__MAIN_TEXT__
feature-image

Page 1

12

2019

TOKYO MOTOR SHOW co je nového v Japonsku? PŘEDSTAVUJEME ■ ŠKODA OCTAVIA přijíždí ve čtvrté generaci ■ FORD RANGER pick-up pro Evropu ■ KIA PROCEED naladila na sportovní notu

RENAULT

CLIO V

BMW M850i COUPE


Kresba Ferrari

FERRARI 125 S (1947) První dvanáctiválec Ferrari navrhl Gioachino Colombo na popud Enza Ferrariho, který už před válkou obdivoval americké Packardy V12. První 125 ovšem vynikal objemem jen 1,5 litru (tedy 125 cm3 na válec), když dvanáctiválce Itala 1,1 a 1,5 l zůstaly v prototypech (nikdy nezávodily) a Fiat 806 Corsa 1,5 l vyhrál jediný závod (1927). Typ 125 se stal nejmenším sériovým dvanáctiválcem, verze s kompre­ sorem se objevila ve formuli 1 (Peter Whitehead vyhrál Velkou cenu Československa 1949). Dvanáctiválec do V/60° (typ 125) OHC 2V; 1497 cm3 (ø 55 x 52,5 mm) Výkon 87 kW (118 k)/6800 min‑1 Tři dvojité karburátory Weber 30 DCF

Foto Tom Hyan

SLAVNÉ MOTORY


12

2019

ČTVRTÝ ROČNÍK číslo 12 (44), prosinec 2019 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2019 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH

dvanáctka je magické číslo pro měsíčník, uzavírá rok mnohem dříve, než skutečně zmizí v propadlišti dějin. Slýchám o starých zlatých časech. Jenže kdy byly? Podle některých prožíváme to, nač jednou budeme vzpomínat jako na staré zlaté časy, právě dnes! Ano, to jsem opsal jinde, protože mě to zaujalo. Všechno je relativní, mnohé si idealizujeme, za čas si pamatujeme jen to dobré. Jak jinak si vyložit tu strašnou nostalgii poloviny národa po minulém totalitním režimu? Ano, možnost volně cestovat není všechno, teď nám zase jiní zakazují jezdit automobilem v rodném městě, jenže svoboda volby nám zůstává. Můžeme konat. Dříve jsme nesměli. Každá totalita vzniká pozvolným utahováním šroubů. Je na nás, aby se Orwellovská vize nenaplnila. Nikdy by mě nenapadlo, že se dožiji tak velké averze k automobilům, které přinesly svobodu milionům lidí. Jejich tvůrci jsou géniové, kteří rozvinuli fenomenální vynález, proč neodpovědí těm, co vymýšlejí restrikce v oboru, jemuž vůbec nerozumějí, a vedou evropský průmysl k úpadku? Ministerstvo pravdy přece nikdy pravdu nemělo. Výhodou tříválce nejsou nižší emise, ale jen nižší výrobní náklady. Elektromobily snižují lokální emise, nehodí se pro všechny účely... Svět automobilů se ale hned tak nezastaví, i když mu Ministerstvo pravdy nepřeje. Automobilů se nevzdáme. Děkujeme za vaši přízeň a podporu! Radost z jízdy, více válců a příjemné čtení přeje

46. Tokyo Motor Show 2019��������������������� 2 33. Tokyo Motor Show 1999��������������������� 8 ŠKODA Octavia IV (MY 2020)����������������� 14 Los Angeles Auto Show 2019����������������� 16 BMW M850i Coupé (G15)����������������������� 18 FORD Ranger / Raptor 2019�������������������� 22 KIA Proceed (CD) 2019��������������������������� 26 RENAULT Clio páté generace������������������ 30 AVIA (1919 – 2019)��������������������������������� 34 FIA World Endurance Championship������� 36 Deutsche Rennsport-Meisterschaft Revival��������� 40 Miroslav Adámek oslavil osmdesátiny���� 42 Jezdci formule 1�������������������������������������� 44 JAGUAR Mark 2 Models (1959 – 1969)��� 46 Nadace Elišky Junkové: OGAR / Autfit / Machek & spol. (1910 – 1949)��������������������������������������� 50 KAMAZ Group (1969 – 2019)������������������ 54 Velká cena Československa 1949������������ 58

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2019 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2019 v ČR

► Za volanty nových vozů Tesla Model 3, Peugeot 208, Audi Q3 Sportback, Mazda MX-5 Anniversary, Volkswagen T-Cross, Ford Focus ST-Line, BMW X4 M40i, Range Rover Evoque a dalších ► Nákladní automobily Karrier ► Motocykly Rudge ► Lewis Hamilton pošesté mistrem světa F1 ► Úspěšná Škoda Motorsport

12/2019 THauto

1


Foto Toyota

1

Foto Toyota

► 46. TOKYO MOTOR SHOW 2019

2

V JINÉM DUCHU

Tokijský autosalon se už v roce 2011 přestěhoval z Makuhari Messe na výstaviště Big Sight Centre, jehož výhodou je poloha přímo v japonské metropoli...

Z

hlediska přehlednosti a vzdálenosti mezi ­halami je projekt Big Sight Centre dílem archi­ tekta značně odvráceného realitě skutečného světa, což se bohužel stává pravidlem i jinde. Nepřehlednost výstavních prostor, dlouhé spojovací trasy a rozdělení expozice do několika vzdále­ ných částí, zkrátka megalomanství tvůrce jsou dalšími atributy, jimiž se chce vyrovnat konkurenci čínských ­autosalonů v Šanghaji, Pekingu nebo Guangzhou. Vše bohužel přišlo v době, která klasickým autosalonům ­nepřeje. Navíc letošní show (koná se každý druhý rok) ve srovnání s minulými ročníky přinesla méně exponátů, více než na automobily byla zaměřena na elektromobilitu

2

auto 2019/12

TH

TOM HYAN 1 Akio Toyoda na tiskové konferenci představuje elektrický přepravník e-Palette 2 Elektromobily Toyota i-Road (vlevo), Ultra-compact BEV a Ultra-compact BEV Business Concept

a jiné futuristické vize automobilové dopravy i průmyslu. Poloha přímo v Tokiu však umožnila návštěvu 1,3 mi­ lionu lidí, zatímco příjemnější a přehlednější výstaviště Makuhari (ve stylu evropské Ženevy) je od metropole vzdáleno hodinu cesty. V roce 2020 se ovšem areál Big Sight v distriktu Odaiba stane dějištěm olympiády a para­ lympiády, takže mnohé z vystavených futuristických do­ pravních prostředků tam dojdou uplatnění. Pro automo­ bilové nadšence se všude najde něco zajímavého, zejména v tak exotické destinaci, přestože počty skuteč­ ných novinek obecně klesají. Pod heslem Open Future se objevují designově nepříliš nápaditá vozidla, jaké jsme už mnohdy viděli dříve, největší inovací jsou elek­


Foto Toyota

8

Foto Toyota

4

Foto Toyota

Foto Toyota

7

9

Foto Toyota

Foto Toyota

3

5 6

3 Interiér autonomního přepravníku Toyota e-Palette až pro 20 cestujících

Foto Toyota

4 Toyota e-Palette v provedení pro nadcházející olympiádu v Tokiu 2020

tronické systémy včetně autonomní jízdy a alternativní pohonné jednotky, z nichž další hostil nedaleký Mega­ Web (showroom Toyota) pod hlavičkou Future Expo. O tom, jak se mění svět, byla i podivná tisková konferen­ ce Hino Motors. Nový Hino Mobility Concept je součástí přeměny, vyjádřené heslem Transporting Every Happiness (každý bude šťastný!), kterou představil prezident/ CEO Yoshio Shimo v rozhovoru se svým imaginárním nástupcem. Na pódiu uvedl nízkou třínápravovou elek­ trickou autonomní platformu Hino FlatFormer pro užit­ ková vozidla s různými výměnnými nástavbami (ložnou plochu vzadu snižují dvě nápravy s velmi malými koly). V expozici pak byl vystaven autonomní vůz pro přepravu

5 Elektrické Toyota Walking area BEV – zleva Seated type, Standing type (koloběžka) a Wheelchair-linked type 6 Další elektrický přepravník Toyota e-4me 7 Sportovní dvousedadlová Toyota e-Racer (sedadla za sebou) 8, 9 Toyota LQ Concept, autonomní hatchback budoucnosti

kontejnerů, které za jízdy mohou nakládat a vykládat lé­ tající drony (Jules Verne by měl radost). A další heslo? Přece SPACE, tedy Shared (sdíleno), Platform, Autono­ mous, Connected (spojeno) a Electric. FlatFormer má pohon 6x6, akumulátory Li-Ion 50 kWh, celkový výkon 125 kW a celkové rozměry 4700 x 1700 x 335 milimetrů (výška plošiny, pouze přední kola ji převyšují). K sério­ vým výrobkům patří nákladní vozy Hino Profia (vystaven Hybrid 6x4), Ranger, Dutro a Sélega (autobusy). Podobně jako Daihatsu a Lexus je také Hino součástí Toyota Motor Corporation, která drží 43 % japonského trhu motorových vozidel. Nejvyšší představitel Akio Toyoda alias UTuber Morizo se na tiskové konferenci soustředil na představení prostředků mobility budouc­ nosti a nikoli nových sériových vozů. Prvním byla studie autonomního (SAE Level 4) vozidla Toyota e-Palette, které bude sloužit na tokijské olympiádě, vlastně taková krabice na čtyřech kolech se shodnou přídí a zádí, vyvi­ nutá pod socialistickým heslem Mobility for All, vybavená sklopnými sedačkami i kotvami invalidních vozíků. Uve­ ze 20 cestujících (nebo sedm a čtyři na vozících), pohy­ buje se rychlostí 19 km/h, má dojezd 150 km a vnější rozměry 5255 x 2065 x 2760 mm při rozvoru náprav 4000 mm. Podle Toyody s jinou nástavbou může být ­alternativně pojízdnou prodejnou, úřadem, či hotelem! Pro individuální přepravu nabídla Toyota několik verzí BEV (Battery Electric Vehicle). Elektrické com­ ►►►

12/2019 THauto

3


Foto Lexus

2

Foto Toyota

3

Foto Subaru

Foto Lexus

► 46. TOKYO MOTOR SHOW 2019

5

Foto Toyota

1

6 mutery jsou dvoumístný Ultra-compact BEV a jedno­ místný Ultra-compact BEV Business Concept, oba pro krátké jízdy do 100 km největší rychlostí 60 km/h s do­ bíjením do pěti hodin ze zásuvky 220 V, druhý určený pro jízdu, práci a odpočinek. Další jsou tři dopravní ­prostředky Walking area BEV, a to Standing type (kolo­ běžka), Seated type (pojízdné křeslo) a Wheelchair-lin­ ked type (elektrický trakční modul napojený na invalidní vozík). Rychlost lze nastavit na 2, 4 nebo 6 km/h, u kolo­ běžky i na 10 km/h, dojezd se různí od 10 do 20 km a do­ bíjení probíhá do 2,5 hodiny (nebo se vymění akumu­ látor). Je to zvláštní vývoj, proč se automobilky pouštějí do těchto projektů, místo aby je přenechaly specialistům a věnovaly se výrobě automobilů! Návštěvníci salonu si mohli také vyzkoušet prototypy Toyota i-Road s rychlostí 60 km/h, které se naklápějí do zatáčky. Toyota svůj celý systém představuje jako cestu k širokému rozšíření elek­ tromobility, kdy dalším stupněm po Walking area BEV a malých elektromobilech (i-Road, i-Ride, Ultra-com­ pacts) jsou hybridní a elektrické typy C-HR/Izoa, násle­ dované novou rodinou velkých BEV a až čtyřnápravo­

4

auto 2019/12

TH

Foto Mazda

Foto Mazda

4

7 1, 2 Studie luxusního elektromobilu Lexus LF-30 Concept 3 Copen GR Sport, roadster Daihatsu v úpravě Toyota Gazoo Racing 4 Toyota Mirai Concept, druhá generace vozu s vodíkovými články 5 Subaru Levorg prototype (druhá generace na globální platformě) 6 Mazda MX-30, první novodobý elektromobil hirošimské značky 7 Mazda MX-30 přebírá originální uspořádání bočních dveří z RX-8 Rotary Coupé

vými e-Palette. K těm novým BEV patří LQ Concept, další vývoj studie Concept-i (CES 2017), čtyřmístný ­autonomní (L4) vůz s dojezdem 300 km, jehož celkové rozměry jsou 4530 x 1840 x 1480 mm při rozvoru náprav 2700 mm a hmotnosti 1680 kg. O tom, že se v elektrické době nezapomíná ani na motoristické sportovce, svědčí roadster Toyota e-Racer se dvěma sedadly v tandemu za sebou, navržený pro fun-to-drive, pokud příští gene­ race ještě potřebu radosti z jízdy vůbec budou mít... K novinkám Toyoty patří také předobraz druhé genera­ ce vodíkového elektromobilu Mirai Concept FCEV (Fuel Cell EV), nyní s podstatně elegantnějším tvarem exte­ riéru, platformou TNGA-L s pohonem zadních kol a vy­ lepšeným poháněcím ústrojím (předchůdců Mirai Gen I se od roku 2014 prodalo kolem deseti tisíc). Hovoří se o prodloužení dojezdu až o 30 % na jednu náplň vodíku (o 150 km). Větší vůz je nyní pětimístný, má rozvor ná­ prav 2920 mm a celkové rozměry 4975 x 1885 x 1470 milimetrů. Ve stínu futuristických vizí zůstala čtvrtá ­generace Toyota Yaris, představená současně v Tokiu a Amsterdamu už 16. října, ale vystavená v nákupním


Foto Nissan

Foto Nissan

8

9

Foto Nissan

10

11

Foto Toyota

Foto Nissan

12

centru VenusFort v Odaibě během autosalonu, aby to jeho návštěvníci neměli tak snadné! Hlavní změnou je platforma TNGA-B a nový tříválec 1.5 Dynamic Force (M15A) v klasickém i hybridním provedení (včetně po­ honu všech kol E-Four). Nadále je k dispozici vylepšený tříválec 1.0 (typ 1KR). Objevem Ameriky je první aplika­ ce sedadel, jež se otáčejí pro snazší výstup a nástup do vozu (jako kdysi u amerických křižníků silnic). Novinka Copen GR Sport je známý roadster Daihatsu v úpravě Toyota Gazoo Racing, jehož prodej zahájí dealeři Toyota, Toyopet, Corolla a Netz na domácím trhu. Luxusní značka Lexus zatím nemá v nabídce BEV (uvede ještě letos), ale vůbec prvním elektrickým typem je LF-30 Electrified Concept, futuristická vize čtyřmíst­ ného vozu s křídlovými dveřmi, čtveřicí elektromotorů (v každém kole, celkem 400 kW a 700 N.m), akumulá­ tory Solid State 110 kW, zrychlením 0 – 100 km/h za 3,8 sekundy, největší rychlostí 200 km/h a dojezdem 500 kilometrů (WLTP). Při rozvoru náprav 3200 mm jsou celkové rozměry vozu 5090 x 1995 x 1600 mm a jeho hmotnost 2400 kilogramů. Nechybí autonomní řízení

Foto Hino

13

Foto Subaru

Hino FlatFormer, elektrický podvozek pro autonomní nákladní vozy

8, 9 Nissan IMk Concept, moderní ztvárnění minivozu třídy kei-cars 10 Toyota Yaris čtvrté generace (alternativně Yaris Hybrid) 11, 12 Nissan Ariya Concept (předobraz nového Qashqai?) 13 Subaru WRX STI EJ20 Final Edition (na rozloučenou, ale nová bude!)

Lexus Teammate a indukční dobí­ jení akumulátorů. Do roku 2025 bude mít Lexus všechny typy v některé z elektrifikovaných verzí (HEV, PHEV, BEV, FCEV). Toyota také uzavřela dohodu o spolupráci se Subaru Corporation pro využití spo­ lečné platformy BEV (nové vozy kategorie C-SUV obou značek), bude pokračovat rovněž vývoj GT86/BRZ, ale o nástupcích obou sportovních kupé zatím nebylo v Tokiu vůbec nic. Druhá generace Levorgu se před­ stavila na globální platformě Subaru, která patří všem typům značky od faceliftované Imprezy po velký Ascent, motor je nový 1.8 Boxer Turbo. Alfonso Albaisa, globální šéfdesigner Nissan Motor Corporation (Nissan, Infiniti a Datsun), označil na pódiu dva elektrické koncepty Ariya (nástupce Qashqai?) a IMk (city car) za nový designový směr značky zvaný Timeless Japanese Futurism, ale rozhodně jsme čekali více! Nissan Ariya Concept je údajně z 80 % hotový předobraz nového sériového vozu, studie s elektro­ motorem na každé nápravě má vnější rozměry ►►►

12/2019 THauto

5


Foto Suzuki

► 46. TOKYO MOTOR SHOW 2019

2

7

4600 x 1920 x 1630 milimetrů. IMk Concept je postaven na nové elektrické platformě a má podivné proporce s rozměry 3434 x 1512 x 1644 mm. Nissan dosud pro­ dal přes 430 tisíc elektrických Leafů, nový Leaf e+ (Gen II) má zvýšený dojezd na 458 km (WLTC). Jiný systém e-Power využívá spalovacího motoru pouze jako generátoru elektrické energie, vůz vždy pohání elektromotor (e-Power pro Nissan Note včetně Nismo Note, Serenu a další). Mezi normálními Nissany vyniká nový sportovní sedan Skyline 3.0 V6 Twin-Turbo, v pro­ vedení 400R s výkonem 400 koní (295 kW). K největším novinkám autosalonu patří Mazda MX‑30, elektrický crossover SUV s bočními dveřmi Freestyle jako u kupé RX-8 (tedy na každém boku otevíranými proti sobě, zadní proti směru jízdy), ale o jeho poháněcí soustavě e-Skyactiv jsou informace neúplné (zjistili jsme výkon 104 kW a točivý moment 265 N.m); akumu­ látory Li-Ion 35,5 kWh dovolují dojezd cca 200 km, ho­ voří se však o verzi s prodlužovačem dojezdu, tvoře­ ným generátorem s malým rotačním motorem systému Wankel. Novinka má rozvor náprav 2655 mm, vnější rozměry 4395 x 1795 x 1570 mm, vpředu zavěšení McPherson a vzadu torzní příčku. V Evropě je neznámá Mazda CX-8, vlastně sedmimístná verze CX-5 se třemi řadami sedadel. Kupodivu ještě existují i automobily pro

6

auto 2019/12

TH

5

Foto Suzuki

Foto Suzuki Foto Daihatsu

6

Foto Suzuki

Foto Honda

4

Foto Suzuki

1

Foto Daihatsu

3

1 Honda Fit čtvrté generace (pro Evropu se jménem Jazz) 2, 3 Suzuki Waku SPO Concept s proměnnou zádí z kombi na kupé 4, 5 Daihatsu Wai Wai Concept, kompaktní MPV pro rodinné výlety 6, 7 Pokojík na kolech Suzuki Hanare Concept 8 Suzuki Hustler Concept, městská variace na téma Jimny

8

běžné uživatele, byť čtvrtá generace Honda Fit (Jazz) v pěti variantách Fit Ness, Luxe, Home, Crosstar a Ba­ sic bude v Evropě poprvé pouze v hybridním provedení e:HEV. Nová byla Honda Accord, jejíž prodej začne v Japonsku počátkem roku 2020. Vzpomínkou na ně­ kdejší japonskou kreativitu s neobvyklými koncepty je roadster/SUV Mitsubishi Mi-Tech Concept, PHEV se čtyřmi elektromotory v kolech a prodlužovačem dojezdu ve formě generátoru s různopalivovou plynovou turbí­ nou! Má být předobrazem nové generace ASX (2021). Mitsubishi Super-Height K-Wagon Concept je japonský kei-car, RVR japonská verze faceliftovaného ASX. Dvě automobilky, specializované na malé vozy, tradičně představily hned několik konceptů. Suzuki Waku SPO se na stisk tlačítka mění z víceúčelového kombi na spor­ tovní hatchback pro radost z jízdy, zadní část karoserie kombi se zasune do stupňovité zádě. Jakési MPV, vlast­ ně pojízdný pokojík bez volantu, s velkoplošnou televizí a otevírací boční stěnou, je autonomní Hanare. Obě ­studie označil Takafumi Ogisu, šéfdesigner Suzuki, za retrostyling navazující na bohatou historii značky. Kromě toho Suzuki nadále vystavuje Hustler Concept v nových verzích. Malé automobily jsou rovněž doménou Dai­ hatsu, která se vzdala prodejů v Evropě a USA už dávno. Futuristický minitruck Daihatsu Tsumu Tsumu má vý­


Foto Mitsubishi

9

Foto Daihatsu

12 měnné nástavby, z nichž může i vypouštět pracovní čtyřrotorový dron, a neobvyklé otevírání dvakrát lome­ ných dveří; autonomní minibus Ico Ico vyniká robotickým průvodcem Nipote a variabilním interiérem; rodinný mini­ bus Wai Wai dostal otevírací střechu, čtyřmístný interiér a dostatek prostoru pro zavazadla; podobně je konci­ pován také Waku Waku, pětidveřový koncept malého SUV pro aktivní využití volného času. O jejich pohonných jednotkách jsme se nic nedozvěděli. V Tokiu vystavovaly také evropské firmy. Obdivuhodná je aktivita Alpiny, ladiče BMW, která věří autosalonům a prostě je neopouští, zatímco BMW Group zcela chy­ běla. Poslední novinkou je Alpina B3, úprava sedmé generace BMW řady 3, vlastně verze M340i xDrive s výkonem 340 kW (462 k), zrychlením na sto za 3,8 sekundy a největší rychlostí 303 km/h (ve Frankfurtu se představilo kombi, v Tokiu sedan). Daimler, který se po letech dostal do ztráty kvůli problémům se vznětovými motory a neúměrnými náklady na elektromobilitu, nyní reorganizuje a provádí úsporná opatření, v Tokiu však byl a vystavil mnohé z vynucených elektromobilů (EQC, GLC F-Cell, Vision EQS, Smart EQ). Překvapilo švýcar­ ské Microlino a francouzský Renault (nové Clio coby Lutecia, Twingo, Mégane RS a Alpine A110 S). Na výstavišti nechyběl žádný z japonských výrobců těž­

Foto Daihatsu

13

Foto Isuzu

11

Foto Daihatsu

Foto Mitsubishi

10

14 9, 10 Mitsubishi Mi-Tech Concept, dvoumístný Plug-In Hybrid se spalovací turbínou! 11 Daihatsu Tsumu Tsumu Concept, miniaturní nákladní vůz 12 Daihatsu Waku Waku Concept, studie crossoveru SUV pro volný čas 13 Daihatsu Ico Ico Concept pro autonomní jízdu na zavolání do místa určení 14 Isuzu FL-IR Concept, jeden z návrhů nákladního vozu budoucnosti

kých nákladních vozů (Hino, Isuzu, Fuso a UD Trucks), ani motocyklů (Honda, Suzuki, Yamaha, Kawasaki). Yamaha také představila hybridní jednomístnou tří­ kolku MW-Vision (jedno kolo vzadu), Kawasaki vsadila na nové vrcholy motocyklové nabídky v podobě Z H2 (řadový čtyřválec 998 cm3 s kompresorem) a Ninja ZX‑25R (řadový čtyřválec 249 cm3). Honda se pustila se svou e:technology nejen do oblasti automobilů, ale i skútrů (Benly e, Gyro e); oslavila 60 let účasti v moto­ cyklových Grand Prix a připomněla bohatou historii ve formuli 1. Mezi nákladními vozy zářily futuristické koncepty Isuzu FL-IR (tahač návěsů) a UD Quon Con­ cept 202X (třínápravový skříňový vůz). Mezi nové auto­ mobilky můžeme nyní počítat také společnost Tajima Motor Corporation z Nakano Tokyo, kterou založil zá­ vodník Nobuhiro Monster Tajima, známý přemožitel Pikes Peaku, jenž v závěru kariéry přešel na elektrické sportovní prototypy a nyní na stánku své firmy (zaměst­ nává 180 lidí) představil širokou nabídku elektrických tříkolek, minivozů a autobusů E-Runner. Na stylingu elektromobilů Tajima se podílí známý designer Ken Okuyama. Mezi vystavovateli byly také známé značky na výrobu autodílů, nadále přežívají výrobci karburátorů Keihin a Mikuni, ale jejich výrobní portfolio bylo také ­pozměněno v souladu s nástupem elektromobility.  ■

12/2019 THauto

7


► 33. TOKYO MOTOR SHOW 1999

Foto Tom Hyan

Honda Spocket (Sports Pocket) pro dva nebo čtyři cestující s otevřenou ložnou plochou vzadu, pohon všech kol (elektromotory v zadních kolech)

1

2

Před dvaceti lety byl autosalon v Tokiu symbolem japonského otevření světu a navázání mezinárodní spolupráce...

S

tejně jako letos byl i před dvaceti lety Tokij­ ský autosalon přehlídkou nových technologií a studií budoucnosti, zaměřených především na ochranu životního prostředí, ale také ve znamení spolupráce domácích automobilek se zahraničními partnery. Tak, jako po pádu vlády sho­ gunů skončila všeobecná izolace japonského života od okolního světa, se před dvaceti lety otevřely prů­ myslové aktivity v Japonsku zahraničním partnerům. Přes nepříznivé přírodní podmínky, nepřístupné hory, husté lesy a destruktivní síly přírodních živlů, kdy se osídlení, zemědělství a první průmysl soustřeďovaly do oblastí pobřežních nížin, se Japonsko v minulém století změnilo z feudálního státu na jednu z nejdynamič­ tějších průmyslových zemí světa.

8

auto 2019/12

TH

TOM HYAN, Tokio (JP) 1 Hybridní Subaru Elten Custom dostal zážehový čtyřválec 658 cm3 o výkonu 31 kW (42 k), převodovku CVT, dva elektromotory a akumulátory NiHD 2 Subaru Fleet X, sportovní kombi s kombinovanou konstrukcí karoserie (ocel, hliník a plasty) na prodloužené platformě Legacy (boxer 2.0)

Hospodářský zázrak vyvrcholil v šedesátých a sedm­ desátých letech, kdy Japonci mimo jiné ovládli světový trh jednostopých vozidel a vypracovali se na světového výrobce automobilů číslo 1. První Panhard & Levassor dovezl do Země vycházejícího slunce jistý Jean-Marie Thévenet z rodné Francie. Od té doby se počítá rok 1 japonské motorizace, a tak v říjnu 1999 v Makuhari ­Messe slavili 100 let automobilu v Japonsku. Prvním japonským vozem byl parní nákladní od Torao Yama­ by, který vyjel v roce 1904, ale u císařského dvora se objevily automobily renomovaných zahraničních zna­ ček, mezi něž patřila česká Laurin & Klement (1908). O rok dříve vyjel první osobní automobil Takuri ja­ ponské konstrukce, postavený Shintarem Yoshidou a Komanosukem Uchiyamou.


3

Foto Tom Hyan

4

5 3 Oslavou výroby stomiliontého automobilu Toyota byl pětimístný sedan Origin v retrostylu někdejšího typu Crown (šestiválec 3.0) 4 Toyota Altezza (XE10) první generace, u nás známá coby první Lexus IS200/IS300 (prodej jako Toyota od roku 1998 v Japonsku) 5 Toyota WiLL Vi, malý městský vůz ve stylu 2CV, určený především pro mladé dámy (čtyřválec 1.3 VVTi) 6 Toyota Celica v akčním provedení Cruising Deck s otevřenou zadní palubou a přívěsným vozíkem pro vodní skútr (čtyřválec 1.8 VVTL-i) 7 Víceúčelovou místností na kolech je Toyota Open Deck s otevřenou zádí a trojicí bočních dveří (malý šestiválec 1.5 BEAMS)

6 7

Ve druhém století japonské automobilové historie je všechno jinak. Miliony japonských vozů zaplavily svět a značky Toyota, Mazda, Honda, Nissan, Subaru, ­Mitsubishi, Suzuki, Daihatsu, Isuzu a Hino zná celý svět. Japonsko překonalo USA coby největší výrobce automobilů, ale hospodářská krize je poslala zpátky na druhé místo, přičemž domácí automobilky prošly restrukturalizací. Největší Toyota sice upevnila svůj vliv, ale například Nissan už 28. května 1999 uzavřel strategickou alianci s francouzským Renaultem, když v Tokiu vyhlásil revitalizační plán a následně uzavřel pět japonských závodů, protože využívaly jen třiapa­ desát procent výrobní kapacity. Lze říci, že Renault pod vedením Carlose Ghosna vlastně Nissan zachrá­ nil před bankrotem. Z tohoto pohledu obvinění Ghosna z finančních machinací a věznění v Japonsku dostává kontroverzní rozměry... Průkopníkem zahraniční spolupráce byla Mazda, která v tiché alianci s Fordem (před 20 lety držel podíl 33,4 procenta) v obchodním roce 1999 vykázala ►►►

12/2019 THauto

9


► 33. TOKYO MOTOR SHOW 1999

3

Foto Tom Hyan

4

1 2

1 Mazda Neospace, kompaktní čtyřmístné MPV délky 3,9 metru se čtyřválcem 1.5 DOHC a převodovkou CVT 2 Daihatsu Micros 3 Litre (tedy spotřeba!), městský minivůz se tříválcem 659 cm3 a plynulou převodovkou CVT

5

3 Isuzu VX-O2 Concept, otevřená verze SUV Vehicross (šestiválec 3.5 DOHC) z dob, kdy značka ještě vyráběla i osobní vozy

po šesti letech neúnavné práce mezinárodního týmu manažerů opět zisky, zavedla řadu nových modelů, které už nejsou jen technickými skvosty, ale vozidly podle marketingových průzkumů, jaká zákazníci poža­ dují. Návrat do černých čísel však znovu dovolil tech­ nické výstřelky, jež jsou tradicí Mazdy (rotační motory Wankel, Millerův motor, palivové články, elektromo­ bily). Později Ford z aliance vystoupil, ale Mazda ­Motor Corporation posílila a dnes je opět prosperující samostatnou automobilkou, která neváhá vstupovat do dalších forem spolupráce (Toyota, Suzuki). Největ­ ším výrobcem spalovacích motorů na světě zůstává Honda, vedle výroby klasických automobilů a moto­ cyklů se stala rovněž průkopníkem elektromobility. Na Tokyo Motor Show 1999 byla z koncepčních studií největší hvězdou Mazda RX-Evolv, čtyřsedadlový spor­ tovní automobil s dvourotorovým motorem Wankel o výkonu 206 kW (280 k), čtyřmi dveřmi bez stře­dového bočního sloupku a integrálním páteřovým r­ámem PPF, známým z roadsteru MX-5. Podle slov Tadahika Taka­ guchiho, vedoucího vývoje, se novým uspořádáním ­sacího a výfukového traktu nejen zvýšil výkon, ale také klesla spotřeba a emise. Honda p ­ ředstavila koncepční trojici F-Mover se sportovním pick-upem Spocket a jednoprostorovými vozy Neukom a Fuya-Jo, vesměs určenými pro aktivní využití vol­ného času, hybridní

10

auto 2019/12

TH

4 Toyota NCSV, elegantní kombi/kupé ze spolupráce s evropským designerským centrem TMC v Bruselu (motor 2.0, přední pohon)

6

5 Toyota HV-M4, první hybrid s pohonem všech kol, má zážehový motor 2.4, převodovku CVT a elektromotory vpředu i vzadu 6 Daihatsu EZ-U, čtyřmístný minivan s variabilním interiérem (tříválec 659 cm3 s převodovkou CVT) 7 Hybridní Suzuki EV-Sport je vlastně elektromobil s pohonem zadních kol, teprve po vybití akumulátorů nastoupí dvouválec 393 cm3, pohánějící přední kola

7


Foto Tom Hyan

Mazda RX-Evolv, studie plně čtyřmístného vozu s rotačním motorem Wankel Renesis vpředu a pohonem zadních kol (předobraz sériové RX-8)

8

9

10

8 Honda Neukom s objemným interiérem, který slouží pěti cestujícím i jako konferenční místnost (Neukom = Neue Kommunikation); pohonná jednotka neupřesněna

11

9 Daihatsu Kopen je miniaturou sportovního vozu s přeplňovaným čtyřválcem 660 cm3, čtyřstupňovou samočinnou převodovkou a všemi koly nezávisle zavěšenými 10 Honda RA099 formule 1 ze spolupráce s Dallarou (zkušební jezdec Jos Verstappen, otec Maxe) 11 Čtyřmístný sedan Honda FCX s elektrickým trakčním motorem, uloženým vpředu napříč, napájeným z vodíkových palivových článků Honda FC Unit

s­ edan FCX s palivovými články a připomněla svůj zá­ jem o formuli 1 monopostem RA099, v němž tehdy zkoušela motor V10 pro tým BAR Reynard. Toyota uvedla několik studií, z nichž zaujaly především velko­ prostorový automobil HV-M4 s hybridním pohonem všech kol (motor 2.4 a dva elektromotory), využívající zkušeností ze sériového sedanu Prius, a městský vůz WiLL Vi pro mladé dámy. Nissan představil velký sedan XVL, jenž byl předobrazem příští Maximy, velkoprosto­ rový AXY a kuriozní sportovní minikupé Cypact se vznětovým motorem Di (spotřeba 3,0 l/100 km). Vedle řady studií se Mitsubishi pochlubil především třetí gene­ rací terénního Pajera; široké palety miniautomobilů vy­ stavovaly Daihatsu a Suzuki, nové studie s pohonem všech kol předvedly Subaru a Isuzu. Znovu nechyběla zvláštní expozice elektromobilů a té­ matická hala s výstavou 100 let motorizace Japonska, uvádějící slavné historické automobily a motocykly ze Země vycházejícího slunce. Bylo to moc hezké ­připomenutí japonských tradic se sportovními ikonami Toyota 2000 GT (dvoulitrový řadový šestiválec, 1967), Mazda 110S Cosmo Sport (první dvourotorový Wan­ kel na kolech, 1967) a Isuzu 117 Coupé (čtyřválec 1.6 DOHC, kupé s karoserií Ghia, 1968). Mezi vystave­ nými automobily zářily také malé Mitsubishi 500, Subaru 360, Mazda R360 Coupé, Suzuki Fronte ►►►

12/2019 THauto

11


► 33. TOKYO MOTOR SHOW 1999 Víceúčelový Nissan AXY pro celodenní využití s variabilním čtyřmístným interiérem (čtyřválec 2.0 NEO Di, CVT Hyper, přední pohon)

Foto Tom Hyan

1

2

Nissan Cypact, sportovní minikupé s úsporným vznětovým turbodieselem malého objemu (nezveřejněn), který dává výkon 55 kW (75 k) při 4200 min‑1 SS 360 a další, předchůdci dnešních kei-cars ze šede­ sátých let. Nákladní automobily opustily Tokyo Motor Show, protože se pro ně pořádal od roku 2000 po ­nějakou dobu specializovaný salon (proto se navýšil počet ročníků Tokyo Motor Show). Kuriozitou je, že jeden exponát se coby nový auto­ mobil objevil jak v roce 1999, tak 2019. Malý a lehký roadster Daihatsu Kopen se představil s elektricky ovládanou pevnou sklápěcí střechou, před dvaceti lety měl unikátní čtyřválec 660 cm3 Turbo 16V o výkonu 47 kW (64 k), sériově se vyrábí jako Daihatsu Copen, od roku 2014 v modernizované generaci (nyní s tří­ válcem 658 cm3 o stejném výkonu) a letos slavil světo­ vou premiéru pod taktovkou Toyota Gazoo Racing s vlastní značkou coby Copen GR Sport! Elektromobilita byla vždy součástí Tokyo Motor Show! V ročníku 1999 měla nabídka na japonském trhu pět ­sériových elektromobilů Honda EV Plus (čtyřmístný City Car), Toyota RAV4 EV (pětidveřové SUV na zá­ kladě klasického typu), Mazda Bongo EV (minibus/ van), Suzuki Every EV a Daihatsu Hijet EV (minivany),

12

auto 2019/12

TH

1 Nissan Silvia Varietta, studie kabrioletu s pevnou kovovou otevírací střechou (čtyřválec 2.0, přední pohon) 2 Mitsubishi SUW Compact, nejmenší z řady studií SUV celkové délky 3,6 metru (zážehový čtyřválec 1.1 GDI/57 kW) 3 Možnosti naznačila Araco Corporation studií elektromobilu ComsMTV s bohatou aplikací hořčíkových dílů, recyklovaných plastů a látek rostlinného původu

3 ale také tři sériové hybridy, a to první generaci Toyota Prius, sportovní kupé Honda Insight a malý autobus Toyota Coaster EV. Kromě toho japonští výrobci před­ vedli řadu elektrických prototypů, studií a koncepčních vozidel, včetně supersportovního kupé Mitsubishi FTO EV, ale i jednomístných invalidních vozíků, jedno­ místných vozů do města, miniautomobilů, skútrů i jízd­ ních kol, takže letošní aktivity jsou jen opakováním toho, co tady už dávno bylo! Jednomístný dopravní prostředek ComsMTV společ­ nosti Araco Corporation byl před dvaceti lety představen pod hesly Ecology Motorization, Connecting human ­beings and nature with technology, ale také Coexistence of Technology and Environment! Nepřipomíná vám to něco? Už tehdy se lidé zabývali ekologií a ochranou ži­ votního prostředí, ale nebyla to propaganda ani politická záležitost, nýbrž upřímná snaha o udržitelný vývoj a sni­ žování škodlivých vlivů. Lehká stavba, nové materiály včetně biomateriálů, recyklace plastů, alternativní po­ hony, to vše japonští konstruktéři aplikovali už dávno, přestože je k tomu žádná nesmyslná nařízení nenutila. ■


12/2019 THauto

13


Automobily

► ŠKODA OCTAVIA IV (MY 2020)

Foto Tom Hyan

Na premiéře zářily vozy s klasickou i hybridní pohonnou jednotkou

Světová premiéra nové Octavie se uskutečnila ve Veletržním paláci v pražských Holešovicích...

Premiéru uváděli členové představenstva Škoda Auto v čele s předsedou Bernhardem Maierem

PREMIÉRA


Foto Tom Hyan

1

P

řítomni byli hosté z celého světa včetně porotců Car of the Year, World Car of the Year, Interna­ tional Engine + Powertrain of the Year a dalších. V krásné funkcionalistické budově podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla, postavené v le­ tech 1925 – 1928, jsem zavzpomínal na svého dědečka, který tam kdysi vystavoval na Pražském vzorkovém vele­ trhu spalovací motory Deutz jako jejich československý dovozce. Nyní je velká stavba, kompletně renovovaná po záhadném požáru ze srpna 1974, součástí Národní ­galerie se stálou expozici Umění 20. a 21. století. Nebylo tedy příhodnějšího místa pro uvedení ikonického modelu Octavia ve čtvrté novodobé generaci, který patří k best­ sellerům mladoboleslavské značky. Na slavnostním ve­ čeru 11. listopadu od 18 hodin byly poprvé k vidění ne­ kamuflované Octavie jak v provedení liftback, tak Combi, a to ve verzi klasické i hybridní. V době premiéry nebyly ještě ukončeny homologační zkoušky, a tak jsme sice dostali přehled verzí, ale většinou bez údajů o spotřebě paliva. Jak se stalo zvykem, nová Octavia má největší celkové rozměry ze všech generací, přestože rozvor náprav 2686 mm se nezměnil. Příliš se ­nezměnil ani design, je nadále nadčasový bez zbytečných příkras a ukrývá největší objem zavazadlového prostoru ve svém segmentu (600 litrů, Combi 640 l). Součinitel odporu vzduchu je vynikající cx  =  0,24 u liftbacku, resp. 0,26 u Combi. A největší inovace? Kromě zážehových a vzněto­ vých motorů (viz tabulka) vedle verze CNG poprvé přichá­ zejí Mild Hybrid a Plug-In Hybrid, dále hlavní světlomety LED (a poprvé LED Matrix), horizontálně orientované kon­ cové svítilny vůz opticky rozšiřují, nová kola z lehké slitiny mají průměr až 19 palců, zcela přepracovaný je interiér s dvouramenným volantem, kuriozitou malý volič by wire režimů převodovky DSG a v duchu doby dotykové ovládání mnoha funkcí na zvětšeném displeji, posílená konektivita a soubor jízdních asistentů. Nechybí Head-Up Display. K Octavii se vrátíme po jejím dynamickém představení.  ■

2 TOM HYAN, Praha 7 (CZ) 1 Současně se základním liftbackem se představila Octavia Combi 2 Ve Veletržním paláci jsme napočítali sedm nových Octavií a dvojici historických vozů na oslavu 60 let existence modelu

► MOTORY ŠKODA OCTAVIA typ motoru převodovka výkon největší rychlost [kW/k] [km/h] 1.0 TSI Evo (R3) 6M 81/110 207 1.5 TSI Evo 6M 110/150 230 1.5 TSI G-TEC (CNG) 6M/DSG7 96/130 216/215 2.0 TSI 4x4 DSG7 140/190 232 2.0 TDI 6M/DSG7 85/116 211/209 2.0 TDI 6M/DSG7 110/150 228/227 2.0 TDI 4x4 DSG7 110/150 217 2.0 TDI 4x4 DSG7 147/200 235 1.0 TSI Evo e-TEC (mHEV) DSG7 81/110 206 1.5 TSI Evo e-TEC (mHEV) DSG7 110/150 228 1.4 TSI iV (PHEV) DSG6 komb.150/204 220

12/2019 THauto

15


Foto Ford

► LOS ANGELES AUTO SHOW 2019

Foto Aston Martin

Pro mnohé zneuctění jména Mustang, pro jiné svoboda pro příští generace, tak hodnotí kritika nové SUV Inspired by Mustang se jménem Ford Mustang Mach-E. Elektromobil s pohonem zadních nebo všech kol má coby dvoumotorový GT AWD výkon až 342 kW (465 k) a točivý moment 830 N.m, zrychluje na sto do pěti sekund, ale slabší Extended Range (248 kW/337 k; 565 N.m) ujede až 370 mil (595 km) podle WLTP. K dispozici jsou rychlonabíjení DC na 80 % za 38 minut, zavazadlový prostor 100 l vpředu a 402/1420 l vzadu, tři jízdní režimy a dvě verze akumulátorů Li-Ion 75,7 nebo 98,8 kWh. Zatímco Mustangy se vyrábějí v Michiganu, elektrický bude z mexického Cuautitlánu! Globálním ředitelem Forda pro BEV byl v listopadu 2017 jmenován Jason Castriota, jinak šéfdesigner vozu (známý z působení u Saabu, Pininfariny i jinde).

Pod sloganem An SUV with the Soul of Sports Car přichází Aston Martin DBX, u něhož výrobce zdůrazňuje novou hliníkovou platformu právě pro vozy SUV! První pětimístný a první SUV značky je čtvrtým typem Aston Martin 2nd Century Plan (vývoj od roku 2015). Nabízí vzduchové pérování s rozsahem změny světlé výšky 95 mm, aktivní stabilizátory eARC 48V, zavazadlový prostor 632 litrů a hmotnost jen 2245 kg! Osmiválec Twin Trubo 4.0/405 kW (550 k) je od Daimlera stejně jako v DB11 a Vantage, později snad přijde vlastní V12! Vůz zrychluje na sto za 4,5 s, dosahuje 291 km/h. První budou ve druhém čtvrtletí 2020 z nové továrny v St. Athanu (Wales); cena v Německu je od 183 500 eur.

Foto Hyundai

Čtvrtým příspěvkem série RM od roku 2012 je Hyundai RM19, předobraz sportovního vozu divize N (předcházely RM14, 15 a 16), přičemž RM značí Racing Midship, tedy s motorem uprostřed. Se sekvenční šestistupňovou převodovkou pochází dvoulitrový čtyřválec ze závodního vozu TCR, ale bez restrikce výkonu, takže dává 288 kW (390 k). Dvousedadlové kupé na dvacetipalcových kolech je pouze jednou z variant, zvažují se elektrifikované HEV a PHEV i elektrické BEV a FCEV pro budoucí vlajkovou loď Hyundai N, zejména po navázání strategické spolupráce s Rimac Automobili.

16

auto 2019/12

TH


motorismu

Foto Tesla

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

ý na historii

12

obilistů a mo tocyklistů orie ntovan

Prosinec 2019

Ročník XIX. číslo 212

Nestranný a nez

ávislý měsíčn

ík všech autom

120 •Kč

Čezeta a skú

try J. F. Koch

Drama v BMW

a

Auto e Moto d’E

poca Norton Intern

MJ_2019_12.in

Foto Tesla

dd 1

ational 25.11.19 22:26

Právě vyšlo prosincové číslo plné zajímavého čtení Na autosalonu Internation BMW představil luxusní ale Automobil-Austellung ve Frankfu šestiválcový sedan rtu s typovým označením nad Mohanem v dubnu 1951 se na stánku 501

BMW 507 byl krásný

a drahý sportovní

automobil

drama v BM

W

V polovině padesátých Po pravdě let to s firmou řečeno firma BMW nevyp motocyklová směřo adalo dobře produkce dosáh vala k vyhlášení . bankrotu. následujících zatímco klesalo celkov la v roce 1952 rekord poválečný ních čísel, v é množství vzestup, a letech v letech 1953 výroby rychleji, než hospodaření činil v a vala a vyvrch červených číslech. Situace1954 již firma končila její olila v prosin své ci 1959 pokus se každým rokem zhoršo em o likvida ‑ ci firmy. ogickým krokem

L

výroby se v roce rozvoje motocyklové z následků druhé licence k výrobě 1954 zdál být nákup světové války mika několik a ekonovýrobce malých vozíku Isetta. Italský let poháněná motocykutěšeně rostla. Vozítka motocyklů i chladniček a předtím Robert Frowein lovým motorem Renzo Rivolta tou dobou své měla licenci prodal také firmám nejlepší roky Remi Isetta a zákazníci požadov již za sebou v Brazílii, Isetta GB ve Velké což znamena Británii, Velam jící větší komfort ali automobily nabízelo celkovou Pilette v Belgii ztrátu ve Francii, 60 milionů za . V nabídce a kromě Isetty BMW si však celou dobu výroby více než Nejvíce licenčnícIso Espaňa ve Španělsku. mohli vybrat bilů. Na automošestivále h vozíků c typ 501 nebo již jen luxusní zazname straně příjmů si toho roku vyrobili právě v BMW, ale mohla Isetta byla příliš nat drahý osmivále typ 502 a z c části továrny pouze 21,5 milionu za prodej aby uspokoji la rostoucí nároky malá na to, 503 a 507. něj odvozené sportovní na letecké motory vozy zákazníků. V a 14 milionů v Allachu Německu probíhalněmeckých za pronájem Ani výsledke dářský zázrak, tzv. hospojejí další části m hospoda americké armádě. kdy se země ření v roce 1956 se firma Přibližně polovinu vzpamatovala akcií BMW BMW vlastnila nemohla Vykázala ztrátu DeutscheVe dnech přes 11 milionů chlubit. do čela správní Bank, rady vyslala 36. která 24. až 27. října marek, Frowein dr. ročník se na výstav Roberta a, aby neutěšen výstavy auto ou situaci vozidla e Moto d’Epoc išti v Padově konal vyřešil. . letošní ročník již a zaměřené byl cují

auto e Mo

to d’Epoca

Kabriolet Alfa Romeo v aukci společnost 6C 2500 z roku 1947 prodaný i Finarte za 639 060 eur

2019

uspořádán vášeň a rekord na historická pod heslem ní počet více automobily že je to pravd než 130 000 a. návštěvníků rozně‑ potvrdil, ebývalý ohlas

N

Elon Musk představil elektrický pick-up Tesla Cybertruck v Los Angeles, ale nikoli na autosalonu, nýbrž v centru Tesla Design v Hawthorne (CA). Neobvyklý design a konstrukce Exoskeleton z nerezové oceli 30X válcované za studena a neprůstřelného skla vzbudila emoce, ale tvary jsou dány obtížným zpracováním této oceli, navíc šéfdesigner Franz von Holzhausen při demonstraci hodil ocelovou kouli do okna vozu a sklo rozbil! Musk to přijal statečně s tím, že mají co zlepšovat, než koncem roku 2021 zahájí sériovou produkci! Vůz má šestimístný interiér, užitečnou hmotnost 3500 liber (1588 kilogramů), rozvor náprav 3807 milimetrů a rozměry 5885 x 2027 x 1905 mm. Podle počtu motorů a kapacity akumulátorů je dojezd až 805 km, výkon se odhaduje až 507 kW. Nájezdové úhly P/Z 35°/28°, vzduchové pérování s nastavením světlé výšky v rozsahu 203 mm, uzamykatelný ložný prostor 2,83 m3, dotykový displej 17 palců a Autopilot. Musk vybral 20 milionů USD (zálohy po 100 USD od 200 tisíc lidí).

► TESLA CYBERTRUCK model Single Motor Dual Motor Tri Motor pohon RWD (zadní) AWD (4x4) AWD (4x4) počet elektromotorů 1 2 3 minimální dojezd mil (km) 250 (402) 300 (483) 500 (805) hmotnost přívěsu lbs (kg) 7500 (3402) 10 000 (4536) 14 000 (6350) cena (USD) 39 900 49 900 69 900

BMW Isetta bylo vozítko 30

poháněné čtyřdobým

motocyklovým motorem 250 cm³

MJ_2019_1

2.indd 30

měla výstava na sociálních sítích, akcí pro veteránis sdílených obrázkůkde se objevily tisíce ty z celého světa. zajímavým , videí a komentá Dalším Mezinárodní řů. z osmdesá jevem byly youngtimery: rozměr výstavy modely Kabriolet tých let, které ročníkem roste. s každým Peugeot 304 z roku jsou zajímavé mladé lidi a letos do Padovy pro jeho majitel 1971, se kterým vystavovatelé, umožňují jim vstoupit hojně sběratelé i novináři přijeli veteránů tím než 30 zemí. pravým způsobem do světa i Československo. cestuje. Údajně s ním projel z více která Zdali to bylo s touto , s vášní, je podstatou „Mezinárodní známo slečnou, není naší průmyslové Prodejci zazname akce.“ žívají těžké výstavy pronali velmi období, ale výsledky, potkali dobré Girardo navzdory trendu Padova se se sběrateli & Co, jeden z roste,“ řekl ředitel tomuto koutů světa, ze všech nejznámější prodejců ské agentury kteří přijeli i historických pan Mario Carlo pořadatel- Austrálie, z Kanady, USA, vozidel na světě. Nového Zélandu „Jdeme proti Baccaglini. se zaměřuje Pan Girardo proudu, , a Brazílie. na sportovní na zájem návštěvn protože klademe důraz Nejlépe zastoupeJižní Afriky mobily a a závodní v Padově kami nými íků a pouze zde vystavil vůz Alfa autobyly Porsche, znač- Tipo najít přes 5000 mohou a 33 TT 3 z roku Romeo historických Maserati. Několik Alfa Romeo, Ferrari 1972, je to poslední vozidel. Údaje, které jsme dnes Alfa Romeo, zajímavých získali, ukazují, vatelů zde mělo která jela Le vystavoMoto d’Epoca Mans. Holands že Auto e firma Real Art BMW 600 se vzduchem svou premiéru ká je jednou z například Dr. on chlazeným čtyřdobým nejdůležitějších Georg Konrads . Byl to kabriolet Porsche Wheels prodala jedinečn OHV dvouválcem ý vující exkluziv heim 993 2S z roku ní vozy Porsche, vysta- také velmi 1998, ale vzácný restauro anebo Alfa vaný mikrobu Romeo T10 Motor Journal 12/2019 s z roku 1960.

25.11.19 22:29

patetické označová ní ovšem není na místě. My, zcela kdo novějších „unikátnjsme tehdy museli na těch ích“ motocyk protože nic lech jezdit, jiného prostě nebylo, jsme viděli jinak. to Legendární pro nás byl zcela jiný motocyk než dvoutakt Unikátnílkabriolet mové motorky Siata-Fordní z roku eToužili jsme 208Smaloobj 1952. Vůz byl postaven pro.americkéh po čtyřtaktech, hlavně Siata o prodejce japonské provenie vozů Ve speciálně pro tento v Itálii firmou jsou použity mechanick nce. JestliFord. některýpodvozku se ale z motocyk vůz vyrobeném lů této éry dá é části vozu Ford včetně Hliníkovou Toskánský automotok bolem, osmiválce. nazvat pověstného vidlicového karoserii pak sympostavila karosárna lub na svém stánku lety se je rozhodně Čezeta vůztoprodal z roku 1951. Vůz postavil Stabilimenti Farina. bol let šedesátý vystavil v aukci za 209 000– symPřed ch… Šedesátá dolarů, florentský konstrukté vůz Ermini Tintarelli 1100 Sport Spartaca Grazianiho mě osobně léta jsou prov Padově byl nabízen za 295 000dvěma 66 symboliz r Pasquino Ermini , pro závodníka eur ována právě Giro di Sicilia a Coppakterý s ním tehdy startoval ve třech s vysoko vyčesaný dívkou ročnících Mille Miglia, Toscana m drdolem, nebo minišate v minisukni ch, sedící jako K100 (přezdívaný spolujezdkyně bokem na 2.indd MJ_2019_1 splašená židle) a popisek skútru. 66 konstruktéra J. F. Kocha, Možná překvapu Motor Journal 12/2019 jící který dokládá, že skutečno vzniku skútrů stí je doba v zimě 1940 již skútřík v ČZ. První jezdil se továrna začíná zabývat zmínku, kde možností vyrábět vozítko nových tvarů, V roce 1957 Veteráensalon naleznem 15. 9. 1938, 25.11.19 vyjel na silnici již kdy se ve zprávě Motor Journa okamžiku píše: správní stroj lu Z 12/201 Ameriky rozdělil motor rady nezvy 9 objednali jsme na poloviny, istickou veřejn klých tvarů. Od prvníh vozík, si motorový nebo v jiném ost o dobrýmtzv. Scuter, který by mohl býti designu, druzí poměru. Jedni na části – těžko říct, zda tech… artiklem hlavně pro prodej rovněž ho – kvůli propadli jeho prasetem. ve městvaru jeho Velmi pravděpo Každopádně předku – pohrd osobitému ciativou dobně za touto nenechal nikoho cům motori stál otec Čezety iniavě nazýv stů, kterým J. F. chladným a ali se dlouho se zalíbil a k obrázku zabýval konstrukKoch, který díky mnoha pořídili si ho, šedesátých tisí‑ malého skútru. cí lehkého patřil neodm let. Jak již napovídá yslitelně pořízení zápisu, je celkem zřejmé, datum Takto začíná nikdy nepotvrd že již asi novou knihu íme, Čezeta a skútry J. F. Kocha z Ameriky opravdu zda objednaný „scuter“ její autor Martin trnitá a dlouhá. dorazil… Za strojem nezvyklý Kusý a tím je podepsána Osobně nemám čtrnáct dní ch tvarů byl prase rád. Mám mnichovská označení Jednalo se o skútr Čezeta. dohoda, za šího půlroku stroj, který byl dlouho po vzniku to, že vzniklo až hodně přestane Českoslo do dalopravdu jedinečný svou konstruk první republik skútru Čezeta. vensko níci, kteří byli y existovat. Nad A pamětdobě i pro českého cí a který se stal v té u toho, mi to stahují mračna Evropou se potvrzují. Dnes se velmi válečného konfliktu motocyklistu nou novinkou často píše o J. F. Koch však . . Cesta k Čezetě převrat- socialistické motocyklech v této temnodo éry jako o však byla hálí. Dne 16. bě nezaunikátních, nických a legendár 2. 1940 ních. Toto mnohdyiko- a Karlem Šulcovým spolu s Augustinem i (Bratři Šulcové až Konvikts Praha, ká ulice) hlášku na skútr podává patentovou přivlastní konstruk 1942 se praktick ce. V roce oddělení motocyky rozpadá konstrukční a J. F. Koch odcházílů ve Strakonické ČZ spolupracovat renční Jawou, s konkukde pokraču je ve vání konstruk ce svého skútru. zdokonalovzniká i malý Pro skútr zde motor motor je vlastně o obsahu 50 cm³. Tento „praotcem“ Pionýra. Při budoucího této typické konstruk práci používá Koch své ční objeví i na Čezetě prvky, které se posléze – např. rameno lice, tvořící současně kyvnéjednoválec Sportovní vidkryt řetězu, Norton Internation uložené zadní al M 30 z roku 1935 kolo. Vedle toho nebo letmo zdokonalovat se dál snaží svůj ještě během války skútr K 100, ke kterému vzniká první rek. Můžeme funkční vzose jen dohadov at, kdy přesně to bylo, víme ale jezdci v ČZ začali jistě, že velmi rychle mu totou byl testován říkat splašená V židle. pořad S jis-í druhý m strojem již jezdil zkušebn za války a těsně po válce na počátk značky Norto Jaroslav Koch a J. války, okolo roku í jízdy v ČZ. n s rozvod Ke konci u 30. let 20. století F. Koch na maketá motor stal model 1944, má již Koch u vycházejícího ch skútru „Vlaštovka model svého International. em OHC se “ 38 dalšího CS dřevěný Podobu jeho inicioval závod z původního převra ČZ 125 s charakte skútru ladných1tvarů tného agregá – ník a manaž rem byl arthur ristickými řídítky, tu Nortonu tomuto skútru er Joe Craig e Carroll. dají jméno – pohánkterá a jeho konstr Vývojové Vlaštovka. ěly sporto varianty tohoto ukté‑ vní a závod MJ_2019_1 do 60. let 20. 2.indd 38 agregátu pak V roce ní nortony století. až do konce Motor Journal 12/2019 1907 vyhrál Rem

Čezeta a skú

try J. F. Ko

cha

Třicet let úspě

chů OHC jedn

Norton Int

B

22:31

oválce z asto

ernational

nu

M 30

50., respek

tive

v prvním ročníku

Fowler kategorii závodu Tourist Trophy dvouválců

irminghamské Man. Jeho Norton na ostrově motocykly Jamese 5 hp měl motor Peugeot downea Nortona Lands- plně 726 cm³ se zrodily na rozvinout. Nedlouh 20. století. 25.11.19 motocyklu sílilo počátku lení 22:29 Po několika o po jeho přesídna Bracebridge a sportovci si letech se značka vymanila ze závislost typ kupovali Street totiž zakladat společnosti J. po celé Evropě exkluzivní i na cizích pohonný el dominiíc jednotkách a L. Norton i v britských ch s novým h. významně se vedením následnězemřel a Moore rozšířilo lio typů, z nichž Napětí mezi dlouho nedokámnohé následně portfo- zal nalézt optimáln výkonným ředitelem v nabídce po nosti Manselle zůstaly I í způsob komunik společdesetiletí. Už m a konstruk tak mu však ace. lilo v před první vou válkou byly térem vyvrchobyl svěřen úkol roce 1929, kdy nortony výkonný světo- modernizace radikáln se nortonům í nedařilo špičkové kvality, celého modelov mi stroji V závodně . Tehdy Moore ého portfolia firma prosazov jejím rámci technologie . z německé přijal nabídku na ala nové a majitel měl ho Neckarsulmu, navrhl úchvatný přelomu let 1926/1927 o angažování trvalý zájem hlavním konstruk kde se stal nejlepšíc Journal 11/2014 Norton CS 1 (viz Motor Jednou z takových h odborníků. se záhy ukázalo, térem značky NSU. Jak ), a jeden z klíčovýchprvní OHC typ značky špičkový byl Walter za neshody Mooremmusela firma Norton motocyk William Moore, ch akvizicí technick ých dějin. Novinka lů světových hrozilo, zaplatit roku 1924 od který přišel že značka pozbude vysokou daň: značky sklízela vavříny na okruzích struktérský vizionář Douglas. Tento kon– například výsadní postavení leadera v premiérovém roce 1927 zvítězila inovací ale bohužel Norton nikdy a i v rovině marketin a silničních závodů ve firmě hlavních CS 1 v šesti nemohl své ze sedmi gu se rodila mezinár schopnosti máž, neboť 48 Moore ve Würtenb velká blatomu povědom odních závodů. I díky í veřejnosti o kově připravil progresivním vylepšený klon ersku blespůvodní CS 1, který byl od astonského OHC jednoválce MJ_2019_1 2.indd 48 Motor Journal 12/2019

25.11.19 22:30

www.MotorJournal.cz


► Automobily ► BMW M850i COUPÉ (G15)

Foto Tom Hyan

OSMIČKA

První setkání s novou řadou 8 přišlo v podobě M850i Coupé, jednoho ze tří základních modelů nové osmičkové generace... TOM HYAN BMW M850i xDrive Coupé ve speciální šedé barvě Grigio Telesto Perl

18

auto 2019/12

TH

Č

íslice 8 jasně naznačuje, že BMW s novou generací luxusních sportovních vozů míří do vyšších sfér, když s nimi nahrazuje řadu 6, a to ve všech karosář­ ských variantách kupé, kabriolet a Gran Coupé. Označení 6 tedy nyní zbylo jen na velký hatchback, dříve známý jako 5 GT. Vrcholnou třídou byly také roadster Z8 a dodnes je hybridní supersport i8 s tříválcem 1,5 litru a elektrickou asistencí vzadu a větším elektromotorem vpředu. U velkého kupé nové generace 8 (G15), i v nejsilnějším typu M850i xDrive ze tří základních, nepočítejte s ryzím cha­ rakterem sportovního vozu, ten přináší až přepra­

covaná M8, ale nová řada 8 je komfortním a luxus­ ním rychlým automobilem sportovního charakteru. Symbolicky je pro řadu 8 prvním plným rokem právě ten zakončený devítkou, jediný a jedinečný před­ chůdce s označením 8 (E31) se totiž představil před třiceti lety na IAA 1989 ve Frankfurtu a jeho produkce byla ukončena právě před dvaceti lety. Tenkrát také vystřídal řadu 6 posunem výše, byl technicky rovněž spřízněn se sedany řady 7, ale odpočátku vsadil na jediný motor 5.0 V12, který ve verzích 850 Ci/CSi ­ještě posílil na 5,4/5,6 litru, než se v roce 1993 před­ stavil menší čtyřlitrový osmiválec BMW 840 Ci (poz­ ději 4,4 litru). V letech 1989 – 1999 bylo vyrobeno cel­


Foto Tom Hyan

1 2

3

4

► BMW 8 (G15) – PŘEHLED TYPŮ typ vozu 840i (xDrive) 840d xDrive M850i xDrive M8 (F92; xDrive)

kem 30 621 exkluzivních kupé, z toho 7821 osmiválců, když špičková verze M8 zůstala jen v prototypu. Nová řada 8 má stylisticky blíže k sedanu řady 7 než měla ta původní, nízké a širší mřížky přídě (tzv. led­ viny) ji opticky rozšiřují, stejně jako nejužší světlo­ mety LED ze všech standardních BMW na dnešním trhu. Spoilery a difuzory, zvláště v provedení M Sport, ­podtrhují dynamický vzhled automobilu. Rozdělení hmotnosti na nápravy padesát na padesát je samo­ zřejmostí, přední náprava je celá z hliníku, zadní ­kombinací ocelových a hliníkových dílů. Tuhý skelet karoserie využívá hliníkové panely dveří, střechy a kapoty; přední příčnou výztuhu kokpitu z hořčíku a vnitřní tunel z uhlíkových kompozitů. Hmotnost snižuje také alternativní kompozitový paket, jehož ­ součástí je i střecha CFRP (standardně pro M8). Předobrazem novinky byla studie Concept 8 Series (Villa d’Este 2017), paralelní vývoj probíhal společně

se závodní verzí M8 GTE, určenou pro mistrovství světa vytrvalostních závodů WEC a americký šam­ pionát IMSA WeatherTech ve třídě GT. Nejprve se představily osmiválcové modely BMW M850i xDrive a vznětový šestiválec BMW 840d xDrive, k nimž ­později přibyl zážehový 840i, alternativně s poho­ nem pouze zadních anebo všech kol (viz tabulka). Charakteristické jsou rozdílné rozměry pneumatik vpředu a vzadu, duté kotouče brzd (vpředu s čtyř­ pístovými třmeny) a samozřejmě i pro šestiválce lze jen doporučit všechny pakety s přívlastkem M, které zlepšují vzhled i dynamiku vozu a zdůrazňují jeho sportovní individualitu. Všechny vozy se do­ dávají s osmistupňovou samočinnou převodovkou, která má nyní větší rozsah převodů, rychlejší odezvu a nabízí Launch Control. Pro vrcholný BMW M850i xDrive (pokud nepočítáme M8) byl rekonstruován vidlicový osmiválec ►►►

motor (turbo) 6R 3.0 6R 3.0d 8V 4.4 8V 4.4

výkon převodovka spotřeba EU [kW/k] [l/100 km] 250/340 8A 7,2 (7,5) 235/320 8A 6,1 390/530 8A 10,0 441/600 8A 10,6

1 BMW M850i xDrive Coupé je vrcholem nabídky řady 8 (G15), pokud nepočítáme konstrukčně odlišné M8 (F92) 2 Zadní sedadla jsou nouzová nejen pro nedostatek místa pro nohy, ale i snížený strop splývající zádě 3 Přístrojová deska s novou grafikou digitálních displejů 4 Zavazadlový prostor nabízí základní objem 420 litrů

12/2019 THauto

19


Foto Tom Hyan

► BMW M850i COUPÉ (G15)

Vidlicový osmiválec BMW 4,4 litru nabízí výkon 390 kW (530 k)

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený, podélně uložený vpředu; DOHC 4V (zážehové Valvetronic/Double VANOS); hliníkový blok a hlavy válců; Auto Start/Stop, elektronické přímé vstřikování, EU6d; a) M850i xDrive: zážehový osmiválec do V/90°, přeplňovaný dvojicí turbodmychadel Twin-Scroll; 4395 cm3 (ø 89 x 88,3 mm); 10,5:1; 390 kW (530 k)/5500 – 6000 min‑1 a 750 N.m/1800 – 4600 min‑1; b) 840d xDrive: vznětový řadový šestiválec, postupně přeplňovaný dvojicí turbodmychadel VGT; 2993 cm3 (ø 84 x 90 mm); 16,5:1; 235 kW (320 k)/4400 min‑1 a 680 N.m/1750 – 2250 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – osmistupňová samočinná převodovka Steptronic s kapalinovým měničem momentu a možností přímého sekvenčního řazení páčkami pod volantem (5,500 – 3,520 – 2,200 – 1,720 – 1,317 – 1,000 – 0,823 – 0,640 – Z 3,993); stálý převod a/b) 2,813/2,647, pohon všech kol xDrive. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce, částečně s hliníkovými vnějšími panely; všechna kola nezávisle zavěšena s pomocnými rámy, vpředu dvojitá příčná ramena, vzadu víceprvkové závěsy Integral-V; odpružení vinutými pružinami a aktivními tlumiči DDC; příčné zkrutné stabilizátory (na přání aktivní); kotoučové brzdy a/b) ø 395/374 nebo 395 mm s vnitřním chlazením, ABS/EBD, DSC (DTC/CBC/DBC); hřebenové řízení s elektrickým posilovačem Servotronic a řízení zadních kol; základní pneumatiky a) 245/35 R 20 vpředu a 275/30 R 20 vzadu, b) 245/45 R 18 vpředu a 275/40 R 18 vzadu. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (a/b) – rozvor náprav 2822 mm, rozchod kol 1627/1642 mm; délka 4851/4843 mm, šířka 1902 mm, výška 1346/1341 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,33/0,29; objem zavazadlového prostoru 420 l; objem palivové nádrže 68 l; pohotovostní hmotnost od 1890/1830 kg, celková 2395/2370 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 3,7/4,9 s; spotřeba paliva EU kombinace 10,0/6,1 l/100 km; emise CO2 227/160 g/km.

20

auto 2019/12

TH

4,4 litru, jehož výkon vzrostl o 50 kW (68 k) na oprav­ du působivých 390 kW (530 koní!), a to především optimalizací plnění (dvě turbodmychadla Twin-Scroll mezi řadami válců), snížením vnitřního tření a zvý­ šením vstřikovacího tlaku z 20 na 35 MPa. U vzněto­ vého šestiválce 3,0 litru je největší výkon 235 kW (320 k) se vstřikovacím tlakem soustavy common rail 250 MPa; plnění emisních norem usnadňuje systém SCR/AdBlue a filtr pevných částic. Do třetice přijíždí zážehový řadový šestiválec 3,0 l/250 kW (340 k), je­ den z nejlepších motorů své třídy vůbec (BMW 840i a 840i xDrive). Stejná paleta pohonných jednotek přišla i pro 8 Cabrio (G14) a 8 Gran Coupé (G16). Samozřejmostí je volba režimů Driving Experience Control od ekonomického po sportovní Plus, pro Comfort a Eco-Pro je k dispozici funkce coasting (jízda setrvačností) v rozsahu rychlostí 15 až 160 km/h, kdy se pro snížení spotřeby a emisí od­pojí poháněcí soustava od kol po sejmutí nohy z plyno­ vého pedálu. Na rozdíl od jiných vozů je Auto Start/ Stop nastaven lépe, řidiče neobtěžuje. Standardní je Adaptive M Suspension s aktivními tlumiči a řízením zadních kol Integral Active Steering (až o 2,5°), kdy se zadní kola natáčejí protisměrně do rychlosti 72 km/h (ve sportovních režimech do 88 km/h), ale pak souhlasně, jak pro lepší manévrovatelnost, tak větší stabilitu jízdy. Na přání má M850i aktivní stabi­ lizátory Active Roll Stabilisation proti naklánění vozu (principem jsou vložené elektromotory do torzních tyčí). Bohatá je nabídka jízdních asistentů, k nimž patří detekce chodců s nouzovou brzdou City Brake, aktivní tempomat s funkcí Stop&Go, či program řa­ zení podle profilu zvolené trasy v navigaci. Velmi účinné jsou světlomety LED, které lze nahradit laserovými BMW Laserlight s vykrýváním objektů a dosahem až 600 metrů! Digitální kokpit před volan­ tem má úhlopříčku 12,3“ a novou grafiku displejů ve tvaru ledvinek, na středovém displeji lze volit spor­ tovní přístroje a infotainment zastřešuje nejnovější BMW Operating System 7.0. Velmi dobře čitelný je barevný Head-Up Display. Na středové konzole ­ovšem zůstává známý iDrive Controller, který vlastně od BMW okopírovala většina světových automo­ bilek. Aktualizované digitální služby včetně upozor­ nění na stav provozu v reálném čase jsou samo­ zřejmostí. Nové BMW 8 patří k nejvyspělejším automobilům svého segmentu. Jejich výroba byla zahájena v listopadu 2018 v Dingolfingu. Ceny u nás začínají na 2 525 900 Kč, testovaný M850i xDrive je od 3 368 300 Kč (podrobněji na www.bmw.cz).  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka prezentace BMW z roku 1968

12/2019 THauto

21


Foto Tom Hyan

► Automobily ► FORD RANGER / RAPTOR 2019

PRO EVROPU

Ford Ranger je pick-up, který na rozdíl od americké F-Series má pro evropské silnice přece jen přijatelnější vnější rozměry...

N

ové Rangery jsou určeny jak pro práci, tak pro aktivní využití volného času. Svědčí o tom široká nabídka různých verzí, zej­ ména pak pětimístné čtyřdveřové prove­ dení Double Cab v pěti stupních výbavy XL, XLT, Limited, Wildtrak a nekompromisní Raptor. Na silnici i v terénu jsme vyzkoušeli jak standardní verze, tak sportovně laděný Raptor, který na první ­ pohled odlišují větší šířka (rozšířené lemy blatníků), ­ zvýšená ochrana podvozku a příď s nápisem FORD místo obvyklého znaku Ford s modrým oválem. Mezi pick-upy patří Ranger v Evropě k bestsellerům. Jak se stalo u automobilů Ford zvykem, tak počet gene­ rací jednotlivých typů lze vykládat různými způsoby. Dnešní Ranger byl uveden na Commercial Vehicle Show 2011 v Birminghamu, průběžně prochází modernizací (facelift 2015), v roce 2018 se představila současná ­verze spolu s novým Raptorem (MY 2019). Podle vý­ robce jde o třetí globální generaci (a čtvrtou v USA, kam se Ranger letos vrátil!), ale zároveň o první globální pick­ -up, vyvinutý v programu One Ford Strategy. Vznikl pod vedením australského Forda na platformě T6 (stejně jako SUV Ford Everest), náročné testy proběhly v Aus­

22

auto 2019/12

TH

TOM HYAN, Praha/Uherský Brod (CZ)

Vyzkoušeli jsme Wildtrak s ojedinělým pětiválcem 3.2 TDCi a šestistupňovou samočinnou převodovkou

trálii, Dubaji, Thajsku, Severní a Jižní Americe, Švédsku a Jižní Africe. Výroba byla spuštěna nejprve v Thajsku, království pick-upů, a pak se přidaly Fordovy továrny v Silvertonu (Jižní Afrika), Buenos Aires (Argentina) a Har Duongu (Vietnam). Koncem roku 2018 se Ranger vrátil do USA a začal se vyrábět ve Wayne u Detroitu, továrna tam byla přestavěna nákladem 850 milionů ­dolarů (produkce Focusů III bohužel skončila). Malá exkurze do historie prozradí rozdílný vývoj Rangeru za mořem a pro globální trh. V USA tohle jméno poslou­ žilo i některým verzím F-Series už v sedmdesátých ­letech, zatímco malý pick-up tam byl Ford Courier ze spolupráce s Mazdou. V lednu 1981 se rozběhla v Louis­ ville (KY) výroba nového kompaktního Rangeru vlastní konstrukce Ford (nikoli Mazda) a v modelovém roce 1982 se jich tam prodalo 108 196 kusů! Úspěšný vůz byl šestkrát modernizován (tři generace), než 29. pro­ since 2011 poslední americký Ranger vyjel z výrobní linky Twin Cities Assembly (MN), aby pak byla továrna zavřena. Letošní rozběh produkce globálního Rangeru ve Wayne (MI) je tedy pro Američany čtvrtou generací. Světový Ford Ranger vznikl coby první globální gene­ race, byla to konstrukce Mazda B-Series a oba vozy se


2

Foto Tom Hyan

1

3

4 vyráběly v závodě AutoAlliance (Thailand) Co., Ltd., v Thajsku, společném podniku automobilek Mazda a Ford, jenž zahájil produkci v květnu 1998. Také druhá globální generace byla výsledkem aliance Mazda/Ford na základě pick-upu BT-50 od Mazdy, který se prodával rovněž coby Ford Ranger v letech 2006 – 2011 na celém světě mimo USA. Třetí glo­ bální generace, představované dílo Ford Australia, přišla na trh v roce 2011 se vznětovými motory Dura­ torq 2.2 TDCi/110  kW (150  k) a pětiválcem 3.2 TDCi/147  kW (200  k), jež nahradily předcházející čtyřválce 2,5 a 3,0 litru. Nové šestistupňové převo­ dovky, manuální i samočinné, byly další inovací. ­Během výrobního cyklu byly motory 2.2 TDCi nahra­ zeny hospodárnějšími 2.0 EcoBlue ve výkonových stupních 96 kW (130 k; není na českém trhu), 125 kW (170 k) a Bi-Turbo 157 kW (213 k), přičemž pro dvou­ litry se kromě šestistupňové manuální převodovky používá i nová desetistupňová samočinná (pro pěti­ válec 3.2 TDCi zůstaly obě šestistupňové). Zatímco celková koncepce, založená na solidním rámovém podvozku s tuhou zadní nápravou a přiřa­ ditelným pohonem předních kol, se vlastně nezmě­

5

6 nila, tak užitné vlastnosti se opět zlepšily a design Rangeru se přiblížil rozšířenějším lehkým užitkovým vozům Ford Transit. V nabídce je prostorná Double Cab se čtyřmi bočními dveřmi, ale také menší Super Cab (RAP = Rear Access Panel Cab) s dvojicí boč­ ních dveří otevíraných proti sobě bez sloupku B; čistě užitková dvoudveřová verze Single Cab se ­ na český trh nedodává (pouze základní XL, ale má logicky nejdelší ložnou plochu). Výrobce uvádí uži­ tečnou hmotnost 1,0 až 1,3 tuny podle provedení, Ranger navíc může vléci přívěs do hmotnosti 3,5 tuny. V nabídce jsou elektronická stabilizace ESC/ TC, ochrana proti převrácení a dynamická stabili­ zace přívěsu. Pohon 2H/4H/4Low (redukce) se volí otočným ovladačem na středové konzole. Modely Wildtrak, opatřené komfortním interiérem jako u osobních vozů, tedy s kvalitní audiosousta­ vou, navigací, koženým čalouněním, zadní parko­ vací kamerou a vyspělými prvky konektivity SYNC 3, jakož i osmnáctipalcovými koly z lehkých slitin, po­ délnými střešními nosiči a dalšími doplňky exteriéru (chromované rámy, stupačky, kryt nákladového pro­ storu), mohou tedy u zájemců o vozidlo pro ►►►

1 U verze Double Cab je ložná plocha dlouhá až 1613 mm a široká 1560 mm (mezi podběhy 1139 mm) 2, 3 Ford Ranger má proti úspěšné americké F-Series přece jen menší vnější rozměry, více vhodné i pro evropský provoz 4, 5 Plně pětimístný interiér je stejně komfortní a bohatě vybavený jako u klasických osobních automobilů 6 Pětiválcový vznětový motor 3.2 TDCi nabízí výkon 147 kW (200 k)

12/2019 THauto

23


Foto Tom Hyan

► FORD RANGER / RAPTOR 2019

1 1 Porovnání Raptoru a klasického Rangeru; v pískovně u Uherského Brodu jsme vyzkoušeli obě verze

2

2 Nový Raptor pro evropský trh vychází z filozofie amerického Raptoru, vyvinutého na základě pick-upu F-150 3 Ford Ranger Raptor dostal nejsilnější verzi čtyřválce 2.0 EcoBlue s výkonem 157 kW (213 k)

3

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený vznětový řadový, přeplňovaný turbodmychadlem s chladičem stlačovaného vzduchu , uložený podélně vpředu; přímé vstřikování paliva common rail; DOHC 4V (ozubený řemen/řetěz mezi hřídeli); a) Raptor: 2.0 EcoBlue, dvě turbodmychadla, čtyřválec 1996 cm3 (ø 86 x 94,6 mm); 15,7:1; 157 kW (213 k)/3750 min‑1 a 500 N.m/1500 – 2500 min‑1; EU6 (SCR/AdBlue); b) Wildtrak: 3.2 TDCi, pětiválec 3198 cm3 (ø 89,9 x 100,8 mm); 15,8:1; 147 kW (200 k)/3500 min‑1 a 470 N.m/1500 – 2750 min‑1; EU6 (bez AdBlue). PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – samočinná převodovka s kapalinovým měničem; a) desetistupňová (4,696 – 2,985 – 2,146 – 1,769 – 1,520 – 1,275 – 1,000 – 0,854 – 0,689 – 0,636 – Z 4,866), stálý převod 3,73; b) šestistupňová 6R80 (4,171 – 2,342 – 1,521 – 1,143 – 0,867 – 0,681 – Z 3,400), stálý převod 3,73. Dvoustupňová redukční a rozdělovací převodovka (1,00 – 2,72); pohon zadní nápravy (2H) a volitelný pohon všech kol (4H, 4L) elektricky otočným ovladačem. PODVOZEK – ocelový žebřinový rám ze dvou podélníků a příček; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu tuhá náprava; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory (pro a) Wattův přímovod); kotoučové brzdy, pro a) ø 332/332 mm, všechny s vnitřním chlazením, pro b) ø 302/295 mm, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/EBA, ESC/TC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kola z hliníkové slitiny; pneumatiky a) BF Goodrich All-Terrain, 285/70 R 17, b) 265/60 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (v závorce pro b) – rozvor náprav 3220 mm, rozchod kol 1710/1710 mm; d/š/v 5363 (5282 – 5363)/2028 (1867)/1873 (1815) mm; ložná plocha 1575 (1613) x 1560 mm, výška ložné plochy nad zemí 906 (835) mm; světlá výška 283 (237) mm; nájezdové úhly P/Z 32,5°/24° (28°/27°); přechodový úhel 24° (24° – 25°); pohotovostní hmotnost od 2510 (2165) kg, celková 3130 (3270) kg; hmotnost brzděného přívěsu do 2500 (3500) kg; objem palivové nádrže 80 l, pro a) navíc AdBlue 20 l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 175/180 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,5 s/neuvedeno; brodivost 850/800 mm; spotřeba paliva EU (WLTP) 10,8/10,7 l/100 km; emise CO2 (WLTP) 281/278 g/km.

24

auto 2019/12

TH

aktivní využití volného času zcela nahradit obvyklé typy osobních automobilů. Ještě lepší je Raptor od Ford Performance, dodávaný s nejsilnějším čtyř­ válcem 157 kW (213 k) a desetistupňovou samočin­ nou převodovkou, který dostal zesílený rám s dva­ nácti odlišnými díly, zadní tuhou nápravu s Wattovým přímovodem, vpředu nová hliníková ramena závěsů kol a především nově odladěné terénní odpružení s tlumiči Fox a kryty podvozku z ocelového plechu tloušťky 2,3 mm. Systém Terrain Management na­ bízí šest jízdních režimů Normal, Sport, Snow/Grass (sníh/tráva), Mud/Sand (bahno/písek), Rock (ka­ mení, jen se zařazenou redukcí) a Baja (sportovní s nejrychlejší odezvou motoru a převodovky, ale omezenou asistencí, inspirovaný terénními závody). Na všech kolech jsou větší kotoučové brzdy ø 332 mm s vnitřním chlazením a sedmnáctipalcové terénní pneumatiky BF Goodrich, nechybí mecha­ nický závěr zadního diferenciálu. Na českém trhu je Raptor od 1,519 milonu Kč, zatímco klasický Ranger můžete mít za zvýhodněnou nabídku už od 776,7 ti­ síce Kč (více na www.ford.cz). Testovaný Wildtrak 3.2 TDCi Automatic byl za 1 352 635 korun českých (všechny ceny včetně DPH).  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na automobil FORD F-150 z roku 2004

12/2019 THauto

25


Foto Tom Hyan

► Automobily ► KIA PROCEED (CD) 2019

NA SPORTOVNÍ NOTU Na autosalonu v Paříži 2018 se představila třetí generace ProCeedu, sportovní variace na téma Ceed, poprvé s pětidveřovou karoserií...

K

ia Ceed, dříve Kia cee’d, patří k nejúspěš­ TOM HYAN sportovní kombi shooting brake pro evropské zákazníky, jehož tvary předurčila studie Proceed Concept (ano, nějším typům Kia Motors a odpočátku se vy­ rábí ve slovenské Žilině. Její podivné jméno s malým c!) v červené barvě Lava Red už na IAA 2017 vychází ze zkratky Community of Europe ve Frankfurtu (dvacetipalcová kola s centrální maticí a  European Design, tedy jde o automobil, však zůstala na konceptu). Výroba sériového ProCeedu Elegantní linie ProCeedu ­navržený v Evropě pro evropské zákazníky. Však také se rozběhla v listopadu 2018 v Žilině, kde se již vyráběly jsou dílem první generace, jejíž produkce se rozběhla na sklonku Ceed a Ceed Sportswagon (kombi). A aby bylo jasné, že evropského Kia Design roku 2006 v Tepličce nad Váhom u Žiliny, nesla kódové jde jen o karosářské varianty stejného vozu, tak kódové Centre ve Frankfurtu, označení ED. Druhá JD ji vystřídala na jaře 2012, třetí označení CD zůstává pro všechny beze změny... které vede šéfdesigner Gregory Guillaume přišla 2018 coby CD (logiku v tom nehledejte). Korej­ Kia Ceed a ProCeed třetí generace v Evropě posilují pří­ ským tvůrcům to však nestačilo, a tak se tomnost značky v kompaktním segmentu rozhodli pro třídveřové sportovní prove­ C, kde Ceed postupně nabídl čtyři ka­ ► MOTORY KIA PROCEED (CD) dení Ceedu, v prvních generacích zna­ rosářské varianty s líbivým designem, typ převodovka výkon spotřeba EU čené Kia pro_cee’d (asi aby se to snadno (turbo) ­novou technikou a lepšími jízdními vlast­ [kW/k] [l/100 km] psalo!), jenže třídveřové automobily hot nostmi. Všechny vycházejí z nové plat­ 1.0 T-GDI 6M 88/120 5,3 – 5,5 hatch už nyní chce málokdo. Ve třetí 1.4 T-GDI 6M/DCT7 103/140 5,7 – 5,9/5,5 – 5,7 formy K2, spřízněné se sesterským vo­ ­generaci je tu tedy ProCeed opět (nyní 1.6 T-GDI (GT) 6M/DCT7 zem Hyundai i30, u níž je kladem důraz 150/204 6,8/6,2 srozumitelněji!), ovšem coby pětidveřové 1.6 CRDi 6M/DCT7 100/136 3,9 – 4,3/4,2 – 4,3 na snižování hmotnosti a sportovnější

26

auto 2019/12

TH


Foto Tom Hyan

1 2

3 charakter vozu. Vrcholem nabídky je nyní čtyřválec 1.6 T-GDI/150  kW (204  k) se šestistupňovou ma­ nuální převodovkou (náš testovaný vůz na snímcích), anebo s automatizovanou dvouspojkovou DCT7 pro automobily s doplňkovým označením GT. A pokud se vám zdá, že neumíme počítat, pak vězte, že tou čtvr­ tou karosářskou variantou je na podzim uvedený crossover s dalším originálním názvem XCeed! Nový model ProCeed je výrazným krokem vpřed ­pokud jde o elegantní formu a nadčasový design, techniku sdílí se sourozenci. Rozvor náprav se sa­ mozřejmě nezměnil, ani rozchod (odvislý od použi­ tých kol), ale proti hatchbacku Ceed je novinka o 295 mm delší s celkovou délkou 4605 mm, stejně široká a o 25 mm nižší. Na vývoji vozu se opět kromě mateřské korejské automobilky podílelo vývojové a technické středisko Hyundai/Kia v německém Rüsselsheimu; platforma K2 (i30/Ceed) je ►►►

4 5

1, 2 Základní objem zavazadlového prostoru činí 594 litrů, při sklopení zadních opěradel může vzrůst až na 1545 litrů 3, 4 Cestující mají ve voze poměrně dost místa vzhledem k větší šířce a nižšímu posazu 5 Moderní kokpit vozu ProCeed GT v provedení s manuálním řazením

12/2019 THauto

27


1

2 1 Kia ProCeed třetí generace přešla na pětidveřovou koncepci a vyrábí se od listopadu 2018 v Žilině, má velmi výrazný design a lepší jízdní vlastnosti 2 Nejsilnější motor 1.6 T-GDI pro verzi GT nabízí výkon 150 kW (204 k) 3, 4 Tvary nového ProCeedu naznačila studie Proceed Concept, uvedená na autosalonu ve Frankfurtu (2017)

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

► KIA PROCEED (CD) 2019

3

4

evolucí předchůdce. Paleta motorů přináší pouze přeplňované tříválce 1.0 T-GDI, čtyřválce 1.4/1.6 T‑GDI a vznětové 1.6 CRDi. Kromě nejmenšího mo­ toru lze všechny ostatní kombinovat se sedmistup­ ňovou dvouspojkovou převodovkou, základní výba­ vou je šestistupňová manuální. Všechny motory splňují nové emisní limity EU 6d včetně turbodieselu 1,6 litru, jenž pokračuje coby inovovaný 1.6 Smart­ stream. Na vrcholu nabídky je přeplňovaný záže­ hový čtyřválec 1.6 T-GDI (Turbo-Gasoline Direct ­Injection) o výkonu 150 kW (204 k), který poskytuje opravdu slušný výkon pro bezpečné předjíždění a svižnou jízdu, a překonává známé čtyřválce Kappa

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; Dual-CVVT a DOHC 4V (řetěz); přímé vstřikování paliva, EU6d; a) 1.4 T-GDI: typ Kappa, 1353 cm3 (ø 71,6 x 84 mm); 10,0:1; 103 kW (140 k)/6000 min‑1 a 242 N.m/1500 – 3200 min‑1; b) 1.6 T-GDI: viz výše, ale typ Gamma, 1591 cm3 (ø 77 x 85,8 mm); 150 kW (204 k)/6000 min‑1 a 265 N.m/1500 – 4500 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – přímo řazená šestistupňová převodovka (a/b: 3,615/3,615 – 1,962/1,955 – 1,257/1,370 – 0,951/1,036 – 0,778/0,893 – 0,633/0,774 – Z 3,583/3,700); stálý převod 4,188/4,267; alternativně automatizovaná dvouspojková sedmistupňová DCT7 (a/b: 3,929/3,643 – 2,318/2,174 – 2,043/1,826 – 1,070/1,024 – 0,822/0,809 – 0,884/0,854 – 0,721/0,717 – Z 5,304/4,696); stálý převod 4,294/4,643. Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu i vzadu; kola nezávisle zavěšena, vpředu vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy MultiLink; vinuté pružiny a teleskopické tlumiče, vzadu nesoustředné; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy a) ø 288/272 mm, b) ø 320/284 mm, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD, VSM/ESC; hřebenové řízení 12,7:1 s elektrickým posilovačem MDPS, 2,44 otáčky volantu na plný rejd; pneumatiky 225/45 R 17, pro b) 225/40 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2650 mm; rozchod kol 1559/1567 nebo 1555/1563 mm (podle pneu); d/š/v 4605/1800/1422 mm; objem zavazadlového prostoru 594/1545 l; objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost a/b) od 1303/1336 (DCT 1330/1363) kg, celková 1840/1870 (DCT 1870/1900) kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 210/230 (DCT 205/225) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,1/7,6 (DCT 9,4/7,5) s; spotřeba paliva EU od 5,7/6,8 (DCT 5,5/6,2) l/100 km; emise CO2 od 130/155 (DCT 125/142) g/km.

28

auto 2019/12

TH

1.4 T-GDI/103 kW (140 k) a tříválec 1.0 T-GDI/88 kW (120 k). Základní paletu modelů, kombinací motorů a převodovek, přinášíme v přehledné tabulce. Zavazadlový prostor pětidveřového kombi/kupé se proti Ceedu zvětšil ze 395 na 594 litrů, po sklopení zadních opěradel ze 1291 až na 1545 litrů, zatímco u klasického kombi Ceed Sportswagon jsou tyto hodnoty 625 a 1694 litrů, takže si vybere každý! ­Víceprvkové zavěšení zadních kol MultiLink (žádná torzní příčka!) je samozřejmostí, vpředu jsou vzpěry McPherson a elektromechanické řízení s převodem jen 12,7:1 (2,44 otáčky volantu na plný rejd), což ­zaručuje opravdu velmi příjemnou jízdu a předvída­ telné chování vozu. Nabídku asistenčních systémů přebírá ProCeed z Ceedu, takže nechybějí elektro­ nická stabilizace jízdy VSM/ESC, udržování jízdy v pruhu LKA s jemnou korekcí na volantu a varová­ ním před čelní kolizí, sledování únavy řidiče druhé generace DAW (kontroluje více parametrů), systém autonomního nouzového brzdění FCA, či samočinné přepínání světlometů High Beam Assist. Můžete mít také inteligentní parkovací asistent SPAS pro po­ délné i příčné parkování, volič jízdních režimů DMS (Drive Mode Selection) pro automatizovanou převo­ dovku DCT7, prémiovou audiosoustavu JBL, digi­ tální přístrojový štít 12,3“, integrovanou navigaci s větším displejem 10,25“, sportovní sedadla Recaro a mnoho dalšího. Atraktivní výbavy nesou označení GT Line, GT Line Plus a nejvyšší GT (pouze s vý­ konem 150 kW/204 k). Ceny ProCeedu se k 1. listo­ padu mírně zvýšily, nicméně akční ceny nyní začí­ nají od 519 980 Kč, zatímco testovaný ProCeed GT s manuálním řazením je za 699 980 Kč (aktuálně a podrobněji na www.kia.com). Kia Motors nadále poskytuje sedmiletou záruku (do 150 000 km).  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na automobil DODGE Magnum RT modelového roku 2005

12/2019 THauto

29


► Automobily ► RENAULT CLIO

Foto Tom Hyan

PÁTÁ...

PO 15 MILIONECH

Jeden z nejúspěšnějších malých automobilů pokračuje! Letos vyjela už pátá generace, nyní v jediné karosářské variantě... TOM HYAN

Renault Clio páté generace jsme vyzkoušeli s motorem TCe 130, který se dodává výhradně s dvouspojkovou sedmistupňovou převodovkou

30

auto 2019/12

TH

Z

a devětadvacet let vzniklo přes patnáct milionů automobilů Renault Clio čtyř ge­ nerací; první získala evropský titul Car of the Year, tedy Vůz roku, hned pro sezonu 1991, třetí úspěch zopakovala pro sezonu 2006. Čtvrtá generace nasadila zcela nový směr ­designu, který zavedl nový příchozí Laurens van den Acker z Nizozemska, když překvapivě opustil místo šéfdesignera japonské Mazda Motor Corporation, aby hned následující měsíc zaujal stejnou funkci u Renaultu (přesně od 15. května 2009). A pátá generace? Přestože je postavena na zcela nové ­ platformě, tak design exteriéru se příliš neliší. Ostatně proč dramaticky měnit osvědčené... Na první pohled pátou generaci odlišují užší hlavní světlomety s oddělenou linkou svítících diod, členi­ tější maska přídě vůz opticky rozšiřuje, boční pro­ lisy však zůstávají téměř shodné, stejně jako plas­ tová klika zadních dveří, ukrytá na konci bočního okna. Podobně je tomu se zádí vozu, prostě u no­ vinky bylo potřeba něco změnit, a tak jsou koncové svítilny jiné, podobně jako naopak zúžený prolis v horní části nárazníku. Poněkud důležitější je ko­ nečně zcela nová platforma CMF-B (Common Mo­ dule Family segmentu B) z vývoje Renault Techno­ centre v Guyancourtu, kromě Clia později uvedená na druhých generacích Renault Captur a Nissan Juke. Hlavní výhodou je větší tuhost při nižší hmot­

nosti (až o 50 kilogramů) po rozsáhlejší aplikaci vysokopevnostních ocelí, proti předchůdci čítá až 85 procent nových dílů. Připomeňme, že předchá­ zející tři generace vycházely z průběžně vylepšo­ vané první alianční platformy Nissan/Renault B. Renault Clio patří k nejprodávanějším evropským automobilům segmentu B už téměř tři desetiletí, jméno vychází z řecké mytologie, kde je Clio jednou z devíti múz, dcerou Dia a Mnémosyne. Proč si tvůrci vozu vybrali právě múzu dějepisectví zůstane záhadou, ale návrh Pierra Dose, tehdejšího šéfa komunikace závodu Renault v Cléonu, se hned ujal. Clio nahradilo nesmírně úspěšný Renault 5, resp. Supercinq (celkem téměř devět milionů), z vy­ lepšené superpětky převzalo podvozek a slavilo premiéru v roce 1990. Nabídku tří- a pětidveřových hatchbacků rozšířilo ve třetí generaci první kombi Clio Grandtour, ve čtvrté už třídveřová varianta zmizela (ostatně evokovala ji klika zadních dveří skrytá v rámu okna), ale nové kombi přežívá do­ dnes, protože v nynější páté generaci se nepočítá s Grandtourem. Znamená to, že Clio páté generace je výhradně ­pětidveřový hatchback. Jak již bylo řečeno, styl se od předchůdce příliš nezměnil a také rozměry 4,05 metru dlouhého vozu jsou takřka stejné! Rozvor náprav se zmenšil o 6 milimetrů, délka o 12 mm ­ a výška o 8 mm, tedy směr dnes často nevídaný;


Foto Tom Hyan

1

2

3

► RENAULT CLIO motor převodovka (turbo mimo SCe) 1.0 SCe 65 (tříválec) 5M 1.0 SCe 75 (tříválec) 5M 1.0 TCe 100 (tříválec) 5M 1.3 TCe 130 7DCT 1.5 Blue dCi 85 6M 1.5 Blue dCi 115 6M

výkon [kW/k/min-1] 48/65/6250 53/72/6250 74/100/5000 96/130/5000 63/85/3750 85/115/3750

spotřeba EU [l/100 km] 4,9 n.a. 4,4 5,2 3,6 3,6

4

pouze šířka narostla o 66 milimetrů pro prostornější interiér. Lepším využitím obestavěného prostoru se mírně zvětšil objem zavazadlového prostoru. Nová paleta motorů přináší moderní přeplňované motory TCe (zážehové) a Blue dCi (vznětové), v prvním případě konstrukčně spřízněné tříválce 1.0 TCe 100 a čtyřválce 1.3 TCe 130, přičemž ­slabší motor má nepřímé vícebodové vstřikování vzhledem k optimalizaci spotřeby a emisí (verzi s přímým nedostane). Je třeba říci, že odezva i běh tříválce 1.0 TCi 100 jsou proti dřívějšímu 0.9 TCe

o poznání lepší. Vrcholem je čtyřválec o výkonu 96 kW (130 k), výsledek spolupráce s Daimlerem. Zážehové motory doplňuje nepřeplňovaný tříválec 1.0 SCe odlišné konstrukce, známý z vozů Nissan Micra a Dacia Logan. Oblíbený vznětový čtyřválec 1.5 Blue dCi samozřejmě nemůže chybět, vyrábí se už v osmé vylepšené generaci! Základní na­ bídkou je výkon 85 kW (115 k), přijde i 63 kW (85 k), normovaná spotřeba EU 3,6 l/100 km se nemění. V dieselové verzi si ovšem vezete s sebou téměř dvanáct litrů AdBlue, takže musíte počítat ►►►

1, 2, 3 Interiér vozu páté generace je prostornější vzhledem k větší šířce a lepšímu využití obestavěného prostoru (výbava Intens) 4 Nový motor 1332 cm3 vychází ze spolupráce s Daimlerem

12/2019 THauto

31


► RENAULT CLIO

Foto Tom Hyan

1

2 3

1 Okusili jsme také Clio TCe 100 s tříválcovým motorem, který je značným posunem vpřed proti dřívější devítistovce 2 Moderně řešená přístrojová deska s klasickou přístrojovou kapličkou před řidičem a velkým středovým displejem infotainmentu 3 Tříválcový motor 1.0 TCe 100 o výkonu 74 kW (100 k) se dodává s pětistupňovou manuální převodovkou

se zmenšením zavazadlového prostoru o necelých deset procent. Hmotnost brzděného přívěsu však činí 900 kilogramů. V příštím roce nabídku rozšíří první hybridní Clio E‑TECH s nepřeplňovaným motorem 1,6 litru, dvojicí elektromotorů vpředu (trakční a generátor), aku­ mulátory 1,2 kWh vzadu a unikátní sekvenční šesti­ stupňovou převodovkou, která umožňuje čistě elek­ trický rozjezd, zatímco zážehový čtyřválec se přidá po požadavku většího výkonu. Převodovka DHT (Dedicated Hybrid Transmission), vyvinutá Renaul­ tem, je spolu s hybridním systémem (vychází z 2014 Eolab Concept Engine) chráněna 150 podanými

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový čtyřválec 1.3 a 1.5, resp. tříválec 1.0, přeplňovaný turbodmychadlem, zážehový (TCe) nebo vznětový (dCi), uložený napříč vpředu; přímé vstřikování paliva (pro TCe 100 nepřímé MPI), EU6d; a) 1.0 TCe 100: typ H4D; 999 cm3 (ø 72,2 x 81,4 mm); 74 kW (100 k)/5000 min‑1 a 160 N.m/2750 min‑1; DOHC 4V (řetěz); b) 1.3 TCe 130 GPF: viz výše, ale typ H5H; 1332 cm3 (ø 72,2 x 81,4 mm); 96 kW (130 k)/5000 min‑1 a 240 N.m/2000 min‑1; c) 1.5 Blue dCi 115 DPF: typ K9K; 1461 cm3 (ø 76 x 80,5 mm); 85 kW (115 k)/3750 min‑1 a 260 N.m/2000 min‑1; OHC 2V (ozubený řemen); SCR/AdBlue. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka a pětistupňová (a) nebo šestistupňová (c) manuální převodovka; pro b) dvouspojková sedmistupňová EDC. Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; vpředu kotoučové brzdy ø 280 mm s vnitřním chlazením, vzadu bubnové ø 260 mm; ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, 2,7 otáčky mezi krajními rejdy; pneumatiky 195/55 R 16 nebo 205/45 R 17. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2583 mm, rozchod kol 1509/1494 mm; d/š/v 4050/1798/1440 mm; přední převis 830 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 340 l; objem palivové nádrže 42 l, pro c) 39 l + AdBlue 11,6 l; provozní hmotnost a/b/c) od 1165/1233/1264 kg, celková hmotnost 1603/1673/1702 kg; hmotnost brzděného přívěsu do 900 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b/c) – největší rychlost 187/200/197 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 11,8/9,0/9,9 s; spotřeba paliva EU od 4,4/5,2/3,6 l/100 km; emise CO2 od 100/119/95 g/km.

32

auto 2019/12

TH

­atenty! Využívá se regenerativního brzdění jako p u elektromobilů, výrobce hlásí až osmdesát procent městské jízdy s čistě elektrickým pohonem a úsporu paliva ve městě až o 40 % proti konvenčnímu vozu. Systém E-TECH byl vyvinut jako Full Hybrid (Clio) a Plug-In Hybrid (Captur, Mégane). Přehledná přístrojová deska s vícefunkčním volan­ tem má horizontální členění, z něhož vystupují dobře čitelné kontrolní přístroje s klasickým kruhovým rychloměrem uprostřed v tzv. kapličce před volantem (pánové od Peugeotu, přijďte se podívat!) a středový displej ve tvaru tabletu až 9,3“, kde v nových vý­ bavách může místo šipky navigace polohu určovat stylizovaný monopost F1! Konektivita Easy Connect a nabídka jízdních asistentů Easy Drive jsou opravdu bohaté, systémy jsou rozděleny do podskupin Dri­ ving, Parking a Safety. Nové Clio je dvaadvacátým Renaultem, který obdržel pětihvězdičkové ocenění v nárazových testech EuroNCAP. Už od nejnižší výbavy Life nabízí světlomety LED, šest airbagů, tempomat, nouzový systém brzdění AEB s detekcí chodců a cyklistů i varování před opuštěním jízdního pruhu. Další výbavy jsou Intens a sportovně zaměřená R.S.Line (novinka), mimo český trh je Clio dostupné také v luxusní verzi Initiale Paris. Ceny u nás začínají od 259 000 Kč (1.0 SCe 65 Life), testované vozy Intens 1.0 TCe 100 a 1.3 TCe 130 jsou od 354, resp. 429 tisíc korun českých (aktuálně na www.renault.cz). Kuriozitou zůstává, že nové Clio vyjíždí z turecké továrny v Burse a slovin­ ské v Novo Mesto (Revoz tam od roku 1993 vyrobil 2,5 milionu vozů Clio I, II a IV), zatímco francouzský závod ve Flinsu se připravuje na produkci druhé generace elektromobilů Renault (vyrábějí se tam ­ Clio IV, Nissan Micra a elektrický Renault ZOE).  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na automobil SATURN Astra modelového roku 2008

12/2019 THauto

33


► Automobily ► AVIA (1919 – 2019)

Foto Avia

Značka Avia patřila nejdříve letadlům, do světa automobilů definitivně přešla před šedesáti lety...

1

S

ériová výroba automobilů značky Avia byla zahájena 25. října 1968, zaplavily naše silnice, nahradily nevyhovující předválečné nákladní vozy i problematický dovoz z tzv. socialistických zemí. Československá strana podepsala v listopadu 1967 smlouvu o licenční výrobě francouzských automobilů Renault-Saviem. Oba typy, SG-2 Super Goelette (1,5 t) a SG-4 Super Galion (3,0 t), rozhodně nepatřily k nejmodernějším, ale byly obchodně úspěšné (licenční výroba také coby Alfa Romeo a MAN). Pod českou značkou Avia A15 a A30 prodloužily původnímu výrobku mnohonásobně životní cyklus. V pražských Letňanech prošly řadou modernizací a přežily do nového tisíciletí. V roce 1979 nahradil zesílený typ A20 původní A15. Modernizované nesly od roku 1983 označení A21 a A31, po deseti letech dostaly motory 3,6 l přeplňo­ vání turbodmychadlem a pětistupňovou převodovku dodávala Praga (nahradila licenční čtyřstupňovou). Poslední série inovovaných typů v roce 1997 vyjela jako Avia A60, A65, A75 a A80, přičemž vznětový čtyřválec 3,6 l už nabízel výkony 76 nebo 85 kW (103,

34

auto 2019/12

TH

2 FRANTIŠEK TVRDÝ ▲ Třítunová Avia A30 alias Renault-Saviem SG-4, ještě s francouzskými znaky (model 1968) 1 Avia D75, sklápěč řady D s motorem Cummins o výkonu 118 kW (160 k) 2 Znovuzrození výroby a značky Avia s typem D120 Initia v Přelouči (2017) 3 Avia A11 Trend, víceúčelový automobil 4x4 podle licence Auverland (1994; motor Peugeot 1.9D)

3

resp. 115 k), přibyla šestistupňová převodovka a celková hmotnost vzrostla na 5,99 až 8,2 tuny; přední kola dostala kotoučové brzdy. Spolu s výběhem produkce 13. listopadu 2000 byla ukončena v Avii také výroba motorů; podnik se změnil na montážní závod, přestože si od uvedení nové řady AD100 (Avia-Daewoo) hodně sliboval. Moderní D-Line vznikla pod taktovkou korejského majitele Daewoo (od 1995). ­ V letech 1968 – 2000 se vyrobilo zhruba 250 tisíc vozů původní řady A, v letech 1997 – 1999 se v Letňanech montovaly také vozy Lublin od Daewoo Motor Poland. Zapomenutou kapitolou je od roku 1994 licenční stavba osobního terénního vozu A11 Trend podle francouzské licence Auverland. V roce 2005 místo Daewoo vstoupila do podniku firma Odien Capital Partners, ale záhy byla Avia prodána dalšímu vlastníkovi, jímž se v roce 2006 stal indický Ashok Leyland. Nová Avia Ashok Leyland Motors, s.r.o., dovážela motory Cum­ mins, převodovky ZF a nápravy Albion, ale sortiment se z typů D60, D75, D80 a D90 rozšířil na D100, D110 a dvanáctitunový D120. Byl zahájen export podvozků


4 První automobil značky Avia (prototyp lidového vozu, 1956) a poslední letadlo Avia Av-14 podle ruské licence Iljušin (203 kusů v letech 1955 – 1960) 5 Stíhací dvouplošník Avia BH-33L (Ba-33) s dvanáctiválcem do W typu Škoda L o výkonu 330 kW (450 k), zalétaný v roce 1929 6 Stíhací letoun Avia B-34 a dopravní Avia-Fokker F-IX.1, oba ze třicátých let 7 Dopravní hornoplošník Avia-Fokker F-VII s hvězdicovými motory Avia R-17 pro Československou leteckou společnost (1931)

4

pro elektromobily Smith, jež uspěly ve Velké Británii a USA. Výroba vozů D-Line 6,5 až 12 t však byla v roce 2013 ukončena, moderní budku si vzal vlastník do Indie. V roce 2016 koupil automobilku holding Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Jaroslava Strnada, kterému patří také Tatra Trucks a další firmy. Avia D120 byla rekonstruována podle nových homologačních předpisů (EU6), výroba D120 Initia se rozběhla na podzim 2017 u nové firmy Avia Motors v Přelouči, kam byla převezena část výrobního zařízení z Letňan. V roce 2018 se vyrobilo přes 70 vozů, ale plánovaných 200 až 300 ročně nebylo dosaženo. Přesto Avia pokračuje, vyrábí především speciály 4x4 na zakázku, letos zhotovila 19 výročních vozů k jubileu a hledá partnera pro ­výrobu elektrických verzí; kromě toho zajišťuje dodávky náhradních dílů, protože tisíce vozů Avia nadále jezdí po našich silnicích.

5

6

7

8

V létě 1919 založili Ing.  Pavel Beneš a Václav Malý leteckou výrobu v bývalém cukrovaru v pražských Vysočanech, která dostala jméno Avia a vedení rozšířili Ing.  Miroslav Hajn a Jaroslav František Koch (později známý tvůrce motocyklů). Zprvu nesla letadla typová označení BH (Beneš-Hajn, např. BH-9), po intermezzu v Holešovicích se Avia přestěhovala do nové továrny v Letňanech, postavila další v Kunovicích a v roce 1928 se stala součástí koncernu Škoda Plzeň. Avia byla také výrobcem leteckých motorů a vrtulí. Krátce po válce poprvé vstoupila do automobilové výroby, koncem roku 1946 tam byla převedena produkce nákladních vozů a autobusů Škoda 706, ale rok 1951 znamenal návrat k letadlům, byť podle ruské licence konstrukční kanceláře Sergeje V. Iljušina (bitevní B-33, dopravní Av-14). Falešné naděje vzbudily ve druhé polovině

Foto Avia

8 Legendární cvičný jednoplošník Avia BH-9 s hvězdicovým pětiválcem o výkonu 55 kW (75 k), zalétaný v listopadu 1923

padesátých let prototypy minivozů Avia s motocyklovým motorem Jawa 350 v zádi a odsuvným překrytem kabiny jako u le­ tadla, k sériové výrobě nedošlo. Rozhodnutím vládnoucí komunistické strany ze dne 30. června 1959 byla v Avii zru­ šena letecká výroba, vývoj automobilů byl direktivně převeden ze závodu Praga Vysočany do Avie v roce 1961, když už tam běžela montáž Tatry 805 a výroba vozů Praga V3S a S5T (od 1959). Probíhal tam ještě vývoj dnes už zapomenutých nákladních typů N520, S030, N530/N540, S430 a S7T, z nichž se do série dostal jen tahač Praga S5T-TN a obrněný transportér A105 (známý OT-64 Skot), vyráběný v Polsku (FSC Lublin) s motorem Tatra 928, převodovkou Praga-Wilson a podvozkovými díly Tatra. Od roku 1968 byla letňanská Avia už plně vytížena produkcí lehkých nákladních vozů podle licence Renault-Saviem.  ■

12/2019 THauto

35


Motorsport

► FIA WORLD ENDURANCE CHAMPIONSHIP

Foto Jiří Nezdařil

Toyota TS050 Hybrid zahájila vítězné tažení už v první šestihodinovce ve Spa-Francorchamps, ale pak vyhrála i druhou (2019)

1

Foto Jiří Nezdařil

Dominantní tým Toyota Gazoo Racing ovládl Supersezonu WEC 2018/2019, když vyhrál všechny závody (vždy první dvě místa se dvěma vozy), pouze v Silverstone přišel o triumf následnou diskvalifikací za problémy s podlahovou deskou vozu (skid block). To nic neměnilo na skutečnosti, že po odstoupení Audi a Porsche žádný ze soukromých týmů LMP1 na Toyoty nestačil. Toyota TS050 Hybrid číslo 8 vyhrála už při debutu nové sestavy v první šestihodinovce Spa-Francorchamps 2018 a její posádka Fernando Alonso, Kazuki Nakajima a Sébastien Buemi dobyla nejen dvě vítězství ve 24 h Le Mans 2018 a 2019, ale také tituly mistra světa za Supersezonu 2018/2019! Fernando Alonso pak z týmu odstoupil, aby se věnoval dalším výzvám (Dakar 2020, 500 mil Indianapolis). Druhá posádka Toyoty číslo 7 obsadila celkově druhé místo (Mike Conway, Kamui Kobayashi a José María López).

2 3

1 Ve 24 h Le Mans 2019 sice vládla Toyota číslo 7, ale nedlouho před cílem se zdržela výměnou pneumatik (porucha čidla tlaku), takže číslo 8 zvítězilo opět!

Foto Jiří Nezdařil

2 Fernando Alonso, Kazuki Nakajima a Sébastien Buemi, mistři světa FIA WEC 2018/2019 3 Michail Alješin skončil v Indy Cars oficiálně 12. srpna 2017 a přešel na sportovní prototypy

36

auto 2019/12

TH

BR Engineering BR01 ruského týmu SMP Racing s britským motorem, italským podvozkem a francouzskou podporou na dráze

Foto Jiří Nezdařil

Čtvrté místo v Supersezoně WEC 2018/2019 obsadila ruská dvojice Michail Petrovič Alješin a Vitalij Alexandrovič Petrov na voze BR Engineering BR01 ruského týmu SMP Racing, který využívá podporu na závodní dráze od francouzské formulové stáje ART Grand Prix. Podnikatel Boris Rotenberg (= BR) uzavřel koncem roku 2016 smlouvu s Dallara Automobili o stavbě kompozitového trupu pro LMP1, když dříve nasazoval podvozek Dallara P217 v nižší třídě LMP2. Hvězdnou sestavu tvoří Alješin z Moskvy, bývalý jezdec Indy Cars, a Petrov z Vyborgu, někdejší Charouzův jezdec F3000 a první ruský závodník F1. V roce 2018 sestavu posílil Jenson Button (v Le Mans odpadli) a letos Stoffel Vandoorne (třetí v Le Mans). Motor je britský šestiválec AER Bi-Turbo V6 o výkonu 530 kW (720 k).


6 6 Kevin Estre z Lyonu má za sebou dlouhou kariéru s vozy GT (narodil se v říjnu 1988)

Foto Jiří Nezdařil

Celkově třetí místo v Supersezoně WEC 2018/2019 dobyl švýcarský tým Rebellion Racing se svými jezdci Gustavem Menezesem (pětadvacetiletý Američan z Venice Beach, CA) a Thomasem Laurentem (jedenadvacetiletý Francouz ze Sables d’Olonne, který senzačně vedl 24 h Le Mans 2017 na voze LMP2, aby pak dojel druhý). Nejlépe si vedli v 6 h Silverstone 2018 (třetí), ale po diskvali­ fikaci týmu Toyota převzali poháry za vítězství spolu se Švýcarem Mathiasem Bechem (v MS celkově šestý). Vozy Rebellion R13 mají nepřeplňované motory Gibson 4,5 l o výkonu 489 kW (685 k), jejich kompozitový trup vychází ze spolupráce s Oreca Technology. V nové sezoně WEC 2019/2020 už posádka Senna/Menezes/Nato porazila Toyotu v regulerním souboji (4 h Šanghaj 2019).

Foto Jiří Nezdařil

Foto Jiří Nezdařil

4

5 4 Vozy Rebellion R13 – Gibson V8 patří k největším soupeřům Toyota Gazoo Racing v nejvyšší třídě LMP1 5 Thomas Laurent se po svém vynikajícím výkonu ve 24 h Le Mans 2017 stal nejen členem Rebellion Racing, ale i náhradním jezdcem Toyota Gazoo Racing V kategorii GTE Pro(fessional) vládla Supersezoně WEC 2018/2019 sestava Porsche GT Team, když francouzsko-dánská posádka továrních jezdců Kevin Estre/Michael Christensen obsadila první místo s vozem číslo 92, zatímco italsko-rakouská dvojice Gianmaria Bruni/ Richard Lietz jistila třetí místo za jezdci Ferrari 488 GTE Evo (Alessandro Pier Guidi/James Calado). Závodní verze Porsche 911 RSR mají motor nikoli za nápravou, ale uprostřed před ní (otočen o 180°), ze čtyřlitrového objemu dávají nepřeplňované šestiválce výkon 375 kW (510 k) při 7900 min‑1. Také kategorii GTE Am (Amateur) ovládly Porsche 911 RSR (Team Project 1 posádky Bergmeister/Lindsey/Perfetti).

7 8

9

7 Nejúspěšnější Porsche 911 RSR (Estre/Christensen) na okruhu Spa-Francorchamps (2019)

9 Posádka Thérier/Tramont (Alpine A210 Renault 1300), celkově desátí a vítězové Prix de Performance ve 24 h Le Mans 1968

Foto Renault

8 Jean-Luc Thérier v roce 1973

Neoficiálním mistrem světa v rallye je Jean-Luc Thérier z Normandie, který zemřel 31. července 2019 v Neufchatel-en-Bray. V roce 1973 byl světový šampionát vyhlášen jen pro značky, ale on dosáhl nejlepších výsledků ze všech jezdců! Narodil se 7. října 1945 v Hodeng-au-Bosc, od patnácti jezdil motokáry, v osmnácti byl mistrem Francie. V roce 1966 vyhrál Rallye Fourcarmont (Citroën 11 BL) a Gournay (Citroën Dyane) a byl třetí ve finále okruhového poháru R8 Gordini, vítězil v domácích závodech do vrchu (Alpine), stal se továrním

jezdcem Alpine-Renault (vítěz Rallye San Remo a Acropolis 1970) a Toyoty (1976 – 1981), vyhrál pět soutěží MS (1973 Portugalsko, Acropolis a San Remo, vždy Alpine A110S 1800; 1974 Press-on-Regardless v USA, Renault 17 Gordini, a 1980 Tour de Corse, Porsche 911 SC), ale nikdy neopustil svoje dealerství Citroënu a garáže v Neufchatel-en-Bray! Čtyřikrát jel 24 h Le Mans, 1968 s Bernardem Tramontem vyhráli svou třídu a Prix de Performance (celkově desátí na Alpine A210 Renault 1300). V roce 1985 si vážně poranil ruku na Dakaru (Citroën Visa 1000 Pistes) a musel skončit.

12/2019 THauto

37


Foto Jindřich Lasík

► Motorsport ► ZÁVODY DO VRCHU A NA OKRUZÍCH

Foto Jindřich Lasík

Otec a syn, Petr a Lukáš Vojáčkové

Foto Tom Hyan

Lukáš Vojáček je mistrem Evropy 2019 a 2018 v jízdě do vrchu kategorie I Petr Vojáček (Toyota Corolla) v sezoně 1988 Se Subaru Impreza WRX STI po startu na Ecce Homo 2019

Lamborghini Huracán Super Trofeo EVO (ve vytrvalostních závodech řídí Josef Záruba, Bronislav Formánek a Tomáš Mičánek)

Alpine-Renault A110, legenda světových rallye (1971)

Foto Jan Šnaidauf

Foto Jan Šnaidauf

Vítězství v mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu v kategorii I (cestovní vozy) obhájil dvaatřicetiletý Lukáš Vojáček s vozem Subaru Impreza WRX STI, když porazil převahu jezdců na Mitsubishi Lancer EVO a stal se tak mistrem Evropy 2019 i 2018! Lukáš začínal na motokárách, pak po vzoru otce Petra Vojáčka přešel na závody do vrchu, zatímco Petr po mnoha letech na závodních tratích se věnuje především jihočeskému zámku Brandlín, který v letech 2009 – 2013 kompletně zrenovoval. Připomeňme, že titul mistra Evropy do vrchu zajímavým způsobem obhájil také Christian Merli (Osella) v kategorii II (sportovní vozy a formule), protože na rozdíl od sezony 2018 se o nejvyšší příčku dělí se Simone Faggiolim (Norma), neboť nasbírali shodný počet bodů i umístění (nesmyslná pravidla totiž dovolují sbírat body zvlášť ve třídách E2-SS a E2-SC, takže každý jede v jiné).

Martin Straka zpovídá Jana Kopeckého (Škoda Motorsport)

38

auto 2019/12

TH

Ferrari 488 Challenge jezdce René Matery (Scuderia Praha)

V pražských Letňanech proběhl už třetí ročník výstavy Racing Expo, která byla přehlídkou mnoha závodních automobilů i motocyklů, ale také příležitostí k setkání s mistry volantu a řídítek. Ceny Legenda autosportu převzali Břetislav Enge, Jiří Moskal a Karel Loprais; Legendou motosportu se stali Milan Špinka, Květoslav Mašita a Zbyněk Havrda, zatímco Osobností motorsportu jsou Petr Bold, Milan Maděryč a Miloslav Regner. Součástí výstavy byla rovněž Glasurit Classic Expo, kde proběhla prezentace mistrovství historických automobilů Grand Prix a aukce Engine Group; z portfolia této firmy jsme ale viděli i vzácné závodní speciály Lancia Stratos HF, Fiat 131 Abarth a Alpine-Renault A110; například Fiat je vůz posádky Alén/Kivimäki z finské Rallye 1000 jezer 1979!


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na BRADLEY GT, stavebnici sportovního vozu na podvozku VW Brouk (1975)

12/2019 THauto

39


► Motorsport ► DEUTSCHE RENNSPORT-MEISTERSCHAFT REVIVAL

Foto Roman Klemm

SETKÁNÍ

1

Foto Roman Klemm

Německé mistrovství cestovních a sportovních automobilů na okruzích má pohnutou historii, na Hockenheimu jsme byli svědky zajímavého setkání...

2 ROMAN KLEMM, Hockenheim (D) 1 BMW 320 Turbo továrního Junior Teamu, v němž startovali mladíci Eddie Cheever, Marc Surer a Manfred Winkelhock v roce 1977 2 Zapomenutý šestiválec Opel Commodore 3,0 l v úpravě Steinmetz, který byl v roce 1971 také hvězdou závodu 24 h Spa-Francorchamps 3 Clemens Schickentanz je jedním z jezdců zlaté éry DARM (na snímku v kokpitu Commodore Steinmetz)

40

auto 2019/12

TH

V

Německu vypsali po válce různé okruhové šampionáty, většinou ještě rozdělené do mnoha tříd sportovních GT a cestovních vozů. Mnohé pokusy nepřehlednou situaci řešit nevedly k úspěchu až do chvíle, kdy se dali dohromady vlivní muži Jochen Neerpasch (Ford Motorsport), Hugo Emde (Bilstein) a Fritz Jüttner (Bosch). Jejich návrhem bylo přejmenovat Deutsche Rundstrecken-Meisterschaft für Tourenwagen (DRMfT) na nové Deutsche Automobil-Rennsport-Meisterschaft (DARM), a pak na nové DRM (Deutsche Rennsport-Meisterschaft), nejprve pro dvě ­divize do dvou litrů a nad dva litry objemu motoru. Startovat směly cestovní vozy skupiny 2 a vozy GT skupiny 3, body se rozdělovaly systémem CanAm

3

a vedle okruhů se zprvu do šampionátu započítá­ valy i závody do vrchu. Časem se pravidla pochopitelně měnila, dvojí hodnocení zmizelo stejně jako závody do vrchu, objevily se atraktivnější automobily GT skupiny 4 a od roku 1977 i senzační okřídlená monstra skupiny 5. Závody přilákaly velká jména, ale náklady nadměrně narostly, a tak po sezoně 1985 monstra DRM skončila. To se však už jely první ročníky DTM, kde se prvním mistrem 1984 stal Volker Strycek na BMW 635 CSi, pozdější šéf továrního týmu Opel, který rád usedá za horký volant dodnes. Začátkem října se na Hockenheimu objevily někdejší hvězdy DRM včetně Jochena Neerpasche a prvního mistra Hans-Joachima Stucka, který osedlal BMW M1


4

Foto Roman Klemm

► MISTŘI DRMfT

5

1960........Egon Evertz................. Auto Union 1000 1961........Peter Lindner.............. Jaguar 3.8 Mk.2 Walter Schneider........ BMW 700 (do 700 cm3) 1962........Josef Maassen............ Volvo PV 544 1963........Peter Lindner ............. Jaguar 3.8 Mk.2 Hans Braun................. Alfa Romeo Giulia (do 1600 cm3) 1964........Hubert Hahne ............. BMW 1800 ti 1965........Manfred Schiek........... Mercedes-Benz 300 SE Gerhard Bodmer......... Glas1204 TS (do 1300 cm3) 1966........Josef Schnitzer........... BMW-Schnitzer 1800 ti Herbert Schulze.......... Alfa Romeo GTA (do 1600 cm3)

6

► MISTŘI DARM 1967........Herbert Schulze.......... Alfa Romeo GTA 1600 1968........Herbert Schulze.......... Alfa Romeo GTA 1600 1969........Dieter Glemser............ Ford Escort TC 1600 1970........Dieter Hegels.............. BMW 1602 Alpina 1971........Jochen Mass.............. Ford Capri RS

► MISTŘI DRM

7

1972........Hans-Joachim Stuck... Ford Capri RS 1973........Dieter Glemser ........... Ford Escort RS/Zakspeed 1974........Dieter Glemser ........... Ford Escort RS/Zakspeed 1975........Hans Heyer................. Ford Escort RS/Zakspeed 1976........Hans Heyer................. Ford Escort RS/Zakspeed 1977 .......Rolf Stommelen.......... GELO/Porsche 935 Turbo 1978........Harald Ertl................... BMW-Schnitzer 320 Turbo 1979........Klaus Ludwig.............. Kremer/Porsche 935 K3 1980........Hans Heyer................. GS/Lancia Beta Montecarlo 1981........Klaus Ludwig.............. Ford Capri Turbo/Zakspeed 1982........Bob Wollek................. Joest/Porsche 936 1983........Bob Wollek................. Joest/Porsche 956 1984........Stefan Bellof............... Brun/Porsche 956 1985........Jochen Mass.............. Joest/Porsche 956 (nyní DSM)

4, 5 Jochen Mass se vrátil za volant Fordu Capri RS 6 Mario Ketterer osedlal GS-BMW 320, s nímž roku 1978 jezdil rakouský talent Markus Höttinger

od GS Tuning. Svůj supercar BMW-Schnitzer 320 Turbo předvedl Rakušan Karl Oppitzhauser (málokdo ví, že se marně pokusil o průnik do formule 1), ale také Peter Mücke, bývalý reprezentant NDR v Poháru míru a přátelství, i v evropském autokrosu, neodolal vyjížďce ve svém Fordu Capri Turbo ­Zakspeed, s nímž kdysi závodil Klaus Ludwig. Další závodní automobily ze sedmdesátých let předvedli Jochen Mass (Ford Capri), Clemens Schickentanz (Opel Commodore), Walter Röhrl (Porsche 911 Carrera), Mario Ketterer (GS-BMW 320 Turbo) a mnozí další. Viděli jsme i vzácný Steinmetz-Opel GT. Byla to pěkná vzpomínka na zlaté časy auto­ mobilového sportu, na něž se dcera DRM zvaná DTM už dlouho snaží navázat.  ■

Steinmetz Opel GT, s nímž v DARM začínal německý závodník Hans Heyer

Foto Roman Klemm

8

Foto Tom Hyan

7 Peter Mücke, někdejší reprezentant NDR a dnes šéf úspěšného týmu, si pořídil legendu Ford Capri Turbo od Zakspeedu (ex-Klaus Ludwig)

9 10

8 Brněnský vítěz Dieter Glemser nedávno oslavil osmdesátiny (na snímku z Goodwoodu 2000 jako reprezentant značky Mercedes-Benz) 9 Eckhard Schimpf, závodník a koordinátor sponzorských aktivit Jägermeisteru, s jedním ze svých bývalých kolegů Mario Kettererem 10 Karl Oppitzhauser a jeho silueta BMW-Schnitzer 320 Turbo, jedna z extrémních úprav pro rakouského jezdce, který s jinými vozy často startoval v Československu

12/2019 THauto

41


► Motorsport ► MIROSLAV ADÁMEK

1

OSMDESÁTINY

Foto Tom Hyan

2

V letošním roce oslavil závodník Miroslav Adámek životní jubileum. Gratulujeme!

3 6

Foto Tom Hyan

5

4

1 Miroslav Adámek (Brixner-NSU 1300), mistr ČSSR 1979 v závodech do vrchu i na okruzích 2 Za volantem Brixneru (Most 1977) 3 Na okruhu v Mostě 1975 (NSU TT) 4 MTX 1-03 formule Easter (Most 1985) 5 Gebhardt JC 853 Ford DFV (Interserie Most 1985) 6 Williams FW07C Ford DFV (Interserie Most 1986)

42

auto 2019/12

TH

M

iroslav Adámek ukončil aktivní závodní kariéru před letošní sezonou po devětačtyřiceti letech, když první i poslední závod jel na svém oblíbeném voze NSU TT! Poprvé to bylo v závodě do vrchu na Vyskeři 1970 ve třídě A1 – 1150, loni koncem září do vrchu v Itálii, kde se podílel na zisku mistrov­ ského titulu pro Českou republiku v Poháru národů v kategorii historických vozidel! Jeho dlouhá kariéra přinesla nespočet vítězství, vět­ šinou spojených s dnes už zaniklou německou znač­ kou NSU, která vyráběla malé vozy se vzduchem chlazenými čtyřválci, uloženými vzadu. Když skon­ čila jejich homologace, přešel na sportovní prototyp Brixner-NSU, který využíval poháněcí ústrojí zmíně­ né značky. S tímto vozem Adámek debutoval rovněž

v mezinárodní Interserii, kde dosáhl později dalších úspěchů s vozy nejvyšší kategorie, odvozenými z monopostů formule 1, formule 2 nebo Indy Cars. Mirek se narodil 18. srpna 1939 v Praze jako syn majitele autodílny v Modřanech, která přežila do ­ dnešních dnů coby firma Auto Adámek, když byla v roce 1990 rodině vrácena. Pracovaly tam i jeho dcery Renáta a Mirka. Závodit začal až ve třiceti, když si v uvolněné atmosféře konce šedesátých let mohl pořídit NSU. Ostatní už znáte. Ve čtyřiašede­ sáti si NSU znovu koupil v Německu, renovoval a vy­ razil na závody veteránů. Závodil do roku 2018, ještě letos se však objevil na několika podnicích coby předjezdec. Navěky zůstane jediným Čechem, který vyhrál závod Interserie v absolutní klasifikaci.  ■


► NOVÉ KNIHY

► KRÁTCE ► Český tým Škoda Motorsport dobyl všechny tři tituly v mistrovství světa WRC2 za rok 2019! Na Španělské rally RACC Catalunya dojeli Jan Kopecký a Kalle Rovanperä na třetím a čtvrtém místě ve WRC2, čímž pečetili titul v hodnocení značek, když už dříve Kalle Rovanperä získal titul mistra světa WRC2! Také v hodnocení privátních týmů WRC2 jsou vozy Škoda Fabia R5 na prvních místech (Pierre-Louis Loubet a Benito Guerra).

HRDINOVÉ FORMULE 1 CPress Brno vydal další knihu našeho spolupracov­ níka Romana Klemma, který se tentokrát zaměřil na osudy mistrů světa Jima Clarka, Emersona Fittipal­ diho a Nigela Mansella. Letos uplynulo 50 let od chvíle, kdy Létajícího Skota Jima Clarka připravila o život navždy nevysvětlená nehoda (spekuluje se o poruše řízení jako u Ayrtona Senny). Emerson Fittipaldi se po příchodu z Brazílie do Evropy ne­ uvěřitelně rychle stal mistrem světa za volantem ­Lotusu 72 a poté znovu na McLarenu M23, aby se pak ponořil do projektu vlastního vozu, který ho té­ měř přivedl na mizinu. O štěstí se znovu pokusil v USA, kde vyhrál 500 mil Indianapolisu a celé mist­ rovství CART. Nigel Mansell zase na nejistou bu­ doucnost závodníka vsadil veškeré finance, ale vyšlo mu to, také on dobyl tituly ve F1 i v Indy Cars. Životopisy obsahující mnohá neznámá fakta jsou do­ plněny množstvím snímků. Exkluzivní informace au­ torovi mj. poskytli Kurt Ahrens, Daniele Audetto, De­ rek Bell, Klaus Ludwig, Jochen Mass, Nelson Piquet, Jo Ramirez, Hans-Joachim Stuck a Peter Windsor.

LEGENDY NAŠÍ SILNICE Neobyčejně záslužným činem autora Aleše Sirného a vydavatelství CPress je nová kniha Legendy naší silnice, která na 230 stranách s množstvím fotografií mapuje osudy významných postav českého motor­ sportu. Jde o dílo, jaké v posledních letech u nás nemá vůbec obdoby, protože se nikdo o nic podob­ ného už dlouho nepokusil. Aleš Sirný se kromě zá­ vodníků zaměřil i na další osobnosti českého původu jako jsou šéf týmu Vašek Polák (USA), konstruktér Ricardo Divila (Brazílie), anebo jezdec i týmový šéf Peter Baron (USA). Mezi závodníky nezapomněl na Mirka Adámka, Václava Bervida, Břetislava a To­ máše Engeho, Vlastu Tomáška, Miloše Bychla, Vác­ lava Líma, Tomáše Mezeru, Jarka Janiše a Frantu Vojtíška; Zdeňka Vojtěcha zmínil v Bervidově týmu. Kniha je obdivuhodným počinem, protože zazname­ nává osudy těch, kteří by jinak byli téměř zapomenuti, což se bohužel stalo mnoha jejich předchůdcům. Rozsah knihy samozřejmě nedovolil záběr i na jiné hvězdy, přimlouváme se za volné pokračování!

70 JAHRE ABARTH Sedmdesát let sportovních a závodních vozů Abarth inspirovalo Petera Rucha, švýcarského člena evrop­ ské poroty Car of the Year, k vytvoření knihy na osla­ vu značky, kterou v němčině vydal Delius Klasing Verlag v Bielefeldu ve spolupráci s FCA Germany AG. Unikátní publikace přináší nejen krásné foto­ grafie vozů především ze sbírky Engelberta Mölla, bývalého továrního jezdce Abarthu, ale i dobové ­fotografie a zasvěcené texty, na nichž se podíleli i Annelise Abarthová a závodníci Arturo Merzario, Johannes Ortner, Peter Schetty, Dieter Quester, Kurt Ahrens, Hans Herrmann, Derek Bell a další. Svým dílem přispěli také konstruktéři, manažeři a závodní mechanici. Přehlídka automobilů zahrnuje vše od prvního typu 205 (1949) až po současnost, ale všímá si i zapomenutých kuriozit, jako byl třeba šestilitrový dvanáctiválec T140 připravený pro spor­ tovní prototyp Abarth do 24 h Le Mans 1968, ale změna předpisů s limitem objemu do 5,0 litru jeho účast překazila. Nechybějí závodní osmiválce 3,0 ­litru, úspěšné v mistrovství Evropy v jízdě do vrchu.

► První titul mistra světa pro Estonsko a pro Toyotu Yaris WRC dobyl Ott Tänak, když obsadil druhé místo za vítězným Thierrym Neuvillem (Hyundai i20 Coupe WRC) na Španělské rally RACC Catalunya! Tänakovi stačilo k titulu 2019 šest vítězství WRC. Ještě před koncem sezony však Tänak se spolujezdcem Martinem Järveojou oznámili přechod do týmu Hyundai Motorsport pro WRC 2020 a 2021. Jihokorejská značka nasadí tři vozy i20 Coupe pro Tänaka, Neuvilleho a na třetím se budou střídat Dani Sordo a Sébastien Loeb. ► Pokusy o překonání rychlostního rekordu pokračují! Projekt Bloodhound SSC se změnil na Bloodhound LSR, když jej po bankrotu odkoupil britský podnikatel Ian Warhurst z Yorkshire (Grafton LSR Ltd). V říjnu začaly testy v jihoafrické poušti Hakskeenpan (Northern Cape), Andy Green nejprve zrychlil 0 – 537 km/h do dvaceti sekund, pak zvyšoval rychlost a 7. listopadu už dosáhl 806 km/h (501 mph). Po první fázi testů bude následovat boj o rekord s cílem dosáhnout 1000 mph (1609 km/h). ► Společnost Hulman & Co. (šéf Tony George) prodala závodní trať Indianapolis Motor Speedway (IMS) a celé mistrovství NTT Indy Car Series, když rodina Hulman/ George byla přes 70 let třetím vlastníkem slavného oválu! Novým majitelem je Roger Penske (82) prostřednictvím Penske Entertainment Corp., dceřiné společnosti Penske Corporation. Jay Penske vzal v roce 1951 poprvé syna Rogera na 500 mil do Indianapolisu a tím zažehl jeho zájem o závody. Rogerovy vozy vyhrály osmnáctkrát 500 Indy. Nyní chce investovat do infrastruktury a znovu tam získat závod formule 1! ► Mladý konstruktér pracoval čtyři roky na projektu nadzvukového letadla Concorde v Royal Aircraft Establishment, ale v roce 1965 přešel Robin Herd (1939 – 2019) k McLarenu a po intermezzu 1968 – 1969 u Cosworthu (F1 4WD) a Williamsu (úprava Brabhamu BT26 pro Pierse Courageho) spoluzaložil výrobce závodních vozů March (v letech 1977 – 1989 byl majitelem, když převzal podíl Maxe Mosleye). Zemřel po nemoci 4. června 2019.

12/2019 THauto

43


(1967)

Foto BRM

► Motorsport ► JEZDCI FORMULE 1

Lotus 25 BRM 2.0 V8 (Zandvoort 1967)

CHRIS IRWIN (GB) na BRM P261 (třetí v Longfordu). Ve 24 h Le Mans 1967 odpadl

Velmi rychlý britský závodník, považovaný za nového Jima Clarka, než kariéru ukončila těžká nehoda, jejíž následky nese dodnes. Narodil se 27. června 1942 ve Wandsworthu (London), 1964 začal ve F3 (Merlyn), 1966 byl továrním jezdcem Brabhamu F3/F2/F1 (debut F1 na BT22 Climax v Brands Hatch), 1967 jel devět Grand Prix na Lotusu 25 BRM P56, osmiválci BRM P56 (nejlépe pátý ve Francii) a šestnáctiválci BRM P75. Jel tři závody Tasman Series 1967 (1974)

(Lola T70 AM), 1968 vyhrál Eifelrennen F2 (Lola T100 Ford), ale v 1000 km Nürburgringu (Ford F3L/02 P68 s Pedro Rodriguezem) se vážně zranil. Zapomněl na to, že je ženatý s Lori (sestra Charlese Lucase) a mají dvě děti, opustil motorsport, odjel na Riviéru, žil na jachtě a opět zkusil létat. V roce 2008 se po 40 letech objevil na oslavách 40. výročí okruhu Thruxton. Po návratu do Anglie se znovu oženil, žije v Midlands a sleduje závody v televizi.

Foto McLaren a Tyrrell

McLaren M23 Ford (1973)

JODY SCHECKTER (ZA/GB) později vyjel jen dva body. V roce 1972 byl šestý v CanAm pro

Mistr světa 1979 na Ferrari měl raketovou kariéru. Pouhých 18 měsíců po příjezdu do Anglie z East Londonu (narodil se tam 29. ledna 1950) přestoupil z McLarenu F2 do McLarenu F1, ale na typu M23 zavinil hromadnou kolizi v Silverstone 1973. V sezoně 1974 nahradil Jackieho Stewarta na Tyrrellu. První z deseti vítězství F1 dobyl ve Švédsku 1974; 1977 vyhrál v Argentině při debutu Wolfu (druhý v MS) a v první sezoně s Ferrari dobyl titul, aby o rok

Vaška Poláka (Porsche 917/10 Turbo). Když skončil, založil FATS (Firearms Training Simulators) v USA, 1981 porazil slavné atlety ve World SuperStar na Floridě, firmu FATS se ziskem prodal a věnoval se podpoře závodících synů Tobyho a Tomase. Nyní žije v Anglii s druhou manželkou Clare, mají čtyři děti a vyrábějí biologické potraviny a nápoje na velké farmě u Overtonu (Hampshire). V září 2019 se vrátil za volant Ferrari 312 T4 při VC Itálie na Monze.

Foto Gulf a Surtees

(1974)

Surtees TS10 Ford (ME F2 1972)

MIKE HAILWOOD (GB) ve třílitrové F1 (nejlépe druhý na Monze 1971, Surtees TS9 Ford),

Nejlepší motocyklový závodník všech dob, devítinásobný mistr světa 250, 350 a 500 cm3 (Honda, MV Agusta), debutoval ve F1 ještě jako jezdec motocyklových GP (1963 Lotus 24 Climax V8). Narodil se 2. dubna 1940 v Great Miltonu (Oxon), od 17 závodil na motocyklu, přesedlal na čtyři kola, byl mistrem Evropy F2 (1972 Surtees TS10 Ford), jel 12 Grand Prix v jedenapůllitrové F1 (nejlépe šestý na Monze 1964, Lotus 25 BRM) a 38 Grand Prix

44

auto 2019/12

TH

ale nehoda na Nürburgringu 1974 (McLaren M23 Ford) jeho kariéru F1 ukončila. Okusil F5000 i 24 h Le Mans (včetně Porsche 917), ale pak se vrátil k motocyklům pro desátý titul mistra světa (1978 TT F1 na Ducati 900). V roce 1979 dobyl poslední triumf (Suzuki RG500 v TT). S manželkou se usadil v Tanworth-in-Arden, ale osud ho dostihl při dopravní nehodě, zaviněné řidičem kamionu ve Warwickshire. Mike s dcerou Michelle zahynuli 23. března 1981 ve voze Rover 3500.


► JEZDCI FORMULE 1

Brabham BT26A Ford (Barcelona 1969)

Foto Ford

(1970)

PIERS COURAGE (GB) než se v letech 1969 – 1970 stal jezdcem Franka Williamse ve F1,

Britský dědic pivovaru Courage byl velmi nadějným závodníkem, který stihl absolvovat 28 Grand Prix F1 na vozech Lotus, BRM, Brabham a De Tomaso. Narodil se 27. května 1942 v Colchesteru a po vystudování Eton College debutoval na Lotusu Seven, který záhy vystřídaly vozy F3, kdy cestoval za závody s Frankem Williamsem, Jonathanem Williamsem a Charlesem Lucasem. V roce 1967 debutoval na Lotusu BRM a BRM P261 pro Rega Parnella,

nejprve na Brabhamu BT26 a pro 1970 na De Tomaso 505 Ford, když odmítl nabídku Ferrari a zůstal mu věrný, což se mu stalo osudným. Havaroval 21. června 1970 v Zandvoortu a uhořel. V roce 1969 byl druhý v Monte Carlu i ve Watkins Glen, v MS F1 celkově osmý. Se sportovními vozy Ferrari, Matra a Alfa Romeo čtyřikrát absolvoval 24 h Le Mans (1969 čtvrtý). Manželka Sarah je dcerou závodníka Lorda Howeho, mají syny Jasona a Amose.

Lotus 49 Ford (Zandvoort 1967)

Foto Ford

(1965)

JIM CLARK (GB) cestovních vozech atd. Byl mistrem světa 1963 a 1965, druhý 1962

Legendární Létající Skot, věrný vozům Lotus, má úžasnou bilanci nejen ve formuli 1 (1960 – 1968), kde ze 72 Grand Prix jich vyhrál pětadvacet, ale i ze všech typů závodů! Narodil se 14. března 1936 v Kilmany (Fifeshire), tajně proti vůli rodičů absolvoval první závody na DKW 1000, Porsche Carrera GT a Jaguaru D-Type, než si ho všiml Colin Chapman. Od té doby jezdil na Lotusu a sbíral triumfy ve F-Junior, F2, F1, Tasmanské sérii, sportovních prototypech,

a třetí 1964 i 1967, když ho o titul připravila jen nespolehlivost vozu. Pro Lotus vyhrál také 500 mil Indianapolis 1965, třikrát jel 24 h Le Mans (1960 třetí na Aston Martinu DBR1/300 s Roy Salvadorim). Jeho smrt na Hockenheimu 7. dubna 1968 po technické závadě Lotusu 48 Ford ve formuli 2 byla šokem pro všechny příznivce motoristického sportu. Chris Amon, soupeř od Ferrari, to vyjádřil jasně: „Když se to stalo nejlepšímu, jakou my máme šanci?“

Foto Lotus

(1972)

Lotus 72 Ford (Brands Hatch 1971)

TONY TRIMMER (GB) a 1978 (McLaren M23). V roce 1980 jezdil na dvanáctiválci Jordan

Nejlepší závodník, kterému se nikdy nepodařilo uspět v Grand Prix! Málokdo řídil tolik monopostů F1 jako Tony Trimmer, málokdo měl tolik zkušeností, ale nakonec z toho byly jen starty F1 mimo MS, byť v továrním týmu Lotus (typy 72 a 49C), u Franka Williamse (March 701 a Iso-Marlboro FX3), Safir (RJ02 Ford) a Maki (F101C a F102A Ford), kromě Melchester Racing, s nímž dominoval britskému šampionátu Shellsport/F1 1977 (Surtees TS19)

BRM P207 (pouze poruchy), 1982 byl druhý v britské F1 na Fittipaldi F8. Třikrát jel s motorem Ford DFV také ve 24 h Le Mans (1979 – 1981), vždy odpadl na Dome, Ibec P6 a Ibec-Hesketh 308 LM. Narodil se 24. ledna 1943 v Maidenheadu, vyhrál britské mistrovství Shell F3 1970 (Brabham), na kontroverzním Lotusu 73 (F3) neuspěl a slíbený 72 pro Grand Prix nedostal. Se zoufale pomalými vozy Maki se nekvalifikoval. Mimo MS vyhrál 11 závodů F1.

12/2019 THauto

45


Foto Jaguar Cars

Historie

► JAGUAR MARK 2 MODELS (1959 – 1969)

Jaguar 2.4 Mk.2 s ocelovými diskovými koly, nejlevnější typ modelové nabídky Jaguar Cars Ltd. z Coventry

SPORTOVNÍ SEDAN Vedle ikonického E-Type patří k nejslavnějším Jaguarům sportovní sedan Mk.2, který letos oslavil šedesátiny...

J

aguar Mk.2 je modernizovanou verzí předcházejícího typu 2.4 (resp. 3.4), retrospektivně nazývaného Mk.1, prvního automobilu této britské značky, který dostal samonosnou karoserii. Levnější verze 2.4 byla prvním malým sedanem Jaguar od typů 1½ Litre a 2½ Litre, které ještě vycházely z předválečných konstrukcí. Nový Mk.2 se od předchůdce lišil elegantnější karoserií s větší prosklenou ­plochou a dynamičtější siluetou, ale také kotoučovými brzdami na všech kolech, jichž byl Jaguar průkopníkem a důkladně je vyzkoušel při 24 h Le Mans. Byl to také velmi rychlý vůz, poprvé jsem v něm zažil rychlost přes 100 mph (160 km/h), byť jen na sedadle spolujezdce, a to při cestování autostopem po ostrovním království. Tehdy mi zastavil tmavě červený Jaguar 2.4 Mk.2, vidím to jako dnes... Pětinásobný triumf v jednom z největších závodů světa prověřil kvality legendárního motoru Jaguar XK, řadového šestiválce v objemových variantách 3,4 litru (čtyř-

46

auto 2019/12

TH

TOM HYAN

Jaguar Mark 2 na fotografii z malého prospektu, zaslaného z Browns Lane v roce 1964 školákům Grulichovi a Hyanovi do Československa

násobný vítěz 1951, 1953, 1955 a 1956) a 3,8 l (vítěz 1957), který při posledním triumfu D-Type ve 24 h Le Mans 1957 dosáhl průměrné rychlosti 183,217 km/h! Pohonná jednotka XK, včetně verzí 2,4 a 4,2 l, se stala srdcem všech vozů Jaguar z let 1951 – 1971. Koncepce XK vznikla za války, když její tvůrci Walter Hassan, William Heynes a Claude Bailly diskutovali o budoucnosti značky, zatímco ve vojenské službě sledovali britskou oblohu, aby odhalili nepřátelská německá letadla. Skutečně pak revoluční motor s ventilovým rozvodem DOHC, po­ užívaným u závodních vozů, postavili a prokázali jeho vhodnost i pro běžný silniční provoz. Nejmenší verze 2,4 l se objevila v prvním sedanu Jaguar 2.4 Litre, jenž vyjel v září 1955. Slavný motor XK měl zkrácený zdvih a z objemu 2483 cm3 dával zprvu výkon 82 kW (112 k) a poháněl tuhou zadní nápravu prostřednictvím čtyřstupňové pře­ vodovky s řazením na podlaze, později přibyla alternativa třístupňové samočinné. Na vývoji samonosného skeletu se podí­


1 Jaguar Mk.2 se silnějšími motory 3,4 a 3,8 litru mohl mít na přání kola s drátovými výplety a posilovač řízení 2 Prostor zadních sedadel s výklopnými stolky a větracími okénky v bočních dveřích 3 U automobilu Mark 2 se kontrolní přístroje přesunuly ze středu přístrojové desky přímo před volant řidiče 4 Velký zavazadlový prostor je automaticky při otevření osvětlen, pokud je za snížené viditelnosti zapnuto vnější osvětlení vozu

1 4

Foto Jaguar Cars

3

2

Úspěšné Mk.2 na okruhu Brands Hatch, v čele Roy Salvadori, za ním jedou Jack Sears a Sir Gawaine Baillie (1962)

► VÝROBA JAGUAR Mk. 1/2 (1955 – 1969) roky typ počet kusů 1955 – 1959 2.4 Litre 19 992 1957 – 1959 3.4 Litre 17 405 1959 – 1967 2.4 Litre Mk.2 25 173 1959 – 1967 3.4 Litre Mk.2 28 666 1959 – 1967 3.8 Litre Mk.2 30 141 1967 – 1969 240 4446 1967 – 1968 340 (prototypy 380) 2788 (12) 1968 – 1969 Daimler 2½ (V8 250) 17 620 celkem všechny 146 243

► BRITSKÉ CENY JAGUAR Mk. 2 (1965)

lela společnost Pressed Steel Company, která byla hlavním dodavatelem karoserie, za jejím vývojem opět stáli Heynes s Hassanem, ale také inženýr Bob Knight, který se později stal ředitelem Jaguar Cars! Sportovní ambice nového sedanu předurčilo třetí místo Duncana Hamiltona při prvním startu (Silverstone 1956). Výkon 82 kW však byl přece jen nízký, a tak v březnu 1957 přišla verze 3.4 Litre, odpočátku s výkonem 154 kW (210 k)! První vozy měly zakrytá zadní

kola jako naše Tatra 87, pro 3.4 Litre s drátovým ­výpletem kol a centrální maticí se v zadních krytech objevily půlkruhové výřezy. Od září 1957 byly za příplatek kotoučové brzdy Dunlop na všech kolech. ­Verze 3.4 Litre hojně vítězily v závodech cestovních vozů, za volantem se objevily největší hvězdy Stirling Moss, Mike Hawthorn, Tommy Sopwith, Roy Salvadori a další. Pro Hawthorna, mistra světa F1 1958, se však poslední jízda v jeho upraveném 3.4 ►►►

model cena Lstg 2.4 Mk.2 (automatic) 1389 (1520) 3.4 Mk.2 (automatic) 1507 (1639) 3.8 Mk.2 (automatic) 1605 (1737) pro porovnání: Austin Mini (Cooper S 1275) 470 (778) Ford Cortina 4 door (Estate Car) 668 (757) Škoda Octavia Super (Combi) 460 (600) Volvo 121 (automatic) 1089 (1192) Mercedes-Benz 230S (automatic) 2395 (2593) Bentley S3 (Long Wheelbase) 5493 (6738) Rolls-Royce Silver Cloud III 8158 Rolls-Royce Phantom V 9517

12/2019 THauto

47


► JAGUAR MARK 2 MODELS

Foto Tom Hyan

1

4

Foto Jaguar Cars

2

3

5

Litre (VDU 881) stala osudnou. Zahynul 22. ledna 1959 po dopravní nehodě u Onslow Village (Guildford), když se z nejasných důvodů střetl s protijedoucím nákladním Bedfordem. Bylo to jen tři měsíce poté, kdy oznámil ukončení závodní činnosti. Nový Mark 2 se představil v září 1959 na autosalonu v Earls Court (London). Měl už standardně kotoučové brzdy na všech kolech, kontrolní přístroje se přesunuly ze středu přístrojové desky před řidiče, zadní kryt kola byl vždy s výřezem a modernizovaná karoserie dostala novou příď, tenčí sloupky a o 18 % větší prosklenou plochu. Nabídka motorů se rozšířila na tři verze XK; 2.4 Mk.2 posílil na 88 kW (120 k), 3.4 Mk.2 zachoval 154 kW (210 k) a nový 3.8 Mk.2 měl zprvu výkon 162 kW (220 k), později až 176 kW (240 k). Samočinná převodovka Borg Warner byla na přání pro všechny motory, stejně jako rychloběh pro čtvrtý převodový stupeň u manuální, ovládaný na sloupku řízení. Tuhá zadní náprava zůstala, ale i užší rozchod zadních kol. Při testu dosáhl 3.8 Mk.2 největší rychlosti 203 km/h, tehdy zkrátka neměl konkurenci! Navíc byl relativně levný, takže opravdu value for money, což sportumilovní Britové dokázali ocenit! Zatímco produkce prvního typu dosáhla 37 397 vozů, Mark 2 už ­zaznamenal 83 976, a to nepočítáme ještě 7300 posledních verzí z let 1967 až 1969, označených podle objemu motoru coby Jaguar 240 a 340 (380 se nedělal, protože se v roce 1968 představil nový sedan XJ6 s motory 2,8 a 4,2 l). Vozy 240/340 se vyráběly jen krátce, odlišoval je tenčí přední nárazník (slimline), a motor pro typ 240 měl zvýšený výkon na 98 kW (133 k)/5500 min‑1.

48

auto 2019/12

TH

1 Menší motor XK 2.4 Litre se dvěma spádovými karburátory Solex 2 Větší motor XK 3.4 Litre se dvěma horizontálními karburátory S.U.HD.6 (Skinner-Union = S.U.Carburettor Co.) 3 Jaguar Mk.2 byl oblíben v klubovních závodech, na snímku P. Harris z Jaguar Drivers Clubu na minisprintu v Brands Hatch 17. července 1966 4 V Goodwoodu 2000 se Mike MacDowel vrátil za volant Jaguaru 3.8 Mk.2 (1961), se kterým jezdil v šedesátých letech v týmu Johna Coombse spolu s Grahamem Hillem, Roy Salvadorim, Bruce McLarenem a dalšími 5 Mike Hawthorn, vítěz International Production Car Race Silverstone 1957; vozy 3.4 Litre obsadily první tři místa (druhý Duncan Hamilton, třetí Ivor Bueb)

Jaguary Mk.2 zářily nejen na britských, ale i na světových tratích. Německý závodník Peter Nöcker se stal mistrem Evropy 1963 v závodech cestovních vozů, když mj. s krajanem Peterem Lindnerem porazili tovární tým Mercedes-Benz v šestihodinovce na Nürburgringu! Také závody na 6 hodin v Brands Hatch byly kořistí 3.8 Mk.2, v roce 1962 vyhráli Mike Parkes/Jimmy Blumer před dvojicí Nöcker/Linder, o rok později sice projeli ­cílem první Roy Salvadori/Denny Hulme, ale byli diskvalifikováni za větší sací ventily, takže na první místo postoupili Mike Salmon/Peter Sutcliffe a na druhé Peter Nöcker/Peter Lindner (všichni 3.8 Mk.2). Francouzská posádka Bernard Consten/Jack Renel (3.8 Mk.2) vyhrála čtyřikrát kategorii cestovních vozů na Tour de France Auto 1960 až 1963, když stejný úspěch zaznamenali Hermano da Silva Ramos/Jean Estager na 3.4 (Mark 1) už v roce 1959. Pařížan Consten (1932 – 2017) vyhrál i řadu jiných soutěží na Jaguaru Mk.2 (např. ­Rallye de Lorraine 1962 s Jeanem Vinatierem)! V roce 1962 se Jaguar spojil s britským Daimlerem, prvním výsledkem modelové spolupráce byl Daimler 2½ Litre V8, vlastně upravený Mk.2 s osmiválcem 2,5 litru konstruktéra Edwarda Turnera, zprvu dodávaný jen se samočinnou převodovkou. V srpnu 1967 byl modernizovaný Daimler označen V8 250, přežil do roku 1969 a stal se nejen prvním Daimlerem se samonosnou karoserií, ale také nejúspěšnějším typem značky (17 620 vozů). Kuriozitou je, že všechny Jaguary (a odvozený Daimler) se v letech 1951 až 1998 vyráběly na Browns Lane v Coventry, a to v závodě, který získal Jaguar od Daimleru!


► JAGUAR MARK 2 (MODEL 1967) MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec, uložený podélně vpředu; DOHC 2V (řetěz); a) 2.4 Litre: 2483 cm3 (ø 83 x 76,5 mm); kompresní poměr 8,0:1; 88 kW (120 k) SAE/5750 min‑1 a 195 N.m/2000 min‑1; dva karburátory Solex B32; b) 3.4 Litre: viz výše, ale 3442 cm3 (ø 83 x 106 mm); 154 kW (210 k) SAE/5500 min‑1 a 291 N.m/ 3000 min‑1; dva karburátory S.U.HD.6; c) 3.8 Litre: viz výše, ale 3781 cm3 (ø 87 x 106 mm); 162 kW (220 k) SAE/5500 min‑1 a 325 N.m/3000 min‑1. Elektrická výzbroj 12 V, akumulátor 60 A.h, pro a) 51 A.h.

Jaguar 240 se zvýšeným výkonem na 98 kW (133 k) se vyráběl v letech 1967 – 1969 První Jaguar 2.4 Litre (zakrytá zadní kola) se představil ve druhé polovině roku 1955

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka Borg & Beck a čtyřstupňová převodovka s řazením na podlaze, na přání s rychloběherm Laycock de Normanville (3,37 – 1,86 – 1,28 – 1,00 – R 0,78 – Z 3,37); stálý převod a) 4,27 (R 4,55), b,c) 3,54 (R 3,77); na přání samočinná třístupňová převodovka Borg Warner (2,31 – 1,44 – 1,00 – Z 2,31); pro c) samosvorný diferenciál, pohon zadních kol. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocným rámem vpředu; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu tuhá náprava vedená podélnými rameny; vpředu vinuté pružiny a příčný zkrutný stabilizátor, vzadu poloeliptická listová pera (cantilever) a Panhardská tyč; teleskopické tlumiče Girling; kapalinové kotoučové brzdy Dunlop ø 279/289 mm s podtlakovým posilovačem; maticové řízení Burman s oběhem kuliček; na přání kola s drátovým výpletem; pneumatiky 6,40 x 15. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2730 mm, rozchod kol 1395/1345 mm; d/š/v 4590/1695/1460 mm; objem palivové nádrže 55 l; pohotovostní hmotnost a/b/c) 1450/1470/1490 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (a/b/c) – největší rychlost 170/195/203 km/h; zrychlení pro c) 0 – 96/160 km/h za 8,5/25,1 s a čtvrt míle s pevným startem za 16,5 s; spotřeba paliva 12/14/15 l/100 km.

6

Foto Jaguar Cars

▲ Daimler 2½ Litre V8 se liší jinou maskou chladiče a osmiválcovým motorem (1965)

7 6 Osmiválec Daimler 2548 cm3 (ø 76,2 x 69,85 mm) dává výkon 103 kW (140 k) při 5800 min‑1 7 Jaguar 340, pokračování 3.4 Litre Mk.2 s jinými nárazníky (model 1968)

Původně to byla shadow factory, postavená Daimlerem na zelené louce za války pro výrobu leteckých motorů a dílů letadel. Ještě jsem ji stačil navštívit, než ukončila produkci posledních XK/XJ (2005 přesunuta do Castle Bromwich) a zrušila oddělení dřevěných obkladů inte­ riéru (wood veneering). Byla totiž v roce 2008 zbořena, aby stejně jako přilehlá budova továrního muzea (2012) udělala místo pro sídliště Swallow’s Nest a průmyslovou zónu Lyons Business Park. Její výrobky však patří mezi nejlepší kousky automobilové historie.  ■

12/2019 THauto

49


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na první motocykl OGAR 250 (1934)

50

auto 2019/12

TH


Foto Petr Rutek

► OGAR / AUTFIT / MACHEK & SPOL (1910 – 1949)

1 2

3

NEZNÁMÝ?

Ve třicátých letech byla u nás třetím největším výrobcem motocyklů společnost Autfit, která nabízela stroje Ogar...

N

eznámý pro dnešní generaci, ale ještě v padesátých letech oblíbený Ogar byl častým zjevem na československých silnicích. Historie značky je opravdu pohnutá, zasáhla ji těžce nejen německá okupace Československa, ale také komunistická reorganizace a znárodnění! Ogar byl v roce 1934 první domácí dvěstěpadesátkou na trhu, Jawa následovala o půl roku později. Prakticky všechny sériové typy Ogar měly dvoudobé jednoválcové motory 247 cm3 (ø 68 x 68 mm) v různém provedení, všechny ostatní

se buď nedostaly do sériové produkce (poválečný Ogar 350 OHC), anebo používaly motory jiné konstrukce (Sachs 125, Jawa 350, JAP 500). Podnikatel Jan Machek založil prodejnu dílů pro jízdní kola už v roce 1910, jeho firma Machek & Spol. sídlila v Římské ulici 20 v Praze XII (2), později přidala výrobu a prodej autopříslušenství včetně autolaků Emes; ještě dlouho po válce jsme tam chodili pro nejrůznější náhradní díly, které pak v Římské prodávala Mototechna! V roce 1931 byl založen Autfit, průmyslová akc. spol.v Praze- ►►►

PETR RUTEK 1 Ogar 250 4 model 1937, nové provedení se čtyřstupňovou převodovkou (1937) 2 Ogar 250 4 v luxusním provedení s komfortním sedlem, chromováním a upravenými výfuky (1937) 3 Ogar 250 ve sportovním provedení po úplné renovaci (1938)

12/2019 THauto

51


► OGAR / AUTFIT / MACHEK & SPOL (1910 – 1949)

3

1 2

Foto Petr Rutek

4

5 1 Rám s prototypovým motorem Ogar 350 OHC konstruktéra Vincence Sklenáře (1946) 2 Ogar 350 typ 12, vlastně převzatá konstrukce dvoudobého dvouválce Jawa (1947) 3 Ogar 250 Elán, třetí generace strašnické dvěstěpadesátky s třístupňovou převodovkou (1938) 4 Ogar 250 4 v modernizované verzi se širšími blatníky (1937) 5 Obnovení značky pro Ogar (Jawa) 175 Enduro typ 656 (jel Jiří Císař na Šestidenní 1977) 6 Posledním Ogarem v sériové výrobě je typ 12, vlastně Jawa 350 (na snímku model 1948)

52

auto 2019/12

TH

-Strašnicích na Vinohradské 972, dceřiná společnost Machek & Spol., který zahájil výrobu strojních součástí v novém objektu, kde o tři roky později začala výroba motocyklů Ogar a přetrvala až do čtyřicátých let. V roce 1942 byly firmy Machek & Spol. a Autfit spojeny do akc.spol. Ogar, v roce 1945 zavedena národní správa a pak 1946 byly jak Ogar, tak Jawa začleněny pod n. p. Zbrojovka Brno. Po válce se strašnická továrna Autfit/Ogar na dlouhá léta stala Výzkumným a vývojovým závodem (VVZ) n. p. Jawa, kde vznikaly soutěžní a závodní motocykly (včetně slavného čtyřválce 350 typ 673), než byl objekt po úpadku a. s. Jawa rozdělen a po částech rozprodán, aby posloužil hlavně skladům. Ale to už je jiná historie... Společnost Autfit nabízela jízdní kola pod jménem vlastním, či coby Ogar. Firma Machek & Spol. prosperovala a měla filiálky v Plzni, Brně, Bratislavě, Moravské Ostravě a Hradci Králové, jež nabízely díly a příslušenství pod heslem Dobrá výzbroj – Cesty zdar! V roce 1933 bylo rozhodnuto o výrobě motocyklů Ogar v závodě Autfit ve Strašnicích. Do vínku dostal stroj co nejjednodušší a tedy co nejlevnější konstrukci, základem se stal dvoudobý jednoválec belgické konstrukce FN M200 s převodovkou ve společné skříni se společným mazáním směsí benzin/olej, konstruktér Ing.  F.  Bartuška však dvouvýfukový motor ­rekonstruoval na větší objem 247 cm3 (ø 68 x 68 mm)

6

a výkon 5,7 kW (7,8 k)/3800 min‑1. Dvoustupňová převodovka měla nožní řazení, rám byl z kvalitních ocelových trubek, vpředu vahadlová vidlice a zadní kolo neodpruženo. Motocykl o vlastní hmotnosti 95 kilogramů dosahoval největší rychlosti 90 km/h. Prodával se jako Ogar 250 Standart za pouhých 5350 Kč. V roce 1935 se představil Ogar 250 4 s rekonstruovaným motorem shodných rozměrů válce, ale se zvýšeným výkonem 6,3 kW (8,5 k)/3800 min‑1, který dostal vícelamelovou spojku v olejové lázni a také klasickou čtyřstupňovou převodovku s olejovou náplní a ručním nebo nožním řazením. Nová Čtyřka se uplatnila rovněž v armádě ČSR, výrobce nabízel


9

7 8 10

Foto Petr Rutek

11

i luxusní provedení s komfortnějším sedlem, chromovanými díly a zvýšeným uložením výfuků, u něhož cena vzrostla na 6400 Kč. Třetí generací se stal Ogar 250 Elán, uvedený v roce 1938, s návratem ke společné skříni klikového hřídele a převodovky, nyní třístupňové, avšak s mazáním všech ložisek tlakovým olejem (zubové čerpadlo a malá nádrž ve víku motoru). Přišel však na počátku války a už se příliš nerozšířil. Zatímco předchozích dvěstěpadesátek bylo přes 4300 kusů (kapacita zhruba tisíc ročně), tak Elánu jen něco přes tři stovky. Konstrukcí, výkonem i cenou byl Elán přechodem mezi Standartem a Čtyřkou. Ogar prokazoval svoje přednosti také na motocyklových soutěžích a závodech, startovali s ním legendární jezdci Jan Lucák, Hugo Rosák, Ladislav Štajner, Ladislav Nerad a další; údajně vznikly také dvoudobé jednoválce s vodním chlazením (pro hvězdy Lucáka a Rosáka) i plochodrážní motocykly s britskými čtyřdobými jednoválci JAP. Těsně před válkou přidal Ogar menší typ 125 s dvoudobým ­jednoválcem Sachs, ale za protektorátu Böhmen u. Mahren se povinně věnoval zbrojní výrobě, takže stopětadvacítek vzniklo jen 150 kusů. Na poválečný rozvoj byli v Ogaru dobře připraveni, čtvrtá generace Ogar 250 model 1946 přinesla nový motor shodných rozměrů válce, ale poprvé s vratným vyplachováním a plochým dnem pístu (dříve

s deflektorem). Výkon byl 7 kW (9,5 k)/4200 min‑1, vrátila se čtyřstupňová převodovka, nyní s řazením nožní pákou vlevo, motocykl dostal vpředu teleskopickou vidlici, ale na připravené odpružení zadního kola už nedošlo. Dalším překvapením byl prototyp čtyřdobého jednoválce Ogar 350 OHC o objemu 346 cm3 (ø 70 x 90 mm), který v roce 1946 slavil premiéru na autosalonu v Paříži! Elegantní dílo ­ Vincence Sklenáře (ex-Jawa) se čtyřstupňovou ­ převodovkou, teleskopickým odpružením obou kol, výkonem 13 kW (18 k) a největší rychlostí 125 km/h však zůstalo jen v prototypech (tři stroje). Komunistická reorganizace po převzetí moci v únoru 1948 znamenala konec Ogaru, dvěstěpadesátky se montovaly ze zbylých dílů do roku 1949, výroba prakticky skončila už v roce 1947. Třistapadesátka OHC byla zrušena a znárodněný podnik pak prodával konstrukci péráku Jawa 350 typ 12 (dvoudobý dvouválec) ve světlešedém provedení coby Ogar 350 až do roku 1950. Vznikly i závodní a soutěžní verze (1947 – 1950). Pak už nesly tyto motocykly pouze značku Jawa (a červenou barvu). Značka Ogar byla za komunis­ tického režimu několikrát účelově obnovena. Za nejasných okolností se objevila na kývačce Jawa 350 typ 354 (1954), prý ve vidině jakéhosi exportního ­kontraktu, z něhož stejně sešlo, a pak na Šestidenní motocyklové soutěži, když Jawa potřebovala rozšířit československou účast (1977 – 1981).  ■

7 Ogar 125, pokus o jinou kubaturu s německým motorem Sachs (1939 – 1946) 8 Ogar 250 4 nový model 1946, konec sériové produkce pražské značky (do 1947) 9 Ogar 350 typ 12 (Jawa) v soutěžní verzi se zvýšeným výkonem (1947) 10 Ogar 350 typ 12 (Jawa) v závodním provedení Františka Chaloupky (1950) 11 Záhadný Ogar 350, tedy kývačka Jawa 350/354 s emblémem Ogar na nádrži (1954)

12/2019 THauto

53


► Historie ► KAMAZ GROUP (1969 – 2019)

Foto Tom Hyan

Kamaz 43118 (6x6) s jednoduchou montáží taktických pneu, motorem Cummins 233 kW (317 k) a užitečnou/celkovou hmotností 10,9/22,5 tuny

RUSKÝ ZÁZRAK?

K

Před padesáti lety se zrodil Kamaz, největší ruský výrobce nákladních automobilů. Nyní pokračuje ve spolupráci s Daimlerem...

amaz (dříve KamAZ) vznikl rozhodnutím centrálně řízených orgánů SSSR ve městě Naberežnyje Čelny na řece Kamě v Tatar­ stánu. Práce začaly 13. prosince 1969 na vý­ stavbě továrního komplexu s roční kapacitou 150 tisíc vozů a 250 tisíc motorů na celkové ploše 57 km2. V roce 1976 byl 16. února vyroben první nákladní auto­ mobil Kamaz a tento typ 4320 je nyní uložen ve firemním muzeu. V roce 1988 byl vyroben miliontý (valník typu 5320) a přesně 15. února 2012 vyjel z linky nákladní ­Kamaz s pořadovým číslem 2 000 000 (typ 6522). Dnešní kapacita závodu činí 70 tisíc nákladních vozů, 85 tisíc motorů a 1500 autobusů. Skupinu KAMAZ tvoří 109 fi­ rem, na ruské automobilce Kamaz PTC (Publicly Traded Company) má naopak podíl německý Daimler AG (nyní 15 procent). Ve světě se Kamaz prosadil jako mnoho­ násobný vítěz kategorie kamionů ve slavném Dakaru (tým Kamaz Master byl založen 17. července 1988).

54

auto 2019/12

TH

TOM HYAN

PRODEJ NÁKLADNÍCH VOZŮ KAMAZ rok 2018 2017 2016 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008

celková z toho produkceexport 38 382 5000 38 192 5000 34 500 6200 28 500 5800 38 700 6100 44 000 5700 46 500 6300 45 800 6200 32 500 4000 22 100 3900 47 900 11 300

Samozřejmě Kamaz je velkorysý projekt, který nemohl vzniknout jen tak z ničeho. Do té doby v Sovětském svazu (Rusku) jezdila užitková vozidla většinou na ­benzin, výjimkou byly stroje JAZ a další, jejichž vzně­ tové dvoudobé motory JaMZ se vyráběly v Jaroslavli od roku 1947 jako kopie amerických GM Detroit Diesel ­série 71 (bez jakékoli licence). Rusové se nejprve obrá­ tili na americké automobilky Ford Motor Co. a Mack Trucks, s nimiž uzavřeli předběžné dohody o spolu­ práci, ale žádná smlouva nebyla nikdy podepsána, pro­ tože nákladní vozy jsou přece jen součástí výzbroje. Počátkem sedmdesátých let založili Rusové kanceláře Kama Purchasing Commission, a to v Paříži a New ­Yorku, které zprostředkovaly nákup zařízení, výrobních postupů a technické pomoci ve výši téměř 1,3 miliardy USD, z toho za půl miliardy z USA. A kdo nejvíce přispěl? Vůbec největším partnerem se stal francouzský státní podnik Régie Nationale Re­


Foto Kamaz

1

Foto Tom Hyan

2

Kamaz 5490 HDT, počátek spolupráce s Daimlerem, na autosalonu IAA 2012 v Hannoveru

Terénní autobus Kamaz 4208 (motor typu 740 o výkonu 220 k) s pohonem všech kol, obsaditelností 27+2 a celkovou hmotností 15 tun

3

1 Tahač návěsů Kamaz 54112 (motor 740/7403) s rozvorem náprav 2840 + 1320 mm a celkovou hmotností soupravy 34 t

4

2 Jednostranný sklápěč Kamaz 55118 (dvoupalivový motor Kamaz 7409 na naftu a plyn o výkonu 210 k, osmiválec 10,85 l) s užitečnou hmotností 10 t

nault, jenž navrhl a instaloval výrobu motorů V8 v re­ kordní hodnotě 250 milionů USD! Následoval němec­ ký Liebherr & Huller s projektem výroby a dodávkami pro převodovky (171,8 milionu), americká firma Swin­ dell-Dresser s návrhem a stavbou tří ze čtyř sléváren na Kamě (42,6 milionu), italská Fata SPA (lisovací nástroje a dopravníky za 42,3 milionu), americké C.E. Cast Equipment (34,5 milionu) a Holcroft & Co. (19,9) s vybavením sléváren, Mitsubishi Heavy Industries

3 Třínápravový valník Kamaz 53212 (motor 740/7403 o výkonu 220/260 k) s rozvorem náprav 3690 + 1320 mm a užitečnou hmotností 11 t 4 Osmiválec Kamaz 7403.10 s přeplňováním turbo­ dmychadlem a výkonem 191 kW (260 k) při 2600 min‑1, resp. točivým momentem 834 N.m/ 1600 až 1800 min‑1

(automatické soustruhy za 27 milionů), americká In­ gersoll-Rand (výrobní linka motorů za 19,2 milionu) a další. Odtajněný přehled kromě jiných pozoruhod­ ností zveřejnila webová stránka cia.com, ze zajíma­ vých dalších dodavatelů jmenujme Rheinstahl (kování a výroba klikových hřídelů), Ishikawajima-Harima Heavy Industries (lisovací linky) a francouzský Drysys (úprava kovů a lakovna); z amerických ještě LaSalle Machine Tool (dělení kovů), Cleveland Crane ►►►

12/2019 THauto

55

Foto Kamaz

Dvounápravový valník Kamaz 5315 (motor 740 nebo přeplňovaný 7403) s rozvorem náprav 4650 mm a užitečnou hmotností 8 tun


► KAMAZ GROUP (1969 – 2019)

Foto Kamaz

1

2

4

3

5

& Engineering (jeřáby a dopravníky), Gleason Works (výroba náprav), Carborundum Co. a National Engi­ neering Co. (další vybavení sléváren). Rusové tak získali nejmodernější technologie, jaké do­ sud neměli. Šlo o automatizované provozy, například slévárny řídil centrální počítač IBM 370, zatímco velko­ ryse dimenzované provozy výrobní kapacitou a vyspě­ lou automatizací do té doby neměly v ruském průmyslu obdoby. Společnost Swindell-Dresser (později Pull­ man-Swindell) z Pittsburgu byla vybrána proto, že po­ stavila Fordovu slévárnu ve Flat Rocku (MI). Pro Kamaz navrhla tři slévárny (litina, ocel, neželezné kovy), pouze čtvrtou (přesné lití) si udělali v Rusku sami. Přestože se Rusové pilně učili (například sto ruských inženýrů se vystřídalo u firmy Swindell-Dresser v Pittsburgu) vznikla během stavby řada problémů, ať už nesprávným postu­ pem, neodbornými zásahy, či poškozením dodaného zařízení při skladování před montáží. I tak v letech 1976 až 1985 vyjelo ze závodu přes 600 tisíc nákladních ­automobilů, takže jim patřily podíly 13 % mezi všemi užitkovými vozy v Sovětském svazu a také 47 % mezi těmi s užitečnou hmotností přes 5 tun. V únoru 1981 byla dokončena druhá fáze výstavby závodu (první uzavřena v únoru 1976). Úkol byl splněn! Nákladní automobily Kamaz jsou vlastní ruskou kon­ strukcí včetně vznětového vidlicového osmiválce řady 740, na jejichž vývoji se podílela Krigerova konstrukční kancelář dnes už zlikvidované moskevské automobilky ZiL (dříve známá coby AMO nebo ZiS) a motorárna

56

auto 2019/12

TH

1 Hasičská nástavba AC 3,2 – 40 na podvozku Kamaz 4308 se znakem náprav 4x2 (motor Cummins B5.9 180 Turbo) 2 Jiné provedení autojeřábu KST-7 (7 t) na podvozku Kamaz 53605 (další typ z modelové nabídky 2006) 3 Městský autobus Kamaz (Něfaz) 5299-20 pro 101 cestujících (z toho 27 sedících) s motorem 740.31-240, převodovkou GMP Voith a hnací nápravou Rába (Madara) 4 Autojeřáb KS-357 (16 t) na podvozku Kamaz 53605 s osmiválcovým motorem typu 740.31 o výkonu 176 kW (240 k) 5 Dálkový autobus Kamaz (Něfaz) 52999 s karoserií VDL pro 55+2 cestujících a motorem DAF XE315C o výkonu 315 kW (430 k)

JaMZ z Jaroslavli. Kamazy jsou navrženy pro provoz v extrémních klimatických podmínách od −40 až po +50 °C i po nezpevněných vozovkách (v době vzniku Kamazu jich bylo v Sovětském svazu téměř 60 pro­ cent). Výrobní program zahrnuje řadu různých typů a modifikací. K prvním typům se znakem náprav 6x4 patří Kamaz 5320 (valník), 5511 (sklápěč) a 5410 ­(tahač návěsů), vesměs s pohonem některou z variant vidlicového o ­ smiválce Kamaz 740 (atmosférické plnění) a později 7403 (turbo). Motory řady 740 se objevily ve čtvercovém uspořádání (ø 120 x 120 mm) o objemu 10 852 cm3, nejprve s výkonem 132 kW (180 k) nebo 154 kW (210 k) při 2600 min‑1, později zvyšovaným, ­zejména po zavedení přeplňování turbodmychadlem (první typ 7403.10 má výkon 191 kW/260 k). Další vývoj znamenal verzi o objemu 11 760 cm3 (ø 120 x 130 mm), která se vyrábí dodnes, dosáhla na emisní limity EU5 a výkon až 309 kW (420 k), zatímco EU4 má 323 kW (440 k). Odpočátku vyráběl Kamaz originální dvoukotoučové spojky, převodovky (pětistupňová typ 14, desetistupňová typ 15), přední a zadní nápravy i vlastní celokovové bezkapotové budky. Po mnoha modernizacích se původní Kamazy vlastně vyrábějí dosud, během let přibyly dvounápravové typy a vo­ zidla s pohonem všech kol. Před vznikem továrny na Kamě vládly ruským silnicím středně těžké nákladní vozy v čele se ZiLem 130, těžké se vyráběly jen v malých počtech (KrAZ). Vedle výroby nákladních vozů nyní sdružuje KAMAZ Group také


Foto Tom Hyan

7

6

Foto Kamaz

Speciální Kamaz 65224 pro svoz dřeva (tzv. lesovoz) s dvounápravovým přívěsem typu 9383-011 (ano, ruské značení je poněkud zvláštní)

Foto Tom Hyan

8

6 Lehký typ 4308 v­ýrobu sklápěčkových vozů v Něftěkamsku (NZAS; s motorem Cummins NěFAZ), kde společně se závody Stavropol (SZAP) ­ 180 Turbo (B5.9) a Krasnojarsk vyrábějí rovněž klasické i speciální pří­ věsy a návěsy. Zajímavou epizodou je výroba malých a velký speciál Kamaz 43118 s pohonem 6x6 osobních automobilů VAZ 1111 Oka, zkonstruovaných pro těžký terén v Togliatti; první vyjel 21. prosince 1987, následovala (Autosalon Moskva 2006) výstavba závodu mini-cars s kapacitou 75 tisíc ročně, 7 Domíchávač betonu ale ten převzala v roce 2005 skupina Severstal Auto. Kamaz 581493 V srpnu 1990 se KamAZ změnil na akciovou společnost na podvozku 65201 Kamaz OJSC (od 2015 Kamaz PTC). V roce 1996 vyjel se znakem náprav 8x4 první sklápěč Kamaz 6520, jenž se stal základem nové a motorem typu 740.50 (EU2) typové řady. Kamaz záhy uzavřel smlouvy o zřízení o výkonu 265 kW (360 k) společných podniků v Naberežnych Čelnych, vznikly 8 Cisternový návěs Kamaz ZF Kama (2005; převodovky), Cummins Kama (2006; vznětové motory B a L Series), Knorr-Bremse Kama NZAS-9676 z Něftěkamsku o objemu 16 300 litrů, (2007; brzdy) a Federal Mogul Naberežnyje Čelny vlastní délce 8410 mm (2008; pístní kroužky). V prosinci 2008 získal Daimler a vlastní/celkové hmotnosti deset procent akcií Kamazu, o rok později se zrodily 5,6/19,1 tuny společné podniky Fuso Kamaz Trucks (výroba Can­ teru) a Mercedes-Benz Trucks Vostok (Actros a Axor), 9 Několik let vyráběl Kamaz také osobní automobily; nyní už má podíl 15 procent Na autosalonu IAA 2012 byla to konstrukce v Hannoveru jsme si prohlédli tahač typu 5490 HDT, VAZ 1111 Oka z Togliatti, který dostal budku Mercedes-Benz Axor. kterou pak převzal V současném výrobním programu jsou automobily Serpuchovský s historickým osmiválcem Kamaz 740, ale také s řado­ automobilový závod vými motory Cummins ISB6 a ISB4. V některých typech se objevily i pohonné jednotky Mercedes-Benz, tahač typu 5490 dostal motor OM347LA (EU5) o výkonu 315 kW (428 k) a se šestnáctistupňovou převodovkou

9 ZF je určen pro soupravy do 44 tun. Společný podnik Daimler Kamaz Rus zahájil letos výrobu nových budek K5 Generation v Naberežnych Čelnych s kapacitou 55 tisíc ročně pro novou generaci vozů. Také se připravuje nový řadový šestiválec Kamaz, který po více než pěta­ čtyřiceti letech nahradí osmiválcovou legendu 740, ­která existovala i ve verzi V10 (coby typ 741). V Moskvě loni vyjel první elektrický autobus Kamaz/Něfaz 6282 pro 85 cestujících s hnací elektronápravou ZF (2x 125 kW). Další joint-venture s Hawtai Motor Group (2015) přivede Kamaz do Číny a osobní vozy Hawtai do republiky Tatarstán i jiných částí Ruské federace. Kontrakt s brazilskou Marcopolo SA (2011) znamená společnou výrobu autobusů, s čínskou Weichai (2019) výrobu velkých průmyslových motorů o výkonu 382 až 1470 kW (520 – 2000 k). Dovozní společnost Kamaz CZ (součást AMC z Radí­ kovic u Hradce Králové) nabízí ruské výrobky na čes­ kém trhu coby spolehlivé a robustní stroje za přijatelnou cenu s tím, že všechny pro EU mají motory Cummins EU6. Vznikají ve spolupráci s jediným montážním zá­ vodem Kamazu v EU, kterým je firma UAB Autobagi v Rokiskisu (Litva). Nabídka pro Českou republiku zahr­ nuje typy se znakem náprav 4x2, 4x4, 6x4 a 6x6 (více na www.kamaz.cz). Kamaz dosud vyrobil 2,3 milionu nákladních vozů, které vyváží do 80 zemí světa. Gene­ rálním ředitelem je Sergej Kogogin už od roku 2002. A perlička na závěr. Víte, že se město Naberežnyje ­Čelny v letech 1982 až 1988 jmenovalo Brežněv!?  ■

12/2019 THauto

57


eXtra

► VELKÁ CENA ČESKOSLOVENSKA 1949

Peter Whitehead na rychlejším Ferrari 125 s kompresorem musel častěji tankovat než nepřeplňované Talboty, ale ve finále byl nejlepší

POPRVÉ

A NAPOSLEDY...

1

V

Letos uplynulo sedmdesát let od chvíle, kdy se na starém okruhu v Brně jel náš jediný poválečný závod formule 1...

elká cena Československa 1949 je nejvý­ znamnějším závodem, jaký se na našem území vůbec jel. Přestože automobily for­ mule 1 se od sedmdesátých let sporadicky zúčastňovaly mezinárodních závodů jako jsou Ecce Homo nebo Interserie v Mostě, či se předsta­ vily při různých akcích (např. Adrenalinový program McLarenu v Mostě), od roku 1949 se už nikdy závod GP F1 u nás nepořádal. Velká cena Československa 25.  září 1949 zůstává nepřekonanou motoristickou akcí, a proto si tuto událost připomeneme.

58

auto 2019/12

TH

2

TOM HYAN 1 Peter Whitehead jako vítěz první a poslední Velké ceny Československa F1 2 Peter Whitehead slaví v cíli (v černých brýlích je Bořivoj Sedlák z Brna, který tam v první motocyklové Grand Prix 1950 dojel třetí na Velocette KTT 350)

Startovní pole tvořili jezdci zvučných jmen, ve své době stejně slavní jako jsou dnes třeba Vettel, Alonso, Hamil­ ton, Verstappen a další hvězdy formule 1, doplnění šes­ ticí československých závodníků, z nichž Bruno Sojka sedlal automobil Tatra 602 (Tatraplan Sport), první vůz domácí konstrukce, který byl klasifikován v závodě Grand Prix. Do závodu na dvacet kol po 17,8 kilometru nastoupilo 23 jezdců a 11 dojelo až do cíle. Nebyla ­nouze o dramatické havárie, o něž se postarali zejména Nino Farina z Itálie (Maserati), první mistr světa F1 z roku 1950 na Alfě Romeo, exotický princ Bira ze Siamu (dnes


► VELKÁ CENA ČESKOSLOVENSKA 25. 09. 1949 (pořadí na 20 kol, jezdec, automobil, čas – poznámka) 1. Peter Whitehead (GB).........................Ferrari 125........................................2:48:41,0 2. Philippe Etancelin (F).........................Talbot-Lago T26C.............................2:49:16,6 3. Franco Cortese (I)..............................Ferrari 166 (F2).................................2:53:30,4 4. Pierre Levegh (F)...............................Talbot-Lago T26C.............................1 kolo zpět 5. Henri Louveau (F)..............................Maserati 4 CLT.................................1 kolo zpět 6. Johnny Claes (B)...............................Talbot-Lago T26C.............................1 kolo zpět 7. Piero Carini (I)...................................Maserati 4 CLT/48............................1 kolo zpět 8. Louis Rosier (F).................................Talbot-Lago T26C.............................1 kolo zpět 9. Bruno Sojka (CS)...............................Tatra 602 Tatraplan Sport .................2 kola zpět 10. Jaroslav Vlček (CS)............................Magda II Fiat 1100 s/c......................3 kola zpět 11. Ing. František Dobrý (CS)...................Frazer-Nash 2 Litre...........................3 kola zpět R Emmanuel de Graffenried (CH)..........Maserati 4 CLT/48............................13 kol (motor) R David Murray (GB).............................Maserati 4 CLT.................................13 kol (motor) R Maurice Trintignant (F)......................Simca-Gordini T15 (1500)................9 kol (nehoda) R Louis Chiron (F)................................Maserati 4 CLT.................................8 kol (převodovka) R Antonín Komár (CS)..........................Cisitalia D46 Fiat..............................odpadl R Robert Manzon (F).............................Simca-Gordini T15 (1500)................4 kola (motor) R Princ Bira (TH)...................................Maserati 4 CLT/48............................3 kola (nehoda) R Ing. Zdeněk Treybal (CS)....................Simca-Gordini T15 (1500)................2 kola (motor) R Aldo Gordini Jr. (F)............................Simca-Gordini T15 (1500)................1 kolo R Vladimír Formánek (CS)....................Cisitalia D46 Fiat..............................1 kolo R Reg Parnell (GB)................................Maserati 4 CLT.................................1 kolo (nehoda) R Giuseppe (Nino) Farina (I).................Maserati 4 CLT/48............................1 kolo (nehoda) DNS Václav Uher (CS)..........................Maserati 6CM ..................................zahynul v tréninku DNS Ing. Karel Vlašín (CS)....................Mono JK2 (Lancia V4 1500).............nehoda v tréninku Pozn.: R = odpadl, DNS = nestartoval

3 4

Thajsko), Brit Reginald Parnell (všichni na Maserati) a Francouz Maurice Trintignant (Gordini), který závodil ještě v sedmdesáti letech ve formuli Ford! Švýcarský ba­ ron Emmanuel de Graffenried, později předseda Svazu bývalých závodníků Grand Prix, se krátce ujal vedení stejně jako nesmírně populární Louis Chiron z Francie, trojnásobný vítěz předválečné Grand Prix v Brně, než je zradila technika (oba na Maserati). Automobily Ferrari byly v menšině (jen dva startující), ale dosáhly největšího úspěchu, když britský závodník Peter Whitehead zvítězil na typu 125 s dvanáctiválcovým motorem 1475 cm3 o vý­ konu 165 kW (225 k)/7500 min‑1, přeplňovaným kompre­ sorem Roots, a Ital Franco Cortese obsadil třetí místo na typu 166 s nepřeplňovaným dvanáctiválcem 1995 cm3 (vůz formule 2). Vítěz se ujal vedení v předposledním kole a dosáhl průměrné rychlosti přes 126 km/h. Zatímco vozy Maserati v Brně neuspěly, lépe se vedlo mohutným šestiválcům Talbot Lago T26C, které obsadily druhé, čtvrté, šesté a osmé místo, když francouzský zá­

5

6

3 Vítězná trojice, zleva Franco Cortese, Philippe Etancelin a Peter Whitehead 4 Zdeněk Treybal vyhrál Cenu Brna do 1500 cm3 na Simca-Gordini T15, ale ve Velké ceně ho zradil motor 5, 6 Louis Chiron, miláček brněnského publika, při startu na Maserati 4 CLT/48 odpadl s poruchou převodovky (startovní číslo 7)

vodník Philippe Etancelin vedl téměř celou druhou polo­ vinu závodu, ale v závěru se zdržel při předjíždění sanit­ ního vozu. Měly motory 4482 cm3 o výkonu 162 kW (220 k)/4500 min‑1, poměrně velkou hmotnost, ale jely velmi pravidelně a bez zastávek. Z osmi závodních auto­ mobilů Maserati, většinou typu 4 CLT/48 s přeplňova­ ným čtyřválcem 1491 cm3/191 kW (260 k), dojely jen dva. Princ Bira, který se narodil 15. července 1914 v Bang­ koku jako Birabongse Bhanutej Bhanubandh, ale žil ve Velké Británii a závodil od roku 1935, vedl první tři kola než narazil do stromu ve stejném místě, kde již hava­ rovali Nino Farina a Reg Parnell, takže zatáčka starého okruhu dodnes nese jméno Farinova. Automobilovou sportovní kariéru končil po roce 1954 a zemřel na zá­ stavu srdeční činnosti v londýnském metru o Vánocích 1985. Francouzská Ecurie Gordini se také nevyzname­ nala, všechny čtyři patnáctistovky formule 2 s motory Simca odpadly včetně hostujícího pražského jezdce Ing. Zdeňka Treybala. Devátá dojela Tatra 602 ►►►

12/2019 THauto

59


► VELKÁ CENA ČESKOSLOVENSKA 1949

2

1 4

3 Nino Farina (Maserati 4 CLT/48) havaroval hned v prvním kole, zatáčka od té doby nese jméno Farinova

se vzduchem chlazeným čtyřválcem 1950 cm3 o výkonu 55 kW (75 k), další českoslovenští účastníci jeli rovněž na slabších vozech. Italské Cisitalie D46 (motor Fiat 1100) odpadly (Vladimír Formánek, Antonín Komár); konstruktér Jaroslav Vlček na svém stroji Magda II (motor Fiat 1100 s kompresorem Roots) dojel desátý a František Dobrý (Frazer-Nash BMW 328) jedenáctý. Předehrou k Velké ceně Československa 1949 byl o stejném víkendu závod sportovních vozů o Cenu města Brna, a to s klasifikací ve čtyřech třídách. Zvítě­ zili František Sutnar (Aero Minor do 750 cm3), Jaroslav Netušil (Škoda 1101 Sport do 1100 cm3), Zdeněk Trey­ bal (Simca-Gordini T15 do 1500 cm3) a Bruno Sojka (Tatra 602 Tatraplan Sport do 2000 cm3). Velká cena Československa 1949 přilákala kolem 300 tisíc diváků. Repríza se však nikdy nekonala. Utužil se komunistický režim, hranice se neprodyšně uzavřely a českoslo­ venský automobilový sport i domácí průmysl ztratily na dlouhá léta kontakt se světem. Bylo vlastně zázrakem, že se závod v září 1949 vůbec jel, protože Česko­ slovensko tehdy bylo už půldruhého roku na počátku čtyřicetileté komunistické poroby.

60

auto 2019/12

TH

1 Princ Bira ze Siamu a Dr. Nino Farina (vpravo), první mistr světa F1, skončili na počátku závodu po nehodách 2 Siamský princ Bira (Maserati 4 CLT/48) se ujal vedení v závodě hned od startu, ale ve třetím kole havaroval 3 Bruno Sojka (Tatra 602) dojel devátý a jako první s československým vozem byl klasifikován v závodě formule 1 4 Princ Bira (Maserati 4 CLT/48) narazil do stromu ve stejném místě, které se stalo osudným Farinovi a Parnellovi

Ukázkou komunistické zvůle byl tzv. Závod automobilů na trati Velké ceny Československa 1950, v němž ne­ směli startovat jezdci ze zahraničí! Závodu nepřálo ani počasí, v poli čtrnácti startujících byl nejlepší Václav Hovorka na Maserati 6CM, se kterým o rok dříve v br­ něnském tréninku smrtelně havaroval Václav Uher. Vy­ hrál před Bruno Sojkou, který jel poprvé na voze Tatra 607 Monopost (první verze s dvoulitrovým osmivál­ cem), zatímco druhý Monopost pro technickou závadu nedokončil (Zdeněk Treybal). Třetí dojel Václav Bobek na Škoda Supersport 1100 s kompresorem, čtvrtý byl Sojkův bratr Ing. Konstantin Zdeněk Sojka na BMW 328. Za čtrnáct dní po tomto závodě se jela dvanácti­ hodinovka, kterou vyhráli Jaroslav Pavelka/Zdeněk ­Sojka (Tatra 602) a podle indexu výkonnosti Zdeněk Treybal (Bristol 400). Další dva ročníky 1952 a 1954 byly ukázkou totálního úpadku s hrstkou startujících v kategorii závodních vozů (vždy vyhrál Jaroslav Pavelka s Tatrou 607), a tak jsme si na automobilové závody v Brně museli počkat až do roku 1962, kdy se při moto­ cyklové Grand Prix jel mezinárodní závod formule Junior (zvítězil Kurt Ahrens Jr. na Cooperu).  ■


► Krátce ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA

► Společnost Lamborghini oznámila 14. října 2019, že vyrobila od roku 2014 celkem 14 022 vozů Huracán. Vyrovnala tím celkovou produkci předchůdce Gallardo 2003 – 2013, ovšem za poloviční dobu! Huracán vyniká nepřeplňovaným motorem 5.2 V10, kupé s pořadovým číslem 14 022 odebral jihokorejský klient. Za první pololetí 2019 se vyrobilo 4553 vozů Lamborghini, z toho 1211 desetiválců Huracán (ostatní jsou Aventador V12 a Urus V8).

Foto Morris Commercial

► Hypercar Bertone Mantide míří do aukce! Jedna z posledních kreací Stile Bertone (šéfdesigner Jason Castriota) vznikla na základě Corvette ZR1 šesté generace s motorem 6.2 V8 S/C (LS9) o výkonu 470 kW (638 k) a šestistupňovou manuální převodovkou. Zůstala v prototypu, plánovaná malá série se nerealizovala. Mantide dosáhla v Nardò zrychlení 0 – 96 km/h za 3,2 s a největší rychlost 350 km/h. Putovala do USA, tam jsme ji potkali v Utahu v srpnu 2009 při její jízdě do Los Angeles spolu s vozy Ferrari a McLaren F1. Nová společnost Morris Commercial z Hinton-On-The-Grass, v jejímž čele je zakladatel Dr. Qu Li (CEO) a Tony Frazier (odpovědný za konstrukci), nejen získala práva na britskou značku, ale i na její ikonický dodávkový model J-Type (výroba od 1949, pak J4 od 1961), který chce prodávat v elektrické verzi od konce roku 2021! Prototyp Morris JE (Electric) měl v listopadu premiéru v The Design Museum London, má modulární platformu BEV, karoserii v retrostylu J-Type z uhlíkových kompozitů, užitečnou/celkovou hmotnost 1,0/2,5 tuny, ložný objem 5,5 m3, dojezd 320 km (akumulátory Li-Ion) a plánovanou prodejní cenu kolem 60 tisíc liber.

► Na okruhu Nürburgring-Nord­ schleife zajel Romain Dumas (VW ID.R) rekord elektromobilů 6:05,336 min na trati 20,8 km dlouhé, když dne 3. června 2019 překonal Petera Dumbrecka, který na čínském NIO EP9 byl pomalejší cca o 40 s (2017). Dumas je čtyřnásob­ ným vítězem 24 h Nürburgringu. Po triumfu na Pikes Peaku 2018 dostal vůz novou aerodynamiku včetně DRS a vyměnil pneumatiky Michelin za Bridgestone. Absolutní rekord 5:19,546 drží Timo Bernhard (Porsche 919 Hybrid Evo z června 2018), zatímco Stefan Bellof (Porsche 956) držel rekord 6:11,13 (6:16,85 v závodě) od tréninku na závod 1000 km Nürburgring 1983. ► Poněkud nesmyslný rekord 7:38,585 min zajel Romain Dumas (VW ID.R) také na horské silnici Tianmen Mountain Big Gate Road s devětadevadesáti zatáčkami v čínském Zhangjiajie (Hunan), která byla za tím účelem z úřední moci uzavřena (měřený úsek 10 906 m). Kuriozní je, že tato propagandistická akce je prvním a jediným rekordem v této jinak nedostupné lokalitě.

62

auto 2019/12

TH

Výroba českých motocyklů Böhmerland (Čechie) skončila před osmdesáti lety, ale jejich tvůrce Albin Liebisch (1888 – 1965) je jedním z nemnoha sudetských Němců, kterému Češi odhalili pamětní desku (na náměstí v Krásné Lípě). Jinou poctu Liebischovi vytvořil konstruktér Peter Knobloch, majitel firmy 3D Modelle Tiskárna v Turnově, jenž připravil limitovanou sérii deseti nových motocyklů Böhmerland! Kromě strojů s jednoválcem 600 cm3 o výkonu 35 kW (48 k), nyní s přeplňováním kompresorem a chlazením kapalinou, stavěných na zakázku pro konkrétního klienta, se představil rovněž elektrický prototyp Böhmerland (na snímku), který s elektromotorem 32 kW dosahuje rychlosti 150 km/h a ujede 150 až 200 kilometrů na jedno nabití (trvá pět hodin).

Foto Tom Hyan

► Elektrický Volkswagen ID.R překonal dvacet let starý rekord Festivalu rychlosti (FoS) v Good­ woodu. Je to ovšem podivný triumf, když platila dohoda, že vozy F1 nebudou usilovat o rekord trati z důvodů bezpečnosti (a pro HyperEV to neplatí?)! Nick Heidfeld (McLaren MP4/13) byl v roce 1999 o 1,7 sekundy pomalejší než Romain Dumas v roce 2019 (nejlepší čas 39,90 s). Dumas vyhrál FoS Shootout 2018 (43,86 s) a 2019 (42,32 s). Volkswagen pro Goodwood snížil kapacitu akumulátorů a nasadil měkkou směs pneumatik Bridgestone.

SEDM FINALISTŮ Po prvním kole evropské ankety Car of the Year, pořádané od roku 1963, bylo zveřejněno sedm poněkud překvapivých finalistů! Jsou to (v abeced­ ním pořadí) BMW řady 1, Ford Puma, Peugeot 208, Porsche Taycan, Renault Clio, Tesla Model 3 a Toyota Corolla. Připomeňme, že v evropské anketě rozhodují o nominovaných vozech výhradně motorističtí novináři, samozřejmě podle jejich dostupnosti na evropském trhu. Vítěz bude oznámen v pondělí 2. března 2020 před Ženevským autosalonem.

ŠEST FINALISTŮ Po prvním kole domácí ankety Auto roku 2020 v ČR novináři zvolili vzhledem k rovnosti bodů místo pěti tentokrát šest finalistů. Jsou to (v abecedním pořadí) BMW řady 3, Kia XCeed, Mazda CX-30, Peugeot 208, Suzuki Jimny a Škoda Kamiq. Tradiční anketa (pořádá se od roku 1994) nadále prochází turbulentním vývojem, když se nepodařilo sjednotit její pravidla s anketou evropskou. Vyhlášení vítězného automobilu proběhne po druhém kole volby dne 8. ledna 2020.


2019 číslo/strana ALPINE A110 (2019)................................. 1/22 ASTON MARTIN Lagonda......................... 4/16 AUDI e-tron 55 quattro............................... 9/8 AUDI S6 Avant 2019............................... 10/14 AUDI SQ5 2019....................................... 10/16 AURUS Senat/Limousine.......................... 4/24 AUSTRO DAIMLER ADR 630 Bergmeister Shooting Grand...................................... 9/24 BMW 1 (F40).......................................... 11/18 BMW 4 Cabrio (F33)................................. 8/22 BMW M550d (G30)................................... 3/10 BMW M850i Coupé (G15)....................... 12/18 BMW X5 xDrive M50d (G05).................... 5/18 BMW Z4 (G29).......................................... 6/10 CADILLAC CT6-V 2019............................. 2/24 CITROËN C5 Aircross................................ 2/20 DACIA Duster 2019................................... 5/32 DS3 Crossback 2019................................ 7/18 FERRARI 212E Montagna (1969).............. 9/40 FERRARI 333 SP (1994 – 2003)................ 8/38 FERRARI F8 Tributo.................................. 4/12 FERRARI P80/C........................................ 9/22 FERRARI SF90 Stradale.......................... 10/20 FERRARI SP3JC...................................... 11/30 FIAT Automobili 1899 – 2019.................... 11/2 FORD F-150 Electric.................................. 8/28 FORD Fiesta ST 2019.............................. 10/10 FORD Focus čtvrté generace..................... 1/10 FORD Mondeo Hybrid 2019.................... 11/14 FORD Mustang Bullitt 2019....................... 6/14 FORD Puma.............................................. 8/28 FORD Ranger/Raptor 2019..................... 12/22 GINETTA Cars 2019.................................. 6/24 HONDA Civic Type R................................. 2/12 HYUNDAI i30 N Performance (PD)........... 1/26 HYUNDAI Nexo FCEV 2019......................... 3/6 HYUNDAI Santa Fe (TM)........................... 7/14 CHEVROLET Corvette Stingray 2020........... 9/2 JAGUAR E-Pace (X540)............................ 3/18 JAGUAR I-Pace EV400 (X590).................. 1/18 KIA HabaNiro Concept.............................. 6/22 KIA Proceed (CD) 2019........................... 12/26 KIA Sorento 2019 (UM)............................ 9/26 KIA Stinger (CK)....................................... 5/26 LEXUS ES 300h (XZ10)............................ 3/14 MAZDA 3 (MY 2019)................................ 5/22

MERCEDES-BENZ A 160 (W177)............ 11/22 MERCEDES-BENZ třídy B (W247)............. 6/16 MERCEDES-BENZ E-Klasse Cabriolet (A238)...................... 8/18 MERCEDES-BENZ S 560 Cabriolet (A217)........................... 3/14 MITSUBISHI Outlander 2019.................... 4/18 MITSUBISHI Space Star 2019.................. 3/26 PEUGEOT Rifter (K9)................................ 7/22 PORSCHE 911 Carrera S (992)...... 1/14, 11/26 PORSCHE Cayenne Coupé........................ 8/14 RENAULT Clio páté generace.................. 12/30 RENAULT Kadjar 2019.............................. 5/30 SSC Tuatara 2019..................................... 9/30 SUBARU BRZ & TOYOTA GT86................ 9/18 SUBARU XV (Generace II)......................... 2/16 ŠKODA 978 a 990 Favorit.......................... 3/28 ŠKODA 1500V (Typ 778).......................... 4/28 ŠKODA Kamiq 2019.................................. 9/12 ŠKODA Octavia IV (MY 2020)................. 12/14 ŠKODA Scala – premiéra v Tel Avivu.......... 1/6 ŠKODA Scala 2019����������������������������������� 5/14 ŠKODA Superb 2019................................... 8/8 TOYOTA Corolla TS & Sedan 2019........... 7/10 TOYOTA GR Supra (A90)........................ 11/10 TOYOTA Hilux 2.4 D-4D (GUN 125 LD)..... 2/26 TOYOTA RAV4 (XA50).............................. 6/18 ULTIMA Sports Ltd. (1984 – 2019)........... 7/24 VOLKSWAGEN Polo GTI (2018 – 2019)... 10/18 VOLVO XC40 T3 (CMA)............................ 3/22 WALLYS Izis a Iris (2006 – 2019).............. 8/26 TECHNIKA Alliance RENAULT-NISSAN –  nové motory........................................... 7/28 Elektromobilita 2018 – 2019............. 3/30, 4/30 Elektromobilita není novinkou................... 3/32 HYUNDAI Elevate Concept........................ 2/28 ŠKODA Auto – nová lakovna................... 10/30 ŠKODA Auto Vrchlabí.............................. 11/32 NADACE ELIŠKY JUNKOVÉ Autobusové přívěsy Karosa/Jelcz.............. 9/54 ČZ – motocykly ze Strakonic..................... 1/46 DANDY MJ/MU/JAWA (1995 – 2005)........ 6/50 MANET/TATRAN....................................... 3/56 MTX (METALEX) 1969 – 2019................... 7/54

OBSAH 4. ROČNÍKU VYCHÁZÍ OD ROKU 2016 OGAR / Autfit / Machek (1910 – 1949)...... 12/50 PRAGA V3S (1951 – 1990)...................... 10/54 TATRA 57 (1931 – 1949)........................... 4/54 TATRA 605 (1956 – 2019)....................... 11/56 Tom Karen & Ogle Design......................... 2/44 ŠKODA Octavia (1959 – 1964)................... 5/50 ŠKODA – proudnicové autobusy............... 8/54 HISTORIE AERO (1919 – 2019)................................ 11/50 AUSTIN Allegro (1973 – 1982).................. 6/46 AVIA (1919 – 2019)................................. 12/34 BUGATTI 1909 – 2019............................... 3/44 CITROËN Automobiles (1919 – 2019)....... 2/48 COLANI 2CV (1981)................................ 10/26 COLANI VW Turbo-Polo (1978).............. 10/28 DAIMLER (1896 – 2009)............................ 8/46 ERF Trucks (1933 – 2007)......................... 2/54 HUMBER Beeston & Coventry................... 9/46 JAGUAR Mark 2 Models (1959 – 1969)... 12/46 JAWA 1929 – 2019.................................... 9/56 KAMAZ Group (1969 – 2019).................. 12/54 KLÖCKNER-HUMBOLDT-DEUTZ (1864 – 2019)......................................... 3/50 MAN Haubenlastwagen (1915 – 1994)...... 1/52 MIESSE Auto (1894 – 1972)...................... 7/52 MORRIS Marina (1971 – 1980)................. 7/46 PEGASO Autocamiones (1947 – 1994)...... 6/54 RELIANT Scimitar GTE (1968 – 1986)....... 4/44 SAAB 92–96 (1949 – 1980)..................... 10/46 SABRA / AUTOCARS Co., Ltd.................... 1/42 ŠKODA / LAURIN & KLEMENT – Historie převodovek............................... 8/56 TAM – Tovarno Avtomobilov Maribor....... 5/54 Velká cena Československa 1949............ 12/58 VOLKSWAGEN SP-2 (1971–1976)........... 5/42 V. Letní vyvedení KVHT v Oslí 2019.......... 9/58 X. Křenovická jízda 2019........................... 8/58 MUZEA Autoworld Museum Bruxelles (Brusel, B)............................................ 11/60 Cabrio Gallery – Expozice sportovních vozů Dobřenice.... 5/46 California Agriculture Museum – Heidrick Tractor Collection (Woodland, CA, USA)............................. 5/60

12/2019 THauto

63


Cité de l’Automobile – Collection Schlumpf (Mulhouse, F)........ 2/60 Evergreen Aviation & Space Museum (McMinnville, OR, USA)....................... 10/60 Hays Antique Truck Museum (Woodland, CA, USA)............................. 4/60 LeMay America’s Car Museum (Tacoma, WA, USA)............................... 1/58 Museum of Flight (Seattle, WA, USA)....... 8/60 Porsche Museum (Stuttgart, D)................ 9/60 Retroautomuzeum Strnadice .................... 7/60 Technické muzeum Tatra (Kopřivnice)...... 3/60 Western Antique Aeroplane & Automobile Museum (Hood River, OR, USA)............ 6/60 SALONY 33. Tokyo Motor Show 1999..................... 12/8 46. Tokyo Motor Show 2019..................... 12/2 68. International Motor Show Frankfurt...................................... 10/2, 11/16 89. Geneva International Motor Show ...............................4/2, 4/22, 4/32, 5/34, 6/6 CES 2019 Las Vegas................................... 3/2 Chicago Auto Show 2019.......................... 3/16 Los Angeles Auto Show 2019................. 12/16 NAIAS 2019 Detroit............................ 2/2, 2/30 New York International Auto Show 2019.... 5/2 Pebble Beach 2019................................... 9/16 SPORT 24 h Le Mans 2019................................... 7/32 39. ME do vrchu Ecce Homo 2019............ 7/36 57. ROLEX 24 at Daytona 2019................. 3/34 103. Indianapolis 500 (2019)...................... 7/2 103. Indianapolis 500 (2019) – setkání veteránů..................................... 8/34 ADAC GT Masters 2019 v Mostě............... 6/30 Adámek Miroslav – 80 let........................ 12/42 Agentura Apsara pro DTM......................... 1/36 Andretti Mario a Indy 500........................... 7/6 Aston Martin Vantage DTM 2019.............. 6/34 BLOODHOUND SSC a předchůdci............. 2/32 BMW M1 ProCar Series (1979 – 1980)... 10/36 Dakar 2019............................................... 2/40 Deutsche Rennsport-Meisterschaft Revival................................................. 12/40 FERRARI 212E Montagna (1969).............. 9/40 FERRARI 333 SP (1994 – 2003)................ 8/38 FIA Formula E Championship 2018/2019.. 11/48 FIA World Endurance Championship....... 12/36 Formula Junior Historic Racing .............. 11/40 Formula W-Series..................................... 6/44 Formule 1 – zhodnocení sezony 2018......... 1/2 Formule 1 – před startem sezony 2019..... 3/37 Formule 1 – Magyar Nagydíj 2019............ 9/32 Formule 1 – Vozy Velkých cen 2019......... 9/36 Formule 2 – výsledky sezony 2018........... 4/34 Formule 2 – před startem sezony 2019..... 4/35 Formule Easter (1972 – 1990)................... 4/38 Interserie Most 1979 – 1989...................... 2/36 Lauda Niki (1949 – 2019)........................ 10/40 LOLA T70 (1965 – 2019)........................... 3/38 Minardi Days Imola 2019.......................... 5/36 NASCAR Whelen Euro Series 2019 Most.... 8/2 NTT Indy Car Series 2019....................... 11/34 SAUBER Junior Team by Charouz (Bob Vavřík)........................................... 8/30 ŠKODA Fabia R5 (2015 – 2018)................. 1/32 ŠKODA Motorsport 2019 –  nové centrum v Plazech......................... 1/30 TARK Estonia (1958 – 1994)..................... 6/36 Velká cena Československa 1949............ 12/58 Zbraslav–Jíloviště 2019.......................... 10/32

64

auto 2019/12

TH

Portéty jezdců: Ahrens Kurt Jr........................................... 7/43 Albon Alex............................................... 10/44 Behra Jean.............................................. 11/44 Bonnier Joakim (Jo)................................ 11/44 Borgudd Tommy (Slim)............................ 7/44 Buemi Sébastien....................................... 9/45 Caffi Alessandro (Alex).............................. 8/45 Clark Jim................................................. 12/45 Combs Jessi........................................... 11/46 Courage Piers......................................... 12/45 Crawford Jim............................................ 6/42 De Angelis Elio.......................................... 5/38 De Filippis Maria Teresa............................ 1/39 Della Chiesa Andrea.................................. 8/44 Dumfries Johnny..................................... 11/45 Eaton George............................................ 7/43 Etancelin Philippe...................................... 1/41 Fabi Teodorico (Teo)................................. 8/45 Fabre Pascal............................................ 11/45 Farina Giuseppe (Nino)............................. 1/41 Firman Ralph............................................. 4/42 Fisichella Giancarlo................................... 2/35 Flockhart Ron............................................ 3/42 Frentzen Heinz-Harald............................... 3/43 Gachot Bertrand...................................... 11/45 Galli Nanni............................................... 11/38 Giovinazzi Antonio..................................... 1/40 Hahne Hubert............................................ 5/40 Hailwood Mike........................................ 12/44 Ireland Innes............................................. 3/42 Irwin Chris.............................................. 12/44 Jones Alan................................................ 7/42 Kobayashi Kamui...................................... 2/35 Kubica Robert........................................... 1/40 Lauda Niki...................................... 6/43, 10/40 Liuzzi Vitantonio........................................ 3/43 Lombardi Lella.......................................... 1/39 Maldonado Pastor..................................... 2/42 Mansell Nigel............................................ 7/42 Martini Pierluigi......................................... 8/44 McAlpine Kenneth................................... 11/44 Mitter Gerhard........................................... 7/43 Modena Stefano........................................ 2/43 Montoya Juan-Pablo................................. 2/42 Morbidelli Gianni....................................... 8/44 Moss Stirling........................................... 11/38 Nakajima Kazuki........................................ 9/45 Nakajima Satoru........................................ 9/45 Nannini Alessandro................................... 2/43 Norris Lando........................................... 10/44 O’Neil Kitty.............................................. 11/46 Paletti Riccardo......................................... 8/45 Parnelli-Jones Rufus............................... 11/47 Patrese Riccardo....................................... 5/38 Piquet Nelson............................................ 7/42 Quester Dieter........................................... 5/40 Ratzenberger Roland................................. 6/43 Rebaque Hector........................................ 5/38 Redman Brian......................................... 10/45 Rindt Karl-Jochen..................................... 6/43 Robarts Richard........................................ 4/42 Rollinson Alan........................................... 7/44 Russell George........................................ 10/44 Sainz Carlos Jr.......................................... 2/42 Salazar Eliseo............................................ 7/44 Scheckter Jody....................................... 12/44 Schneider Bernd....................................... 2/43

Siffert Joseph.......................................... 10/45 Sirotkin Sergej.......................................... 1/40 Stevens Will.............................................. 6/42 Stewart Jackie................................ 3/42, 11/39 Stommelen Rolf........................................ 5/40 Trimmer Tony......................................... 12/45 Trulli Jarno................................................ 3/43 Ward Rodger........................................... 11/47 Warwick Derek.......................................... 6/42 Whitehead Peter........................................ 1/41 Webber Mark............................................ 2/35 Wilson Justin............................................ 4/42 Wilson Desiré............................................ 1/36 Wisell Reine............................................ 10/45 MOTOCYKLY ARIEL Motors, Ltd. (1896 – 1970)........... 10/52 ČZ – Česká zbrojovka (1919 – 2019)....... 11/54 ČZ – motocykly ze Strakonic..................... 1/46 DANDY MJ / MU / JAWA (1995 – 2005)...... 6/50 FRANCIS & BARNETT Ltd. Coventry (1919 – 1966)......................................... 9/52 ITALJET Moto........................................... 4/49 JAMES Motorcycle Co. (1902 – 1966)....... 7/50 NERACAR Motoring on 2 Wheels.............. 5/48 MANET / TATRAN...................................... 3/56 VELOCETTE Motor Cycles (1905 – 1971).. 8/52 RŮZNÉ Auto roku 2019 v ČR – Ford Focus........... 2/64 Auto roku 2019 v SR – Peugeot 508......... 3/64 Colani Luigi (1928 – 2019)...................... 10/22 Iacocca Lee (1924 – 2019)........................ 9/64 Jozíf Milan (1935 – 2018).......................... 1/62 Motor roku 2019 – počtvrté Ferrari V8........ 6/2 World Car of the Year 2019....................... 5/12 Slavné motory: AERO Minor II (1946).................................. 10 ASTON MARTIN 5.4 V8 (1969)...................... 6 AUDI 2.5 R5 TFSI (2009)............................... 8 AUSTIN/MORRIS Mini (1959)........................ 9 BMW M502 (1954)........................................ 7 BMW M67 D40 (1990)................................... 5 BUGATTI W16 (2001 – 2019)......................... 3 BUGATTI W18 (1998 – 2000)......................... 3 DAF DS 575................................................... 9 DEUTZ FL 814 (1968).................................... 3 FERRARI 125 S (1947)................................ 12 FERRARI 348 TB (1989).............................. 12 FERRARI F355 (1994).................................... 2 FIAT 127 (1971) – COTY 1971/1972............ 11 FIAT 128 (1969) – COTY 1969/1970.............. 5 FIAT 130 – 3200 (1971)............................... 11 FIAT 1800/2100 (1959)................................ 11 FORD 4.6 V8 (1991–2014)............................. 6 GLAS 2600 V8 (1965).................................... 7 GM Vortec 6.0 V8 LQ9 (2002)....................... 1 CHEVROLET 5.7 V8 LS6 (2004)..................... 1 CHEVROLET 5.7 V8 LT1 (1992)..................... 1 KAMAZ 740 V8 (1974)................................. 12 MASERATI 3.2 V8 (1996).............................. 2 MAZDA Rotary (L10)..................................... 6 MERCEDES-BENZ M111................................ 8 MERCEDES-BENZ M119 E50......................... 2 MERCEDES-BENZ OM636 (1946).................. 4 PEUGEOT 504 (1968) – COTY 1968/1969..... 5 ROVER 3500 V8 (1977) – COTY 1977........... 7 SAAB 96 (1965)........................................... 10 ŠKODA 1000 MB (1964)................................ 4 ŠKODA 1101 (1946)...................................... 9 VOLKSWAGEN Passat W8............................. 8 WARTBURG 1000 (312).............................. 10


SLAVNÉ MOTORY

Kresby KamAZ

KAMAZ 740 V8 (1974) Pro velkorysý projekt ruské automobilky KamAZ vznikl vznětový vidlicový osmiválec vlastní konstrukce. První motor typu 740 vyrobili v květnu 1974 v experimentální dílně, v prosinci 1975 se rozběhla velkosériová výroba na lince. Do té doby měly ruské nákladní vozy většinou zážehové motory podle amerického vzoru, ale KamAZ byl přechodem na hospodárnější diesely (dříve jen JAZ coby kopie amerických GM 71 Diesel). Po modernizaci (nyní přeplňovaný a zdvih 130 mm) se vyrábí dodnes; výkon řady 740 je 192 až 324 kW (260 – 440 k) s emisními limity do EU5. Nepřeplňovaný vznětový osmiválec do V/90° OHV  2V; 10 852 cm3 (ø 120 x 120 mm) Přímé vstřikování nafty, stupeň komprese 17 Výkon 132/154 kW (180/210 k)/2600 min‑1 Točivý moment 540/638 N.m/ 1400 – 1650 min‑1


Kresba a foto Ferrari

SLAVNÉ MOTORY

FERRARI 348 TB (1989)

V roce 1989 představil Ferrari další typ s osmiválcem uprostřed, který dostal poháněcí ústrojí z Mondialu T (trasversale) s příčně uspořádanou pětistupňovou převodovkou, ale samotný motor byl uložen podélně. Objem válců se proti Ferrari 328 zvětšil na 3,4 litru, výkon vzrostl na hranici 300 koní (221 kW). Po kupé 348 TB následovaly otevřené 348 TS (hardtop targa) a 348 Spider (1993 se zvýšeným výkonem 320 k/235 kW). Do roku 1995 vzniklo 8844 vozů, z toho 1090 Spiderů.

Osmiválec do V/90° (typ F119) Vstřikování paliva Bosch Motronic M2.5 DOHC 4V; 3404,7 cm3 (ø 85 x 75 mm) Výkon 221 kW (300 k)/7200 min‑1 Točivý moment 324 N.m/4200 min‑1

Profile for TH Auto

TH Auto 12 2019 (prosinec)  

Měsíčník o automobilech, zaměřený na konstrukci, design, motorsport a historii, který připravil Tom Hyan

TH Auto 12 2019 (prosinec)  

Měsíčník o automobilech, zaměřený na konstrukci, design, motorsport a historii, který připravil Tom Hyan

Profile for thauto

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded