Page 1

Silverius 3/2017

Rostou rychle a možná čekají právě na vás. Startupy přicházejí.

Denisa Dědičová: „Trochu mi přijde, že v Čechách se ženy bojí být vidět.“

Věhlasná značka Schicht se vrací do Ústí nad Labem. Nabídne i prádelnu. UJEP

1


Silverius 3/2017 Časopis, který pro vás připravujeme na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

Obsah „Trochu mi přijde, že v Čechách se ženy bojí být vidět,“ říká Denisa Dědičová.

Bezkontaktní adresa: Pasteurova 3544/1 400 96 Ústí nad Labem Jsme registrováni na Ministerstvu kultury ČR pod číslem E 22417.

Redakce Zdeněk Radvanovský hlava Silveria

Kristián Šujan redaktor

4

Rozhovor s Denisou Dědičovou, absolventkou ústecké bohemistiky, která se ve svém volném čase věnuje nevšednímu hobby.

Jana Šiková jazykový korektor, editor

11

Josef Růžička grafik, editor a ten, který na to v závěru vždycky ještě hodí očko

Michal Červenka editor

Kontakt e-mail: redakce@ujep.cz telefon: +420 475 286 274 web: www.ujep.cz

13

Populární startupy pomáhají začínajícím

podnikatelům v Ústeckém kraji.

Titulní fotografie Na titulní stranu jsme zcela sofistikovaně použili fotografii z archivu NASA. Nemusíte disponovat žádnými vesmírnými schopnostmi abyste rozpoznali, že jde o snímek ze startu rakety. A protože začíná i nový akademický rok a s ním nové příběhy na naší univerzitě, přejeme vám příjemné a pohodové osobní i pracovní (re)starty ve společnosti našeho časopisu. 2

Silverius

22

Raketový start zažívá věhlasná značka

Schicht, která se vrací do Ústí.

Jak vypadá hornická krajina Krušnohoří?


Slovo rektora Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně, vážení kolegové, před námi je start do nového akademického roku. Snad jste během letních dnů načerpali novou energii a také odpočívali. Věřím, že jste též prožili množství pozitivních mimostudijních a mimopracovních zážitků. Tento akademický rok bude pro nás všechny plný nových „startů“. Já osobně je vždy vnímám spíše jako nové výzvy, které, jak jsem přesvědčen, posunou naši univerzitu zase o několik pomyslných stupínků výše. Které „starty“ budou nejdůležitější? V prvé řadě zahájíme historicky nejnákladnější investiční akci, jakou je výstavba Centra přírodovědných a technických oborů (CPTO) na volné ploše pod aulami a rektorátem. Tato stavba, po dlouhé přípravě dané odpovědným přístupem univerzity ve věci složitějšího, ale kvalitnějšího výběrového řízení formou architektonické soutěže, dospěla do fáze výběru dodavatele stavby. Naším přáním je do konce listopadu podepsat smlouvu se zhotovitelem. Pokud všechny procesy poběží podle plánu, mohla by být budova zprovozněna do konce roku 2019, a to včetně 230 nových parkovacích míst. V další řadě nás čeká start osmi projektů financovaných z operačních fondů Evropské unie, kde byla univerzita nadmíru úspěšná. V celkovém objemu získaných prostředků jsme obsadili ze všech českých univerzit 6. místo za Univerzitou Karlovou, Masarykovou univerzitou, Univerzitou Palackého, ČVUT a Českou zemědělskou univerzitou. Získali jsme více než 856 mil. korun. Úspěch projektů považuji za první krok, na který ale musí velmi rychle navazovat kroky další. Nyní procházíme fází stanovení konkrétního personálního obsazení všech projektových pozic a jasného harmonogramu investičních akcí (výstavby a rekonstrukce objektů, nákupy přístrojového vybavení). Největší část finančních prostředků jde na laboratorní a přístrojové vybavení CPTO, což považujeme za důležité, protože jinak bychom měli v nové budově staré přístroje. Další část investic poputuje na rekonstrukce, např. Sportovní haly PF, a za velmi zajímavou a přínosnou považuji investici do areálu Botanického parku a skleníků katedry biologie Za Válcovnou.

Dále:

Do roku 2020 přiteče na UJEP 856 miliónů Milena Švamberová: 2v1 V létě se opět „kurzovali“ učitelé výtvarky Kam za námi

Neinvestiční prostředky se budeme snažit nasměrovat k akceleraci vědecké činnosti univerzity, tedy na podporu a rozvoj lidských zdrojů, včetně internacionalizace univerzity, inovace studijních programů a zkvalitnění procesů na univerzitě. Nemohu se nezmínit i  o  startu nového prorektora ve vedení univerzity. Poté, co prorektorka pro vědu, prof. Jiřina Jílková, z důvodu své vytíženosti v grantových projektech rezignovala na svůj post, musel jsem vedení univerzity inovovat. Doc. Martin Novák přechází na post prorektora pro vědu a celý tým byl doplněn o dr. Jaroslava Zukersteina, nového prorektora pro rozvoj a kvalitu. Můj výběr nové osoby ve vedení byl veden zejména motivací najít týmového, pracovitého a zkušeného pracovníka, který bude hájit univerzitu jako celek, a to jak uvnitř, tak i navenek. V tomto akademickém roce nás také čeká start nové legislativy, kterou jsme museli během jednoho roku do konce srpna připravit v reakci na schválení nového zákona o vysokých školách. Spolu s tím vznikl i nový povinný orgán naší univerzity, Rada pro vnitřní hodnocení kvality, která bude zastávat významné místo v univerzitních procesech. A aby těch „startů“ nebylo málo, tak před námi nyní stojí ještě jedna další velká výzva, kterou je převedení všech stávajících studijních oborů na studijní programy, a spolu s tím tedy i revize a vyhodnocení realizace stávající nabídky studia naší univerzity. Bohužel je to další nesmírná administrativní zátěž, zejména pro akademické pracovníky, vyplývající z nově schváleného zákona. Tady mi nezbývá než všem akademickým i neakademickým pracovníkům již dopředu poděkovat za spolupráci. Přeji vám všem úspěšný vstup do nového akademického roku, abyste všechny „starty“, které vás v něm čekají, zvládli a veškeré výzvy nás nakonec společně posílily. Váš rektor Martin Balej

10 20 23 31

UJEP

3


„Trochu mi přijde, že u nás v Čechách se ženy bojí být vidět,“ myslí si Denisa Dědičová.

4

Silverius


text: Kristián Šujan

foto: archiv Denisy Dědičové

UJEP

5


Denisa strávila 3,5 roku na zahraničních stážích, na které prý vzpomíná ze všeho nejlépe. Velkou inspirací jí bylo Španělsko, kde se zrodila i její láska k sukním Včas. Na míru. Originálně. Sladěně. Prakticky. Pro radost. První slova, která na vás vykouknou, když vstoupíte na web Deedivine.com absolventky pedagogické fakulty ústecké univerzity Denisy Dědičové. Vystudovaná bohemistka pracuje v GrowJOB Institutu jako konzultantka osobního a firemního rozvoje. Od dětství ale milovala módu, takže není náhoda, že těch prvních šest slov míří právě do oblasti oblečení, jejího velkého koníčku. Pánové zbystřili, dámy mají jasno a otevírají šatníkové skříně. Máte v ní sukni od Denisy? Navrhujete sukně. Na svém webu píšete, že nenávidíte kalhoty. Proč? Nenávidět je možná trochu silné slovo, uznávám. Kalhoty jsou v  lecčems praktické, jenže já nikdy nenašla žádné, které by mi doopravdy seděly. Vždycky mě někde až moc obepínaly a v jiném místě mi zase byly volné. A druhá, pro mě zásadní věc, postrádám v nich tu přirozenou ženskost. Já jsem ráda, že jsem žena, že vypadám jako žena a že jako žena můžu nosit sukně a zvýrazňovat své ženské křivky. Proto i ty pasové sukně. Aby zvýraznily pas a vytvořily ty krásné ženské „přesýpací hodiny“. Kolikrát už jsem řekla slovo ženské? Vidíte? Tak asi proto. (smích) A co kalhotové sukně, ty také nemáte ráda? Upřímně řečeno mám ráda věci, které přirozeně podpoří krásu ženské postavy a její siluetu. Kalhotové sukně extrémně krátí nohy, všiml jste si toho někdy? I já, s mými 180 cm, v ní vypadám, jako bych měla 150. A to si přeje málokdo. Trendy jsou ale neúprosné, co si budeme povídat, a každý má 6

Silverius

svůj styl. To je jasné. Na druhou stranu si všimněte, že nic, co by nebylo jednoduché a přirozeně krásné, nevydrží víc než jednu sezónu. To také o něčem vypovídá. Jaký materiál pro své sukně používáte? Může si i zákaznice sama vybrat sama, nebo preferujete nějaký svůj oblíbený? Většinou používáme 100% bavlnu. Snažím se vždycky o to, aby byly sukně vzdušné a hlavně pohodlné, což bavlna splňuje bez výjimek. Já vybírám látky, a tím pádem barvy a design sukní, které potom zákaznice najdou na našich stránkách. Naše sukně jsou specifické tím, že jsou výrazné, často barevné a  veselé, prostě takové, jaké mi na trhu chyběly. I přesto, že je třeba sukně černo-bílá, poznáte, že je od nás. Myslím si, že ten styl a rukopis je viditelný na každé z nich. Pokud má zákaznice požadavek například na konkrétní barvu, ráda jí vyjdu vstříc a dám jí nabídku látky, která se nejvíce blíží její představě. Jaké bylo nejbizarnější přání vašich zákaznic?

Většina našich zákaznic už z webovek ví, do čeho jde, takže velké bizáry se nedějí. Jednou jsme ale měli zákaznici, která si přála jeden jediný konkrétní design látky. Kdyby puntíky, ale ona si přála holčičku na kole s vlajícími vlasy a košíčkem. Co vám budu povídat... Říkala jsem si, že toho dám hodně, ale tohle už bylo moc. Ale já ji tu látku nakonec opravdu našla a k Vánocům slečna dostala sukni pod stromeček. To bylo radosti. Teď momentálně hledám motivy prsou pro jednu ordinaci plastické chirurgie, tak kdybyste něco našel, dejte vědět. (smích) Určitě se rád ozvu. Můžete se spolehnout. Šijete i pro firmy? Ano, například pro jednu velkou kosmetickou firmu jsme měli ušít krásné růžové sukně a šátky pro jejich hostesky na jejich velkou akci. Měli jsme jich ušít 20. Za 3 dny. A já byla na dovolené v Barceloně. No, ale dali jsme to. Tohle mě přesvědčilo o tom, že už není nic, co bychom nezvládli. Jak dlouho vůbec trvá ušít jednu sukni? Pokud máme látku na skladě, dáváme si 14 dní od zaplacení objednávky, ale stíháme to většinou dřív. Pokud hledáme konkrétní design, tak to zabere o něco víc času, ale na to jsou zákaznice připravené. Občas nám čáru přes rozpočet udělá Česká pošta, která balíček někam zašantročí, a my ho potom


složitě naháníme. Po Praze ale sukně rozvážíme osobně a zdarma. Já totiž ráda poznávám ženy, které si u nás nechávají sukýnky šít. Praha je teď vaším působištěm, ale v době vysokoškolských let to bylo Ústí. Studovala jste bohemistiku na UJEP. Jak to souvisí se šitím sukní? Víte, já dělám ráda věci, které mě baví, které mi jsou blízké a které mi dávají smysl.

nevíme, kým jsme a co nás vystihuje, nebo co nám sluší. Na Pedagogické fakultě UJEP jste studovala magisterský obor Vzdělávání pro střední školy, aprobaci Český jazyk a společenské vědy. Proč nejste učitelkou na střední škole?

Chvíli jsem i učitelkou byla, ale musím říct, že přístup tehdejších kolegů mě natolik demotivoval, že jsem se rozhodla stoprocentně se věnovat v tu chvíli mé druhé profesi. Už při ukončování studia jsem totiž pracovala v  GrowJOB Institutu, což je vzdělávací institut zaměřený víc na osobní rozvoj a rozvoj firem. (Pozn. Vydali jsme například knihu Konec prokrastinace, bestseller roku 2013). Pracujeme s vědeckými

rozhovor

Na svá studentská léta tak vzpomínám více než pozitivně. Nicméně nutno říct, že jsem 3,5 roku strávila na zahraničních stážích a na ta léta vzpomínám úplně nejlépe. To je mimochodem věc, která mi z celého studia dala úplně nejvíce. Jiný náhled na studia, na svět, na sebe, ale taky na módu. Tři roky jsem strávila ve Španělsku, tam se ženskost vnímá úplně jiným způsobem a myslím, že láska k sukním vznikla už tam. Firma Deedivine vznikla jako nástroj k podpoře ženskosti a originální elegance jak u žen, tak u mužů, kteří si u nás ve stejném designu mohou koupit motýlek a kapesníček, aby ladili se svou partnerkou. Měla jsem prostě tenhle střih sukní ráda, ale byly k dostání v omezeném designu. Krom toho konfekční velikosti těchto sukní málokomu sedí. Malé slečny zkracují, protože jsou pro ně moc dlouhé, širší slečny je zase nezapnou v pase. Napadlo mě, proč je nezačít šít na míru. Tím pádem vám v pase budou vždycky a délku si zvolíte sami. Ženskost dostupná všem. A bylo to. Navíc jsem k módě a šití měla vždycky blízko. Moje mamka vystudovala textilku, chvíli navrhovala a my se ségrou celé dětství odchodily v jejích modelech. Prostě se kruh uzavřel. Neříkala jste si třeba na semináři – tak tahle učitelka má teda opravdu strašnou sukni? V té době v Čechách, a navíc na vyučujících, jsem módu určitě tolik neřešila. Z mého pohledu má to, co nosíme na sobě, nějakým způsobem odrážet a vystihovat, jací jsme. To se v té době v Čechách moc nedělo. A možná pořád ještě moc neděje. Těžko říct, jestli proto, že se bojíme, nebo ještě UJEP

7


poznatky a předáváme je do praxe lidem, kteří to nejvíc potřebují. Dávalo mi to, upřímně, mnohem větší smysl. Měnit svět pomocí vzdělávání k lepšímu v trochu širším měřítku, než je jen jedna třída, jedna škola.

smysl. To, že k tomu přibyly ještě sukně, je spíš taková třešnička na dortu. Radost pro radost.

Vzdělávání mám ráda a vidím v něm velký smysl, sama jsem pořád v podstatě učitelkou a lektorkou. Proto jsem i vytvořila projekt Hodnotový učitel, kde největší úspěch má přednáška Co ví věda o vzdělávání. Děsně mě to baví a jsem ráda, že jsem pedagogickou fakultu vystudovala. Jen se to snažím dělat trochu jinak. Tak, jak já to umím, jak mě to nejvíc baví a jak mi to dává

S módními návrháři zatím nijak nespolupracujeme. Šijeme jeden konkrétní střih sukně a nějakou dobu tak i zůstane, takže to není potřeba.

Denisa Dědičová Absolventce katedry bohemistiky Pedagogické fakulty UJEP Denise Dědičové je 30 let. Studovala rovněž na zahraničních univerzitách v německém Bayreuthu i ve španělské Malaze u pobřeží Costa del Sol. Denisa pracuje v GrowJOB Institutu jako konzultantka osobního a firemního rozvoje. Ráda jezdí na skútru značky Vespa, ale nevynechá ani koloběžku. Jejím oblíbeným sportem je volejbal a mezi její nejvější koníčky patří vedle vymýšlení nových věcí také cestování. V otázce sukní razí heslo kvality, módnosti a dostupné ceny. „Nechci šít pro horních 10 %, chci dělat radost všem lidem,“ říká v rozhovoru Denisa.

8

Silverius

Spolupracujete i s nějakými známými módními návrháři?

Děláte jenom návrhy, nebo se sama podílíte na výrobě?

Z počátku jsem sukně šila sama. Do té doby, dokud byly jen pro mě. Nejsem žádná zkušená švadlena a ani se o to nijak nesnažím. Pro naše zákaznice jsem chtěla ale 100% kvalitu. Proto jsem si našla úžasnou paní, která šije celý život, pořád ji to baví, dělá to perfektně, pečlivě a ještě s láskou. A já mám dobrý pocit, že můžu podpořit českou výrobu. Mám z toho opravdu radost. Co si myslíte o skotských mužských sukních (kilt)? Je to součást jejich národní tradice. To je jako kritizovat moravské kroje. Můžou se nám líbit, nebo ne, ale je to součást naší


A co celebrity, nosí nějaká česká hvězdička vaše výtvory? Spolupráci s některými celebritami jsme zvažovali, ale rozhodli jsme se touto cestou nejít. Pokud si jakákoliv celebrita u nás chce sukýnku koupit, protože se jí líbí, tak budu jedině ráda. Nepřijde mi ale správné někoho svými produkty zásobovat jen proto, aby byly vidět. Deedivine vznikla jen pro radost. Všichni ji máme jako vedlejší projekt při našich profesích. Proto nemáme potřebu tlačit na pilu a  na prodeje... neživí nás.

vídám pořád. Ať je ale v kurzu cokoliv, člověk nikdy nešlápne vedle s jednoduchostí a přirozeností. Když by měl někdo zájem o sukni, musí se s vámi vždy sejit? Nebo stačí míry zaslat? Pokud by měl někdo zájem o sukni, tak se stačí podívat na naše stránky a e-shop, kde si může vybrat ze široké škály látek a designů. Potom slečna zadá své míry, pas a délku po koleno, objedná, zaplatí a do 14 dní má sukýnku u sebe. Pokud například váhá s měřením, ráda se s ní sejdu a změřím ji osobně, nebo přinesu na ukázku některé ze sukní. Já mám ten osobní kontakt ráda. O to líp můžeme splnit každé přání a o tom to přeci je. Kdybyste chtěl ale sukni třeba někomu darovat a neznáte míry, tak můžete koupit voucher a  my se pak s dotyčnou domluvíme.

„Mám spoustu nápadů, myšlenek a nadšení, a přítel je ta důsledná ruka nade mnou.“

A musím říct, že je to strašně osvobozující. Člověk si na tom leccos vyzkouší a dělá to opravdu podle sebe, podle svého nejlepšího vědomí a  svědomí. I  proto například 2x do roka pořádáme kampaně, kde se snažíme prodejem našich výrobků podpořit některou z neziskovek, které nám dávají smysl. Loni v listopadu to bylo Loono, teď v červnu Nadační fond Veroniky Kašákové, který se stará o děti z dětských domovů. Do toho investuji peníze mnohem radši než do blogerů a celebrit. Jaké sukně jsou aktuálně v kurzu?

Možná je to jen profesionální deformace, ale opravdu kolem sebe vidím hlavně pasové sukně. Upřímně jsem za to ráda, protože sluší každému. Trochu mi přijde, že u nás v Čechách se ženy bojí být vidět, vystoupit z řady. Nevím, jestli je to tím, že se díky své profesi pohybuji v business prostředí, ale ty černé kostýmky a uplé sukně, ve kterých si člověk téměř nesedne,

každý řešíme to, v čem jsme silní, a do ostatního si moc nekecáme. To je fajn. Jsou sukně cenově dostupné i pro studenty? Jednou se mě jeden známý ptal, proč sukně místo dvou tisíc neprodáváme za dvacet tisíc, když tu kvalitu mají. Výběr látek, ruční práce, vychytané kapsy, kvalitní materiály, myšlenka, CSR (pozn. společenská odpovědnost firem). A já mu odpověděla: „Protože chci, aby se hezky a žensky cítily i ty normální ženský, který nemají šanci se takhle hezky oblíknout v jakémkoliv jiném obchodě. Nechci šít pro horních 10 %.“ A tenhle názor pořád přetrvává. Myslím, že pro ty, kteří dokážou ocenit ruční práci a produkty na míru, jsme velmi cenově dostupní. Ale samozřejmě nejsme schopni konkurovat věcem Made in China nebo šitým v Bangladéši, které v obchodech stojí třeba polovinu ceny, nebo méně, než u nás. To, bohužel, nejde. To bychom se nedostali ani na cenu materiálu.

Hodně Vám pomáhá přítel. Jste na něj přísná? Přeci jen asi nejlépe jako žena víte, jak by sukně měla vypadat.

On je přísný na mě! (smích) Deedivine jsme zakládali s mým přítelem spolu, vedle našich profesí. Prostě jen tak, pro radost. Respektive jsme si řekli, že firmu budeme provozovat, dokud z ní budeme mít radost a nebude nám to ruinovat vztah. I přesto, jak to vypadalo na začátku, se tak ještě nestalo, takže dobrý. Mám spoustu nápadů, myšlenek a nadšení, a přítel je ta důsledná ruka nade mnou. Přesně tak, jak to potřebuju a jak jsme si to na začátku stanovili. Jsem přesvědčená, že tým funguje na souhře silných stránek, vlastností a znalostí všech lidí v týmu.

rozhovor

národní identity. Nicméně jsem teď viděla fotky z jedné přehlídky, kde muži měli opravdu reálné sukně. Otázkou zůstává, jestli to návrhář myslel vážně, jestli nechtěl jen šokovat, a tím víc zpropagovat svou tvorbu.

Já vím, jaká jsem, a kde mám silné a slabé stránky. Díky tomu vím, koho k sobě potřebuji. Proto nám to tak funguje, protože

UJEP

9


text: Kristián Šujan

foto: archiv UJEP

Do roku 2020 přiteče na UJEP 856 milionů 856. Nejde jen o statickou cifru v milionech. Je to začátek dynamické pětileté cesty naší univerzity za projekty a vizemi, které tu ještě nebyly. Ta zpráva obletěla mediální svět rychlostí blesku. UJEP předložila do výzev Evropských strukturálních a investičních fondů projekty, které uspěly. Pro následujících 5 let tak získala finanční prostředky v celkové výši 856 milionů korun. Samotná realizace projektů potrvá do 31. prosince roku 2022. „Byli jsme mimořádně úspěšní. Celková částka 856 milionů korun řadí UJEP v žebříčku podpořených českých vysokých škol na 6. místo vedle takových univerzit, jako jsou Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci nebo České vysoké učení technické v Praze,“ vyzdvihuje práci univerzitních kolegů rektor Martin Balej. Zaměření projektů je rozličné, od rozšíření nabídky kvalitního vzdělávání dostupného všem zájemcům o  studium po aktuální sociální a ekonomické potřeby regionu. Co si pod tím ovšem představit konkrétně? To nám vysvětlí některé zasvěcené osoby, které hlavní části projektů připravovaly.

ze života UJEP

Ale popořadě. Hlavní neinvestiční projekt byl pojmenován U21 – Kvalitní, moderní a otevřená instituce (zkr. U21). K němu se dále připojily 3 ryze investiční projekty (U21 – Kvalitní infrastruktura, U21 – Univerzita bez bariér a U21 – Centrum biologických a environmentálních oborů). Prorektor pro vědu Martin Novák podstatu U21 vysvětluje zcela jasně: „Jde o hlavní univerzitní projekt, který je cílen na inovaci studijních programů s ohledem na potřeby trhu práce, nastavení a implementaci systému kvality všech činností na univerzitě a podporu zaměstnanců a studentů.“ U inovací studijních programů na UJEP se pak projekt zaměřuje na technické, přírodovědné, zdravotnické a pedagogické vzdělávání. „V rámci implementace systému kvality bude projekt řešit nastavení 10 Silverius

a hodnocení kvality všech činností na naší univerzitě včetně podpory vzdělávání zaměstnanců univerzity. Součástí je i rozvoj soft skills u vedoucích pracovníků univerzity,“ doplňuje Martin Novák. Projekt U21 – Kvalitní infrastruktura je obrovským přínosem zejména pro budoucí Centrum přírodovědných a  technických oborů. Díky němu bude vybavena nejmodernějšími přístroji nejen přírodovědecká fakulta, ale také všechny tamní sdílené laboratoře. Malou, avšak nezanedbatelnou částí projektu bude také speciální behaviorální laboratoř. Ta posune pedagogickou fakultu opět dál v rozvoji v naší republice unikátního oboru orientovaného na pedagogicko-psychologickou složku přípravy budoucích učitelů. Jde o „Psychodidaktiku a neurodidaktiku“. „Kognitivní vědy patří ve světě k mimořádně dynamicky se rozvíjejícím oborům a je do nich soustředěna řada výzkumných aktivit v souvislosti s procesem učení. Behaviorální laboratoř umožní realizaci vlastních výzkumných studií a zapojení do mezinárodních výzkumných aktivit v oblasti kognitivních věd a neurověd,“ vysvětluje děkan PF Pavel Doulík. Nové projekty jsou „územím“ zkratek, které je třeba rozklíčovat. U21 – KI pomůže hned několika fakultám UJEP dobudovat infrastrukturu pro praktickou výuku bakalářských a magisterských programů vzhledem k potřebám trhu práce a nutnosti praxe. U21 – CBEO se zase soustředí na infrastrukturu pro výuku biologických oborů, zejména aplikované biologie a ekologie. Díky projektu bude ve stávajícím konceptu Botanického naučného parku vystavěna nová budova, také skleník, a pořízeno adekvátní přístrojové vybavení. U21 – UniBar umožní rekonstrukci objektu

v kampusu pro celouniverzitní Poradenské centrum UJEP. Samozřejmostí bude bezproblémová dostupnost pro studenty se specifickými potřebami, včetně např. bezbariérového přístupu do objektu FSE. REG BES a REG BE se vážou k fakultě sociálně ekonomické. První pomůže vytvořit doktorský program „Škola doktorských studií – Regulace a behaviorální studia“ a modernizovat dva doktorské obory. Druhý má za cíl vybudovat vědecko-výzkumné zázemí pro tvorbu a rozvoj doktorských programů „Školy doktorských studií – Aplikovaná a behaviorální studia“. Náplň dvou dalších stěžejních projektů STUVIN a INVUST osvětluje vedoucí katedry technických věd fakulty životního prostředí (FŽP) Josef Trögl: „Náplní projektu STUVIN je rozvoj čtyř doktorských studijních programů na FŽP a PřF. Připraveny budou dva nové programy (Aplikovaná fyzika materiálů a Obnova krajiny) a dva budou rozšířeny (Aplikované nanotechnologie a Environmentální chemie a technologie).“ První studenti by měli nastoupit v září 2019. „Projekt reaguje na nárůst výzkumných aktivit v oblasti (nano) materiálů a  ochrany životního prostředí a také na zapojení obou fakult do výzkumné infrastruktury NanoEnviCZ. Inovační aktivity doplňuje investiční projekt INVUST, v rámci kterého bude zakoupeno 17 nových laboratorních přístrojů. Projekty přispějí k výchově mladých vědců – pokračovatelů, a umožní tak udržení i rozvoj současné špičkové úrovně výzkumu,“ dodává Josef Trögl. Nejčerstvější projektovou novinkou na UJEP je nedávno schválený projekt U21 – KVAK (22,3 mil. Kč). „Podstatou projektu je nastavení nástrojů pro kvalitní podmínky tvůrčí a umělecké činnosti na univerzitě, a to formou strategie řízení a péče o lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, strategického nastavení mezinárodní a mezisektorové spolupráce v této oblasti a rozvojem její popularizace na UJEP. Výsledkem by mělo být získání ocenění HR Award,“ vysvětluje prorektor Novák.


text: Martina Lišková, FF

foto: archiv FF

Naše kulturní dědictví. Jak vypadá hornická kulturní krajina Krušnohoří? Filozofická fakulta v květnu tohoto roku nastartovala nový projekt, jehož cílem je podpořit nominaci hornické kulturní krajiny Krušnohoří na seznam památek UNESCO. Spolu s dalšími partnery budou odborníci z FF propagovat historii a hornické památky. Jejich cílem je seznámit žáky, studenty, obecně veřejnost, s významem hodnot, které jsou v našem regionu unikátní.

věda na UJEP

Lead partnerem projektu je Institut für Industriearchäologie, Wissenschafts- und Technikgeschichte, TU Bergakademie Freiberg. Na německé straně se bude na jeho řešení podílet ještě nadace Fördverein Montanregion Erzgebirge a Institut Heritage Studies, Internationale Akademie Berlin für innovative Pädagogik und Ökonomie. Vedle FF UJEP se na české straně zapojí ještě ústecké pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) a obecně prospěšná společnost Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, jejímž zakladatelem je Ústecký kraj. Účelem projektu je posílení emocionálního pouta obyvatel příhraničních regionů ke společnému česko-německému hornickému dědictví a prohloubení porozumění jeho významu. Proto proběhnou na české i německé straně Krušnohoří sumarizace a následný rozbor stávajících podkladů a materiálů, které byly již shromážděny v rámci přípravy nominačních materiálů. Na jejich základě vzniknou vzdělávací programy pro různé typy škol, didaktické materiály a další vzdělávací nabídky. Češi, tedy FF a NPÚ, dále provedou dokumentaci

Kostel sv. Anny (St. Annen Kirche) v historickém hornickém městě v německém Annaberg-Buchholz UJEP

11


vybraných hornických památek, které se z různých důvodů nedostaly do souboru nominovaných lokalit. Pro katedru historie FF toto není nové téma. V poslední době řešila hned několik projektů, které měly upozornit na unikátní kulturní dědictví regionu spojené s těžbou rud a bohatstvím, jež tato těžba přinášela, zejména na počátku raného novověku. Veřejnost se tak mohla seznámit s mimořádným množstvím uměleckých

děl spojených s krušnohorskými horními městy prostřednictvím výstavy Bez hranic prezentované ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie v  Praze roku 2016. Výsledky výzkumu byly nedávno publikovány i v rozsáhlé knize s příznačným názvem Ars Montana. Umělecký a  kulturní transfer v otevřeném prostoru česko-saského Krušnohoří na prahu raného novověku (1459–1620), jejímiž editory a  hlavními autory jsou prof. Jan Royt a doc. Michaela Hrubá, děkanka FF.

Projekt „Naše kulturní dědictví...“ má za sebou již úvodní konferenci v saském Freibergu. Sem se sjeli nejen zástupci všech projektových partnerů z německé i  české strany, ale i  široké spektrum zájemců o danou problematiku a zástupci institucí, které různým způsobem mohou na výsledcích projektu participovat. Konference prokázala nejen velký zájem o toto téma, ale též významnou podporu, kterou nominace Krušnohoří na seznam UNECO má, a to především v Sasku. Nezbývá než věřit, že díky realizaci projektu se zvýší povědomí i  zájem také na české straně hranice. Bohatství ukryté v horách významně ovlivnilo historii a život lidí v našem regionu. Dolování stříbra a rud nezanechalo jen stopy související s hornickou činností, jako jsou staré štoly a technické památky, ale promítlo se i do urbanismu původně hornických měst, bohatství církevních památek či šlechtických sídel. Z těžby neprofitovali jen havíři, ale i celá řada dalších řemesel přímo v horních městech nebo ve vzdálenějších lokalitách severozápadních Čech. Krušnohoří bylo v době největšího rozkvětu rudného hornictví hospodářským regionem, který přesahoval zemskou hranici. Kulturní dědictví, jehož zápis na seznam světového dědictví UNESCO chce projekt podpořit, je proto společné česko-saské, tedy NAŠE.

12 Silverius


text: Ondřej Klein, ICUK

foto: archiv ICUK

Startupy – populární buzzword, které zaslechl snad už úplně každý. Rychle rostoucí, zpravidla technologicky zaměřené začínající firmy můžou zásadně přispět k nastartování ekonomiky. Pomoci při jejich vzniku a  rozjezdu chce také Inovační centrum Ústeckého kraje (ICUK), které loni na podzim spustilo svůj inkubační program Startup Go! Jeho dva běhy prozatím absolvovalo na 15 začínajících firem. Od října se má spustit již třetí běh. „Tři nebo čtyři naše úspěšné projekty bych se už nyní nebál nazvat slovem startupy,“ říká manažer inkubátoru Radek Miškovský z Inovačního centra Ústeckého kraje ani ne dva měsíce po závěrečné prezentaci absolventů druhého běhu inkubátoru. Ta proběhla před veřejností v půli května v baru Činoherního studia. Akci organizátoři

nazvali Startup Go Grill a grilovali se nejen gastronomické dobroty, ale především začínající firmy se svými projekty před odbornou porotou a investory. Investory na ně!

čti tel mi háj/. Ten skončil sice až na třetím místě, ale jeho nápad oslovil přímo člena poroty, investora Martina Matzkeho ze společnosti Armex Technologies, která do vývoje projektu Tellmehi investovala částku v řádu milionů korun.

Vítězný projekt Mamavis, s vylepšenými Priessnitzovými zábaly, si odnesl nejen hlavní cenu 20 000 Kč v podobě služeb Inovačního centra Ústeckého kraje. „Mamavis nejsou sice technologický startup, ale čeká je podobně raketový vzestup. Proto také už na grillu našli svého investora,“ dodává Radek Miškovský.

„Mně se na projektu Tellmehi moc líbila i samotná prezentace. Byla geniálně jednoduchá a přitom účinná,“ dodává Petr Vít, který spolu se svým bratrem také absolvoval podnikatelský inkubátor StartUp Go a s projektem interaktivních virtuálních prohlídek Virtualizace VaV vyhráli jeho první běh.

Podobně úspěšný jako projekt mladé maminky Mamavis byl také začínající podnikatel Robert Pecka se svým projektem cestovatelské sociální sítě Tellmehi /

„Virtualizace VaV lze určitě zařadit mezi naše nejúspěšnější projekty. Krátce po absolvování inkubátoru získali lukrativní smlouvu s předním zprostředkovatelem

UJEP

13

věda na UJEP

Rostou rychle a možná čekají právě na vás. Startupy přicházejí na scénu


prodeje nemovitostí na českém trhu a další zakázky následovaly. Očekáváme, že jejich tržby oproti loňsku vzrostou letos více než desetinásobně,“ dodává Radek Miškovský. Jak nastartovat startup Inovační centrum Ústeckého kraje se snaží startupovou scénu v regionu nastartovat i jinak. Na středu 4. října připravilo například druhý ročník startup festivalu s názvem FestUp, v němž se mladé snaží namotivovat k podnikání úspěšnými příběhy startupů z celé republiky i zkušených globálních firem. Akce se koná v Multifunkčním centru Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, která je rovněž hlavním partnerem akce. „Tentokrát vyzkoušíme spolupráci s partnery na saské straně hranice a příští rok je naší ambicí udělat FestUp celý česko-německý,“ prozrazuje ředitel Inovačního

věda na UJEP

Činoherní studio a akce Startup Go Grill. Tady se grilovali nejen gastronomické dobroty, ale především začínající firmy se svými projekty před odbornou porotu a investory 14 Silverius

centra Ústeckého kraje Tomáš Siviček. A dodává: „Rád bych taky pozval účastníky FestUpu na tentýž večer do Hraničáře, kde pořádáme druhý večer Fuckup Night, což je večer, v němž se úspěšní lidé pochlubí svými neúspěchy, a následně na afterparty k otevření coworkingového centra.“ Právě otevření nového coworkingového centra by mohlo poskytnout potřebné zázemí pro začínající podnikatele a startupy. Jim by totiž měly být k dispozici sdílené coworkingové prostory pro setkávání a nové nápady, vzdělávací programy inkubátoru, zasedací místnosti pro schůzky, bar/kavárna… a v budoucnu by ve stejném

prostoru měla vzniknout IT škola, technologická dílna a další. „Smyslem je stát se významným republikovým i středoevropským technologickým a  startupovým centrem s  přesahem do Německa. Rozběhnutí startupové scény v regionu je prvním krokem,“ prozrazuje na závěr své plány Tomáš Siviček z ICUK.


KDO POSTAVÍ NOVOU BUDOVU UNIVERZITY? ZVÍTĚZÍ ZÁJEMCE S NEJNIŽŠÍ NABÍZENOU CENOU

profesor PAVEL JANOŠ JE LAUREÁTEM CENY HEJTMANA Ústeckého kraje Cenu hejtmana Ústeckého kraje za vědu a výzkum v roce 2016 získal prof. Ing. Pavel Janoš, CSc., z naší fakulty životního prostředí.

Budování Centra přírodovědných a technických oborů UJEP se dostalo do další fáze. Po předání kompletní zadávací dokumentace autorem návrhu stavby, prof. Ing. arch. Petrem Pelčákem ze společnosti Pelčák a partner, s. r. o., vypsala univerzita veřejnou zakázku na zhotovitele stavby. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí bez DPH téměř 454 mil. korun. Výstavba bude financována z prostředků státního rozpočtu v rámci dotačního titulu MŠMT a dále z vlastních prostředků univerzity,“ říká rektor Martin Balej.

Pavel Janoš se zabývá vývojem nových materiálů a technologií pro ochranu životního prostředí a hodnocením vlivů průmyslových a  jiných činností na životní prostředí. V této oblasti spolupracuje na přípravě a řízení řady výzkumných projektů. Podílel se také na založení tzv. velké výzkumné infrastruktury NanoEnviCz či ústeckého Centra pro výzkum toxických látek v životním prostředí CADORAN. Je také autorem více než stovky vědeckých prací, deseti patentů a řady studií a výzkumných zpráv. Slavnostní předání Cen hejtmana za rok 2016 proběhne dne 3. 10. 2017 v Městském divadle v Mostě.

Z obdržených nabídek určí hodnotící komise vítěze, který nabídne nejnižší cenu. Dokončení stavby je podmíněno termínem 30. září 2019. Centrum bude zahrnovat kromě učeben také menzu, specializované laboratoře či parkoviště pro 230 aut.

STUDENT MICHAEL KUČERA VYBOJOVAL 6. MÍSTO NA ME V KULTURISTICE

KUŽELKY ZAZÁŘILY NA MEZINÁRODNÍM FESTIVALU LEONArDO DA VINCI Ve FLORENCII Dívčí komorní sbor pedagogické fakulty se zúčastnil Mezinárodního sborového festivalu Leonardo da Vinci Choral Festival ve Florencii. V mezinárodní konkurenci si vedl opět skvěle.

UJEP

15

ve zkratce

Student naší fakulty strojního inženýrství Michael Kučera zabodoval na mistrovství Evropy v Litvě. V silné evropské konkurenci početné kategorie WFF Athletic obsadil vynikající 6. místo. Mladému sportovci je 27 let, pochází z  Bělé pod Bezdězem a cvičení se věnuje zhruba 10 let. Už v minulosti kraloval na Mistrovství ČR v kulturistice federace Nabba/ WFF, kde získal zlatou medaily.


Sbor ústecké pedagogické fakulty známý spíše pod názvem „Kuželky“, po svém sbormistru a dirigentovi doc. PaedDr. Vladimíru Kuželkovi, úspěšně reprezentoval univerzitu, Ústí nad Labem i Ústecký kraj na festivalu, který se konal ve dnech 11.–14. 7. 2017 ve Florenci. „V kategorii komorní sbory jsme obsadili 1. místo (Gold Level). Zabodovali jsme ale také v kategorii populár, jazz, folk a gospel, kde jsme byli druzí (Silver Level),“ pochvaluje si Vladimír Kuželka. Kuželky získaly také zvláštní cenu za nejlepší provedení skladby italského autora a byly nominovány do finálového vystoupení tzv. Grand Prix. Kromě soutěžních vystoupení sbor ve Florencii uskutečnil hned několik koncertů v nádherných prostorách historických kostelů a basilik. Závěrečná Grand Prix a vyhlášení výsledků pak proběhlo v honosném sále Teatro Verdi.

„Letošní filharmonie byla pro nás o to zajímavější, že speciálně pro tuto příležitost zkomponoval profesor Jiří Holubec z naší katedry skladbu pro sbor a orchestr,“ dodává sbormistr Luboš Hána. „Viva la musica – kultura v partnerských městech Chemnitz – Ústí nad Labem a jejich regionech“ je název kooperačního projektu Saské Mozartovy společnosti e. V. s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Základní uměleckou školou v Chomutově realizovaného od roku 2016. Je podpořen Evropskou unií v rámci kooperačního programu Svobodný stát Sasko – Česká republika 2014–2020.

FAKULTA VÝROBNÍCH TECHNOLOGIÍ A MANAGEMENTU ZMĚNILA OD 1. ZÁŘÍ NÁZEV Název Fakulty výrobních technologií a managementu UJEP je minulostí. Od 1. září je Fakultou strojního inženýrství UJEP. „Od akademického roku 2016/2017 byla zrušena jedna ze čtyř kateder naší fakulty, katedra managementu a ekonomiky podniku. K tomuto kroku jsme přistoupili proto, že nabízela studijní program podobný tomu, který je realizován naší fakultou sociálně ekonomickou,“ říká děkan fakulty prof. Štefan Michna s tím, že zeštíhlení FVTM logicky muselo zasáhnout i do jejího názvu, jenž právě slovo management obsahuje. Přejmenování fakulty na fakultu strojního inženýrství je platné od 1. 9. 2017. Přináší s sebou také další změny, a to zejména v podobě nové internetové adresy www.fsi.ujep.cz a přechodu e-mailových adres zaměstnanců fakulty na jednotnou univerzitní podobu: jméno.přijmení@ujep.cz.

ve zkratce

Projekt Viva la musica pokračoval v Chomutově v německém Chemnitz Evropská letní filharmonie a sbor je speciální projekt, který sdružuje mladé i starší, profesionální i amatérské hráče a zpěváky. Atmosféra společně nacvičeného a předvedené hudebního díla je neopakovatelná a užijí si jí nejen diváci, ale také samotní aktéři. Proto si „letní filharmonie a sbor“ drží již 12 let svoje nadšené příznivce. „Koncertním vystoupením pod širým nebem předchází několikadenní nácvik jak s instrumentalisty, tak se sboristy. Pět dní se v Chemnitz intenzivně zkouší a pro všechny je to velmi náročné a zároveň stmelující,“ vysvětluje Luboš Hána z katedry hudební výchovy PF UJEP, dirigent velkého mezinárodního sboru.

16 Silverius

PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR SI DĚTI UŽILY O PRÁZDNINÁCH NA PEDAGOGICKÉ FAKULTĚ Pedagogická fakulta UJEP pořádala v srpnu příměstský tábor, který byl zaměřený na sport a hravé učení dětí mladšího školního věku. Program sestavili samotní studenti a pracovníci fakulty. Tábora se zúčastnily děti zaměstnanců UJEP a společnosti Adler. Díky katedře tělesné výchovy a sportu pedagogické fakulty se podařilo program tábora sestavit zejména ve sportovním duchu. Každý den děti čekal 1,5hodinový sportovní blok plný míčových her, lezení na horolezecké stěně,ale i třeba lezení do výšek.


STUDENTŮ NA KOLEJÍCH UBÝVÁ, PŘITOM K ŽIVOTU NA VYSOKÉ ŠKOLE PATŘÍ

Za poslední roky se jedná teprve o třetí případ, kdy se českým archeologům podařilo publikovat v tomto prestižním časopisu. Zábava, kvalitní zázemí i nová přátelství. To všechno a mnohem víc nabízí vysokoškolské koleje ústecké univerzity na Klíši. Před lety si jen hrstka mladých vysokoškoláků dovedla představit pravý studentský život bez bydlení v typicky vysokých činžácích K1, K2 a K3. Doba se mění a zájem o ubytování na kolejích za poslední čtyři roky klesl téměř o pětinu. Velká část studentů dává přednost dojíždění nebo společnému bydlení v nájemních bytech ve městě. K ubytování se letos prozatím přihlásilo asi 600 studentů. „Na provoz kolejí a menz nedostáváme žádné dotace a nižší zájem studentů znamenající i nižší příjmy musíme tedy aktivně kompenzovat,“ komentuje obtížnou situaci ředitel kolejí Tomáš Kraus a dodává: „Nově jsme se zaregistrovali na webovém ubytovacím serveru Booking.com, aktivně spolupracujeme s ústeckými sportovními kluby a chystáme se oslovit i ústecké podniky s nabídkou ubytování pro jejich zaměstnance či hosty.“ Podle něj jsou každoročně ekonomicky nejobtížnějším obdobím roku letní prázdniny, kdy koleje pravidelně hledají způsoby, jak ekonomické ztráty co nejvíce zmírnit. „Již druhým rokem se staráme o stravování účastníků dětského příměstského tábora in-line bruslení. Opakovaně také zajišťujeme ubytování a celodenní stravování účastníků letní školy českého jazyka pro Němce. V červenci jsme se také starali o účastníky Ústecké veterán rallye či malé sportovce letního Sluneta Campu,“ dodává Kraus.

VÝZKUM PRACOVNÍKA FŽP se objevil V PRESTIŽNÍM ČASOPISE ANTIQUITY Do jednoho z největších a nejslavnějších archeologických časopisů, Antiquity, pronikl Jan Pacina z naší fakulty životního prostředí.

Ing. Jan Pacina, Ph.D., je společně s Ladislavem a Lenkou Varadzinovými spoluautorem studie o vývrtech ve skalách na lokalitě Sfinga v pohoří Sabaloka. Právě ta si prorazila cestu do Antiquity. Autoři v ní představují dosud málo známý typ stavebního reliktu, který využívá dřevěné tyčové konstrukce v kombinaci se svislými skalními stěnami. Hlavní pozornost věnují pozůstatkům této architektury na lokalitě Sfinga v oblasti Skalních měst.

KREATIVITU A MATEMATICKÉ MYŠLENÍ U DĚTÍ BUDE OD ŘÍJNA PROBOUZET nová metoda Od října se na osmi základních školách v Ústeckém kraji spustí pilotní projekt revoluční výukové metody. Vymyslel ji a poprvé v Česku uvede do praxe přední izraelský odborník na rozvoj talentů Opher Brayer. V prvním srpnovém týdnu proběhlo zaškolení pedagogů, které organizuje Inovační centrum Ústeckého kraje. Brayerův vzdělávací projekt Stages kombinuje rozvoj matematického myšlení s kreativitou. Jak sám říká, smyslem je trénovat mozek, nikoli vytvářet odborníky. Brayer začínal jako učitel jazzu na hudební škole, kde se setkával s talenty a začal se zajímat o matematiku. Život mu změnila návštěva zástupkyně společnosti Disney, která si přišla poslechnout jeho přednášku a následně jej okamžitě přizvala do vývojového centra pro design a vytváření atrakcí do lunaparků. UJEP

17


text: Pavla Růžičková

Za prvotním startem: Říp Přestože obrozenecky buditelské heslo „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“ dnes vyvolá spíše úsměv, tento kopec u Roudnice nad Labem představuje místo, které je alespoň jednou za život třeba navštívit. Vždyť přímo zde proběhl ten bájný prvotní start, odsud vyrazili naši předkové, druzi bájného praotce Čecha osídlovat úrodnou kotlinu „mlékem a strdím oplývající“. Za dob praotce Čecha zřejmě nebyl kopec tak zalesněn, protože pak by pro hustý porost zemi zaslíbenou neuzřel. Dnes máme možnost nahoru vyjít krásnou alejí a ze čtyř vyhlídek se rozhlížet do kraje všech světových stran. Výlet je krásný v každém ročním období, zjara se zelený koberec na svazích hory rozzáří květy, v létě slunce stéká na stříbrné kmeny buků přes klenbu jejich listoví a na podzim se les na úbočích zbarví dozlatova. I zima zde má cosi do sebe, jen výstup příkrou cestou k vrcholu je trochu náročnější. Pouze o svátek Svatého Jiří je výlet pouze pro silné nátury. Probíhá zde totiž tradiční řipská pouť, která obnáší skutečně velké množství návštěvníků. Pokud vyrazíte s kompasem a  střelka se najednou zmateně roztočí, nelekejte se. Nejste na severním pólu, to jen příměs magnetovce v místním čediči si s vámi pohrává. Nicméně trasa na horu je pečlivě značená až k rotundě sv. Jiří a sv. Vojtěcha na vrcholu. Vyrazit můžete po modré a červené značce z obce Rovné, po žluté z Vražkova, po modré z obce Mnetěš nebo po červené ze Ctiněvsi. GPS 50.3864550N, 14.2892592E Za výstřelem, který odstartoval světovou válku: Velké Březno

cesta s UJEP

Start

„Tak nám zabili Ferdinanda,“ řekla posluhovačka panu Švejkovi. Onen výstřel v Sarajevu odstartoval válku, která získala přízvisko první světová a zasáhla Evropu, Afriku a Asii. Startem války byl úspěšný atentát na arcivévodu a následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Další střela z pistole atentátníka zasáhla a zabila i Františkovu choť Žofii Chotkovou, která pocházela z velkobřezenské linie rodu Chotků. Sídlo tohoto starého českého rodu lze ve Velkém Březně obdivovat dodnes. Jedná se




foto: Josef Růžička

Horská obec Petrovice stojí určitě za návštěvu. Krom bizarních lákadel z doby těsně porevoluční, jako jsou restaurace-letadlo nebo vietnamské stánky plné trpaslíků a plastových květin, za zmínku stojí především krásná horská příroda a výhledy do krajiny. Nejlépe si obojí vychutnáte cestou po naučné stezce „Zapomenuté pohraničí” z Krásného Lesa (asi 6 km větrnou náhorní planinou) nebo z  děčínského Sněžníku (asi 14km cesta kolem pískovcových skal u Rájce a Ostrova). GPS 50.8155117N, 13.9819781E, www. zapomenute-pohranici.cz Za re-startem krajiny: Hipodrom Most

přitom o jakousi „zámeckou novostavbu”, zámek byl totiž vystavěn až v letech 1842– 1845 pro bývalého nejvyššího purkrabího Českého království, hraběte Karla Chotka. Ten se zde po svém penzionování rozhodl strávit podzim života. Zámek mu byl na základě Benešových dekretů zkonfiskován již v roce 1945, poté byl využíván jako domov pro nezaopatřené děti, politická škola a  také jako sklad československé lidové armády. Od 80. let 20. století byl zámek postupně zpřístupňován a získal status chráněné památky. V dnešní době se krom nádherného zámeckého parku pyšní rozsáhlou sbírkou obrazů, mobiliářem a fotografií rodu, který se tragicky účastnil dějin. GPS 50.6624894N, 14.1385872E, www.zamek-vbrezno.cz Zajímavostí je, že atentátník ze Sarajeva, Gavrilo Princip, bosenskosrbský politický aktivista, byl odsouzen k  doživotnímu trestu (k trestu smrti nemohl být odsouzen, protože mu ještě nebylo 20 let) a zbytek svého života dožil v českém pevnostním vězení v nedalekém Terezíně.

Za startem olympijským: Petrovice Olympiádu bez olympijského plamene si již dnes neumíme představit, málokdo ale ví, že zvyk dopravit plamen z Olympie do dějiště olympiády pomocí štafety vznikl až v rámci olympijských her pořádaných roku 1936 v  Berlíně. Pořadatelům z  okruhu říšského ministra Josefa Goebelse tehdy neunikla ohromná možnost využít štafetu k mezinárodní propagaci nejenom sportu, ale zejména Říše a nacismu vůbec. Celá akce byla zorganizována s německou pečlivostí a přesností. Trasu z Olympie do Berlína dlouhou 3 422 km postupně absolvovalo, během osmi dnů, 3 422 běžců. Na každého z nich (mužské pohlaví a árijský původ prý byly podmínkou) čekal tedy úsek dlouhý 1 km. Trasa pochodně vedla přes 7 zemí, v hlavním městě každé z těchto zemí měla pochodeň zastávku. Bylo to také jedinkrát v historii, kdy pochodeň putovala přes Prahu. Její cesta byla pozorně sledována tiskem, Leni Riefenstahl pochodňovou štafetu zvěčnila ve filmovém dokumentu Olympia. Území Československa olympijská pochodeň opustila v páteční poledne dne 31. července 1936 v hraniční obci Petrovice. Celou událost dnes připomíná pomníček na německé straně nedaleko státní hranice.

Na jižním okraji dnešního města Most se nachází velebudická výsypka, jež prošla úspěšným restartem v podobě rekultivace pro příměstskou rekreaci. Výsypka byla založena v roce 1955, v provozu byla do roku 1995 a zabírá ploch u 785 ha. Velebudická výsypka patřila mezi největší v bývalém Severočeském hnědouhelném revíru a za oběť jí padly obce Velebudice, Židovice, Kamenná Voda a Stránce. Záměr vybudování rekultivačního parku jako areálu odpočinku a zdraví byl zpracován již v roce 1973, rekultivace byla dokončena v roce 1996 a následující rok zde byl odstartován první dostih. Dnes dostihové závody na Hipodromu Most probíhají od dubna do října, kromě nich se zde jezdí i parkurové závody a pořádají různé akce pro veřejnost. Areál slouží i in-line bruslařům a funguje zde také golfové hřiště. GPS 50.4745039N, 13.6466542E, www.hipodrom.cz


text: Milena Švamberová (studentka katedry bohemistiky PF UJEP)

2v1 „Pane Abernathy, Barry by chtěl vědět, proč jste tady,“ protnul ticho společenské místnosti, která v brzkou ranní hodinu bývala téměř vždy prázdná, hlas Larryho. Jeho tělo bylo od zdola až po pupík tělem obyčejného chlapce, který jen těsně překročil práh dospělosti. Když ale člověk očima vyjel nad pas, většinou jim zprvu ani nevěřil. Tělo se rozdvojovalo a zakončovaly ho dvě kudrnaté hlavy s dobráckým výrazem. Barry a Larry byli siamská dvojčata. Jejich problém byl v tom, že celé tělo ovládal převážně Barry, který nepatřil zrovna k nejbystřejším a také byl velmi impulzivní. Navíc komunikoval jen prostřednictvím své druhé polovičky, které šeptal, co má za něj říci ostatním. Larry ho zase musel upozorňovat, kdy je vhodné jim třeba zakrýt pusu rukou, zastrčit košili a podobně. Také se snažil dávat pozor na Barryho myšlenky, udržovat ho v dobré náladě a krotit jeho záchvaty zuřivosti. Někdy však Barry Larryho neposlouchal a Larryho zase neposlouchalo jejich společné tělo. Proto bylo bezpečnější držet je za vysokou zdí s ostnatým drátem.

povídka

Člověk, ke kterému Larry mluvil, pan Abernathy, byl na tomto místě nejdéle ze všech současných rezidentů. Šedesátník s šedivými vlasy a stále vážnou tváří. „Proč jsem tady?“ podíval se na Barryho, který rychle uhnul pohledem, takže mu nezbylo nic jiného, než obrátit zrak k Larrymu. „Jsem tady, protože,“ ztišil hlas, „protože jsem byl při práci s jediným zajímavým pacientem odvážnější a zvídavější než všichni tihle šašci dohromady.“ Jen, co to dořekl, prudce vstal a opustil místnost. Občas si na tohoto pacienta ještě vzpomněl. Většinou to bylo ve chvíli, kdy večer ulehl na proleželou matraci studené kovové postele a schoval tělo pod deku s číslem vyšitým v pravém horním rohu. Nebo v rohu levém dolním, podle toho, jak se přikryl. Když zavřel oči, viděl jeho slabý obraz, potom víčka pevně sevřel a obraz se zaostřil. Sebemenší rys jeho obličeje měl vrytý do paměti. Krátká jizva na pravé tváři, pár světlých pih na lících. Hnědé oči, které byly nejprve veselé a vlídné, potom byl jejich pohled až děsivě prázdný. Toto vzpomínání mu přinášelo zapovězené uspokojení. Před pár měsíci by si uvědomil, jak je to pro něj nebezpečné, a zakázal by své paměti přehrávat znovu a znovu ten film, který ho dostal až sem.

20 Silverius

„Na základě konstatování znalců v oboru psychiatrie trpí obžalovaný vážnou duševní poruchou a odsuzuje se tedy k deseti letům ústavní psychiatrické ochranné léčby…,“ zněla věta, která ho uchránila před vazební věznicí. On ale neviděl příliš velký rozdíl, i tady v léčebně měl na okně mříž. Život pana Abernathyho byl až nudně normální. Vystudoval sice medicínu, ale svou práci psychiatra bral s přibývajícími léty jen jako prostředek k zajištění živobytí. Tak, jako úkolem deratizátora je vyhnat hmyz z bytů, úkolem pana Abernathyho bylo vyhnat špatné myšlenky z hlav jeho pacientů. Opravit je stejně jako automechanik spraví rozbitý motor. Jeho pacienti se mu zdáli všichni obyčejně vyšinutí. Pak ale přišel on. Jmenoval se Aaron Davis. Nebo také Marion Davisová. Aaron byl účetní malé firmy prodávající chladící podložky laptopů. Po práci rád zašel s kolegy na jedno a druhé, třetí i čtvrté do baru, víkendy trávil jako fanoušek místního týmu na fotbalovém stadionu. Marion byla známou spisovatelkou. Vydala několik románů pro ženy, které se staly bestsellery, a přestože nikdo nevěděl, jak Marion vlastně vypadá, pro spoustu žen na celém světě byla vzorem. Marion vypadala jako Aaron. Marion byla Aaron. Aaron byl rozdvojenou osobností. Jemu samotnému chvíli trvalo, než na to přišel. Porucha se u něj projevila až v dospělosti, kdy už dávno nebydlel s rodiči. Nevzpomínal si, kdy se to stalo poprvé, ale když se poněkolikáté probudil s parukou na hlavě, nalíčený a v ženských šatech, došlo mu, že příčinou toho nebude jen propitá předchozí noc a vtípky jeho přátel. Brzy zjistil, že jako Marion si pronajal malý zařízený byt úplně na druhé straně města. Když se tam jel podívat, našel na mohutném dubovém stole starý psací stroj a vedle něj hromádku papírů. Aaron byl prvním čtenářem Marioniných knih. Pan Abernathy se od prvního sezení jejich terapie do tohoto případu zamiloval. Pacientů s rozdvojenou osobností léčil už více a všechny s úspěchem. Aaron byl ale jiný. Chtěl svou nemoc pochopit, ale nechtěl se jí zbavit. Nechtěl zabít Marion. „Proč se nechcete pokusit o uzdravení?“ zeptal se ho jednou psychiatr. „To víte, musím prostě za každou cenu zjistit, jestli si hlavní hrdinka knih Marion Davisové nakonec vezme toho výstředního režiséra nebo toho hodného právníka,“ odpověděl mu pobaveně Aaron. Tolikrát trávil pan Abernathy s Aaronem i několik dní v kuse čekáním na Marion. Postupně se i mezi


nimi vyvinul vztah a lékař prožívající podzim svého života byl mladou inteligentní autorkou uchvácený. Jako spousta doktorů zasvětil život svému povolání, byl tedy bezdětný a bezženný. Marion ho pobláznila. Ani ten, co blázny léčí, se nevyhnul bláznění, když se do jeho srdce vkradla zamilovanost. Rozhodl se pro experiment, který neprovedl nikdo před ním, ani nikdo po něm. Rozhodl se z Aaronova těla vyhnat Aarona, nikoliv Marion. Toužil po tom, aby s ním jeho vyvolená byla neustále, nejen když jí nějaký budižkničema uvolní na pár hodin místo. Začal v Aaronovi podporovat pocit, že jako Marion je lepší člověk, připomínal mu, kolik toho jako Marion dokázal… Měsíce ubíhaly a Marion s Aaronem se střídali v jednom těle mnohem častěji než dřív. Šílený lékař mohl se svou láskou trávit i několik dní v kuse, přestože si jen povídali, chodili na večeře nebo ji pozoroval, jak svými myšlenkami plní papír a jak rozvíjí životy postav svých románů. Pan Abernathy chtěl ale stále víc. Pod záminkou začal Aaronovi podávat ženské hormony, silná antidepresiva a další léky, jejichž kombinace dokázala v podstatě úplně vypnout jak Aarona, tak Marion. Dny prospali nebo bděli v halucinacích, jejich ochotný „opatrovatel“, pan Abernathy, kterému oba bezmezně důvěřovali, měl pak volné pole působnosti. Popouštěl uzdu fantazii, když jim vyprávěl, co v průběhu svého výpadku prováděli, a vykresloval jim obraz jejich životů založený pouze na iluzi. Jeho šílený pokus skončil Aaronovou sebevraždou. Abernathy mu často vyprávěl, že Marion ho nenávidí a považuje ho za nulu, která se jen neustále opíjí v barech s bandou přihlouplých kamarádů. Namluvil mu, že se záští pronesla, jak by ho nejradši zabila za to, jak ničí její tělo. A tak se Aaron rozhodl zabít ji, přestože to znamenalo zabít sebe. Tak to napsal v dopisu na rozloučenou, který našel jeho nejlepší přítel. Ten o Aaronově poruše osobnosti věděl a byl to také on, kdo v Marionině bytě objevil zápisník doktora Abernathyho se záznamy o hrůzném pokusu.

Chápete, ne? Vždyť jsou to bráchové…,“ lámal si brýlatý doktor hlavu. Pan Abernathy si také lámal svou šílenou hlavu a v mozku se mu opět stiskl spínač s nápisem START. Konečně se objevilo něco, co zažene tu hroznou stereotypní nudu v tomhle ústavu. Ze společenské místnosti si na pokoj odnesl zápisník a pero. Na první stránku napsal: Pacient: Barry a Larry P. Cílem experimentu je zjistit, zda-li sdílení těla je dostatečným důvodem k tomu, aby dvě osobnosti začaly sdílet mysl pouze jedné z nich.

Pan Abernathy, který celý život nosil bílý plášť, se najednou ocitl v opačné roli a cítil se jako fotograf, který se nechává fotografovat. Dostal nařízených deset let pobytu v léčebně. Právě se prokousával osmým rokem. Věděl, že své opravdové myšlenky nemůže před lékaři odkrývat. Nechápali, že se pokusil posunout vědu zase o krok dál, aby si budoucí pacienti mohli vybrat, jakou osobností chtějí být. A tak docházel na terapie a předstíral, že jeho duševní stav se lepší. Projevoval lítost nad tím, co způsobil, a v posledních měsících se často stávalo, že mladší lékaři využívali jeho zkušeností a zasvěcovali ho do případů ostatních pacientů s prosbou o odbornou radu v domnění, že pan Abernathy je dávno vyléčený a nepředstavuje už žádné nebezpečí. Takto ho nechali nahlédnout i do léčby Barryho a Larryho. Domnívali se, že Barryho impulzivní chování a uzavřenost pramení z toho, že Larry s ním jednal pouze jako s nástrojem pro ovládání svého těla. „Možná, že kdyby ten Larry začal uznávat Barryho víc jako parťáka…

UJEP

21


text: Kristián Šujan

foto: archiv Markéty Procházkové

zpátky k tradici

Značka Schicht se vrací do Ústí. Nabídne i prádelnu Doslova raketový start, respektive restart zažívá drogistická značka Schicht. U jejího zrodu stálo mýdlo s podobiznou jelena. Vyrobil je severočeský velkovýrobce Johann Schicht z Rynoltic, který si v roce 1882 otevřel na střekovském nábřeží v Ústí nad Labem první moderní mýdlovnu. Jak věděly už naše prababičky a babičky, poctivé výběrové mýdlo je výborné nejenom na mytí, ale také na praní. A to platí dodnes. Tradiční Schichtovo jádrové mýdlo s Jelenem se vyrábí již od roku 1848, do Ústí

nad Labem byla výroba přestěhována právě v roce 1882. Jeho popularita, díky vysoké kvalitě a  dostupné ceně, rychle rostla. V roce 1911 se prodalo na 300 milionů kusů. Jak připomíná manažerka značky Markéta Procházková, po znárodnění Schichtových závodů ovšem nastal postupný úpadek značky. „I když se prášky prodávaly i v roce 2015, jejich prodeje stále klesaly. Výrobek s takovou tradicí má ovšem, dle našeho názoru, potvrzeného průzkumy, mnohem větší potenciál. Začali jsme proto uvažovat, jak značce vrátit již zašlý lesk. V roce 2016 došlo k redesignu značky Jelen, byly vylepšeny receptury tak, aby jejich složení bylo šetrné k  přírodě, pokožce i  peněžence, a nyní se snažíme šířit povědomí o této značce, přičemž ohlasy našich zákazníků jsou veskrze pozitivní,“ říká Markéta Procházková. Aby společnost mohla nabídnout kompletní servis, otevřela v roce 2017 Jelení krámek, ke kterému již od září přibyde i prádelna. „Zákazníci zde mohou zakoupit všechny Jelení produkty jako kupříkladu jádrové mýdlo, prací prášek, Jelen tekutý na ruční praní nebo prací gel,“ podotýká Procházková. Jelení krámek má otevřeno od 8:30 do 17:30 hodin. Nachází se na adrese

22 Silverius

Masarykova 31 v Ústí nad Labem naproti hotelu Vladimír a hlavní pobočce České pošty. „Se zprovozněním prádelny bude k dispozici i služba refill tedy možnost znovudoplnění prášku a gelu,“ upřesňuje Procházková s tím, že návrh prodejny je od Jany Kunfalvi a zhotovila jej ústecká truhlárna Le Bois. A proč zrovna Ústí nad Labem? Logicky i historicky. „Krámek byl otevřený v Ústí, protože jádrové mýdlo i historie společnosti Schicht je s  tímto městem úzce spojena. V současné době je zde také umístěno sídlo společnosti,“ dodává Procházková a ještě doplňuje, že Schicht se specializuje také na kosmetické produkty a výrobky dentální hygieny. Schichtovo jméno je neodmyslitelně spjaté rovněž přímo s ústeckou univerzitou. Ta vlastní majestátnou vilou průmyslnické rodiny Schichtů ve Vaňově. Areál v minulosti sloužil jako vysokoškolské koleje pod označením K4. Univerzita se již více než 10 let snaží historický klenot, jenž se v roce 2014 stal kulturní památkou, prodat. Za stavbou stojí Schichtův dvorní architekt Paul Brockardt, který má na svědomí i další významné stavby v Ústí. Jmenujme třeba Vrbenského lázně na Střekově, jež se nově mají změnit ve filmové ateliéry, či palácovou vilu Franze Petschka.


text: Mgr. Eva Svobodová

foto: Mgr. Eva Svobodová

V létě se opět „kurzovali“ učitelé výtvarky

Letní škola je koncipována jako doplňující vzdělání v oboru výtvarná výchova a výtvarné umění, které probíhá zábavnou formou v  průběhu jednoho pracovního týdne. Akce je akreditovaná dle MŠMT jako „prohlubující vzdělání pro pedagogy“ a letošní rok se jí zúčastnilo třicet pedagogů výtvarné výchovy ze všech stupňů škol a  ZUŠ Ústeckého a  Středočeského kraje. Proběhlé přednášky přinesly aktuální informace z  oborového výzkumu, ale také zajímavosti o  životě a  téměř až absurdních společenských zvyklostech v době baroka. Poutavě o nich vyprávěl PhDr. Martin Krummholz, Ph.D. V jedné z  dalších přednášek „Umění a  edukace – současné strategie – porozumění“ objasňovala teoretička vizuálních oborů, doc. Mgr. Kateřina Dytrtová, Ph.D., problémy naučitelných a  nenaučitelných, odvoditelných a neodvoditelných informací z  vizuálních děl. Tvorbu osobitě představila jako možnost poznání a interpretaci jako možnost porozumění. Kolega z  fakulty umění a  designu, doc. PhDr.

Tomáš Pavlíček, Ph.D., učitelům nastínil proměny krajiny a urbanity Ústeckého kraje a architektury severočeských měst od poloviny 19. století až do současnosti. Základ letní výtvarné školy však tvořily dopolední a odpolední výtvarné ateliéry, při kterých si účastníci dokonce vyzkoušeli základy tušové malby sumi-e. Lektorka, MgA. Radka Müllerová, Ph.D., si tuto techniku osvojila při svém několikaletém pobytu v japonské Toyamě. Kurzisté zdokonalovali nejen svou manuální zručnost, tak také počítačovou technickou gramotnost v lekci doktorandky MgA. et. Mgr. Evy Štefanové „Webové stránky snadno a rychle“. Mgr. Jakub Havlíček zase názorně předváděl, jak netradičně využít fenomén světla jako základ výtvarně pedagogických zadání. Účastníci kurzu se díky MgA. Janu Proškovi, Ph.D., dotkli „zážitku“ skrze individuální malířskou tvorbu, akci a performance a v těchto postupech pokračovali v rámci artefiletických aktivit s arteterapeutkou doc. Mgr. Jitkou Géringovou, Ph.D. Právě docentka Jitka Géringová, dřívější vedoucí katedry výtvarné kultury, je „matkou“ této letní školy, jejíž ideu i realizaci převzalo nové vedení katedry. Primárním cílem Letní školy výtvarné výchovy je propojit aktivní učitele a vytvořit podnět ke vzniku přátelské a spřízněné komunity,

která bude nadále zkvalitňovat obor nejen po teoretické stránce, ale především v praxi. Tomu posloužily dva připravené diskusní večery, jež se nesly v duchu sdílení zkušeností (tzv. dobré praxe), radostí, ale i strastí učitele výtvarné výchovy. Do týmu přednášejících nepatřili jen pedagogové a zaměstnanci UJEP, ale také i několik výtvarných umělců a významných osobností. Byli jimi doc. ak. mal. Margita Titlová Ylovsky, prof. Miloš Michálek, doc. Michaela Thelenová nebo již zmiňovaná Radka Müllerová. Děkujeme všem zúčastněným učitelkám a učitelům za jejich účast. Katedra výtvarné kultury a  její organizační tým již nyní chystá program pro příští ročník a plánuje v nově započaté tradici nadále pokračovat, zdokonalovat se a rozšiřovat potenciální výtvarně pedagogickou komunitu nejen v regionu Ústeckého kraje. Výborným vyústěním letní školy byla také nabídnutá spolupráce s katedrou výtvarné kultury a jejími studenty v průběhu akademického roku, a to formou návštěvy galerijních animací či komentovaných prohlídek připravovaných výstav (např. plánované výstavy v Galerii Emila Filly nebo výstava BPDP 2018).

UJEP

23

ze života UJEP

Katedra výtvarné kultury pedagogické fakulty uspořádala již druhý ročník vzdělávací, poznávací a zážitkové Letní školy výtvarné výchovy, která proběhla od 24. do 28. 7. 2017 v prostorách UJEP.


Student vyvíjí nanomateriály, které zabíjí rakovinové buňky text: Kristián Šujan 24 Silverius

foto: Josef Růžička


Fotodynamická terapie se úspěšně používá například v USA. Daniel při studiu na FŽP pracuje na svém výzkumu v Akademii věd ČR. „Zkoumá, jak pomocí nanočástic úspěšně ničit tumorové buňky. Dosavadní výsledky testování na buňkách způsobujících rakovinu děložního čípku ukazují, že zvolený postup je nadějný. To ocenila i soutěžní komise,“ říká profesor Pavel Janoš z FŽP. V rozhovoru pro Silverius mladý doktorand vysvětluje, jak je jeho výzkum důležitý a proč se rozhodl právě pro vývoj nanomateriálů pro léčbu rakoviny. Kdy jste si vůbec řekl, že by bylo fajn začít se studiem vysoké školy? O vysoké škole jsem začínal přemýšlet teprve poslední rok na gymnáziu. Byl jsem spíše praktik, takže jsem zvažoval také možnost vůbec na VŠ nechodit. Poté jsem si to rozmyslel a hledal vhodný obor. Nakonec jsem se přihlásil na FŽP UJEP na dnes již neotvíraný obor Ochrana životního prostředí v průmyslu. Líbila se mi možnost studovat ochranu životního prostředí z hlediska chemie a technologie a tento obor to umožňoval. Již během bakalářského studia jsem se dostal k výzkumu a moje bakalářská práce byla součástí větší studie zaměřené na čištění odpadních vod pomocí světla a světlem aktivovaných částic. Na stejné škole jsem pak pokračoval v navazujícím studiu v oboru Odpadové hospodářství, kde jsem v roce 2014 obhájil titul Ing. Během navazujícího studia jsem diplomovou prací prakticky pokračoval v bakalářce a opět jsem byl součástí výzkumu. Vzhledem k tomu, že mě čištění vod pomocí světlem aktivovaných reakcí zaujalo, vyjel jsem také na dvouměsíční zahraniční stáž ve Slovinsku do výzkumné organizace National Institute of Biology, Marine biology station ve městě Piran. Váš výzkum je hodně o chemii. Vy ale nemáte tak úplně chemické vzdělání. To nemám. S ochranou životního prostředí je sice chemie úzce spjata, ale ryze chemické vzdělání nemám. Během studia na FŽP jsem si uvědomil, že chemie mě baví, a přestože nemám příslušné ryze chemické vzdělání, rozhodl jsem se chemii dále věnovat. To všechno vedlo k tomu, že jsem začal uvažovat také o doktorském studiu v oboru Environmentální analytická chemie, který je dostupný opět na FŽP a je akreditovaný spolu s Ústavem anorganické chemie AV ČR v Řeži u Prahy, kde v současné době působím jako doktorand.

V předešlé odpovědi jste zmínil čištění vody pomocí světla. To probíhá jak? Možností je celá řada, mohu vyjmenovat ty nejzákladnější. První způsob vychází ze skutečnosti, že některé látky lze ve vodě rozkládat pouze samotným světlem. Tomu se říká tzv. fotolýza látek. Pro běžné kontaminanty je však zapotřebí silné UV záření, které na zemský povrch dopadá jen zřídka. Druhá metoda využívá k čištění vody pomocí světla tzv. fotokatalyzátoru. Ten se aktivuje pomocí světla. Nejběžnějším fotokatalyzátorem je titanová běloba TiO2. Po ozáření TiO2 ve vodě vznikají reaktivní kyslíkové radikály, které rychle a účinně rozkládají organické kontaminanty. Bohužel, běžně dostupná titanová běloba stále vyžaduje spíše UV záření, avšak nikoliv tak silné jako v případě fotolýzy. Třetí varianta je méně běžná a  byla právě součástí našeho výzkumu. Jde o využití tzv. fotosensitizované reakce, kdy se vezme organické barvivo, zejména na bázi porfyrinů, ftalocyaninů, ale i jiných, a to je po ozáření světlem schopné produkovat reaktivní kyslíkovou formu, která se nazývá singletový kyslík. Ten je schopný také rozkládat některé organické látky, ale je také toxický pro buňky a může tedy dezinfikovat vodu. Výhodou fotosensitizovaných reakcí je, že lze využívat viditelné světlo, tj. světlo, které nám ze sluníčka dopadá na zemský povrch. Nevýhodou je relativně nižší reaktivita singletového kyslíku než v případě fotokatalýzy, při které vznikají kyslíkové radikály. Co bylo prvním spouštěčem Vašeho zájmu o výzkum léčby rakoviny? Pasivně jsem se o to zajímal vždy. Již během měření a psaní bakalářské a diplomové práce, kde jsem se zabýval výše zmíněným reaktivním singletovým kyslíkem, jsem zjistil, že tato kyslíková forma je toxická pro buňky a je tedy možné ji využít mimo čištění vod také k usmrcení tumorový buněk. Tato metoda se dnes nazývá termínem fotodynamická terapie, která je založena na interakci kyslíku přítomného v tkáni s fotosensitizátorem (světlem aktivovaná látka) a světla. Tenkrát mě fotodynamická terapie zaujala, ale zabýval jsem se jí jenom okrajově a teoreticky. Upřímně mě v té době vůbec nenapadlo, že o pár let později budu vyvíjet nanomateriály pro zmíněnou fotodynamickou terapii.

V jaké fázi vývoj nanomateriálů pro fotodynamickou terapii momentálně je? V tuto chvíli je vše ve fázi spíše základního výzkumu. Máme zvládnutou přípravu řady fotofunkčních nanočástic, které obsahují porfyrin a jsou tedy schopny produkovat singletový kyslík. Nanočástice máme dostatečně charakterizovány a otestovány na

UJEP

25

rozhovor

Prestižní ocenění za výzkum v oblasti chemie obdržel mladý doktorand naší fakulty životního prostředí Ing. Daniel Bůžek. Od nositele Nobelovy ceny Jean-Marie Lehna převzal speciální cenu České společnosti za přednesený příspěvek na téma Fotofunkční nanočástice PCN-222 pro fotodynamickou terapii rakovinného onemocnění.


Jakou formu by lék vůbec měl? Fotodynamická terapie spočívá ve vpravení fotosensitizátoru do tumorové tkáně. Po ozáření světlem pak fotosensitizátor mění kyslík přirozeně přítomný ve tkáni na reaktivní singletový kyslík, který tumorové buňky zabíjí. Zakoncentrovat fotosensitizátor je důležité z hlediska selektivity, ale díky tomu, že jsou tumorové buňky „žravější a hladovější“ než buňky zdravé, tak to nemusí být problém. Tumorovou tkáň obsahující fotosensitizátor je pak nutné ozařovat světlem. To se v praxi dělá pomocí optických vláken, lasery apod. Naše nanomateriály však mají tu výhodu, že fungují na světle, které odpovídá tzv. terapeutickému oknu. Takové světlo proniká hlouběji do tkáně, a pokud nemocná tkáň není hluboko v těle, je možné ji ozařovat z venku bez zavádění optických vláken atd. Zavedení optického vlákna je však výhodné, neboť zlepšuje selektivitu. Jinými slovy, umírají jen ty buňky obsahující fotosensitizátor, na které se svítí. To minimalizuje poškození okolní zdravé tkáně.

lidských tumorových buňkách HeLa, které jsou zodpovědné za rakovinu děložního hrdla. V tuto chvíli jde pouze o testy in vitro, tzn. pouze na buňkách „ve zkumavce“. Naše nanočástice jsou po ozáření světlem vysoce toxické pro tyto buňky a navíc vykazují řadu výhodných vlastností oproti běžným fotosensitizátorům používaným ve fotodynamické terapii. Tato část již byla opublikována ve vědeckém mezinárodním časopise. V současné době se snažím připravit ještě jiné podobné nanomateriály, které by byly také vhodné. Jednáme též o možnosti testování našich nanomateriálů metodou in vivo, tedy na živých zvířatech. To jsou však v tuto chvíli spíše výhledy ve fázi plánování a jednání. Spolupracujete s konkrétní firmou nebo laboratoří?

rozhovor

Co se týče spolupráce, celý výzkum jsem samozřejmě nedělal sám. Je to týmová práce, každý odborník zpracovává svoji část. Zatím jde o spolupráci jen na akademické půdě mezi FŽP UJEP, UACH Řež a VŠCHT. Spolupráce s nemocnicemi a s firmami je spíše běh na dlouho trať. Pokud by se naše nanomateriály opravdu měly dostat do praxe, bude to vyžadovat několikaleté klinické testy a další potřebné náležitosti. Vždy jsou k tomu zapotřebí firmy, které by se rozhodly investovat, což je v případě nových léků vždy velký problém, zejména je-li nejistý zisk. Jak jsem ale řekl, jsme výzkumná instituce a zabýváme se základním výzkumem. Samozřejmě bych byl v budoucnu velice potěšen, kdyby se naše nanomateriály skutečně používaly. To nyní nejsme schopni nijak ovlivnit.

26 Silverius

Mluvil jsem také o terapeutickém okně. Mohlo by vás napadnout, že pacient, který byl léčen fotodynamickou terapií, nesmí nějakou dobu na světlo, aby světlem aktivovaná reakce neprobíhala i po léčbě a nedošlo k poškození zdravé tkáně. Tím se dostávám k další výhodě našich nanomateriálů – po několika hodinách se v buňkách deaktivují a dále nepůsobí toxicky. To může snížit post-terapeutickou dobu, kdy musí pacient zůstat ve tmě. Co se týče lékové formy, tak pravděpodobně bude záležet na typu tumorového onemocnění. V současné době máme nanočástice v suspenzi. Běžné fotosensitizátory se aplikují jako prášek nebo přímo do krevního řečiště. Netroufnu si momentálně posoudit, která z metod bude pro naše nanomateriály výhodnější. Co říkáte na ocenění, které jste dostal? Pro mě osobně byl veliký úspěch se do té soutěže vůbec dostat. Následně úspěch vidím v tom, že jsem neudělal fakultě a ústavu ostudu. Ocenění však vnímám i trochu jinak. Stále se setkávám s názory, že studenti a následně absolventi ústecké univerzity zaostávají oproti jiným vyhlášeným univerzitám, a že se prostě na UJEPu nic nenaučíme. Tuto cenu beru také jako důkaz toho, že i studenti ústecké univerzity něco umí a mohou mít vynikající výsledky, a jsem rád, že jsem to prostřednictvím soutěže mohl dokázat. Cenu jsem dostal já, spolupracuje na ni však více odborníků. Ocenění tedy není jenom mým úspěchem, ale celé naší skupiny pod vedením mého školitele Kamila Langa. A je chemie i Vaším největším koníčkem? Chemie a moje práce je skutečně mým velkým koníčkem, ale neznamená to, že se věnuji jen práci. Mám spoustu dalších hobby, kterým se věnuji. Jde například o vojenství, přírodu a outdoor, nově i parašutismus, také střelbu… a samozřejmě pivo.


text: Anna Havelková (PF)

foto: archiv autorky

Začátky na Mácháči. Aneb prváku, byl jsi s námi na Seznamováku? Každý rok sledujeme začátky studia přibližně 300 lidí, kteří vstupují na naši univerzitu. Ačkoliv se tento start může občas zdát poměrně divoký, jedná se o řádný vstup do nové životní etapy, která je doprovázena zábavou, přátelstvím a vznikem mnoha vtipných... až zarážejících příhod. Tímto článkem se instruktoři Seznamováku UJEP rozhodli o ty nejvtipnější příhody podělit. Všichni studenti v době příjezdu do kempu vypadají víceméně stejně. Jsou trošku vyplašení na neznámém místě s neznámými lidmi, ale stud odhazují zhruba hodinku po zahájení programu. Ten je koncipován převážně zábavně a společensky, aby zavdal příležitost se co nejsnadněji seznámit a navázat přátelství. Jak jsme poznali, ne všichni ale mají o programu Seznamováku stejnou představu. Pamatujeme si na studenta, který svým klidem a nezúčastněným pohledem trošku vyčníval. Když za námi přišel 2. den s otázkou, kdy bude do programu začleněn i nějaký literární kroužek, kde bychom si mohli spolu číst, pochopili jsme, že nikdy nemůžeme uspokojit představy všech. Jak se dalo čekat, tento student následující den odjel. Neradi však slyšíme, že Seznamovák je jen a pouze o nespoutané zábavě a boření individuálních limitů. Vždyť nejúžasnější chvíle jsme zažili např. při vítězství ve sportovních turnajích. Představte si, jak „malý“ UJEP poráží velkou a ve hruď se bijící VŠE! Nádhera. Pravdou ale také zůstává, že jsme držiteli rekordu v rychlosti zavolání sanitky během jednoho zápasu.

Na cestu lesem se posilnil a nebojácně skočil do vody. Dal si za cíl doplavat na ostrůvek uprostřed, čemuž dostál. Po osídlení ostrova však nenašel odvahu skočit zpět a doplavat zpátky na břeh. Hasiči, kteří si pro něj po 24 hodinách přijeli (chvilku trvalo, než si ho lidé na pláži všimli), říkali, že nikdy nic podobného nezažili. Každý začíná svůj život na univerzitě trošku jinak. Pravdou je, že po ukončení studia se nevzpomíná na běžné situace, ale na ty, které se něčím vymykaly normálu. Baví nás pozorovat tyto začátky už na Seznamováku a musíme potvrdit jedno – jak se začíná, tak se i končí. Těšíme se na další ročník!

reportáž

Mezi oblíbené noční programy patří například Miss Seznamovák. Vždy těší velké účasti fanoušků. Občas jde při hodnocení krásy ale nejvíc o to, která univerzita překřičí tu druhou. Proto někteří dávají přednost písničkám u ohně, kde je klidněji a najde se prostor na společenské hry. Program je ale celkově dosti nabitý, a proto někteří ke konci týdne již nezvládají jeho společenskou náročnost a před samotným večerním programem vytuhnou takřka kdekoliv. Jednoho studenta jsme dokonce našli spát v posteli na skále. Jak se tam dostal, máme zdokumentováno jeho kamarády, které si na Seznamováku úspěšně našel. Mezi další oblíbené noční nápady bývá koupání na Máchově jezeře. Skupinka otužilců musí nejdříve podniknout půlhodinovou cestu na pláž, při které jí většinou kuráž jít do vody opustí. Jednou se našel student, který se rozhodl jít plavat sám. UJEP

27


Připravit, pozor, teď!

text: Anna Havelková (PF) foto: Josef Růžička

Na každé druhé reklamní fotografii s tématem studium je mladý člověk sedící u počítače zaujatý vypisováním čehosi. Některým se dokonce únavou klíží oči a hlava unaveně leží na dlani. Co když ale studium na UJEP může být jiné? Katedra tělesné výchovy a sportu (KTVS) PF nás všechny celoročně zásobuje různorodými aktivitami, které pomáhají zpestřit studentský život a slouží jako akumulátor energie, kterou jste třeba předchozí večer zanechali nad knížkami nebo někde v baru. Ptáte se, na jaké sportovní události se můžeme těšit tento rok?

reportáž

Začínáme Přeborem UJEP v přespolním běhu. Jeho lokalitou je okolí budovy PF UJEP na Hoření s mírně náročným běžeckým terénem. Zúčastnit se může kdokoliv, včetně široké veřejnosti. Běžecké trasy jsou totiž přizpůsobené malým dětem i seniorům. Neprošvihněte se svými kamarády tuto akci a sledujte kalendář na stránce www.pf.ujep.cz. Tam během akademického roku najdete informace o všech sportovních akcích, které se na pedagogické fakultě chystají. Pro náročnější sportovce tu máme pravidelný a oblíbený přebor v běhu na lyžích, který se podle sněhových podmínek koná buď na Cínovci anebo v okolí Tisé. Přípravu trasy mají na starosti akademici z KTVS

28 Silverius

a nejde o nic odpočinkového. Panuje však přesvědčení, že po zkouškovém období leckdo ze studentů rád „vypne“ a vybije se na běžkách v krásném krušnohorském prostředí. Byli jste tam už vůbec? Pro příznivce indoorových sportů je tu hned několik lákavých nabídek. Jednou z možností je zúčastnit se volejbalového turnaje pro všechny nadšence z univerzity, kteří sestaví týmy bez ohledu na příslušnost k jednotlivým fakultám. Sežeňte si partičku, vymyslete originální pokřik, zásobte se na večerní oslavy a pak už jen přijďte vyhrát nebo se alespoň pobavit. Dáte-li dohromady zázračný univerzální tým, nezbyde vám nic jiného, než přihlásit se na přebor ve florbalu, který završuje sportovní klání akademického roku.

Tradičně vyšší počet týmů rozdělí sportovní halu na 3 hřiště a partičky hrdinů v propocených dresech jsou po celý den halasně povzbuzovány fanoušky z ochozů. Opět zaručujeme skvělou atmosféru a silné sportovní zážitky. Věříme, že již zvažujete účast nejen na shora zmíněných univerzitních sportovních přeborech, a zpestříte si tak rutinní studium na univerzitě. Kromě týmových zážitků přináší sportovní klání společenské vyžití i pro diváky v roli fanoušků. Věřte, že na fandění, oslavy a nové kamarády budete vzpomínat mnohem déle než na samotné studium. Přijďte se potkávat s novými lidmi a žít pestrý studentský život.


ZaÄ?Ă­nĂĄm znovu a jinak!

text: Anna HavelkovĂĄ (PF) foto: archiv A. HavelkovĂŠ

PříbÄ›hy spoluŞåkĹŻ z Erasmu, kterĂŠ jsem za poslednĂ­ dva roky slyĹĄela, jsou neskuteÄ?nĂŠ. Ve vĹĄech jsem vypozorovala jeden spoleÄ?nĂ˝ faktor – vĹždy se vrĂĄtili nadĹĄenĂ­ a svĂ˝m zpĹŻsobem jinĂ­. JĂĄ uĹž jsem ale bÄ›hem studia pracovala a nikdy jsem si netroufla odjet. Chyba. Dnes vĂ­m, Ĺže jsem odcestovat mÄ›la. ZĂĄvazek v prĂĄci, partnerskĂ˝ vztah, ĹĄpatnĂĄ znalost cizĂ­ho jazyka Ä?i nedostateÄ?nĂŠ finanÄ?nĂ­ zajiĹĄtÄ›nĂ­ jsou nejÄ?astÄ›jĹĄĂ­ argumenty studentĹŻ pro vylouÄ?enĂ­ moĹžnosti zahraniÄ?nĂ­ zkuĹĄenosti v  rĂĄmci Erasmu v dobÄ› studia. JenĹže vĹĄechny tyto argumenty se dajĂ­ snadno vyvrĂĄtit, kdyĹž chce Ä?lovÄ›k skuteÄ?nÄ› vyjet. Nevěříte? Pak Ä?tÄ›te dĂĄl‌

mĹŻĹžete bĂ˝t mimo ÄŒR tĹ™eba jen 2 mÄ›sĂ­ce, kterĂŠ se v kaĹždĂŠ prĂĄci dajĂ­ nÄ›jak zařídit. DalĹĄĂ­ (Ä?asto nevyslovenou) pĹ™ekĂĄĹžkou je vztah. Nechce se vĂĄm od partnera nebo od partnerky a myslĂ­te si, Ĺže byste takovou dobu nezvlĂĄdli bez sebe? Pokud jste oba studenti, je reĂĄlnĂŠ vycestovat spoleÄ?nÄ› i do stejnĂŠ destinace. Pokud partneĹ™i nejsou z univerzity, berte to tĹ™eba jako delĹĄĂ­ vĂ˝let na MĂĄchĂĄÄ?. Jsou to pĹ™ece jenom dva mÄ›sĂ­ce a ty jsou v dlouhodobĂŠm vztahu zanedbatelnĂŠ. Chcete pĹ™ece spolu bĂ˝t celĂ˝ Ĺživot, ne? đ&#x;˜Š Argument slabĂŠ znalosti cizĂ­ho jazyka uĹž vĹŻbec neplatĂ­. MĂĄte pĹ™ece motivaci obout se na pĂĄr mÄ›sĂ­cĹŻ do intenzivnĂ­ho studia jazyka a  svĂŠ komunikaÄ?nĂ­ nedostatky dohnat. Studenti PF UJEP navĂ­c mohou vyuŞít vĹĄech jazykovĂ˝ch kurzĹŻ CJP, mohou se zapojit do systĂŠmu studentskĂŠho tutoringu (douÄ?ovacĂ­ch skupin ve studovnÄ› PF) a mohou jako příznivci nebo přímo „buddĂ­ci“ ESN ĂšstĂ­ komunikovat přímo s cizinci

na UJEP. Fakulta podporuje ĹĄikovnĂŠ douÄ?ujĂ­cĂ­ studenty formou stipendiĂ­ a vĂ˝uka je pro zĂĄjemce zdarma. NedostateÄ?nĂŠ finanÄ?nĂ­ zajiĹĄtÄ›nĂ­? UpřímnÄ›, finanÄ?nĂ­ jistotu mĂĄte, dokud bydlĂ­te u rodiÄ?ĹŻ, a pak se jĂ­ snad doÄ?kĂĄte aĹž po padesĂĄtce (pokud nemĂĄte ĹĄanci na dÄ›dictvĂ­). Nikdy jindy v  ĹživotÄ› uĹž od nikoho nedostanete jen tak penĂ­ze na bydlenĂ­ a studium jen proto, Ĺže chcete studovat v  zahraniÄ?Ă­. HodnÄ› kamarĂĄdĹŻ si navĂ­c dokĂĄzalo najĂ­t sluĹĄnou brigĂĄdu i venku. Tento Ä?lĂĄnek pĂ­ĹĄi, abych se svěřila s upřímnou zĂĄvistĂ­ vĹŻÄ?i vĹĄem, kteří se sebrali a dokĂĄzali pĹ™es vĹĄechny pĹ™ekĂĄĹžky vyjet. Texty, fotografie a videa dokumentujĂ­cĂ­ skvÄ›lĂŠ zĂĄĹžitky se mi nynĂ­ kupĂ­ v pracovnĂ­m poÄ?Ă­taÄ?i. AĹž je zpracuji do prezentacĂ­, doufĂĄm, Ĺže pomohu novĂ˝m studentĹŻm k rozhodnutĂ­ vyjet a vĂĄhavci Ĺže zapomenou na vĹĄechny vĂ˝mluvy. LepĹĄĂ­ ĹĄance uĹž nikdy nebude, to mi věřte. JĂĄ osobnÄ› i z tohoto dĹŻvodu pokraÄ?uji v dalĹĄĂ­m studiu.

reportĂĄĹž

MĂŠ studium nepatĹ™ilo k tÄ›m nejkratĹĄĂ­m a nejjednoduĹĄĹĄĂ­m. BakalĂĄĹ™e jsem zĂ­skala po Ä?tyĹ™ech letech a dokonÄ?enĂ­ navazujĂ­cĂ­ho magistra jsem si takĂŠ prodlouĹžila. NiÄ?eho bÄ›hem studia vĹĄak nelituji, kromÄ› jedinĂŠ vÄ›ci: mÄ›la jsem alespoĹˆ jednou vyjet na Erasmus+.

StĂĄlĂĄ dobrĂĄ prĂĄce mĹŻĹže bĂ˝t pĹ™i studentskĂŠm ĹživotÄ› velmi příjemnĂĄ. Po ĹĄkole ovĹĄem pĹ™ijde na Ĺ™adu mnohem vĂ­ce prĂĄce, povinnostĂ­ a starostĂ­. AÄ?koli se to tak nemusĂ­ jevit, jako student je Ä?lovÄ›k vlastnÄ› naposledy opravdovĂ˝m pĂĄnem svĂŠho Ä?asu. NavĂ­c, kdyĹž si zvolĂ­te tzv. praktickou stĂĄĹž,

UJEP

29


text: Michal Červenka

non testatum

e s y l o k š Vysoké y t i l a v k zárukou Přesně 669 let trvalo vysokému školství v ČR, než si našlo cestu ke kvalitě. Akreditační komisi nahradil zajisté kvalitnější Národní akreditační úřad. V souladu s novelou vysokoškolského zákona vznikají na univerzitách Rady pro vnitřní hodnocení kvality a s nimi i nová funkce „kvalitáře“, tj. prorektora pro kvalitu. Položíme-li si otázku, čím je tvořena vysoká škola, zjistíme, že po abstraktních tvrzeních typu „hodnoty, vzdělání, morálka aj.“ jsou jejím základním stavebním prvkem lidé, tj. studenti a akademičtí pracovníci. „Prvním velkým úkolem bude nastavení metrik kvality člověka, která musí být zohledňována nejen u přijímacího řízení či pohovoru, ale také u výstupu, tedy promocí. Jednoduše musíme velmi důsledně hlídat kvalitu našich absolventů,“ popsal výzvu, která nyní stojí před českými vysokými školami, prorektor pro rozvoj a kvalitu UJEP PhDr. Jaroslav Zukerstein, Ph.D. O člověka nám musí jít především. Jak měřit jeho kvalitu ale zůstává otázkou. S velkou pravděpodobností tak složení státní závěrečné zkoušky a úspěšná obhajoba kvalifikační práce nebudou k získání plnohodnotného vysokoškolského titulu dostačující. Stejně jako se v průběhu studia předpokládá nárůst odborných kompetencí, měla by se od přijetí ke studiu přímo úměrně zvýšit i ona zmíněná kvalita člověka. Pouze absolvent opatřený certifikátem kvality bude oprávněn k používání titulu kvalBc. či kvalMgr. Podobné měření se nevyhne ani akademickým pracovníkům. Na jejich kvalitu bude kladen enormní důraz už proto, že ovlivňují kvalitu vědeckých i vzdělávacích výstupů univerzity. S velkou pravděpodobností bude v rámci kvality zaměstnance měřeno nejen jeho smýšlení, myšlenkové pochody či fyzická kondice, ale také jeho energetická úspornost. Co se stane s kvalitními studenty a zaměstnanci, je vcelku jasné. Jak ale skončí ti méně kvalitní?

30 Silverius

foto: Pixabay


Kam za námi? 2. 10. Podzimní poznávání dřevin 2.–6. října Vzdělávací akce pro studenty základních škol a gymnázií. Naučný botanický park, Za Válcovnou 1000/8, Ústí n. L.

2. 10. Týden knihoven 2.–7. října 2017 Vědecká knihovna UJEP, Pasteurova 5, Ústí n. L.

18. 10. Přebor UJEP v přespolním běhu Tradiční součástí závodu je i tzv. „Krtečkův běh“ pro nejmenší děti do 3 let Hoření 13, Ústí n. L.

25. 10. Robert Vlasák – mezisvěty Výstava. Galerie Emila Filly, Armaturka, Jateční 49, Ústí n. L.

1. 11. Estonské dny na UJEP Slavnostní zahájení od 14:00 h, Vědecká knihovna UJEP, Pasteurova 5, Ústí n. L.

3. 11. Logická olympiáda Krajské kolo soutěže pro nadané děti, pořáda Mensa ČR, auly UJEP.

24. 11.

11. 10. Svědectví kroužků aneb Kam odlétají tažní ptáci? Další díl oblíbeného setkání s vědou Café Nobel Bez kofeinu. S dětskými návštěvníky se setká vedoucí Kroužkovací stanice Národního muzea Jaroslav Cepák Fokus kafe, Ústí n. L.

25. 10. Measures of Saving the World / Opatření k záchraně světa

junior náboj Týmová soutěž pro žáky druhého stupně základních škol v oblasti matematiky a fyziky, auly UJEP, Ústí n. L.

4. 12. Vánoce v zahradě Výstava. Naučný botanický park, Za Válcovnou 1000/8, Ústí n. L.

6. 12. Art and its Messages Výstava. Galerie Emila Filly, Armaturka, Jateční 49, Ústí n. L.

14. 12. Ceny rektora Mimořádné ocenění pracovníků a studentů UJEP, 15:00 h, Červená aula, Kampus UJEP, Pasteurova 1, Ústí n. L.

Výstava. Dům umění, Klíšská, Ústí n. L.

kalendář akcí


Vodaf Vodaf one one Tomáš Tomáš Stude Stude ník ník

Myia Myia

Zásilko MyStay Zásilko MyStay vna.cz vna.cz

Czech Czech Invest Invest

Česká Česká spořitel spořitel na na

ICUK ICUK

Startup Startup jobs.cz jobs.cz

Startup festival

Czechit Czechit as as

festup Virtuální business Virtuální

aneb prachy prachy v vsíti síti

10speakerek speakerekaaspeakerů speakerů ve ve 33 tematických tematických blocích blocích 10

4. 4.10. 10. 2017 2017

car entertainment entertainment || umělá umělá inteligence inteligence || internet BUDEVVSÍTI SÍTI car internet věcí věcí BUDE game && youtube youtube scéna scéna TRENDYVVSÍTI SÍTI game TRENDY jak loví loví ženy ženy vv síti síti || tajemství tajemství úspěchu ŽENYVVSÍTI SÍTI jak úspěchu || equal equal pay pay ŽENY UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

k tomu si vyzkoušíte nejnovější technologické vychytávky k tomu si vyzkoušíte nejnovější technologické vychytávky osobně poznáte zástupce úspěšných firem osobně poznáte zástupce úspěšných firem zasoutěžíte o skvělé ceny zasoutěžíte o skvělé ceny a ochutnáte skvělé jídlo od food startupů a ochutnáte skvělé jídlo od food startupů

festup@icuk.cz festup@icuk.cz

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

www. festup.cz www. festup.cz

Červený Červený sál sálaa lobby lobby

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

Ústí nad Ústí nad Labem Labem

UNIVERZITA J. E. PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

10 - 16 10 - 16 hod. hod.

UJEP UJEP

Profile for Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Silverius 2017/03  

Časopis Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Téma: Start

Silverius 2017/03  

Časopis Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Téma: Start

Profile for ujep
Advertisement