Mgr. Oldřich Řezáč, Brno

Mé úsilí přeroubovat vinný keř i přesto, že úspěšně roubuji ovocné stromy, bylo marné. Až zkušenosti slovenských vinohradníků v PD Hlohovec (uveřejněné v dvouměsíčníku Vinič a víno číslo 2, ročník 2003), kteří se rozhodli révové keře přeočkovat, mne inspirovaly tuto originální metodu v roce 2004 vyzkoušet. Celý cyklus přeočkování nevhodných keřů lze rozdělit do dvou etap: 1/ Příprava očkování a vlastní provedení 2/ Péče o přeočkované keře po celou dobu jejich vegetačního cyklu Příprava očkování a vlastní provedení a/ v období sklizně hroznů vybereme kvalitní keře, z jejichž réví (jednoletých zdřevnatělých výhonů) budeme odebírat očka,

b/ v prosinci, max. v lednu, při teplotách kolem 0 °C réví odřežeme, namočíme v 0,25% roztoku Euparenu nebo Rovralu, zabalíme do vlhkých novin a uložíme v chladném sklepě ve vlhkém písku nebo v chladničce v sáčku PVC při teplotě nad bodem mrazu (2–4 °C), c/ v období řezu, kdy již není nebezpečí velkých mrazů (konec února až začátek března), připravíme podnože (kmínky) k přeočkování takto (rýnsko-hessenské vedení/: 1/ ve výši 1. drátu, tj. asi 70 cm, odřežeme vrcholový tvar kmínku i s révím (viz obr. 1), 2/ řeznou ránu vydezinﬁkujeme (např. Kuprikol + Sulikol) nebo zamažeme štěpařským voskem, 3/ z kmínku odstraníme veškerou borku (zejména v místě očkování), 4/ provedeme zimní ošetření proti škůdcům a houbovým chorobám – např. viz Vinařský obzor č. 2 r. 2001, 5/ každý keř pohnojíme do hloubky cca 20 cm dusíkatým hnojivem (chlévská mrva nebo síran amonný, cererit v dávce 20–30 g na 1m2 a pod.), pokud jsme tak neučinili v rámci celé vinice.

Přeočkování jednotlivých keřů realizujeme zásadně ve fenofázi slzení. Uskladněné réví očistíme, vydezinﬁkujeme namočením např. ve slabém roztoku Hypermanganu a přistoupíme k vlastnímu očkování. Stanovení metody očko-

Obr. 2 vání záleží na našem výběru. Sám jsem zvolil metodu Forkertovu, která se mi zdála nejúčinnější (viz obr. 2). Pracovní postup jednotlivých metod najdete v každé ovocnářské publikaci. Očka odebíráme ze středu letorostů, kde jsou nejlépe vyzrálá. Na jeden kmínek umístíme dvě očka, jedno na straně návětrné a druhé na straně závětrné, ve výšce cca 50–60 cm. Rouby ﬁxujeme roubovací páskou a navíc, vzhledem k nebezpečí pozdních jarních mrazíků, silnější izolací. Pásku odstraníme až na konci vegetačního období, kdy jsou letorosty zdřevnatělé. Po uplynutí 14–21 dní (dle klimatických podmínek) provedeme kontrolu oček. Keře, na kterých se neujala (očka scvrknou a zhnědnou), můžeme znovu přeočkovat.

Obr. 1

Péče o přeočkované keře Metoda přeočkování vyžaduje věnovat zvýšenou péči očkovancům např. při provádění zelených prací, agrotechnice i ochraně proti škůdcům a chorobám. Jde zejména o nepřetržité čištění kmínků a kořenového kmene od pučících letorostů původní odrůdy, vyvazování letorostů, jejich osečkování a vylamování fazochů. Dále je

Vinařský obzor (1/2005)

Obr. 3 nutno udržovat půdu pod keři bezplevelnou a zkypřenou, v případě dlouhotrvajícího sucha doplňovat vodní deﬁcit vydatnou zálivkou, neustále sledovat fenofázi prodlužovacího růstu letorostů a v případě potřeby provádět účinná ochranářská opatření. Dále doporučuji provádět pravidelné (čtrnáctidenní) hnojení na list roztokem Krystalonu dle návodu výrobce. Jeho forma – start – udržuje očkovance ve velmi dobrém zdravotním stavu (viz obrázek 3). Fenofáze rašení a růstu očkovanců začaly v roce 2004 vlivem nízkých teplot pozdě, což mělo za následek i pozdní kvetení. Letní a zejména výborné podzimní klimatické podmínky umožnily keřům tento jarní deﬁcit smazat. Při zimním řezu v příštím roce zbytek kmínku nad místem očkování odstraníme a vrcholový tvar upravíme dle způsobu vedení. Ideálním završením našeho celoročního snažení by měl být letorost přeměněný v réví, silný, dobře přirostlý k podkladu a důkladně zdřevnatělý, což jsou základní podmínky pro jeho úspěšné přezimování a další existenci. (viz obrázek 4) Metodu přeočkování keřů révy vinné mohu všem vinařům, kteří nejsou spokojeni s odrůdo-

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

vou skladbou svých vinic, plně doporučit. Jde o metodu velmi efektivní, za den může jeden pracovník přeočkovat i několik set keřů (jako úplný začátečník jsem po praktické přípravě bez problémů přeočkoval 25 keřů za 1 hodinu). Výsledek ujmutí oček je takřka stoprocentní (v 50 % se ujala obě očka a ve 40 % jedno). Očkovanci již druhým rokem po očkování mají předpoklady pro kvalitní úrodu. Pro úplnost dodávám, že můj experiment byl proveden ve vinohradu, který se nachází v uzavřeném údolí ve výšce 240 m n. m., řady směrovány S-J, půda hlinito- jílovitá, propustná, vodní srážky a sluneční svit pod oblastním průměrem. Podnoží byla odrůda Alibernet, která byla přeočkována na perspektivní interspeciﬁckou odrůdu Medina (křížení SV 12286 x Medoc noir). Dozrává již v září a má vysokou odolnost proti houbovým chorobám. Vína z ní vyrobená jsou ideální pro kupáže. (Příspěvek pojednává o konkrétní zkušenosti z praxe malovinaře. V některém z příštích čísel se pokusíme nabídnout další zkušenosti s přeočkováním či přeroubováním révy vinné – pozn. red.)

Kã 290,00

(vã. 5% DPH)

Kã 330,00

(vã. 5% DPH)

Kã 380,00

(vã. 5% DPH)

Kã 420,00

(vã. 5% DPH)

Kã 450,00

(vã. 5% DPH)

Kã 499,00

(vã. 5% DPH)

Obr. 4

(k dispozici od 17.12.)

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (1/2005)

Jen pro odborné návsˇteˇníky

Mezinárodní veletrh vín a lihovin denneˇ od 9 do 18 hod.

Düsseldorf, Germany 6. – 8. 3. 2005

Vy´znamny´ veletrh s prˇívlastkem

Sˇpicˇková nabídka veletrhu ProWein: • 2.800 vystavovatelu˚ z více nezˇ 35 zemí s novy´mi a klasicky´mi víny a lihovinami, • velká zóna s ochutnávkami mladyćh cˇervenyćh a bílyćh vín a ru˚znyćh druhu˚ whisky, • obsáhly´ program s cˇetny´mi prezentacemi trendu˚, novinek, kulinárˇskyćh kombinací, marketingovyćh aspektu˚, nápadu˚, koncepcí pro specifické cílové skupiny a mnoho dalsˇího. Vy´hradneˇ pro odborné návsˇteˇvníky: Nutno zaregistrovat se do 9. února na: www.prowein.de

Atraktivní nabídky cestování: www.duesseldorf-tourismus.de Tel. +49 (0)2 11/1720 20

Dalsˇ í informace a vstupenky s 15% slevou v Kcˇ poskytne: Zastoupení Veletrhy Brno,a.s. odbor zahranicˇního zastoupení V y´ stavisˇteˇ 1, 647 00 Brno tel: 541 152 533, 541 152 921 fax: 541 153 051 mhorakova@bvv.cz www.bvv.cz

Horká linka: Tel. +49 (0)2 11/45 60-901

Informace o zájezdech a ubytování: cestovní kanceláˇr BVV FAIR TRAVEL, s.r.o. V´ystavi˘st e˘ 1, 647 00 Brno tel: 541 159 190 fax: 541 159 172 ft@bvv.cz www.bvv.cz/ft

Vinařský obzor (1/2005)

Začínáme s péčí o nové výsadby révy vinné Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě e-mail: pavlous@zf.mendelu.cz

REYNOLDS (2000) popisuje následujícím způsobem révu vinnou jako rostlinu. Aby bylo možné pochopit vinohradnictví z hlediska rovnováhy révové rostliny, je zapotřebí chápat révu vinnou jako biologickou bytost. Za prvé, je si třeba uvědomit, že réva vinná je popínavá rostlina a jako taková odvozuje svůj tvar od konstrukce nebo objektu, u kterého roste. Ve volné přírodě roste réva vinná na stromech. Toto všechno diktuje nutnost opěrné konstrukce i při komerčním pěstování révy vinné. Za druhé, lze konstatovat, že réva vinná má střední růst a tento je určován právě opěrnou konstrukcí. Toto vyžaduje přísný zimní řez, stejně tak jako letní řez (zelené práce – osečkování). Za třetí, je réva vinná neobyčejně plodná, což podtrhuje nutnost přísného zimního řezu a regulace násady hroznů v době vegetace, aby byla udržena rovnováha mezi vegetativním růstem a násadou plodů. Předchozí odstavec vysvětlil téměř vše, co potřebuje pěstitel révy vinné znát při zapěstování nové vinice, aby mohl produkovat na své vinici hrozny vysoké kvality. Keře révy vinné je potřeba zapěstovat do systému „rovnováhy“ mezi vegetativním růstem a plodností, tuto dodržovat v průběhu života vinice, vhodným způsobem regulovat a pěstovat vysoce kvalitní sklizeň. Pro porovnání uvádím 2 obrázky, které jasně ukazují extrémní rozdíly. Na obrázku 1 je vi-

nice ve velmi dobré kondici a v dobrém rovnovážném stavu, na obrázku 2 je naopak vinice, kde jasně převažuje vegetativní růst nad generativním.

Obr. 2 – Vinice s velmi bujným vegetativním růstem WINKLER a kol. (1974) deﬁnuje révu vinnou jako dobře vyrovnanou a nepřeplozenou, pokud keř révy vinné přináší plody od kvetení do určitého stupně cukernatosti, v závislosti na využití hroznů, při dodržení dané „sumy efektivních teplot“, která je konstantní pro danou odrůdu. Na základě těchto poznatků potom formuloval ve své publikaci „General Viticulture“ následující principy zimního řezu u révy vinné: 1) Řezem snižujeme objem révového keře díky odstranění oček a živin uložených v letorostech. Řez proto vede k minimální potřebě povolit révovému keři plnou zralost plodů. Objem neboli kapacita révového keře je určována počtem, velikostí a kvalitou listů a délkou doby, během které jsou aktivní. 2) Nadměrný a neodpovídající řez může snižovat objem révového keře pro několik let.

Keře, které mají velmi velkou násadu plodů, rostou méně bujně nežli keře s nižší násadou plodů. 3) Objem révového keře se pohybuje přímo s počtem výhonů, které se vytváří na keři. Celková aktivní listová plocha určuje kapacitu révového keře. 4) Intenzita růstu výhonů a révového keře je proměnlivá s počtem výhonů a množstvím hroznů. Zvýšené zatížení plody a výhony brzdí prodlužovací růst výhonů a produkci listů v průběhu vývoje plodů. Středně intenzivní růst výhonů je nejvíce slučitelný s plodností révového keře. 5) Plodnost révového keře se mění s bujností růstu révového keře. 6) Tloušťka letorostu je dobrý indikátor kapacity plodnosti u révového keře. 7) Optimální kapacita se odvolává na maximální zatížení plodů na keři, které mohou úplně dozrát v normálních pěstitelských podmínkách. Přeplozené keře oddalují dozrávání a snižují kvalitu bobule. Při zapěstování nové výsadby je třeba si již dopředu stanovit, jaký způsob řezu, a možná i jaké zatížení budeme u révy vinné používat, tzn. jakou kvalitu budeme požadovat po sklizni. Cílem pěstitele musí být dosáhnout rovnovážný stav mezi následujícím parametry: Rovnováha mezi nadzemním a podzemním růstem u révového keře. Rovnováha mezi růstem jemné části kořenového systému a hlavních kořenů. Rovnováha mezi levou a pravou polovinou révového keře. Rovnováha mezi růstem výhonů a výnosem. Rovnováha mezi mladými a starými listy v listové ploše.

Obr. 1 – Vinice s vyrovnaným růstem

Především je si třeba uvědomit, že keř révy vinné je vhodné přivádět do plodnosti postupně, tzn. snažit se o rovnoměrný rozvoj kořenového systému. Kořenový systém révy vinné a kvalita

Vinařský obzor (1/2005)

Obr. 3 – Přeplozený keř révy vinné

Obr. 4 – Kvalitně zapěstovaný kmínek

jeho zapěstování je základ každé nové výsadby. Jenom pokud bude kvalitně zapěstovaný, bude moci réva vinná stejně kvalitně přijímat živiny. Obrázek 3 ukazuje mladý keř révy vinné, na němž je zjevně vysoká násada hroznů. Na tomto keři jsou 3 výhony a 4 velmi velké hrozny, což je v takto mladé výsadbě příliš, a keř se může nadměrně vysílit ještě dříve, než ho stihneme kvalitně zapěstovat. Je proto možné doporučit zapěstování kmínku již ve druhém roce po výsadbě révy vinné, ale důležitější je postupné zatěžování révového keře plodnými očky. Bylo by možné postupovat následujícími způsoby, které uvádí tabulka:

kvalita zapěstovaného o nadměrném přehnojování dusíkatými hnojivy, ale ani o trvalém zatravnění meziřadí. Oba dva výše jmenované způsoby neprospívají kvalitnímu zapěstování révového keře. Dusíkaté hnojení podpoří příliš bujný růst révy vinné a nerovnoměrnost ve vývoji nadzemní části a kořenového systému. Aplikace zatravnění naopak silně brzdí růst a poměr nadzemní část a kořenový systém rovněž není dobrý. Velmi dobře působí naopak v prvních letech po výsadbě kapková závlaha (obrázek 5). Kap-

1. varianta

2. varianta

1. rok

výsadba

2. rok

zatížení – 2 očka

3. rok

4 očka

výsadba opětovné zakrácení na 2 očka 4 očka

4. rok

8 oček

5. rok

12 oček

Údaje v tabulce přirozeně nelze považovat za univerzální návod, ale je třeba zohlednit spoustu jiných okolností: půdní podmínky, výživa, závlaha, ošetření meziřadí, výskyt houbových chorob. Zároveň bychom měli dbát na to, aby byl kmínek zapěstovaný bez řezných ran na kmínku a rovný. Kvalitně zapěstovaný kmínek je opět základním předpokladem kvalitní sklizně (obrázek 4). V prvních letech po výsadbě není

Inzerce

Obr. 5 – Kapková závlaha v zatravněné vinici ková závlaha se postupně zavádí v mnoha vinicích v zemích s podobnými klimatickými podmínkami (Německo, Rakousko). Základem je přirozeně naučit se kapkovou závlahu obsluhovat, aby nám sloužila, nikoliv škodila. Využití kapkové závlahy nespočívá v tom, že začne na jaře zavlažovat a skončí zavlažovat po vinobraní, ale že bude používána v závislosti na dešťo-

Obr. 6 – Příliš vysoká násada na keři révy vinné vých srážkách a fyziologii révy vinné, jak už o tom bylo obsáhle napsáno ve Vinařském obzoru v minulých letech. Veškeré práce v mladé výsadbě musí směřovat k vybudování vzájemné rovnováhy mezi kořenovým systémem rostliny, nadzemní části rostliny a plodností, nebo chceme-li násadou plodů. Obrázek 6 potom ukazuje přeplozený keř révy vinné. Zapěstujme proto kvalitně mladé výsadby. V hustších sponech, kdy je vzdálenost keřů 0,9– 1,1 m, nám budou bezesporu stačit tvary s jedním tažněm, protože při plné plodnosti výsadeb budeme mít starosti s dodržením limitu, který udává legislativa. Přijde určitě častěji na řadu i regulace násady v zeleném stavu. Kvalitně a „rovnovážně“ zapěstovaný keř bude potom poskytovat kvalitní úrody nejen při „panenské sklizni“, ale zejména potom okolo 10. roku, kdy bude teprve skutečně dokonale vyvinutý kořenový systém a všechny trvalé části keře. Použitá literatura: Reynolds, A.G., 2000: Impact of Trellis/ Training systems and cultural practices on production efﬁciency, fruit composition and vine balance. Proceedings of the ASEV 50th Anniversary Annual Meeting, Seattle, str. 309–317. Winkler, A.J., 1974: General viticulture. University of California Press, 710 str.

Vinařský obzor (1/2005)

Nově registrované odrůdy révy vinné Ing. Ivana Ludvíková, Bc. Vít Rucki, Oddělení vinohradnictví Oblekovice, ÚKZÚZ Brno

ÚKZÚZ zkoušené odrůdy zařadil do zkoušek pro registraci na základě žádostí o registraci podanými žadateli a zkoušky zahájil v roce 2001. Komisionálním hodnocením mikrovzorků vín v roce 2004 byly zkoušky ukončeny. Zkoušení probíhalo podle platné metodiky, jejíž principem je srovnávání zkoušených odrůd se standardními odrůdami. Moštové bílé byly srovnávány s odrůdou Ryzlink rýnský, moštové modré s Frankovkou. Hlavním zákonným předpokladem pro registraci je zjištění, že odrůda je odlišná, uniformní a stálá, má užitnou hodnotu, název vyhovující požadavkům a má zajištěno udržovací šlechtění. Pro odrůdu z uvedeného vyplývá: Odrůda se považuje za odlišnou, jestliže se zřetelně odlišuje projevem nejméně jednoho znaku od každé jiné odrůdy, jejichž speciﬁkaci uvádí zákon. Uniformní odrůda je ta, která je jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování. Stálá odrůda v projevu znaků zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i používaných k popisu odrůdy, zůstává beze změny po opakovaném množení, nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci každého takového cyklu. Odrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými registrovanými odrůdami alespoň v některé pěstitelské oblasti zřejmý přínos pro pěstování nebo pro její využití anebo pro produkty od ní odvozené. Vykazuje-li odrůda některé vynikající vlastnosti, může být od jednotlivých horších vlastností odhlédnuto. Správný název odrůdy je podmiňován několika požadavky – jako je např. to, že se název nesmí skládat z čísel, nesmí být zaměnitelný s názvem jiné odrůdy aj. Místem zkoušení odrůd révy vinné je Zkušební stanice ÚKZÚZ v Oblekovicích, na vini-

ci Finsko ve viniční trati Načeratický kopec ve znojemské vinařské podoblasti. Během zkoušení, které probíhá ve třech sklizňových letech, se zjišťují významné hospodářské vlastnosti odrůdy. Především je to výnos hroznů, cukernatost moštu a obsah kyselin v moštu. Z vegetačních pozorování je vyhodnocován datum sklizně hroznů, sprchání bobulí, odolnost proti chorobám a škůdcům. Velmi významná je degustace vzorků vín vyrobených z hroznů zkoušených odrůd, které se srovnávají s víny odrůd registrovaných. Vzorky vín jsou vyráběny jednotnou technologií v padesátilitrových skleněných demižonech ve sklepním hospodářství zkušební stanice. Degustace probíhá následující rok v měsíci dubnu, příp. květnu a potom po třech letech ležení v láhvi proto, aby se mohlo stanovit optimální doporučení pro vinaře, jak nejlépe víno realizovat, zda mladé nebo láhvově vyzrálé. Všechny nově registrované odrůdy splnily požadovaná kritéria odlišnosti, uniformity a stálosti. Prokázaly, že mají užitnou hodnotu dle výše citovaného zákona. Svými vlastnostmi budou ve srovnání s registrovanými odrůdami révy vinné zřejmým přínosem pro pěstitele v obou vinařských oblastech ČR. Odrůdy moštové bílé Auxerrois Středně raná moštová bílá odrůda. Původní francouzská odrůda, pochází z Francie z odrůdy ‚Heunisch’. (‚Heunisch’ je jedna z nejstarších odrůd, kterou do Evropy přivezli Hunové během stěhování národů.) Název vznikl pravděpodobně podle hrabství Auxerrois, které se nacházelo mezi severním Burgundskem a oblastí Chablis. Pěstuje se ve Francii (Alsasko, Champagne, Burgundsko), Německu, Lucembursku a Švýcarsku. V ČR zatím významněji rozšířena není. List je středně velký, tvar čepele okrouhlý, sedmilaločnatý s velmi mělkými až mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je středně puchýřovitá. Hrozen je středně velký, středně hustý s krátkou stopkou. Bobule je malá až středně velká, kulatá. Barva bobule je žlutozelená. Doba rašení oček je střední. Růst je středně bujný s polovzpřímenými až vzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost začíná ve třetí dekádě září. Proti napadení plísní ré-

vovou je odrůda odolná, proti napadení padlím révovým a plísní šedou je středně odolná. Proti poškození zimními mrazy je středně odolná. Vzhledem k ranému rašení ji mohou poškozovat jarní mrazy. Podle pěstitelů má odrůda na stanoviště podobné nároky jako ‚Rulandské bílé’, kamenité sušší půdy odrůdě však nevadí. Toleruje i vyšší obsah vápníku. Podnože je nutno volit podle typu půd a tvaru keře. Doporučována je ‚SO 4’. Odrůda se může pěstovat na většině vedení bez nároků na speciﬁcký řez. Výnos je středně vysoký, ve zkouškách pro registraci bylo dosaženo v tříletém průměru 10,5 t/ha o průměrné cukernatosti 18,3 oNM. Výnos může snížit sprchávání. Pro rané dozrávání se hodí i do okrajových vinařských oblastí. V příznivých letech dosahuje kvality pro výrobu přívlastkových vín v těchto oblastech. Víno je velmi dobré kvality, neutrální až jemné aromatické chuti. Udržovatel: Výzkumná stanice vinařská Karlštejn Hibernal Pozdní moštová bílá odrůda byla vyšlechtěna v Německu ve Výzkumném ústavu v Geisenheimu. Je to kříženec odrůd /‚Seibel 7053’ x ‚Ryzlink rýnský’ klon 239 Gm/ F2 generace. V Německu se pěstuje na necelých 100 ha, ve Švýcarsku na menší ploše. V ČR zatím významněji rozšířena není, její plocha nepřesahuje 10 ha. List je středně velký až velký, tvar čepele srdcovitý, bez vyznačených laloků s velmi mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je středně puchýřovitá. Hrozen je středně velký, hustý se středně dlouhou stopkou. Bobule je malá až středně velká, kulatá. Barva bobule je červenošedá, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je střední. Růst je středně bujný s polovzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost začíná v poslední dekádě října. Proti napadení plísní révovou a padlím révovým je odrůda odolná, proti napadení plísní šedou je středně odolná až odolná. Proti poškození zimními i jarními je odrůda odolná, odolnější než ‚Ryzlink rýnský’. Vzhledem k délce vegetační doby je odrůda náročná na stanoviště, na půdu náročná není. Nesnáší však extrémně suché půdy. Podle doporučení šlechtitele je nutno volit podnože podle

Vinařský obzor (1/2005)

typu půd a tvaru keře. Vhodné jsou ‚Kober 5BB’, ‚Teleki 5C’‘, ‚SO 4’. Hodí se pro všechny způsoby vedení, snáší dlouhý i krátký řez. Výnos je středně vysoký, ve zkouškách pro registraci bylo dosaženo v tříletém průměru 9,5 t/ha o průměrné cukernatosti téměř 22 oNM. Každoročně lze vyrobit přívlastkové víno, které je výborné kvality, jemně aromatické vůně, kořenité, charakteru a typu ‚Ryzlinku rýnského’. Pro svoji vyšší odolnost k houbovým chorobám je odrůda vhodná pro integrované vinohradnictví, příp. pro výrobu biovína. Udržovatel: Institut für Rebenzüchtung und Rebenveredlung, SRN Zmocněný zástupce: Vinařský dům Bacchus Vrboska Velmi raná moštová bílá odrůda byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici vinařské ve Znojmě šlechtiteli Ing. Milošem Zbořilem, Ing. Jaroslavem Tomáškem, Ing. Jindřichem Ševčíkem, Ing. Ivanou Ludvíkovou a Jiřím Hladíkem. Je to kříženec odrůd ‚Tramín červený’ x ‚Čabaňská perla’. List je malý až středně velký, tvar čepele je pětiúhelníkovitý, třílaločnatý s velmi mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je slabě puchýřovitá. Hrozen je středně velký, středně hustý s krátkou až středně dlouhou stopkou. Bobule je středně velká, kulatá. Barva bobule je růžová, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je velmi raná. Růst je bujný s polovzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost začíná ve třetí dekádě srpna. Odrůda je odolná proti napadení plísní révovou, středně odolná proti napadení plísní šedou a středně odolná až odolná proti napadení padlím révovým. Proti poškození mrazy je středně odolná. Na půdu ani polohu není odrůda náročná, nevadí ji sušší kamenité půdy. Podle šlechtitele je nutno volit podnože podle tvaru keře a typu půd. Doposud nejsou vyzkoušeny pro jednotlivé půdní typy. Tvar keře je doporučeno volit s přihlédnutím na bujný růst odrůdy. Při přetěžování mohou keře ztrácet vitalitu. Výnos je nízký, ve zkouškách pro registraci bylo dosaženo v tříletém průměru 5 t/ha o průměrné cukernatosti 19 °NM. Odrůda je doporučována zejména pro výrobu burčáku, který má výbornou kvalitu. Víno je jemně aromatické, lehké. Pro získání kvalitní suroviny se nedoporučuje hrozny nechat dlouho na keři. Při přezrání ztrácí kyseliny. Líbivý hrozen je možno využít pro přímý konzum. Udržovatel: Ampelos Znojmo Odrůdy moštové modré Domina Středně raná moštová modrá odrůda byla vyšlechtěna v Německu v Ústavu pro šlechtění révy vinné v Geilweilerhofu, šlechtiteli jsou Pe-

ter Morio a Prof. Dr. B. Husfeld. Je to kříženec odrůd ‚Modrý Portugal’ x ‚Rulandské modré’. V Německu se pěstuje na ploše 283 ha, z toho 229 ha ve Francích a 51 ha v Porýní ve Falci. List je středně velký, tvar čepele pětiúhelníkovitý, pětilaločnatý se středně hlubokými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je středně puchýřovitá. Hrozen je středně velký, hustý s krátkou stopkou. Bobule je malá až středně velká, kulatá. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je raná. Růst je středně bujný s polovzpřímenými až vzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost začíná v první dekádě října. Proti napadení plísní révovou je odrůda středně odolná, proti napadení padlím révovým je středně odolná až odolná. Méně odolná je proti napadení plísní šedou. Vzhledem k dobrému vyzrávání dřeva nebývá poškozována mrazy. Na polohu odrůda náročná není. Pro poměrně rané dozrávání je vhodná i do okrajových vinařských oblastí. Podnože nejsou pro jednotlivé půdní typy vyzkoušeny, pěstitelé doporučují ‚SO 4’. Může se pěstovat na většině vedení bez nároků na speciﬁcký řez. Výnos je vysoký, ve zkouškách pro registraci bylo dosaženo v tříletém průměru 12 t/ha o průměrné cukernatosti 18 °NM. Středně rané dozrávání je možno využít pro získání kvalitní suroviny v okrajových vinařských oblastech. Víno je výborné kvality, rubínové až tmavočerné barvy, neutrální až jemně aromatické vůně. Je harmonické, typem připomíná odrůdu ‚Modrý Portugal’. Udržovatel: Vinařský dům Bacchus Dornfelder Středně raná moštová modrá odrůda byla vyšlechtěna v Německu ve Zkušebním ústavu pro pěstování révy a ovoce ve Weinsbergu. Je to kříženec odrůd ‚Helfensteiner’ x ‚Heroldrebe’. V Německu se pěstuje na 7,5 % plochy vinic, z toho na 7 142 ha ve Falci, 346 ha v Bádensku-Württembersku a 111 ha ve Francích. List je středně velký až velký, tvar čepele srdcovitý, pětilaločnatý s mělkými až středně hlubokými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je silně až velmi silně puchýřovitá. Koncem vegetace se zbarvuje do červena. Hrozen je velký, řídký až středně hustý se středně dlouhou stopkou. Bobule je středně velká až velká, široce elipsovitého tvaru. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je střední. Růst je bujný s polovzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost začíná v první dekádě října. Proti napadení plísní révovou je odrůda odolná, proti napadení padlím révovým i plísní šedou je středně odolná. Proti poškození zimními mrazy je méně odolná, jarní mrazy ji nepoškozují vzhledem ke středně pozdnímu termínu rašení.

Na stanoviště je odrůda poměrně náročná, nesnáší sucho. Naopak jí vyhovují úrodné, vododržné půdy. Šlechtitel doporučuje volit podnože podle typu půd, vhodné jsou podnože bujnějšího růstu. Hodí se pro všechny způsoby vedení bez nároků na speciﬁcký řez. Odrůda je velmi plodná, a proto vyžaduje úměrné zatížení. Výnos je středně vysoký, ve zkouškách pro registraci bylo dosaženo v tříletém průměru 9,5 t/ha o průměrné cukernatosti 17 °NM. Víno je výborné kvality, tmavočervené barvy, jemně aromatické vůně a chuti. Pro svoji intenzivní barvu je v Německu ceněna jako surovina pro zvyšování barevnosti červených vín i pro zrání v sudech „barrique“. Hrozen odrůdy je líbivý, chuť bobule příjemná bez speciﬁckých zvláštností, proto může být v příznivých podmínkách využíván i pro přímý konzum. Udržovatel: Vinařský dům Bacchus Laurot Středně raná až pozdní moštová modrá odrůda byla vyšlechtěna ve spolupráci šlechtitelů z Vědeckovýrobního sdružení Resistant Velké Bílovice Ing. Františkem Mádlem, Doc. Ing. Milošem Michlovským, CSc., Prof. Vilémem Krausem, Vlastimilem Peřinou a Lubomírem Glosem. Pyl byl získán z výzkumného ústavu v Kišiněvu v Moldávii, vlastní křížení a selekce byly provedeny v Lednici na Moravě, Břeclavi a Perné. Je to kříženec odrůd (‚Merlot’ x ‚Seibel 1366’) x (‚Frankovka’ x ‚Svatovavřinecké’). List je malý až středně velký, tvar čepele pětiúhelníkovitý, bez vyznačených laloků s velmi mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je středně puchýřovitá. Hrozen je středně velký, řídký s krátkou stopkou. Bobule je malá až středně velká, kulatá. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je raná až střední. Růst středně bujný až bujný s polovzpřímenými nebo vodorovnými letorosty. Sklizňová zralost začíná v první až druhé dekádě října. Proti napadení plísní révovou a plísní šedou je odrůda středně odolná až odolná, proti napadení padlím révovým je odolná. Udržovatel doporučuje pro odrůdu úrodná, vzdušná stanoviště, ne příliš vysychavá, na nichž slábne růst. Půdy jsou vhodné zejména hlinité. Doporučovány jsou bujně rostoucí podnože, pro jednotlivé půdní typy nejsou doposud vyzkoušeny. Vzhledem k vysoké plodnosti je nutný umírněný řez na jeden tažeň, případná redukce násady hroznů. Výnos je středně vysoký, ve zkouškách pro registraci bylo dosaženo v tříletém průměru 10 t/ha o průměrné cukernatosti 18,5 °NM. Odrůda poskytuje vína vysoké kvality vyznačující se aromatickou vůní a harmonickou chutí typu ‚Svatovavřineckého’ s výraznou kyselinou, kterou je nutno v některých ročnících odbourat. Při zrání se víno rychle sametově zaplňuje. Při

Vinařský obzor (1/2005)

zajištění uvedených agrotechnických zásad na vhodných stanovištích, nepotřebuje ‚Laurot’ chemickou ochranu a je tím předurčena pro ekologické vinohradnictví. Udržovatel: Michlovský Rakvice Rubinet Středně raná až pozdní moštová modrá odrůda byla vyšlechtěna Prof. Vilémem Krausem v Lednici na Moravě. Původní označení Tintet. Je to kříženec odrůd /‚Revolta’ x ‚Alibernet’/ x ‚André’. Registrace odrůdy se předpokládá do konce roku 2004. List je malý, tvar čepele pětiúhelníkovitý, pětilaločnatý se středně hlubokými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je velmi slabě až slabě puchýřovitá. Hrozen je středně

velký, řídký až středně hustý se středně dlouhou stopkou. Bobule je malá až středně velká, široce elipsovitá. Barva bobule je modročerná, zbarvená je i dužnina. Doba rašení oček je raná. Růst je středně bujný se vzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost začíná v polovině října. Proti napadení plísní révovou je odrůda středně odolná, proti napadení padlím révovým středně odolná až odolná, méně odolná proti napadení plísní šedou. Proti poškození zimními i jarními mrazy je odolná. Podle názoru šlechtitele není odrůda na stanoviště náročná, hůře snáší kamenité sušší půdy. Podnože doporučuje volit podle typu půd. Doposud pro jednotlivé půdní typy vyzkoušeny nejsou. Doporučován je tvar keře s jedním kmínkem. Řez na jeden tažen, dlouhý podle síly

keře a jeden dvouoký zásobní čípek. Při přetěžování keře úrodou jsou sklízené hrozny méně kvalitní. Výnos je středně vysoký, ve zkouškách pro registraci bylo dosaženo v tříletém průměru 10 t/ha o průměrné cukernatosti 19 °NM. Odrůda poskytuje víno výborné kvality, tmavočervené až modročervené barvy a harmonické chuti. Může se využít jako přídavek k odrůdám s nižší barevností červeného vína a s nižší plností, jako je např. ‚Modrý Portugal’ nebo ‚Frankovka’, v horších ročnících i ‚Cabernet Sauvignon’. Je vhodná pro integrovanou produkci hroznů. Udržovatel: Vinařský dům Bacchus Fotky odrůd se nacházejí na titulní stránce (v pořadí Auxerrois, Hibernal, Laurot, Tintet) a na straně 51. Fota R. Stávek

Zkušenosti z praxe s nově registrovanými odrůdami

Praktická využitelnost odrůdy Domina Přestože byla odrůda Domina zapsána do odrůdové knihy a obdržela autorskou ochranu již v roce 1974 v Německu, bylo její rozšiřování zpočátku rozpačité a později potlačené senzačním zájmem o Dornfelder. Současnost se pomalu vrací k Popelce zvané Domina. Podle výsledků registrace ploch a odrůd v Německu z roku 2000 stojí Domina na 29. místě s plochou 210 ha, což je 0,2 % celoněmecké plochy vinic. Dnes jí nejvíce konkuruje v rozšiřování interspeciﬁcká odrůda pro červená vína Regent. Domina byla vyšlechtěna na Spolkovém ústavu pro šlechtění révy vinné v Geilweilerhofu, Siebeldingen, Pfalz. Jejími šlechtiteli jsou Peter Morio a po něm převzal šlechtění Prof. Dr. B. Husfeld. Vznikla z křížení odrůd Modrý Portugal x Rulandské modré. Po obou odrůdách má své hlavní vlastnosti. Roste bujně jako Modrý Portugal, má středně husté olistění, ale dřevo vyzrává dobře a má dobrou mrazuodolnost. Nesprchá, hrozny jsou střední i větší velikosti, husté, a proto je důležitá i ochrana proti plísni šedé, i když citlivost není nadměrná. Hrozny zrají poněkud později nežli u Modrého Portugalu, ale dříve nežli u Ruland-

ského modrého. Barevnost slupky bobulí je velmi dobrá. Sklizně jsou vysoké a pravidelné. Cukernatost bývá o 2 °NM vyšší nežli u Modrého Portugalu, ale i kyseliny bývají o 2 g/l vyšší. Podle údajů z německé vinařské oblasti Franky, která je klimaticky nejbližší naší Mělnické nebo Slovácké vinařské podoblasti, činil desetiletý průměr cukernatosti 18,1 °NM a 9,7 g/l kyselin v moštu při sklizni 8 500 kg/ha. Výsadba ve sponu 1,8 x 0,9 m, podnož SO 4. Podle německých zkušeností nemá Domina velké nároky na půdu, je málo náchylná na chlorózu, hodí se pro ní dobře podnož SO 4 nebo 125 AA. Jen na velmi chudých půdách 5 BB. Vzhledem k poněkud vyššímu obsahu kyselin je důležité sklízet hrozny později nežli u Modrého Portugalu, ale dříve nežli u Rulandského modrého. Náchylnost na plíseň révovou a na oidium je možné srovnávat s Rulandským modrým. Domina se pěstuje v Německu již dlouhou dobu a za toto období se projevila jako odrůda velmi odolná proti virovým onemocněním. Červená vína odrůdy Domina vynikají vysokou barevností, příjemnou harmonií a jsou to vysloveně jakostní červená vína vhodná do palety našich červených vín. Extrakt je pravidelně vysoký a při regulaci sklizně se dají dobře docilovat jakostní vína s přívlastkem, se sytou

barevností a s jemným výrazem typického červeného vína, který se dá znásobit delším ležením na rmutu, kdy vyniknou dobře strukturované třísloviny. Taková vína je možné školit i na sudech barrique. I při běžné technologii získává víno na jemné harmonii při delším ležení na větších dřevěných sudech. U konzumentů, kteří měli možnost seznámit se blíže s odrůdou a vínem Dominy, se projevuje obvykle dlouhodobý zájem o její kvalitní vína, za která se docilují velmi dobré ceny v rozmezí 5–8 Euro za láhev 0,75 l jakostního vína. Syn Doc. Ing. Vilém Kraus, CSc., i vnuk se při svých pobytech v Německu seznámili s odrůdou Domina a zaplatili její zkoušení a registraci pro naše podmínky u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Po vykonaných zkouškách (1997–2004) na Odrůdové zkušebně ve Znojmě Oblekovicích byla Domina v roce 2004 registrována pro naše vinařské oblasti. Podnik Vinařský dům Bacchus, Přístavní 1282, 276 01 Mělník – Mlazice je jediným udržovatelem a smluvním množitelem odrůdy Domina u nás. Vzhledem k nenáročnosti na prvotřídní polohy, pravidelné plodnosti a k docilované jakosti vína, by bylo vhodné vyzkoušet odrůdu Domina i v našich podmínkách. Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Lednice

Vinařský obzor (1/2005)

Praktická využitelnost odrůdy Laurot Odrůda Laurot je první moravská modrá rezistentní moštová odrůda, která byla u nás zaregistrovaná. Odrůdu, i přestože je ze stejného křížení vybraných několik dalších odrůd, lze snadno rozeznat ve výsadbě díky celkovému habitu keře, zejména hroznu. Hrozen je delší, většinou křídlatý s rozvolněným koncem a bobule je střední až menší, kulatá, tmavě černomodrá, jemně ojíněná. Obsah barviv ve slupce je vysoký, což se projeví zejména při práci ve sklepě.

Plodnost odrůdy je vysoká, ale vzhledem k tomu, že na prvním místě je kvalita, doporučujeme provádět řez na jeden tažeň s 6, max. 8 očky a dle vývoje pak provést případnou další redukci násady, neboť na jednom letorostu mohou být 3 až 4 hrozny. V opačném případě bude hroznů dostatek, ale cukernatost nepřesáhne 18–19 °NM. Průměrná cukernatost se v posledních ročnících při zachování optimalizované násady pohybovala v závislosti na lokalitě od 19 do 22 °NM. Její maximální snaha o zachování potomstva vede k tomu, že běžně vytváří plnohodnotnou úrodu i na zálist-

cích, proto vyžaduje pečlivé provedení zelených prací. Víno odrůdy Laurot se vyznačuje intenzivní červenoﬁalovou barvou, svěžím obsahem kyselin, jemnou ovocnou až čokoládově kávovou aromatikou. Obzvláště zajímavé jsou bohaté a dobře strukturované třísloviny důležité pro dlouhodobější zrání na sudu a následně v lahvi. Lze je použít také do kupáží pro zvýraznění barvy. Ing. Ivana Musilová, Doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc.

SPOLEČNOST VALTICKÉ VINNÉ TRHY ve Valticích děkuje

přeje a zve k účasti

všem vinařům – podnikatelům a vinařským obchodním společnostem za aktivní účast na XXXVII. Valtických vinných trzích 2004 ve Valticích všem vinařům v naší České republice dobrý vstup do nového roku 2005 aktivní vinaře – podnikatele a vinařské obchodní společnosti na XXXVIII. ročníku Valtických vinných trhů 2005 ve dnech 6. a 7. května 2005 ve Valticích

Informace o 38. ročníku VVT v roce 2005 Výkonný výbor Společnosti Valtické vinné trhy na svém zasedání dne 6. prosince 2004 rozhodl, že XXXVIII. ročník Valtických vinných trhů se uskuteční v pátek 6. května 2005 a v sobotu 7. května 2005. Degustace přihlášených vzorků vín odbornými komisemi se uskuteční 5., 6., 7. a 8. dubna 2005 v prostorách Národního vinařského centra na zámku ve Valticích podle schváleného Statutu. Přihlášky k účasti na VVT 2005 budou poslány loňským vystavovatelům a je možno je také získat na tel. 723638073 – Ing. Jaroslav Osička, e–mail: osicka.jaroslav@iol.cz. Protože se vyskytly problémy se svévolným tiskem medailiček u některých vystavovatelů, kteří na minulém ročníku získali ocenění jen diplom, rozhodl výbor o tom, že od těchto výrobců vín nebudou přijaty žádné vzorky na VVT.

Pﬁehled odrÛd révy

60,-

(vã. 5% DPH)

• anal˘za stavu vinohradnictví v âR • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev! odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Dornfelder, Laurot, Rubinet) ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (1/2005)

Projekt mapování jihomoravského vinařského klastru nabírá obrátky Bc. Petr Posolda, Brno

„Očekáváme od projektu zřetelnou analýzu, zda princip klastrů má pro vinohradnické a vinařské podniky na jižní Moravě smysl – předpokládáme, že ano – a zejména pro které typy podniků a jaké aktivity je princip klastru nejvýhodnější,“ říká Ing. Pavel Krška, projektový manažer SVČR. Svaz bude zároveň s RRAJM spolupracovat na řešení části projektu, zejména co se týká vinařství, vinohradnictví a marketingu vína. Už i proto by neměl projekt ujít pozornosti našich čtenářů, vracíme se tedy k němu s konkrétnějšími informacemi. Ve směsi poněkud nesourodé, zato plné informací, vám představíme RRAJM a její partnerskou organizaci CzechInvest, prozradíme, které jihomoravské podniky již projevily zájem o projekt a nastíníme, jak by takový klastr mohl vlastně vypadat. Slovo dáme i odborníkům, kteří se na projektu podílejí a nahlédneme do Zelené knihy, nejcitovanějšího informačního zdroje o klastrech. Program vytváření klastrů v České republice byl schválen Usnesením vlády 414/2004 ze dne 28. 4. 20041 v rámci Operačního programu průmysl a podnikání (OPPP). Tento dokument, rozpracovávající pro oblast průmyslu tzv. Národní rozvojový plán, obsahuje několik programů, jejichž hlavním cílem je posílit konkurenceschopnost českého průmyslu a podnikatelských služeb a na tyto programy lze čerpat, nejčastěji prostřednictvím agentury CzechInvest, prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje2. Program nazvaný Klastry je zaměřen jak na vyhledávání nových ﬁrem pro klastry a vyhodnocování přínosu klastrů, tak na zakládání a rozvoj klastrů. Podpora při vyhledávání vhodných ﬁrem pro klastr je posky-

tována dotací po dobu osmi měsíců od žádosti, podpora při založení a rozvoji klastru v průběhu tří let. Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO ČR), implementován je agenturou CzechInvest. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy Iniciátorem projektu mapování potencionálního klastru je RRAJM, nezisková organizace, založená v roce 1997. Jejími zakládajícími členy jsou Sdružení obcí a měst jižní Moravy (SOM JM) a Okresní hospodářská komora jižní Moravy a 1. ledna 2002 se stal třetím členem sdružení Jihomoravský kraj. Cílem agentury, fungující na neziskovém principu, je koordinace činností vedoucích k rozvoji jihomoravského regionu. Momentálně RRAJM funguje také jako regionální zástupce agentury CzechInvest v rámci péče o zahraniční investory, realizuje rozvojové projekty, administruje prostředky PHARE a navázala přeshraniční spoluprací s Dolním Rakouskem a západním Slovenskem. Podobně jako ostatní regionální rozvojové agentury je i RRAJM členem České asociace rozvojových agentur. V oblasti klastrů má RRAJM již zkušenosti, podílela se například na přípravě semináře o inovacích a klastrech v Utrechtu, zpracování studie pro celonárodní klastr v oblasti biotechnologie (Life Science Cluster) nebo spolupracovala na analýze „Clusters in Saxonia-CzechRepublic-UpperAustria“. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je příspěvkovou organizací MPO ČR, která vznikla počátkem roku 2004 sloučením s dalšími dvěma vládními agenturami (původní CzechInvest byl však založen již v roce 1992). Posláním agentury je zejména podpora konkurenceschopnosti českých podnikatelů, převážně v oblastech průmyslu a inovací prostřednictvím OPPP MPO ČR. CzechInvest na-

bízí podnikatelům rozvojové programy, pracuje na zlepšování podnikatelského prostředí, je výhradním příjemcem žádostí o poskytnutí investičních pobídek a získává přímé zahraniční investice. Komunikace mezi státem, podnikateli a EU je zajišťována kontaktními místy, která poskytují veškeré informace o dostupných formách podpory podnikání v ČR. Pro malé a střední podnikatele otevřel CzechInvest třináct krajských poboček, poskytujících i informace a pomoc při žádostech o čerpání ﬁnancí ze strukturálních fondů EU. CzechInvest plánuje v souvislosti s klastry mnoho propagačních a vzdělávacích aktivit. Pro rok 2005 jsou naplánovány další semináře, workshopy a konference věnované problematice klastrů. Nově jsou připraveny workshopy zaměřené na konkrétní průmyslové sektory. Důležitost konceptu klastrování pro agenturu dokládá nedávné zřízení internetových stránek http://klastry.czechinvest.org, kde má být postupně k dispozici celá škála publikací, informací a kontaktů z domova i zahraničí. Cílem je vytvoření komunikační platformy pro setkávání budoucích klastrových partnerů a fórum pro odbornou i laickou veřejnost. Agentura plánuje také vydání průvodce, který má vysvětlovat přínosy klastru, postupy při mapovacích studiích, pořádání workshopů a zakládání klastru a vydání překladu tzv. Zelené knihy (viz níže). Na mapování budou pracovat i odborníci ze dvou brněnských univerzit Pod vedením Doc. Ing. Ivana Hálka, CSc., odborníka na řízení podniku a vytváření ﬁremních sítí a klastrů, se budou projektu věnovat Ing. Petr Smutný a Ing. Eva Kubátová. Tým

1 Program podpory KLASTRY z OPPP platný od 2. srpna 2004, dostupný z: http:// www.mpo.cz. 2 Více viz Operační program průmysl a podnikání na léta 2004–2006 z prosince 2003.

Vinařský obzor (1/2005)

z katedry podnikového hospodářství Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity (KPH ESF MU) již řeší problematiku mapování potenciálů pro vznik klastrů v rámci grantového projektu „Identiﬁkace sektorových klastrů v regionu jižní Moravy“, Ing. Smutný se zaměřuje zejména na oblast strategického managementu a projektové řízení, Ing. Kubátová na softwarové modelování a vyhodnocování podnikatelských sítí, tedy i klastrů, zejména pak vztahů mezi jednotlivými zúčastněnými subjekty. „Již nyní existují metody pro měření potenciálů „klastrovatelnosti“, z velké části jsou však založeny pouze na tvrdých ekonomických číslech. Zároveň se ukazuje, že pro vznik seskupení typu klastru je nezbytná i vysoká míra vzájemné důvěry a z ní pramenící ochota otevřeně komunikovat se svými konkurenty, aby bylo možné nalézt cíle, které je možno lépe prosazovat společně. Právě mapováním těchto „měkkých“ proměnných (zájmy, cíle, informační toky, vzájemné vazby a další) bychom chtěli metodiku mapování rozšířit, aby byl obraz potenciálů pestřejší a lépe vystihoval možnosti, či upozorňoval na úskalí, která je nutno při formování klastru brát v úvahu,“ přibližuje jeden z výzkumných úkolů týmu Ing. Smutný. Podle členů týmu je pro vytvoření vinařského klastru na jižní Moravě velmi dobrý základ v množství podniků a jednotlivců, kteří se přímo či nepřímo tomuto tradičnímu oboru věnují. Tím je však splněn pouze první, byť nezbytný předpoklad úspěchu. „Skutečný potenciál musí vycházet z ekonomicky podložených zájmů zúčastněných subjektů a jejich možností tyto zájmy sledovat a naplnit. Má-li vzniknout klastr jako dlouhodobě životaschopná struktura, musí být jeho směřování výslednicí ekonomicky podložených zájmů jeho členů,“ vysvětluje Ing. Smutný. Právě identiﬁkaci těchto zájmů bude věnována část výzkumu, jehož pilotní část nyní připravují. Již první informace však prý naznačují, že ochota a vůle vybudovat klastr v oblasti vinařství v jihomoravském regionu existují. Druhou spolupracující vysokou školou je

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita (MZLU). Ústav managementu Provozně ekonomické fakulty MZLU již spolupracuje se SVČR na projektu pro Národní agenturu pro zemědělský výzkum, který se týká rozvoje vinohradnictví a vinařství v jihomoravském regionu. Doc. Ing. Pavel Tomšík, CSc., proděkan fakulty pro vědu a výzkum a Ing. Renata Kučerová, Ph.D., která se zabývá strategickým managementem, přispějí svými odbornými zkušenostmi formou analýz a zároveň se ujali úlohy kontaktních osob pro komunikaci a spolupráci univerzity s jinými subjekty, které se budou na projektu podílet. „V našem regionu působí převážná většina vinařských kapacit ČR, působí zde lídři tohoto oboru. To je dalším důvodem, proč se domnívám, že na jižní Moravě je velký potenciál pro aktivizaci vinařského klastru,“ říká dr. Kučerová a vysvětluje, v čem vidí jeden z hlavních přínosů vytvoření klastru: „,Jelikož klastry jsou především o komunikaci, předpokládám posílení spolupráce firem v regionu. A to nejen vinařských podniků mezi sebou, ale především vinařských podniků s dodavateli a odběrateli. Zefektivnění této spolupráce povede k posílení významu celé oblasti.“ Klastr, klastrování, klastrová iniciativa Klastrová iniciativa je organizovaná snaha aktivizovat klastr a poté maximalizovat jeho růst a konkurenceschopnost, a to se zapojením vzdělávacích institucí, státní správy a samosprávy, s prohloubením a koordinací jejich spolupráce s firmami a také stimulací jistého sebeuvědomění, reprezentovaného kromě společných projektů také například názvem. Je to i zásadní podmínka pro čerpání finanční podpory na nejrůznějších úrovních. Pokud bude výsledkem projektu mapování zjištění, že je zde vhodná kombinace faktorů pro aktivizaci klastru, pak jde zároveň vlastně o konstatování, že zde již jakýsi „neprobuzený“ klastr je – tedy jistá míra interakce mezi firmami v oboru, včetně malých a středních podnikatelů, existence

Podnikatelské 90,minimum pro vinohradníky a vinaﬁe - Po vstupu do EU (+5% DPH)

Aktualizovaná verze praktického prÛvodce v‰ech, kdo se jiÏ zab˘vají a nebo teprve chtûjí zab˘vat vinohradnictvím a vinaﬁstvím, po vinaﬁské legislativû, doplnûná ke vstupu do Evropské unie.

vzdělávacích institucí, koncentrace těchto organizací na určitém prostoru, která převyšuje celorepublikový průměr a další, většinou přesně měřitelné faktory. Ostatně ono mapování je v podstatě jejich měření vědeckými výzkumnými metodami (viz výše). Výsledky mapování i jeho průběh by měly zároveň vytvoření iniciativy stimulovat. „Ačkoliv není pravděpodobné, že bychom byli hlavními organizátory klastru, v případě kladných výsledků projektu mapování se budeme určitě na iniciaci klastru podílet a budeme jej podporovat,“ říká k tomu za SVČR Ing. Krška. Zatím nejrozsáhlejší výzkum klastrových iniciativ, nazvaný The Global Cluster Iniciatives Survey (GCIS), proběhl v roce 2003 a zúčastnilo se přes 250 klastrových iniciativ z celého světa. Výzkum zjišťoval v jakých oborech vznikají klastrové iniciativy, v jakých ekonomických a politických podmínkách se jim nejlépe daří, jaké jsou jejich cíle, jak jsou organizovány, ﬁnancovány a v neposlední řadě jak úspěšné jsou v plnění vytyčených cílů. Interpretované výsledky výzkumu, včetně ekonomických modelů, doplněné o několik případových studií různých klastrů, autoři zveřejnili pod názvem Zelená kniha klastrových iniciativ (The Cluster Initiative Greenbook)3. Možná podoba a způsob financování klastrové iniciativy Financování činnosti klastrové iniciativy je důležitou součástí činnosti agentury CzechInvest. Jednotlivé klastry jsou podporovány formou nevratné dotace ve výši 3–45 milionů korun, maximálně do výše 50 % uznatelných nákladů. Podpora je rozložena na max. 75 % nákladů v prvním roce, 50 % ve druhém a 25 % ve třetím roce existence klastrové iniciativy.

Sölvell, Ö., Lindqvist, G., Ketels, Ch. The Cluster Initiative Greenbook. Ivory Tower AB, 2003. Dostupné z: http://www.ivorytower.se.

Pestujeme viniã Kniha obsahuje základní informace o anatomii a fyziologii révového keﬁe, doporuãení volby odrÛd a kompletní popis postupu.

419,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (1/2005)

to se pro něj i u nás začíná používat anglicismus facilitátor), kolik kancelář a přehled doplňuje podíl klastrových iniciativ, které prohlásily, že mají dostatečný rozpočet i na velmi významné projekty. Výzkum dále také ukázal, že organizační složka klastrových iniciativ nemá tendenci časem nabírat výrazněji na objemu a jejich hlavní „kapitál“ musí, chtějí-li plnit zdárně svou úlohu, zůstat v komunikaci mezi subjekty, společných projektech a kvalitním podnikatelském prostředí. Hlavní zdroj ﬁnancování klastrových iniciativ, podle roku jejich vzniku, v procentech. (Industry – podniky, Joint – společné, Government – veřejné zdroje (stát), n=počet subjektů v kategorii) ZDROJ: The Cluster Initiative Greenbook

Podíl klastrových iniciativ, které mají vlastního facilitátora, kancelář a dostatečný rozpočet i na významné projekty, podle roku jejich vzniku, v procentech. (Ofﬁce – kancelář, Facilitator – facilitátor, Budget – dostatečný rozpočet) ZDROJ: The Cluster Initiative Greenbook

Příjemcem podpory může být právnická osoba podle §18 Občanského zákoníku (40/1964 Sb.), zřízená (i nově) za účelem podpory inovací a zvýšení konkurenceschopnosti v oboru, což musí mít výslovně uvedeno ve stanovách. Mezi uznatelné náklady patří pronájem a vybavení kanceláří, pořízení většiny typů hmotného i nehmotného majetku, poradenské služby, průzkum trhu, propagace klastru, náklady na mzdy a cestovné a další položky. Mezi podmínky, které musí splňovat klastrová iniciativa přijímající dotaci, patří například účast nejméně patnácti samostatných organizací, z nichž minimálně 60 % musí tvořit malí a střední podnikatelé a instituce terciárního vzdělávání nebo výzkumné organizace. Podíl jednotlivých zdrojů financování klastrových iniciativ, které se účastnily výzkumu GCIS ukazuje, že zpočátku je většina klastrových iniciativ financována převážně formou dotací z veřejných zdrojů, a teprve později se postupně podíl na hrazení nákladů přenáší na zúčastněné podniky (viz graf 1). Zároveň je běžné, že hlavní iniciátor založení klastrové iniciativy není tím, kdo ji z převážně většiny financuje. Nejvíce (54 %) zkoumaných klastrových iniciativ bylo převážně financováno ze státních

či veřejných zdrojů, jejich správci však iniciovali pouze 32 % iniciativ. Podniky samotné iniciovaly 27 %, převažují však jako zdroje financí jen v 18 % iniciativ. 5 % klastrových iniciativ bylo započato univerzitami, jejich role při financování je však zanedbatelná. Je velmi důležité nezapomínat, že konečná podoba klastrové iniciativy, její organizační, právní i technická stránka musí z povahy věci vzejít ze strany zúčastněných subjektů. Nyní můžeme tedy jen pro ilustraci naznačit, jaké možnosti se nabízejí. „Klastrová iniciativa nemusí být nakonec organizována nijak – pokud se podaří odstartovat výměnu informací a společné projekty mezi subjekty na neformální bázi. Takováto forma však samozřejmě neumožňuje žádat o finanční podporu,“ naznačuje jedno z krajních řešení Ing. Sittek. Opačným extrémem je pak klastrová iniciativa jako běžná obchodní společnost, která plní své úkoly na základě smluv s členy klastru. Obvykle se míra organizace klastrové iniciativy nachází někde mezi těmito dvěma póly, mívá podobu neziskové organizace a zaměstnává nejvýše několik zaměstnanců. Graf 2 ukazuje, kolik z iniciativ ve výzkumu GCIS má vlastního manažera (který ovšem členům klastru „slouží“, nevede je, pro-

Závěrem „Hlavní výhodou klastru je, že umožňuje zvýšení konkurenceschopnosti jeho členů. Díky vzájemné spolupráci v těch oblastech, kde je to – z pohledu každého člena i uskupení jako celku – ekonomicky možné a žádoucí, mohou jednotliví členové dosáhnout vyššího stupně excelence, což jim umožní lépe obstát v tržní konkurenci,“ říká Ing. Smutný a zdá se, že mnohé podniky si to také uvědomují. Kromě Masarykovy univerzity, Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity a Střední vinařské školy Valtice již předběžně vyjádřily svůj zájem o projekt vinařského klastru větší i menší ﬁrmy (za všechny jmenujme alespoň Znovín Znojmo, a. s., Vinné sklepy Valtice, a. s., Vetropack Moravia Glass, a. s., Vinium, a. s., Sonberk, a. s., Vinařství Vyskočil, Galerie vín Valtice, Chateau Bzenec, s.r.o., Patria Kobylí, a. s., Sekt domaine, s.r.o., nebo Biocont laboratory, spol. s r.o.). Bude proto zajímavé dále sledovat, jak se bude tento projekt vyvíjet. Protože možnost informovat vás na toto téma bude i v dalších vydáních Vinařského obzoru, je na tomto místě vhodné vyzvat vás, naše čtenáře, abyste se neváhali na cokoliv zeptat, ať již elektronickou nebo klasickou poštou. Na všechny vaše dotazy se budeme snažit získat od tvůrců projektu odpovědi, které se dozvíte na stránkách Vinařského obzoru, nebo alespoň na připravovaných internetových stránkách projektu, jejichž adresu přineseme již v příštím čísle. řádková inzerce Prodáme vinařský lis hydraulický, obsah 3,5 m krychl. Výrobce Bratislava, po GO, vč. náhr. dílů. Tel.: 603 288 070.

Řádková inzerce nekomerční pro předplatitele Vinařského obzoru také v roce 2005

Z DA R M A

Vinařský obzor (1/2005)

Daňová poradna: Fortifikovaná vína

Zákon. č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2004, samostatně deﬁnuje pro potřeby zdanění pojem „tiché víno“. Dle ustanovení § 93 odst. 3 písm. a) a b) tohoto zákona se tichým vínem rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem (pojmově vymezeným tamtéž) a které jsou uvedené pod kódem nomenklatury celního sazebníku 2204 a 2205 a jejichž skutečný obsah alkoholu a) je v rozmezí nad 1,2 do 15 objemových procent, je-li obsažený alkohol plně kvasného původu, b) je v rozmezí nad 15 do 18 objemových procent, pokud bylo vyrobeno bez obohacování a je-li obsažený alkohol plně kvasného původu. Podle písm. c) tohoto ustanovení jsou tichým vínem i všechny výrobky uvedené pod kódem nomenklatury 2204 a 2205 neuvedené v předchozích ustanoveních písmen a) a b). Dále jsou to pak dle tohoto ustanovení i výrobky nomenklatury 2206, pokud nepodléhají dani

z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu je v rozmezí nad 1,2 do 10 objemových procent a obdobně dle písm. d) výrobky v rozmezí 10–15 objemových procent alkoholu, je-li alkohol plně kvasného původu. Z uvedeného vyplývá, že Vaše fortiﬁkované víno je dle § 93 odst. 3 písm. c) zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních tichým vínem s nulovou sazbou spotřební daně, neboť jde zřejmě o výrobek označený kódem nomenklatury 2204 nebo 2205 a není uveden v písm. a) ani b) uvedeného § 93 odst. 3 zákona. Jak známo, daň z tichého vína má stanovenu nulovou sazbu. Dle ustanovení § 71 odst. 1 písm. a) je osvobozen líh určený jako materiál vstupující v rámci podnikání do výrobků při výrobě potravin, s výjimkou kódu 2207 a 2208. Potravinami jsou přitom dle zák. č. 110/1997 Sb. látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, tedy jste

Vinitech odmění zátku „Diam“ „Zlatá trofej za inovaci, na salonu Vinitech v r. 2004 bude přisouzena zátce „Diam“ vyvinuté Oeno Division Bouchage. Tato novinka učiní víno dokonale chráněné proti nežádoucímu riziku vzniku pachuti po korku. Je vyrobena podle procesu Diamant, který pozůstává z extrakce molekul 2, 4, 6-TCA (trichloranizol) z korku a účinku CO2. Tato technologie dokazuje svoji užitečnost v jiných odvětvích, protože se stejný proces používá na příklad při výrobě kávy bez kofeinu a při extrakci aromatických molekul při výrobě parfémů. V této době ošetřování korkového materiálu je zabezpečené partnerskou ﬁrmou, co umožňuje zabezpečit výrobu a dodávku zátek „Diam“. V druhém semestru 2005 začne svou činnost vlastní výrobní jednotka Oeno Division Bouchage, umístěná ve Španělsku. (ako) USA: Solární vinařský závod Rodney Strong Vineyards, vinařský závod v údolí Sonoma, získává pro svůj závod elektrickou energii ze 4 000 solárních panelů umístěných na střechách sklepů. Tato centrála, největší na světě ve vinařském průmyslu, vyprodukuje v plném provozu 766 kilowat elektrické energie. Náklady na zřízení představovaly 4 miliony dolarů, s předpokládanou životností 25 roků. Rodney Strong odhaduje návratnost této investice v průběhu deseti roků. (ako) Nová metoda pro extrakci TCA (trichloranizol) Sabaté a Natex, rakouská technologická společnost, uvede proces, který umožní extrahovat TCA z korkových zátek. Využije se technika spojující vysoký tlak a CO2. V této době se ve Španělsku konstruuje speciální zařízení pro ošetření korkových zátek podle této nové metody. Předpoklá-

zřejmě při výrobě fortiﬁkovaného vína výrobcem potravin, do nichž přidáváte líh. Proto je dle ustanovení § 71 zákona líh osvobozen. Dle ustanovení § 3 písm. i) zákona je fyzická osoba, která přijímá nebo užívá líh, tzv. uživatelem. Uživatelé se neregistrují. Rozsah užívání vyplývá z povolení, o které je třeba žádat dle § 13 uvedeného zákona. Uplatnění nároku na osvobození při pořízení lihu přitom upravuje ustanovení § 12 zákona. Z uvedeného tedy vyplývá, že Ve Vašem případě se daň při nákupu lihu za účelem fortiﬁkace neodvádí, líh je za stanovených podmínek osvobozen. Při jakékoli pochybnosti se zatříděním zboží do příslušné podpoložky celního sazebníku je vhodné požádat Generální ředitelství cel, Budějovická 7, Praha 4 o závazné stanovisko. Žádost je třeba opatřit kolkem v hodnotě 350 Kč. Odpověděl Jan Horešovský, daňový poradce, Spolek přátel vína, Míšeňská 8, Praha 1, http://www.misenska.cz/

dá se, že bude dané do provozu v r. 2005 a bude možné na něm ošetřit až 2 500 tun korkových zátek ročně. (ako) InterBeaujolais zakázal používání aglomerovaných zátek Od prvého října 2004 je zakázané používání aglomerovaných zátek pro všechna vína láhvovaná v oblasti Beaujolais. Toto rozhodnutí bylo uvedeno v programu změn předložených na červencovém zasedání v Beaujolais. Opíralo se o výsledky studia probíhajícího v r. 2003 a 2004 v rámci „Suivi Aval Qualité“ u 633 vzorků vín ze čtyř ročníků (2000, 2001, 2002, 2003) Degustace ukázala spojitost mezi používáním aglomerovaných zátek a přítomností pachuti „myšina-korek“. Degustátoři Suivi Aval Qualité zjistili, že 27,5 % vín uzavřených aglomerovanými zátkami mělo chuť po korku. Na doplnění těchto výsledků, Inter Beaujolais se rozhodlo pokračovat ve studii vlivu aglomerovaných zátek jednoznačně zodpovědných, ale v slabších podílech na pachuti „myšina-korek“. (ako) Využívanie ultrazvuku a tepla pri ošetrovaní dubového dreva Uvádza sa spôsob predbežného kombinovaného ošetrenia dubového dreva 15 mínut ultrazvukom 2 h záhrevom pri 125–200 °C. Urýchľuje sa tým vyzretie koňakových liehovín. Kombináciu ultrazvuku a rôznych spôsobov ošetrovanie teplom dubového dreva možno odporútať na získavanie koňakov a silných alkoholových nápojov pri aplikácii tepla od 125 – 150 °C. Vyššie teploty (170–190 °C) záhrevu sa hodia pre destiláty bežnej spotreby. Pre brandy navrhujú aplikáciu 210 °C. Vinodelie i Vinogradarstvo 2004, 3, s. 12–14 (em)

Vinařský obzor (1/2005)

Aktívne suché vínne kvasinky versus spontánna fermentácia

Čo je vlastne spontánna fermentácia muštu Spontánna či samovoľná fermentácia muštu sa vyznačuje kvasnou aktivitou všetkých druhov kvasiniek hrozna, ktoré túto vlastnosť majú. Patria sem „divé“ kvasinky Kloeckera, Hanseniaspora, Candida, Metschnikowia, a niektoré kožkotvorné druhy rodu Hansenula a Pichia. K iniciátorom spontánnej fermentácie patria najmä Kloeckera apiculata, Hanseniaspora uvarum a Metschnikowia pulcherrima. Ich produkcia alkoholu je však značne obmedzená dôsledkom nízkej tolerancie voči etanolu. Napríklad Kloeckera apiculata toleruje maximálne 4–5 % obj., Metschnikowia pulcherrima iba 1–2 % obj. etanolu. Ich prevaha na zrelých bobuliach hrozna a v prvých hodinách fermentácie muštu postupne slabne, keď ich metabolit – alkohol usmrcuje. Prevaha týchto kvasiniek je spočiatku 90–95 % kvasinkovej ﬂóry, kým zastúpenie tzv. pravých vínnych kvasinek Saccharomyces cerevisiae býva spočiatku len 5– 10 %. Apikultáne kvasinky (Kleockera, Hanseniaspora) aj v tomto krátkom čase spontánnej fermentácie vytvárajú okrem alkoholu neúmerné množstvo prchavých kyselín (kyseliny octovej) a prchavých esterov (octanu etylového). Táto počiatočná mikroﬂóra spontánnej fermentácie vytvára v tomto krátkom čase až 50–násobné množstvo kyseliny octovej ako sacharomycéty. (S. cerevisiae). Octan etylový sa tvorí v prvých dňoch fermentácie chemickou reakciou alkoholu a kyseliny octovej. Je zaiste zaujímavé, že octan etylový (etylacetát) v nízkej koncentrácii prispieva síce buketu a ovocnému charakteru vína, lenže vyššie koncentrácie spôsobujú už nepríjemnú pichľavú chuť a dráždivú vôňu. Žiaľ, udržať kontrolu nad nadmerným vznikom octanu etylového je prakticky nemožné (Minárik 1978). V druhej fáze spontánnej fermentácie preberajú za normálnych podmienok teploty a zdravotného stavu hrozna iniciatívu kvasinky Saccharomyces cerevisiae a príbuzné dru-

hy, prebieha búrlivé kvasenie i dokvasenie. Nezabudnime však, každá pivnica má svoju „domácu“ mikroflóru, populáciu kvasiniek, ktorá môže ovplyvňovať budúce víno. A práve tu sa niektorí vinári rozchádzajú so všeobecnými skúsenosťami moderného vinárstva. Aplikáciou ASVK sa „domáca“ mikroflóra“ potláča, aj z lisovne do suda prenesené kvasinky sú ASVK pacifikované a potlačené. Z toho asi vyplýva „uniformovanosť“ budúceho vína. ASVK totiž podstatnejšie presadzujú aromatiku tvorbou kvasných aróm vína. Aplikácia aktívnych suchých vínnych kvasiniek ASVK predstavujú cielene selektované čisté kultúry kvasiniek druhu S. cerevisiae, S. uvarum alebo S. bayanus, ktoré výrobca kvasiniek podrobne špecifikuje na účel použitia, s podrobným návodom na prípravu zákvasu a spôsob revitalizácie. Hlavným účelom aplikácie ASVK je 1. potľačiť pôvodnú kvasinkovú flóru hrozna a muštu a tým minimalizovať tvorbu prchavých kyselín a esterov, 2. rýchle rozprúdiť fermentačný štart aj za menej priaznivých kvasných podmienok, 3. zabrániť vleklému, prípadne predčasnému zastaveniu kvasenia, 4. zabezpečiť úplné dokvasenie bez reziduálnych sacharidov. ASVK predstavujú fakticky tie isté kvasinky S. cerevisiae ako kvasinky druhej fáze spontánnej fermentácie, ale s cielene selektovanými druhmi sacharomycétov. ASVK produkujú minimálne množstvo sírovodíka, siričitanov a iných nežiadúcich vedľajších produktov fermentácie. Ich prvoradou úlohou je zaiste rýchly fermentačný štart a tým potlačenie pôvodnej spontánnej mikroflóry kvasiniek. V súčasnosti je na trhu bohatá paleta rôznych preparátov ASVK od svetoznámych výrobcov, ako je Lallemand, Erbslöh atď., ktoré podľa návodu umožňujú pripraviť prírodné a šumivé vína rôznych profilov vlastností. Osobitne dôležité sú ASVK v ročníkoch so zhubnou hnilobou Botrytis cinerea alebo, kedy

sú mušty schopné vykazovať málo živín, ktoré sčasti spotrebujú aj hýfovité huby (Aspergillus sp., Mucor sp. či Penicillium sp. Aj octové baktérie octovej hniloby hrozna sprevádza často nedostatok živín. Ide o antagonistov kvasiniek, ktorým čelí nielen prídavok živín, ale aj používanie rezistentných ASVK. Súhrn Úvahy o „uniformovanosti“ vín kvasených aktívnymi suchými vínnymi kvasinkami sa opierajú zväčša o ojedinelé a izolované pozorovania niektorých konzervatívnych výrobcov vína. Existujúce stovky odborných a vedeckých publikacií dokazujú výjimočnosť selektovaných kultúr a preparátov ASVK, ktoré jednoznačne poukazujú na širokú paletu na trhu dostupných kultúr vínnych kvasiniek a na ich špeciﬁcké vlastnosti vhodné pri fermentácii hroznových muštov, pri prekvasení nedokvasených vín, šumivých vín a pre zvýšenie aromatických vlastností bielych a červených vín. Možno len dúfať, že sa aj namiesto spontánnej malolaktickej fermentácie budú aj u nás v širšom merítku vždy používať selektované aktívne suché malolaktické baktérie Oenococcus oeni, ako sa to už deje v mnohých zahraničných vinohradníckych krajinách sveta. Literatúra 1. E. Eccli: Obstbau Weinbau 2003, č. 6, s. 190 2. E. Minárik: Doktorská dizertácia, Bratislava 1978 Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava

Prodáváte vinohrad? Sháníte sklep či pozemek? Nekomerční řádková inzerce v roce 2005 je pro předplatitele VO ZDARMA. Tel./fax/zázn.: 519 348 980

Vinařský obzor (1/2005)

Čo najviac ovplyvňuje chuť bieleho barikového vína Pôvod dreva Napriek signiﬁkantným rozdielom v zložení chuti vína v barikoch rôznej proveniencie dubového dreva (napríklad oblasť Vosges alebo Limousin vo Francúzsku alebo v Ohio v USA), pri degustácii sa pôvod dubového dreva neprejavuje vždy zreteľne. Je možné, že sa pri opekaní dreva alebo pri malolaktickej fermentácii vína zastierajú malé rozdiely v chuti a vôni barikového vína. Vplyv miesta a vyzrievania dreva Ako uvádza Sefton et al. (1993), dubové drevo vyzrievané tri roky v USA vykazuje vyšší obsah cis – laktónu dubového dreva, oplyvňuje značne arómu dreva a zrením vína mu poskytuje výraznú príchuť po kokosovom orechu a živice, najmä pri vyššej koncentrácii týchto látok (Chatonnet et al., 1991). V tabuľke 1 vidieť subjektívny opis chuťového vnemu a údaje o pôsobení jednotlivých substancií. Vplyv opekania dreva v debnárstvo Zlúčeniny, ktoré vznikajú pri tepelnom spracování v debnárstve, sú napríklad guajakol, furfural a 5–metylfurfural. Ich množstvo a intenzita je podľa opekania rozdielna, čo sa potom prejavuje aj v chuti barikového vína. Tieto vykazujú veľké množstvo opekaním (teplom) vzniknutých látok a malé množstvo cis – laktónu, ktorý je na teplotu neskôr nestabilný. Vo vínach sa prejavuje dymovou, orechovou a vanilkovou príchuťou barikového vína. Pri miernom opekaní dubového dreva sa vo víne prejavuje príchuťou kokosového orecha a slabšou korenitosťou. Víno, ktorého drevo bolo v denárstve silnejšie toastované, býva pri senzorickom posúdení lepšie hodnotené. Vplyv malolaktickej fermentácie na vlastnosti barikového vína Všeobecne zastierajú vedľajšie produkty malolaktickej fermentácie (MLF) sčasti barikové

vlastnosti vína (Henick – Kling et al. 1993). Orechový vnem vína, ktoré prebehlo MLF, je signiﬁkantne nižšie v porovnaní s barikovým bielym vínom, ktoré neprešlo MLF. Záleží aj od toho, či MLF prebehlo spontánne alebo riadene Oenococcus oeni. Autori však podotýkajú, že aj MLF je schopná produkovať orechové alebo dymové aromatické príchute vo víne. Všeobecne však platí, MLF vína znižuje dopad niektorých príchutí barikového vína. Preto je predpoklad, že kombinácia MLF a barikové zrenie vína má antagonistický charakter (Sefton et al. 1991). Praktické dôsledky zrenia bielych vín v barikoch Pôvod, dlhšie zrenie a umiestnenie dubového dreva má sklon akumulovať vyššie koncentrácie zlúčenín s výraznejším prejavom v chuti po kokosovom orechu a v korenitosti vína. V debnárstve sa môže opekaním zvýšiť alebo znížiť prejav času skladovania a vyzrievania dubového dreva. Cestou MLF môže do týchto procesov zasahovať aj výrobca vína, ktorý môže doladiť a optimalizovať chuťový a vôňavý vnem barikového vína. Najvýraznejší chuťový a vôňový vnem dubového dreva pravdepodobne sa zvyčajne dosahujú pri výrobe barikov francúzskej proveniencie (Limousin, Vosges, Troncais), kým americký dub ovplyvňuje barikové víno najmenej (Sefton et al. 1993). Preferované biele barikové vína by mali vykazovať nielen umirnené príchute kokosového orecha a decentnú korenitosť, ale aj vyššie množstvo dymovej a vanilkovej príchuti. Vyšším opekaním (toastovaním) dubového dreva možno docieliť práve uvedené senzorické vnemy barikového vína. Záver Na základe analytických údajov a senzorických prejavov vnemu bielych barikových vín

možno konštatovať, že najväčším zdrojom barikového charakteru vína je v debnárskom procese opracovania dreva, ktorým sa dosahujú najväčšie varianty v zložení dubového dreva a asi aj v zmyslových vnemoch barikového vína. Doterajšie výsledky by mohli prehľbiť poznatky o výrobe barikových bielych vín ďalším výskumom, čo by pomohlo rozšíriť prídavné asociácie pôsobenia spracovania barikov na chuť a vôňu bielych barikových vín. Literatúra Chatonet, P., Dubourdie, D., Boidron J. – N.: Australian and New Zealand Wine industry 1991, č. 1., s. 73–84. Henick – Kling, T., Accree, T., Gavitt, B. K., Krieger, S. A.: Proceedings of the 8th Australian Wine Industry Technical Conference, Adelaide, s. 148–152. Seften, M. A.: Australian Grapegrower and Winemaker 1991, č. 331., s. 25–26. Sefton, M. A., Spillman, P. J., Pocock, K. F., Francis, I. L. Williams, P. J.: Australian Grapegrower and Winemaker 1993, č. 355., s. 17–25. Spillman, P.: Australian Grapegrower and Winemaker 1994, č. 356., s. 19–21. Erich Minárik, VÚVV Bratislava Tabuľka 1 – Senzorický vnem zlúčenín barikového vína (Spillman 1994) Vnem Dymovina Vanilka Kokosový orech Korenitosť

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì a nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO.

Zlúčenina guajakol furfural 5-metylfurfural 5-metylfurfural eugenol cis-laktón dubového dreva cis-laktón dubového dreva

75,-

(vã. 5% DPH)

Pﬁi vût‰ím odbûru je moÏnost slev!

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (1/2005)

Dovoz vína do ČR v květnu až říjnu 2004 Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

Z celkového množství 680 tis. hl dovezeného vína tvořilo víno sudové, tedy surovina k dalšímu zpracování, asi ¾ objemu, víno lahvové jako konečný produkt jen ¼ objemu. Průměrná dovozní cena sudového vína činila 13 Kč/l a u lahvového 35 Kč/l. U vína sudového, jak vyplývá i z jeho průměrné ceny, se jednalo převážně o stolní víno, které se v ČR produkuje minimálně. Celkem bylo během půl roku dovezeno víno v hodnotě 1,4 miliardy Kč. Z hlediska země původu pocházely více než 2/3 dovezeného vína ze tří zemí – Španělska, Rakouska a Itálie.

Z časového hlediska vypadal dovoz vína následovně:

V meziročním srovnání se zvýšil objem dovozu vína o téměř 48 % a ve ﬁnančním vyjádření o 84 %, to paradoxně znamená, že se zvýšila průměrná cena dováženého vína. Půlroční období je ale příliš krátká doba na závěry o trendech. Může jít o plnění „kapsy“ = meziskladů, ale i o vyšší spotřebu dováženého vína, kde se ovšem může projevovat také krátkodobý zájem spotřebitele o nový výrobek. V každém případě náleží asi 90 % dováženého vína do kategorie stolního vína a vína bez zařazení (ze třetích zemí). Náš export vína je stejně zanedbatelný jako před vstupem ČR do EU. Z celkového množství 16 tis. hl za 69 milionů Kč tvořilo lahvové víno 13 tis. hl za 60 milionů Kč a téměř celé množství bylo vyvezeno na Slovensko. Průměrná cena vyvezeného lahvového vína činila 46 Kč/l. V roce 2003 bylo ve stejném období vyvezeno 11 tis. hl za 59 mil. Kč, z toho na Slovensko 9 tis. hl za 39 mil. Kč. Nárůst exportu meziročně činil v objemovém vyjádření 45 %, v hodnotovém vyjádření jen 17 %. Obchodní bilance ČR v komoditě víno se za první půlrok po vstupu do EU zhoršila. Objem dováženého i vyváženého vína narostl přibližně stejným podílem, ale ve ﬁnančním vyjádření narostl především podíl dovozu. Vzhledem k tomu, že ČR vyváží něco přes 2 % dovozu, výrazně posílil vliv dovozu. U dovozu jde především o víno stolní a víno k dalšímu zpracování. Tato kategorie vína není přímou konkurencí našeho vína. Navíc mimo to stoupá spotřeba vína, noví konzumenti zpravidla začínají u nižších jakostních tříd. Pro stanovení dlouhodobějšího trendu bude zapotřebí alespoň ještě rok vyčkat. Zdroj: Svaz vinařů ČR, ČSÚ. Všechny údaje jsou zaokrouhleny.

Vinařský obzor (1/2005)

Slezské víno Město Zielona Góra, dříve Gruenberg, připadlo Polsku po II. světové válce. Pro nás je zajímavé, že od roku 1476 až do roku 1740 patřilo k České koruně. Vinohradnictví a vinařství se zde dařilo již od středověku a jeho totální úpadek je spojen teprve s odsunem původního německého obyvatelstva, s nimž odešly i odborné znalosti předávané z generace na generaci. V průběhu necelých třiceti poválečných let zmizely téměř všechny zdejší vinohrady, jejichž předválečná výměra byla zhruba 700 ha. Vinařství ale nezaniklo úplně. Několik nadšenců vysadilo především v devadesátých letech minulého století na opuštěných parcelách malé viničky a v pionýrských podmínkách zde získávají z místních hroznů vlastní víno. Na přelomu letopočtu se některé z těchto vinic rozšiřují, největší z nich je asi dvouhektarová. V Zielonej Górze dokonce vzniká vinařské sdružení, jehož hlavním cílem je vzdělávání drobných pěstitelů a postupná obnova zaniklého vinařského regionu. A právě jeden z členů tohoto sdružení, pan Marek Senator, navštívil v první dekádě prosince 2004 Moravu. Přijel v roli jakéhosi vyslance polských vinařů a seznámil mě s velkými vinařskými plány, které hodlá v nejbližších letech realizovat. Pan Senator vlastní 35 ha svažitého pozemku s jižní expozicí. Tento svah hod-

lá postupně osadit révou vinnou. Současně chce vybudovat i sklepní hospodářství, kde by veškerou vypěstovanou surovinu zpracovával. Polsko není podle legislativy EU vinařskou zemí, a proto zde novým výsadbám nestojí nic v cestě. Rozšiřování plochy vinic bude možné tak dlouho, dokud výroba vína z polských hroznů nepřekročí hranici 250 tisíc hl ročně. Pan Senator přijel především proto, aby navštívil předního moravského šlechtitele a znamenitého vinaře, pana Lubomíra Glose, s nímž chtěl prodiskutovat vhodnost některých odrůd pro polské podmínky. Pana Glose idea obnovy zielonogórských vinic zaujala a přislíbil konkrétní pomoc. Odrůdovou skladbu nových výsadeb v Zieloné Górze tvoří téměř výlučně mezidruhoví kříženci, a pokud se pěstují některé z evropských odrůd, pak jsou to malé výsadby Modrého portugalu, Ryzlinku rýnského a Tramínu červeného. Zajímavostí jsou solitérní keře staré i 70 let, z nichž nejpozoruhodnější je keř Sylvánského zeleného s kmenem o obvodu 47 cm! Další zajímavostí je fakt, že téměř všechny keře révy vinné, tedy i nové výsadby, jsou pravokořenné. Révokaz totiž do této části Slezska nikdy nedorazil. Jeho nepřítomnost je sice místními vinaři vysvětlována písčitým složením půdy, posled-

ní rozbory však ukázaly, že jenom malá část zdejších půd je pro fyloxeru zcela nevhodná. Také pan Senator uvažuje o pravokořenné vinici, není však ještě zcela rozhodnut, jestli toto riziko podstoupí. Kromě klasických odrůd, které se v Zielonej Górze ještě v meziválečném období pěstovaly, chtějí polští vinaři vsadit také na nové rezistenty. A právě pro sadbový materiál se vrátí na Moravu znovu již koncem ledna 2005. Pokud tedy skutečně dojde k renesanci této slezské vinařské oblasti, bude to také zásluhou moravských šlechtitelů a vinařů. Dodatek: Příklady cukernatosti moštu v roce 1928 (hrozny pocházely z tzv. experimentální městské vinice, keře byly vedeny na hlavu) přepočteny z Oe na oNM: Pinot Noir (Spätburgunder) – pravokořenný – 88 Oe (19 oNM), kys. 15 ‰ Riesling – pravokořenný – 62 Oe (12,5 o NM), kys. 14 ‰ Sylvaner – pravokořenný – 75 Oe (15,75 o NM), kys. 12,5 ‰ Riesling – na podložce – 78 Oe (16,5), kys. 9‰ Bogdan Trojak, Bořetice

Portské a portugalské Moscately Bc. et Bc. Jan Stávek, ZF MZLU v Lednici

Bezpochyby každý milovník vín zareaguje na slovo portské. Jistě, jedná se o nejznámější portugalské víno a určitě nejslavnější fortiﬁkované víno na světě. Málokdo už ovšem ví, že v Portugalsku existují také jiné oblasti, ve kterých se vyrábí fortiﬁkovaná vína. Jde především o dolihovaná vína z muškátových odrůd, která ale stále stojí ve stínu jejich světoznámého

sourozence vyráběného v oblasti ležící východně od města Porto. Setubalský poloostrov Pojedete-li z portugalského hlavního města Lisabon směrem na jih, po některém z mostů přes řeku Tejo, dostanete se na Setubalský poloostrov. Název prý nese po jednom z Noemových synů (zmiňuje se o něm kniha Genesis, kapitola IX.), jehož jméno bylo Tubal. Ten při kočování se svou rodinou dosáhl až řeky Sado, dokonce jejího ústí do Atlantického oceánu. Usadil se zde, začal obdělávat půdu a tak dal základ městu Setubal. Vinohradnická oblast je se-

verně ohraničena právě řekou Tejo, západně pobřežím Atlantického oceánu a jižně národním parkem, pohořím Arrabida. Oblast získala své vlastní Regiâo Demarcada v roce 1907. Vliv oceánu na charakter zdejších vín je opravdu velký. Převažuje zde písčitá půda. Zdejší fortiﬁkované víno Moscatel de Setubal se vyrábí z hroznů stejnojmenné odrůdy a malá část také z odrůdy Moscatel Roxo. Moscatel de Setubal je vlastně celosvětově rozšířenou odrůdou. Jde totiž o Moscatel de Alexandria, který má v různých regionech různé názvy, a to např. Moscatel de Provence, Cencibel, Moscatel de Valencia, Moscatel de Malaga,

Vinařský obzor (1/2005)

Některé terasy ve vinicích dosahují až výšky pěti metrů; pro přepravu a obdělávání je nutné používat pásové traktory

apod. Víno nesoucí tento název musí obsahovat minimálně 85 % určeného Moscatelu. Hrozny se sbírají v optimální zralosti, ale ještě před tím, než zcibébovatí a ztratí své prvotní muškátové aroma. Pro tyto účely jsou dokonce vinice vysazovány na severních svazích, aby nedocházelo k přezrávání hroznů (klima je tu totiž velmi teplé a mošt v hroznech běžně obsahuje 240 g.l-1 cukru). Narozdíl od ostatních fortifikovaných vín, se v Setubalu nechává mošt po fortifikaci (77% alkoholem) macerovat 6 měsíců na slupkách. Víno je po vylisování školeno a čerpáno do sudů, kde zraje až do doby jeho lahvování, což může být v některých případech i desítky let. V městečku Vila Nogueira de Azeitão jsme navštívili hned dva výrobce vín. JP Vinhos je moderní firmou, která z velké části vládne nejmodernějšími technologiemi, objemnými nerezovými tanky s řízenou teplotou, ale určitou část své produkce nechává vyzrávat také v malých dubových sudech, které dříve sloužily na zrání bourbonů nebo vín sherry. Sudy jsou ukládány do speciálních hal, podobným skleníkům, ve kterých bývá až 40 °C. Víno tak získá speciální charakteristiky a potenciál pro uchovávání. Celý technologický komplex je obklopen udržovaným parkem, s rybníčkem a labutěmi, pětisetletými olivovníky a ukázkovou vinicí v geometrických řadách a parcelách. Společnost José Maria da Fonseca, nejstarší výrobce setubalských vín, je také největším portugalským pěstitelem révy vinné. Současní majitelé představují již šestou generaci potomků José Maria da Foncesa a ve svém soukromém archivu Frasqueira vlastní všechny ročníky Moscatelu od roku 1880. V jejich ležáckých sklepích zraje víno v sudech s několikerým označením. MOS označuje víno, které zraje po dobu 60 let a pak se kupážuje s dvacetiletým. Prodáváno je s deklarací dvacetiletého. S.R. neboli Setubal Roxo, růžový Moscatel, vzniká scelováním 80, 50 a 20letého vína. S.S. neboli Setubal Superior je prodáván jako Vintage, tedy víno z jednoho ročníku. Jedná se převážně o speciální selekci, která se obvykle

Dříve se hrozny z vinice tímto způsobem nosili v proutěných putnách, které mohly pojmout až 70 kg prodává až po 30letém zrání. Tento typ bývá velmi sladký. Údolí řeky Douro Kdo navštívil oblast pěstování hroznů pro výrobu portského vína chápe, proč je od roku 2001 zapsána na seznam přírodních a kulturních památek UNESCO. Charakteristickým znakem regionu jsou totiž terasovité vinice, které pokrývají většinu příkrých svahů vystupujících od řeky Douro a jejich přítoků. Jednotlivé terasy byly dříve zpevňovány kamennými zídkami z břidlice, která tvoří horninový základ této oblasti. Tisíce hektarů teras byly v této kamenité půdě zakládány ručně, pomocí kladiv a sekáčů. Dnes k tomuto účelu slouží bagry a rozbušky s dynamitem. Svažitost terénu a šířka teras nedovoluje téměř žádnou mechanizaci, proto je do dnešní doby velká část vinic obdělávána ručně. Dle místních propočtů vyžaduje ruční obdělávání jednoho hektaru vinice 1000 hodin lidské práce ročně, pokud je používána mechanizace, tak jen 600 hodin. V dnešní době existují vládní granty, které podporují výsadbu vinic na těchto starodávných terasách proto, aby se zachoval krajinný ráz oblasti. Návštěvu regionu Douro jsme zahájili 20. září, právě v době, kdy u většiny výrobců vypukla kampaň. Při sklizni jsou hrozny dopravovány do jednotlivých quintas, statků, kde dochází k jejich zpracování. Obvykle jeden výrobce vína vlastní několik quintas nebo nakupuje hrozny, či hotové víno od jednotlivých drobných pěstitelů. Po tom, co zde víno přečká zimu, bývá převáženo do Vila Nova de Gaia, což je část přístavního města Porto, situovaná na protějším břehu řeky Douro. Tato pří-

městská část slouží již po několik století k pozvolnému zrání portských vín v prostorných nadzemních sklepích v charakteristických nádobách pipas nebo tonel. Odtud jsou potom portská vína prodávána, zásadně v lahvích, nikdy jako sudová. První den v regionu jsme navštívili několik quintas, jako Quinta de la Rosa nebo Casa Amarela či Quinta do Monsul společnosti Rozès. Mé otázky na vedoucího vinic obvykle směřovaly ke zjištění názoru na letošní ročník co do výskytu chorob ve vinicích a také kvality hroznů. Od většiny jsem se dozvěděl, že byla letos suchá zima. Oproti tomu byl velmi deštivý srpen, ale zároveň chladno, takže nedocházelo k rozvoji oidia, proti kterému provádí ochranu průměrně čtyřikrát za rok. Letos postřik aplikovali jen třikrát. Mokrý srpen měl ovšem za následek rozvoj plísně šedé. Do září spadne totiž běžně 60 mm, letos to bylo již téměř 200 mm, jen za srpen 100 mm. V tomto období se hrozny nalijí a následně dochází k jejich praskání, a tak má plíseň šedá dostatek cukru pro svůj rozvoj. Většina quintas mají ve svých prostorách zařízené ubytování pro turisty, nebo spíš pro své hosty. Výjimkou nebyla ani Quinta do Monsul u města Régua, kde jsme měli možnost strávit příjemný večer s ředitelem firmy a jejich poradcem – technologem z Jižní Afriky. Během tříhodinové večeře jsme měli možnost ochutnat několik chodů, včetně pro region typické zapečené rýže s kachním masem a sýrovou krustou na povrchu. Následovala diskuze nad 40letými portskými víny doprovázená vychutnáváním pravých kubánských doutníků, což je kombinace, která získává u movitých milovníků vín stále více na oblibě. Kolem půlnoci jsme se přemístili do zpracovatelských prostor, kde jsme se přesvědčili, že technologie fortifikovaných vín je velmi náročná na čas, zejména vzhledem k určení správné doby fortifikace. Právě totiž docházelo k poslednímu šlapání (pro portské specifické promíchávání rmutu šlapáním holýma nohama v prostorných žulových vanách)

Zařízení na promíchávání rmutu, které současně řízeným přívodem vzduchu provádí mikrooxidaci; u některých ﬁrem nahrazuje pro region typické šlapání rmutu bosýma nohama

Vinařský obzor (1/2005)

před čtyřmi dny pomletých hroznů odrůdy Touriga Franca, po něm měla následovat čtyřhodinová pauza a následné scezení moštu určeného k okamžité fortifikaci. Následující den jsme zavítali do Quinta do Infantado v Pinhão, jejíž majitel nás po degustaci svých vín pozval na oběd do typické lokální hospůdky. Zde jsme se neplánovaně sešli s majitelem firmy Niepoort, Holanďanem Dirkem Niepoortem a jeho španělským kolegou Telmem Rodriguezem, který je jedním z největších výrobců vín ve Španělsku. Všichni tři pánové patří ke generaci třicátníků a pravidelně se schází a navštěvují, aby mohli prodiskutovat záležitosti obchodu. Příjemně strávený večer nás čekal v Quinta do São Luiz, náležící firmě Barros, jedné z nejvýznamnějších firem na výrobu portského vína. Zde se nám věnoval sám majitel, pan Manuel Ãngelo de Barros, který za námi přijel ze svého sídla ve Vila Nova de Gaia. Jeho aristokratické chování, styl rozhovoru a způsob stolování vkusně zapadalo do historicky zařízeného interiéru quinty. Samotnou Quinta do São Luiz obklopuje 130 ha půdy, z čehož celých 90 ha tvoří vinice. Pochopili jsme zde, že Francouzi tak prosazovaný terroir v regionu Douro vlastně představují jednotlivé quintas, které mají své specifické složení půdy, mikroklima, částečně ovlivněné vzdáleností od řeky Douro a také odrůdovou skladbu. Jednotliví výrobci portského produkují tedy mimojiné typ Single Quin-

ta Vintage, které pochází z jedné deklarované quinta a mělo by být jakousi vizitkou stylu daného výrobce. Ráno jsme navštívili vinice, ve kterých zrovna probíhal sběr. Na terasách prudkých kopců se za zpěvu lidových písní hbitě pohybovaly pracovnice, které sklizené plody ukládaly do plastových beden. Ty byly pak pásovými traktory přepraveny na nákladní vůz a následně převezeny k příjmové hale k okamžitému zpracování. Následující výrobce, Quinta do Noval, představuje již pátou generaci majitelů. Jejich vína dosahují vysoké prestiže, zvlášť velmi ceněné vintage z předrévokazové vinice, jejíž rozloha je jen 1,5 ha. Ročně bývá z těchto fenomenálních keřů vyrobeno 1800 lahví vína s názvem Vintage National. Víno je tak vzácné, že může být jedné osobě prodána jen jedna lahev jednoho Vintage.

Vila Nova de Gaia a Porto Jak už bylo zmíněno, Vila Nova de Gaia sousedí s městem Porto a Atlantickým oceánem. Od poloviny 17. stol. dodnes slouží k uskutečňování hlavních obchodních transakcí s portským vínem. Do zdejších rozsáhlých sklepů jednotlivých firem bylo víno z produkční oblasti údolí řeky Douro dříve sváženo na tradičních lodích, zvaných Barcos rabelos. Zavedením železnice a rozšiřováním silniční dopravy se od tohoto způsobu upustilo, poslední převoz po řece byl uskutečněn v 60. letech. To, že je o turisty v této sklepní oblasti velmi dobře postaráno, jsme poznali při návštěvě ve firmě Cálem. Velmi vkusně vybudovaná turistická trasa, poukazující krátkým filmem a informačními panely na historii výroby, interiér zkombinovaný z moderních a tradičních prvků, průvodce v portugalštině, angličtině, francouzštině, španělštině, němčině, to vše dokazovalo fakt, že tuto firmu ročně navštíví 120 tisíc spokojených milců vína. Jim jsou potom za mírný poplatek nabídnuty základní produkované typy – bílé portské, ruby a tawny. My jsme měli možnost ochutnat celou škálu základních nabízených vzorků, od výše zmíněných typů po LBV, reservy, vintage z nejrůznějších let, ale také starší tawny 20leté, 30leté, více než 40leté a některé vzácné Colheity. To vše ve firemní, moderně zařízené senzorické laboratoři s prosklenou stěnou a výhledem na řeku Douro a město Porto. Ve firmě Taylor´s jsme byli po představení firemních vín zavedeni do archivních sklepů, kde zrají portská V regionu Douro se vyskytuje několik typů teras; vintage těch nejlepších ročníků. Nástarší socalcos, podpořené kamennými zídkami a sledovala také návštěva mistra bednánovější patamares, oddělené svahy z půdy ře, který pro firmu pracuje od svých

dvanácti let. Firma disponuje takovým množstvím sudů nejrůznějšího stáří, že má tento řemeslník stále co na práci. Bezesporu poučnou byla návštěva IVDP – institutu portských vín a vín z Doura, který byl zřízen v roce 1933 za účelem ochrany a propagace portských vín. V současné době je státní kontrolní institucí, která dohlíží na produkci všech vín vyrobených v regionu Douro. Než jde víno na trh, musí být uznáno a projít 33 různými analýzami, k čemuž slouží nejmoderněji vybavené laboratoře. IVDP neprovádí jen laboratorní kontrolu vín, ale také destilátů používaných k fortifikaci. Tyto nemusí striktně pocházet jen z Portugalska, hodně jsou používané vínovice ze Španělska a Francie. Nejdůležitějším kritériem, které musí pálenka splňovat, je obsah alkoholu, jenž musí být 77 %. Velmi atraktivně se jevila senzorická laboratoř, vybavena asi pětadvaceti samostatnými boxy s vlastními odlivkami, plivátky a počítači na okamžité zaznamenávání výsledků. Komise pro zatřiďování portských vín je složena ze sedmi členů zastupujících IVDP, ale také výrobce a vývozce. Denně se hodnotí maximálně 20 vzorků, z nichž 10 pochází z předešlých hodnocení. Dochází tak k větší objektivitě a kontrole kvality hodnocení jednotlivých degustátorů. Pokud má jeden hodnotitel velmi rozdílné výsledky při hodnocení jednoho stejného vína, je bez milosti z komise degustátorů vyloučen. Vedle analýzy vín a vínovic vede IVDP také podrobnou evidenci zásob vyrobeného vína jednotlivých producentů. Veškerou produkci má tedy pod kontrolou jeden orgán, což je, oproti několika různým institucím v České republice, obrovskou výhodou. Celá činnost IVDP je hrazena z daní z prodaného portského vína. Moscatel de Douro Největším výrobcem tohoto vína je Adega Cooperativa de Favaios. Jedná se o družstvo 500 drobných pěstitelů révy vinné s jedním presidentem a dvěma řediteli, vlastnící celkem 1000 ha vinic. Výrobce se zaměřuje právě na výrobu uvedeného fortifikovaného vína, kterého vyrobí více než všichni ostatní výrobci v regionu dohromady. Jejich dolihované víno nese název Moscatel de Favaios, podle města, kde se firma nachází. Víno se vyrábí výhradně z odrůdy Moscatel Galego a na rozdíl od portského se fortifikuje dřív, tzn. že obsahuje vyšší zbytek cukru. Po dolihování zraje 24 měsíců ve velkoobjemových tancích a poté se buď prodává jako standardní směs, nebo je ve výjimečném ročníku ponecháno bokem k výrobě speciálních šarží. Ochutnali jsme také ročníky 1989, 1980, 1975, u kterých byl znát výrazný pokrok v odrůdovém aroma, které přecházelo do dřevitých tónů, mírně pryskyřičných, s méně výrazným aroma sušeného ovoce. Fota autor.

Vinařský obzor (1/2005)

Mladá vinice Lamelas u města Pinhao v dáli s řekou Douro

144 stran, váz., formát 48 x 210 mm, cena 299 Kč ISBN 80-86031-61-6 Autor Jan Stávek se zabývá výrobou fortifikovaných vín nejen teoreticky (obhájil práci na téma Typy a technologie fortifikovaných vín), ale i prakticky (víno tohoto typu sám i vyrábí).

Hrozny odrůdy Touriga Francesa v kontrastu s břidličnatou půdou, která je pro region velmi typická

Absolvoval četné studijní cesty, pobyty a praxe v zahraničí, kde měl možnost seznámit se s prostředím, ve kterém vína vznikají, jednotlivými výrobci i s technologiemi výroby. Výsledkem jeho zkoumání a poznání je i tato kniha s bohatou fotodokumentací, která přibližuje nejen rozdíly v technologii výroby jednotlivých typů vín, ale seznamuje i s řadou místních zajímavostí, včetně historických exkurzů. Barevná publikace na křídovém papíru je psána svěžím jazykem. Jistě zaujme nejen ty, kteří se s tímto typem teprve seznamují, ale i odborníky, kteří se jimi zabývají dlouhodobě, neboť se jedná v našich podmínkách o první publikaci, jež se tak obsáhle a všestranně věnuje těmto vínům.

Vinařský obzor (1/2005)

MORAVSKÉ BEDNÁŘSTVÍ výrobně obchodní družstvo Modřice dodává • sudy dubové a akátové, kulaté i oválné od 3 do 5000 litrů • sudy barrique • stylové vybavení vinoték • uměleckou řezbu

Kontakt: 664 42 Modřice, Brněnská 543 tel.: 547 242 252, fax: 547 242 567 www.bednari.com e-mail: bednari@bednari.com

syntetické

Z ÁT K Y

Technologie, která uchovává Vaše vína... „Jednoduše lepší zátka“

•

Nezanechává pachuť korku

•

Nepouští barvu

•

Oxidace vín pod kontrolou

Přední

světový výrobce syntetických extrudovaných zátek

COMPO spol. s r.o, Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290, e-mail: info@compo.cz

Vinařský obzor (1/2005)

NOVÉ VÝROBNÍ PROSTORY FY. NEREZ

Začátky firmy v roce 1990 byly v garáži. Mezi prvními výrobky byly nádoby na víno, naplavovací filtry, čerpadla, myčky lahví, odmáčecí bubny. Postupně přibývaly výrobní plochy a zaměstnanců. Již tenkrát jsem se zaobíral myšlenkou výstavby nového výrobního závodu, který byl vystavěn v roce 2003-4 a ve druhé polovině roku 2004 byly nové výrobní prostory zkolaudovány, začalo stěhování stávající a nákup nové technologie. V současné době jsou nové výrobní prostory v plném provozu. V těchto prostorách je obrobna se strojním vybavením větším než dosud. Prostory pro zpracování plechů – výroby nádob netlakových a tlakových, myček lahví, průlezů a dalších výrobků jsou vybaveny mostovými jeřáby, lisy, řezáním materiálu vodním paprskem a dalším strojním vybavením. Byly vytvořeny podmínky pro zvýšení výroby a rozšíření sortimentu s určením převážně na export. V tomto roce bude celý výrobní areál ještě doplněn o prodejnu s potřebami pro vinaře a zahrádkaře, ve které budou nabízeny čerpadla, myčky, filtry a další výrobky firmy NEREZ. V prodejně budou rovněž nabízeny čisté kvasinky, bentonit, křemelina, želatina a další prostředky k výrobě vína. Rovněž v prodejně bude jeden den v týdnu poradna pro vinaře, kterou povede kvalifikovaný enolog. Mimo stávající sortiment jsou připraveny do výroby nové typy vinofikátorů, které již byly vyzkoušeny v loňském vinobraní, dále sběrný vůz s novým řešením čerpání rmutu, vyvíjí se další zařízení pro šetrné zpracování hroznů a výrobu vína. V kvalitě je budoucnost je naším heslem, kterému je podřízena snaha všech pracovníků o neustálé zdokonalování technické úrovně a dílenské zpracování za podmínky přijatelných cen. Jsme hluboce přesvědčeni o správnosti této cesty. Kontakt: Návrší 483, 664 56 Blučina, tel./fax: 547 235 111, e-mail: nerez@volny.cz

V Y R Á BÍME : • sběrné vany • šnekové dopravníky • vlečky na hrozny • odzrňovače • čerpadla • vinofikátory • míchadla • naplavovací filtry • nerezové nádoby Děkujeme našim obchodním partnerům za přízeň v roce 2004. Zdraví, štěstí, osobní a pracovní úspěchy v roce 2005 přeje

Vinařský obzor (1/2005)

Informace Státní potravinářské a zemědělské inspekce k pořádání výstav Ing. Bronislav Pavelka, SZPI Brno

Pro vystavovatele lze však doporučit označení vín jako „moravská (česká) zemská vína“, kde lze uvést název odrůdy i ročníku. Tato vína nemusí být zatříděna inspekcí, musí však být vyrobena dle požadavků výše uvedených právních norem: 1. minimální cukernatost hroznů, z nichž byla vína vyrobena, byla 14 stupňů NM a cukernatost moštů nebo rmutů byla upravena pouze o 4,2 stupně NM (Morava) nebo o 5,9 stupně NM (Čechy) 2. jestliže byla upravena cukernatost moštů nebo rmutů, pak pouze na max. hodnoty: – oblast Morava – 20,2 stupně NM (bílá vína), 21,0 stupně NM (červená vína) – oblast Čechy – 19,3 stupně NM (bílá vína), 20,2 stupně NM (červená vína) 3. je-li uveden název odrůdy nebo ročník, pak uvedená odrůda nebo uvedený ročník musí být v předmětném víně min. z 85 %.

Také lze vystavovaná vína označit jako „vína vhodná k získání jakostního vína“, je-li víno vyrobeno v souladu se zákonem č. 115/1995 Sb. (vína ze sklizně 2003 a starší) nebo v souladu se zákonem č. 321/2004 Sb. (vína ze sklizně 2004). Lze uvést název odrůdy i ročník, je-li opět dodrženo „pravidlo 85 %“. Takto označené víno může výrobce prodat dalšímu zpracovateli, který si jej musí nechat zatřídit inspekcí, nebo jej musí před prodejem nechat zatřídit sám výrobce (vystavovatel), má-li být víno uvedeno do oběhu jako např. jakostní víno odrůdové Veltlínské zelené. Označení vína jako vína s přívlastkem je částečně popsáno v prvním odstavci, ale někdy víno není označeno jako „víno s přívlastkem“, pouze je uveden druh přívlastku, např. pozdní sběr, výběr z hroznů . . . Toto je častým nedostatkem a prohřeškem proti zákonu při pořádání výstav. Chce-li však vystavovatel podotknout, že se jedná o víno, u něhož nebyl zvýšen přirozený obsah alkoholu (které nebylo při výrobě v moštu nebo v rmutu doslazeno), pak inspekce doporučuje u těchto vín uvádět v katalogu také cukernatost hroznů ve stupních NM, nikoli však druh přívlastku. Dále je možné v katalogu, např. na

Výstava archivních vín v Moravském Žižkově, prosinec 2004, foto P. Hynek

úvodních stránkách nebo v legendě, uvést rozpětí cukernatostí (od…do…), ze kterých jsou vyráběny jednotlivé druhy vín s přívlastkem a příslušný komentář. Např.: Jestliže jsou k výrobě vína použity hrozny, které dosáhly cukernatosti v uvedených intervalech a byly ověřeny inspekcí, lze z těchto hroznů za dodržení výrobních postupů vyrábět jednotlivé druhy vín s přívlastkem. Jestliže vystavované víno je od výrobce, který si nechal ověřit hrozny pro výrobu vína s přívlastkem inspekcí, může být předmětné víno označeno jako „víno vhodné k získání jakostního vína s přívlastkem“ včetně příslušného druhu přívlastku. V této souvislosti je však nutné pamatovat na skutečnost, že vína, která byla vyrobena z hroznů o cukernatosti od 19 do 21 stupňů NM, se nově označují druhem přívlastku „kabinetní víno“, nikoli „kabinet“. Označení „kabinet“ mohou být pouze u vín ročníku 2003 a starších. Při uvádění názvu odrůdy a ročníku opět platí „pravidlo 85 %“. Výstavy a zákon o spotřební dani č. 353/2003 Sb. Zákon o spotřební dani přímo neřeší problematiku výstav, proto je nutné vycházet z obecných požadavků zákona na prodej jako takový. Organizátor výstavy může při výstavě prodávat pouze vína, která byla poskytnuta výrobcem, který je plátcem spotřební daně. Vzhledem ke skutečnosti, že většina vystavovaných vzorků je zdarma poskytnuta drobnými výrobci nebo zahrádkáři, kterým je vinařství spíše koníčkem než předmětem obživy, je vhodné při pořádání výstavy zaplatit jednotné vstupné, které bude v účetnictví vykázáno např. za katalog a skleničku, nájem prostor . . . , nikoli za prodané víno. Výši vstupného si stanoví organizátor sám dle svého uvážení. Další problém může nastat při likvidaci zbylého vína. Toto víno opět nelze prodat, lze jej vrátit vystavovateli nebo zlikvidovat dle platných předpisů. Nejlepší je však, když žádné víno nezbude. Informace pro zahrádkáře: po schválení republikovou radou ČZS bude pro rok 2005 nový metodický pokyn pro pořádání místních výstav vín v organizačních složkách ČZS.

Vinařský obzor (1/2005)

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století Proto na základě zdrojů hlavně z Vinařského obzoru, později Vinařství, Vinohradu a opět Vinařského obzoru by autor rád dodal informace o tom, že máme krásnou historii našeho vinařství, máme se čím pochlubit a můžeme být hrdi na naše vinařské osobnosti, které již nejsou mezi námi. Vítal bych případné doplnění o další osobnosti, které mají výročí v tomto roce. Leden: Ing. Karel Neoral, přednosta vinařsko-ovocnického oddělení Moravských zemských výzkumných ústavů byl prohlášen doktorem technických věd 28. 1. 1928. Vinařský obzor (dále VO) roč. 19, 1925, č. 2, str. 20. Dr. Ing Karel Neoral zemřel náhle po propuštění z koncentračního tábora, kde byl věz-

něn jako legionář, dne 20. ledna 1945. Byl naší významnou vinařskou osobností, přednášel vinařství na VŠZ v Brně a hojně přispíval do Vinařského obzoru. VO 39, 1945–46, č. 4–5, str. 32. (Vlivem válečných událostí byly roky 1945– 1946 sloučeny v jeden ročník 39 a tím došlo k posunu – pozn. DM.) Ve Strážovicích zemřel 23. ledna 1945 ve věku 68 let Josef Lipold, zakládající člen místní vinařské besídky a její dlouholetý předseda. VO roč. 39, 1945–46, č. 4–5, str. 63. Moravín organizoval 14. ledna 1965 přednášku J. Schmucka z Oppenheimu u příležitosti dne révových školkařů. Vinohrad roč. 58, 1965, č. 4, 2. strana obálky.

Zemědělská mistrovská vinařská škola v Bzenci, založená dne 18. ledna 1985, oslavila 80. výročí svého trvání. Dějiny školy popsány ve Vinohradě, roč. 58, 1965, č. 10, str. 152, dále ve VO roč. 88, 1995, č.3–4, str. 34. Za zásluhy o rozvoj vinařství jmenováni čestnými členy ČMVVU Josef Černý, Prof. Ing. Vlastimil Fic, CSc., Ing. Jaroslav Horák, Ing. Vítězslav Hubáček, Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Ing. Václav Křivánek, Ing. Vojtěch Pazderka, Ing. Václav Švejcar, CSc. a Ing. Josef Veverka. VO roč. 88, 1995, č. 1–2, str. 4. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša

Vrchní rada, prof. Albert Stummer

– ředitel Státní ovocnicko-vinařské školy v Mikulově – osobnost moravského vinařství Ing. Vojtěch Pazderka st., Mikulov

Ministerský rada prof. Karel Votruba ve svých pamětech vzpomíná na svého kolegu: . . . po odbytých studiích na Vyšší ovocnickovinařské škole v Klosterneuburgu vstoupili jsme oba do státních odborně vinařských služeb, které nás po prvních několik let držely pospolu na jednom místě. Tam se mezi námi vytvořil trvalý přátelský poměr. Když jsme pak později byli přeloženi na různá místa, nikdy nás neopustila jistota vzájemné přátelské spolehlivosti. Při příležitosti životního jubilea hodnotí kolegu těmito slovy: . . . Stummer měl pronikavý úspěch, který mohl dosáhnout jen při svých osobních vlastnostech, byl houževnatě pilný a všestranně důsledný. Albert Stummer se narodil v Atzenburgu v Dolním Rakousku 8. května 1882. Bylo mu sedmnáct let, když usedl ve škole v Klosterneuburgu, aby získal vzdělání ve vinařském obo-

ru. Velmi záhy pochopil význam oboru i jeho poslání ve společnosti. Nespokojil se s vědomostmi získanými absolvováním uvedeného ústavu. Po studiu nastoupil ve výzkumných laboratořích chemicko-biologických při klosterneuburské škole, kde se velmi vážně věnoval studiu ekologie a pedologie. Je známá jeho první vědecká práce s označením ,,O prapůvodu révy,“ která vyšla ve vydavatelství antropologické společnosti ve Vídni. Zajímal se o vztah révy vinné k půdě. Se svým kolegou Zweiglem, pozdějším ředitelem školy, ověřil a roztřídil tehdy známe podnožové druhy révy vhodné pro štěpování, podle nároků na půdu. Tato zjištění jsou v plném rozsahu uplatňována v praxi dodnes. V roce 1911 nastoupil Albert Stummer jako adjunkt, dnes bychom řekli odborný úředník, na ministerstvo orby ve Vídni, kde pracoval až do roku 1918 v oboru révy vinné, kde se seznamoval s administrativní službou. Jeho přímým nadřízeným byl moravský rodák, ministerský rada Karel Polter, který má zásluhu na postavení pomníku J. G. Mendla v Brně a vědecké-

ho pracoviště pro šlechtění rostlin s označením Mendeleum v Lednici na Moravě. Od ukončení školy až do roku 1918 velmi bedlivě sledoval veškeré dění ve vinařské praxi. Mnoho zkušeností a poznatků, které postupem doby získal, se mu znamenitě hodily v jeho pozdější funkci státního vinařského instruktora. Do této funkce byl přijat na návrh zemské rady, Moravského zemského výboru v Brně, pro vinařské oblasti Moravy, se sídlem ve Znojmě, kde pevně zakotvil. Záhy se stal mezi vinaři znamenitým a uznávaným odborníkem. Bylo to v době složitých národnostních, politických i hospodářských poměrů. Prvním závažným problémem, který vyřešil na novém pracovišti byla problematika volby vhodných podnoží ve vztahu k půdě a volba odrůdové skladby pro nové výsadby při poválečné rekonstrukci moravských vinic. Aby zajistil moravským vínům odbyt, organizoval vinařské výstavy, vinné trhy, pořádal kursy sklepního hospodářství, na které zval nové odběratele a zájemce o dobré víno. Jako hospodář a odpovědný vinařský pracovník pečoval o pokrok ve vinařství. Úzce spolu-

Vinařský obzor (1/2005)

pracoval s předsedou Svazu moravských vinařů Rudolfem Malíkem. V roce 1924 byl zvolen za Moravu jako místopředseda Ústředního svazu vinařů československých. Touto funkcí se mu otevřelo nové široké pole působnosti. Pořádal nesčetné přednášky na různá témata, uděloval rady, psal časově aktuální odborné články do Vinařského obzoru, napsal a vydal také vlastní učebnici „Vinařství “ a kapesní vydání „Choroby révy a jejich hubení“. Rada uveřejněných poznatků, např. zkušenosti s přímo plodícími hybridy nebo příčiny vzniku a léčení žloutenky ve vinicích jsou poplatny dodnes. Vedle své každodenní činnosti ve funkci státního vinařského inspektora vyučoval Albert Stummer vinařství a sklepní hospodářství na Rolnicko-vinařské škole ve Znojmě. Po odchodu inspektora Bedřicha Pštrosse z Moravy do funkce ředitele školy v Litoměřicích od roku 1923 učil také na Vyšší ovocnicko-vinařské a zahradnické škole v Lednici. Se zvláštním zájmem se zabýval šlechtěním révy vinné, nejen selekcí, ale i kombinačním křížením. Byl osobním přítelem a spolupracovníkem vedoucího vědeckého ústavu – Mendelea v Lednici prof. Dr. Franze Frimla. Společně dosáhli řady šlechtitelských úspěchů, včetně vzniku nových kříženců révy vinné pro Moravu. Své výsledky dokladovali v semenné a klonové školce ve Znojmě, kde bylo vysazeno na tisíc semenáčů a vybráno na 300 jedinců. Písemně byla jejich práce publikována ve sborníku výzkumných ústavů zemědělských ČSR Praha 1932. Šlechtitelské plochy vzaly za své vlivem válečných událostí na konci druhé světové války při bombardování města Znojma. Ve spolupráci s Dr. Zweiglem přispěl prof. Stummer k vyjasnění otázek kolem pěstování přímo plodících hybridů. Závěr celého pojednání vyzněl jednou větou: . . . nebylo dosaženo u žádné bílé odrůdy toho, jež by se přiblížilo svou hodnotou Chrupce bílé. U modrých odrůd bylo vysloveno, že naše Portugalské modré stojí vysoko nad dosud zkoušenými odrůdami přímo plodících hybridů. Do funkce ředitele Státní ovocnicko-vinařské školy v Mikulově byl jmenován Zemským výborem moravským v Brně v roce 1927. Při

této funkci vedl dále agendu vinařského inspektorátu pro Moravu. Morava se mu stala druhým domovem. V Mikulově se ujal funkce ředitele školy svou osobní vervou, zbudoval vzorné plochy vinohradů, ve výsadbách uplatnil vysoce kvalitní šlechtěný materiál. Tyto vinohrady přežily období druhé světové války a byly chloubou školy ještě v šedesátých letech minulého století, zvláště vysokou kvalitou jakostních vín. Jako jeden z prvních prověřil kvalitu odrůdy Müller Thurgau a Svatovavřineckého pro moravské poměry. Mimořádnou pozornost věnoval selekci Sylvánského zeleného a Chrupky bílé. Každoročně učil žáky štěpovat, pěstovat sazenice. Škola měla vlastní mateční vinici, révovou školku, vzorné provozní vinařské středisko, vzorné sklepní hospodářství, pěstitelskou pálenici, mateční sady pro vlastní ovocnou školku, vzornou zelinářskou zahradu, která zajišťovala výrobu vysoce kvalitních zeleninových semen, měla řadu pokusných parcel a poskytovala rozsáhlou poradenskou činnost. Školu navštěvovali převážně žáci z německy mluvících dědin, z oblasti Hustopečí, Pohořelic, Dolních Kounic a Mikulova. Podle inspekčních zápisů, škola pod vedením Alberta Stummera získala nejedno veřejné uznání a stala se chloubou a poradnou pro každého, kdo o pomoc požádal. To dosvědčuje skutečnost, že v roce 1934 byl ředitel školy uznáním zásluh o moravské vinařství zvolen jako člen do Československé zemědělské akademie pro odbor ovocnictví a vinařství. Obliba a jeho pronikavé pracovní výsledky přiměly Ústřední svaz čsl. vinařů k tomu, že jeho zásluhy byly oceněny tím, že byl jmenován čestným členem této vrcholné vinařské organizace. Politické události roku 1938, ale hlavně válečné události druhé světové války, zasáhly velmi citelně do života samotného ředitele A. Stummera. Výuka na škole byla v roce 1942 ukončena a život jako by se zastavil. Všechno začalo najednou chřadnout, veškeré dění šlo mimo školu, řediteli Stummerovi bylo již šedesát let. Na jaře v roce 1945, kdy začaly pod mikulovským Kopečkem opět kvést meruňky a od Vídně byly slyšet detonace blížící se fronty, při-

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

šel pro obyvatele Mikulova rozkaz vyklidit evakuační zónu ,,B“. Tak se stalo, že v noci z 16. na 17. dubna 1945 muselo město opustilo na 2000 občanů, mezi evakuovanými byl i ředitel Albert Stummer s rodinou. Po válce uveřejnil Vinařský obzor, že při této evakuaci při leteckém náletu zahynul. Tato zpráva na základě ústního podání není pravdivá. Podle uveřejněné zprávy v odborném časopise Osterreichen Weinzeitung, Wien ze dne 10. 4. 1972 Nr. 7 zemřel vrchní rada, prof. Albert Stummer přirozenou smrtí 2. února 1972 ve Spojených státech, kde jeho rodina po válce žila. Dožil se zasloužených 80 let. Poválečný vývoj plný hospodářských a politických zvratů nedovolil, abychom věnovali větší pozornost této světově uznávané osobnosti moravského vinařství. Tímto krátkým nekrologem bych chtěl splatit všechno to, co jsme této velké osobnosti světového vinařství v minulosti zůstali dlužni, hlavně úctu a dík za jeho práci. Literatura: Votruba Karel: Albert Stummer dovršil padesátku, Vinařský obzor 6/1932, str. 101 Personlich keiten der Weinkultur: Gesellschaft fur Geschichte des Weines E.V. Wiesbaden 2002 Österreich Weinzeitung, Wien, 10. April 1972, Nr. Prof. Albert Stummer

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (1/2005)

Kamarád mi dal do užívání malý vinohrad, je tam 140 keřů, polovina Veltlínské zelené a druhá polovina Svatovavřinecké, je to čtvrthodina chůze z domu, u silnice, je tam slušná chatka s terasou, z které je vidět několik údolí, je to u lesa, pod vinohradem je i několik vzrostlých meruňkových stromů – zkrátka úplný ideál pro vinařského důchodce. Bylo to tak po několik roků předešlých. Ale těžkosti začaly už v roce 2003. Velmi tvrdě jsem bojoval proti moučnatce (mně se ten nový název „padlí révové“ moc nelíbí), ale za pomoci kamaráda, který mi pomohl se zádovým postřikovačem, jsme to nějak zachránili. Jenomže před loňským vinobraním mi srnci začali žrát hrozny a nemajíc střelné zbraně ani oprávnění srnce loviti, vyzrál jsem na ně tím, že jsem celý vinohrad obtočil bílým umělohmotným špagátem. Přes ten nešli! Práce v roku 2004, to znamená řez, zahájila 21. 3. 2004 paní Heda Osičková (vítězka Soutěže v řezu révy – pozn. red.), která tam místním vinařům předváděla zásady správného řezu, a jen tak mimochodem byl vinohrad rychle a správně ořezaný. Postřik proti kadeřavosti (hálčivci révovému) jsem vykonal ve správném čase a sledoval jsem začátek pučení oček a vzrůst prvních lístků. A tak 27. 5. přijdouce do vinohradu se mně zdálo při pohledu z terasy, že keře ve spodní části vinohradu nějak nerostou. Jdu se tam podívat a zjistil jsem, že 32 hlaviček je úplně okousaných, ne okousaných, ale sežraných až na staré dřevo, od srnců. Nedalo se nic dělat a musel jsem zase vinohrad obtáhnout špagátem, ale sežrané hlavičky už skoro ani znova nevypučely, takže ani v budoucím roku z nich úrodu čekat nemohu. První postřik proti peronospoře (plísni révové) a moučnatce (padlí révovému) jsem vykonal 19. 6. 2004 Sulikolem a Kuprikolem. Ale potom jsem upadl do rukou doktorů a ti mne pro moji srdeční vadu (zjištěnou před dvaceti roky) označili za člověka se stavem po infarktu a přinutili mne ležet několik dní v nemocnici. Přesvědčoval jsem je, že s touto vadou žiji bez problému už dlouhé a dlouhé roky, ale oni neustále tvrdili, že mne s tím nemohou nechat běhat a že mne musí léčit, případně že se mi musí voperovat kardiostimulátor. Pustili mne sice z nemocnice, ale poslali ke kardiologovi, ten si činnost srdce ověřil tzv. Holtrem (typ EKG), který jsem nosil 24 hodin,

a po zkontrolování zaznamenaných údajů mne zase chtěl poslat do nemocnice. Bránil jsem se, ale po několika dnech si mne znova předvolal a napojili mi zase Holtra. Abych doktora přesvědčil, že z tou vadou mohu žít, rozhodl jsem se Holtra vyzkoušet. Přímo z ordinace, v poledne, jsem jel do vinohradu a tam jsem tři hodiny bez přerušení velmi usilovně pracoval. Potom jsem přišel domů, zavolal jsem souseda, mladého vinaře, a poprosil ho, aby mi pomohl dokončit tu zkoušku tím, že budeme spolu chutnat víno, při čemž já budu chutnat o hodně víc, tak až budu cítit působení alkoholu. Zkouška trvala dvě hodiny, alkohol jsem cítil už dost silně, potom jsem zase pracoval na zahrádce až do večera, až jsem alkohol necítil. Druhý den mi Holtra odpojili a pozvali za týden na vyhodnocení. A při tom vyhodnocování jsem se ptal doktora, co říká Holtr na čas mezi dvanáctou a třetí. Odpověď zněla: bez vážnější změny, a co od čtvrté do šesté? Zase bez závažnější změny. Tak jsem se přiznal k tomu, co jsem v těchto hodinách dělal, doktor se trochu urazil a přesto, že tam žádný vliv práce, nebo alkoholu nezjistil, odeslal mne do nemocnice, protože on prý nemůže sám rozhodnout o mém stavu. V nemocnici v Brně po prvním EKG mne chtěli přeložit na ARO a zase jsem je musel přesvědčovat, že tu vadu už mám dávno, ukázal jsem jim několik předešlých vyšetření a tak po dalších EKG a rentgenových snímcích a jiných vyšetřeních rozhodli, že mne pošlou domů a že když mi to nevadí, tak by bylo zbytečné mi dát kardiostimulátor. Ona je to také dost drahá věc, kterou je asi již zbytečné starému osmdesátiročnímu důchodci dávat. Z těchto důvodů jsem nestačil udělat postřiky ve správné době a při tom tlaku moučnatkou, která letos byla, dopadla úroda v mém vinohradě velmi bídně. A to nebyla jen moučnatka! Když i ta bídná úroda začala zazrávat dolétla velká hejna špačků a proti těm bojovat je velmi těžké. Podle některých vinařů, zaručený způsob je pověsit do vinohradů staré CD disky které se lesknou, a toho se prý špačci bojí. Nemaje CD disky k dispozici, vyžebral jsem si u ﬁrmy, která dělá dopravní značky, odstřižky světlo odrážejících folií a ty jsem navěšel nad vinohrad a nakonec lepil i na listy, takže vinohrad vypadal jako nějaký Lunapark. Když jsem vinohrad takto vymustroval, posadil jsem se na terasu, nalil skle-

ničku vína a čekal, jak si špačci utřou zobáky. A na ty jsem nemusel dlouho čekat. Napřed přiletělo malé hejno a chystalo se sednout do vinohradu, ale jak uviděli tu dekoraci, k mojí velké radosti jen vinohrad přeletěli. Ale potom se vrátili i s ostatními členy strašně početného hejna, do vinohradu zasedli a žrali. Když jsem uviděl tu zkázu, povolily mi nervy a hodil jsem tu nedopitou sklenici směrem ke špačkům a samozřejmě jsem treﬁl jen sloupek drátěnky. Špačky to nijak nevyrušilo a odletěli až potom, když jsem do vinohradu, dalo by se říct, vletěl i já a strašným hlasem jsem řval ty nejhorší maďarské nadávky (že by jim rozuměli?). Tak jsem chodil do vinohradu každý den a jednou ráno už zdaleka jsem viděl, že špagát proti srncům je potrhaný a na místě jsem zjistil, že nějací nežádoucí sběrači navštívili tento tak strašně postižený vinohrad a odřezali i ty hrozny, které útok moučnatky přežily. Moc mně ani nepotěšilo, že tam nechali veliký řeznický nůž. A tím to ještě nekončilo. Jednu sobotu odpoledne jsem našel vypáčenou mříž a dveře u chaty, vevnitř všechno rozházené, zkrátka návštěva vykradačů chat. Volám na polici do Hustopečí a ti mi říkají: To tam pojedeme dnes už po třetí. Ráno jsme byli u myslivců, těm ukradli srnčí maso i s mrazákem, potom u Kočího a teď voláte vy a to asi nebudete poslední. To se nemůžete nějak dohodnout a nahlásit to naráz? Nakonec přijeli, napsali zápisnici o poškození dveří, krádeži dalekohledu a po měsíci mi oznámili, že pachatel nebyl dopaden a vyšetřování se zastavuje. Pokračoval jsem v ochraně zbytku úrody před špačky a zloději a jednou navečer vidím běhat po vinohradě hraboše. Lezli po kmínku hlavy až na hrozny a hryzali jednu bobulku za druhou a na zem vyplivovali jen semínka. Tak jsem to už vzdal, co stálo za sběr, to jsem obral a dovezl domů. Nikdy v životě jsem nezažil tak smutné lisování. V podvědomí mne napadlo, že snad ani to víno nebude v pořádku. A skutečně, sirka, s prominutím, jako prase. Doktoři mi povolili denně jen dvě deci vína, takže to je na rok 73 litrů, tak ty mám, sice nevalné jakosti, ale mám, ale kdyby mě chtěl někdo z vinařů navštívit a chtěl ochutnat dobré víno, tak si ho musí přinést s sebou. Ing. Antonín Konečný, Šitbořice

Vinařský obzor (1/2005)

Otazníky nad ochrannou známkou Martinské a Svatomartinské Jan Horešovský Spolek přátel vína http://www.misenska.cz hores@misenska.cz

Pod číslem zápisu (č. z.) 223366 a 195757 jsou v rejstříku ochranných známek u Úřadu průmyslového vlastnictví zapsány slovní ochranné známky „MARTINSKÉ“ a „SVATOMARTINSKÉ“. Jde obecně o označení vztahující se v souvislosti s vínem především k významnému období – k časovému období okolo svátku Svatého Martina – 11. listopadu. Toto období je z hlediska vinařského významné především proto, že je to čas prvního prezentování a lahvování hotových vín. Pro vinaře je to velmi významný okamžik, kdy se zúročuje práce předchozího roku a je možné poprvé ochutnat vyškolená vína připravená k distribuci a ke konzumaci. Právě z těchto důvodů se pořádají ve vinařských oblastech tradiční Martinské a Svatomartinské slavnosti, kdy se ochutnávají tato mladá vína a křtí se a všeobecné veselí je spojeno neodmyslitelně též s tradicí pečených tzv. martinských hus, které doprovázejí martinské hody a martinské trhy, či martinské slavnosti vína. Jak uvádí zmíněný rejstřík, ochranná známka „SVATOMARTINSKÉ“ se vztahuje na víno a vinné produkty. Značka „MARTINSKÉ“ je širší a vztahuje se na víno, destiláty z hroznů, matolin kvasnic a vína, dále na výchovnou a vzdělávací činnost, zábavní činnost a slavnosti vína a také na odborné poradenství, odborné posuzování a hodnocení vína. Stěžejní zákonná úprava problematiky ochrany práv plynoucích z ochranných známek je dána zákonem č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách (dále jen „zákon“) a některými souvisejícími předpisy. Tento zákon deﬁnuje relevantní pojmy a stanovuje práva a povinnosti subjektů ve vztahu k ochraně práv při obchodní činnosti, pokud jde o zboží a zřejmě i o služby chráněné ochrannou známkou. Z tohoto zákona plynou některé pozoruhodné okolnosti týkající se zejména vinařů a pořadatelů akcí vztahujících se k „martinské“ tématice a k používání uvedené ochranné známky na

zboží a služby. Zdá se, že zápis a užití ochranné známky „MARTINSKÉ“ a „SVATOMARTINSKÉ“ je diskutabilní a je dost pravděpodobné, že může být v budoucnu předmětem sporu s předem nejistým výsledkem. K tomu mne vedou tyto úvahy: a) Ustanovení § 1 zákona stanoví, že ochrannou známkou může být označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků či služeb osoby druhé. Z této elementární deﬁnice vyplývá, že ochrannou známkou nemůže být značka např. „víno“ nebo třeba „chleba“ či „plech“ a pod. b) Ustanovení § 4 zákona navazuje na uvedenou deﬁnici a opakuje, že nelze do rejstříku ochranných známek zapsat označení, které nemá rozlišovací způsobilost (tj. pouhé víno, chleba, plech…). U přívlastku k těmto komoditám – např. „dobrý“ – je to patrně již složitější. Z uvedeného zákona plyne, že sice nelze zřejmě registrovat např. značku „dobré víno“, ovšem v té souvislosti je třeba se vypořádat s tím, že se jistá známá voda jmenuje „Dobrá voda“. A protože „dobrá voda“ stejně jako „dobré víno“ zjevně není označení, které by odlišovalo zboží pana Sladkého od zboží pana Kyselého, tak oba mohou v souladu se zákonem nakládat se svým zbožím, které splňuje obsahově to, co se obecně rozumí pod pojmem „dobrá voda“. Řešení tohoto zdánlivého rozporu s existující značkou Dobrá voda ale může být v tom, že tato ochranná známka je v rejstříku registrována nikoli k druhu zboží jen „voda“ , ale k druhu zboží „pramenitá přírodní voda“, což už je jistě mnohem užší vymezení vody jako takové. Vraťme se však k otázce vína. Ochranná známka „MARTINSKÉ“ a „SVATOMARTINSKÉ“ se týká obecně jen vína, nikoli užšího vymezení třeba „mladého vína“ nebo „vína prvně lahvovaného“ apod. V tom vidím určitý možný nedostatek uvedené známky, totiž že označení „martinské víno“ možná nemá potřebnou rozlišovací způsobilost týkající se obecně vína. c) Ustanovení § 4 zákona ovšem říká ještě jednu zajímavou věc: Nelze zapsat označení, které je tvořeno výlučně údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých obchodních zvyklostech. Zdá se, že by v rám-

ci řízení upraveného zákonem mohl úspěšně napadat uvedené ochranné známky s touto argumentací ten, kdo by doložil, že slova „martinské“ a „svatomartinské“ jsou obvyklým označením pro mladá vína, slavnosti vína, hody a trhy v běžném jazyce. Je v té souvislosti zajímavé, že na takto označované tradice se v uveřejněném rozhovoru odkazuje i sám držitel ochranné známky. d) Ustanovení § 4 zákona stanoví další důležité pravidlo, totiž že nelze zapsat označení, které je mj. tvořeno výlučně údaji o době výroby výrobku. Z toho dle mého názoru plynou dvě věci: 1. Domnívám se, že slovo „martinské“ či „svatomartinské“ označuje právě především dobu výroby tohoto zvláštního vína, a to proto, že přívlastek „martinské“ není odvozeno např. od věhlasu osoby Martina Luthera Kinga, ale je známo, že má vztah výhradně k určitému datu, kterým je svátek sv. Martina (i to v rozhovoru potvrdil držitel těchto ochranných známek). Rozdíl od označení např. „mladé víno“ je zjevný, neboť to by bylo označení vztahující se k určité etapě „života“ vína. Mladé víno se totiž přísně vzato dá vyrobit i v březnu (třeba ze zmražených hroznů či rybízu, a víno takto vyrobené bude obecně mladé po vyškolení, tj. v březnu. Martinské víno naproti tomu v březnu vyrobit nelze prostě proto, že jde o jedno konkrétní datum, popř. období okolo něho. Z hlediska dikce § 4 zákona se označení „martinské“ a „svatomartinské“ zřejmě vztahuje k „době výroby výrobku“, což je zřejmě ještě pádnější důvod pro zamyšlení nad zákonným užíváním těchto ochranných známek. 2. Pro vinaře z uvedeného zákona zřejmě plyne, že pokud není umožněno zapsat známku s vazbou na dobu výroby výrobku, mohou bez obav označovat svá mladá vína jako „vína na svatého Martina“ nebo „vína pro sv. Martina“ nebo „vína v den svátku svatého Martina“ apod., aniž by mohli být úspěšně napadeni za nedodržování práv z ochranných známek, protože to zákon výslovně vylučuje. e) Ustanovení § 8 zákona říká, že nelze užívat známky v obchodním styku. Co je užíváním v obchodním styku, říká zákon takto: jde

Vinařský obzor (1/2005)

o umístění označení na výrobek nebo na obal, o nabídku výrobků pod tímto označením, o dovoz a vývoz výrobků pod tímto označením a o užívání označení v obchodních listinách a v reklamě. Z dikce zákona tedy není zcela jednoznačné, zda se toto pravidlo vlastně vztahuje i na služby a v jakém rozsahu, nebo zda se fakticky vztahuje jen na výrobky. Patrně ano, to však není předmětem těchto úvah. Z uvedeného tedy vyplývá zřejmý závěr: pokud nejde o obchodní aktivity v uvedeném slova smyslu, nelze se domáhat zákazu volného užití označení „MARTINSKÉ“ nebo „SVATOMARTINSKÉ“. Posledně uvedené se tedy týká jiných aktivit, než je nakládání se zbožím, např. slavností vína nebo výstav vín a pod. Domnívám se, že lze bez obav pořádat např. výstavu Martinských vín. Může být předmětem sporu, zda je zapovězeno pořádat např. Martinskou výstavu mladého vína. Pokud je však účelem a smyslem např. výstavy Martinských a mladých vín dosažení toho, že na určitém místě v určitém čase budou za účelem porovná-

ní soustředěna různá vína, pak skutečnost, že některá z nich jsou shodou okolností „normální“ (označena např. jako „mladá“) a jiná chráněna ochrannou známkou proti volnému použití v obchodním styku (označení „Martinská“), nemusí vyvolávat v pořadatelích obavu ze dvou důvodů: a) nejde o obchodní styk, jak jej deﬁnuje zákon, b) nelze z toho dovodit, že výstava (služba) je sama označena ochrannou známkou. Není-li cílem pořadatelů tato vína prodávat, ale pouze je formou ochutnávky (jak jinak!) prezentovat a srovnat je mezi sebou, pak nejde o prodej zboží, ale primárně o službu, ať již s hlavním cílem obchodním nebo osvětovým. Nejde rozhodně o prodej zboží, a to ani v případě, že pořadatel bude takto označené lahve vína otvírat a vzorky těchto vín dávat k ochutnání zájemcům, a to jak v případě, že na výstavě bude vybíráno vstupné nebo v případě, že vzorky vína budou nalévány za poplatek. Vína takto prezentovaná jsou výrobcem označena a po-

řadateli takto poskytnuta pro účely vystavení a ochutnávky. Pro pořadatele takové akce je tedy z hlediska zákona lhostejno, jak jsou vystavovaná vína označena. Totéž se podle mne týká i slavností či oslav vína. Pokud by bylo i přes výše uvedené pochybnosti označení „martinské“ či svatomartinské“ u těchto akcí zapovězeno, pak je dle mého názoru zcela v souladu se zákonem označit slavnosti např. jako „Oslavy vín na sv. Martina“, neboť takové označení se týká zcela konkrétního označení „doby výroby výrobku“, resp. poskytnutí služby. Na závěr lze říci, že označení „SVATOMARTINSKÉ“ má dle rejstříku ještě užší vymezení chráněných výrobků a aktivit, než „MARTINSKÉ“. Zřejmě by nemusel mít sebemenší obavy ten, kdo by nazval své aktivity jako „Svatomartinské oslavy vína“, neboť by vůbec nevznikla otázka kolize se stávající ochrannou známkou.

CECH ČESKÝCH VINAŘŮ

TERMÍNOVÝ KALENDÁŘ 2005 ÚNOR

22. 2.

Valná hromada, SZŠ Mělník – Informace Ing. Lída Svobodová, tel. 728 868185

BŘEZEN

25. 3.

Společenský večer, Střední odborné učiliště Liběchov – Informace Ing. Lída Svobodová, tel. 728 868 185

DUBEN

1.–2. 4.

Vinařské Litoměřice, Litoměřice – Info Vladimír Šuhájek, tel. 416 732 829

KVĚTEN

6.–7. 5. 21.–29. 5.

Přehlídka českých vín, Karlštejn – Info Dr. Olga Jandurová, tel.311 681 131 Zájezd do Itálie – Info Stanislav Rudolfský, tel. 605 265 245

ČERVENEC

1. 7.

Nominační soutěž a výstava českých vín, 120 let od založení SZŠ Mělník – Info Vojtěch Kušina, 606 633 591

ZÁŘÍ

16.–18. 9. 24. 9.

Tradiční Mělnické vinobraní, Mělník, Vojtěch Kušina, tel. 606 383 846 13. ročník – Svatováclavské slavnosti, Kutná Hora – Info Stanislav Rudolfský, tel. 605 265 245

LISTOPAD

19. 11.

3. ročník – Otevírání archivu, Most – Ing. Ivan Váňa, tel. 603 383 846

PROSINEC

2. 12.

Košt mladých vín, SZŠ Mělník – Info Vojtěch Kušina, tel. 606 633 591 Cech českých vinařů náměstí Míru 54 276 01 Mělník www.cechcv.cz

Stanislav Rudolfský tajemník rudolfsky@cechcv.cz

Vinařský obzor (1/2005)

28. JIHOMORAVSKÁ VÝSTAVA VÍN v Brně se letos uskuteční dne 24. 2. 2005. Bude již jako tradičně spojena s ochutnávkou vystavených vín, která se koná ve čtvrtek 24. února 2005 od 9 do 20 hodin v Kongresovém centru na BVV u hlavní brány. (vo) Burgundsko hlásí nárůst exportu Burgundští vinaři vyvezli v prvé polovině roku 2004 o 2 miliony lahví více než ve stejném období loňského roku (38 milionů vs. 36 milionů). Tržby vzrostly o záviděnihodných 21 % (250 milionů euro vs. 205 milionů euro). Nejúspěšněji si burgundská vína vedla v zemích nejvíce vzdálených: USA (+ 40 %), Japonsko (+ 110 %) a Kanada (+ 53 %). Překvapením byl úspěch v Rusku (+ 54 %), které se mezi dovozci mimo EU zařadilo na páté místo. Nejvíce dynamicky se rozvíjely asijské trhy (Hongkong + 33 %, Tchajwan + 187 %). Pouze mírný nárůst zaznamenaly latinskoamerické země (Brazílie, Mexiko) a Evropská unie (Itálie + 33 %, Belgie + 11 %, Dánsko + 5 %). Belgie se v rámci EU propracovala na pozici druhého největšího dovozce. Německo sestoupilo na příčku třetí. Export do Holandska stagnoval a vývoz do Velké Británie dokonce poklesl (– 2 %). Stoupající zájem o burgundská vína hlásily nové členské země EU. Celkový objem prodeje však byl v těchto zemích dosti nízký. Podle Bourgognes News International 10-–1/04 připravil Martin Křístek XIV. setkání přátel vín v Ostravě Dne 18. prosince 2004 se v Ostravě uskutečnilo hodnocení vín odrůdy Rulandské bílé. Poprvé v historii posuzování bílých vín Klubem Amatérských Hodnotitelů Alkoholických Nápojů (K.A.H.A.N.) byla udělena Velká zlatá medaile – Rulandské bílé 2002 p.s. sur lie (VS rodiny Špalkovy) (4 b. dle Vedela). Zlatou medaili v konkurenci 26 hodnocených vín obdrželo Rulandské bílé 2002 slámové (Sůkal, Bonus Eventus) (6.5 b.) a Rulandské bílé 2000 p.s. (VS Lechovice) (7.5 b.). Stříbrnou medailí bylo oceněno Rulandské bílé 2002 p.s. (Modrý sklep) (11.5 b.) a Rulandské bílé 2001 kab (Maňák) (14 b.). Vítězové nominačních večerů ostravských kardiologů, Rulandské bílé 2002 p.s. (Moravíno Valtice) (15.5 b.), a vinného sklepa U Staré Herty ve Frýdku-Místku, Rulandské bílé 1999 p.s. (Líbal) (16 b.), získali spolu s Rulandským bílým 2003 p.s. (Víno Blatel) (16.5 b.) medaile bronzové. (mk) Aktuálně o vinařských akcích v roce 2005 Stejně jako v letošním roce připravuje Svaz vinařů ČR i na příští rok internetový kalendář vinařských akcí. Tento ucelený přehled vinařských a vinohradnických akcí, které jsou určeny odborné i laické veřejnosti, se osvědčil a je přínosem pro pořadatele akcí i návštěvníky. Akce roku 2005, které se týkají vinohradnictví, vinařství a prezentace vína a jsou určeny veřejnosti, lze nahlásit buď: Vyplněním formuláře, který je na naší www stránce – přímý vstup: www.svcr.cz/vinarskeakce – odkaz „přidejte novou akci“, nebo Pošlete seznam akcí e-mailem na naši adresu svcr@svcr.cz. U akce musí být uveden termín akce, místo, stručný popis a kontakt na pořadatele. Novinkou je, že seznam vinařských akcí pro veřejnost bude průběžně zveřejňovat i Vinařský obzor. (pk) VINAŘSKÁ 50 AUTHOR ZNOVÍN CUP – 5. ročník 3. 7. 2004 – ŠATOV Již pošesté se uskutečnilo setkání všech milovníků horských kol, dobré pohody, jižní Moravy a vína, a to pod organizační taktovkou TJ Tatran Šatov, CYKLO KLUB KUČERA Znojmo a INTERNATIONAL POLICE ASOCIATION územní skupina Znojmo, a zejména generálního sponzora

společnosti ZNOVÍN ZNOJMO, a.s., se sídlem v Šatově a také UNIVERSE AGENCY, spol. s r.o., – AUTHOR. Zvláštností tohoto sportovního klání jsou rodinné a ﬁremní týmy, které se již staly ozdobou závodu.

Foto © Bravissimo Slunný letní den, první prázdninová sobota – to byla ideální kombinace pro cyklistický den mezi vinicemi. Organizátoři totiž, jako již tradičně, zvolili trasu mezi vinicemi na pomezí viničních tratí od Znojma na jih a částečně i Rakouskem. Terén byl značně různý, jelo se chvílemi jak po pěkném asfaltu, tak hned po prašné polní cestě, nechyběly štěrkové stezky, úseky plné hlubokého písku (široký proﬁl byl zde výhodou) a nebo bahnitá lesní cesta. Po organizační stránce byla sportovní akce zvládnuta naprosto profesionálně, což se zřejmě odráží i na značném a zejména stoupajícím zájmu o účast na tomto závodě. Nemalé startovné je dokonale vyváženo zážitkem a úžasnou atmosférou sportovního klání jak v sedle kola na trati, tak zejména v cíli závodu a posléze bohatým doprovodným programem pro účastníky, zajištěním věcných odměn všem, kteří dojeli. Samozřejmostí jsou dvě lahvinky kvalitních vín ze Znovínu. Kdo máte sportovního ducha, nebojíte se šlápnout do pedálů, máte rádi pohyb na čerstvém vzduchu a také nakonec dobré víno, nezapomeňte sledovat informace organizátorů na www.znovin.cz a nebo na www.mohila.cz a přijďte letos také. Richard Stávek Žižkovští vinaři vystavili vína Podluží Výstava vín starších ročníků Regionu Podluží se koná tradičně okolo svátku svatého Mikuláše. Ani letos tomu nebylo jinak, v sobotu 4. prosince pořádali výstavu Žižkovští vinaři v Moravském Žižkově. Celkem 375 vzorků vín z celého regionu Podluží mohli ochutnat návštěvníci výstavy vín v sále kulturního domu v Moravském Žižkově. Týden předtím hodnotilo dodané vzorky patnáct komisí pod odborným dohledem garanta výstavy Lubomíra Glose. Bylo uděleno 71 diplomů vínům, která ve stobodovém hodnocení získala 85 a více bodů. Cenu za nejlépe hodnocené bílé víno získal Emil Štohandl z Josefova, jeho Rulandské bílé ročník 2000 pozdní sběr dostalo 93 body. Nejlépe hodnoceným červeným vínem byl Cabernet Moravia ročník 2002 Heleny Glosové z Moravské Nové Vsi, který získal 92 body. Cena za nejlepší kolekci vín Regionu Podluží pak zůstává na domácí půdě, odnesl si ji Antonín Růžička z Moravského Žižkova. Už nyní je jasné, kdo převezme štafetový kolík této putovní výstavy starších vín regionu Podluží v příštím roce. „Bude to obec Prušánky,“ prozradil Stanislav Krejčí, předseda výstavního výboru Žižkovských vinařů. Místní výstava vín v Moravském Žižkově se uskuteční tradičně na Josefa. (peh) Effervescents du Monde Ve dnech 18.–19. listopadu se v Dijonu uskutečnil druhý ročník mezinárodního konkurzu šumivých vín. Hodnoceno bylo 336 vzorků (vč. červených, aromatických a ledových šumivých vín) ze 24 zemí světa. Mezi-

Vinařský obzor (1/2005)

národní jury (60 hodnotitelů, 40 % ze zahraničí) neudělila žádnou velkou zlatou medaili ani medaile bronzové (dle statutu výstavy mohla být oceněna nejvýše 1/3 vzorků). Zlatou medailí porotci ohodnotili 24 a medailí stříbrnou 82 vzorků. Nejúspěšnější byla Francie, zastoupená všemi regiony produkujícími šumivá vína, zvláště pak Champagne (50 % francouzských vzorků) ziskem 10 zlatých a 17 stříbrných medailí. Mezi úspěšné země se zařadilo Španělsko (1 ZM, 7 SM), Itálie (2 ZM, 7 SM), Brazílie (1 ZM, 5 SM), Maďarsko (1 ZM, 2 SM), Chile (1 ZM, 2 SM) a Austrálie (3 SM). Medaile získaly i sekty Jižní Afriky, Uruguaye, Kanady, USA, Anglie, Lucemburska, Německa, Rakouska, Švýcarska, Bulharska, Řecka a Portugalska. Čeští a moravští vinaři v soutěži zastoupeni nebyli. Příští ročník konkurzu se v Dijonu uskuteční 17.–18. listopadu 2005. (mk) Pozdní vinobraní v Tupesích se uskutečnilo v trati Staré hory ve vinicích vinaře Václava Ovčáčíka v sobotu 20. 11. 2004. Jak uvedl vinař, bylo to jeho první vinobraní toho roku. Zní to neuvěřitelně, v roce 2003 dokonce sklízel celou úrodu pouze ve čtyřech dnech začátkem prosince, tedy v době, kdy bedny už nechrastí po vinicích a snad všechny mlýnky a lisy jsou již zazimovány. Velehradský vinař Ovčáčík má ve své praxi různé zvláštnosti. Například jsem nepochopil, proč si mám s sebou, chci-li se i během reportáže zapojit mezi ostatní aktivní účastníky vinobraní, vzít větší plastový kuchyňský cedník. Jeden zlepšovák: vzhledem k tomu, že se sklízí v pozdní době a kolikrát jsou již teploty kolem nuly, byla by do prstů, které by se i přes rukavice rozmočili od hroznů, značná zima. Proto se pro komfort a vyšší efektivitu pracovníků používá takový cedník, do kterého se sestřihne několik hroznů, což vedle komfortu ještě ušetří i čas, neboť člověk nemusí házet každý hrozen zvlášť do přepravky a vyklopí až plný cedník. Je důležité, aby byl umělohmotný, kovový není dobrý pro hrozen a navíc odvádí teplo a tím studí.

lehký mrazík,“ vysvětlil Václav Ovčáčík. Jak jsme se posléze dozvěděli, důvěrník SZPI ten den ověřil celkem 2130 kg hroznů s cukernatostí 19,2 u Müller Thurgau, 20,1 u Muškátu moravského, 20,7 u Chardonnay a 20,5 u Rulandského modrého. Richard Stávek Semináře NSV: Úvod do světa vína II. Toto školení je určeno milovníkům vína, kteří chtějí získat širší obzor a orientaci v praktické degustaci vína. Umožní absolventům získat větší jistotu v náhledu na víno, kterou zúročí v restauraci, při společenských akcích, kde budou moci nejen vybrat správné víno, ale i poznat a odmítnout víno vadné. Školení je ale velmi přínosné i pro profesionály – číšníky a prodejce vína, kteří s tímto oborem začínají a potřebují získat základní znalosti o víně a sommelierství. Školení je maximálně zaměřeno na praktickou část poznávání vína. Je tedy vhodné, aby účastníci měli alespoň naprosté základy nastudovány z doporučené literatury. Toto školení může být vhodným předstupněm pro další profesionální kurzy (např. školení degustátorů dle evropských norem, které pořádá Národní salon vín). Přednášející: Ing. Josef Balík, Ph.D. – vysokoškolský pedagog se specializací na víno, vedoucí ústavu posklizňové technologie ZF MZLU v Lednici PROGRAM: Dopolední program (8.30 – 13.00) Část teoretická Metodické přístupy senzorického hodnocení révových vín Aktuální požadavky na senzorickou jakost révových vín Část praktická Seznámení se základními chutěmi – 6 vzorků (základní chutě) Srovnávací zkouška schopnosti rozlišovat základní chuti – 8 modelových vzorků Test rozlišovací schopnosti intenzity chuti pořadovou zkouškou – 2 série čtyř vzorků révových vín Test rozlišovací schopnosti organoleptických vlastností trojúhelníkovou zkouškou – 3 série tří vzorků révových vín Zkouška schopnosti popisu pachů – 15–20 vzorků modelových vůní a přípachů Odpolední program (14.00–16.30) Individuální zatřiďování révových vín podle předložené deklarace, popis a srovnání jejich charakteristických vlastností a nedostatků – 20 vzorků révových vín, příklady odrůdových a vadných vín Doporučená literatura: Kraus V., Kopeček J.: Setkání s vínem, nakladatelství Radix 2002 Bujan – Artajona: Dugustácia vína, Freixenet, 1997; překlad do slovenštiny E. Minárik, F. Malík. Malík F.: Ze života vína, Filip Trend Publishing 2003 Asociace sommelierů: Sommelier, povolání budoucnosti, 2001

„Myslíme vždy na naše brigádníky. Je důležité, aby lidi byli spokojení a netrpěli například zimou,“ řekl Vinařskému obzoru Václav Ovčáčík a vysvětlil: „Proto nesklízíme celý den v málo lidech. I na dnešek jsem pozval 49 lidí, kteří jsou na poli nejvíce 3 až 4 hodiny, mezitím je i pauza na čaj a nakonec dobré teplé jídlo.“ Organizace je precizní a až kantorsky přesná (V. Ovčáčík však také byl kantorem!), lze zapujčit nůžky. Organizátor měl před započetím práce v přesně stanovenou dobu proslov ke všem pěti desítkám účastníků, kterým vysvětlil některé nuance sklizně, a to i přesto, že někteří se účastnili již po několikáté vinobraní. Byl jsem příjemně překvapen velmi dobrou fyziologickou vyzrálostí hroznů a zejména 100% zdravotním stavem hroznů. „Pokud máte dokonale vyzrálý hrozen, netvrdím, že s nejvyšší cukernatostí, ale myslím tím vyváženost ve všech jeho složkách, nevadí mu ani deštivé podzimní počasí či

Termíny a místo školení: Úvod do světa vína II – 28. ledna 2005 (pátek), od 8.30 do 16.30 hod. Semináře se konají v přednáškovém sále Národního vinařského centra na zámku ve Valticích. Cena školení: Cena semináře činí 850 Kč (konečná cena vč. DPH). Více informací na: NÁRODNÍ SALON VÍN • Zámek 1 • CZ – 691 42 VALTICE • Tel./fax: (+420) 519 352 744 • e-mail: info@salonvin.cz • www.salonvin.cz

Vinařský obzor (1/2005)

Podnože Pemagu ve školkách jihomoravských množitelů révy vinné řešila komise Státní rostlinolékařské zprávy (SRS). Jak jsme již informovali ve VO 9/2004 v příspěvku „Co může zapříčinit zaschnutí podnože“, značné množství štěpovaných sazenic ve školce Antonína Špačka z Kobylí bylo nevalného vzrůstu a kvality tak nízké, že většina z nich nebyla vhodná pro výsadbu. A to právě na podnožích z firmy Pemag Mikulov. Zástupci firmy proto sezvali specialisty ze SRS Brno k místnímu šetření nejen v kobylské školce, ale také v některých ostatních školkách, kam Pemag dodal podložku z té samé dodávky. Navštívili školky ve V. Bílovicích a Šardicích. „Je faktem, že naše auto s inkriminovanou podložkou mělo defekt a v podstatě dva týdny stálo v zahraničí. Byly teploty kolem 5 °C, ale podložka, nařeže-li se někdy v prosinci, v lednu, čeká někdy i 6 týdnů, musí se namočit atp. Ve školce pana Špačka to nebylo všechno až tak jednoznačné, protože například ty nejvzrůstnější odrůdy dal na polešovickou podložku a ty méně vzrůstné naštěpoval na naši,“ sdělil k problému Ing. Pavel Mayer, jednatel dodavatelské firmy Pemag Mikulov. Argumantace obou stran může být různá, dokazování, kde byla chyba, je v této velmi specifické záležitosti poměrně obtížné a vypovídající hodnota jakéhokoli závěru nemusí být přiliš vysoká. Hraje zde roli poměrně hodně faktorů, které není možné již přesně dohledat a průkazně doložit. Délka prvního a druhého namáčení, použití dezinfekčního roztoku, kvalita parafínu a jeho teplota při použití . . . a ale také na druhou stranu mikroklimatické podmínky v dopravním prostředku během dvou týdnů stání v terénu, to všechno jsou možné kritické body, kde mohlo dojít k zaváhání, podle členů komise, která se problémem zabývala, i oboustrannému. Snad právě také proto podle posledních informací došlo k dohodě mezi školkařem A. Špačkem a firmou Pemag a dodavatel podnoží uhradil množiteli částku ve výši poloviny prokazatelně vynaložených nákladů a ušlý zisk.

Velkobílovický školkař V. Osička v diskuzi s inspektorem Chaloupkou. Jde o cca 60arovou révovou školku. Školkař zde štěpoval také na polešovickou podnož, kterou měl k dispozici o dva týdny dříve než dodanou Pemagem a také ji hned navlhčil. Druhý den ji zakracovali a opět namáčeli. Další namáčení probíhalo před samotným štěpováním, a to celkem 3 dny. Školku také kvůli období slabému na srážky pro jistotu zalévali. Text a foto Richard Stávek Ve Francii bude otevřena první vinařská univerzita v Evropě V roce 2005 bude v Bordeaux otevřeno největší vinařské výzkumné a vzdělávací centrum na světě. Bude složeno celkem z 15 institutů, které dosud byly dislokovány z větší části ve 4 univerzitách v Bordeaux a dal-

ších výzkumných ústavech. V nové univerzitě bude zaměstnáno 120 výzkumných pracovníků a v každém ročníku bude 400 studentů. Prostory zabírají téměř 1 ha a bylo do nich investováno 21 mil. Eur (655 mil. Kč), částečně z prostředků EU. Výzkum bude prováděn jak základní, tak aplikovaný. K základním tématům patří: Ekofyziologie révy, buněčná a molekulární biologie vývoje révy, biotechnologie a mikrobiologie, právo, víno a jeho příprava, zlepšování kvality vína, biologické vlastnosti polyfenolů, optimalizace šlechtění pro trvale udržitelné zemědělství s novými metodami boje proti chorobám. js Bio-hotely a víno Stávající bio-hotely v Rakousku, Německu a Švýcarsku nabízejí „slušnou“ cenu za biovíno. Jedinou podmínkou je, že víno je certiﬁkováno podle nařízení o ekologickém zemědělství. js V Geisenheimu (VŠ Wiesbaden - D) a na univerzitě v Udine (I) se budou udělovat dvojí diplomy – německý a italský. Na základě podepsané dohody se vzájemně může měnit až deset studentů ročně. Němečtí studenti obdrží po absolvovaných 6 semestrech, z toho 2 v Udine, italský titul „laure di primo Livello“ univerzity v Udine a po 2 dalších semestrech obdrží diplom pro vinohradnictví a vinařství VŠ Wiesbaden. Italští studenti zase po 6 úspěšně absolvovaných semestrech získají italský diplom a po 2 semestrech v Geseinheimu i německý diplom. Obdobná dohoda má být uzavřená s univerzitou v Trento. js Podle odhadu Komise EU se pohybují škody na víně v důsledku pachuti po korku jen v Evropě kolem 500 milionů Eur ročně (16 miliard Kč). Přesto je přírodní korek u německých konzumentů nejoblíbenějším uzávěrem. Téměř 90 % konzumentů preferuje korek. Ale jejich názor se mění, když je jim sdělena informace, že 10 až 20 % veškerých vín získává pachuť po korku. Po takové informaci klesají preference pro korek asi o 20 %. js Nováčci z východu a středomoří Přesně tak je nazván jeden článek v Der Deutsche Weinbau. Prvním popisovaným státem, což mu vzhledem k jeho vinařského významu náleží, je Maďarsko. V podstatě nejvíce se tam píše o Tokaji. Jako druhý stát následuje Česká republika. Až dokonce komunismu byla jako vinařská země v Evropě neznámá. Stále byly potíže se stabilitou vína kvůli vratným lahvím. Často byly problémy i se zbytky čisticích prostředků v lahvích. V poslední době se díky západním investorům situace zlepšila. Víno lze srovnat s rakouským i maďarským. Na třetím místě je popsáno Slovensko jako hospodářsky méně významná část bývalého Československa. Většina je věnována slovenské části Tokaje. Následuje Slovinsko s plochou vinic 15 tisíc ha. Sklepy jsou moderně vybaveny, mimo nerezových nádob nalezneme i sudy barrique. Kypr, který dosud nebyl zasažen révokazem, se snaží o pěstování původních odrůd. Ale kontrolované označení původu v duchu systematiky práva EU dosud zavedeno není. Čtyři velké vinařské závody produkují 90 % vína. Jako poslední je uvedena Malta, o jejímž vinařství není prakticky nic známo. Produkce vína nepokrývá ani domácí spotřebu a množství malých podniků asi dlouho situaci nezlepší. Podstatná část vína se dováží ze severní Itálie a z Francie. Tento článek byl zajímavě pojat, ale obsahoval řadu nepřesností. Pro nás je pozitivní, že jsme byli zařazeni hned za Maďarsko, i když podíl produkovaného vína na hlavu je ve Slovinsku a asi i Slovensku vyšší. Divné je, že právě autoři z bývalé NDR takto neobjektivně popisovali situaci v zemích, v jejichž uskupení sami prožili větší část svého života. js

Vinařský obzor (1/2005)

Doc. Ing. Vilém Kraus, CSc.

VINAŘSKÝ DŮM BACCHUS Přístavní 1282, 276 01 MĚLNÍK tel: + 420 315 670 062, fax: + 420 315 671 814 e-mail: vilemkraus@quick.cz

Nabízíme štěpované sazenice révy vinné běžného sortimentu a pěstovaných odrůd na různých podnožích z našich školek a i od zahraničních školkařů. Dodáme též sazenice nově registrovaných odrůd: Dornfelder, Hibernal, Domina a Rubinet. Děkujeme za vaši a přízeň a důvěru.

Sazenice révy vinné Rulandské modré, Modrý Portugal, Tramín červený, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Alibernet, Müller Thurgau, Sauvignon minimální odběr 50 ks Cena 33 Kč bez DPH Martin Hicl Dlouhá 49, 691 06 Velké Pavlovice Tel./fax: 519 429 316, mobil: 608 821 343

Podpořte nás – kupujte u našich inzerentů!

Nabídka Vinaﬁského obzoru Zásilkov˘ obchod vinaﬁsk˘ch publikací Víno z nebe na zem

Pestujeme viniã

„âím více se budeme vzdalovat zákonÛm Ïivota, tím více budeme závislí na umûl˘ch náhraÏkách, které jsme pÛvodnû nepotfiebovali ani k o‰etfiování vinice ani k zvelebování vína“ (Nicolas Joly, autor) Autor v knize odhaluje nûkteré aspekty biodynamie vinohradnictví a vinafiství, které sám úspû‰nû praktikuje ve své vinafiské firmû. Kã 299,00

Kniha obsahuje základní informace o anatomii a fyziologii révového keﬁe, doporuãení volby odrÛd a kompletní popis postupu. Kã 419,00

Pít ãi nepít Îe mÛÏe b˘t moderátní konzumace vína zdraví prospû‰ná, o tom pojednává pﬁesvûdãivû podan˘ v˘klad na‰eho pﬁedního kardiologa prof. MUDr. Milana ·amánka, DrSc., a jeho spolupracovnice doc. MUDr. Zuzany Urbanové, CSc. Odpovídají v nûm fundovanû na ve‰keré dotazy t˘kající se správného pojetí konzumace vína. Kã 75,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Portské a ostatní fortifikovaná vína • Portské (historie v˘roby, krajiny údolí ﬁeky Douro, vinohradnictví v Douru, tradice souãasnost v technologii portsk˘ch vín, tﬁídûní portsk˘ch vín, portské a stolování..) • Sherry (historie, pÛda a podnebí, vinohradnictví, postup v˘rby, typy..) • Madeira • Malaga • Ostatní fortifikovaná vína (Marsala, Moscatel de Setúbal, Mistelle, Pineau des Charentes, Macvin du Jura, Jerepiga...) • fortifikovaná vína âeské republiky 144 stran, vázaná, formát 148 x 210 mm, ISBN 80-86031-61-6 Kã 299,00

Ekologické zemûdûlství Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

VÍNO - pomocník pﬁi poznávání ãeského a moravského vína

KdyÏ se ﬁekne víno

8 stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Umûlecká publikace pfiibliÏuje ‰iroké vefiejnosti kouzlo vinohradÛ a vína. Nabízí pohled do v‰ech vinafisk˘ch oblastí Moravy a âech. Poutavé zábûry tûchto vinic a sklepÛ jsou doplnûny my‰lenkami velikánÛ a krátk˘mi vyznáními znám˘ch osobností. ISBN 80-86145-80-8, Fotografie Jifií Macht, cca 130 stran Kã 350,00

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Kã Kã Kã Kã Kã Kã

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2003 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem.

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00

Vinaﬁsk˘ slovník + CD-ROM

Ostatní nabídka:

Ojedinûlá publikace s mnoÏstvím fotografií v multimediální podobû na CD-ROM, kter˘ je souãástí. Rejstﬁík ãesko-nûmecko-anglicko-francouzsk˘, slovníãek pojmÛ pro sommeliery. Kã 490,00

Moravská a ãeská vína, prÛvodce roãníkem 1999 a jeho hodnocení Kã 130,00 Moravská a ãeská vína, prÛvodce roãníkem 2000 a jeho hodnocení Kã 149,00 Moravská a ãeská vína, prÛvodce roãníkem 2001 a jeho hodnocení Kã 175,00 Autorsk˘ kolektiv E. Postbiegl, I. Petránek, L. Machala, M. Ja‰ek.

Pﬁehled odrÛd révy

Francouzské vinaﬁství Jan Petrák, Vilém Kraus

Kã 30,00

Zrání vína v sudech barrique R. Steidl a W. Rener

Kã 160,00

• anal˘za stavu vinohradnictví v âR • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Dornfelder, Laurot, Rubinet) (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.) Kã 60,00

Kapesní prÛvodce po vinaﬁsk˘ch oblastech a vínech âeské republiky Helena Baker, 2004 Kã 160,00 Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Sommelier, povolání budoucnosti

Kã 200,00

Setkání s vínem – Vilém Kraus, Jiﬁí Kopeãek

Kã 349,00

Kapesní prÛvodce svûtov˘mi víny Hugh Johnson

Kã 399,00

Cykloturistická mapa – Moravské a vinaﬁské stezky

Kã 90,00

Ekologické vinohradnictví – Jiﬁí Sedlo

Kã 99,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinaﬁe - Po vstupu do EU Kã 90,00 Mapa jiÏní Morava vinohrady a vinné sklepy

Kã 60,00

Jak a proã postavit vinn˘ sklep

Kã 199,00

Velk˘ atlas odrÛd ovoce a révy

Kã 399,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dﬁevin a révy vinné

Kã 330,00

S˘r je bratr vína I a II

Kã 120,00 / 130,00

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Vinařský obzor (1/2005)

Fotografie nově registrovaných odrůd K článku na straně 21. Fota R. Stávek.

Auxerrois

Domina

Hibernal

Laurot

Dornfelder

Rubinet

Vrboska

Informace a prospekty obdrÏíte ve vybran˘ch prodejnách v âR nebo pﬁímo u dovozce: