THauto_04_2026

4

2026

RENAULT E-TECH

4

PŘEDSTAVUJEME ■ MERCEDES-AMG CLE 53 4MATIC+ ■ klasická kupé odvozená ze sedanů tvoří nyní novou třídu CLE ■ AUDI A5 LIMOUSINE ■ elegantní automobil pro pohodlné cestování na dlouhé vzdálenosti ■ HYUNDAI INSTER ■ vyniká velmi dobrým dojezdem, který bohatě stačí na jízdy ve městě a okolí

Kresba Mack

Mack Turbo Diesel EE9-500

MACK E9-500 ECONODYNE

SLAVNÉ MOTORY Mack Super Liner II

Vznětový osmiválec do V/90°; OHV 4V 16 354 cm3 (ø 136,5 x 139,7 mm) výkon 370 kW (503 k)/2100 min‑1 (1990) točivý moment 2000 N.m/1200 min‑1 (1990)

Foto Tom Hyan

Poslední ze slavných osmiválců Mack je dalším vývojem řady Econodyne, vyráběné v letech 1972 až 1999 v různých verzích s výkony od 298 kW (405 k) výše. Uvedený typ E9-500 o výkonu 373 kW (507 k) poháněl slavný Mack Super Liner II od osmdesátých let, v roce 1990 slavil premiéru také v revolučním francouzském tahači Renault AE 500 Magnum jako EE9-500 s výkonem 370 kW (503 k). Objem válců 998 CI (16,4 litru). Přeplňování turbodmychadlem s chlazením stlačovaného vzduchu. Přímé vstřikování paliva řadovým čerpadlem.

4

2026

JEDENÁCTÝ ROČNÍK číslo 4 (120), duben 2026 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

Vydává TH Motormedia šéfredaktor: Ing. Tomáš Hyan

tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@gmail.com adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2026 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth patřím k těm, pro něž je příchod jara doslova balzámem na duši. Přežít zimu je opravdu výzva, nejen kvůli počasí, ale i proto, že se poredukují všechny akce, zneprůjezdní cesty a vládne tma. V dubnu se však znovu objeví slunce, oschnou cesty, začnou závody, soutěže a výstavy, opět se otevřou motoristická muzea...

A propos ta muzea. Všimli jste si, jak bohatá je naše země, kolik tu jezdí vzácných vozů i motocyklů a jak rychle vznikají nová automobilová muzea? Bohužel jejich propagace je většinou nedostatečná, a tak se stává, že navzdory nějakému času v motoristickém oboru se o mnohých dozvíme jen náhodou. Navíc se v nich pořádají krásné výstavy, ale zkuste se dopátrat kdy a jaké! Nevím, asi na to nemají lidi. Zatím všechny nové stánky historie, které jsme objevili, nás příjemně překvapily. Samozřejmě, postupně prozradíme, kde jsme byli a kam je fajn zajet...

Motorismus je ale především kontroverzní současnost. Ano, ropa ještě teče, ale automobilky rozpouštějí konstrukční oddělení! Víte například, že věhlasná bavorská firma už nevyrábí žádné motory v Německu? A celý kolos Stellantis v Evropě vsadil na tříválec 1,2 litru, uvedený v roce 2012, který jen vylepšuje (rozvodový řetěz místo ozubeného řemenu)! Ti, kteří motory vyvíjeli, buď jdou do důchodu, anebo jim ruší pracoviště. Takhle Evropané konkurenceschopní nikdy nebudou. O úpadku technického školství ani nemluvě.

Obraťme list, přeji příjemné čtení i pevné zdraví, vítězství rozumu a radost z jízdy!

►►► OBSAH ŠKODA 1101 / 1102 (1946 – 1952) ������������ 2 MERCEDES-AMG CLE 53 4Matic+ ������������ 6 RENAULT 4 E-Tech (P01/RHE) ��������������� 10 AUDI A5 Limousine (B10; FU) ����������������� 14 VOLKSWAGEN T-Cross (C1) ������������������� 18 HYUNDAI Inster (AX1) ���������������������������� 22 Novinky českého trhu ������������������������������ 26 MERCEDES-BENZ 2026 �������������������������� 27 JEEP Compass (J4U) ������������������������������ 28 ALCAR Bohemia 2026 ����������������������������� 39 MORGAN 2026 ��������������������������������������� 30 Pig-N-Ford Racing (1925 – 2026) ������������ 32 NASCAR Cup 2026 ��������������������������������� 34 Legendy NASCAR ����������������������������������� 35 Pavel Hortek (1949 – 2026) ��������������������� 40 Jezdci Mistrovství světa F1 ��������������������� 42 Nadace Elišky Junkové: KAN (Kukleny Alois Nejedlý) ���������������� 44 Naše legendy ������������������������������������������� 45 CITROËN SM (1970 – 1975) �������������������� 46 DENNIS Specialist Vehicles ��������������������� 50 DODGE Division (Chrysler Corporation) �� 56 Muzeum motoryzacji Biała Olecka (PL) ��� 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄ Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2026 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2026 v ČR

► Za volanty nových vozů Jeep Avenger 4xe, Kia Ceed Edice 30, Leapmotor T03 a C10, Fiat Doblò Panorama, Volkswagen T-Roc a Golf, Hyundai Bayon, Opel Grandland a mnoha dalších ► Zapomenuté hvězdy na brněnské trati ► Poslední desetiválec Audi ► Bizzarrini Manta od Ital Designu ► Mercury v modelovém roce 1976 ► Leyland Trucks & Buses

4/2026 THauto

1

Foto Tom Hyan

► ŠKODA 1101/1102 (1946 – 1952)

Škoda 1101, polokabriolet s pevnými bočnicemi karoserie, byl v roce 1948 dodán velvyslanectví Švýcarska v Praze (od 2005 je součástí sbírek Škoda)

OSMDESÁTINY

Foto Helena Hyanová

Po druhé světové válce se značka Škoda stala československou jedničkou, s novým Tudorem byla vybrána za hlavního dodavatele osobních automobilů...

2

auto 2026/4

TH

2

Foto Helena Hyanová

1

4

P

rvnímu poválečnému typu Škoda 1101 z mladoboleslavské automobilky neřekl nikdo jinak než Tudor, a to bez ohledu na karosářskou verzi. Přezdívka vznikla z anglického Two-Door, tedy dvoudveřový, i když se záhy objevily čtyřdveřové varianty, nicméně lidové pojmenování zůstalo (a přezdívku Sedan získal až následující typ 1200). V poválečném kvasu znárodňování velkých podniků, vyhlášeného prezidentským dekretem číslo 100/1945 už v říjnu 1945, se mladoboleslavská automobilka změnila na národní podnik Automobilové závody (AZNP) a dostala úkol zaměřit se na osobní automobily, což splnila. Záhy byla jejich monopolním českým výrobcem, když jiné ze státního rozhodnutí musely ­výrobu osobních vozů buď zcela zastavit, či přejít na jiné úkoly. Škoda měla už od třicátých let jasnou koncepci, která v jejích osobních automobilech přežila až do počátku sedmdesátých let.

Poválečná produkce Škoda vycházela z předválečné koncepce centrálního rámu s rozvidlenou přední částí pro uložení pohonné jednotky a dělených náprav s ne­ závisle zavěšenými koly, odpruženými příčnými listovými pery. Prvním vozem této

Foto Tom Hyan

3

5

TOM HYAN 1, 2, 3 Klasický Tudor z roku 1948, ale už s novou mohutnější maskou přídě 4, 5 Modernizovaný typ Škoda 1102 s výraznější maskou přídě (provedení Ambulance z roku 1950) koncepce byl Popular 420 už v roce 1934 s malým čtyřválcem o objemu jen 903 cm3, který postupně sílil. Čtvrtý typ, označený jako Popular 1100 OHV, se dočkal obno­ vené výroby po válce, ale to už měli konstruktéři na rýsovacích prknech jeho zcela modernizovanou verzi s novou elegantní karoserií. Motor o objemu 1089 cm3 (ø 68 x 75 mm) zůstal prakticky stejný, ostatně přežil až do šedesátých let i na dalších škodovkách včetně první Octavie (tedy osmého typu) a otevřené Felicie. Nový automobil, označený Škoda Popular 1101 (interně typ 938), byl v roce 1945 vybrán státními orgány jako jeden ze dvou schválených do sériové výroby, což se poštěstilo i konstrukci Jawa Minor, ovšem převedené k jiným výrobcům pod označením Aero Minor (Jawa se mu­ sela zaměřit na motocykly). Výroba osobních vozů Praga se po válce prakticky nerozběhla (jen výběhové série předválečných

typů) a kopřivnická Tatra dostala rozkaz přejít výhradně na produkci těžkých nákladních (vojenských) automobilů.

Jméno Popular pro poválečný model bylo záhy opuštěno, protože výrobce chtěl zdůraznit, že jde o opravdu nový vůz. Lidé si však k číselnému označení 1101 přidali pojmenování Tudor, které pak zůstalo ­ i čtyřdveřovým verzím, třídveřovým kombi, dodávkám a sanitkám, stejně jako kabrioletům. Rámový podvozek ostatně umožňoval snadnou montáž různých karoserií, a proto se objevil také bojový Tudor 1101 P (pohotovostní), otevřený osobní vůz pro policii a armádu ve stylu Jeepu Willys, byť jen s pohonem zadních kol. Konstrukčně se nic zásadního neměnilo, motor o objemu 1089 cm3 s ventilovým rozvodem OHV byl vcelku moderní už v době svého vzniku, čtyřstupňová převodovka měla synchronizaci na obou vyšších převodových stupních a hnací hřídel zadních kol procházel k diferenciálu rourou páteřového rámu. Tudor měl klasické proporce, při rozvoru náprav 2485 mm délku jen 4050 mm, šířku 1500 mm a výšku 1520 mm. Pohotovostní hmotnost činila 940 kg a úhledný automobil se zapuštěnými světlomety v blatnících a výkonem 32 koní (23,5 kW) uháněl rychlostí ►►►

4/2026 THauto

3

Foto Helena Hyanová

► ŠKODA 1101/1102 (1946 – 1952)

1 1 Páteřový rám Š 1101 z roku 1947 a nejkrásnější z vozů této řady (dvousedadlový Roadster) 2 Škoda 1101 Roadster (1948) s novou maskou a čtyřválcem 1089 cm3 o výkonu 23,5 kW (32 k) 3 Klasický kapalinou chlazený čtyřválec OHV 1089 cm3 (vrtání 68 mm a zdvih 75 mm jako u tehdejších motorů Fiat 1100)

2

3

4

až 100 km/h, přičemž průměrná spotřeba se pohybo­ vala kolem osmi litrů benzinu na stovku kilometrů.

Světová premiéra Tudoru 1101 (tehdy označen jako Škoda Model 1946) proběhla na autosalonu Mondial de l’Automobile 1946 v Paříži, zatímco na prvním a na dlouhou dobu posledním Mezinárodním autosalonu v Praze 1947 se představily navíc atraktivní verze čtyřmístný kabriolet (dva prototypy Š 1101 od karosáře ­Sodomky) a nový roadster s mohutnější maskou přídě s pěti tlustšími vodorovnými lištami, jež se staly pozná­ vacím znakem modernizace Š 1102, a nahradily skromnější provedení Š 1101 s osmi tenkými lištami vpředu.

Od jara 1949 začala výroba modernizovaného typu Š 1102 s novou maskou, ale také s módním řazením pákou pod volantem místo na středovém tunelu. Tříramenný volant byl v roce 1950 nahrazen jednodušším dvou­ ramenným, sdružený obdélníkový kontrolní přístroj udělal v roce 1951 místo trojici kruhových ukazatelů, ale to už se výroba vozů tohoto typu blížila svému konci.

Produkci rozšířily čtyřdveřové verze (sedan), objevily se

Foto Tom Hyan

4 Páteřový rám s centrální nosnou rourou byl základem všech poválečných vozů Škoda až do roku 1964 (na snímku Š 1101 z roku 1947)

4

auto 2026/4

TH

5

Foto Tom Hyan

6

7

8 rovněž polokabriolety (vozy s pevnými boky karoserie a standardními dveřmi, ale se shrnovací plátěnou střechou až k víku zavazadlového prostoru). Státní podnik zahraničního obchodu Kovo (později PZO Motokov) na­ bídl nové Tudory na export hlavně do Francie, Dánska, Nizozemska, Belgie, Rakouska či Švýcarska, ale také do exotických desti­ nací Austrálie, Brazílie, Argentiny, Jihoafrické republiky a Egypta (export byl prioritou, přes 70 % produkce se tehdy vyvezlo).

Kromě klasických uzavřených vozů se vyráběly otevřené, vlastně předchůdci první Felicie (Škody 450), a rovněž užitkové verze, vycházející z prodloužené karoserie kombi (délka 4120 proti 4050 mm), ale s poma­ lejším stálý převodem hnací nápravy, takže největší rychlost klesla ze 100 na 90 km/h.

Kromě klasického kombi (STW) včetně verzí skříňová dodávka a sanitka (s rychlým pře-

5, 6, 7 Sportovní vozy, odvozené z Tudoru, startovaly na okruhových závodech, rovněž se silnějšími motory až 1,5 litru (případně s kompresorem) 8, 9, 10 Škoda 1100 P (pohotovostní) z roku 1949 pro armádu a policii (alias Veřejnou bezpečnost nebo VB) vodem jako osobní vozy) se objevil první atraktivní Woody (Š 1101 Normand z roku 1948) s odkrytou dřevěnou kostrou karoserie na bocích, kupodivu jediný Tudor se dveřmi zavěšenými vpředu! Bylo jich ovšem více, protože jsem je viděl jezdit, stejně jako malý valník, odvozený ze Škody 1101.

Z celkového počtu 66 904 Tudorů vzniklo 11 284 vozů ve Vrchlabí a 3031 v Kvasinách, kam mladoboleslavská automobilka dodávala podvozky. Dvoudveřových vozů bylo téměř 28 tisíc, čtyřdveřových (Sedan)

Foto Helena Hyanová

9

10 18 tisíc, krásných roadsterů 3,8 tisíce, polokabrioletů tři tisíce, všech verzí dodávkových kolem deseti tisíc a také přes čtyři tisíce pohotovostních vojenských a policejních vozů Škoda 1101 VO/P. Sportovní auto­ mobily, odvozené z Tudoru, startovaly na okruhových závodech včetně jediné účasti Škody Sport ve 24 h Le Mans 1950.

Vozy Škoda 1101/1102 patřily k nejrozší­ řenějším domácím na našich silnicích, kde ještě dlouho po válce jezdily i předválečné automobily všech světových značek. Vzpomínám si ale, jak jsem v pražských Straš­ nicích ob­ divoval nádhernou Škodu 1102 Roadster v kakaově hnědé barvě se šedou plátěnou střechou; byl to jeden z nejkrás­ nějších československých automobilů, jaké jsem kdy viděl. Pěknou výstavu 80 let Škoda Tudor můžete vidět ve Škoda Auto Muzeu v Mladé Boleslavi až do 10. května 2026. ■

4/2026 THauto

5

► MERCEDES-AMG CLE 53 4MATIC+ (C236)

Foto Tom Hyan

Automobily

KUPÉ ŽIJE...

S

Mercedes-Benz soustředil klasická kupé odvozená ze sedanů do nové třídy CLE, která nahradila všechny ostatní...

amozřejmě klasická kupé Mercedes-Benz TOM HYAN možnost otevřeného vozu od Mercedesu zmizela, stejně ještě nezmizela, ve vrcholných segmentech je jako racionalizace vyřadila sportovní sedany a kombi Mercedes-AMG CLE 53 reprezentují různé verze AMG GT, ale třídy CLS/CLS Shooting Brake. Navzdory tomu se nabídka 4Matic+ je nejsilnější značky rozšířila, protože automobilka vychází vstříc C/E Coupé nahradila v modelovém roce 2024 z nové generace vozů, zcela nová CLE na rozměrově variabilní moenormnímu zájmu o vozy kategorie SUV a vytvořila šikteré spojují předchozí dulární platformě MBA2 (druhé generace), která je záklarokou nabídku legislativou vyžadovaných elektromobilů. třídy E a C v provedení dem všech sedanů klasické koncepce (třídy C, E a S Nový CLE se vnějšími rozměry řadí mezi C a E Coupé, kupé a kabriolet; včetně Maybachu). U nové třídy CLE (C236) je zcela proti prvnímu je o 164 mm a proti druhému o 15 mm vozy nové třídy CLE zjevný odklon od vznětových motorů (pouze CLE 220d), se vyrábějí v dalším závodě delší, rozvor náprav je zhruba shodných 2865 mm (tedy které ostatně z principu do sportovních verzí nepatří. Na+ 25/- 8 mm), rozchod kol mírně větší (+ 38/0 mm vpředu, Mercedes-Benz AG bídka zahrnuje dvoulitrové čtyřválce (CLE 180 až 300), + 68/7 mm vzadu) a standardní rozměry CLE Coupé v severoněmeckých řadové třílitrové šestiválce (CLE 450 a AMG 53) a letos tedy jsou 4850 x 1860 x 1428 mm. Nabídku motorů Brémách přibude oblíbený čtyřlitrový osmiválec twin-turbo (AMG (všechny s devítistupňovou samočinnou převodovkou) 63). Všechny současné modely využíuvádíme v obvyklé tabulce. Polovina vají soustavu Mild-Hybrid 17 kW, pro z osmi modelů se standardně dodává ► MOTORY CLE COUPÉ (C236) CLE 350e with EQ Technology je vys pohonem všech kol, ostatní mají motor výkon ICE+EM spotřeba WLTP pohon kol zadních, jak se na správný hrazena plug-in hybridní verze dvou­ typ [cm3] [kW/k] [l/100 km] litrového čtyřválce s elektromotorem Mercedes-Benz sluší a patří.

1950 R4d 145+17/197+23 4,7 – 5,2 95 kW. Všechny motory, pouze s vý- CLE 220d Z palety CLE jsme krátce vyzkoušeli 1999 R4 125+17/170+23 6,4 – 7,1 jimkou PHEV, se montují rovněž do CLE 180 špičkovou verzi AMG CLE 53 4Matic+, CLE 200 1999 R4 150+17/204+23 6,4 – 7,1 kabrioletů CLE (A236). a to navíc v konfiguraci, kterou zastouCLE 200 4Matic 1999 R4 150+17/204+23 6,6 – 7,3 pení Mercedes-Benz Česká republika Kupé a kabriolety třídy CLE jsou tedy CLE 300 4Matic 1999 R4 190+17/258+23 7,0 – 7,6 jedinými čtyřmístnými vozy Merce- CLE 300e Technology EQ 1999 R4 150+95/204+129 připravilo pro track days a kurzy spor0,5 – 0,7 des-Benz v těchto segmentech; kro- CLE 450 4Matic tovní jízdy AMG Experience v Brně 2999 R6 280+17/381+23 7,7 – 8,2 2999 R6 330+17/449+23 9,4 – 9,7 mě legendárního roadsteru AMG SL AMG GLE 53 4Matic+ coby maximálně funkční variantu. Zají(ano, povýšil mezi vozy AMG) jiná Pozn. Všechny s převodovkou 9G-Tronic, resp. AMG Speedshift TCT 9G mavostí jistě je, že AMG CLE 53

6

auto 2026/4

TH

Vyzkoušeli jsme verzi AMG 53 nového kupé CLE, pozoruhodnou inovativním zážehovým šestiválcem s elektrickou asistencí Mild-Hybrid 48 V

3

1

2

Foto Tom Hyan

4

5 1 Přední anatomická sedadla AMG Performance Advanced 2 Zadní sedadla s komplikovaným přístupem jsou víceméně nouzová, v kupé se ale jezdí hlavně ve dvou 3 Přístrojová deska s virtuálním kokpitem 12,9“ a dotykovým středovým 11,9“ 4, 5 Zobrazení před řidičem lze měnit podle nálady či jízdního režimu

6 7

6 Volba jízdních režimů na středovém displeji 7 Na displeji lze sledovat i okamžité využití výkonu (kW a N.m) 8 Detailní volba nastavení v jízdním režimu S+ 4Matic+ je druhým rokem v Top 3 prodejů Mercedes-AMG na českém trhu (v roce 2025 to bylo celkem přes sto automobilů v provedení kupé a kabriolet).

Variantu AMG na první pohled kromě jiného odlišují sportovní maska se svislými lamelami a jinými vstupy vzduchu pod nárazníkem, rozšířené přední i zadní blatníky pro větší rozchod kol (vpředu o 58 mm a vzadu o 75 mm), standardní devatenácti- a příplatková dvacetipalcová kola (na testovaném voze vícepaprsková kovaná za 69 424 Kč) a emblém německé obce Affalterbach na přídi, kde v roce 1967 pánové Hans-Werner Aufrecht a Erhard Melcher založili společnost AMG (Aufrecht, Melcher a Grossaspach, tedy Aufrechtovo rodiště), nyní Mercedes-AMG GmbH, od 1999 jedenapadesátiprocentní a od 2005 ►►►

8

4/2026 THauto

7

► MERCEDES-AMG CLE 53 4MATIC+ (C236)

Foto Tom Hyan

1 1 Zavazadlový prostor má slušný objem 410 litrů 2 Pod kapotou je inovativní řadový šestiválec M256 s turbodmychadlem, elektrickým kompresorem a podporou Mild-Hybrid

2

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (AMG CLE 53 4Matic+) – kapalinou chlazený řadový zážehový šestiválec AMG/Mercedes-Benz M256, přeplňovaný turbodmychadlem a elektrickým kompresorem, uložený podélně vpředu; hliníkový blok a hlava válců; DOHC 4V s proměnným časováním ventilů; elektronické přímé vstřikování, Stop/Start, GPF, EU6e; objem 2999 cm3 (ø 83,0 x 92,35 mm); kompresní poměr 10,5:1; největší výkon 330 kW (449 k)/5500 – 6100 min‑1 a točivý moment 560 N.m (boost 600)/2200 – 5000 min‑1. Systém Mild-Hybrid 48 V s elektromotorem/generátorem ISG 17 kW (23 k), 205 N.m. Elektrická výzbroj 12 V/48 V. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – kapalinový měnič momentu a samočinná devítistupňová převodovka AMG Speedshift TCT 9G (5,35 – 3,24 – 2,25 – 1,64 – 1,21 – 1,00 – 0,86 – 0,72 – 0,60 – R 4,80) s možností přímého řazení; stálý převod neuveden; trvalý pohon všech kol 4Matic+.

PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná ramena, vzadu víceprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a aktivními teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením a podtlakovým posilovačem; ABS/EBD, ESP; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 265/35 R 20 vpředu a 295/30 R 20 vzadu (testovaný vůz).

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2875 mm, rozchod kol 1663/1691 mm; d/š/v 4853/1883 (se zrcátky 2042)/1434 mm; objem zavazadlového prostoru 410 l; objem palivové nádrže 65 l; pohotovostní hmotnost DIN/celková 1925/2420 kg; nebrzděný/brzděný přívěs 750/1800 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 4,2 s; spotřeba paliva WLTP od 9,4 l/100 km; emise CO2 od 215 g/km.

VÝROBCE – Mercedes-Benz AG, Werk Bremen; Mercedesstrasse 1, 28309 Bremen, ve spolupráci Mercedes-AMG GmbH, Daimlerstrasse 1, 71563 Affalterbach, Německo

8

auto 2026/4

TH

stoprocentní součást nynější Mercedes-Benz AG ze skupiny Mercedes-Benz Group AG. Varianta AMG CLE 53 4Matic+ vyniká použitím upraveného motoru AMG M256, jednoho z nej­ modernějších zážehových současné produkce. ­Dosahuje největšího výkonu 330 kW (449 k) při 5800 až 6100 min‑1 a vrcholu točivého momentu 560 až 600 N.m (overboost) v širokém rozsahu 2200 až 5500 min‑1, na čemž se podílí skutečně inovativní konstrukce. Jde o řadový šestiválec, jenž byl poprvé systematicky navržen pro novou éru elektrifikace, a tak zahrnuje nikoli jeden, ale hned dva systémy s napětím 48 Voltů. Je to motor přeplňovaný výfukovým turbodmychadlem, kterému při rozběhu asistuje pomocný elektrický kompresor (eZV), takže vysoký točivý moment přichází už od rozběhu, neboť kompresor se roztočí na 70 000 min‑1 za pouhých 0,3 sekundy! Druhým systémem 48 V je integrovaný spouštěč/generátor ISG systému Mild-Hybrid s přídavným výkonem 17 kW (23 k) a točivým momentem 205 N.m, který rekuperuje kinetickou energii při brzdění, poskytuje přídavný výkon (boost), zajišťuje plachtění s vypnutým motorem (coasting) a účin­ nější Stop/Start. Převodovka AMG má místo měniče soustavu lamelových spojek, stejně jako mezinápravový diferenciál, v režimu Drift se přední náprava zcela odpojí. Systém jízdních režimů nabízí sku­ tečně bohaté možnosti radosti z jízdy, podpořené specifickými prvky AMG Dynamic Plus, AMG Track Pace, AMG Real Performance (sportovní zvuk), anatomickými sedadly AMG Performance Advanced, kovanými disky kol AMG 20“ a dalšími, které však tvoří značnou část příplatkové výbavy.

S vozem jsme jezdili za 11,8 l/100 km (jaksi udávaných 9,4 l/100 km se nám dosáhnout nepodařilo, i když na silnici nelze plného výkonu využít); při ostřejší jízdě a na okruhu však spotřeba úměrně vzrůstá.

Mohutné zrychlení je opravdu zážitkem (0 – 100 km/h za 4,2 sekundy), stejně jako vynikající jízdní vlast­nosti s řízením zadních kol (do 2,5°, ale u AMG až od 100 místo 60 km/h). V době testu začínaly ceny CLE ­Coupé od 1 573 000 Kč včetně DPH za zážehový čtyřválec CLE 180, testovaný AMG CLE 53 4Matic+ byl od 2 280 950 Kč, což příplatková výbava zvýšila na 2 653 425 Kč (více na www.mercedes-benz.cz). ■

6. červen 2026

Foto Tom Hyan

► Automobily ► RENAULT 4 E-TECH (P01/RHE)

Renault pokračuje v oslavě legend, které proměnil na elektromobily. Renault 4 E-Tech vznikl coby vzpomínka na původní er-čtyřku...

P

odle Renaultu je čtyřka více než pětka, oba nové vozy E-Tech mají shodnou platformu i poháněcí soustavu, ale Renault 4 E-Tech je větší a prostornější, navíc se každý vyrábí v jiné francouzské továrně. V modelové hierarchii je výše, o čemž svědčí i vyšší cena, která ovšem už není lidová jako u legendárního předchůdce R4, uvedeného na trh v roce 1961. Na to si však u elektromobilů musíme zvyknout. Čteme: Řidiči, kteří využíváte každé příležitosti k tomu, abyste se vzdálili s celou rodinou od velkoměsta, k výletu na venkov; kteří dovedete ocenit klidné a pohodlné cestování; kteří cestujete často a nejen na sjízdných cestách; kteří vyžadujete, aby váš automobil byl vždy v jízdní pohotovosti a v dobré kondici; kteří jste nároční, avšak vyžadujete, aby váš vůz byl skromný…Vy patříte k těm, kteří čekají na nový model Renault, konstruovaný s ohledem na vaše požadavky – těmito slovy začínal český prospekt Régie nationale des Usines RENAULT, francouzské státní automobilky, jež se v roce 1962

10

auto 2026/4

TH

TOM HYAN Designový styl je vzpomínkou na originální Renault 4 ze šedesátých až devadesátých let, který zaznamenal 8,1 milionů vyrobených vozů; vzhledem k současné legislativě EU se vůz dodává pouze v elektrické verzi, se spalovacím motorem se vůbec nepočítá

marně ucházela o přízeň naší veřejnosti. Na rozdíl od předchůdce Renault 4 CV s motorem vzadu se nový Renault 4 koncepce vše vpředu do Československa nikdy oficiálně nedovážel…

Operace Prenez le volant doprovázela představení původních R3 a R4 v Paříži 1961, dvě stovky vozů byly k dispozici publiku (šedesát tisíc lidí se svezlo). Přestože došlo k zásadnímu obratu v koncepci s přechodem na přední pohon, motorem zůstal starý čtyřválec OHV s objemem 747 cm3. Při debutu byla ocelová karoserie (vlastně jakýsi Mini-Break) jen se čtyřmi bočními okny a vzhůru výklopnou zadní stěnou; šesti bočními okny se pyšnily až luxusnější 4L a 4 Super. Účelně obestavěný interiér 3656 mm dlouhého vozu nabízel vnitřní šířku ve výšce loktů/ramen vpředu 1250/1157 mm a vzadu 1185/1100 mm. Palivová nádrž o objemu 25 l vystačila na více než 400 km jízdy. Výroba byla zahájena v Billancourtu v polovině 1961, během let se Renault 4 vyráběl nebo montoval v dalších sedmadvaceti státech a prodával ve stovce zemí (mimo ČSSR). V prosinci 1992

1

Foto Tom Hyan

2

3

4

5 bylo oznámeno ukončení produkce, ale pokračovala až do 1994 ve Slovinsku (původně jugoslávský ­Litostroj) a v Maroku, kde pak definitivně skončila.

S oficiálním počtem 8 135 424 vyrobených kusů je Renault 4 třetím nejúspěšnějším vozem světa vy­ ráběným po celý cyklus v prakticky nezměněné ­podobě (za VW Brouk a Ford Model T).

Navázat na legendu jistě není lehké, stylistické prvky podle designera Alexise Martota, zejména ­ řešení přídě a třetího bočního okna, jasně inspiraci originálem prozrazují. Pod karoserií je však všechno jinak. Nový Renault 4 E-Tech prostě musel být elektrický, protože jinak by za současné legislativy EU neuspěl. Základem je stejně jako u R5 E-Tech platforma AmpR Small, ovšem s prodlouženým ­rozvorem o 84 mm, a dvě velikosti kapalinou chlazených akumulátorů Li-Ion NMC 40 nebo 52 kWh pro verze s největším výkonem elektromotoru Urban 90 kW (122 k), resp. Comfort Range 110 kW (150 k), a odpovídajícím dojezdem 308/409 km v kombino-

1 Přístrojový panel s dvojicí displejů po 10“ je zaoblen směrem k řidiči 2 Originální volicí páka převodovky pod volantem 3 Hlasový asistent Reno na centrálním displeji po nástupu do vozu hned nabízí své služby 4 Desetipalcový displej před řidičem (při 100 % kapacity akumulátoru uvádí dojezd 346 km)

6

7

vaném cyklu WLTP. Zajímavé jsou snížení hmotnosti u elektromobilu pod 1,5 tuny (přesně 1410 až 1462 kilogramů), rychlonabíjení DC 80/100 kW do třiceti minut, standardně tepelné čerpadlo, hori­ zontálně situovaná palubní deska ze dvou ►►►

5 Po ujetí 183 km klesla kapacita na 30 procent a dojezd na pouhých 90 kilometrů 6, 7 Interiér je dostatečně prostorný pro běžné účely, počítá se však více s jízdou ve dvou po městě

4/2026 THauto

11

► RENAULT 4 E-TECH (P01/RHE)

Foto Tom Hyan

2

1 1 Renault 4 E-Tech je osobní elektromobil nové generace s dojezdem až 409 kilometrů na jedno nabití akumulátoru 2 Základní objem zavazadlového prostoru činí 375 litrů 3 Elektrická poháněcí soustava je uložena vpředu pod kapotou

3 displejů 7 nebo 10 a centrálního 10 palců, čalounění Denim (jeans) pro výbavu Techno, objem zavazadlového prostoru 375 litrů (podle VDA) i kompaktní rozměry s délkou těsně nad čtyři metry, ale slušnou šířkou 1,8 metru a výškou pod 1,6 metru. Největší rychlost vozu činí 150 km/h. Nový R4 E-Tech má šířku interiéru vpředu 1385 mm a vzadu 1371 mm, výšku stropu nad sedáky 886, resp. 853 milimetrů, takže proti originálu značně povyrostl.

Tlačítkem na volantu lze přepínat jízdní režimy Comfort, Sport, Eco a Perso(nal), většinou jsme jez­ dili v tom prvním. Od výbavy Techno lze pádly pod volantem volit úroveň rekuperace. Testovaný Comfort

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – vpředu napříč uložený synchronní elektromotor/generátor Renault typ 6AK, chlazený olejem; a) 120 Urban Range: 90 kW (122 k) a 225 N.m; kapacita 40 kWh a hmotnost akumulátoru 237 kg; b) 150 Comfort Range: 110 kW (150 k) a 245 N.m; 52 kWh a 297 kg. Čtyři režimy jízdy Multisense, rekuperace brzdné energie; jednostupňový redukční převod; pohon předních kol. Elektronická řídicí jednotka, akumulátory Li-Ion NMC (Ni-Mn-Co), uložené pod podlahou mezi nápravami, celkové napětí 400 V. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy Multilink; pérování vinutými pružinami a soustřednými teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kotoučové brzdy ø 296/280 mm, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD, ESC; kola z lehké slitiny, pneumatiky 195/60 R 18.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2624 mm, rozchod kol 1548/1534 mm; d/š/v 4143/1796 (se zrcátky 2020)/1572 mm; přední převis 766 mm; světlá výška 181 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 375/1149 l; pohotovostní hmotnost (DIN) a/b) od 1410/1462 kg; celková hmotnost 1895/1980 kg; hmotnost brzděného/ nebrzděného přívěsu 750/750 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 150 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,2/8,2 s; dojezd kombinace WLTP 308/409 km; spotřeba elektrické energie 14,7/15,1 kWh/100 km; nabíjení (15 – 80 %) třífázové AC 11 kW (16 A) za 2 h 37 min/3 h 13 min, ze zásuvky jednofázové 2,3 kW (10 A) za 11 h 12 min/17 h 13 min, resp. 3,7 kW (16 A) za 6 h 58 min/9 h 48 min; rychlonabíjení DC 80/100 kW (15 – 80 %) za 30/30 min; možnost V2L a V2G. VÝROBCE – Groupe Renault v závodě MCA (Maubeuge Construction Automobile SNC, dříve Société des Usines Chausson); 107, Avenue André Chausson, 59600 Maubeuge, Francie

12

auto 2026/4

TH

Range hlásil na 100 % kapacity akumulátoru dojezd 346 km (tedy o 50 km nižší než naše R5 E-Tech), ale když jsme urazili 147 km klesla kapacita na 53 % a dojezd na 189 km, tedy o něco více, než byla skutečná délka cesty. Zatímco s R5 E-Tech Comfort Range jsme jezdili v létě, tak při testu R4 E-Tech byly teploty od nuly zhruba do deseti stupňů Celsia, tedy nijak extrémní, a proto nás úbytek kapacity o 4 procenta při stání přes noc trochu překvapil. Výrobce udává dojezdy téměř shodné, ale R4 je přece jen větší a těžší než R5. Bohužel po ujetí 184 km klesl dojezd o 256 km na devadesát kilometrů. Prostě jde o vůz na kratší jízdy po městě a v blízkém okolí. Jízdní vlastnosti jsou velmi dobré, také vzadu je zcela nezávislé zavěšení kol (žádná torzní příčka). Obvyklé jízdní asistenty završují detekce chodců a cyklistů s nouzovým brzděním AEB, hlídání jízdy v pruhu, multikolizní brzda či kontrola bdělosti řidiče. Konekti­ vita OpenRLink nabízí služby Google, vtipný je hla­ sový společník Reno, nabízející asistenci. K dispozici jsou individualizace (polepy a příslušenství z tisku 3D), režim V2L (3,7 kW), či různé pakety (např. Extended Grip s jízdními režimy Snow a All-Terrain navíc; Advanced Driving Assist nebo Winter Comfort).

Renault 4 E-Tech přichází na český trh od 729 000 Kč včetně DPH (Evolution Urban Range) v celkem šesti verzích (dva výkony, výbavy Evolution, Techno a Iconic), k nimž přibude provedení Techno a Iconic s otevírací plátěnou střechou Plein Sud (podobně jako kdysi u originálu). Více a podrobněji najdete na www.renault.cz. Jde o opravdu francouzský vůz; elektromotory se vyrábějí v Ruitzu, převodovky v Cléonu a akumulá­tory v Douai; konečná montáž probíhá v Maubeuge, rodišti Kangoo. Ve Francii byla uvedena rovněž dvoumístná verze Société Van pro užitečnou hmotnost až 345 kilogramů.

■

RENAULT 4 PARISIENNE (1963)

Foto Tom Hyan Foto Renault

RENAULT 4L – oslava 50 let od zahájení výroby (Mortefontaine 2011)

Foto Tom Hyan

► Automobily ► AUDI A5 LIMOUSINE (B10; FU)

A5 NEBO A4?

V Ingolstadtu měli podivný nápad.

Výsledkem je, že se nová A4 jmenuje A5.

Prostě někdo experimentoval, ale jiný to vzápětí zrušil...

S

talo se tak, že jeden šéf rozhodl o tom, že TOM HYAN Limousine (sedan liftback) a A5 Avant (kombi). Snad nové vozy Audi označí lichými čísly, pokud už je to jasné, raději si vysvětlení nekomplikujme spor­ Elegantní vůz tovními variantami (S, RS), či podivným výstřelkem zachovají spalovací motor, a sudými, pokud budou elektromobily! Tím se přihodilo, že z Neckarsulmu je určen pro s dalšími čísly (např. A4 30, 35, 40, 45 či 50), jež nějaký se přesně po třiceti letech střední řada Audi pohodlné a rychlé cestování čas značila nikoli konkrétní výkon motoru, ale podle na dlouhé vzdálenosti; výše čísla jen vzestupnou úroveň výkonu! Proč to dělat A4 (sedan a kombi Avant) proměnila na Audi A5 na­ vyzkoušeli jsme Audi A5 jednoduše, když to jde složitě, že... vzdory tomu, že toto označení dlouhá léta patřilo hlav­ Limousine Quattro, Je to ale jedno, protože vozy Audi se technicky sbližují. ně odvozeným kupé, k nimž přibyl po dvou letech a to s oblíbenou pohonnou ­kabriolet, ale také tzv. sportovní sedan (liftback), zna­ Nejnovější A5 má podobně jako současné A6 a Q5 jednotkou 2.0 TDI Evo čený Sportback. V roce 2007 vyjel první A5 Coupé zcela novou platformu PPC (Premium Platform Com­ a elektrickou asistencí (8T), 2009 pětidveřový Sportback (rovněž 8T) a kab­ bustion), jenže prakticky se vozy liší jen rozměry, v ob­ MHEV Plus riolet (8F). Druhá generace od 2016 pokračovala lasti mechanických skupin jde o modulární stavebnice. v tomto trendu (všechny tři verze Vozy střední třídy mají u Audi dlou­ ► AUDI A5 LIMOUSINE (B10) hou tradici, ostatně označení B10 je byly F5). Od roku 2024 je všechno jinak, řada A5 (codename FU, typ vozu motor převodovka spotřeba WLTP připomínkou desáté generace, jež resp. B10) se změnila pouze na Li­ vznikla od roku 1972. První B1 ještě [l/100 km] mousine (dříve Sportback) a kombi A5 FWD 110 kW nesla obchodní označení Audi 80 2.0 TFSI DSG7 6,6 – 7,6 Avant, zatímco dvoudveřové spor­ A5 FWD 150 kW a navazovala na znovuzrození 2.0 TFSI DSG7 6,6 – 7,5 2.0 TFSI DSG7 6,9 – 7,8 tovní modely A5 zmizely (kupé A5 Quattro 150 kW značky jen o sedm let dříve, první 2.0 TDI MHEV+ DSG7 4,7 – 5,5 a kabriolet), stejně jako zanikla A5 FWD 150 kW A4 (B5) vyjela na jaře 1994 a o tři­ A5 Quattro 150 kW 2.0 TDI MHEV+ DSG7 5,1 – 5,8 řada A4 (B9; 8W), tedy A4 Limou­ cet let později se změnila na A5 A5 Quattro 220 kW e-Hybrid 2.0 TFSI PHEV DSG7 2,0 – 2,6 sine (sedan) a kombi A4 Avant. A5 Quattro 270 kW e-Hybrid 2.0 TFSI PHEV (B10). Je to ovšem úspěšný příběh, DSG7 2,1 – 2,7 Sloučením řad A4 a A5 se v roce S5 Quattro 270 kW už v roce 2011 vznikl desetimiliontý 3.0 V6 TFSI MHEV+ DSG7 7,4 – 7,7 2024 sortiment zúžil na novou A5 RS5 Quattro 375 kW 3.0 V6 TFSI PHEV AT8 7,5 – 7,9 exemplář (B1 až B8) a v letech

14

auto 2026/4

TH

Foto Tom Hyan

1

2 1, 2 Prostornost a uspořádání interiéru nové A5 uspokojí všechny běžné nároky 3 Zcela nová přístrojová deska horizontálního uspořádání má dva nebo tři displeje vedle sebe (třetí na přání před spolujezdcem) 4 Na centrálním displeji lze volit také režim jízdy (individuální, komfortní, dynamický, či hospodárný)

3

4

1999 – 2025 bylo jen v Německu prodáno přes 1,6 milionu automobilů řady A4.

Takže král je mrtev, ať žije král! Nová A5 se od A6 příliš neliší, nabídka čtyřválcových motorů je shod­ ná (nové už nevznikají!), uhlazený design přispěl k optickému snížení vozu, ale šířka je opravdu větší.

Jak se stalo zvykem, automobil nabral na velikosti ve všech směrech. Rozchod kol přibral o 46 mili­ metrů vpředu a o 60 mm vzadu; rozvor náprav se

prodloužil o 72 mm, délka o 67 mm, šířka o 13 mm a výška až o 25 mm. Elektrifikace vybraných verzí (viz tabulka) se systémem 48 V Mild-Hybrid Plus ovšem znamená mírné zmenšení zavazadlového prostoru vzhledem k uložení akumulátoru 48 V/ 1,76 kWh včetně měniče DC/DC 12/48 V na místě náhradního kola. Vpředu na motoru je řemenový ISG (Starter-Generator 48 V) 3,1 kW (4,2 k) a na převodovce trakční elektromotor/generátor ►►►

4/2026 THauto

15

Foto Tom Hyan

► AUDI A5 LIMOUSINE (B10; FU)

1 2 Zavazadlový prostor nabízí objem od 417 do 1271 litrů po sklopení opěradel druhé řady

1 Nová generace A5 je prvním vozem na nové platformě PPC (Premium Platform Combustion) 2 Oblíbený čtyřválec 2.0 TDI Evo se vyznačuje lehčím hliníkovým blokem a elektrickou asistencí MHEV Plus

PTG (Powertrain-Generator) 18 kW (24 k) pro pří­ davný výkon v případě potřeby, anebo rekuperaci brzdné energie. Vše funguje samočinně podle zvo­ leného jízdního programu.

Nabízí se ovšem otázka, proč je třeba vyrábět dva téměř shodné vozy A5/A6 na shodné platformě, zda

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (2.0 TDI Quattro) – kapalinou chlazený vznětový řadový čtyřválec 2.0 TDI (EA288 Evo), přeplňovaný výfukovým turbodmychadlem VGT s chladičem vzduchu, uložený podélně vpředu; DOHC 4V; ISG Stop/Start, EU6e; 1968 cm3 (ø 81 x 95,5 mm); 15,5:1; 150 kW (204 k)/3800 – 4200 min‑1 a 400 N.m/1750 – 3250 min‑1; přímé vstřikování common rail; oxidační katalyzátor, EGR, DPF, SCR/AdBlue (nádrž 20 l). Mild-Hybrid MHEV Plus 18 kW (24 k) a 230 N.m; elektrická výzbroj 12 V/48 V (trakční akumulátor Li-Ion 1,7 kWh).

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – sedmistupňová dvouspojková převodovka S tronic (DSG7) s možností manuálního řazení (3,188 – 2,190 – 1,517 – 1,057 – 0,738 – 0,508 – 0,386 – Z 2,750); spojky v olejové lázni; vícelamelová mezinápravová spojka, stálý převod 5,302; trvalý pohon všech kol Quattro Ultra s integrální rozpojovací spojkou v zadním diferenciálu.

PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, pětiprvkové závěsy vpředu i vzadu; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy P/Z ø 323/300 mm s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESC/ASR; hřebenové řízení s variabilním elektrickým posilovačem, převod 15,2:1; základní pneumatiky 225/55 R 17, na přání až 245/40 R 19 (testovaný vůz).

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (Limousine) – rozvor náprav 2892 mm, rozchod kol 1618/1605 mm; d/š/v 4829/1860 (se zrcátky 2099)/1444 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,27; objem zavazadlového prostoru 417/1271 l; objem palivové nádrže 60 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 1885 kg, celková 2470 kg; nebrzděný/brzděný přívěs do 750/1800 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 241 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 6,9 s; spotřeba paliva WLTP 5,1 – 5,8 l/100 km; emise CO2 134 – 151 g/km.

VÝROBCE – Audi AG; závod Neckarsulm, Hafenstrasse 69, 74172 Neckarsulm, Německo

16

auto 2026/4

TH

opravdu rozdíl na rozvoru náprav 2892 ku 2927 mm, rozchod kol 1618/1605 ku 1631/1616 mm, délka 4829 ku 4999 mm a šířka 1860 ku 1875 mm hraje pro většinu klientů tak zásadní roli! Na první pohled A5/A6 těžko rozeznáte, typové označení většinou chybí, tak snad jen ten první nemá tak vysokou ­mřížku masky, která u A6 sahá až dolů k silnici, ale menší sníženou Singleframe s voštinovou struktu­ rou, pod níž jsou ještě samostatné vstupy vzduchu.

Jízdní projev obou novinek Audi je rovněž shodný, převodné ústrojí bylo sjednoceno na sedmistupňo­ vou dvouspojkovou převodovku S tronic s mokrými spojkami (převody pro 2.0 TDI jsou shodné s A6) a pro verze Quattro výhradně vyspělý systém pohonu všech kol v provedení Ultra Technology.

Krátce po uvedení na český trh jsme vyzkoušeli A5 Limousine s výklopným víkem zádě ve stylu Sport­ back (nikoli tedy klasický sedan jako dříve navzdory označení), a to s oblíbeným vznětovým čtyřválcem 2.0 TDI Evo, vylepšeným soustavou 48 V MHEV Plus, nabízejícím výkon 150 kW (204 k), samozřejmě s pohonem všech kol Quattro (preference českých zákazníků). Elektrický systém 48 V nyní napájí rov­ něž kompresor klimatizace. Pětice modelů, které přišly na trh při uvedení nové generace A5, je v ob­ vyklé tabulce, nabídku dvoulitrových čtyřválců TDI a TFSI loni na jaře rozšířily verze e-Hybrid (Plug-In Hybrid) se základním motorem 2.0 TFSI/185 kW (252 k) a elektromotorem až 105 kW, naladěné na kombinovaný výkon 220 nebo 270 kW (299 a 367 k).

Akumulátor má v tomto případě kapacitu 25,9 kWh (využitelných 20,7 kWh) a dovoluje čistě elektrický dojezd až 110 kilometrů. Jako obvykle lze volit standardní nebo sportovní podvozek, v nabídce jsou i aktivní tlumiče a různá litá kola. Palubní desku tvoří průběžný pás displejů, natočený směrem k řidiči, nikoli už jednotlivé displeje, z nichž některé byly kdesi pod deskou. Lze volit i třetí displej infotainmentu pro spolujezdce, nechybí rovněž Head-Up Display.

Konektivita a bezpečnostní prvky jsou na vysoké úrovni, jak je u Audi zvykem. Všechny vozy se konfi­ gurují, standardní ceníky se už bohužel neuvádějí.

Ceny Audi A5 Limousine začínají od 1 240 900 Kč (2.0 TFSI 110 kW s předním pohonem), verze Quattro od 1 444 900 Kč (více na www.audi.cz). Model RS5 se objeví na trhu až letos.

■

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

AUDI A4 2.0 TDI (test Praha 2016)

AUDI A4 1.8T Quattro (Media Drive München 1994)

Foto Tom Hyan

AUDI A4 2.8 V6 Quattro (Media Drive München 1994)

Foto Tom Hyan

► Automobily ► VOLKSWAGEN T-CROSS (C1)

NEVÁHEJTE...

Výroba malých vozů Volkswagen se spalovacími motory se chýlí ke konci. Naše doporučení? Kupujte, dokud to jde...

V

olkswagen vsadil na elektromobilitu, doslova TOM HYAN Nemusí to vyhovovat všem. Klienti z České republiky šokem bylo upřednostnění premiéry ID.3 po dlouhých letech s malými vozy na ně zanevřeli, ti Překvapením starší si však dobře pamatují, jak dobře sloužily Škody na autosalonu IAA 2019 ve Frankfurtu před byl test kompaktního Favorit, Fiaty 127 či Trabanty 601. Nedoceněný Volksnovým Golfem osmé generace, uvedeným Volkswagenu T-Cross; wagen T-Cross jim může vyhovovat tak, jako vyhovoval jen o pár týdnů později ve Wolfsburgu mimo vše funguje, velké obecenstvo. Jak to dopadlo, dobře víme. Nyní nám, když jsme jej k testu dostali místo nejnovějšího jízda je příjemná, z vozu se situace opakuje. Podpora Volkswagenu Polo mizí, T-Rocu, který se kdesi ztratil. Bylo to však příjemné je dobře vidět a ani po delší výroba pro Evropu se odstěhovala z Pamplony do jiho­překvapení. Ano, je to SUV, byť s přijatelnými rozměry, cestě nejste unaveni afrického Uitenhage, spřízněný T-Cross se sice ve ale po usednutí za volant hned zjistíte, že jde o nor­ Španělsku nadále vyrábí, ale žádní námální auto, na jaké jste byli zvyklí. Velmi ► VOLKSWAGEN T-CROSS 2026 stupci se nepřipravují, pokud hovoříme dobré jízdní vlastnosti, dostatek prostoru o vozech se spalovacím motorem. Naplá- typ, počet válců převodovka výkon spotřeba WLTP (malé vozy už nejsou malé), absence jednoho válce je slyšet jen zřídka, motor má novány jsou v příslušném segmentu B [kW/k] [l/100 km] pouze elektrické ID.Polo, ID.Polo GTI 1.0 TSI, R3 slušný výkon, z vozu je dobře vidět (to se 5M 70/95 5,6 a ID.Cross, prostě jedna kapitola se uza- 1.0 TSI, R3 6M/DSG7 85/115 5,6 – 5,7/5,8 – 5,9 o mnohých dnešních nedá říci) a jeho cena vře a nová otevře...

1.5 TSI, R4 DSG7 110/150 6,0 – 6,1 je příznivá. Tak proč ne? Jenže musíte to

18

auto 2026/4

TH

Volkswagen T-Cross jsme vyzkoušeli v akční verzi People s cenovým zvýhodněním výbavy, standardně se sedmnáctipalcovými koly

1

Foto Tom Hyan

2

3

stihnout, kompaktní crossover se představil už v dubnu 2019, v roce 2024 prošel faceliftem a modernizací, takže prožívá podzim života. Je to však veskrze moderní vůz, jehož platforma MQB A0 posloužila i sourozencům Škoda Kamiq a Seat Arona, nemluvě o posledním Polu, atraktivní verzi Taigo s karoserií SUV Coupé a některých typech pro jihoamerický trh (Tera, Virtus).

Volkswagen T-Cross vstoupil na trh se zážehovým tříválcem 1.0 TSI (EA211) ve dvou výkonových verzích, a to slabší 70 kW (95 k) s pětistupňovou manuální a výkonnější 85 kW (115 k) se šestistupňovou manuální převodovkou (náš testovaný vůz), kterou lze u silnějšího nahradit známou dvouspojkovou DSG7 (cena vyšší o 49 tisíc Kč, za dalších 3200 Kč je možnost volby režimů jízdy Eco/Normal/Sport/­ Individual). Motory procházely průběžným vývojem vzhledem k zpřísnění emisní normy (nyní EA211 evo 2 pro EU6e), krátce (do září 2020) byl v nabídce vznětový čtyřválec 1.6 TDI/70 kW (95 k) s převo­ dovkou 5M nebo DSG7, který ale zmizel ze všech

koncernových typů (u jiných jej nahradila slabší ­verze 2.0 TDI 115). Další alternativou, zachovanou dodnes, je čtyřválec 1.5 TSI/110 kW (150 k) s převodovkou DSG7. Všechny vozy mají pohon předních kol (variantu 4x4 platforma MQB A0 neumožňuje), vzadu jsou vlečená ramena spojemná torzní příčkou.

Kromě nejslabší verze (vzadu bubny) jsou na všech kolech kotoučové brzdy. Základní nabídku tvoří ­výbavy T-Cross (pouze 1.0 TSI/70 kW), Life, Style a R-Line, ale objevují se zvýhodněné akční modely jako je testovaný People a R-Line People. Sériová výbava akčního modelu odpovídá variantě Life, ale přidává zdarma metalické lakování, sedmnáctipalcová kola (standardem jsou šestnáctipalcová), zadní parkovací kameru, zatmavená zadní okna a bez­ klíčkové odemykání i zamykání.

Dnešní platformy dovolují měnit rozvor náprav i rozchod kol, a proto ani T-Cross nemá shodné hodnoty s hatchbackem Polo, z něhož vychází (je větší s vyšším posazem cestujících), a s nímž se i vyrábí ve španělském závodě Volkswagen Navarra SA ►►►

4 1 Naprosto přehledná přístrojová deska klasického uspořádání, na podlaze je páka šestistupňové mechanické převodovky 2, 3, 4 Volkswagen T-Cross poskytuje relativně prostorný interiér a prostor pro zavazadla odpovídající automobilu délky pouhých 4,1 metru

4/2026 THauto

19

► VOLKSWAGEN T-CROSS (C1)

Foto Tom Hyan

Nejmenším z řady benzinových crossoverů SUV pro Evropu je T-Cross, který přišel po známých typech T-Roc, Tiguan a Touareg (následoval ještě Tayron)

1 2

1 Zavazadlový prostor lze zvětšit posunutím zadní řady sedadel, či sklopením jejich opěradel 2 Okusili jsme zážehový tříválec 1.0 TSI s větším výkonem 85 kW (115 k) a šestistupňovou manuální převodovkou

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA (1.0 TSI 115) – kapalinou chlazený řadový zážehový tříválec EA211 evo 2, přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva, EU6e; 999 cm3 (ø 74,5 x 76,4 mm); 85 kW (115 k)/5500 min‑1 a 200 N.m/2000 – 3500 min‑1. Jednokotoučová suchá spojka a přímo řazená šestistupňová převodovka; alternativně automatizovaná sedmistupňová DSG7 s dvojicí suchých spojek, za příplatek pro R-Line s volitelnými režimy řazení. Pohon předních kol.

PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, příčný zkrutný stabilizátor; vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vzadu nesoustřednými; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, ESC/ASR/MSR; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem; verze People kola Bangalore 6,5J x 17 z lehké slitiny, pro R-Line typ Misano 7J x 18; pneumatiky 205/55 R 17, pro R-Line 215/45 R 18.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (v závorce DSG) – rozvor náprav 2551 mm; rozchod 1504/1512 mm; d/š/v 4131/1772/1559 mm; světlá výška 184 mm; objem zavazadlového prostoru (posuv sedadel o 140 mm) 385 – 455/1281 l; objem palivové nádrže 40 l; pohotovostní hmotnost DIN (bez řidiče)/celková 1201 (1223)/1750 (1770) kg; hmotnost nebrzděného/brzděného přívěsu obě verze 630/1000 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, v závorce DSG) – největší rychlost 193 (192) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,0 (10,3) s; spotřeba paliva WLTP kombinace 5,6 – 5,7 (5,8 – 5,9) l/100 km; emise CO2 127 – 130 (132 – 134) g/km.

VÝROBCE – Volkswagen Navarra, S.A., Pol Landaben, 31012 Pamplona, Navarra, Španělsko

20

auto 2026/4

TH

v Pamploně (bývalá továrna Seat). Katalogové ceny T-Cross People začínaly v době testu od 609 900 Kč včetně DPH, a to s výbavovým zvýhodněním přes čtyřicet tisíc; testovaný typ se šestistupňovou převodovkou a vyšším výkonem byl o pětadvacet tisíc dražší, People R-Line na osmnáctipalcových kolech je od 713 900 Kč (více na www.volkswagen.cz). Na jaře šel dovozce ještě dále a přinesl akční modely T-Cross Love s cenou od 499 000 Kč včetně DPH a to je vzhledem ke kvalitám kompaktního automobilu opravdu skvělá zpráva! Kupujte, brzy budou v segmentu B od Volkswagenu pouze elektromobily, jež nevyhovují každému.

Vzhledem k tomu, že Volkswagen Group sází na elektromobilitu, tak bude výrobu elektromobilů dále rozšiřovat zejména do nižších segmentů, kde však má tento druh pohonu navzdory vyšší ceně největší smysl, a to pro jízdu ve městě na kratší vzdálenosti.

Bohužel vize elektromobility začala právě z opačného konce.

Volkswagen vyrábí osobní elektromobily ve větších sériích od 2013 (první byly e-Up! a e-Golf). Letos v únoru bylo dosaženo milníku dvou milionů vyrobených BEV, jubilantem se stal ID.3, vyrobený ve Zwickau, někdejším rodišti Trabantů, a předaný ­klientovi ve Skleněné manufaktuře (Die Gläserne Manufaktur) Volkswagenu v Drážďanech, která ale výrobu automobilů ukončila koncem minulého roku (začínala limuzínou Phaeton v roce 2002) a nyní je druhým největším předávacím centrem koncernu (po Autostadtu Wolfsburg; loni v Drážďanech předáno klientům 3500 vozů, z toho 90 procent BEV a hybridů). Z dvoumilionového počtu BEV tvoří 628 tisíc ID.3, při uvedení nadneseně označený coby třetí nejvýznamnější typ historie VW (jako elektrický nástupce Brouka!), 901 tisíc ID.4/ID.5 a 132 tisíc ID.7/ID.7 Tourer. Navzdory tomu svobodná volba ještě existuje, stejně jako normální vozy T-Cross a Polo, které můžete mít, než je nahradí ID.Polo, ID.Cross a jiné elektrické. Neváhejte!

■

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

VOLKSWAGEN T-ROC (2018)

VOLKSWAGEN TAIGO (2022)

Foto Tom Hyan

VOLKSWAGEN T-CROSS (2019)

Foto Tom Hyan

► Automobily ► HYUNDAI INSTER (AX1)

DOJEZD V POHODĚ...

Kompaktní Inster vyniká velmi dobrým dojezdem, který bohatě stačí na jízdy ve městě a okolí, pro něž je určen...

U

elektrických automobilů Hyundai Motor TOM HYAN za příplatek čtyřicet tisíc korun lze jen doporučit. Dojezd Group byl vždy výrazně lepší dojezd než vylepšuje tepelné čerpadlo, funkce předehřívání aku­ Hyundai Inster u mnohých konkurentů, mnohokrát jsme se mulátoru a optimalizace nabíjecího výkonu. Intenzitu vyrábí joint-venture GGM o tom přesvědčili. Inster není výjimkou, rekuperace lze volit pádly pod volantem. Vyzkoušeli (Hyundai/Gwangju po ujetí reálných 190 km klesla indikace jsme provedení Inster Power v nejvyšší výbavě Style Metropolitan Government) dojezdu o 183 km a kapacita akumulátoru se snížila ze Premium, které s většími sedmnáctipalcovými koly ve zcela nové továrně 100 na 44 procent. Vyjížděli jsme s údajem 323 km, což ­ujede až 360 km na jedno nabití akumulátoru, přičemž v Gwangju bohatě stačilo naší obvyklé cestě s relativně velkým po­ ve městě tato hodnota podle WLTP může vzrůst až (otevřena v září 2021); dílem po příbramské dálnici. Říjnové počasí bylo vcelku na 493 km. Výrobce ovšem upozorňuje, že vozy s inte­ vyzkoušeli jsme nový příznivé, bez dramatických teplotních změn. grovaným střešním nosičem budou mít dojezd o něco Hyundai Inster Hyundai Inster je typickým příkladem, jak mají elektro­ kratší. Důležité však bylo, že kapacita ubývala plynule v silnější verzi Power mobily vypadat. Jejich přínosem je tichý a bezemisní a nikoli skokově jako u některých konkurentů. s výbavou Style Premium provoz hlavně v městských a příměstských aglomera­ Hyundai Inster je nejmenší z nabídky elektrických cích, kde uživatelé využívají dobíjení doma přes noc. vozů této značky, představil se v červnu 2024 na jiho­ Kompaktní rozměry s délkou jen mírně přes 3,8 metru korejském autosalonu v Busanu coby Casper Electric a šířkou 1,61 metru usnadňují parkování i manévro­ jako derivát malého typu Casper, dodávaného od vání, díky dobře využitému obestavěné­ ­konce 2021 na domácí trh se spalova­ ► HYUNDAI INSTER EV (2026) mu prostoru poskytuje malý vůz relativně cím motorem Smartstream-G 1.0 o vý­ dost místa. Je typován coby čtyřmístný, typ konu 56 kW (76 k), resp. přeplňovaným akumulátor výkon EM dojezd WLTP za příplatek pěti tisíc korun českých se [kWh/V] [kW/k] kombinace [km] 1.0 T-GDi o výkonu 73 kW (99 k), a to dodává v pětimístné úpravě. K dispozici Eco (4 seat) vždy se čtyřstupňovou samočinnou pře­ 42/266 71/97 327 jsou dvě velikosti akumulátoru, ve verzi Eco (5 seat) vodovkou a pohonem předních kol.

42/266 71/97 323 Inster Eco kapacita 42 kWh pro elek­ Power (4 seat) Elektrická verze vychází z faceliftované­ 49/310 84,5/115 370 (360) 49/310 84,5/115 369 (359) tromotor o výkonu 71 kW (97 k), ve verzi Power (5 seat) ho Casperu z roku 2024, pro export do­ ­Power ale 49 kWh a 84,5 kW (115 k), což Pozn. údaje v závorce s koly 17“ stala jméno Inster, odvozené od výrazů

22

auto 2026/4

TH

Foto Tom Hyan

1

2 3

4

5 Innovative (či Intimate), a má prodloužený rozvor náprav ze 2400 na 2580 mm. Díky tomu vyniká inte­ riér Insteru mimořádnou délkou pro nohy 1050 mm vpředu a 811 až 958 mm vzadu, ale vzhledem k výšce 1,6 metru i prostorem nad sedáky 1028 mm vpředu a 982 mm vzadu. Navíc sklopením opěradel vzadu a vpředu u spolujezdce dostanete ložnou délku 2200 mm! Základní objem zavazadlového prostoru lze zvětšit ze 280 na 351 litrů (posuvná zadní seda­ dla o 160 mm, opěradla nastavitelná v rozmezí 28 stupňů), či až na 1059 litrů po sklopení opěradel zad­ ních. Sklápí se i opěradlo řidičova sedadla, takže ve voze mohou dvě osoby nouzově přespat!

Palubní deska je složena z virtuálního kokpitu 10,25“ s přehlednými přístroji (dva velké kruhové jsou zákla­ dem) a vetknutého dotykového displeje rovněž 10,25“

na horní hraně desky, pod nímž jsou obvyklé ovládací prvky s tlačítky (klimatizace, jízdní asistenty). Z vozu je dobře vidět, přesto nabídka zahrnuje kamerové systémy pro jízdu i parkování, Surround View Monitor poskytuje pohled na okolí vozu ve vysoké kvalitě, Blind Spot View Monitor zobrazuje na displeji situaci v mrtvém úhlu. Z vyšších segmentů pocházejí bez­ pečnostní asistenty, k nimž patří adaptivní tempomat, ochrana proti srážce při odbočování a proti čelnímu střetu, systém pro zabránění nehodám při couvání a změně směru, udržování jízdy v pruhu, kontrola mrt­ vých úhlů s promítáním situace za vozem na přístro­ jovém štítu při aktivaci ukazatele směru, anebo sys­ tém pro bezpečné vystupování s detekcí provozu.

Odpružení vozu je překvapivě tuhé, nikoli však ne­ komfortní, vpředu jsou vzpěry McPherson ►►►

6

1 Moderní přístrojová deska s dvojicí displejů 10,25“ ve stylu vozů vyšších segmentů 2, 3 Údaje o předpokládaném dojezdu 239 km (rozpětí 182 – 333 km), resp. 140 km (101 – 185 km) po ujetí dalších 113 kilometrů 4 Zásuvka dobíjení je pod krytkou na přídi 5, 6 Vzhledem k délce jen 3,8 metru překvapuje Inster velkorysými vnitřními rozměry

4/2026 THauto

23

► HYUNDAI INSTER (AX1)

Foto Tom Hyan

Hyundai Inster se pro pokrokovou koncepci umístil na čtvrtém místě mezi finalisty Car of the Year 2025

▲ Zavazadlový prostor lze posunem zadní řady sedadel zvětšit z 280 na 351 litrů (sklopením opěradel až na 1059 l) ▼ Pohled pod přední kapotu na výkonovou elektroniku; trakční elektromotor s redukčním převodem je zcela dole

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA (Power) – elektrická; synchronní elektromotor s permanentními magnety, uložený v bloku s jednostupňovým redukčním převodem BorgWarner napříč na nápravě vpředu; plochá sada akumulátorů Li-Ion-Pol, uložená mezi nápravami, kapacita 49 kWh a výkon 96,5 kW; výkon elektromotoru 84,5 kW (115 k) a točivý moment 147 N.m, trvalý výkon (30 min) 28,2 kW (38,4 k). Nabíjení AC 11 kW za 4:35 h (10 – 100 %), resp. rychlonabíjení DC 85,3 kW za 39 minut (10 – 80 %).

PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzní příčkou; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, rekuperace brzdné energie, ABS/EBD, ESC; kola z lehké slitiny; pneumatiky 185/65 R 15 nebo 205/45 R 17 (testovaný vůz).

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2580 mm, rozchod kol 1414/1425 nebo 1402/1413 mm podle pneu; d/š/v 3825/1610/1575 – 1610 mm; světlá výška 144 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,309; objem zavazadlového prostoru 280 – 351/1059 l; pohotovostní hmotnost (DIN) 1335 až 1423 kg podle výbavy, celková 1745 kg; přívěs nepovolen.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, v závorce s koly 17“) – největší rychlost 150 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,6 s; spotřeba elektrické energie WLTP 14,9 (15,1) kWh/100 km; dojezd WLTP 370 (360) km.

VÝROBCE – Hyundai Motor Company v závodě Gwangju Global Motors, Co., Ltd., 62405 Gwangju, Gwangsan-gu, Jižní Korea

24

auto 2026/4

TH

a vzadu obvyklá torzní příčka. Akumulátory jsou ulo­ ženy pod podlahou a snižují tak polohu těžiště.

Na rozdíl od elektromobilů Volkswagen jsou kotou­ čové brzdy i na zadních kolech. Lze nabíjet stejno­ směrným proudem výkonem až 85,3 kW za 39 minut (10 – 80 %), třífázovým AC 11 kW to jde za 4,5 hodiny.

Funkce V2L dovoluje napájet externí zařízení (vrtač­ ku, gril), zásuvka je umístěna uvnitř i venku. Vedle Insteru je k dispozici také Inster Cross v drsnějším offroadovém provedení s jinými nárazníky, stan­ dardně sedmnáctipalcovými koly, robustními bočními prahy, integrovaným střešním nosičem a originálním interiérem s barevným prošíváním.

Malé vozy Inster, Inster Cross, Inster Cargo, Casper, Casper Van a Casper Electric se vyrábějí v jihokorej­ ském pobočném závodě GGM (Gwangju Global ­Motors) v Gwangju, tedy v první nové automobilce v Koreji od roku 1998 (tehdy to byl Renault Samsung Motors v Busanu), otevřené celkovou investicí 575,4 miliardy wonů na podzim 2021 právě pro výrobu ­automobilů této řady. GGM je společným podnikem Hyundai Motor Company a městské správy Gwangju s kapacitou výroby sto tisíc ročně. Vozy se vyvážejí do Evropy, Japonska a Austrálie. Na českém trhu začínají ceny elektrického Insteru od 599 990 Kč včetně DPH, testovaná Power Style Premium byla od 799 990 Kč (více na www.hyundai.cz).

■

Hyundai Insteroid Concept (Brussels Motor Show 2026)

Foto Tom Hyan Foto Tom Hyan

Hyundai Insteroid Concept (Brussels Motor Show 2026)

► Automobily ► NOVINKY ČESKÉHO TRHU

Foto Tom Hyan

BMW iX3 50 xDrive

BMW iX3 50 xDrive při české dynamické premiéře

Foto Tom Hyan

Průběžný displej Panoramic iDrive přes celou šířku interiéru

BYD Atto 2 DM-i se představil ve Staré čistírně odpadních vod v Praze-Bubenči

BYD Atto 2 DM-i Největší světový výrobce BEV a PHEV loni vstoupil na český trh a nyní čínský BYD pokračuje v produktové ofenzívě. V březnu uvedl kompaktní Atto 2 (B-SUV) v hybridním provedení DM-i (Dual Mode), u něhož se zážehový čtyřválec BYD Xiaoyun 1.5 L s Atkinsonovým cyklem využívá coby zdroj energie pro trakční elektromotor P3, který pohání přední kola, zatímco P1 v systému EHS (Electric Hybrid System) slouží rekuperaci brzdné energie. Jízda je plynulá, velmi příjemná a tichá. Vůz má rozměry 4330 x 1830 x 1675 mm, zavazadlový prostor 425/1335 litrů a verze Active 122 kW nebo Boost 156 kW, ujede elektricky 40 a 90 km (Blade Battery 7,8 a 18 kWh), celkově 930 a 1000 km. Ceny od 689 000 Kč; záruka osm let a 250 000 km na baterii (70 % kapacity).

26

auto 2026/4

TH

Hybridní systém 1.5 L Dual Mode (DM-i)

Neue Klasse, tedy Nová třída, se představila na českém trhu! BMW iX3 50 xDrive je první model na zcela nové platformě (800 Voltů), který jsme vyzkoušeli na trase z Prahy do Rokycan a zpět. Největší dojem zanechal údaj o dojezdu přes 650 km, což je skutečně odstranění největší nevýhody elektromobilů!

Výrobce uvádí 720 až 805 km podle WLTP (kombinace) a dobíjení DC 400 kW (10 – 80 %) za 21 minut! Inovativní konstrukce Cell-to-Body znamená, že akumulátor 107,8 kWh tvoří podlahu vozu, dokonce sedadla jsou připevněna na skříň akumulátoru! Všechna kola 20“ pohánějí elektromotory o celkovém výkonu 345 kW (469 k). Vůz má rozvor náprav 2897 mm a celkové rozměry 4782 x 1895 x 1635 mm.

Připravují se varianty M60 xDrive a základní 40 sDrive (zadní pohon) a 40 xDrive. Testovaný iX3 50xDrive je od 1 725 000 Kč včetně DPH.

► MERCEDES-BENZ 2026

Foto Tom Hyan

Třída S Na oslavu 140 let automobilu představil Mercedes-Benz výrazně modernizovanou třídu S, která vykazuje 50 % přepracovaných dílů a poprvé uvádí svítící hvězdu na kapotě! Nový osmiválec M177 Evo s plochým klikovým hřídelem (flat-plane) pro S 580 má výkon 397 kW (537 k), zážehové šestiválce M256 Evo jsou pro S450/S500 a vznětové OM 656 Evo pro S 350d/S 450d. Všechny mají převodovku 9A, pohon 4Matic a ISG 17 kW/48 V; další jsou šestiválce PHEV 430 kW pro S 580e 4Matic a S 450e se zadním pohonem. Nechybí řízení zadních kol (4,5° sériově, na přání 10°), odpružení Airmatic, e-Active Body Control, LED Digital Light, až 15 airbagů, Pre-Safe Impulse Side, MB.OS (Operational System) včetně MB. Drive (asistenty jízdy), hlasový asistent Little Benz, MBUX Superscreen (12,3/14,4/12,3“), MBUX Rear Entertainment (13,1/13,1“) a mnohé další. Rozvor náprav 3106 nebo 3216 mm.

Ceny od 3 139 950 Kč včetně DPH.

Uvedení v pražském Highlightu s replikou Benz Patent Motorwagen 1886 Mercedes-Benz S 500 4Matic po modernizaci

1

Foto Tom Hyan

Premiéra nové VLE ve Stuttgartu

Foto Mercedes-Benz

Třída VLE V březnu byla ve Stuttgartu představena také třída VLE na nové platformě Van Architec­ ture (800 Voltů).

Sedmimístný minivan VLE 300 Electric s pohonem předních kol dostal elektromotor 200 kW, akumulátor NMC 115 kWh a dobíjení DC až 315 kW. Má součinitel odporu vzduchu cx = 0,25, rozvor náprav 3342 mm a vnější rozměry 5309 x 1999 x 1916 mm; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,5 s, největší rychlost 180 km/h a dojezd přes 700 km. Nechybí řízení zadních kol do 7°, inovativní vzduchové odpružení a MBUX Superscreen (10,25/14/14“). Druhou verzí bude VLE 400 4Matic Electric (305 kW, NML 115 kWh a 0 – 100 km/h za 6,5 s).

Další dva VLE s články LFP 80 kWh vyjedou v příštím roce.

2

3 1 Josef Hlávka (PR Mercedes-Benz ČR) ukazuje svítící hvězdu 2 Prototypové kolo, vyrobené vysokotlakým litím 3 Palubní deska S-Klasse MBUX Superscreen

4/2026 THauto

27

Foto Tom Hyan

► Automobily ► JEEP COMPASS (J4U)

V okolí Prahy jsme jako první vyzkoušeli Jeep Compass e-Hybrid 145

NOVÝ SMĚR 1

Základní elektrická verze 157 kW (213 k) s akumulátorem 74 kWh

TOM HYAN

Nový Compass třetí generace se dynamicky představil v Popovičkách u Prahy...

1 Moderní přístrojová deska s virtuálním kokpitem 10“ a středovým displejem infotainmentu 16“ 2 Pod kapotou e-Hybridu 145 je tříválec EB2 LTD o výkonu 100 kW (136 k) s elektromotorem 21 kW v převodovce e-DCT6

28

auto 2026/4

TH

N

abídka vozů Jeep pro Evropu prošla dramatickou změnou. Klasické americké bestsellery Wrangler a Grand Cherokee s pohonem všech kol do Evropy už nesmí (emisní předpisy EU), a tak všechny Jeepy pro Evropu jsou buď s motorem vpředu napříč (Avenger, Compass), či plně elektrické (Recon, Wagoneer S). Nejvíce z ikonických předchůdců přebírá pro Evropu nový Compass, který jsme krátce vyzkoušeli.

Jde o off-roadově naladěnou verzi platformy Stellantis STLA Medium s pohonem předních kol a motory PSA 1.2 Turbo (tříválec pro Hybrid 145 s převodovkou e‑DCT6) a 1.6 Turbo (čtyřválec PHEV 225 s převodovkou e-DCT7); další možností jsou čistě elektrické verze 157 kW (213 k), 170 kW (231 k) a jediná s pohonem všech kol 276 kW (375 k).

Proti předchůdci Compass povyrostl (je to taková divná tradice), nabral 159 mm na rozvoru, délka se protáhla o 144 na 4548 milimetrů, je o 85 mm širší a nabízí základní objem zavazadlového prostoru 550 litrů (nárůst o 45 l proti předchůdci), ale také 34 litrů úložných prostorů ve voze (dříve 14 l). Důslednou optimalizací klesl součinitel odporu vzduchu

2 pod cx = 0,30, sedm segmentů masky je zaslepených, přívod vzduchu řídí aktivní klapky v nárazníku.

Základní provedení vykazuje nájezdové úhly P/Z 20°/26°, přechodový úhel 15°, světlou výšku 200 mm a brodivost 470 mm. Vzhledem k tomu, že ikonická značka Jeep letos slaví 85. narozeniny (since 1941), dostane prvních 85 zákazníků v České republice slevu šedesát tisíc ze základní ceny 799 990 Kč včetně DPH; elektrické jsou od 1 049 900 Kč (více a podrobněji na www.jeep.cz).

Vybrané typy Jeep pro Evropu se už od roku 2014 vyrábějí v italském Melfi, po vyběhlých Renegade a Compassu druhé generace (MP) nyní tam z linky vyjíždí třetí generace Compassu (J4U), zatímco americká produkce se rozbíhá znovu v USA (Belvidere, Illinois). O zážehovém čtyřválci Hurricane Evo 2.0 Turbo (FCA Global Medium Engine) o výkonu 147 kW (200 k) si ovšem Evropané mohou ­nechat pouze zdát. Za mořem je standardní pohonnou jednotkou Compassu 2026 s osmistupňovou samočinnou převodovkou 8F30, pohonem všech kol a cenou od 29 355 dolarů.

■

► ALCAR BOHEMIA 2026

4 5

1

3

Foto Tom Hyan

2

6

KOLA, KOLA...

S

polečnost ALCAR Bohemia uvedla jarní novinky roku 2026 ve svém sídle v Nupakách u Prahy.

Podnik vedený Ing. Liborem Rajdlem patří k nej­ větším specialistům na litá i ocelová kola, pneuma­ tiky a příslušenství včetně bezpečnostních šroubů či matic, dojezdových sad a systémů monitoringu tlaku v pneumatikách (TPMS). Moderní kola dnes musí splňovat mnohem více než jen estetická očekávání. Musí přenést zvýšenou hmotnost elektromobilů, vysoký výkon a nadměrnou hmotnost velkých SUV i extrémní zatížení mimo zpevněné cesty. Spojením efektního designu, přesného technického provedení a širokého homologovaného pokrytí přináší ALCAR Bohemia nespočet řešení, jež dávají smysl jak vizuálně, tak technicky.

K jarním novinkám mezi litými koly patří především nové AEZ Tokio, AEZ Seattle a DOTZ Bilbao, určené pro řadu různých vozidel, a to pro mnohé s homologací ECE v originálním rozměru, které lze používat bez dalšího zápisu pro technickou kontrolu. Dominantou nabídky je velké AEZ Tokio, první třiadvaceti­ palcové kolo této značky s nosností až 1085 kilo-

gramů, připravené pro nejvýkonnější SUV jako jsou Audi RS Q8, BMW X7 nebo Range Rover. Kolo s ostrými paprsky, připomínající turbínu, je k dispo­ zici v rozměrech 9,5 x 23 nebo 10,5 x 23 palců. Další typ AEZ Seattle rovněž míří na vozy SUV, PHEV i BEV, dodává se s tenkými paprsky tvaru Y jako černé Seattle Dark s leštěnou čelní plochou, či Silver Shine ve stříbrném laku, a to vždy 19, 20 či 22 palců, rovněž s nosností 1085 kg pro mnoho modelů s homologací ECE (Audi Q4 až Q8, BMW X3 až X7, BMW iX a i5 Touring, Mercedes-Benz E, EQE a GLC, Porsche Cayenne, VW Touareg a další).

Rovněž značka DOTZ přinesla zajímavé novinky, kolo Bilbao 17 až 20 palců tak trochu v retrodesignu v pětiděrovém i čtyřděrovém provedení vyhoví nejen moderním typům Audi A2 až A7, BMW řady 2 až 6, Fiat 500 nebo Seat León, ale osvěží také klasické vozy jako jsou Volkswagen Golf první gene­ race, či legenda BMW řady 3 (E30). Extrémní odolnost představuje DOTZ 4x4 Outland s nosností až 1400 kg, vhodné pro SUV i LUV, či šestiděrové 4x4 Dakar (až 1000 kg) 7 x 17 palců, určené pro Ford Transit/Tourneo Custom, Volkswagen Transporter/ Caravelle a jiné. Velké popularitě se těší Dojezdové kolo v obalu se zvedákem a kolovým klíčem, vhodné pro jistotu na delší cestě s vozem, u něhož výrobce ušetřil za rezervu. Rozšířena byla nabídka hybridních ocelových kol, čidel monitoringu tlaku (už i pro nákladní vozy, autobusy a motocykly) a pneumatik (ALCAR převzal import pneu Dunlop, pokračuje s Falkenem). Kompletní nabídku kol včetně příslušenství lze vidět online v ALCAR 3D konfigurátoru (viz www.alcar.cz).

■

TOM HYAN

Nejvyhledávanější značka litých kol ALCAR představila letošní novinky...

1 Ing. Libor Rajdl představuje největší novinku AEZ Tokio Black 23“ 2 Dominantní novinka AEZ Tokio, první třiadvacetipalcové kolo této značky 3 Jarní novinky v litých kolech (nahoře zleva DOTZ Bilbao Blaze a Dakar HD Bronze, uprostřed AEZ Seattle Shine a DOTZ Outland Black, dole Seattle Dark a Bilbao Dark) 4 Kolo pro nákladní vůz se systémem TPMS připáskovaným na ráfku 5 Různé systémy monitoringu tlaku v pneumatikách TPMS 6 Komplet dojezdového kola v obalu (s heverem i kolovým klíčem)

4/2026 THauto

29

Foto Morgan

► Automobily ► MORGAN 2026

Poslední vůz z limitované série Midsummer vyjel z továrny v Malvern Linku (Worcestershire)

1

2

3

PŘEŽIL...

Soichiro Honda řekl, že na světě zůstane šest automobilových koncernů.

A také Morgan, dodal...

TOM HYAN

4 1 Morgan Midsummer vznikl ve spolupráci s Pininfarinou (série 50 vozů) 2, 3 Nová vlajková loď Morgan Supersport s třílitrovým šestiválcem BMW B58 o výkonu 250 kW (340 k) 4 Spartánský kokpit Supersportu 5 Morgan Plus Four nové generace

30

auto 2026/4

TH

B

ritský Morgan žije, sice už nepatří rodině Mor­ ganů, ale v prosinci oslavil 25 let spolupráce s BMW coby dodavatelem motorů a v březnu 2025 uvedl novou vlajkovou loď Supersport. Dostala hliní­ kovou platformu CXV-Generation s nezávislým za­ věšením všech kol na dvojitých příčných ramenech, řadový šestiválec BMW 3.0 TwinPower Turbo o vý­ konu 250 kW (340 k), samočinnou převodovku ZF8, kola 18 nebo 19 palců a vlastní hmotnost jen 1170 kilogramů. Vůz má rozvor náprav 2520 mm a vnější rozměry 4110 x 1805 x 1290 mm, zrychluje na sto za 3,8 sekundy a dosahuje 267 km/h! Ve Velké Británii se roadster prodává od 105 723 liber včetně daně, za pevnou střechu Hardtop se připlácí od 4347 liber.

Spolupráce s BMW začala typem Aero 8 v roce 2000, jenž dostal osmiválec 4,4 litru M63 v první ­generaci Aero 8 a vylepšený N63 ve druhé a třetí, stejně jako AeroMax. V roce 2018 vyjel z továrny v Malvern Linku poslední Plus 8 s motorem 4,8 litru N62, který poháněl i speciální verzi Plus 8 GTR a pozdější modely Aero. Následovaly řadové třílitro­ vé šestiválce B58 TwinPower Turbo pro Plus Six (první Inline Six a první Turbo v Morganu od 2019) a jejich dvoulitrová čtyřválcová verze B48 (od 2020 základem nové generace Plus Four na platformě CX, s níž se značka vrátila na americký trh). Zmíněný

5 šestiválec se objevil také v padesátikusové exklu­ zivní sérii roadsteru Morgan Midsummer, vytvořené ve spolupráci s Pininfarinou (2024 – 2026). BMW dodal téměř pět tisíc motorů do Malvernu, které nyní ovšem nepocházejí z Bavorska, ale z rakouské to­ várny BMW Group ve Steyru. Morgan vznikl v roce 1909, od roku 2019 je majoritním vlastníkem italská skupina Investindustrial. Pokračuje i výroba originál­ ních tříkolek Morgan Super 3, ty však mají motor Ford Dragon 1,5 litru o výkonu 87 kW (118 k).

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na britské automobily MG (1965)

4/2026 THauto

31

Motorsport

Foto Oregon Live

► PIG-N-FORD RACING (1925 – 2026)

1 2

3

4

SELE JEDE...

Znáte všechny disciplíny motorsportu?

Pak vás jistě nepřekvapí 100 let stará zábava farmářů...

N

ikde jinde nic podobného neuvidíte! Pouze na každoročním farmářském festivalu Tillamook County Fair ve stejnojmenném městě Tillamook v americkém státě Oregon, které si jinak vydobylo světovou proslulost výrobou sýra čedar. Mají tam i jinou atrakci, jež loni oslavila 100 let! Jsou to závody Pig-N-Ford, tedy selat a Fordů Model T ze dvacátých let. Vtip je v tom, že posádku vždy tvoří jezdec a spolujezdec, přičemž spolujezdcem je prasátko o hmotnosti 25 až 35 liber (tedy 11,3 až 15,8 kilogramu), která se po dlouhých letech ukázala coby nejbezpečnější jak pro jezdce, tak pro sele.

A kde to probíhá? Na jediném místě na ­světě! Závody se konají na nezpevněném oválu Tillamook Grandstand Arena, a to

32

auto 2026/4

TH

TOM HYAN 1 Závodník Chad Wilson běží s prasátkem pro nové, které čeká další jízda 2 Dillon Walker rovněž mění spolujezdce 3 Chad Wilson bere sele z bedny 4 Benjamin Salo vyhrál mistrovství Pig-N-Ford už pětkrát čtyři dny po sobě jako podvečerní vyvrcholení festivalu, vždy od 17:30 h. Každý den se jedou dva závody, pouze v posledním ročníku v srpnu 2025 byl středeční odvolán pro déšť, neboť trať se proměnila v past ­plnou bláta. Ve čtvrtek se však už jelo, sobota znamená finále. Závody může sledovat každý, kdo si koupí lístky na County

Fair. První ročník Pig-N-Ford Race se konal v roce 1925. Současná organizace ­Model T Pig-N-Ford Association, založená v padesátých letech, nasazuje deset upravených vozů Ford Model T v sériové úpravě (žádné ladění motorů), tedy automobilů, jaké ve své době motorizovaly nejen USA, ale doslova celý svět (Henry Ford jich vy­ robil přes patnáct milionů). Soutěžní vozy zachránily rodiny jezdců, účast totiž přechází z generace na generaci, synové vyrůstají na dráze a přebírají volant. Tradice vzešla z dvacátých let, kdy uprchlé sele pronásledoval farmář ve své fordce...

První Ford Model T vyjel v září 1908. Univerzální vůz měl neobvyklou koncepci s planetovou převodovkou, ovládanou pedály. Levý byl pro jízdu vpřed (dole jednička, nahoře

motorismu

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

4

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

Ben Salo s otcem Kenem při představení divákům

Nestranný a nez

ávislý měsíčn

Vozy Ford Model T na startu ročníku 2025

duben 2026

Ročník XXV I. číslo 288 170•Kč

U

Kalevnitř přílo na r ndář aha ok 2 kcí 026

Alfa Romeo D

uetto

René Thomas

Odtajněné kon

cepty

Jack Brabham

MJ_2026_04.in

dd 1

24.03.2026

7:41

Právě vyšlo dubnové číslo plné zajímavého čtení

Odstrojený Ford Model T z dvacátých let (jezdec McKenzi Wassmer) dvojka, volnoběh uprostřed), prostřední pro zpátečku a pravý pro převodovou brzdu.

Ruční plyn byl na sloupku volantu, páčka vpravo měnila předstih zapalování. Ruční páka byla pro volnoběh, dalším pohybem se brzdila zadní kola. Obdélníkový rám tvořily dva nosníky, motor byl uložen ve třech ­bodech. Nápravy byly tuhé, odpružené příčnými poloeliptickými pery, zadní vedla typická tyčová ramena, vytvářející s nápravou pravoúhlý trojúhelník s vrcholem u konce převodové skříně. Čtyřválec SV 2895 cm3 (ø 95,25 x 101,6 mm) dával výkon 16,2 kW

(22 k)/1600 min‑1, což i dnes stačí na rychlost až 80 km/h, zvláště u odlehčeného chassis jen s motorem a sedadlem.

A jak závod probíhá? Pět seřazených vozů čeká vedle sebe na startu, jezdci po výstřelu z revolveru vybíhají od hrazení k dřevěným bednám, z nichž vyzvednou živé sele a běží ke svému automobilu. Jednou rukou drží sele, druhou nahazují motor klikou, usedají za volant a vyrážejí. Po ujetí kola zastavují, vrací sele do bedny, vyzvednou jiné a pokračují v závodě. Jede se na tři kola, vítězí ten nejrychlejší. Základem je, že prasátkům se nesmí nic stát, pokud by je někdo třeba špatně držel (nejlépe pod paží jako fotbalový míč) následovala by okamžitá diskvalifikace.

Ochránci přírody přihlížejí a kontrolují, pravidla jsou přísná! V ročníku 2025 vyhrál finále jezdec třetí generace Benjamin (Ben) Salo na Fordu ročníku 1923 před Dillonem Wal­ kerem a Drew Princem. Bylo to už jeho páté vítězství, Salo jezdí se selaty přes dvacet let (začal v šestnácti) a následuje tak nejen otce, ale i dědečka. Robustní vozy Ford ­Model T sloužily léta na místních farmách, často podobně odstrojené s odkrytým podvozkem i motorem a jedním či dvěma se­ dadly, což farmářům stačilo. Jejich jednoduché konstrukce přežily dlouhá desetiletí, a tak Model T poskytuje zábavu dodnes. ■

Celkový pohled od

vchodu

Odtajněné

koncepty

V lednovém Škoda 998 Agromobil Motor Journa Muzea Škoda lu jsme vám s pohonem všech (1963). Užitkový automobil kol představili se pro veřejn Auto, a už jsme sem lesníky a armádu byl určený pro zemědělce, nový depoz jeli znovu. ost otevře itář Ve čtvrtek Opět se jedná l další objekt 19. března o historickou , dedikovaný zastřešený, protot ypům. Vyberete si čímž vznikla část továrny, původ Ani se ně dvůr, v zení. Ideáln hala, kde roce 1913 už půl nechce věřit, že Škoda 736 se generálkoval í prostor pro (1975) je století stará řily světlo o výrobní světa na některpředstavení originálů, zaří- navrhl Josef Čech plážová bugina, kterou které jepičí život a kterou na většinou skončiém mezinárodním autosa obvykle spat- Š 110 L stavěli studenti firemníh podvozku l. lonu, čímž Škoda Joyster o učiliště. jejich (2006)

by se klidně Inspirace vyrábět i po mohla dvaceti Byly to sice ní na ulici otočil, letech a každý by se za kariéry kratičké šplhal i po zdi. jen by ji málokdo , mnohdy ale zásadní, kdy Vyrobilo se jich pil, protože by kou‑ znamenaly přelom nebyl zařazen třicet. Proč byla jen pro automobilky do úzkou skupinu v historii zákazníků. a určily její stavitelé Varšavsk výroby, řekli by nám před‑ vývoj desetiletí, jak René Thomas za volantem é smlouvy, kdyby Naopak našinec si záhy ukážeme na několik Že nevíte, ještě žili. na a s mechanikem Didierem by co je Varšavsk návštěvníci . Tentokrát bázi Yeti i Fabie se vsadil, že pickupy á smlouva? Ach, spatří (Amiens 1913) šťastlivci. by vy housky typů od poloviny 31 konceptů a proto‑ na krámě. Jenže se prodávaly jak 50. let do takřka Naopak nejmlad současnosti, obchodn nologové a ekonomo ší Škoda horké Small íci, tech‑ tedy exemplá (2023) je sochařsk Modern Solid série vé ře, které veřejnost vždycky lákaly nedostaly. Jsou vědí své, tedy se do ý monolit, který svou utajenos letos uvede tady tí.

Autom ale automobilka Nejstarší je že jako i užitkové auto obilový závod důkazy, typ na trh jako typ Škoda Epiq. může vypadat ník, rekord vojenský terénní 973 z roku 1953, malý pro svou Za pozornost atraktivn man a průko odvah ě. mala i v Národní Tahle plastika by se vyjí‑ stojí obyčejná u přezdívku Vynikal skvělými vůz s pohonem 4×4. pník letectv cítka, která… galerii. Určitě zname bílá stodva‑ „trompe la ná „ten, kdo poprvé, kdy í dostal mort“. Volně lal stoupání 58 jízdními vlastnostmi, zdo‑ se něco podobné by to nebylo kola z RenaultJak se na nápravy oklam valo také dostala %, přeloženo v muzeu moderní ho objevilo u 12 na třech oslovení „Létají al smrt“. V novinových čtvrt metru, brodilpřekonal překážky vysoké to To je ovšem ho umění nebo šroubec Během cí h?

Perigo V stodvací newyorském designu. s své urdin“ nebo titulcích se objevo60 cm. Pamětní se bahnem hlubokým až MoMA už před neobyčejnázávodní kariér y motorem vpředu tka věru „René La vítěz. ci s obdivem stála Pininfar půl stoletím stál Sice nikdy a pohonem přeháněli, že inova Cisitalia kol. Vznikla předních nevyhrál závod 52× na stupních vítězů Finance“.

202 Coupé. jako ních umístě , 30× jako Grand Prix, ní a právem už všichni věděli, typ 742 P (1978), když ale patří mezi že motortoho vzadubyl milovníkem zadních kol nejlepší jezdce dosahoval předa pohon je dávno passé. dobréh i strasti své doby. o jídla, znalce Co by seživota Kromě s tím přijímal m vína obvyk

René Thoma

s

le s humor

em.

a všechny

Thomas na motocyklu Alcyon závodící v Parc des Princes v Paříži, 21. září 1905v kritériu

radosti

ené Alfred Thomas se narodil závodit 7. března 1886 v Périgueux na motocyklu v depar‑ a tementu Dordogn Alcyon. Mechani dlouholetého e v jihozápa ka části Francie. přítele dní govi Jako vyučený Robertu Lalym 2) zde našel v kole‑ karosář se roku 1902 přistěhov . V roce 1904 al do Paříže, jedním z 11 a zatímco byl Robert val u firmy závodníků, Laly (1925) Lacoste et Battman praco‑ v poháru kteří startova francou li n 1), začal klubu v Dourdan zského motocyklového 1) Automobilk V září u, ale do cíle a Lacoste & Battmann nedojel. desátek1905 Thomas vyhrál závod v letech 1897 až působila v Paříži třistapa‑ v pařížském 1913. Automobil 2) Robert Laly Parc des Princes Český jeep (1953), y De Dion‑Bouton s motory Aster, (1887–1972) byl Alessandrem před jemuž se říkalo Babeta, nebo mechanikem několika slavných jezdců Anzanim na L & B nebo Cupelle. Mutel prodávala pod značkami a ve dvacátých dalším Alcyonu protože se mihl ve a jezdcem Nasoem letech sám úspěšně Samotné podvozky Motor Journal 4/2026 závodil. Například filmu Kdyby tisíc klarinetů, na motocyklu výrobcům dodávala v V březnu 1906 roce automobilů, kteří dalším na Sunbeamu 1922 společně Chassagnem když zazněl hit Babeta Magali. se je pak prodávali šla do světa. V tomto vyhráli RAC Tourist značkou. podařilo překonat Thomasovi na stejné trati pod vlastní polovině případě ovšem odjela Trophy. V druhé hodinový rekord dvacátých let získal do na depozitáře 100 a rekord několik kilometrů pro výborných výsledků MJ_2026_04 za volantem třílitrových .indd 33 motorová dvoukolo vozidla. Ujel vozů značky Ariès. vá na své 33 za hodinu 91,655 třistapadesátce Alcyon km a 100 km za 1 hodinu 24.03.2026

7:42

Dne 10. března 1906 Thomas pokusy o konali pánové Alessandro Anzani, Jean-André Pernette rekord na pařížské dráze hodinový rekord a a rekord na 100 kilometrů v Parku princů. Pokusili se překonat René pro motorová dvoukolová vozidla

46

Jack Brabh

Thomas a jeho dvouválcov

ý Alcyon, při mílovém

MJ_2026_04

.indd 46

am

Sir Jack Brabh am, ve světě Jack“ pro motorsportu své tmavé často přezdí vlasy a málom jednou z nejvýr vaný „Black luvnou, hlouba talentovaným aznějších osobností vou povah u, byl historie Formu jezdcem, ale le 1. Nebyl také geniál ním technik jen arodil se 2. em. dubna 1926

Jack Brabham jako

závodě v Dourdanu

7. října 1905

Motor Journal 4/2026

letecký mechanik Veteránsalon

24.03.2026

Motor Journa

lu 4/2026

7:42

v austral‑ ském Hurstvil K automob le. Už od mládí fascinovaly ho jeho americký ilovým závodům ho motory, což přivedl k tomu, že v kamarád ho vedlo patnácti letech pro kterého Brabham Johnny Schonberg, opustil školu, začal pracovat postavil závodní v opravně aut ciál s motorem spe‑ 1954 okruh a po večerech studovat strojní JAP. Teprve když Altona, Austrálie inženýrství. v roce 1948 Schonberg – Jack Brabham ve Během druhé světové války závodit Cooper T23 Bristol sloužil jako letecký voze Brabham vlastnor přestal, vyzkoušel si u australského mechanik letectva. škvárovém oválu. učně postavený vůz na Zjistil, že mu Zlom v kariéře vyhrávat a v to jde, začal Jacka Brabham letech v roce 1955, a nastal opakovaně mistrem 1948 až 1951 se stal kdy odcestov Británie. V al do Velké Austrálie v kategori lednu ještě startoval tzv. „midget i ceně Nového cars“. ve Velké posty s odkrytým Byly to většinou mono‑ Zélandu, kde obsadil místo.

Potom prodal McQueen při testu covým motorem i koly poháněné čtyřvál‑ svůj závodní Steve 4.

Duetta pro magazín Bristol, aby měl o objemu 1,5 Cooper T23 Sports Illustrated Brabham si takové závodní až 1,8 litru. britský debut na cestu, a v dubnu si odbyl stavěl a naučil speciály sám na se dokonale s novým vozem okruhu v Goodwoodu ovládat auto smyku, což se Cooper ve na něj později stalo sháněl náhradn T24 Alta. Když jeho velkou výho‑ dou na závodníc s Charlie a Johnem í díly,Ve seznámi světě l seklasick se oženil s Betty h okruzích. V roce 1951 Cooperovými ých autom pro ně externě Beresfordovou, a začal zážitek obilů posky byla oporou která mu zcela odlišný pracovat. Dne Mladý Jack Brabham během jeho tuje vlastn vence 1955 od ostatních. závodní kariéry. čer‑ ictví Alfy Romeo Jack Brabham kou16.slavno Měli spolu tři Karoserie syny, z nichž poprvé starto‑ u italskou val v závodě jsou postav se stali automo‑ biloví závodníc započítávaném dvouv ačkové motor karosárnou, pod i. do mistrovs světa formule kapot ou jsou eny nějatví y a vozy nabíze 1. Jel ve vlastním V létě roku výkonné ném voze Cooper jí vzrušu uprave‑ 1966 byl Steve pozvá T40 Bristol, McQueen magaz jící jízdní vlastn n, aby si vyzko prvním osti. ínem

Alfa Rome

o Duetto

ušel vůz Alfa shovívavý Sports Illustra vůz. A také Romeo Duetto ted velmi krásný a závodník. ,“ řekl o Duettu. „Je to velmi slavný herec ficiální americk

Jack Brabham v závodním 36

MJ_2026_04

.indd 36

speciálu s motorem

JAP

á mobilu se odehrálapremiéra auto‑ je spojen i úspěch Duetta po pamětihodné v květnu 1966 trhu, na americkém kdy chové zaoceán plavbě na přepy‑ premiéře prodej vozu znatelně stoupl po ské lodi Raffaell filmu Evropskou smetánk o. jsou zejména Absolvent (1967). Pověstné na palubě vystavená u při plavbě doprovázela záběry z mostu kde s ním jede Golden Gate, Duetto v barvách trojice vozů Alfa Romeo Dustin Hoffman vodu hudby a červené). Loď italské vlajky (zelené, bílé Simona a Garfunk za dopro‑ autosalonu.

Automobilka vyplula z Janova, roky ela. se na filmovém Alfa Romeo tehdy zastavila hrdinapozději jezdil s bílým Duettem O dva ve spolupráci festivalu s evropskými hlavní dala filmu Tichá v Cannes, kde nabrala několik prodejci uspořá‑ soutěž o název dalších pasažérů hraje Kirk Douglas. dohoda (1969), kterého nového vozu.

New York. Po a cílem byl jméno Duetto, V té době již Vyhrálo příjezdu byla kých silnicích po ale zanedlou americ‑ problém v rámci modelu na americk Velká cena Británie jezdilo uvedení Alfa y s právy, protože ho se objevily 1955. Jack Brabham ý trh uspořád Romeo Duetto. přes dva tisíce vozů již nost pro 1300 za volantem vozu stejné jméno měla registrov pozvaných hostů. ána slav‑ Cooper T40 Bristol Světovou premiér S filmem sušenka. Přibližn ané oblíbená čokoládová u měl dvoused spider Duetto ě po roce se adlový noval v březnu 1966 tak vůz jme‑ Motor Journal 4/2026 Alfa Romeo na Ženevském Spider 1600, fanoušky mu ale mezi jméno Duetto zůstalo. Byl 24.03.2026

Oficiální americká 56

MJ_2026_04

.indd 56

7:42

premiéra Alfy Romeo

Spider 1600 na lodi

Raffaello

Motor Journal 4/2026

24.03.2026

7:43

www.MotorJournal.cz

Foto NASCAR

Foto NASCAR

► Motorsport ► NASCAR CUP 2026

Tyler Reddick, vítěz 500 mil Daytony 2026

Poslední kolo, Stenhouse (číslo 47) se střetl s Loganem (22); Herbst (35) a Elliott (9) udělali čelem vzad, zatímco Tyler Reddick vpředu spěchá do cíle Po Daytoně vyhrál Reddick další dva závody

Foto NASCAR

Michael Jordan byl nadšen!

DAYTONA 500

2

V

yhrát tři úvodní závody NASCAR Cup to je rekord!

Vedle triumfu v nejslavnějším klání 500 mil Daytony ovládl třicetiletý Tyler Reddick o týden později také zá­ vod na oválu v Atlantě a další týden DuraMax Texas Grand Prix na silničním okruhu formule 1 v Austinu!

V Daytoně vedl jediné kolo, ale to správné! Ve finálním 200. kole se propletl mezi vedoucími vozy, které se právě srazily! Ricky Stenhouse Jr. a Joey Logano byli v sobě, ale ještě uhájili druhé a třetí místo! Chase Elliott a Riley Herbst se sice otočili do protisměru, avšak zvládli to, patřilo jim čtvrté a osmé místo. Tyler Reddick (Toyota Camry týmu 23XI Racing) dosáhl průměrné rychlosti 236,695 km/h a měl v cíli náskok 0,308 sekun­ dy. V Atlantě zvítězil průměrem 189,644 km/h a v Aus­

34

auto 2026/1

TH

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

1

3 TOM HYAN 1 Denny Hamlin (Joe Gibbs/Toyota) je trojnásobným vítězem 500 mil Daytony 2 V ročníku 2020 zopakoval Hamlin triumf z roku 2019 3 Tyler Reddick (Caterpillar/Chevrolet) v Daytoně 2020 neuspěl

tinu 123,046 km/h (to není ovál). Spolumajiteli vítězného týmu jsou legendární basketbalista Michael Jordan a závodník Denny Hamlin, sám trojnásobný vítěz 500 mil Daytony 2016, 2019 a 2020. A víte co značí 23XI Ra­ cing? To je jednoduché, číslo 23 nosil na dresu v NBL po většinu své kariéry Jordan, a číslo XI = 11 zase má na svém voze tradičně Hamlin! A kde se vzal Reddick?

Je to dvojnásobný mistr druhé ligy NASCAR Xfinity ­Series 2018 a 2019, v Daytoně byl loni druhý a při naší návštěvě v ročníku 2020 osmadvacátý. Vyhrál na osmý pokus, v NASCAR Cup byl nejlépe čtvrtý 2024 a šestý 2023, loni mu patřilo deváté místo. Otec dvou dětí pře­ sedl z Chevroletu týmu Richarda Childresse od sezony 2023 do Toyoty týmu 23XI Racing.

■

► LEGENDY NASCAR

Pontiac Grand Prix (Dover Downs 1992)

Foto Tom Hyan

1992

RICHARD PETTY (USA) pro Petty Enterprises) zdárně pokračovali, Richardův syn Kyle

Narodil se 2. července 1937 v Level Cross (NC) a je rekordmanem NASCAR, když dobyl sedm titulů (což později vyrovnali Dale Earnhardt Sr. a Jimmy Johnson), ale nedostižných 200 vítězství (sedmkrát 500 mil Daytony, rekordních 27 vítězství za sezonu a 10 v řadě za sebou) a 126 pole position při 1184 startech! Závodnická dynastie Petty zahrnuje čtyři generace; Lee Petty (1914 – 2000) vyhrál 54 závodů NASCAR, jeho synové Richard a Maurice (1939 – 2020; manažer a ladič motorů 1992

(narozen 1960) vyhrál osm závodů NASCAR Cup, ale Kyleho syn Adam (1980 – 2000) zahynul na oválu New Hampshire. Richard jel první závod NASCAR v roce 1958, o rok později byl Nováčkem roku a 1964 poprvé mistrem. Další tituly dobyl 1967, 1971, 1974 (od 1973 přešel z Plymouthu na Dodge), 1975 a 1979 (přešel z Dodge na Chevrolet ke General Motors, pak i Oldsmobile a Buick). Zažili jsme jeho rozlučkovou sezonu 1992 (Pontiac). Je aktivním členem Republikánské strany.

Foto Tom Hyan

Chevrolet Lumina (Dover Downs 1992)

DALE EARNHARDT SR. (USA) údajně došlo k poruše závěsu bezpečnostního pásu. Bývalý závodník

Chevrolet Impala 1963 (Goodwood 2000)

Bill Simpson, jehož firma pásy dodávala, byl obviněn a ze společnosti rezignoval. Nehoda vedla k předepsání ochranných prostředků pro jezdce, známých coby HANS (Head and Neck Support Device). Jeho otec Ralph (1928 – 1973) byl závodníkem, synové Kerry z prvního a Dale Jr. z druhého manželství rovněž, jeho třetí manželka Teresa (vzali se 1982) vedla dále úspěšný tým DEI (Dale Earnhardt, Inc.), než jej převzal Chip Ganassi, ale nyní řídí Dale Earnhardt Foundation.

Foto Tom Hyan

Narodil se 29. dubna 1951 v Kannapolisu (NC) a je rovněž sedminásobným mistrem NASCAR Cup (vyhrál 76 závodů při 676 startech). Dobyl tituly 1980 na Chevroletu a Oldsmobile a všechny další na Chevroletu v letech 1986, 1987, 1990, 1991, 1993 a 1994. Startoval pro Richard Childress Racing. Jeho smrt v posledním kole 500 mil Daytony 18. února 2001 byla pro příznivce NASCAR obrovským šokem, v nevinně vyhlížející kolizi s Ken Schraderem a Sterlingem Marlinem si zlomil vaz,

2000

ROBERT GLENN (JUNIOR) JOHNSON (USA) vrátil osmým místem (šest vítězství na Fordu a 13 809 $). Vyhrál 50 závodů

Narodil se 28. června 1931 v Ronda (NC). Jeho kontroverzní příběh byl v roce 1973 zachycen filmem The Last American Hero (hrál ho Jeff Bridges). V letech 1956 – 1957 strávil 11 měsíců ve vězení v Ohiu, přestože při nočním rozvozu ilegálně pálené whisky (moonshine) svým otcem (původem z Ulster-Scots, prožil 20 ze svých 63 let ve vězení) nikdy nebyl chycen. Naučil se dobře řídit a začal závodit. V roce 1955 byl šestý v NASCAR a vyjel 13 803 $ (pět vítězství na Oldsmobile), 1958 se

NASCAR Cup ze 313 startů včetně 1960 Daytona 500 na Chevroletu, 1963 se nekvalifikoval v 500 Indy, po 1966 (jen sedm závodů) odstoupil a stal se šéfem týmu Junior Johnson & Associates, s nímž vyhráli dalších 132 závodů a šest mistrovských titulů (Cale Yarborough 1976 až 1978; Darrell Waltrip 1981, 1982 a 1985). Dne 26. prosince 1985 mu byla Ronaldem Reaganem udělena prezidentská milost. Vedl tým do roku 1995.

Otec dvou dětí zemřel 20. prosince 2019 v Charlotte (NC).

4/2026 THauto

35

Foto Porsche

► Motorsport ► ZE SVĚTA

Foto Targa Sixty Six

◄ Letos na Targu zavítal Derek Drinkwater s replikou Cadillac 61 Series Le Monstre (originál jel 24 h Le Mans 1950) Brian Redman v roce 1969 ►

Foto Cadillac

Neúnavný Brian Redman (ročník 1937) už od roku 1991 se synem Jamesem organizuje třídenní akci Targa Sixty Six pro majitele sportovních a závodních vozů, kteří nemusí závodit, ale chtějí se rychle svézt na okruhu. Letošní ročník slavil 35. výročí, na silniční trati Homestead-Miami Speedway nechyběly ani Porsche 908 a 917, s nimiž Brian dobyl největší úspěchy. A proč Targa Sixty Six? Je to oslava legendárního závodu Targa Florio, který v roce 1970 vyhrál, zatímco s číslem 66 vítězil ve formuli 5000. Ve formuli 1 neměl nejlepší vozy, přesto na Cooperu dojel třetí v Barceloně 1968 za Denny Hulmem a Grahamem Hillem. Jeho Targu postupně navštívili závodníci Bell, Hobbs, Attwood, Piper, Pabst, Fangio II, Paul Jr., Akin a další (více na www.gorace.com).

Úžasný Mario Andretti se objevil v paddocku Velké ceny Austrálie 2026 coby patron nového týmu Cadillac F1 Team. Na jeho počest nesou podvozky označení MAC-26-01 pro Bottase a 02 pro Péreze, které dostaly až 28. února 2026, kdy Mario slavil 86. narozeniny! Účastník 128 Grand Prix F1 (dvanáctkrát vyhrál na Ferrari a Lotusu) a mistr světa 1978 (Lotus 78 a 79 Ford DFV) byl iniciátorem vzniku amerického týmu ještě se svým synem Michaelem (Andretti Global), aby se jedenáctá stáj přece jen s podporou General Motors/Cadillac konečně dostala na start pod hlavičkou TWG Cadillac Formula 1 Team.

Mario Andretti a Cadillac MAC-26-02 na okruhu v Melbourne

Foto Ferrari

Sandro Munari a Enzo Ferrari (1972)

Ciao Drago! Sandro Munari zemřel 27. února 2026 po delší nemoci v Boloni v nedožitých 86 letech.

Hrdina světových a evropských rallye, dlouhá léta věrný vozům Lancia, se proslavil také u nás, kdy navzdory kotrmelcům s Fulvií na klatovském okruhu dojel v Rallye Vltava 1973 druhý (za Walterem Röhrlem na Opelu Ascona). Na Ferrari 312 PB vyhrál Targa Florio 1972, jeho start ve formuli 1 v Kyalami 1973 se neuskutečnil, protože nabídku Williamsu vetoval Cesare Fiorio, šéf týmu Lancia.

Sandro vyhrál sedm soutěží WRC (Lancia Stratos), v roce 1985 působil v týmu Alfa Romeo F1.

36

auto 2026/4

TH

Brian Redman s Robertem Morenem (2026)

Triumf na Targa Florio 1972 (Ferrari 312 PB)

Program prvního závodu NASCAR Cup, který jsme viděli (500 mil Dover Downs 1992)

4/2026 THauto

37

► Motorsport ► ZE SVĚTA

Foto Mercedes-Benz

Max Verstappen si opět odskočil na Nürburg­ ring, aby se v závodě 58. ADAC Barbarossapreis 20. – 21. března 2026 připravil na letošní čtyřiadvacetihodinovku. Ze 129 startujících si jeho posádka (spolujezdci Daniel Juncadella a Jules Gounon, rovněž závodníci druhé generace) vedla nejlépe, suverénně zvítězili s téměř minutovým náskokem. Startovali z pole position s vozem Mercedes-AMG GT3 týmu Winward Racing Mercedes-AMG Team Verstappen Racing. Neradovali se však dlouho, dvě hodiny po závodě byli diskvalifikováni, protože použili sedm sad pneumatik místo povolených šesti. Vítězství tak bylo věnováno týmu Rowe Racing/BMW M4 GT3 (Dan Harper/ Jordan Pepper). Loni tam Verstappen vyhrál podobný závod s vozem Ferrari 296 GT3 s Chrisem Lulhamem. Na 24 h Nürburgringu je přihlášen s Juncadellou, Gounonem a Lucasem Auerem (pojede se 16. – 17. května). ◄ Mercedes-AMG GT3 týmu Verstappen byl sice nejrychlejší, ale o triumf přišel u zeleného stolu

Daniel Juncadella (zleva), Max Verstappen a Jules Gounon pojedou 24 h Nürburgringu (doplní je Lucas Auer) Takamoto Katsuta (Toyota), šťastný vítěz Safari Rally 2026

Takamoto Katsuta se dočkal! V neděli 15. března oslavil první vítězství WRC na Safari Rally v Keni (Toyota GR Yaris Rally1) a v úterý 17. března třiatřicáté narozeniny! Začínal na motokárách a tři sezony jezdil japonskou formuli 3 (2012 devátý, 2013 druhý a 2014 třetí), než přešel na soutěže.

Od 2020 jede v týmu Toyota Gazoo Racing WRT, poosmé vystoupil na pódium ve Švédské rally 2026 (druhý) a podeváté na stupeň nejvyšší! V Safari Rally jeho kolegové Ogier, Evans a Solberg odpadli, ale Katsuta za sebou nechal Fourmauxe (Hyundai), Pajariho (GR Yaris), Lappiho (Hyundai) a celkově pátého Roberta Virvese z Estonska, který vyhrál WRC2 s vozem Škoda Fabia RS Rally2 před Britem Gusem Greensmithem (přešel ze Škody na Toyotu) a Fabrizio Zaldívarem z Paraguaye (Škoda Fabia RS Rally2). Robert Virves se tak ujal vedení šampionátu WRC2.

Fabrizio Zaldívar (Škoda Fabia RS Rally2) dojel na Safari sedmý (třetí ve WRC2)

Foto Škoda Auto

Foto Škoda Auto

Foto Toyota

▼ Robert Virves (Škoda Fabia RS Rally2) po triumfu v Safari vede klasifikaci WRC2

38

auto 2026/4

TH

4/2026 THauto

39

► Motorsport ► PAVEL HORTEK (1949 – 2026)

Foto Škoda Auto

3

PAVEL

1

Foto Škoda Auto

2

2 Jan Kopecký s Pavlem Dreslerem a vedením týmu (vlevo Pavel Hortek, vpravo Michal Hrabánek) 3 Zleva Michal Hrabánek, Pavel Hortek a MUDr. Jaromír Jiřík 4 Pavel Hortek a Milan Zapadlo, tovární posádka AZNP Mladá Boleslav v sezoně 1975

TOM HYAN

40

auto 2026/4

TH

Foto Jiří Maršíček

1 Škoda Motorsport 2019 po triumfální sezoně (posádky Kopecký/Hloušek a Rovanperä/Halttunen); zcela vpravo Michal Hrabánek a Pavel Hortek

4

I

Dne 12. února opustil tento svět Pavel Hortek...

nženýr Pavel Hortek se narodil 18. února 1949.

Seznámili jsme se v roce 1971 v Praze, kdy jeho rodiče působili v zahraničním obchodě, Pavel pracoval pro Černé divadlo Praha, studoval eko­ nomii a začínal v motorsportu na voze Renault 8 S (vrchy, malé soutěže). Záhy se prosadil do továr­ ního týmu AZNP Škoda, ale jeho kariéru ukončila vojenská služba. Jak píše Štěpán Kovář, kterému dělal navigátora ještě před usednutím do továrního vozu k Milanu Zapadlovi, uplatnil Pavel svoje zna­ losti soutěžního sportu, schopnosti z praxe v zahra­ ničním obchodě, znalosti jazyků a především mimo­ řádné diplomatické umění v dalších funkcích včetně Autoturistu (ÚAMK), FIA a Škoda Motorsport, kam se vrátil v roce 2001 na pozici týmového manažera a sportovního ředitele.

Pavel Hortek začínal v oblastních soutěžích, nejprve coby spolujezdec na embéčku (1972), ale v sezoně 1973 už střídal místo navigátora u Štěpána Kováře

(Š 110 L, vítězili v A2/1150) a u Milana Zapadla (Š 120 S, na Berounce havarovali) s místem za vo­ lantem svého Renaultu 8 S v menších soutěžích. Se Štěpánem pokračoval rovněž v sezoně 1974 a opět sbírali úspěchy (Pavel se podílel na Štěpánově mis­ trovském titulu ČSR 1974 v A2/1150 se Škodou 110 L). V sezoně 1975 se stal navigátorem Milana Zapadla, jel s ním ten rok všechny soutěže s výjim­ kou Zlatých písků. S vozem Škoda 120 S dojeli 39. celkově a třetí ve třídě na RAC Rallye při debutu v mistrovství světa, byli desátí na Ruské zimě, devátí na Barum Rallye, patnáctí na Rallye Škoda atd. V se­ zoně 1976 se stodvacítkou dojeli nejlépe třetí na Šumavě, na novou Škodu 130 RS přesedlali na Ral­ lye Škoda (nedokončili), ale pak musel Pavel na voj­ nu, a tak se soutěžemi skončil. Na vojně měl rovněž auta, hlavně Ladu 1500, ale také Volhu a Tatru 603 („Tu jsem měl nejradši,“ napsal mi ještě po letech).

Dovolte malou vzpomínku na akci, kterou jsme

5 7

Foto archiv Štěpána Kováře

6

8

5 Štěpán Kovář s navigátorem Pavlem Hortkem na Rallye Plzeň 1974 (Škoda 110 L, mistr ČSR 1974 ve třídě A2 do 1150 cm3) 6 Pavel Hortek a Štěpán Kovář v Mladé Boleslavi (Škoda Rallye 1976) 7 Pavel Hortek a Milan Zapadlo v sezoně 1975 8 Posádka Zapadlo/Hortek (Škoda 120 S) v sezoně 1975

s Pavlem zažili. V roce 1970 jsem si koupil americký Ford V8 model 1939, ale při cestě do světa s kama­ rády Milanem Hůlou a Jiřím Kroftou se nám v Buda­ pešti rozpadl motor (uvolněná ojnice). Sice jsem jej uvedl do pojízdného stavu, ale na cestu do Prahy to nebylo. Vůz jsme se několikrát pokusili do Prahy dopravit. Naposledy s Pavlem Hortkem. V roce 1971 jsme vyjeli s jeho Renaultem 8 S, přibrali mladíka Michaela Fialu a Pavlovu dívku Jitku. Cesta ubíhala fajn, v Brně jsme si cvičně projeli starý okruh a po­ kračovali do Komárna. Na hranicích vznikl problém, Michael neměl doklady, nebylo mu totiž ani patnáct, a děti do patnácti přece cestují bez dokladů! Neza­ pomenu na toho pohraničníka, jak na Pavla řval: „A vy jste ho snad porodil?!“ Nezbylo, než Michaela odvézt na nádraží, celníci nám pak dvě hodiny za trest rozebírali auto, nad ránem jsme si krátce zdřímli u města Tatabánya a k snídani si dali chut­ nou šunku z budapešťské tržnice. Vyzvedli jsme

Forda z celního skladu za poplatek tehdejších 180 forintů, přivázali lanem za Renault 8 S, ale záhy se začala pálit spojka. Tak jsem vůz na sídlišti daroval mladému Maďarovi, Jitka nad ztrátou Forda uronila slzu. Michael dojel do Prahy, ale dnes žije v USA a věnuje se obchodu s příslušenstvím pro motoris­ tický sport. Jitka se za Pavla provdala, zůstali spolu až do 12. února 2026.

V roce 1996 jsem byl pozván na Katalánskou rally od společnosti Škoda Auto. V centru soutěže v Lloret de Mar jsem dostal klíče od bytu s tím, že spolubyd­ lícím bude někdo z týmu. Večer se otevřely dveře a vstoupil Pavel. Od té doby jsme se zase potkávali na sportovních akcích. Pavel objevil mnoho nových jezdců pro Škoda Motorsport a podílel se na nej­ větších úspěších značky včetně zisku mistrovských titulů. Na památku nesly jeho jméno na Safari Rally 2026 nejen vozy Škoda Motorsport, ale i další, mezi něž patří také vítězná Toyota GR Yaris Rally 1. ■

Foto archiv Štěpána Kováře

► KRÁTCE ► Ing. Jiří Motal opustil tento svět už před rokem jako bývalý navigátor, jenž usedl na horké sedadlo po Pavlu Hortkovi do Škody 130 RS jezdce Milana Zapadla. Vyhráli Rallye Sachsenring 1976, Jugoslávskou, Jeseníky a Košice 1977 (mistři), v MS byli 24. v RAC 1977 a 1000 jezer 1978, než Zapadlo po odchodu otce-ředitele AZNP musel končit! Jiří ještě rok pokračoval s Václavem Blahnou, 1979 vyhráli Šumavu a Jugoslávii, byli šestí na Zlatých pískách a osmí v Acropolis Rally.

V roce 2017 jel znovu se Zapadlem (Revival Praha na Š 1000 MB).

Narodil se 29. října 1941, od 1967 jezdil s Oldřichem Horsákem (od Š 1000 MB až po Š 200 RS).

Zemřel po těžké nemoci 16. února 2025. Přežili ho manželka Ivana a děti Jiří a Karolína. Rozloučení bylo v Kroměříži. ► Arnošt Neubauer se narodil 24. června 1941 v Náchodě, ale vyrůstal v Krkonoších a stejně jako rodiče byl skvělým lyžařem. Začal v roce 1972 jako spolujezdec Bedřicha Dlouhého v AMK Bílá Labuť (Škoda 100), ale pak koupil Trabant 601 a s kolegou se na něm střídal i v závodech do vrchu, v nichž pokračoval na Fiatu 128 Coupé a nakonec se k nim v závěru kariéry vrátil, aby se dokonce stal mistrem Evropy historických vozů na Porsche 911. Nejvíce proslul jako navigátor Tomáše Hanka (Škoda 110 L Rallye od 1974, Škoda 130 RS v letech 1976 – 1978). Zemřel po těžké nemoci 13. února 2026. ► Zdeněk Ponec, který se zasloužil o účast vozů Renault v našich automobilových soutěžích, zemřel 5. prosince 2025 v Praze. Už v roce 1969 nastoupil s vozem Renault 8 Gordini do mistrovství ČSSR, 1970 byl čtvrtý v Jeseníkách a osmý v Rallye Praha, 1971 jel podruhé Rallye Wiesbaden a poprvé vyhrál v Jeseníkách. V roce 1972 přesedlal na Renault 12 Gordini s předním pohonem, 1973 vyhrál v Sedlčanech a Jeseníkách, 1974 byl třetí na Barum Rally a 1975 čtvrtý v Košicích a sedmý na Rallye Škoda. Narodil se 12. června 1939 jako syn lékaře, ale sám opravoval raději auto­ mobily. Dlouhá léta pracoval ve značkovém servisu Renault.

Přežil ho syn Patrik s rodinou. ► Tony Fowkes, zakladatel garáží Tony Fowkes Automobiles v Park Royal (London NW10), zemřel 20. listopadu 2025. Narodil se 16. dubna 1940, v padesátých letech začínal na motocyklech, 1975 dojel třetí v RAC Rally (Ford Escort) a 1977 druhý v London-Sydney (Mercedes-Benz 280E). Poté absolvoval pětkrát Dakar, z toho dvakrát na motocyklu! Přežila ho manželka Angela a synové Andrew a Roger, kteří dále vedou garáže.

4/2026 THauto

41

► JEZDCI MS F1

Ferrari 166 C (GP Europe, Bern 1948)

CLEMENTE BIONDETTI (I) vážené toskánské rodiny. Motory ho přitahovaly od mládí, závodit však

Proslul coby čtyřnásobný vítěz Mille Miglia (1938 a 1947 Alfa Romeo 8C, 1948 a 1949 Ferrari 166), dvojnásobný vítěz Targa Florio (1948 a 1949 Ferrari 166) a vítěz Coppa Acerbo (1939 Alfa 158), ale také jako konstruktér unikátu Jaguar Special (zvaném Ferragiaguaro), s nímž se zúčastnil Velké ceny Itálie 1950. Použil podvozek Ferrari 166 C/02, do něhož zabudoval šestiválec 3.4 Litre Jaguar XK120, ale odpadl po 17 kolech (motor). Narodil se 18. srpna 1898 v Buddusò na Sardinii jako člen

začal až v roce 1923 na motocyklu, 1927 přešel na čtyři kola a coby konstruktér vytvořil také PMB (Premoli Maserati Bugatti), tedy podobnou kombinaci pro Luigi Premoliho. Jaguar Special mu posloužil na další závody (vyhrál Firenze-Fiesole 1951). Z Talbotu přešel na tovární Maserati (1931), San Giorgio Maserati a Alfu Romeo (Scuderia Ferrari), po válce na tovární Jaguar, Lancii a Ferrari. Zákeřná nemoc ho však donutila skončit v roce 1954, aby 24. února 1955 ve Florencii zemřel.

Maserati 4 CLT (GP ACF, Lyon 1947)

HENRI LOUVEAU (F) a sedmý 1950). Na Maserati 4 CLT dojel pátý ve VC Československa

Narodil se 25. ledna 1910 v Suresnes, žil v Lyonu, než se stal obchodníkem s automobily v Paříži. Začínal v cyklistice a na motocyklu, než v roce 1939 dojel třetí ve třídě 1100 cm3 (a 17. celkově) ve 24 h Le Mans s vozem Simca 8 týmu Camerano (Victor, syn šéfa, startoval s ním).

Proslul jako vítěz GP de la Libération 1945 v Bois de Boulogne v Paříži (Maserati 6CM) a řadou úspěchů mimo MS (Maserati, Delage a Talbot); znovu jel 24 h Le Mans (na vlastním Delage D6S druhý 1949

1949 v Brně (za Leveghem, Cortesem, Étancelinem a vítězným Whiteheadem). V roce 1949 byl druhý ve 24 h Spa-Francorchamps (Delage). V MS formule 1 na Talbotu Lago T26 týmu Louise Rosiera dvakrát odpadl, na Monze 1950 selhaly brzdy a v Bernu 1951 narazil do sloupu veřejného osvětlení, vážně si zranil nohy a rozhodl se závodění ukončit. V Paříži prodával Delage a Maserati, měl i velkou půjčovnu osobních a nákladních vozů. Zemřel 7. ledna 1991 v Orléansu.

Reif 01 BMW 328 (1949 – 1951)

1949

HELMUT NIEDERMAYR (D) nekonaly. Narodil se 29. listopadu 1915 v Mnichově, byl dealerem

Německý závodník, který v roce 1952 využil možnosti startovat s vozem F2 ve VC Německa na Nürburgringu (devátý na AFM/BMW).

Ve stejném roce dojel druhý ve 24 h Le Mans v továrním týmu Mercedes-Benz (na 300 SL s Theo Helfrichem), ale také přežil největší havárii, když s monopostem AFM 50-BMW na Grenzlandringu u Wegbergu v rychlosti cca 150 km/h vylétl do diváků (13 zemřelo a 42 zraněno). Neštěstí ze 31. srpna 1952 připomíná pamětní deska, už nikdy se tam závody

42

auto 2026/4

TH

BMW v Chemnitzu, po válce žil v Západním Berlíně, kde založil tým RG Berlin-Halensee, startoval v NDR i NSR, jel několikrát Rally Monte Carlo (1951 debut na IFA/DKW 900 s Adolfem Brudesem), po tragédii se k závodům krátce vrátil (1954 sedmý na Avusu na Klenkově Veritasu, 1956 při 1000 km Nürburgringu na Porsche 356 odpadl).

Po konci závodní kariéry emigroval nejprve do NDR, ale nakonec do USA, aby tam 3. srpna 1985 zemřel v Christianstedu (US Virgin Islands).

► JEZDCI MS F1

Awtowelo BMW S1 (vítěz Dessau 1949)

ADOLF BRUDES (D) z Eisenachu (na Awtowelo BMW S1 vyhrál v září 1949 v Dessau před

Německý nobleman Brudes von Breslau se narodil 15. října 1899 v Gross Kottulinu (polský Kotulin). Začínal na motocyklu ve dvaceti, ale jako dealer BMW a Auto Unionu v Breslau (polské Vratislavi) už v roce 1928 jel na Bugatti 37A. Přikoupil typ 35C a MG C-Type, jezdil vrchy i okruhy, v roce 1936 testoval Auto Union, ale vybráni byli Delius, Hasse a Heydel.

Dojel třetí v Mille Miglia 1940 (BMW 328). Po válce o všechno přišel, rodina se přestěhovala do Sedlitzu (NDR), zkusil sportovní prototyp

1953

Niedermayrem a Rosenhammerem), ale práci poté našel v Berlíně, kde připravoval vozy pro amerického důstojníka Alexe Orleye, jenž mu dal i šanci za volantem. Jedinou GP jel 1952 na Nürburgringu (odpadl na Veritas RS), od 1953 byl u Borgwardu (1953 rekordy na Montlhéry, odpadl ve 24 h Le Mans a Carrera Panamericana 1953; Carreru 1954 dojel na sedanu Borgward Isabella). Závodil 50 let (končil 1968 s Alfou Giulia do vrchu). Zemřel 5. listopadu 1986 v Brémách.

Mercedes-Benz 300 SL (24 h Le Mans 1952)

HANS KLENK (D)

Narodil se 18. října 1919 v Künzelsau (Hohenlohe), v jedenácti (to je rekord) začal létat s kluzáky, po setkání s Willy Messerschmittem studoval letectví a mechaniku motorů v Mnichově, za války byl stíhacím pilotem na Messerschmittu Bf 109. Počátkem roku 1950 ve vlastní dílně připravoval vozy s motory BMW 328, v roce 1951 na Nürburgringu po startu z posledního místa dojel čtvrtý (Veritas Meteor), a tak ho Mercedes-Benz pozval do týmu. V roce 1952 na 300 SL jel s Karlem Klingem v Mille

Miglia (druzí), Carrera Panamericana (vyhráli) a 24 h Le Mans (odpadli).

V roce 1953 odpadl v Mille Miglia (Alfa Romeo 6C 3000 CM), ale vyhrál Avus na Borgwardu (před Herrmannem a Bechemem), vážně se však zranil na Nürburgringu, pro potíže s chůzí hledal nové uplatnění, a tak nastoupil coby závodní a PR manažer u Continental Gummiwerke v Hannoveru, kde pracoval až do odchodu na odpočinek.

Jedinou VC Německa 1952 dojel jedenáctý na Veritasu Meteor s dvoulitrovým motorem BMW. Zemřel 24. března 2009 ve Vellbergu.

Veritas RS (Ulmen před Helfrichem na VC Německa 1950)

TONI ULMEN (D)

Účasník dvou Grand Prix 1952 na Veritasu Meteor (odpadl v Bernu a osmý na Nürburgringu) závodil v rozpětí téměř třiceti let. Narodil se 12. ledna 1906 v Düsseldorfu, s bratry založil v roce 1919 autodílnu (nyní Autohaus Ulmen Düsseldorf), od 1925 závodil na motocyklech, 1927 vyhrál první závod na Nürburgringu (Velocette 350), 1930 byl továrním jezdcem NSU, po přerušení kariéry se vrátil roku 1946 na BMW 328 (druhý za Klingem v Karlsruhe) a od 1948 na derivátech Veritas.

Dobyl několik titulů mistra Německa, například jen v roce 1949 zvítězil devětkrát (včetně Grenzlandringu a Solitude), 1951 vyhrál slavný závod do vrchu Schauinsland, 1952 debutoval v Grand Prix mistrovství světa a znovu vyhrál Grenzlandring, tedy na jednom z nejrychlejších německých okruhů (na kolo zajel průměr 220,1 km/h). V roce 1953 dojel třetí ve 24 h Spa-Francorchamps (s Roosdorpem na Jaguaru C-Type). Později byl prezidentem organizace Deutscher Motorsport Verband (partner FIA) a dále rozvíjel rodinné dealerství. Zemřel 4. listopadu 1976 v Düsseldorfu.

4/2026 THauto

43

KAN typ S na výstavě La Bohéme en Voiture v Musée National de l’Automobile v Mylhúzách (2002)

Z KUKLEN...

Foto KAN

Foto Tom Hyan

► KAN (KUKLENY ALOIS NEJEDLÝ)

KAN typ A z roku 1911 z počátku automobilové výroby v Kuklenách

TOM HYAN

Foto Tom Hyan

Znáte české automobily?

KAN se krátce vyráběl v Kuklenách...

KAN typ S z roku 1911 na výstavě Rychlá kola v Praze (1979)

K

rálovéhradecká továrna automobilů Alois Ne­ jedlý, Kukleny, vyráběla automobily jen krátce, ale vzhledem k rodinnému zázemí Spojených kože­ lužských závodů A. & J. Nejedlý (rovněž v Kuk­ lenách) vstoupila na trh s nápaditou reklamou, zdůrazňující skvělé výkony malých vozů KAN ­ ­(Königgrätzer Automobilfabrik Nejedly). Alois Ne­ jedlý Sr. z Nového Bydžova založil koželužny v Kuklenách v roce 1884, převedl je na syny Aloise a Josefa, přičemž Alois Jr. (1858 – 1929) si krátce

44

auto 2026/4

TH

založil vlastní koželužnu, aby je pak znovu spojili.

Kromě toho mu učarovaly automobily a pustil se do jejich výroby, než produkci zastavilo vypuknutí první světové války. Koželužny automobilku přežily, ale stíhaly je nezdary, několikrát vyhořely. Po válce byly znárodněny, nástupcem se stal podnik Osinek (brzdové obložení) a tím se kruh uzavřel.

První byla v roce 1911 voituretta KAN typ A, jedno­ válec 731 cm3 (ø 92 x 110 mm) o výkonu 5,1 kW (7 k); vůz stejného typu dobyl první cenu v Soutěži spolehlivosti Vídeňského automobilového klubu na 460 kilometrů, konané 6. a 7. října 1912 (jezdec Fr. Czernil). Na Pražské automobilové výstavě 1912 zařil jednoválec A vedle dvouválce typu S o objemu podle dostupných pramenů 1004 nebo 1206 cm3 (ø 80 x 100/120 mm) a výkonu 8,1 kW (11 k), který rovněž podával dobré sportovní výkony. Třetím známým typem je LC, čtyřválec 1330 cm3 (ø 65 x 100 mm) o výkonu 14,7 kW (20 k). Všechny motory byly čtyřdobé, chlazené kapalinou, a poháněly zadní kola kloubovým hřídelem (třístupňová převodovka).

K dispozici byly různé karoserie včetně dodáv­ kových. Zelený typ S zachránila rodina Františka Moučky z Pardubic, druhý dochovaný KAN je v mu­ zeu EFA Mobile Zeiten v německém Amerangu. ■

► NAŠE LEGENDY

Bugatti 13A (Zbraslav-Jíloviště 1925)

EDGAR VON MORAWITZ (A/CS/E) odešel v roce 1927 do Španělska, vyráběl tam závodní písty, založil tým

Československý podnikatel, majitel tiskárny a vydavatel Prager Tagblatt, a dokonce jezdec Velkých cen! Narodil se 26. dubna 1893 ve Vídni.

Vynikající tenista začal v závodech do vrchu s vozy Austro-Daimler, Tatra, Vauxhall a Bugatti, několikrát vítěz třídy na Zbraslavi, Schöberu, Soběšicích i jinde; postoupil na okruhy, na různých Bugatti vyhrál do 1,5 l na Solitude 1925, jel Targa Florio 1926 (odpadl), GP Roma 1926 (sedmý) atd. Po rozvodu s Kunigundou Mercy (mají dva syny)

Bugatti, pracoval s Ricartem (na jeho osmiválci jezdil vrchy) a nakonec koupil závodní ovál Sitges-Terramar, kde na GP Pasque 1932 dojel druhý za Andresem de Vizcayou. Na GP Penya Rhin 1933 v Montjuichu byl sedmý (Bugatti 51). Do Prahy se vrátil krátce za občanské války 1936, ale zbytek života prožil u Barcelony. Zemřel 2. září 1945 v Sant Pere de Ribes; rodina později autodrom prodala. Syn Tomáš (1922 – 2016) jako lyžař reprezentoval Španělsko na ZOH 1948 v St. Moritz.

Austro-Daimler (Zbraslav-Jíloviště 1921)

HUGO URBAN-EMMRICH (CS) zatímco v roce 1928 po tragické nehodě Čeňka Junka odstoupil. Ročníky

Další účastník automobilových Velkých cen z Prahy, kde se narodil 28. července 1887 jako syn Hugo Urbana a Anny Emmrichové z rodiny vlastníků papíren v Praze a Plzni. V roce 1925 začal v závodech do vrchu, kde vítězil ve své třídě s vozy Austro-Daimler, OM, Talbot, Bugatti a MG. Záhy přidal okruhy, 1926 odpadl na Avusu a dojel pátý ve VC Německa 1927 na Nürburgringu s Talbotem coby vítěz do 1,5 litru (před ním jen Junková a Mercedesy Walba, Wernera a vítězného Merze),

1931 – 1932 tam jel na MG (dvakrát odpadl), poté se stal rakouským konzulem v Praze a členem výboru Autoklubu Republiky Československé.

Jeho druhá manželka Théa (1891 – 1925), s níž měl dva syny, byla sestrou Edgara von Morawitze, na jehož okruhu Sitges-Terramar ve Španělsku si také zazávodil. Zemřel na zápal plic 18. září 1939 v Praze.

Syn Hannes Edgar (1917 – 1943) zahynul v Biskajském zálivu jako střelec v bombardéru 311. československé perutě.

Praga Grand (Zbraslav-Jíloviště 1921)

MILOŠ OTTO BONDY (CS) Austro-Daimlerem, Aero a Bugatti (1928 vyhrál Ecce Homo i Soběšice,

Československý závodník, který v roce 1921 s bratrem Karlem převzal leteckou továrnu Avia (1927 ji prodali Škodovým závodům). Narodil se 27. února 1895 v Praze v rodině úspěšného podnikatele, jehož železářství přežila až do znárodnění, sám působil v mnoha firmách, stal se i výrobcem motocyklů (čtyřdobé jednoválce M.B.500 a čtyřválce MAT z let 1927 až 1931). V roce 1921 na Zbraslavi vyhrál ve třídě ex-aequo s Kolowratem (jel Pragu Grand), pokračoval v soutěžích a závodech s Tatrou,

1929 znovu Soběšice a třídu na Zbraslavi). Na Masarykově okruhu dojel pátý na Velké ceně 1930 (Bugatti 35B). Kariéru ukončila havárie na Rally Monte Carlo 1936 (s Hodáčem na šestiválci Renault). Za války působil v československém odboji, byl zajat a odsouzen, ale k popravě zjevně nedošlo (Němci zabili bratra Karla v lednu 1945), neboť ještě v prosinci 1947 žádal v Praze o invalidní zaopatření s doklady o věznění.

Po roce 1948 asi odjel do Švýcarska, kde žila jeho žena. Stopa zmizela.

4/2026 THauto

45

► CITROËN SM (1970 – 1975)

Foto Citroën

Historie

AVANTGARDA

Krátkému spojení Citroënu s Maserati vděčíme za technicky vyspělé čtyřmístné kupé SM avantgardních tvarů, jež loni oslavilo 55 let…

V

TOM HYAN

roce 1968 uzavřela reorganizovaná společ­ nost Citroën SA, která tehdy sdružovala ­tradiční značky Citroën, Berliet a Panhard, dohodu o technické a obchodní spolupráci s malým italským výrobcem sportovních ­automobilů Maserati. Jejím prvním a posledním výsled­ kem bylo 11. března 1970 představení nevšedního čtyř­ místného kupé SM na Ženevském autosalonu, prvního francouzského vozu Gran Turismo od zániku značek Facel Vega, Delage, Delahaye a Talbot. Vyznačovalo se řadou do té doby neobvyklých řešení, k nimž patřily variabilní účinek posilovače řízení, pětistupňová převo­ dovka, pohon předních kol s motorem Maserati V6 (typ C.114) a samozřejmě jako u legendy DS hydropneuma­ tické pérování a natáčecí světlomety do zatáček se sa­ močinnou regulací. Na přání se montovala klimatizace.

Citroën SM vzbudil obrovskou pozornost, stejně jako před ním Traction Avant, 2 CV, DS, Ami 6 a po něm ještě GS a CX, které patří k vrcholům produktové his­ torie této francouzské automobilky, rovněž průkopníka mechanizované velkosériové produkce (André Citroën se nechal inspirovat příkladem Henryho Forda). Samo­ zřejmě, vyspělá technická řešení přinášela jisté problé­ my, ale nakonec es-emku zahubila první ropná krize (1973). Do roku 1975 vzniklo jen 12 920 vozů, mírně

46

auto 2026/4

TH

Legendy SM a GS na Pařížském autosalonu 1970

4

6 modernizovaných v letech 1972 (vstřikování paliva místo karburátorů, na přání kola Michelin RR z vytvr­ zeného plastu) a 1973 (alternativa motoru 3.0 V6, samočinná převodovka). Zkoušky motoru 2.7 V6, který vytvořil šéfkonstruktér Giulio Alfieri přesně po­ dle požadavků francouzského partnera, začaly na silnici v Itálii už v roce 1968, ale v SM se objevil až v roce 1970 (přestože projekt vozu od roku 1966 vedl Jacques Né). Motor byl celohliníkové konstrukce,

3

Foto Tom Hyan

2

Foto Citroën

1

5 neobyčejně kompaktní s délkou jen 310 milimetrů, spojen s plně synchronizovanou pětistupňovou pře­ vodovkou, uloženou v tradici Citroënu před motorem spolu s rozvodovkou pohonu předních kol.

Avantgardní styling karoserie s rampou šesti světlo­ metů pod kryty z organického skla, dlouhou přídí a krátkou zvýšenou zádí se vzhůru výklopným víkem vytvořil tým šéfdesignera Roberta Oprona, jenž vedl designerské středisko Citroënu v letech 1964 – 1975 (po smrti slavného Flaminia Bertoniho, mj. tvůrce DS). Proti DS klesl součinitel odporu vzduchu o víc než 20 %. Po celou šestiletou výrobní periodu se de­ sign SM neměnil, pouze se objevila exportní verze s nepěkně modifikovanými hlavními světlomety, což si ovšem vyžádaly odlišné předpisy USA (vůz dostal samočinnou převodovku Borg-Warner). Hydropneu­ matické pérování bylo dalším vývojem DS s typic­ kými kulovými nádobami, rozdělenými membránou, oddělující kapalinu od trvalé náplně plynu (dusík).

Proměnný účinek hydraulického posilovače řízení byl závislý na rychlosti jízdy, což byla velká novinka; nastavitelný volant tradičně jednoramenný. Citroën SM byl rychlý, dosahoval 220 km/h, ale jeho ►►►

1 Avantgarda 70. let – vzniklo jen 12 920 vozů Citroën SM 2 Citroën SM Automatique se samočinnou převodovkou Borg-Warner (1974) 3 Model 1970 se šestiválcem 2,7 litru (tři dvojité karburátory Weber) 4 Exportní model SM v roce 1999 na ulici v americkém Trinidadu (Colorado) 5 Björn Waldegaard jako člen továrního týmu Citroën na Marocké rally 1972 6 Soutěžní prototyp SM skupiny V ve stylu Ferrari Breadvan

4/2026 THauto

47

Foto Citroën

► CITROËN SM (1970 – 1975)

1

2 4

Foto Citroën

Kresba Maserati

3

1 Henri Chapron postavil dva vozy SM Présidentielle už v roce 1971 2 Prezidentský kabriolet Chapron (François Mitterrand a britská královna Alžběta) 3 Příčný řez motorem Tipo C.114, jehož vývoj pro Citroën zahájil Maserati v roce 1967 pod vedením Giulia Alfieriho 4 Podle zvyklostí Citroënu byla převodovka vpředu před motorem a rozvodovkou

48

auto 2026/4

TH

jízdní vlastnosti ovlivňovaly nepříliš tuhé odpružení a nevhodné rozložení hmotnosti (900 kilogramů z celkových 1450 kg připadlo na přední nápravu).

V červnu 1972 se objevil motor se vstřikováním pa­ liva a zvýšeným výkonem o osm koňských sil, v září 1973 verze se samočinnou převodovkou a zvětše­ ným objemem na 2965 cm3 (ø 91,6 x 75 mm) a výko­ nem 132 kW (180 k). Třílitrovou verzi použil Maserati i pro vlastní typy Merak a Quattroporte II. Kuriozitou byla účast vozů Citroën SM v automobilo­ vých soutěžích. Hned při debutu vyhrála domácí po­ sádka Jean Deschaseaux/Jean Plassard náročnou Marockou rally 1971, součást ME značek, na továr­ ním SM Gr. 4; ze šedesáti vozů dojelo do cíle po 4350 km jen devět! Vznikly i prototypy SM Gr. V ve stylu breadvanu Ferrari, třetí místo v TAP Portugal Rally 1972 dobyl Björn Waldegaard, ale pak dostaly opět přednost lehčí typy DS-21. Posádka Guy Verrier/ Gérard Foucault (Team AGACI) s karburátorovým SM 2.7 V6, vylehčeným o 70 kg, se dokonce přihlásila do 24 h Le Mans 1972, ale v závodě nestartovala.

Karosář Henri Chapron vytvořil různé speciály včetně kabrioletu SM Mylord 2+2 s plátěnou střechou (1971 až 1974 vyrobeno sedm kusů), prodloužené čtyřdve­ řové limuzíny SM Opéra (do 1974 osm kusů) a v roce 1971 také dva prodloužené čtyřdveřové přehlídkové

prezidentské vozy SM Présidentielle s plátěnou stře­ chou (rozvor 3470 proti 2950 mm). Nevýhodou těchto zakázkových vozů byla jejich vysoká cena, v roce 1973 v Chapronově katalogu Mylord za 130 570 FF a Opéra za 152 800 FF. Originální kupé targa (sní­ mací panely střechy), nazvané SM Espace, představil karosář Heuliez na Pařížském autosalonu 1971. Po­ honnou jednotku SM, ale otočenou o 180° pro pohon zadních kol, použil Ligier pro sportovní kupé JS2, ­která se objevila také v rallye (vítěz Bayonne-Cote Basque 1972) a v závodech na okruzích včetně 24 h Le Mans (se čtyřventilovou hlavou pro 3.0 V6 dosáhly výkonu až 270 k). Jejich karoserii navrhl Ital Pietro Frua, který ještě odvážnější styl uplatnil na studii SM Frua, jež ve srovnání s originální SM vynikala subtilní stavbou s rozvorem náprav zkráceným o 300 mm a sníženou hmotností. Prototyp se představil na Že­ nevském autosalonu 1972, k výrobě však nedošlo, a tak Frua v roce 1973 upravil karoserii pro podvoz­ kové skupiny Fiat 130 (rovněž s motorem V6).

První rok se prodalo pět tisíc vozů Citroën SM, v roce 1973 odbyt klesl na 2658 a v roce 1974 už jen na 352 automobilů SM. Ropná krize rychle za­ hubila avantgardní produkt, jenž vznikl pro rychlou jízdu. Citroën se v létě 1975 se svým nejprestižněj­ ším modelem rozloučil.

■

► CITROËN SM POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – motor Maserati C.114; kapalinou chlazený zážehový šestiválec do V/90°, uložený podélně vpředu; blok i hlavy válců z hliníkové slitiny; DOHC 2V (řetěz); tři dvojité karburátory Weber 42 DCNF (od 1972 nepřímé elektronické vstřikování Bosch D-Jetronic); 2670 cm3 (ø 87 x 75 mm); 9,0:1; 125 kW (131 kW), tedy 170 k (178 k)/5500 min‑1 a 230 N.m/4000 min‑1; max. 6500 min‑1; jednokotoučová suchá spojka s kapalinovým vypínáním; pětistupňová převodovka Citroën (2,92 – 1,94 – 1,32 – 0,97 – 0,76 – Z 3,150) s řazením na podlaze; stálý převod 4,375; pohon předních kol.

PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce, plošinový rám v celku s karoserií; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzadu podélná vlečená ramena; pérování hydropneumatickými jednotkami s teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy ø 300/256 mm, dvouokruhové s posilovačem; hřebenové řízení s variabilním účinkem kapalinového posilovače, 2,0 otáčky na plný rejd; pneumatiky Michelin 195/70 VR 15.

Unikátní kupé SM Espace bylo jedinou z realizovaných úprav podle návrhu karosárny Heuliez (1971)

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2950 mm, rozchod kol 1526/1326 mm; d/š/v 4893/1836/1324 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,34; objem palivové nádrže 90 l; pohotovostní/užitečná hmotnost 1450/390 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – max. rychlost 220 (61 – 92 – 135 – 185) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,9 s; spotřeba paliva 12,5 (11,2) l/100 km.

Původní cena 46 000 franků (pro porovnání 2 CV od 6100 FF).

Interiér s jednoramenným volantem

Foto Citroën

Expozice SM Club de France na okruhu Linas-Montlhéry (1996)

▼ Čtyřdveřový sedan SM Opéra (karoserie Chapron)

Foto Tom Hyan

Dvoudveřový kabriolet SM Mylord (karoserie Chapron)

Srovnání sériového kupé SM a konceptu SM Frua (1972)

4/2026 THauto

49

50

auto 2026/4

TH

Foto Tom Hyan

► Historie ► DENNIS SPECIALIST VEHICLES

1

Britská značka Dennis existuje nepřetržitě od 1895, i když v posledních letech prošla spletitou fází fúzí, dělení a znovuzaložení…

TOM HYAN

D

ennis působí na trhu v několika podobách.

Výroba klasických nákladních automobilů skončila v roce 1985, ale pokračovala pro­ dukce požárních, autobusů a komunálních vozidel. Komunální vyrábí od 1985 nová firma Dennis Eagle Ltd. ve Warwicku, od 2006 součást španělské skupiny Ros Roca Group (vlastní i němec­ kou Schörling Fahrzeugbau), která se v roce 2016 spo­ jila s nizozemskou Terberg Group a produkci zraciona­ lizovala. Výroba autobusů a požárních vozů z Guildfordu přešla do skupiny Alexander Dennis Limited (ADL), sdružující značky Alexander, Dennis a Plaxton (auto­ busy a jejich karoserie) a Dennis Fire; zatímco John Dennis, nespokojený vnuk jednoho ze zakladatelů, už v roce 1985 po problémech tehdejší skupiny Hestair

2 Dennis Eagle Elite v exportní verzi s motorem Mercedes-Benz OM366LA o výkonu 177 kW nebo MAN D0826 o výkonu 162 kW (nabídka IAA 1994 v Hannoveru) 3 Dennis Dominator s motorem vzadu napříč může mít délku 10, 11 nebo 12 metrů (1981)

Foto Dennis

2

Foto Dennis Eagle

1 Dennis Sabre požárního sboru v Dublinu, velmi úspěšný vůz od divize Dennis Fire, spřízněný s typem Dagger (motory Cummins ISBe)

3 Dennis (nástupce původní Dennis Bros., Ltd.) založil firmu John Dennis Coachbuilders (JDC), která stavěla požární nástavby, vysokozdvižné plošiny a malé auto­ busy, ale už na podvozcích jiných značek.

Bratři John a Raymond Dennisové začali s jízdními koly v roce 1895, o tři roky později postavili tříkolku s moto­ rem De Dion-Bouton, které používali i pro první auto­ mobily. V roce 1901 to byl jednoválec 8 HP, pak dvou­ válce 12 HP, oba s trubkovým rámem a pohonem zadních kol kloubovým hřídelem. V roce 1903 vyjel čtyřválec 16/20 HP (motor Aster) a závodní 40 HP (mo­ tor Simms), 1904 se zrodila šneková rozvodovka zadní nápravy, typický znak automobilů Dennis. Od 1906 pře­ šel Dennis na motory White & Poppe, pak tuto firmu koupil, přestěhoval z Coventry do Guildfordu ►►►

4/2026 THauto

51

Foto Dennis

► DENNIS SPECIALIST VEHICLES

2

Foto Tom Hyan

3

John Dennis (Dennis 1902) v cíli jízdy Londýn-Brighton 2004

1 a pokračoval s vlastními motory, velkými čtyřválci 18 až 40 HP a šestiválci 60 HP. Výroba užitkových vozů začala podvozkem pro autobusovou společnost Tilling v roce 1904, zájem o užitkové převýšil poptávku po osobních, jejichž výroba roku 1915 skončila. První dvoupodlažní Dennis putoval do Grimsby, první lon­ dýnské autobusy s brzdami na všechna kola nesly také značku Dennis…

Není bez zajímavosti, že už v roce 1918 byly uvedeny hybridní autobusy Dennis-Stevens se zážehovým mo­ torem Dennis 40 HP a generátorem energie pro trakční elektromotory; v Cardiffu sloužily do třicátých let.

Ve dvacátých letech začala specializace na požární a komunální vozidla, za první světové války britská ­armáda koupila několik tisíc čtyřtunových nákladních vozů typu A. Vlastní zážehové i vznětové motory se vy­ ráběly až do padesátých let, pak Dennis nakupoval jiné

52

auto 2026/4

TH

1 Osobní vůz Dennis 8 HP s jednoválcem De Dion-Bouton (1902) 2 Dennis Model A 2¼ Ton z roku 1933, základ nové řady 3 Dennis Pax 5/6 Tonner, verze s kapotovou nástavbou z padesátých let 4 Dennis Pax V s užitečnou/celkovou hmotností 10,5/15,0 t a motorem Perkins 6.354 o výkonu 88 kW (120 k) z roku 1968

4 (Perkins, Gardner, Leyland, Cummins a další). Koncem šedesátých let tvořily výrobní program Dennis Bros.

Ltd. klasické nákladní vozy (Pax V, Maxim), požární a komunální vozidla, autobusy, sanitní automobily a za­ hradní sekačky (s vlastním čtyřdobým motorem 10 HP).

Na autosalonu užitkových vozidel 1968 v Londýně vzbudil pozornost nízkopodlažní sanitní Dennis FD4, jehož přední kola poháněl podélně uložený dvouvač­ kový šestiválec Jaguar 2.4 Litre XK o výkonu 96 kW (130 k) prostřednictvím třístupňové samočinné převo­ dovky Borg-Warner 35 a řetězového převodu Morse Hi­ -Vo krátkým spojovacím hřídelem k rozvodovce. Všech­ na kola byla zavěšena nezávisle, vpředu na dvojitých příčných a vzadu na vlečených ramenech, s odpruže­ ním pryžovými měchy. Při rozvoru náprav 3048 mm a celkových rozměrech 5486 x 2007 x 2324 mm nabízel vůz vnitřní prostor s délkou 2972 mm, šířkou 1880 mm

Foto Dennis

Foto Dennis

7

5

6

8 5 Dennis Light 4 Ton, novinka londýnské Commercial Motor Show 1935 6 Návěsový tahač Dennis Max 6 z konce padesátých let, poháněný vznětovým šestiválcem vlastní konstrukce Dennis O.6 o výkonu až 88 kW (120 k) ◄ Populární Dennis Pax II se zážehovým čtyřválcem Dennis 3,8 litru ve verzi SV, anebo výkonnější OHV

a výškou 1829 mm! Bohužel, toto pokrokové vozidlo se nedostalo do sériové výroby. Ve stejné době se vyrá­ běly požární automobily typu D s motorem Jaguar 4.2 Litre XK o výkonu 110 kW (150 k) a pětistupňovou pře­ vodovkou Dennis, které s nádrží na 1818 litrů vody zrychlovaly 0 – 64/80 km/h za pouhých 20/32 sekund.

U dalšího typu F44 se tyto hodnoty snížily na 15/27 sekund, ovšem pohonnou jednotkou byl zážehový řa­ dový osmiválec Rolls-Royce B81 o objemu 6522 cm3 a výkonu 173 kW (235 k)/4000 min‑1, spojený se samo­ činnou převodovkou Allison. Tento požární vůz dostal kotoučové brzdy na všechna kola (v roce 1967).

Dennis měl autobusy v nabídce po celou historii značky.

V roce 1950 uvedl první Dominator s ležatým motorem O.6 vlastní konstrukce, přeplňovaným turbodmychadlem a se samočinnou převodovkou Hobbs. Následoval lehčí Lancet (1952), oba s motory pod podlahou, ale také

7 Tahač Maxim s užitečnou/celkovou hmotností soupravy 21/30 t a motorem Perkins V8.510 o výkonu 125 kW (170 k) z roku 1967 8 Vznětový motor Dennis O.6 (7,58 litru) o výkonu 73 kW (100 k)/1800 min‑1 z roku 1951

dvoupodlažní Loline, kde pro snížení nákladů šlo o li­ cenci Bristol Lodekka. V době ryzího kapitalismu měl Dennis i při rozsáhlém výrobním programu vyrovnanou finanční bilanci, teprve v sedmdesátých letech došlo k prvním potížím. V roce 1971 se stal součástí Hestair Group, připravil nový Dominator, většinou karosovaný firmou Walter Alexander, a další autobusy Falcon, nový Lancet, Dorchester, Dart, Javelin a Lance. V roce 2000 dodal osmitisící Dart; velké dvoupodlažní typy vyvážel do Hong Kongu, kam od roku 1997 zamířil také nový třínápravový Trident, jehož menší a přepracovaný dvounápravový sourozenec sloužil jako standardní double-decker v Londýně od roku 1999. Ve spolupráci s karosárnou Plaxton se zrodil dálkový R-Series (1999).

Hestair Group vlastnil také společnosti Yorkshire Ve­ hicles a Eagle Engineering, jež se specializovaly na komunální vozidla, a proto byla tato produkce Dennis převedena do Warwicku. Po reorganizaci v roce 1985 se zrodil Dennis Eagle, který rovněž pohltil zbytky kon­ kurenta Shelvoke & Drewry.

Pod taktovkou Hestairu se stará firma Dennis Bros.

Ltd. změnila na Dennis Specialist Vehicles Ltd. a sou­ středila se v Guildfordu na požární vozidla a autobusy; komunální se vyráběla ve Warwicku. Z Hestair Group se stal Hestair Dennis Ltd., ale po několika letech při­ šly finanční problémy. Manažeři v roce 1989 podnik vykoupili pod hlavičkou Trinity Holdings Plc. se sídlem v Coventry a vytvořili nový koncern pro výrobu speciál­ ních vozidel, jenž sdružoval Dennis Specialist Ve­ hicles, Dennis Eagle, Carmichael International (letištní požární vozy), Reliance Mercury (tahače letadel) a Duple (Metsec) Ltd. (vývozce autobusových dílů pro lokální montáž). V muzeu v Guildfordu se dočtete, že původní automobilka (Roundhouse) tam ještě stojí, ale už má jiné uživatele, zatímco velká továrna ►►►

4/2026 THauto

53

Foto Tom Hyan

► DENNIS SPECIALIST VEHICLES

1

2

Chassis Lancet s motorem Perkins uprostřed na rámu ve vertikální poloze (1987)

3

Foto Dennis

Foto Tom Hyan

4

Dennis Bros. Ltd. byla kolem roku 1986 zbořena a vy­ stavena nová u Guildfordu. Posledním nákladním ­vozem byla Delta, modernizovaná roku 1978 s budkou Ogle Design, ale prodávalo se jen dvacet kousků ­ročně (1983 produkce skončila). Požární automobily Dennis sloužily rovněž v Praze.

V říjnu 1998 se stal podnik členem skupiny Mayflower Corporation, divize Dennis Fire a Dennis Bus zamířily do konglomerátu TransBus International (2001), za­ tímco Dennis Eagle se definitivně oddělil. Ani tím kom­ plikovaná historie neskončila. V květnu 2004 převzala skupina podnikatelů většinovou část TransBus Inter­ national, v té době už sdružující značky Dennis, Ale­ xander a Plaxton, a později skupinu přejmenovala na Alexander Dennis Limited (ADL). Vytvořila tak pro­ sperujícího výrobce autobusů a autokarů, největšího ve Velké Británii. Plaxton, založený roku 1907 ve Scarbo­ roughu jako známá karosárna, se ještě krátce oddělil, ale pak stejně skončil jako součást ADL. Všechny tři

54

auto 2026/4

TH

1 Dvoupodlažní Alexander Dennis Trident v londýnských ulicích 2 Dennis Ambulance FD4 s motorem Jaguar 2.4 Litre XK a pohonem předních kol 3 Dennis Lancet měl různé karoserie (jeden se v devadesátých letech zkoušel u ČSAD Klíčov v Praze) 4 Dennis Eagle Elite 2 s modernizovanou přídí (od 2010 také jako Renault Access s motorem Renault Trucks pro export)

značky byly tehdy zachovány, společná Alexander ­Dennis a pro dálkové autokary Plaxton; když Walter Alexander už od roku 1922 karosoval autobusy, zprvu jen pro vlastní autodopravu. Samostatně pokračuje produkce Dennis Eagle ve Warwicku (v roce 2024 město Birmingham koupilo 151 komunálních vozů).

Společnost Alexander Dennis se sídlem ve skotském Larbertu přidala do výrobního programu také plně elek­ trické verze autobusů řady Enviro vedle nízkoemisních dieselů a sad AD Repower pro přestavby na elektrický pohon. Uvádí, že dosud prodala 31 000 autobusů AD a Plaxton, z toho tři tisíce elektrických. Značka Dennis tak po 130 letech přežila všechny.

■

► Historie ► DODGE DIVISION (CHRYSLER CORPORATION)

Foto Dodge

Dodge Dart GT Convertible, vrchol řady s osmiválcem 4,5 litru (273 V8)

PŘED 60 LETY...

Modelový rok 1966 byl pro Dodge startovacím můstkem k prestižním muscle cars, tehdy se zrodil Charger coby karosářská varianta nového Coronetu...

R

eklamní kampaň Dodge’s Rebellion pro rok 1966 byla úspěšná, rebelující značka kon­ cernu Chrysler Motors Corporation dobyla 6,6 % amerického trhu, byť odbyt mírně klesl z rekordních 550 795 vozů v modelovém roce 1965. V kalendářním roce 1966 se vyrobilo 532 026 vozů, čímž se značka Dodge zařadila na sedmé místo v USA, kde vládl Chevrolet (2 202 806) před Fordem (2 038 415); následovaly Pontiac (866 385), sesterský Plymouth (640 450), Oldsmobile (594 069) a Buick (580 421). Modelový rok 1966 znamenal sice příchod Chargeru coby dvoudveřového hardtopu se splývající zádí na základě Coronetu, ale karoserie byla odlišná a vynikala také světlomety, ukrytými za překryty v ob­ délníkové mřížce čelní masky. V prvním katalogu 1966, z něhož jsou naše snímky, však ještě Charger nebyl, jeho čas měl teprve přijít.

56

auto 2026/4

TH

TOM HYAN

► VÝBĚR Z CENÍKU DODGE 1966 (USA) typ vozu cena od ($) Dart 170 2-door Sedan........2094 Dart 170 4-door Sedan........2158 Dart GT Convertible.............2700 Dart 270 Station Wagon.......2533 Coronet 4-door Sedan.........2302 Coronet 440 4-door Sedan..2432 Coronet 500 Convertible......2921 Polara 4-door Sedan............2838 Polara Convertible...............3161 Polara STW 6/9 míst...3183/3286 Monaco 500 2-d Hardtop.....3604

Foto Dodge

Dodge Coronet 440 4-door Sedan, představitel střední výbavy (mezi Coronet/Coronet De Luxe a Coronet 500)

Dodge Coronet 440 Convertible, standardně v interiéru all-vinyl (řadový šestiválec nebo V8)

Dodge Coronet 2-door Sedan, dodávaný výhradně v základní řadě Coronet a Coronet De Luxe (šestiválec 3,7 litru nebo různé V8)

Dodge Dart 270 2-door Hardtop (v kalendářním roce 1966 vyrobeno 35 100 vozů Dart 270, z toho 6600 s osmiválci 273 V8)

Dodge Dart 270 4-door Sedan (základní motory 2,8 litru 170 Six a 3,7 litru 225 Six) Dodge Coronet 500 2-door Hardtop, vrcholný model řady, a to s osmiválci 4,5 až 6,3 litru (383 V8)

Zatímco značku Plymouth vytvořil Chrysler uměle, auto­ mobilku Dodge Brothers kdysi převzal. Obavy o osud společnosti Dodge Brothers se po smrti zakladatelů ­nevyplnily. V roce 1925 nejprve koupil majetky Dodge Brothers bankovní dům Dillon, Read and Company za 146 milionů dolarů. Pod novým managementem pokra­ čovala firma spoluprací s karosárnou Budd a dále vyví­ jela celokovové karoserie. To se však projevilo nega­ tivně na prodejních výsledcích, celokovové vozy byly dražší a zisky nižší. Během roku 1928 byla automobilka podruhé na prodej a Chrysler nelenil. Už dříve totiž Walter P. Chrysler prohlásil, že Dodge koupí. Skutečně to realizoval 31. července 1928. Získal tak společnost pětkrát větší, než byla jeho Chrysler Corporation. Hovo­ řilo se o tom, že moucha spolkla slona, ale i o tom, že si Chrysler vzal příliš velké sousto. Všechny pochybovače záhy umlčel. Nová automobilka Dodge, už bez přívlastku Brothers, během jediného roku postoupila ze třináctého na sedmé místo mezi americkými výrobci a do roku 1933 byla už čtvrtá, a to za třetím Plymouthem, tedy další značkou, kterou Chrysler vytvořil pro levnější vozy.

Padesát let značky Dodge se slavilo v roce 1964. Nejen akční řadou vozů Golden Anniversary (zlaté výročí), ale rovněž řadou faceliftů, velkých vozů s novou zadní částí karoserie, ale i kompaktů se změnou výbavy. Při této příležitosti opět vzrostl odbyt a Dodge poprvé překročily půl milionu prodaných vozů ročně. Bylo jich přesně 501 817 a jubilejní rok uzavřelo vítězství ve slavném ­závodě 500 mil Daytony, kde Dodge obsadily první tři místa. V roce 1966, kromě užitkových vozů, tvořily na­ bídku Dodge’s Rebellion tři modelové řady Dart, Coro­ net/Charger a Polara/Monaco, pokud nepočítáme osobní verze populárních minibusů Dodge Sportsman.

V modelovém roce 1966 pokračoval Dodge Dart s karo­ serií uvedenou už před třemi roky, ale s novou přídí a oválnými koncovými svítilnami. Tři výbavy 170, 270 a GT nezahrnovaly všechny varianty, například GT byla jen pro dvoudveřový kabriolet (convertible) a Hardtop (sedan bez sloupku B), nižší i pro dvou- a čtyřdveřový sedan, resp. pětidveřový Station Wagon. Nabídku mo­ torů tvořily řadové šestiválce 2,8 litru (170 Six)/74 kW (101 k) a 3,7 litru (225 Six)/107 kW (145 k) s třístupňo­ vou manuální nebo samočinnou převodovkou, na přání byl osmiválec 4,5 litru (273 V8)/173 kW (235 k) ►►►

4/2026 THauto

57

► DODGE DIVISION (CHRYSLER CORPORATION) Dodge Polara 4-door Hardtop s vinylovým potahem střechy (standardně motor 383 V8)

Foto Dodge

Modely Polara/ Monaco 500 měly za příplatek otáčkoměr Dodge Monaco 4-door Hardtop (motor 383 V8 o výkonu 270 nebo 325 k)

s třístupňovou samočinnou anebo čtyřstupňovou ma­ nuální převodovkou. Nově se objevily posilovač řízení a kotoučové brzdy na předních kolech. S rozvorem ­náprav 2819 milimetrů a délkou 4986 mm (sedan) patřil Dodge Dart ke kompaktním vozům, jeho jméno se ještě vrátilo i v novém tisíciletí.

Střední řadu představoval Dodge Coronet s rozvorem náprav 2972 mm a délkou až 5309 mm (devítimístný Station Wagon se třemi řadami sedadel). Kromě zá­ kladní Coronet Series se dodávaly modely De Luxe, Coronet 440 a Coronet 500; karosářské verze 2-door/ 4-door Sedan, 2-door Hardtop, 2-door Convertible a Station Wagon 6P/9P. Šestiválec 3,7 litru z Dartu byl v nejlevnější verzi, nabídka osmiválců čítala čtyři obje­ mové verze 4,5 litru (273 V8), slavný 5,2 litru (318 V8) a největší 6,0 litru (361 V8) a 6,3 litru (383 V8) s výkony 132 až 240 kW (180 až 325 k). Manuální převodovky byly třístupňové (až do 318 V8) nebo čtyřstupňové (na přání pro 361 a 383 V8), jinak samočinné třístupňové Chrysler Torqueflite. Pro vrcholné řady Polara a Mo­ naco, od 1966 se společnou karoserií, byly v nabídce jen osmiválce 383 V8 (200 nebo 240 kW, 270 nebo 325 k, podle dvojitého, resp. čtyřhrdlového karburátoru), pouze na zvláštní přání se dodávaly slabší 318 V8, či

58

auto 2026/4

TH

Přístrojová deska vrcholných modelů Polara (a Monaco), verze 500 mají volicí páku AT na středové konzoli, jiné pod volantem

naopak velkoobjemové 7,2 litru (440 V8), ve všech pří­ padech alternativně se samočinnou Torqueflite, ale i s manuální převodovkou. Cesta k muscle cars začala nabídkou osmiválců 426 Hemi (7,0 litru) s výkony přes 295 kW (400 k) pro sportovní nasazení (dva čtyřhrdlové karburátory Carter pro Street Hemi a Race Hemi).

Dodge Monaco Station Wagon se dvěmi nebo třemi řadami sedadel (až pro devět osob)

Foto Dodge

Dodge Polara 500 Convertible, vrcholný model kabrioletu modelového roku 1966

Základní model Sportsman s řadovým šestiválcem 2,8 nebo 3,7 litru

Všechny motory měly tyčkový rozvod OHV a solidní liti­ nový blok, jejich životnost byla obdivuhodná.

V dalších letech inspiroval úspěch v americkém motor­ sportu výrobu ještě sportovnějších vozů, určených i pro běžný silniční provoz. Byly to muscle cars, tzv. svalnaté vozy, ze druhé poloviny šedesátých let, které se oka­

Dodge Polara Station Wagon, na přání s osmiválcem až 7,2 litru (440 V8)

Dodge Custom Sportsman jako obytný vůz (na přání osmiválec 4,5 litru)

mžitě staly legendami. Vrcholným příspěvkem svalna­ tým vozům byl Charger Daytona 1969 s prodlouženým nosem (přídí) a velkým přítlačným křídlem na zádi, vy­ robený v sérii 505 silničních verzí, nutných k získání homologace pro závody NASCAR. Spolu s Chargerem R/T to byly i další modely Super Bee, Dart GTS a Coro­ net R/T (dohromady zvané Dodge’s Scat Pack), které dnes mají pověst legend. Nezískaly proslulost jen na silnici, či na závodní dráze. Do srdcí příznivců muscle cars se zapsaly také účinkováním na stříbrném plátně. Černý Dodge Charger byl vozem padouchů, které pro­ následoval poručík Bullitt (Steve McQueen) ve slavném filmu Bullittův případ, režírovaném Peterem Yatesem v roce 1968. Divoká honička ulicemi San Francisca je dnes klasickou filmovou scénou. Další sláva přišla v roce 1971. Tehdy Dodge Challenger účinkoval ve filmu Ztracený cíl (Vanishing point) s Barry Newmanem a Charlottou Ramplingovou v hlavních rolích a jeho řidič při dodávce vozu měl urazit cestu z Denveru do San Diega za 15 hodin. Samozřejmě, překračoval povole­ nou rychlost, nechyběly ani halucinace. Později také Charger hrál v úspěšném televizním seriálu The Dukes of Hazzard. Jenže ropná krize, bezpečnostní normy, vysoké pojistné a emisní předpisy nakonec ukončily tehdejší éru svalnatých vozů, kde posledním výstřelkem byl v roce 1978 výkonný pikap Dodge Li’l Red Express.

Ten rok byl nejrychlejším sériovým americkým auto­ mobilem, rychlejším než Chevrolet Corvette.

■

4/2026 THauto

59

Foto Tom Hyan

eXtra

► MUZEUM MOTORYZACJI BIAŁA OLECKA

Britská sekce, vpředu Jaguar E-Type 4.2 druhé série (1969) a Austin-Healey Sprite, vzadu Rolls-Royce, Bentley a Lea-Francis

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Biała Olecka (PL)

ZE SENTIMENTU...

Nejen bohatou historii polských automobilů a motocyklů dokumentuje Muzeum motorizace nedaleko Mazurských jezer...

P

o dlouhé zimní přestávce se opět otevře 30. dubna soukromé Muzeum Motoryzacji ­Biała Olecka v méně obydlené oblasti Ma­ zury Garbate, ležící na severovýchodě Pol­ ska poblíž hranic s Litvou a Kaliningradskou výspou Ruska. Na konci místní silnice v hospodářských budovách u zámku Biała Olecka otevřel sběratel Woj­ ciech Kot velké muzeum, které dnes představuje okolo 250 jednostopých a dvoustopých vozidel. Pan Kot v roce 1990 se svým bratrem Piotrem založil společnost Delphia Yachts Kot Sp.J. v nedalekém Olecku, která se stala největším výrobcem plachetnic v Polsku (přes 150 ročně), přidala motorové čluny a v červnu 2012 pohltila švédskou Maxi Yachts International. V prosinci 2018 byla završena dohoda o převzetí Delphia francouzským koncernem Groupe Beneteau, výrobcem lodí už od roku 1884, ale také majitelem konkurenční Jeanneau od roku 1995 (nejen čluny, ale i minivozy Microcar, na prvním RJ49 se podílel Jean Rondeau, vítěz 24 h Le Mans; vzniklo jich čtyřicet tisíc v letech 1980 až 1993).

Budoucnost Delphia Yachts tak byla zaručena, Groupe Beneteau je největším světovým výrobcem a program Delphia dnes tvoří sedm modelů, a to jak v provedení se spalovacím motorem, tak elektrických.

60

auto 2026/4

TH

Tatra 600 Tatraplan se vzduchem chlazeným plochým čtyřválcem v zádi (1949)

Wojciech Kot se poté naplno zaměřil na svou sbírku. Už v roce 2005 koupil panství Biała Olecka s přilehlým zám­ kem nad jezerem, po válce rodině Tolsdorffů znárodně­ ným coby Państwowe Gospodarstwo Rolne, ale znovu renovovaným po požáru z roku 1980 novými vlastníky, což trvalo patrnáct let. Rozsáhlá hospodářská stavení se

Foto Helena Hyanová

1

Warszawa 224 a Syrena 102, výrobky varšavské automobilky FSO, která později přešla na Polski Fiat 125p

Foto Tom Hyan

2

Československá sekce s vozy Aero 662, Tatra 613, Tatra 600 Tatraplan a Praga Piccolo

3

5

4 pak stala domovem sbírky, kterou pan Kot coby ­Nasze Muzeum Motoryzacji otevřel veřejnosti před sezonou 2022. První vozy byly vzpomínkou na dětství a automobily Wojciechova tatínka, který si koupil nový Wartburg 311 a pak francouzskou Simcu Aronde 1300, následovaly Fiaty 127 a 125, ale i Škoda 120

s motorem vzadu. Na ulicích rodného Mrągowa se objevily první Syreny, Mikrusy a italské Fiaty 600, ale pro Wojciecha byly vrcholem možností jízdní kolo ­Bałtyk a sledování účastníků hvězdicové jízdy Rally Monte Carlo.Automobily mu prostě učarovaly a jako úspěšný podnikatel je začal kupovat (nejprve typy, se kterými jezdil jeho táta), stejně jako motocykly (první koupil fialový IŽ-56 z roku 1957, dvoudobý jednoválec 346 cm3, na jakém rovněž jezdil jeho otec).

Označení Muzeum powstałe z sentymentu, tedy na základě vzpomínek, jasně hovoří o tom, jaký vztah má tvůrce k motorismu. Muzeum tvoří sbírky auto­ mobilů rozdělené na východní produkci a tolik obdivo­ vané západní, významnou roli samozřejmě hraje ­Polska motoryzacja (od Fiatu 508 po Tarpana), ne­ chybí ale ani milá sekce Československá výroba s důrazem na aerodynamické vozy Tatra se vzdu­ chem chlazeným motorem v zádi. Pozoruhodná je sbírka motocyklů, tři desítky československých a jejich rozličné kopie ze Sovětského svazu ►►►

1 Simca Aronde Elysée, francouzský klasik se čtyřválcem 1,3 litru, velmi populární vůz šedesátých let 2 IŽ-56 z roku 1957, dvoudobý jednoválec 346 cm3, vzpomínka za zakladatelova otce 3 Československá Jawa 175 typ 356, tedy stejný typ, jaký si pořídil otec autora článku v roce 1956 4 Lea-Francis 14 HP Saloon, britský čtyřválec OHV 1767 cm3 klasické koncepce (1948) 5 Dacia 1410 Sport, neobvyklé kupé z Rumunska na základě licenčního Renaultu 12 se čtyřválcem 1397 cm3

4/2026 THauto

61

Foto Helena Hyanová

► MUZEUM MOTORYZACJI BIAŁA OLECKA

Polski Fiat 126 bis (1988) a Syreny (zepředu 105, 104 a 102)

Foto Tom Hyan

1

Polski Fiat 508 (1933), který motorizoval Polsko (ve Varšavě se jich před válkou vyrobilo několik tisíc)

2 FSO Polonez 1600 Ambulance, jeden z pozdních modelů (1996)

1 Mikrus MR-300, polský pokus o lidový automobil, v letech 1957 – 1960 se jich vyrobilo 1728 v závodech WSK v Rzeszově a Mielci 2 Polski Fiat 125p Monte Carlo 1,6 litru, série na oslavu úspěchu ve slavné soutěži (1975) (Ruska), Polska, Maďarska a dokonce i Rumunska, ale také sovětské boxery na základě německých BMW, polské originály Sokół, Gnom, Junak, Wul­ -Gum, MOJ, Podkowa a jiné. Pokud jde o polské automobily, tak na velkých plakátech můžete vidět málo známý přehled variant významných modelů jako Polski Fiat 125p a 126p, Polonez, Warszawa, Fiat/Zastava, Źuk nebo Tarpan, z nichž mnohé jsou vystaveny in-natura. Wojciech říká, že vozidla naku­ poval nejen v Polsku, ale také v Rusku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku.

62

auto 2026/4

TH

5

3

Foto Helena Hyanová

6

3 CWS Sokół 1000, těžký motocykl 995 cm3 V2 z Varšavy, kterých do vypuknutí druhé světové války vzniklo 3400 kusů

4

4 Pannonia 250 TLF De Luxe (T1), jednoválec 247 cm3 o výkonu 10,3 kW (14 k), vyráběný v letech 1958 – 1960 v Budapešti 5 Wul-Gum z Poznaně, montovaný z německých dílů (motor Sachs 98 cm3) v letech 1937 – 1939

Foto Tom Hyan

6 Mobra Hoinar 50, malý motocykl o výkonu 3,7 kW (5 k) z rumunského Brašova (1989)

Z produkce tzv. států východního bloku zaujmou ru­ munské vozy Dacia dnes už zapomenutých typů, jedním z nich je Dacia 1100, tedy licenční Renault 8 s motorem vzadu, s nímž v roce 1968 začala výroba v Mioveni (Pitesti); dalším neobvyklé kupé Dacia 1410 Sport na základě licenčního Renaultu 12, ale s novou dvoudveřovou karoserií a větším čtyřvál­ cem, která také startovala v závodech a soutěžích (1982 – 1992). Polské začátky reprezentuje Polski Fiat 508, vyráběný ve Varšavě v letech 1932 – 1939 (vojenské verze až do 1944); kuriozitou zůstává, že vystavený exemplář je francouzské výroby, protože těch polských se dochovalo málo. Populární Balilla (Fiat 508) se vyráběla kromě Itálie v mnoha jiných zemích včetně Polska (Polski Fiat 508 od PZInź, kde vznikaly také motocykly Sokół), Německa (NSU-Fiat), Francie (Fiat France, Simca 6CV) a Československa (Walter Junior). Poláci podepsali licenční smlouvu s Fiatem v roce 1931, během předválečných let se tam montovaly Fiaty 508 (nejrozšířenější polský ­automobil), 514, 522 a 524; od 1934 nákladní 621, od 1935 vylepšené 508 III Junak a vojenské 508 III Łazik, od 1937 Fiat 518 Ardita (Mazur) a nakonec Fiat 1500. Za války byl závod zničen, nový vyrostl

jako FSO (Fabryka Samochodów Osobowych) ve Varšavě na Žeraniu, kde Poláci chtěli dále vyrá­ bět Fiaty, ale tím rozzlobili sovětského diktátora ­Josifa V. Stalina, který osobně zasáhl a doporučil výrobu podle sovětských vzorů. Tak se stalo, že 6. listopadu 1951 vyjel z linky první automobil FSO M-20 Warszawa podle licence typu GAZ M20 Po­ běda, jenž byl dalším vývojem vozů Gorkovského automobilového závodu (GAZ), který začínal s ame­ rickými konstrukcemi Ford A (GAZ A). Výroba Polski Fiat se tak zpozdila o dvě desetiletí.

A jaké jsou v muzeu obdivované vozy západoevrop­ ské provenience? Je jich také hodně, skutečnou kla­ siku představují různé typy Mercedes-Benz, Panhard, BMW (osmiválec 502), Jaguar, Bentley, Rolls-Royce, Austin-Healey, Humber, Lea-Francis, Ford Taunus, Panhard, Simca a některé další. Americké reprezen­ tuje například Packard, Nash, Chevrolet a Cadillac; sovětské Moskvič, Volga, ZiM a ZiL. V české sekci jsou vedle aerodynamických vozů Tatra a různých typů Škoda rovněž Aero 662 a Praga Piccolo. Přes­ tože je to poněkud z ruky (z centra Prahy 906 kilo­ metrů), návštěvu vřele doporučujeme, zvláště když ji lze spojit s pobytem u Mazurských jezer.

■

MUZEUM MOTORYZACJI W BIAŁEJ OLECKIEJ Biała Olecka 9, 19-400 Olecko, Polsko www.muzeum.bialaolecka.pl; muzeum@bialaolecka.pl Telefon: + 48 503 927 590 Otevřeno Út-Ne 10 – 17 h (květen až srpen, v září jen So-Ne) Základní vstupné 30 zl, na zámek 15 zl

4/2026 THauto

63

► Stellantis utrpěl v roce 2025 ztrátu 22,3 miliardy eur, z nichž většinu tvoří restrukturalizace a náprava chybných rozhodnutí bývalého šéfa Carlose Tavarese (příliš horlivé zaměření na elektromobilitu). Nový šéf Antonio Filosa vrací možnost volby mezi ICE (opět Hemi V8 v USA a diesely v Evropě), hybridy (Fiat 500) a BEV (ale elektrický pick-up RAM zrušen).

Stellantis loni prodal 5 484 000 vozů (+ 1,3 %), z toho 2 490 000 (- 3 %) v Evropě, 1 472 000 v Severní Americe (+ 3 %) a zhruba milion v Jižní Americe (+ 10 %).

Ze značek Stellantisu je na tom nejhůře Maserati (loni 7900 vozů, tedy pokles o 30 procent). ► Chrysler v rámci Stellantisu (FCA US LLC) nadále čeká na oživení! Nyní představil facelift minivanu Pacifica, jediného modelu nabídky vedle levnější verze Voyager (stejný vůz). Pacifica coby minivan vyjela v roce 2016 (původně to byl crossover SUV), 2021 prošla faceliftem a nyní přichází druhé stylistické vylepšení s novou přídí a svítícími elementy LED. Chrysler postupně zrušil SUV Aspen, sedany 200 a naposledy 300. Loni prodal v USA celkem 125 798 minivanů a 574 výběhových sedanů Chrysler 300. Jeep je nejúspěš­ nější značkou Stellantisu v USA, loni prodal 593 401 vozů (vede Grand Cherokee před Wranglerem, Compassem a Gladiatorem). ► Bugatti La Perle Rare je posledním automobilem s motorem Bugatti W16 Quad-Turbo, jehož vývoj začal v Pebble Beach 2023, kde Jascha Straub, manažer programu individualizace Sur Mesure, dohodl s klientem provedení vozu, dokončeného letos. Unikátní roadster na základě Mistralu má speciální kombinaci perleťového laku v bílé a zlaté barvě, jiná kola a interiér, přičemž řadicí páku zdobí soška Tančícího slona od Rembrandta Bugattiho.

Komu nestačí Sur Mesure, může u Bugatti volit program Solitaire (prvním unikátem je loňský Bugatti Brouillard W16), který znamená jen dva individualizované vozy ročně.

64

auto 2026/4

TH

Foto Tom Hyan

► Krátce ► Z DOMOVA

► Škoda Auto otevřela 27. února 2026 v Mladé Boleslavi novou halu pro montáž bateriových systémů MEB+ pro potřeby Brand Group Core (Škoda, Seat/Cupra, VW) coby největší výrobce akumulátorů ve Volkswagen Group. Produkce bude až 335 000 systémů ročně, jde o technologie CTP (Cell-to-Pack). Výstavba haly M8 na ploše 55 000 m2 trvala méně než rok, investice dosáhly 205 milionů eur.

Linka má automatizaci 84 % a výrobní takt 60 sekund.

Při otevření byly vystaveny kamuflované elektromobily Škoda Epiq a Peaq, jejichž produkce začne letos. Elektrická strategie Volkswagenu pokračuje.

Ferrari 296 GTB

LEGENDY 2026

Lamborghini Huracán Super Trofeo Evo 2

Motoristická slavnost Legendy 2026 opět uvede úžasné legendy na kolech, ale i nové automobily, když se vlastně stala důstojnou náhradou za zaniklé české autosalony! Tým Lubora Kose finišuje na přípravě dvanáctého ročníku! Legendy letos otevřou své brány na výstavišti Praha-Holešovice ve dnech 29. až 31. května. K obvyklým vrcholům budou opět patřit prezentace značky Mercedes-Benz, která slaví 140 let historie (Daimler a Benz začali v roce 1886), Pavilon supersportů s vozy Ferrari, Lamborghini, Porsche a dalšími, ale také oslava 125 let Škoda Motorsport ze spolupráce továrního muzea Škoda Auto s expozicí Svět Škodovek. Vstupenky jsou již v prodeji.

Dodge Viper SRT 10 Citroën 2 CV a Ami 6 Mercedes-Benz G Past II Future (G 500)

NOVÉ KNIHY Unikátní dílo vzniká dlouho, ale nakonec se to podařilo!

Jiří Čadek a Čeněk Sudek připravili knihu Narexáci Cyrila Svobody, jež opravdu důkladně představuje činnost průkopníka Cyrila Svobody a jeho záchranářského týmu Narex, který zasahoval v krizových situacích na automobilových závodech i jinde, a to včetně Velkých cen formule 1.

Kniha s bohatým obrazovým doprovodem je opravdu zajímavým dokumentem, jenž doporučujeme všem příznivcům motorsportu. Informace na adrese nakladatele Technomedia (náměstí 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5), případně na mailu narexaci@narexaci.cz.

SLAVNÉ MOTORY BUGATTI 13A/22/23 (1919 – 1926) Ettore Bugatti vytvořil 73 různých motorů.

Legendární čtyřválec s pevnou hlavou typu 13, uvedený ve dvouventilové verzi OHC (huit soupapes) o objemu 1327 cm3 (ø 65 x 100 mm) s výkonem 15 kW (20 k) už v roce 1910, dostal po válečném zpoždění v roce 1919 čtyři ventily na válec (seize soupapes) a postupné navýšení objemu.

Zahájil dominanci Bugatti v automobilových závodech.

Po triumfu v Brescii 1921 (první čtyři místa) byl vůz známý coby Brescia.

Typové označení se podle verze změnilo ze 13, 15 a 17 na nové 13A, 22 a 23.

Zdvih zůstal 100 mm, ale vrtání válců se zvětšilo na 66, 68 a 69 mm, čímž vzrostl nejen objem, ale i výkon až na 37 kW (50 k).

Celkem vzniklo asi dva tisíce vozů.

Foto a kresba Bugatti

Bugatti 13A Brescia (No.2444) československého jezdce Edgara von Morawitze v závodě Targa Florio na Sicílii (1926 odpadl ve čtvrtém kole)

Nepřeplňovaný čtyřválec OHC 4V Objem válců 1368/1453/1496 cm3 Vrtání válců 66/68/69 mm, zdvih pístů 100 mm Jednoduché nebo dvojité zapalování Jeden nebo dva karburátory Zenith Výkon 29 – 37 kW (40 – 50 k)/3000 min‑1 Největší otáčky až 4500 min‑1

CITROËN GS 1015 (1970)

SLAVNÉ MOTORY

Plochý čtyřválec, jeden z posledních originálních motorů Citroën, vyšel ze zkušeností s legendárními dvouválci 2 CV. Nízká stavba a absence kapalino‑ vého chlazení byly důvody, proč se inovativní motor objevil pod kapotou Citroënu GS s nekonvenční aerodynamickou karoserií.

Hliníkový blok a hlavy válců OHC (ozubený řemen), levý vačkový hřídel přímo pohání rozdělovač zapalování. Francouzský vůz dobyl prestižní titul Car of the Year 1970. Vyráběl se do roku 1986 (vzniklo 2,47 milionu kusů včetně modernizace GSA). Objem válců se postupně zvyšoval na 1220, 1129 a 1299 cm3 (pro Itálii 1301 cm3, protože na dálnici směly jen vozy přes 1300 cm3).

Verze 1015 cm3 se vyráběla do září 1977.

Z HI Foto a kresby Citroën

OR

IE:

1970/19

71

ST

Plochý čtyřválec OHC 1015 cm3 (ø 74 x 59 mm) Stupeň komprese 9,0; karburátor Solex 28 CIC Výkon 41 kW (55,5 k) DIN/6500 min‑1 Točivý moment 70,6 N.m DIN/3500 min‑1

1. Citroën GS 233 bodů 2. Volkswagen K70 121 bodů 3. Citroën SM 105 bodů