__MAIN_TEXT__
feature-image

Page 1

10

2020

SEAT LEON FR

PŘEDSTAVUJEME ■ ŠKODA ENYAQ iV ■ světová premiéra Enyaqu se uskutečnila 1. září v Praze ■ FORD PUMA 2020 ■ nový model má staré jméno, ale není to sportovní kupé... ■ RENAULT ZOE PHASE 2 ■ průběžná modernizace se zaměřuje na zvyšování výkonu a dojezdu


SLAVNÉ MOTORY V roce 1982 byl zahájen vývoj dvanáctiválce BMW, konstruovaného na základě osvědčených šestiválců M20. Byl to první německý poválečný dvanáctiválec pro osobní vozy, jeho vývoj následoval prototypy M33 (1972) a M66 (1977). Výroba M70 byla zahájena v roce 1987, dvanáctiválec slavil premiéru v typu BMW 750i/iL (E32) a v roce 1989 přišlo velké kupé BMW 850i (E31). Nízkou hmotnost 240 kg zaručovaly blok a hlavy válců z hliníkové slitiny. Rozteč válců 91 mm. Později se objevily výkonnější M72/M73 (5,4 litru). BMW 850i

Foto a kresby BMW

BMW M70 (1987)

Dvanáctiválec do V/60°; 4988 cm3 (ø 84 x 75 mm) Dvouventilový rozvod OHC; kompresní poměr 10,0:1 Elektronické nepřímé vstřikování Bosch 2x DME M1.7 Výkon 221 kW (300 k)/5800 min‑1 Točivý moment 400 N.m/4500 min‑1


10

PÁTÝ ROČNÍK číslo 10 (54), říjen 2020 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2020

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2020 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth co psát do úvodníku ve chvíli, kdy nikdo netuší, co bude za týden? Možná se budu opakovat, ale opravdu děkujeme všem, kteří i přes velké pře‑ kážky pokračují v pořádání smysluplných akcí. V uplynulém měsíci byly in natura představeny skutečně významné novinky automobilového ­průmyslu, zejména toho našeho českého, prohlédli jsme si nejen počá‑ tek nové elektrické éry v podobě Enyaqu iV, ale také vyzkoušeli další a další varianty Octavie, nejúspěšnějšího českého automobilu (o tom příště, prozraďme, že šlo o sportovní Octavii RS, ale také plynovou G‑TEC, mild-hybridní e-TEC a plug-in-hybridní iV). Škoda Auto dokonce neváhala uspořádat prezentaci v zahraničí, na cestě do Rakouska jsme však zažili nepříjemné překvapení. Nápad prakticky zrušit všechny tři mosty přes vodní nádrž Nové Mlýny může vzniknout jen v hlavě skutečného génia, jenže se obávám, že podobných myslitelů v naší zemi přibývá. Projížďka staveništěm dálnice D1 proti tomu byla procházkou růžovým sadem. Přinášíme také reportáže z Mostu, kde po odmlce znovu zahřměly motory trucků i formulí. Na druhé straně se omlouváme za to, že po třiceti letech poprvé nebude vlastní reportáž z legendárního závodu 24 h Le Mans, protože se jel bez diváků a novi‑ nářská akreditace nebyla možná. Prosím obraťte list, novinek je stále dost! Příjemné čtení a radost z jízdy přeje

►►► OBSAH ŠKODA Enyaq iV – světová premiéra v Praze����������������������� 2 ROLLS-ROYCE Ghost 2021 – první představení se konalo v Praze!������ 6 FORD Puma 2020����������������������������������� 10 BMW i3 (I01)������������������������������������������ 14 RENAULT ZOE Phase 2��������������������������� 18 SEAT León čtvrté generace��������������������� 22 MERCEDES-BENZ E-Klasse (W213) po faceliftu a výrazné modernizaci������� 26 Czech Truck Prix Most 2020 – první závod tahačů Evropského mistrovství������������������������ 32 MAXX Formula Most 2020���������������������� 36 Břetislav Enge (1950 – 2020)������������������� 40 Čtyřiadvacetihodinovky 2020������������������ 42 Jezdci formule 1�������������������������������������� 44 Zbraslav – Jíloviště 2020������������������������� 46 Motocykly GILERA (1909 – 2020)����������� 50 Robert Sénéchal a jeho vozy������������������� 54 Muzeum U. S. veteránů JK Classics (Lužná u Rakovníka)����������������������������� 61

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2020 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2020 v ČR

► Za volanty nových vozů Ford Kuga, Kia Soul, BMW řady 3, Subaru Forester, Mercedes-Benz GLA, GLS a GLE Coupé, Renault Espace, Peugeot 508 GT a mnoha dalších ► Premiéra alternativních pohonů Škoda Octavia ► 500 mil Indianapolis ► Vrátí se Delage? ► Motocykly Mondial ► Reinhold Joest a Joest Racing

10/2020 THauto

1


Foto Tom Hyan

► ŠKODA ENYAQ iV

Světová premiéra elektromobilu Enyaq iV, počátek nové éry pro Škoda Auto

ELEKTRICKY!

Světová premiéra Enyaqu iV se uskutečnila v Praze přesně 1. září, kdy byly zavedeny nové restrikce pro boj s koronavirem...

Z

namenalo to, že se v létě avizovaná slavnost proměnila v setkání orouškovaných jedinců za přísných hygienických opatření. Mnozí hosté chyběli, z ciziny jich dorazilo podstatně méně, ale v pražské hale O2 Universum jsme přece jen potkali například Sørena W. Rasmussena, šéfa dánských COTY Tannistesten (letos zrušeny), a Macieje Pertynského, jediného polského porotce ve World Car of the Year. Nechyběl ovšem Andrej Babiš, premiér České republiky, který se už loni zúčastnil představení nové Octavie. Akce byla první pro Thomase Schäfera v nové roli předsedy přestavenstva Škoda Auto. Součástí prezentace bylo připomenutí 125 let historie mladoboleslavské firmy, která začínala coby Laurin & Klement jízdními koly,

2

auto 2020/10

TH

TOM HYAN, Praha-Libeň (CZ) motocykly a lehkými vozy, aby se o třicet let později spojila s plzeňskými Škodovými ­závody a v roce 1991 stala součástí Volkswagen Group, což ji zachránilo. Právě proto úvodní edice 1895 vozů Enyaq iV Founders Edition připomíná rok 1895, kdy se pánové Václav Laurin (1865 – 1930) a Václav Klement (1868 – 1938) pustili do průmyslové

výroby. Celé představení v hale provázely defilé a výstavy historických vozidel Škoda a Laurin & Klement, mezi nimiž se překvapivě objevil elektrický Favorit z devadesátých let (spolupráce se Škoda Plzeň závod Ejpovice), který dosud Škoda Auto ignorovala. Navzdory tomu, ale i výrobě Citiga iV od konce roku 2019, je Enyaq iV prvním novým elektromobilem Škoda svébytné konstrukce, určeným pro velkosériovou výrobu. Škoda Auto investovala 32 milionů eur do linky v Mladé Boleslavi, která jako jediná v koncernu Volkswagen Group umožňuje současnou výrobu elektromobilů na platformě MEB a vozů s klasickým i hybridním pohonem na platformě MQB (Octavia, Karoq). Podle dostupných zpráv bude Enyaq iV jediným typem na platformě MEB, vyráběným mimo Německo. Pro-


Foto Tom Hyan

1

2 3

dukce se později rozšíří o druhou karosářskou variantu SUV Coupé, inspirovanou studií Vision iV ze Ženevského autosalonu 2019. Michael Oeljeklaus, člen představenstva Škoda Auto pro výrobu a logistiku, prozradil kapacitu 250 až 350 Enyaqů denně. Samotné jméno Enyaq vychází z irského Enya (zdroj života), a tak na premiéře zahrála irská skupina Inhaler s frontmanem Elijahem Hewsonem (syn Bona z U2)... Nový Enyaq iV je návratem značky Škoda k pohonu zadních kol, pětimístné SUV totiž bude mít v základní verzi 50, 60 nebo 80 iV pouze jeden elektromotor na zadní nápravě, jehož výkon činí podle verze 109, 132 nebo 150  kW (točivý moment 220, 310 a znovu

1 Přístrojové desce vévodí velký středový dotykový displej 2 Škoda Enyaq iV vychází z podlahové plošiny MEB (VW Group) 3 Pro předsedu představenstva Thomase Schäfera to byla první veřejná akce u Škoda Auto

310 N.m) ve spojení s akumulátorem Li-Ion 55, 62 nebo 82 kWh. Technické údaje nejsou úplné, výrobce uvádí zrychlení na sto za 11,5/8,7/8,5 sekundy, dojezd podle WLTP 340/390/510 km a možnost vlečení brzděného přívěsu do 1000 kilogramů (kromě nejslabší verze). Pro náročnější jsou připraveny dvě verze s pohonem všech kol, tedy s dalším elektromotorem 75 kW, 150 N.m, na přední nápravě, přičemž blok akumulá­torů zůstává s kapacitou 82 kWh. Zadní motor 150 kW se nemění, podle naladění je kombinovaný ­výkon (točivý moment) 195 kW (425 N.m) u typu Enyaq 80x iV, ale až 225 kW (460 N.m) ve sportovně laděném Enyaqu RS iV. U těchto vozů činí zrychlení 0 – 100 km/h jen 6,9/6,2 sekundy, dojezd vždy 460 kilometrů a vlečení přívěsu do 1200 kilogramů. Všechny mají limit největší rychlosti 160 km/h, pouze u RS je to 180 km/h. Nejslabší Enyaq 50 iV je určen pro export. Podvozek využívá nezávislého zavěšení všech kol, vpředu jsou vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy a vinuté pružiny s nesoustřednými tlumiči. ­ Vzhledem k charakteru provozu (rekuperace) jsou kotoučové brzdy s vnitřním chlazením jen vpředu, zadní bubnové mají výhodu krytých činných ploch, protože u málo používaných kotoučů by mohlo dojít k jejich znečištění a následnému poškození při intenzivním ­ ­brzdění. Podle kapacity 55, 62 nebo 82 kWh má plochý akumulátorový blok mezi nápravami celkem osm, devět nebo dvanáct modulů po 24 článcích a odpovídající hmotnost 256, 288 nebo 384 kg. Údaje o systémech nabíjení pro český trh uvádíme v infografice na straně 5. Podle verze a druhu nabíječky trvá dobíjení běžně šest až osm hodin. Rychlonabíjecí DC 50/125 kW to zvládnou na 80 procent kapacity za pouhých 80/38 minut. Výrobce dává záruku na akumulátory do 70 % kapacity na osm let nebo do ujetí 160 tisíc kilometrů. ►►►

10/2020 THauto

3


Foto Tom Hyan

► ŠKODA ENYAQ iV

1 1 Blok akumulátrorů Li-Ion je uložen mezi nápravami

2

3

2 Přední trakční motor/generátor 75 kW 3 Zadní trakční motor/generátor až 150 kW 4 Pohled pod kapotu s řídicí elektronikou 5, 6 Objemný zavazadlový prostor s prostředky pro nabíjení

4

Jak se stalo v moderní době zvykem, i v případě Enyaqu iV je výrobce skoupý na technické údaje. Nový elektromobil má rozvor náprav 2765  mm, přední převis 860  mm, rozchod kol vpředu/vzadu 1587/1566 mm, nájezdové úhly 15,4°/16,7° a celkové vnější rozměry 4649 x 1879 (se zrcátky 2148) x 1616 mm. V interiéru je šířka ve výšce ramen vpředu/vzadu 1506/1488 mm a výška stropu nad sedákem 1056/990 mm, zava­ zadlový prostor má základní objem 585 litrů, po sklopení zadních opěradel až 1711 litrů.

4

auto 2020/10

TH

5

6

Údaje o hmotnostech v tiskové mapě zcela chybí. Lze volit různá kola od devatenáctipalcových po jedenadvacetipalcová, ne­ chybí nabídka volby jízdních režimů s adaptivními tlumiči, anebo snížený sportovní podvozek. Aerodynamickou účinnost zvyšuje součinitel odporu vzduchu od cx = 0,27. Enyaq vyniká působivým vzhledem čistého designu, zvláštností na přání je osvětlená maska přídě Crystal Face, inspirovaná ­tradičním českým křišťálem. Nabídka jízdních asistentů odpovídá duchu

doby se samočinným nouzovým brzděním, hlídáním jízdy v pruzích, adaptivním tempomatem pro autonomní jízdu stupně 2.0 (později 2.5), automatizovaným parkováním apod. Enyaq iV může mít až devět airbagů. Centrální displej infotainmentu povyrostl na 13 palců, virtuální přístrojový štít má displej 5,3 palce. Konektivita zahrnuje obvyklé funkce online. Ceny Enyaqu však začínají od 1 059 900 Kč za typ 60 iV, úvodní 80 iV Founders Edition je za 1 379 900 Kč (více na www.skoda-auto.cz).  ■


Automobily

PRAŽSKÁ PREMIÉRA

Foto Rolls-Royce Motor Cars Prague

Nový Rolls-Royce Ghost se představil 10. září 2020 v Praze

► ROLLS-ROYCE GHOST 2021

Praha byla vybrána pro první představení nového Ghostu, a to proto, že dovozce má titul nejlepšího evropského dealera...

Foto Rolls-Royce Motor Cars Prague

TOM HYAN, Praha-Karlín (CZ)

6

auto 2020/10

TH


Foto Tom Hyan

1

Foto Tom Hyan

2

3

4

V

loňském roce dosáhla společnost Rolls-Royce Motor Cars Prague prodejního re­ kordu, který mateřská automobilka ocenila udělením ceny European Dealer of the Year Award právě pražskému zastoupení. Na oslavu tohoto úspěchu se Praha stala první městem, kde se Ghost druhé generace představil in natura klientům a novinářům. Pouhých devět dnů od zveřejnění ­informací o novém Ghostu byl britský luxusní automobil uveden v pražské Hauch Gallery. A nezůstalo při jednom, hosté byly požádáni o zachování embarga ­

1, 2 Praha byla prvním místem odhalení vozu, který byl virtuálně představen z Goodwoodu jen o devět dní dříve 3, 4 Luxusní interiér Ghostu sice s digitálním palubním štítem, ale s analogovými přístroji jak velí tradice

do 24. září s tím, že zástupci značky odkryjí nové prodloužené provedení Ghost EWB (Extended Wheelbase s rozvorem 3465 milimetrů). Rolls-Royce Ghost (RR04) první generace se před­ stavil na IAA 2009 ve Frankfurtu, jeho jméno vychází z typu 40/50 Silver Ghost, který byl v letech 1906 až 1926 nejúspěšnějším typem značky před druhou světovou válkou (6173 vozů vyrobeno v britském Derby a 1703 v americkém Springfieldu v Massachusetts). Novodobý Ghost první generace, naznačený studií 200EX (Ženeva 2009), se stal vůbec nejprodávanějším typem za celou 116 let dlouhou historii značky. Vznikl jako menší vůz než Phantom pro sportovně založené klienty, kteří dávají přednost řízení před ­ službami osobního řidiče. Všechny verze první ge­ nerace poháněly motory 6592 cm3 V12 o výkonu od 419 kW (570 k) s osmistupňovou samočinnou převodovkou, na Ženevském autosalonu 2014 se předsta­ vila Series II s mírným faceliftem (světlomety), vylepšeným podvozkem, novými sedadly, převodovkou spojenou s údaji GPS a variantou Dynamic Driving Package. Vyvrcholením se pak staly série V-Specs s výkonem 441 kW (600 k) v roce 2014 a Black Badge s výkonem 450 kW (612 k) v roce 2016. ►►►

10/2020 THauto

7


Foto Tom Hyan

► ROLLS-ROYCE GHOST 2021

Oficiální představení Ghostu v pražské Hauch Gallery v Karlíně

Foto Rolls-Royce Motor Cars Prague

Foto Tom Hyan

Druhou premiérou byla prodloužená verze Ghost Extended Wheelbase

Soška Spirit of Ecstasy je nyní přímo na kapotě (nikoli na rámu masky)

Nový Ghost od modelového roku 2021 není jen evolucí předchůdce, ale podle Tostena Müller-Ötvöse, generálního ředitele Rolls-Royce Motor Cars, zcela novým automobilem, jenž má s předchůdcem společnou pouze sošku Spirit of Ecstasy na přídi a deštníky uložené ve dveřích. Základem vozu je unikátní hliníková platforma Rolls-Royce Architecture of ­Luxury, která je odklonem od podvozkových skupin sdílených s velkými vozy řady 7 od BMW Group; ­poprvé se představila na novém Phantomu osmé generace a pak na zvýšeném modelu Cullinan. Rozdělení hmotnosti na nápravy je v ideálním poměru 50:50 %. Nové vozy Ghost také sdílejí přeplňovaný dvanáctiválec Rolls-Royce 6  ¾ Litre (tedy 6749 ­místo 6592  cm3) o výkonu 420 kW DIN (571 k) a největším točivém momentu 850 N.m (proti Phantomu sníženým o 50 N.m), který trvale pohání všechna kola (poprvé u Ghostu) prostřednictvím osmistup­ ňové samočinné převodovky, stejně jako využívá ­řízení všech kol, jež usnadňuje manévrování při pomalé jízdě, ale zvyšuje stabilitu jízdy při rychlé. Podle šéfinženýra Jonathana Simmse patří k největ-

► DOSTUPNÉ TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – vidlicový kapalinou chlazený zážehový dvanáctiválcový motor Rolls-Royce 6 ¾ Litre s válci do V/60° (BMW Group typ N74 B68), přeplňovaný dvojicí turbodmychadel, uložený podélně vpředu; hliníkový blok a hlavy válců, DOHC 4V VVT (řetězy); 6749 cm3 (ø 84,6 x 92,0 mm); 10,0:1; 420 kW DIN (571 k)/5000 min‑1 a 850 N.m/1600 min‑1; elektronické přímé vstřikování paliva. Osmistupňová samočinná převodovka ZF 8HP s kapalinovým měničem momentu a satelitním propojením GPS; trvalý pohon všech kol. PODVOZEK – bezrámová konstrukce s integrálním hliníkovým prostorovým rámem Architecture of Luxury a pomocnými rámy vpředu i vzadu pro nezávislé závěsy kol, předních na dvojitých příčných ramenech a zadních na pětiprvkových s podélnými a příčnými rameny; pneumatické pérování s elektronickou regulací tlumení Planar System, aktivními stabilizátory a samočinným udržováním světlé výšky; provozní brzdy kapalinové dvouokruhové, kotoučové s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, ESC/TCR; hřebenové řízení s posilovačem, přídavné řízení zadních kol. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 3295 mm; d/š/v 5546/2148/1571 mm; objem zavazadlového prostoru 500 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 2490 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 250 km/h (elektronicky omezena); zrychlení 0 – 100 km/h za 4,8 s; spotřeba paliva EU od 27,0/12,3/15,2 l/100 km; emise CO2 od 347 g/km.

8

auto 2020/10

TH

ším inovacím Ghostu vedle trvalého pohonu všech kol a řízení čtyř kol především výrazné změny na odpružení, spřízněném s Phantomem, a navigační asistence převodovky Satellite Aided Transmission (podle profilu jízdy z GPS volí převodový stupeň a ovlivňuje funkci adaptivního tempomatu pro poloautonomní jízdu). Nový Planar System využívá ­stereokameru Flagbearer, která kontroluje stav vozovky před automobilem a bleskurychle upravuje charakteristiku vzduchového odpružení (vpředu dva tlumiče na kolo). Podle Simmse byly dále zvýšeny komfort jízdy a snížena už tak příkladná hlučnost (přes 100 kilogramů tlumících materiálů). Uhlazený design vozu vytvořil mladý šéfdesigner Henry Cloke, který uvedl nový designový styl Post Opulence, zaměřený na čistotu linií, působivé plochy a redukci zbytečných prvků (jako bych slyšel Jozefa Kabaně, který krátce u Rolls-Royce působil, než se vrátil od BMW Group do Volkswagen Group). Nový Ghost je o 90 mm delší a o 30 mm širší než předchůdce. Soška Spirit of Ecstasy nyní nevystupuje z masky chladiče, ale přímo z kapoty vozu, pod niž se v případě potřeby ukrývá. Svislé lamely mřížky přídě jsou osvětleny (Waterfall of Light); hlavní světlomety Brilliance Headlight Technology jsou ­ ­laserové s dosahem 600 metrů. Dveře mají nyní nejen samočinné zavírání, ale i otevírání (elektrické). V zadních dveřích jsou zasunuty originální deštníky (přece Simply Clever). Pětimístný intetriér změní ­výklopná středová konzola na čtyřmístný, za ní se ukrývá nápojový bar, u EWB je prostor pro nohy ­přiměřeně delší. Digitální přístrojový štít zachovává tradiční kruhové přístroje, desku před spolujezdcem zdobí nápis Ghost a podsvícení Illuminated Fascia s 850 hvězdami, zatímco nebe na stropě Starlight Headliner vytváří 1340 světelných bodů a osm létavic. Každý vůz je individuální, úpravy v programu Bespoke neberou konce. V době uzávěrky jsme znali britskou základní cenu od 208 tisíc liber bez daně, tedy ve Velké Británii ­téměř čtvrt milionu liber s daní.  ■


Foto Rolls-Royce

ROLLS-ROYCE SILVER CLOUD TWO DOOR SALOON BY MULLINER PARK WARD (1963)

ROLLS-ROYCE SILVER CLOUD DROPHEAD COUPE BY MULLINER PARK WARD (1963)

ROLLS-ROYCE PHANTOM VÂ (1964)


Foto Tom Hyan

► Automobily ► FORD PUMA 2020

NOVÝ MODEL

Zcela nový model od evropského Forda nese méno Puma. Pokud vám to něco připomíná, pak vězte, že nejde o sportovní kupé... TOM HYAN Nová Puma se dodává výhradně s pohonem předních kol a se zážehovým tříválcem 1.0 EcoBoost (pro některé trhy vznětový 1.5 EcoBlue, u nás nikoli)

10

auto 2020/10

TH

Z

atímco za mořem Ford zrušil všechny sedany, když zmizely Fiesta, Focus, Fusion (Mondeo) a Taurus, tak v Evropě zatím přežívají, přestože se americký výrobce snaží vnutit rovněž evropské ­ ­klientele různé crossovery SUV. Podíváme-li se na sortiment evropského Forda, tak tam ještě Fiestu, Focus a Mondeo najdeme, nicméně rychle přibý­vají nejrůznější zvýšené modely SUV, a to i v nižších segmentech trhu (Puma, EcoSport, Kuga), dopl­ něné o velké typy z dovozu (Edge, Explorer). Jedinou vzpomínkou na americké osobní vozy tak ­zůstává Ford Mustang...

Situace došla tak daleko, že se využívají jména, evokující historii sportovních automobilů! Cougar sice patří historii, ale nejnovější plně elektrický automobil třídy SUV od Forda nese označení Mustang Mach-E a míří k nám jako First Edition s dojezdem 450 nebo 600 km (pohon zadních kol, akumulátory 75 nebo 98,8 kWh, elektromotor 190 nebo 210 kW). Je to první čtyřdveřový Mustang (pětidveřový včetně výklopné stěny), a totéž lze říci o zcela novém crossoveru Puma, který se představil na IAA 2019 ve Frankfurtu a nyní se prodává i u nás. V každém případě v něm zůstává zážehový motor 1.0 EcoBoost (Fox), alternativně doplněný systémem Mild-Hybrid (mHEV). Právě


► MOTORY PRO FORD PUMA 2020 typ výkon převodovka spotřeba EU (tříválec turbo) [kW/k/min-1] [od l/100 km] 1.0 EcoBoost 70/95/4000 – 6000 6M 4,5 – 4,6 1.0 EcoBoost 92/125/6000 6M 4,5 – 4,6 1.0 EcoBoost mHEV 92/125/6000 6M 4,2 – 4,3 1.0 EcoBoost 92/125/6000 DCT7 4,9 – 5,0 1.0 EcoBoost mHEV 114/155/6000 6M 4,4 – 4,5 1.5 EcoBlue 88/120/3600 6M N.A.

Foto Tom Hyan

1

2

3 takový vůz jsme vyzkoušeli, a to v nejvyšší výbavě ST-Line (pokud nepočítáme kuriozní Vignale). Revival jména Puma přišel na kompaktním cross­ overu SUV, postaveném na platformě segmentu B, prakticky shodné s Fiestou, ale využívající alterna­ tivně pohon mHEV, jenž zamířil rovněž do modernizované Fiesty poslední generace. Původní Ford Puma (1997 – 2002) byl také určen pro Evropu, bylo to však kompaktní kupé, rovněž na platformě B ­tehdejší Fiesty. Tím ale podobnost končí. Kupé se vyrábělo výhradně v Kolíně nad Rýnem, nová Puma je z rumunské Craiovy, přestavěné továrny Daewoo/ Oltcit, kde Ford zahájil produkci vozy Transit Con­ nect (2009) a B-Max (2012 – 2017), než tam přešel na EcoSport (od 2017) a novou Pumu (od října 2019), přičemž tam od roku 2012 vyrábí také zážehové tříválce 1.0 EcoBoost. Pokud vás překvapí rumunský původ Pumy, pak vězte, že Ford Motor Company otevřela pobočku v Bukurešti už v roce 1931, o tři roky později koupila pozemky pro výstavbu montážního závodu na Calea Floreasca v Bukurešti a 15. května 1936 tam zahájila montáž amerických vozů Ford V8 (hlavně typy V8‑48, 68, 74/78, 81/82, 91/92 a 01/02) včetně verzí Mercury Eight, kterou ukončila až druhá světová ­válka. Po válce byl podnik znárodněn, dále opravo-

4 val automobily a v šedesátých letech se proměnil na elektrotechnickou továrnu. Není bez zajímavosti, že s podporou Ford Romania vyhrála posádka Ion ­Zamfirescu/Petre G. Cristea slavnou Rallye Monte Carlo 1936 na upraveném roadsteru Ford V8. Nový Ford Puma je kompaktní čtyřdveřový vůz s výklopnou stěnou v zádi, se sportovně laděnou zvýšenou linií boků a dobře využitým obestavěným prostorem (šířka ve výši ramen P/Z 1348/1320 mm, výška stropu nad sedáky 1000/965 mm). Zajímavé je řešení zavazadlového prostoru o objemu 456, resp. 401 litrů (mHEV má vedle akumulátor Li-Ion 48 V), jehož součástí je u nehybridního provedení osmdesátilitrová schránka MegaBox obdélníkového půdorysu 752 x 763 mm dole v podlaze, v hloubce 305 mm vybavená zátkou, takže ji můžete vymývat vodou po ►►►

1 Stejné jméno, ale zcela jiný automobil je crossover Ford Puma, vyráběný v rumunské Craiově 2 Přístrojová deska vychází z poslední generace Fiesty, od výbavy ST-Line má digitální přístrojový štít 3 Kompaktní Puma zaujme relativně velkým interiérem, který vyhoví většině běžných nároků 4 Zajímavostí je prohlubeň MegaBox v zavazadlovém prostoru s výpustným otvorem ve dně

10/2020 THauto

11


► FORD PUMA 2020

1 Na rozdíl od prvního Focusu (na snímku faceliftovaný model 2003) nemá Puma vzadu víceprvkové zavěšení kol, ale má torzní příčku

Foto Tom Hyan

1

2 2, 3 Hybridní verze mHEV dostala od klikového hřídele řemenem poháněný spouštěč/generátor ISG 11,5 kW s asistenční funkcí 4 Pro český trh se dodává výhradně zážehový tříválec 1.0 EcoBoost

3 přepravě zašpiněných věcí (anebo v ní převážet živé kapry)! U verze mHEV je její objem 68 l. Náhradní kolo ovšem chybí. Přístrojová deska je nám povědomá, vždyť vychází z Fiesty, má centrální dotykový displej 8“ (SYNC 3, NAV, AppLink, Apple CarPlay, Android Auto) a od výbavy ST-Line digitální přístrojový štít 12,3“. Jízdní vlastnosti (vzadu je torzní příčka) jsou tradičně velmi dobré jako u většiny vozů této značky, samozřejmě jde pouze o pohon předních kol.

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (mHEV) – kapalinou chlazený řadový zážehový tříválec 1.0 EcoBoost, přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; litinový blok válců a hliníková hlava válců; vypínání jednoho válce při nižším zatížení; DOHC 4V Ti-VCT, pohon vačkových hřídelů řetězem; elektronické přímé vstřikování paliva Bosch MED17, GPF, EU6d; 999 cm3 (ø 71,9 x 82 mm); a) 10,5:1; 92 kW (125 k)/6000 min‑1, 170 N.m/1400 – 4500 min‑1 a overboost 200 N.m/1750 min‑1; b) viz výše, ale 10,0:1; 114 kW (155 k)/6000 min‑1, 190 N.m/1900 – 5500 min‑1 a overboost 220 N.m/3000 min‑1. Systém Mild-Hybrid, řemenem poháněný ISG 11,5 kW/50 N.m, vzduchem chlazený akumulátor Li-Ion 48 V/10 A.h, celkem točivý moment včetně e-assist a) 210 N.m/1750 min‑1, b) 240 N.m/2500 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka a přímo řazená šestistupňová převodovka (3,417 – 1,958 – 1,276 – 0,943 – 0,757 – 0,634 – Z 3,830). Stálý převod nápravy a) 4,353; b) 4,580. Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vzadu nesoustřednými; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; vpředu kotoučové brzdy ø 278 x 25 mm s vnitřním chlazením, vzadu kotoučové ø 271 x 11 mm nebo bubnové ø 228 x 40 mm, ABS/EBD/EBA, ESC/TCS; hřebenové řízení 15,1:1 s elektrickým posilovačem; pneumatiky 205/65 R 16, 215/55 R 17, 215/50 R 18 nebo 225/40 R 19. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2588 mm, rozchod kol 1567/1526 nebo 1562/1521 mm; d/š/v 4186 (ST-Line 4207)/1805 (se zrcátky 1930)/1548 – 1554 mm; objem zavazadlového prostoru 401/1161 (bez hybridu 456/1216) l; objem palivové nádrže 42 l; pohotovostní hmotnost DIN (bez řidiče) a/b) od 1205/1205 kg, celková 1760/1760 kg; hmotnost brzděného přívěsu do 1100 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 191/205 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,8/9,0 s; spotřeba paliva EU od 4,2/4,4 l/100 km; emise CO2 od 96/99 g/km.

12

auto 2020/10

TH

4 Základní pohonnou jednotkou je vylepšený zážehový tříválec 1.0 EcoBoost ve třech výkonových variantách 70, 92 a 114 kW (tedy 95, 125 a nově 155 k), který ovšem ze všech konkurentů se třemi válci v této objemové třídě byl vždy nejlepší, o čemž svědčí tři absolutní tituly International Engine of the Year (a šestinásobné vítězství do 1,0 l). Obě výkonnější verze mohou být doplněny soustavou mHEV s řemenovým spouštěčem/generátorem ISG 11,5 kW, 50 N.m, která teoreticky snižuje spotřebu paliva asi o 0,3 l/100 km (s nejsilnější verzí 114 kW mHEV s manuální převodovkou jsme ale jezdili v běžném smíšeném provozu za 6,8 l/100 km). Nechybí ani volba jízdních režimů od Eco po Sport. Puma má jednu velkou výhodu, přestože nabízí vnitřní prostor vhodný pro všechny běžné nároky, není to přerostlé SUV, s nímž by byl problém za­ parkovat. Délka vozu činí jen 4186 mm, šířka se sklopenými zrcátky 1805 mm a výška 1548 mm; ­pohotovostní hmotnost je na úrovni 1,2 tuny, což lze dnes považovat za úspěch. Jízda s Pumou může být velmi svižná, ale při častějším sešlapo­ vání plynového pedálu spotřeba přeplňovaného motoru narůstá. Samočinné řazení (dvouspojková převodovka) je k dispozici jen ve verzi 92 kW (125 k) bez systému mHEV. Dosud představené typy uvádíme v obvyklé tabulce. Na českém trhu začínají zvýhodněné ceny od 449 900 Kč (výbava Titanium), testovaný ST-Line 155 mHEV je od 514 900 Kč a ceny končí u ST-Line Vignale za 704 900 korun českých. Podrobnější aktuální informace o cenách a výbavách najdete na www.ford.cz. Vznětový tříválec 1.5 EcoBlue není pro český trh.  ■


Rumunský montážní závod Ford byl otevřen na Calea Floreasca v Bukurešti v květnu 1936

10/2020 THauto

13

Foto Ford Foto Ford

Ford V8, jenž od roku 1932 nahradil ve výrobě čtyřválce, byl osmiválec SV o objemu 3,6 litru (221 CID)


Foto Tom Hyan

► Automobily ► BMW i3 (I01)

Futuristický BMW i3 patří k nejúspěšnějším elektrickým automobilům, nové verze mají více než dvojnásobný dojezd... TOM HYAN Design exteriéru i3 je dílem Richarda Kima (KR/USA), který si pochvaloval, že mohl začít s čistým listem papíru (2005 – 2012 byl u BMW Designworks USA a BMW i München)

14

auto 2020/10

TH

P

oprvé jsem BMW i3 vyzkoušel na dánských Tannistesten v roce 2013, podruhé na novinářské prezentaci v Amsterdamu za velmi nepříznivých klimatických podmínek, ale vždy jsem byl zklamán malým dojezdem, který prakticky končil lehce nad stovkou kilometrů. Z letiště Schiphol směrem na Zandvoort (48 km) jsme tenkrát vyjížděli s indikací dojezdu 145 km. Když však po první části ještě v Amsterdamu začal povážlivě klesat, vypnuli jsme klimatizaci, resp. elektrické topení, a hned se úbytek energie příjemně zpomalil. Ve Slotemakerově škole jízdy BMW Driving Experience v Zandvoortu jsme sice jízdní ukázky pro nepřízeň počasí neabsolvovali, ale seznámili jsme se s technikou dobíjení a chytrou konektivitou prostřednictvím i-phone, kdy lze nabíjení v garáži dálkově kontrolovat, či před jízdou vytopit interiér, ještě než bude vůz odpojen ze sítě, kromě řady dalších funkcí. Po první cestě jsme měli zásobu na 74 kilometrů jízdy, takže jsme bez dobíjení vy­ razili do Amsterdamu, v pohodě po 47 kilometrech dojeli až do garáží, připojili nabíječku a nechali si

poradit navigací v i-phone cestu do 3,7 kilometru vzdáleného hotelu! Polští kolegové štěstí neměli, ­jejich BMW i3 se zastavil dva kilometry před cílem. Ráno jsme po i-phonu poslali pokyn vytopit vůz do garáží, odjeli tam rikšou a vyrazili do Aalsmeeru (75 km). Po dojezdu zbývala energie na 64 km, takže dále na letiště jsme dojeli s velkou rezervou. Naše spotřeba byla 13,5 kWh na stovku kilometrů (výrobce tehdy udával optimistických 12,9 kWh). Za sedm let se mnohé změnilo, čistě elektrický BMW i3 (codename I01, tedy první i) má akumulá­ tory o dvojnásobné kapacitě, nabízí nové služby a dále posílenou konektivitu. Vyobrazený testovací vůz byl přihlášen do provozu 16. července 2020 a záhy jsme jej vyzkoušeli. První typ měl akumulá­ tory Li-Ion 60 A.h (18,2/22 kWh), v roce 2016 pro následující modelový rok dostal 94 A.h (27,2/33 kWh) a nyní od modelu 2019 má dokonce 120  A.h (37,9/44,2 kWh). Dosud vzniklo přes 165 tisíc elek­ tromobilů i3 do počátku roku 2020. Všechny verze existují rovněž v provedení REx (Range Extender v podobě dvouválce ze skútru BMW C650 o sní­


► KRÁTKÝ TEST VE SMÍŠENÉM PROVOZU (údaje v km)

1

ujeto jednotlivá indikace pokles poznámka celkem jízda dojezdu dojezdu 0 – 274 – start Praha, 100  % akb 33 33 279 +5 mimo město, 93  % akb 58 25 224 13 město, mírný provoz 94 36 218 6 město, mírný provoz 105 11 219 +1 město, 71  % akb 186 81 150 69 mimo město, bez šetření 201 15 116 34 město, 41,5  % akb Pozn. průměrná rychlost 38,1 km/h, průměrná spotřeba 13,9 kWh/100 km

Foto Tom Hyan

2

3

4 ženém výkonu na 25 kW/34 k), což zvyšuje dojezd, ovšem za nárůst ceny vozu kolem čtyř tisíc eur, což se nevyplatí. Údaje o dojezdu se různí podle normy měření, přibližné srovnání nabízejí hodnoty NEDC kolem 130/183/260 kilometrů podle kapacity aku­ mulátoru, zvýšené benzinovým prodlužovačem na zhruba 240/290/320 km vzhledem k malému objemu nádrže (evropské verze 9,0 litru). „BMW i nabídne vizionářské automobily a služby, inspirující design a zcela nový koncept prémiové mobility, a to vše se zaměřením na šetrnost vůči životnímu prostředí,“ prohlásil Ian Robertson, tehdy člen představenstva BMW AG, odpovědný za prodej a marketing, při uvedení sub-brandu BMW i, nové

5 značky elektrických vozidel, na slavnosti v Mnichově v pondělí 21. února 2011. Byla také založena společnost BMW i Ventures se sídlem v New Yorku, která podpoří expanzi služeb mobility investicí 100 milionů dolarů. Dále byly zveřejněny plány stavby dvou typů, elektrického i3 pro městský provoz a sportovního hybridu i8. Na autosalonu IAA 2011 ve Frankfurtu pak oba slavily světovou premiéru jako koncepční studie. Do sériové výroby přišel nejprve městský BMW i3 (I01), následovaly sportovní hybridy i8 Coupé (I12) a i8 Roadster (I15), jejichž výroba letos skončila, zatímco i3 se má vyrábět nejméně do roku 2024. Obě řady jsou z nového závodu BMW Group ve východoněmeckém Lipsku. ►►►

1 Zcela nový a vylepšený BMW i3 (120 Ah) jsme přebírali s 922 ujetými kilometry 2, 3 V interiéru jsou dva kontrolní displeje, menší před řidičem (základní funkce), větší uprostřed nad deskou (infotainment/navigace) 4 Palubní displej s indikací dojezdu 258 kilometrů 5 Ovládání způsobu jízdy pod volantem jako u klasické samočinné převodovky

10/2020 THauto

15


Foto Tom Hyan

► BMW i3 (I01)

1 2

3 1 BMW i3 se těší velké popularitě i u nás, největšími trhy však jsou USA (přes 40 tisíc), Německo, Norsko, Velká Británie a Francie 2 Variabilní zavazadlový prostor s individuálně sklopnými opěradly zadních sedadel 3 Vůz má úzká kola a pneumatiky se sníženým valivým odporem

Během let si BMW i3 získaly velkou oblibu také u českých uživatelů pro snadné ovládání, velmi dobré jízdní vlastnosti a v neposlední řadě pro modernizace se zvýšeným dojezdem nebo výkonem. Je však i3 skutečně automobil ve stylu značky BMW? Na první pohled k tomu má všechny papí­ rové předpoklady. Výkonný elektromotor 125 kW (170 k) s točivým momentem 250 N.m od nulových otáček, pohon kol zadní nápravy, pohotovostní hmotnost od 1270 kilogramů (podle normy DIN), nízkou polohu těžiště, rozdělení hmotnosti na nápravy v ideálním poměru 50:50 %, skutečně nezávislé zavěšení všech kol s víceprvkovými závěsy

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – vzadu napříč uložený synchronní elektromotor/generátor BMW eDrive; výkon 125 kW (170 k) a točivý moment 250 N.m, max. 11 400 min‑1; rekuperace brzdné energie; jednostupňový redukční převod 9,665:1; pohon zadních kol. Akumulátory Li-Ion, 37,9/42,2 kWh, uložené uprostřed pod podlahou. PODVOZEK – hliníkový příhradový rám Drive; konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu pětiprvkové závěsy; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; hřebenové řízení 14,0:1 s elektrickým posilovačem; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS včetně CBC/DBC, Start-Off Assist a BA, DSC/DTC; kola z lehké slitiny 5J x 19, pneumatiky 155/70 R 19. KAROSERIE – obytný modul Life z uhlíkových kompozitů, čtyřdveřový hatchback s výklopnou stěnou v zádi; součinitel odporu vzduchu cx = 0,29. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2570 mm, rozchod kol 1571/1576 mm; d/š/v 4011/1775/1598 mm; přední převis 715 mm; světlá výška 139 mm; objem zavazadlového prostoru 260/1100 l; pohotovostní hmotnost (DIN) 1270 kg, celková 1710 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 150 km/h; zrychlení 0 – 60/100 km/h za 3,8/7,3 s, zrychlení 80 – 120 km/h za 5,1 s; praktický dojezd 260 km, teoretický WLTP až 310 km; spotřeba elektrické energie 13,1 kWh/100 km; rychlodobíjení na 80 % nabíječkou DC 50 kW za 45 minut, nabíječkou BMW i Wallbox AC 11/3,7 kW (16 A) do 3:10/9:40 h; z běžné sítě 220 V (2,4 kW/10 A) do 15 h.

16

auto 2020/10

TH

vzadu a také velká devatenáctipalcová kola z hli­ níkových slitin; ostatně v konstrukci převažují hliníkové slitiny a pokrokové uhlíkové kompozity. Ano, kola jsou sice velká, ale úzká, musí totiž snižovat valivé odpory i čelní plochu, takže pro jízdu ve městě jsou výhodná, pro rychlejší průjezdy za­ táček nikoli. Ztvárnění interiéru různými recyklovanými plasty a uhlíkovými kompozity vyvolává mnohdy rozpačitý dojem, byť o kvalitě není pochyb; odlišné povrchy a hrubost zrna dávají někdy až ­příliš najevo, že jde o dopravní prostředek, který po skončení životnosti půjde do kompletní recy­ klace, ostatně dávno nejde o chloubu majitele, ale čistě účelovou záležitost, jaké vyhovuje také trend car sharing. Dnešní automobil, zvláště pak elek­ trický, je především užitkový předmět stejně jako vysavač nebo lednička; mladá generace pozbyla užšího vztahu k těmto strojům, a tak začíná nová zvláštní éra motorismu. Kdo však nezareaguje na zájmy přicházejících generací, může být brzy mimo hru, a to u BMW rozhodně nechtějí! BMW i3 je čtyřmístný elektromobil, který vyniká čtyřmi dveřmi, z nichž zadní se otevírají proti směru jízdy až po otevření delších předních. Sloupek B zcela chybí, takže přístup k zadním sedadlům je snadný. Z kompaktního čtyři metry dlouhého vozu (nyní 4011 milimetrů, při uvedení 3999  mm) je velmi dobrý ­výhled, což je v městském provozu neocenitelné, zvláště při vzrůstajícím počtu cyklistů a neopatrných chodců. Konstrukci LifeDrive tvoří dva samostatné moduly, spodní hliníkový rám Drive s poháněcí soustavou a akumulátory Li-Ion a horní Life s lehkou


motorismu

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

4 4 BMW i3 je čtyřmístný s plochou podlahou; boční dveře se otevírají proti sobě bez středového sloupku

5

10 120 •Kč

ávislý měsíčn

5 Vpředu pod kapotou jsou uloženy nabíjecí kabely

Říjen 2020

Ročník XX. číslo 222

Nestranný a nez

6 Zásuvka na pravém boku pro různé druhy dobíjení

6

Walter Princ

Masarykův okr

uh

Jiří Plánek

Volvo Venus Bil

o

MJ_2020_10.in

Foto Tom Hyan

dd 1

karoserií z uhlíkových kompozitů. Vyrábějí se na dvou paralelních linkách v Lipsku, pak se spojí. Spodní modul nese soustavu BMW eDrive, vždy uspořádanou napříč nad poháněnou zadní nápravou s jednostupňovým redukčním převodem, tvoří ji elektromotor vlastní patentované konstrukce BMW Group, neobyčejně výkonný (125 kW/170 k) a kompaktní (hmotnost cca 50 kilogramů). Páčkou vpravo pod volantem se nastavuje jízda jako u samočinné převodovky, dojezd je závislý na zvoleném jízdním režimu. Pro běžnou jízdu je určen režim Comfort, dojezd prodlouží EcoPro nebo EcoPro+, ­každý asi o dvacet kilometrů, zatímco REx přidá stovku, ale kromě ceny vozu (u nás se už nenabízí) zvýší hmotnost. Elektromobil vyžaduje změnu stylu jízdy, zkušený řidič prakticky nepotřebuje brzdový pedál, vůz lze ovládat pouze pedálem plynu (One-Pedal-Feeling). Brzdný účinek elektromotoru/generátoru je překvapivý, kotoučové brzdy v kolech přicházejí ke slovu jen při dynamické jízdě. Ve městě se dokonce musíte naučit, jak je rekuperační brzdění účinné, stalo se mi, že po sejmutí nohy z plynu se elektromobil zastavil ještě před hranicí křižovatky. Je to hra, jiný druh radosti z jízdy. Naše výsledky (viz tabulka) svědčí o tom, že vůz naprosto vyhoví pro běžné kratší jízdy. Rovněž akumulátory jsou vlastním dílem

23.09.20 0:35

BMW Group, vyrábějí se v Dingolfingu. Mají vysokou hustotu energie, z největší kapa­ city 42,2 kWh lze využít 37,9 kWh, optimální funkci zaručuje kapalinový chladicí, resp. zahřívací okruh, již před startem temperující akumulátory na 20 °C. Mají životnost shodnou s vozem, BMW Group na ně dává zá­ ruku osm let nebo 100 tisíc kilometrů. Nízké jízdní odpory, redukovaná hmotnost a vyspělé aerodynamické řešení přispívají k prodloužení dojezdu. O pneumatikách jsme již hovořili, jejich standardní rozměry 155/70 R 19 byly vyvinuty speciálně pro BMW i3, pokud dojde ke ztrátě adheze, zasahuje standardní systém DSC/DCT. ­ Jednostupňový redukční převod umožňuje impozantní zrychlení (0 – 100 km/h za 7,3 sekundy), ale maximální rychlost je omezena na 150 km/h z důvodů spotřeby (jezdili jsme za 13,9 kWh/100 km, zatímco výrobce uvádí 13,1 kWh/100 km). Dobíjení je podle typu od 45 minut (DC 50 kW) do deseti ­hodin (AC 3,7 kW). Na český trh byl BMW i3 (60 A.h) původně uveden od 900 000 Kč, verze REx byla dražší o 117 500 Kč; v současné době se i3 (120 A.h) prodává od 1,049 milionu Kč včetně DPH. O sto tisíc dražší je nový sportovní model BMW i3s se zvýšeným výkonem na 135 kW (184 k), dvacetipalcovými koly a o deset milimetrů sníženým podvozkem, nabízený od roku 2018 (více na www.bmw.cz).  ■

Právě vyšlo říjnové číslo plné zajímavého čtení

Vyměřování budoucí

Veteránsalon

trati. Členové ČAMS

Velká cena Masaryko va okruhu

Motor Journa

lu 10/2020

Pohled z letadla na trať Masarykova okruhu o velkém zájmu motoristů svědčí o tuto akci

v Brně

a tajemníkem klubu

Karel v roce 1924 Tradice motor ČAMS uspořád Štursa. Už al I. mezinárodní závod do ménů, které istických závodů je vrchu Brno–So jedním z několi formovaly se jezdil až do běšice, identitu města nách. Masar roku 1929. Závody který ka málo feno- kých ykův okruh Brna v jeho silničních tratích na krátprezentuje 90 let. Od moderních počátku hrál Brno s několi ději- valy na atraktivitě a však pomalu pozbýka přestávkami inspiroval významnou doba začala přát spíše konstruktéry roli ve vývoji už rychlostním závodům na Jejich snaha a výrobce okruzích. automobilism První okruh, k hledání ovlivnila v na kterém se nových konce u, vznikl pod motocyklů konečném u nás jezdilo, a automobilů důsledku Pradědem. pcí. Pořadatelem také vývoj ale i v celém vyráběných byl motorů, brněnský Mährisch-Schlesis Českoslovens nejen v Brně, che Club Automob hostilo na (MSAC) ku. Prostře ila ČAMS pořadate meziná dnictvím závod na Moravě, mohl. lsky vypoale také Českos rodní úrovni, došlo Okruh ke zviditelnění ů, které Brno v roce 1928 se jel pouze třikrát, naposled lovenské republ y s velkým finanční nejen iky. A jak to Těžké začátk všechno začalo města, Důvodů bylo hned několik: m deficitem. Masarykův okruh y ? značná vzdálenost od větších

by nevznikl nebýt ského úsilí Českoslo obrovvenského automob vého klubu pro iloMoravu a Slezsko se sídlem v (ČAMS) Brně. Tento klub od počátku

(1923) ve svých měst Olomou řadách sdružova špatná spoluprá ce a Ostravy, osobnosti, podnika l významn ce s řádem německých tele i členy aristokra é rytířů, kterým z Moravy a patřila značná cie kde se Slezska. Prvním část území, okruh jezdil, klubu byl předsedou neshody mezi jednomyslně a ČAMS o MSAC zvolen Baťa, místopře kvalitě trati a další dsedou dr. Karel Tomáš závodu atd. Po těchto zkušeno podobě Absolon hledali stech tedy trať, která by byla nejen náročná

Walter Princ r. v. 1933

s karoserií Petera

Walter Princ

Betonování pověstných 26

ostrovačických serpentin Hotová část státní

silnice

Akciová továrn v Praze-Jinoni a na automobily a letecké motory J. proslulý výrobccích vstupovala do Walter a spol. třicátých let e spolehlivých slovenská leteckých motorů jako mezinárodn automobilka ě a zavedená Walteru až . V celkov čtvrté místo ém prode českoji vozů patřilo mezi mezi autom obilist y zajistil československými sice autom válce model 6B, i když se y značce Walter výborn obilkami, ale jich ročně prodal ou pověst šestio jen několik desítek kusů. a pražském Motor Journal autosalo

N

MJ_2020_10

.indd 26

10/2020 nu v říjnu 1930 vystavova la jinonick továrny v dubnu á automob celkem 11 osobních 1931 oznámil ilka ředitel generální automobilů. byly šestiválc Většina kem Ing. Antonín Kumpera, e, na které že pod tlatrhu musela se Walter specializoval. Nejdoko automobilka 23.09.20 0:36 lik nových zavést někonalejším ze typů a další nesporně nově novinky chystá třílitrový šestivále všech byl pro podzimn o výkonu 70 í Autosalon. c Super 6 Podle obchodn koní. zprávy vzrostl í Expozice na pražské různých proveden Byl vystaven v řadě obrat továrny o a do nového í. Jednak jako m autosalonu v říjnu dlový kabriole roku si přinášela 30 procent čtyřseda 1930 - návky. Velké t, čtyřsedadlový četné objeda jako čtyřotevřený vůz naděje vkládali sportovním úspěchů nebo do nového m. Z tohoto leteckého motoruve waltrovce odvozena Novinkou autosalošestisedadlová limuzína typu byla . řada dalších většího nu byl menší Atlas, nejvzduchem motorů typ NZ Standard Six, šestiválec ným počtem chlazeného s růzodvozený od na světě. Na válců, které se motoru po typu Super V lehčím rámu dobře celé Evropě. 6. měl motor letecké výstavě v Paříži, Mohutný hvězdicoprodávaly kde válec premiéru, totiž motor o výkonu a karoserii byl i menší vý devítiAtlas o objemu vzbudil 50 koní. Poslední zájem. Výrobu 34 640 cm³ a veným typem leteckých motorů velký 650 koní byl m vysta- v výkonu byl čtyřválec Jinonicíc bezpečn zahájili ě h s motorem o největší a nejsilhned Walter 4B nější. Při dalších výkonu tové války. Vzduchepo skončení první svěV továrně Walter 35 koní. se však ukázaly zkouškách v Jinonicích m chlazený o výkonu nepředvídané pětiválec tehdy vládl mus. Na schůzi neřešitelné problém optimis- pozoruh 60 koní vlastní konstruk a prakticky majoritních ce měl hou. y s chlazením odný úspěch akcionářů a například letadlům Díky velikosti a obsluModel vozu 38v měřítku Avia dopomo musel mít motor 1 : 10 hl k táž, opatrují několika aby v Technickém kapomuzeu ve Stockho byl co nejvíce mezinárodním lmu snížen čelní a tím i ztráta odpor výkonu, která mohla činit Základem MJ_2020_10 .inddvizionář ského automob 38 jménem Venus Motor Journal 10/2020 ilu Bilo se stal klasicky podvozek Volvo PV 653 s oběma stavěný nápravami tuhými odpruženými podélnými tovými pery, lisrozvorem 2,95 vými brzdami m a bubno23.09.20 0:37 s Venus Bilo před Ericssonov Sedmnáctipalcov kapalinovým ovládáním. ou vilou Roskull na ostrově á disková kola matiky švédské nesla pneuLidingö u Stockhol značky Gislaved mu 6,00–17. Vůz rozměru měl tehdy ve Švédsku volant vlevo, i když se jezdilo po levé nice. Možná straně siltím naznačo Dvě pozoru val své exportní ambice. hodné kapito futuristickém ly Podvozek byl u prototypu z historie značky Volvo zespodu opatřen dynamicky Venus Bilo vým krytem patří plechounikát z roku 1933 tvarovaných s a pěti stovká nímu kvůli zlepšení větracími otvory, nikoliv sedanů PV aerodyna m 36 Carioca Solitér z let 1935 až aero- vozu, ale pro ochranu mických vlastností 1938. před prachem Projekt futuristi kem většiny a štěrcky řešeného tehdejšíc jak budou potenciá na podvozku automobilu Pohon obstaráv h švédských silnic. lní zákazníc Volvo se zrodil na neobvykle i reagovat al vodou chlazený Jeho autorem v roce 1932. řešený vůz. šestiválec SV řadový byl o objemu 3266 Z dnešního Ericsson (1880–1 inženýr Gustaf L. M. pohledu si sedan cm³ 65 k (48 kW) Venus Bilo spojený s třístupňo a výkonu 965), syn podnikatele zaslouží označen jménem dovkou doplněn proslulého vou převoa průmyslníka někteří odborníc í koncept, ou volnoběžkou. v oboru spojů a elektrotechniky, ústrojí bylo v Bugatti Type í 59 světové prvenstv i mu dokonce přisuzuj rámu uloženo 1934Poháněc který získal í silentblo zkušenosti z pružně na pěti í bohaté mezi cích, proti sériovém automobilového automobilovými koncepty. jiné pracovní oboru mimo posunuto o u m pobytem v 150 mm kupředuvozu bylo Gustaf L. M. USA. Ericsson nejprve Ericsson začal zadní nápravy . Pohon tovil dřevěný tím, že zhospojovacím hřídelem prezentoval jako svoji ryze model vozu v ani nemusím na prodej a měřítku 1 : 10. soukromou iniciativprojekt Mimochodem e zdůrazňovat. Velmi snad jsme velmi hrdí ději však vyšlo – stříbřitou barvou očekávaná u, poz- model Automobil výsledky.“ na dosažené najevo, že od aukce společ podle Ericsson„Celož nastříkaný se dodnes dochoval coval na zakázku počátku praoblékla stockhol ova návrhu nosti ivotní vášeň“ , jeho autor Dvoru paláce v roce 1945 prozíravě – a za peníze mská karosárnautom (5. 9. 2020) Gooding & Company jej Karoseri bilky Volvo, Hampton Court – automoa Nordber obilů e pětimetrové která chtěla nazvaná valy tři vozy skončila prode g. v celkov muzeu ve Stockhol věnoval Technickému dominodiskrétně zjistit, Bugatti – Type é ceně 34 délkyv byla tonového typu jem histori Evropě 000 000 liber. pon- si americ dení Grand Prix 35C v provegramy a do délky mu. Váží přes čtyři kilos blatníky zcela ká aukční z roku 1928, Pro svou první ckých z roku vanými do měří půl metru. integroType 59 Sport síň vybrala ton Court, hladkých, lehce Hamp 1934 a Type aukci kde se ve krásné prosto boků. Prostor zaoblených 57S Atalante 1937. Jen stejno pro cestující elegance. z roku ry takjich mohl využít V nabídce bylo pouze u dobu konala prestiž paláce zabralo popsat jejich bohatou historii 14 našlo novéh několik stránek, ní soutěž 15 automobilů by o na kterých majitele. Aukčn střídaly a průměrné ceny autom í síň tak dosáh po sto minutách běhy úspěchy na slavných závodechby se obilu proda zajímavých předchoz la dosud nejvyš , příného v aukci, ích ší majitelů elmi dlouho, sob, jakým se tyto a to 2 432 i způmožná nikdy vozy dochoval 064 liber. ních v historii nebyla nabídka y do dnešdnů v téměř v Hampton nějaké aukční původním stavu. exkluzivní jako Court byl vzhledem síně tak mii Z tohoto pohledu tentokrát. Nejméně covidu k epide- závodní byl nejzajím vina nabízený polo- potěšením omezen. „Bylo naším avější vůz Bugatti ch automobilů velkým 1932 Type 35C. Od pracovat na hlavní hvězdou by mohla být vůz prodeji roku prošel ných těchto krásautomobilů jejich Sběratelé z celéhoaukce kdekoli na světě. telů. Původně rukama pouze čtyř majinovým majitelům Náš tým byl tovární závodní . val v roce také po telefonu světa se aukce účastnili svědkem šesti vůz startonových rekordů 1928 na při naší první i proto, že počet a přes internet částečně aukci v Anglii,“ startoval v závodech Traga Florio a potom aukční řekl majitel účastníků aukce do vrchu, na včetně slavné přímo sbírka síně David Gooding. „Soukro okruzích Monzy v roce Karoserie s oblými takové kvality 1932. Je to čistě boky a zádí byla v kombina je vzácně nabídnumá závodní vůz vybavený jen tím nejpotře ci jasně modré a krémové ta ším. Červený 32 bnějbarvy popraskaný lak Volvo PV 653 ročníku nebyl dotčen 1933, na jehož

Švédská av an

tgarda

Celoživotní váš

eň v Hampto

n Court

V

podvozku vznikl prototyp

MJ_2020_10

.indd 32

Venus Bilo

Motor Journal 10/2020

23.09.20 0:36

1928 Bugatti Type

1937 Bugatti Type 72

MJ_2020_10

.indd 72

35C Grand Prix

57S Atalante

Motor Journal 10/2020

23.09.20 0:40

www.MotorJournal.cz


Foto Tom Hyan

► Automobily ► RENAULT ZOE PHASE 2 (X10)

ZLEPŠUJEME SE!

Podobně jako BMW i3 prochází také ZOE průběžnou modernizací, zaměřenou na zvyšování výkonu a dojezdu... TOM HYAN

Renault ZOE vede tabulky prodeje elektromobilů ve Francii, hojně se vyváží a spolu s typy BMW i3, Nissan Leaf a Tesla Model S patří k nejúspěšnějším 1 Přístrojová deska se od běžných vozů příliš neliší

18

auto 2020/10

TH

R

enault ZOE jsem vyzkoušel jako první novinář z České republiky, tento osobní elektromobil je totiž na trhu už devátý rok, ale k nám se dlouho nedovážel. První příležitost proto přišla na podzim 2013, kdy jsem při dánských Tannistesten poprvé usedl nejen za volant dvojice vozů Tesla Model S, ale také dvojice Renault ZOE Life a Intens s tehdy udávaným výkonem 65/66 kW (88/90 k) podle mo­ toru Continental Q210 (R210)/Renault R240, s aku­ mulátorem Li-Ion 22 kWh a dojezdem 210 km (podle NEDC). Zatímco Tesla se stala prvním elektromo­ bilem, u kterého jsem se nebál, že se mi vybije aku­ mulátor, u tehdejšího ZOE jsem přece jenom měl jisté obavy. Ty však zmizely po testování novějších typů, u nichž francouzský výrobce průběžně zvyšo­ val kapacitu nejprve na 41 kWh (od 2016) a pak na 52 kWh (ZE50, od 2019). Renault vyvíjel různé koncepty ZOE od roku 2005, verze 2010 ZOE Preview už byla ve stylu sériového pětidveřového hatchbacku podle vítězného návrhu designera Jeana Sémérivy. Carlos Ghosn, tehdy ještě generální ředitel Renaultu a Nissanu, už kon­ cem ledna 2008 vyhlásil v Davosu plán vývoje a vý­ roby čtyř různých elektromobilů. Skutečně se tak stalo, vyjely elektrické sedany Fluence ZE a lehké užitkové vozy Kangoo ZE, odvozené ze sériových typů se spalovacími motory, ale také od základu

1 coby elektrická vozidla konstruované quadricykly Twizy a osobní vozy ZOE (projekt X10). Renault ZOE vyniká zajímavým designem, pod nímž je nadále podepsán Jean Sémériva, když šéf­ designer Laurens Van Den Acker jen upravil příď podle nové identity Renaultu; sériová verze slavila světovou premiéru na autosalonu v Ženevě 2012. Prodej byl zahájen v prosinci téhož roku ve Francii, v roce 2013 následovaly další trhy včetně Velké ­Británie, Německa, Beneluxu, Rakouska, Norska, Itálie a Dánska. Výroba se rozběhla ve francouz­ ském Flinsu vedle Clia IV, v lednu 2014 slavili ­desetitisící kousek a v květnu 2015 produkci ZOE


► KRÁTKÝ TEST VE SMÍŠENÉM PROVOZU (údaje v km) ujeto jednotlivá indikace pokles poznámka celkem jízda dojezdu dojezdu 0 – 336 – start Praha, 100  % akb 60 60 304 32 silnice mimo město 106 46 286 18 silnice mimo město 158 52 204 82 město, silný provoz 198 40 188 16 cesty na venkově 214 16 152 36 mimo město, silný provoz 222 8 116 34 město, silný provoz

Foto Tom Hyan

4

5

2

3

s pořadovým číslem 25 000. Tým tří automobilů Re­ nault ZOE se v březnu 2014 zúčastnil ZENN (Zero Emission No Noise) Monte Carlo Rally, kde v kon­ kurenci elektromobilů Think City, Mitsubishi i-MiEV, Citroën C-Zero, Smart Electric, Nissan Leaf, Volks­ wagen E-Up! a Tesla Roadster slavně zvítězil! Po­ sádka Greg/Munier vyhrála, Guédin/Saufreová byli desátí a Bourgeois/Frappreau čtrnáctí (z patnácti účastníků). Po průběžných modernizacích výroba ZOE dosáhla milníku 200 000 vozů v listopadu 2019 (přes sto tisíc ZOE jezdí nyní ve Francii) Není pochyb o tom, že Renault ZOE je velmi vyspělý výrobek. Jízda s ním je neobyčejně příjemná, svižná

i tichá, pro běžné cesty je podvozek dobře odladěn. Akumulátory Li-Ion jsou uloženy pod podlahou mezi nápravami, což přispívá ke snížení polohy těžiště a dobrému rozložení hmotnosti na nápravy. Proti ­prvnímu Leafu má vůz zkrácený rozvor ze 2700 na 2588 mm; s délkou 4084 mm je také kratší zhruba o 360 mm. Vychází z platformy B (Clio), všechna kola jsou nezávisle zavěšena, vpředu na příčných rame­ nech a vzpěrách McPherson, odvozených z Clia IV; pomocný rám a spodní ramena jsou z o třídu vyššího segmentu C (Mégane) pro větší komfort při vyšší hmotnosti (akumulátory). Zadní nápravu tvoří obvyklá torzní příčka s vlečenými rameny. ►►►

2 Volicí páka ZOE s režimy R-N-D/B na středové konzole 3 Displej před volantem informuje řidiče o dojezdu 320 kilometrů 4 Poháněcí soustava je uložena vpředu, akumulátory jsou pod podlahou mezi nápravami 5 Na přídi je zásuvka pro rychlé i klasické dobíjení (2,3 až 50 kW)

10/2020 THauto

19


Foto Tom Hyan

► RENAULT ZOE PHASE 2 (X10)

1 1 Vyzkoušeli jsme nejvýkonnější verzi s motorem R135, která se vyrábí od loňska 2 Základní objem zavazadlového prostoru činí 338 litrů 3 Od roku 2019 se vyrábí ZOE ve faceliftovaném a modernizovaném provedení ZE50 (Phase 2)

Pod přední kapotou je uložen trakční elektromotor/ generátor s řídicí elektronikou, která tvarem evoku­ je hlavu válců napříč uloženého klasického motoru, pohání samozřejmě přední kola jednostupňovým redukčním převodem (ZOE zrychluje z klidu na 50 km/h za necelé čtyři sekundy). Vzhledem k cha­ rakteristice elektromotoru R240, vyvinutého Re­ naultem v technickém středisku v Lardy a vyrábě­ ném v Cléonu, je jízda plynulá s maximem točivého momentu už od velmi nízkých otáček, tedy ve zlomku sekundy od rozběhu. Rozchod kol byl proti Cliu III rozšířen o 16 milimetrů a torzní tuhost platformy vzrostla o 55 procent, což vylepšilo jízdní vlastnosti. Řízení má elektrický posilovač a spojovací tyče ze sportovního Clia III RS. Protože se ve městě ZOE pohybuje téměř bezhlučně, do rychlosti 30 km/h ­varuje chodce zdroj umělého zvuku proměnné frek­ vence podle rychlosti od jednoho do třiceti kilo­ metrů za hodinu (tzv. ZE Voice). Ve výbavě ne­ chybí asistent rozjedu do svahu a samozřejmě obvyklé protiblokovací, protiprokluzové a stabili­ zační systémy. Výbava ZOE si v ničem nezadá s klasickými vozy. Bezpečnost zajišťují dva čelní a dva boční airbagy, závěsy Isofix na zadních ­bočních sedadlech, účinné opěrky hlavy, Full-LED

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA (ZE50) – vpředu napříč uložený synchronní elektromotor/generátor Renault; a) R110: 80 kW (109 k)/3395 až 10 886 min‑1 a 225 N.m/500 až 3395 min‑1, b) R135: 99 kW (135 k)/4200 až 11 163 min‑1 a 245 N.m/1500 až 3600 min‑1. Rekuperace brzdné energie; jednostupňový redukční převod; pohon předních kol. Elektronická řídicí jednotka, akumulátory Li-Ion, 400 V, 52 kWh; blok o hmotnosti 326 kg (12 modulů a 192 článků) uložen pod podlahou mezi nápravami; pomocný akumulátor 12 V. PODVOZEK – všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, 2,73 otáčky na plný rejd; vpředu kotoučové brzdy ø 248 mm s vnitřním chlazením, vzadu bubnové ø 229 mm, ABS/EBD/BA, ESC; pneumatiky Michelin Energy EV, 185/65 R 15 (výbava Life) nebo 195/65 R 16 (Zen, Intens). KAROSERIE – ocelová samonosná; pětimístný sedan (hatchback) se čtyřmi bočními dveřmi a vzhůru výklopnou zadní stěnou. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2588 mm, rozchod kol 1511/1510 mm; d/š/v 4084/1730/1562 mm; přední převis 839 mm; objem zavazadlového prostoru 338/1225 l; pohotovostní hmotnost 1502 kg; celková povolená hmotnost 1988 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 135/140 km/h; zrychlení 0 – 50 (0 – 100) km/h za 3,9/3,6 (11,4/9,5) s; dojezd 395/386 km (WLTP); standardní spotřeba 17,2/17,7 kWh/100 km; nabíjení třífázové AC 11/22 kW (16/32 A) za 6 a 3 h, ze zásuvky jednofázové 2,3 kW (10 A) za 34 h 30 min, resp. 3,7 kW (16 A) za 16 h 10 min; rychlonabíjení DC 50 kW (0 – 80 %) za 1 h 10 min.

20

auto 2020/10

TH

2

3 světlomety; od výbavy Zen také asistence jízdy v pruhu, kontrola mrtvého úhlu, rozpoznávání zna­ ček a další. Konektivita, či ovládání různých funkcí dálkově z chytrého telefonu, jsou podobné jako u jiných elektromobilů, řidič má k dispozici dva dis­ pleje (10 a 7 palců). Systém nabíjení Caméléon pro různé typy nabíjecích stanic do 22 kW je standardní výbavou (běžně 3 až 16 hodin); na přání je možnost dobíjet DC 50 kW (za 70 minut na 80 procent). Dojezd prvního typu 22 kWh byl záhy zvýšen na 240 kilometrů (elektromotor Renault R240, akumulátor 23,3 kWh). Průběžná modernizace přinesla v roce 2016 řadu ZE40 s novým akumulátorem 41 kWh (od 2016) a výkonem motoru 66 kW (90 k) v typech R90 (motor R75/90, dříve známý jako R240) a Q90 (dříve Q210; se zrychleným dobíjením AC 43 kW), resp. od 2018 coby R110 s výkonem 80 kW (109 k). Uváděný dojezd výrobcem pak byl u těchto typů 300/280/300 km. Náš testovaný ZOE ZE50 je třetí variantou po faceliftu, která dostala od roku 2019 akumulátor 52 kWh a udávaný dojezd 395 km (motor R110), resp. 386 km (nový motor R135 ve vyobra­ zeném testovacím voze; výkon 99 kW/135 k). Když jsem ujel přesně 222 kilometrů a na počítadle zbýval dojezd 138 km, tak už jsem se nebál, že nedojedu. Průběh našeho testování je opět v přiložené tabulce. V rámci podpory elektromobility vyhlásil Renault Česká republika, a. s., akční ceny od 695 000 Kč včetně DPH (ZE50 R110 Life), zatímco ceníkové v době testu začínaly od 835 000 Kč. Pro vozy s motorem R135 jsou odpovídající akční ceny od 760 000 Kč (Zen), resp. 795 000 Kč (Intens) podle výbavy. Více a podrobněji na www.renault.cz.  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na velký osobní vůz RENAULT Vivasix z roku 1930

10/2020 THauto

21


Foto Tom Hyan

► Automobily ► SEAT LEÓN 2020

ČTVRTÝ

DO PARTY

Premiéra Leónu IV. měla proběhnout in natura na autosalonu v Ženevě, nakonec jsme vůz poprvé viděli v podzemních garážích v pražských Butovicích...

TOM HYAN Nový León na koncernové platformě MQB Evo přichází po 2,2 milionu předchůdců stejného jména

22

auto 2020/10

TH

V

ybraným novinářům byla čtvrtá generace Leónu představena už 28.  ledna 2020 v Martorellu u Barcelony jako pětidveřový hatchback a kombi na modulární platformě VW Group MQB Evo, kterou sdílejí také Volkswagen Golf, Audi A3 a Škoda Octavia. Třídve­ řová karoserie SportCoupé (SC) už nebude, ale pěti­ dveřové kombi ST (SportsTourer) samozřejmě ano! León patří k nejúspěšnějším rodinným vozům španěl­ ského výrobce, nedávno slavil dvacetiny (uveden v roce 1999), zatímco další generace jej vystřídaly v letech 2005 a 2012 (třetí poprvé na platformě MQB). Dosud vzniklo přes 2,2 miliony vozů León.

Nový Seat León zaujme především nadčasovými tvary, vytvořenými ve vlastním designovém stře­ disku, součásti Centro Técnico Seat v Martorellu, v němž na vývoji nových vozů pracuje přes tisíc lidí. Navzdory využití mechanických skupin VW Group má rovněž Seat podobně jako Škoda vlastní a oso­ bitý design. Ten u španělské značky určuje Alejan­ dro Mesonero-Romanos (narozen 1968 v Madridu), od roku 2011 šéfdesigner Seatu, když jeho před­ chůdce Luc Donckerwolke (Belgičan narozený v Peru) postoupil na šéfa VW Group Advanced ­Design, aby pak odešel k Hyundai (roku 2016, jen­ že v dubnu 2020 z funkce šéfdesignera Hyundai/


► MOTORY SEAT LEÓN 2020 typ 1.0 TSI 1.0 eTSI 1.5 TSI 1.5 TSI 1.5 eTSI 2.0 TDI 2.0 TDI 1.4 TSI eHybrid

převodovka (Hybrid) 6M DSG7 (Mild) 6M 6M DSG7 (Mild) 6M DSG7 DSG6 (Plug)

výkon [kW/k] 81/110 81/110 96/130 110/150 110/150 85/115 110/150 150/204

spotřeba NEDC EU [l/100 km] 4,6 – 4,8 4,4 – 4,6 4,8 – 4,9 4,8 – 5,0 4,7 – 4,9 3,4 – 3,8 3,6 – 3,8 1,4

Foto Tom Hyan

1

Zavazadlový prostor hatchbacku má nezměněný objem, u kombi se objem zvětšil na 620 litrů

2 3

Genesis/Kia odstoupil). Alejandro respektuje ostré a čisté linie koncernového designu, ale přesto vkládá kreacím Seatu jiný dynamický náboj, podtržený u Leónu především stoupající boční linií s půso­ bivými linkami a prolisy, užšími světlomety, výraz­ nější mřížkou přídě a většími vstupy vzduchu. Kam se nový León designově posunul vynikne až při srovnání se stylisticky spřízněným vozem třetí ge­ nerace. Pokud je postavíte vedle sebe, je to prostě jasné. León patří k nejkrásnějším automobilům své­ ho segmentu, a to přesto, že dnešní konkurenti mají obdobné rozměry i proporce. Pokud hovoříme o proporcích, tak má nový hatch­

4

back prodlouženou délku o 86 mm (kombi o 93 mm), oba vozy jsou užší o 16 mm, nižší o 3 mm a mají ­větší rozvor náprav o 50 na 2686 milimetrů proti třetí generaci, z čehož těží prostor pro nohy na zadních sedadlech. Protože jsme nový León okusili až po Golfu osmé generace a po Octavii generace čtvrté, připadali jsme si, jako bychom s vozem už jezdili. Zaujme tedy malý volič převodovky DSG7 na středo­ vé konzoli s elektronickým přenosem by-wire, velké dis­ pleje virtuálního kokpitu 10,25“ před volantem a infotainmentu 10“ uprostřed přístrojové desky, ­jakož i méně praktická absence klasických ovladačů (tlačítek a otočných), takže pro seřízení ►►►

1 Výrobce označuje nový León za první plně konektivní Seat, který propojuje uživatele s jejich digitálními životy 2 Prostornější interiér nového Leónu těží z prodlouženého rozvoru náprav 3, 4 Přístrojová deska je symbolem digitalizace, což však nemusí být vždy bezpečné pro odvádění pozornosti při složitějším dotykovém ovládání

10/2020 THauto

23


Foto Tom Hyan

► SEAT LEÓN 2020

1 2

1 Seat León čtvrté generace se představil v lednu 2020 v Martorellu, v září jsme vyzkoušeli León FR v provedení Mild-Hybrid 1.5 eTSI DSG7 2 Poháněcí soustava 1.5 eTSI coby Mild-Hybrid, shodný motor se dodává i bez elektrické asistence a rovněž v plynové verzi

k­limatizace dotykovou ploškou pod displejem je z důvodů bezpečnosti lépe zastavit. Podle výrobce vychází grafický design centrálního displeje z mapy Barcelony, kde pravidelné uspořádání města v ob­ délnících či čtvercích protíná napříč hlavní třída ­Diagonal. Zároveň je to poprvé, kdy byla designová interface navržena v domácí Seat Digital Laboratory v Martorellu. Software je ovšem shodné s koncer­ novými sourozenci, a tak u prvních sérií občas digitalizace pozlobila. Jak už se stalo u Seatu ­ zvykem, barevné sladění exteriéru s provedením ­ ­interiéru je opravdu elegantní. Seat León čtvrté generace nabízí pět základních ­pohonných jednotek. Méně komplikované a výrobně méně náročné (i ekologicky!) verze bez elektrické asistence jsou zážehové tříválce 1.0 TSI/81  kW (110 k) a čtyřválce 1.5 TSI/96/110 kW (130/150 k), resp. plynový čtyřválec 1.5 TGI (CNG)/96 kW (130 k), a oblíbený vznětový čtyřválec 2.0 TDI/85 a 110 kW (115 a 150 k).Volkswagen Group uvádí, že u nových

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený řadový čtyřválcový motor VW, přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva, EU6; a) 1.5 eTSI: zážehový, 1498 cm3 (ø 74,5 x 85,9 mm); 10,5:1; 110 kW (150 k)/5000 – 6000 min‑1 a 250 N.m/1500 – 3500 min‑1; Mild Hybrid 48V ISG; b) 2.0 TDI: vznětový, 1968 cm3 (ø 81,0 x 95,5 mm); 16,0:1; 110 kW (150 k)/3000 – 4200 min‑1 a 360 N.m/ 1750 – 2750 min‑1. Dvouspojková automatizovaná sedmistupňová převodovka DSG7. Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy s příčnými i podélnými rameny; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání aktivními; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 288 (312)/272 mm, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, ESC/ASR; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 195/65 R 15, 205/55 R 16 nebo 225/45 R 17, na přání 225/40 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (a/b) – rozvor náprav 2686 (FR: 2684) mm; rozchod kol P/Z 1534 – 1545/1516 mm podle pneumatik; d/š/v 4368/1800/1456 (FR: 1442) mm; přední převis 888 mm; objem zavazadlového prostoru 380/1301 l; objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost DIN (bez řidiče) od 1286/1371 kg, celková 1890/1980 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 221/218 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,4/8,6 s; spotřeba paliva EU kombinace NEDC od 4,7/3,8 l/100 km; emise CO2 od 107/95 g/km.

24

auto 2020/10

TH

variant TSI do 96 kW (130 k) využívá Millerova cyklu a turbodmychadla VGT; TSI s výkony 96 a 110 kW (130 a 150 k) pracují s vypínáním válců ACT 2/4; zatímco nové TDI mají zdvojený systém SCR/­ ­ AdBlue (pracuje sériově, tedy za sebou) pro redukci NOx až o 80 procent a spotřeby až o 17 % proti před­ chůdcům stejného objemu válců. Alternativou pro zážehové motory jsou verze eTSI, tedy Mild-Hybrid s řemenovým systémem 48 Volt ISG (Integrated Starter/Generator), akumulátorem Li-Ion 48 V a zážehovým tříválcem 1.0 eTSI/81 kW (110 k) nebo čtyřválcem 1.5 eTSI/110 kW (150 k). V souladu s koncernovou strategií je další verzí Plug-In Hybrid s novým akumulátorem Li-Ion 13 kWh, nabízený s výkonem 150 kW (204 k) a coby připra­ vovaná Cupra 180 kW (245 k), vždy se starším mo­ torem 1.4 TSI/110 kW (150 k; převodovka DSG6) a elektromotorem až 85 kW (Cupra), přičemž místně bezemisní elektrický dojezd dosahuje přes 50 km. Volič DSG7 je s malým ovladačem R-N-D/S na stře­ dové konzoli; většina vozů má ovšem mechanickou šestistupňovou převodovku s přímým řazením. Jízdní vlastnosti jsou stejně jako u koncernových sourozenců velmi dobré, při běžné jízdě jim nelze cokoli vytknout, vozy s motory pod 110 kW mají ­vzadu nápravu s torzní příčkou, zatímco verze s vý­ kony od 110 kW zůstávají u víceprvkových závěsů. U typu 1.5 eTSI/110 kW (150 k), dodávaném výhrad­ ně s dvouspojkovou převodovkou DSG7, jsme ve smíšeném provozu (město, mimo město, dálnice) dosáhli velmi dobré spotřeby 6,4 l/100 km (verze FR s osmnáctipalcovými koly). Nový León se dodává ve výbavách postupně narůstajících od Reference, ­Style, FR až po Xcellence, přičemž ceny v době ­testu začínaly od 484 900 Kč, resp. u čtyřválců od 549 900 Kč. Základní provedení testovaného modelu 1.5 eTSI 150 DSG7 (Mild-Hybrid) je od 674 900 ­korun českých (více a podrobněji na www.seat.cz). Vozy se vyrábějí v Martorellu u Barcelony.  ■


SEAT slaví 70 let od svého založení, první SEAT 1400 (licence FIAT) vyjel z linky v listopadu 1953


Foto Tom Hyan

► Automobily ► MERCEDES-BENZ E-KLASSE F/L (W213)

Úspěšná třída E prošla po čtyřech letech nejen faceliftem, ale také výraznou modernizací s hybridními systémy pohonu a novými asistenty...

N

ová generace E-Klasse s kódovým označením W213 měla světovou premiéru na Detroitském autosalonu 2016, hned po ­Ženevském jsme ji vyzkoušeli na portugalském okruhu v Estorilu a na silnicích okolí Lisabonu. Po prvních třech motorových verzích se nabídka značně rozšířila, první AMG E 43 se představila na autosalonu v New Yorku 2016. V polovině cyklu po 1,2 milionu vyrobených vozů přišla do prodejů modernizace E-Klasse s premiérou připravenou na Ženevský autosalon 2020, ale jeho zrušení těsně před zahájením si vyžádalo představení nových vozů online 3. března přímo ze Stuttgartu. Hlavními změnami jsou nové prvky designu (maska, světlomety, koncové svítilny), Avantgarde Line jako základní vnější výbava (se sportovní maskou přídě, klasická následuje výhradně v Exklusive Line), nová generace asistenčních systémů, rozšířené funkce asistence MBUX (Mercedes-Benz User Expe­ rience) a elektrifikace poháněcích soustav se systémy Mild-Hybrid 48 V, Plug-In Hybrid a elektrickými kom­ presory v součinnosti s plnicími turbodmychadly. Uvedení prestižního sedanu předcházela pověst nej­ pokrokovějšího automobilu své třídy, vybaveného veškerými asistenčními a komunikačními systémy, ­

26

auto 2020/10

TH

TOM HYAN, Radotín (CZ) Kromě designových změn má nová E-Klasse jiné motory včetně poháněcích soustav Mild-Hybrid a Plug-In Hybrid; vyzkoušeli jsme Mercedes-Benz E 450 4Matic se systémem Mild-Hybrid a devítistupňovou samočinnou převodovkou

jaké jsou dnes k dispozici. Nová třída E představuje desátou generaci (počítáme-li všechny předchůdce) a po téměř patnácti milionech vyrobených automobilů pokračuje v inovacích. Připomeňme, že druhá gene­ race přinesla bezpečný skelet karoserie pro ochranu cestujících, pátá zavedla ABS, sedmá ekologické vznětové motory BlueTEC, devátá převodovku 9G-Tronic a dnešní desátá vyspělý soubor asistenčních prvků Intelligent Drive next Level a bezpečnostních Intelligent Protect. Znamená to ovšem zvýšené nároky na řidiče v tom smyslu, aby se dokázal seznámit se všemi vymoženostmi a vůbec je uměl využít. Při pohledu na novou E-Klasse se zdá, že se designeři inspirovali kompaktními typy A Limousine/CLA při vý­ běru designových elementů, zejména u nyní rozšíře­ nějších verzí se sportovní maskou přídě a zapuštěným znakem s trojcípou hvězdou na kapotě, označených Avantgarde a AMG Line. Všechny vozy E-Klasse (W/S 213), tedy sedan, kombi T-Modell a zvýšené kombi All-Terrain, prošly obdobnou omlazovací kúrou, pokud jde o mřížku přídě ve stylu Carrera Panamericana (Mercedes-AMG GT), účinnější světlomety Full-LED (na přání Multibeam-LED) a pozměněné koncové svítilny (zejména u sedanu). V interiéru je nový vícefunkční ►►►


► MOTORY PRO MODERNIZOVANOU E-KLASSE motor (turbo) 2.0 R4 2.0 R4 3.0 R6 3.0 R6 4.0 V8 4.0 V8 1.6 R4 2.0 R4 3.0 R6 2.0 R4 2.9 R4

převodovka (hybrid) 9A (Mild) 9A (Mild) 9A (Mild) 9A (Mild) 9A 9A 9A 9A 9A 9A (PHEV) 9A (PHEV)

výkon spotřeba EU [kW/k] [l/100 km] 145/197 + 10/14 6,6 – 6,9 (7,0 – 7,3) 190/258 + 10/14 6,6 – 7,1 270/367 + 16/22 7,9 – 8,3 320/435 + 16/22 8,5 – 8,8 420/571 11,6 450/612 11,6 118/160 4,4 – 4,7 143/194 4,7 – 4,9 (5,1 – 5,4) 243/330 6,1 – 6,4 155/211 + 90/122 1,8 (1,9) 143/194 + 90/122 1,4 (1,6)

Foto Tom Hyan

typ E 200 (4Matic) E 300 E 450 4Matic E 53 AMG 4Matic E 63 AMG 4Matic E 63 S AMG 4Matic E 200 d E 220 d (4Matic) E 400 d 4Matic E 300 e (4Matic) E 300 de (4Matic)

1

3

2

4

1 Prostorný interiér vyhoví všem obvyklým nárokům na pohodlné cestování 2 Základní objem zavazadlového prostoru činí 540 litrů (metoda VDA)

3 Přístrojová deska vyniká dvojicí spojených velkoplošných displejů s konfigurovatelným zobrazením 4 Na displeji lze sledovat různé údaje, např. využití výkonu a točivého momentu

10/2020 THauto

27


Foto Tom Hyan

► MERCEDES-BENZ E-KLASSE F/L (W213)

1

1 Modernizovaná E-Klasse se představila online v termínu zrušeného Ženevského autosalonu 2020 2 Poháněcí soustava typu E 450 4Matic se skládá ze zážehového řadového šestiválce o výkonu 270 kW (367 k) a přídavného elektromotoru ISG 16 kW (22 k)

volant a dva opticky spojené digitální displeje 2x 10,25“, na přání v ještě větším provedení 2x 12,3“, uživatel může volit jedno ze čtyř zobrazení virtuál­ ního kokpitu Modern Classic, Sport, Progressive a Dezent (v posledním jsou všechny ukazatele minimalizovány na nezbytně nutný rozsah). Na přání dodávaný systém interiérové asistence MBUX nabízí standardně hlasové ovládání vybraných funkcí Linguatronic, ale také gesty; novinkou je kinetika sedadel Energizing, která za jízdy podporuje drobnými pohyby sedáku a opěradla žádoucí změny v držení těla při sezení. Pod označením Urban Guard

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený řadový zážehový motor, přeplňovaný turbodmychadlem Twin-Scroll a elektrickým kompresorem BorgWarner eBooster, uložený podélně vpředu; hliníkový blok a hlavy válců; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování paliva, Stop/Start, Mild-Hybrid ISG 48 V, EU6; a) E 200 4Matic: čtyřválec, typ M254; 1991 cm3 (ø 83 x 92 mm); 10,5:1; 145 kW (197 k)/5800 – 6100 min‑1 a 320 N.m/1650 – 4000 min‑1; ISG 10 kW a 180 N.m; b) E 450 4Matic: šestiválec, typ M256; 2999 cm3 (ø 83 x 92,4 mm); 10,5:1; 270 kW (367 k)/5500 – 6100 min‑1 a 520 N.m/1800 – 5800 min‑1; ISG 16 kW a 250 N.m. Samočinná devítistupňová převodovka 9G-Tronic; trvalý pohon všech kol. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, víceprvkové závěsy s příčnými a podélnými rameny (čtyřprvkové vpředu, pětiprvkové vzadu); odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči (vzadu nesoustřednými), na přání pneumatické; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESP/ASR; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem; pneumatiky 245/55 R 17 nebo 245/45 R 18 na všech kolech; pro AMG Line vpředu 245/45 R 18, 245/40 R 19 nebo 245/35 R 20, vzadu 275/40 R 18, 275/35 R 19 nebo 275/30 R 20. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2939 mm, základní rozchod kol 1604/1608 mm; d/š/v 4935/1852/1460 mm; přední převis 853 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 540 l; objem palivové nádrže a/b) 50/66 l, na přání 80 l; pohotovostní hmotnost 1690/1865 kg, celková povolená hmotnost 2425/2600 kg; brzděný přívěs do 2100/2100 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 232/250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,6/5,0 s; spotřeba paliva EU od 7,0/7,9 l/100 km; emise CO2 od 159/181 g/km.

28

auto 2020/10

TH

2

uvádí Daimler novou kategorii produktů a výbavy pro všechny modelové řady; zjednodušeně lze říci, že automobil využívá čidel a kamer k vlastní ochraně před kolizí, vandaly a odcizením. Pakety Urban Guard a Urban Guard Plus umožňují kompletní monitoro­ vání zaparkovaného vozu, zahrnují poplašné zařízení s vizuálním i akustickým upozorněním, které dosta­ nete například do chytrého telefonu. Monitorují poškození kolizí či nenechavci, vniknutí do interiéru a zcizení vozidla. Guard Plus navíc stanoví polohu odcizeného vozu a pracuje v součinnosti s policií. Nabídku poháněcích soustav přinášíme v přehledné tabulce. Místo vidlicových zážehových šestiválců jsou nyní pod kapotou opět řadové typu M256 (tří­ litrový z předposlední S-Klasse), konstrukčně spřízněné s novými dvoulitrovými čtyřválci M254, oba se soustavou Mild-Hybrid ISG 48 V a elektrickým kompresorem, doplňujícím turbodmychadlo. Výrobce zdůrazňuje také variabilní časování Camtronic, ošetření pracovních ploch válců metodou Nanoslide, honování válců Conicshape a u čtyřválce vyvažovací hřídele Lancaster. U vznětových motorů kromě nejslabšího čtyřválce 1,6 litru jde o podobně koncipo­ vanou řadu OM654 (1,95 l) a OM656 (2,9 l), přičemž se připravuje upravený OM654M (modified) se systémem ISG 48 V. Převodovky jsou vesměs samo­ činné devítistupňové. Na představení nové E-Klasse jsme vyzkoušeli tři vozy, samozřejmě největší dojem na nás udělal sedan E 450 4Matic s novým zážehovým řadovým šestiválcem a systémem Mild-Hybrid, který je skutečným naplněním sloganu Nejlepší nebo nic. Jediné, co lze vytknout, je samozřejmě poněkud vyšší cena, jenže za kvalitu se musí platit. Mercedes-Benz modernizované třídy E vstoupil v červenci 2020 i na český trh, ceny začínají od 1 282 600 Kč za model E 200 d, u testovaného E 450 4Matic jsou od 1 742 400 Kč včetně DPH (více a aktuálně na www.mercedes-benz.cz).  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na automobil MERCEDES-BENZ 250 CE z roku 1969

10/2020 THauto

29


Foto Ferrari

► Automobily ► NOVINKY ZE SVĚTA

Ferrari F8 Spider

Bohužel zrušení autosalonu v Ženevě 2020, ale nyní i 2021 (!) znamená, že neuvidíme mnohé exotické automobily, které patří k nepříliš rozšířeným v běžném provozu. Novinkou je otevřená verze Ferrari F8 Spider, technicky spřízněná s kupé F8 Tributo Berlinetta, takže využívá osvědčený osmiválec 3902 cm3 bi-turbo o výkonu 530 kW (720 k)/8000 min‑1 a točivém momentu 770 N.m/3250 min‑1, který byl čtyřikrát pasován na Mezinárodní motor roku v letech 2016 až 2019 (letos byla anketa z koronavirových důvodů odložena). Pevná střecha RTH (Retractable Hard Top) se otevírá nebo zavírá za pouhých čtrnáct sekund, a to i při rychlosti vozu do 45 km/h. Podle výrobce se aerodynamická účinnost vozu zvýšila o 10 % proti typu 488 Spider. Suchá hmotnost vozu je od 1400 kilogramů, zrychlení 0 – 100/200 km/h za 2,9/8,2 sekundy a největší rychlost 340 km/h.

Foto SVE

Komu nestačí sériové modely Chevrolet, může se poohlédnout po vozech z limitovaných sérií od ladiče SVE (Specialty Vehicle Engineering) z New Jersey. Není to ovšem levné, speciální kupé Chevrolet Camaro, označené Yenko/SC (supercharged), přijde na více než sto tisíc dolarů! V modelovém roce 2021 vznikne série 50 kusů. Motor na základě osmiválce 6,8 litru GM LT1 s velkým kompresorem nabídne 1050 koní (772 kW), což je o padesát více než u loňské úpravy SVE. Posílené je především chlazení motoru, jenž dostal hlavy válců LT4, nový klikový hřídel a jiné písty, stejně jako chlazení šestistupňové manuální převodovky a diferenciálu. Vozy se prodávají u oficiální dealerů Chevrolet coby schválená úprava General Motors a mají tovární záruku (na nový motor tříletou na 96 000 kilometrů).

Chevrolet SVE Yenko/SC Camaro 2021

30

auto 2020/10

TH


Ares Panther Progetto Uno Podivuhodné je, kolik nejrůznějších stavitelů exkluzivních vozů v poslední době vzniklo; jejich představou je, že svět čeká právě na jejich supercar. K těmto firmám patří italská Ares Design z Modeny, za níž stojí nechvalně proslulý Dany Bahar, který před deseti lety proinvestoval spoustu peněz jiných u Lotus Group. V rámci Reborn Series chce stavět sportovní vozy, uvedl Ares Panther Progetto Uno ve stylu De Tomaso Pantera na podvozku Lamborghini Huracán (desetiválec 5.2/468 kW/650 k; 0 – 100 km/h za 3,1 sekundy a přes 325 km/h), plánuje sérii 21 vozů (kus od 515 000 eur). Dalším je Ares S1 Project, první vlastní typ značky, ovšem na podvozku Chevrolet Corvette Stingray C.8 s výkonem 525 kW (715 k) při otáčkách až 9000 min‑1, se zrychlením na sto za 2,7 sekundy a rychlostí rovněž přes 325 km/h. Tentokrát má jít o 24 kusů. Artes Design by rád zasáhl i do světa motocyklů, první je studie Ares BMW R nine T Scrambler.

Ares S1 Project

Foto Ares Design

Foto Ares Design

Ares BMW R nine T Scrambler

Stará továrna Maserati na Viale Ciro Menotti v Modeně byla modernizována a přestavěna pro výrobu nejnovějšího supersportu Maserati MC20 včetně založení Maserati Engine Lab, z níž pochází nový motor Nettuno V6. Jde o projekt 100% vyrobeno v Modeně, tedy včetně návratu k vlastním motorům. Nettuno pro MC20 je zážehový třílitrový šestiválec do V/90° se dvěma turbodmychadly a zdvojeným zapalováním, který nabídne výkon 463 kW (630 k)/7500 min‑1 a točivý moment 730 N.m/3000 min‑1. Vůz má osmistupňovou převodovku DCT a kompozitový samonosný trup, který později umožní čistě elektrickou verzi kromě dvojice karosářských variant kupé a spider. Rozvor náprav je 2700 mm, celkové rozměry 4669 x 1965 x 1221 mm a hmotnost pod 1500 kg. Zrychlení 0 – 100/200 km/h do 2,9/8,8 sekundy a největší rychlost přes 325 km/h.

Maserati MC20

Maserati Nettuno V6

Foto Kinetik

Kinetik 07

Foto Maserati

Maserati MC20

Foto Maserati

Po vlastních automobilech touží také v Bulharsku. Už loni představili sportovní Kinetik 07 na základě podvozku Caterham Seven, ale s většinou zcela nových dílů. Podle módy jde o elektromobil s výkonem 260 kW (354 k) a točivým momentem 681 N.m, který má zrychlovat z 0 na 100 km/h za 4,8 sekundy a dosahovat 193 km/h. Společnost Kinetik Automotive pod vedením Teodose Teodosijeva předpokládá sérii sedmi automobilů. Při výrobě chce ve velké míře využívat 3D tisku.

10/2020 THauto

31


Foto Tom Hyan

Motorsport

► CZECH TRUCK PRIX MOST 2020

Adam Lacko (Buggyra/Freightliner) před největšími soupeři Lenzem (číslo 30) a Kissem (oba jedou MAN) ve druhém závodě

1

2

ODSTARTOVÁNO!

Podivná sezona odstartovala závodem tahačů Evropského mistrovství na okruhu v Mostě sice v původním termínu, ale za značných restrikcí...

M

osteckou sezonu velkých automobilo­ vých závodů po zrušení ADAC GT Mas­ ters a odložení NASCAR Whelen Euro Series (na  14. – 15. listopadu) odstarto­ vala Czech Truck Prix v obvyklém termínu na konci srpna, která se však pro koronavirovou hrozbu stala prvním závodem letošního šampionátu FIA ETRC (European Truck Racing Championship), jenž (zatím) tvoří závody v Mostě, na Hungaroringu (17. – 18. října) a oba listopadové v Le Mans (okruh Bugatti) a italském Misanu. Trochu málo na evropské mistrovství, když po mosteckém víkendu byly zrušeny Zolder a Jarama, nicméně pořadatelům patří obrovské poděkování za to, že se nevzdali a v dnešní podivné době dokázali zbýva­ jící sportovní podniky uspořádat. Hodnocení, zda byla všechna kontroverzní opatření správná, zřejmě budeme muset nechat příštím generacím...

32

auto 2020/10

TH

TOM HYAN, Most (CZ) 1 Mladý Téo Calvet (Buggyra/Freightliner) před soupeři ze zadních řad (77 René Reinert, 64 Luis Recuenco a 25 Heinrich-Clemens Hecker) 2 Sascha Lenz (MAN) nasbíral v Mostě nejvíce mistrovských bodů

Osmadvacátý ročník mostecké Truck Prix měl být ­původně až třetím závodem šampionátu ETRC 2020, ale po zrušení podniků na Nürburgringu a Slovakia­ ringu se netradičně stal zahájením evropského mistrov­ ství. V souladu s nařízeními ministerstva zdravotnictví ČR byl zcela uzavřen paddock závodních strojů ETRC, kam směli jen členové týmů; diváci zůstali kolem trati ve čtyřech sektorech A, B, C a D po tisíci lidech, byl zrušen rozličný doprovodný program, ale zůstaly doplň­ kové závody Maxx Formula (startuje Veronika Cichá­ -Jaksch s monopostem Dallara GP2 Mécachrome 4.0 V8), Clio Cup Central Europe (titul obhajuje Tomáš ­Kuchař), International Audi R8 LMS Cup (zúčastnil se Frank Biela, pětinásobný vítěz 24 h Le Mans), Touren­ wagen Legenden a Tourenwagen Revival (oba rovněž se staršími vozy DTM). Sobotnímu programu ETRC v Mostě vládl maďarský


► CZECH TRUCK PRIX MOST První závod 29.8.2020 (10 kol) 1. Norbert Kiss (H) MAN 2. Jochen J.Hahn (D) IVECO 3. Sascha Lenz (D) MAN

20:26,626 min (ø 123,617 km/h) 20:35,623 min 20:36,169 min

Druhý závod 29.8.2020 (11 kol) 1. Adam Lacko (CZ) Freightliner 2. Sascha Lenz (D) MAN 3. Jochen J.Hahn (D) IVECO

22:50,517 min (ø 121,702 km/h) 22:50,828 min 22:53,447 min

Třetí závod 30.8.2020 (zrušen pro déšť)

3

Čtvrtý (třetí) závod 30.8.2020 (11 kol) 1. Sascha Lenz (D) MAN 25:40,510 min (ø 108,273 km/h) 2. Adam Lacko (CZ) Freightliner 25:43,114 min 3. Norbert Kiss (H) MAN 25:48,033 min

Foto Tom Hyan

4

Jochen J. Hahn, šestinásobný mistr Evropy, dojel v Mostě nejlépe druhý (Iveco)

5

6

závodník Norbert Kiss (MAN), byl nejrychlejší ve všech trénincích včetně Super Pole a suverénně ­vyhrál první závod před Jochenem Hahnem (Iveco), Saschou Lenzem (MAN) a naším Adamem Lackem (Buggyra/Freightliner). Ve druhém závodě to neměl lehké, když při obráceném pořadí na startu (prvních osm) se Adam Lacko záhy ujal vedení a nedal niko­ mu šanci; za ním dojeli Sascha Lenz, Jochen Hahn a další. Rovněž druhému tréninku a Super Pole 2 vévodil Norbert Kiss, jenže nedělní program stejně jako loni ovlivnilo počasí, tentokrát byl zrušen pouze jeden závod, zatímco další se přece jen jel na mokré trati. Vítězem se stal Sascha Lenz před Adamem Lackem, Norbertem Kissem a Jochenem Hahnem; právě tato čtveřice se po třech mosteckých zá­ vodech ujala vedení šampionátu v pořadí Lenz (41 bodů), Kiss (37), Lacko (35) a Hahn (33).

7 V Mostě se svými tahači startovalo patnáct závod­ níků, z mistrů ETRC let 2005 – 2019 nebyli na startu pouze David Vršecký (mistr 2008 – 2009) a Martin Bösinger (mistr 2007). Nejúspěšnější ženou se stala Steffi (Stephanie) Halm z německého Herrenbergu, která dojela dvakrát pátá a ve třetím závodě šestá. Šestatřicetiletá Steffi v roce 2015 poprvé vyhrála před všemi muži na Hungaroringu. O další rekord se postaral Martin Koloc a jeho tým Buggyra Racing, když Martinova šestnáctiletá dcera Aliyyah se při ­debutu stala nejmladším účastníkem ETRC. V prv­ ním závodě dojela devátá, ve druhém po obráceném pořadí z první pozice odpadla (vyjela mimo trať) a ve třetím skončila třináctá. Českým želízkem v ohni je už dlouhá léta roudnický tým Buggyra Racing, založený podnikatelem Marti­ nem Kolocem, který kromě závodů ETRC ►►►

3 Steffi Halm (Iveco), nejúspěšnější žena ve startovním poli, vítězka několika závodů ETRC 4 Mladý Lucas L. Hahn, syn Jochena, projíždí mosteckými boxy (Iveco Stralis 13,0 l) 5 Adam Lacko (Buggyra/Freightliner DV50) potěšil české fanoušky vítězstvím 6 Španělský veterán Antonio Albacete (MAN) kdysi jezdil i ve formuli 3000 7 Norbert Kiss, úspěšný maďarský závodník (Révész TRT/Team Titan/MAN)

10/2020 THauto

33


► CZECH TRUCK PRIX MOST 2020 Start druhého závodu v obráceném pořadí prvního, v první řadě Aliyyah Koloc (Buggyra/Freightliner) a René Reinert (Iveco)

Foto Tom Hyan

2

3

1 s vozy vlastní konstrukce Buggyra na základě Freight­ lineru přidává další aktivity na Dakaru, okruzích Gran Turismo, Renault Clio Cup a ve formuli 4. Současnou sestavu tvoří šestatřicetiletý Adam Lacko (mistr ETRC 2017), dvacetiletý Téo Calvet z Francie a šestnáctiletá Aliyyah Koloc. Rovněž Calvet má jeden primát coby nejmladší vítěz závodu tahačů, když v roce 2017 vyhrál domácí podnik v Nogaru, ale samozřejmě jablko ne­ padlo daleko od stromu, je totiž synem závodníka Fa­ biena Calveta. David Vršecký se stal inženýrem týmu, pro letošní rok připravil Buggyru DV50, s níž Lacko vy­ hrál už při druhém startu (ostatní jezdci jedou s typem VK50, s nímž Lacko prvně vyhrál v Misanu 2019), kro­ mě toho Vršecký startuje za Buggyra Racing na okru­ zích s vozem Mercedes-AMG GT3 (v srpnu vyhrál dva sprinty ESET V4 na Slovakiaringu a s Tomášem Engem tam přidal vítězství ve vytrvalostním závodě GT3). Další překvapení nejsou vyloučena. Buggyra Zero ­Mileage Racing, jak zní celý název týmu podle čín­ ského sponzora Shandong Zero Mileage Lubrication Technology Co., letos nasazuje tři vozy DV50/VK50 do celého mistrovství ETRC. Kuriozitou se v létě stala

34

auto 2020/10

TH

1 V sobotu se oba závody odjely za sucha, v neděli musel být jeden zrušen pro déšť 2 Dvacetiletý Téo Calvet, syn Fabiena (Buggyra/Freightliner VK50) 3 Steffen Faas, jediný ve startovním poli s vozem Scania (nejlépe sedmý v Mostě) 4 Aliyyah Koloc, dcera Martina, nejmladší účastník závodu ETRC (Buggyra/Freightliner)

4 zkušební jízda dvojnásobného mistra světa formule 1 Emersona Fittipaldiho na Buggyře VK50 v Mostě, za­ tímco jeho syn Emmo zkusil formuli 4 z Kolocova týmu (spolupráce s Antonínem Charouzem). Tým Martina Koloce vznikl v roce 1993 coby IMC Racing pro Ford Fiesta Cup (závodila i Martinova sestra Markéta), ale ještě v témže roce Martin debutoval na okruzích s ta­ hačem LIAZ, aby pak získal dva evropské tituly na ­finském Sisu. Pro sezonu 1997 představil tahač se značkou Praga a zahájil spolupráci s designerem Vác­ lavem Králem. Od sezony 2001 používá značku Buggyra, která vychází z Královy Baghiry. Tahače ­ mají za základ americký Freightliner (Daimler Trucks), motory Gyrtech jsou upravené Caterpillary. Kromě toho tým působí v čínském mistrovství tahačů s jinými typy vozů. V ETRC se startovní pole zúžilo na čtyři značky MAN, Iveco, Scania a Buggyra/Freightliner. Omlouváme se čtenářům za limitovanou nabídku ilu­ strací, žádného závodníka ETRC nebylo možné vyfoto­ grafovat proto, že po sejmutí přílby povinně nasadili roušky, takže ani na stupních vítězů z mnohametrové vzdálenosti se jezdci nesmí představit divákům.  ■


10/2020 THauto

35


Foto Tom Hyan

► Motorsport ► MAXX FORMULA MOST 2020

1

2

NOSTALGIE...

Vzpomínkou na závody monopostů s osmiválcovými, desetiválcovými a dvanáctiválcovými motory je Maxx Formula... TOM HYAN, Most (CZ) 1 Po startu prvního závodu vede vítěz Bernd Herndlhofer (Arrows A22 Asiatech) před Gilesem Brenierem (Panoz DP09B Superleague) 2 Veronika Jaksch (Dallara GP2 Mécachrome 4.0 V8) dojela v prvním závodě na šestém místě (a pátém ve třídě Advance)

36

auto 2020/10

TH

B

ohužel předpisy pro dnešní závody for­ mulových vozů postupně eliminovaly kla­ sické pohonné jednotky s počtem válců od osmi výše, nyní je vrcholnou formou vidlicový šestiválec, přeplňovaný turbo­ dmychadly (Indy Cars), anebo přeplňovaný turbo­ dmychadlem v hybridním provedení s extrémně slo­ žitou elektrickou asistencí (formule 1). Tyto změny jsou v souladu s módou downsizingu a elektrifikace, ovšem skalní příznivci motoristického sportu postrá­ dají nezaměnitelný zvuk nepřeplňovaných víceválco­ vých motorů, které zmizely také z formule 2 (GP2 Series), nemluvě o zániku formulí F3000, Renault 3.5 V8, F5000, Superleague, A1 Grand Prix a dalších. Jediným současným pokusem o návrat alespoň

­smiválců je australská Formula Thunder 5000 o (alias S5000), která do podvozků Swift formule ­ ­Nippon umístila klasické pětilitrové osmiválce, při­ pravené firmou InnoV8 z Brisbane. První podnik S5000 se konal v Sandownu v září 2019, první ­závod vyhrál Timothy Macrow, čtvrtý byl Matthew Brabham, šestý Alex Davison a sedmý hostující ­Rubens Barrichello! Ve druhém závodě v Sandownu dominoval James Golding, zatímco Davison byl už čtvrtý a Barrichello pátý. Začala tak novodobá éra osmiválcových formulí, kterou ale i v Austrálii letos zastavila koronavirová krize, přestože organizátoři S5000 počítají s pokračováním závodů. Kdo chce ve staré Evropě nebo v Americe vidět ­závodit formule s motory V8, V10 nebo V12, musí se


► MAXX FORMULA MOST První závod 29.8.2020 (10 kol) 1. Bernd Herndlhofer (A) Arrows A22 Asiatech V10 14:15,470 min (ø 177,250 km/h) 2. Christopher Brenier (F) Panoz DP09B MCT V12 14:21,520 min 3. Alessandro Bracalente (I) Dallara GP2 Mécachrome V8 14:22,047 min Druhý závod 30.8.2020 (12 kol) 1. Alessandro Bracalente (I) Dallara GP2 Mécachrome V8 21:00,417 min (ø 144,364 km/h) 2. Christopher Brenier (F) Panoz DP09B MCT V12 21:06,515 min 3. Kurt Böhlen (CH) Dallara GP2 Mécachrome V8 21:15,613 min

3 Veronika Jaksch (dříve Cichá) jede Dallaru GP2 od sezony 2015, loni byla celkově druhá v Advance Class za Chrisem Brenierem

3

4

4 Veronika Cichá se provdala za německého podnikatele Wolfganga Jaksche a startuje v týmu H&A Racing Bernda Herndlhofera

Foto Tom Hyan

5

6

7

8 zaměřit na historické vozy. Na okruhu v Mostě se už v minulosti jela série BOSS GP (Big Open Single Seaters) pro vysloužilé vozy F1, GP2 Series, Indy Cars, WS by Renault, A1 Grand Prix a další, od níž se loni oddělila nová série se stejným zaměřením, nazvaná Maxx Formula, která nabídla nové mož­ nosti některým jezdcům, nespokojeným se šampio­ nátem organizovaným rakouskou BOSS GP GmbH z Fuschl am See (ano, ze sídla Red Bullu). Historie je to ovšem ještě složitější, původně britská BOSS Formula (od 1995, později EuroBOSS pod taktovkou Paula Stoddarta) se po sezoně 2009 poprvé roz­ dělila na popud nizozemských závodníků, a tak se v roce 2010 jela jak EuroBOSS, tak BOSS GP. První zanikla pro malý počet účastníků, avšak BOSS GP

se jezdí dodnes. Do roku 2018 se zúčastňovali také jezdci dnešní nové Maxx Formula, od 2019 si vy­ tvořili nový šampionát, který organizuje švýcarská společnost Maxx Formula Association ze Schin­ dellegi, za níž stojí především podnikatel Wolfgang Jaksch. Někteří jezdci proto opustili BOSS GP Ra­ cing Series, kde od sezony 2016 v nejrychlejší Open Class nepřetržitě vládne Ingo Gerstl (Toro Rosso STR1 Cosworth), jehož monopost nemá konkurenci. ­Letos vyhrál dva závody v Imole, dva ve Spa-Fran­ corchamps a dva v Podzimní ceně Brna. Po zrušení závodů na Red Bull Ringu a v Hocken­ heimu začala sezona Maxx Formula 2020 u nás v Mostě; podle plánu by měly následovat Monza a Spa-Francorchamps. Monoposty do roku ►►►

5 Super Aguri SA06 z roku 2006 nyní pohání desetiválcový motor Cosworth TJ 3.0 6 Wolfgang Jaksch (Super Aguri SA06) před startem prvního mosteckého závodu 7 Wolfgang Jaksch na Super Aguri spěchá na start, ale vrátil se do boxů a do závodu pro poruchu nenastoupil 8 Vítězná formule 1 Arrows A22 s motorem Asiatech 001 (s vozy v MS 2001 startovali Jos Verstappen a Enrique Bernoldi)

10/2020 THauto

37


► MAXX FORMULA MOST 2020

Foto Tom Hyan

1 2

Tým Easy Formula s vozy Panoz DP09B Superleague (fotbalová formule se jezdila 2008 – 2011)

3

4

5 1 Dvanáctiválcový motor MCT (Menard Competition Technologies UK), poslední V12 pro formulové monoposty (Superleague) 2 Veterán Karl-Heinz Becker (ročník 1944) je na mosteckém okruhu častým hostem 3 Karl-Heinz Becker (Dallara WS by Nissan/AER 2.0 Turbo) byl druhý a první ve třídě Masters 4 Alessandro Bracalente (Dallara GP2 Mécachrome V8) vyhrál druhý závod v Mostě 5 Anton Werner (Dallara-Chevrolet 4.0 V8 Indy Car) se blýskl pátým místem ve druhém závodě

38

auto 2020/10

TH

výroby 2010 jsou rozděleny do tříd, nejvyšší Prestige je pro F1 od roku 1997. Jiné třídy mají větší záběr. Nejpočetnější Advance je vypsána pro vozy F1 z let 1992 až 1996, Champ/Indy/IRL od 1992, GP2/F2, GP3 (13/16), AutoGP, A1 Grand Prix, FA1, Super­ league a WS by Renault 3.5 V8 (Zytek). Oprav­ dovým veteránům je pak určena třída Masters, která zahrnuje vozy F1 a Indy Cars do 1991, WS by ­Renault 3.5 V6 (Renault), WS by Nissan 3.0 V6, FIA F2 (2010 až 2012), Super Formula, Indy Lights, F-Nippon a F3000. Vozy mohou mít jiné motory z příslušného období, které splňují bezpečnostní předpisy FIA skupiny E (kategorie II-SS). Pneuma­ tiky jsou výhradně Pirelli nebo Avon. Startovní pole Maxx Formula 2020 není příliš po­ četné, v Mostě se představilo čtrnáct monopostů, ale postupně odpadávaly pro technické problémy, spo­ jené s jejich stářím a přípravou. Přesto jsme viděli opravdu zajímavé kousky, například dvanáctivál­

cová Superleague Formula (formule fotbalových týmů) se tu předvedla poprvé. Už v pátečních měře­ ných trénincích bylo jasné, že padne traťový rekord, jenž časem 1:25,610 min stále držel Stefan Mücke (Mercedes-Benz C-Klasse DTM) z roku 2009. V prv­ ním závodě se pod tuto metu dostali hned čtyři jezdci, nový rekord ustavil vítěz Bernd Herndlhofer z Ra­ kouska, když na Arrowsu A22 Asiatech (Peugeot) V10 F1 dosáhl času 1:22,981 min (ø 182,731 km/h). Vyhrál třídu Prestige, protože jeho jediný soupeř na unikátním Super Aguri SA06 formule 1 z roku 2006 ani do jednoho závodu nenastoupil. Do prvního sice Wolfgang Jaksch vyjel, ale po zaváděcím kole byl odvolán do depa, když se zakouřilo z elektroniky po­ honné jednotky, čímž jeho mostecké vystoupení skončilo (vůz nemá originální motor Honda 2.4 V8 typu RA806E, ale třílitrový Cosworth TJ V10, jaký byl v roce 2006 povolen s omezením pro Toro Rosso). Superleague Formula uzavřela smlouvy s fotbalo­ vými kluby, každý z identických monopostů Panoz DP09B nesl barvy klubu, jenž si zvolil jezdce. Orga­ nizátoři sehnali spolupráci slavných jako AC Milan, Liverpool, PSV Eindhoven, Anderlecht, Borussia Dortmund, Sparta Praha a dalších, jenže fotbalová formule dlouho nepřežila. Byla však poslední s dva­ náctiválci; ty jsou dílem britské pobočky americ­ké Menard Competition Technologies, Ltd., (MCT), která v Leafieldu (Oxfordshire) vyvinula unikátní ­ ­nepřeplňované motory V12/60°. Z objemu 4,2 l nabí­ zejí výkon 551 kW (750 k)/11 750 min‑1. Christopher a Gilles Brenierové patřili v Mostě k nejrychlejším, syn Chris byl vždy druhý a otec Gilles dvakrát čtvrtý. O vítězství Chrise připravila žlutá fáze, po níž ho Alex Bracalante předjel (Dallara GP2). Se čtyřlitro­ vou Dallarou startovala také Veronika Jaksch (dříve Cichá), aby v prvním závodě dojela šestá a před ­druhým byla odvolána pro technickou závadu (stejně jako v prvním její manžel Wolfgang Jaksch). Vero­ nika závodí s Dallarou GP2 od roku 2015, dříve jezdila vrchy na Mitsubishi Lancer. Veterán Karl­ ­ -Heinz Becker (Dallara WS by Nissan/AER 2.0 I4 Turbo) vyhrál třídu Masters ve druhém závodě.  ■


10/2020 THauto

39


Foto Tom Hyan

► Motorsport ► BŘETISLAV ENGE (1950 – 2020)

1

2

4

5

3

Foto Tom Hyan

1 V kategorii Superturismo na Fordu Mondeo (Jarní cena Brna 1995) 2 V Brně 1983 Někdo mu říkal Břeťo, někdo Slávku, patřil k nejlepším československým závodníkům s cestovními vozy, o formule projevil zájem až syn Tomáš, který se stal prvním českým jezdcem mistrovství světa formule 1. Břetislav Enge letos 3. března oslavil sedmdesátiny, ale 14. září ráno nás dostihla smutná zpráva, že v Liberci zemřel. Patří do slavné liberecké party závodníků spolu s Vojtěchem, Tomáškem a Barešem. Dotáhl to do mistrovství Evropy cestovních vozů, kde spolu s Janem Šenkýřem a Zdeňkem Vojtěchem významně přispěl k zisku titulu mistra Evropy 1981 pro naši značku Škoda. Po skončení homologace kupé Škoda 130 RS pokračoval v týmu Václava Bervida společně s Vojtěchem na různých vozech BMW, v roce 1982 utrpěl popáleniny rukou, když jejich BMW 528i ve sjezdu od Myslivny vzplanulo. Pro sezonu 1983 povýšili na BMW 635 CSi (druzí v Mugellu), v roce 1984 Vojtěch postoupil do továrního týmu BMW a Enge pokračoval s jinými, 1986 se objevil v továrním týmu BMW Linder na typu 325i, o rok později opět s Vojtěchem jeli na BMW M3. Pak se vrátil na domácí okruhy se Škodou Favorit a ve Fiesta Cupu, neváhal však okusit jakýkoli jiný cestovní vůz, u Bychla zaskočil na Toyotě Corolla a BMW M3 Sport Evo, kariéru ukončil s různými Fordy včetně úspěšných pohárových závodů. Objevil se v soutěžích historických vozů, sedlal Škodu 130 LR a Ford Escort RS 2000, navigá­ torem mu byla dcera Lucie. Jeho syn Tomáš je prvním českým jezdcem F3000, F1 a Indy Cars.

40

auto 2020/10

TH

3 BMW 635 CSi (Vojtěch/Enge) na Grand Prix Brno 1983

6

4, 5 Břetislav Enge se slavným vozem Ford Escort Cosworth RS (1993) 6 Na BMW M3 Sport Evo zaskočil za Miloše Bychla a dojel třetí v jarním Brně 1992 7 V továrním týmu BMW Linder na typu 325i (Brno 1986)

7 8

8 S vozem BMW 528i utrpěl popáleniny rukou (Brno 1982)


► Motorsport ► ZE SVĚTA Vstup soukromého týmu na vybrané Grand Prix? A při prvním startu hned třetí místo? To je dnes prostě nemyslitelné, protože nové týmy nemají šanci. V roce 1971 to bylo jinak. Team Roger Penske/Kirk F. White nasadil McLaren M19 Ford DFV a Mark Donohue při debutu ve formuli 1 byl třetí v kanadském Mosportu! Když jel Mark v CanAm, ve Watkins Glen na McLarenu zaskočil David Hobbs a dojel desátý. Také vystoupení dvojice Hobbs/Donohue na Ferrari 512M (chassis 1040) v témže roce jsou legendární. V Daytoně i Sebringu zajeli pole position a navzdory haváriím skončili třetí a šestí, pak vedli ve 24 h Le Mans i 6 h Watkins Glen, ale odpadli pro poruchy. S reklamou Sunoco a pod taktovkou Penskeho vzniklo leccos, jenže zmíněné aktivity inicioval automobilový nadšenec Kirk F. White z Pensylvánie, který do jedenácti pomáhal v garáži otci (pak mu táta umřel), ve dvaceti debutoval v závodech dragsterů na Fordu Thunderbird, miloval motocykly (jezdil i na Jawě 250) a stal se prodejcem automobilů. Pronajal McLarena pro formuli 1 a koupil Ferrari 512 S/M, ostatně vozy Ferrari ve Filadelfii prodával (spolupracoval s Luigi Chinettim). I když odešel na odpočinek, automobilů se nikdy nevzdal, v New Smyrna Beach (FL) obchodoval se starožitnostmi a účastnil se aukcí. S chotí Marilyn měli pět dětí. Zemřel 20. března 2020 ve věku 84 let. Svoje zážitky vtipnou formou zveřejňoval na blogu www.dontwashmine.com.

Mark Donohue (McLaren M19 Ford) pro Penske-White Racing třetí na VC Kanady 1971

Kirk F. White (1936 – 2020)

Nabídka vozů Ferrari od Kirk F. White Motorcars v šedesátých letech Pierre Gasly

Foto Tom Hyan

Pierre Gasly (AlphaTauri AT01 Honda) v letošní sezoně

Foto Tom Hyan

Ferrari 512M (1040) předvedl na Festivalu rychlosti v Goodwoodu 2000 jeho nový majitel Lawrence Stroll, nyní šéf Racing Pointu F1

Pierre Gasly na Hungaroringu 2019 (naposledy Red Bull RB15 Honda)

Konečně nový vítěz ve formuli 1! Tím šťastným, jemuž se podařilo přerušit nadvládu týmu Mercedes-AMG Petronas, je kromě Maxe Verstappena (vítěz 70th Anniversary GP 2020 v Silverstone) také Francouz Pierre Gasly, jenž vyhrál Velkou cenu Itálie na Monze. Rodák z Rouenu (narodil se tam 7. února 1996) debutoval v roce 2017 jako náhradník za Daniila Kvyata na Toro Rosso a od roku 2018 je stálým jezdcem týmu, jenž nyní změnil jméno na Alpha­ Tauri, a to s jedinou výjimkou sezony 2019, kdy byl nejprve povýšen do Red Bullu, ale pak vrácen do Toro Rosso (2019 nejlépe druhý v Brazílii). Zatímco Max Verstappen prostě Hamiltona a Bottase porazil, Gaslymu pomohla penalizace Hamiltona za nepředpisový vjezd do boxů a Bottasova neschopnost využít převahy vozu.

10/2020 THauto

41


Po startu v čele zleva Rebelliony (vpředu Senna) a obě Toyoty Se zpožděním, bez diváků, ale přece! Tak lze charakterizovat většinový vývoj velkých motoristických sportovních podniků v nešťastném roce 2020, kdy bylo vše utlumeno, zrušeno, či přesunuto na další sezonu, protože si organizátoři myslí, že přece jen zvítězí zdravý rozum. Zatím tomu nic nenasvědčuje. Poprvé po 30 letech jsme nebyli na závodě 24 h Le Mans, protože to prostě nešlo. Jel se bez diváků a s minimem reportérů, po celých 24 hodin jízdy se na prvních čtyřech místech držely stejné čtyři vozy, nejprve Toyoty před Rebelliony, ale po problémech Toyoty se startovním číslem 7 se pořadí čtveřice zamíchalo. Hybridní Toyoty LMP1H a nehybridní Rebelliony LMP1 nejsou souměřitelné, pokud nezasáhne umělá Balance of Performance, takže třetí triumf Toyoty každý očekával, když konkurence už tři roky neexistuje. Vítězové ujeli o dvě kola více než loni. V LMP2 je to obdobné, je to jakási formule Oreca, tyto vozy byly na prvních devíti místech LMP2 (čtvrtý přejmenovaný na Alpine a pátý na Aurus). Obě třídy GT-Pro a GT-Am patřily vozům Aston Martin Vantage AMR. Prvnímu v roce 1970 i poslednímu závodu 24 h Nürburgring vládly BMW, koncem září 2020 tam vyhrál BMW M6 GT3 po souboji s Audi R8 LMS GT3, když špičkové týmy Porsche zůstaly doma. Jediný český účastník Milan Kodídek (Porsche 911/991 Cup) závod nedokončil, ale už se těší na příští ročník. Po padesáti letech ve 24 h Nürburgringu znovu vítězí BMW (číslo 99 posádky Alex Sims, Nicky Catsburg a Nick Yelloly)

V obou třídách GT v Le Mans vládly Aston Martiny (první Martin/Lynn/Tincknell v GT-Pro)

Foto Aston Martin

Foto Toyota

► Motorsport ► ČTYŘIADVACETIHODINOVKY 2020

► 24 h LE MANS 19. – 20. 09. 2020 1. Buemi/Nakajima/Hartley, 387 kol, Toyota TS050 Hybrid 2. Senna/Nato/Menezes, 382, Rebellion R13 Gibson 3. Conway/Kobayashi/López, 381, Toyota TS050 Hybrid 4. Dumas/Berthon/Délétraz, 381, Rebellion R13 Gibson 5. Hanson/Albuquerque/Di Resta, 370, Oreca 07 Gibson (1. LMP2) 6. Davidson/Da Costa/Gonzáles, 370, Oreca 07 Gibson 7. Jamin/Canal/Vaxiviere, 368, Oreca 07 Gibson 8. Negrao/Ragues/Laurent, 367, Alpine A470 Gibson 9. Rusinov/Vergne/Jensen, 367, Aurus 01 Gibson 10. Lafargue/Chatin/Bradley, 366, Oreca 07 Gibson

► 24 h NÜRBURGRING 26. – 27. 09. 2020

Foto BMW Presse

1. Sims/Catsburg/Yelloly, 85 kol, BMW M6 GT 2. Bortolotti/Haase/M.Winkelhock, 85, Audi R8 LMS GT3 3. Farfus/Tomczyk/S.van der Linde/Klingmann, 85, BMW M6 GT3 4. Wittmann/Blomqvist/P.Eng, 85, BMW M6 GT3 5. N.Müller/Vanthoor/Vervisch/Stippler, 85, Audi R8 LMS GT3 6. Drudi/Mies/Rast/K.van der Linde, 85, Audi R8 LMS GT3 7. Kern/Jaminet/M.Martin/L.D.Arnold, 85, Porsche 911 GT3 R 8. Assenheimer/Baumann/D.Müller/Engel, 85, Mercedes-AMG GT3 9. Haupt/Buurman/Bastian/Ellis, 84, Mercedes-AMG GT3 10. Bachler/S.Müller/Dumbreck/Ragginger, 84, Porsche 911 GT3 R

42

auto 2020/10

TH


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na automobil SUBARU Outback z roku 2003

10/2020 THauto

43


► Motorsport ► JEZDCI FORMULE 1

Foto Tom Hyan

(Praha 2016)

Toro Rosso STR1 Cosworth TJ 3.0 V10 (Imola 2006)

SCOTT ANDREW SPEED (USA) postupoval do Star Mazda a Barber Dodge, od roku 2003 pokračoval

První a zatím poslední Američan ve formuli 1 po Michaelu Andrettim absolvoval 28 startů MS (2006 – 2007), ale s vozy Toro Rosso zůstal bez šance na body a po Nürburgringu 2007 skončil roztržkou s týmovým šéfem Franzem Tostem, takže v dalších závodech už seděl za volantem jeho vozu Sebastian Vettel. Speed se narodil 24. ledna 1983 v Manteca (CA) a rychlost má opravdu v krvi, v deseti začal na motokárách, od osmnácti jezdil formule Russell School,

v programu Red Bull do britské F3, vyhrál dvě mistrovství F-Renault 2.0, byl třetí v GP2 Series 2005, jel A1 GP a v Bahrainu 2006 debutoval ve F1. Po návratu do USA jezdil stock cars, 2008 čtyřikrát vyhrál v ARCA a jednou v NASCAR Truck Series, 2011 se nekvalifikoval do 500 Indy a od roku 2013 září v rallykrosu (mistr GRX 2015 až 2017, ARX 2018). V roce 2016 byl hostem na pražských Legendách; 2019 – 2020 jezdí dále rallykros pro Subaru Rally Team USA.

Foto Tom Hyan

(2018)

Super Aguri SA05 Honda 2.4 V8 (Imola 2006)

TAKUMA SATO (JPN) dodnes. Z japonské F3 a britské F-Vauxhall Junior postoupil do britské F3

Nejúspěšnější japonský závodník, dvojnásobný vítěz 500 mil Indianapolisu 2017 a 2020, ale také účastník 92 Grand Prix F1 (90 startů) v týmech Jordan, BAR a Super Aguri (2002 – 2008 vždy s motory Honda). Narodil se 28. ledna 1977 v Tokiu, s manželkou Chiharu mají dvě děti a žijí v Tokiu a Indianapolisu. Začínal cyklistikou jako vícenásobný juniorský mistr Japonska, v roce 1996 nastoupil do Honda Racing School v Suzuce, vyhrál cenu a Honda ho podporuje

v sezoně 1999 (čtvrtý, 2000 třetí a 2001 první). V sezoně 2002 už byl jezdcem F1 na Jordanu (nejlépe pátý v Suzuce), 2003 testoval pro BAR Honda a jako náhradník za Jacquese Villeneuva dojel šestý v Suzuce, 2004 osmý v MS (třetí v GP USA v Indianapolisu) na BAR Honda atd. Roku 2006 přešel k Super Aguri, tým však ve třetí sezoně skončil, 2008 testoval Toro Rosso, ale smlouvu dostal Sébastien Bourdais. Od 2010 je v Indy Cars (do Gateway II 2020 má 178 startů).

Arrows A10 Megatron Turbo (Hungaroring 1987)

Foto Tom Hyan

(1987)

EDDIE CHEEVER, Jr. (USA) nekvalifikoval, než debutoval na Heskethu v Kyalami (1978).

Eddie se narodil 10. ledna 1958 v Phoenixu (AZ), ale od tří let žil v Itálii, kde ve dvanácti vsedl do motokáry a roku 1974 byl druhý za Ricardo Patresem na MS v italském národním týmu! Po F-Ford a F3 postoupil do F2, jako nadějný jezdec se stal členem Junior BMW Team (March 772 a BMW 320), koncem 1977 testoval Ferrari 312 T2, ale smlouvu dostal Gilles Villeneuve. V ME F2 1978 byl druhý, ale toužil po F1, na Theodore-Ralt TR1 se dvakrát

44

auto 2020/10

TH

Pravidelně jezdil F1 od 1980 (Osella), nejlépe byl dvakrát druhý v Long Beach 1982 (Ligier-Matra) a Montreal (Renault Turbo), ve 132 Grand Prix do 1989 vystřídal ještě Tyrrell, Alfu Romeo, Lola Haas a Arrows. Pak odešel do USA, založil tým a vyhrál pět závodů Indy Cars včetně 500 mil Indianapolisu 1998. Čtyřikrát jel 24 h Le Mans, ještě v letech 2005 – 2006 se vrátil do GP Masters. Syn Eddie III (nar. 1993 v Římě) a bratr Ross (nar. 1964 v Římě) jsou také závodníci.


Foto z archivu TH Motormedia

Derrington-Francis ATS 100-02 V8 (Monza 1964)

MÁRIO DE ARAÚJO CABRAL (P) na Nürburgringu a 1964 Derrington-Francis ATS V8 na Monze).

První portugalský závodník formule 1 zemřel 17. srpna 2020 v Lisabonu, když už delší čas žil v ústraní pro špatné zdraví. Narodil se 15. ledna 1934 v Cedofeita (Porto) jako syn šlechtice a podnikatele v textilním průmyslu; od mládí byl velkým sportovcem, měl být i členem olympijského týmu, ale zranil se, a tak roku 1955 debutoval v závodech. V MS F1 absolvoval čtyři GP (1959/1960 Cooper T51 Maserati v Portugalsku, 1963 Cooper T60 Climax V8

Kromě desátého místa v Portugalsku 1959 vždy odpadl (Coopery byly od Scuderie Centro Sud). Přestože pár let vynechal pro zranění a vojenskou službu jako parašutista v Angole (delší čas tam žil), pokračoval ve F2 (1973 vítěz v Benguela) a se sportovními vozy (na Piperově Porsche 917 druhý ve Vila Real 1971); ještě v roce 1985 jel ETCC v Estorilu! V osmdesátých letech byl poradcem závodní školy F-Ford v Estorilu, později majitelem galerie a starožitnictví.

Foto Tom Hyan

(2003)

Midland M16 Toyota 2.4 V8 (Imola 2006)

TIAGO MONTEIRO (P) v Maďarsku). Tím se jeho kariéra jezdce F1 po 37 startech uzavřela.

Poslední ze čtveřice portugalských závodníků F1 se může pochlubit nejlepším výsledkem, dojel třetí s vozem Jordan EJ15 Toyota V10 ve Velké ceně USA v Indianapolisu 2005, ale tam startovalo jen šest jezdců s pneumatikami Bridgestone (ostatní závod bojkotovali, když jejich Micheliny nevyhovovaly trati). O rok později pokračoval s vozem Midland M16 Toyota V8 (přejmenovaný Jordan), který se během sezony 2006 proměnil na Spyker, ale zůstal bez bodů (Tiago nejlépe devátý

Narodil se 24. července 1976 v Portu jako syn závodníka, začal ve francouzském Carrera Cupu, 1998 přešel do F3, 2002 do F3000 a roku 2003 jsme ho viděli na Lausitzringu v Champ Cars (Fittipaldi-Dingman Racing). Zkusil WS by Nissan a byl testovacím jezdcem Minardi (2004). Od roku 2007 patří k úspěšným jezdcům s cestovními vozy (12 vítězství), ale kariéru přerušila nehoda při testu v Barceloně (2017), naplno se vrátil až po roce (Honda).

Foto Tom Hyan

(1991)

Coloni C4 Ford V8 (Magny Cours 1991)

PEDRO MATOS CHAVES (P) Vrátil se do F3000, 1993 – 1995 jel Indy Lights v USA (vítěz Vancouver

Druhý portugalský jezdec F1 po Mário Cabralovi startoval s pomalým vozem Coloni C4 Ford V8 (program Subaru F1 byl už zrušen) v posledním roce existence italského týmu 1991 a třináctkrát neprošel sítem předkvalifikace! Po VC Portugalska tým raději opustil. Narodil se 27. února 1965 v Portu, vyhrál domácí šampionát F-Ford 1986, pokračoval v britské F-Ford 1987 a 1990 získal britské mistrovství F3000 (Mansell Madgwick Motorsport/Reynard 90D Ford).

1995). Po návratu do Evropy jezdil okruhy (na BMW španělské STC, FIA GT na Porsche a 2002 – 2003 Le Mans (Saleen S7-R, také mistr Španělska GT 2001), než zamířil do rallye (portugalský mistr 1999 a 2000 na Toyotě Corolla WRC) a kariéru končil se soutěžním Renaultem Clio S1600 (2006). Byl manažerem závodů A1 GP pro Team Libanon a Team Portugal. Syn David několik let účinkoval na motokárách, letos závodí v portugalském Poháru Kia GT Picanto.

10/2020 THauto

45


► ZBRASLAV – JÍLOVIŠTĚ 2020

Foto Tom Hyan

Historie

RYCHLE VZHŮRU! Jízda do vrchu se letos konala na počest 120. výročí narození Elišky Junkové, která v ročníku 1926 vyhrála kategorii automobilů...

M

anželé Vincenc (Čeněk) a Eliška Junkovi slavili velké úspěchy na trati Zbraslav – Jíloviště ve dvacátých letech minulého století, a to nejen s vozy Bugatti (1923 až 1927), ale také Mercedes 28/95 PS (1922). Jejich úspěš­ nou sportovní kariéru na Zbraslavi, ale i v dalších závodech včetně Targa Florio, Klausenpassu a Linas-Montlhéry ukončila až Čeňkova smrtelná havárie na Nürburg­ ringu. Eliška Junková poté opustila závodní činnost, ale zůstala motorismu nablízku až do své smrti 5. ledna 1994 v Praze. S oblibou říkávala, že je stará jako století, naro­ dila se totiž 16. listopadu 1900 v Olomouci. První závod do vrchu Zbraslav – Jíloviště se jel v roce 1908 na zakončení Pražského ­autosalonu. Už tehdy byl start na náměstí ve Zbraslavi a cíl za vrcholem kopce Cukráku. V dalších letech se nejelo pro malý počet přihlášek, druhý ročník 1911 ale zahájil tradici tohoto závodu, který nakonec patřil k nejznámějším v Evropě. Ve dvacátých letech a po-

46

auto 2020/10

TH

TOM HYAN, Zbraslav (CZ) ▲ Legendární vozy Bugatti soustředěné před restaurací Škoda lásky na náměstí ve Zbraslavi čátkem třicátých let se zúčastňovaly největší závodnické hvězdy té doby, k nimž patřili Carl Joerns, Otto Hieronymus, Otto Salzer, Otto Merz, Albert Divo, Rudi Caracciola, Hans von Stuck, Jindřich Knapp a další. V roce 1962 byl závod Zbraslav – Jíloviště obnoven pro moderní automobily. Ve druhém novodobém ročníku 1963 patřili ve svých třídách k nejlepším Václav Barcal (Avia volné formule do 750 cm3), Jaroslav Bobek (Škoda do 1300 cm3 GT), Theodor Pištěk (Saab 96 do 1150 cm3 TC), Alois Gbelec (Wartburg FJ ve volné formuli do 1300 cm3) a další. Záhy se ukázalo, že trať už moderním vozům nevyhovuje, a tak se k 60. výročí konal první závod historických vozidel. V seznamu vítězů 1968 nechybějí

Milan Vaníček (1926 Salmson GS 1100) a Jaroslav Hausman (1936 MG Midget PB). Trať byla zkrácena na 4,5 km, když silnici na Jíloviště před Cukrákem protnula dálnice. V dalších letech se závod změnil na jízdu s dodržením stanoveného rychlostního průměru, později na jízdu pravidelnosti. Stejně jako k 1000 mil československým mám rovněž k závodu Zbraslav – Jíloviště osobní vztah. Několikrát jsem se přihlásil s vozy Wanderer W24 (z let 1937 a 1939) a BMW 321 (1939), ale z různých důvodů jsem se zúčastnil jen dvakrát. Jednou praskla lamela spojky den před jízdou, jindy poloosa, ale přesto jsem na Wandereru závod v roce 1973 absolvoval (třináctý ­ s prasklou hlavou válců a strženou plátěnou střechou). Teprve po přechodu na dvou­ litrový šestiválec BMW jsem uspěl. V roč­ níku 1977 bylo v nejsilnější kategorii Auto VI ­pořadí Stanislav Smolík (BMW 327), Ivan Dvořáček (Jaguar SS 3½ Litre) a Tom Hyan (BMW 321). Pro vavřínový věnec jsem si však přišel pěšky, po prasklém ►►►


1

▲▲ Ladislav Samohýl představil rakouský Austro-Daimler AD 17/60 PS s otevřenou karoserií z roku 1922

2

3

4

5 6

Foto Tom Hyan

▲ Pod kapotou Austro-Daimleru je řadový šestiválec 4424 cm3 (ø 85 x 130 mm) o výkonu 44 kW (60 k) při 2500 min‑1

1 Americký šestiválec Hupmobile Model S z roku 1930 přivezl Jiří Lněnička 2 Alexander Paul tentokrát za volantem klasického vozu Ford Model A (1931) 3 Lincoln L-Series se vyráběl i po převzetí továrny Henry Fordem (osmiválec do V/60°, model 1928 Václava Kafky s větším objemem válců 6299 cm3) 4 Ze Slovenska přijel Peter Baláž, na snímku ve společnosti ředitelky závodu Markéty Profeldové a kuriozně vybarveného fotografa 5 Rolls-Royce Phantom II s řadovým šestiválcem 7668 cm3 o neuváděném výkonu (1930) 6 Ford Model A (1930) vítězného Václava Matouška a Škoda 430 (1932) Václava Novotného

10/2020 THauto

47


Foto Tom Hyan

► ZBRASLAV – JÍLOVIŠTĚ 2020

1

2

1 Polokabriolet Tatra 57A (1935), s nímž startuje Božena Osvaldová z VCC Praha 2 Bentley 4½ Litre Blower (s kompresorem) z roku 1936 dosahuje rychlosti přes 100 mph (160 km/h) 3, 4 Vzorně renovovaný skútr Hausman (1947) předvedl Jaroslav Šerý z kopřivnického muzea 5 Auburn 851, další klasika z roku 1935 z Cordova impéria, tentokrát s řadovým osmiválcem Lycoming 4587 cm3 6 Unikátní sportovní Walter WZ (1921) představil Vratislav Veselý Jr.

­ áboji upadlo bavoráku pravé přední kolo n v Ohrobci ještě téhož dne. Měl jsem štěstí, že se tak nestalo při závodní jízdě. Třiapadesátý ročník Zbraslav – Jíloviště se konal tradičně první sobotu v září, ale příznivci historických vozidel to neměli lehké, protože ve stejném termínu se jely mnohé další veteránské akce, když jejich pořada­ telé využili skuliny mezi koronavirovými ­restrikcemi, jež znovu po skončení léta nabraly na síle (oznamujeme, že na sobotu 26. září avizovaná jízda Brno – Soběšice byla zrušena). Přiznám se, že mě tentokrát nejvíce lákalo vozidlo jednostopé, a to vzorně renovovaný skútr Hausman z kopřivnického muzea Oltimer Auto-Moto-Muzeum, neboť jsem Ing. Jaroslava Hausmana znal od dětských let (díky svému dědečkovi) a vždy obdivoval. Populární Jája Hausman (1907 – 1976) byl automobilovým závodníkem, letcem, vynika-

48

auto 2020/10

TH

3

4

5

6

jícím technikem a motoristickým novinářem, šéfredaktorem Světa motorů, který stál rovněž u zrodu časopisů Automobil a první Motoristické současnosti. Za války vyrobil ­ prototyp skútru Rodeo s motorem Jawa 250 (později ČZ 150), po válce v roce 1947 představil elegantní druhý typ s aerodynamickou karoserií, trubkovým rámem, motorem ČZ 170 a velkým zavazadlovým prostorem před koleny jezdce. Bohužel přišlo znárodnění a pokrokový skútr byl zapomenut, pak dostala přednost samonosná konstrukce Čezety (J. F. Koch). Originál zůstal majetkem rodiny Hausmanovy v Kostelci nad Černými lesy, spolu s rámem prvního skútru je získal Jiří Šerý, majitel kopřivnického muzea historických vozidel. Není bez zajímavosti, že otcem konstruktéra byl MUDr. Jaroslav Hausman (1872  –  1923), spoluzakladatel SK Slavia a sanatoria v Legerově ulici v Praze (později Borůvkovo sanatorium).

Důstojnou oslavou 120.  výročí narození Elišky Junkové byla tradičně velká účast historických automobilů Bugatti a jejich věrných replik Nostalgic Edition (NE) od ­ Dr. Ing. Ladislava Samohýla ze Zlína (do května 2020 vyrobeno osm kopií Bugatti 35 NE z plánované produkce dvaceti kusů). Ze sbírky Samohýl Motor Veterán se také představil mohutný automobil Austro-Daimler AD 17/60 PS z roku 1922, pohá­ něný řadový šestiválcem o objemu 4424 cm3 a výkonu 44 kW (60 k), který v letech 1921 až 1927 patřil k základu produkce rakouské značky (konstruktér Ferdinand Porsche; od 1924 vylepšený ADV, přispěl konstruktér Karl Rabe, který přidal brzdy i na přední ­nápravu, tedy V = Vierradbremsen). V bodovém hodnocení 53. ročníku Zbraslav – Jíloviště si nejlépe vedl Václav Matoušek (Ford Model A z roku 1930), jenž získal Putovní pohár Elišky Junkové.  ■


Ukรกzky inzerce z roku 1912


► Historie ► GILERA (1909 – 2020)

Více než 110 let existuje Gilera, ověnčená osmi tituly mistrů světa ze silničních závodů motocyklů i triumfy na Dakaru...

Foto Gilera

H

istorie italských motocyklů Gilera je velmi dlouhá a bohatá, dnes slavnou značku ne­ sou především sportovní skútry z koncernu Piaggio, jemuž zklamaný zakladatel Giu­ seppe Gellera (1887 – 1971) podnik v listo­ padu 1969 prodal. Už první motocykl v roce 1909 nesl značku Gilera, protože tak Gellerovi vždy říkali, a nako­ nec italský král Vittorio Emanuele III. potvrdil v roce 1939

1

2 jeho přejmenování oficiálním dekretem. Gilera byla PETR RUTEK ­podobně jako Moto Guzzi a MV Agusta velmi úspěšnou značkou počátků mistrovství světa v závodech silničních 1 Gilera RC 600, motocyklů, v jeho první éře dobyla pět titulů ve značkách poslední velkoobjemový (500 cm3, jednou 350 cm3) a šest mezi jednotlivci ve třídě jednoválec 569 cm3 500 cm3 (1950 a 1952 Umberto Masetti, 1953 až 1955 (ø 99 x 74 mm) o výkonu Geoff Duke a 1957 Libero Liberati). 35 kW (48 k)/7250 min‑1 Od padesátých let se týmu a značce věnoval zakladate­ z devadesátých let lův jediný syn Ferruccio (1930 – 1956), v němž Giuseppe 2 Závodní viděl zdatného nástupce, než zasáhl krutý osud. Mladý Gilera Rondine 500 Gilera ještě inicioval vznik závodního motocyklu 125 GP, s řadovým čtyřválcem, s nímž Romolo Ferri vyhrál při prvním startu na Monze přeplňovaným kompresorem, 1956, ale téhož roku Ferruccio podlehl virovému one­ na jejímž vývoji se podílel mocnění po cestě do filiálky Gilera Argentina. Byla to závodník Piero Taruffi (1935) událost, která poznamenala další vývoj značky, Giu­ 3 Čtyřválec Rondine seppe (s manželkou Idou měl ještě dcery Giliolu a Olgu) o objemu 493 cm3 po sezoně 1957 zrušil závodní tým a nakonec v krizi (ø 52 x 58 mm) a výkonu ­motocyklového trhu šedesátých let firmu prodal. 55 kW (75 k)/8500 min‑1, Giuseppe Gilera si připravoval svoje závodní motocykly přeplňovaný kompresorem už na počátku minulého století, aby v roce 1909 v Miláně typu Roots sestrojil první Gileru, čtyřdobý jednoválec 317  cm3. Za spolupráce bratra Luigiho založil větší dílny v Miláně, ale od roku 1916 se přestěhoval do Arcore, kde od 1923

Kresby Gilera

SMUTNÁ STORY 3 měl novou továrnu, jež se stala sídlem značky až do 1993, kdy ji Piaggio zavřel a zbývající produkci převedl k sobě do Pontedery. Motocykly Gilera byly po dlouhá léta věrné čtyřdobým jednoválcům 350/500 cm3, než se zrodily koncem třicátých let velmi úspěšné závodní čtyř­ válce Rondine 500 s kompresorem. Po válce vývoj zá­ vodních čtyřválců DOHC pokračoval, rozšířily se na třídy 250, 350 a 500 cm3, zatímco cestovní stroje se stojatým jednoválcem vyjely v nových generacích Saturno 500 a Nettuno 250, k nimž přibyly menší motocykly třídy 125 a  175 cm3, v roce 1959 také v jubilejní verzi Giubileo 98/124 na oslavu 50 let od založení společnosti. V šedesátých letech se Gilera pokusila sledovat sou­ časnou módu a připravila dvoudobé padesátky včetně mopedu Gilly, ale také malé skútry Gilerino 50/80 se čtyřdobými motory, s nimiž nebyla úspěšná. Po pře­ vzetí Piaggiem poprvé uvedla motocykly s dvoudobými motory, ale klasické čtyřdobé jednoválce ještě pokračo­ valy typy 124 5V (pětistupňová převodovka), 175 Com­ petizione a 125 Arcore 5V, jež přežila Dakota 350 až do roku 1988. Následovaly velké jednoválce enduro Nordwest 350/600 a především RC 600 včetně sou­ těžní verze RC 750R, vlastně poslední skutečné ►►►

10/2020 THauto

51


► GILERA (1909 – 2020) Giuseppe Gilera s poslední evolucí čtyřválce Gilera 500 Grand Prix (1956)

1 2

3 Foto Gilera

4

motocykly Gilera, které uspěly také v afrických mara­ tonech. Oslavou návratu na závodní dráhy se staly ­kapotované 125 Crono a CX 125 s originálním ocelo­ vým rámem TwinBox z počátku devadesátých let, jenže továrna v Arcore byla v roce 1993 definitivně zavřena. Vidlicový dvouválec 1000 cm3 (ø 100 x 63,5 mm) pro Superbike zůstal jen v prototypu. Pod taktovkou Piaggia se Gilera zaměřila na stroje třídy 50/125 cm3 včetně mopedů a skútrů, novou image vtiskly značce velkoobjemové skútry Nexus 500, GP 800 a nástupce GP 900, zejména poslední se čtyřdobým dvouválcem, považované za nejrychlejší skútry světa. V letech 1992 – 1993 se uskutečnil návrat do Grand Prix (Gilera GFR 125 a 250), k jezdcům patřili Alex Gramigni a Carlos Lavado. Situace se zopakovala při druhém ­návratu 2001 – 2009, kdy Piaggio koupil Derbi Racing a nasadil tyto motocykly rovněž jako Gilera 125 GP (Manuel Poggiali dobyl titul mistra světa 2001 na Gileře, Youichi Ui druhý na Derbi), aby pak převzal Aprilii s typy RS/RSA a další Gilery 125 a 250 byly deriváty této značky. Marco Simoncelli dobyl poslední titul mistra světa v roce 2008 (Gilera RSA 250). Naposledy se ­objevili Marco Simoncelli a Roberto Locatelli v sezoně 2009 (třetí a jedenáctý v MS); představení nových mo­ tocyklů Gilera RSW 250 pro Metis Gilera Racing Team

52

auto 2020/10

TH

1 Mladý Giuseppe Gellera (Gilera) na jednom ze svých prvních motocyklů (1909) 2 Gilera Nettuno 250, čtyřdobý jednoválec 247 cm3 (ø 68 x 68 mm) o výkonu 8 kW (11 k)/5200 min‑1, klasický typ z let 1946 – 1954 3 Gilera Eaglet s dospělým vzhledem, ale jen dvoudobým jednoválcem 49,9 cm3 (ø 39 x 41,8 mm) o výkonu 1,2 kW (1,6 k)/4250 min‑1 a šestistupňovou převodovkou (!) 4 Gilera Typhoon 125, skútr s dvoudobým jednoválcem 123,5 cm3 (ø 55 x 52 mm) o výkonu 10,1 kW (13,8 k)/7500 min‑1 a automatickým variátorem

v Monze se tehdy na počest 100. výročí značky zúčast­ nil také pětaosmdesátiletý Geoff Duke (1923 – 2015). Slavná historie bohužel skončila a značku Gilera po­ užívá skupina Piaggio jen pro vybrané typy skútrů spor­ tovního charakteru. Z poslední nabídky to jsou typy Stalker 50, Runner 50/200, Nexus 300/500, Fuoco 500 (tříkolové Piaggio) a GP 800 vesměs se čtyřdobými motory, výjimkou je pouze dvoudobá třída 50 cm3. ­ Mnohé existují i pod značkami Piaggio a Aprilia. Jaká je současná situace Gilery se nám nepodařilo zjistit, protože oficiální webové stránky jsou nedostupné.  ■


Foto František Tvrdý

Paní Johanna Tvrdá s dcerou Věrou a francouzským automobilem SÉNÉCHAL na výletě v Příbrami v roce 1927

54

auto 2020/10

TH


► Historie ► ROBERT SÉNÉCHAL A JEHO VOZY

2

3

Foto Delage

1

4

ZAPOMENUTÁ LEGENDA...

1 Robert Sénéchal jako závodník na počátku třicátých let 2 Robert za volantem dvoumístného sportovního Sénéchalu (Type Touriste)

Značku Sénéchal znám díky svému dědovi, který sportovní vůz vyměnil za větší Fiat, když se rodinka rozrostla...

F

rancouzský Sénéchal je dalším z lehkých sportovních automobilů dvacátých let, sice méně známý než Amilcar nebo Salmson, ale rovněž velmi úspěšný na závodech ma­ lých vozů (cyclecars, voiturettes), kde mu patřila tři vítězství v Bol d’Or (1924 a 1926 Robert ­Sénéchal, 1925 Michel Doré). Muž, který se zasloužil o jejich vznik, se jmenoval Robert Sénéchal a měl velmi bohatý život. Narodil se 5. května 1892 v Roc­ quencourtu (Oise) coby syn bohatého obchodníka, v šesti letech rozebral a zase složil jízdní kolo, jen aby věděl, jak funguje. Ve dvanácti poprvé řídil (Gladiator 24 CV svého otce). V patnácti získal řidičský průkaz

na rodinném Excelsioru, byl vynikajícím studentem, ale pro nemoc musel přerušit studia na technice. ­Nevzdal se, v devatenácti zamířil do praxe, stal se nejmladším ředitelem automobilových garáží v Le­ vallois, kde prodávali cyclecary Baby, jenže začala první světová válka. Dal se k letectvu, a když skončila, měl na svém kontě přes 700 letových hodin. Po demilitarizaci se vrátil k automobilům, podílel se na cyclecaru Eclair, pak podnik v roce 1921 koupil včetně zaměstnanců, přestěhoval do Courbevoie a přejmenoval na Cyclecars Robert Sénéchal. Tak vznikly první lehké vozy značky Sénéchal, s nimiž hned začal závodit. Byl neobyčejně úspěšný, ►►►

TOM HYAN

3 Vítězové Robert Sénéchal (vlevo) a Louis Wagner ve Velké ceně Británie 1926 na okruhu Brooklands (Delage 1,5 Litre) 4 Vítěz Bol d’Or Automobile 1926 na voze vlastní konstrukce

10/2020 THauto

55


Foto Helena Hyanová

► ROBERT SÉNÉCHAL A JEHO VOZY

1 2

1 Posádka Karek Kupka/Tom Hyan (Sénéchal SS z roku 1924) na brněnském Revivalu v roce 2019 2 Karel Kupka a Jiří Kohlíček ve společnosti Sénéchalu SS (1924) na setkání Grand Veteran 2019 v pražských Bohnicích 3, 4 Litrový čtyřválec Ruby BS pod kapotou Sénéchalu SS a po sejmutí krytu ventilového rozvodu

3

Foto Tom Hyan

4

56

auto 2020/10

TH


Foto Tom Hyan

jen v sezoně 1922 vyhrál 21 závodů ze třiceti startů! Jeho vítězství vzbudila zájem, a tak se záhy objevil i za volanty automobilů jiných značek, k nimž patřily Chénard et Walcker, Excelsior, Bugatti a Delage. Vyvrcholením účasti Roberta Sénéchala v automo­ bilových závodech bylo členství v týmu Delage Grand Prix, v němž se zasloužil o první triumf slav­ ného osmiválce 1,5 litru na Velké ceně Británie 1926 v Brooklands, když s Louisem Wagnerem dosáhli průměrné rychlosti 115,260 km/h. V červnu 1931 po­ prvé v závodech havaroval, první havárie byla také poslední, po nehodě v místním závodě u Nancy ­(Circuit de Lorraine) se dlouho léčil a už nikdy se za volantem závodního automobilu neobjevil. První Sénéchal byl vystaven na Pařížském auto­ salonu 1921 s klasickým rámem ze dvou podélníků a příček, koly odpruženými vpředu příčným a vzadu dvěma podélnými listovými pery, brzdami jen na zadní nápravě a s kapalinou chlazeným moto­ rem Ruby 6 CV s dvoustupňovou (později třístup­ ňovou) převodovkou. Jak se později ukázalo, přes 90 % ze čtyř až pěti tisíc automobilů Sénéchal (přesný počet není znám) poháněly právě motory Ruby od firmy H. Godefroy et Lévêque z Levallois­ -Perret, která se po ukončení výroby vlastních cyclecarů Ruby po roce 1914 soustředila na do­ dávky pohonných jednotek řadě jiných výrobců, k nimž patří rovněž Sénéchal, za jehož volantem se zakladatel Lévêque osobně zúčastňoval zá­ vodů. Ruby sice původně vyráběl jedno- i dvouvál­ ce, ale pro Sénéchaly dodával výhradně čtyřválce různých ­objemů od 900 do 1100 cm3. Jen krátce se do roku 1922 vyráběl Sénéchal B4 alternativně s kapalinou chlazeným dvouválcem Train s válci do V/45° (rozvod SV), pak převládly čtyřválce Ruby.

Firma Société Robert Sénéchal et Cie označovala první typy B4, B5S, BM, BMS (Sport) a BMGS (Grand-Sport), vznikly i lehké užitkové BMCN ­(Camionnette-Normande) a BMCF (Fourgon) s uži­ tečnou hmotností 0,2 tuny. Druhá generace nesla označení T (Tourisme; 903 cm3), S (Sport; 972 cm3), SS (Super-Sport; 972  cm3) a GS (Grand-Sport; 1094 cm3). Kromě toho byly vozy označeny podle tzv. daňové třídy výkonu motoru (6 až 9 CV). Zatímco o Eclair nebyl valný zájem, Sénéchaly vzbudily okamžitě pozornost, podpořenou úspěchy v závodech lehkých vozů. V roce 1921 byly v nabíd­ ce podle motorů typy Sénéchal 6 CV a 8 CV, oba se čtyřválcem Ruby, první s typem A objemu 903 cm3 (ø 55 x 95 mm), druhý s typem AS o objemu 972 cm3 (ø 57 x 95 mm), ještě s ventilovým rovodem SV a horizontálním karburátorem Zénith. Menší vůz měl rozvor náprav 2,1 metru, větší 2,2 metru, pohotovostní hmotnost začínala od pouhých 330 ­ ­kilogramů. V roce 1923 uzavřel Robert Sénéchal smlouvu s velkou automobilkou Chénard et Walcker, pro niž jezdil závody, která převzala výrobu cycle­ carů Sénéchal, protože jeho malá firma už nestačila plnit zakázky zájemců. Společnost Chénard et Walcker žádný malý vůz v nabídce neměla, Sé­ néchaly vyráběla do vypršení kontraktu v roce 1927 (podle jiných údajů až do roku 1929), ale už bez účasti zakladatele. Podnik se v roce 1925 změnil na Société Industrielle et Commerciale de Gene­ villiers, S.A., součást Chénard et Walcker v Gene­ villiers (Paris), přičemž poslední vozy dostaly mo­ tory této značky 7 CV (1100 cm3) a 9 CV (1500 cm3) spolu se čtyřstupňovou převodovkou a brzdami na všechna kola. Sénéchal se jako značka naposledy zúčastnil Pařížského autosalonu 1928. ►►►

Sénéchal SS (1924), vzorně renovovaný společností Carrosserie Vyskočil ze Slaného

10/2020 THauto

57


Foto František Tvrdý

► ROBERT SÉNÉCHAL A JEHO VOZY

3

Foto Johanna Tvrdá

4

1 2

1 František Tvrdý z Prahy za volantem svého Sénéchalu (1927) 2 Na návštěvě na Zbraslavi v minulém století dne 21. srpna 1927 (Sénéchal) 3 Paní Johanna Tvrdá s dcerou Věrou na výletě se Sénéchalem v Padrti (1927) 4 Malé Věrce se zjevně líbí v automobilu Sénéchal Sport (výlet v roce 1927)

58

auto 2020/10

TH

Sénéchaly se objevily také v Československu, do­ vozcem byl Ing. J. Balvín z Prahy, v jehož nabídce byly ve druhé polovině dvacátých let typy se čtyřválci Ruby a třístupňovou převodovkou, ale už s ventilo­ vým rozvodem OHV; motor typu BS měl objem 972 cm3 (ø 57 x 95 mm) a výkon 17,6 kW (24 k), resp. motor typu OC (pro Grand-Sport) objem 1094 cm3 (ø  59 x 100 mm) a  výkon 22 – 25 kW (30 – 34 k)/ 3300 min‑1. Od roku 1924 se rozvor náprav zvětšil na 2,30 (6 CV) nebo 2,45 metru (7 CV), ještě později až na 2,55 metru (7 a 9 CV). Rozličné byly také karo­ serie, které nesly po francouzsku označení Voitu­ rette (nejlevnější), Grand-Sport (dvousedadlová), Torpille (třísedadlová), Cabriolet (2  –  3 sedadla), Conduite Intérieure, Landaulet-Sport (obě čtyřseda­ dlové) apod. Sportovní model vlastnil můj dědeček František Tvrdý (1897  –  1958), dovozce motorů Deutz pro země české, ale po narození druhé dcery vůz vyměnil za prostornější sedan Fiat 501. Na čes­

kých závodech se na Sénéchalu objevil Bedřich ­Soffer (1898 – 1928), československý legionář, maji­ tel autoškoly v Brně a také tovární jezdec Zbrojovky Brno (zahynul při tréninku u Třemošné). V současné době startuje s vozem Sénéchal SS ročníku 1924 v závodech historických vozů Karel Kupka z Brna, vydavatel Motor Journalu. Robert Sénéchal v roce 1925 ještě před ukončením závodnické kariéry založil organizaci Amicale des Coureurs Automobiles (de Vitesse) de France, ­která hájila zájmy závodníků, především v oblasti bezpečnosti, byl jejím prezidentem několik let, stejně jako prezidentem Motorcycle Club de France! Po roce 1931 se stále více zajímal o letectví, založil reklamní leteckou agenturu a stal se létajícím foto­ grafem. V září 1939 byl podruhé mobilizován, opět zamířil k francouzskému letectvu. Po válce se usa­ dil v Saint-Ay (Loiret), s manželkou se věnoval ­obchodu s potravinami, ale svůj poslední cyclecar Sénéchal nikdy neprodal. Zemřel 30.  července 1985 v Saint-Ay. Jeho vnuk Patrick Zaniroli (70) vy­ hrál maraton Paříž-Dakar 1985, byl motoristickým novinářem pro Auto-Verte 4x4 a založil agenturu pro pořádání motoristických akcí.  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklam britských prodejců na francouzské sportovní vozy SALMSON a SÉNÉCHAL z roku 1926

60

auto 2020/10

TH


► MUZEUM U. S. VETERÁNŮ JK CLASSICS

Foto Tom Hyan

eXtra

1

AMERIKY...

Automobilová muzea u nás rostou jako houby po dešti, specialista na americké vozy JK Classics slaví pět let od otevření... TOM HYAN, Lužná u Rakovníka (CZ) 1 Edsel v provedení kombi Villager (pouze modely 1959 – 1960), nová značka Forda pro vyplnění prostoru mezi Mercury a Lincolnem

2

M

uzeum U. S. veteránů JK Classics je dílem inženýra Jaroslava Knapa, který je provozuje od roku 2015 prostřednictvím pražské společnosti JK-Trading, s. r. o., tradičního distributora lékařské diagnostiky. Na rozdíl od jiného muzea amerických vozů v Nové Bystřici se JK Classics zaměřuje na výrobky od čtyřicátých let, především na křižníky silnic let padesátých až osmdesátých; předválečné typy tvoří zanedbatelnou menšinu.

2 Buick Electra 225 Convertible s osmiválcem 401 CI V8 (6571 cm3) o výkonu 239 kW (325 k) z roku 1959 3 Imperial Crown, luxusní značka Chrysleru, kabriolet modelového roku 1960, nabízený s osmiválcem 413 CI V8 o výkonu 257 kW (350 k)

3 Zajímavý stánek motoristické historie jsme navštívili letos poprvé a byli překvapeni rozsahem sbírek s exponáty umístěnými jak na volném prostranství, tak ve čtyřech halách uprostřed lesů v Lužné u Rakovníka. Sbírky osobních automobilů jsou zaměřeny především na výrobky americké Velké trojky, produkci dalších výrobců jako byly American Motors (Hudson/Nash) nebo Studebaker/Packard tam nenajdete. V době největší poválečné slávy, ještě do devadesátých let, ►►►

10/2020 THauto

61


► MUZEUM U. S. VETERÁNŮ JK CLASSICS

Foto Tom Hyan

1

Ford Galaxie 1959, největší model značky, vyobrazený kabriolet Sunliner s osmiválcem 292 CI (4785 cm3) o výkonu 156 kW (212 k)

2

3 1 Dodge Coronet Lancer v provedení Super D500 s osmiválcem 361 CI (5915 cm3) o výkonu 245 kW (333 k) s elektronickým vstřikováním paliva (už v roce 1958!) 2 Chrysler New Yorker 1955 se slavným vidlicovým osmiválcem Hemi 331 CI (5425 cm3) o výkonu 184 kW (250 k) při 4600 min‑1 3 Chrysler 300 Convertible s osmiválcem 383 CI (6276 cm3) o výkonu 239 kW (325 k), vrchol nabídky spolu s typy Newport a New Yorker (1966)

Pontiac Firebird 400, klasický muscle car z roku 1967 s osmiválcem 400 CI (6555 cm3) z typu GTO o výkonu 239 kW (325 k)

62

auto 2020/10

TH

Meteor Niagara, kanadská verze automobilů Mercury (Ford), v tomto případě odvozená ze sedanu Ford Customline (1954 – 1959) t­vořila trojice amerických koncernů tři seskupení známých značek s velmi dlouhou a bohatou tradicí. Zatímco Ford překročil celkovou výrobu 300 milionů automobilů s jedinou značkou Ford a těch dalších bylo méně (Mercury, Edsel, Lincoln), u dvou ostatních je tomu jinak. Produkce General Motors té doby se skládala především z automobilů Chevrolet, Pontiac, Cadillac, Buick, GMC a Oldsmobile; nabídku Chrysler Corporation tvořily Chrysler, Dodge, Plymouth, De Soto a Imperial. Ještě dříve oba koncerny pohltily i jiné výrobce, či vytvořily účelově značky nové, a to už v předválečné éře. Tak vznikly například automobily La Salle, z nichž jeden patří k málu předválečných vozů, jež můžete v muzeu zhlédnout. Přesto nejsou překvapení v Lužné u Rakovníka vyloučena. Znáte třeba Meteor? Můžete si tam prohlédnout sedan Meteor Niagara ze druhé poloviny padesátých let, který byl určen pro kanadský trh. Stejně jako Meteor vycházely z různých Fordů vozy Mercury ­ a Monarch, druhé prodávané rovněž pouze v Kanadě. Meteory byly levnější, namířené proti kanadským modelům Pontiac, konstrukčně však šlo o Fordy, stej-


5 4 Pontiac GTO 1971, jehož název je inspirován Ferrari (Gran Turismo Omologato), ve verzi 400 CI (6555 cm3) o výkonu 221 kW (300 k) 5 Chevrolet Impala Sports Coupé 1958 s osmiválcem 283 CI (4637 cm3) ve verzi s čtyřhrdlovým karburátorem a výkonem 169 kW (230 k); třístupňová manuální převodovka 6 Crown Firecoach Pumper z roku 1963, renovovaný a zachráněný od hasičského sboru v Los Angeles

Foto Tom Hyan

4

7 Mack RW Super Liner patří k prestižním kapotovým nákladním vozům své značky, vozy první generace se vyráběly v letech 1977 – 1985

6 7

Zimmer Golden Spirit V8, jeden z neoklasických amerických vozů, které vyráběl Paul Zimmer od roku 1978 (na snímku model 1983) ně jako u Mercury a Monarchu (koncipovaného coby konkurence Oldsmobile). Nová strategie byla uve­ dena v modelovém roce 1949, dnes jsou vozy s nápisem Meteor nebo Monarch na přídi vzácností, měly však i svá originální modelová jména. Aby to nebylo jednoduché, v roce 1962 se objevil jiný Mercury ­Meteor na domácím trhu v USA. Meteory se prodá­ valy v letech 1949 – 1976 (s výjimkou 1962 – 1963), Monarchy v letech 1946 – 1957 a 1959 – 1961. Společnost Ford Motor Company kromě Lincolna jiné značky nepohltila, a tak si je musela vytvořit. Mezi Forda a Lincolna zamířila značka Mercury, ­která vznikla v roce 1938 a vyráběla se nepřetržitě od 1946 do 2010 s tím, že šlo o dražší modely Ford. Jiným pokusem byl Edsel, velký křižník silnic, dražší než Mercury, ale levnější než Lincoln. Byly to pěkné vozy, ale klienti je nepotřebovali, zůstali věrní tradičním značkám. Edsel po třech letech a 110 847 ­vozech zanikl, v Lužné mají vzácný station wagon Edsel Villager ve faceliftovaném provedení (1959 až 1960). Nabídku tvořily především sedany, kupé a kabriolety; většinou s osmiválci (postupně 361,

410, 332, 352 a 292 CI, ale na přání i s řadovými šestiválci 223  CI, kdy one cubic inch rovná se 16,387 cm3 objemu). Pro úplnost dodejme, že si Ford vymyslel ještě značku Merkur (dovoz evropských Fordů, 1985 – 1989) a Continental (1956 – 1960, osamostatněný model Lincolnu). Druhé dva koncerny to měly jednodušší. Postupně však docházelo ke sjednocování konstrukcí, takže ­sedany až pěti značek General Motors měly shodný základ, ale jiné panely karoserie a odlišné zdobné prvky, což vlastně platí dodnes. Chrysler svoje jméno povýšil na luxusní značku, takže se nakonec popu­ lární Dodge a Plymouthy prodávaly více, zatímco Imperialy a De Soto neměly příliš dlouhý život. V Lužné jsou i užitkové vozy původem z USA, kromě krásných tahačů Mack tam objevíte i hasičské speciály, z nichž vyniká výrobek Crown Coach Corporation z Los Angeles, pěkně renovovaný, či školní autobus Interna­ tional, v němž pořadatel vytvořil dětský koutek. Podívanou lze jen doporučit a připomenout, že ve stylovém americkém bistru BAR59, otevřeném jen pro návštěvníky muzea, se opravdu dobře najíte.  ■

MUZEUM U. S. VETERÁNŮ JK CLASSICS Stará správa 72, 270 51 Lužná u Rakovníka www.jkclassics.cz; info@jkclassics.cz Telefon +420 777 929 614 Otevřeno so/ne/svátky 10 – 17 h (duben – říjen, v létě od úterý) Základní vstupné 160 Kč, zlevněné 100 Kč

10/2020 THauto

63


► Canoo také vyvíjí od února společnou platformu s Hyundai na základě své Skateboard Architecture EV i pro nové vozy Hyundai/Kia. Korejci do startupu investují 87 miliard USD v pěti letech. První Canoo je symetrický sedmimístný minibus s jedno­ prostorovou bohatě prosklenou karoserií (22 oken včetně střechy), pohonem zadních nebo všech kol a aerodynamicky optimalizovanými koly 20“. Výkon jednomotorové verze RWD je 221 kW (300 k), akumulátory 80 kWh, dojezd 402 kilometrů a rychlost do 201 km/h. Rozvor 2850 mm, rozměry 4421 x 1896 x 1846 mm a pohotovostní hmotnost 2020 kilogramů. ► Trevor Milton, zakladatel Nikola Motor Co. z Phoenixu (AZ) pro vývoj vodíkových elektrovozů, rezignoval pro podvody. V roce 2016 uvedený Nikola One Semi-Truck nemůže mít výkon 736 kW (1000 k), když dosud nemá poháněcí ústrojí, ani vodíkové články.

64

auto 2020/10

TH

VOLKSWAGEN ID.3 PŘIJÍŽDÍ V saském Cvikově se rozběhla výroba elektrického osobního vozu Volkswagen ID.3, jehož označení má podtrhnout význam této konstrukce jako nejdůležitějšího mezníku vývoje německé značky po Typu 1 (Brouk) a Golfu. Tento elektromobil chce zahájit masový přechod na vozy s elektrickým pohonem a kromě závodu ve Zwickau přiloží ruku k dílu také tzv. skleněná továrna v Drážďanech, která po ukončení produkce Phaetonu přešla na elektromobily (e-Golf a nyní ID.3).

Podle hesla Volkswagen Way to ZERO (myšleny lokální emise) bylo nejprve prodáno 36 tisíc vozů Edition I; záhy naběhne plný výrobní program s verzemi o využitelné kapacitě akumulátorů Li-Ion 45, 58 nebo 77 kWh. Prostřední typ 58 kWh o výkonu 150 kW jsme krátce vyzkoušeli na akci v pražských Holešovicích, s prostorností interiéru a dynamikou vozu jsme byli spokojeni, ale dojezd 426 km nebylo možné prověřit. Cena vozu od 1 014 900 Kč včetně DPH.

SUBARU – EVROPSKÉ PLÁNY Na rozdíl od různých protichůdných zpráv o menších japonských automobilkách pokračuje Subaru na evropském trhu. Japonská značka, proslulá symetrickým pohonem všech kol a plochými motory boxer, vytvořila produktovou strategii pro Evropu na léta 2021 – 2022, byť samozřejmě musela snížit plán, ale je v zisku a finančně stabilní. V loňském roce vyrobila 1 042 000 automobilů, letošní plán byl snížen z 1,1 na 1,07 milionu. Při Subaru Experience Day 17. září 2020 jsme se na polygonu Adventure Land v Bělé pod Bezdězem důkladně seznámili s nabídkou Subaru, když jsme vyzkoušeli vozy Impreza, Levorg, Outback, Forester, XV a BRZ na silničním okruhu i v terénu. U nás se už prodává 40 % vozů Subaru v nejnovějším hybridním provedení e-Boxer, jež k nám přichází i při návratu Imprezy. Z loňského evropského odbytu 33 tisíc Subaru bylo 70 procent SUV (XV a Forester).

ALCAR BOHEMIA – KOLA, KOLA... Společnost Alcar Bohemia, tradiční dodavatel ocelových i litých kol pro osobní automobily, představila novinky pro podzimní sezonu. Prim samozřejmě hrají litá kola, v nichž je Alcar leaderem evropského trhu s vlastní výrobou ve dvou německých závodech (1,2 milionu ročně). K novinkám patří například pětiděrová AEZ Tioga Graphite nebo Titan 17 až 19 palců, homologovaná např. pro různé typy Audi, Škoda, BMW, Volkswagen a Seat; Dezent TR Black nebo Silver 16 až 18 palců a další. Alcar propaguje i použití kvalitních litých kol pro zimní provoz. Ocelová kola jsou z vlastní výroby ve Švýcarsku (dva miliony ročně), ale také ze závodu Maxion Wheels v Ostravě. Novinkou jsou tzv. hybridní kola druhé generace, elegantní i bez poklice. K dalším výrobkům náleží systémy sledování tlaku pneumatik a přístroje pro jejich diagnostiku. Více na www.alcar.cz.

Foto Tom Hyan

► Na rok 2021 hlásí prodej elektromobilů online značka Canoo z Los Angeles; která vznikla v prosinci 2017 jako EVelozcity (nastoupil šéfdesigner Richard Kim, ex-BMW i), ale letos se coby Canoo Holdings Ltd. stala součástí Hennessy Capital Acquistion Corp. Vedením jsou pověřeni Ulrich Kranz (CEO; přes 30 let u BMW/ Mini), Daniel J. Hennessy, Tony Aquila (Aircraft Performance Group a RocketRoute), Richard Clarke (ex-Goldman Sachs) a Foster Chiang. Firma byla přejmenována na Canoo v březnu 2019.

Foto Tom Hyan

► Ke zlepšení účinnosti zážehových motorů vsadil koncern Daimler rovněž na kombinované přeplňování výfukovým turbo­ dmychadlem a elektrickým kompresorem eBooster, který vyplňuje fázi před rozběhem turba výfukovými plyny. Systém pracuje s napětím 48 V a jeho sériová produkce byla zahájena s motory M 256 (třílitrový řadový šestiválec) a M 254 (dvoulitrový čtyřválec), které se poprvé uplatnily v S-Klasse a modernizované E-Klasse, ale v budoucnu přijdou i do dalších typů.

► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

Foto Tom Hyan

► Vývoj spalovacích motorů Mercedes-Benz pokračuje. Nové čtyřválce M 254 (zážehový) a OM 654M (vznětový) dostaly integrovaný spouštěč/generátor ISG druhé generace, který krátkodobě přidává 15 kW (20 k) výkonu a 180 (200) N.m točivého momentu k maximu 200 (195) kW, tedy 265 (272) k, resp. k točivému momentu 400 (500) N.m u zážehové a vznětové verze. Jsou to první čtyřválce Mild-Hybrid ISG s elektrickou soustavou 48 V v sériové produkci. U typu OM 654M (modified) se zvýšil objem z 1950 na 1993 cm3, u zážehového zůstává 1991 cm3.


SLAVNÉ MOTORY

AUBURN (LYCOMING) V12

Auburn 12-160A Speedster (1932)

Dvanáctiválec do V/45°; 6409 cm3 (ø 88,9 x 95,25 mm) Horizontální ventily OHV 2V; stupeň komprese 5,75 Dva karburátory Stromberg ø 31,75 mm

Foto Tom Hyan • Kresba Auburn

Dvanáctiválec konstruktéra George Kublina (Auburn), který jako typ BB vyráběl pro Cord Corporation známý Lycoming (dodnes dělá letecké motory, jeho automobilový V12 převzala American La France pro hasičské vozy a nabízela s větším objemem a dvojitým zapalováním do roku 1956). Ve vozech Auburn 12 (Twelve) přežily jen tři roky (2550 kusů v několika typech), přestože byly od 1932 nejlevnějšími V12 na americkém trhu (od 975 USD). Některé měly rychloběh Columbia Axle Dual-Ratio (3x 2 = 6 stupňů) s voličem na volantu a rychlost přes 160 km/h.

Pořadí zážehu 1L-2R-5L-4R-3L-1R-6L-5R-2L-3R-4L-6R Výkon 118 kW (160 k)/3400 min‑1 Točivý moment 388 N.m/1500 min‑1


Foto Tom Hyan • Kresba Cord

SLAVNÉ MOTORY

CORD (LYCOMING) V8 Zážehový osmiválec od Lycoming Mfg. Co. (součást skupiny Cord), určený pro revoluční vozy Cord 810 (typ FB od roku 1935) a 812 (FC s odstředivým kompresorem Schwitzer-Cummins od 1936). Motor uložen podélně za čtyřstupňovou manuální převodovkou pro pohon předních kol s předvolbou Bendix Electric Hand na volantu a polosamočinnou suchou spojkou. Neobvyklý rozvod SV, ventily přímo ovládané přes vahadla centrálním vačkovým hřídelem. Po krachu Cordova impéria konec výroby 1937 (2830 kusů), ale vozy byly vyvezeny také do Československa, kde jezdily do sedmdesátých let.

Zážehový osmiválec do V/90°; 4729,9 cm3 (ø 88,9 x 95,25 mm) L-Head SV 2V; stupeň komprese 6,5 Dvojitý karburátor Stromberg EE-15 Cord 810: výkon 92 kW (125 k)/3500 min‑1 Cord 812 (S/C): výkon 125 kW (170 k)/4000 min‑1 ▼ Cord 812 Convertible Coupe (1937)

Profile for TH Auto

TH Auto 10 2020 (říjen)  

Měsíčník o automobilech, zaměřený na konstrukci, design, motorsport a historii, který připravil Tom Hyan

TH Auto 10 2020 (říjen)  

Měsíčník o automobilech, zaměřený na konstrukci, design, motorsport a historii, který připravil Tom Hyan

Profile for thauto

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded