Page 1

1950–2015

65 let Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK Vítejte na výstavě k 65. výročí založení Ústavu informačních studií a knihovnictví. Na třech časově rozdělených výstavních plochách si můžete prohlédnout historický vývoj ústavu v kontextu vývoje informačních technologií od roku 1950 dodnes. Seznamte se s nejvýznamnějšími osobnostmi oboru, které jsou spjaté s naším ústavem. Poznejte nejfrekventovanější témata dané doby. Zjistěte, jak se po dobu 65 let měnila výuka, a připomeňte si nejsilnější momenty studentského života. Víte, že Ústav informačních studií a knihovnictví se během svého pětašedesátiletého působení pětkrát přejmenoval a pod různými názvy působil celkem na třech fakultách Univerzity Karlovy? Kromě filozofické se jednalo o Filologickou fakultu a Institut osvěty a novinářství (později Fakulta osvěty a novinářství či Fakulta sociálních věd a publicistiky). Odhalte další pozoruhodné milníky vývoje Ústavu informačních studií a knihovnictví na časové ose, která vás bude provázet celou výstavou.

Autoři: Barbora Drobíková, Barbora Molíková, Karel Matějka, Josef Klouda a Pavlína Lonská ve spolupráci se studenty Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK Koncepce výstavy: Nina Seyčková Zdroje: Archiv ÚISK FF UK, osobní archivy absolventů a pedagogů ÚISK FF UK Grafika výstavy: Petr Liška, ViaGaudium s.r.o. Realizace výstavy: ViaGaudium s.r.o.

Norbert Wiener položil základy kybernetiky

1948

Začalo televizní vysílání v Československu

SAPO (SAmočinný POčítač) – první počítač v tehdejším Československu

1957

1950

1952

1953

Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy byl založen Lektorát knihovnictví s dvouletým studiem pod vedením PhDr. Jaroslava Drtiny

Lektorát byl přejmenován na Katedru knihovnictví a poprvé bylo zavedeno dálkové studium

Katedra byla dočasně přejmenována na Katedru knihovnictví a novinářství a studium bylo prodlouženo na 5 let


1950–1988

Lidé

Přestože první knihovnické kurzy byly pořádány již od roku 1918, samostatná katedra v rámci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy byla založena až v roce 1950 coby Lektorát knihovnictví pod vedením PhDr. Jaroslava Drtiny. Ve školních lavicích se vystřídalo množství osobností, z nichž se některé později staly čelními představiteli oboru informační vědy a knihovnictví doma i ve světě. Několik z nich si vám dovolujeme formou krátkých medailonků představit.

Mgr. Olga Skolková Patří mezi prvních 25 absolventů pětiletého studia knihovnictví na FF UK v Praze. Od roku 1956 působila v tehdejší Národní a universitní knihovně v Klementinu, kde se věnovala věcnému, tj. předmětovému a systematickému zpracování cizojazyčné literatury. „Je otázka, jak bude třeba za deset let samotná postava knihovníka důležitá pro návštěvníky knihoven. Tedy, nakolik to bude stále důležitá a nenahraditelná autorita, či jenom obdoba ‚ajťáka‘, který bude obklopen počítači a nebude mít kontakt vůbec s nikým, natož s návštěvníky.“

doc. PhDr. Rudolf Vlasák V letech 1993–2002 zastával funkci ředitele Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze. Dodnes se věnuje výuce předmětů se zaměřením na informační politiku, informační průmysl či projektování informačních systémů. „Náš obor by měl sledovat Evropu. Měl by se vyvíjet v té své šíři… My jsme obor velice, velice široký a jeho jádrem by mělo být zabývat se komunikací informací ve společnosti z různých hledisek.“

PhDr. Helena Landová Svou práci zasvětila především vysokoškolským knihovnám, tedy knihovnám, které slouží dílčím akademickým pracovištím na vysokých školách. Od roku 2009 je ředitelkou Akademické knihovny Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Přála bych ÚISKu, aby tu hlavně byl za 65 let!“

PhDr. Vít Richter Svou profesní kariéru věnoval téměř celoživotní práci pro Národní knihovnu České republiky, kde od roku 1971 působil na různých pozicích, od vedoucího služeb až po ředitele Knihovnického institutu. Významně se zasadil o zavedení internetu do českých knihoven, inicioval vznik dotačních programů či inovaci legislativní podpory v oblasti knihovnictví. Dlouhodobě předsedal Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. „Z historie je známo, že jakýkoliv vznik nového média nezlikvidoval médium staré. Knihovny vždycky budou mít výrazné zastoupení v tištěném světě. Ale své působení ve světě digitálním musí teprve nalézt. Knihovnická profese bude muset zvládnout propojovat oba světy a zajišťovat komunikaci mezi nimi.“

Začala se prodávat první automatická kopírka Xerox 914

Vznikl standard MARC (MAchine-Readable Cataloging) pro strojově čitelnou katalogizaci

1959

1960

Obor knihovnictví bylo možné studovat s literárním, technickým nebo biologickým zaměřením a také v dvouoborovém programu Vešel v platnost tzv. druhý knihovnický zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven

Vznikla první znaková sada používaná v informatice ASCII (American Standard Code for Information Interchange)

1961 Katedra knihovnictví byla převedena pod nově založený Institut osvěty a novinářství, nově lze studovat také přírodovědné zaměření

1963


1950–1988

Témata

První počítač vyrobený v Československu pod názvem SAPO (SAmočinný POčítač) byl uveden do provozu v roce 1957, obsahoval 7 000 relé a 400 elektronek. Sálové počítače byly později nahrazovány stále výkonnějšími mikropočítači a od 70. let také prvními osobními počítači. Nejlepší knihovny v tehdejším Československu byly oceňovány titulem Vzorná lidová knihovna.

MIKROPOČÍTAČE

VĚDECKÉ INFORMACE

SÁLOVÉ POČÍTAČE DĚRNÉ ŠTÍTKY SCIENTOMETRIE VZORNÁ LIDOVÁ KNIHOVNA CENZURA

SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ

POJÍZDNÁ KNIHOVNA

BIBLIOMETRIE

JEDNOTNÁ SOUSTAVA KNIHOVEN

POLITICKO-VYCHOVNÁ ČINNOST

KYBERNETIKA

Děrný štítek z tenkého kartonu určený pro zpracování sálovým počítačem – typicky obsahuje 80 sloupců, ve kterých jsou informace reprezentovány dírkou na určité pozici (archiv ÚISK FF UK)

Tradiční nástěnky v Knihovně vysokých škol technických v Praze (časopis Knihovník, roč. 1960)

Americký počítačový vědec Ted Nelson poprvé použil výraz „hypertext“

1963 Eugene Garfield představil svůj první citační rejstřík vědecké literatury Science Citation Index

1965

Skripta Marie Königové používaná ve výuce v 80. letech (archiv ÚISK FF UK)

Spuštěna síť ARPANET, předchůdce dnešního internetu

1966 Katedra knihovnictví zřídila oborovou rigorózní komisi, byly zavedeny rigorózní zkoušky a začal být udělován titul PhDr.

1967 Katedra knihovnictví byla přejmenována na Katedru knihovnictví a vědeckých informací, vedením byl pověřen PhDr. Jiří Kábrt

1969

1970 Z politických důvodů byl vydán zákaz pedagogické činnosti některých pedagogů


1950–1988

Studentský život Počátkem 50. let bylo možné studovat obor knihovnictví s literárním, technickým nebo biologickým zaměřením, později přibylo také zaměření fyzikálně-chemické (přírodovědné). První výběrové přednášky se objevily již v 50. letech a postupem času se jejich nabídka stále více rozšiřovala. První absolventi pětiletého denního a zkráceného čtyřletého dálkového studia zakončili studium oboru knihovnictví v letním semestru 1956. Od roku 1952 bylo katedře umožněno přijímat vědecké aspiranty, což byla tehdejší forma postgraduálního studia.

Index tehdejšího studenta Antonína Jeřábka (archiv A. Jeřábka)

První absolventi Lektorátu knihovnictví v roce 1956 (archiv Olgy Skolkové)

Studentská stávka v 60. letech (archiv Olgy Skolkové)

Část studentů Katedry knihovnictví a vědeckých informací (ročník 1973–1978) s ročníkovou vedoucí Dagmar Mertovou v posluchárně v Celetné ulici (foto J. Javorský, archiv Bohdany Stoklasové)

V roce 1965 stálo lahvové pivo

1,40 Kčs

Jízdenka na MHD

0,60 Kčs

Jedna výpůjčka knihy v Městské knihovně v Praze stála 10 haléřů, za 10 výpůjček se platilo známkou v hodnotě

1 Kčs

Začala se prodávat první disketa (8")

Jako součást počítače Xerox Star byla poprvé použita počítačová myš

1971

1972

Na trh vstoupil první masově prodávaný osobní počítač Sinclair ZX Spectrum Vyšlo první hudební album na CD

První digitální fotoaparát (Kodak)

1973 Katedra se přejmenovala na Katedru vědeckých informací a knihovnictví, z politických důvodů došlo k nucenému odchodu některých pedagogů

1975

1976 Steve Jobs a Steve Wozniak ručně sestavili první počítač Apple-1

1982


1989–2005

Lidé

Prof. Jiří Kábrt a jeho zástupce doc. Blahoslav Kovář se po událostech v listopadu 1989 vzdali vedení katedry. V tajných volbách učitelů a studentů byl novým vedoucím katedry zvolen doc. Jiří Cejpek, který se své funkce ujal v únoru 1990. Následně na přednáškách a seminářích ústavu vystupovali vedle zahraničních odborníků také ti kolegové, kteří nemohli v době totality z politických důvodů na katedře působit. V roce 1994 se dalším ředitelem ústavu stal doc. PhDr. Rudolf Vlasák, vedení ústavu poté převzal v roce 2002 PhDr. Richard Papík, Ph.D.

PhDr. Anna Stöcklová Po studiích pracovala ve Středisku vědeckotechnických informací Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Podílela se na rozvoji a automatizaci sítě lékařských knihoven. V letech 1989–2014 působila jako vysokoškolský učitel řady odborných předmětů v oblasti knihovnických procesů a technologií. „Jsem knihovník. Je to jedno z nejhezčích povolání.“

PhDr. Bohdana Stoklasová Po studiích pracovala v Ústřední technické základně v Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací. V letech 1982–2012 pracovala v Národní knihovně ČR, kde se podílela na vedení řady národních i mezinárodních projektů. Významně se zasadila o rozvoj v oblasti zavádění mezinárodních knihovnických standardů, tvorbu informačních portálů, digitalizaci a dlouhodobou ochranu digitálních dat. V roce 2012 získala Ocenění ministryně kultury za mimořádný přínos k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb. „Díky knihovnictví jsem navštívila všechny světadíly (s výjimkou Antarktidy).“

doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. Od roku 1994 působí na ústavu jako vysokoškolský učitel a v letech 2002–2012 ho také vedl coby ředitel. Zaměřuje se na rešeršní metody, on-line systémy, rychlé čtení, informační podporu vědy, výzkumu a obchodu a metody vyhledávání v komerčních databázových centrech a na internetu. „V každém desetiletí přichází pro knihovnicko-informační svět něco nového, většinou pozitivního, co zvyšuje prestiž informační a knihovnické profese, ale také zájem uživatelů o dokumentovou komunikaci.“

Mgr. Štěpánka Žižková Během 90. let působila v knihovnách Českého vysokého učení technického v Praze. Nyní dlouhodobě působí v Národní technické knihovně, v současnosti na pozici vedoucí Referátu národních projektů. Zabývá se problematikou elektronických informačních zdrojů v oblasti výzkumu, vývoje a vzdělávání, jejich nákupem a zpřístupňováním. „Zrušily se ideologické předměty, otevřel se nám svět. Ze zahraničí sem přišli lektoři a v prvních letech i finanční podpora.“ Mgr. Štěpánka Žižková k dynamickým změnám po roce 1989

Původní vedení katedry v čele s prof. Jiřím Kábrtem se vzdalo své moci, v tajných volbách učitelů a studentů byl vedoucím katedry zvolen doc. Jiří Cejpek

1989

Tim Berners-Lee naprogramoval první webový prohlížeč „WorldWideWeb“ Byla zaregistrována doména .cs

1990 Studium bylo rozděleno na informační, knihovnické a knihovědné zaměření, katedra začala pořádat odborné vícedenní zájezdy do zahraničí

Publikován standard komprese audia známý pod názvem MP3

1993 Katedra vědeckých informací a knihovnictví se přejmenovala na Ústav informačních studií a knihovnictví, tento název používá dodnes


1989–2005

Témata

Porevoluční doba a začátek milénia znamenaly především rozvoj informačních technologií, internetu a sociálních sítí. Nové technologie ovládly také svět knihoven a informačních institucí, ve kterých se začaly masově automatizovat běžné procesní postupy. Objevují se první specializované knihovní systémy, čárové kódy a internet v knihovnách. V roce 2000 se ústav přestěhoval ze svého dlouholetého sídla v Celetné ulici do nových prostor v Praze 5 – Jinonicích, kde sídlí dodnes.

KNIHOVNÍ ZÁKON

IKAROS.CZ

INTERNET FACEBOOK AUTOMATIZACE ON-LINE INFORMAČNÍ VĚDA

OPEN ACCESS

WIKIPEDIA

DOMÉNA .CZ

HYPERTEXT

Homepage studentského časopisu Ikaros.cz v roce 2003

Svaz knihovníků a informačních pracovníků se vrací po 20 letech (příloha časopisu Čtenář, 1990)

Homepage časopisu Ikaros v roce 2015 po redesignu webových stránek

Americký vědec Eugene Garfield, zakladatel scientometrie, převzal 12. 5. 1995 čestný doktorát Univerzity Karlovy (archiv ÚISK FF UK)

Na trh bylo uvedeno první DVD

Byla zaregistrována doména .cz

V Japonsku vytvořili první QR kód

Ivo Lukačovič založil jeden z prvních českých internetových katalogů a vyhledávačů Seznam.cz

1993

1994

1996

1997

Ředitelem Ústavu informačních studií a knihovnictví se stal doc. PhDr. Rudolf Vlasák

Obor Informační věda byl poprvé akreditován pro postgraduální studium

Studenti ústavu začínají vydávat první elektronický časopis o informační společnosti Ikaros.cz


1989–2005

Výuka

V důsledku porevolučních událostí byla přibližně na půl roku přerušena výuka a podobně jako po roce 1968 docházelo ke škrtům ideologických předmětů ve studentských indexech. Doménou oboru se během 90. let stal nástup informačních technologií a práce s osobními počítači. Studenti měli možnost pracovat s webovými stránkami, prvními operačními systémy či běžně používat elektronickou poštu. Studium bylo rozděleno na informační, knihovnické a knihovědné zaměření. V roce 1996 byl opět akreditován postgraduální studijní obor Informační věda.

Index tehdejší studentky Štěpánky Žižkové (rozené Zilvarové) s vyškrtanými ideologickými předměty (archiv Š. Žižkové)

Skripta doc. Jiřího Cejpka, základní literaturu k vývoji dějin knihovnictví a knihoven, používají studenti dodnes

Záznam o společensko-politické praxi tehdejší studentky Štěpánky Žižkové (archiv Š. Žižkové)

Publikace tehdejšího ředitele ústavu Richarda Papíka na téma vyhledávací strategie (archiv ÚISK FF UK)

Vznikl projekt Internet Archive, který systematicky archivuje obsah webu Na trh byly uvedeny první čtečky elektronických knih Rocket eBook, SoftBook a Cybook

Vznikl princip Web 2.0

Vznikl projekt volně přístupné a dobrovolníky spravované internetové encyklopedie Wikipedia

1998

2000

2001

Larry Page a Sergej Brin založili společnost Google Inc. a spustili vyhledávač, který měl uspořádat zdánlivě nekonečné množství informací na webu

27. června se Ústav informačních studií a knihovnictví přestěhoval ze svého dlouholetého sídla v Celetné ulici do nových prostor v Praze 5 – Jinonicích, kde sídlí dodnes

Vešel v platnost tzv. třetí knihovnický zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb


1989–2005

Studentský život Porevoluční společenský život symbolizoval neoficiální proud zábavy a kultury. Díky otevření hranic mohli studenti i učitelé opět cestovat do zahraničí, kde čerpali inspiraci od svých kolegů, ať už na akademické půdě, nebo prakticky v tamních knihovnách. V roce 1997 započali studenti vydávat první oborový elektronický časopis Ikaros.cz, jenž vychází dodnes. Pedagogové Stanislav Kalkus, Richard Papík a Martin Souček v roce 2002 založili tradici tzv. letních seminářů (Prague Summer Seminar), které ÚISK FF UK realizuje ve spolupráci s prestižní fakultou knihovnické a informační vědy Univerzity Severní Karolíny v Chapel Hill.

Pravidelné setkání pedagogického sboru u prof. Marie Königové (archiv A. Stöcklové)

Ročník tehdejší studentky a nynější ředitelky ústavu Barbory Drobíkové (archiv B. Drobíkové)

První ze zahraničních exkurzí pedagogického sboru do Londýna, Oxfordu a Cambridge v roce 1993 (archiv A. Stöcklové)

Účastníci Prague Summer Seminar v roce 2005 společně se zakladatelem letních seminářů Stanislavem Kalkusem (1931–2013), na snímku zcela vpravo (archiv ÚISK FF UK)

Žádost o kázeňské potrestání studenta ÚISK FF UK za hrubé porušení pravidel počítačové sítě (archiv ÚISK FF UK)

Po revoluci stálo lahvové pivo

6 Kč Jízdenka na MHD

10 Kč

Průkazka do Městské knihovny v Praze

6 Kč

Ve spolupráci s americkými studenty z Univerzity Severní Karolíny se konal první ročník Prague Summer Seminar

Vznikla profesní sociální síť LinkedIn

Spuštění sociální sítě Facebook

Spuštění streamovací služby YouTube

2002

2003

2004

2005

Ředitelem Ústavu informačních studií a knihovnictví se stal PhDr. Richard Papík, Ph.D.

Ústřední knihovnická rada představila Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004–2010


2006–současnost

Lidé

Historicky první ředitelkou a zároveň nejmladší vedoucí ústavu se stává někdejší studentka PhDr. Barbora Drobíková, Ph.D., která v roce 2012 nahrazuje po deseti letech ve funkci doc. PhDr. Richarda Papíka, Ph.D. Personální obsazení ústavu se rozrostlo zejména po roce 2006, kdy byl v rámci ústavu založen obor Studia nových médií. V současné době zajišťuje výuku více než čtyř set studentů přibližně dvacítka odborných pedagogů.

Mgr. Petra Štogrová Jedličková, Ph.D. Společně s dalšími studenty stála v roce 1997 u zrodu prvního elektronického časopisu o informační společnosti Ikaros.cz. Později se podílela na založení navazujícího magisterského oboru Studia nových médií. Věnovala se především problematice rozvoje informační společnosti, teorii informační vědy a nových médií či řízení znalostí. Nyní pracuje v mezinárodní poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers, kde využívá schopnosti informačního pracovníka na pozici knowledge manager. „Informační studia a knihovnictví jsou dobrý obor, je to mezioborová záležitost. Myslím si, že právě ta mezioborovost dává studentům obrovskou flexibilitu, a to je to, co by studentům vysoká škola měla dát – rozhled, kontakty, schopnost učit se a orientovat se.“

Mgr. Josef Šlerka Významný sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí a webových stránek vede obor Studia nových médií od roku 2008. Specializuje se na textovou analýzu, monitoring sociálních sítí, big social data či prolínání politiky a médií s novými technologiemi. V roce 2014 získal ocenění odborné poroty „Osobnost roku“ v anketě Křišťálová lupa – Cena českého internetu. „Studia nových médií pro mne, ve smyslu akademického oboru, znamenají především intelektuální dobrodružství, protože je to obor, který se stále vyvíjí a kdy zítra už může být polovina vašeho výzkumu k ničemu. Jako pedagog tak musím studenty nejen učit, co je obor samotný, ale stejně tak v nich pořád vyvolávat hlad po novém. Je to jako v Alence v říši divů: abys zůstal na místě, musíš běžet co nejrychleji.“

PhDr. Barbora Drobíková, Ph.D. Přední odbornice na věcné pořádání informací a katalogizační pravidla se stala v roce 2012 první a zároveň nejmladší ředitelkou ústavu. Kromě tradiční výuky v oblasti katalogizace dokumentů se věnuje koncepčnímu rozvoji oboru, výzkumu a vývoji v oblasti informační vědy či odbornému vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků. „Náš obor se musí vyvíjet směrem k informačním technologiím, nesmí se jich bát. Znalost uživatele a jeho potřeb, řízení toku dat, znalost vlastností a struktury informací a informačních systémů, řízení komunikačního procesu, znalosti definice informačního univerza, reflexe informačních technologií ve společnosti, informační etika a problematika informační společnosti – to jsou některé z aspektů, které jako takové odlišují informační vědu od té počítačové. A to je naše devíza.“ 

Vznikla jednoduchá open-source prototypovací platforma Arduino

Spuštění sociální sítě a mikroblogu Twitter

Na americký trh byla uvedena čtečka elektronických knih Amazon Kindle

2005

2006

2007

Poprvé v České republice byl otevřen navazující magisterský obor Studia nových médií Ve spolupráci ÚISK FF UK a MFF UK vzniká výuková hra pro žáky a studenty středních škol Evropa 2045


2006–současnost

Témata

Informační věda se rozvíjí různými směry, ať už se jedná o analýzu sociálních sítí, čím dál jednodušší přístup k informacím, či digitalizaci dokumentů i samotného člověka. Společnost přijímá bouřlivý rozvoj nových technologií za svůj a mnohdy si už život bez nich ani neumíme představit. Velkým tématem se stal kontroverzní návrh nové budovy Národní knihovny ČR na Letenské pláni, přezdívaný chobotnice nebo blob, který v roce 2006 připravil britský architekt českého původu Jan Kaplický s ateliérem Future Systems.

KREDIBILITA INFORMACÍ

INSTAGRAM

DATOVÁ ANALYTIKA

MOBILNÍ APLIKACE

DIGITALIZACE BIG DATA iPAD INFORMAČNÍ iSCHOOLS SOCIÁLNÍ SÍTĚ ETIKA TWITTER SÉMANTICKY WEB SMARTPHONE NOVÁ VYUKOVÉ SIMULACE MÉDIA INTERNET DIGITÁLNÍ KNIHOVNA

BLOB NA LETNÉ

HUMAN COMPUTER INTERACTION

OTEVŘENÁ DATA

BUSINESS INTELLIGENCE

GOOGLE BOOK SEARCH

ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ ZDROJE

VĚCÍ

Ústav informačních studií a knihovnictví se stal společně s Hochschule der Medien Stuttgart a Hochschule Konstanz Technik, Wirtschaft und Gestaltung spolupořadatelem mezinárodního studentského sympozia BOBCATSSS 2007

Bohdana Stoklasová, hlavní autorka stavebního programu pro novostavbu Národní knihovny ČR, společně s Janem Kaplickým před řezem novostavby v londýnském ateliéru Future Systems, leden 2008 (archiv B. Stoklasové)

Nakladatelství Karolinum začíná v roce 2015 vydávat ediční řadu Studia nových médií

Byl vyvinut inteligentní osobní asistent a navigátor Siri ovládaný přirozeným mluveným jazykem

Na trh byl uveden první chytrý telefon s operačním systémem Android (T-Mobile G1/HTC Dream)

2007

2008

2009

Bylo akreditováno knihovědné zaměření studia

Vznikla mezinárodní organizace vysokých škol s informačním zaměřením iSchools

Začal se prodávat iPad první generace

2010


2006–současnost

Výuka

Pod vlivem informačních technologií se rozvíjí obsahová náplň výuky, zejména v oblasti informačního managementu, informačního průmyslu či vědecké komunikace. V roce 2006 se studentům otevírá navazující magisterský obor Studia nových médií, o dva roky později znovu získává akreditaci knihovědné zaměření studia. Dnes si studenti volí až 35 % výuky podle svých zájmů pomocí výběrových přednášek a seminářů, součástí studia je také praxe ve vybrané knihovně nebo informační instituci. Na studijní pobyty do zahraničních univerzit vyjíždí každý rok až 9 studentů.

V roce 2006 vydal doc. PhDr. Petr Voit, CSc., monumentální dílo české knihovědy, kniha obsahuje přes dva tisíce hesel a váží více než 5 kilogramů

PhDr. Blanka Vorlíčková, Ph.D., získala za svou publikaci o osobní knihovně Karla Čapka ocenění za mimořádnou tvůrčí aktivitu pro mladé pracovníky v oboru knihovnictví MARK 2012

Společná prezentace Studií nových médií a Matematicko-fyzikální fakulty UK k výukové simulaci Československo 38–89, která kombinuje prvky interaktivního komiksu a počítačových her, na veletrhu Gaudeamus 2015 v Praze (archiv ÚISK FF UK)

Studenti překládají Pejska a kočičku aneb syntagmatický překlad bez použití písmene„e“ (archiv ÚISK FF UK)

Vznikla mobilní aplikace a sociální síť Instagram Společnost Samsung dodala na český trh první 3D televizi

2010

Uskutečnil se první ročník novomediální konference New Media Inspiration

2011

2012

Ústřední knihovnická rada představila Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2011–2015

Historicky první ředitelkou Ústavu informačních studií a knihovnictví se stala PhDr. Barbora Drobíková, Ph.D.


2006–současnost

Studentský život Studenti prvního ročníku bakalářského studia se před začátkem zimního semestru vydávají na seznamovací pobyt do Albeře nebo na faru „FaraDay“ v Borku u Suchomast. V druhém ročníku nesmí chybět tradiční exkurze po vytipovaných knihovnách z celé republiky. Studia nových médií začínají v roce 2012 pořádat konferenci New Media Inspiration. Péčí studentů se v roce 2014 poprvé konala KOmunitní KONference KOKON, která představuje ty nejlepší projekty studentů a absolventů ústavu. Na podzim téhož roku vzniká poprvé v historii ústavu studentský spolek s názvem Librain.

#SNMberlin aneb studenti nových médií na festivalu mediálního umění a digitální kultury Transmediale v Berlíně (archiv ÚISK FF UK)

První ze studentských dýchánků studentského spolku Librain (foto Marek Pitaš) Workshop Josefa Šlerky Domácí kutilství s Fitbitem na konferenci New Media Inspiration 2015 (archiv ÚISK FF UK)

Členové studentského spolku Librain na mezinárodním studentském sympoziu BOBCATSSS 2015 v Brně (foto Jája Dvořáková)

Jízdenka na MHD

V roce 2005 stálo lahvové pivo

8,50 Kč

20 Kč

Průkazka do Městské knihovny v Praze

80 Kč

Google představil aplikaci myšlenky sémantického webu Knowledge Graph

Apple představil iPhone 5S se senzorem otisků prstů Touch ID

2012

2013

2014

2015

Byl založen studentský spolek Librain

ÚISK FF UK se stal členem prestižní mezinárodní organizace vysokých škol s informačním zaměřením iSchools

Konal se první ročník studentské KOmunitní KONference KOKON

Profile for Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK

65 let Ústavu informačních studií a knihovnictví  

Retrospektivní výstava k 65. výročí založení ústavu na Filozofické fakultě UK.

65 let Ústavu informačních studií a knihovnictví  

Retrospektivní výstava k 65. výročí založení ústavu na Filozofické fakultě UK.

Profile for uiskffuk
Advertisement

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded