Silverius č.3/2024

Silverius

Proměna kampusu

Změna systému vzdělávání je nezbytná

Silverius 3/2024

Časopis, který pro Vás připravujeme na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Adresa redakce:

Pasteurova 1, 400 96 Ústí nad Labem Jsme registrováni na Ministerstvu kultury ČR pod číslem E 22417.

Redakce

Anna Hrochová šéfredaktorka

Michaela Fischerová redaktorka

Michaela Hnidová redaktorka

Jana Kasaničová redaktorka

Kristina Koudelková redaktorka

Josef Růžička fotograf

Jan Štok grafik

Redakční rada

Pavel Raška

Jana Kasaničová

Ondřej Kounovský

Kontakt

e-mail: redakce@ujep.cz / web: www.ujep.cz

Titulní ilustrace

Autorem úvodní ilustrace je Lukáš Eršil, student FSE a manažer pro digitalizaci v ICUK, především však úspěšný tvůrce využívající umělou inteligenci. Organizoval a vystavoval první AI výstavu v Praze na Malé Straně. Mezi jeho největší úspěchy patří vítězství v mezinárodní AI soutěži v grafice, které se zúčastnilo více než 130 zahraničních tvůrců.

Časopis připravujeme pro všechny čtenářky a čtenáře, avšak v textu reflektujeme specifika českého jazyka a autorství, která mohou vést k užívání generického maskulina.

Obsah

Proměny ve výuce porodních asistentek

Slovo prorektora

Milé čtenářky, milí čtenáři,

čerstvě poprázdninové číslo Silveria je věnováno tématu proměn, které – stejně jako mnohé další letošní akce – odkazují na knihu Franze Kafky, od jehož úmrtí uplynulo právě sto let. Proměnit (třeba wimbledonský titul), či neproměnit (fotbalový šampionát raději přejděme) lze jistě ledacos, někdy bez záměru a jindy s úsilím, jaké napínáme například k proměně regionu, který je domovem UJEP. Není však bez zajímavosti podívat se i na to, jaké představy v nás akt proměny vyvolává. Tuším, že nejčastěji proměnu chápeme jako náhlou změnu, nezřídka umocněnou dočasným skrytím měnícího se. Řehoř Samsa z Kafkovy knihy se v podobě hmyzu probudil. O maličko mladší generaci připomeňme jeden z dílů seriálu Star Trek (Metamorphosis z roku 1967), v němž Společnice Zeframa Cochrana (ano, onoho vynálezce warp pohonu) zmizí ze scény a vrátí se proměněna v člověka, aby spolu mohli žít. Biologové by tyto proměny zřejmě nazvali jako dokonalé.

Rychlá proměna nás vystavuje překvapujícím novým situacím, které podrobují zkoušce naši představivost. Společnice ze Star Treku teprve v lidském těle cítí, co je láska a osamění. Představme si, že bychom se zítra probudili do regionu bez šrámů po těžbě uhlí, s vysokou mírou úspěšnosti ve vzdělávání, s firmami přitahujícími pozornost světa díky převratným inovacím. Kolik bychom získali a kolik ze své identity ztratili? Kolik hrdosti by nám taková proměna přinesla? Žilo by se nám automaticky snáze? A jak dlouho bychom si na nový život museli zvykat? Rychlá řešení mohou být důležitá, ale často také kontraproduktivní. Možná proto by naším prvotním cílem nemělo být smazat stoletou minulost (ať již byla jakákoliv) jediným mávnutím kouzelného dotačního proutku.

Na univerzitě se spolu s partnerskými organizacemi snažíme pomalu proměňovat Ústecký kraj širokým spektrem aktivit (nejnověji např. v rámci projektu RUR - rur.ujep.cz). Je to možná proměna nedokonalá, ale věříme, že o to opravdovější a cennější, protože se při ní můžeme společně učit z chyb a úspěchů. Jsme velmi rádi, že jste u této proměny s námi, a doufáme, že začínající akademický rok nás v této cestě povede dále i se všemi zádrhely, které k životu patří. Jistě přitom promění mhoho středoškolských absolventů ve studenty UJEP a naše budoucí absolventy v experty, kteří se za svůj domov dokáží rádi poprat.

Příjemné čtení přeje Pavel Raška

Dále:

ptala se: Jana Kasaničová

RUR promění Ústecký kraj

Aktuálně obsazuje Ústecký kraj velmi často poslední místa v rozličných žebříčcích srovnávajících regiony podle jejich různě měřené kvality. Neblahé skóre těchto komplexních žebříčků celkové kvality života v Ústeckém kraji se pak v konečném důsledku promítá i do migrace obyvatel, zejména těch s vyšším vzděláním. Příčina a následek tak již v našem kraji desetiletí rotují v uzavřeném kruhu. Jak z něho ven? Rozhovor na téma, jak může nový univerzitní projekt RUR – Region univerzitě, univerzita regionu pomoci opustit tento začarovaný kruh, poskytl pro Silverius doc. Martin Balej, prorektor pro projekty Evropských strukturálních a investičních fondů.

Co je nutné v zásadě změnit, aby Ústecký kraj měl šanci odrazit se od dna a začít stoupat po srovnávacích žebříčcích výše? Jaká řešení projekt RUR v tomto směru nabízí?

Na počátku je nutné mít vizi, zároveň i odvahu měnit zažitá paradigmata, a kolem sebe skvělý tým lidí, kteří to vidí obdobně. V jednotlivých klíčových aktivitách projektu RUR figurují renomovaní odborníci, kteří mají dlouholetou zkušenost s řešením obdobných odborných témat, a jsou proto zárukou, že vize byla pro daný okruh aktivit stanovena vhodně a postupně může být i naplňována. To se týká jak vzdělávacích a inkluzivních aktivit nebo znalostního hubu (pozn. red.: platformy propojující univerzitní výzkumné zdroje, odborné kapacity a stakeholdery z ÚK), tak i kulturně kreativních odvětví a činností posilujících image regionu i sepětí jeho obyvatel s ním. Svoji roli sehrají také pilotní rekultivační a resocializační aktivity, stejně jako snahy o implementaci ESG (udržitelných) principů na UJEP tak, aby se stala příkladnou institucí pro ostatní. To je vklad, který

prostřednictvím těch nejlepších expertů kraji nabízíme.

Chceme rozhodně ukázat, že akademická půda není obehnána neproniknutelnou zdí a že akademici jsou lidé vnímající reálný svět okolo sebe. V naprosté většině pracovníci UJEP v tomto kraji také žijí a i jim vadí, jakým způsobem je šmahem prezentován a negativně v Česku vnímán. Záleží nám na jeho budoucnosti a chceme k jeho pozitivní proměně osobně přispět.

Obrovský potenciál univerzity pro proměnu Ústeckého kraje je tedy zejména v jejích lidských zdrojích?

Rozhodně. Naše univerzita disponuje vynikajícím zázemím (kampusem), včetně moderního vybavení, k zajištění všech podpořených projektových aktivit. Proto těžiště podpory projektu RUR směřujeme právě k lidem. Pracuje u nás mnoho nadšených i zkušených odborníků, máme skvělé a osvědčené projektové (ekonomické, zaměstnanecké, právní, investiční) zázemí. Na řadě aktivit se budou podílet studenti (jako tutoři) nebo absolventi či

doktorandi. Navíc jsme do projektu zařadili aktivitu Global Experts pro posílení našeho kolektivu o kolegy se zahraniční vědeckou zkušeností tak, aby ji předávali našim zaměstnancům, a pomohli tak ještě posílit vědeckovýzkumný výkon u nás. Tedy ano, RUR je především o lidech a pro lidi, a to všech skupin, kategorií a ze všech sociálních vrstev.

Projekt RUR je skutečně obrovský a komplexní. Je proto nasnadě položit otázku, s kým univerzita při naplňování jeho cílů bude spolupracovat?

Odpověď na tuto otázku je zásadním momentem projektu, kterým je právě spojení se s klíčovými aktéry Ústeckého kraje. RUR je jediným strategickým projektem podpořeným Operačním programem Spravedlivá transformace (OP ST), ve kterém vytvořily konsorcium partnerů s finančním i nefinančním příspěvkem ústřední instituce Ústeckého kraje. Problémem předchozích pokusů o transformaci kraje byla velmi často nekomunikace mezi těmito institucemi. Naším projektem se toto snažíme napravit. Jen právě takto můžeme

Projekt RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210 – je spolufinancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.

vzájemně diskutovat naše vize a strategické záměry, a vědět tak jeden o druhém, co připravuje nebo již realizuje pro Ústecký kraj. Veškeré aktivity těchto subjektů, jak ty běžné, tak podpořené projektem, musí vést k žádoucímu synergickému efektu. Máme za to, že Moravskoslezský kraj má za sebou výraznější progres oproti Ústeckému právě z důvodu vyšší úrovně a intenzity komunikace mezi klíčovými institucemi v regionu. Navíc, těmito spojenými silami následně byli schopni dosáhnout v centrálních orgánech lepších efektů pro celý kraj. A toho hodláme dosáhnout my tady také.

Zmínil jste významný progres Moravskoslezského kraje. V čem nejvíce se na Moravě můžeme poučit?

Právě ve zmíněné intenzivní komunikaci a spolupráci s politickou a rozhodovací sférou na věcných řešeních. Překážkami rychlejší a sebevědomější proměny našeho kraje jsou, podle mého názoru, nepříliš intenzivní komunikace mezi klíčovými aktéry, ale také partajnictví, politikaření nebo stranictví i tam, kde by měl zvítězit společný zájem a táhnutí za jeden provaz. Obdobně negativně se do současného stavu propisuje i historická zkušenost z čerpání dotací z Evropské unie (ROP Severozápad, Nupharo a další příklady z poslední doby). „Dotace“ se u nás stala téměř sprostým slovem. I toto chceme prostřednictvím našich projektových záměrů pomoci napravit, a proto se snažíme realizovat racionální, efektivní a hospodárné projekty.

Věnujme se tedy té dotaci. O jaké celkové částce se bavíme a jak může, při smysluplném a transparentním čerpání, pomoci k přeměně kraje?

UJEP doposud neměla příležitost podpořit obdobné komplexní aktivity v takovém objemu, jak jí to nabízí OP ST. Problém ovšem tkví v časové omezenosti a krátkodobosti stávající podpory. Za čtyři roky není možné dosáhnout významnějších změn ve vzdělávacím systému, natož se bavit například o dopadech do struktury zaměstnavatelů v kraji nebo o zvýšení HDP přepočteného na jeho obyvatele. Je možné procesy změn nastartovat, vytvořit platformy, na kterých se budou dílčí změny odehrávat, nastavit systémovou odbornou pomoc různým cílovým skupinám, pilotovat dané aktivity, vyhodnotit je a zpětně je přenastavovat. Avšak dopady těchto změn bude bezvýhradně nutné dále monitorovat, posilovat, vyhodnocovat a opět k nim zaujímat nápravná opatření a dále je následně prohlubovat. Proto již nyní je nutné argumentovat pro vypsání OP ST2 v následujícím programovacím období 2028+.

Projekt RUR obrací pozornost veřejnosti k ústecké univerzitě nejen svým ohromným rozsahem. Upozorňuje na

RUR V ČÍSLECH

její zásadní roli právě v tomto kraji. Jako bývalý rektor jste ji často připomínal…

Ano, a budu to dělat i nadále. Již nyní tuto zásadní roli hrajeme, projekt nám dává příležitost to dokázat a zároveň prohloubit. Upozornit na UJEP jako na příkladnou silnou instituci s pozitivními a kreativními studenty a zaměstnanci, aktivními občany podílejícími se na proměně kraje.

Celá řada problémů se v Ústeckém kraji cyklí a navzájem posiluje. Velmi významně se na tom podílí i systém, charakter a úroveň vzdělávání, a to v nejširším slova smyslu. To se následně promítá i do ekonomického zaměření kraje, struktury a charakteru firem, pracovní síly a přidané hodnoty, která se v kraji realizuje.

Cestou z těchto „uzavřených cyklů“ je podpora rozvoje nových nebo inovativních témat/oborů (vodík, nové materiály, aplikovaná chemie, biochemie, nanotechnologie a kulturně kreativní odvětví) anebo také podpora dlouhodobé práce na proměně problematických („neuralgických“) bodů Ústeckého kraje, které tyto cykly zahrnují. Jsou to práce s talentovanými žáky, systém re-/up-skilling, celoživotní vzdělávání, pomoc/doučování/mentoring pro méně nadané žáky a studenty, práce s učiteli, neučitelskými pracovníky, výchovnými poradci, ale také například erudovaná podpora pro decision makery, posilování identity veřejnosti s regionem či participace veřejnosti na veřejném dění atd. A to je náš projekt RUR.

• Doba řešení projektu: 1. 10. 2023 – 31. 12. 2027

• Více než 180 různých aktivit

• Udržitelnost aktivit: neinvestiční 5 let / investiční 10 let

• Přes 430 projektových úvazků obsazených téměř 320 osobami (přes 90 FTE)

• Dosud 62 nově přijatých osob (17,8 FTE)

• 23 osob v řízení projektu (11,25 FTE)

• Řídící výbor: 6 interních zaměstnanců

• Advisory Board: 6 externích odborníků

autoři: Tereza a David Šťastní

foto: Archiv města Ústí nad Labem, archiv Krajské zdravotní, a. s. – Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z., archiv UJEP

Proměna Kampusu UJEP

Tereza a David jsou zaměstnanci Centra dokumentace a digitalizace kulturního dědictví a zároveň absolventi oboru Kulturní historie se zaměřením na dokumentaci památek na Filozofické fakultě UJEP. Současně je Tereza doktorandkou na Fakultě umění a architektury Technické univerzity Liberec, kde se věnuje urbanismu a udržitelnému rozvoji měst. David je doktorandem na ČVUT v Praze v oboru Průmyslové dědictví, kde se

zaměřuje na konverze a adaptace historické průmyslové architektury. Oba dva žijí posledních deset let v Ústí nad Labem a ve volném čase se společně snaží popularizovat a přibližovat městskou historickou architekturu široké veřejnosti.

Na začátku roku 2023 jsme byli osloveni vedením univerzity s nabídkou vytvořit průvodce, který by odbornou i laickou veřejnost seznamoval s historickým

a architektonickým vývojem areálu kampusu. Zadání znělo jasně: „Vytvořte průvodce, který bude graficky zajímavý, jedinečný, a po obsahové stránce odborný, ale dobře čitelný pro širokou veřejnost.“ To pro nás byla zakázka tzv. na míru, a proto jsme neváhali ani vteřinu a pustili se do práce. V té době jsme s tvorbou průvodce již měli zkušenosti z předchozího projektu, kdy jsme vytvořili průvodce po čtvrti Klíše. Netrvalo dlouho a společně s týmem,

se kterým jsme na průvodci pracovali, se nám podařilo vytvořit koncept, navrhnout grafickou podobu, formát i obsah. V letošním roce jsme ladili mouchy a tvořili překlad textu do angličtiny. Věříme, že se nám podařilo vytvořit graficky zajímavého průvodce, který je hravý, neotřelý, a zároveň nabitý informacemi. Obsahuje 7 kapitol věnujících se jednotlivým budovám a samostatný historický úvod, který seznamuje s vývojem tohoto areálu od konce 19. století. Průvodce je doplněn o bohatou ikonografii složenou z dobových snímků, historických map a stavebních plánů i fotografií z nedávné minulosti.

Samotný areál kampusu je jednoznačně unikátní prostor, který je v současné době možné srovnávat i s dalšími univerzitními areály napříč Evropou. Jeho historie ovšem sahá hluboko do minulosti a dnes si již málokdo z nově příchozích studentů uvědomí, že se rozkládá v prostoru, ve kterém se takřka před sto lety nacházela jedna z nejmodernějších nemocnic v celém Československu.

Tento příběh se začal psát již v roce 1883, kdy přestaly turbulentně se rozvíjejícímu Ústí nad Labem stačit kapacity nemocnice na Špitálském náměstí a tehdejší městská garnitura se společně s městským architektem Maxem Loosem von

Losimfeldt rozhodla pro výstavbu nové nemocnice v areálu dnešního kampusu. Areál byl slavnostně otevřen již po dvou letech intenzivní výstavby v říjnu 1894. Jednotlivé pavilony byly postaveny na principu řádkové zástavby. Vývoj areálu v následujících dekádách plně zrcadlí

dynamiku doby a samotný nemocniční prostor, i jednotlivé objekty procházely organickým vývojem odpovídajícím tehdejším potřebám a modernizačním trendům ve zdravotnictví. Co se týká architektury, je možné s klidným dechem říci, že vrchol přichází v předvečer druhé světové války, Příprava výstavby pavilonu chirurgie, rok 1928

Model návrhu nové nemocnice, první a druhá etapa výstavby, rok 1926

a to konkrétně v roce 1937, kdy byl slavnostně otevřen pokrokový pavilon chirurgie, který navazoval na již několik let stojící pavilon interny. Tyto budovy měly na svědomí dva významní architekti, a sice Ernst Krob a Franz Josef Arnold. V druhé polovině 20. století se v areálu dále čile stavělo a probíhaly dílčí stavební úpravy. Základní urbanistická struktura již ovšem zůstala stejná. Nemocnice se nakonec po více než sto letech nepřetržitého provozu přestěhovala na Bukov, pozemky i s budovami tak byly zkraje roku 2006 předány univerzitě a začal se psát úplně nový příběh. Díky tomu je dnes areál společně s novými současnými budovami pestrou architektonickou paletou, která stojí za hlubší pozornost nejen studentů, ale i běžných kolemjdoucích.

My samotní jsme kampus poznali z několika úhlů pohledu a byli jsme pasivními pozorovateli jeho dostavby v posledních několika letech. Nejprve jsme se s ním seznámili jako studenti a spolužáci, když jsme před 10 lety nastoupili na ústeckou univerzitu, o které jsme sice věděli, ale oba dva jsme do té doby Ústím maximálně projížděli. V tomto období ještě budova pro filozofickou fakultu nebyla kompletně rekonstruována a fakulta sídlila společně s pedagogickou a přírodovědeckou v prostorách objektu v ulici České mládeže. Pod novostavbou tzv. „MFek“ byl plot ohraničující prostor, kde stával pavilon chirurgie. O tom, co tam stálo, ale nikdo z nás neměl ponětí. V ulici Mendělejevova bylo pár opuštěných vybydlených domů. Tento stav přesně odpovídal našim představám

o Ústí a o tehdejší všudypřítomné patině areálu, ve kterém pod rouškou částečného provozu probíhala zásadní proměna celého území. Měli jsme štěstí a oba jsme následující rok odjeli sbírat zkušenosti na Erasmus. David do polské Vratislavi a Tereza do italského Janova. Po návratu nastal okamžik uvědomění si komplexity tohoto prostoru, ve smyslu uzavřenosti areálu, kde najdete vše, co potřebujete. Centrálně soustředěný univerzitní kampus není totiž běžná věc, ani u nás, ani ve světě. Postupem času jsme začali kampus vnímat jako zaměstnanci univerzity, stavební historici, ale zároveň i jako lidé žijící v jeho těsné blízkosti, a hlavně pejskaři. Kampus se nám doslova měnil před očima. Někde se bouralo, někde současně stavělo, vysazovala se zeleň, proluky zarůstaly trávou

Dobový snímek budoucí FF a FUD v roce 1929

a postupně přibývala umělecká díla před fakultou umění a designu. Za okny našeho bytu vnímáme kulisu kampusu po celý rok a známe i rozdíly mezi klidným tichým létem a akademickým rokem, kdy kampus patří hlavně studentům. K večeru slouží jako další park pro pejskaře, lidé navštěvují venkovní amfiteátr kvůli sledování

sportovních utkání nebo letního kina, které se tu promítá, či jen tak sedí a baví se. Když napadne sníh, sáňkuje se v parčíku před FF. Před budovou CPTO, postavenou v místech tehdejší budovy chirurgie v roce 2020, se pravidelně pořádají festivaly. Je ale zřejmé, že kampus není pouze uzavřenou solitérní urbanistickou jednotkou,

ale pulzujícím srdcem čtvrti, se kterou je absolutně provázán jak historicky, tak na bázi běžného života.

Tato proměna je obrovská a pozitivní. Přesto se dá použít známé klišé a říci, že teď práce s univerzitním prostorem teprve začíná.

Na závěr bychom chtěli kampusu popřát do budoucna udržitelný rozvoj, který přiláká ještě větší množství návštěvníků i v méně frekventovaných měsících. Celému areálu by např. slušelo vytvoření architektonického manuálu, který by sloužil k tomu, aby se při stavebních pracích používaly stejné materiály na opravy, byl použitý jednotný mobiliář, jako jsou lavičky, koše, květináče, ale i značení a informační systém, anebo komunitní grilovací místo nejen pro studenty, ale i pro lidi žijící v blízkosti kampusu. Naším velkým snem, ve kterém se skloubí všechny výše zmíněné úhly pohledu, ať už rezidenta, stavebního historika, pejskaře, nebo zaměstnance, je zbourání masivního plotu, který kampus lemuje. Díky tomu by se maximalizovala prostupnost areálu a zanikla by uměle vytvořená hranice mezi lidmi vně a uvnitř kampusu, a tím by se stal plnohodnotnou součástí okolní zástavby.

Budova budoucí FF před rekonstrukcí v roce 2011

text: Jiří Louda, Jana Kasaničová

Vědci z Fakulty sociálně ekonomické

UJEP budou pomáhat revitalizovat řeky

v centrech čtyř evropských

měst

Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku na FSE UJEP se stal projektovým partnerem projektu ReBioClim financovaného z programu Interreg Central Europe, v rámci kterého budou partneři z pěti evropských zemí pomáhat městům s plánováním obnovy menších městských toků tak, aby se z dříve regulovaných toků proudících v rovných betonových korytech nebo trubkách pod zemí staly opět meandrující potoky plné života, které zároveň pomohou městům s adaptací na změny klimatu a zlepší kvalitu života místních obyvatel.

Městské toky se v minulých desetiletích postupně stávaly prakticky neviditelnými: byly přebudovány, sváděny do kanalizací či jinak degradovány lidskou činností. V době globálního oteplování, klesající biodiverzity a pokračujícího tlaku urbanizace je na místě přehodnotit úlohu a kvalitu městských toků. Zelené a modré koridory, jako příklady přírodě blízkých adaptačních opatření, nejenže významně přispívají zvýšení odolnosti měst vůči projevům změny klimatu (tím, že zlepšují mikroklimatické podmínky v přehřátých městech nebo jsou koridory pro proudění čerstvého vzduchu), ale také tvoří biotopy pro rostliny a živočichy nebo poskytují

prostor pro rekreaci. Tím vším významně zlepšují kvalitu života lidí.

„Obnova městských oblastí s využitím přírodě blízkých opatření však naráží na mnoho překážek a problémů. Jako příklad můžeme uvést nedostatek prostoru v intenzivně zastavěných oblastech, vlastnická práva k okolním pozemkům, složité financování, různé zájmy zúčastněných stran nebo nepochopení účelu revitalizací místními obyvateli. Navíc biodiverzita je v těchto oblastech často vnímána jako nejméně naléhavý problém,“ uvádí Dr. Jiří Louda, vedoucí projektového týmu na FSE UJEP.

Aby bylo možné těmto výzvám čelit, je nutné přistupovat k plánování přírodě blízkých opatření komplexně s využitím různých disciplín. Je potřeba zohlednit ekologické aspekty nových opatření, názory a zájmy zúčastněných stran, institucionální rámec i požadavky z hlediska územního plánování. K tomu Jiří Louda dále dodává: „V rámci projektu ReBioClim budeme identifikovat a analyzovat současné výzvy a příležitosti měst z pohledu

různých perspektiv. Budeme se zabývat nutnými kompromisy mezi společenskými, institucionálními a ekologickými požadavky na plánování přírodě blízkých revitalizací toků v městských multifunkčních oblastech. Nově navržené podoby toků budou společnosti poskytovat celou řadu užitků, budou podporovat biologickou rozmanitost a zároveň splňovat požadavky rámcové směrnice o vodě při zohlednění požadavků územního plánování.“

Na realizaci projektu se podílí jak vědečtí, tak praktičtí partneři z 5 evropských zemí. Projekt vede Technická univerzita v Drážďanech, dalšími partnery jsou Leibnizův institut Drážďany, německé město Drážďany, Slovenská technická univerzita v Bratislavě, slovenské město Senica, Alcedo River Clinic, Univerzita přírodních věd v Poznani, Technická univerzita v Delftu, polské město Poznaň, Aquanet Retencja a statutární město Jablonec nad Nisou. Ve všech čtyřech partnerských městech se zároveň budou realizovat pilotní opatření, která budou mít podobu plánů obnovy městských toků, a v případě Senice a Drážďan budou navíc provedeny

počáteční stavební práce vedoucí k obnově těchto pilotních ploch.

Ve dnech 24. a 25. 6. 2024 proběhl v Jablonci nad Nisou úvodní projektový meeting. Partneři měli možnost si během dvoudenního jednání prohlédnout také pilotní území, na které se projekt zaměří. Jedná se o silně regulovanou část toku Bílé Nisy v blízkosti sídliště F. L. Čelakovského. Město Jablonec nad Nisou by díky tomuto projektu v budoucnosti rádo revitalizovalo asi kilometrový úsek tohoto toku.

Projekt ReBioClim – Restoring urban streams to promote Biodiversity, Climate adaptation and to improve quality of life in cities (reg. č. CE0200754) je financován Evropskou unií z programu Interreg Central Europe.

ptal se: Filip Mamoń

Jaromír Cais:

„Změna systému vzdělávání je nezbytná“

Fakulta strojního inženýrství UJEP prošla v posledním roce vlnou proměn, které jdou ruku v ruce se změnou vedení fakulty. Řada změn ji však ještě čeká. Jak celou situaci vnímá a jak se sám změnil děkan FSI UJEP doc. Ing. Jaromír Cais, Ph.D.?

Jak by se měla naše fakulta do budoucna proměnit?

Měla by se proměnit tak, aby reflektovala požadavky trhu a požadavky nejen dneška. To, co na fakultě děláme, je hodně specifické zejména ve vztahu velmi těsného propojení s průmyslovou sférou. Vidím, že technologický pokrok je rychlejší než kdy dřív a jakákoliv proměna bude muset odrážet to, co se děje i v našem oboru. To znamená primárně vychovávat technicky vzdělané lidi, což je samozřejmě základem naší činnosti. Přidaná hodnota, kterou v našich absolventech musíme vytvářet, ale spočívá v tom, že musí být schopni se do budoucna učit a vzdělávat ve svém oboru i dále, prakticky po celý život. Jakákoliv

změna, nebo řekněme renesance, bude muset vycházet z požadavku, aby naši absolventi byli lukrativní pro trh práce. Jak ten dnešní, tak ten budoucí.

Jak s tím přesně souvisí proměna systému vzdělávání?

V tom jsme hodně zaspali a systémová změna je potřeba. Potřebuje ji nejenom vysoké školství, ale obecně systém vzdělávání, přičemž tato transformace měla proběhnout již dávno. Čím déle budeme čekat, tím delší bude cesta k modernizaci. Stále vyučujeme a léčíme podle zastaralých metod, které vycházejí z modelů Rakousko-Uherska, a jen málo přebíráme inovativní přístupy z jiných

zemí, které se již odklonily od frontální výuky. Skutečnou přidanou hodnotou vzdělávacího systému je učit jinak – rozvíjet kritické myšlení u studentů. V našem oboru je to klíčové. Pokud budeme nadále spoléhat na mechanické učení vzorců a tabulek, s očekáváním, že to bude stačit na trhu práce dalších 60 let, mýlíme se.

Jak se za poslední roky proměnil náš region?

My jsme v těch přelomových polistopadových letech sázeli na proměnu směrem, řekněme, k nechvalně známým montovnám. Svůj smysl tento model v kontextu doby naprosto dával, ale již tehdy jsme měli naši budoucnost stavět na skutečnosti, že tento prototyp má pouze omezenou funkční dobu. Z dnešního pohledu se jeví, že plody tehdejší modernizace jsme měli využít jako investici do rozvoje zejména dovednostního kapitálu, což se podle mě ne zcela povedlo.

Západní svět prochází výraznou změnou směrem k vytváření přidané hodnoty a hledání soběstačnosti v mnoha oblastech, náš region musí následovat. Je klíčové podporovat jakékoliv iniciativy, které přinášejí přidanou hodnotu – ať už v podobě startupů, malých firem, nebo zavedených výrobců, kteří zde působí. Transformace je nevyhnutelná a bude pokračovat, ať se jí budeme bránit, nebo ne. Musíme se začít přizpůsobovat a být připraveni na změny, které náš region čekají.

Padlo zde slovo startup. Umí naši studenti zakládat startupy nebo obecně začít podnikat?

Jednoduchou odpovědí by bylo, že ne –neumí, ale skoro žádný student v této zemi neumí zakládat startup. Nelze to však říci paušálně. Určitých nešvarů našeho vzdělávacího systému jsme se dotkli již před chvílí. Nejsem si jistý, jestli ve studentech většinově vytváříme kreativitu a budujeme jejich zdravé sebevědomí. To je totiž pro založení a nakopnutí startupu stěžejní. To, že náš systém není schopen k těmto dovednostem studenty vybízet, je dáno

řadou historických příčin. Je důležité se proměnit či transformovat do stavu, kdy budeme probouzet a pěstovat kreativitu a sebevědomí. My ovšem nemusíme objevovat nic nového. Toto v sobě měly ty zlaté české ručičky vždycky. Vždycky jsme si uměli poradit. Jenom jsme na to v podmínkách plánovaného hospodářství tak trochu zapomněli.

Neměl by se právě tomu věnovat náš obor Řízení výroby?

Teď budu mluvit trochu sám o sobě, respektive trochu si přihřeji polívčičku. Vzhledem k tomu, že jsem absolventem tohoto oboru, tak v něm vidím hluboký smysl. Když jsme tento obor skoro před třiceti lety na univerzitě zakládali, tak měl na konci devadesátých let jiný smysl, než ho má dnes. Pořád si myslím, že pro náš region je důležité vzdělávat člověka, který je v technice všestranný. Člověka, který bude mít základ ekonomický, technologický, konstrukční

i exaktní. I když název tohoto oboru možná neodpovídá dnešním očekáváním, v následujících letech bude pro naši fakultu stále zásadní a věřím, že i do něj se nám podaří promítat současné trendy.

Inu nemění se nám jen region, obory a vzdělávání, ale i lidé. Jak se změnil nový děkan FSI?

Děkan za uplynulý téměř rok ve své funkci velmi zestárl (smích, pozn. red.). Byl to rok bouřlivý a byl to rok proměn. O tom žádná. Kromě děkana jsme vyměnili i nemalou část vedení. Mě osobně to proměnilo velmi, v té první vlně to byla rána na komoru. Ať už z hlediska financí, nebo blížící se akreditace oborů. To bylo hodně hektické a řekněme, že i dost živelné, ale teď už začínám nacházet určitý balanc. A sice v kontextu, že některé věci mají svůj čas a místo, některé věci si pozornost zaslouží více a některé méně, anebo vůbec – to je důležité pro každého. Naučit se prioritizovat.

Proměna knihoven

Čas plyne jako voda, která odnáší staré zvyky a přináší zvyky nové. Některé věci se mění, jiné zůstávají dlouho stejné. Knihovny mají v naší zemi velmi dlouhou tradici a za těch mnoho let se radikálně změnil jak jejich vzhled, tak jejich vnímání společností.

Asi každý z nás si pamatuje z hodin dějepisu legendární Alexandrijskou knihovnu a každý z nás si dokáže představit, jak těžké a bolestivé muselo být sáhodlouhé přepisování textů a knih mnoho let před vynálezem knihtisku. Naši předkové knihovny vnímali jako centra vzdělanosti, kde se snoubila moudrost s velkolepostí. Pokud někdy budete mít možnost se do některé starobylé knihovny jen podívat, mohli byste si povšimnout jejího krásného a propracovaného vzhledu. Zabloudíte-li například do pražského Klementina, naskytne se vám pohled do barokního areálu Národní knihovny. Kdybyste zrovna ale cestu do Klementina neměli, můžete si ho prohlédnout pomocí Google Street View. Vůně starých knih k vám sice nedolehne, ale její honosné zdobení a vzhled nábytku a glóbů vás přenese do minulosti. Před mnoha lety byly knihovny zdrojem informací, vědění, bylo v nich slyšet i špendlík na zem spadnout, a vzácné knihy v nich byly přivazovány řetězy k policím. Jak vnímáme knihovny dnes?

Dnešní knihovny zůstávají stále zdrojem informací, svým čtenářům ale nabízejí přidané hodnoty v podobě různých služeb. Ve většině z nich máte k dispozici počítače a připojení k internetu. Informace tedy již nemusíte hledat jen v knihách. Univerzitní knihovny, mimo jiné, také nabízejí pro své studenty tiskárny, flash disky a skenery. Pro některé z nás bibliotéky slouží jako útočiště. Nacházíme v nich klidné a tiché posezení nad úkoly a povinnostmi. Na rozdíl od dob minulých v nich nenajdete

zas takové ticho, jako tomu bylo dříve, zato ale využijete tichá zákoutí a místnůstky, které vám zajistí poklidné prostředí pro soustředění.

Vědecká knihovna UJEP za jedenáct let od svého vzniku prošla také výraznými změnami. Vznikla v roce 2013 sloučením pěti fakultních knihoven a dnes je místem, kde mohou studenti z kterékoliv fakulty najít potřebnou literaturu ke svému oboru i vlastnímu koníčku. Ve Vědecké knihovně UJEP naleznete širokou škálu služeb, o kterých jste možná ani nevěděli. Kromě dnes již samozřejmého volného přístupu k internetu si zde můžete například půjčit sluchátka, čtečky nebo i deky. Pokud se vám náhodou po dlouhém dni ve škole vybije mobil, nabízí uzamykatelné dobíjecí stanice. Hned při vstupu si také můžete všimnout regálů s názvem Knižní novinky a Kalendárium, takže zůstanete v obraze ve světě literatury. Pokud sejdete dolů do vestibulu, najdete tam Knižní bazar, do kterého můžete přinést knihy, které již nepotřebujete, a na oplátku si odtamtud můžete vzít jinou knihu, která se vám zalíbí. Díky

moderním technologiím je neustále v provozu návratový automat, kam můžete vracet zapůjčené knihy. Pokud se vám nechce chodit pro objednanou knihu ze skladu až

do třetího patra, necháte si ji jednoduše poslat do Knihoboxu, který se nachází hned před knihovnou. Díky spolupráci Vědecké knihovny UJEP s Flexibooks máte také možnost si přes knihovní katalog půjčit e-knihy, a to přímo z pohodlí domova.

Všichni víme, že ke studiu patří také socializace a vztahy se spolužáky. Svá přátelství můžete upevňovat pomocí deskových her, které si v knihovně bez problémů půjčíte. Dále knihovna pořádá různé kulturní a společenské akce, o kterých se můžete dozvědět například z letáčků umístěných v kampusu nebo ze sociálních sítí.

Zkuste si představit, že by existoval stroj času a na pár chvil by k nám do knihovny přicestoval student z doby rozkvětu Univerzity Karlovy. Myslím, že by byl uchvácený z množství dostupných informací a knih. Možná by ho trochu vyděsilo, že slyší jemný šum různých zajímavých konverzací mísících se se zvuky strojů. Zarazilo by ho, jak se knihovny za celá staletí změnily. V minulosti se lidé přizpůsobovali knihovnám, dnes se knihovny přizpůsobují lidem.

vědecká

knihovna

Příběh absolventky

Michaela Krausová je absolventkou Filozofické fakulty UJEP. Dnešní učitelka v krátkém rozhovoru reflektuje doby studia i to, jaké proměny a příležitosti přinesl čas strávený na UJEP.

Proč jste si vybrala za vysokou školu zrovna UJEP?

Hlavním důvodem byla určitá blízkost univerzity – pocházím z Chomutova, celý život žiji v Ústeckém kraji a rozhodně neplánuji odcházet. Dalším pak fakt, že nejsem fanouškem velkých přelidněných měst, což pro mě byla hlavní stopka, proč nejít studovat na UK. Ústí je přeci jen menší a i univerzita, potažmo tedy fakulta, je založena na „rodinném“ a „domácím“ duchu.

Jaký obor jste absolvovala? Pracujete v něm?

Vždy mě to táhlo k historii, bakalářské studium jsem absolvovala v oboru Kulturní

historie, jelikož se mi líbilo zaměření na dějiny umění mimo hlavní politický dějinný proud. Poslední rok sice přerušil covid, takže skládat státní zkoušky bylo o to veselejší i náročnější, ale povedlo se. V rámci lepšího profesního uplatnění jsem se nicméně rozhodla v tomto oboru na magisterském studiu nepokračovat a vydala jsem se pedagogickou cestou. Jelikož jsem po maturitě začala jezdit jako vychovatelka na školy v přírodě a vedoucí na tábory, čím dál víc mě lákala práce s dětmi. Zůstala jsem tedy na FF a studovala obor Učitelství historie pro druhý stupeň a střední školy. A musím říci, že za tento obor jsem opravdu vděčná, jelikož mne na mé nynější zaměstnání připravil, alespoň co se didaktického vzdělání týče, naprosto nejlépe, jak mohl. Za to chci

především poděkovat dr. Josefu Märcovi. Momentálně tedy působím jako učitelka na základní škole v Chomutově, jsem ve své práci opravdu spokojená a naučené poznatky při ní hojně využívám.

Proměnil se od dob studia Váš náhled na učitelství?

Nějaké povědomí o tom, jak funguje školský systém, jsem měla, a více méně mi tyto domněnky studium na vysoké škole potvrdilo. Mohu říct jen to, co určitě každý ví – že praxe je od teorie diametrálně odlišná. Během studia totiž pracujeme s tzv. ideální třídou – nejsou zde rušivé vlivy apod. Během praxe ale musíme brát v potaz daleko víc aspektů.

ptala se: Kristina Koudelková foto: archiv Michaely Krausové

Získala jste díky UJEP nějaké pracovní příležitosti?

Konkrétní místo, kde nyní působím, jsem si sice musela najít sama, ale kdyby mi univerzita neposkytla potřebné vzdělání a motivaci, nemohla bych se tomuto zaměstnání věnovat. Nejvíc mi ale UJEP pomohla tím, že jsem mohla vyjet na praktickou stáž v rámci Erasmu. Přípravy na výjezd jsem sice musela z větší části zařizovat sama, ale opravdu neocenitelně mi pomohl dr. Martin Kolář z FUD, který mi přes své vlastní kontakty zprostředkoval

skvělé pracovní místo na Institutu slovanských studií v Paříži, se kterým okrajově spolupracuji dodnes. V rámci praxe jsem se podílela na spolupráci s archivem, knihovnou a vydavatelstvím tohoto institutu, a nad její rámec mi byly poskytnuty dvě další pracovní příležitosti, které pokračují dodnes. Jednou z nich je spolupráce na projektu kolektivní paměti na Jáchymovsku, druhá probíhá prostřednictvím Česko-francouzské asociace v Bretani, kde vyučuji děti z bilingvních rodin skrze on-line kurzy. Kromě pracovních možností jsem získala i skvělé profesní kontakty

a přátelské vztahy, které s tamními kolegy vřele dodnes udržuji.

Když srovnáte sebe před nástupem na UJEP a sebe po absolvování, v čem jsou tyto dvě Míši rozdílné? Jak Vás proměnila UJEP?

Osobně tu největší změnu vidím v tom, že jsem byla schopna opustit svou komfortní zónu. Když jsem byla mladší, nikdy jsem si neuměla představit, že budu pracovat s lidmi, natož vzdělávat děti. Vždy jsem byla zapřísáhlý introvert, ale studium na vysoké škole to ve mně nějakým způsobem zlomilo a největší měrou k tomu přispěl právě pobyt ve Francii. Nikdy jsem si neuměla představit, že budu tak daleko od domova, bez blízkých vazeb, v kompletně cizím prostředí. A ačkoliv jsem před odjezdem měla neuvěřitelný strach, nakonec jsem stáž prodlužovala a dnes je mi jasné, že bych se ráda vrátila a absolvovala to znovu. Myslím si, že díky tomuto „šoku“ jsem dnes schopna postavit se před třídu plnou žáků, sál plný posluchačů, diváků, a mluvit bez špetky nervozity. A za to své fakultě velmi děkuji.

text: Zbyněk Smetana

foto: Zbyněk Smetana, archiv UJEP

Rekonstrukce budovy kateder promění život pedagogické fakulty

Od ledna 2024 je areál Pedagogické fakulty UJEP mezi ulicemi České mládeže a Resslova neprůchozí. Je to jen malá daň za probíhající rekonstrukci budovy

kateder. Tedy budoucího sídla kateder, z nichž některé zatím provizorně setrvávají ve výškové budově v Hoření ulici, která už ale není v majetku UJEP, anebo mají

dočasná pracoviště v bývalé budově fakulty životního prostředí v ulici Králova výšina.

Budova kateder, která dříve nesla označení „nová budova“, byla slavnostně otevřena v roce 1986 na Mezinárodní den studentstva a po sametové revoluci hrála její kapacita klíčovou roli při vzniku univerzity. Má tedy za sebou už skoro čtyři desetiletí intenzivního provozu.

„Při rekonstrukci se tato budova dispozičně v podstatě nezmění, skelet stavby a schodiště zůstávají původní, jinak ale bude úplně všechno nové, včetně inženýrských sítí,“ popisuje tajemník PF UJEP PhDr. Ing. Ivan Bertl, Ph.D. „Stavebně dojde jen k úpravám několika málo příček kvůli optimalizaci prostor učeben. V současné době jsou pro naši výuku nejvhodnější učebny s kapacitou 40 posluchačů. Ale ta skutečně velká proměna, na kterou se všichni těšíme, se týká veškerého vybavení,“ doplňuje Ivan Bertl.

Další příjemnou zprávou je, že nově budou v sedmipodlažní budově studentům a zaměstnancům k dispozici tři výtahy

Staveniště PF UJEP – rekonstruovaná budova kateder

namísto původních dvou. „Třetí výtahová šachta již v budově byla, ale nikdy nebyla využita,“ s úsměvem vykládá tajemník Bertl. „Kabiny a strojní vybavení pochopitelně budou rovněž zcela nové.“

Proměny se dočká i vnější vzhled budovy. Celá skořepina dostane nové izolační opláštění, ochráněny budou i základy pod úrovní terénu. Hotovo by mělo být na podzim roku 2025, a to včetně nastěhování nábytku a zapojení technického vybavení učeben a kancelářských prostor. Všechny součásti pedagogické fakulty pak budou sídlit na jednom místě, což pro pracovníky i studenty, kteří se dnes musí kvůli výuce přesouvat po městě mezi třemi lokalitami, bude velká úleva.

„V provizorních prostorách dříve vystěhované budovy na Králově výšině se naši studenti necítí dobře, vnímáme poznámky, že mají pech, když nejsou s ostatními

v moderním kampusu,“ konstatuje vedoucí katedry bohemistiky doc. Mgr. Jiří Koten, Ph.D. „Osobně se těším i na rušnější provoz, ve kterém můžete potkat či snadno vyhledat kolegy z jiných kateder. Na současném místě si jednoduše připadáme jako v exilu,“ doplňuje.

Nejinak situaci vnímá i nová vedoucí katedry anglistiky Mgr. Kateřina Šteklová, Ph.D.: „Samozřejmě se moc těšíme na návrat katedry anglistiky do domovské budovy pedagogické fakulty, těšíme se na zlepšené pracovní prostředí ve zrekonstruovaných prostorách. A budu ráda, že naši studenti budou mít opět blíže do kampusu, do knihovny, do budovy MFC, a budou tak v centru dění naší akademické obce.“

Jako nový začátek cítí připravovanou proměnu vedoucí katedry preprimárního a primárního vzdělávání, která dlouhodobě sídlí na ulici Hoření, Mgr. Jan Janovec, Ph.D.: „Těšíme se hlavně na to, že po více než 30 letech budeme na jednom místě s ostatními pracovníky a studenty fakulty, těšíme se na nové prostory, těšíme se, že budeme moci operativně využívat možností, které poskytuje kampus, od rychlého vyřízení úředních záležitostí přes využívání univerzitní knihovny až po stravování v menze.“

Slavnostní otevření budovy na Mezinárodní den studentstva 17. 11. 1986

Stěhováním kateder proměna areálu České mládeže nekončí

Důležitost a náročnost rekonstrukce budovy kateder PF UJEP je třeba vnímat v kontextu rozvoje celé univerzity, jak vysvětluje vedoucí investičního oddělení UJEP Ing. Vendula Poslední: „V průběhu předchozích let odešla z areálu České mládeže filozofická fakulta do své nové budovy, přírodovědecká fakulta do nové sdílené budovy s fakultou životního prostředí, a Centrum informatiky do nových prostor rektorátu. Areál České mládeže tak připadl celý pedagogické fakultě, ale s nutností budovu kateder modernizovat pro potřeby vědy, výzkumu a vzdělávání.“

Nezůstane však jen u rekonstrukce budovy kateder PF UJEP. Univerzita plánuje i úpravu jejího okolí a další investice, vyjmenovává Ing. Poslední: „Jedním z dalších investičních rozvojových záměrů je revitalizace a dobudování sportovišť v areálu České mládeže a revitalizace výcvikového střediska Bukovina. Vnitřní i vnější úpravy v blízkých letech čekají i zdejší sportovní halu, jakož třeba i sportovní halu u vysokoškolských kolejí.“

V současné době si tedy všichni můžeme držet palce, aby stavební omezení způsobila v nadcházejícím akademickém roce co nejméně komplikací a postupná proměna areálu byla pozitivním přínosem pro všechny.

Obnažené interiéry jednoho z pater

PF UJEP v kontextu kampusu

text: Michaela Fischerová

Noc vědců opět v Kampusu UJEP

Tentokrát ve znamení Proměny

Večer plný poutavých přednášek, interaktivních workshopů a experimentů, které ukazují vědu v celé její kráse. Takto bychom mohli popsat blížící se Noc vědců, akci, která si během let získala tisíce návštěvníků napříč Českou republikou. Letos večerní kampus opět ožije, tentokrát 27. září. Jeho tématem bude Proměna.

Proč zrovna Proměna?

Téma odkazuje na dílo uznávaného spisovatele 20. století, Franze Kafky. Proměna se stala jednou z Kafkových nejznámějších povídek, která metaforicky otevírá prostor pro interpretaci a diskusi o lidské existenci, odcizení a identitě. V roce 2024 si připomínáme 100 let od úmrtí autora, který se beze sporu řadí mezi literárně nejvlivnější spisovatele minulého století.

Desítky programových položek

Hlavní program startuje v 17:00 h v budovách Centra přírodovědných a technických oborů (CPTO) a Centra materiálů a nanotechnologií (CEMMTECH). V budově CPTO čekejte překvapivé proměny prezentované chemickou show a fyzikálními pokusy nejen pro děti. Na chemické stezce po laboratořích přijdete na kloub zapeklitým problémům a v koutku zdravotnictví se dozvíte, jak pokročily postupy při resuscitaci či porodu. Vyzkoušíte si brýle, které mění vidění, sluchátka, která simulují různé zvuky, a další pomůcky, které vám umožní zažít svět novými a nečekanými způsoby. Písek se

promění v tekutinu a z PET lahve se stane klidně květináč. A co vznikne, když elektřina maluje? To se dozvíte v technických laboratořích CEMMTECH.

Po celý den, od 8:00 do 17:00 h, bude také, již tradičně, probíhat doprovodný program na katedře biologie v areálu Za Válcovnou. Dozvíte se tu, jak se z hominida stal moderní člověk, co dělá gravidita s ženským tělem a také že příroda si vždy poradí.

Venkovní stage před budovou CPTO nabídne obvyklou talk show s vědci a v pozdějších hodinách také vystoupení

kapely No Headache. Ke skvělé zábavě je zapotřebí i dobrého jídla a pití, to přímo na místě zajistí restaurace Replay a Tyršovka, nebo také budete moci ochutnat ručně vyráběnou řemeslnou čokoládu ManuČoko či handmade mošt KauBoy. Milovníci kávy jistě ocení kávový stánek ForRest café.

A kdybyste si náhodou nevěděli rady kudy kam, na infostánku v lobby Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra vám rádi pomůžeme.

Těšíme se, jaké proměny letošní Noc vědců na UJEP přinese!

text: Kamila Bitalová, Nela Kubová

Proměny ve výuce porodních asistentek

Většinová představa veřejnosti je taková, že porodní asistentka je zdravotní sestra, která asistuje lékaři (podává nástroje, upravuje osvětlení, dává léky) během porodu. Dívá se, jak se rodí krásná miminka, a to je vlastně vše. Přitom profese porodní asistentky je, co se kompetencí týče, velmi obsáhlá a specifická. Může sama, bez přítomnosti lékaře, vést fyziologický (tedy

nekomplikovaný) porod, šít poranění, napichovat žíly, zavádět cévky, starat se o drény. Také ošetřuje novorozence a pečuje o ně. Když se porod začne komplikovat, zachovává chladnou hlavu a jedná, přitom se stává pravou rukou lékaře.

Profese porodní asistentky je plná stresových situací, náročných jak po fyzické, tak

zejména psychické stránce. Je přítomna nejen příchodu nového života na svět, ale někdy také i jeho odchodu. I v náročných chvílích musí být schopna rodičku a její blízké provést situacemi s porozuměním a empatií. Nabízí se tedy otázka: jak (a zda vůbec) se dá na něco takového připravit.

Výuka pro studující porodní asistence je velice náročná – musí absolvovat přes 60 odborných předmětů a na 1 800 hodin (neplacené) praxe ve zdravotnických zařízeních.

Před prvním kontaktem s pacientem je ale důležité se naučit, jak jednotlivé úkony provádět tzv. „nanečisto“. V nové budově FZS UJEP, která byla otevřena v roce 2022, jsme na to vybavení. Kromě auly a přednáškových sálů je tu množství specializovaných odborných učeben, tělocvična, anatomická učebna, ale také nejmodernější simulační centra. Jedno z nich je určeno právě pro výuku budoucích porodních asistentek.

Simulační centrum

Simulační centrum bylo vytvořeno tak, aby co nejlépe přiblížilo reálné prostředí nemocnice. Najdete zde kromě lékárny a skříněk s veškerým potřebným zdravotnickým materiálem také porodnické lůžko, postel, výhřevné lůžko pro ošetření novorozence, inkubátor… a to nejdůležitější, SimMom.

SimMom je model, který simuluje rodící ženu na mnoha úrovních. Je možné mu, resp. jí, podávat léky a infuze „do žíly“, měřit tlak, sledovat životní funkce na monitoru a natočit CTG (pozn. red.: přístroj, který slouží k monitorování srdeční akce plodu a děložních kontrakcí). Čím je ale, oproti ostatním, porodnický simulátor naprosto jedinečný, je právě možnost simulace samotného porodu díky ADM (authomatic delivery modul). Uvnitř SimMom je totiž mechanismus, do kterého je umístěné miminko i s placentou. Může být polohováno jak pro porod hlavičkou, tak i pro porod koncem pánevním (zadečkem). V momentu porodu, když dítě prochází porodními cestami, mají studentky možnost trénovat nejen správný mechanismus, jak mu pomoci na svět, ale také jak chránit

ženu před poraněním nebo jak si poradit při různých komplikacích. Simulátor je možné například naplnit tekutinou, a „způsobit“ tak poporodní krvácení, nebo nechat miminko tzv. „zaseknout“ a umožnit studentům řešit tzv. dystokii ramének.

Vše je ovládáno z řídícího centra, které v reálném čase, pomocí čtyř kamer s vysokým rozlišením, sleduje, co se v simulační místnosti děje. Na to reaguje lektor a situaci upravuje a rozvíjí podle jednání studentů. Může modelovat hodnoty životních funkcí, ovládat křivku tlukotu srdce miminka, a také spouští samotný porod. Zároveň se studenty během simulace komunikuje, a to hned několika způsoby.

SimMom a SimNewB mají implementovanou sadu přednastavených zvuků, jako jsou křik, projevy při tlačení, reakce na bolest, ale také pláč. Za SimMom je možné z řídícího centra i mluvit, což umožňuje spontánní reakci na to, co se právě děje. Další možností je body pack, který mají simulující studenti u sebe. Lektorovi umožňuje komunikovat a instruovat konkrétního studujícího tak, aby to nevěděli ostatní simulující. Tím vytváříme situace (někdy

stresové, někdy komické), které nutí studentky a studenty komunikovat a vysvětlovat, reagovat „tady a teď“, jako by byli při skutečném porodu. Posledním způsobem simulované komunikace je „Božský hlas“, kterým obdrží pokyny všichni přítomní v simulační místnosti.

Celá simulace je díky kamerám nahrávána, což nám umožňuje se v rámci debriefingu s každým studujícím individuálně vracet a probrat společně různé momenty ze simulace. Zároveň také dostávají individuální vyjádření k průběhu simulace. Jejím cílem nikdy není, aby studující odcházeli zklamaní, s pocitem, že nic neumí, nebo že se jim nic nepovedlo. Analýza simulace je naopak sama dovede ke zhodnocení, co například zapomněli nebo kde špatně postupovali. Pro příště se potom na tyto oblasti zaměříme, aby je mohli více natrénovat. Zároveň vypíchneme momenty, kdy „váleli“, co se jim vážně povedlo, v čem vynikali. Někdy jsou studující v rámci sebereflexe na sebe příliš přísní, je tedy dobré si skutečně celou simulaci projít a vysvětlit si jednotlivé momenty, a případně si pustit i již zmíněný simulační záznam.

Průběh simulace

Účastníci simulace ji absolvují ideálně ve čtyřčlenných skupinkách s přesně rozdělenými rolemi. Dva jsou porodní asistentky (jedna hlavní, jedna asistující nebo hrající studentku porodní asistence) a v takové dvojici se učí komunikovat a fungovat v týmu, spoléhat na sebe, a zároveň nést zodpovědnost za jednotlivé úkony. Druhá dvojice pak představuje rodičku a její doprovod. Před vstupem do simulační místnosti dostanou základní instrukce (s čím přichází, po kolikáté bude rodit apod.), těhotenskou průkazku s vyplněnými údaji, výsledky odběrů a vyšetření. Obě dvojice mají dostatek času se s rolí seznámit, potom „rodička“ zaklepe na dveře, porodní asistentky jí otevřou, vchází do simulační místnosti, a tím je zahájena simulace.

Další vývoj je vždy různý – „porodní asistentky“ by měly „rodičku“ vyzpovídat, vysvětlovat, podporovat, uklidňovat. Zároveň u toho zjistit aktuální stav a naplánovat co dál. Kromě natočení CTG a změření tlaku také na připraveném modelu vaginálně vyšetřují a hodnotí, v jaké fázi se porod zrovna nachází. Jak se vyvíjí situace a porod postupuje dál, mění se i vaginální nález. Studující ho tedy průběžně

přešetřují. Učí se přitom, jak pečovat o ženu ještě před samotným porodem. Během simulace také mohou využít porodnický bazének, bylinnou napářku, Rebozo (pozn. red.: tradiční mexický šátek pomáhající k relaxaci či úpravě polohy dítěte v děloze), masážní techniky a další. To vše provádějí na figurantce, studentce, která je v roli rodičky. Na samotný porod se pak přesouvají k SimMom.

Výhodou našeho simulačního centra a tohoto modelu je zároveň možnost tréninku porodu i v jiných polohách, např. na boku, v sedu, dřepu či kleku, což jsou, podle výzkumů, mnohem příznivější polohy pro porod snižující riziko různých komplikací. Díky tomu studující připravíme na skutečně nejrůznější alternativy, jak může porod probíhat.

Od nového semestru, také díky nadačnímu fondu Propolis 33, budeme mít v simulačním centru k dispozici rovněž porodnický gauč, který je žhavou novinkou v porodnických kruzích. Naše fakulta tak bude první

v republice, která bude vést simulační výuku a výuku porodů právě na tomto gauči.

text: Jana Kasaničová foto: Richard Matiašek, archiv UJEP

Promoce 2024

Ústecká univerzita eviduje více než

1 200 absolventů a absolventek

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem předala na přelomu června a července vysokoškolský diplom stovkám čerstvých absolventů. Slavnostní promoční ceremoniály připravilo zatím sedm z osmi fakult UJEP.

Přelom června a července je na většině univerzit ve znamení oslavy ukončení studia absolventů bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Za akademický rok 2023/2024 úspěšně ukončilo ústeckou univerzitu 1 219 mladých lidí.

V průběhu šesti dnů se uskutečnilo třináct slavnostních promocí absolventů a absolventek sedmi ústeckých fakult. Výjimkou byla fakulta zdravotnických studií, která slavnostní promoci plánuje na 18. 10. 2024.

cyklu navštěvovali diplomový seminář a odevzdali závěrečnou práci.

Promoční maraton UJEP zahájila již 21. 6. 2024 Univerzita třetího věku UJEP, když byly v Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem předány diplomy 21 účastníkům U3V, kteří v končícím dvouletém

Jako první, z řádného studia, promovali na UJEP absolventi přírodovědecké fakulty, diplomy převzali dne 25. 6. v samotném univerzitním městečku, v Červené aule. Den na to, 26. 6., si do stejné auly přišli pro absolventské diplomy studenti fakulty strojního inženýrství, a zároveň

si promoční akt v prostorách Severočeského divadla v Ústí nad Labem vychutnala také skupina absolventů z fakulty sociálně ekonomické. Ve čtvrtek 27. 6. se k nim v Červené aule připojili promovaní z fakulty filozofické, a tentýž den opustili prostory Domu kultury Ústí nad Labem s absolventským diplomem také čerstvě dostudovaní z fakulty umění a designu. Dne 28. 6. odpromovali v největší aule univerzity mladí chemici, geoinformatici a ochránci přírody z fakulty životního prostředí. Následující týden od 1. do 2. 7. promovala nejpočetnější skupina absolventů UJEP z pedagogické fakulty.

„V letošním roce jsme měli první absolventy ve třech nových magisterských programech, a to na přírodovědecké fakultě v programu Aplikované plazmové technologie, na fakultě strojního inženýrství v programu Materiálové inženýrství a na fakultě zdravotnických studií v programu Učitelství odborných předmětů pro zdravotnické školy,“ říká prorektorka pro studium RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.

Každoroční promoce jsou pro univerzitu největší a zároveň nejslavnostnější aktivitou akademického roku. K promočnímu slavnostnímu aktu se i letos najednou dostavily stovky mladých lidí spolu s rodiči a prarodiči, takže na studijních odděleních jednotlivých fakult bylo více než rušno. Za akademický rok 2023/2024 eviduje UJEP 772 absolventů bakalářských, 348 navazujících magisterských, 77 magisterských a 22 doktorských studijních programů.

Celkem 1 219 úspěšně dostudovaných se dělí dle fakult takto:

• fakulta sociálně ekonomická: 225

• fakulta strojního inženýrství: 72

• fakulta zdravotnických studií: 202

• fakulta umění a designu: 94

• fakulta životního prostředí: 68

• filozofická fakulta: 116

• pedagogická fakulta: 371

• přírodovědecká fakulta: 71

Ceremoniál promoce

... je slavnostní předávání diplomu s udělováním akademických nebo vědeckých titulů, které bývá spojeno s řádným ukončením vysokoškolského studia. Jedná se vždy o slavnostní společenskou událost veřejné povahy, které se zúčastní na jedné straně ti, kteří jsou promováni, dále akademičtí funkcionářai (rektor, děkan, prorektoři, promotor, pedel apod.) příslušné školy a v neposlední řadě pak veřejnost – příbuzní a známí promovaných osob.

Vzhledem ke slavnostní povaze události se promoce vždy provádí ve vhodných společenských prostorách. Pokud má příslušná vysoká škola prostory vlastní, nazývají se obvykle aulami. Pokud vysoká škola vlastní vhodné prostory pro konání promocí k dispozici nemá, užívá jiné veřejné společenské síně. Mimořádnosti slavnostní situace odpovídá i sváteční oblečení nejen promujících, ale i hostů.

International corner

Jules Durand - From Bordeaux to Ústí nad Labem

Hi, my name is Jules Durand. I was born in Bordeaux, have lived there all my life, and I believe the southwest region is the most beautiful in France. There, you can find the Arcachon Bay, the Pyrenees mountains, and the Basque Country. After graduating from high school, I moved to Tarbes, a small town between Toulouse and the Pyrenees, to pursue my studies in engineering. My school is a generalist engineering school, traditionally specialized in mechanics, but there are also very interesting courses on building construction, a field in which I wish to specialize. In my curriculum, I have to spend a semester abroad.

I chose the Czech Republic because I wanted to experience the student life in Eastern European countries, and I was by no means disappointed. Ústí nad Labem is a small town where life is good, with wonderful students and professors who welcomed me with a lot of kindness and sympathy. The good Czech beer and the events organized by the ESN group made me appreciate this country even more. I am very grateful to the people I have worked with and partied with, and I feel that I will miss this atmosphere once I leave, but I will come back.

Congratulations to over 1200 of our graduates

At the end of June and the beginning of July, our University handed out university diplomas to hundreds of young graduates of bachelor‘s, master‘s and doctoral programmes during graduation ceremonies at our faculties. For the academic year 2023/2024, 1219 young people have successfully graduated from UJEP. We take this opportunity to thank them for their work and inspiration and wish them every success in their future careers and lives.

The International Porcelain Symposium KEEP IN TOUCH

The 4th edition of the International Porcelain Symposium KEEP IN TOUCH (22 July – 8 August 2024), co-organised by

the Faculty of Art and Design and held in the Experimental Ceramics Studio in Dubí, welcomed 13 participants – young designers, artists and students from prestigious universities from Japan, Korea, China, Taiwan, as well as Poland, Germany and the Czech Republic. “The expert jury did not have an easy task. We received a record number of applications, and we are pleased to see that the quality of the submitted projects is increasing as well as the interest itself,” said Antonín Tomášek, head of the Ceramic Design Studio at the Faculty of Art and Design at UJEP.

Our SCIENTISTS to help revitalise rivers in the centres of four European cities

The Institute for Economic and Environmental Policy at FSE UJEP has become a project partner in the Interreg Central Europe-funded ReBioClim project, in which partners from five European countries will help cities plan the restoration of smaller urban rivers. “Within the ReBioClim project we will identify and analyse the current challenges and opportunities of cities from different perspectives. We will address the necessary trade-offs between social, institutional and environmental requirements for planning nature-friendly stream revitalisation in multifunctional urban areas,” said Jiří Louda from the project team. The project consortium includes Dresden University of Technology, Leibniz Institute Dresden, Slovak University of Technology in Bratislava, Alcedo River Clinic, Poznan University of Natural Sciences, Delft University of Technology, Aquanet Retencja and the cities of Dresden, Poznan, Senica and Jablonec nad Nisou.

Sixth edition of the Czech Envi Thesis contest

The Czech Envi Thesis, a national competition for the best bachelor‘s or master‘s thesis in the field of environmental studies, has announced its sixth edition. The competition, organised by the Institute of Econom ic and Environmental Policy (IEEP) at the Faculty of Social and Economic Studies of the UJEP, seeks the most talented students in the field of environmental protection from all universities in the Czech Republic. Applications are open to anyone who defended their bachelor‘s or master‘s thesis dealing with the environment from a social science perspective between October 2023 and the end of September 2024. Applications will be accepted until 30 September 2024 on the competition website www.czechenvithesis.cz.

Celebrating the 20th Anniversary of the 2004 Enlargement of the European Union

On the occasion of the 20th anniversary of the 2004 enlargement of the European Union, UJEP, together with seven other partners from Central and Eastern European countries, has implemented the project “Twenty Years of Cultural Enrichment in Reunified Europe” (the CAMINO project). As part of the project, an exhibition of the winning photographs of the international student competition “INSPIRED BY EUROPE” was held in the University Library. The international jury had selected 11 winning photographs from 11 European countries, which were also exhibited in the European Parliament earlier this year.

text: Dana Masopustová, Iveta Steklá foto: Josef Růžička

Univerzita třetího věku UJEP slavila 30 let

V univerzitním kampusu proběhla dne 6. 6. 2024 velkolepá oslava Univerzity třetího věku UJEP (U3V) a všichni návštěvníci jistě potvrdí, že oslavit činnost U3V se podařilo ve velkém stylu.

Univerzita třetího věku existuje na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem již od roku 1994. Do prvního ročníku se přihlásilo 54 posluchačů. V průběhu let se podoba studia měnila až k nynějším dvouletým cyklům. Ty se organizují od akademického roku 2003/2004. V roce 2007 došlo k velkému rozmachu studia, a to zpestřením nabídky kurzů o jazykové a výtvarné kurzy, kdy již jeden semestr studia navštěvovalo běžně kolem 100 posluchačů. Během dalších let se U3V aktivně snažila, a stále snaží, zprostředkovat

zájemcům co nejširší nabídku kurzů, která odpovídá požadavkům cílové skupiny. Díky tomu rostou čísla posluchačů stále vzhůru. Na naší univerzitě třetího věku každoročně přibývají noví zájemci o studium, přesto jsou mezi účastníky i tací, kteří „studují“ již od počátků existence U3V, a i tito posluchači byli jedním z důvodů k velkolepé oslavě.

Důkazem narůstajícího zájmu o vzdělávání na U3V je skutečnost, že právě ukončené dvouleté studium U3V 2022–2024 v letním

semestru 2023/2024 navštěvovalo celkem 864 osob. Posluchači U3V se přitom rekrutují nejen z města Ústí nad Labem, ale z celého regionu, tedy z Děčínska a Teplicka, dojíždějí z Mostecka, Litoměřicka i jiných krajů. Nám se zase daří zajistit pro ně realizaci kurzů U3V třeba také v Kadani a Žatci.

Červnová oslava v kampusu byla věnována hlavně posluchačům Univerzity třetího věku UJEP, ale také všem jejím přátelům a příznivcům. Program slavnostního dne byl zahájen v Červené aule v Kampusu UJEP, a to proslovem prorektorky pro studium RNDr. Aleny Chvátalové, Ph.D., a zástupkyněmi univerzity, které zajišťují U3V v rámci Oddělení celoživotního

vzdělávání rektorátu. Během ceremoniálu bylo předáno 11 ocenění posluchačům U3V, sledovalo je přitom z hlediště přes 151 jejich kolegů a dalších hostů. Program byl obohacen o autorské čtení posluchačů kurzu Tvůrčího psaní a na závěr první části oslav proběhl koncert operní zpěvačky Vandy Šípové a klavíristy MgA. Michala Maška, který je dlouholetým lektorem U3V UJEP.

Poté se zábava a oslavy přenesly z auly do venkovního amfiteátru v Kampusu UJEP, kde za přítomnosti dobré nálady, skvělého počasí a přírůstku dalších návštěvníků oslavy pokračovaly. K poslechu a tanci hrála české a světové evergreeny hudební skupina POPMASTER a o občerstvení se postarala Kampuska a Fírovka. Zároveň probíhaly workshopy, jak jinak než s lektory kurzů U3V. Po absolvování workshopu Malba a Grafitti s MgA. Milanem Žákem, základů jógy s lektorkou kurzu Mgr. Marií Herzingerovou a čínského cvičení Tai-chi s lektorkou Ing. Lenkou Semerádovou byl čas na losování tomboly. Nejen šťastní výherci na závěr programu sledovali v Česku snad nejoblíbenější film S tebou mě baví svět, který byl promítán na obrazovce univerzitního amfiteátru v kampusu.

Celý den se vydařil a účast byla hojná

Současně s oslavami třiceti let trvání vzdělávání na U3V UJEP se seniorské cílové skupině letos otevírá další dvouletý cyklus kurzů U3V 2024–2026. Je to báječná příležitost se přihlásit, vzdělávat a třeba se přitom i těšit na další oslavy nebo mnoho jiných aktivit, které U3V nabízí svým posluchačům.

Nový dvouletý cyklus U3V 2024–2026 bude zahájen zimním semestrem studia 2024/2025. Posluchačům je nabízen výběr

z 59 kurzů ve 12 studijních programech. Zájemci mohou volit z oblastí umění a kultury, českého jazyka a literatury, cvičení a sportu, informačních technologií, digitální fotografie, historie, přírodovědy, psychologie, zdravotnictví a cizích jazyků. Místa výuky jsou v současné době v Ústí nad Labem, v Kadani a Žatci, a stejně jako v předchozích letech budou nabízeny další doplňkové akce jako například exkurze, vernisáže či besedy.

u3v

UJEP ZALOŽILA INSTITUT KOSMICKÉHO VÝZKUMU JAROSLAVA SÝKORY

Osmiletá mezinárodní činnost v oblasti kosmického výzkumu byla 11. 5. 2024 na ústecké univerzitě, fakultě sociálně ekonomické, zúročena založením historicky prvního českého vědecko-výzkumného pracoviště zaměřeného na oblast vesmíru. Kromě kosmického výzkumu a s ním spojených aktivit se obecně specializuje na fungování člověka a malých sociálních skupin v širokém spektru exponovaných profesí.

Institut kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory UJEP zahájil svoji činnost pod hlavičkou FSE UJEP dne 11. 5. 2024, v den nedožitých 90. narozenin Jaroslava Sýkory. PhDr. Jaroslav Sýkora, plukovník v. v., IAAM, stíhací pilot a sociolog, byl zakladatelem kosmického výzkumu v 80. letech 20. století v České republice. Bádání v oblasti letectví a kosmonautiky věnoval celý svůj profesní i osobní život, přičemž v Armádě České republiky založil několik výzkumných a expertních pracovišť pro vrcholové velení armády.

„Jméno mého otce v názvu institutu je nejen odkazem na jeho výzkum, ale také poctou jeho usilovné vědecké a výzkumné práci, kdy neznal překážek a navzdory dlouhodobým vážným zdravotním potížím zůstal vizionářem, nesmírně inspirující osobností v cestě za prosociálními cíli a vizemi,“ říká vedoucí výzkumného týmu KOSMOW a zároveň vedoucí Institutu kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory UJEP PhDr. Kateřina BERNARDOVÁ SÝKOROVÁ, plk. v. v.

MÁTE BAKALÁŘKU NEBO DIPLOMKU O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ?

CZECH ENVI THESIS VYHLásila ŠESTÝ ROČNÍK!

Celostátní soutěž Czech Envi Thesis o nejlepšího studenta či studentku v oblasti životního prostředí vyhlásila šestý ročník. Soutěž pořádaná Institutem pro ekonomickou a ekologickou politiku na FSE UJEP hledá nejtalentovanější studenty a studentky bojující za ochranu přírody napříč vysokými školami v České republice.

V minulých ročnících vyhrály práce věnující se plýtvání potravin v českých domácnostech, greenwashingu, environmentálnímu žalu, ale i třídění odpadu.

„Že se nemají čeho bát ani studenti z UJEP, dokázal loni zástupce fakulty sociálně ekonomické Jakub Drdla, který získal druhé místo,“ ohlíží se za minulým ročníkem jeho organizátor Ing. Jan Macháč, Ph.D., z FSE UJEP. Jakub byl jedním ze dvou studentů, kteří v soutěži zastupovali právě FSE UJEP. Do finále ho dostala jeho práce věnující se postojům dětí ve vztahu k přírodě blízkým opatřením ve městě. Těsně za stupni vítězů zůstala Michaela Miklasová z FSE UJEP s prací o bikesharingu v Ústí nad Labem.

S finalisty a finalistkami soutěže jsou, kromě toho, že obdrží finanční odměnu, natáčeny podcasty a mají možnost absolvovat mediální školení zajišťované hlavním partnerem, Vodafone Czech Republic, a. s. Soutěž podporují také Ministerstvo životního prostředí, Business Leaders Forum a Nadační fond Severočeská voda.

Přihlášky jsou otevřené všem, kteří od října 2023 do konce září 2024 obhájí svou bakalářskou nebo diplomovou práci zabývající se životním prostředím ze společenskovědního pohledu. Přihlásit se lze do 30. 9. 2024 na webu soutěže www.czechenvithesis.cz.

Univerzita Jana Evangelisty

Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP)

Univerzita Jana Evangelisty

Purkyně v Ústí nad Labem

ujep.cz @ujepul ujep.official

VÝSTAVA LETNÍ SKLIZEŇ – TO BYLY KLAUZURNÍ PRÁCE STUDENTŮ

A STUDENTEK FAKULTY UMĚNÍ A DESIGNU UJEP

Pravidelná výstava klauzurních prací představila nejnovější práce studentů a studentek ze 16 ateliérů zaměřených na design, volné umění, užité umění, grafický design, fotografii a elektronický obraz. Vystavená díla vznikala v rámci letního semestru a jejich prezentace byla tradičně důležitým bodem studia.

Ve dnech 20.–23. 6. 2024 bylo možné si na Fakultě umění a designu UJEP prohlédnout tradiční výstavu Letní sklizeň, prezentaci studentských semestrálních prací. Studenti a studentky zpracovávali různorodá témata od vytvoření místa setkávání v kontextu Ústí nad Labem, experimentální webové stránky, spekulativní vizuální identity až po nápojové sety na whisky pro sklárnu Crystal Bohemia.

Díla vznikají během celého semestru a jsou postupně vyvíjena a konzultována v rámci ateliérových setkání. Ke konkrétnímu zadání přistoupil v letošním roce například ateliér Design interiéru, projektem nazvaným Café Ústí cílil na hledání skrytých kvalit a potenciálu různých míst v Ústí nad Labem a okolí. Na základě kulturních, sociálních, historických nebo vizuálních aspektů a charakteru místa studenti a studentky zpracovávali architektonicko-designérský projekt. Vize využití se zaměřením na setkávání tak vznikly například k Schichtovým lázním, Baťovu domu na Střekově, v Předlicích nebo v podobě industriální pivní zahrady u Benešova mostu. Na tradiční sklářské řemeslo zase navázalo klauzurní zadání ateliéru Skla. Letní sklizeň tak představila výstavu Aqua Vitae a designy lisovaných sklenic a lahví na whisky navrhnutých pro firmu Crystal Bohemia.

Slavnostní zasedání Vědecké rady Pedagogické fakulty UJEP

Dne 20. 11. 2024 proběhne v Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem slavnostní zasedání Vědecké rady PF UJEP. Při této příležitosti ocení děkan, doc. Ladislav Bláha, pracovníky, kteří v tomto roce dosáhli mimořádných úspěchů ve vědecké a výzkumné činnosti, umělecké tvůrčí činnosti nebo významně přispěli k šíření dobrého jména fakulty. Součástí programu bude také křest Almanachu, který vznikl k 60. výročí založení fakulty. Almanach bude k dispozici jak v tištěné, tak online verzi na stránkách fakulty. Na závěr setkání předá děkan jubilejní medaile osobnostem, které svůj život a kariéru spojily s fakultou.

O připravované události podrobněji na webu PF UJEP https://www.pf.ujep.cz/cs/.

Dny geografie

2024 představí proměnu krajiny

Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UJEP chystá tradiční festival nejen pro geografy. Téma letošního ročníku Krajina absencí… a hledajících odkazuje mj. na pozapomenuté příběhy naší krajiny. Ve druhém listopadovém týdnu (11.–13. 11. 2024) se uskuteční přednášky, besedy i filmové projekce.

První festivalový den zahájí expertní blok dr. Soni Mikulové, dr. Zdeňka Kučery a Tomáše Lindnera, diskusi bude moderovat Veronika Kupková. V úterý 12. 11. přijde na řadu oblíbený formát HydePark, aneb káva s vedoucím katedry geografie, následovat bude komponovaný večer Skoky – příběh zmrtvýchvstání poutního místa. V diskusi moderované dr. Silvií R. Kučerovou vystoupí Jiří Schierl s Petrem Linhartem a P. Vladimír Slámečka. Středa 13. 11. bude nejprve patřit pásmu expertů na téma Možnosti digitální rekonstrukce krajiny, hovořit bude Mgr. Monika Stará a dr. Petr Meyer. O večerní kino se postarají studentské filmy, které vznikly v Ústeckém kraji. Podrobnosti o akci i jejím programu najdete v QR kódu.

text: Michaela Fischerová

Filmové léto s UJEP

již potřetí!

Čtvrtky v amfiteátru Kampusu UJEP se v uplynulých měsících nesly v duchu filmového léta, které univerzita pořádala již třetím rokem. Stejně jako v předchozích letech se i tento ročník těšil velké návštěvnosti. Filmové plátno rozzářily české i zahraniční filmové klasiky, ale i novější snímky. Program byl pečlivě sestaven tak, aby si na své přišel každý, kdo do univerzitního kampusu zavítal. Ke sledování filmů neodmyslitelně patří i pohodlí a dobré jídlo. Pro návštěvníky bylo na každém promítání připraveno několik lehátek, podsedáků, a v případě deště i tematické deštníky. Občerstvení jako vždy zajistila univerzitní kavárna Kampuska.

Třetí Filmové léto s UJEP potvrdilo svou oblíbenost a opět mělo úspěch. Těšíme se na další ročník, který jistě přinese další filmové zážitky a příjemné chvíle pod širým nebem.

text: Barbora Medunová

Co je nového v češtině?

Svět se mění, lidé se mění, a tak se přirozeně proměňuje i jazyk. Dnes se nebudu věnovat vývojovým tendencím současné češtiny, ale zmíním pro vás jen několik malých změn, ke kterým v posledních dvou letech došlo ve velmi užitečném zdroji –Internetové jazykové příručce.

Pokud Internetovou jazykovou příručku ještě neznáte, jděte si ji hned přidat mezi oblíbené stránky. Jakmile totiž budete tvořit text, u kterého si chcete být jisti pravopisem, nemusíte se obracet na svou známou učitelku češtiny nebo kamaráda studenta bohemistiky, ale vše si pohodlně a jednoduše vyhledáte sami. Tato příručka sice není kodifikační (narozdíl od Pravidel českého pravopisu či Slovníku spisovné češtiny), má pouze doporučující charakter, ale jejími autory jsou pracovníci

Ústavu pro jazyk český AV ČR, tedy lidé, kterým můžete bez obav věřit. Právě díky tomu, že jde o online zdroj, může příručka velmi rychle reagovat na změny v jazyce a potřeby jeho uživatelů. V loňském roce nově vznikla rubrika, do které autoři přidávají větší změny, ke kterým v příručce došlo, a já vám dnes zmíním některé z nich.

Štrúdl nově i s kroužkem. Německý Strudel se u nás vzhledem ke svému cizímu původu psal vždy s čárkou na u. Příručka nyní uvádí jako možnou variantu i štrůdl, protože výraz v češtině natolik zdomácněl, že o jeho německém původu množství uživatelů jazyka neví.

K hranolku přibyla hranolka. Hranolky jste dříve v příručce našli pouze jako slovo

rodu mužského neživotného, odvozené od slova hranol. Nově je možná i varianta v ženském rodě⁠hranolka. Proto si můžete objednat smažený sýr s hranolky, ale i s hranolkami.

Minus dlouze i krátce. Latinské minus najdete v kodifikačních příručkách pouze s krátkým i, přestože jeho výslovnost je dlouhá [mínus]. Příručka od roku 2024 uvádí jako variantu také zápis s dlouhým i, neboť je v současných spisovných textech velmi rošířená.

Pokud vás zajímají další změny, k nimž v posledních dvou letech došlo, najedete je na www.prirucka.ujc.cas.cz, stejně jako rozsáhlou slovníkovou i výkladovou část, která vás nenechá na holičkách, ať už budete psát přání, článek nebo diplomku.

Zeptali jsme se Vás na Instagramu

Pokud nás ještě nesledujete na Instagramu, měli byste! Najdete nás tam jako @ujepul. Neuniknou vám žádné novinky z prostředí univerzity a kromě toho získáte i možnost zapojit se do našich anket, a podílet se tak na obsahu Silveria. Tentokrát nás zajímalo, jak vnímáte proměny nejen na UJEP...

Jak hodnotíte změny, kterými v posledních letech prošel Kampus UJEP?

Změnilo vás nějak studium na univerzitě?

Máte rádi změny?

Proměnil se za dobu studia váš vztah k Ústí nad Labem?

Všímáte si pozitivních proměn v přírodě v Ústeckém kraji?

Michaela Liegertová: „Umělá

inteligence

není konkurencí pedagogů, ale jejich pomocníkem a nástrojem pro zefektivnění výuky“

Tématem tohoto vydání Silveria jsou Proměny. Právě proto rektor Jaroslav Koutský pozval k rozhovoru dr. Michaelu Liegertovou, proděkanku pro rozvoj a kvalitu Přírodovědecké fakulty UJEP. Michaela se totiž od počátku masivního nástupu umělé inteligence věnuje tomuto fenoménu, a není pochyb o tom, že AI zásadně mění nejen oblast vzdělávání, ale celou společnost.

Ahoj, Míšo, s umělou inteligencí jsou v mnoha aspektech spojená velká očekávání, zároveň i velká rizika a otazníky. Mohla bys v začátku vysvětlit, jak pojmu umělá inteligence vlastně rozumět?

Na úvod bych chtěla říct, že se nepovažuji za odborníka na umělou inteligenci. Jsem spíše nadšenec-uživatel a experimentátor. Nejjednodušším způsobem se umělá inteligence dá popsat jako složitý počítačový program, který se dokáže učit, plnit úkoly a řešit problémy podobně jako lidský mozek.

Využíváš umělou inteligenci ve svém běžném civilním životě?

V nadsázce často říkám, že jsem tak trochu kyborg, protože tuto technologii používám

velmi často. Vlastně se záměrně snažím objevovat způsoby, jak ji lze využít pro běžný život, studium i výzkum. Stále totiž nemáme úplný přehled o tom, co všechno tato technologie dokáže. V praxi to znamená, že mohu chatbotovi vyfotit obsah ledničky a požádat o návrh receptu nebo ho využít pro brainstorming vědeckých hypotéz a návrhy jejich testování.

Logicky mě v tomto rozhovoru nejvíce zajímá vliv AI na vysokoškolské prostředí. Z ničeho nic do zaběhlého systému vzdělávání přichází nový fenomén, který do značné míry, z mého laického pohledu, učitele doplňuje, v něčem mu konkuruje a v něčem ho dokonce až nahrazuje. Jak umělá inteligence mění prostředí výuky a do jaké role se dostává pedagog?

Tímto tématem se zabývám docela intenzivně. Myslím, že role pedagoga se bude muset zásadně proměnit. V době, kdy každý student bude mít brzy svého osobního AI tutora, který přečetl mnohem více knih, než by jakýkoliv odborník stihl přečíst za celý svůj život, se posune role vyučujícího. Z někoho, kdo předává znalosti, se stane ten, kdo by měl facilitovat průběh učení a zároveň studenta směrovat k vhodnému využívání AI. Naši absolventi půjdou do pracovního prostředí, kde už tato technologie bude všudypřítomná. V současné době je zodpovědná práce s AI v kontextu studovaných oborů klíčovou dovedností, kterou bychom měli studentům předat.

Zároveň je třeba si uvědomit, že budoucí vývoj společnosti je nejistý a vyžaduje specifický přístup ke vzdělávání. Zásadní

ptal se: Jaroslav Koutský foto: Daniel Augustin

kompetencí se stane schopnost učit se nové věci a přizpůsobovat se rychlým změnám, které přinese rozvoj technologií. Rozvoj adaptability studentů by proto měl být jedním z hlavních cílů vzdělávacího procesu. Pedagog by měl studenty vést k flexibilnímu myšlení a schopnosti rychle se orientovat v nových situacích, což jim umožní lépe se vypořádat s výzvami, které budoucnost přinese.

Pro vyučující to nebude jednoduché. Bude potřeba změnit jejich mindset, aby překonali odpor a distanc, který u některých pozoruji. V prvé řadě je tedy nyní důležité vzdělávat učitele, aby si našli cestu k této technologii a nebáli se s ní experimentovat. Za ideální bych považovala, kdyby se pedagogové i studenti společně v rámci výuky vzdělávali a hledali příležitosti, jak implementovat nástroje umělé inteligence do konkrétních oborů. Byla by to výhra pro obě strany – peer to peer vzdělávání a vzájemné učení v rámci komunity.

Pojďme se ale ještě vrátit k tomu profilu učitele. Třeba v případě mě jako učitele, řekněme, konzervativního typu, co bys ode mě vlastně očekávala v mé každodenní pedagogické praxi, komunikaci se studentem? Co se pro mě mění?

Konkrétně tobě, jako vyučujícímu z fakulty sociálně ekonomické, bych doporučila podívat se na záznam workshopu, který jsme připravili pro vaši fakultu. Ten krok za krokem odkrývá fungování a limity této technologie. Ukazuje konkrétní příklady využití AI ve výuce, které mohou usnadnit práci pedagogům a zároveň zatraktivnit výuku pro studenty. Součástí jsou i simulace různých scénářů a generování případových studií.

Tyto aktivity často vedou k „aha“ momentům. Vyučující, kteří si dosud drželi od AI odstup, si najednou dokáží představit její využití v kontextu své vlastní výuky. Odcházejí pak s chutí experimentovat, protože u nich došlo ke změně myšlení. Je důležité tento aha-moment zprostředkovat každému individuálně, v rámci jeho konkrétního oboru.

Tímto způsobem se nejlépe demonstruje, že umělá inteligence není konkurencí pedagogů, ale jejich pomocníkem a nástrojem pro zefektivnění výuky. Vyučující by se měl stát vzorem pro studenty v práci s touto technologií. Zároveň by měl být schopen jasně komunikovat etické aspekty jejího použití – co je přijatelné a co už překračuje hranice.

V našem akademickém prostředí stále běží velká debata o podobě kvalifikačních prací v kontextu nástupu AI. Jak sleduješ tuto debatu? A promění se tedy kvalifikační práce ve vysokoškolském prostředí v návaznosti na nástup umělé inteligence?

Jako univerzita jsme přijali doporučení pro studenty, která v podstatě apelují na smysl a cíl samostatné práce. Jde o dovednost, kterou si k nám přišli osvojit, o způsob vzdělávání, a vlastně by šidili sami sebe, pokud by práci vytvářeli nevhodným způsobem za pomoci AI.

Můžeme studentům říct: „Můžeš používat umělou inteligenci, ale snaž se, ať se díky tomu něco naučíš.“ To znamená ptát se AI na strukturu práce, na protiargumenty k vlastním tvrzením, které mohou použít... Jde o to využívat umělou inteligenci jako asistenta, ne jako generátor textu.

V ideálním případě by měl tento přístup pohlídat vedoucí práce. Je to součást nové role pedagoga v éře AI – vést studenty k smysluplnému a etickému využívání těchto nástrojů při zachování hlavního cíle vzdělávání, kterým je rozvoj vlastních schopností a znalostí.

Souhlasím a zároveň si myslím, že je v dnešní době možné opustit i některá dogmata, jako třeba lpění na přesné délce textu u závěrečných prací. Ty poznáš na textu, že je vygenerovaný AI?

Když je student šikovný a umí efektivně zadávat chatbotovi příkazy (tzv. promptovat), tak vygenerovaný text nepozná nikdo, ani specializovaný detektor AI. Vyučující odhalí pouze ty studenty, kteří jsou buď příliš líní něco zjišťovat, nebo nemají kapacitu pochopit, jak AI účelně využít.

Když to dovedu do extrému, měli bychom vlastně studenty učit pracovat s umělou inteligencí tak, aby výstupy kvalifikačních prací mohly být třeba ve formě přehledu promptů. Tyto prompty by ukazovaly, jak student „přinutil“ chatbota napsat kvalitní text. To také vyžaduje určité dovednosti – člověk musí vědět, co chce, a musí umět vhodně strukturovat a formulovat myšlenky. Právě tohle jsou podle mě ty

kompetence, které si studenti musí do budoucna osvojit.

To je dobrý nápad, tato úvaha se mi velice líbí. Pojďme se ale podívat ještě na jednu důležitou roli univerzity, tedy výzkumnou. Předpokládám, že v této oblasti bude vliv umělé inteligence také zásadní. Mohla bys zmínit dopady AI na každodenní práci výzkumného pracovníka, na jeho výstupy a výsledky?

Výzkumná sféra čelí vážné hrozbě – potenciálnímu kolapsu tradičního publikačního schématu. S nástupem chatbotů se dramaticky zjednodušila možnost generovat falešná data a fabrikovat publikace, které projdou peer review procesem. Nakladatelství jsou již nyní těmito články zaplavena. Čeká nás v této oblasti období velkého chaosu, které bude vyžadovat zásadní změny v pravidlech a etice vědeckého publikování.

Na druhou stranu AI přináší i pozitivní dopady. Demokratizuje tvůrčí činnost a zjednodušuje přípravu manuskriptů, zejména pro vědce, kteří primárně nemluví anglicky. Na svých workshopech ukazuji, jak lze chatbota efektivně využít v různých fázích výzkumu – od identifikace mezer ve výzkumu, přes formulování výzkumných otázek a hypotéz, až po navrhování experimentálního workflow. AI se stává cenným asistentem pro brainstorming a může výrazně zefektivnit výzkumný proces.

To jsi mi vzala z úst další dotaz, jestli je AI schopná vymyslet novou kvalitu výzkumu, jeho nové zaměření, úplně nový nápad.

Otázka nových nápadů a kreativity v kontextu AI je velmi diskutovaná. Momentálně se předpokládá, že chatboti nemohou vymyslet nic, co by nebylo obsaženo v jejich tréninkových datech. Je to však sporné téma a technologie, které přijdou v blízké budoucnosti, pravděpodobně už budou schopny navrhovat nové vědecké přístupy.

Osobně mi AI výrazně pomáhá v tom, že nezačínám s „prázdnou stránkou“. Mohu chatbotovi zadat roli odborníka v mém oboru a požádat ho o brainstorming

ohledně problémů v experimentu nebo možných řešení. Z dvaceti návrhů může být většina irelevantní, ale jeden nebo dva mohou být inovativní, na které bych sama nepřišla.

Mně to připadá až drsný. Kde to může skončit?

Situace je opravdu dramatická, a co je zvláštní, společnost na ni reaguje poněkud laxně. Na sociálních sítích to někteří přirovnávají k Titaniku, na kterém se tančí. Probíhá bezprecedentní proměna s dalekosáhlými společenskými dopady, přesto se zdá, že veřejnost ji zatím dostatečně nereflektuje. Mnozí říkají: „Už o AI nechci ani slyšet, je to všude.“ Neuvědomují si však, že tato transformace probíhá závratnou rychlostí a její důsledky budou enormní.

Stojíme na prahu radikální proměny pracovního trhu. Budeme svědky masivních rekvalifikací, protože v řadě oborů dramaticky poklesne potřeba lidské práce. Lidé budou nuceni přejít do nových typů služeb, jejichž podobu si dnes stěží dokážeme představit. Sociální a ekonomické dopady tohoto přechodu budou podle mého názoru zásadní a vyžádají si komplexní společenské řešení.

V tomto kontextu vidím obrovskou příležitost pro vysoké školství, zejména pro humanitní obory a filozofické fakulty. Budeme muset intenzivně řešit etické otázky umělé inteligence, redefinovat pojmy lidskosti, dobra a zla v digitálním věku. Tyto koncepty bude nutné implementovat do AI systémů, aby fungovaly v souladu s našimi hodnotami a etickými principy. Role humanitních věd v utváření budoucnosti AI a naší společnosti bude klíčová.

Pro mě je to super zajímavé téma, ale musíme, bohužel, směřovat ke konci, tak bych tě chtěl na samý závěr požádat, abys přiblížila čtenářům sebe jako člověka. Co máš ráda, jaké máš koníčky?

Tak to se moc daleko od AI nedostaneme, protože to je i můj koníček. Prakticky každý den se objevují nové funkce a možnosti a abych mohla vést aktuální workshopy a efektivně předávat znalosti, nezbývá mi než neustále sledovat, co se kde děje nového. Vnímám to ale jako zábavu a tvůrčí kreativní činnost. Samozřejmě mám i další, běžnější zájmy. Ráda čtu, a především si užívám čas strávený s dětmi.

text: Jana Kasaničová

UJEP zaplnily pestré letní školy a stáže pro děti i dospělé

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem každoročně organizuje hned několik turnusů různorodě zaměřených letních škol, příměstských táborů a kempů. V letošním roce přibyly univerzitní stáže a na své si přišli milovníci přírody i technických vymožeností, hudebníci a výtvarníci.

Ústecká univerzita i o prázdninách žije činorodostí. Pro letošní léto připravila pro veřejnost desítky aktivit, mnohé z nich s podporou nově získaného rozsáhlého projektu z Operačního programu Spravedlivá transformace. Kromě oblíbeného Filmového léta v amfiteátru UJEP bylo možné s univerzitou zažít řadu atraktivních kurzů a stáží pro děti a dospělé různých zájmů i věku.

Fakulta životního prostředí

Fakulta životního prostředí zahájila seriál letních univerzitních stáží již 1. 7. 2024. Do 19. 7. 2024 měla ve spolupráci se Zoologickou zahradou Ústí nad Labem připraveny tři turnusy (pondělí–pátek, 8:00–16:00 h) akce Dětská univerzitní stáž FŽP x ZOO ÚL. Děti prožily bohatý program v atraktivním prostředí zoologické zahrady s hrami, soutěžemi i zajímavými informacemi.

Přírodovědecká fakulta

Přírodovědecká fakulta UJEP se do organizace letních akcí zapojuje již několik

let. Od července nabídla dětem i rodičům univerzitní stáže ve dvojím provedení, jedny přírodovědné a druhé pro malé informatiky. Tyto aktivity byly v minulosti velmi oblíbené, není proto divu, že letošní stáže byly opět kompletně naplněny. Obě byly pořádané v rámci projektu RUR – Region

univerzitě, univerzita regionu, i proto byly zdarma a účastníci si hradili pouze stravování.

Katedra informatiky přichystala na celé léto 2024 inovativní pětidenní dětské univerzitní stáže zaměřené na robotiku,

programování a algoritmizaci, takzvanou „DILU“, tedy Dobrodružství s informatikou na letní univerzitě. Probíhala v pětidenních turnusech, od pondělí do pátku, v termínu 8. 7. – 30. 8. 2024. Děti ve věku od 7 do 15 let pod dohledem zkušených lektorů pracovaly s nejnovějšími robotickými stavebnicemi, využívaly aplikace pro programování a řešily zejména logické a informatické úlohy. Tradičně nechyběl ani program sportovní.

„Letošní stáže oproti předchozím informatickým příměstským táborům přinesly řadu inovací, včetně nových výukových metod a technologií, aby zvýšily vzdělávací dopad na mladé univerzitní stážisty,“ říká RNDr. Jan Krejčí, Ph.D., z katedry informatiky PřF UJEP.

Katedra biologie a Centrum podpory přírodovědného vzdělávání (CPPV) PřF UJEP připravily na přelom července a srpna dětskou Letní přírodovědnou univerzitní stáž v termínu 29. 7. – 2. 8. 2024. Děti si užily spoustu zábavy, poznaly nové kamarády, experimentovaly s pokusy, poznávaly přírodu, hrály si a sportovaly. Navštívily také Zoologickou zahradu Ústí nad Labem.

Na srpen připravila přírodovědecká fakulta, konkrétně její katedra matematiky, spolu s Jednotou českých matematiků a fyziků, opět také Letní školu učitelů matematiky a fyziky. Již 26. ročník prázdninového akreditovaného cyklu přednášek a pracovních dílen pro učitele matematiky a fyziky proběhl s plně naplněnou kapacitou tradičně v Janově nad Nisou ve dnech 11.–15. 8. 2024.

Pedagogická fakulta

Další fakulta UJEP, která se pravidelně zapojuje do letních aktivit pro veřejnost, je PF UJEP. Letos připravila hned tři takové akce, všechny v srpnových termínech.

První byla Dětská univerzitní letní stáž výtvarné výchovy, která se konala 12.–16. 8. 2024. Tato poznávací a zážitková dětská univerzitní stáž byla určena dětem od 6 do 15 let věku a zapojily se do ní zejména ty, které chtějí objevovat nebo rozvíjet svoji kreativitu prostřednictvím výtvarných činností. V klasickém režimu od pondělí do pátku se v areálu pedagogické fakulty věnovaly různým formám výtvarného projevu, ale navštívily také místní výstavní instituci.

Hned následující týden, od pondělí 19. do čtvrtka 22. 8., vystřídali na pedagogické fakultě malé účastníky učitelé. Letní škola výtvarné výchovy byla určená pro učitelky a učitele výtvarné výchovy na všech stupních škol a ZUŠ. Připravila ji katedra výtvarné kultury jako zábavnou formu doplňující vzdělání v oboru výtvarná výchova a výtvarné umění.

Tématem letošního ročníku byla Umělá inteligence versus klasická média ve výtvarné výchově. Na pedagogy čekaly přednášky, návštěvy významných českých umělců, výtvarné ateliéry, performance apod. Akce byla akreditovaná MŠMT, absolventi získali osvědčení o absolvování průběžného vzdělávání.

Od 18. do 23. 8. 2024 byly doslova zážitky nabité Letní dílny hudební výchovy, které proběhly přímo na Pedagogické fakultě UJEP. Spolu s ní je pořádala Společnost pro hudební výchovu. Setkali se zde vyučující z mateřských škol, 1. a 2. stupně ZŠ, SŠ i ZUŠ, kteří chtějí rozvíjet své pedagogické schopnosti a posunout se v oblasti hudební výchovy dále. Seznámili se s novými metodami a postupy výuky hudební výchovy, dozvěděli se, jak rozvíjet hudební sluch a tvořivost u žáků, jak je motivovat, i třeba využívat moderní technologie v hudební výchově. Kurz byl akreditován MŠMT a veden erudovanými odborníky v oblasti hudební výchovy, kteří mají rozsáhlé zkušenosti v pedagogické práci s dětmi a mládeží.

Fakulta umění a designu

Třetí fakultou, která dlouhodobě připravuje letní školu, je Fakulta umění a designu UJEP. Ve dnech 19.–23. 8. 2024 pozvala do Ústí nad Labem umělce a designery. Letní škola FUD veřejnosti otevřela až 7 uměleckých, designerských a grafických kurzů napříč svými ateliéry. Účastníci měli možnost se setkat s pedagogy, designery a odborníky v oboru, pod jejichž lektorským vedením mohli získat či prohloubit své praktické zkušenosti v řadě uměleckých a designerských technik.

Kurz byl určen pro osoby ve věku od 16 let se zájmem o současné audiovizuální umění nebo design, zejména středoškoláky, uchazeče o studium na vysoké škole, ale i širokou veřejnost. Účastníci získali osvědčení o jeho absolvování.

Akce Dětská univerzitní stáž FŽP x ZOO ÚL, „DILU – Dobrodružství s informatikou na letní univerzitě“, Letní přírodovědná univerzitní stáž a Dětská letní stáž výtvarné výchovy, byly realizované v rámci projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, reg. č. CZ.10.02.01/00/22_002/0000210, který je spolufinancován Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR.