TH Auto 06 2022 (červen)

Page 1

6

RENAULT

2022

MEGANE E-TECH

ELECTRIC

PŘEDSTAVUJEME ■ RANGE ROVER SPORT ■ se právě představil, my jsme si vůz prohlédli o něco dříve v Gaydonu... ■ BMW 540i xDRIVE TOURING ■ řadový šetiválec s třílitrovým objemem – prostě bavorská klasika ■ LEXUS NX 450h PLUS ■ druhá generace NX přichází poprvé u značky Lexus také jako Plug-In Hybrid


SLAVNÉ MOTORY Řadový čtyřválec 1988/2197 cm3 (ø 87 x 83,6/92,4 mm) Stupeň komprese 9, karburátor Stromberg 175 CDS (ø 44 mm) Výkon 70/77 kW (90/105 k)/5000 min‑1 (typ 200/220 W115) Točivý moment 156/178 N.m/2800 min‑1

MERCEDES-BENZ M115 (1968)

Kresba a foto Daimler-Benz

Slavný zážehový čtyřválec s ventilovým rozvodem OHC (řetěz Duplex), vyráběný od druhé poloviny šedesátých let pro osobní a lehké užitkové vozy Mercedes-Benz. Premiéra v roce 1967 pro sedany Mercedes-Benz 200/220 (W115) se zdvihovým objemem 1988/2197 cm3 a výkonem 70/77 kW (90/105 k), které měly pohon zadních kol a čtyřstupňovou manuální nebo samočinnou převodovku. Později vznikly další karburátorové verze 2307 cm3 (ø 93,75 x 83,6 mm) pro sedany 230 (W123) a terénní 230 G (do roku 1982; W460).


6

SEDMÝ ROČNÍK číslo 6 (74), červen 2022 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2022

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2022 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth také v tomto vydání jsme nedokázali umístit na stránky vše, co se nám podařilo získat! O to více se můžete těšit i na příští číslo! Zejména od ­konce května se doslova roztrhl pytel se zajímavými akcemi, výstavami i premiérami nových vozů, jely se největší světové závody (také čtyři v jeden den), moderní i historické formule 1 kroužily v Monaku, vrcholily přípravy na 24 h Le Mans a tak dále! Potěšitelné je, že se zase toho tolik děje, a tak máme o čem psát. Obraťte list a uvidíte! Představení Renaultu Megane E-Tech Electric pro mě osobně znamenalo nejdelší cestu non-stop s elekromobilem, uvedení Range Roveru Sport návrat do Velké Británie, návštěva v brněnském Renocar BMW Museu milé setkání s dávnými přáteli, Velká cena Miami připoutání k obrazovce po celou dobu ­konání Grand Prix, pražský Rallye Revival lehký závan milé nostalgie, článek o amerických křižnících silnic Mercury zase vzpomínku na šťastné dětství, kdy jsem od Ford Motor Company dostal poštou z Wixomu krásné prospekty, a tak bychom mohli pokračovat. V naší galerii závodníků jsme tentokrát vzdali hold hrdinům klání sportovních prototypů, když se blíží Le Mans, ale podtrhuji, na formuli 1 jsme nezanevřeli! Děkuji za přízeň a přeji krásné počasí, příjemné čtení a radost z jízdy!

►►► OBSAH RENAULT Megane E-Tech Electric ������������ 2 VOLKSWAGEN T-Roc Cabriolet ���������������� 6 RANGE ROVER Sport (MY 2023) ������������ 10 BMW 540i xDrive Touring ����������������������� 14 LEXUS NX 450h Plus ������������������������������ 18 CITROËN C5 Aircross Hybrid ������������������ 22 Novinky na českém trhu �������������������������� 24 MERCURY (1938 – 2011) ������������������������ 26 Formule 1 – premiéra v Miami ���������������� 30 Pikes Peak International Hill Climb ���������� 34 Jim Clark Revival 2022 ��������������������������� 36 Tony Brooks (1932 – 2022) ��������������������� 39 Legendy velkých závodů ������������������������� 40 Rallye Praha Revival 2022 ����������������������� 44 VAUXHALL Motors (1903 – 2022) ����������� 46 Legendy Praha 2022 ������������������������������� 52 FSC Žuk (1958 – 1998) ���������������������������� 54 Nadace Elišky Junkové: ŠKODA Favorit 781 (1987 – 1994) �������� 58 Renocar BMW Museum (Brno-Slatina) ��������������������������������������� 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2021/2022 v ČR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Předseda poroty AUTO ROKU 2021/2022 v ČR

► Za volanty nových vozů Mercedes-Benz C 220d, Peugeot 308 třetí generace, BMW X3 xDrive 30e, Renault Arkana R.S. Line, Volkswagen Multivan eHybrid, Dacia Jogger, Citroën C3 Aircross a dalších ► Mercedes-Benz, Ford a Ferrari na výstavě Legendy 2022 ► Ecce Homo ve Šternberku ► 500 mil Indianapolis ► Formule 1 v Monaku

6/2022 THauto

1


Foto Tom Hyan

► RENAULT MEGANE E-TECH ELECTRIC (BCB)

ELEKTRICKY...

Revolucí pro značku Renault je zcela nový akumulátorový Megane E-Tech Electric, první výrobek z komplexu ElectriCity v Douai...

N

emusíte být zrovna příznivcem elektromobility, aby na vás nový Megane E-Tech Electric zanechal velký dojem. Zdá se totiž, že zcela nové vozidlo podle projektu s interním označením BCB patří ve svém segmentu k těm nejlepším. Jak jsme se přesvědčili na dynamické prezentaci s cestou z Prahy do Olomouce a zpět, není třísetkilometrová jízda žádný problém. Vyjížděli jsme s indikací dojezdu 360 kilometrů, urazili 250 km a na displeji zbývalo přesně 110 km k dalšímu využití, což svědčí o věrohodných údajích. Cesta zpátky s hledáním objížděk po místních komunikacích kvůli vybagrované silnici v Moravské Třebové byla o něco energeticky náročnější. Vyjížděli jsme s údajem 348 km a končili se 72 km dojezdu (17 % kapacity akumulátoru), když jsme během cesty klesli až na červeně značenou rezervu 10 % elektrické energie. Kupodivu závěrem cesty z Humpolce do Průhonic u Prahy po dálnici (!) opět kapacta vzrostla na výše uvedenou hodnotu (z 10 na 17 %). Je zřejmé, že každý řidič si musí schopnosti vozu prověřit na svých trasách, aby věděl, kdy mu nebude hrozit nula... Renault má v konstrukci elektrických vozidel značné zkušenosti, skutečná ofenzíva však přišla po vyhlášení

2

auto 2022/6

TH

TOM HYAN, Olomouc/Praha (CZ) Designový jazyk Sensual Tech zdůrazňuje technickou vyspělost, na první pohled upoutají úzké světlomety LED

z konce ledna 2008 o vývoji a výrobě čtyř různých elektromobilů. Vyjely elektrické sedany Fluence ZE a lehké užitkové vozy Kangoo ZE, odvozené ze sériových typů se spalovacími motory, ale také od základu coby elektrická vozidla konstruované quadricykly Twizy a osobní vozy ZOE (projekt X10). Další fází se stal program E‑Tech, od roku 2020 zahrnující hybridy, plug-in hyb­ ridy a akumulátorové elektromobily. Nejprve se čtyřválcem 1.6 E-Tech 140 vyjely hybridy Clio, následované typy Captur a Kangoo III; v kategorii PHEV se uplatnily 1.6 E-Tech 160 pro Captur a Mégane, zatímco mezi čistými elektromobily se po neustále vylepšovaném ZOE objevily Dacia Spring (Renault K-ZE), Twingo E‑Tech Electric a zcela nový Megane E-Tech Electric (to není chyba, od roku 2022 se Mégane píše Megane). Poslední novinka na alianční platformě CMF-EV (ve verzi s pohonem všech kol ji má Nissan Ariya) představuje zcela novou generaci. Megane E-Tech Electric měl premiéru na IAA 2021 v Mnichově, továrna Groupe Renault v Douai loni vyrobila prvních 609 vozů vedle výběhových Renaultů Espace (2190 vozů), Talisman (5250) a Scénic IV (15 765). Nová platforma, vyvinutá výhradně pro elektromobily, vyniká velmi nízkou výškou plochých akumulá- ►►►


Foto Tom Hyan

Elektrický Megane je zcela novým automobilem na speciální platformě CMF-EV, navržené výhradně pro elektrická vozidla Renault Megane E-Tech Electric jsme vyzkoušeli v nejvyšší výbavě Iconic, samozřejmě s dvacetipalcovými koly

Vůz je typován jako pětimístný, i na zadních sedadlech je dost místa pro všechny běžné účely

6/2022 THauto

3


Foto Tom Hyan

► RENAULT MEGANE E-TECH ELECTRIC (BCB)

Připravené testovací vozy s českými a slovenskými registračními značkami u Pumpy v Průhonicích

3

1 Dvacetipalcové kolo, nad ním pod krytem zásuvky dobíjení (AC až 22 kW) 2 Pohled pod kapotu, celé poháněcí ústrojí je uloženo vpředu, s pohonem všech kol se u tohoto typu nepočítá

4

3 Středový dotykový displej, kde lze mj. zvolit jízdní režim Multi-Sense, pod ním schránka indukčního nabíjení chytrého telefonu 4 Volba jízdy P-R-N-D páčkou pod volantem ve stylu automobilů Mercedes-Benz 5 Zavazadlový prostor nabízí objem 389 litrů (metodika VDA), po sklopení opěradel zadních sedadel jej lze zvětšit až na 1332 litrů

1

2 torů (jen 110 mm), uložených mezi nápravami, což proti klasickému Méganu snižuje polohu těžiště o 90 mm a spolu se skutečně nezávislým zavěšením všech kol (Multilink vzadu) zlepšuje jízdní vlastnosti. Na rozdíl od produktů VW Group jsou kotoučové brzdy i na zadní nápravě, přestože se využívá regenerace on demand ve čtyřech stupních (volba páčkami pod volantem). Podle Gillese Vidala (ex-PSA), nového šéfdesignera Renaultu, padla volba na koncepci vše vpředu z několika důvodů. Prvním je zkrá-

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – vpředu napříč uložený synchronní elektromotor/generátor Renault, chlazený olejem; a) EV40: 96 kW (130 k)/3954 až 11 155 min‑1 a 250 N.m/100 až 3311 min‑1, b) EV60: 160 kW (220 k)/5473 až 11 688 min‑1 a 300 N.m/100 až 4714 min‑1. Rekuperace brzdné energie (4 stupně); jednostupňový redukční převod; pohon předních kol. Elektronická řídicí jednotka, akumulátory Li-Ion NMC (Ni-Mn-Co) od LG Chem, uložené pod podlahou mezi nápravami a chlazené kapalinou, celkové napětí 352 V, a) 40 kWh a 8 modulů, b) 60 kWh a 12 modulů; jeden modul má vždy 24 článků; pro b) blok o hmotnosti 394 kg, rozměry 1960 x 1450 x 110 mm. Pomocný akumulátor 12 V. PODVOZEK – všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu pětiprvkové závěsy Multilink; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení 12,0:1 s elektrickým posilovačem, 2,2 – 2,3 otáčky na plný rejd; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD, ESC; pneumatiky 195/60 R 18, pro b) na přání 215/45 R 20 (Goodyear). ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2685 mm, rozchod kol neuveden; d/š/v 4200/1768 (se zrcátky 2055)/1505 mm; přední převis 800 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 389/1332 l; pohotovostní hmotnost (DIN) a/b) 1537/1636 kg; celková povolená hmotnost 2050/2180 kg; hmotnost brzděného přívěsu 500/900 kg, nebrzděného 500/750 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 150/160 km/h; zrychlení 0 – 50 (0 – 100) km/h za 4,4/3,5 (10,0/7,4) s; dojezd 300/450 km (WLTP); spotřeba elektrické energie 15,8/16,1 kWh/100 km; nabíjení třífázové AC 11 (22) kW za 4,5/6,5 (2,25/3,25) h, ze zásuvky jednofázové 2,3 kW (10 A) za 21,0/30,5 h, resp. 3,7 kW (16 A) za 12,25/18,0 h; pro b) rychlonabíjení DC 130 kW (0 – 100 %) za 1,25 h. VÝROBCE – Renault S.A.S., Usine de Douai – Georges Besse, N1, 59509 Lambrez-Les-Douai, Nord de la France, Francie

4

auto 2022/6

TH

5 cení kabelových svazků, druhým větší zavazadlový prostor asi o 60 litrů a třetím úspora hmotnosti až o 100 kg proti verzi vše vzadu. Podle Laurense van der Ackera, šéfdesignera Groupe Renault, jde o druhou generaci designu Sensual Tech (zdůraznění technické vyspělosti) s novou tváří značky, jaký zavedl při svém příchodu od japonské Mazdy. Díky značné šířce, vysokým bokům a kompaktní délce působí Megane E-Tech Electric robustním dojmem, i když je ve skutečnosti menší než jiné vozy Renault. Délka činí jen 4,2 metru (při velkém rozvoru náprav téměř 2,7 metru), ale šířka je 1,77 metru a výška 1,5 metru. Nové proporce naznačily už studie Morhpoz Concept (2019) a Mégane eVision (2020). Laurens van den Acker se svým týmem vypracoval dva návrhy, obvyklý hatchback a jeho sportovně laděnou verzi s rozšířenými blatníky a agresivněji řešenými nárazníky. Finanční oddělení Renaultu nebylo druhým návrhem nadšeno do doby, než v polovině roku 2020 nastoupil nový generální ředitel Luca de Meo (ex-Seat a Fiat). Jakmile uviděl obě studie, samozřejmě rozhodl ve prospěch sportovního stylu. Megane E-Tech Electric tak získal výraznou převahu dynamickými tvary nad většinou konkurentů, které si jsou podobné jako vejce vejci. Navíc díky strmému převodu řízení, nízké poloze těžiště a nezávislému zavěšení všech kol (18 nebo 20 palců) se podařilo splnit požadavek na zachování radosti z jízdy! Poháněcí soustava je také zcela nová, synchronní motor s vinutým rotorem (nyní osmipólový proti čtyřpólovému u ZOE) je vlastní konstrukcí aliance Renault-Nissan, vyrábí se jak v Japonsku, tak ve francouzském Cléonu. Pro elektrický Megane jsou


motorismu

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

6

7 Displej před řidičem s údajem o dojezdu 346 km (na trasu 250 km samozřejmě stačil)

určeny verze s výkonem 96 kW (130 k) pouze pro základní výbavu Equilibre EV40 s akumulátorem 40 kWh, pro EV60 s akumulátorem 60 kWh je vyšší výkon 160 kW (220 k). Motory mají největší točivý moment 250, resp. 300 N.m prakticky od rozběhu; jsou rovněž velmi lehké (145 kilogramů včetně spojky). Groupe Renault využívá už více než deset let synchronní motory s elektrickým buzením (EESM = Electrically Exited Synchronous Motor), které na rozdíl od strojů s permanentními magnety nepotřebují vzácné kovy, a tak snižují dopad na životní prostředí a jsou levnější. Udávaný dojezd podle kapacity akumulátoru činí 300 a 450 kilometrů podle metodiky WLTP. Největší rychlost je omezena na 150/160 km/h, nepříjemně nás však překvapila absence kickdownu při předjíždění na dálnici, kdy v režimu Eco zůstane rychlost omezena na pouhých 100 km/h. Režimy Multi-Sense jsou Comfort, Eco, Sport a Individual s volbou na středovém dotykovém displeji, ­anebo tlačítkem vpravo na volantu ve stylu Ferrari. Většinu testu jsme absolvovali v režimu Comfort, na zpáteční cestě vzhledem k náročnější trase jsme záhy přešli na Eco. Jízda P-R-N-D se volí páčkou vpravo pod volantem jako u vozů Mercedes-Benz. Dalšími páčkami pod volantem (tzv. pádly) lze volit účinnost rekuperace (od 0 do 3). Během vývoje vozu bylo přihlášeno na 300 patentů.

Modernímu exteriéru odpovídá interiér s velkoplošnými displeji OpenR pod společným překrytem. Horizontální před řidičem má úhlopříčku 12,3“, dotykový vertikální středový 12“ (základní verze 9“). Další vychytávkou je digitální zpětné zrcátko, a tak když se obraz zamlžil, hledali jsme jak otřít objektiv kamery, ale ta je za oknem, takže stačilo použít stírač zadního skla! Nový multimediální systém OpenR Link je založen na Android Automotive OS a zahrnuje Google Maps, Google Assistant a Google Play s dálkovou aktualizací by-air. Bohatá je nabídka standardních asistentů jízdy, kterou lze rozšířit výbavovými pakety; ve výbavě Iconic potěšila audiosoustava Harman Kardon 410 W s devíti reproduk­ tory. Výbavy jsou Equilibre (jediná s oběma výkony a akumulátory), Techno a nejvyšší Iconic. Výrobce zdůrazňuje 90% recyklovatelnost nového vozu podle strategie circular economy, využití recyklovaného materiálu (např. 28 kilogramů plastů v každém) a také 70% podíl lokálního evropského původu (počítáno z hmotnosti automobilu). Ceny vozu na českém trhu začínají od 945 000 Kč (EV40, 90 kW), doporučujeme však připlatit 120 000 Kč za výkonnější verzi EV60 (160 kW) s větším akumulátorem (více a podrobněji na www.renault.cz). Paralelní výroba Mégane se spalovacím ­ motorem bude pokračovat ve španělské Palencii do roku 2024. ■

Foto: Tonda Malý

ávislý měsíčn

6 Řešení přístrojové desky s velkoplošným displejem až 24 palců (kombinace 12,3 + 12) je skutečným vstupem do budoucnosti

R. Sénéchal

Nestranný a nez

7

6

Červen 2022

Ročník XXII . číslo 242 150•Kč

v českých zem

ích

Ing. Vladimír

Jahn Auto Vet eran Company Giuseppe Ca

mpari

MJ_2022_06.in

dd 1

24.05.2022

1:32

Právě vyšlo červnové číslo plné zajímavého čtení

Ivo Smutný ve voze

Hispano-Suiza H6C

ve svých dílnách

Auto Veter

an Compan y

Jaroslav Vrabec a Ivo Smutný u Delahaye 135 (1936) Zakladatele Pak přešel koníček m v podnikání? couzské autom projektu Auto Vetera Primárně to nedělám ale n Company obilové produ pro zisk. s několika to, je znalec kce dvacá zkušen fran- si protože mne to sakra baví. Dělám tých let Ivo všechny přístup v oblast ými kolegy nabízí Nemůžu od roku 2012 Smutný. Spolu alespoň auta koupit sám, tak i prodeje klasick se s nimi služby posky u nás ojedin pomazlím. Snažím ých autom tuje v histori ělý sbírky kolem se směřovat obilů. kde se nacház ckém objekt Nadstandar nás u mezi Prahou í také technic dní sám rád. Když v tom směru, který mám Zákazníci máš něco rád a Berounem, tak na AVC oceňuj ké zázemí pro údržbu a líbí se ti to, to můžeš i prodat. profesionáln í přátelské a renovace Nakazíš tím prostředí a vozů. Já můžu těžko í prodávat super i ostatní. zároveň napro kterým si Ivo přístup. Řada z nich zachovalé také kvalitn Smutný povída sto Favority s najetými dvaceti í anglick l s Karlem tisíci kilome‑ ý čaj, nad try. Tak to je, tak Kupkou. to tady

Kde se v tobě vzniklo a tak funguje. Auta, vzala vášeň to která nakupuj pro stará auta? Měl jsem dobré tu mám třeba e naše firma, vedení. Rodiče letech měli hodně dva z třicátých let měli auto protože je mám roky, ale nevadí Škoda Muzeum mi to,v Mladé a pragovkách jsem společných zájmů. V jeho rád. Nikdy Boleslavi představilo vyrůstal. Potom já jsem s ním jako kluk našel zalíbení. pil auto jen v jízdní premiéře speciál proto, že bych bych nekou‑ z dvacátých let Automobily kteří měli rádi jsem potkal několik lidí, na něm vydělal se Škoda 1100 OHC peníze. Nebo automobily z Coupé let. Prvního Austrozbývám už více než dvacet jen výjimečn a hodně mě dvacátých let ě. ‑Daimlera jsem ovlivnili. Jedním v Německu v si koupil Co Petr Sazima, roce z nich byl mohou zákazní se kterým jsme s českou historií, 1999. Byl to automobil v devadesátých V nabídce máme ci od AVC očekávat? který byl z Českoslo vyvezen v roce stále 20 až 30 venska pokud 1981 přes podnik vozů, ale se na nás někdo Artia. obrátí,Motor istický areál veni vyrazit jsme připra‑ s takovým člověkem s Posled ní dobou přešeldráhou dlouhou 1,6 do světa,

Sosnová Cla

starý okru

h v nových

Švédský závodník Stig Jezdí moc dobře se Blomgvist byl hvězdou setkání. vším, co má kola. však získal v rallye Nejvíc úspěchů a mistrem světa v rallyerallycrossu. V roce 1984 se stal

ssic

rukou

závodním

i vozy, km vznikl do majetk nový povrch v roce nosti Škoda Auto, pozvání přijaly i společ‑ u pojišťovny a určení pro Tatra nebo Metalex. Kooperativa, 1977. budoucna vzdělávací Program byl plánuje přesta dostal opravdu nabitý, rismem. Tím vbu na multifu kurzy bezpečné jízdy, se střídaly jednotliv na dráze to do nouze é kategorie Jednou z prvníc ale neskončilo, našel nkční areál spojený a nebyla ani o napínav s motose prosto é okamžiky. h akcí byl festiva byla exhibice l rychlosti historir i pro závodníky. mistra volantu Zážitkem gvista, který sobotu 14. května Stiga Blom‑ ckých autom se v minulos 2022 se tu vlastně obilů. návrhu ti podílel setkalo

V

více Sosnění, které akcí. První z nich bylo pro mobily organizu formule a závodní auto‑ je Tomáš Pavlík už u řadu let. s přáteli Druhou akcí byl průjezd

Stylově zařízené garáže, 28

příjemné posezení,

kvalitní anglický čaj

a bohaté znalosti

historie, to vše najdete

kousek za Prahou

u řeky Berounky

MJ_2022_06

.indd 28

Motor Journal 6/2022

Formule na startu 24.05.2022

1:34

závodníh i na 33. Jarní rallye, svých 75 letech o okruhu v Sosnové. I ve kterou pořádá ran & Vintage za volantem Vete‑ Kit Club, další Škody Car ze sbírky pak sraz maji‑ telů autobusů Oldřicha KovaříkFelicia řady RTO. A kázal, že ze a pro‑ nakonec celou akci podpořil svého mistrovs i Michal Velebný, tví nic mněl. Společn Kafka a Pavel ě s ním na okruh nezapo‑ Dušánek pozváním Stanislav Kopecký vyjel Jan s rallye speciále přátel se R5 m Škoda Fabia a názorně ukázal, kam až dospěl soutěžních vozů vývoj Škoda. Prostor dostaly předválečné závodní které startují vozy, v seriálu Grand Prix Historic‑ kých Automo bilů. byly jízdy automobSamostatnou kategori í stavily tři Tatry ilů Tatra, kde se před‑ 607 Monopo soukromých sběratelů Milana st, dvě byly dimíra Vávry Zetka a Vla‑ (po okruhu ji proháněl Miro‑ slav Krejsa) a jedna přímo z kopřivnického muzea. Další kategorií byly automobily,

Talboty Lago T26 GS ze sbírky Františka a Roberta Kudelů Targa Florio, 30 14. května a Giuseppe Campari 1911, Nino Franchini ve voze Alfa Romeo 24 hp Corsa

Jízdní premiéru měl

i Walter 6B Super

z roku 1930

MJ_2022_06

.indd 30

Grand Prix ACF na

autodromu Linas-Mon tlhéry, 25. července

1925. Campari s vozem

Giuseppe Ca

Motor Journal 6/2022

Alfa-Romeo

24.05.2022

mpari

1:34

Velký, mohut náladě – to ný chlap, velmi tempe byl podle ramentní současníků pleti dostal a stále v Giuseppe přezdívku Campari. Díky dobré El Negher. závody, zpěv Měl tři velké a vaření. záliby: autom tmavé obilové dajně chtěl být

Ú

původně zpěvákem Giuseppe Campari měl určité obtíže , ale v automob v v nižších polohách ilce Alfa Romeo. hlasu, a tak 40/60 hp v roce 1920závodním voze Alfa Romeo si zpíval jen „Beppon“ – se mu v těch pro radost. S jak letech říkalo bou to byly obli‑ hbitý árie a silný díky tomu, – byl robustní, ale v zpestřoval večery z Verdiho oper, kterými celkovém pořadí. že ve volném vesloval nebo V čase val s jeho oblíbeno v závodním depu. Další jezdil vozem Alfa Romeokvětnu 1914 starto‑ u V roce 1911 seděl na kole. 40/60 hp různých milánský činností byla příprava di Sicilia, ale poprvé v závodním jako mechani ch specialit. odstoupil během na Giro voze kola. však proslavil k Nina Franchin Nejvíce se druhého Lepší to bylo jako pravidelnosti iho na jízdě Během své dvacetileautomobilový závodník v Modeně. Za druhý v závodě o měsíc později, kdy dojel . ního vozu volant závod‑ do vrchu Parma poprvé usedl lik desítek závodů. té kariéry vyhrál něko‑ di Berceto. – Poggio 14. května 1911 Targa Florio, na kde byl zapsán Giusep pe Campar S íránskou registrační i nebyl povolán jako mechani Campar i Nina Franchin k a během se narodil 8. června 1892 iho značkou uprostřed války dál pracoval do armády Corsa. V prvním ve voze Alfa Romeo 24 hp bažinatých polí. Bez ve vesnici Graffign přibližně 30 v automobilce řetězů by Ing. Jahn Alfa Romeo. kole jel celkově ana, hém km jihových Znovu závodit asi neprojel místě, ale ve na dru‑ 1919, odně Rodiče Pietro třetím pánové začal roku ale nebylo to a Vitalina Campariod Milána. a museli havarovali moc slavné. odstoupi po jeho narozen ovi se záhy do vrchu Parma Ze závodu seděl za volantem t. Kdo z nich v té chvíli í přestěhovali – Když mu bylo do Milána. odstoupit stejně Poggio di Berceto „Auto muselmobilo něco ležitost, tentokrá , není zřejmé. Další pří‑ vé závody, Campari pracova málo přes 12 let, začal skončil předčasn jako z Targa Florio, t kde o udělen národ pari o dva roky již oficiální, dostal Cam‑ ě chi, ale nakonec t v automobilce Bian‑ později v závodě časnému prasknu ve třetím kole kvůli sou‑ í předchozího souhla ní podnik , žádají Parma – Poggio dal přednost do tímto tí tří pneuma ního poměru su k okamž zaměstnání di Berceto. Opět vrchu dující sezóně s panem Ing. itému rozváz zdvořile násle‑ Alfa Romeo 24 konečně přišlo tik.č.Vpr. s vozem J a kn h ání pracov n hp Corsa obsadil první vítězství. 236598/804 Bylo to 30. května e m Vladim ‑ írem, nar. páté místo 26 al. Jako skutečnosti: 4. 8. 1907, závod do vrchu 1920, kdy Campari důvod Jmenovaný vyhrál Parma – Poggio dění svým záporn své žádosti uvádím vzbudil u zaměs di Berceto. e tyto ým postoj

Ing. Vladim

ír Jahn

tnanců podnik em nanci hrozí u takový odpor, k současnému zastavením nadále ve práce, zůstan že tito zaměs službá e‑li uvede sotva 24 hodin ch podniku.“ Žádos ný zaměstnanect‑ t byla podán poté, co komun to v autom a 26. února isté uchvát Inzerce z Lidových obilce působ 1948, novin ze září 1898 dlažbu? Nebo il, že ho museliili v zemi moc. Jaký škůdce neprodleně Posuďte sami. že by komunisty hnala vyhodit na světové válce, dál ji rozvinul zášť a zloba? a, přibrala obory

Campari ve voze Alfa Romeo 40/60 hp roku 1920 při vítězné jízdě na okruhu 46

MJ_2022_06

.indd 46

v Mugellu

Tovární tým Alfa Romeo na Targa Florio Grand Prix z roku 1914), Enzo Ferrari v roce 1920. Zleva Giuseppe Campari (Alfa Romeo 40/60 (Alfa Romeo 20/30 (vůz hp) a Giuseppe Baldoni hp) Motor Journal 6/2022

24.05.2022

Ing. Richard Jahn

kolem roku 1898

Motor Journal 6/2022 MJ_2022_06

.indd 35

1:35

a zaměstnávala další více než 600 níků. Na sklonku pracov‑ fúzi s Akciovou 20. let dojednali majitelé Novák & Jahn společností pro a mostů, dceřinou stavbu strojů Dědeče k Ing. Vladim koncernu Škoda. společností plzeňského íra Jahna, Ing. Richard Značka Novák Jahn měla takový & Jahn k Ringhofferovi. (1840–1918), nastoupi zvuk, že ji Škoda l vozovala pod tímto názvem. nadále pro‑ letech reprezen Ve svých sedmadvaceti toval jeden z na pařížské světové výstavě jeho závodů Mladý Jahn (1867). Stal odborníkem se Zástupc v oboru lihovarn e třetí generac osamostatnil ictví, záhy se e, o němž je a získal renomé. řeč, Ing. Vladimír dnes Založil Spolek lihovarský, později Lihovar 1907. Po studiích Jahn, se narodil v roce v Litni (1876). skou školu Jmenovali ho se vrátil do Prahy, na technice v Mittweidě instalačního předsedou aby nastoupi výboru slavné nání. Cestičku l do zaměst‑ Zemské jubilejní výstavy v Praze měl umeteno (1891), pak ho u: „Velevážený zvolili poslan‑ cem říšské rady, pane řediteli, rální ředitel pan geneského primátor rovněž náměstkem praž‑ svolil, aby do našeho závodu a a předsedo v Ml. Boleslav u Elektrických podniků, abychom i byl přijat pan mír Jahn… je jmenovali jeho funkce to syn vrchního Ing. Vladia zásluhy. Krátce jen některé Novák & Jahn, pana Jaška ředitele firmy persona. V roce 1877 se spojil s Josefem Jahna, a představí se Vám (1842–1918), mezi Vánocem Novákem odborníkem rokem.“ Tímto i a Novým na pivovarnictví. Ti dva vytvořili dopisem z 19. prosince 1928 podnik, který se obrátil ředitel vary a lihovary stavěl pivo‑ zaměstnavatelské po celém světě. lení Škodový ho oddě‑ vedli krizemi ch závodů Ing. a zavčas v roce Firmu pro‑ na závodní Karel Hrdlička ho ředitele žezla svým synům 1912 předali mladobo automobilky a Ing. Jaroslavu Ing. Ladislavu Novákov Ing. Jana Nováka. leslavské i připomn Jahnovi. Druhá Současně ěl, že pan Ing. telská generace Jaroslav „Jašek“ ochránila nyní podnika‑ Jahn prokáza společnost během už akciovou l Škodovce v poslední době řadu dobrých dramatických let po první služeb. Když k angažování jeho syna svolil sám pan generáln í Karel 35

24.05.2022

1:35

www.MotorJournal.cz


► VOLKSWAGEN T-ROC CABRIOLET (2022)

Foto Tom Hyan

Automobily

TIP NA LÉTO

Časy se mění, klasické vozy mizí a do své záplavy SUV vypustil Volkswagen také neobvyklý kabriolet...

V

olkswagen využívá platformu MQB pro TOM HYAN Historie kabrioletů Volkswagen je opravdu dlouhá, zamnohé typy, které předznamenává různými čala už původním Broukem, pokračovala sportovním S typem T-Roc Cabriolet typem Karmann-Ghia, Golfem první generace (pro výstudiemi, jež se objevují někdy i se značse vrátila výroba razný ochranný oblouk přezdívaným Strawberry Basket; ným předstihem. Nový design kompaktního crossoveru T-Roc naznačila studie kabrio- otevřených vozů do továrny ano, přece znáte klasické lýkové košíky na jahody, sám v Osnabrücku letu SUV T-Cross Breeze ze Ženevy 2016, která se jsem je kdysi plnil na polích v Essexu!), dalším Golfem rozměry sice blížila T-Rocu (rozvor o 25 mm kratší), (dříve karosárna Karmann) na základě třetí generace (v roce 1998 prošel faceliftem ale jinak byla předobrazem ještě menšího SUV podle čtvrté generace a končil v červnu 2002), retro­ T‑Cross. Oba vozy T-Roc a T-Cross nadále tvoří část stylovým New Beetle Convertible a zrodil se také Eos, výrobního programu VW Group, tvrdě jenž se zpronevěřil klasické plátěné ► VOLKSWAGEN T-ROC CABRIOLET (2022) postupujícího k elektromobilitě, kupostřeše a dostal pevnou skládací. Do divu však ještě zbyl prostor na neob- motor převodovka výkon spotřeba EU emise CO2 uvedení nového Golfu Cabriolet na závyklé výstřelky. K nim patří T-Roc (turbo) (přední pohon) [kW/k] kladě šesté generace v březnu 2011 [l/100 km] [g/km] Cabriolet, který jsme sice v původní 1.0 TSI ­ vzniklo 1,4 milionu otevřených VW. Po6M 81/110 5,4 – 5,7 124 – 131 slední Golf Cabriolet slavil premiéru na verzi nestihli, ale letos vyzkoušeli ve 1.5 TSI 6M 110/150 5,6 – 5,9 128 – 134 Ženevském autosalonu 2011, se zaháfaceliftovaném provedení... 1.5 TSI DSG7 110/150 5,7 – 5,9 130 – 134

6

auto 2022/6

TH


1

Karoserie T-Roc byla pro otevřenou verzi důkladně rekonstruována, nyní má jen jedny dveře na každém boku a patřičné výztuhy jením výroby v Osnabrücku bylo tehdy zachráněno tři tisíce zaměstnanců, znovu uvedena do provozu někdejší karosárna Karmann (nyní Volkswagen Osnabrück) a 17. června 2011 odstartován prodej. Pro úpadek zájmu dnešních klientů s odlišnými preferencemi však byla výroba už na jaře 2016 zasta­ vena a v Osnabrücku poté montovali Tiguany první generace (2016 – 2018), když ve Wolfsburgu vyráběli jejich nástupce druhé generace. Žádný nový Golf Cabriolet už nikdy nevyjel. V listopadu 2017 začala produkce kompaktních SUV Volkswagen T-Roc v portugalské Palmele u Lisa­ bonu (Volkswagen Autoeuropa), o rok později jich ze závodu vyjelo přesně 173 153. Popularita novinky vedla k představení modelu T-Roc Cabriolet, který má místo čtyř jen dvoje boční dveře, je typován coby čtyřmístný a kabinu zakrývá elektricky ovládaná ­plátěná střecha. Bezpečnost posádky zajišťují dva vystřelovací ochranné oblouky (toto řešení Volkswagen poprvé uplatnil na poslední generaci otevřeného Golfu Cabriolet). Premiéru slavil T-Roc Cabriolet v srpnu 2019, karoserie T-Roc byla rekonstruována a vyztužena, ale také se s ním produkce otevřených vozů vrátila do Osnabrücku. V listopadu 2021 prošla celá řada T-Roc, T-Roc R a T-Roc ­Cabriolet faceliftem a modernizací. Osvěžený vzhled a bohatší výbava, to jsou hlavní změny modernizovaného vozu, uvedeného v listo-

Foto Tom Hyan

2

3

4 padu 2021. K základnímu typu se ještě vrátíme, nyní jsme vyzkoušeli unikátní T-Roc Cabriolet, který po ukončení výroby vozu Range Rover Evoque Convertible prakticky nemá konkurenci (Evoque vycházel z první generace, jenže pro malý zájem se po roce 2018 ve druhé už neobjevil). Samozřejmě, ani jeden z nich není prvním vozem tohoto typu, kořeny sahají až k originálnímu Jeepsteru (1948 – 1950), jehož produkce byla od roku 1966 nakrátko obnovena coby konkurence obdobných typů Ford Bronco a International Scout. Za mořem bylo kabrioletů SUV ještě více, vzpomeňme Chevrolet K5 Blazer, Dodge Ramcharger nebo Nissan Murano CrossCabriolet, pokud tedy nepočítáme první Jeep. V Evropě je ­ovšem počin Volkswagenu nyní ojedinělý. Kdo nezažil jízdu v otevřeném voze, ten nepochopí, jde totiž o větší sepětí posádky s okolní přírodou, stejně jako při jízdě na motocyklu. Samozřejmě, kabriolet je automobil, do kterého když prší, prší. Dnešní konstrukce však nabízejí mnohem lepší ochranu než dříve, u T-Roc Cabriolet tlačítkem na středové konzole otevíráte střechu za devět sekund a zavíráte za jedenáct, vše se děje samočinně elektrohydraulickým systémem, stejně jako otevření a zavření bočních oken (bez sloupku B). Nemusíte nic odjišťovat, ani zajišťovat. Vůz je typován jako čtyřmístný, na zadních sedadlech je samozřejmě méně místa, za nimi jsou vystřelovací ochranné oblouky. ►►►

5 1 Otevřené automobily má v nabídce už jen málo velkých automobilek, Volkswagen s novým typem T-Roc Cabriolet tvoří výjimku 2, 3 Cabriolet je typován jako čtyřmístný, zadní sedadla však nejsou nouzová, při jízdě ve dvou je lze zakrýt účinnou větrnou clonou 4 Střecha se otevírá elektrohydraulickým systémem během devíti sekund 5 Zavazadlový prostor o objemu 284 litrů je přístupný téměř svislým víkem

6/2022 THauto

7


Foto Tom Hyan

► VOLKSWAGEN T-ROC CABRIOLET (2022)

1

Vyzkoušeli jsme vrcholné provedení R-Line s dvouspojkovou převodovkou, které se liší sportovním podvozkem a jinými nárazníky 1 Nejvýkonnějším motorem pro T-Roc Cabriolet je čtyřválec 1.5 TSI Evo

Můžete použít nasazovací větrnou clonu, ale jak jsme se přesvědčili, ani při jízdě rychlostí 130 km/h nejsou bez ní turbulence nepříjemné. Zavazadlový prostor je přístupný téměř svislým víkem zádě, jeho základní objem činí 248 litrů, což trochu zmenšuje složená větrná clona v příslušném obalu.

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA (1.5 TSI DSG) – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválcový motor 1.5 TSI Evo, přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování paliva, EU6d; 1498 cm3 (ø 74,5 x 85,9 mm); 10,5:1; 110 kW (150 k)/5000 – 6000 min‑1 a 250 N.m/1500 – 3000 min‑1. Sedmistupňová automatizovaná dvouspojková převodovka DSG7, pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání aktivními DCC; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESC/TCS; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem; kola z lehké slitiny; pneumatiky 215/55 R 17, 215/50 R 18 nebo 225/40 R 19. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2630 mm, rozchod kol vpředu 1538 – 1548 mm, vzadu 1541 – 1551 mm podle pneumatik; d/š/v 4286 (4271)/1811 (2018 se zrcátky)/1527 mm; max. výška s otevřenou střechou 2019 mm; světlá výška 157 mm; objem zavazadlového prostoru 284 l; objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost (DIN) 1461 kg, celková 1910 kg; hmotnost nebrzděného/brzděného přívěsu 750/1500 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 205 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,5 s; spotřeba paliva EU 5,7 – 5,9 l/100 km; emise CO2 130 – 134 g/km. VÝROBCE – Volkswagen Autoeuropa Lda, Quinta do Anjo, 2954-024 Palmela, Portugalsko

8

auto 2022/6

TH

Podvozek a poháněcí soustava jsou shodné se základním zavřeným typem T-Roc. Pro nový Cabriolet jsou v nabídce pouze zážehové motory tříválec 1.0 TSI/81 kW (110 k), který není na českém trhu (v Německu od 23 495 eur), a čtyřválec 1.5 TSI Evo/110 kW (150 k), oba se šestistupňovou manuální převodovkou, ale silnější alternativně též s automatizovanou dvouspojkovou DSG7. Cabriolet vystačí s pohonem předních kol a jednodušší zadní nápravou (torzní příčka). Vrcholné provedení R-Line má snížený sportovní podvozek a jiné nárazníky v barvě vozu, volba jízdních režimů je standardní výbavou. Optimalizovaný interiér po modernizaci dostal digitální kokpit s úhlopříčkou až 10,25“ (standardní 8“) a dotykový středový displej 9,2“, nabídka konektivity a jízdních asistentů je obdobná jako u koncernových sourozenců. Můžete mít rovněž aktivní tempomat, parkovací asistenci, světlomety IQ.Light LED Matrix s dynamickou funkcí, audioaparaturu Beats a mnoho dalšího. Na český trh byl T-Roc Cabriolet uveden pouze s větším motorem 1.5 TSI Evo ve výbavě Style a R-Line, ceny začínají od 829 900, resp. 914 900 korun českých, za automatizovanou dvouspojkovou převodovku DSG7 se připlácí 67 tisíc (aktuálně a podrobněji na www.volkswagen.cz). ■


Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Golf Cabriolet první generace (1979 – 1993)

Golf Cabriolet 1.4 TSI TwinCharger

Foto Tom Hyan

Golf Cabriolet 1.6 TDI BlueMotion

Představení poslední generace VOLKSWAGEN GOLF CABRIOLET v Saint-Tropez (2011)

6/2022 THauto

9


► Automobily ► RANGE ROVER SPORT (MY 2023)

Foto Land Rover

Range Rover Sport je spřízněný s novým velkým Range Roverem, s nímž sdílí většinu technických řešení a systémů

R

V květnu se představil nový Range Rover Sport, který jsme si důkladně prohlédli v britském Gaydonu už o několik týdnů dříve...

ange Rover z roku 1970 je všeobecně pova­ TOM HYAN, Rover Sport (třetí generace L461). Nový Sport je pokra­ Gaydon (UK) žován za evropského průkopníka kategorie čováním modelové řady, uvedené v roce 2004 na zákla­ dě typu Discovery. Dvě další generace včetně té nové dnes známé coby luxusní SUV. Za více než padesát let vyrostl a zesílil, generace druhá jsou už spřízněny s velkým Range Roverem a sdílejí s ním technické finesy. Součástí premiéry bylo video vyjela roku 1994, třetí 2001, čtvrtá 2013 a pátá byla představena 26. října 2021 s neohroženou kaskadérkou Jessicou ► RANGE ROVER SPORT 2023 v Královské opeře v Londýně. Pro spor­ Hawkins, která s červeným Sportem tovněji založené klienty přišla od roku typ převodné motor, výkon spotřeba WLTP zdolává stoupání v korytě plném prou­ ústrojí hybrid [kW/k] [l/100 km] 2005 další série Range Rover Sport dící vody kdesi na Islandu! Zvládla to nejen díky vynikající trakci Range Ro­ (L320), založená na konceptu Stormer, D250 AWD, 8A 3.0 I6 TD, mHEV 183/249 7,4 – 8,1 AWD, 8A 3.0 I6 TD, mHEV 221/300 7,4 – 8,1 veru Sport, ale také zkušenostem, které která pokračovala od 2013 ve druhé D300 AWD, 8A 3.0 I6 TD, mHEV 258/350 7,4 – 8,0 generaci (L494), než se 10. května D350 nabyla třeba v poslední bondovce, tedy P360 AWD, 8A 3.0 I6 T, mHEV 265/360 9,3 – 10,0 ve filmu No Time To Die (Není čas 2022 představila dnešní generace třetí. P400 AWD, 8A 3.0 I6 T, mHEV 294/400 9,3 – 10,0 Modelová řada prochází velkou obmě­ P440e umřít), kde absolvovala všechny kaska­ AWD, 8A 3.0 I6 T, PHEV 324/440 0,8 – 0,9 dérské kousky! Jinak jezdí formuli W nou, na řadě jsou klasické typy Range P510e AWD, 8A 3.0 I6 T, PHEV 375/510 0,8 – 0,9 Rover (pátá generace L460) a Range P530 AWD, 8A 4.4 V8 Bi-T 390/530 11,2 – 11,7 a britské mistrovství cestovních vozů.

10

auto 2022/6

TH


6

2

4

5

Foto Land Rover

3

1

7

Podobně jako u nejnovějšího velkého Range Roveru je základem Sportu zcela nová platforma MLA-Flex (Modular Longitudinal Architecture), vhodná jak pro klasickou podélnou zástavbu spalovacích motorů, tak poprvé rovněž pro tři druhy elektrifikovaných po­ honů, tedy mild-hybridy, plug-in hybridy a BEV, a to při výrobě na jediné lince! Zatímco na čistě elektrické BEV si musíme počkat do roku 2024, ostatní už jsou v nabídce. Range Rover Sport přichází s paletou třílitrových šestiválců JLR Ingenium vlastní kon­ ­ strukce, a to se systémem mild-hybrid 48 V pro záže­ hovou i vznětovou verzi, případně v zážehové verzi PHEV. Vrcholem nabídky je nový osmiválec 4,4 litru Twin Turbo, který je návratem ke spolupráci s ně­ meckou BMW Group podle dohody z roku 2019 (tento motor později umožní hybridní verzi, jak potvr­ dila BMW Group). Nový osmiválec JLR/BMW nahra­ zuje pětilitrové Jaguary ze spolupráce s Fordem, které kdysi vystřídaly právě osmiválcové BMW, jež se poprvé zjevily v Range Roveru po dočasném spojení britské a německé automobilky. Range Ro­ ver Sport P530 s novým osmiválcem nabízí výkon 390 kW (530 k) a točivý moment 750 N.m v rozsahu 1800 až 4600 min‑1, takže vozu o hmotnosti 2430 kg uděluje zrychlení na sto za 4,3 sekundy (s využitím Dynamic Launch) a největší rychlost 250 km/h. Hybridní soustavy jsou nezbytné pro splnění emis­ ních limitů, a proto Range Rover Sport rozšiřuje po­ díl elektrifikovaných verzí. Plug-In Hybrid kombinuje

zážehový šestiválec Ingenium 3,0 litru v různém na­ ladění s elektromotorem 105 kW a akumulátorem 31,8 kWh, vhodným pro nabíjení přes noc z wallboxu (při 7 kW za pět hodin). Podle výrobce jsou řidiči v běžném provozu schopni absolvovat až 75 % jízdy s elektrickým pohonem, podle normy WLTP činí do­ jezd 113 km, reálně lze očekávat nejméně 88 km. Kombinovaný výkon hybridní soustavy je 324 kW (440 k) u typu P440e, anebo 375 kW (510 k) u P510e. Tato soustava s vnějším nabíjením (možnost rych­ lého DC 50 kW za 40 minut) patří k těm, na niž jsou v Gaydonu podle slov šéfa vývoje Nicka Collinse nej­ více hrdí, jak neopomněl zdůraznit. Jednodušší pro­ vedení mild-hybrid nesou označení P360 a P400 v zážehové verzi, anebo D250, D300 a D350 ve vznětové. Číslo typu udává výkon v koních, všechny spalovací motory jsou řadové šestiválce JLR Inge­ nium, konstrukčně spřízněné s dříve uvedenými čtyřválci pro menší typy vozů. Pro jejich výrobu byla postavena nová továrna ve Wolverhamptonu, kde dobíhá i produkce osmiválců JLR 5.0 Supercharged po zavření Fordovy továrny v Bridgendu (Wales) v září 2020 (nyní je celý objekt na prodej). Bohužel Gerry McGovern, dlouholetý šéfdesigner Land Roveru, nemohl být při naší návštěvě v centrále JLR v Gaydonu přítomen, a tak poslal zdravici ve ­formě videa, kde zdůraznil čisté linie a účinnou aero­ dynamiku nového vozu. Na první pohled působí nový Sport mohutným dojmem, který zdůraznila ►►►

1 Range Rover Sport je druhým automobilem na platformě MLA-Flex, která vyniká až o 50 % větší pevností v krutu než předcházející D7u 2 Navzdory velkým rozměrům má Sport velmi dobrou aerodynamiku se součinitelem odporu vzduchu pouhých 0,29 3 S novým vozem jsme se seznámili v Gaydonu už 28. března při utajené předpremiéře 4, 5 Horizontálně situovaná přístrojová deska se dvěma velkoplošnými displeji značného rozlišení 6 Sport je pětimístný se dvěma řadami sedadel, nabízí i velkoplošné střešní okno 7 Novinkou jsou verze Plug-In Hybrid, nabízené ve dvou výkonových variantách se zážehovými šestiválci (P440e a P510e)

6/2022 THauto

11


Foto Land Rover

► RANGE ROVER SPORT (MY 2023)

1 3

1 Závodnice a kaskadérka Jessica Hawkins při natáčení reklamního videa na Islandu 2 Range Rover Sport, předpremiéra pod embargem v nově upraveném centru JLR v Gaydonu 3 Víceprvková zadní náprava se vzduchovým odpružením a elektronickým aktivním diferenciálem

2 Nová platforma MLA-Flex je základem Sportu i velkého Range Roveru a jednou ze tří po racionalizaci u JLR od roku 2024 (přijdou EMA Native BEV a Pure BEV)

kola 23“ na dvojici vystavených vozů, přestože je menší než Range Rover, nicméně i tak jeho rozměry zůstávají úctyhodné. Rozvoru náprav chybí jen tři ­milimetry do tří metrů, délka vozu atakuje hranici pěti metrů (přesně 4946 mm), šířka se sklopenými zrcátky je 2047 mm (jinak 2209 mm) a největší výška činí 1820 mm. Dynamickou siluetu pětimístného vozu podtrhují vysoké boky a vzad se zužující pás oken, přesto má posádka výšku stropu nad sedáky 998 mm vpředu a 982 mm vzadu, délka pro nohy činí 1024 mm

► DOSTUPNÉ TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený přeplňovaný zážehový s přímým elektronickým vstřikováním paliva, uložený podélně vpředu; EU6d; a) P400: řadový šestiválec JLR Ingenium AJ300, přeplňovaný elektrickým kompresorem a výfukovým turbodmychadlem TwinScroll; DOHC 4V Dual-VVT; systém mHEV 48 V (ISG + Li-Ion); 2996 cm3 (ø 83 x 92,29 mm); 10,5:1; 294 kW (400 k)/5500 min‑1 a 550 N.m/2000 až 5000 min‑1; b) P530: osmiválec JLR/BMW N63 B44 T3 (TU) s válci do V/90°, přeplňovaný dvěma turbodmychadly TwinScroll mezi válci (hot-vee); DOHC 4V Double-VANOS/ Valvetronic; 4395 cm3 (ø 89 x 88,3 mm); 10,5:1; 390 kW (530 k)/5500 – 6000 min‑1 a 750 N.m/1800 – 4600 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – kapalinový měnič momentu a samočinná osmistupňová převodovka ZF 8HP; dvoustupňová rozdělovací převodovka High/Low; systém Terrain Response s různými jízdními režimy; elektronický aktivní diferenciál vzadu TVbB (Torque Vectoring by Braking); pohon všech kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná ramena a pružinové vzpěry, vzadu příčná a podélná ramena pětiprvkového zavěšení Multilink; odpružení vzduchovými měchy a teleskopickými aktivními tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, a) ø 380/355 mm, b) ø 400/370 mm; DSC/TSC, ABS/EBD/EBA, hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, řízení zadních kol; pneumatiky 20“ až 23“, kola z lehké slitiny. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2997 mm, rozchod kol 1702/1704 mm; d/š/v 4946/2047 (se zrcátky 2209)/1820 mm; světlá výška 216 až 281 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,29; nájezdové úhly podle odpružení P/Z 26,1 až 33,0/24,9 až 30,0°, přechodový úhel 21,5 až 26,9° ; objem zavazadlového prostoru (VDA) 647/1491 l; objem palivové nádrže 90 l; pohotovostní hmotnost (DIN) a/b) od 2310/2430 kg, celková 3220/3220 kg; brzděný/nebrzděný přívěs do 3500/750 kg (oba typy); zatížení střechy 100 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 242/250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,7/4,5 (Dynamic Launch 5,4/4,3) s; spotřeba paliva WLTP 9,3 – 10,0/11,2 – 11,7 l/100 km; emise CO2 213 – 226/254 – 266 g/km. VÝROBCE – Jaguar Land Rover Automotive Plc., Abbey Road, Whitley, Coventry, CV3 4LF, v závodě Lode Lane, Solihull, B92 8NW, Velká Británie

12

auto 2022/6

TH

vpředu a 961 mm vzadu. Stabilitu zajišťuje velký roz­ chod kol, a to 1702 mm vpředu a 1704 mm vzadu, ná­ jezdové úhly v nejvyšší poloze vzduchového odpru­ žení jsou také velmi slušné (30 stupňů vpředu, až 33 stupňů vzadu a přechodový úhel až 26,9 stupně). Zvětšila se schopnost brodit na 0,9 metru, což je oblí­ bená disciplína Land Roveru (vzpomínám na jízdu ve vodní nádrži v Liverpoolu, ale i brody na Islandu a v Čechách). Samozřejmě, všechny systémy poho­ nu čtyř kol sdílí Sport s novým Range Roverem, vzhledem k menším rozměrům je však obratnější. Nový Range Rover Sport je kombinací výjimečného charakteru, nejmodernější techniky a vyspělé elektri­ fikace. Přináší mnohé novinky, či vycizelované prvky z předchůdců, třeba nový paket Stormer Handling Pack s konfigurovatelnými programy, funkcí Dyna­ mic Response Pro, elektronickým aktivním diferen­ ciálem se systémem Torque Vectoring, či třeba říze­ ním všech čtyř kol. Vzduchové odpružení Dynamic Air Suspension dostalo poprvé měchy s proměnným objemem, samozřejmostí je vylepšený systém Terrain Response pro optimální překonávání překá­ žek podle adheze a druhu terénu. Zaujme horizon­ tálně situovaná přístrojová deska s displeji 13,7“ (před řidičem) a dotykovým středovým 13,1“ s info­ tainmentem Pivi Pro, aktualizace jsou samozřejmě online (Software Over The Air). K dalším prvkům patří aktivní redukce hlučnosti, filtry vzduchu v ka­ bině, adaptivní světlomety LED a dnes už obvyklá paleta bezpečnostních asistentů. Nový Range Rover Sport třetí generace se stejně jako velký Range Rover páté generace vyrábí v brit­ ském Solihullu, tedy na stejném místě, kde se zrodil původní Land Rover ve druhé polovině čtyřicátých let. Ceny novinky na českém trhu začínají od 2 487 008 Kč, už lze konfigurovat a objednávat (více a podrobněji na www.landrover.cz). ■


RANGE ROVER 4.6 HSE (1994 – 2002)

6/2022 THauto

13

Kresby Land Rover

RANGE ROVER CLASSIC V8 (1970/1981 4Door – 1996)


Foto Tom Hyan

► Automobily ► BMW 540i xDrive TOURING (G31)

ŠESTIVÁLEC...

Šestiválec a ještě k tomu řadový s třílitrovým objemem, to je prostě bavorská klasika, která zatím stále žije...

S

edmá generace BMW řady 5 (G30) se před­ TOM HYAN Na podzim 2019 se ve stávající řadě 5 objevily kromě stavila v Detroitu 2017, záhy prošla moderni­ systému Mild-Hybrid také světlomety BMW Laserlight zací a předloni faceliftem. Navazuje na šest (nejprve pro už zrušený BMW M550i xDrive), od léta Vyzkoušeli jsme předcházejících, které patří k vůbec nej­ 2020 jsou na přání pro všechny vozy řady 5. Řízení BMW 540i xDrive Touring, úspěšnějším automobilům v historii bavorské všech kol Integral Active Steering mohou mít i modely faceliftovaný typ značky. Od roku 1972 vzniklo přes 8,5 milionu BMW s pohonem všech kol xDrive a také Plug-In Hybrid, s paketem M Sport, řady 5 v sedmi generacích. Druhá přinesla první verzi ­jejichž paleta se rozšiřuje. Tvoří ji čtyřválce 520e s po­ který je vrcholem řady s třílitrovým šestiválcem M5 a turbodiesely, třetí rozšířila o kombi Touring honem zadních kol a 530e (alternativně xDrive), (představujeme nové G31) a pohon všech kol xDrive, i šesti­válce 545e xDrive (pouze sedan) s nejvyšším v šesté se objevily hybridy. Obvyklá nabídka zážeho­ kombinovaným výkonem až 290 kW (394 k). Všechny vých i vznětových motorů přišla s downsizingem, i pod využívají soustavu eDrive, tvořenou trakčním elektro­ kapotou BMW 530i/530e je nyní dvoulitrový čtyřválec, motorem/generátorem 80 kW (109 k) v samočinné pře­ teprve 540i, 530d a 540d nabízejí řadový třílitrový šesti­ vodovce a zážehovým motorem o různém výkonu válec. Jde o modulární řadu moto­ od 120 do 210 kW (163 až 286 k). rů, která vyniká vysokým měrným V obvyklém přehledu při­ nášíme ► BMW 5 TOURING (G31) – PŘEHLED TYPŮ výkonem i točivým momentem. nabídku všech pohonných jedno­ označení vozu motor výkon převodovka, spotřeba WLTP Zážehové mají turbodmychadlo tek, jaké se uplatňují v řadě 5 [objem cm3] [kW/k] elektrifikace [l/100 km] TwinScroll, vysokotlaké přímé Touring v modelovém roce 2022. 518d 4R 1995 110/150 8A, mHEV 5,1 vstřikování HPI a variabilní časo­ 520i Klasické vozy kombi mají něco 4R 1998 135/184 8A, mHEV 6,7 vání i zdvih ventilů (Double-­ 520d (xDrive) do sebe, lépe využitý obestavěný 4R 1995 140/190 8A, mHEV 5,1 (5,4) -VANOS; Valvetronic). Vznětové, 520e prostor ve srovnání s módními SUV 4R 1998 120/163 + 80/109 8A, mHEV 1,5 (celkem 150/204) rovněž přeplňované jedním či více dovoluje přepravu větších před­ 4R 1998 185/252 8A, mHEV 6,6 (7,2) turbodmychadly, pracují se vstři­ 530i (xDrive) mětů, samozřejmě základní objem 530e (xDrive) 4R 1998 135/184 + 80/109 8A, PHEV 1,6 (1,8) kováním common rail o tlaku až zavazadlového prostoru lze u nej­ (celkem 215/292) 270 MPa. Osmiválec zůstal vy­ 530d (xDrive) novějšího Touringu zvětšit ze 560 6R 2993 210/286 8A, mHEV 5,5 (5,8) hrazen pro verzi M5 (F90), dodá­ 540i xDrive až na 1700 litrů po sklopení zadní 6R 2998 245/333 8A, mHEV 7,9 vanou výhradně jako sedan. 540d xDrive 6R 2993 250/340 8A, mHEV 5,9 řady opěradel. Historie jmé­ ►►►

14

auto 2022/6

TH


1 1 Eleganci šestiválcového kombi zvýšila příplatková zelená barva Goodwood Green Pearl a kožené čalounění od BMW Individual 2 Ergonomicky dobře vyřešený prostor řidiče, jak je ostatně u vozů bavorské značky vždy zvykem 3, 4 Také interiér vozu prošel úpravou BMW Individual s koženým čalouněním Merino Caramel/Black 5 Zavazadlový prostor kombi je nejen objemný, ale hlavně s lepšími proporcemi než u vozů SUV, takže je pro přepravu velkých věcí vhodnější

Foto Tom Hyan

2

3 4

5

6/2022 THauto

15


Foto Tom Hyan

► BMW 540i xDrive TOURING (G31)

1 1 Sedmá generace BMW řady 5 přišla na trh po vyrobení osmi milionů předchůdců; kombi Touring se vyrábí od třetí generace 2 Řadový třílitrový šestiválec, nyní s přeplňováním a soustavou Mild-Hybrid 48 V, pod kapotou se zřetelnými výztuhami motorového prostoru

na Touring je u BMW dlouhá (nemá nic společného s italskou karosárnou Touring Superleggera), zrodilo se pro ojedinělý hatchback s výklopnou stěnou v zádi na základě dvoudveřové řady 02, který však zjevně předběhl dobu (vyráběl se 1971 – 1974 a od­ byt dosáhl jen 30 207 kusů). Dlouho bylo nemysli­ telné, aby prestižní značky BMW a Mercedes-Benz vyráběly vozy kombi (station wagon), což se však v osmdesátých letech změnilo, jméno Touring se vrátilo coby sportovní kombi od druhé generace řady 3 (1987 E30/5) a třetí generace řady 5 (1991 E34/5), zatímco stuttgartský konkurent svá kombi označil T-Modell (1978 W123). Obě automobilky mají klasická kombi v nabídce dodnes, protože tyto praktické verze ­stále nacházejí svoji klientelu. Všechny typy řady 5 Touring nyní mají výhradně

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (540i xDrive Touring) – kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec BMW TwinPower Turbo, přeplňovaný turbodmychadlem TwinScroll, uložený podélně vpředu; přímé vstřikování paliva HPI; DOHC 4V Valvetronic, Double VANOS; 2998 cm3 (ø 82 x 94,6 mm); 11,0:1; 245 kW (333 k)/5500 – 6250 min‑1 a 450 N.m/1600 – 4800 min‑1. Systém Mild-Hybrid 48 V, 8 kW (11 k); Stop/Start, EU6d. Pomocný akumulátor 12 V/90 A.h v zavazadlovém prostoru, trakční akumulátor Li-Ion 48 V/11 A.h v motorovém prostoru. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – osmistupňová samočinná převodovka ZF Steptronic s kapalinovým měničem momentu a možností přímého řazení páčkami pod volantem (5,250 – 3,360 – 2,172 – 1,720 – 1,136 – 1,000 – 0,823 – 0,640 – Z 3,712); stálý převod 2,929; trvalý pohon všech kol xDrive. PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocnými rámy vpředu i vzadu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná ramena, vzadu pětiprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením; DSC (ABS, DTC, CBC, DBC), na přání Adaptive Suspension; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, převod 16,5:1, za příplatek řízení zadních kol IAS; základní pneumatiky 225/55 R 17. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2975 mm, rozchod kol 1605/1630 mm; d/š/v 4963/1868 (se zrcátky 2126)/1498 mm; přední převis 882 mm; světlá výška 140 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,27; objem zavazadlového prostoru 560/1700 l; objem palivové nádrže 68 l; pohotovostní hmotnost DIN od 1850 kg, celková 2535 kg; brzděný/nebrzděný přívěs do 2000/750 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,2 s; spotřeba paliva a emise CO2 podle EU 9,1/5,7/7,0 l/100 km a 159 g/km, podle WLTP 7,9 l/100 km a 179 g/km. VÝROBCE – BMW AG; Werk 02.40 Dingolfing, Karl-Dompert-Strasse 9, 84130 Dingolfing, Německo

16

auto 2022/6

TH

2 osmistupňovou samočinnou převodovku, vedle po­ honu zadních kol jsou vybrané typy alternativně nebo standardně s pohonem všech kol xDrive. Tes­ tovaný BMW 540i xDrive Touring je vrcholem na­ bídky s klasickým zážehovým šestiválcem, jenž má přeplňování turbodmychadlem a soustavu Mild-Hyb­ rid 48 V s akumulátorem Li-Ion, která pracuje samo­ činně bez zásahu řidiče a snižuje spotřebu i emise. Vyvážený běh a velký zátah řadového šestiválce jsou pověstné, značná rezerva s největším výkonem 245 kW (333 k) a točivým momentem 450 N.m v širo­ kém rozsahu otáček umožňuje bezpečné předjíž­ dění, či rychlou akceleraci z nebezpečné situace, a v tom je právě největší přínos silných motorů s vět­ ším počtem a objemem válců, jejichž přednosti sebe­ lepší čtyřválec nevyrovná. Atraktivnější jsou vozy s paketem M Sport s umocněným sportovním vzhle­ dem jak exteriéru, tak interiéru, ale také posílenými předpoklady radosti z jízdy s alternativními systémy M Sport Suspension (odpružení), M Sport Aerodyna­ mics, M Sport kola 20“ (testovaný vůz litá Bicolour Jet Black), M Sport Brakes (brzdy s červenými třme­ ny) atd. Příplatková výbava ovšem může značně zvýšit cenu. Testovaný vůz měl působivý zelený lak Goodwood Green Pearl a kožený interiér Merino Caramel/Black od BMW Individual za 149 042 Kč (lak), resp. 127 348 Kč (kůže), paket M Sport za 150 384 Kč, zmíněná kola M Sport Wheels 20“ (za 51 480 Kč), elektronické aktivní tlumiče (20 332 Kč), laserové hlavní světlomety (54 184 Kč), audiosou­ stavu Harman Kardon (29 796 Kč), elektrické střešní okno (46 072 Kč) a další příjemné doplňky, avšak poněkud dražší. Ceny řady 5 Touring jsou vyšší než u sedanu, na českém trhu začínají od 1,44 milionu Kč za typ 518d, představený BMW 540i xDrive byl v době testu od 1 779 700 Kč, jenže příplatkové ­prvky zvýšily jeho cenu na 2 910 350 Kč včetně DPH (více a podrobněji na www.bmw.cz). ■


Foto Tom Hyan

BMW 530d (E39) – náš test v listopadu 2000

Foto Helena Hyanová

BMW 550i (E60) – náš test v listopadu 2006

6/2022 THauto

17


► Automobily ► LEXUS NX 450h Plus (AZ26)

PODRUHÉ

Foto Tom Hyan

I POPRVÉ...

Druhá generace NX přichází poprvé u značky Lexus také v provedení Plug-In Hybrid, které jsme vyzkoušeli...

1

TOM HYAN 1 Lexus NX 450h+ je první Plug-In Hybrid této japonské značky, představil se loni v létě (vyzkoušeli jsme vůz s výbavou Executive Top) 2 Do Evropy se dováží Lexus NX z Japonska pouze s hybridními pohonnými jednotkami

18

auto 2022/6

TH

P

odle českého importéra má historie Lexusu šest slavných kapitol.Vše začalo velkým sedanem LS při vzniku značky, která je luxusní divizí Toyoty (původně pro USA, nyní už celosvětovou), a pokračovalo prvním SUV RX v roce 1998, jeho hybridní verzí 2004, sedanem GS s novým designovým jazykem L-Finesse (2011), sportovním LC (2017) a novou érou NX od roku 2021. Původní Lexus NX je na trhu od roku 2014, kdy se první generace představila na autosalonu v Pekingu, samozřejmě dostala klasickou hybridní verzi a loni ji vystřídala generace druhá, poprvé alternativně v provedení PHEV. Obě gene-

2


3

Foto Tom Hyan

4

5

6

7

race jsou luxusní SUV, vždy spřízněné s Toyotou RAV4, ovšem patřičně odlišné zcela novým designem, bohatší výbavou a jiným interiérem. Zcela nový Lexus NX má především novou modulární architekturu ze série TNGA (Toyota New Global ­ ­Architecture), přičemž používá větší verzi GA-K, společnou pro vozy nových generací Toyota Camry (od 2017), RAV4 (2018), Avalon (2018), Highlander (2019), Sienna (2020) a Lexus ES (2018), vhodnou jak pro pohon předních, tak všech kol, byť s motorem uloženým vpředu napříč. Na českém trhu patří NX k nejúspěšnějším vozům Lexus, nová vyspělejší druhá generace má prodejní úspěchy podpořit, Lexus chce v České republice prodávat přes tisíc vozů ročně, z nichž plných 400 by letos měly tvořit právě nové NX, jak bylo uvedeno při představení vozu v centrále českého importéra Toyota/Lexus. Hlavními změnami kromě uhlazenějšího, byť stále výrazného designu s mohutnou tzv. vřetenovitou mřížkou masky, je právě nová platforma

8 GA-K, která se vyznačuje zvýšenou torzní tuhostí celku až o 30 procent. Proporce vozu se příliš nezměnily, proti předchůdci je o 20 mm delší (4660 mm) s rozvorem náprav zvětšeným o 30 milimetrů (na 2690 mm); o 20 mm širší (1865 mm), o 5 mm vyšší (1660 mm), s prodloženým předním převisem na 1007 mm (+ 7 mm), který však poněkud zmenšuje nájezdový úhel na pouhých 16 stupňů, zatímco větší jistotu poskytuje rozchod kol, rozšířený vpředu o 35 mm a vzadu dokonce o 55 mm. Poloha těžiště vozu se snížila až o 20 mm, jistě také zásluhou akumulátorů, uložených uprostřed vozu v podlaze, přičemž velká nádrž na 55 litrů benzinu zůstala zachována. Styl interiéru, zvaného Tazuma Concept, zahrnuje horizontálně situovanou přístrojovou desku s digitálním kokpitem 7“ před volantem, dotykovým středovým displejem 10“ nebo 14“ a navíc novým systémem Head-Up Display 7“ v zorném poli řidiče. Platforma se shodným rozvorem 2690 mm jako u nové RAV4 je samozřejmě spřízněna i po- ►►►

9 3 Zcela nová přístrojová deska s velkoplošnými displeji 4 Na displeji před řidičem lze sledovat podíl čistě elektrické jízdy (v tomto případě 57 %) i stav akumulátoru 5 Na velkém středovém displeji můžete volit ukázku toku energií 6, 7 Rozměry narostly jen málo, přesto se interiér zvětšil díky lepšímu využití obestavěného prostoru 8 Základní objem zavazadlového prostoru 545 litrů (podle VDA) není ovlivněn zástavbou hybridního pohonu 9 Otočný ovladač jízdních režimů na středové konzole

6/2022 THauto

19


Foto Tom Hyan

► LEXUS NX 450h Plus (AZ26)

▲ Komfortní a přijatelných rozměrů, to je druhá generace vozu Lexus NX, uvedeného na český trh v loňském roce ▼ Základem hybridních verzí je čtyřválec 2,5 litru bez přeplňování

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený nepřeplňovaný zážehový řadový čtyřválec Toyota A25A-FXS, uložený vpředu napříč; DOHC 4V, VVT-iE/VVT-i (sání/výfuk); elektronické přímé a nepřímé vstřikování paliva D4-S; EU6d; 2487 cm3 (ø 87,50 x 103,48 mm); 14,0:1; a) NX 450h AWD: 136 kW (185 k)/6000 min‑1 a 227 N.m/3200 – 3700 min‑1; b,c) NX 350h FF, AWD: 140 kW (190 k)/6000 min‑1 a 239 N.m/4300 – 4500 min‑1; dále elektromotory synchronní s permanentními magnety, vpředu 134 kW a 270 N.m, a menší ISG (generátor/spouštěč); pro a,c) další elektromotor synchronní s permanentními magnety na zadní nápravě, 40 kW a 121 N.m; celkový výkon soustavy a) 227 kW (309 k), b,c) 179 kW (244 k). Trakční akumulátor Li-Ion, a) 355,2 V, 96 článků a 18,1 kWh; b,c) 259 V, 70 článků a 1,11 kWh. Pomocný akumulátor 12 V. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – plynulý planetový převod e-CVT (rozsah převodů neuveden); stálý převod 3,412 vpředu a 10,781 vzadu. Pohon všech kol AWD (E-Four), pro b) pouze pohon předních kol FF. PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy, všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson; vzadu víceprvkové závěsy s dvojitými příčnými rameny; pérování vinutými pružinami a kapalinovými tlumiči, vzadu nesoustřednými (pro F Sport aktivními AVS), příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, vpředu ø 340/328/328 mm, vzadu vždy ø 317 mm, ABS/EBD/BA, VSC/TRC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem EPS; pneumatiky 235/60 R 18 nebo 235/50 R 20. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2690 mm, rozchod kol P/Z 1605/1625 mm; d/š/v 4660/1865/1660 – 1670 mm; přední převis 1007 mm; světlá výška 185 – 195 mm podle pneu; součinitel odporu vzduchu cx = 0,34 – 0,35; nájezdové úhly P/Z 16°/25°; objem zavazadlového prostoru (VDA) 545/1436 l; objem palivové nádrže 55 l; pohotovostní hmotnost a/b/c) od 1990/1730/1790 kg, celková 2540/2320/2380 kg; brzděný/nebrzděný přívěs do 1500/750 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b/c) – největší rychlost všechny typy 200 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,3/8,7/7,7 s; spotřeba paliva WLTP 0,9 – 1,1/5,6 – 5,9/5,9 – 6,4 l/100 km; emise CO2 20 – 26/127 – 133/133 – 146 g/km. Pro a) elektrický dojezd WLTP 60 km. VÝROBCE – Toyota Motor Kyushu, Inc., 1 Kamiaruki, Miyawaka City, Fukuoka Prefecture, 823-0015, Japonsko

20

auto 2022/6

TH

honnými jednotkami. Zatímco ve světě se prodávají rovněž odlišné verze s různými zážehovými motory 2.0i/2.4i Turbo/2.5i (vesměs čtyřválci), pro Evropu jsou určena provedení pouze hybridní, a to klasický HEV označený Lexus NX 350h a poprvé Plug-In Hybrid, nabízený coby Lexus NX 450h+ (Plus). V obou vozech se používá různě naladěný nepřeplňovaný čtyřválec 2,5 litru typu A25A-FXS, pro hybridní soustavu THS II čtvrté generace využívající Atkinsonova pracovního cyklu a variabilního časování všech ventilů s větším rozsahem přestavení (elektronické VVT-iE pro sání, hydraulické VVT-i pro výfuk) a samozřejmě přímé (do válců) a nepřímé (do sacího potrubí) vstřikování benzinu D4-S. Výrobce uvádí u tohoto motoru vynikající tepelnou účinnost 41 %. Obě verze, samonabíjecí hybrid i Plug-In s vnějším dobíjením, mají pohon všech kol s dalším elektromotorem na zadní nápravě, pouze slabší NX 350h se alternativně dodává také s pohonem pouze přední nápravy. Hybridní soustava se skládá kromě zážehového motoru ze dvou elektrických strojů, z nichž větší slouží primárně trakci a menší (ISG) k rekuperaci elektrické energie a spouštění motoru. Jejich vzájemnou spolupráci samočinně (a podle zvoleného režimu) optimalizuje elektronicky řízená planetová převodovka s plynulým převodem e-CVT pro pohon předních kol. Mezi oběma nápravami neexistuje mechanická vazba, a proto mohly být akumulátory PHEV uloženy do podélné osy vozu, kde neomezují vnitřní prostor. Oba velké synchronní trakční elektromotory jsou s permanentními magnety, přední nabízí až 134 kW a zadní vystačí se 41 kW (je rovněž uložen napříč). Celkový výkon soustavy činí 179 kW (244 k) u hyb­ ridu a 227 kW (309 k) u Plug-In Hybridu. Vyzkoušeli jsme druhé silnější provedení NX 450h+, které se vyznačuje větším akumulátorem Li-Ion 18,1 kWh proti pouhým 1,11 kWh u hybridu NX 350h. S nabitým akumulátorem vůz upřednostňuje čistě elektrický pohon, využívá podporu elektromotoru i při jízdě se spalovacím motorem a to tak dlouho, dokud se akumulátor nevybije. Jízdou jej plně nenabijete (na rozdíl od francouzského konkurenta se však podařilo narekuperovat cca 4 – 5 km jízdy EV); PHEV je totiž určen ke krátkým cestám s průběžným dobíjením, pak může spotřeba benzinu podle normy WLTP činit 0,9 až 1,1 l/100 km. V praxi při delší jízdě dojde na větší využití spalování benzinu, a tak jsme se pod průměrnou spotřebu 5,9 l/100 km nedostali. Ta je však na vůz s výkonem 227 kW (309 k) velmi slušná hodnota, navíc nižší, než u krátce zkoušeného typu NX 350h. Výhodou PHEV je možnost vjezdu do bezemisních zón, jaké jsou v některých zemích zavedeny (ujede kolem 60 km s nabitým akumulátorem), za tím účelem lze volit režim Battery Charging vedle AutoEV a Hybrid Mode, který nabízí Normal, Eco, Sport a individuální Custom (stlačením či otočením voliče na středové konzole). Nový NX má také novou multimediální soustavu s hlasovým ovládáním pro vybrané funkce (Hey Lexus!), aktualizaci online (Over-the-Air), audioaparaturu Mark Levinson 1200 W se sedmnácti reproduktory, nové ambientní osvětlení (až 64 barev a 14 režimů), ale i vyspělé asistenty bezpečnosti, k nimž patří Safe Exit Assist (hlídá provoz vzadu při vystupování z vozu). Jednotlivé výbavy jsou Comfort (Top), Business, Executive (Top), Prestige (Top), F Sport a Luxury podle příslušného modelu. Ceny vozů NX v době testu začínaly od 1 340 000 Kč, resp. od 1 850 000 Kč u Plug-In Hybridu (podrobněji viz www.lexus.cz). Nabíječka Wallbox Lexus 22 kW se pro PHEV do­ dává zdarma. Vozy NX se vyrábějí v Japonsku (Miyawaka City) a Kanadě (Ontario). ■


LEXUS LFA, jízdy na britském okruhu Goodwood Circuit (2010)

6/2022 THauto

21

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

LEXUS RX 300, novinářská prezentace u Olbie (Sardinie, 2003)


Foto Tom Hyan

► Automobily ► CITROËN C5 AIRCROSS HYBRID

1

2

EVERGREEN...

Citroën C5 Aircross během výroby dostal Plug-In Hybrid a nyní se blíží jeho facelift...

M

odernizovaný C5 Aircross se představí TOM HYAN hydropneumatického pérování Citroën, ale konstruktéři je nahradili jinou inovací Progressive Hydraulic Cushi­novinářům v Nice během června, a proto jsme ještě okusili vůz původního stylu, ons, tedy odpružením s hydraulickými dorazy, které vy1 Vyzkoušeli jsme ­ovšem v nové verzi Plug-In Hybrid. První chází ze zkušeností v motoristickém sportu. Dva hydCitroën C5 Aircross raulické dorazy tlumiče navíc, jeden pro stlačení C5 Aircross byl v evropském provedení uveden v květHybrid 225 ë-EAT8 nu 2018, kdy už v Číně jezdilo čtyřicet tisíc vozů steja druhý pro roztažení, zpomalují pohyb před koncem v nejvyšší výbavě Shine ještě před faceliftem, zdvihu, lépe tlumí a kola pak neodskakují, což výrobce ného jména z tamější produkce, na podzim 2018 jsme změnu na první pohled byli v Paříži svědky premiéry nejen základních sé­ označuje za Citroën Advanced Comfort. Opravdu, jízdodhalí nové světlomety ní komfort je o poznání větší než u jiných vozů této kariových modelů, ale také studie Aircross SUV Hybrid Concept, která se stala předobrazem prvního automotegorie (systém se prvně objevil v sériové nabídce 2 Přeplňovaný čtyřválec bilu Plug-In Hybrid ze sériové nabídky Citroënu, jenž 1.6 Turbo s elektromotorem po modernizaci typu C4 Cactus). Jinak platforma EMP2 má obvyklé nápravy se vzpěrami McPherson vpředu coby C5 Aircross Hybrid (= PHEV) přišel do prodeje vyvíjí kombinovaný výkon koncem roku 2019. 165 kW (225 k) a u hybridu víceprvkové závěsy vzadu. Citroën po intermezzu s převzatými konstrukcemi MitJako u všech vozů na základě EMP2 se výrazně zlepšily subishi urychleně zapracoval na vlastních typech SUV, jízdní vlastnosti, které vyniknou o to více v hybridním a tak jako první vyjel C5 Aircross na modulární platforvoze, u něhož je snížená poloha těžiště vzhledem k uložení akumulátorů uprostřed v podmě PSA EMP2, a to i v elektrifiko► CITROËN C5 AIRCROSS – MOTORY laze, což zaručuje lepší rozložení vané verzi, kterou představujeme na této dvoustránce. EMP2 bohu- typ motor výkon převodovka spotřeba WLTP hmotnosti mezi nápravy. Je to další výhoda hybridu kromě možnosti žel znamenala konec slavného [objem cm3] [kW/k] [l/100 km]

22

auto 2022/6

TH

PureTech 130 3R 1199 BlueHDi 130 4Rd 1499 Hybrid 225 (PHEV) 4R 1598 + EM

96/131 96/131 165/225

6M/A8 6M/8A 8A

6,1 – 6,2/6,5 4,9/5,2 1,4


► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – Plug-In Hybrid; a) kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec PureTech 180, přeplňovaný turbodmychadlem BorgWarner s chladičem vzduchu, uložený vpředu napříč; hliníkový blok a hlava válců; DOHC 4V VVT (řetěz); elektronické přímé vstřikování paliva; Stop/ Start, EU6d; 1598 cm3 (ø 77 x 85,8 mm); 10,2:1; 133 kW (181 k)/6000 min‑1 a 250 N.m/1650 min‑1; b) trakční elektro­ motor, uložený vpředu napříč, 81 kW (110 k)/ 2500 min‑1 a 320 N.m/500 – 2500 min‑1; c) osmistupňová samočinná převodovka ë-EAT8 (Aisin AW); pohon předních kol; celkový výkon hybridní soustavy 165 kW (225 k) a točivý moment 360 N.m; d) trakční akumulátor Li-Ion 13,2 kWh, 200 V, uložený uprostřed pod podlahou.

3

4

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2730 mm, rozchod kol 1579/1608 až 1601/1630 mm podle pneu; d/š/v 4500/1969 (se zrcátky 2099)/1654 – 1689 mm, přední převis 917 mm; objem zavazadlového prostoru 460 – 600/1510 l; objem palivové nádrže 43 l; pohotovostní hmotnost (DIN) 1770 kg; celková hmotnost 2300 kg; hmotnost nebrzděného/brzděného přívěsu 750/1300 kg.

5

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 225 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,9 s a 0 – 1000 m za 28,4 s; spotřeba paliva (WLTP) od 1,4 l/100 km; emise CO2 31 – 32 g/km; dojezd EV (WLTP) 56 km. Nabíjení trakčního akumulátoru 0 – 100 % za 7,25/4,0/2,0 h (AC 7,4/3,3/1,8 kW).

Foto Tom Hyan

6

PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy, odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vzadu nesoustřed­ nými; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/ EBD/BA, ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 225/55 R 18 nebo 205/55 R 19.

čistě elektrické jízdy rychlostí až 135 km/h. Princip Plug-In Hybrid ovšem vyžaduje externí dobíjení, jízdou akumulátory nenabijete, a proto je vhodný na kratší vzdálenosti (zejména po městě), kde lze ušetřit palivo a emise. Při delších jízdách se akumulátor rychle vybije (nám vystačil na 35 km), protože elektromotor se využívá nejen k jízdě bez velkého zatížení, ale i k podpoře spalovacího motoru při zrychlování. To však platí obecně pro všechny automobily tohoto typu, a tak jsme teoretické spotřeby 1,4 – 1,5 l/100 km nedosáhli. Průměrná spotřeba činila 5,9 l/100 km, tedy stejně jako u největšího japonského konkurenta s odlišnou koncepcí ICE (nepřeplňovaný čtyřválec 2,5 litru proti 1,6 litru Turbo u C5). Celkový výkon soustavy 165 kW (225 k) se odráží i v typovém označení Hybrid 225 ë-EAT8, stejně jako samočinná osmistupňová převodovka s elektromotorem, jenž nabízí až 81 kW. Akumulátory Li-Ion 13,2 kWh dovolují přes 50 km čistě elektrické jízdy a zásluhou rychlonabíječky Wallbox 7,4 kW/32 A mohou být za dvě hodiny zase plné (z běžné zásuvky 8 A to trvá asi sedm hodin). Spotřebu energie ovlivňuje volba jízdního režimu EV (Electric), Hybrid a Sport tlačítkem na středové konzole. Pokud jde o ostatní vlastnosti vozu, odkazujeme na jeho představení v ročníku 2019. Interiér je dosta-

VÝROBCE – Stellantis N.V. (ex-Groupe PSA), dříve Automobiles Citroën, Usine de Rennes-La Janais, Route de Nantes, 35177 Chartres-de-Bretagne, Francie

tečně prostorný, objem zavazadlového prostoru se proti ICE prakticky nesnížil, lze dokonce zvětšit variabilitou trojice zadních sedadel, jež jsou samostatně podélně posuvná, sklopná a se stavitelným sklonem opěradel. Působivé je zobrazení na digitálním přístrojovém štítu 12,3“ a dotykovém středovém displeji 8“, kde lze sledovat mimo jiné spotřebu a nastavit funkci e-Save pro udržení požadované kapacity akumulátoru pro další elektrickou jízdu. Součástí infotainmentu je Citroën Connect Nav, nový navigační systém 3D s hlasovým ovládáním, využívající mj. TomTom Traffic. Jak se stalo u C5 Aircross zvykem, ve voze je až 20 asistenčních systémů (např. Highway Driver Assist, ACC Stop&Go, EAB, Trailer Assist a jiné). Ceny začínají od 920 000 Kč (verze po faceliftu; ak­ tuálně viz www.citroen.cz). Vozy se vyrábějí v Ren­ nes-La Janais společně se spřízněnými Peugeoty 5008. Loni v listopadu bylo oznámeno, že závod přejde na elektromobil s dojezdem 700 km, známý pod kódem CR3, který C5 Aircross v roce 2025 nahradí. Z Rennes-La Janais od zahájení výroby 24. dubna 1961 (Ami 6) vyjelo přes 11,5 milionu automobilů. Přestavba si vyžádá investici 182 milionů eur (včetně platformy Stella Medium), Stellantis chce v roce 2030 mít 70 % svých vozů čistě elektrických. ■

3 Plug-In Hybrid se objevil v nabídce C5 Aircross později jako vůbec první sériový vůz tohoto druhu se značkou Citroën 4 Zavazadlový prostor má základní objem až 600 litrů podle sklonu opěradel 5, 6 Před volantem je digitální přístrojový štít s řadou údajů (na snímku elektrický dojezd 26 kilometrů), další možnosti nabízí displej ve středu desky

6/2022 THauto

23


Foto Tom Hyan

► Automobily ► NOVINKY NA ČESKÉM TRHU Novou vlajkovou lodí francouzské značky je Citroën C5 X, crossover spojující přednosti velkého sedanu, kombi a SUV. Vůz s rozvorem náprav 2785 mm a délkou 4805 mm se dodává pouze se zážehovými motory, tříválcem 1.2 PureTech 130 a čtyřválcem 1.6 PureTech 180 (číslo je výkonem v k), přičemž druhá verze je k dispozici také coby Plug-In Hybrid 225 ë-EAT8. Sdílí modulární platformu EMP2 V3 s francouzskými sourozenci, vzadu vystačí s torzní příčkou a od června 2021 se vyrábí v čínském Chengdu, zatímco letos dorazily první do Evropy ze šanghajského přístavu. Jméno je přípomínkou předcházejících dvou generací C5, ale také legend CX a XM, když třetím významem X je crossover. Předobrazem projektu E43, tedy C5 X, byl koncept CXperience z Pařížského autosalonu 2016. Akční ceny začínají od 795 000 Kč, PHEV od 1 095 000 Kč.

Citroën C5 X 1.6 PureTech 180 EAT8 Citroën C5 X Plug-In Hybrid 225 ë-EAT8

Foto Tom Hyan

Silnější čtyřválec 1.6 PureTech 180

Citroën C5 Aircross po faceliftu Ve druhém pololetí přijede Citroën C5 Aircross po faceliftu, který na první pohled prozrazují odlišné hlavní světlomety a také jiný světelný podpis koncových svítilen. Modernizace přichází po více než 260 tisících prodaných vozů od roku 2018. Byly posíleny výbavy, ale paleta pohonných jednotek zůstala zachována, když PHEV tvoří v Evropě více než 30 % prodejů. Výroba je v Rennes. Akční ceny od 610 000 Kč.

24

auto 2022/6

TH

Foto Tom Hyan

Prodloužené kombi Peugeot 308 SW 1.5 BlueHDi 130 (výbava GT)

Foto Hyundai

Foto Citroën

Novinkou českého trhu je rovněž Peugeot 308 SW, tedy provedení kombi, které se od hatchbacku liší prodlouženým rozvorem náprav 2732 milimetrů (+ 55 mm), celkovou délkou 4636 mm a samo­ zřejmě větším objemem zavazadlového prostoru 608/1634 litrů s dvojitou podlahou Flex Floor. Nabídka pohonných jednotek zůstává shodná, zážehové tříválce 1.2 Puretech mají výkon 81 nebo 96 kW (110 a 130 k), nechybí turbodiesel 1.5 BlueHDi/96 kW (130 k) a dva modely Plug-In Hybrid 1.6 PureTech 150/180 s celkovým výkonem soustavy 133/165 kW (181/225 k). Výroba je v Mylhúzách. Základní ceny od 555 000 Kč, PHEV od 890 000 korun českých.

Hyundai Staria, překvapení segmentu MPV, má luxusní interiér

V Praze už jezdí Hyundai Staria, překvapení od jihokorejské automobilky, nový přírůstek segmentu MPV (šest až devět sedadel). Futuristický design s velkými prosklenými plochami zaujme na první pohled, stejně jako luxusní interiér. Pohonnou jednotkou zůstává osvědčený vznětový čtyřválec 2.2 CRDi o výkonu 130 kW (177 k)/3800 min‑1 s šestistupňovou manuální nebo osmistupňovou samočinnou převodovkou, v nabídce je přední pohon, ale také 4x4. Rozvor náprav činí 3273 mm, rozměry 5253 x 1997 x 1900 mm, pohotovostní hmotnost od 1960 kg a celková až 3190 kg. Výroba začala v Ulsan Plant No.4. Ceny od 899 990 Kč.


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na osobní automobil MERCURY COUGAR (1968)

6/2022 THauto

25


1

Foto Mercury

Mercury Messenger, studie dvoumístného kupé s podvozkovými díly Mustangu V8 4,6 litru/298 kW (405 k) a šestistupňovou sekvenční převodovkou

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

► Automobily ► MERCURY (1938 – 2011)

2

NĚCO NAVÍC?

Když Ford založil značku Mercury, mířil výše proti Buicku a Oldsmobile, pro jejichž klienty byly Fordy příliš levné...

M

ercury se zařadila mezi Forda a Lin­ colna, dlouhá léta tvořila Lincoln-Mercu­ ry Division (od října 1945) a v portfoliu Ford Motor Company představovala střední třídu mezi lidovějšími Fordy a lu­ xusními Lincolny. Na trhu soupeřila především se zmí­ něnými Buicky a Oldsmobile od General Motors, ale také proti De Soto od Chrysleru a samostatným znač­ kám Hudson a Studebaker. Přežila opravdu dlouho, poslední sedan Mercury Grand Marquis čtvrté gene­ race opustil výrobní linku až 5. ledna 2011 v kanad­ ském Ontariu (St. Thomas Assembly Plant). Nástup evropských a především japonských automobilů na severoamerickém trhu zcela změnil prodejní podíly a strukturu značek, mnohé americké dobrovolně opus­

26

auto 2022/6

TH

TOM HYAN 1 Na autosalonu v Detroitu 2003 vzbudil Messenger velkou pozornost, ale tím to skončilo 2 Mercury Park Lane v provedení Breezeway s negativním sklonem zadního otevíracího okna (1965)

tily trh. Ford rozhodl o zrušení Mercury v roce 2010, tedy v době, kdy se zbavil rovněž zahraničních účastí a soustředil své úsilí na Ford a Lincoln. Přestože po celou historii vycházely Mercury ze základu Ford, odlišovaly se designem, ale především jinou kom­ binací motorů a bohatších výbav. Vždy přinášely něco navíc. U jejich zrodu stál Edsel Ford, syn zakladatele ­Henryho Forda. První typ modelového roku 1939 byl upravený Ford V8 91, ovšem s větším motorem 3,9 litru, působivějším designem a cenou vyšší o 230 dolarů než Ford, ale o 40 dolarů nižší než nejlevnější Buick. Od po­ čátku byly v nabídce sedany 2-door a 4-door, Coupé a Convertible (kabriolet), pak i Station Wagon. Do roku 1940 vzniklo 150 tisíc vozů (1939 ještě značeny Ford­ -Mercury, pak jen Mercury) a 1942 pouhých 4430, neboť


Foto Mercury

3

4

Foto Mercury

Mercury Marauder druhé generace (1969), velké kupé s motorem V8 6,4 nebo 7,0 litru

5 3 Mercury Cougar 1967, Ford přešel na zbrojní výrobu. Mercury se vrátily v roce 1945 (pro MY 1946), nadále s osmiválcem flathead (SV) první a stylisticky nejzdařilejší 3,9 litru o výkonu 73 kW (100 k). Zcela nový typ s ponto­ na základě úspěšného vozu Ford Mustang (motor V8 novou karoserií a motorem SV 4,2 litru vyjel v roce 1949, 4,7 nebo 6,4 litru) o rok později následoval jubilejní miliontý vůz. Druhá generace se stala oblíbeným základem pro ladiče ­ 4 Mercury Monarch 1978 (customs, hot rods); později kultovní status nové Mer­ s prestižní výbavou Ghia, šestiválec 4,1 litru cury zajistil herec James Dean ve filmu Rebel Without nebo osmiválec 5,0 litru a Cause (1955 Rebel bez příčiny). V roce 1954 přišly (302 CID) nové motory V8 s rozvodem OHV. V letech 1957 – 1960 měly Mercury odlišnou karoserii, kterou nesdílely s žád­ 5 Mercury Park Lane 4-door ným jiným vozem Ford, ale od roku 1961 se k této racio­ Hardtop klasické koncepce nalizaci vrátily a držely ji až do konce značky. v modelovém roce 1965 Například v modelovém roce 1964 k oficiálnímu 25. vý­ (motor V8 6,4 nebo 7,0 litru) ročí značky byly v nabídce dvě základní řady, velké

typy a kompaktní Comet. První už od roku 1963 zahrno­ vala dva typy základní karoserie, vozy měly buď splýva­ jící zadní okno (Marauder), anebo okno Breezeway Design s negativním sklonem (jako u britského Fordu Anglia 105E), ovšem s možností otevírání velké střední části. Kromě toho nechyběly kabriolety Park Lane/ Monterey a kombi (Station Wagon) Colony Park/Com­ muter. Velkou modelovou řadu tvořily proslulé typy Park Lane, Montclair a Monterey. Jednotný rozvor ­náprav činil 3048 mm, délka vozu až 5437 milimetrů. Vedle samočinné převodovky Merc-O-Matic (Ford Cruise-O-Matic) se dodávaly tří- nebo čtyřstupňové ­ ­mechanické, motory V8 6,4/7,0 litru nabízely výkon 184 až 313 kW (250 až 425 k), bylo to dávno před ropnou krizí a přechodem na bezolovnatý benzin... ►►►

6/2022 THauto

27


Foto Mercury

► MERCURY (1938 – 2011)

1 V roce 1961 porušila Mercury tradici a poprvé nabídla šestiválce vedle dosavadních motorů V8, ovšem uvedla také první kompaktní Comet (spřízněný s For­ dem Falcon). V modelovém roce 1964 tvořily portfolio základní typy Comet 202 a 404, luxusní Comet ­Caliente a sportovní Comet Cyclone. Řadové šesti­ válce měly objem 2,8 a 3,3 litru, osmiválce 4,3 a 4,7 litru. Vedle samočinné převodovky Merc-O-Matic (tří- i dvoustupňové!) se dodávaly mechanické, třístup­ ňová s řazením pod volantem a sportovní čtyřstup­ ňová s řazením na podlaze. Comet Cyclone Super 289 V8 měl největší výkon 154 kW (210 k) se čtyř­ hrdlovým karburátorem, dodával se výhradně s karo­ serií 2-door Hardtop. Sortiment zahrnoval hardtopy (coupé), sedany, kabriolety a kombi (včetně verze Woody Station Wagon zvané Villager). Později se paleta typů Mercury zvětšila. V roce 1967 vzbudilo senzaci sportovní kupé Mercury Cougar, spří­ zněné s legendou Ford Mustang. První generace 1967 až 1970 měla působivý design v italském stylu, další se však tvary přiblížily americkému vkusu. Cougar se přesto stal nejúspěšnějším vozem značky Mercury s produkcí téměř tři miliony exemplářů. V sedmdesá­ tých letech se sortiment Mercury zcela přiblížil sester­ ským modelům Ford, i když například Cougar se změnil z pony cars ve stylu Mustangu na další luxusní kupé, bližší Thunderbirdu. V roce 1971 vyjel druhý Comet coby značková verze Fordu Maverick. Například v modelovém roce 1976 velké modely full­ -size zahrnovaly Grand Marquis, Marquis, Cougar XR-7 a Montego, motory posílily na 351 CID (5,8 litru) a 400 CID (6,6 litru), vozy řady Marquis měly rozvor náprav 3150 mm a délku 5816 mm. Byly to skutečné křižníky silnic, typické velké americké vozy, než po ropné krizi přišla vlna zmenšování. Malý Bobcat se stal klonem ­Fordu Pinto, Monarch variantou Granady a Zephyr dvoj­

28

auto 2022/6

TH

1 Modely 1976, vpředu luxusní Grand Marquis 4-door Pillared Hardtop 6,6 litru V8, za ním Cougar XR-7, proti originálu 1967 poněkud mohutnější 2 Mercury Comet Villager 1965, atraktivní Station Wagon Woody na základě Cometu Caliente nebo vrcholného Cometu Cyclone (165 kW/225 k) 3 Mercury Comet Caliente 1965, kompaktní sedan se šestiválcem 3,3 litru nebo osmiválcem 4,7 litru, výkon až 165 kW (225 k)

2

3


Foto Tom Hyan

Mercury 4-door Sedan model 1939, alternativně s polosamočinnou převodovkou Liquamatic, první typ z River Rouge (Dearborn)

4

5

Mercury Club Coupé z první nové poválečné řady (premiéra 1949 s větším motorem 4,2 litru V8)

Mercury Monterey Convertible s pontonovou karoserií a motorem SV 4,2 litru (druhá generace Mercury 1949 – 1951) četem Fairmonta, pro některé výbavy posloužilo jméno italské karosárny Ghia, kterou Ford v Turíně převzal. Pozoruhodná je také historie Mercury Capri, nejprve se dovážely německé originály Capri II, pak se jméno objevilo na verzi Mustangu III a nakonec na australském kabrioletu od Forda, postaveném na základě Mazdy 323. Nelze vyjmenovat všechny variace a modely, při­ pomeňme ještě, že Mercury Lynx na základě Escorta byl prvním vozem Mercury s pohonem předních kol a také alternativně se vznětovým motorem! Další zou­ falá cesta vedla k vozům MPV (spolupráce s Nissanem) a SUV (Ford/Mazda) v devadesátých letech, ale po ztrátě identity odbyt vozů Mercury začal rychle klesat. Tracer byl novou značkovou verzí Escortu. V roce 1986 nabídku tvořily Lynx (Ford Escort), Capri (Mustang III), Topaz (Tempo), Sable (Taurus), Cougar, Marquis a Grand Marquis. Do světa MPV vstoupila Mercury novým typem Villager, výsledkem spolupráce s Nissanem (Quest), vyráběným však v USA (od MY 1993); nový sedan Mystique (Ford Mondeo první gene­ race) neuspěl za mořem pro relativně malý interiér

Foto Mercury

Mercury Sportsman Convertible, poválečný model 1946 s osmiválcem 3,9 litru a třístupňovou mechanickou převodovkou

6 4 Mercury Mariner modelového roku 2005 na Detroitském autosalonu 2004 5 Mercury Sable 2003 na základě čtvrté generace sedanu Ford Taurus 6 Mercury Grand Marquis 2003, model poslední čtvrté generace, s nímž skončila výroba Mercury v lednu 2011

a mezi SUV zamířil jako první Mercury Mountaineer (1997 Ford Explorer), jehož následoval Mariner (2005 Escape/Mazda Tribute). Cougar se vrátil coby kom­ paktní kupé s předním pohonem (1999), známé i v Ev­ ropě (Ford Cougar). V novém tisíciletí naznačila značka Mercury několika studiemi svůj potenciál, ale už bylo zřejmě pozdě. Překvapením Detroitského autosalonu NAIAS 2003 byl Mercury Messenger, studie dvoumíst­ ného kupé na základě nového Mustangu, ale zůstalo jen u prototypu. Tehdy výrobní program tvořily Mercury Sable (dvojník Taurusu), SUV Mountaineer, velký se­ dan Grand Marquis (Ford Crown Victoria) a jeho spor­ tovní verze Marauder. Zbývalo jen sedm let. Posledními novinkami byly Monterey (2004 MPV Ford Freestar), Montego (2005 sedan Five Hundred) a Milan (2006 ­sedan Fusion I). Ford oznámil 2. června 2010 konec značky Mercury. Odbyt klesl pod sto tisíc ročně. V sou­ časné době trápí Forda obdobné problémy s luxusní značkou Lincoln, která loni v USA prodala 105 410 vozů, z toho pouhých 17 780 sedanů, když zbytek jsou SUV a crossovery. Budou její dny také sečteny? ■

6/2022 THauto

29


Motorsport

► FORMULE 1 2022

Foto Ferrari

1

Foto Ferrari

PREMIÉRY...

2

3

Max Verstappen čtyřikrát dojel a čtyřikrát vyhrál, po Barceloně se ujal vedení šampionátu, protože Charlese Leclerca zradila pohonná jednotka...

Č

tyři vítězství ze čtyř dokončených závodů, když v dalších dvou Max Verstappen od­ padl s technickými problémy, ovšem zase směřují k nadvládě jediného jezdce. Potě­ šitelné samozřejmě je, že Ferrari drží krok a Mercedes-AMG znovu nabírá na rychlosti, pro diváky a příznivce formule 1 je ovšem nejdůležitější, aby do­ cházelo k vyrovnaných soubojům a nikoli nadvládě jediného týmu, jak jsme viděli v posledních letech. Mladí komentátoři závodů formule 1, kteří se zapomněli podívat na statistiku, šíleli nadšením nad závodem ve floridském Miami, který považují za milník tohoto mistrovství světa a zároveň vůbec netuší, jak slavné závody formule 1 v USA dříve absolvovala! Nový okruh, postavený v soukromém areálu kolem stadionu Hard Rock Stadium Complex v Miami Gardens je sice úžasným počinem, ale těch bylo na severoamerickém kontinentu v minulosti mnohem více. Samozřejmě, ­některé plány ani po několika pokusech nevyšly (New York/New Jersey), neškodí však připomenout si udá­ losti z historie. Stejně jako v Miami byly i další americké

30

auto 2022/6

TH

TOM HYAN 1 Charles Leclerc (Ferrari) sice v Miami zajel pole position, ale v závodě podlehl Maxu Verstappenovi 2 Carlos Sainz (Ferrari) udržel za sebou Sergia Péreze v Miami, ale v Barceloně mu nestačil 3 Slavný herec Michael Douglas předal Charlesu Leclercovi cenu za pole position

okruhy setkáním celebrit nejen ze světa závodů, jenže už je to tak trochu zapomenutá historie... Miami International Autodrome je totiž už jedenáctým americkým okruhem, na němž se odehrál závod mist­ rovství světa formule 1, a to nemluvíme o tom, že v ně­ kterých lokalitách šlo o různé varianty tratí. Postupně to byly Sebring (první na Floridě 1959), Riverside (první v Kalifornii), Watkins Glen (legendární okruh ve státě New York), Long Beach (CA), Phoenix (AZ), Indiana­ polis (IN) a Austin (TX) pro oficiální Velkou cenu USA, ale také Caesars Palace Grand Prix v Las Vegas (NV), Detroit Grand Prix v downtownu Detroit (MI) a Dallas Grand Prix ve stejnojmenném městě v Texasu. Ani to není všechno, byť o dalších událostech lze diskutovat. Málokdo si uvědomuje, že v letech 1950 (tedy od prv­ ního MS F1) byl součástí mistrovství světa závod 500 mil Indianapolis, a to přesto, že startovaly rozdílné ­stroje s jinými jezdci! Tato kuriozita ovšem vydržela až do roku 1960, kdy se Jim Rathmann dělil o osmé až desáté místo v šampionátu F1 s Jimem Clarkem a Ri­ chie Gintherem (nasbírali po osmi bodech, Rathmann


Foto Ferrari

4

7

6 pouze za triumf v Indy 500)! Dlužno zdůraznit, že Rathmann také porazil jezdce F1 v závodě Race of Two Worlds 1958 na Monze, kde vyhrál všechny tři ­jízdy (Ferrari nejlépe třetí, Maserati čtvrtý). Historie závodů Grand Prix je ovšem ještě bohatší! První evropskou Grand Prix v roce 1906 na okruhu ­kolem Le Mans získal Ferenc Szisz na Renaultu, první American Grand Prix 1908 v Savannahu (Georgia) ­dobyl Louis Wagner na Fiatu, zatímco Szisze zradilo ložisko v kole. Druhý ročník se v Savannahu jel v listo­ padu 1910, prvním vítězným Američanem byl David Bruce-Brown na Benzu, aby v ročníku 1911 triumf ­zopakoval (ale na Fiatu). Další závody se jely na jiných tratích, většinou s domácími jezdci, 1912 vyhrál Caleb Bragg (Fiat) v Milwaukee (WI), 1914 Eddie Pullen (Mer­ cer) v Santa Monica (CA), 1915 Dario Resta (Peugeot) v San Franciscu (CA) a 1916 dvojice Howdy Wilcox/ Johnny Aitken (Peugeot) znovu v Santa Monica. Pak nastala dlouhá přestávka, Američané obrátili svůj zá­ jem k oválům (500 Indy se jelo poprvé 1911). Skromný návrat znamenala United States Grand Prix v Sebringu na Floridě, kde v padesátých letech stál ruský rodák Alec Ulman u zrodu slavné dvanáctihodi­ novky sportovních vozů, který si na sezonu 1959 na­ plánoval také Velkou cenu formule 1. Byla sice odlo­ žena z března na prosinec, ale nakonec rozhodla o titulu mistra světa! Z trojice Tony Brooks, Stirling Moss a Jack Brabham jej získal posledně jmenovaný,

Foto Haas F1 Team

5

8 4 Mattia Binotto, šéf Scuderia Ferrari, při setkání s Mario Andrettim, bývalým jezdcem italského týmu 5 Setkání legend v Miami, zleva Jackie Stewart, Jacques Villeneuve, Mario Andretti, Emerson Fittipaldi a Juan-Pablo Montoya 6 Charles Leclerc a Carlos Sainz uhájili v Miami druhé a třetí místo 7 Charles Leclerc jede před dominantou okruhu, kterou je budova Hard Rock Stadium 8 Kevin Magnussen a Mick Schumacher, jezdci amerického Haas F1 Teamu na domácí trati

když závod vyhrál Bruce McLaren a stal se tak ve 22 letech, 3 měsících a 12 dnech nejmladším vítězem F1 (překonal ho až Fernando Alonso na Hungaroringu 2003, kdy mu bylo 22 let a jen 26 dnů). Jack Brabham dojel čtvrtý a pečetil titul. S číslem 1 startoval americký mistr Rodger Ward na klasickém midgetu, byl nejpoma­ lejší a nedokončil pro poruchu spojky. Kostky byly vrženy, Velká cena USA se od roku 1959 stala pravidelnou součástí mistrovství světa, 1960 vy­ hrál Stirling Moss v Riverside a pak se U.S. Grand Prix zabydlela na krásném přírodním okruhu ve Watkins Glen a vydržela až do roku 1980, kdy zvítězil mistr ­světa Alan Jones (Williams FW07B Ford). Závody F1 se v USA rozšířily, ale druhý se musel jmenovat jinak, takže kalifornská U.S. Grand Prix West se jezdila v le­ tech 1976 – 1983, než skončila pro vysoké finanční ná­ klady. V Las Vegas se jelo poprvé v roce 1981, závod si vysloužil posměšné označení jízdy na parkovišti před hotelem Caesars Palace a skončil 1982, kdy se zrodila Detroit Grand Prix, která vydržela až do 1988. Jedinou Velkou cenu v Dallasu 1984 vyhrál Keke Rosberg, na městském okruhu v Phoenixu se jelo 1989 – 1991, a pak formule 1 Ameriku poprvé od roku 1959 vynechala. Inter­ mezzo v Indianapolisu, tentokrát nikoli na oválu, ale se silniční částí v infieldu, bylo ve druhém ročníku pozna­ menáno fiaskem s kvalitou pneumatik (2005 startovalo jen šest vozů, žádný na Michelinech). Pravi­delnou sou­ částí MS F1 se nakonec stal nově postavený ►►►

6/2022 THauto

31


Foto Haas F1 Team

► FORMULE 1 2022

1 2

Foto McLaren

George Russell (Mercedes-AMG) dokončil prvních šest závodů vždy do pátého místa!

► F1 MIAMI GRAND PRIX 2022

Foto Daimler

1. Max Verstappen..........Red Bull ������������������� 57 kol za 1:34:24,258 h 2. Charles Leclerc...........Ferrari ������������������������������������� o 3,786 s zpět 3. Carlos Sainz................Ferrari ������������������������������������� o 8,229 s zpět 4. Sergio Pérez................Red Bull �������������������������������� o 10,638 s zpět 5. George Russell............Mercedes-AMG �������������������� o 18,582 s zpět 6. Lewis Hamilton...........Mercedes-AMG �������������������� o 21,368 s zpět

MIAMI INTERNATIONAL AUTODROME

okruh Circuit of the Americas (COTA) v Austinu, kde se od roku 2012 jezdí dodnes. Závod v Texasu se stal fes­ tivalem s hudebním doprovodem, vystoupily tam hvěz­ dy jako Britney Spears, Justin Timberlake, Bruno Mars, Taylor Swift a další, takže sláva to byla také velká, ostatně loňských 400 tisíc diváků za víkend je rekordem formule 1. Naopak pokus v New Jersey, zanesený už do kalendáře MS 2013, bohužel nevyšel, a tak počet amerických podniků F1 rozšířily až Velká cena Miami 2022 a na příští rok připravený návrat do Las Vegas.

32

auto 2022/6

TH

1 Mick Schumacher (Haas) na trati v Miami před Danielem Ricciardem (McLaren) 2 Pro Zaka Browna, šéfa McLarenu, je Miami domácí tratí, ale jeho jezdci Ricciardo (vlevo) a Norris tam nebodovali

Znamená to, že první a poslední americký závod F1 se jel na Floridě. Přes 70 variant trati v Miami, z toho 36 ve zvolené lokalitě, bylo prozkoumáno. Po simulacích vy­ brali tvůrci okruhu pod vedením Clive Bowena z firmy Apex Circuit Design Ltd. v britském Bledlowu (není to tedy okruh podle Hermanna Tilkeho!) dnešní variantu s délkou 5412 metrů, devatenácti zatáčkami a třemi zónami DRS. Jako první na trať vyjely vozy Aston ­ Martin, pole position zajel Charles Leclerc (Ferrari) ­ a také od startu vedl, aby v devátém kole podlehl Maxu Verstappenovi (Red Bull), který si udržel vedení až do cíle. Vyhrál s náskokem 3,786 sekundy před Leclercem a 8,229 sekundy před jeho týmovým kolegou Carlosem Sainzem. První Miami Grand Prix vstoupila do historie, závody si nenechali ujít bývalí mistři světa Jackie Stewart, Mario Andretti, Emerson Fittipaldi, Jacques ­ Villeneuve a další celebrity. Součástí víkendu byla ­kontroverzní ženská formule W Series, které vládne čtyřiadvacetiletá Jamie Chadwick z britského Bathu. Mistryně 2019 a 2021 vyhrála obě jízdy. Svůj první ­formulový závod jela česká motokáristka Tereza Babíč­ ková (ročník 2003) a obsadila třinácté a šestnácté ­místo (z osmnácti účastnic). W Series 2022 bude sou­ částí osmi víkendů Grand Prix . Podnikatelem, který se zasloužil o nový okruh, je Ste­ phen M. Ross, narozený 10. května 1940 v Detroitu, podle Forbesu 267. nejbohatší muž na světě, majitel fotbalového týmu Miami Dolphins NFL a jejich sídla Hard Rock Stadium Complex, filantrop a realitní develo­


Foto Ferrari

Italští tifosi se vítězství Ferrari v Imole nedočkali

Foto Ferrari

3

Foto Daimler

Jezdci Ferrari na domácím okruhu v Imole neuspěli (Leclerc šestý, Sainz odpadl)

Foto Alpine

4

per, jehož firma The Related Companies (založena 1972) je spolu s Oxford Properties Group tvůrcem jedi­ nečného komplexu Hudson Yards na západní straně Manhattanu, který zahrnuje přes 100 obchodů včetně prvního Neiman Marcus v New Yorku. Stephen M. Ross toužil po podílu na formuli 1 už dříve, spolu s Qatar Sports Investment dokonce podal nabídku, ale pak ­organizaci Formula 1 získala americká Liberty Media

3 Lewis Hamilton (Mercedes-AMG) na další nové trati v saúdskoarabském Jeddahu 4 Esteban Ocon (Alpine) dojíždí na bodovaných místech

za osm miliard dolarů (2016). Nevzdal se a s Tomem Garfinkelem, prezidentem svých Miami Dolphins a bý­ valým viceprezidentem Chip Ganassi Racing (2001 až 2006), vymyslel Miami Grand Prix. V roce 2017 byla formule 1 v centru Miami úřady zamítnuta, a tak ji usku­ tečnili o několik mil severněji v Miami Gardens. Kurio­ zitou je umělá MIA Marina se skutečnými jachtami ukotvenými na virtuální hladině, vytvořené modrým ­ ­potahem na překližkové desce, která se rozkládá ve středu dráhy mezi zatáčkami číslo 7 a 8. Za pár milionů si jednu můžete pronajmout na závodní víkend. Sou­ částí komplexu je rekordních čtrnáct mostů přes trať pro pěší i dvanáctikabinová lanová dráha. K nejlepším vstupenkám patří Campus Pass, jenž držiteli umožní sledovat závod na celém okruhu včetně výstupu na střechu stadionu. Stavitelé použili 2870 betonových ­bariér Geobrugg, položili 24 000 tun asfaltu a 1130 tun betonu, povrch trati je směsí asfaltu a vápenných mate­ riálů z Floridy, žulový štěrk byl dovezen z Georgie. Okruh byl postaven za deset měsíců, věž a boxy zůstá­ vají, vše ostatní je po závodě rozebráno, prostory vrá­ ceny pro účely stadionu a jeho akcí. Na další ročník Miami Grand Prix F1 se infrastruktura postaví znovu. ■

6/2022 THauto

33


► Motorsport ► PIKES PEAK INTERNATIONAL HILL CLIMB

1

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Jeri Unserová na trati (dcera Bobbyho)

Rod Millen (Toyota Tacoma) před závodem 1998

2

3 TOM HYAN

Z

atímco od roku 1994, kdy Rod Millen (Toyota Celica) ustavil re­ kord 10 minut a 4,06 sekundy, se dlouho bojovalo o pokoření deseti­ minutové hranice, tak je nyní s největším zájmem sledováno, jak vysoko se podaří umístit elektromobilům, když účast moto­ cyklistů byla zrušena po tragické nehodě Carlina Dunna v ročníku 2019. Položení asfaltu na celou dvacetikilometrovou trať, překonávající výškový rozdíl téměř půl­ druhého kilometru, v roce 2012 totiž značně změnilo podmínky sportovního zápolení. Zatímco ještě v ročníku 2011, částečně na šotolině, se motocyklisté vůbec nedo­ stali pod jedenáct minut, o rok později už vtrhli mezi vedoucí pětici s rekordním ča­ sem 9:52,819 (Carlin Dunne na Ducati). Rychlosti se tak zvýšily, hladký asfalt hod­ ně pomohl také elektromobilům, jež se ně­ kolikrát zapsaly do seznamu vítězů. Coloradský Pikes Peak má svoje legendy a čas od času přiláká zájem velkých auto­ mobilek. Nejen asijských (Toyota, Hyundai, Mitsubishi), ale také evropských (Volks­ wagen, Audi, Bentley, Peugeot, Dacia), které významně zasáhly do boje o abso­ lutní prvenství. Rod Millen (Hyundai Gene­ sis Coupé) se vrátil do závodu po jedenácti letech a hned vyhrál v roce 2011 třídu Time Attack 2WD (časem 11:04,912), jeho syn

34

auto 2022/6

TH

4

STOVKA!

Do vrchu Pikes Peak se v červnu pojede 100. ročník závodu, ale první se konal už 1916... Rhys rovněž vítězil v absolutní klasifikaci a nyní se Rod (ročník 1951) opět přihlásil, aby spolu s dalšími oslavil 100. ročník ­závodu (oprášil vítěznou Toyotu Tacoma 1998). Většina snímků na této dvoustraně je právě z roku 1998. S napětím je očekáván start Kena Blocka na speciálu Hoonipigasus, voze na základě klasického Porsche 911, ale s motorem ­bi-turbo 4.0 Boxer 6 uloženým uprostřed, šestistupňovou sekvenční převodovkou a pohonem všech kol. Elektronicky řízený podvozek bude za jízdy samočinně upra­ vovat odpružení podle GPS (data z loň­ ského ročníku), výkon je kolem 1030 kW (1400 k) a hmotnost vozu 998 kilogramů. Monstrum postavily firmy BBi Autosport a Hoonigan, jeho zbarvení je vzpomínkou na Pink Pig Porsche 917/20 ze závodu 24 h Le Mans 1971. ■

5

1 Jeff Zwart (vlevo) a Rod Millen 2 Jeff Zwart (Porsche), vítěz HPSS 1998 3 Bobby Unser (Toyota Celica) 4 Úspěšný Nobuhiro Tajima (Suzuki Sport) 5 Bobby Regester (Chevrolet Corvette)


Foto Tom Hyan

Rod Millen (Toyota Tacoma) projíždí vítězně cílem (čas 10:07,700 v roce 1998)

Foto Tom Hyan

Hoonipigasus Porsche pro Kena Blocka

Foto Hoonigan

Foto Ford

Clint Vahsholtz vítězil s Mustangy ve třídě SST, absolutním vítězem se stal roku 2020

Foto Tom Hyan

Leonard Vahsholtz (otec Clinta) na Fordu Explorer

Vicky Keeneyová (Mini Sprint) těsně pod vrcholem

6/2022 THauto

35


Foto Roman Klemm

► Motorsport ► JIM CLARK REVIVAL 2022

1

Jim Clark Revival je tradičním závodem historických vozů na Hockenheimu, pořádaným na památku Létajícího Skota Jima Clarka... ROMAN KLEMM, Hockenheim (D)

Foto Roman Klemm

1 Jo Vonlanthen se svým vozem GRD 372 Ford formule 2; švýcarský veterán má za sebou jediný start MS F1 (Williams 1975)

2

J

istě jsou veselejší příležitosti, k jakým lze uspořádat motoristický podnik, ale činovníkům společnosti Hockenheim-Ring GmbH se nelze divit, že se každoročně snaží v rámci historických závodů vzpomenout tragické ­nehody Létajícího Skota Jima Clarka na jejich trati. Tak se i letošní Bosch-Hockenheim-Historic Das Jim-

36

auto 2022/6

TH

2 Dvaaosmdesátiletý Kurt Ahrens vzpomíná u památníku Jima Clarka na Hockenheimu 3 Kurt Ahrens s knihou Hrdinové formule 1, dílem autora článku, k němuž přispěl vzpomínkami na Jima Clarka

3 -Clark-Revival stal po letech určité stagnace i velmi povedeným eldorádem pro majitele historických závodních automobilů všech myslitelných tříd, i pro ­desetitisíce diváků a zástupy pamětníků. Hlavní atrakcí závodního depa byly letos skvosty ­dřívější skupiny C, tedy sportovních prototypů pro vytrvalostní závody typu Le Mans. Skupina nadšenců


Foto Roman Klemm

5

4

6

Foto Roman Klemm

S tímto vozem March 742 BMW dobyl Patrick Depailler titul mistra Evropy 1974 ve formuli 2, když porazil Stucka, Laffita, Jabouilla a další

7 kolem Günthera a Fritze Gebhardta, kteří si sami takové vozy stavěli a právě v Hockenheimu se stal roku 1985 Miroslav Adámek na jejich prototypu prvním Čechem ve vytrvalostním mistrovství světa, se rozhodla založit Gruppe C Supercup pro prototypy z osmdesátých a devadesátých let. Proto se boxy na Hockenheim­ ringu zaplnily krásnými vozy Porsche, Mazda, Cheetah, ADA, March, Alba, Spice a právě Gebhardt. Organi­ zaci nového seriálu má na starosti dřívější špičkový závodník Frank Jelinski, především jezdec Porsche, ale také Audi v DTM. V kokpitech se objevili někdejší mistři jako bývalí vítězové 24 h Le Mans, k nimž patřili Němec Marco Werner a Švéd Stanley Dickens, ale také známí specialisté na historické automobily Michael Lyons nebo Nick Padmore. Podívat se přišel i legendární Norbert Singer, konstruktér Porsche, který byl u největších úspěchů stuttgartské značky v Le Mans. Spolu s rodákem z Chebu přijel i jeho nejlepší vývo­ jový jezdec a závodník Jürgen Barth, rovněž vítěz 24 h Le Mans, jehož otec Edgar kdysi přešel z východní sovětské zóny do západní části Německa, když vyměnil AWO/EMW za Porsche a dobyl mnoho úspěchů, zejména v závodech mistrovství Evropy do vrchu.

4 Stanley Dickens, vítěz 24 h Le Mans 1989, se vrátil za volant Gebhardtu JC853 Ford V8 3,3 litru, který řídil před 40 lety s Jelinskim a Grahamem 5 Marco Werner, trojnásobný vítěz 24 h Le Mans, tentokrát za volantem Lotusu 22 formule Junior z počátku šedesátých let 6 Marco Werner startoval rovněž na Gebhardtu C88, poháněném pětiválcem Audi 2,1 litru 7 Málo známý švýcarský Cheetah G606 Ford V8 3,3 litru (1989), jenž na trati předvedl Švýcar Erich Rickenbacher

Komu učarovaly spíše monoposty, mohl osvěžit své vzpomínky, když našel v boxech a rozlehlém paddocku desítky vozů nejrůznějších formulí přes F-Junior, F-Vau, F-Ford, F3 a F2 až po královskou formuli 1. Je dlouhou tradicí, že když v sobotní poledne dění na trati ustane a motory utichnou, putují skalní příznivci motorsportu a představitelé okruhu k památníku Jima Clarka, který je umístěn nedaleko druhé zatáčky nového autodromu. Letos k památníku dorazil také bývalý závodník Kurt ­ Ahrens, tedy muž v tomto ohledu nejpovolanější! Vždyť onoho nešťastného 7. dubna 1968 stál na startu mokrého závodu formule 2 společně s Jimem Clarkem. A více než to, společně prožili i předešlý večer coby hosté sportovního magazínu německé televize v Mainzu. Dvaaosmdesátiletý Kurt Ahrens (narodil se 19. dubna 1940 v Braunschweigu), svého času častý účastník závodů na staré brněnské trati, špičkový jezdec formule 2 a především hvězda vytrvalostních závodů (i na Porsche 917), přivezl svému kolegovi po čtyřiapadesáti ­letech krásnou kytici: „Vždy, když jedu kolem, tak se zastavím. S Jimem jsem tehdy prožil skutečně krásný večer, nemohl jsem ale tušit, že se hned příští den změní z nejkrásnějšího na jeden z nejhroznějších. ►►►

6/2022 THauto

37


Foto Roman Klemm

► JIM CLARK REVIVAL 2022

1 1 Dán Lars-Erik Nielsen (Porsche 962 z roku 1990) vyhrál sobotní závod Gr.C Supercup (v neděli byl první Michael Lyons na Gebhardtu JC843)

2 Jim Clark

2 S tímto vozem March 782 se do formule 2 krátce v roce 1978 vrátil Jean-Pierre Jarier, za ním jede starší March 712M, s nímž startoval Jean-Pierre Jaussaud S Jimem nás pozvali do nočního pořadu Das aktuelle Sportstudio. On byl takový dobrák, že pozvánku přijal, i když to bylo v předvečer závodu. Jeli jsme mým mercedesem a měli spoustu času si povídat. Ani ne tak o závodech a automobilech, ale Jim miloval svou skotskou farmu a byl schopen hodiny rozjímat o chovu ovcí a zemědělství vůbec. Strašně se ovšem podivil, když jsem mu prozradil, že nejsem vlastně profesionální jezdec, ale hned v pondělí musím zase pracovat v otcově firmě. O tom, jaký byl zájem o motorsport ve státních sdělovacích prostředcích, prozradí skutečnost, že když jsme dorazili do studia, tak se mě zeptal sportovní ředitel ZDF, koho že to s sebou mám, zda jsem si přivezl i mechanika! Cestou zpátky do hotelu nás zlobil motor a noc se pak protáhla u hotelového baru až do dvou hodin ráno. Moc jsem se Jimovi tehdy omlouval, že jsem ho okradl o spánek. On mě ale utěšoval, že zítra v závodě stejně nemá šanci, protože něco s jeho monopostem Lotus prý nebylo v pořádku. Ještě mi popřál, ať vyhraju já, když už to nebude on! Jak to dopadlo, všichni víme. Já byl skutečně schopen bojovat vpředu o vítězství, Jim se ale pohyboval jen ve středu pole. Později jsem na rovince vedoucí k Ostkurve viděl sanitku. Projel jsem kolem ní snad sedmkrát, než jsem musel kvůli defektu zastavit. Když jsem se po závodě vrátil do depa, tak se mě táta ptal, co že se stalo s Clarkem? O ničem jsem nevěděl a když mi řekl, že je Jim mrtev, zhroutil se pro mě svět...“ V roce 1968 jezdil Ahrens ve formuli 2 na Brabhamu s podporou petrolejářské společnosti Caltex, pro domácí Velkou cenu F1 si vypůjčil třetí Brabham BT24 Repco V8 pod hlavičkou Caltex Racing Team přímo od Jacka Brabhama, skutečnou třílitrovou formuli 1, a dojel dvanáctý na Nürburgringu. Další tři starty Grand Prix (MS F1) absolvoval s vozy formule 2 (1966 – 1969). Po sezoně 1970 skončil se závoděním, ale coby náhradník se ještě objevil na Velké ceně Brna 1971. Zaskočil za volantem továrního Fordu Capri RS a udělal závod. Ve třetím kole musel zastavil, znovu se probil na druhé místo, jenže potřeboval doplnit benzin. V cíli byl čtvrtý a pak usedl do svého vozu Mercedes-Benz 300 SEL 6.3 V8 a odjel domů do Německa (sledovali jsme na vlastní oči, pozn. redakce). Starou brněnskou trať znal dobře. Při návratu velkých automobilových ­závodů do Brna v roce 1962 vyhrál formuli Junior na Cooperu před dalšími čtyřiadvaceti jezdci; jeho otec Kurt Ahrens Sr. na Lotusu dojel tenkrát čtvrtý. ■

38

auto 2022/6

TH

JIM CLARK (4. 3. 1936 – 7. 4. 1968) Skotský farmář z Dunsu Mistr světa F1 1963 a 1965 (Lotus) Třetí ve 24 h Le Mans 1960 (Aston Martin) Vítěz 500 mil Indianapolis 1965 (Lotus) Vítěz mnoha závodů v jiných kategoriích

KURT AHRENS Jr. (nar. 19. 4. 1940) Syn majitele železářství z Braunschweigu Závodní jezdec druhé generace (Kurt Sr., 1908 – 1988) Čtyři starty MS Grand Prix F1 (1966 – 1969) Vítěz VC Československa F-Junior 1962 (Cooper T59 Mk.III Ford) Vítěz 1000 km Zeltweg 1969 (Porsche 917) Vítěz 1000 km Nürburgring 1970 (Porsche 908/3) Kurt Ahrens Jr.


► TONY BROOKS (1932 – 2022)

1

2 3

1 Tony Brooks na snímku, který poslal v roce 1968 autorovi článku

4

2 Za volantem Vanwallu dosáhl většiny úspěchů formule 1 3 Na Vanwallu v sezoně 1958 (Britská Grand Prix v Silverstone) 4 Racing Dentist před startem, zubařskou praxi střídal s motorsportem 5 Ferrari Dino 246 (F1) v International Trophy 1959 v Silverstone

5

TOM HYAN

Poslední vítěz Grand Prix F1 padesátých let opustil v květnu tento svět...

V

icemistr světa 1959 na Ferrari měl krátkou, ale úspěšnou kariéru. Narodil se 25. února 1932 v Dunkinfieldu (Cheshire) jako syn zubního lékaře (podobně jako ­Stirling Moss), ale na rozdíl od Stirlinga na zubaře vystudoval (v Manchesteru). Závodil v době, kdy bylo méně Grand Prix mistrovství světa, ale o to více dalších ­závodů. Ze 38 startů Grand Prix šestkrát zvítězil, poprvé 1957 v Silverstone, když se na Vanwallu střídal s Mossem; 1958 v nejúspěšnější sezoně britského Vanwallu už sólo vyhrál ve Spa-Francorchamps, na Nürburgringu a Monze, což znamenalo celkově třetí místo v MS, kdy Vanwall dominoval mezi konstruktéry. Přešel k Ferrari, zvítězil na superrychlých tra-

tích ve francouzské Remeši a na berlínském Avusu, v MS 1959 byl celkově druhý. Po přechodu na motory vzadu (1960 soukromý Cooper, 1961 BRM P48) se mu příliš nedařilo, a tak vyslyšel přání italské manželky Piny (celkem pět dětí) a pověsil přílbu na hřebík. Pokračoval v zubařské praxi (v prosinci 1956 promoval; střídal praxi se závody) a věnoval se garážím ve Weybridge (byl dealerem Austinu, Roveru, Lancie, Fiatu a Fordu), než v roce 1993 podnik prodal a odešel na odpočinek. První závody 1952 na sportovním Healey Silverstone, 1953 přešel na Frazer-Nash, 1955 už byl továrním jezdcem Aston Mar­ tinu (24 h Le Mans) a Connaughtu F1. Tehdy se stal prvním britským vítězem Grand Prix

s britským vozem od roku 1924 (na Con­ naughtu ve VC Syrakus 1955 mimo MS, před ním to byl Sir Henry Segrave na Sunbeamu ve VC San Sebastianu). V roce 1956 debutoval na BRM P25 v domácí Grand Prix (odpadl), následující sezony už byl pravidelným účastníkem (1957 celkově pátý na Vanwallu). Pro Johna Wyera vyhrál 1000 km Nürburgringu 1957 (Aston Martin DBR1/300 s Noel Cunningham-Reidem). Nigel Roebuck, známý reportér F1, v létě 2003 potkal Brookse u hotelu v Magny Cours, Tony řídil Mercedes-Benz C32 AMG, ale nepřijel na Velkou cenu Francie, nýbrž mířil s Pinou na obvyklou španělskou dovolenou! Později se k radosti příznivců přece jen objevil na velkých veteránských akcích. Viděli jsme ho na Festivalu rychlosti v Good­ woodu i na Coys Classic Silverstone (2000). Zemřel 3. května 2022. Manželka Pina, roz. Resegatti, kterou si Racing Dentist vzal v roce 1958 v Pavii, ho přežila. Smutnou událost oznámila dcera Giulia. ■

6/2022 THauto

39


► LEGENDY VELKÝCH ZÁVODŮ

Foto Tom Hyan

(1990)

Porsche 962C (Haywood/W. Taylor/Weaver, 24 h Le Mans 1991)

HURLEY HAYWOOD (USA) a Levenem). Narodil se 4. května 1948 v Chicagu, 1970 sloužil

Americká legenda závodů sportovních vozů, vyhrál osm maratonů na 24 hodin, a to třikrát v Le Mans (1977 Porsche 936, 1983 Porsche 956 a 1994 Dauer Porsche 962) a pětkrát v Daytoně (1972, 1973 a 1975 Brumos Porsche 911 s Peterem Greggem, 1977 Carrera RSR s Gravesem a Helmickem, 1979 Porsche 935 s Ongaisem a Fieldem), k tomu přidal dvě vítězství ve 12 h Sebringu (1973 Carrera RSR s Greggem a Helmickem, 1981 Porsche 935 s Holbertem

ve Vietnamu, ale 1971 dobyl první titul IMSA (s Peterem Greggem). Jen v letech 1971 – 1990 vyhrál 27 závodů IMSA ze 184 startů, ale mezi prvními pěti byl na 105 závodech (mezi prvními deseti na 147). Po tragické smrti Petera Gregga vedl tým Brumos Porsche na Floridě a 2020 se tam zúčastnil otevření krásného muzea. Pro Brumos Racing (911 GT3) jel 24 h Daytony ještě v letech 2011 – 2012 (17. a 13.). Okusil i 500 Indy (1980 osmnáctý na Lightning-Chevy V8).

Foto Porsche

(1969)

Porsche 908/2 (1969)

JÜRGEN NEUHAUS (D) 300 mil Hockenheimu 1969 a pak získal kupé Porsche 917 K

Narodil se 29. června 1941 ve Wuppertalu, vyučil se v bankovnictví a pracoval v rodinné textilní firmě. Patřil k soukromníkům, kteří usedli za volant Porsche 917. V roce 1961 začal v místních závodech do vrchu i na okruzích (Alfa Romeo Giulietta; 1966 Iso Rivolta), než přešel na Porsche 906, 910 a 911 (v Brně 1968 s Kellenersem odpadli). V ME cestovních vozů pokračoval 1969 na BMW 2002 (s Huberem vítěz 4 h Monza, druhý v Ceně Vídně), na Porsche 908/2 vyhrál

Porsche 962C (Barth/Konrad, Brno 1988)

Foto Tom Hyan

(1990)

(Gesipa Racing), s nímž se stal prvním mistrem Interserie (1970). Je to jeho největší úspěch mimo vítězství v menších závodech; v Interserii 1971 jel 917 Spyder (chassis 031 pro Shell/Team Uschi Heckersbruch), ale už nevyhrál (třikrát čtvrtý). Do roku 1977 pokračoval ve třídě GT (Porsche 911, 934 a 935). Ještě během závodní kariéry se stal majitelem diskotéky Dudelsack, kde byl jako závodící šéf velmi populární; podnik prodal až po 25 letech. Zemřel 17. února 2022.

FRANZ KONRAD (A) později i ve vlastním týmu Konrad Motorsport (vyhrál 24 h Spa-Francor-

Úspěšný rakouský závodník se sportovními vozy, který celou svou kariéru jezdil s německou licencí, když se usadil v Güterslohu. Narodil se 8. června 1951 v Grazu, 1968 – 1969 byl úspěšný v rakouském motokrosu, 1976 debutoval na čtyřech kolech v Německu (Porsche 911), 1980 přešel na formule a 1983 už byl mistrem Německa F3. Ve stejném roce nastoupil se sportovními prototypy (Porsche 956), které jezdil nejdéle stejně jako vozy GT,

40

auto 2022/6

TH

champs 1993). Ve 24 h Le Mans 1990 byl pozván do týmu Jaguar a dojel druhý. Pokusil se také o konstrukci vlastního vozu Konrad KM-011 Lamborghini 3.5 V12 Gr.C (1991 – 1992), jako první uvedl do Evropy americký Saleen S7R (absolvoval s ním svůj závěrečný Le Mans 2003). Potkali jsme ho i na 1000 mil brazilských, kde 1994 dojel druhý, když o rok dříve zvítězil (Porsche 911). Závodů se však ještě nevzdal, 2016 se objevil ve 12 h Sebringu na vlastním Lamborghini Huracán GT3.


Foto Porsche a Tom Hyan

Porsche 962C (vítěz Le Mans 1987)

AL HOLBERT (USA) sportovními vozy. Třikrát vyhrál 24 h Le Mans, 1983 na Porsche 956

Závodník druhé generace, otec Bob byl jedním z prvních dealerů Porsche v USA. Alvah R. Holbert se narodil 11. listopadu 1946 v Abingtonu (PA), získal titul B.S. Mech. Eng. na Lehigh University a jako student pracoval pro Rogera Penskeho. Na popud Marka Donohua začal závodit na Porsche, svůj první závod na typu 914/6 vyhrál, po přechodu na Chevrolet Monza dominoval mistrovství IMSA 1976 a 1977, než se vrátil k Porsche a dalším úspěchům se

(se Schuppanem a Haywoodem) a 1986 – 1987 na Porsche 962C (vždy s Bellem a Stuckem), vedle triumfů ve 24 h Daytony 1986 – 1987 (na typu 962) a 12 h Sebringu 1976 (Carrera RSR) a 1981 (935). Podílel se také na vstupu Porsche do Indy Cars (1987) jako vedoucí Porsche Motorsport v USA, když sám zajel čtvrté místo v 500 Indy 1984 (March 84C DFX). Otec dvou dětí (syn Todd pracuje pro Toyotu NASCAR) zahynul 30. září 1988 při pádu svého letounu Piper PA-60 Aerostar.

Foto Deutsche Auto Zeitung

(1970)

March 707 Chevrolet V8 (Interserie 1970)

HELMUT KELLENERS (D) porazil soupeře na Porsche! V závodech sportovních prototypů

Trojnásobný mistr Evropy 1980 až 1982 s cestovními vozy (postupně BMW 320, 635 CSi a 528i), vítěz Grand Prix Brno (1980 a 1981), 24 h Nürburgringu (1972) a 24 h Spa-Francorchamps (1968 s Kauhsenem a Kremerem na Porsche 911, 1970 s Huberem na BMW 2800 CS). Narodil se 29. prosince 1939 v Moersu, v roce 1960 začínal v soutěžích, o čtyři roky později přešel po vzoru Huberta Hahneho a Hermanna Kühneho na okruhy, s malým vozem Glas 1304 TS v Zandvoortu 1964

okusil legendární Ford GT40, Porsche 911/908/917 a Ferrari 512S; v Interserii řídil velkoobjemová monstra March 707, Porsche 917/10 TC a McLaren M8F, resp. M20 Turbo, vždy však zůstal soukromým jezdcem. Teprve v roce 1984 skončil, aby mohl podporovat syna Ralfa (nar. 18. května 1968 v Dinslakenu), který už jezdil motokáry a také to dotáhl až do 24 h Le Mans (ovšem i v továrních týmech Porsche a Toyota). Helmut nyní žije v rodném Moersu.

Ferrari 512M (Loos/Pesch, Nürburgring 1971)

Foto GELO Racing

(1972)

GEORG LOOS (D) (s Kellenersem), 1973 jel v Interserii Porsche 917/10 TC (třikrát druhý,

Majitel GELO Racing Team, německý podnikatel a závodník, který si opatřil i ty nejlepší vozy. Narodil se 22. června 1943; jeho tým měl vždy špičkové jezdce (Bell, Fitzpatrick, Stommelen, Ludwig, Hezemans a další), kteří pro GELO vyhrávali velké závody (Stommelen mistr DRM 1977 na Porsche 935). Loos závodil v letech 1967 – 1973, pak se věnoval týmu. Vyhrál 1968 v Zolderu na Porsche 908, 1970 znovu v Zolderu závod na 500 km na GELO Ferrari 512S

dvakrát třetí a celkově třetí), když odložil poruchové McLareny M8E/F a M20 (1972 třetí na Nürburgringu); 1975 nasadil GELO-Mirage do MS (Schenken/Ganley druzí v 1000 km Nürburgringu). V polovině osmdesátých let zmizel ze závodů, hovořilo se o finančních problémech, ale on je vyvracel. Žil ve svých domech v Německu a Švýcarsku, přičemž pověsti praví, že si užíval slunce, moře a červeného vína se svými sousedy. Zemřel 6. března 2016 ve Stuttgartu.

6/2022 THauto

41


► LEGENDY VELKÝCH ZÁVODŮ

Porsche 908 Spyder (12 h Sebring 1969)

Foto Porsche

(1969)

UDO SCHÜTZ (D) Florio 1969 (908/2 s Mitterem). V sezoně 1968 účinkoval v týmu

Německý závodník z Westerwaldu vyhrál celkem padesát závodů a byl továrním jezdcem Porsche od roku 1966. Narodil se 11. ledna 1937 v Seltersu, kde v roce 1958 založil Schütz-Werke, firmu pro zpracování kovů a plastů (dnes velký výrobce nádrží a kontejnerů). Na počátku kariéry překvapil rychlostí se soukromým Porsche 904 GTS, ve třetí sezoně 1966 byl německým mistrem a jako tovární jezdec Porsche vyhrál 1000 km Nürburgringu 1967 (910 s Buzzettou) a Targa

Alfa Romeo s osmiválcem typu 33/2, ale pro 1969 se vrátil k Porsche. Po těžké nehodě ve 24 h Le Mans (po kolizi s Larroussem, ale jen lehce zraněn) se v roce 1969 vzdal závodů, když jeho kolega Gerhard Mitter zahynul na Nürburgringu (s Mitterem okusil mimo jiné Porsche 917 K v 1000 km Spa 1969, ale motor nevydržel). Soustředil se na svou prosperující firmu v Seltersu a velké jachtařské závody, kde dobyl nespočet dalších úspěchů (např. 1993 Admirals Cup).

Foto Porsche

(1967)

Porsche 910 (Schütz/Buzzetta, Nürbugring 1967)

JOE BUZZETTA (USA) byl členem továrního týmu Porsche. Největší úspěch dobyl v 1000 km

Narodil se 30. prosince 1936 v Brooklynu (NY), nastoupil do U.S. Army ve Frankfurtu, kde poznal Porsche, jel místní závody a nakonec byl prvním továrním jezdcem Porsche z USA! Po návratu na Long Island pracoval v restauraci svého otce, kde se scházeli sportovní jezdci, spřátelil se tam s Oscarem Rubiem a začali obchodovat s automobily. Joe startoval na Austin-Healey, Elva-Porsche, Porsche 356B, 718 RSK, 904 a 906, vzbudil pozornost a v letech 1965 – 1969

Nürburgringu 1967, zvítězil s Udo Schützem na Porsche 910, o rok později tam byl čtvrtý s Jochenem Neerpaschem (907). Ve 24 h Le Mans 1967 (910) a 1968 (908) odpadl pro technické závady. Po sezoně 1969 skončil, 1982 se vrátil s veterány, létal s Lear Jetem. Jeho Competition Automotive Group (CAG) je dealerem Mercedesu (včetně Sprinteru), BMW, Infiniti a Subaru ve státě New York. S manželkou Valerií mají tři děti (Joe Jr., Nancy a Jim), které dnes firmu vedou. (1970)

Foto Alfa Romeo

Alfa Romeo 33/3 (Nürburgring 1971)

TOINE HEZEMANS (NL) startoval i v MS sportovních prototypů (třetí ve 12 h Sebringu 1970

Úspěšný závodník s cestovními a sportovními vozy, spolu s rodinou Andrettiů tvoří jedinou racing family, z níž ve 24 h Le Mans startovali děd (Mathieu), otec (Toine) a syn (Mike)! Druhý syn Loris je mistrem EuroNASCAR. Toine se narodil 15. dubna 1943 v Eind­ hovenu, začínal s cestovními vozy, 1970 byl mistrem Evropy, když přesedlal z Porsche 911 na tovární Alfu Romeo 2000 GTAm, vyhrál Monzu, Brno (po přemetu v tréninku) a Jaramu, současně

42

auto 2022/6

TH

na Alfa 33/3 s Gregorym). Vyhrál Targa Florio 1971 (Alfa 33/3 s Vacca­ rellou), 1973 získal znovu titul ETCC (BMW 3.0 CSL); další vítězství mu patřila na Porsche 911/935 (mistr Evropy GT 1976, 1000 km Nürburgring 1977 a 1978, 24 h Daytona 1978). Původně se živil jako obchodník s diamanty, pak s nemovitostmi, 1979 skončil se závody a na okruzích podporuje svoje syny. S bývalým soupeřem Ernst Bergem založili Team Hezeberg pro NASCAR Cup 2022 (pojede Loris).


Foto Porsche

(1970)

Porsche 910 (Koch/Hawkins, Nürburgring 1967)

GERHARD KOCH (D) s Fischhaberem), druhý v 1000 km Nürburgringu 1967 (910 s Hawkin­

Pravidelný účastník MS sportovních prototypů, který v letech 1963 – 1970 částečně působil v továrním týmu Porsche. Narodil se 15. července 1935 v Neussu, koncem padesátých let se objevil na trati s vlastním Porsche 356 a později v týmech Scuderia Colonia, P.E.Strähle a Racing Team Holland. Vyhrál dvacet závodů v letech 1958 – 1967. V MS endurance byl první v 500 km Mugello 1966 (Porsche 906 s Neerpaschem), pátý ve 24 h Le Mans 1965 (904

sem) a třetí 1964 (904 s Ponem), čtvrtý na Monze a pátý ve Spa 1968 (Kochova soukromá 910 s Linsem), 1969 třetí v 1000 km Monza, šestý na Targa Florio a desátý na Nürburgringu a v Brands Hatch (vždy 907 s Dechentem). Kariéru končil 1970 na Porsche 908 (sedmý v Sebringu s Attwoodem). Věnoval se firmě Koch-Spedition na Ruwerstrasse 7 v rodném Neussu, když ho postihla nemoc (rakovina), a tak podnik prodal. Otec syna a dcery zemřel 21. srpna 2010 v Remscheidu.

Porsche 908 Spyder (1969)

Foto Porsche

(1967)

RUDI LINS (A) ve 24 h Le Mans, poprvé 1968 se Soler-Roigem odpadli ze třetího

Narodil se 28. června 1944 v rakouském Bludenzu, po ukončení závodní kariéry se věnoval extrémnímu horolezectví (Himaláje, Kilimandžáro), lyžování, dálkovým jízdám s Gerhardem Plattnerem a firmě Autohaus­ -Lins, kterou založil jeho otec (nyní dealer VW, Porsche, Audi, Škoda a Seat). Začal vítězit v závodech do vrchu na Porsche 356, vyhrál ME vrchů SP 1967 (Porsche 906) a přešel na okruhy coby tovární jezdec Porsche. Patřil k nejrychlejším, dvakrát měl blízko k triumfu

místa (907), 1969 jel dokonce druhý (908 s Kauhsenem, odešla spojka) a 1970 vyhrál třídu a byl třetí (908 s Dr. Markem). V roce 1969 byl čtvrtý na Nürburgringu (908 s Attwoodem), třetí ve Watkins Glen (908 s Buzzettou) a pátý v Zeltwegu (908 s Larroussem); 1970 sedmý ve Watkins Glen (908 s Markem) a třetí ve Watkins Glen (908 s Larous­ sem). V Targa Florio 1969 ho o pódium připravila porucha řazení (908 s Larroussem) a v roce 1971 okusil legendární Porsche 917.

Foto Ferrari

(1967)

Ferrari 330 P4 (Klass/Sutcliffe, Le Mans 1967)

GÜNTHER (BOBBY) KLASS (D) ale to už měl za sebou starty v MS endurance (první na vlastní 356,

Günther měl kariéru rozjetou u Porsche podobně jako Vic Elford, jezdil soutěže i okruhy se sportovními prototypy. Narodil se 25. ledna 1936 ve Stuttgartu (dle jiných pramenů až 13. června), počátkem šedesátých let začal jezdit rally a závody do vrchu na Porsche 356, ale pro sezonu 1967 neodolal nabídce Enza Ferrariho a přešel do Maranella, což se mu stalo osudným. Na Porsche 911 byl mistrem Evropy 1966 v rally (sk.3, o rok později ho zastoupil Elford),

pak na 904 a 906, po týmech Veuillet a Scuderia Filipinetti s továrním Porsche 906)! Třikrát jel 24 h Le Mans, vždy odpadl, jen 1966 byl sedmý (906/6 se Stommelenem); ze tří startů ve 12 h Sebringu byl nejlépe 1965 pátý (904 s Underwoodem). Team Porsche tvořilo mnoho jezdců, a tak přešel k Ferrari na Dino 206 S, ale ve 24 h Le Mans už jel čtyřlitrový Ferrari 330 P4 (s Peterem Sutcliffem odpadli). Zahynul 22. července 1967 při tréninku v Mugellu po nárazu do stromu (Dino 206 S).

6/2022 THauto

43


Foto Tom Hyan

► Motorsport ► RALLYE PRAHA REVIVAL 2022

NA STARTU

Jedenáctý ročník soutěžáckého Revivalu se konal krátce po odloženém desátém, tedy už v tradičním termínu...

S

topadesát posádek z jedenácti zemí se předv Janově. Po tradičním přenocování v Teplicích se jelo stavilo na startu této sportovně-společenské zpět přes Show Section v Chabařovicích do střediska akce (není to závod!), kde účastníci soutěžili soutěže v Kartcentru Radotín. v několika bodovaných kategoriích. Zatímco Kdo vyhrál podle počtu bodů není zase tak důležité, ale loňský desátý ročník musel být odsunut až na podzim, klobouk dolů před výkony posádek na předních místech letošní se už konal v tradičním jarním termínu. Nej­ celkové klasifikace (viz tabulka), kde se některé do­ větší lahůdkou Rallye Praha Revivalu, připraveného TOM HYAN slova zabydlely, přičemž dvojice Hubálek/Hašek opět neúnavným promotérem Edou Paterou, je především nezklamala. Mezi zahraničními posádkami si vedla nejsetkání legend závodních tratí minulosti. lépe polská Winiarski/Winiarski (Fiat 125p). V kategorii Josef Studenič Slavnostní start se tentokrát uskutečnil na Ovocném našich závodnických legend dominoval Lubomír Pla­ (Škoda 1000 MB) trhu v Praze, odkud účastníci vyrazili na šest set kiloček, bývalý jezdec druhé generace s formulovými monojako obvykle metrů dlouhou trasu, rozloženou od pátku do neděle se startovním číslem 1 posty, nyní na Porsche 911 se spolujezdcem Rostislavem Fialou. Mezi zahraničními legendami se dařilo s jednotlivými Show Section, k nimž patřil tradiční okruh u dostiho­ vého závodiště ve nejlépe Stanislawu a Andrzejovi PoVelké Chuchli, ale také ovál plochostawkovi na Fiatu 125p. Jak se stalo ► XI. RALLYE PRAHA REVIVAL 2022 drážního stadionu ve Slaném (ne­ zvykem, opět nechyběli Johnny Haug­ dělní jízdy tam bohužel zrušily silné 1. Ladislav Hubálek/Ondřej Hašek..............BMW 323 �����������������1789,9 bodu land (Škoda 130 LR), Jozef Studenič/ 2. Vladimír Fišera/Petr Jirout......................VW Golf II ����������������1814,9 bodu deště); následovaly tři sobotní prů­ Milan Zapadlo (Škoda 1000 MB) a Jiří 3. Rafal Winiarski/Pawel Winiarski (PL)......Fiat 125p ������������������1828,8 bodu jezdy polygonem na Autodromu Most, 4. Pavel Kestler/Vlasta Kestlerová...............Mitsubishi Starion ���1875,0 bodu Moskal/Pavel Záleský (BMW 318 iS), dva rallykrosovou tratí Motoareálu 5. Tomáš Kysela + Vojta + David.................VW Golf �������������������1877,3 bodu zatímco Andrzej Jaroszewicz se musel Chabařovice a také závod do vrchu 6. Lubomír Plaček/Rostislav Fiala...............Porsche 911 �������������1878,3 bodu omluvit pro zdravotní problémy. ■

44

auto 2022/6

TH


2

Foto Tom Hyan

1

1 Dakarská dvojice Jiří Moskal/Pavel Záleský se opět sešla (BMW 318 iS) 2 Jiří Moskal (od formulí k rallye)

3

4

3, 4 Populární Johnny Haugland (Škoda 130 LR) je stálým účastníkem Revivalu

5

6

5, 6 Lubomír Plaček (Porsche 911), nejlepší z domácích legend motorsportu

7

8

9

7 Polský Fiat 125p nejúspěšnější zahraniční posádky Winiarski/Winiarski 8 Pavel Paulík startoval se svým vozem Saab 96 V4 9 Trabanti nemohou chybět, vpředu posádka Jiří Dohnal/Pavel Hartl

► KRÁTCE ► Z kalendáře závodů do vrchu EDDA Cup tentokrát vypadla Zbraslav, a to z důvodu neutěšené situace objízdných tras po zahájení dlouhých oprav Barrandovského mostu v Praze! Po úvodu v Mostě, kde vládl Tomáš Kučera (Mitsubishi Lancer EVO IX) před Jiřím Jupou (Chevrolet Corvette Z06), se jelo v Makarově (dominoval Kučera) a také druhý ročník v Brdech na silnici do Mníšku (triumf zopakoval Karel Trojan se soutěžní Škodou Fabia R5). ► V kalendáři EDDA Cup následují závody Kdyně-Koráb 3.až 5. června, Božkov-Cimbál 29. až 31. července, slovenská Nová Bystrica 12. až 14. srpna, Benecko 2. až 4. září, Bečov nad Teplou 16. až 18. září, Jemníky 30. září až 2. října a desátý podnik, o jehož uspořádání zatím Eda Patera se svým týmem vede náročná jednání. Startovní pole cestovních a sportovních vozů je velmi bohaté, čas od času se zúčastňují i zahraniční jezdci. ► Po čtvrtém podniku ME do vrchu ve Šternberku nadále vládne celkové klasifikaci Ital Christian Merli s maximálním bodovým ziskem, když vyhrál všechny závody. Mezi jeho největší soupeře se vypracoval devětadvacetiletý Pavel Trnka, který po loňském debutu s třílitrovým osmiválcem Norma byl letos pátý ve Francii, druhý v Portugalsku, třetí ve Španělsku a druhý na Ecce Homo! Pavel Trnka ze Šternberka na sebe upozornil v monopostu Gloria C8 s motocyklovým motorem, přesedlal na dvou­ litrový Ligier JS53 a loni poprvé bodoval na novém třílitru Norma třetím místem na Ecce Homo. ► Jedenáctinásobný mistr Evropy Simone Faggioli (Norma M20 FC Zytek V8) do Šternberka letos nepřijel, soustřeďuje se nyní na domácí italský šampionát, kde vyhrál ve stejný den, když Merli vládl na Ecce Homo (jeho třetí vítězství v CIVM 2022). V deštivém 51. ročníku Trofeo Vallecamonica v Malegnu u Brescie za ním skončili druhý Domenico Scola a třetí Achille Lombardi (oba Osella PA 2000). ► Značka Nova sportovních prototypů pro závody ME do vrchu není ničím jiným než pokračováním výroby obdobných otevřených vozů Norma v nové firmě Nova Proto v Saint-Pé-de-Bigorre (F), která sídlí v původních prostorách Norma Auto Concept. Podnik vedou Guillem Roux a Camille Gautré Santos (dcera zakladatele Norberta Santose). Kromě nových typů Nova NP01, NP02 (uzavřený) a NP03 zaručuje servis a díly pro Normy M20, M20F a M20 FC, na nichž startují i naši jezdci. Konstrukci Norma M30 pro LMP3 už dříve převzala firma Duqueine Engineering (nyní Duqueine D08).

6/2022 THauto

45


Historie

► VAUXHALL MOTORS (1903 – 2022)

Foto Vauxhall

Vauxhall XVR Concept vznikl ve třech exemplářích s motorem 1,6 litru (1966)

1

2

DOŽIJE SE 120?

Vauxhall patří k nejstarším automobilkám světa, a to přesto, že už působí pouze v jediné zemi a nemá vlastní modely...

B

ritská značka Vauxhall existuje ještě dnes a má velmi dlouhou historii. V roce 1925 se stala první evropskou akvizicí americké ­General Motors Corporation, 2017 překvapivě přešla spolu se sesterským Opelem do Groupe PSA a s ním do dnešní korporace Stellantis. Jak prohlásil Carlos Tavares, šéf Stellantisu, každá z více než deseti značek nové skupiny dostane šanci na přežití, ale stejný záměr měli také architekti British Motor Corporation, z jejichž základního portfolia Austin, Morris, MG, Wolseley, Riley a Vanden Plas zbyla pouze MG, ovšem až nyní v čínském područí...

46

auto 2022/6

TH

TOM HYAN 1 Vauxhall 30/98 Type OE, nejslavnější sportovní typ ročníku 1924 z doby před převzetím General Motors (vzniklo 580 vozů) 2 Řadový šestiválec typu OE měl zdvihový objem 4224 cm3 (ø 98 x 140 mm) a výkon 82 kW (112 k) při 3300 min‑1, úspěšně závodil nejen na Brooklands

Vauxhall je nejstarší britskou značkou, která přežila, a vede si velmi dobře. Současná nabídka je kopií Opelu, vozy už nesou stejná modelová jména (dříve před sblížením obou značek měla jiná), součástí dnešního programu jsou i lehké užitkové typy. Za první čtyři měsíce 2022 byl Vauxhall Corsa nejrodávanějším automobilem ve Velké Británii, stejně jako jsou tam elektrické dodávkové vozy Vauxhall leaderem svého segmentu! V roce 2021, kdy Michael Lohscheller zastával vedoucí funkci (CEO) jak u Vauxhallu, tak u Opelu, oznámili důslednou cestu k elektrifikaci uvedením osmi modelů, které se od sesterského Opelu liší jen logem a volantem na druhé


Prestižní Vauxhall Cresta PB s řadovým šestiválcem 3,3 litru o výkonu 85 kW (115 k) v provedení před faceliftem (výroba od 1962)

4

Foto Vauxhall

3

5 6

straně. Takže pod značkou Vauxhall už máme typy Corsa-e, Astra-e, Astra PHEV, Grandland PHEV, Combo-e, Mokka-e, Vivaro-e a Movano-e. V květnu 2022 se klienti Vauxhallu dozvěděli, že už nemohou objednávat Insignii, která je pro Opel/Vauxhall posledním automobilem na platformě General Motors. Britové ji zrušili nedlouho po faceliftu 2021 s tím, že splní objednávky, ale na rozdíl od Opelu v Evropě už nedali Insignii žádný čas. Je to jistě překvapivé, když na rok 2022 popáté v nepřetržité řadě dobyl Vauxhall Insignia ocenění Upper Medium Car of the Year v soutěži Company Car Today CCT100 Awards. Jde ovšem o urychlenou cestu k elektrifikaci. Také Vauxhall/Opel chce mít do roku 2024 všechny vozy s elektrickou verzí a do 2028 zcela elektrické portfolio. Ve spolupráci Stellantis, Total/Saft a Daimler zahájí v roce 2025 výrobu akumulátorů gigatovárna (32 GWh) v německém Kaiserslauternu coby joint-venture ACC (Automotive Cells Company). Vraťme se však raději k historii. General Motors Corporation se ve dvacátých letech poohlížela po evropské

3 Legendární litrové jednoválce Vauxhall 5 HP z roku 1903 (druhý nejstarší dochovaný; vlevo) a o rok mladší 6 HP (z původní továrny v jižním Londýně) 4 Vauxhall typ H 10/4 byl první britský automobil se samonosnou karoserií a synchronizovanou převodovkou ve velkosériové produkci (1937) 5, 6 Šestiválec Vauxhall Velox/Cresta typu PA ve stylu amerického Chevroletu Bel Air (výroba 1957 – 1962)

automobilce, kterou by zakoupila, a tak pronikla hlou­ běji na automobilový trh starého kontinentu. Alfred P. Sloan Jr., tehdejší šéf General Motors (dále GM), chtěl získat britského Austina, ale neuspěl; vyjednával tedy s Citroënem, ale ten považoval za málo progresivní se zastaralými výrobními závody, a tak nakonec v roce 1925 překvapivě koupil Vauxhall Motors, výrobce povětšinou luxusních automobilů sportovního charakteru, jež pro britskou firmu konstruoval geniální Laurence H. Pomeroy (1883 – 1941). Pod taktovkou GM se pro­ dukce Vauxhallu zcela změnila, stejně jako výrobní program německého Opelu, který GM pohltil o čtyři roky později. V roce 1931 výrobní program Vauxhallu rozšířily autobusy a nákladní vozy Bedford (GM tuto značku zrušil až v roce 1986 navzdory exportu do celého světa, považoval ji totiž za malou v nových podmínkách, ale britská vláda spojení s Leyland Group zamítla). Za druhé světové války společnost vyrobila 5460 tanků Churchill, pro něž zkonstruovala zážehový plochý dvanáctiválec o objemu 21,0 litru (Bedford Twin-Six). Historie Vauxhallu je neobyčejně dlouhá, jméno vzniklo zkomoleninou Fulks Hall podle rezidence významného vojevůdce Fulka le Breanta v Londýně, jež se měnila na Fawke’s Hall, Fox Hall a nakonec Vauxhall Pleasure Gardens, když byla v roce 1661 otevřena jako sou­ kromý park. Alexander Wilson zahájil výrobu parních motorů (hlavně pro lodě) v železárnách Vauxhall v Londýně už v roce 1857 (zahrady byly zrušeny 1859), ale když zkrachoval, tak nová Vauxhall Ironworks Co., Ltd., pokračovala se 150 zaměstnanci. Jeden z nich, námořní inženýr F. W. Hodges, si koupil první automobil (asi německý Daimler) pro studijní účely, s J. H. Chambersem postavili dva prototypy a v roce 1903 představili první Vauxhall, jednoválec 5 HP o objemu 989 cm3, s největší rychlostí 40 km/h. Třetí typ už byl tříválec 9 HP (2,4 l); ředitel Percy C. Kidner pak rozhodl o přestěhování produkce do větší továrny v Lutonu (Bedfordshire), kde v roce 1907 vznikla samostatná společnost Vauxhall Motors Ltd., když Kidner a Leslie Walton koupili automobilní oddělení za 17 tisíc liber od Vauxhall & West Hydraulic (jméno po fúzi ►►►

6/2022 THauto

47


Foto Vauxhall

► VAUXHALL MOTORS (1903 – 2022)

1

2 1905 se sousedící West Hydraulic Engineering v Londýně). První čtyřválec vyjel v roce 1905… Následovala slavná léta, Vauxhall pod vedením Kid­ nera (osobně se účastnil dálkových jízd a závodů, mj. z Petrohradu do Sevastopolu roku 1911) uvedl velké čtyřválce konstruktéra Pomeroye, z nichž největší proslulosti dosáhly typy Prince Henry s charakteristickou zašpičatělou přídí, pojmenované podle Jízdy prince ­Jindřicha v Německu, kde úspěšně startovaly (objem motoru se zvyšoval podle typu ze 3,1 až na 4,5 litru); dalším krokem byl jednomístný závodní automobil typu KN s náznakem úzké aerodynamické karoserie (A. J. Hancock zajel průměr 160,43 km/h na Brooklandsu 1910), a konečně proslulý Vauxhall 30/98, jehož prototyp zlomil v roce 1913 rekord závodu do vrchu Shelsley Walsh (Joseph Higginson) a vyráběl se plných čtrnáct let (cca 600 vozů, z toho 270 E-Type 4,5 l/90 k a zbývající OE-Type 4,2 l/112 nebo 120 k). Automobilku tehdy vedlo vzácné uskupení skutečných nadšenců motorismu, stoupenců silných motorů a velkých závodů, takže Laurence Pomeroy dokonce zkonstruoval závodní automobily Grand Prix! Ve Velké ceně Francie 1914 s nimi

48

auto 2022/6

TH

3 1 Vauxhall Victor 101 třetí generace FC se dodával jako sedan nebo kombi (1964 – 1967) 2 Vauxhall Velox PB s menším šestiválcem 2,7 litru (od 1962, typ před faceliftem) 3 Vauxhall Viscount, luxusní verze Cresty PC, šestiválec 3,3 litru se samočinnou převodovkou Powerglide (1966 – 1972)

startovali Ralph de Palma, Alfred John Hancock a Willie Watson, ale neuspěli (čtyřválce DOHC 4,5 l/96 kW/130 k); na Tourist Trophy 1914 se Hancock převrátil a Wat­ sona i Higginsona zradily motory. Kuriozitou zůstává, že sériové typy byly mnohem úspěšnější, i když vozy Grand Prix 1914 ještě po válce vítězily na Brooklandsu (Ernest Swain, Matt Park). V roce 1922 se představily nové závodní vozy Vauxhall, jejichž čtyřválcové motory DOHC 3,0 l zkonstruoval slavný Harry R. Ricardo (britská vývojová společnost, nesoucí jeho jméno, se stále zaměřuje na vývoj pohonných jednotek). První šesti­ válce Vauxhall vyjely v roce 1910, se značkou Vauxhall vznikl i prototyp motocyklu. Po převzetí GM se však společnost soustředila na ­běžné osobní automobily. V roce 1937 vzbudil pozornost typ H (10/4), první britský vůz se samonosnou ­karoserií a první britský velkosériový se synchronizo­ vanou převodovkou, navíc s kapalinovými brzdami a nezávislým zavěšením předních kol. Do roku 1940 vzniklo přes 42 tisíc kusů. Po válce byl v roce 1946 u počátků obnovení výroby coby 10/12 HP s původním čtyřválcem 1203 cm3, resp. s větším 1442 cm3. Nové


4

5

Foto Vauxhall

Vauxhall Victor druhé generace FB jako Estate Car (motory 1,5/1,6 litru; 1961 – 1964)

6

7 modely od 1948 zavedly tradici známých jmen. Vyjely typy Wyvern/Velox, Cresta/Velox, Victor (a jeho sportovní verze VX4/90), Viva, Ventora, Firenza, Chevette, Cavalier, Carlton, Astra a další, které vznikly v mnoha generacích. V jejich designu byl zřejmý vliv amerického stylu GM. Nejprve to byly sedany Wyvern a Velox v první generaci (L-type) se čtyřválcem 1442 cm3 (Wyvern), resp. šestiválcem 2275 cm3 (Velox), které se také znovu začaly vyvážet. Oba motory převzala druhá generace (E-type) v roce 1951, která však dostala pontonovou čtyřdveřovou karoserii a od roku 1954 nabídla první ­luxusní model Cresta (v šestiválcové verzi). K nejznámějším typům patřil Victor, od roku 1957 uvedený postupně v pěti generacích, které od 1958 zahrnovaly také modely kombi (dříve jen přestavby u karosárny Martin Walter). Solidní vůz klasické koncepce se čtyřválcem 1,5 až 2,3 litru patřil k nejoblíbenějším, ovšem v osmdesátých letech po sblížení evropských konstrukcí General Motors už byl poslední Victor (FE) jen variantou sesterského vozu Opel Rekord. Britští konstruktéři si ovšem nadále chtěli zachovat nezávislost, a tak vedle sportovních sedanů VX4/90 (nejprve

4 Vauxhall Victor první generace (FA) se od roku 1958 dodával také jako první kombi této značky 5 Vauxhall Viva Estate Car třetí generace (HC) se čtyřválcem 1,2 nebo 1,6 litru (model 1972) 6 Vauxhall Firenza Droopsnoot s aerodynamickou přídí (čtyřválec 2,3 litru; 1973 – 1975) 7 Vauxhall Viva (HA), první z nové generace malých vozů klasické koncepce, spřízněných s typem Opel Kadett, ale s větším čtyřválcem 1057 cm3 (výroba 1963 – 1966)

1,6 l, pak 2,0 l) nabídli šestiválcové verze označené Ventora (FD od 1968) s velkým motorem 3,3 litru. Největším typem zůstaly sedany Cresta (od 1957 postupně PA, PB a PC), nadále nabízené i v levnější verzi Velox, ovšem už pouze se šestiválci 2262, 2651 nebo 3294 cm3. Jejich produkce končila posledním modelem PC v roce 1972 s pontonovou karoserií ve stylu Chevrolet Impala, a to včetně samostatného nejluxusnějšího modelu Viscount (1966 – 1972). Na druhém konci spektra byla lidová Viva, představená v roce 1963 pro výrobu v Ellesmere Portu, ovšem už konstrukčně spřízněná s Opelem Kadett (A), byť s jiným svébytným ­designem. Kompaktní sedan klasické koncepce dostal podčtvercový čtyřválec OHV 1057 cm3 (ø 74,3 x 60,96 mm) o výkonu 32 kW (44 k)/5000 min‑1 a byl přímo namířen proti konkurenci Ford Anglia. I když nedosáhl tak velkého odbytu jako Anglia, bylo 309 538 vozů první generace (HA) slušným výsledkem, celková produkce tří generací do roku 1979 převýšila 1,5 milionu. Další dva typy měly líbivější design, přibylo kombi a odvozené kupé Firenza. Zatímco Ford vsadil na spolupráci s Lotusem (Cortina Lotus), Vauxhall volil Jacka Brabhama a pod taktovkou trojnásobného mistra světa formule 1 vznikly sportovní modely Brabham Viva (1967 – 1968 ve druhé generaci HB). Není bez zajímavosti, že se jméno Vauxhall Viva nedávno vrátilo na britské verzi Opel Karl od GM Daewoo (2015 – 2019). Další vývoj pod taktovkou GM přinesl i mnohé jiné zajímavé vozy. Kompaktní Vauxhall Chevette (1975 – 1984) vycházel z globálního projektu GM T-Car, dostal sice platformu Opel Kadett C, ale čtyřválec Vauxhall 1256 cm3 a osobitý design. Součástí řady se staly sil­ nější Chevette HS a HSR s větším čtyřválcem DOHC 2279 cm3, které úspěšně vstoupily do světa automobilových soutěží. Podobně Firenza dala základ okruhovým speciálům, mezi nimiž vyniká Baby Bertha úspěšného závodníka Gerry Marshalla. V roce 1972 představovala typová řada Vauxhall základní typy Viva (2-door a 4-door), Viva Estate (kombi), Firenza, Victor, Victor Estate, VX4/90, Ventora II, Cresta, Cresta De ►►►

6/2022 THauto

49


Foto Vauxhall

► VAUXHALL MOTORS (1903 – 2022)

Historie stará přes 119 let, elektrická Mokka-e a dochovaný model 5 HP z roku 1903 (celkově pětačtyřicátý vyrobený vůz značky Vauxhall) Vauxhall Insignia GSi po faceliftu v roce 2021, poslední Vauxhall na základě platformy General Motors

Vauxhall Vivaro-e, nová cesta k elektromobilitě, britský výrobek z Lutonu (2021) Průkopnická samonosná konstrukce, první pro sériový britský vůz (typ H Ten Four z roku 1937)

50

auto 2022/6

TH


Foto Vauxhall

1

2 3

4

Luxe a Viscount s motory o objemu 1256, 1599 nebo 1975 cm3 (čtyřválce) a 3294 cm3 (šestiválec). V roce 1975 zahájili v Lutonu výrobu sedanů a kupé Cavalier, které navzdory odlišnému designu vycházely z vozů Opel Ascona. Vauxhall Carlton vyjel coby upravený Opel Rekord (1978 – 1986), šestiválcové Royale Saloon a Coupé už byly výsledkem systému badge engineering, dovážely se z Německa, kde nesly jména Opel Senator a Monza. Integrace Vauxhall/Opel tak byla završena, když se představil Vauxhall Astra (Opel ­ Kadett D), první Vauxhall s pohonem předních kol. ­ V roce 1991 při sjednocení jmen byl u Opelu zrušen ­Kadett a nový vůz dostal britské jméno Astra, zatímco v ostatních případech tomu bylo naopak. Užitkové verze nesly značku Bedford, např. Bedford Astra, podle slavných nákladních vozů z produkce Vauxhall Motors. Vedle základního závodu v Lutonu otevřela společnost Vauxhall Motors novou továrnu v Ellesmere Port právě před šedesáti lety, zprvu pro dodávky motorů a jiných dílů do Lutonu (Vauxhall) a Dunstable (Bedford). Dne 1. června 1964 tam byla vyrobena první Viva (HA) a 1975 přibyla Chevette, které začal podnik od 1980 vyvážet do Evropy. V roce 1981 Astra nahradila Chevette, produkce osobních vozů Vauxhall byla sou­ středěna do Ellesmere Port (první Astra tam vyjela

1 Lehký cyclecar Vauxhall 5 HP, kapalinou chlazený jednoválec 989 cm3, z roku 1903 2 Třídveřový hatchback Vauxhall Chevette, čtyřválec 1256 cm3, vyráběný v letech 1975 – 1984 v závodě Ellesmere Port 3 Závodní speciál Vauxhall Firenza Baby Bertha (Gerry Marshall na okruhu v Silverstone 1975) 4 Za války přešel Vauxhall na zbrojní výrobu, v rekordní době vyvinul tank A22, později zvaný Churchill, poháněný plochým dvanáctiválcem o výkonu 257 kW (350 k)

16. listopadu 1981), zatímco v Lutonu výroba skončila 2002 (Vectra B; když nová C přešla do Ellesmere). V Lutonu ovšem pod hlavičkou IBC Vehicles Ltd. pokračuje výroba lehkých užitkových typů (Vauxhall Vivaro/ Citroën Jumpy/Peugeot Expert), přičemž oba závody patří konsorciu Stellantis N.V. K motoristickému sportu se Vauxhall vrátil až dlouho po druhé světové válce v rallye a závodech cestovních automobilů (britským mistrem 2007 a 2008 je Ital Fabrizio Giovanardi s vozem Vauxhall Vectra týmu VX Racing). Vauxhall Insignia, evropský Vůz roku 2009 coby Opel Insignia, dostal nově ztvárněný znak Griffin, bájného zvířete, jakési kombinace orla, lva a draka, jenž zdobí všechny automobily Vauxhall jako dědictví heraldic­ kého emblému Fulka le Breanta. Přes šedesát historických Vauxhallů najdete v tovární sbírce The Heritage Centre, která se jednou v roce otevírá veřejnosti, a byla na Park Street poblíž ústředí Vauxhall Griffin House v Lutonu (nyní se připravuje její zpřístupnění v nové ­lokalitě). Součástí bohaté historie Vauxhallu jsou také koncepční automobily, které budily senzaci na světových autosalonech. Patří k nim kupé XVR (Xperimental Vauxhall Research 1966) a SRV (Styling Research Vehicle 1970), jež vznikly pod taktovkou Wayne Cherryho, pátého viceprezidenta designu General Motors. Britský Vauxhall Motors ještě v roce 2018 vyrobil 206 tisíc ­automobilů v závodech Luton (Vivaro) a Ellesmere Port (postaveno v Cheshire pro typ Viva, nyní dobíhá předposlední generace Astry ještě od GM); přes polovinu se nakonec vyváželo coby Opel, protože značka Vauxhall se už nepoužívá ani v sousedním Irsku, ale pouze ve Velké Británii. Současná produkce přešla výhradně na francouzské platformy Groupe PSA, zbyla jen slavná značka. Otázkou zůstává, jak ještě dlouho. ■

6/2022 THauto

51


► Historie ► LEGENDY PRAHA 2022

Foto Tom Hyan

Ferrari SF1000 formule 1 (2020)

Ferrari 430 Scuderia Spider 16M (2009) Automobilová slavnost Legendy, která je jakýmsi českým Festivalem rychlosti ve stylu Goodwoodu, se vrátila o posledním květnovém víkendu po dvouleté vynucené pauze z důvodů koronavirových restrikcí. Promotér Lubor Kos buduje tento podnik od roku 2013, nyní se slavnost koná na výstavišti v pražských Holešovicích, což se letos podařilo i přesto, že tam panuje čilý stavební ruch pro dostavbu vyhořelé části centrálního paláce. Návštěvníci viděli neobvyklý soubor historických i současných vozidel, některé značky zvolily vlastní reprezentaci, jiné byly zastoupeny prostřednictvím značkových klubů. Letošní téma výstavy bylo Italská vášeň, a tak vládly především vozy Ferrari. Ve spolupráci s autorizovaným dealerem Scuderia Praha se představily vzácné typy včetně unikátních modelů, vyráběných pouze kusově, a ve spolupráci Shell ČR se představil show car Ferrari SF1000 formule 1.

Legendy SL-Klasse, zleva Mercedes-Benz 190 SL, 230 SL a 350 SL

Foto Tom Hyan

V době absence velkých autosalonů potěšila expozice Mercedes-Benz, kde jsme si prohlédli nejen historické vozy, ale také většinu výrobního programu včetně Mercedes-AMG a Mercedes-Maybach. Českou výstavní premiéru tvořily především roadster SL nové generace, který se vrátil ke stahovací plátěné střeše jako někdejší typ 190 SL, ale rovněž třída T, anebo kompletní paleta elektrických vozidel. Podřízená značka AMG slaví 55. výročí existence, a tak vedle zcela nových typů, jež sází na ručně sestavované čtyřválce a osmiválce, jsme si prohlédli například sportovní sedan Mercedes-Benz C 43 AMG, poháněný vidlicovým osmiválcem 4266 cm3 o výkonu 225 kW (306 k)/5850 min‑1, jenž se vyráběl v letech 1997 – 2001 na základě kompaktní C-Klasse (W202). K celé expozici se vrátíme v příštím čísle.

Kompaktní sportovní sedan Mercedes-Benz C 43 AMG (W202)

Foto Tom Hyan

K vidění často není ani MTX Tatra, návštěvníci obdivovali červený vůz s výrobním číslem 001, který se představil na Pražském autosalonu 1991. Dílo designera Václava Krále a firmy Metalex bylo pokusem o československý supersport, ale k plánované stokusové sérii nikdy nedošlo. Srdcem vozu je upravený vzduchem chlazený osmiválec Tatra 613 o výkonu 160 kW (217 k).

MTX 2-05 Tatra V8 001 (1991)

52

auto 2022/6

TH

Upravené vozy Shelby Ford Mustang Bohatou tradici Ford dokumentovaly nové i historické automobily největší americké značky, která vyrábí originální konstrukce také v Evropě. Mezi vystavenými vozy byly i méně obvyklé typy Bronco, Bronco Sport, Raptor, F-150 a Mustang Shelby GT-H (Hertz), ale i evropská modelová paleta včetně elektrického Mustangu Mach-E a modernizované Fiesty. Prohlédli jsme si také pěknou výstavku upravených Mustangů na počest 60. výročí Shelby American a vlastně i jako vzpomínku na Carrolla Shelbyho, který opustil tento svět právě před deseti lety.


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní vůz CHEVROLET CORVETTE (1976)

6/2022 THauto

53


Kresby Pol-Mot

► Historie ► FSC ŽUK (1958 – 1998)

První provedení FSC Žuk A-03, pick-up s dveřmi ještě zavěšenými vzadu (sériová výroba od roku 1959)

POLSKÝ NEZMAR Lehký užitkový automobil Žuk se vyráběl v polském Lublinu celých čtyřicet let a hojně se rozšířil také u nás...

Foto Pol-Mot

Skříňový Žuk A-06 v provedení s modernizovanou čelní stěnou (model 1976)

54

auto 2022/6

TH

P

TOM HYAN

oválečná výroba polských motorových vozidel zahrnovala především národní ­ osobní vůz Warszawa (upravený GAZ M-20 Poběda), malou Syrenu vlastní konstrukce, návrat různých typů Polski-Fiat, originální Polonez odvozený z polského Fiatu 125p, lehké užitkové vozy Nysa a Žuk, nákladní Star a Žubr/Jelcz, autobusy San (Autosan) a Jelcz (spolupráce Škoda-Karosa, později Berliet) a traktory Ursus (spolupráce Zetor). Spřízněnou Nysu už známe, podívejme se tedy na polský evergreen Žuk, který ve velkém množství sloužil také u nás. FSC A-03 Žuk je třetím vozem na podvozkových skupinách osobního automobilu FSO Warszawa, který vycházel ze zmíněné Pobědy, na jejíž pro­ dukci museli Poláci v padesátých letech přijmout nabídku ruské vlády. Zasadil se o to sám gene­ ralissimo Josif Vissarionovič Stalin; kromě Pobědy to byl i lehký nákladní vůz GAZ 51, jehož výroba se rozběhla v polském Lublinu coby Lublin 51 (vzniklo 17 500 vozů do roku 1959). Záhy byly tedy usta­ veny nové podniky FSO, což značí Fabryka Samo-


► FSC ŽUK A-03 (1959) MOTOR – zážehový řadový čtyřválec M-20, uložený podélně vpředu; SV 2V; 2120 cm3 (ø 82 x 100 mm); 7,0:1; 42 kW (57 k) SAE/3600 min‑1 a 121 N.m/2100 min‑1; spádový karburátor G-35. Litinový blok, hliníková hlava válců; třikrát uložený klikový hřídel; chlazení kapalinou. Elektrická výzbroj 12 V, akumulátor 60 A.h.

1

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka; třístupňová převodovka s řazením pod volantem (3,115 – 1,772 – 1,000 – Z 3,738), synchronizace na II. a III. stupni; stálý převod 5,125. Pohon zadních kol.

2

PODVOZEK – nosný ocelový rám z podélníků a příček; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu tuhá náprava; vpředu vinuté pružiny a příčný zkrutný stabilizátor, vzadu podélná poloeliptická listová pera; kapalinové teleskopické tlumiče, vpředu soustředné; kapalinové bubnové brzdy, ruční brzda mechanická na zadní kola; řízení 16,6:1 s globoidním šnekem a dvojitou kladkou; ocelová disková kola 4,50E x 16, pneumatiky 6,50 x 16. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2700 mm, rozchod kol 1365/1372 mm; d/š/v 4310/1800/2140 mm; světlá výška 210 mm; rozměry ložné plochy 2470 x 1620/1420 mm; objem palivové nádrže 55 l; pohotovostní/ celková hmotnost 1300/2450 kg, užitečná hmotnost 900 kg + dvě osoby. PROVOZNÍ VLASTNOSTI – největší rychlost 95 km/h; spotřeba paliva 12 – 14 l/100 km.

3

4 chodów Osobowych ve Varšavě, a také FSC, Fabryka Samochodów Cieźarowych (nákladních) ­ v Lublinu, které výrobu obou vozů podle sovět­ ského vzoru zavedly. Továrna ve Varšavě byla postavena na zelené louce, první Warszawa smontována 6. listopadu 1951 z ruských dílů a od svého vzoru se příliš nelišila. ­Motor M-20 byl čtyřválec 2120 cm3 s rozvodem SV a pouze třístupňovou převodovkou, jenž poháněl kola zadní tuhé nápravy. Podstatnou změnou typu 202 byl přechod na modernější S-21, který při shodných rozměrech válců dostal ventilový rozvod OHV a výkon vzrostl na 52 kW (70 k). Vyráběly se War­ szawy 201 i 202, tedy vozy s oběma motory, protože produkce nových S-21 nestačila. Oba motory se dodávaly také do závodů FSC Lublin a ZBNS Nysa, kde na podvozkových skupinách Warszawy vznikaly lehké užitkové automobily Žuk a Nysa.

Foto Pol-Mot

VÝROBCE – Fabryka Samochodów Cieźarowych (FSC), ul. Melgiewska 7 – 9, 20952 Lublin, Polsko

5

Zatímco v Nyse zkonstruovali a odpočátku nabídli širokou řadu různých variant mikrobusu Nysa, v Lublinu se nástupcem zastaralého typu GAZ-51 stal pick-up Žuk A-03, který vycházel ze stejných podvozkových skupin Warszawa jako Nysa, ale stejně jako Nysa dostal konstrukci s klasickým rámem (Warszawa má samonosnou karoserii). Představil se během prvomájových oslav 1. května 1958. Prvních padesát Žuků, jež vynikají pruhovanou karoserií (zpevnění podélnými prolisy, zdůrazněné lako­ váním), smontovali v témže roce. Sériová produkce se rozběhla v roce 1959, kdy vyběhl poslední FSC Lublin 51. Projekt Žuku se zrodil v roce 1956, jeho vedoucím byl inženýr Stanislaw Tański, do dvou let byl hotov automobil pro přepravu 900 kilogramů nákladu na otevřené ložné ploše. Koncepce Žuku byla klasická, první typ A-03 s motorem o výkonu 42 kW (57 k) dosahoval nej- ►►►

1 Výrobní program Žuka rozšířily v sedmdesátých letech verze Combi pro přepravu osob i nákladu 2 Valník A-11 s dřevěnou ložnou plochou měl větší užitečnou hmotnost 950 kg 3 K posledním variantám patřily mikrobusy, které se vlastně staly konkurenty sesterské Nysy 4 Dvacetitisící exemplář, určený na export, byl skříňový Žuk A-05 5 Základním modelem zůstal vždy pick-up, později s ložnou plochou zakrytou plachtou

6/2022 THauto

55


► FSC ŽUK (1958 – 1998) Původní motor FSO Warszawa M-20 s ventilovým rozvodem SV

1 2

4

Foto Pol-Mot

3

větší rychlosti 95 km/h, měl třístupňovou převodovku, nezávislé zavěšení předních kol a poháněnou tuhou zadní nápravu. Ložná plocha měla rozměry 2470 x 1620 milimetrů (mezi podběhy zúženo na 1420 mm) při celkových vnějších rozměrech 4310 x 1800 x 2140 mm. Trambusová dvoumístná budka byla oddělená od nákladové plochy, stylisticky začleněné do karoserie (proto pick-up), první verze měly ještě dveře zavěšené vzadu (otevírané proti směru jízdy). Během dlouhých let ­procházel Žuk pomalou modernizací, ale vydržel ve výrobě neuvěřitelných (a rekordních) čtyřicet let! Továrna FSC Lublin pro výrobu Žuků má dlouhou historii, začala se totiž stavět v roce 1938 pro montáž osobních i nákladních ­automobilů Chevrolet, ale vše zhatila druhá světová válka. V padesátých letech podnik vyráběl vedle nákladních Lublinů 51 krátce také zemědělské stroje (1955 – 1956), zkratka FSC (Fabryka Samochodów Cieźarowych) ovšem patřila také automobilce ve Starachowicích, která už od 1948 vyrá­ běla větší nákladní vozy Star. V Lublinu se od 1959 stal hlavní náplní právě Žuk, ale ­první léta zůstalo jen u pick-upů, na něž si mnozí uživatelé montovali skříňové nástavby až do doby, kdy mateřská továrna uvedla vlastní skříňovou verzi A-05 pro 850 kg ná-

56

auto 2022/6

TH

1 Reklamní Žuk pro propagaci výrobce per a pružin 2 Série pojízdných prodejen na základě modernizovaného Žuka 3 Skříňová verze A-05 se představila na Mezinárodním veletrhu v Poznani 1965 4 Rozměrový náčrtek typu A-05 kladu. Vůz se představil na Mezinárodním veletrhu 1965 v Poznani už v modernizovaném provedení s bočními dveřmi zavěšenými vpředu (na ně přešly Žuky v roce 1963), zatímco alternativní montáž silnějšího mo­ toru S-21 o výkonu 52 kW (70 k) byla zpo­ čátku hlavně pro export. Pick-up se tak ­změnil z typu A-03 na A-13 a skříňový z A-05 na A-06, přibývaly i zcela nové varianty, např. v roce 1967 klasický valník s oddělenou dřevěnou ložnou plochou a zvýšenou užitečnou hmotností na 950 kg (typ A-09, resp. A-11), hasičský vůz A-14, pojízdná prodejna, mikrobus atd. Továrna v Lublinu vyráběla rovněž odlitky, pružiny, kola a další díly i pro jiné polské automobilky, v roce 1966 (1967) dosáhla výroba už 7365 (5750) pick-upů a 1990 (3320) skříňových Žuků. Zvláštním úkolem bylo převzetí výroby obrněného transportéru OT-64 SKOT československé konstrukce (1963 – 1971 celkem 4500 vozidel s motory Tatra 928-14 pro PLR a ČSSR).

V sedmdesátých letech prošel Žuk vý­ razným faceliftem (vozy označeny navíc písmenem M = modernizace), dostal plochou příď a motory S-21, verze kombi A-07 byla pro sedm cestujících a 350 kilogramů nákladu. V roce 1970 výroba oslavila kus s pořadovým číslem 100 000; v témže roce dosáhla 15 146 vozů, z nichž se 6244 vyvezlo na zahraniční trhy (mimo jiné do Egypta pod jménem Ramzes). V roce 1978 se vyrábělo zhruba 100 vozů denně. Nemohl jsem uvěřit vlastním očím, když mi redakční kolega z návštěvy montáže osobních vozů Daewoo v Lublinu přivezl fotografii Žuka, který mezi nimi vyjížděl z výrobní linky! Psal se rok 1994 a továrna se změnila na Daewoo Motor Polska stejně jako varšavská FSO, ale po potížích jihokorejského koncernu vyhlásila v roce 2001 bankrot. Poslední Žuky měly polské vznětové čtyřválce Andoria 4C90 o objemu 2417 cm3 a výkonu rovněž 52 kW (70 k). Ten úplně poslední vyjel z výrobní linky 13. února 1998. Podle polských pramenů se vyrobilo celkem 587 500 vozů, rekordních 31 613 v roce 1975 (z toho 10 885 pro export), ale poslední měl výrobní číslo 587 818, takže jich možná bylo ještě o tři stovky více. U nás byly Žuky na silnicích poměrně častým zjevem a přežily až do nového tisíciletí. ■


Dobová reklama na modernizované vozy FSC Žuk s motorem S-21, určené pro vývoz (1970)

6/2022 THauto

57


Foto Škoda Auto

► ŠKODA FAVORIT 781 (1987 – 1994)

1

2

PŘED 35 LETY...

Favorit byl pro značku Škoda skutečnou revolucí coby první moderní typ koncepce vše vpředu s motorem napříč... 3

TOM HYAN 1 Moderní tvary Favoritu vtiskla italská karosárna Bertone (šéfdesigner Marc Deschamps) 2 Přístrojová deska s otáčkoměrem (jinak byly na stejném místě hodiny) 3 Prodloužená verze kombi dostala jméno Forman

N

aše značka Škoda zažila několik rozhodujících převratů. Nejrozší­ řenější vozy českého trhu, jež mu vládnou nepřetržitě 85 let, nebyly vždy na čele světového pokroku. Ještě dlouho po válce se vyráběly typy s páteřo­ vým rámem, jehož kořeny sahají do třicá­ tých let, a tak první revolucí se sice stala Škoda 1000 MB s motorem vzadu, jenže proti světu měla zpoždění více než pěti let. Před 35 lety ale přišla druhá revoluce zvaná

58

auto 2022/6

TH

Favorit, interně typ 781, která znamenala definitivní přechod na pohon předních kol... V roce 1987 jsem pracoval pro vydavatelství Mladá fronta v redakci časopisu VTM (Věda a technika mládeži), a tak když se zrodil nový vůz, poslali mě na služební cestu do Mladé Boleslavi. Nebylo to tak jednoduché jako dnes, žádné testování pro novináře neexis­ tovalo, ale významná vydavatelství to vyře­ šila individuálně po svém. Soudruh zavolal soudruhovi na doporučení jiného soudruha,

a mladý redaktor dostal rozkaz. Pro jistotu s ním poslali starého fotografa, sám fotogra­ fovat nesměl. A tak se stalo, že jsem už v roce 1987 seděl kdesi u Mladé Boleslavi za volantem jednoho z prvních Favoritů... Pamatuji si to dobře. Favorit byl krásný, čer­ vený, moderních tvarů, ostatně na designu zapracovali u Bertoneho v Turíně! Musím říci, že se mi to auto opravdu líbilo, jeho tvary snesly srovnání s tehdejší konkurencí, byť trochu připomínaly jinou Bertoneho kreaci,


► ŠKODA 136 LS MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec Škoda 781.136, uložený vpředu napříč; OHV 2V (řetěz), ventily S/V ø 34/30 mm; hliníkový blok a hlava válců; třikrát uložený klikový hřídel; jeden spádový karburátor Pierburg 2E-3; 1289 cm3 (ø 75,5 x 72,0 mm); 9,7:1; 46 kW (63 k)/5000 min‑1 a 100 N.m/3000 min‑1. Elektrická výzbroj 12 V, akumulátor 12 V/40 A.h, alternátor 14 V/55 A. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka ø 190 mm a přímo řazená pětistupňová převodovka (3,308 – 1,913 – 1,267 – 0,927 – 0,717 – Z 2,923); stálý převod 3,895; pohon předních kol.

4 5

PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, zdvih kol P/Z 160/210 mm; vpředu kotoučové brzdy ø 236 mm, vzadu bubnové ø 200 mm; hřebenové řízení 21,18:1 ve středové poloze, 3,7 otáčky volantu mezi krajními rejdy; ocelová kola 4,50 x 13, pneumatiky 165/70 R 13, Barum OR6. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2450 mm, rozchod kol 1400/1365 mm; d/š/v 3815/1620/1415 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 251/1038 l; objem palivové nádrže 47 l; pohotovostní/ celková hmotnost 860/1290 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 150 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 14,0 s; spotřeba paliva (90/120 km/h/město) 5,2/7,0/7,6 l/100 km.

kterou vytvořil už o pět let dříve pro Citroën BX. Na zcela nový motor nebyly prostředky, ale čtyřválec z embéčka vynikal tlakovým odlitkem bloku z hliní­ kové slitiny, takže byl vcelku moderní, až na tyčkový rozvod OHV a pouze tři hlavní ložiska klikového hří­ dele! Zprvu konstruktéři uvažovali o dvou variantách, novou 1300 cm3 měla doplnit hospodárnější 1150 cm3 (typy 115 S a 115 L), ale ta do výroby nenaběhla. Favorit se tedy začal vyrábět ve variantách 136, ná­ sledované slabší 135. Obě poháněla větší verze motoru, a postupně přibyly kombi (Forman) a užit­ kový Pick-Up. Na sklonku roku 1987 jsme při zkoušce měli k dispozici pouze ten červený Favorit 136 L, s nímž vyjel zaměstnanec automobilky, aby mě pak s trochou sebezapření pustil za volant. Bylo to příjemné auto, do té doby nebyla velká možnost testů, a proti stodvacítce s motorem vzadu či klasic­ kému Žiguli (Ladě) opravdu pokrok. Pan Emil Fafek dělal fotografie červeného vozu na zelené louce, pamatuji se, jak v jednom výmolu se mi motor zacu­ kal a zhasl s typickým zazvoněním ventilů, jako když jste u embéčka zapomněli přeřadit dolů... Po návratu z Mladé Boleslavi jsem byl hrdina, všichni

chtěli vědět, jaké to auto je! Nebyl důvod nechválit, byly to tehdy skutečně revoluční změny. Moderní, bohatě prosklená karoserie, výklopné víko v zádi, pohodlný i prostorný vůz. V roce 1988 se rozběhla sériová výroba, to už jsme jeli na oficiální tiskovou konferenci a prohlédli si výrobu v Mladé Boleslavi, která se rozjela po celozávodní dovolené (první vozy vznikaly ještě ve Vrchlabí). Později, už po roce 1990, jsme měli v redakci Auto Tipu služebního Favorita 136 LS. Jezdil jsem s ním rád, k nejdelším jízdám patřily ty na formuli 3000 do Le Mans, či do Salcburku na Mezinárodní sraz vozů Tatra, obě v roce 1991. Musím se přiznat, že mě trochu mrzelo, když kdosi po letech v našem motoristickém tisku vytvořil po­ divný žebříček nejošklivějších českých (a česko­ slovenských) automobilů a zařadil mezi ně Škodu Favorit 781! Tehdy jsem se zlobil, dokonce jsem do té redakce napsal, že mám jiný názor. Bylo vyro­ beno 783 167 Favoritů a 223 059 Formanů do roku 1994, kdy přišla nová Felicia. K tomu je třeba při­ počíst užitkové verze, 70 900 vozů Škoda Pick-Up (1991 – 1995) a 11 798 skříňových Forman Van/Plus (1993 – 1995). Byl to úspěch. ■

6 4 Favorit (typ 781) se vyráběl až do roku 1994 (užitkové verze o rok déle) 5 Moderní koncepce (vše vpředu) v názorném průhledu 6 Elektrická alternativa s dojezdem 70 kilometrů od Škoda Engineering Plzeň (závod Ejpovice); vyzkoušeli jsme v devadesátých letech na autosalonu v Ženevě

6/2022 THauto

59


eXtra

► RENOCAR BMW MUSEUM

Foto Tom Hyan

NÁVRAT KE KOŘENŮM

Renocar patří k největším dealerům BMW v České republice, jméno firmy je odvozeno z renovací veteránů, a ta dále úspěšně pokračuje...

M

iloš Vránek, zakladatel Renocaru, se věnuje automobilům BMW přes padesát let. Všechno začalo kabrioletem BMW 326 z konce třicátých let, který si pořídil v roce 1968 a důkladně renovoval, čímž byly kostky vrženy. Práce na automobilech se stala jeho celoživotním koníčkem a vedla nejprve k založení družstevní dílny Renocar, která od 6. června 1988 ­pokračovala v opravách, servisu a renovacích vozů bavorské značky. Jakmile došlo ke změně společenského klimatu v naší zemi, netrvalo dlouho a z dílny se stala společnost Renocar, s.r.o., založená Milošem Vránkem a jeho ­synem Pavlem už 22. září 1990. Další historie je dobře známá, Renocar se stal prvním oficiálním dealerem a servisem automobilů BMW v Československu, postupně rostl a sílil, navázal spolupráci s ladičskou firmou Schnitzer, založil závodní tým, po intermezzu s dalšími vozy Opel/Chevrolet soustředil opět všechny síly na BMW, ale přidal motocykly BMW, britské vozy Mini a nyní také elektrické modely BMW i. Renovace veteránů ovšem nikdy nepřestala, a to jak pro klienty,

60

auto 2022/6

TH

TOM HYAN Vybrané vozy ze sbírky vystavil Miloš Vránek v hale, kde se zároveň prodávají Mini a motocykly BMW, ale už přemýšlí o novém uspořádání muzea

tak pro vlastní sbírku, která se v roce 2017 proměnila na veřejnosti přístupné Renocar Museum ve velkém areálu společnosti v Brně-Slatině. Renocar chtěl ­ovšem vždy být nablízku i zákazníkům v Praze, a tak vznikly nové showroomy a nakonec i velké dealerství BMW Renocar v Čestlicích u Prahy. V roce 2011 předal Miloš starší vedení podniku synům Pavlovi a Milošovi mladšímu, ale na odpočinek nikdy neodešel. ­Vrátil se ke kořenům a pokračuje především v reno­ vacích automobilů bavorské značky. Mezi renovovanými vozy jsou mnohé unikáty, jaké nemají obdobu ani v zahraničí, ostatně Miloš Vránek spolupracoval i na renovacích automobilů pro tovární muzeum BMW v Mnichově. V květnu jsme se do Slatiny přijeli podívat na BMW Dixi Lieferwagen z roku 1929, dodávkovou skříňovou verzi prvního vozu z produkce BMW, která existuje jen ve dvou exemplářích (druhý nedávno objevili v Eisenachu), zatímco v Mnichově mají pouze repliku. Unikát od Renocaru po náročné renovaci vyrazil koncem května na setkání zhruba ­ padesáti sesterských vozů do německého ­ ­automobilového muzea v Sinsheimu, kde se


1 Roadster BMW 328, nejlepší typ z konce třicátých let, a novější BMW 1600 GT, vlastně převzatá konstrukce Glas 1300/1700 GT (ovšem s motorem BMW) 2 BMW 327, nejkrásnější automobil bavorské značky z předválečného období (model 1937), samozřejmě s řadovým dvoulitrovým šestiválcem 3 BMW 329, velmi vzácný dvoulitrový šestiválec, navíc s ještě vzácnější karoserií kabriolet od společnosti Drauz z Heilbronnu (1937)

6

2

3

4

5

představil spolu s dalšími padesáti sourozenci. Byl to ovšem jediný originální BMW Dixi Lieferwagen, jaký se tam prezentoval. Sbírka Renocar Museum čítá mnoho různých automobilů, z nichž jen vybrané jsou vystaveny v hale, přístupné zájemcům. Prakticky zahrnuje všechny významné typy z historie bavorské značky, od původních Dixi, které vznikly v Eisenachu na základě britské licence Austin, až po slavné řadové šesti­ válce konce třicátých let a hliníkové osmiválce z let padesátých, jaké se objevily například pod kapotou vystaveného kupé BMW 503. Ještě dříve než začala výroba automobilů, patřila společnost Bayerische Motoren Werke k významným producentům ►►►

Foto Tom Hyan

1

4 BMW 1602 v původním stavu, který pan Hrubý koupil z brněnského veletrhu, pak se Miloš Vránek o vůz dvacet let staral a nakonec jej získal

5 BMW 2.5 CS z roku 1974, vzácná verze třílitrového kupé (E9), ovšem vybavená menším šestiválcem (vzniklo jen 844 vozů 2.5 CS) 6 BMW Isetta 250 z roku 1961, objevená Milošem Vránkem Juniorem v roce 1991 za studií v Praze; jeho otec pak vůz kompletně renovoval

6/2022 THauto

61


Foto Tom Hyan

► RENOCAR BMW MUSEUM

1 2

3 4

leteckých motorů, k nimž v roce 1923 přidala věhlasné motocykly s typickým dvouválcem boxer s protilehlými válci a pohonem zadního kola kloubovým hřídelem (první byla pětistovka R32). BMW vznikla z Rapp Motorenwerke, registrované v Mnichově 28. října 1913, a Gustav Otto Flugmotorenfabrik, později přejmenované na Bayerische Flugzeugwerke AG (BFW). Rappova ­firma naopak v roce 1917 změnila jméno na BMW, ­stala se akciovou společností (1918), a v roce 1922 se BFW a BMW spojily. Ještě dnes sídlí ředitelství BMW AG a mnichovský závod číslo 1 na původním pozemku BFW. Po první světové válce však dostalo Německo od vítězných mocností zakáz stavby letadel a leteckých motorů, takže u BMW museli hledat nové cesty. Motocykly byly prvním řešením, ale automobily větší perspektivou. První výstava, na níž měla firma BMW svůj stánek, byla 28. května až 5. června 1921 v Praze. ­Bavorské motorové závody, akc. spol., Mnichov 46, jak zněl vývěsní štít stánku, tam vystavily motory řadové i typu boxer, nemluvě o sortimentu různých dílů (hlavně odlitků). První automobily vznikly v Dixi-Werke a tam se v roce 1927 rozhodli pro licenční výrobu malého britského vozu Austin Seven pod označením Dixi 3/15 PS. Továrna Dixi-Werke ve východoněmeckém Eisenachu se od 1. října 1928 stala součástí BMW AG, malý Dixi byl přejmenován na BMW 3/15 a tak začala slavná ­automobilová éra. Typ 3/20 byl zcela novou konstrukcí

62

auto 2022/6

TH

1 Miloš Vránek a renovovaný BMW Dixi Lieferwagen z roku 1929 v dílnách v Brně-Slatině 2 Dodávkový BMW Dixi je skutečným unikátem, v Mnichově mají jen repliku, nikoli originální lehký skříňový automobil tohoto typu 3 Pro renovaci se využívá kvalitní jasanové dřevo na kostru karoserie, která je typická pro stavbu automobilů v předválečném období 4 Ukázka vývoje, klikový hřídel pro Dixi z počátku třicátých let a moderní pětkrát uložený pro Mini Cooper S z roku 2013

a nahradil 3/15. Největší předválečnou slávu však přinesly řadové šestiválce, a tato koncepce zůstala ­ ­zachována dodnes. První byl BMW 303 (1933) s objemem válců pouhých 1173 cm3 a výkonem 22 kW (30 k), ale v dalších typech posílil přes 1490 cm3 (BMW 315), 1911 cm3 (BMW 319) až po legendární stroj 1971 cm3, určený pro vozy první řady 320, jenž přežil ve výrobě do šedesátých let (v rámci válečných reparací v Anglii), dotáhl to až do formule 1 a jeho výkon se za dvě deseti­letí zvýšil ze 33 na 118 kW (45 až 160 k)! Dílo Fritze Fiedlera, dlouholetého šéfkonstruktéra BMW, ­ ­položilo základ věhlasu značky. Úzký řadový šestiválec 1971 cm3 (ø 66 x 96 mm) se montoval do čtyřdveřového sedanu BMW 326 (senzace Berlínského autosalonu 1936), kabrioletů BMW 326 a 320/321, roadsterů 327 a 328, dvoudveřových sedanů 320/321, kupé 327 i bojových 325, prvních BMW s pohonem všech kol. U legendárního BMW 328 byl výkon motoru v tříkarburá­ torové verzi zvýšen na 59 kW (80 k). Dvoulitrové


► BMW DIXI 3/15 PS (1929) MOTOR – zážehový řadový čtyřválec, uložený podélně vpředu; dvouventilový rozvod SV; blok a snímací hlava válců ze šedé ­litiny; 749 cm3 (ø 56 x 76 mm); kompresní poměr 5,6:1; 11 kW (15 k)/3000 min‑1 a 38 N.m/2000 min‑1; dvakrát uložený klikový hřídel (pouze na koncích); termosyfonové chlazení kapalinou (náplň 5,0 l); tlakové oběžné mazání (náplň oleje 2,5 l); karburátor Solex nebo Zenith ø 22 mm; elektrická výzbroj 6 V, akumulátor 45 A.h, generátor 60 W. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka; třístupňová mechanická převodovka bez synchronizace (3,25 – 1,82 – 1,00) se zpátečkou, řazení pákou na podlaze, stálý převod 4,88. Pohon zadních kol kloubovým hřídelem. PODVOZEK – žebřinový nosný rám; obě nápravy tuhé, pérování listovými pery, vpředu jedno příčné, vzadu dvě podélná čtvrteliptická; mechanické bubnové brzdy na čtyři kola, ruční brzda na zadní kola; řízení šnekem a kladkou; kola s drátovým výpletem nebo ocelová disková, pneumatiky 26 x 3,5. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (osobní uzavřený vůz) – rozvor náprav 1905 mm, rozchod kol 1000/1030 mm; d/š/v 2800/1170/1625 mm; objem palivové nádrže 25 l; pohotovostní/ celková hmotnost 490/750 kg, hmotnost podvozku 280 kg.

5 6

PROVOZNI VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 75 km/h; spotřeba paliva 6,0 l/100 km. VÝROBCE – Bayerische Motoren Werke AG, München; závod Fahrzeugfabrik Eisenach, Německo. Celkem 25 256 vozů v letech 1927 – 1932.

7

Foto Tom Hyan

8

automobily ze třicátých let v různém provedení jsou ozdobou muzea, mnohé mají velmi zajímavou his­ torii. Navíc se připravuje renovace většího třiapůllitru BMW 335 stejné koncepce coby unikátního kupé od karosárny Autenrieth. Po válce se v roce 1954 objevil první sériově vyrá­ běný hliníkový osmiválec, jenž se uplatnil ještě v kultovních sportovních automobilech BMW 507 a 503 (oba 1956 – 1959) a kupé 3200 CS (1962 – 1965). Doplněním výrobního programu na opačném konci spektra byly vozíky BMW Isetta (1955 – 1962) podle licence italské firmy Iso, ovšem s čtyřdobými motocyklovými motory BMW, z nichž se později vyvinuly minivozy BMW 600 (1957 – 1959) a 700 (1959 až 1965). Novou velmi úspěšnou éru zahájil nový vůz tehdejší střední třídy BMW 1500, představený na IAA 1961 ve Frankfurtu a označený jako Neue Klasse. Po řadovém šestiválci se stal dalším pilířem vývoje značky, ačkoli se představil jen se čtyřválcem

1499 cm3 o výkonu 59 kW (80 k), ale postupně sílil na typy 1600, 1800 a 2000. Byl přijat s nadšením nejen pro působivý nadčasový design, ale jeho ­ ­koncepce podvozku se vzpěrami McPherson vpředu a vlečenými rameny se šikmou osou kývání vzadu se stala zárukou vynikajících jízdních vlastností, pro značku BMW příslovečných, stejně jako přechodu na moderní motory s rozvodem OHC (a DOHC). Dvoudveřová verze řady 02 byla ještě úspěšnější, BMW 1602 z muzea zůstal v Československu po ­veletrhu MVB 1967 v Brně, první majitel si nechal vůz servisovat u Miloše Vránka a nakonec mu jej prodal. Druhá typová řada větších šestiválců 2500/2800 byla uvedena v roce 1968 jako sedan i kupé, motory se zvětšovaly až k hranici 3500 cm3. Výrobní počty se prudce zvýšily a firma BMW vstoupila mezi velkosériové výrobce automobilů. Všechny milníky BMW z těchto časů si dnes můžete pro­ hlédnout v Renocaru a jeho unikátním muzeu. ■

5 BMW Dixi 3/15 PS jako ojedinělý roadster z karosárny bratrů Rudolfa a Fritze Ihle z Bruchsalu, kteří v roce 1929 poprvé použili typické řešení přídě 6 Další vzácný kousek při renovaci, kupé BMW 335 s karoserií Autenrieth, zjevně jediné dochované na světě (1939) 7 Renocar je rovněž prodejcem strojů BMW Motorrad, proto jsme v muzeu viděli také dvouválec BMW R60/2 ze šedesátých let se sidecarem Steib S350 8 Hliníkový osmiválec 3,2 litru pod kapotou kupé BMW 3200 CS při probíhající renovaci celého automobilu

6/2022 THauto

63


► Novozélanďan Scott Dixon zajel nejrychlejší kvalifikaci 376,580 km/h (na čtyři kola) v historii 500 Indy, ale 106. ročník závodu v Indianapolisu stejně nevyhrál, přestože vedl rekordních 95 kol! Při poslední zastávce v boxech nedobrzdil, překročil limit a dostal penalizaci průjezdu boxy, což ho odsunulo na 21. místo, když 22 jezdců mělo plný počet 200 kol (tím posledním byl Marco Andretti). Druhé švédské vítězství 500 Indy tak v dramatickém závěru dobyl Marcus Ericsson, bývalý jezdec F1, který vedl jen 13 kol. Dixon a Ericsson jeli v týmu Chipa Ganassiho (Dallara-Honda).

► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA Christian Merli (Osella FA30) opět vyhrál ve Šternberku

Foto Tom Hyan

► Poslední květnový víkend byl bohatý na velké sportovní podniky, ale i na rozmary počasí. Formule 1 v Monaku odstartovala za zavá­ děcím vozem pro průtrž mračen, což zaručilo pozice z kvalifikace, takže se Charles Leclerc (Ferrari) ujal vedení, ale opět o ně přišel pro taktickou chybu týmu při první výměně pneumatik. Skončil čtvrtý za Maxem Verstappenem, druhý byl týmový kolega Carlos Sainz. Vyhrál Sergio Pérez (Red Bull), jenž tak třetím triumfem Grand Prix F1 překonal svého krajana Pedro Rodrigueze jako nejlepší Mexičan ve formuli 1. Závod byl ukončen po tříhodinovém limitu FIA.

ECCE HOMO – MERLIHO REKORD Sobotní tréninky Ecce Homo ve Šternberku provázely chlad a přeháňky, ale už 41. ročník našeho závodu mistrovství Evropy v jízdě do vrchu se konal za regulerních podmínek na rozdíl od Velké ceny Monaka formule 1! Počasí se umoudřilo a italský závodník Christian Merli (Osella FA30 Zytek LRM V8) ve druhé jízdě vylepšil svůj loňský rekord (2:39,80 proti 2:39,88 min). Vyhrál obě jízdy a ze čtyř závodů letošního ME dominoval počtvrté (St. Jean-du­ -Gard, Falperra, Al Fito a Ecce Homo). Druhé místo obsadil domácí Petr Trnka (Norma M20 FC), kterému Merli v každé jízdě nadělil téměř pět sekund. Dva nejlepší dosáhli celkových časů 5:20,86, resp. 5:30,00; třetí Alexander Hin ze Švýcarska (Osella PA30) měl 5:43,38 min. Blýskl se také Petr Vítek pátým místem, když mu Osella PA30 konečně vydržela až do cíle, což se naopak nepodařilo Miloši Benešovi (Osella FA30) ani Josebu Iraola Lanzagortovi (Nova NP01). V příštím čísle se k závodu vrátíme podrobněji. MG ZS na výstavě Legendy 2022

► Tradiční závod 24 h Nürburg­ ringu letos patřil Audi! V jubilejním 50. ročníku zvítězil Audi Sport Team Phoenix se čtveřicí jezdců Robin Frijns, Kelvin van der Linde, Dries Vanthoor a Frédéric Vervisch na voze Audi R8 LMS GT3 evo II. Vzrušení přinesl bratrovražedný souboj Vanthoorů, když se Laurens (ročník 1991) při souboji s Driesem (1998) v Döttinger Höhe lehce dotkli při rychlosti 260 km/h. Laurens vylétl z trati do svodidel a zničil Porsche 911 GT3R (991 II) loni vítězného týmu Manthey Racing. Nic se mu nestalo, ale mladší Dries vyhrál. Vanthoorové jsou z Belgie. ► Bavorský obchodník s nemovi­ tostmi Toni Fischhaber zemřel 12. března 2022 v Penzbergu. Dožil se 81 let. Byl hvězdou závodů do vrchu, také obsadil páté místo ve 24 h Le Mans 1965 na továrním Porsche 904 s Gerhardem Kochem a devatenáctkrát jel 1000 km Nürburgringu!

64

auto 2022/6

TH

Foto Tom Hyan

► Nejdelší závod Coca-Cola 600 na okruhu Charlotte vyhrály Toyoty. Danny Hamlin prolétl první cílem s náskokem 0,119 sekundy před týmovým kolegou Kyle Buschem (oba Joe Gibbs Racing). Byl to nejdelší závod v historii NASCAR, po prodloužení ujel vítěz 619,5 míle (996,77 km) za pět hodin, tři minuty a osm sekund! Nejlepší Ford byl třetí (Kevin Harvick), nejlepší Chevrolet šestý (Tyler Reddick). Startovalo 37 závodníků.

LEGENDY 2022 – NÁVRAT MG Na automobilové slavnosti Legendy 2022 se také představila bývalá britská značka MG, nyní s čínským vlastníkem, která znovu vstupuje na český trh. Nikoli ovšem se sportovními roadstery, jež byly v Holešovicích rovněž vystaveny, ale s nabídkou SUV různých velikostí včetně čistě elektrických typů. Prohlédli jsme si MG ZS, které vedle elektrické verze ZS-EV nabízí provedení se zážehovým tříválcem 1,1 litru a čtyřválcem 1,5 litru.

NOVÉ KNIHY Martin Straka, známý novinář, fotoreportér a komentátor motoristických podniků, vzdal hold úspěšné posádce československých závodníků Zdeněk Vojtěch/Břetislav Enge, která v osmdesátých letech zářila v mistrovství Evropy cestovních automobilů. Název 1983 vojtěch-enge jasně prozrazuje, o čem bude řeč, tedy o té slavné sezoně, kdy naši jezdci drželi krok s nejlepšími. Informací přináší publikace, kterou letos vydalo Nakladatelství Slovart Praha, mnohem více, všímá si života obou závodníků, jejich rodin a přátel, přináší výsledky ze závodů a zajímavé postřehy, které by jinak upadly v zapomenutí. Vřele doporučujeme všem příznivcům motorsportu!

Druhým vystaveným vozem byl větší MG EHS PHEV, tedy Plug-In Hybrid SUV s kombinovaným výkonem 190 kW. Nabídku doplní výhradně elektrický MG Marvel R (systém značení jsme nepochopili, opět jde o SUV), ovšem s pohonem jen zadních kol (132 kW a dojezd 370 km), či obou náprav (212 kW a 370 km). Další je elektrické kombi MG5 EV. Pátým modelem má být novinka segmentu B.


Kresby a foto Rootes Group

SLAVNÉ MOTORY

HILLMAN IMP (1964 – 1976) Neobvyklý motor pro neobvyklý vůz! Konstruktér Leo Kuzmicki (polský emigrant) využil Coventry Climax FW (Feather Weight) jako základ čtyřválce 875 cm3, prvního motoru celohliníkové konstrukce v britském osobním voze. Podélně uložený čtyřválec byl skloněn o 45° vpravo a uložen v zádi vozu Hillman Imp, pro jehož výrobu byla postavena továrna ve skotském Linwoodu. Největším problémem byla domácí konkurence Austin/Morris Mini s předním pohonem, ale přesto se vyrobilo 440 032 Impů včetně litrové verze (998 cm3). Motor Impu poháněl také vozy Bond 875, Ginetta G15, Clan Crusader a další.

Zážehový čtyřválec; 875 cm3 (ø 68 x 60,375 mm) Hliníkový blok a hlava válců; 10,0:1 OHC 2V; jeden spádový karburátor Solex Výkon 31,3 kW (42,6 k)/5000 min‑1 Točivý moment 70 N.m/2800 min‑1 (údaje platí pro první Hillman Imp)


Kapalinou chlazený plochý čtyřválec, OHC 4V EJ22/18: 2212/1820 cm3 (ø 96,9/87,9 x 75 mm) Stupeň komprese 9,5/9,7 Výkon 100/76 kW (136/103 k)/6000 min‑1 Točivý moment 189 (147) N.m/ 4800 (3200) min-1 Vícebodové/jednobodové vstřikování benzinu

Kresba Subaru

Údaje platí pro Legacy 1989

Druhá generace zážehového motoru Subaru Boxer s protilehlými válci se představila jako typ EJ v roce 1989 a vyráběla se po průběžném vylepšování až do roku 2021 (pro WRX STI Final Edition). Různé verze podle objemu válců nesly označení EJ15, 16, 18, 20, 22 a 25, přičemž tři největší se objevily také v přeplňovaném provedení (turbo). Vyobrazený nepřeplňovaný EJ22 byl uveden v roce 1989 ve vozech Legacy první generace (sedan BC, kombi BF).

Subaru Boxer EJ22

SLAVNÉ MOTORY Subaru Legacy Gen. I (sedan BC)

Foto Subaru

SUBARU EJ22 (1989)

Subaru Legacy Gen. I (Station Wagon BF)