Elipsové a kruhové tvary byly čas od času coby relikvie umisťovány do krabicového těla, jakési posvátné skříňky. Tento proces reflektoval problém vnitřního jádra a vnějšího obalu. „Prázdný“ obal je viditelný v černých, otevřených, „miskovitých“ eliptických strukturách. Už jen onu skříňku bez jejího jádra – zevnitř postříbřenou, zvenku s přírodní barvou dřeva – ukazují jiné práce v obrovském množství variací na jedno téma. U nich lze v prázdnotě vnitřního prostoru pocítit téměř vzduch – jeho rozlehlost a spiritualitu. Před nedávnem byla Zeithammlova vejcovitá těla k vidění v pražské galerii U Betlémské kaple, opět v konfrontaci s pracemi Miloslava Mouchy. Na Kynclův energický pohyb odpovídá Zeithammlovo dílo aspektem klidu, kroužícího v sobě samém vstříc bezčasí. Číslovky jedna a dva pulzují jako duchovní princip.
28 /