BRNO - STARÉ A NOVÉ URBANISTICKÝ MODEL STARÉHO BRNA A REMINISCENCE VODNÍ HISTORICKÉ STOPY
&
KALOKAGATHIA KOMPLEX VEŘEJNÝCH LÁZNÍ A KNIHOVNY
DIPLOMOVÁ PRÁCE, LS 2020 VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. ING. ARCH. JOSEF KISZKA VYPRACOVAL: BC. TOMÁŠ WOJTEK
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Brno - Staré a Nové“ vypracoval samostatně a s použitím uvedené literatury a pramenů. V Brně, dne 24.05. 2020 Bc. Tomáš Wojtek
OBSAH PŘEDDIPLOMNÍ PROJEKT 5 ÚZEMÍ 7 SYSTÉM MĚSTA 29 FRAGMENTACE 43 DIPLOMNÍ PROJEKT 67 URBANISMUS 69 TYPOLOGIE 87 NÁVRHOVÁ ČÁST 97 TECHNICKÉ ŘEŠENÍ 135
4
PŘEDDIPLOMNÍ PROJEKT
DIPLOMOVÁ PRÁCE NAVAZUJE NA PŘEDDIPLOMNÍ PROJEKT, KTERÝ SE ZABÝVÁ ÚZEMÍM STARÉHO BRNA, JEHO URBÁNNÍ KOSTROU A ELEMENTEM ZANIKLÉHO SVRATECKÉHO NÁHONU. CELKOVÁ STRATEGIE PRACUJE V RÁMCI TÉTO HISTORICKÉ STOPY A PŘEDMĚT I ŘEŠENÉ ÚZEMÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Z TÉTO STRATEGIE VYCHÁZÍ - PRO ÚPLNOST A KONTINUITU JE TEDY PŘEDDIPLOMNÍ PRÁCE VE ZKRÁCENÉ VERZI PŘEDSTAVENA.
5
ÚZEMÍ
7
ÚZEMÍ
8
Staré Brno je městskou čtvrtí rozkládající se na západ od historického jádra města Brna. Zájmové území je poté definováno svahy Špilberku. Petrova a Červeného kopce ze severu, řekou Svratkou z jihu, současným kolejovým viaduktem z východu a areálem výstaviště ze západu. Jedná se o poměrně klíčovou oblast v systému města s intenzivním historickým pozadím a vysokým potenciálem pro další rozvoj - zejména v návaznosti na plánované využití území jižního centra (kolejistě současného hlavního nádraží) pro novou městskou čtvrt Trnitou.
9
1:15 000
MATERIE MĚSTA A GEOGRAFIE
10
Z geografického hlediska je oblast situovaná v údolní nivě řeky Svratky s poměrně jasně definovanou reliéfní hranicí stoupající do severních svahů. Tato elevace vytváří oblasti charakteristickou kulisu, která je dále umocněna dominantami Petrova a hradu Špilberku. Jasná situace daná vlivem přírodních podmínek definují rozložení materie města a jeho struktury. Největší intenzita zástavby je situována v rovinatých oblastech území a dále se pak přirozeně zástavba zintenzivňuje směrem k historickému jádru města. Směrem ke svahům a přírodním hranicím je tedy stavba poměrně hustá, zatímco hranice definovány inženýrskými stavbami jsou spjaty s řídnoucí městskou strukturou, která se místy vytrácí úplně.
11
1:15 000
PŘÍRODNÍ RÁZ
12
Teplotní extrémy jasně korelují s intenzivními dopravními tahy a s velkými zpevněnými plochami, které teplotu přijatou ve dne ukládají a poté dále uvolňují i během noci. Svahy Žlutého kopce a Špilberku naopak vykazují rapidně nižší teploty díky svému přirozenému charakteru. Obdobný očekávaný efekt řeky Svratky však pozorovat nelze z důvodu její poměrně přísné regulace a blízkosti malého městského okruhu. Implementací více rozvolněných vodních a zelených ploch je možné dosáhnout dlouhodobějšího snížení teplotních extrémů.
STAVEBNÍ OBJEKTY
Stavebni objekt
31/10/2019 ivatel
anonymní už
LETNÍ TEPLOTA VE °C STAVEBNÍ OBJEKTY
Stavebni objekt
PRŮMĚRNÁ LETNÍ TEPLOTA POVRCHŮ
ZASTOUPENÍ ZELENÝCH PLOCH
LETNÍ TEPLOTA VE °C
13
STAVEBNÍ OBJEKTY
Stavebni objekt LETNÍ TEPLOTA VE °C 50 °C
kumu globální
, v. v. i.
změny AV ČR
© T-MAPY společnosti
45 °C
40 °C
35 °C
30 °C
1:30 000 1 : 9 000
TYPY ZÁSTAVBY
14
Typologie zástavby se sestává z poměrně široké škály. Kompaktní rostlá bloková zástavba je přirozeně situovaná u městského centra a na jeho spojnici s klášterem na Mendlově náměstí, tato struktura se však dále rozpadá do neúplné kostry těchto kompaktních rostlých celků, mnohdy často prostorově zmatené a zmrzačené různorodými typologickými nánosy. Dále na západ se dokonce vyskytují solitérní objekty s několika případy modernistické zástavby, která místy ústí přímo do kompaktních ulic navazující struktury. Z celého obrazu je patrná zdánlivá nehomogenita oblasti, která však skrývá kvality historicky rostlého města.
Kompaktní rostlá bloková zástavba
Solitéry
Neúplná bloková zástavba
Uliční zástavba
15
1:15 000
HISTORIE
Historicky byla na území Starého Brna zřízena osada již kolem roku 1000, která dorostla ve 14. století do velikosti městyse. Do poloviny 14. století také spadají počátky augustiniánského (tehdy cisterciáckého) kláštera založeného královnou Eliškou Rejčkou. Kláštěr byl postaven společně s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, a společně tvořily kulturně-historické centrum oblasti. Do jisté doby tedy oblast fungovala jako autonomní celek, k „velkému“ Brnu byla připojena až v roce 1850. 16
Dalším prostorovým determinantem rozvoje urbánní struktury se stala vodní složka celé oblasti. Říční rameno, které dalo vzniknout osídlení v oblasti nivy bylo později zredukováno do stopy svrateckého náhonu, jež byl páteří celého územního celku. Stopa náhonu - i když dnes na první pohled patrně těžko viditelná - se vtiskla do struktury města a ještě poměrně nedávno byl samotný náhon klíčovým prvkem genia loci celé oblasti, které se přezdívalo brněnské Benátky.
17
první vojenské mapování 1780
1:15 000
18
mapovĂĄnĂ z roku 1835
1:15 000
19
třetí vojenské mapování 1880
1:15 000
20
mapování z roku 1835 + současná struktura
1:15 000
21
současná struktura města s promítnutím stopy svrateckého náhonu
1:15 000
BRNĚNSKÉ BENÁTKY
22
Stopa svrateckého náhonu se propsala do současné urbanistické struktury a ještě donedávna byla voda nedílnou součástí veřejného prostoru na Starém Brně. Svědčí o tom bohatá lázeňská minulost i množství zaniklých mlýnů. V prostoru Nových sadů existoval Panský mlýn, který bral vodu ze Svrateckého náhonu a dále už na konci 18. století lázně vdovy Swobodové. Ve století devatenáctém byly tyto lázně nahrazeny sprchovými lázněmi, které nakonec v roce 1989 nahradily vanové lázně od Bohuslava Fuchse (dnes sloužící jako soukromá poliklinika). Ten postavil také lázně na Mendlově náměstí, které zanikly v 60. letech. Stopa vodního náhonu probíhala ještě do nedávna po povrchu na mnoha místech Starého Brna, a vytvářela tak unikátní atmosféru a jedinečné mikroklima oblasti, již se pro tento aspekt přezdívalo Brněnské Benátky.
sprchové lázně na Nových sadech, 1873
lázně Mendlovo náměstí otevřeny 1928, zničeny v 60. letech
Městské lázně Kopečná, 1989
zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna, Muzeum města Brna
23
24
Pekařská, 1896
Mendlovo náměstí, 1896
Mendlovo náměstí, 1912
Mendlovo náměstí, 1893
zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna
25
Ulice Vodní, 1907
zdroj: Internetová encyklopedie dějin Brna
26
STOPA NÁHONU HISTORICKY PŮSOBILA JAKO DETERMINANT DALŠÍHO URBANISTICKÉHO VÝVOJE, UDRŽOVALA JEHO KONTINUITU, A JE STÁLE VEPSÁNA DO DNEŠNÍ MĚSTSKÉ STRUKTURY.
27
28
SYSTÉM MĚSTA
29
BUDOUCÍ VÝVOJ
30
Vyvíjející se situace na Starém Brně předznamenává urbánní změny, se kterými je třeba počítat. Mezi nejzásadnější patří přeměna bývalého kolejního a nádražního prostoru na novou městskou čtvrť, což významně posiluje důležitost napojení tohoto území na zbylou městskou strukturu. Mezi další pak patří přetvoření brownfieldu u ulice poříčí na multifunkční komplex podle architektů Kuba a Pilař. Součástí ideové soutěže na Mendlovo náměstí vypsané Kanceláří architekta města pak byla i práce se schválenou koncepcí dopravního řešení a asanací areálu nemocnice, zahrnující též průraz z ulice Hybešova na Mendlovo náměstí. Tyto plánované projekty proměňují obraz Starého Brna a vytváří nový model města.
31
1:15 000
MODEL MĚSTA
32
Zájmové území disponuje třemi důležitými ohnisky: vstupní předprostor areálu výstaviště, Mendlovo náměstí a prostor křížení ulic Nádražní a Hybešova. Jedná se o důležité uzly systému městské struktury Starého Brna a jejího dalšího napojení na město Brno. Uzel u ulice nádražní je specifický svou budoucí polohou v místě napojení nové čtvrtě Trnitá na Staré Brno a potažmo i na městské centrum. Spojnice těchto bodů se stává urbánní osou celého území, která - procházejíc plánovaným průrazem ulice Hybešova - vytváří páteř řešeného celku. Zároveň tato osa koreluje se stopou bývalého náhonu, čímž se podtrhuje prostorová důležitost této historické skutečnosti a vytváří se potenciál pro budoucí zásahy právě v této stopě/ose.
33
1:15 000
DOMINANTY ÚZEMÍ
34
Kostru města doplňují důležité dominanty, které vytváří lokální kontext a identitu bezprostředního okolí. Zároveň často působí jako místní sociální atraktory a zhodnocují tak své lokace. V rámci modelu města se pak stávají důležitými těžišti a je nutné je vnímat jako cenné kompoziční faktory.
1 2 3 4 5 6 7 8
VSTUP VÝSTAVIŠTĚ LETOHRÁDEK MITROVSKÝCH BAZILIKA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE HRAD ŠPILBERK OBELISK DENISOVY SADY KATEDRÁLA PETROV HALA RONDO KOSTEL SV. LEOPOLDA
4
3 5
6
35
1
2
8
7
MODRÁ INFRASTRUKTURA - NÁSTROJE A PRINCIPY „Vlivem změn klimatu se v budoucnosti očekává zvýšení srážek během podzimu a zimy. Počet dní se srážkami vyššími než 10mm bude v roce 2080 větší a nárazové deště dramaticky zvýší intenzitu vytížení městské infrastruktury.“1
36
Předpokládané zvýšení intenzity návalových srážek v kontrastu k dlouhodobějším suchům vytváří nové nároky na hospodaření s vodou v městské krajině. Princip modré infrastruktury města spočívá ve využití a zadržení maximálního množství vody na místě dopadu a až poté v postupném uvolňování případného zbytku vody do kanalizace. Tímto způsobem je možné zadržet srážkovou vodu v území a dovolit její prostup do spodních vod a zároveň ulehčit kanalizační infrastruktuře. Tyto strategie tedy fungují nejenom jako prevence proti povodním, ale i jako prevence proti dlouhodobému suchu. I z ekonomického hlediska se jedná o výhodný způsob navrhování - dlouhodobě nejnákladnější z technické infrastruktury je totiž právě transport vody, a množství srážkové vody přestává být pro tyto systémy únosné. V současné legislativě už je zakotveno procento pozemků, kterému je nutné zachovat schopnost přijímat vodu, a existuje řada efektivních prostředků, jak vodu zadržet. Tyto prostředky lze poměrně jednoduše implementovat do městské struktury. Řada těchto intervencí navíc pozitivně ovlivňuje mikroklima bezprostředního okolí a může se stát plnohodnotnou součástí kvalitního veřejného prostoru.
1) https://climate-adapt.eea.europa.eu/metadata/case-studies/urban-storm-water-management-in-augustenborg-malmo; navštíveno 15.12.2019
Kanalizace
Vodní prvek
Retenční nádrž
37
Zelené střechy a fasády
Retenční jezírko
Průleh
Výsadbový pás
Propustné povrchy
Vodní těleso
SYSTÉM
38
Aplikace zmiňované strategie na potencionální prostory v oblasti stopy náhonu reprezentuje uvedení systému do praxe a jeho integrování do městského prostoru. Systém v tomto případě reprezentuje odklon od centrálního způsobu uvažování a nakládání s vodou - naopak dochází k decentralizaci a k vytvoření větší nezávislosti a soběstačnosti. Nakládání s vodou se tak stává více a více předmětem lokálního řešení, které je však možné díky komplexní strategii a jejím nástrojům.
39
1:15 000
40
SYMBOLICKÉ NAVRÁCENÍ NÁHONU DO VEŘEJNÉHO PROSTORU STARÉHO BRNA SPOLEČNĚ S DŮRAZEM NA KORELACI S PROSTOROVOU OSOU MODELU MĚSTA A DŮLEŽITÉ UZLOVÉ BODY VYTVÁŘÍ POTENCIONÁLNÍ SYNTÉZU ENVIROMENTÁLNÍHO, KOMPOZIČNÍHO A PROSTOROVÉHO ŘEŠENÍ.
41
42
FRAGMENTACE
43
AKUPUNKTURA ÚZEMÍ
44
Uplatňování modré infrastruktury ve vybraných úsecích v historické stopě svrateckého náhonu není omezeno pouze na vodohospodářské technikálie. Jednotlivá místa jsou řešena zejména s ohledem na městotvorný potenciál vodní složky a na její projevy ve veřejném prostoru, Jednotlivými zásahy dochází k vytvoření příkladů práce s tímto elementem s ohledem na kvalitu vznikajícího prostoru a na celkovou udržitelnost nastavené strategie - akupunktuře území. Tyto vybrané segmenty reprezentují potenciál, který integrace vodního elementu představuje a soustředí se na uchopení jeho projevů v současné městské struktuře.
45
1:15 000
46
FRAGMENT VÝSTAVNÍ
Ulice Výstavní disponuje z velké části modernistickou výstavbou, která je pro dané území poměrně atypická a v budoucí době je plánováno zastavění brownfieldové oblasti směrem na jihovýchod od řešeného území. Fragment byl vybrán pro svou reprezentativnost ve věci urbánních intervencí, které do území Starého Brna vnesly cizorodé struktury.
47
48
Jasná urbanistická osa ulice výstavní se směrem k na západ rozmělňuje a čitelná městská struktura se vytrácí. Doplněním nízkých objektů občanské vybavenosti dochází k vyjasnění prostorových vztahů směrem od hlavní ulice a k částečnému vytvoření substituce klasického městského vnitrobloku na straně jedné, a k hmotovému potvrzení uliční čáry na straně druhé. Vodní elementy a prvky hospodaření s vodou pak dotváří jemnou hranici z jižní strany, která společně se zelení vnitřní prostor definuje, zároveň jej však nechává směrem k jihu otevřený. Výsadbový pás ze severní strany pak už jen doplňuje klasický uliční profil ulice Výstavní.
Původní situace + propis bývalé stopy vodního náhonu 1:2000
49
Osy
Výsadbový pás
Prostory
Průleh
Nové objekty
Retenční jezírko
50
novรก situace 1:1000
51
axonometrie nรกvrhu
52
FRAGMENT NEMOCNICE U SV ANNNY
Areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny se je souborem staveb ze širokého časového rozpětí. Historická hodnota areálu, jeho kompoziční kvality a plánovaný průraz ulice Hybešovy vytváří jasný potenciál pro vytvoření kvalitního městského veřejného prostoru.
53
Asanační plán areálu nemocnice byl adaptován z podkladů pro ideovou soutěž řešení Mendlova náměstí, konkrétní hmotové řešení je pak přebráno z řešení studia RAW. Plán eliminuje řadu intervencí, které potlačily kompoziční integritu celého komplexu, a vytváří prostor pro důstojné napojení hlavní osy na připravovaný průraz z ulice Hybešova na Mendlovo náměstí.
54
Silná klasická kompozice nového hmotového uspořádání vytváří jasnou kostru veřejného prostoru, která definuje hlavní principy nových úprav. Těžištěm prostoru se stává kaple sv. Anny, do které je soustředěna zužující se vstupní piazetta. Průchodem po stranách kaple dále prostor pokračuje až do vstupního objektu z ulice Husova. Vodní složka potvrzuje vytyčené schéma vložením výsadbového pásu v hlavní ose areálu a doplněním vodního prvku na křížení dvou hlavních směrů před kaplí sv. Anny. Vodní oblouk pak společně s hustým původním stromovým porostem definuje předprostor kaple. Ve vnitřní části nádvoří vzniká série prostorových řešení od znovuobnoveného sezení u vodní kašny, přes retenční jezírka a poldry až po hustě vysázenou část.
Původní situace + propis bývalé stopy vodního náhonu 1:3000
55
Výsadbový pás Osy
Průleh
Vodní prvek
Prostory
Retenční jezírko
Vodní těleso
56
novรก situace 1:1500
57
axonometrie nรกvrhu
58
FRAGMENT VODNÍ
Park při ulici Vodní se nachází v části, kde městská struktura přímo kopíruje bývalou stopu náhonu a memento vodní minulosti se propsalo i do názvu ulice. Zároveň se jedná o poměrně velkou veřejnou plochu přírodního charakteru situovanou přímo u páteřní ulice Hybešova.
59
Prostor parku se přimyká k ulici Hybešova, kudy vede hlavní urbanistická osa oblasti. Značnou částí však přesně kopíruje původní stopu náhonu, která též formovala křivku současné ulice Vodní. Tato přímá stopa vepsaná do urbánní struktury je tak jedním z dokladů vlivu zaniklého náhonu na obraz města. Vytvoření uzavřeného loopu uvnitř parku vytváří nové pojetí rekreačního prostoru, který do sebe integruje již existující dětské hřiště. 60
Značná část intervencí vodní složky je přímo vázána na reminiscenci původní stopy náhonu, současně však podstatně zvedá kvalitu rekreačního prostoru parku. Část vodní stopy zabíhá do dětského hřiště a vytváří tak nové příležitosti pro interakci s tímto elementem. Výsadbový pás a průlehy pak pokračují dále po obvodu parku a společně s hustší zelení jej vymezuje vůči vozové komunikaci. Segment ulice vodní při parku je zvednut a proměněn ve sdílený dopravní prostor.
Původní situace + propis bývalé stopy vodního náhonu 1:2000
61
Osy
Vodní těleso
Průleh
Prostory
Výsadbový pás
Retenční jezírko
62
novรก situace 1:1000
63
axonometrie nรกvrhu
64
FRAGMENT NÁDRAŽNÍ
Posledním fragmentem se stává důležitý uzel na křižovatce ulic Hybešova a Nádražní. Jedná se o jedno ze tří těžišť lokality, a hlavní páteř Starého Brna tu upouští zájmové území a napojuje se na historické jádro města a nově vznikající čtvrť Trnitou. Tento fragment se stává předmětem diplomové práce.
65
66
DIPLOMNÍ PROJEKT
FRAGMENT NÁDRAŽNÍ SE STÁVÁ PŘEDMĚTEM DIPLOMOVÉ PRÁCE. URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ PŘECHÁZÍ K NÁVRHU KOMPLEXU NOVÝCH VEŘEJNÝCH LÁZNÍ S KNIHOVNOU, KTERÉ SVOJÍ FUNKCÍ POKRAČUJÍ V HISTORICKÉ KONTINUITĚ ŘEŠENÉHO UZLU, POTVRZUJÍ DŮLEŽITOST VODNÍHO ELEMENTU A PROPISUJÍ JEJ DO MĚSTSKÉ MATERIE
67
68
URBANISMUS
69
ŠIRŠÍ VZTAHY
70
Řešené území se nachází na důležitém urbanistickém uzlu, ve kterém se Staré Brno setkává s napojením na nově vznikající čtvrť Trnitou a s historickým jádrem města Brna. Ulice Husova přecházející v ulici Nádražní také tvoří součást okruhu významného kompozičního elementu urbanistického rozvoje města Brna. Tento okruh kopíruje z velké části stopu bývalého bastionu opevnění, který byl po odstranění nahrazen reprezentativní klasicistní zástavbou s velkým zastoupením veřejných a kulturních staveb. Svou polohou se řešené objekty stávají součástí tohoto okruhu. S výstavbou nové čtvrti Trnitá, které je v drtivé většině rezidenční, také stoupá potřeba objektu veřejné vybavenosti či stavby kulturního významu. Dalším determinantem se stáva historická stopa svrateckého náhonu a lázeňská kontinuitě řešeného místa. Odpovědí se stává návrh komplexu veřejných lázní a knihovny.
71
navržený stav 1:7500
MODEL MÍSTA
72
V bližším kontextu řešeného území je nejdominantnějším prvkem Petrov (1) a jeho veduta společně s celým parkem na Denisových sadech. Dalšími důležitými elementy jsou již zmíněné vazby na čtvrť Trnitou (3), a historické centrum (4). Budova lázní od Bohuslava Fuchse (2) reprezentuje lázeňskou minulost daného území, dnes však již tuto funkci neplní a místo lázní jsou v ní provozovány soukromé lékařské ordinace. Bývalý nádražní objekt Malé Ameriky (4) je v současnosti poměrně zanedbaný, s odsunem nádraží a kolejových těles jej však město chce využívat pro kulturní události a z železničního tělesa se tak stane další z významných kulturních os. Ulice Husova (6) pak vytváří již zmíněny kontext okruhu „ringstrasse“, zatímco z jihozápadu dobíhají k území urbanistické osy Nových sadů (5) a Hybešovy (7).
↑
4
6
1
73
7
5
↑
3
↑
↑
2
4
současný stav 1:4000
BOURANÉ KONSTRUKCE A OBJEKTY
74
V rámci přesunu stávajícího hlavního nádraží dojde k odstranění nádražních těles a budov, které v minulosti zastavily a rozmělnily růst městské struktury dále na východ. Po kolejích však zůstane zvýšený terén s mostovými konstrukcemi, které vytvoří v oblasti lineární elevaci. Nově vznikající čtvrť Trnitá pak přichází s vybouráním několika solitérních budov. Mezi další bourané objekty patří mix nízkopodlažních objektů situovaných podél ulice Nové Sady a Nádražní - převážně se jedná o skladovací prostory, parkoviště a jednu restauraci.
75
1:2000
NOVÉ OBJEKTY
76
Při návrhu nového uzlu Nádražní bylo nutné vyřešit zejména napojení na strukturu plánované čtvrti Trnitá (1). Namísto průběžného pásového parku, který je zamýšlen ve studii, je městské struktura (2) dotažena až ke křížení ulic Nádražní a Husové (3) a je tak zajištěna kontinuita směrem na Staré Brno, ale i do historického centra. Toto propojení vytváří logické vazby mezi rostlým městem a nově vznikající čtvrtí. Dále je pak doplněna struktura podél ulice Nové Sady (4), která je zakončena solitérním objektem (5) na špici nově ukončeného bloku. Doplněním objektů do prostoru kolem bývalých městských lázní se dotváří veřejný prostor (6) před touto hodnotnou stavbou, který symbolicky přesahuje upravenou ulici Nádražní k novým veřejným lázním (7) a knihovně (8).
3
6 8
2
7 77
5
1 4
1:2000
KONEKTIVITA
78
Upravením profilu segmentu ulice Nádražní a jeho vybočením je oslabena přímá tangenta Nových sadů do městského centra a posiluje se vazba na ulici Husovu, čímž se umocňuje princip brněnské ringstrasse. Silný dopravní tah je tak primárně obsluhován ulicemi Hybešova a Úzká, což vytváří příležitost pro vytvoření důstojného veřejného prostoru kolem bývalých městských lázní, který tak může komunikaci překlenout až k objektu lázní nových. Toto nové ohnisko veřejného života se tak symbolicky připojuje k řadě dalších veřejných staveb komponovaných na brněnském okruhu. Nová čtvrt Trnitá je potom napojena na uzlový bod sérií pěších spojení a dále i tramvajovou linkou, která ústí v blízkosti přestupního uzlu u současného nádraží.
79
1:2000
HLAVNÍ SMĚRY
80
Nově vzniklé hmoty respektují drtivou většinu hlavních kompozičních os existující struktury. V místě adjustace části ulice nádražní vznikají vazby napříč touto ulicí a její natočení dovoluje plynulé napojení nové a stávající městské struktury. Rovnoběžné natočení hmot které vzájemně uskakují navíc vytváří sérii veřejných prostor. Hlavní osa ulice Nádražní je ukončena v nově vzniklém veřejném předprostoru bývalých lázní, odkud se dále rozmělňuje do parkové části. Dominantní směry z ulice Husova a od Petrova jsou pak distribuovány do nové čtvrti Trnitá.
81
1:1000
DEFINOVANÉ PROSTORY
82
Již zmíněné ortogonální komponování společně s přizpůsobením se hlavním osám rostlé okolní struktury vytváří sérii definovaných prostor různorodých charakteristických kvalit. Hlavní předprostor bývalých lázní přeskakuje část ulice Nádražní a je ukončen fasádou objektu nových lázní. Na střih tomuto předprostoru se rozkládá intenzivní figura parku, která vytváří přírodní protiváhu. Trojúhelníkové oblasti jsou z části definovány stavebními objekty, zatímco na severní straně je ukončuje vybíhající figura Petrovské skály. Čtvercové hmoty nových objektů lázní pak kolem sebe vytváří další jasné prostory.
83
1:1000
84
axonometrie nรกvrhu
85
situace nรกvrhu 1:1000
86
TYPOLOGIE
87
JAPONSKO
88
Princip fyzické očisty (s častým duchovním přesahem) je jednou ze základních potřeb lidského druhu, a proto je tedy přirozené, že se v historii vyvinula řada lázeňských kultur napříč historickými obdobími i civilizačními kontexty. Již staroindická města před téměř 4 tis. lety disponovaly lázněmi, podobně jako společnost starověkého Egypta. Rané japonské lázně se nacházely v přírodě na termálních pramenech (Onsen) nebo využívaly přírodních jeskyní a kamenných formací (Iwaburo) - často poblíž moře, které byly po vyhřátí a zalití slanou vodou naplněny párou. Až po 7. století jsou lázně integrovány do buddhistických chrámů a v roce 1591 jsou pak evidovány první čistě veřejné lázně Sentó
89
SentĹ? Onsen
zdroj: asia.nikkei.com www.monnhatban.com
STŘEDNÍ AMERIKA
90
Prvotní lázně latinské ameriky Temazcal také pracují na principu vytápěného malého prostoru. Celá jedna zeď byla určena pro vytápění, popřípadě bylo teplo generováno přímo uvnitř místnosti. Na tento povrch, který byl z části tvořený vulkanickými kameny poté byla nalita voda, což vedlo k vytvoření páry. Pára v horní části prostoru je pak směrována na koupající se, kteří leží na zemi. Použitá voda byla obohacena o byliny, jež daly koupeli i terapeutický a rituální rozměr. Aktualizovaná podoba těchto lázní se používá dodnes.
91
Temazcal
zdroj: abakmatematicamaya.blogspot.com
BUDAPEŠŤ
92
V rámci studia typologického druhu došlo i k navštívení maďarské lázeňské metropole. Lázně Rudas byly postaveny v 16. století za období turecké okupace. Hlavnímu prostoru dominuje oktagonální bazén zastřešený kupolí, který obklopuje řada dalších rohových bazénů a přidružené provozy saun a maséren. Hmota hlavního prostoru je vůči okolí uzavřená, a přirozenému světlu se otevírá pouze lokálně. Společně s užitým kamenem navozuje pocit niterné jeskyně. Secesní lázně Gellért a přilehlý hotel byly vystavěny koncem 19. a začátkem 20. století a jedná se o komplexní areál s bohatou mozaikovou výzdobou. Oproti lázním Rudas jsou interiéry světlé a velkorysé.
93
turecké lázně Rudas
secesní lázně Gellért
zdroj: thermalwatercosmetics.com
zdroj: www.pandotrip.com
ANTIKA
94
V evropském konextu byla významná lázeňská kultura antického Řecka. Lázně byly součástí palácových komplexů a později byly přidružovány k veřejným gymnasionům. Velký posun zaznamenalo veřejné lázeňství v navazující éře antického Říma, kdy byly stavěny celé komplexy Thermae. Ty navíc kromě samotného očistného aktu plnili i funkci společenskou s přidruženými funkcemi a staly se tak jedním z center veřejného života. Lázně disponovaly atriem a krytým portikem (A), jež sloužily jako společenský prostor uvnitř lázeňského komplexu. Cesta návštěvníka dále vedla do Apodyteria (B), jež sloužilo jako převlékárna. Odtud bylo možné pokračovat do Tepidaria (D) - vyhřívané místnosti, jež sloužila jako příprava těla na vysoké teploty dalších částí, nebo do Frigidaria (C) - studených bazénů. Z Tepidaria se pak konečně pokračovalo do Caldaria (E) - nejteplejší místnosti s kulatým a obdélníkovým bazénem. Caldarium bylo vyhříváno pomocí horkého vzduchu proudícího pod zdviženou podlahou a dutinami stěn (Hypocaust). Během dalšího vývoje přibylo do dispozice i Laconicum - ještě teplejší prostor, který sloužil čistě k pocení. V lázních byli muži a ženy odděleni, proto existoval i další komplex těchto prostor určených pro ženy (H, J, G, F)
Apodyterium (převlékárna)
Půdorys lázní v Pompejích
zdroj: www.ancient.eu
Frigidarium (studené bazény)
Tepidarium (vyhřívaná místnost)
zdroj: www.hellenicaworld.com
95
96
NÁVRHOVÁ ČÁST
97
HMOTY
98
Komplex nového návrhu je tvořen dvěma objekty, které jsou vůči sobě vysunuté. Vzájemný vztah je dále umocněn tvarovou příbuzností, zároveň však dochází k poměrovým změnám - budova veřejných lázní je snížena a půdorysně objemnější, zatímco profil knihovny je zúžen a vytažen do výšky. Objekty jsou dále podrobněji členěny, nicméně základním tělesem obou staveb zůstávají kvádry ve vzájemném kompozičním vztahu.
99
LÁZNĚ
KNIHOVNA
ORIENTACE
100
Funkce obou objektů se dále promítá do jemnější hmotové modulace. Objekt lázní se orientuje dovnitř a většinově se uzavírá vůči svému okolí. Atrium vytváří odcloněný prostor se sníženou měrou interakce se světem. Hlavní část lázní je pak uzavřena úplně, což umožňuje odclonění okolních rušivých vlivů a introspekci návštěvníků. Knihovna se chová přesně opačným způsobem - centrální jádro hraje roli solidní páteře domu, která umožňuje vytvoření volných půdorysů a fasád, skrze které dům komunikuje s okolím. Výška hmoty, otevřenost a nabízený rozhled korelují s kulturní funkcí objektu. Uvolněný parter pak vytváří otevřenou interakci s okolním veřejným prostorem.
101
MATERIALITA
102
Obě fasády jsou tvořeny kamenným obkladem pro podpoření reprezentativního charakteru objektů, které rozšiřují veřejný soubor staveb na brněnské ringstrasse. Vzájemný kontrast objektů je však vytvořen užitím rozdílného kamene i jeho tvářnosti. Objekt knihovny je obložen tmavým hladkým Šluknovským syenitem - tmavý vyvřelý lesklý kámen příbuzný žule ve své hladké podobě vytváří dojem tvrdosti; zatímco objekt lázní je obložen Spišským travertinem, jež jako usazená světlá pórovitá hornina působí měkčeji. Tento efekt je pak dále podpořen i vertikálními kanelurami horizontálních pásů na fasádě. Kritériem pro výběr kamenů byla lokalita jejich zdrojů - využité horniny jsou těženy v Česku a na Slovensku.
103
KALOKAGATHIA z řečtiny Kalos (krásný = vnější krása) kai (spojka) Agathos (dobrý = vnitřní charakter)
104
Kalokagathia reprezentuje antickou představu ideálního člověka. Syntéza fyzické vnější krásy s vnitřní vzdělaností a morální integritou vytváří harmonický soulad. Po Římském vzoru se nově navržené lázně stávají komplexem veřejného života, obsahujícím mimo samotný lázeňský objekt také knihovnu s klasickým veřejným prostorem. Lázně, představující fyzickou krásu a péči o tělo spolupůsobí v komplexu s funkcemi knihovny, které rozvíjí lidské vnitřní kvality. Objekt knihovny obsahuje řadu uměleckých odvětví a vytváří tak kulturní kód současné společnosti. Ve veřejném prostoru v přízemí se nachází glyptotéka, ve druhém a třetím nadzemním podlaží je poté situována klasická knihovna se studovnami, čtvrté podlaží je věnováno hudební knihovně a zkušebním prostorům a nejvyšší patro patří výstavnímu prostoru a artotéce.
KALOS
AGATHOS
ARTÉKA HUDEBNÍ KNIHOVNA KNIHOVNA LÁZNĚ
GLYPTOTÉKA
105
DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ 1NP lázní disponuje kromě vstupní převýšené haly také kavárnou na nároží objektu, která je provozně se vstupní halou propojena. Dále pak patro obsahuje kanceláře a zázemí zaměstnanců, chody do podzemního patra parkování a zejména hlavní lázeňské prostory - centrální bazény, sekci saun a par a sekci bazénů s různorodými prostorovými kvalitami. Ve 2NP budovy lázní se pak nachází atrium s ochozem, šatny, sprchy a sociální zařízení, masérny, odpočívárna, část kavárny pro návštěvníky, denní místnost a cvičební sál. 106
Knihovna je tvořena fixním centrálním jádrem, kolem kterého vedou točité schody z podzemních garáží a depozitářů v 1PP skrze vstupní špalík v 1NP do pater knihovny, studoven a hudební knihovny až do výstavního prostoru s artotékou. Předprostor lázní je poté řešen formálně skupinou stromů a laviček s vodním prvkem uprostřed, zatímco dřevěná kolonáda glyptotéky s povrchem z dusaného mlatu a průběžným vodním prvkem vytváří rozvolněnější lázeňskou kolonádu. Na jižní straně se poté nachází i retenční jezírko se zelení, které pomáhá řešit hospodaření se srážkovými vodami.
107
CESTA DO LÁZNÍ
108
Cesta návštěvníka lázní je cestou od vnějšího rušného městského prostředí do prostředí intimního vnitřního světa lázní. Prvním obrazem tohoto scénáře se stává město a vnější svět, který přechází skrze převýšenou halu po schodech do druhého nadzemního podlaží do šaten situovaných kolem vnitřního atria. Výstupem po schodišti vstupní haly je návštěvník postupně uveden do prostředí atria, zatímco spojení s vnějším světem se oslabuje. Prostor atria je pak sice z velké části odizolován, zároveň však udržuje jistou míru kontaktu s městem díky výhledu na dominantu Petrova. Z šaten v okolí atria je poté návštěvník veden schody dolů do jeskyně hlavního prostoru veřejných lázní, které jsou s vnějším světem propojeny už pouze světelnými prostupy. Světelné, prostorové a materiálové řešení lázeňských prostor navozují intimní kontemplativní atmosféru. Protiklad prosvětleného otevřeného atria a uzavřeného ztemnělého prostoru lázní tak vytváří vzájemnou dualitu.
109
1PP
110
Podzemní patro je věnováno technologickému zázemí lázní, podzemnímu parkování a depozitářům objektu knihovny. Nad plochou podzemního patra lázní je poté podle potřeby vytvořeno technické mezipatro pro instalaci technických rozvodů. V garážích je zajištěno 46 parkovacích stání včetně tří stání bezbariérových, parkovací plocha je pak doplněna dalšími 10 stáními pro motocykly.
0.1 SKLAD 25.5 m2 0.2 DEPOZITÁŘ 1 69.5 m2 0.3 DEPOZITÁŘ 2 96 m2 0.4 TECHNICKÁ MÍSTNOST 9 m2 0.5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 10 m2 0.6 SCHODIŠŤOVÁ HALA 21 m2 0.7 GARÁŽE: 43 stání + 3 bezbariérové + 10 motocyklů 1210 m2 0.8 KOTELNA, FILTRACE 96.5 m2 0.9 TRAFOSTANICE 26.5 m2 0.10 LABORATOŘ ÚPRAVY VODY 13 m2 0.11 OSTRAHA 13 m2 0.12 TOALETY ŽENY 7.3 m2 0.13 TOALETY MUŽI 4.5 m2 0.14 SKLAD 13.7 m2 0.15 STROJOVNA VÝTAHU 10 m2 0.16 SCHODIŠŤOVÁ HALA 22.5 m2 0.18 PRÁDELNA 14.7 m2 0.19 SKLAD 14.7 m2 0.20 AKUMULAČNÍ NÁDRŽ ŠEDÉ VODY 56 m2 0.21 BIOLOGICKÉ ČIŠTĚNÍ S FILTRACÍ MBR 19.5 m2 0.22 NÁDRŽ BÍLÉ VODY 32 m2 0.23 RETENČNÍ NÁDRŽ DEŠŤOVÉ VODY 1 31.5 m2 0.24 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 9 m2 0.25 VZDUCHOTECHNIKA 43 m2 0.26 SKLAD 12 m2 0.27 DÍLNA 11.7 m2 0.28 RETENČNÍ NÁDRŽ DEŠŤOVÉ VODY 2 22.5 m2 0.30 TECHNOLOGIE, KONTROLNÍ PROSTOR BAZ. VAN 124 m2 0.31 AKUMULAČNÍ NÁDRŽ BAZÉNOVÉ VODY 113 m2 0.32 TECHNOLOGIE, KONTROLNÍ PROSTOR BAZ. VAN 385 m2 0.33 CHODBA 81 m2 0.34 SCHODIŠTĚ 19.8 m2 0.35 VÝTAH 4 m2 0.36 VÝTAH 4 m2
B 0.2
0.3
0.5
0.4
0.1
0.6
0.7
0.9
0.10
0.11
0.12
0.14
0.15
0.36
0.16
0.13
A
0.17
0.8
A
111
0.18 0.19
0.20 0.31
0.21
0.32 0.22
0.30
0.33
0.29
0.28
0.35
0.27
0.26
0.25
0.23
0.34 0.24
B 1:400
1NP
112
V 1NP objektu knihovny se nachází vstupní prostor s recepcí, jejích zázemím a úložnými skřínkami pro návštěvníky. V lázních se potom nachází převýšená vstupní hala, kavárna, kanceláře a zázemí zaměstnanců a hlavní prostory lázní s centrálními bazény o různých teplotách a plaveckou dráhou, saunovou částí a částí s bazény různých prostorových kvalit.
1.1 VSTUPNÍ HALA 38.7 m2 1.2 ŠATNÍ SKŘÍŇKY 4 m2 1.3 ŠATNA ZAMĚSTNANCI 2.4 m2 1.4 CHODBA, VRÁCENÉ KNIHY 7 m2 1.5 TOALETA ZAMĚSTNANCI 1.7 m2 1.6 VÝTAH 3 m2 1.7 SCHODIŠTĚ 13.5 m2
2.1 VSTUPNÍ HALA 100 m2 2.2 VÝTAH 4 m2 2.3 SCHODIŠŤOVÁ HALA 37 m2 2.4 SKLAD RECEPCE 14 m2 2.5 ÚKLIDOVÁ MÍSTNOST 3.7 m2 2.6 SKLAD PRÁDLA 13 m2 2.7 TOALETA ZAMĚSTNANCI 9.5 m2 2.8 ŠATNA ZAMĚSTNANCI 15 m2 2.9 KANCELÁŘ 39.7 m2 2.10 KANCELÁŘ 40 m2 2.11 TOALETA ŽENY 15.8 m2 2.12 TOALETA MUŽI 14.6 m2 2.13 SOLNÁ JESKYNĚ 17.5 m2 2.14 SAUNA 60 - 70 °C 9.2 m2 2.15 SAUNA 70 - 80 °C 13 m2 2.16 SAUNA 80 - 90 °C 11.2 m2 2.17 TERMOREGULAČNÍ PŘEDSÍŇ 3.6 m2 2.18 OCHLAZOVACÍ BAZÉN 6.6 m2 2.19 TERMOREGULAČNÍ PŘEDSÍŇ 3.6 m2 2.20 PÁRA 15 m2 2.22 KOMUNIKAČNÍ A ODPOČINKOVÝ PROSTOR 120 m2 2.23 SCHODY 28.8 m2 2.24 PLAVČÍK 23 m2 2.25 ÚKLIDOVÁ MÍSTNOST 2.4 m2 2.26 SKLAD POMŮCEK 3.4 m2 2.27 BAZÉNOVÉ ATRAKCE 2.4 m2 2.28 HLUBOKÝ BAZÉN S NÍZKÝM STROPEM 15 m2 2.29 BAZÉN S PŘEVÝŠENÝM STROPEM 14 m2 2.30 BAZÉN S MLŽENÍM 24 m2 2.31 BAZÉN S PROTIPROUDEM 17 m2 2.32 TOALETA ŽENY 15 m2 2.33 CHODBA 3.5 m2 2.34 TOALETA MUŽI 11.5 m2 2.35 TOALETA ZAMĚSTNANCI 5.5 m2 2.36 ŠATNA ZAMĚSTNANCI 6 m2 2.37 ZÁZEMÍ KAVÁRNY S JÍDELNÍM VÝTAHEM 13 m2 2.38 KAVÁRNA 181 m2 2.39 HLAVNÍ PROSTOR BAZÉNŮ ROZDÍLNÝCH TEPLOT 405 m2 2.40 CHODBA 30 m2
B
1.2
1.3 1.4
1.1
1.7
1.5 1.6
2.1
2.2
2.4
A
2.5
2.3
2.40
2.6 2.7
A
113
2.8
2.9
2.38
2.10
2.37
2.32
2.33 2.34
2.36 2.12
2.35 2.31
2.11
2.39 2.13
2.30
2.22
2.27 2.26 2.25
2.29
2.28
2.14
0.1
2.15
2.21 2.23
2.24
2.20
2.19 2.18
2.17
2.16
0.1
B 1:400
2NP
114
V druhém nadzemním podlaží knihovny se nachází patro s tichou částí a převahou knihovních regálů. V objektu lázní je situováno centrální atrium s ochozem, přezouvací prostor, šatny, bezbariérové sprchovací kabiny, masérny, odpočívárna. kavárna a cvičební sál.
3.1 SCHODIŠŤOVÝ PROSTOR 32 m2 3.2 TOALETA ŽENY 10.6 m2 3.3 TOALETA MUŽI 10.6 m2 3.4 VÝTAH 3 m2 3.5 CHODBA 6 m2 3.6 KNIHOVNA 224 m2 3.7 KNIHOVNA - TICHÁ ČÁST 74 m2 4.1 VÝTAH 4 m2 4.2 PŘEZOUVACÍ PROSTOR 60.5 m2 4.3 ŠATNY: 183 skříněk a 8 bezbariérových kabin 225 m2 4.4 BEZBARIÉROVÁ SPRCHOVÁ KABINA 1 7.8 m2 4.5 BEZBARIÉROVÁ SPRCHOVÁ KABINA 2 7.8 m2 4.6 ÚKLIDOVÁ MÍSTNOST 3.2 m2 4.7 TOALETY A SPRCHY ŽENY 44 m2 4.8 TOALETY A SPRCHY MUŽI 39 m2 4.9 TOALETY ZAMĚSTNANCI 2.3 m2 4.10 OCHOZ ATRIA 157 m2 4.11 SCHODIŠTĚ 29m2 4.12 VÝTAH 4 m2 4.13 PÁROVÁ MASÉRNA 21 m2 4.14 MASÉRNA 1 11.7 m2 4.15 MASÉRNA 2 11.7 m2 4.16 MASÉRNA 3 11 m2 4.17 ČEKÁRNA 19.6 m2 4.18 ODPOČÍVÁRNA 67.7 m2 4.19 KAVÁRNA S JÍDELNÍM VÝTAHEM 51.6 m2 4.20 DENNÍ MÍSTNOST ZAMĚSTNANCŮ 16.6 m2 4.21 CVIČEBNÍ SÁL 87 m2 4.22 SKLAD CVIČEBNÍCH POMŮCEK 12.2 m2 4.23 ÚKLIDOVÁ MÍSTNOST 5.7 m2 4.24 SCHODIŠTĚ 37.8 m2 4.25 ATRIUM 330 m2
B 3.6
3.7 3.1 3.2
3.3
3.4 3.5
4.21
4.1
4.22
A
4.2
4.24
4.23
4.20
A
115
4.25 4.3
4.19
4.18
4.10
4.16
4.17 4.15
4.14
4.4 4.9
4.12
4.8
4.13
4.5
4.6 4.7
4.11
B 1:400
3NP
116
Třetí nadzemní patro knihovny obsahuje více míst k sezení a navíc disponuje čtyřmi studovnami pro menší skupiny s možností rezervace.
5.1 CHODBA 6 m2 5.2 TOALETA ŽENY 10.6 m2 5.3 TOALETA MUŽI 10.6 m2 5.4 VÝTAH 3 m2 5.5 SCHODIŠŤOVÝ PROSTOR 32 m2 5.6 KNIHOVNA 256.4 m2 5.7 STUDOVNA 1 7 m2 5.8 STUDOVNA 2 7 m2 5.9 STUDOVNA 3 7 m2 5.10 STUDOVNA 4 7 m2 5.11 LODŽIE 11.5 m2
B 5.6 5.1 5.11
5.2
5.3
5.4 5.5
A
5.7 5.8 5.9 5.10
A
117
B 1:400
4NP
118
Čtvrté nadzemní podlaží je věnováno hudební sekci knihovny s možností přehrát si notové zápisy přímo na místě v odhlučněných buňkách na elektronických nástrojích. Tyto buňky je možné také přes rezervační systém využívat jako klasické zkušebny.
6.1 SCHODIŠŤOVÝ PROSTOR 32 m2 6.2 TOALETA ŽENY 10.6 m2 6.3 TOALETA MUŽI 10.6 m2 6.4 VÝTAH 3 m2 6.5 CHODBA 6 m2 6.6 KNIHOVNA HUDEBNÍCH DĚL 235.6 m2 6.7 ZKUŠEBNA 1 5.5 m2 6.8 ZKUŠEBNA 2 5.5 m2 6.9 ZKUŠEBNA 3 5.5 m2 6.10 ZKUŠEBNA 4 5.5 m2 6.11 ZKUŠEBNA 5 5.5 m2 6.12 ZKUŠEBNA 6 5.5 m2 6.13 ZKUŠEBNA 7 5.5 m2 6.14 ZKUŠEBNA 8 5.5 m2 6.15 LODŽIE 11.5 m2
B 6.15 6.6 6.1 6.14 6.13
6.12
6.7 6.2
6.3
6.4
6.11
6.8
6.9 6.10
6.5
A
A
119
B 1:400
5NP
120
Poslední patro disponuje největším počtem lodžií, které otevírají výhledy na Petrov a Staré Brno. Výstavní prostor je také doplněn o artotéku, ve které je možné si umělecká díla a obrazy zapůjčit.
7.1 CHODBA 6 m2 7.2 TOALETA ŽENY 10.6 m2 7.3 TOALETA MUŽI 10.6 m2 7.4 VÝTAH 3 m2 7.5 SCHODIŠŤOVÝ PROSTOR 32 m2 7.6 ARTOTÉKA A VÝSTAVNÍ PROSTOR 271.3 m2 7.7 LODŽIE 1 11.5 m2 7.8 LODŽIE 2 11.5 m2 7.9 LODŽIE 3 11.5 m2
B 7.9
7.6 7.1 7.2
7.8
7.3
7.4 3.5
7.7
A
A
121
B 1:400
+11 900
122
+4 600
+995
+5 600
0
ŘEZ A 1:400
+25 500
+19 700
+14 900 +11 900 +10 100
+5 300
123
0 - 3 700
ŘEZ B 1:400
124
POHLED JIŽNÍ 1:400
125
POHLED ZÁPADNÍ 1:400
126
POHLED SEVERNÍ 1:400
127
POHLED VÝCHODNÍ 1:400
128
VSTUP DO LÁZNÍ
129
GLYPTOTÉKA
130
ATRIUM LÁZNÍ
131
HLAVNÍ PROSTOR LÁZNÍ
132
PŘEVÝŠENÝ BAZÉN
133
PROSTOR SAUN
134
TECHNICKÉ ŘEŠENÍ
135
KONSTRUKČNÍ SYSTÉM
136
Konstrukce objektů je řešena jako železobetonový monolit, založený na základové desce. Celá stavba je rozdělena na dva dilatační celky - knihovna a lázně s jejich podzemními částmi. Vnitřní nosné stěny jsou zesíleny v nosné pilíře v místech nadměrného zatížení od vody či vegetace. Střecha lázní je navržena jako intenzivní zelená. Konstrukce kolonády je tvořena dřevěnými nosnými profily a latěmi. Vnější obvodové stěny tl. 300 mm jsou zatepleny 200 mm minerální vlny a obloženy kamenným obkladem na kotvícím systému Forte. Vnitřní nosné stěny jsou vyzděny keramickými tvarovkami tl. 300 mm, nosné prvky nadměrně namáhané bazénovými vanami či vegetací jsou pak provedené z železobetonu. Nenosné příčky jsou vyzděny tvarovkami tl. 150 mm. Podlahy v knihovně jsou dřevěné plovoucí, podlahy v lázních jsou z litého teraca s podlahovým topením. V suchých prostorech je finální povrchová úprava provedena jádrovou omítkou, v mokrých provozech je vytažen do výšky 3 metrů teracový obklad, zbylé povrchy jsou řešeny epoxidovou stěrkou. Okenní výplně jsou z izolačního dvojskla s meziskelní tepelnou fólií, rámy jsou dřevěné a v nadpraží okna je skryté venkovní stínění.
A - INTENZIVNÍ SUBSTRÁT 250 mm - VEGETAČNÍ RETENČNÍ DESKA Z RECYKLOVANÉHO POLYESTERU 60 mm - HYDROIZOLAČNÍ FOLIE PVC-P - GEOTEXTILIE - TEPELNÁ IZOLACE EPS 300 mm - PAROTĚSNÝ NATAVITELNÝ PÁS SBS - ŽB DESKA 300 mm - PODLAHOVÁ STĚRKA B - NÁŠLAPNÁ VRSTVA LITÉ TERACO 35 mm - PROSTÝ BETON S POTRUBÍM PODLAHOVÉHO TOPENÍ 100 mm - SEPARAČNÍ PE FOLIE - KROČEJOVÁ IZOLACE MINERÁLNÍ VATA 30 mm - ŽB DESKA 300 mm - PODLAHOVÁ STĚRKA C - NÁŠLAPNÁ VRSTVA 20 mm - ROZNÁŠECÍ VRSTVA PROSTÝ BETON 70 mm - SEPARAČNÍ PE FOLIE - TEPELNÁ IZOLACE EPS 150 mm - ZÁKLADOVÁ ŽB DESKA 500 mm - HYDROIZOLAČNÍ FOLIE - PENETRAČNÍ NÁTĚR - PODKLADOVÝ PROSTÝ BETON 100 mm D - KAMENNÝ OBKLAD TRAVERTIN 45 mm - VZDUCHOVÁ MEZERA 45 mm - PROVĚTRÁVANÝ ZÁVĚSNÝ ROŠTOVÝ SYSTÉM FORTE - DIFUZNÍ PAROPROPUSTNÁ FOLIE - TEPELNÁ IZOLACE MINERÁLNÍ VLNA 200 mm - ŽB PILÍŘ 300 mm - PODLAHOVÁ STĚRKA
DETAIL FASÁDY LÁZNÍ 1:60
C
B
A
137
D
KONSTRUKČNÍ SYSTÉM
138
C - NÁŠLAPNÁ VRSTVA 20 mm - ROZNÁŠECÍ VRSTVA PROSTÝ BETON 70 mm - SEPARAČNÍ PE FOLIE - TEPELNÁ IZOLACE EPS 150 mm - ZÁKLADOVÁ ŽB DESKA 500 mm - HYDROIZOLAČNÍ FOLIE - PENETRAČNÍ NÁTĚR - PODKLADOVÝ PROSTÝ BETON 100 mm
G - NÁŠLAPNÁ VRSTVA DŘEVĚNÉ ŘEMENY 12 mm - PODKLADOVÝ IZOLAČNÍ PÁS - ROZNÁŠECÍ VRSTVA PROSTÝ BETON 50 mm - SEPARAČNÍ PE FOLIE - KROČEJOVÁ IZOLACE MINERÁLNÍ VATA 50 mm - ŽB STROPNÍ DESKA 300 mm - TEPELNÁ IZOLACE MINERÁLNÍ VATA 200 mm - CEMENTOVLÁKNITÝ PODHLED
E - OCHRANA PŘED UV ZÁŘENÍM - KAČÍREK - HYDROIZOLAČNÍ FOLIE PVC-P - GEOTEXTILIE - TEPELNÁ IZOLACE EPS 300 mm - PAROTĚSNÁ PE FOLIE - ŽB DESKA 300 mm - CHLADÍCÍ ROHOŽ - KOVOVÝ AKUSTICKÝ PODHLED
H - BETONOVÁ DLAŽBA 50 mm - PODSYP Z DRCENÉHO KAMENIVA 160 mm - GEOTEXTILIE - HYDROIZOLAČNÍ FOLIE PVC - TEPELNÁ IZOLACE XPS 200 mm - PE FOLIE - ŽB DESKA 300 mm
F - NÁŠLAPNÁ VRSTVA DŘEVĚNÉ ŘEMENY 12 mm - PODKLADOVÝ IZOLAČNÍ PÁS - ROZNÁŠECÍ VRSTVA PROSTÝ BETON 50 mm - SEPARAČNÍ PE FOLIE - KROČEJOVÁ IZOLACE MINERÁLNÍ VATA 50 mm - ŽB STROPNÍ DESKA 300 mm - CHLADÍCÍ ROHOŽ - KOVOVÝ AKUSTICKÝ PODHLED
I - KAMENNÝ OBKLAD SYENIT 45 mm - VZDUCHOVÁ MEZERA 45 mm - PROVĚTRÁVANÝ ZÁVĚSNÝ ROŠTOVÝ SYSTÉM FORTE - DIFUZNÍ PAROPROPUSTNÁ FOLIE - TEPELNÁ IZOLACE MINERÁLNÍ VLNA 200 mm - ŽB PILÍŘ 300 mm - PODLAHOVÁ STĚRKA
DETAIL FASÁDY KNIHOVNY 1:60
C
H
G
F
E
139
I
TZB A HOSPODAŘENÍ S VODOU
140
Hospodaření s vodou se v objektu lázní stává důležitým tématem. Použitý systém pracuje s cirkulací bazénové vody, s tepelnou rekuperací, retencí dešťové vody a znovuvyužitím šedých vod (viz schéma). Retenční vodní plochy se nachází na řešeném území stavby. Tepelným zdrojem je horkovodní síť města Brna, na který je napojený tepelný výměník. Lázně jsou vytápěny podlahovým topením, popř. topnými tělesy, knihovna pak disponuje topnými/chladícími rohožemi ve stropních podhledech. V místech náročnějších technologických instalací (sauny, bazény, atd.) jsou vytvořeny instalační předstěny. V prostoru hlavních bazénu jsou instalace vedeny dutinami v hlavních pilířích. Hlavní šachta vzduchotechniky prochází prostorem kolem jižního schodiště a nasává vzduch ze střechy objektu lázní. Požární úniky jsou řešeny chráněnými únikovými cestami, které vedou na terén. Únikové vzdálenosti a požární pásy mezi požárními celky jsou dodrženy.
retenční vodní plochy
nádrž na bílou vodu
filtrace
střechy, zevněné plochy
mechanické předčištění
retenční nádrž dešťové vody
oddílný vodovod
praní, úklid a splachování
biologické čištění s filtrací MBR
akumulační nádrž šedé vody
-
sprchy a umyvadla
+ akumulační nádrž bazénové vody
vodovodní přípojka
mechanické předčištění davkování chemikálií
kanalizace odtok prací vody
koagulační filtrace
141
-
bazény
tepelná výměna přes teplosměnné plochy
desinfekce UV záření + chlor
+
dohřev
kotelna horkovodní síť města Brna
INVERZNÍ HYDRAULICKÝ SYSTÉM S REKUPERACÍ TEPLA A VYUŽITÍM ŠEDÉ VODY
BIBLIOGRAFIE
142
Kevin Lynch, Obraz Města Martin Heidegger, Původ Uměleckého Díla Pierre Von Meiss: Od Formy K Místu Itallo Calvino,: Neviditelná Města Norberg-Schulz, Ch.:Genius Loci, Odeon, Praha, 1994. Gehl, Jan: Města Pro Lidi. Brno: Partnerství, 2012. Zdroje obrazových příloh jsou uvedeny na příslušných stranách.
PODĚKOVÁNÍ
doc. Ing. arch. Josef Kiszka prof. Ing. Josef Chybík, CSc. doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. Ing. arch. Karolina Langnerová Bc. Lukáš Wojtek Bc. Michal Solár Bc. Jan Urbášek
143