Page 1

FERRARI 4

F8 TRIBUTO

2019

PŘEDSTAVUJEME ■ LEXUS ES 300h hybrid nové generace ■ MITSUBISHI OUTLANDER nenápadné SUV zraje jako víno

MOTORSPORT ■ FORMULE EASTER jak se u nás závodilo ■ FORMULE 2 před startem i s českým týmem

GENEVA

INTERNATIONAL

MOTOR SHOW


SLAVNÉ MOTORY Čtyřválec OHV 2V; 1697 cm3 (ø 73,5 x 100 mm) Kompresní poměr 19,0:1 Výkon 28 kW (38 k)/3200 min‑1 Točivý moment 96,1 N.m/2000 min‑1 Spotřeba paliva 7,5  l/100 km

MERCEDES-BENZ OM636 (1949)

Kresby a foto Daimler

První poválečný vůz Mercedes-Benz se vznětovým motorem nesl označení 170 D (W 136 I D) a vznikl z typu 170 V (W136 I) výměnou zážehového čtyřválce M136 za vznětový OM636. Motory byly shodné základní konstrukce, diesel však dostal rozvod OHV místo SV. V letech 1949 – 1953 vyrobeno 33 307 osobních a 515 lehkých užitkových vozů typu 170 D a vylepšených 170 Da, Db. Nepřímé vstřikování s čerpadlem Bosch do předkomůrky.


4

ČTVRTÝ ROČNÍK číslo 4 (36), duben 2019 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2019

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2019 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH

lidská tvořivost je úžasná, a v Ženevě bylo opět na co koukat. Zajímavé je, že během autosalonu na sebe upozornili i ti, kteří se tam vůbec neobjevili. Pro české novináře byla překvapením zpráva o změně ve vedení českého importéra korejských a tureckých výrobků i prodejce nošovických automobilů Hyundai, pro všechny další tisková zpráva automobilky Volvo Cars, jejíž vedení se domnívá, že klienti jsou nesvéprávní a je třeba je omezovat zákazy a regulacemi. Možná je trochu symbolické, že majitelem Volvo Cars je záhadný Číňan Li Shufu, který se netají obdivem ke komunistické ideologii. V Číně si nějakým způsobem vydělal tolik, že nyní zřejmě pro svou stranu a vládu nakupuje z evropského výprodeje. Škoda, že už nemáme politiky ani na Západě, kteří by pochopili, o co jde... Evropští regulátoři se rozhodli likvidovat automobilový průmysl, ale ani to jim nestačí. Velký bratr vás vidí na každém kroku, tak vám přece může omezit rychlost, či znemožnit jízdu, kdy se mu zachce. Limity s regulací podle GPS jsou prvním stupněm, zákazy jízdy z jakýchkoli důvodů dalším. Zkuste se prosím bránit, totalitní režim jsme tu už měli. A automobily jsou to, co nás baví. Příjemné čtení a radost z jízdy přeje

Geneva International Motor Show 2019���� 2 FERRARI F8 Tributo�������������������������������� 12 LEXUS ES 300h (XZ10)�������������������������� 14 ASTON MARTIN Lagonda����������������������� 16 MITSUBISHI Outlander 2019������������������ 18 Geneva International Motor Show 2019�� 22 AURUS Senat / Limousine����������������������� 24 ŠKODA 1500V (typ 778)������������������������� 28 Elektromobilita���������������������������������������� 30 Geneva International Motor Show 2019�� 32 FIA F2 Championship 2018��������������������� 34 FIA F2 Championship 2019��������������������� 35 Formule Easter (1972 – 1990)����������������� 38 Jezdci formule 1�������������������������������������� 42 RELIANT Scimitar GTE (1968 – 1986)����� 44 ITALJET Moto����������������������������������������� 48 Nadace Elišky Junkové: TATRA 57 (1931 – 1949)���������������������� 54 The Hays Antique Truck Museum (Woodland, CA, USA)��������������������������� 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2019 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2019 v ČR

► Reportáž z autosalonu v New Yorku a vyhlášení světového Vozu roku 2019 ► Za volanty nových automobilů Škoda Scala, Mazda 3, Kia Stinger GT, Toyota RAV4, Renault Kadjar, BMW X5, Dacia Duster, Peugeot Rifter a dalších ► Supersporty Ginetta, Pininfarina a Piëch ► Formule Estonia ► Sbírka amerických traktorů

4/2019 THauto

1


Foto Tom Hyan

► 89. GENEVA INTERNATIONAL MOTOR SHOW 2019

Elektrická Škoda Vision iV tak trochu zastínila světovou premiéru sériového typu Kamiq

TOM HYAN, Ženeva (CH)

NESCHÁZELY...

Ženevský autosalon opět zahájil evropskou výstavní sezonu, z důležitých značek jich chybělo více, ale vlastně ani nescházely...

▲ Volkswagen Passat Variant GTE po modernizaci s prodlouženým dojezdem ◄ Volkswagen ID.Buggy, ukázka možností elektrické platformy MEB

2

auto 2019/4

TH


Škoda Vision iV je předobrazem prvního sériového automobilu z Mladé Boleslavi na elektrické platformě MEB

Škoda Kamiq, světová premiéra kompaktního městského SUV pro pět cestujících

P

rognózy, že zůstane jen šest velkých výrobců automobilů (a britský Morgan, jak dodával Soichiro Honda) se možná změ­ ní. Vzhledem k tomu, že si jsou osobní vozy podobné stále více jako vejce vejci a vlastně napříč značkami využívají shodný základ, může být všechno jinak. Elektromobilita a autonomní jízda vedou k anonymitě kdysi významných značek, je přece jedno, která je na samočinném elek­ trickém commuteru, takže se můžeme ­lehce dočkat cesty k Automobilovým závo­ dům, národní podnik, s výrobou jednoho optimálního modelu a jeho derivátů. Ostat­ ně v leteckém průmyslu tomu už tak je, ­zatímco dříve každý chlap věděl, jak se ­letadla jmenují a čím se liší, dnes málo­ který pozná, zda sedí v Boeingu nebo Air­ busu. A není to důležité, všechna velká dopravní letadla přece vypadají stejně... Aby však nedošlo k omylu, hned na úvod zdůrazňuji, že Ženevský autosalon byl opět neobyčejně zajímavý s řadou tradičních i nových vystavovatelů, s mnoha novinkami, ale pohříchu v oblastech, které jsou běž­ nému uživateli poněkud vzdálené. Přílišný

blahobyt vede k vymýšlení pětikusových sérií supersportů za nehoráznou cenu, či dokonce jediného unikátu za cenu ještě vyšší, ale z technického hlediska jsou nové konstrukce vždy velmi zajímavé, i když také často dochází ke sdílení platforem a pohá­ něcích soustav. Pro pravidelného návštěv­ níka autosalonu je porovnání automobilů přímo vedle sebe nenahraditelné virtuální realitou, a tak když např. Volvo Cars před­ vádí své vozy vybraným jedincům na zvlášt­ ních akcích, během salonu je prostě miliony návštěvníků neuvidí, ale o to více se mohou zaměřit na konkurenční vozy. Poučné je také porovnat loňské, či starší studie, a pak zjistit, že se mnohé nesmysly rychle odstě­ hovaly do propadliště dějin... Praktických automobilů pro běžné zákaz­ níky ubývá, skutečné novinky spočítáte na prstech jedné ruky, vše ostatní jsou deriváty a evoluce. A letos v Ženevě? Bylo to prosté, nové generace Peugeot 208 a Renault Clio, Mazda 3 (evropská premiéra) a nové typy Škoda Kamiq a Alfa Romeo Tonale. Pokud se ovšem o těchto automobilech chcete ­dozvědět více, máte smůlu, technické údaje většinou neexistují, něco jsme se dozvě­

děli pouze u Škody a Mazdy, jinak jsou tiskové materiály plné marketingových ­ ­hesel. Je neuvěřitelné, že při uvedení main­ streamového produktu se výrobci neob­ těžují zveřejnit ani základní údaje! Samo­ zřejmě si je můžete domyslet, jaký jiný motor by mohl být ve 208 než 1.2 Turbo­ Tech, či v Cliu páté generace než 0.9 TCe nebo nový 1.3 TCe? Ale víme, že 208 bude mít čistě elektrickou verzi, zatímco Clio při­ chystá E-tech Hybrid (první od Renaultu). Elektroofenzíva nabývá na síle, nikdo neví co bude, a tak se firmy snaží, přece když ­evropští úředníci rozhodli. Přestože automo­ bilová doprava není hlavním ani největším znečišťovatelem životního prostředí, tak je první na ráně, a proto jí tu ránu úředníci mo­ hou zasadit. Zapomínají, že musí existovat trh pro dražší výrobky, s nimiž dokážou ­výrobci plnit nastavené limity emisí. Elektro­ pohon je vlastně proti vozidlu se spalovacím motorem a vícestupňovým převodným ústro­ jím jednodušší, takže by náklady měly kles­ nout, jenže na druhé straně akumulátory jsou nesmírně drahé a vybudování infra­ struktury dobíjení a rozvodu elektrické ener­ gie náročné. Konstruktéři byli vždy ►►►

4/2019 THauto

3

Foto Tom Hyan

Čtyřmístný interiér Vision iV se pro sériovou výrobu změní na pětimístný a dveře budou klasicky zavěšeny vpředu


► 89. GENEVA INTERNATIONAL MOTOR SHOW 2019

2

Foto Tom Hyan

1

4 1 Audi e-tron GT Concept, další ze sportovně laděných elektromobilů (celkový výkon 434 kW; dojezd 400 km) 2 Audi Q4 e-tron, kompaktní elektromobil na platformě MEB (dva elektromotory, vpředu 75 kW a vzadu 150 kW) 3 Audi e-tron 55 quattro na platformě MLB s celkovým výkonem 265 kW (byla vystavena i kamuflovaná verze SUV/ Coupé e-tron Sportback) 4 Cupra Formentor Concept, první vlastní model rok starého sub-brandu Seatu 5 Seat el-Born na platformě MEB (jeden elektromotor 150 kW vzadu)

4

auto 2019/4

TH

3

5

chytřejší než zákonodárci, nastavené úkoly zvládnou, otázkou ale zůstávají ceny (a tedy skutečný odbyt) při direktivním přechodu na elektrickou trakci. Ženevské premiéry lze rozdělit do tří skupin, a to na nové sériové typy, elektromobily, ale také superspor­ tovní vozy včetně koncepčních studií, jež se však ­navzájem prolínají, takže nejlogičtější je pohled na expozice jednotlivých značek. Ženevský autosalon tradičně začínal vyhlášením vítěze evropské soutěže Car of the Year (COTY 2019), která letos přinesla ­kontroverzní výsledky. Vítězství elektrického cross­ overu Jaguar I-Pace (proč před lety nevyhrála Tesla Model S?) bylo překvapením i pro samotnou automo­ bilku, jež po letech Ženevu vynechala, neboť čelí ­finančním problémům (v lednu oznámila, že propustí 3500 lidí!) a nejistotě Brexitu (jako ostatní). Jaguar I‑Pace získal 250 bodů stejně jako sportovní Alpine A110 ze sedmi finalistů; o vítězi rozhodl počet jednot­ livých nominací porotců (na první místo dali osmnáct­ krát Jaguar a šestnáctkrát Alpine). Myšlenka value for money, stejně jako skutečného rozšíření volených typů, se jaksi vytratila, když až další místa obsadily mainstreamové Kia Ceed (247), Ford Focus (235), Citroën C5 Aircross (210), Peugeot 508 (192, favorit českého porotce!) a Mercedes-Benz A‑Klasse (116). Jako bývalý porotce COTY jsem tipoval vítězství ­Forda nebo Peugeotu, ale jak hluboce jsem se mýlil!

Elektromobilita byla tématem projevu Dr. Herberta Diesse, od loňska nového CEO Volkswagen Group, který v předvečer salonu na VW Group Night před­ stavil pátého člena řady elektromobilů s platformou MEB. A proč právě dvoumístná sportovní ID.Buggy? Není to jen na oslavu půlstoletí od vzniku kali­ fornských plážových vozů, ale především ukázkou možností různých nástaveb na platformě MEB, již hodlá VW prodávat i třetím stranám pro stavbu jiných elektromobilů v menších sériích. První zá­ ­ jemce, Prof. Günther Schuch, CEO v roce 2015 zalo­ ženého výrobce elektrovozů e.GO Mobile AG z Cách (Aachen), vystoupil na pódiu s Herbertem Diessem, svým dávným kolegou z časů práce pro BMW AG. Druhý den na vlastním stánku vystavila firma e.GO Mobile několik elektrických přepravníků včetně ma­ lých vozů e.GO Life a e.GO Life Concept Sport. Volkswagen Group předpokládá, že během příštích deseti let vyrobí více než 22 milionů elektromobilů na základě MEB, z toho deset milionů značky Volks­ wagen. První sériový ID. se představí na podzim ve Frankfurtu (a od 8. března přijímají objednávky na úvodní edici). Do roku 2028 vznikne téměř sedmde­ sát místo plánovaných 50 nových typů elektrických vozidel, iniciativa je cestou k tzv. úplné dekarboni­ zaci 2050! Jako strategické dodavatele akumuláto­ rových článků koncern VW Group zvolil LG Chem,


6

9

8 SKI, CATL a Samsung. V první vlně se ještě letos předpokládají vozy VW ID., Audi e-tron a Porsche Taycan, následované typy VW ID.Crozz, ID.Buzz a ID.Vizzion, Škoda Vision E a Seat el-Born. V roce 2018 VW Group opět rostl, vyrobil 11,018 milionu vozidel (o rok dříve 10,875 milionu) a prodal jich 10,834 milionu (předloni 10,742 milionu). Expozice Volkswagenu samozřejmě nebyla jen o elektromobilech, od konce května vstupuje do pro­ deje Touareg V8 TDI, poháněný vznětovým osmivál­ cem 4.0 TDI/310 kW (421 k) známým z Audi, tedy se dvěma turbodmychadly a elektrickým kompresorem, který samozřejmě splňuje emisní předpisy EU6d­ -temp! Je vyvrcholením řady wolfsburských SUV, již dále tvoří T-Cross, T-Roc, Tiguan a Tiguan Allspace. Nový je T-Roc R o výkonu 221 kW (300 k) s motorem 2.0 TSI, převodovkou DSG7 a pohonem 4Motion. Také Passat prošel modernizací, zaměřenou na jízdní asistenty, infotainment, lehčí 2.0 TDI s hliníko­ vým blokem, GTE (PHEV) s většími akumulátory a částečně autonomní jízdu (Travel Assist). Divize VW užitkové vozy přechází na vylepšený Multivan T6.1 s elektrickým posilovačem řízení, digitálním kokpitem a větším výkonem 2.0 TDI (od 66 do 146 kW), ve vývoji je opět čistě elektrická verze. Elektrifikace zachvátila rovněž naši značku Škoda, studie Vision iV s karoserií SUV/kupé ovšem patřila

Foto Tom Hyan

7

10 k nejhezším novinkám autosalonu a je předobrazem sériového elektrického typu, který přijde o světelnou lištu na přídi, čtyři samostatná sedadla a dveře oteví­ rané proti sobě bez středového sloupku. Základem je koncernová platforma MEB v dvoumotorové verzi 225 kW (306 k) a pohonem všech kol; akumulátory Li‑Ion 83 kWh stačí na normovaný dojezd 500 km (WLTP), za třicet minut se dobíjí na 80 % kapacity. Vůz, jenž nabízí částečně autonomní jízdu (Level 3), zrychluje na sto za 5,9 sekundy a dosahuje 180 km/h (omezeno vzhledem k hospodárnosti), má prostorný interiér při rozvoru náprav 2765 mm a celkové délce 4665 milimetrů (šířka je 1926 mm, výška 1613 mm). Vision iV tak trochu zastínil sériový Kamiq, nové kom­ paktní (městské) SUV Škoda, technicky spřízněné s typem Scala (měl autosalonovou premiéru ve ­Vídni). Z platformy MQB vychází paleta pohonných jednotek, shodná se Scalou, tedy 1.0 TSI/70 a 85 kW (95 a 115 k), 1.5 TSI ACT/110 kW (150 k) s vypínáním válců, plynová 1.0 G-Tec/66 kW (90 k) a vznětová 1.6 TDI/66 kW (90 k), a to se stejnou kombinací převodo­ vek (5M pro 70 kW, jinak 6M a DSG7). Podvozek vy­ stačí s pohonem předních kol a torzní příčkou vzadu. Důležitou skutečností však je, že konvenční i elektric­ ké automobily Škoda se budou vyrábět bok po boku v Mladé Boleslavi, nikoli v německém Cvikově jako Volkswageny a Seaty na platformě MEB. ►►►

6 Peugeot 208 druhé generace (číselné označení se už nemění) 7 Citroën AMI One Concept, dvoumístný elektromobil pro sdílené využití (jako koloběžky v Praze) 8 Renault Twingo po modernizaci s novou paletou motorů 9 Hybridní Peugeot Sport Engineered 508 Concept s kombinovaným výkonem přes 295 kW (400 k) 10 Renault Clio páté generace na nové platformě

4/2019 THauto

5


► 89. GENEVA INTERNATIONAL MOTOR SHOW 2019

Ferrari F8 Tributo, nástupce 488 GTB s motorem z typu 488 Pista

Foto Tom Hyan

Elektrický Fiat Concept Centoventi na oslavu 120 let italské značky

Alfa Romeo Tonale, světová premiéra prvního vozu značky s pohonem PHEV Překvapení přímo na autosalonu už nejsou obvyklá, vše je prozrazeno předem na inter­ netu, a tak se zdá, že nečekaná uvedení za­ skočila mnohé dnešní motoristické novináře, neschopné se rozhlédnout; většina z nich totiž dvě skutečně světové premiéry kon­ cernu FCA (Fiat Chrysler Automobiles) ani nezařadila do svých reportáží! Nový cross­ over/SUV Alfa Romeo Tonale, pojmenovaný stejně jako Stelvio po horském průsmyku, je předobrazem sériové verze a zároveň prv­ ním vozem Alfa Romeo s poháněcí soustavou Plug-In Hybrid! S výrazným designem jako vždy i posílenou konektivitou, ale podrob­ nosti k pohonu nesděleny. Na vedlejším stánku však zářily sesterské vozy Jeep sys­ tému e-volution, tedy PHEV se systémovým výkonem 140 až 176 kW (190 až 240 k) v typech Jeep Renegade a Compass, což mnohé vzhledem ke společné platformě naznačuje (zážehový čtyřválec 1.3 Turbo, ­ pohon 4x4 bez kloubového hřídele s elektro­ motorem na zadní nápravě). Velkým překvapením byl Fiat Concept Centoventi (tedy 120 na oslavu založení Fiatu v roce 1899), předobraz budoucí elektrické Pandy/ Cinquecenta s modulárním systémem aku­

6

auto 2019/4

TH

mulátorů, jejichž navýšením lze měnit dojezd ze 100 až na 500 kilometrů (čtyři moduly s dojezdem po 100 km plus přídavná baterie pod sedadly na dalších 100 km). Systém instalace pod podlahou umožňuje jejich ­ rychlé vyjmutí, výměnu, či dobíjení doma (bydlíte-li vysoko v obytném domě a nemů­ žete-li dobíjet přímo ve voze). Byly uvedeny rozměry 3680 x 1740 x 1527 mm, přední ­převis 658 mm a rozvor náprav 2430 mm. Na přímý dotaz jsme se dozvěděli, že Lancia ­ještě žije, malé vozy Ypsilon pro italský trh vyrábí v Polsku. Ke 120. výročí připravil Fiat několik akčních modelů Cinquecenta. Brit Mike Manley (ročník 1964), který od roku 2009 vedl Jeep a loni v čele FCA na­ hradil Sergia Marchionneho, ovšem vyhlásil zajímavou myšlenku, nevěří totiž, že auto­ mobiloví výrobci budou donekonečna do­ plácet na nové technologie, které vynucují zákonodárci EU a klientela na jejich zvý­ šené ceny není vůbec připravena. Podle pana Manleye existují tři cesty, a to prodat tolik elektromobilů, aby to bylo rentabilní; spojit se s dalším partnerem a společně bojovat za rozumné řešení (objevily se ­ ­hlasy o spolupráci s PSA, GM nebo JLR), či

prostě platit pokuty za nesplnění nereál­ ných požadavků, pokud to bude ještě ­možné. Koncern FCA v červnu 2018 ozná­ mil investice do hybridů a EV ve výši devět miliard eur, v listopadu sdělil plán rozvoje produkce v Itálii za pět miliard eur. Další značkou FCA je Abarth, který letos slaví sedmdesátiny, a tak na počest výročí uvedl typy 595 esseesse (SS od Cinque­ centa) a spider 124 Rally Tribute (124 vozů rovněž na oslavu triumfu ve FIA R-GT Cup 2018). První má zvýšený výkon na 132 kW (180 k), druhý zůstává na 125 kW (170 k), ale je patřičně vylehčen na 1060 kg a vyba­ ven pro sportovní jízdu. Carlo Abarth, Raku­ šan naturalizovaný v Turínu, zemřel v roce 1979. Vzpomínkou na jeho dílo byla v Že­ nevě také krásná a unikátní výstava histo­ rických typů od upravených malých Fiatů 500 a 600 až po třílitrový spider Abarth V8, určený pro mistrovství Evropy v závodech do vrchu! Mike Manley vyhlásil, že Maserati není na prodej, expozice se soustředila na programy personifikace, středem pozornosti byly SUV Levante ONE OF ONE (zelené) pro Allegru Antinori ze známé vinařské ro­ diny (podílela se na designu spolu s Centro


3

1

2 Stile Maserati) a Levante Trofeo Launch Edition (modré). Nové kupé Alfieri, nástupce GranTurisma, se podle Haralda Westera, šéfa značky, představí v Ženevě příští rok a zahájí cestu k elektrifikaci. V plánu jsou verze Mild Hybrid, BEV a PHEV. Dalším vývojem Ferrari 488 GTB je nové kupé F8 Tributo, vzniklé na základě předchůdce, ale s upra­ veným osmiválcovým motorem z typu 488 Pista, tak­ že s výkonem 530 kW (720 k)/7000 min‑1 vyrovnává náskok britské konkurence McLaren 720 S. Jméno Tributo vyjadřuje poctu slavným osmiválcům Ferrari s motorem před zadní nápravou, k nimž patřily první supersporty 288 GTO (1984) a legendární F40 ke 40. výročí značky (1987). Největší změnou je upra­ vená aerodynamika, zatímco dynamika se zrych­ lením na sto za 2,9 a na dvě stovky za 7,8 sekundy je shodná se zmíněným McLarenem! Z poněkud nepřehledné nabídky britské značky McLaren vyniká už loni v říjnu představený Speedtail s hybridní sou­ stavou, využívající známý osmiválec 4.0 bi-turbo z typu Senna, jejíž kombinovaný výkon činí 762 kW (1036 k). Podobně jako první sériový McLaren F1 (od 1992) má tři sedadla vedle sebe, přičemž řidič sedí uprostřed. Na rozdíl od F1 je kabina prostor­ nější a na místo řidiče se snadněji usedá. Zpátky však k vozům pro běžné smrtelníky! Pátá ge­ nerace Renault Clio je pouze širší, ale jinak je kratší

Foto Tom Hyan

4

5

(o 12 mm) a nižší (o 8 mm), rozvor zůstal prakticky shodný (2583 proti 2589 mm) a design Laurense van der Ackera nejen zrcadlí předchůdce, ale také se ­blíží Mégane. Novinky jsou pod karoserií, zejména zcela přepracovaný interiér, který na první pohled působí dojmem větší kvality a přehlednosti, nová platforma CMF-B a vylepšený tříválec 1.0 TCe 100 (místo 0.9), či nový tříválec 1.3 TCe 130; navzdory zákazům ekoteroristů nemůže chybět diesel 1.5 dCi. Modernizací prošel Renault Twingo s motorem vzadu, nabídku nyní tvoří nové tříválce 1.0 SCe ­ 65/75 a známý 0.9 TCe 95 (zvýšený výkon na 68 kW/93 k/5500 min‑1), druhý alternativně se šesti­ stupňovou samočinnou převodovkou místo pěti­ stupňové manuální. Jak se stalo zvykem, údaje o spotřebě a dynamice při uvedení vozů nejsou. ­Náročné homologace podle nových předpisů chápu, ale proč neprobíhají před uvedením vozů na trh, aby byly údaje pro zájemce kompletní? Konkurenční Peugeot 208 se představil ve stejném čase a také on přijíždí na nové platformě CMP (lehčí o 30 kg proti PF1), nabízené odpočátku i v elektrické verzi e-CMP. Rozměry vozu se téměř nezměnily, zvětšení se pohybuje od dvou (rozvor 2540 mm) do 82 mm (délka 4055 mm). Výrobce zdůrazňuje e-208 s elektromotorem 100 kW/260 N.m, akumulátory Li­ -Ion 50 kWh a dojezdem až 340 km (WLTP), ►►►

1 Mercedes-Benz CLA 250 Shooting Brake ve světové premiéře 2 Mercedes-Benz G-Klasse konečně s turbodieselem (typ G 350d) 3 BMW 330e Sedan, Plug-In Hybrid se zážehovým čtyřválcem (celkový výkon 185 kW; dojezd EV 60 kilometrů; normovaná spotřeba 1,7 l/100 km) 4 Mercedes-Benz EQV Concept, aneb elektrická V-Klasse 5 Jeep Compass coby Plug-In Hybrid (systém e-volution)

4/2019 THauto

7


► 89. GENEVA INTERNATIONAL MOTOR SHOW 2019

1

Foto Tom Hyan

3

2

4

1 Mazda CX-30, jedno z největších překvapení, sdílí podlahovopu plošinu s novou generací Mazdy 3 včetně motoru Skyactiv-X 181 2 Sedmdesát let Abarthu oslavila speciální výstava (na snímku Abarth 2000 Spider SE010 z roku 1968) 3 Toyota Corolla GR Sport Hybrid (jméno Auris bylo zrušeno a nahrazeno Corollou) 4 Subaru Viziv Adrenaline Concept, předobraz budoucího stylu

8

auto 2019/4

TH

resp. 450 km (NEDC). Pro ostatní klienty zbývá zmí­ něný tříválec 1.2 PureTech 75, 100 nebo 130 (tedy 55, 74 a 96 kW), případně vznětový čtyřválec 1.5 Blue­HDi 100 (74 kW). Uhlazeným designem se tvůrci 208 zjevně inspirovali v Německu, až na ty světelné kly na přídi! Přístrojový štít i-Cockpit se průběžně ­vylepšuje, podle velikosti postavy nyní už můžete na přístroje přes věnec volantu také vidět! Zajímavou no­ vinkou byl Peugeot Sport Engineered 508 Concept, hybridní verze sedanu 508 se třemi motory (zážehový PureTech 200; elektrický 81 kW vpředu a 147 kW vzadu; kombinovaný výkon přes 295  ­ kW/400  k). ­Peugeot se sice chlubí, že vyrábí vozidla se 2, 3 a 4 koly, ale jaksi už neříká, že motocyklovou divizi v roce 2015 prodal Indům! Indická Mahindra pokračuje ve ­výrobě skútrů, po 70 letech představila čistokrevný motocykl Peugeot (loni uvedeny studie P2x Roadster a P2x Café Racer s motorem DOHC 300 cm3 v Paříži, sériová výroba v příštím roce). Asi je něco shnilého v těch Spojených státech, pro­ tože Groupe PSA koupila evropské značky Opel a její britský klon Vauxhall od General Motors, zavedla

jim přísnou dietu (už druhý rok v Ženevě nevysta­ vují) a ejhle, po dvou letech je dovedla k zisku! Něco neuvěřitelného, když musela navíc implantovat motory PureTech, aby se přiblížila nastaveným ­ emisním limitům. Opel Insignia je posledním typem z éry General Motors, všechny ostatní včetně příští Corsy budou už na platformách PSA. Zklamáním je naopak skromný příspěvek značky Citroën k osla­ vám 100 let existence, a to jeden obytný automobil Space Tourer The Citroënist Concept, doplněný velocipedem, a městský dvoumístný elektromobil ­ AMI One Concept, který si vypůjčil jméno od desig­ nové ikony šedesátých let, s níž opravdu nemá nic společného. Hlavně by měl být nerozbitný, protože s ním výrobce míří ke sdílenému využití, a předchozí pokus Autolib’ v letech 2011 – 2018 s vozy Bolloré skončil v Paříži fiaskem, navíc spojeným se znač­ nými prodělky! Značka DS vůbec nevystavovala. Poněkud nepřehledná je nabídka Audi, německá značka chrlí jeden elektromobil a hybrid za druhým. Loni uvedla nové generace A8, A6/A6 Avant, A7 Sportback, Q3, Q8 a e-tron (bez jiného označení,


5

8

7 původně to měl být Q6); v Ženevě přidala Q4 e-tron, e-tron GT (vlastně elektrický A7 Sportback, světová premiéra byla v Los Angeles 2018) a e-tron Sport­ back (koncept SUV/kupé odvozený od e-tronu, pokud se v tom ještě vyznáte); také tam oznámila hybridní verze Plug-In A6, A7, A8 a Q5. Není snad něco ­jasné? Španělský Seat odhalil pětidveřový hatch­ back el-Born na elektrické platformě MEB, bude jej vyrábět ve Cvikově spolu s prvním Volkswagenem ID. Rodinný elektromobil má jeden motor 150 kW (204 k) vzadu, zrychlení 0 – 100 km/h za 7,5 sekundy a dojezd 420 km. V tiskové zprávě jsme se dočetli, cituji, že el-Born je zkonstruován pro jízdu, další per­ la z textu zní, že má pohon zrozený k výkonu. Kromě toho Seat představil už dříve elektrickou koloběžku, pár dnů před salonem šokoval městským elektromo­ bilem Minimó na půdorysu 2,50 x 1,24 metru ve stylu Renaultu Twizy, ale s rychlou výměnou prázdných akumulátorů za plné. Pouhý rok stará samostatná Cupra se ale znovu o stánek dělila se Seatem, proti loňsku se na koncernovém večeru VW Group vůbec neobjevila (loni se tam o slot Seatu dělil elektrický

Foto Tom Hyan

6

9 e-Racer). Cupra Formentor Concept (SUV, ovšem!) je předobrazem prvního vlastního typu pro sezonu 2020, roční jubileum slavila akční Cupra Ateca Spe­ cial Edition 2.0 TSI/221 kW (300 k) s řadou úprav (kola 20“, brzdy Brembo a výfuky Akrapovič). Prestižní německé značky Mercedes-Benz a BMW žádný zcela nový model nepředvedly, pouze deri­ váty, ať už s jinými pohonnými jednotkami (PHEV, BEV), či karosářské (světová premiéra CLA Shoo­ ting Brake). Prohlédli jsme si nové Mercedes-Benz A Sedan (rámová okna) a CLA Sedan (pardon, 4 Door Coupé, bezrámová okna), novou třídu B, nový G 350d po roce s turbodieselem (řadový šesti­ válec 3.0/210 kW), různé facelifty včetně C i GLC a cestu k elektrifikaci (kromě EQC, elektrické obdoby GLC, také EQV, tedy elektrický minibus třídy V). Stánku BMW vládly verze Plug-In Hybrid v různých modelech, především X5 a X3, ale i ve zcela nových generacích (řada 3) a výrazných modernizacích (řada 7). Nejdůležitější hybridní verze nové generace systému BMW Plug-In HEV se zásuvkou na boku nesou označení BMW X3 xDrive 30e; 330e ►►►

5 Mitsubishi Engelbert Tourer Concept pojmenovaný podle švýcarského lyžařského střediska 6 SsangYong Korando se vrací v nové generaci (motory 1.5 GDI nebo 1.6 TD) 7 Honda E Prototype se chystá do sériové výroby 8 Nová generace Porsche 911 Carrera v provedení Cabriolet 9 Nissan IMq, představení hybridu v sériovém zapojení systému e-Power

4/2019 THauto

9


► 89. GENEVA INTERNATIONAL MOTOR SHOW 2019

3

1

Foto Tom Hyan

4

2 1 Morgan Plus 6, oslava 110 let automobilky (s řadovým třílitrovým šestiválcem BMW) 2 Nová hliníková platforma Morgan CX-Generation, lehčí a tužší s lepenými díly 3 Německá firma e.GO má zájem o platformu VW MEB, ve světové premiéře uvedla autonomní minibus e.GO Lux 4 Polestar 2, elektromobil nové značky z tvůrčí dílny Geely/Volvo 5 Tata Altroz, sériová verze studie 45X Concept od indické automobilky (motory 1.2; 1.2 Turbo; 1.5 Diesel nebo čistý elektromobil)

10

auto 2019/4

TH

Sedan; 745e/Le a Le xDrive; X5 xDrive 45e; 530e Sedan a 225xe Active Tourer, které umožňují podle typu 50 až 80 km čistě elektrické jízdy. Evropané si poprvé prohlédli největší SUV BMW X7 z americké výroby ve Spartanburgu, prioritně Číňanům před­ stavenou řadu 7 s většími mřížkami přídě o čtyřicet procent (nechybí dvanáctiválec M760iL xDrive s fil­ trem pevných částic pro splnění EU6d-temp) a úpra­ vu osmiválcového kupé BMW Individual M850i Night Sky, jakož i kabriolet nové řady 8. Na stánku Porsche jsme obdivovali novou 911 v provedení Cabriolet, zatímco electrický Taycan (resp. Taycan Cross ­Turismo), naznačený koncepty Mission E (Ženeva 2015; Cross Turismo tamtéž loni) se ještě neobjevil. Mezi japonskými výrobci hrála prim Mazda, která překvapila světovou premiérou crossoveru SUV Mazda CX-30, jenž je rozměry mezi CX-3 a moderni­ zovanou CX-5, ovšem na platformě společné se sedany a hatchbacky nové generace Mazda 3. Shodná je i nabídka motorů, čtyřválců zážehových Skyactiv-G 1.5/2.0, vznětových Skyactiv-D 1.8 a re­ volučních Skyactiv-X 2.0 (zážehový s kombinova­ ným vznětovým spalováním; výkon 133 kW/181 k). Zážehové motory mají navíc systém Mild Hybrid ISG s akumulátorem Li-Ion, jenž snižuje spotřebu o 0,6 až 0,8 l/100 km. Toyota a Lexus představily už známé detroitské premiéry, Toyota GR Supra se objevila

5 v závodní verzi GT4 bez udání výkonu třílitrového šestiválce převzatého od BMW, a stejně jako většina japonských automobilek nenabídly pro upadající ­Evropu nic příliš nového. Offroadový model Toyota Corolla Trek se zvětšenou světlou výškou o 20 mm, postavený ve spolupráci s výrobcem bicyklů Trek, sportovní verze hatchbacku Corolla GR (obě Hybrid 1.8/2.0), hybridní Prius AWD-i s pohonem všech kol. či akční verze Aygo X-Wave Orange a X-Cite je na jednu z největších světových automobilek opravdu trochu málo. Totéž platí o Nissanu, jenž prezentoval další studii řady IM (Intelligent Mobility), ovšem místo elektrických předchůdců IMs a IMx má nyní cross­ over Nissan IMq hybridní pohonnou jednotku systé­ mu e-Power, jaké se v Japonsku vyrábějí už od roku 2016 (generátor se zážehovým motorem 1.5 Turbo, elektromotory v kolech, celkem 250 kW). Nový designový jazyk Subaru představuje další Viziv, tentokrát sportovně laděný SUV Viziv Adrenaline Concept, jehož poháněcí soustava zůstala utajena. Jisté je, že také Subaru bojuje s plněním emisních ­limitů, a tak je novinkou Mild Hybrid e-Boxer s elektro­ motorem 12,3 kW v převodovce CVT Lineartronic, spojené se čtyřválcovým boxerem 2.0/110 kW (150 k) ve vozech Forester a XV. Téměř sériová Honda E Pro­ totype je dalším vývojem studie Urban EV Concept (2017), zadní kola pohání elektromotor s dojezdem


Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

6

motorismu

7

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

4

Duben 2019

Ročník XIX. číslo 204 120 •Kč

U

Nestranný a nez

ávislý měsíčn

Ka vnitř p na lendá říloha rok ř a 20 kcí 19

6 Nejpodivnější název měl elektromobil budoucnosti Imagine by Kia 7 Nová Kia Soul přijde na český trh bohužel jen v čistě elektrickém provedení

Cesta k Octa vii Veteran Arena

ESO 500 Monob

lok

MJ_2019_04.in

dd 1

Salon Remeš 26.03.19 0:55

Právě vyšlo dubnové číslo plné zajímavého čtení

8 Malý e.GO Life Concept Sport, elektromobil s dojezdem 100 až 145 kilometrů podle akumulátoru

8 200  km a čtyřmístná karoserie připomíná ­padesát let staré hity N360/N600 s malými dvouválci, ale tehdy s pohonem předních kol! Světovou premiéru slavil Mitsubishi ­Engelberg Tourer Concept PHEV 4x4, před­ obraz budoucích sériových typů (vylepšený systém PHEV z Outlanderu se čtyřválcem 2.4); k dalším novinkám patří energetické propojení vozu EV/PHEV s domácností a vzájemné sdílení elektrické energie (sys­ tém Dendo Drive House, princip předveden už v Tokiu 2011 s vozem i-MiEV, jenž byl i letos v Ženevě), poslední modernizace ASX a další generace pickupu L200. Korejské značky zbyly jen dvě, Hyundai překvapivě od účasti odstoupil, vytrvalý SsangYong ovšem představil řadu SUV včet­ ně nového Koranda, Mussa (nyní pickup) a Rextonu. Známé typy předvedla Kia ­Motors, očekávaný crossover Xceed se ne­ objevil, Niro prošlo modernizací a nový Soul se bude do České republiky dodávat pouze v elektrické verzi (další studie elektromobilu nesla podivný název Imagine by Kia Con­ cept). Zvláštní existence čínsko-švédského a nyní výhradně elektrifikovaného Polestaru se po kupé Polestar 1 (ještě hybrid) připo­

mněla elektrickými sedany Polestar 2. Jejich design sice připomíná Volvo, ale charakte­ ristická diagonální tyč na mřížce chladiče chybí! Dvojka sdílí platformu CMA s Volvem XC40 a vozy Lynk&Co (Geely Holding vy­ hrožuje, že je vpustí do Evropy příští rok), má po jednom motoru na nápravu, celkem 300 kW (408 k) a dojezd až 500 kilometrů. Britský Morgan oslavil 110. narozeniny no­ vou generací podstatně tužší lepené hliní­ kové platformy CX-Generation Architecture a roadsterem Plus Six s řadovým šestivál­ cem 3.0 bi-turbo z vozu BMW Z4, ale pře­ kvapil hlavně sdělením, že rodina Morganů prodá na jaře společnost italskému inves­ torovi, čímž ukončí 110 let nepřetržitého vlastnictví značky. Novým majitelem bude Investindustrial, který se již podílí na Aston Martinu a podílel se na Ducati, změna však vyvolává pochybnosti o prognóze Soichira Hondy, uvedené v úvodu. Jenže zatím dobré. V loňském roce měl Morgan čistý zisk 3,1 milionu liber z obratu 33,8 milionu liber. A další? K supersportům i koncepč­ ním studiím se vrátíme odděleně; Ford také účast bohužel vzdal! Bude však opravdu jedním z šesti velkých přeživších?  ■

Cyclecar Peugeot „La Quadrilette“ z počátku let byl nabízen za 16 000  dvacátých eur Nádherný Delage

D6-11 z roku 193

2

Salon Reme

š 2019

Velké veterá nské stánky v Remeš burzy jsou si velmi podobné a i jsem chvílem při procházení ské motor i měl pocit, techně. Všude mezi jako bych na nabízené kolem totiž zboží mne zněla čeština byl na brněnubezpečil, . Teprve pohled že jsem

V

ýstaviště v Remeši opravdu ve Francii. hostilo ve dnech 9. a 10. března zde spolu soutěží již 32. ročník Salon Champe letošního 100. výstavy nek. o cenu za nejlepší nois du Véhicule výročí založení Letos stá- Citroën. Collection. Na automobilky de „Pouličn jim pořadatelé stanovili 35 000 m² výstavní námět Champe Členové místního klubu í scény“. Soutěže se vejde přes plochy přes Belles 600 vystavova noises Epoque se zúčastnilo 40 klubů, které telů, což do kraje vystavili šampaňského hale 15 automob 1913 v centrální k pobaven vína přiláká níků na svých 35J ilů, ale citroëny Mercer Type kolem 33 tisíc každoročně stáncích postavilyí návštěv- i řada dalších vytáhla návštěvníků kavárny, prodejny klubů. pouliční že z celé Evropy. Kolik z nich potravin na své si nepřišli To však neznamená, bylo , garáže, autoservisy, benzinov pořadatelé neuváděz České republiky, však ček, i když většinou milovníci jiných znaé pumpy i barikádu. a dokonce samozřejmě Kluby příznivců jí. couzských. také franVýjimkou jsou Podobně jako historických pánové z klubu Po na jiných veteráns každoro vozidel akcích velkýc vojenské historie, čněh aukcích v Paříži se hlavním tématem staly kých na venkovní ploše ve Spojen pokračuje kteří ých státech postaví vojenský oslavy obklopen během soutěž mezinárodní aukční progra Aukcetábor ý americkou zde pořádá technikou. e elegance m vždy několi na k

1899 Knox Model

A 5hp

Aukce na Am elia Island

Amelia Island množství nabíze k velkých aukční ných autom ch síní a vzhled . možné usuzov obilů je podle em at roku. Pro aukce na vývoj na trhu s histori dosažených výsled ků a pravidelně na Amelia Island je typický ckými vozidly po zbytek se zde nabíze jí také závod velký počet vozů Porsch

Firma Carrosserie Splendilux sídlila v Boulogne-sur-Seine zde vyráběl Henri Esclassan speciální . V letech 1948 až díly na úpravu karoserie vozů Citroën, Renault 1954 sériově vyráběných V Remeši byl nabízen a Salmson, které se pak prodávaly pod zjistit na francouzskémšestiválcový Traction 15 Splendilux značkou Splendilux. z roku 1952. Cenu telefonním čísle 0607 054 1 lze 79

40

MJ_2019_04

.indd 40

Veteránsalon

1904 Knox 16/18hp

Simplex ní speciály. e Peerless 50hp Speedcar z roku Bonhams 1914. Také Type 8 s karoseri Aukční síň Bonham í Roi des Belges z roku 1904 o 29 automob stál nakonec s pořádala aukci tek 7. března ilů a motocyk více, než bylo odhadováno, ve čtvrčtvr v golfovém klubu lů vyrobený před první světovou a to 698 000 Beach. Nabídku Fernandina dolarů. Vzácný válkou a reprezen ch Welch 4-L z roku cích velmi vzácné tvořilo přes 1908 tují- místný bilů, z nichž sto automo americké značky, automo- sedm Tourer se prodal s karoserií sedmise prodalo 84 přičemž U automobilů by % v celkové ceně za 456 000 dolarů. 16 milionů dolarů. vozu Mercer mohlo jet slavnou z Londýna do Type 35J z jízdu byla Brightonu. Součástí Největším tahákem roku 1913 bylo také značné této aukce nabídky za vysoká cena očekávaná. sbírky pana množství velmi 896 000 dolarů. Prodal se Dona C. Boulton byl prodej dílů na cenných Zajímavá tato a. Jednalo se vozidla. Vysoko tříkolka Knox Model A z roku odhad, za 1899 poháněn 885 000 dolarů,nad původní cem 5hp á jednoválse prodala za se prodal 106 400 dolarů. Dvouválcový Značku Ravat založil Knox 16/18 hp s karoserií Tudor z Po první světové válceJules Ravat jako výrobce jízdních kol roku 1904, v Monthieux roku 1898. který z Londýna do motocykly. Prvním začala firma v nové továrně v Saint Brightonu úspěšně již jízdu modelem byla stopětadva Etienne vyrábět také val, se prodal motorem Massardier absolvocítka Bimoto za 252 motocykl Pierce 000 dolarů. Čtyřválcový prodával v letech (vrtání 57,5 x zdvih 48 mm). Stroj poháněná dvoudobým 1923 a 1924. Ravat se 112 000 dolarů. Four z roku 1910 stál 125 Bimoto nabízený dvěma rychlostmi se Indian 7 hp za 4000 eur se prodal za 61 600 dolarů. z roku 1912 Luxusní Renault Motor Journal 4/2019 Type DP z roku 1913 22/24 s karoserií 1908 Welch Model šoférské kupé od karosárn 4-L 50hp y Renaudin et dochoval v 1913 Renault Type unikátně původníBesson se DP Po 22/24CV m celou dobu 26.03.19 0:57 byl totiž majetkem stavu. rodiny, která jedné jej uchránila před válečným i

Motor Journa

lu 4/2019

1914 Simplex 50hp 60

1904 Peerless Type

8 Style K 24hp

MJ_2019_04

.indd 60

Motor Journal 4/2019

26.03.19 0:59

ESO 500 Monoblok

je vzduchem chlazený

Tovární závo

jednoválec s rozvodem

OHV

dní motocyk

ESO 500 Mo

l z Divišova

noblok

1939 Alfa Romeo 8C 2900 B Úzké spektr um sportu doplňo značek českoslovens kého silniční valy ho motocyklové cykly ESO konstr od počátku 50. let 20. století jednov ho uktéra Jarosla ných podmí álcové motova Simandla. Evrops ký nkách v bývalé Montovali kalendář jejich zrodu m je ve skrom aukcí histori vými aukcem a výroby patří statku v posázavském ckých vozide i v Paříži, dějin, a to Divišově. Příběh- zažil k výrazným které se vždy přesto Retrom l začíná únoro roku 1925 i a terén. Nejvyz , že nebyly tak úspěšn kapitolám motocyklový konají souběž jezdecký závodní óbile. Již pravidelně ve Slaném při síně é ně s výstav křest: zde svou Artcur rálejší jako ch závodě stroje ESO ial, Bonhams z divišovských Monoblok, na 1 ou a RM Sotheb nabídku předkládají respektive silničních strojů pro plošiny hém místě. Zkušenosti km dojel na druaukční jeho verze y’s. poté Artcur klad při rychlostn bylo ESO sbíral napříse zdvihovým napří ial ím klání v Ostravě objemem 350 500 ve své třídě aroslav Simandl 1) Aukční (opět síň Artcuria obsadil druhé cm³. , tvůrce silničníc Alfa Romeo l prodala místo), ciálů nabídky

J

Aukce v Pa říži

U

Brno–Soběšice 76 % své při závodu h spe- přirozen 6C 1750 Gran ESO, se narodil za celkem 42 z roku či na šternber 304 574 eur, ou konstrukční 24. dubna Sport v Praze. Ze středošk tři vozidla se do kopce Ecce přičemž byla 1930 závodila v Anglii. intuicí i představ prodala za Homo. Jak pozdějiské jízdě olských studií, 1907 vostí a absenci odborný V roce 1935 překarosovaná nastoupil dle a 43 položek na něž samostu vzpomí přesáhlo více než milion eur Corsica. vzpomína roadster v ch škol nahrazo i- nal, snažil se účastnit přání matky, karosárn 100 diem a od 40. všech motocyk val podniků V k mechanice. brzy zběhl osmdesá let 20. století, lových t procent položek 000 eur. Více než Norman padesátých letech vůz koupil ě V pražských stal konstruk kdy se kladu , které byly pořádány.Jak Holešovicích zakoupili cizinci. Farquhar a jeho učil nejprve pan térem, už také Uspěl je u na tzv. TT v se kupří kupřítéto aukční síně opravářem šicích zkušeno rodina nyní Po vyučení jej nabídla k prodeji. pražských Kbelích obvyklé, podíleli ních kol a později stojů a jízdse na vedení zaměstnala pražská stmi. při závodě Konečná cena vůz odstoupili po 5 nebo aukce všichni nost Tomšů i motocyklů 2) 977 400 eur. společ- nepřesta na Kunětickou horu hodinách s činila vodovko 4) a se mu tedy tři její hlavní představ rozbitou pře. Závodit itelé: Herve l ani poté, co žádného hluboké . Nedostalo ulici, firma, spol. sídlící v Bartolomějské u. Od té Další italský Poulain, Matthieu nastoupi která byla významn ního technick Lamour skou službu 5) vůz, závodní l na vojenním stavu. Zájemdoby vůz zůstal v původe a é vzdělání, ovšemho formál- cem bicyklů Pierre . Po ým kátní historií, spider s uninávratu do civilu Novikoff. prodej- u a československým byl nadán se prodal vysoko Podle očekáván firmy Švec a sběratelů přímo o něj projevilo několik francouzských Schulderbacher, zakotvil odhad. Byla to dovozcem nad původní í se nejdražš v sále a cena 1) Až do 20. motocyklů Gnome celého týdne reprezentanta Serenissima z ím vozem dostala nad let 20. století o a coventyrských roku 1966, jejíž německé značky pražskéh stala Alfa cena se vyšplhala původně odhadov se rychle Rhône měl užíval příjmení Šimandl. 2900 strojů Omega. 3) Romeo 8C DKW,Bkterý milionu eur. na 4 218 800 provozovnu na aných 1,8 z roku 1939 jednoválcové Při údržbě se o jeden ze Novým eur. Jednalo Jungmannově s uzavřenou 2) Nejprve Omegy 350 seriínáměstí. Účastnil se tří vozů, které je jediným dochova majitelem vozu, který od karosárn karo- hrabě se cm³ motocyklových Dlouhého se do aukce dal y Giovann Touring ným kusem Zdeněk v Kamenicučil ve společnosti Jan Simandl poprvé závodníka za 16 745 vytrvalos i Volpi dvou vyrobený prodaná datel tních600 eur. středím motocyk setkal s proch, se stal americkz původně Stala se tak značky Sereniss di Misurata, zakla- Sereniss do firmy Zdeněk ké ulici, následně přešel nejdražším lových závodů 4) Roku 1927 třetím jmennéh ý sběratel. ima a vedoucí ima Agena z předválečným v nynější Veletržn a na Omeze mimo jiné stejnoroku o v pražských závodníh vozem, se strojem 1967 kdy í dala dojelprodal ulici 3) se pak proo týmu. který s vozem za 441 040 eur Holešovicích. DKW 250 se v aukci. Vůz Společnost byla bez trestných a Serenissima startovali Jean-Cla V roce 1966 z roku s podvozkem číslo 412024 VI. Motocyklovou Ghia GT bodů je druhý 1968 za 452 46 ude Sauer a Jean kých plášťů Metzelertaké prodejcem němecde Mortemart z pěti sedanů, 960 eur. karosárn 5) Jako příslušn soutěž na 1000 na 24 hodinách . km. a Touring Zájem byl které Le Mans, ale ík autoprap43 o postavila. Poslední čem automob oru zené v belgické čtyři automobily naleřidi ch vůz majetkem ilů vyšších důstojní letbylbylřidistodole. Bugatti jedné holandsk rodiny. ků. Dosavadní Type é 40 MJ_2019_04 majitel pan Jan .indd 46 sledoval aukci Martens z první řady Motor Journal 4/2019 a po aukci vyjádřil potěšení nad do prominentní tím, že se vůz stěhuje americké sbírky děpodobné, a je pravže ho přihlásí na gance v Pebble soutěž ele26.03.19 Beach. 0:58

Kal vnitř příl na rendář oha ok akcí 201 9 1967 Serenissima

Agena

1968 Serenissima

1930 Alfa Romeo

62

6C 1750 Gran Sport

1966 Serenissima

MJ_2019_03

.indd 62

Ghia GT

Spyder

Motor Journal 3/2019

25.02.19 0:16

www.MotorJournal.cz


Foto Tom Hyan

Automobily

► FERRARI F8 TRIBUTO

1

SÁGA POKRAČUJE Ženevským překvapením bylo bleskové představení nástupce 488 GTB, plný launch vozu bude následovat během roku... 2

TOM HYAN, člen jury ENGINE OF THE YEAR 2019

1 Ferrari F8 Tributo je poctou předchůdcům s motory V8 uprostřed před zadní nápravou, ale dynamikou je překonává 2 Největší změnou je vyzrálejší aerodynamika s větší účinností (přítlak/odpor vzduchu)

V

mezinárodní anketě International Engine of the Year už potřetí v řadě zvítězil osmiválec Ferrari F154, a to nejen ve čtyřlitrové třídě, ale především v absolutním hodnocení. V jubi­ lejním dvacátém roce ankety, kdy zabo­ dovala přepracovaná výkonnější varianta pro Ferrari 488 Pista, se stal dokonce vítě­ zem vítězů, vyvoleným porotci z laureátů

12

auto 2019/4

TH

Motoru roku za celou dosavadní dobu exis­ tence ankety v letech 1999 – 2018. Další ročník 2019 se rozhoduje právě v těchto dnech dvoukolovou volbou... Nový osmiválec Bi-Turbo je návratem k pře­ plňovaným motorům, vynuceným emisními předpisy. Po nedávném přechodu na pře­ plňování turbodmychadly u vozů Ferrari s osmiválci uprostřed před zadní nápravou

typem 488 GTB (2015) následovala ještě výkonnější 488 Pista (2018), určená pro vybrané klienty. Kombinací výkonnější ­ ­pohonné jednotky typu F154 CD z Pisty, upraveného podvozku 488 GTB a zcela no­ vého aerodynamicky účinnějšího designu z Centro Stile Ferrari (vede Flavio Manzoni) se zrodil nový Ferrari F8 Tributo, který v bu­ doucnu na výrobních linkách v Maranellu


► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový osmiválec V/90°, přeplňovaný dvěma turbodmychadly TwinScroll, uložený podélně vzadu; 3902 cm3 (ø 86,5 x 83 mm); 9,6:1; 530 kW (720 k)/8000 min‑1 a max. 770 N.m/3250 min‑1 jen na VII. převodový stupeň (Variable Torque Management); hliníkový blok a hlavy válců; variabilní rozvod DOHC 4V (řetězy); elektronické přímé vstřikování, GPF; dvouspojková sedmistupňová převodovka F1-DCT s řazením páčkami pod volantem; pohon zadních kol, diferenciál E-Diff3 a systémy F1 Trac a SSC 6.1/FDE Plus. PODVOZEK – prostorový rám v celku s karoserií z hliníkových slitin; nezávislé zavěšení všech kol na dvojitých příčných ramenech, pérování vinutými pružinami a soustřednými magnetorheologickými tlumiči FrS SCM-E, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, vpředu ø 399/223 x 38 mm, vzadu ø 360/223 x 32 mm, ABS High-Performance/Ferrari Pre-Fill; hřebenové řízení s posilovačem; pneumatiky ZR 20, vpředu 245/35 a vzadu 305/30. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2650 mm, rozchod kol 1677/1646 mm; d/š/v 4611/1979/1206 mm; suchá/pohotovostní hmotnost 1330/1435 kg; objem zavazadlového prostoru 200 l; objem palivové nádrže 78 l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 340 km/h; zrychlení 0 – 100/200 km/h za 2,9/7,8 s; brzdná dráha 29,5 m na suchu 100 – 0 km/h; údaje spotřeby budou po ukončení homologace.

Osmiválec řady F154 dobyl tři absolutní tituly Mezinárodního motoru roku (2016 až 2018)

Typ vozu Typ motoru

F8 Tributo F154 CD

488 GTB F154 CB

dnešní řadu 488 nahradí. Podle názoru mnohých však jde o poslední typ bez hyb­ ridní soustavy s elektrickou asistencí. Označení F8 Tributo napovídá, že jde o po­ ctu dlouhé řadě Ferrari s osmiválcovými ­motory za sedadly posádky uprostřed před zadní nápravou, uvedenými typem 308 GTB v roce 1975, ale zejména ikonickým super­ cars F40 (1987) a 288 GTO (1984). Pokrok se ovšem nezastaví, takže F8 Tributo je ­nejsilnějším z automobilů této koncepce (V8 vzadu), pokud nepočítáme speciální série, když dosahuje o 38 kW (59 k) většího výko­ nu než předchůdce, tedy 530 kW (720 k)/ 8000 min‑1 a mírně o 10 N.m navýšeného ­vrcholu točivého momentu na 770 N.m, nyní při 3250 min‑1. Samozřejmě se uplatnily všechny důležité úpravy a vylehčení hmot­ nosti (celkem o 40 kg, z toho motor 18 kg), jež jsme popsali u 488 Pista (viz TH Auto č.5/2018), nemluvě o desetiprocentním zvý­ šení aerodynamické účinnosti (větší přítlak

bez navýšení součinitele odporu vzduchu). Nové jsou vstupy vzduchu S-Duct na přídi a menší hlavní světlomety LED. Dynamika se příslušně zlepšila, zrychlení 0 – 100 km/h je za 2,9 sekundy (o desetinu kratší), 0 – 200 km/h za 7,8 sekundy (o půl sekundy kratší). Zatím probíhá homologace, motor dostal filtr pevných částic, hodnoty spotřeby budou uvedeny později. Na zkušebním okruhu ve Fioranu bylo dosaženo času 1:22,5 min (proti 1:23,0 předchůdce). Stylistické prvky vyjadřují poctu legendě F40 a dalším, změny jsou také v interiéru s novým multifunkčním volantem, který opět nese otočný ovládač manettino s rozšíře­nými funkcemi. Všechny systémy stabili­zace a aktivní jízdní asistence byly nově naladěny pro spolupráci poháněcí soustavy s účinnější aerodynamikou, SSC (Slip Side Control) byl aktualizován na verzi 6.1 spolu s FDE Plus (Ferrari Dynamic Enhancer), aktivaci zajišťuje manettino ­

Foto Tom Hyan

Objem válců 3902 cm3 Vrtání x zdvih 86,5 x 83 mm Stupeň komprese 9,6 9,4 Výkon kW (k)/min‑1 530 (720)/8000 492 (670)/8000 Točivý moment N.m/min‑1 770/3250 760/3000 Měrný výkon k/l 185 172 Zrychlení 0 – 100/200 km/h 2,9/7,8 3,0/8,3

v poloze Race, stejně jako rozšíření účin­ nosti i pro nízkoadhezní podmínky. Výjezdy ze zatáček jsou rychlejší, v poloze CT-Off je pro stejné vybočení zádě (oversteer) ­třeba menšího natočení volantu, takže řidič si více užije. Samozřejmě je to záležitost pro absolutní nadšence a dobré řidiče, nový Ferrari F8 Tributo zůstává na vrcholu nabídky sportovních vozů.  ■

4/2019 THauto

13


Foto Tom Hyan

► Automobily ► LEXUS ES 300h (XZ10)

PRVNĚ DO EVROPY V loňském roce nahradil ES dříve nabízený GS, největší změnou je koncepce, novinka vychází z pohonu předních a nikoli zadních kol...

TOM HYAN Elegantní sedan Lexus ES přichází na evropský trh poprvé v sedmé generaci

14

auto 2019/4

TH

P

rémiová japonská značka poprvé přiváží ­Lexus ES (Executive Sedan) na starý kontinent. Stalo se tak v sedmé generaci, přestože elegantní sedan ES je druhou nejstarší modelovou řadou Lexusu, která přišla hned v prvním roce 1989 po uvedení jedničky LS (Luxury Sedan, codename F1 = Flagship One). Připomeňme, že Lexus vznikl jako luxusní značka Toyoty pro severoamerický trh, dlouho se neprodával ani v samotném Japonsku (tam byly k dispozici sesterské vozy se značkou Toyota; Lexus až od roku 2005), ale dnes má prodejní a servisní síť ve více než sedmdesáti zemích světa, když se v novém tisíciletí stal globální značkou.

Podle představitelů Lexusu také prémiový segment směřuje k downsizingu, ovšem se všemi luxusními prvky, na jaké jsou klienti zvyklí, a proto je výměna GS za ES vcelku logická. Navíc sedmá generace, představená loni na autosalonu v Pekingu, patří k nejmodernějším automobilům, využívajícím modulární platformy TNGA (Toyota New Global Architecture) ve verzi GA-K (střední) s motorem uloženým vpředu napříč, která se používá teprve od roku 2017 (nové sedany Camry a Avalon, po Lexusu ES přišla pátá generace Toyoty RAV4). Na rozdíl od GS (také osmiválce) měl ES v nejvyšších verzích pouze šestiválce, k nimž později přibyly čtyřválce a samozřejmě


► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – Lexus Hybrid Drive, kapalinou chlazený zážehový čtyřválec typu A25A-FXS s Atkinsonovým cyklem, uložený vpředu napříč společně s elektromotorem a generátorem; kombinovaný výkon 160 kW (218 k); a) čtyřventilový rozvod DOHC VVT-iE (sání) a VVT-i (výfuk); 2487 cm3 (ø 87,5 x 103,4 mm); 14,0:1; 131 kW (178 k)/5700 min‑1 a 221 N.m/3600 – 5200 min‑1; elektronické přímé i nepřímé vstřikování paliva D-4S, EU6d; b) střídavý synchronní elektromotor s permanentními magnety, 88 kW (120 k), 202 N.m; c) střídavý synchronní generátor; d) redukční převod motoru 3,389; planetová elektronická plynulá převodovka P710 E-CVT (0,402 – Z 4,222) s rozdělovačem točivého momentu, stálý převod 3,389, pohon předních kol; e) elektronická řídicí jednotka, akumulátory Ni-MH, 244,8 V (204 článků po 1,2 V), 29 kW; uložené vzadu.

1

PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy s příčnými a podélnými rameny; pérování vinutými pružinami a teleskopickými aktivními tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, 2,7 (2,6 s koly 17“) otáčky na plný rejd; kotoučové brzdy ø 305/281 mm s posilovačem, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, VSC/TRC; kola z hliníkové slitiny; pneumatiky 215/55 R 17, 235/45 R 18 nebo 235/40 R 19 (F Sport). ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2870 mm, rozchod kol 1600/1610, resp. 1590/1600 mm podle kol; d/š/v 4975/1865/1445 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,26; objem zavazadlového prostoru 454 l; objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní/celková hmotnost 1605 až 1665/2150 kg.

3

4

5

hybridní vozy. Pro západní a střední část Evropy je nyní v nabídce jediný model, a to čtyřválec ES 300h se čtvrtou generací hybridního pohonu, který představujeme na snímcích v optické výbavě F Sport (je to první ES coby F Sport). Ostatně úkolem designera Yasuo Kajina bylo zvýšit prestiž vozu, a tak je nový design označen coby provokativní elegance. Koncepci poháněcí soustavy Lexus Hybrid Drive tvoří zážehový motor, elektromotor, generátor, elektronicky řízená převodovka E-CVT s plynulou změnou převodu a sada akumulátorů Ni-MH (vzadu). Ústrojí pohonu je uloženo vpředu napříč, motor 2.5 I4 Atkinson Cycle je shodný s novou RAV4, trakční elektromotor má největší výkon 88 kW (120 k), ale celkový využitelný výkon 160 kW (218 k) je dán součtem výkonu zážehového motoru a akumulátorů Li-Ion. Úprava zážehového motoru na tzv. Atkin­ sonův cyklus snižuje spotřebu benzinu cca o 10 %, zajišťuje ji překrytí sacích a výfukových ventilů prostřednictvím variabilního časování VVT-i na sací vačce a zvýšený kompresní poměr na 14,0:1. Poháněcí soustava má dva elektrické stroje, první mezi motorem a převodným ústrojím (planetový rozdělovač hnací síly a redukční převod) slouží spouštění motoru a dobíjení, druhý se využívá k elektrickému pohonu (dojezd EV tvoří obvyklé 2 až 3 kilometry). Proti předchůdci má vůz o 50 mm delší rozvor, cel­ kové rozměry se zvětšily o 65 mm (délka) a o 45 mm

Foto Tom Hyan

2

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 180 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,7 s; spotřeba paliva EU 5,1/4,5/4,7 l/100 km; emise CO2 106 g/km.

6 (šířka); jinak je dynamická silueta sedanu o 5 mm nižší. Nová platforma GA-K má zvýšenou tuhost při snížené hmotnosti díky většímu podílu vysokopevnostních ocelí, která se vyrovná platformě GA-L s pohonem zadních kol (pro LS a LC). Nová je zadní víceprvková náprava s příčným stabilizátorem, aktivní tlumiče DCS (Dynamic Control Shocks) jsou u F Sportu nahrazeny ještě vyspělejší soustavou AVS (Adaptive Variable Suspension), která podobně jako u luxusních LS a LC nabízí 650 stupňů samočinného nastavení podvozku podle jízdních podmínek. Základní módy jízdy Eco, Normal a Sport u vyššího F Sportu doplňují dva Sporty (S a S Plus) a indivuduální nastavení Custom. Vzhledem k hmotnosti vozu přes 1,6 tuny však neočekávejte nějaké supersportovní výkony, sedan je naladěn v základu především pro plynulou komfortní jízdu. Pro úplnost dodejme, že na jiných trzích lze koupit ještě šestiválec ES 350, jinde mají menší čtyřválce ES 200 a ES 250 (v Číně ES 260), všechny bez hybridního pohonu. Vozy vyrábí japonský Miyata Plant v Miyawaka City (Fukuoka), založený teprve v únoru 1991 (dceřiná společnost Toyota Motor Kyushu, Inc.), ale pro USA dodává ES tamější továrna v Georgetownu (Kentucky). Na českém trhu začínají zaváděcí ceny First Edition od 999 tisíc korun českých (ale pozor, uvedeno bez DPH!), které platí pro prvních padesát kusů (aktuálně a podrobněji viz www.lexus.cz). ■

1 Vyzkoušeli jsme hybridní verzi ES 300h v atraktivní výbavě F Sport 2, 3 Moderní kokpit s multimediálním displejem 12,3 palce a druhou generací dotykové plochy Remote Touch, nechybí hlasové ovládání 4 Základní objem zavazadlového prostoru činí 454 litrů, akumulátory jej už neomezují 5 Prostorný interiér těží z dlouhého rozvoru náprav téměř 2,9 metru 6 Pod kapotou je v hybridní verzi čtyřválec 2,5 l s kombinovaným přímým (do válců) i nepřímým vstřikováním (do sacího potrubí)

4/2019 THauto

15


Super Aston s motorem uprostřed už byl, nikdy se však sériově nevyráběl (1980 prototyp Bulldog)! Nyní tady máme ale tři sériové projekty! Aston Martin 003 je hybridní verze silničního šestiválce Vanquish Vision, obě byly uvedeny v Ženevě 2019 jako doplnění supersportovní Valkyrie (plán 150 vozů a 25 speciálů track only). Na rozdíl od ní je nový motor Aston Martin V6 přeplňovaný dvěma turbodmychadly, hybridní kupé AM-RB 003 s trupem z uhlíkových kompozitů vychází ze spolupráce s Red Bull Racing a od roku 2021 začne výroba série 500 kusů. Cena po 1,3 milionu USD (Valkyrie V12 stojí 3,2 milionu).

Aston Martin AM-RB 003

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

► Automobily ► ASTON MARTIN LAGONDA

Aston Martin Vanquish Vision Proti Ferrari F8 Tributo a McLarenu 720 je namířen silniční Aston Martin Vanquish Vision, který se bude vyrábět od roku 2022 se stejným motorem jako AM-RB 003, ale bez hybridní soustavy. Dalším podstatným rozdílem je levnější samonosná konstrukce, tentokrát však nýtovaná a lepená z hliníku jako u typů s motorem vpředu, jež se vyrábějí ve stejné továrně v britském Gaydonu. Rozšíření na typy s motory uprostřed před zadní nápravou nyní považoval Aston Martin za nevyhnutelné, aby se vyrovnal Ferrarimu. Jméno Vanquish se tak vrací na zcela jiném voze, zatímco klasické GT se vrátily k tradičnímu DBS.

16

auto 2019/4

TH

Lagonda All Terrain Concept (2019)

Foto Tom Hyan

Lagonda Vision (2018) a All Terrain (2019)

Foto Aston Martin

Srovnat fleetové emise britské značky se pokusí nejen elektrické SUV Aston Martin DBX, ale také odlišné typy znovuzrozené značky Lagonda, jejichž výroba se společně s DBX rozběhne v nové továrně v St. Athan ve Walesu. Lagonda má být už pouze elektrická, loni v Ženevě představila luxusní sedan Vision Concept, letos se na stánku Aston Martin Lagonda prezentovala studií SUV Lagonda All Terrain Concept. Do výroby přijde nejprve právě ta druhá (2021), sedan na shodné elektrické platformě má následovat o rok později. Hovoří se o dojezdu 300 mil (480 km), jinak technické údaje chybí.


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na úsporné kombi MERCURY Zephyr z roku 1980

4/2019 THauto

17


Foto Tom Hyan

► Automobily ► MITSUBISHI OUTLANDER 2019

Poslední generace Outlanderu byla sice uvedena na trh už před několika lety, ale prochází průběžnou modernizací a zraje jako víno...

TOM HYAN Mitsubishi Outlander 4WD třetí generace působí proti předchůdcům mohutnějším dojmem, zvětšil se objem vnitřního prostoru

18

auto 2019/4

TH

M

itsubishi Outlander se zrodil coby ­nenápadný SUV, který po léta žil ve stínu slavného Pajera, než svůj le­ gendární vzor překonal, dorostl a vlastně nahradil. První vyjel ještě se jménem Airtrek na japonský trh v létě 2001, zařadil se mezi kompaktní SUV, dodávaná alternativně s pohonem jedné nebo obou náprav, na rozdíl od Pajera ovšem šlo o lehčí konstrukci v základu s po­ honem předních kol. Ve druhé generaci (od 2006) s novou platformou Project Global se poněkud ­přiblížil Evropanům, paralelní produkce vedle Na­

goje se rozběhla v nizozemském Bornu a dohoda s Francouzi znamenala značkové varianty Peugeot 4007 a Citroën C-Crosser. Nový Outlander třetí ­generace pak slavil premiéru v Ženevě 2012, ale postupně prošel několika stupni modernizace. Vzhled nového Outlanderu prozradila hybridní studie PX-MiEV II (zážehový motor 2.0 MIVEC 70 kW + dva elektromotory po 60 kW), kterou jsme si prohlédli na Tokyo Motor Show 2011. Třetí generace se objevila poprvé v Ženevě 2012, prošla prvním faceliftem zná­ mým coby model 2014 ½ a pak první modernizací 2016 (Dynamic Shield), kterou výrobce uváděl jako


Foto Tom Hyan

1

2 3

více než facelift. Segment SUV nadále vzrůstá, a proto automobilka Mitsubishi Motors soustředila své síly právě na tuto kategorii, ovšem vzhledem k emisním předpisům na lehčí a hospodárnější typy než je poslední (čtvrtá) generace Pajera. Už v říjnu 2016 vyjel Outlander s pořadovým číslem 1,5 milio­ nu od zahájení prodejů v červnu 2001. Nejnovější typ, po faceliftu pro modelový rok 2019, je pro evrop­ ské zákazníky už výhradně z japonské výroby. Základními požadavky modernizace Outlanderu byly vždy zvýšení úrovně tzv. vnímané kvality, zlep­ šení jízdních vlastností, posílení bezpečnosti, roz­

šíření výbavy, úpravy motorů na limity EU6d a další. Vozy se dodávají v pětimístné i sedmimístné verzi, bo­hatost výbavy se samozřejmě řídí jejím stupněm ­Intense, Intense Plus, Instyle a nejvyšší Instyle Plus. Vyzkoušeli jsme Outlander 4WD se zážeho­ vým m ­ otorem, plynulou samočinnou převodovkou CVT a pohonem všech kol, a to v nejlepší výbavě. Nejdůležitějšími poznatky jsou příjemná komfortní jízda, dobrá ovladatelnost a nízká hlučnost; interiér je neobyčejně prostorný, v základu pětimístný, ale z ploché podlahy zavazadlového prostoru lze vy­ klopit další dvě sedačky (jejich uspořádání se změní ze 2+3 na 2+3+2). Verze s předním pohonem může mít pětistupňovou manuální převodovku (šestistupňová byla zrušena spolu s dieselem), ale vozy s pohonem všech kol 4WD se dodávají jen se samočinnou variátorovou INVECS-III CVT s plynulým převodem, která se rychle přizpůsobuje momentálním jízdním pod­ mínkám (mnohem lépe než původní CVT, které ­zůstávaly dlouho ve vysokých otáčkách). O manuál­ ní řazení však nepřijdete, i u CVT lze využít šesti nastavených stupňů, volitelných páčkami pod vo­ lantem. Zajímavostí je systém jízdních režimů AWC (All Wheel Control), který pracuje s programy 4WD Eco pro co nejhospodárnější jízdu, 4WD Auto pro běžnou jízdu a 4WD Lock pro těžší terén, ale i pro zlepšení trakce za všech podmínek. Spolupracuje se stabilizací ASC; výsledkem je snazší průjezd za­ táčkou v optimální stopě s vyrovnáním nedo­ ►►►

1 Prostorný interiér poskytuje v pětimístném provedení dostatek místa pro všechny cestující 2 Většina verzí se dodává se samočinnou plynulou převodovkou INVECS-III CVT 3 Nejprve jsme vyzkoušeli provedení se zážehovým motorem (vznětové se už nedodávají), plynulou převodovkou CVT a pohonem všech kol 4WD

4/2019 THauto

19


► MITSUBISHI OUTLANDER 2019

1 V zavazadlovém prostoru vzadu jsou spíše nouzová sklápěcí sedadla pro další dva cestující

1

Foto Tom Hyan

2 Pohonnou jednotkou klasického Outlanderu je zážehový čtyřválec v dvoulitrové verzi, pro PHEV se dodává větší typ 2,4 litru s Atkinsonovým cyklem

2

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec Mitsubishi 2.0 MIVEC (typ 4J11), uložený vpředu napříč; elektronické vícebodové vstřikování paliva ECI-Multi, Stop/Start AS&G, EU 6d-temp; ventilový rozvod OHC 4V MIVEC; 1998 cm3 (ø 86 x 86 mm); 10,5:1; 110 kW (150 k)/6000 min‑1 a 195 N.m/4200 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a) jednokotoučová suchá spojka a pětistupňová mechanická převodovka (3,538 – 1,913 – 1,333 – 1,028 – 0,820 – Z 3,583), stálý převod 4,562; pohon předních kol 2WD; b) samočinná plynulá INVECS-III CVT s možností šestistupňového manuálního řazení (2,631 až 0,378 – Z 1,960), stálý převod neuveden; trvalý pohon všech kol 4WD. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy Multilink; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ESC, ABS/EBD; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 215/70 R 16 nebo 225/55 R 18. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2670 mm, rozchod kol 1540/1540 mm; d/š/v 4695/1810/1710 mm; objem zavazadlového prostoru 667/1608 l; nájezdové úhly P/Z 21°/22,5° (pro b) 21°), přechodový úhel 21°; objem palivové nádrže 63 l; pohotovostní hmotnost (DIN) a/b) od 1445 (5M: 1410)/1510 kg, celková 1980 (5M: 1900)/2045 až 2225 kg podle výbavy; brzděný přívěs do 1600 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce; a (5M)/b) – největší rychlost 192 (190)/190 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 12,1 (10,9)/13,3 s; spotřeba paliva EU 7,1 (7,3)/7,5 l/100 km; emise CO2 163 (167)/171 g/km.

20

auto 2019/4

TH

táčivosti, ale také bezproblémový pohyb v obvyklém terénu mimo zpevněné silnice. V nabídce nechybějí asistenty rozjezdu do svahu HSA, jízdy v pruhu LCA/ LDW, sledování dopravní situace za vozem RCTA, pohybu v mrtvém úhlu BSW, či předcházení a snižo­ vání následků čelní kolize s detekcí chodců FCM. V modelovém roce 2019 splňují všechny pohonné jednotky emisní normu EU6d, ale v prodeji už jsou jen verze se zážehovými motory 2.0 MIVEC včetně tovární plynové úpravy na LPG (110 kW); vznětové čtyřválce 2.2 DI-D vlastní konstrukce od Mitsubishi Motors/Mitsubishi Heavy Industries (výkony 110 a 132 kW, tedy 150 a 180 k) byly z evropské nabídky většinou vypuštěny. Vylepšený zážehový čtyřválec 2.0 typu 4J11 o výkonu 110 kW (150 k) nadále vy­ užívá inovativní systém rozvodu MIVEC (Mitsubishi Innovative Valve timing Electronic Control; tedy plynule proměnné časování všech ventilů, navíc ­ s variabilním zdvihem ventilů sacích). V České republice nabízí dovozce M Motors CZ vozy s pohonem všech kol a převodovkou CVT, pouze ­verze jen s pohonem předních kol může mít alterna­ tivně pětistupňovou manuální převodovku. Zvýhod­ něné ceny začínají od 554 900 Kč (Intense 2WD, 5M), resp. 679 650 Kč (Intense 4WD, CVT), podrobněji vše najdete na www.mitsubishi-motors.cz. Nabídka kro­ mě zvýhodnění až o 129 tisíc korun českých zahrnuje pětiletou záruku (do 100 000 km). Po celé Evropě po­ skytuje služby více než 2500 autorizovaných servis­ ních míst. Další kapitolou je nové provedení Out­ lander PHEV, tedy Plug-In Hybrid, pro rok 2019 značně vylepšené. Navazuje na více než 160 tisíc předchůdců, prodaných na celém světě, ale přede­ vším v Evropě (přes 126 tisíc)! Se zážehovým čtyřvál­ cem 2.4 MIVEC Atkinson/Otto Cycle, generátorem 70 kW a dvěma elektromotory (vpředu 60 kW, vzadu 70 kW), jakož i novými akumulátory Li-Ion (13,8 kWh; 80 kW) je zárukou ještě hospodárnějšího provozu než dříve. Ale to už je jiná kapitola, k níž se vrátíme.  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na MITSUBISHI Montero (Pajero) z roku 1990

4/2019 THauto

21


Foto Tom Hyan

► Krátce ► GENEVA INTERNATIONAL MOTOR SHOW 2019

Foto Tom Hyan

Příznivci spalovacích motorů nevymřeli, Christian von Koenigsegg představil zcela nový Koenigsegg Jesko, označený křestním jménem svého otce! Nahrazuje s ním Ageru RS, všech 125 vozů bylo do čtrnácti dnů po Ženevě prodáno! Pětilitrový osmiválec Bi-Turbo nabízí výkon 941 kW (1280 k) na benzin, ale 1176 kW (1600 k) na etanolovou směs E85! Unikátem je devítistupňová převodovka se sedmi spojkami, která díky nim umožňuje při řazení přeskočit až o pět stupňů (podle potřeby), je však lehčí, protože chybí synchronizační kroužky! Kompozitový trup poskytuje větší vnitřní prostor. Největší rychlost není uvedena, ale edice Jesko 300 pojede přes 300 mph (480 km/h).

Franco Sbarro přišel do Švýcarska z italského jihu v šedesátých letech jako mechanik Scuderie Filipinetti, zůstal a v Ženevě vystavuje přes padesát let! Po vlastních kreacích následovala díla jeho žáků z designové školy Espera Sbarro v Mont­ béliardu (F). K nejnovějším patří Renner, moderní replika Porsche 904 s prostorovým trubkovým rámem z oceli, uprostřed uloženým motorem Subaru Boxer 2.5/221 kW (300 k), šestistupňovou manuální převodovkou a uzavřenou karoserií z uhlíkových kompozitů. Ladné tvary podle vzoru Porsche z roku 1963 vyjadřují čistou automo­ bilovou vášeň, jaká se už dnes málokdy vidí.

Foto Tom Hyan

Victor Engler, zakladatel Engler Automotive Ltd., údajně pochází ze Slovenska, kde také svůj Engler F.F. Superquad postavil (kontakt uvádí na Old Gloucester Street No.27 do Londýna). Jeho čtyřkolka (ano, má řídítka!) je zhmotněním dětského snu, čtyřkolovým monstrem s kompozitovou karoserií na rámu vlastní konstrukce, poháněná desetiválcem Audi/ Lamborghini 5.2 o výkonu 588 kW (800 k), takže při hmotnosti 800 kg je to jasné, vychází to na 1 k/kg! Jak se řidič na stroji při zrychlení 0 – 100 km/h za 2,5 sekundy udrží, nemluvě o největší rychlosti 350 km/h, už tak jasné není. Uvedeny rozvor náprav 2650 mm, délka 4670 mm a výška 950 mm.

22

auto 2019/4

TH


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na britský sportovní vůz LOTUS Esprit V8 z roku 2002

4/2019 THauto

23


Foto Tom Hyan

► Automobily ► AURUS SENAT / LIMOUSINE

Aurus Senat S 600 při evropské premiéře v Ženevě

SAMYJ BOLŠOJ... Samozřejmě, ruské dílo se předvedlo už loni v Moskvě, ale představení v Ženevě 2019 je označováno za evropskou premiéru...

V

znik nové automobilové značky, která ne­ bude mít jepičí život, je už dnes skutečně velkou událostí. Rusové na vývoji prestižní limuzíny pro svého prezidenta pracují od roku 2013 v projektu Kortež, zahájeném ve výzkumném a vývojovém ústavu NAMI (Naučnyj Avto­ -Motornyj Institut) v Moskvě, který loni v říjnu oslavil 100 let činnosti. Nové automobily nesou také novou značku Aurus, složeninu ze slov Aurum (zlato) a Rusko, aby bylo jasné, jak si je cení a odkud pocházejí. Ruský pre­ zident Vladimir Vladimirovič Putin (nar. 1952 v Lenin­ gradu) převzal první vůz 7. května 2018; šestnáct auto­ mobilů Aurus pro vládní služby je ze sedmdesátikusové úvodní série, kterou vyrobí dílny FGUP NAMI v Moskvě. Aurus má ukázat nezávislost Ruska, dosud totiž jeho prezidenti používali vozy Mercedes-Benz S-Klasse, když Boris Jelcin odložil poslední domácí limuzínu řady ZIL 4104 (prodloužený typ 41052). Druhou etapou má být zahájení sériové produkce v počtu 200 až 300 vozů ročně v nové továrně, jež bude postavena společností Sollers PJSC ve Speciální ekono­ mické zóně (SEZ) Alabuga, přestože podíl partnera Sollers na společném podniku OOO (tedy Obščestvo

24

auto 2019/4

TH

TOM HYAN, Ženeva (CH)

s Ograničennoj Otverstvennostju, po našem s.r.o.) Aurus Motors letos v únoru klesl ze třetiny na pouhých 0,5 procenta, když do firmy vstoupil Tawazun Fund z Abu Dhabi, který získal 36 % a proinvestuje 110 milionů eur v příštích třech letech. Vývojový podnik FGUP NAMI ­nadále drží 63,5 % (je samozřejmě státní). Generálním ředitelem Aurusu byl jmenován Gerhard Franz Hilgert, narozený 24. srpna 1949 v německém Darmstadtu, který zahájil svou automobilovou kariéru u Mercedesu v roce 1981 a dotáhl to až na generálního ředitele Daimler­ Chrysler Automotive Russia (do 2006), aby v roce 2007 přešel do služeb ruské skupiny Sollers, kde se stal od 2016 členem představenstva. Připomeňme, že firma Sollers (dříve Severstal Auto) vznikla na základě Ulja­ novského automobilového závodu (UAZ), připojila ZMZ (motory ze Zavolží) a ZMA (automobily Lada Oka, dříve součást Kamazu); zavedla výrobu vozů Fiat, Ford, SsangYong, Isuzu, Toyota a Mazda od Uljanovsku po Vladivostok a nyní je výrobním partnerem Aurusu. Odpočátku bylo jasné, že program Kortež musí zahrno­ vat více typů, aby se projekt vyplatil. Byla vyvinuta modu­ lární platforma EMP (Edinaya Modularnaja Platforma), která umožňuje zástavbu klasických i hybridních ►►►


Foto Tom Hyan

1

2

3

4 6

5 1 Přístrojová deska základního typu S 600 2 Zadní sedadla krátké verze Senat S 600 (délka jen 5,63 metru!) 3 Převodovku hybridní soustavy dodává Kate z Moskvy podle vzoru Mercedes-Benz 4, 5 Nejprve se představil osmiválcový motor NAMI 4,4 l 6 Prodloužená Limousine s délkou 6,62 metru byla uzamčena, dovnitř se nesmělo

4/2019 THauto

25


Foto Aurus Motors

1

2

Foto Avtoexport

► AURUS SENAT / LIMOUSINE

3

4

26

auto 2019/4

TH

5

Foto Tom Hyan

pohonných jednotek, jak dokumentoval v Ženevě vy­ stavený podvozek hybridu s trakčním elektromotorem v devítistupňové samočinné převodovce Kate a s aku­ mulátory Li-Ion za zadní nápravou (pod podlahou zava­ zadlového prostoru). Podélně uložená soustava motor V8 + převodovka 9A má dlouhý kloubový hřídel pro ­pohon zadní nápravy a hřídel vystupující z převodovky pro pohon předních kol. Na vývoji modulárních motorů NAMI s rozvodem DOHC 4V spolupracovala firma Por­ sche Engineering, objevily se však hlasy, že nápadně připomínají BMW. Zatím se představil pouze osmiválec, později přibude dvanáctiválec, který má mít čtyři plnicí turbodmychadla (jako Bugatti Chiron nebo BMW M550d). Výkon motorů v koních vyjadřuje označení, zatím to jsou Senat S 600 (délka vozu 5630 mm) a Senat Limou­ sine L 700 (délka 6620 mm), oba mohutné luxusní auto­ mobily mají šířku 2020 mm a výšku 1695 mm. Vidlicový osmiválec NAMI 4,4 litru dosahuje základního výkonu 441 kW (600 k) a točivého momentu 880 N.m; vidlicový dvanáctiválec 6,6 litru později nabídne až 625  kW (850 k) a 1329 N.m! Jízdní režimy jsou označeny Auto, Sport, Comfort a All Road. Devítistupňová samočinná převodovka, připravená firmou Kate z Moskvy, je odvo­ zena ze skříně Mercedes-AMG, a proto místo kapalino­ vého měniče momentu využívá elektronicky ovládanou spojku v olejové lázni. Vozy mají pohotovostní hmot­ nost od 2700 kilogramů, u pancéřované limuzíny však může dosáhnout až 6200 kg podle stupně ochrany. První typy Aurus Senat S 600 a odvozený Limousine L 700 slavily světovou premiéru koncem srpna na Mos­ kevském autosalonu MIAS 2018 (Moscow International Auto Show); oba stejné typy pak byly odhaleny koncem prvního tiskového dne v Ženevě 2019. Jméno Senat je poctou jedné ze dvaceti věží moskevského Kremlu, podobně budou označeny další typy na stejné plat­ formě, třeba minivan SUV/MPV bude Aurus Arsenal a terénní SUV zase Aurus Komandant. O dalších ­typech se zatím nic neví, investice do Senatu byly znač­ né, nicméně ruský prezident prý nutně potřebuje ještě přehlídkový kabriolet. Slyšeli jsme však i optimistické prognózy o roční produkci 5000 Aurusů všech typů a také o zavedení montáže vozů blíže dalším klientům v UAE (Abu Dhabi) a samozřejmě u soudruhů v Číně. Od deseti milionů rublů (160 tisíc USD) je však cena

1, 2 První Aurus Limousine L 700 byla dodána ruské vládě v květnu 2018 3 První z moderních ruských vládních vozů ZiL 111, poháněný osmiválcem 6,0 litru (v  letech 1956 – 1962 vyrobeno 112 včetně kabrioletů) 4 GAZ M-13 Čajka s osmiválcem 5,5 litru, v  letech 1959 – 1973 vznikly tři tisíce vozů v Gorkém (Nižnyj Novgorod) 5 GAZ M-13V Čajka v otevřené verzi na americké aukci v roce 2002

pro ruské boháče poněkud nízká, takže Rolls-Royce bude mít nadále přednost, nemluvě o horší kvalitě, ­jakou jsme zaznamenali u vystavených exemplářů. Luxusní automobily mají v Rusku dlouhou tradici, ale první typy ZiS 110 vznikly na výrobní lince dodané ame­ rickou automobilkou Packard. Ani další typy, ať už z to­ várny GAZ anebo ZiL, nezapřely americkou inspiraci. Po barokních tvarech limuzín následovaly okřídlené křižníky silnic GAZ M-13 Čajka a ZiL 111, později vystří­ dané uhlazenými typy s pontonovou karoserií (nová Čajka GAZ M-14 a typy ZiL 114/117). Na základě po­ sledně jmenovaných přežila výroba odvozených typů řady ZiL 4104 (od 1978) a 4112R (poslední typ), převe­ dená do MSC6 (Mechanosboročnyj Cech No.6 závodu AMO ZiL) v Moskvě, který servisuje zbylé automobily a nabízel zakázkové modely 41041 (sedan), 410441 (kabriolet) a 41047, resp. 41052 (limuzíny) k dodání do dvanácti měsíců od objednávky. Byly však příliš ­zastaralé, navzdory montáži šestistupňové samočinné převodovky Allison, a tak se zrodil nový projekt Kortež, z něhož vznikl Auris Senat Limousine. Navíc obrovská továrna ZiL, postavená v Moskvě podle amerického vzoru, prochází demolicí, aby udělala místo nové rezi­ denční a obchodní čtvrti ruské metropole.  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy Avtoexportu, vývozce automobilů z bývalého SSSR (1960)

4/2019 THauto

27


► Automobily ► ŠKODA 1500V (TYP 778)

Škoda 1500V typ 778 jako doprovodný automobil týmu Škoda na Velké ceně Brna 1977, součásti mistrovství Evropy v závodech cestovních vozů Foto Tom Hyan

NEZNÁMÁ... TOM HYAN

B

yla to z nouze ctnost, která se stala legendou. První prototyp ­ Škoda 1200 v trambusovém prove­ dení vyjel už na podzim 1956, do­ konce se samonosnou karoserií! Vý­ roba měla začít v letech 1959/1960, ale komunisté málokdy něco splnili. Vývoj pokračoval, karoserie se prů­ běžně měnila, samonosná konstrukce zůstala. Neuvěřitelné se stalo skutkem závěrem dramatického roku 1968, v listopadu ze závodu ve Vrchlabí ­vyjely první sériové vozy Škoda 1203 a nastala tak přes tři desetiletí dlouhá story, kdy dvanáctsettrojky zaplavily naše silnice. Kdo nespěchá, nic nepokazí. Škoda 1203 byla také dalším obrázkem industrializace Slovenska, nejprve byla do Trnavy (TAZ) převedena produkce motorů 1221 cm3, později výroba kompletních vozů a objem čtyřválce se zvětšil na 1433 cm3. To všechno mělo zajímavé dů­ sledky, kvalita šla dramaticky dolů... Po rozdělení Československa se samozřejmě slo­ venské pobočky českých automobilek osamostatnily (Tatra, LIAZ, TAZ) a Škoda 1203 zůstala slovenskou

28

auto 2019/4

TH

Foto AZNP (Škoda)

Foto Tom Hyan

Škoda 1203 má pohnutou historii, nástupce Š 1500V nikdy nedostala... Škoda 1203 (typ 997, později 776) v provedení minibus

Modernizace s novými obdélníkovými světlomety (1981) Foto AZNP (Škoda)

hvězdou, záhy pod novým jménem TAZ 1500 (od 1993). Další moderni­ zace znamenaly zástavbu vznětových motorů VW, ale 1. září 1999 trnavská firma zkrachovala. Tak skončil i motor Škoda 1089/1221/1433 cm3, vyráběný jedenašedesát let. Během let došlo k pokusům o modernizaci Š 1203, ale marným. Komunistická strana a vlá­ da ČSSR vše zamítly po zastavení vývoje osobního automobilu Š  720 (design Giugiaro!), nicméně p ­rototyp Škoda 1500V (typ 778) z roku 1972 byl stylisticky i funkčně velmi ­zdařilý, s prostornější karoserií, větší užitečnou hmot­ ností 1250 kilogramů, moderním čtyřválcem 1.5 OHC (ze Š 720 o výkonu 55 kW/75 k), nezávislým zavěšením všech kol a ve finále dokonce s kotoučovými brzdami na všech kolech! Skončil totiž jako doprovodný auto­ mobil závodního týmu Škoda s vozy Š 130 RS na okru­ zích! Dosud nepublikované snímky prototypu Š 778 jsou z paddocku Velké ceny Brna 1977.  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na pickup JEEP Comanche z roku 1988

4/2019 THauto

29


Technika

► ELEKTROMOBILITA

Foto Toyota

Elektromobilita vládne, stále se objevují nové projekty! Některé z nich nejsou vůbec přízemní! Například Toyota ve spolupráci s japonskou kosmickou agenturou JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) připravuje Pressurized Rover Concept, tedy jakýsi moderní Lunochod, který by ovšem na Měsíc měla v roce 2029 dopravit nosná raleta jiné země, neboť Japonci zatím nemají v plánu jejich vývoj. Nový Lunar Rover, představený coby projekt na sympoziu v Tokiu, využije zkušeností Toyoty s vodíkovými palivovými články. Toyota sleduje podobný projekt Audi, jen připomeňme, že zatím svůj Lunar Rover (BEV) na Měsíci nasadil jediný automobilový výrobce General Motors v programu Apollo 15 až 17 (1971 – 1972). Fuell Fluid-1S a Flow-1S

Foto Fuell

Motocykly Buell využívaly dvouválcové motory Harley-Davidson, ale pak se obě firmy rozešly a Erik Buell v roce 2015 zkrachoval. Nyní se vrací coby Fuell, přestože nová značka kromě Buellu evokuje fosilní paliva, a spolu s Frédéricem Vasseurem (šéf Alfa Romeo/Sauber F1) a François-Xavierem Ternym začíná vyrábět elektrické motocykly! Vasseur má bohaté zkušenosti z výroby elektrických formulí FIA FE (založil Spark Racing Technology). Jejich Fuell Flow-1 (1S) má dvě verze 11 a 35 kWh, motor v zadním kole a dojezd až 200 km. Pro méně náročné je elektrokolo Fuell Fluid-1.

Fuell Flow-1S

Bulharský inženýr a závodník Rosen Daskalov založil v roce 2012 firmu Sin Cars v britském Northamptonu, jeho sportovní vozy Sin R1 GT4 loni vítězily v Evropě i USA, ale nyní také vidí šanci v elektromobilitě. Loni v září představil v Sofii modulární elektro­ mobil Sin L-City pro výrobu v bulharském Ruse, dva typy předvedl v Ženevě. Využívá prostorový trubkový rám s nastavitelnými segmenty délky 500 mm, motor na zadní nebo obou nápravách, akumulátory Li-Ion 11 až 30 kWh a uvádí dojezd 150 až 300 km i největší rychlost od 60 do 120 km/h.

30

auto 2019/4

TH

Foto Tom Hyan

Foto Tesla Motors

Třetí standardní elektromobil od Tesla Motors měl opravdu dlouhý nástup, ale nyní už je konečně na trhu po verzích Long Range a Performance (obě dvoumotorové s pohonem všech kol) slibované nejlevnější provedení Tesla 3 za 35 000 USD. Vůz s pohonem jen zadních kol zrychluje 0 – 96 km/h za 5,6 sekundy, má největší rychlost 209 km/h a dojezd 780 km. Tesla Motors oznámila, že ke zpoždění náběhu výroby došlo proto, že reorganizuje systém prodeje a bude vozy prodávat pouze online. V případě nespokojenosti lze Teslu vrátit do najetí 1000 mil (1609 km) či do sedmi dnů, pak výrobce vyplatí plnou cenu.

▲ Sin L-City Utility 

► Sin L-City Sun


► KRÁTCE

Foto Volkswagen

V Ženevě slavil premiéru moder­ nizovaný VW Passat, který v obou karosářských verzích sedan a kombi (Variant) dostal výbavu Travel Assist, jež jej pasuje na první Volkswagen, schopný částečně autonomní jízdy při rychlosti do 210 km/h, a to díky novému systému IQ.Drive, interaktivnímu volantu (včetně aktivace Travel Assistu) a asistenci Emergency Steering (zásahy do řízení proti vybočení z pruhu). Digitální kokpit 11,7“ využívá spolupráce s novou platformou infotainmentu MIB3, konektivita byla posílena. K vrcholným modelům patří hybridní Passat GTE (1.4 TSI + EM) s kombinovaným výkonem 160 kW (218 k) a zvýšenou kapacitou akumulátorů z 9,9 na 13 kWh, takže čistě elektrický dojezd vzrostl na 70 km (NEDC). Všechny Passaty mají nyní čistič pevných částic (zážehové TSI také). V letošním roce výroba Passatů překročí 30 milionů (v osmi generacích).

► Podle tiskových informací BMW Group, dříve především výrobce sportovně laděných automobilů pro náročné řidiče, je společná vize s Daimlerem jasná, když pět výše zmíněných poskytovatelů společně vytvoří jedno portfolio mobilních služeb s čistě elektrickými vozidly, která budou samočinně jezdit, dobíjet se a parkovat, přičemž budou propojena s dalšími způsoby dopravy. Tato služba je klíčová pro strategii BMW Group jako poskytovatele mobilních služeb budoucnosti (z výroční tiskové konference 20. března 2019). ► Kromě elektromobility (přes 130 tisíc EV a přes 220 tisíc PHEV do konce 2018) pokračuje BMW Group ještě s klasickými automobily, po řadě 8 Coupé a Cabriolet, SUV X7 a modernizaci řady 7 letos vyjedou nová generace řady 1 (premiéra naplánována na IAA 2019) a nová řada 8 Gran Coupé. Zcela nový emotivní model řady 2 Gran Coupé bude na jaře 2020. Strategie Number One NEXT ale předpokládá snížení počtu poháněcích soustav až o 50 %, ale i zrušení modelů (3 GT nebude mít nástupce). Do roku 2021 přijdou elektrické typy Mini Electric z Oxfordu a BMW iX3 pro celý svět z čínského Shenyangu, takže jejich počet vzroste na pět (včetně i3, i4 a iNEXT) a do roku 2025 nejméně na dvanáct BEV.

StaCyc eDrive by Harley-Davidson

Harley-Davidson LiveWire

Foto Harley-Davidson

Ve snaze najít a vychovat klienty mezi mladou generací koupil Harley-Davidson výrobce dětských elektrokol StaCyc z Temeculy (CA). Už loni uvedl několik konceptů pro mladou generaci, která často ztrácí zájem o cokoli a žije ve virtuální realitě nadměrného blahobytu. Odbyt motocyklů totiž klesá, jak staří nadšenci vymírají, a mladí nejsou. Elektrokola StaCyc eDrive ve stylu BMX mají akumulátory Li-Ion pro 30 až 60 minut jízdy, prakticky za stejnou dobu se dobíjejí. Jsou nastaveny na rychlost do 8, 12 a 18 km/h. Harley-Davidson je začlení do svého portfolia, v budoucnu použije vlastní značku a v příštím roce spustí produkci elektrického supermotocyklu LiveWire.

► BMW Group a Daimler AG dle dohody z Berlína, podepsané 22. února, investují přes jednu miliardu eur do poskytovatele mobilních služeb! Projekt zahrnuje pět společných podniků Reach Now (mobilní aplikace s centrální platformou), Charge Now (dobíjení elektromobilů s více než 100 000 stanicemi ve 25 zemích), Free Now (individuální doprava taxi, nájem­ nými řidiči a elektrickými skútry), Park Now (koordinace parkování) a Share Now (sdílení automobilů, nyní čtyři miliony klientů a dvacet tisíc vozů ve 31 městech). BMW a Mercedes-Benz spolupracují i na nových technologiích pro autonomní jízdu.

► Pátá generace elektrického pohonu BMW se poprvé uplatní v roce 2020 od typu BMW iX3, kdy vystřídá dnešní čtvrtou. Vývoj je zaměřen především na integraci všech částí systému, tedy elektromotoru, převodného ústrojí, řídicí elektroniky a akumulátorů. Širokou paletu modelů umožní vysoce flexibilní modulární architektury (platformy), jež dovolí výrobu vozů čistě elektrických (BEV), hybridních Plug-In (PHEV) a se spalovacími motory (ICE) na jedné výrobní lince. Pro BMW iNEXT se předpokládá stupeň 3 autonomní jízdy od roku 2021 (s výhledem na Level 4). Digitalizace a simulace navíc sníží potřebu stavby drahých prototypů až o 2500 ročně do roku 2024.

4/2019 THauto

31


Foto Goodyear

► Technika ► GENEVA INTERNATIONAL MOTOR SHOW 2019

Foto Tom Hyan

Foto Volkswagen

Foto Tom Hyan

Foto Volkswagen

Foto Volkswagen

Foto Tom Hyan

Pneumatikářský gigant Goodyear možná žertuje, možná to myslí vážně! Koncept Aero Tire funguje při jízdě jako pneumatika, ale mění se na rotor při pohybu ve vzdušném prostoru! Lopatky v prstenci vyvolávají vztlak, čtyři Goodyear Aero Tire se natáčejí na ramenech jakési kabiny, které vynálezci u Goodyearu říkají létající automobil. Dokonce k tomu natočili video ve stylu šedesátých let, kdy byly podobné představy často publikovány! Připomeňme, že už v roce 2016 předvedl Goodyear kulovou pneumatiku Spherical Tire, která sloužila pohybu všemi směry, ale futuristický automobil mohl také levitovat nad vozovkou.

Okusili je Bernhard Maier i Herbert Diess, ale jinak je budoucnost elektrického jízdního kola Klement by Škoda nejasná! Koncept s dvojicí akumulátorů a trakčním elektromotorem v náboji zadního kola dosahuje největší rychlosti 45 km/h a ujede až 60 km na jedno nabití. Slavil premiéru v Ženevě, kde na něm pan Maier přijel na zahájení tiskové konference Škoda Auto, ale tam byly automobily Kamiq a Vision iV poněkud většími hvězdami.

32

auto 2019/4

TH

VW Streetmate a Cityskater (vpravo)

Individuální elektromobilita je novou módou, a tak tříkolová rikša Cargo e-Bike dostala sourozence! Volkswagen představil městské elektrické skútry Streetmate a Cityskater, z nichž první určitě vyžaduje řidičský průkaz a helmu, ale druhý je variantou dvoudílného motorového skateboardu se třemi koly (zadní poháněno). První má výkon elektromotoru 2,0 kW, druhý 0,37 kW; dosahují rychlosti 45 a 19 km/h, na jedno nabití ujedou 34 a 14 kilometrů, jejich hmotnost činí 65, resp. 15 kilogramů. A dobíjení? U Streetmate za 2:15 hodiny nabíječkou 0,5 kW; u Cityskateru na 50 % kapacity do jedné hodiny z běžné sítě 220 V. Cargo e-Bike už byla schválena do sériové výroby v Hannoveru; skútry se zatím testují.


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na pneumatiky FIRESTONE Transport pro užitkové vozy různých velikostí (1976)

4/2019 THauto

33


Foto Roman Klemm

Motorsport

► 2018 – 2019 FORMULE 2

Novou éru zahájila formule 2 s novými monoposty Dallara F2/18 v loňské sezoně. Poprvé startovaly shodné automobily s ochranným rámem HALO a poprvé je poháněly šestiválcové motory Mécachrome 3400 cm3 o výkonu 456 kW (620 k), odvozené z nižší GP3 Series, ale vybavené navíc přeplňováním s jedním turbodmychadlem. Tři vedoucí jezdci šampionátu FIA F2 postoupili letos do formule 1, na čtvrtého zbyla role favorita 2019.

George Russell (nyní Williams F1)

Foto Tom Hyan

Nyck de Vries (zůstává ve F2)

(tým, počet bodů) 1. Carlin Racing Team (GB)...................................381 2. ART Grand Prix (F).............................................350 3. DAMS (F)...........................................................303 4. Russian Time (RUS)...........................................234 5. Prema Theodore Racing (I)................................231 6. Charouz Racing System (CZ).............................215 7. Campos Vexatec Racing (E)...............................132 8. MP Motorsport (NL)............................................61 9. BWT Arden (GB)..................................................58 10. Trident (I).............................................................37

34

auto 2019/4

TH

Lando Norris (nyní McLaren F1)

Foto Tom Hyan

(jezdec, tým, počet bodů) 1. George Russell (GB)........... ART GP������������������ 287 2. Lando Norris (GB)............... Carlin ������������������� 219 3. Alex Albon (GB/TH)............ DAMS�������������������� 212 4. Nyck de Vries (NL).............. Prema Theodore���� 202 5. Artem Markelov (RUS)........ Russian Time �������� 186 6. Sergio Sette Camara (BR) .. Carlin ������������������� 164 7. Antonio Fuoco (I)................ Charouz ���������������� 141 8. Luca Ghiotto (I)................... Campos ���������������� 111 9. Nicholas Latifi (CDN) ......... DAMS ��������������������� 91 10. Louis Delétraz (CH)............. Charouz������������������� 74

Alex Albon (nyní Toro Rosso F1)

Foto Tom Hyan

► FIA F2 CHAMPIONSHIP 2018


Foto Tom Hyan

Foto Roman Klemm

► 2019 FORMULE 2

Od loňského roku využívají formule 2 ochranný rám HALO jako ve formuli 1

► 2019 FIA F2 CHAMPIONSHIP

1

29. 03.– 31. 03. .................................BAHRAIN 26. 04.– 28. 04. ...................................... BAKU 10. 05.– 12. 05. ........................... BARCELONA 23. 05.– 25. 05. ................................ MONAKO 21. 06.– 23. 06. ........................LE CASTELLET 28. 06.– 30. 06. ............................. SPIELBERG 12. 07.– 14. 07. .........................SILVERSTONE 02. 08.– 04. 08. ...................... HUNGARORING 30.08.– 01. 09. ......... SPA-FRANCORCHAMPS 06. 09.– 08. 09. ................................... MONZA 27. 09.– 29. 09. ....................................... SOČI 29. 11.– 01. 12. ............................. ABU DHABI

PŘED STARTEM

Podle předsezonních testů se zdá, že Nyck De Vries pojede proti všem a všichni proti němu, byl totiž nejrychlejší...

F

ormule 2 odstartuje po naší uzá­ věrce těsně před koncem března v Bahrainu. Co mají šampioni po­ sledních ročníků FIA F2 (do 2017 GP2 Series) vlastně společného? Podařilo se jim postoupit do formule 1! Jak pro Jolyona Palmera, tak pro Stoffela Van­ doorneho, Pierra Gaslyho, Charlese Le­ clerca a George Russella se našlo místo ve vzácných kokpitech F1. A nejen to. Letos se na startovním roštu úvodní Velké ceny Austrálie poprvé sešli první tři celkového hodnocení minulé sezony! Vedle úřadují­ cího mistra George Russella postoupil do královské disciplíny i vicemistr Lando Norris a třetí Alexander Albon! Ano, formule 2 dělá svému poslání všechnu čest. Je jedno­ značně a logicky největším zásobníkem čerstvých talentů F1, což je dostatečným důvodem k tomu, pozorně ji sledovat! Také mezi aktuální dvacítkou pilotů se jistě na­ cházejí budoucí závodníci F1. Dva vozy znovu nasadí i organizace Antonína Cha­ rouze, tentokrát coby Sauber Junior Team by Charouz, což staví dění F2 z českého hlediska do ještě zajímavějšího světla. Jak jinak začít výhled na nový ročník než představením favoritů? Podle papírové for­ my a výsledků obou předsezonních testů na španělských okruzích v Jerezu a Barceloně

2

ROMAN KLEMM 1 Tatiana Calderón vstupuje do druhé ligy jako první žena od časů Giovanny Amati ve formuli 3000 2 Od loňska přešla formule 2 na přeplňované šestiválce Mécachrome 3,4 l

ale není množné číslo snad ani namístě. K prvnímu závodu v Bahrainu cestuje v roli jasného favorita mladý borec Nyck de Vries, jen 167 centimetrů vysoký Nizozemec. Čtyřiadvacetiletý závodník pojede F2 už ­ ­třetí sezonu a nejen skutečnost, že skončil v celkovém hodnocení za výše jmenovaný­ mi debutanty F1, ho staví na první místo všech proroctví. Nyck dobře ví, že ročník 2019 představuje jeho poslední šanci. K po­ stupu, který by bývalý junior McLarenu jistě již letos zvládl namísto Norrise, kdyby ko­ lem poločasu minulé sezony neutrpěl zá­ hadný úpadek formy. De Vries ví, jak vyhrá­ vat a pokud jeho sebevědomí posílí dobrý

úvodní výsledek, nemusí být k poražení. O to se jistě postará i výborné zázemí týmu ART Grand Prix, do něhož přestoupil. Dru­ hý kokpit ART Grand Prix dostal o čtyři roky mladší Nikita Mazepin. Blonďatý Rus postu­ puje jako jeden z nejlepších jezdců GP3 Series a chce vyhrávat. Co do zkušeností, talentu a potenciálu týmu bude mít de Vries dalšího velkého soupeře. Jedenadvacetiletý Brazilec Sergio Sette Camara, bývalý junior Red Bullu, umí vítězit a loni skončil celkově šestý. Je bezpochyby největší nadějí své země, která se znena­ dání ocitla bez pilota formule 1! Svědčí o tom brazilské televizní týmy, jež ►►►

4/2019 THauto

35


► 2019 FORMULE 2

2

Foto Roman Klemm

Foto Roman Klemm

1

► TÝMY FORMULE 2 ROČNÍKU 2019 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 14 15 16 17 18 19 20 21

3

4 5

Louis Delétraz (CH) ..................................... CARLIN Nobuharu Matsushita (JP) .......................... CARLIN Nikita Mazepin (RUS) ...................................ART GP Nyck de Vries (NL) .......................................ART GP Sergio Sette Camara (BR) ..............................DAMS Nicholas Latifi (CDN) .....................................DAMS Guanyu Zhou (CHN) ......................... UNI VIRTUOSI Luca Ghiotto (I) ................................. UNI VIRTUOSI Mick Schumacher (D) ..................................PREMA Sean Gelael (RI) ...........................................PREMA Callum Ilott (GB) ...........................SAUBER JUNIOR Juan-Manuel Correa (USA) ...........SAUBER JUNIOR Dorian Bocolacci (F) ...................CAMPOS RACING Jack Aitken (GB) .........................CAMPOS RACING Jordan King (GB) .......................MP MOTORSPORT Mahaveer Raghunathan (IND) ....MP MOTORSPORT Tatiana Calderón (COL) .......................BWT ARDEN Anthoine Hubert (F) .............................BWT ARDEN Giuliano Alesi (F) .......................................TRIDENT Ralph Boschung (CH) ................................TRIDENT

1 Bob Vavřík, výkonný šéf českého týmu Sauber Junior Team by Charouz 2 Antonín Charouz se loni se svým týmem vrátil do největších závodů 3 Giuliano Alesi se těší podpoře otce, bývalého jezdce F1 (a vítěze na Ferrari) 4 Brazilská naděje Sergio Sette Camara 5 Louis Delétraz se svým tátou Jean-Denisem, příležitostným jezdcem formule 1

36

auto 2019/4

TH

ho doprovázejí po celém světě. Kariéra Sette Ca­ mary se nachází na podobném rozcestí jako u de Vriese; třetí rok ve F2 znamená i pro něj teď nebo nikdy. Také Brazilec jede v klíčovém roce v jednom z nejlepších týmů DAMS, jenž má několik mistrů. Ve stáji Jean-Paula Driota vedle něj nastoupí další vete­ rán F2, čtyřiadvacetiletý Kanaďan Nicholas Latifi. Testovací jezdec Williamsu F1 bude řídit Dallaru F2 šestou sezonou a doufá ve vyrovnanější výsledky, než jakých dosáhl v minulosti. Zatímco de Vries a Sette Camara jsou favority, největší jméno najde­ me v sestavě italského týmu Prema. S podporou Ferrari pojede pod vedením Reného Rosina úřadující mistr Evropy F3 Mick Schumacher. Dvacetiletý syn velkého Michaela se rychle spřátelil se silnějším vo­ zem F2 během testů a bude bojovat přinejmenším o titul nejlepšího nováčka. Od týmového kolegy při­ tom nemůže očekávat příliš velkou pomoc, sympa­ tický Indonésan Sean Gelael se totiž na této vysoké úrovni mezinárodního sportu již několik let drží pře­ devším díky tučným měšcům svého štědrého tatínka. Český tým Antonína Charouze a manažera Boba

Vavříka byl přejmenován na Sauber Junior Team by Charouz, spolupracuje s Alfa Romeo Racing (tedy se Sauberem) a je i letos v první řadě farmou Ferrari Driver Academy. Po dobrém vstupu do formule 2 v roce 2018 se jezdci vyměnili, Ital Antonio Fuoco a Švýcar Louis Delétraz byli nahrazeni debutanty formule 2, a to Britem Callumem Ilottem a Ameri­ čanem Juan-Manuelem Correou. Dvacetiletý kliďas hlubokého hlasu Ilott je nadmíru zkušený, tři roky patřil mezi nejrychlejší v evropském mistrovství F3 a loni v GP3 Series. Bývalý junior Red Bullu je od sezony 2016 členem akademie Ferrari a jeho postup do F2 byl logický. Antonín Charouz od něj jistě ­právem očekává, že zvýší počet zlatých pohárů v tý­ mové vitrině. Angažmá stejně starého Američana Correy bylo jistým překvapením. Tichý mladík ne­ patřil do elitního kruhu Ferrari Driver Academy a nemá v devatenácti zdaleka ujeto tolik jako Callum Ilott. Po dvou sezonách F4 absolvoval jediný ročník GP3 Series, kde jen občas potvrdil svůj talent. Při testech však zpravidla dokázal jezdit na Ilottově úrovni a může se postarat o senzaci.


► KRÁTCE ► Jeden z nejrychlejších jezdců F1, Chris Amon z Nového Zélandu, po ukončení kariéry přes 30 let spolupracoval s Toyota New Zealand jako konzultant motorsportu a vývoje vozů. Firma mu vzdala čest limitovanou sérií GT86 Chris Amon Edition v unikátní jasně červené barvě Solar Flare, s upraveným podvozkem a výkonem dvou­ litrového boxeru 152 kW (207 k). Ke spolupráci došlo poté, kdy Amon kritizoval jízdní vlastnosti Corolly 1980 v televizi, takže byl Toyotou vyzván, aby pomohl s vývojem. Zúčastňoval se mezinárodních testů a podílel se na místní montáži vozů Toyota.

6

Foto Roman Klemm

7

8 6 Juan-Manuel Correa, americká posila Charouzova týmu Sauber Junior

9

7 Nyck de Vries vládl předsezonním testům, stane se mistrem formule 2?

Foto Roman Klemm

8 Mick Schumacher postoupil po triumfu v evropské formuli 3

Na zkušené jezdce sází po odchodu Lando Norrise a Sergia Sette Camary tým Trevora Carlina, an­ gažmá získali Louis Delétraz a Japonec Nobuharu Matsushita, který sice přišel o podporu Hondy a strávil minulou sezonu ve F-Nippon, ale letos chce znovu zaútočit na formuli 2. Se šampionátem se roz­ loučil tým Russian Time, postavený kolem ­Artema Markelova; ale zmizí jen ruské vedení a jméno, brit­ ský tým pokračuje coby UNI Virtuosi a do kokpitů nastoupí věčný italský talent Luca Ghiotto s čínským nováčkem Guanyu Zhouem, jenž překvapivě opustil Ferrariho akademii a pohroužil se do podpůrné ná­ ruče Renaultu. Juniorem francouzské automobilky je také Brit Jack Aitken v týmu Adriana Campose, kde druhý vůz sice testoval Robert Merhi, ale smlouvu dostal Dorian Bocolacci. Úřadující mistr GP3 Series Anthoine Hubert patří do kádru Renaultu a pro vstup do F2 si vybral tým Arden Garryho Hornera. Otec Christiana Hornera chce svou stagnující stáj uvést na cestu úspěchu prostřednictvím čerstvě dohod­ nuté spolupráce s firmou HWA (dříve spolupráce Mercedes-AMG v DTM) a má ve svém druhém

9 Trojice Anthoine Hubert, Nikita Mazepin a Callum Ilott na stupních vítězů v GP3 Series

r­ůžovém kokpitu schovaný další bonbonek, když se po osmadvacetileté přestávce (tehdy F3000) vrací do kokpitu žena (tehdy to byla Giovanna Amati)! ­Tatiana Calderón z Kolumbie není po pěti letech ve formuli 3 a dalších třech v GP3 Series žádnou neznámou. V GP3 dokázala několikrát bodovat, ­ s Dallarou F2 si zatím příliš nevěděla rady. Při tes­ tech byla zpravidla na konci časových listin. Druhým známým jménem formule 2 bude letos vedle mladého Schumachera také mladý Alesi! Osmnácti­ letý Giuliano, syn Jeana Alesiho a jeho japonské ženy, působí trochu zakřiknutě, ale po třech letech v GP3 Series už musí udělat další krok kupředu! ­Zůstává v italském týmu Trident, kde testoval i Švý­ car Ralph Boschung. Skupinu deseti týmů uzavírá nizozemský MP Motorsport, kde testoval i domácí Richard Verschoor, který loni překvapil při několika startech, druhým bude málo známý Ind Mahaveer Raghunathan, ale první místo dostal zkušený Brit Jordan King, jenž se kdysi ucházel o angažmá u Manor Marussia ve formuli 1 (jel FP1 na VC USA 2016), ale loni nakonec debutoval v Indy Cars.  ■

► V listopadu 2016 získal nový název Circuit Chris Amon závodní okruh v novozélandském Manfeildu (Manawatu), který byl nově otevřen v roce 2007 (původní okruh od 1973). Na jeho návrhu s klopenými zatáčkami se podílel Chris Amon osobně. Manfeild (= Manawatu Region + město Feilding) je dějištěm Velké ceny Nového Zélandu od roku 2008 (a dříve 1992 – 1995). Poslední ročník 2019 v únoru vyhrál Liam Lawson a stal se mistrem Toyota Racing Series; Petr Ptáček Jr. bohužel závod nedokončil a celkově je v TRS jedenáctý. ► Český reprezentant Petr Ptáček Jr. se zúčastnil celého seriálu TRS 2019 v lednu a únoru na Novém Zélandu, byl prvním oznámeným jezdcem týmu Giles Motorsport, který vede Stephen Giles, bývalý šéfmechanik McLarenu formule 1! Všichni startují s kompozitovými monoposty Tatuus FT50 a motory Toyota 1.8i/158 kW (215 k) se šestistupňovou sekvenční převodovkou SADEV. Petr byl nejlépe druhý v prvním závodě v Hampton Downs, kde prolétl cílem pouhých 0,051 sekundy za soupeřem a první triumf mu tak těsně unikl. ► Unikátní dvojzávody viděli diváci na floridském okruhu v Sebringu. Poprvé se jel závod 1000 mil Sebringu jako součást mistrovství WEC 2018/2019, v pátek odstartovalo 33 vozů a Toyota TS050 Hybrid dalším vítězstvím potvrdila šance na titul! Vítězná posádka Sebastien Buemi, Fernando Alonso a Kazuki Nakajima po 253 kolech dokončila osmihodinový závod v průtrži mračen (to si Alonso zopakoval ze 24 h Daytony). ► Tradiční závod 12 h Sebringu následoval v sobotu jako součást mistrovství IMSA WeatherTech, vítěznou posádku Cadillacu DPi-V.R tvořili Brazilci Pipo Derani (vyhrál potřetí!) a bývalý jezdec F1 Felipe Nasr spolu s Američanem Ericem Curranem. Během dvanácti hodin ujeli 348 kol. Vítězný Cadillac z Daytony byl druhý, v posádce Alonsa nahradil Francouz Matthieu Vaxviere (jel s Van der Zandem a Jordanem Taylorem).

4/2019 THauto

37


Foto Tom Hyan

► Motorsport ► FORMULE EASTER (1972 – 1990)

1 2

VÝCHODNÍ FORMULE V roce 1972 vznikla na východ od železné opony nová formule Easter, která poskytla vyrovnané závody jak u nás, tak v mezinárodním Poháru míru a přátelství...

3 TOM HYAN

1 Karel Jílek na revolučním MTX 1-04 před startem v Mostě 1980 2 Pohled zezadu na neobvyklý MTX 1-04 (u vozu stojí Dalibor Janek, sportovní redaktor Světa motorů) 3 Předstartovní příprava v Mostě 1977, zleva Vladimír Grekov (Estonia 18), Frieder Kramer (SEG III) a Wolfgang Günther (SRG)

38

auto 2019/4

TH


Foto Tom Hyan

4 4 Václav Lím (Avia AE 2 Lada) v paddocku Ecce Homo ve Šternberku (1983) Jan Veselý (vlevo RAF 75 Škoda) a Libor Kroupa (MTX 1-02) před startem v Brně 1975

5 František Valovič (MTX 1-03) v Brně 1976, úspěšný jezdec z Bratislavy, který pak emigroval na Západ...

5

Někteří si MTX 1-02 dále upravovali (vůz Josefa Morcínka z Ostravy ve stylu JPS-Lotus F1 v Brně 1976)

N

esrovnatelná technika formulo­ vých monopostů z tzv. kapitalis­ tického světa a naopak z tzv. socialistických zemí, ležících na východ od nedostupného ráje, vedla k vytvoření relativně dostupného zá­ vodního náčiní. Vedoucí roli hrálo Českoslo­ vensko, kde se po zániku litrové formule 3 (1970) pustili do práce zaměstnanci podniku Metalex (MTX). Koncem šedesátých let se v uvolněné atmosféře začalo přece jen tro­ chu podnikat, a tak vznikl nový podnik Meta­ lex z inciativy skupiny závodníků a konstruk­ térů, k nimž patřili Petr Bold, Václav Bervid, Václav Pauer, Karel Kleinmond, Karel Jílek, bratři Jiří a Karel Navrátilové, Zdeněk Trey­ bal, Dalibor Janek a někteří další. Formule 3 s litrovými motory se u nás jez­ dila až do roku 1970, využívaly se hlavně motory Wartburg 312 a Škoda 1000 MB (také tovární tým), jenže dva dovezené Lo­ tusy 41 s krátkozdvihovým čtyřválcem Ford Cosworth MAE (Modified Anglia Engine) naprosto deklasovaly konkurenci domácích tvůrců. Pro novou mezinárodní formuli 3 se zvětšeným objemem na 1600 cm3 už ­nebyly za oponou vůbec žádné vhodné mo­ tory, a tak se zrodila nová formule Easter 1300 cm3 (čtyřválce Lada, Škoda a okra­

jově Zastava či Polski Fiat). U nás se kon­ strukce a výroby nových monopostů ujal Metalex, který měl už od roku 1970 zku­ šenosti se školní formulí Škoda, pro niž vy­ ráběl vozy MTX 1-01 (motor Škoda 1100). První vozy F-Easter nesly označení MTX 1-02 a konstruktér Ing. Václav Pauer vyšel z F‑Škoda, ale zesílil vůz pro silnější motor a opatřil novými pětiprvkovými závěsy zad­ ních kol ze spideru MTX 2-01. Motory Škoda 120 S bohužel nebyly pro for­ muli Easter nakonec homologovány, a tak Metalex přešel na ruské Lady 1200/1300, jež se staly nejrozšířenějšími pohonnými jednotkami nové formule a použili je nejen další českoslovenští konstruktéři, ale i sta­ vitelé monopostů formule Easter z jiných zemí (Estonia z bývalého SSSR, východo­ německý SEG/SRG, či polský RAK Promot). Pohár míru a přátelství, poprvé vypsaný z iniciativy polských závodníků ve F-Junior (předchůdce F3) v roce 1963, byl v roce 1972 zkušebně obnoven pro směsici star­ ších litrových F3 (Estonia a Melkus s dvou­ dobými tříválci Wartburg) a upravených mo­ nopostů MTX 1-01 F-Škoda (motory Š 110R a lité disky kol z elektronu). Jelo se u nás v Mostě, běloruském Minsku a německém Schleizu, vozy MTX 1-01 Škoda nenalezly

konkurenci, Československo vyhrálo hodno­ cení družstev (před NDR a SSSR) i jednot­ livců (Karel Jílek před Heinzem Melkusem, vítězem prvního PMP 1963). V roce 1973 byl oficiálně znovu vypsán ­Pohár míru a přátelství, tedy mezinárodní mistrovství socialistických zemí, přibyl zá­ vod v polské Toruni. Všechny překvapil ­plzeňský Albín Patlejch, když na upravené formuli 3 od Václava Pauera (MTX/Pauer Easter Lada) vyhrál první ročník PMP ve F-Easter, ale náš tým byl celkově až třetí! Svoji převahu projevily MTX 1-02 až v roč­ níku 1974, kdy Československo dobylo obě hodnocení (Karel Jílek mistrem). To už v Metalexu připravovali nový monopost MTX 1-03, s nímž Karel Jílek zvítězil hned při debutu v Brně 1975 a dobyl titul česko­ slovenského mistra. Automobily z Metalexu se staly nejrozšíře­ nějšími vozy F-Easter, rozběhla se jejich malosériová výroba a vyvážely se do Pol­ ska, Maďarska i Bulharska. Po unikátní konstrukci MTX 1-04 s aerodynamicky opti­ malizovanou karoserií podle návrhu Václa­ va Krále (s vozem jezdil Karel Jílek) přešla výroba od roku 1983 na další typ MTX 1-06 a jeho evoluci MTX 1-06B (též značena 1-07), která vydržela až do konce ►►►

4/2019 THauto

39


Foto Tom Hyan

► FORMULE EASTER (1972 – 1990)

1

2

1 Václav Lím (Avia AE 3) na starém okruhu v Mostě (1982) 2 Vladislav Barkovskij (1944 – 2012) patřil k nejlepším ruským jezdcům (BPS Estonia 18M v Mostě 1977) 3 Ulli Melkus (1950 – 1990), nejlepší z reprezentantů bývalé NDR (na SRG MT77 v Mostě 1982) 4 Jan Veselý s vozem vlastní konstrukce RAF 81 Lada 1300 (Most 1982) 5 Csaba Kesjár (MTX 1-06) testoval formuli 1 jako první Maďar, ale zahynul v červnu 1988 na Norisringu ve formuli 3 6 Józef Kielbania (1935 – 2018), jeden z nejlepších polských závodníků (RAK Lada v Mostě 1977)

3 4

Foto Tom Hyan

5

6 této formule na počátku devadesátých let. Další vývoj se zvětšením limitu objemu sé­ riových čtyřválců na 1600  cm3 (připravo­ vaná formule Mondial) už v Metalexu ne­ zvládli, v roce 1988 vznikl jen prototyp MTX 1-08 (první se samonosným trupem místo prostorového trubkového rámu), ale do zá­ vodů nenastoupil. Českoslovenští jezdci ­vítězili dál v domácím i mezinárodním mist­ rovství F-Easter, vyhráli i další ročníky Poháru míru a přátelství, přestože konku­ rence z východního Německa a zemí So­ větského svazu byla také úspěšná. Z dal­ ších jezdců s vozy MTX patřili k nejlepším Jiří Červa (mistr PMP 1976) a Jiří Moskal (PMP 1981). Společnost Metalex (MTX) nikdy nezanikla, pod vedením Ing.  ­ Petra Bolda letos slaví padesátiny, ale přestože působí v automobilové branži (úpravy, pře­ stavby), tak závodní vozy už nevyrábí.

40

auto 2019/4

TH

K největším soupeřům našich jezdců patřili reprezentanti NDR (východní části Ně­ mecka), kde mohl Heinz Melkus i za vlády komunistů vyrábět závodní a sportovní vozy; později vznikaly německé monoposty F-Easter v tzv. socialistickém společenství závodníků SEG (Sozialistische Entwic­ klungs-Gemeinschaft), resp. SRG (Sozialis­ tische Renn-Gemeinschaft), či ještě HTS (Hartmut-Thassler-Schiguli), třetího nesou­ cího iniciály svého tvůrce a pohonné jed­ notky (Žiguli = Lada). Zejména SRG MT77 (od roku 1977) vynikaly čistým aerodyna­ mickým řešením, které jim vyneslo náskok nad konkurencí. Ulli Melkus, syn Heinze, vyhrál PMP v letech 1978, 1980, 1983, 1984 a 1985. Výkony motorů Lada 1300 cm3 s omezenými úpravami podle předpisů PMP dosahovaly v posledních letech 63 až  66 kW (85 – 90 k)/7000 – 8000 min‑1, čtyř­

stupňové převodovky měly klasické řazení ruční pákou a nosnou konstrukci tvořily ­prostorové rámy z ocelových trubek. Reprezentanti bývalého SSSR většinou pocházeli z pobaltských republik, ostatně ­ v Estonsku se vyráběly jejich automobily Estonia (v podniku TARK), postupně vylep­ šované. K výrazným postavám patří Raul Sarap, rodák z Tallinu (nar. 1950), který ­Estonie upravoval a nakonec konstruoval, inspirován technikou formule 1. Prvním so­ větským mistrem PMP se stal Madis Laiv (nar. 1937 v Tartu) v roce 1975, druhým Toomas Napa (nar. 1953 v Tartu) v roce 1987 a dalším Viktor Kozankov (nar. 1959 v Moskvě) v posledních letech 1988 – 1989 na nejnovější Estonii 21, který se pak obje­ vil v britském šampionátu F3 (1991). Podle dostupných informací se jel PMP rovněž v sezoně 1990, za mistra je označen Ale­


Foto Tom Hyan

7

8 7 Kalčo Hinov (nar. 1940) reprezentoval Bulharsko s vozem MTX 1-03 (1977) 8 Heiner Lindner (SRG) patřil k nejrychlejším východoněmeckým závodníkům 9 Edgard Lindgren (narozen 1935) startoval s Estonií 21M ještě v osmdesáti letech (na snímku MADI Estonia 19 v Havířově 1981)! 10 Toivo Asmer (Estonia 20) a za ním Frigyés Turán z Maďarska (SRG) v Havířově 1981 11 Toomas Napa (Estonia 20), jeden z nejlepších estonských závodníků (Havířov 1981) 12 Raul Sarap na Estonii 20X vlastní konstrukce (Havířov 1981)

9 10

11

Foto Tom Hyan

12

xandr Potěchin (nar. 1953 v Moskvě) s vo­ zem Estonia 21.10, který zvítězil v němec­ kém Schleizu. Rychlý Toivo Asmer (nar. 1947 v Oisu v. Järvamaa) na titul PMP sice nedosáhl, ale stal se úspěšným podnikate­ lem a politikem, jeho syn Marko (nar. 1984 v Tallinu) je britským mistrem 2007 ve for­ muli 3, byl testovacím jezdcem týmů Wil­ liams a BMW-Sauber ve formuli 1 a nyní jezdí závody sportovních vozů GT. Edgard Lindgren (nar. 1935 v Moskvě) byl v roce 1983 druhý v PMP, závodil přes čtyřicet let a po dvacetileté přestávce se objevil na Classic GP 2015 v Moskvě, kde se jako osmdesátiletý znovu svezl v Estonii 21M! Mezi úspěšné vozy F-Easter patří další československé konstrukce RAF a Avia. ­ ­Liberecký RAF si vypůjčil značku od dávno zaniklého severočeského výrobce osobních vozů, Jan Veselý (nar. 1949) s bratrem Jiřím

postavil několik monopostů F-Easter a v se­ zoně 1982 dobyl jak PMP, tak titul česko­ slovenského mistra! Liberecké monoposty RAF procházely průběžným vývojem, nej­ úspěšnější RAF 81 Lada 1300 vznikl ve spo­ lupráci s leteckým konstruktérem Ing. Karlem Dlouhým (Aero Vodochody). Leteckou minu­ lost má samozřejmě také Avia, dílo Václava Líma (nar. 1940) z letňanského Autoklubu Avia, podpořeného slavnou českou firmou. Po formuli 3 s motorem Ford 105E (1968/1971) vznikla série tří neobyčejně úspěšných vozů F-Easter, přičemž Václav Lím na AE 2 dobyl pohárový titul v roce 1979 a druhý přidal o sedm let později na AE 3 (ve stejném roce byl mistrem Českoslo­ venska na okruzích i do vrchu). Svoji roli ve formuli Easter měly i polské mo­ noposty RAK Promot, v nichž se vedle mo­ torů Lada zkoušely domácí Polski Fiat 125p,

ale pro zastaralou konstrukci neuspěly. Ku­ riozitu reprezentovala Bulgaria 1300 jezdce Bončo Duneva (1979), ale jeho krajané ­startovali na našich MTX. Výhodou F-Easter byly relativně nízké náklady a jednoduchá konstrukce, v závodech se bojovalo na ostří nože, konkurence byla vyrovnaná a diváci spokojení. Nechyběla ani překvapení, jako když bratři Jan a Jiří Veselý obsadili první a druhé místo na mezinárodním závodě F‑Easter při ME 1977 cestovních vozů v Brně, kde s vlastními vozy RAF 75 Lada 1300 porazili pětatřicet soupeřů včetně Mel­ kuse sr., Moskala, Surówky, Kruga, Gün­ thera, Patlejcha, Mlčka, Dobroty, Janotky, Rajnohy a mnoha dalších. Formule Easter měla velký význam v rozvoji českosloven­ ského automobilového sportu a je velká škoda, že dnes žádné slušné mistrovství s formulovými vozy nemáme.  ■

4/2019 THauto

41


► Motorsport ► JEZDCI FORMULE 1

Foto Tom Hyan

(2003)

Jordan EJ13 Ford V10 (Imola 2003)

RALPH FIRMAN (UK/EIR) v japonské F3000 zakončil titulem pro Nakajima Racing. Pak změnil

(1974)

Foto Brabham

Britský jezdec (narozen 20. května 1975 v Norwichu) měl k závodům od malička blízko. Jeho otec Ralph Firman Sr. založil firmu Van Diemen na výrobu malých formulí, kterou vlastnil v letech 1973 – 2002 (prodal Donu Panozovi). Mladý Ralph chtěl být farmářem, ale když uspěl na motokárách, stal se závodníkem. Roku 1993 byl mistrem F-Vauxhall Junior, 1995 mu titul britského mistra F3 těsně unikl, 1996 jej získal a navíc vyhrál v Macau. Účast 1997 – 2002

licenci na irskou (matka je z Irska) a 2003 se objevil u Jordana F1! Byl osmý ve Španělsku 2003, ale po 14 Grand Prix jeho kariéra jezdce F1 skončila jediným bodem. Vrátil se do Japonska s Hondou NSX ve třídě Super GT500, je mistrem 2007 pro Team Aguri, v němž pokračoval až do 2013 (Honda NSV-010 GT). Když skončil, stal se šéfem strojírenské firmy nedaleko Snettertonu, jeho otec se vrátil k výrobě formulových vozů RFR a sestra Natasha také závodila.

Brabham BT42/44 Ford V8 (1974)

RICHARD ROBARTS (UK) o mistrovský titul Lombank NC 1973! Nástup za volant Brabhamu

Britský jezdec (narozen 22. září 1944 v Bicknacre, Essex) krátce pronikl do formule 1 v týmu Bernieho Ecclestona! Bohatý obchodník s nemovitostmi ho v roce 1974 podpořil a Richard jel tři Grand Prix na Brabhamu (a dva závody mimo MS v Brands Hatch a Silverstone), než ho vystřídal Rikky von Opel s větším měšcem. V roce 1969 startoval poprvé (Aston Martin GT, pak F-Ford), pokračoval ve F3 (GRD 373, Martch 733) a se stejným skóre se dělil s Tony Brisem

byl překvapením, v Argentině ho zradila převodovka, v Brazílii dojel patnáctý a v Jižní Africe sedmnáctý. Další šanci mu dal Williams ve Švédsku, ale když Tom Belsø havaroval v tréninku, musel mu přenechat svůj vůz. Do roku 1978 pokračoval na Marchu F2, pak založil karosárnu, když už nechtěl být farmářem. Jezdil ještě trialy, stavěl pro ně vlastní vozy a dodnes působí jako sportovní komisař British Trial & Rally Drivers Association. Žije v hrabství Essex.

Foto Tom Hyan

(2003)

Minardi PS03 Cosworth V10 (Imola 2003)

JUSTIN WILSON (UK) když mu Minardi postavil prodloužený podvozek (do modelu 2002

Britský jezdec (narozen 31. července 1978 ve Sheffieldu) měl zajímavou cestu do formule 1. Začal v devíti na motokárách, postupoval přes malé formule (první šestnáctiletý vítěz v Anglii), vyhrál mistrovství F-Palmer Audi (1998) a evropské F3000 (2001). Jako dlouhán měl problémy ve formuli 1, nemluvě o financích. Rozhodl se vypsat program InvestInWilson, sehnal peníze od téměř 900 lidí a v roce 2003 postoupil do formule 1,

42

auto 2019/4

TH

se nevešel)! Během sezony přestoupil k Jaguaru, celkem jel 16 GP a získal jeden bod (osmý v Indianapolisu). Odešel do USA, jel 174 závodů Indy Cars a sedm vyhrál (naposledy Texas 2012). Na okruhu v Baltimore 2013 se stal jeho týmovým kolegou bratr Stefan Wilson (o devět let mladší), v témže roce dojel Justin pátý v 500 Indy. Osudným mu byl start v závodě Pocono 500, trosky ze soupeřova rozbitého vozu ho zasáhly do přílby. Zemřel 24. srpna 2015 v Allentownu (PA).


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na olejová aditiva STP, která posloužila monopostu TURBOCAR jezdce Parnelli Jonese (1967)

4/2019 THauto

43


Foto Reliant

Historie

► RELIANT SCIMITAR GTE (1968 – 1986)

1

Foto Reliant

2

První kombi-kupé neposlaly na trh velké automobilky, ale už před padesáti lety britský specialista Reliant...

R

eliant je více známý coby výrobce tříkolek, TOM HYAN které proslavil Mr. Bean (Rowan Atkinson) ve svých filmových kouscích, ale málokdo 1 Reliant Scimitar GTE ví, že stejná britská firma po mnoho let do- v posledním provedení (SE6b), které mateřská továrna dávala velké sportovní vozy, jež drží primát zahájení sériové výroby originálního kombi-kupé dávno vyráběla do listopadu 1986 před ostatními (Volvo 1800 ES, Lancia Beta HPE, Saab 2 Součástí třetí série 99 Combi-Coupé a další). Tom Williams totiž postavil s německým motorem nákladní tříkolku na zahradě svého domu v Tamworthu Ford 2.8 V6 byla verze kabriolet GTC (SE8b) už v roce 1934, když jeho původní konstrukci vyráběl

44

auto 2019/4

TH

Raleigh jen dvanáct měsíců, aby se pak vrátil k velocipedům. Nespokojený Williams se tedy rozhodl pokračovat na vlastní pěst, a tak vznikla automobilka Reliant... Po nákladních tříkolkách přišly osobní, následovaly jejich čtyřkolové verze, z Regalu se stal Rebel, z Robina vznikl Reliant Kitten. Bohaté zkušenosti s levnými vozy a snadnou produkcí laminátových karoserií uplatnil ­Reliant pro zahraniční partnery, jeho konstrukce se ­staly základem automobilové výroby v Turecku (Anadol), ­Izraeli (Sabra) i jiných zemích. Když Sabra požadovala


3

Foto Reliant

4

5 sportovní roadster, odpověděl Reliant typem Sabre, jehož výrobu zahájili v Haifě coby Sabra Sport se čtyřválcem Ford Consul 1.7/66 kW (90 k). Jakmile byl vůz hotov, uplatnil jej Reliant také ve Velké Británii. Čtyřválcový se změnil na Sabre 4, s řadovým šestiválcem Ford Zephyr 2.6/80 kW (109 k) vznikl Sabre 6, ale odbyt dosáhl jen 285 kusů. S jídlem roste chuť, a tak se zrodil první sportovní Scimitar. Historie Scimitaru také není jednoduchá; karoserii ­původně navrhla společnost Ogle Design (David Ogle a Tom Karen) pro kupé Daimler SX250 (debut na London Motor Show 1962), ale projekt byl zamítnut, když Daimlera koupil Jaguar. U Ogle Design tedy ­vyrobili několik kusů na vlastní pěst, než Reliantu prodali konstrukci a práva, takže ten karoserii upravil pro podvozek Sabre 6. V dobovém prospektu čteme, že

6

Scimitar GT je aristokrat v řadě Reliant, s dvouapůllitrovým šestiválcem, rychlostí přes 120 mph (193 km/h), výjimečným designem, komfortem a výkony. Pre­ miéra nového kupé Scimitar (codename SE4A) se odehrála v roce 1964 s převzatým motorem Zephyr, ale zvýšeným výkonem na 88 kW (120 k)/5000 min‑1 se třemi karburátory S.U., čtyřstupňovou převodovkou (na přání overdrive, tedy rychloběh, či samočinná ZF 4S12), laminátovou karoserií a samozřejmě pohonem zadních kol. Vzniklo 297 krásných kupé do října 1966, kdy Ford zastavil výrobu motorů. Britský výrobce nelenil a přestavěl Scimitar GT na vidlicové šestiválce Ford Essex 2.5/3.0 o výkonu 82/100 kW (112/136 k), v letech 1966 – 1970 vyrobil dalších 232 vozů (SE4B/C), jejichž dynamika vzrostla. Připravoval ale ještě něco jiného, originál- ►►►

3 Zavazadlový prostor čtyřmístného vozu byl přístupný vzhůru výklopným zadním víkem (na snímku model 1976) 4 Zadní výklopné okno, dvě individuálně sklopná sedadla ve druhé řadě a schránka na nářadí 5 Scimitar GTE druhé série (SE6) s novým rámem a prodlouženým rozvorem náprav (od 1976) 6 Výroba sportovních kupé Scimitar GT s laminátovou karoserií u Reliant Motor Co., Ltd., v  Tamworthu (1964 – 1970)

4/2019 THauto

45


Foto Tom Hyan

► RELIANT SCIMITAR GTE (1968 – 1986)

1

Foto Reliant

2

3

Foto Tom Hyan

4

1, 2 Vzorně renovovaný Scimitar GTE Overdrive první generace na srazu v Silverstone 2001 (výroba 1968 až 1975) 3 Scimitar GT Coupé (SE4A) se představil v roce 1964, poháněn řadovým šestiválcem Ford 2,5 l/88 kW (120 k) se čtyřstupňovou převodovkou (na přání samočinná ZF) 4 V roce 1965 představená studie Triplex Scimitar inspirovala tvůrce k uvedení prvního kombi-kupé GTE o tři roky později

46

auto 2019/4

TH

ního, zárodkem prvního kombi-kupé se stal Triplex Scimitar, postavený na zakázku sklárny Triplex ze skupiny Pilkington, která chtěla propagovat vrstvená skla Triplex Sundym, pohlcující tepelné záření. Tom Karen (Ogle Design) znovu navrhl úhledný třílitrový vůz Scimitar GTS na základě kupé GT, ovšem se zadní nástavbou typu kombi se skleněnou střechou. Majitelem jediného kusu se stal princ Philip, vévoda z Edinburghu (vůz se dochoval u amerického sběratele). Kostky byly vrženy, zrodila se myšlenka kombi-kupé, realizovaná na Scimitaru GTE (SE5). Reliant Scimitar GTE se představil na prodlouženém a rozšířeném rámu ze čtyřhranných ocelových profilů, který navrhl John Crosthwaite (1925 – 2010), známý konstruktér závodních vozů Cooper, Lotus a BRM, jenž už dříve upravil kupé pro zástavbu vidlicových motorů. Poháněcí soustava s mírně ­ zvýšeným výkonem zůstala, všechny vozy byly tří­ litrové, přestože motor 2.5 byl uveden jako alternativa při premiéře na London Motor Show 1968. Úhledná karoserie, jejíž zadní výklopné víko tvořilo velké okno, byla opět dílem bývalého československého občana Toma Karena, nyní ředitele Ogle ­Design. Aby toho nebylo málo, vystavil Karen na stánku Ogle vlastní verzi s jinou přídí a výklopnými světlomety (Ogle Scimitar GTE), protože si moc

přál, aby se sériová výroba rozběhla. Tento automobil se nakonec stal jeho nejúspěšnějším návrhem osobního vozu. Skvělou propagaci udělala rovněž britská HRH Princess Anne, svůj první Scimitar GTE dostala ke dvacátým narozeninám v roce 1970, nakonec jich měla devět a poslední stále vlastní, tedy poslední vyrobený u Reliantu v roce 1986 a repliku číslo 5 ze 78 zhotovených na základě licence u Middlebridge Co. koncem osmdesátých let (motory Ford Köln 2.9 V6 do roku 1990, pak definitivní konec). Reliant postavil i zvýšený prototyp GTE 4x4 se systémem pohonu Ferguson Formula (jako u Jensenu FF) s díly GKN. V roce 1972 prošel Scimitar GTE mírnou moderni­ zací, kódové označení se upravilo na SE5a, nová přístrojová deska a drobné stylistické detaily patřily k největším změnám. Druhá série SE6 od roku 1976 znamenala prodloužení rozvoru o další čtyři palce (101,6 mm) a rozchodu kol o tři (76 mm), aniž by


Foto Reliant

RELIANT SCIMITAR GTE (1969) POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený šestiválec Ford Essex s válci do V/60°, uložený vpředu podélně; litinový blok a hlava válců, OHV 2V; dvojitý karburátor Weber 40 DFA-1; 2994 cm3 (ø 93,67 x 72,42 mm); 8,9:1; 144 k (105 kW) SAE/4750 min‑1 a 261 N.m/3000 min‑1; jednokotoučová suchá spojka; čtyřstupňová převodovka Ford s řazením na středovém tunelu (3,16 – 2,21 – 1,41 – 1,00 – Z 3,346), na přání overdrive Laycock-de-Normanville (1,16 – 0,82 na III a IV); stálý převod 3,58; pohon zadních kol.

5 6

PODVOZEK – ocelový skříňový rám ze čtyřhranných profilů, nesoucí laminátovou karoserii; vpředu příčná ramena, vzadu tuhá náprava s Wattovým přímovodem; odpružení vinutými pružinami se soustřednými kapalinovými tlumiči; kapalinové brzdy, vpředu kotoučové Girling ø 270 mm, vzadu bubnové ø 229 x 44,5 mm; hřebenové řízení; pneumatiky Pirelli Cinturato, 185 x 14. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2530 mm; rozchod kol 1400/1350 mm; d/š/v 4340/1640/1320 mm; světlá výška 140 mm; pohotovostní hmotnost 1134 kg; objem palivové nádrže 77,3 l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost přes 193 km/h (120 mph); zrychlení 0 – 100 km/h za 10 s; spotřeba paliva 10,1 l/100 km.

8

Foto Reliant

7

­ trpěl vzhled vozu, ale naopak získaly rozměry inteu riéru, zejména vzadu; také odpružení bylo měkčí pro větší komfort. To se ovšem kritikům nelíbilo, a tak modernizace SE6a v roce 1977 opět přitvrdila podvozek. Na první pohled SE6/6a odlišily větší z čtve­ řice hlavních světlometů (ty krajní). Samozřejmě, vozy využívaly díly z velkosériové produkce Ford, GM/Vauxhall a British Leyland, také příslušenství se měnilo. Pro SE6a (1977 – 1980) byla posílena brzdová soustava (Lockheed místo Girlingů), samočinné převodovky dodával většinou Borg Warner. Ford opět racionalizoval výrobu motorů, a tak místo britských Essexů 3.0 přišly německé Köln 2.8 (z Granady a Scorpia) pro třetí a poslední tovární sérii ­Scimitarů GTE (SE6b), jež se ovšem při uvedení v březnu 1986 představily poprvé také s verzí kab­ riolet GTC (SE8b), rovněž dílem Ogle Design. Vý­ roba však už klesala, ostatně kombi-kupé bylo v nabídce celkem devatenáct let! Princezna Anne získala

poslední vyrobený kus v listopadu 1986. O pokračování produkce se pokusili nottinghamští obchodníci John McCauley a Peter Boam s japonskou podporou Middlebridge Group, ale vyrobili jen 78 ze 300 plánovaných GTE (1988 – 1990). Princezna mezi klienty znovu nechyběla a oficiálně otevřela novou továrnu Middlebridge Scimitar, Ltd., v Beestonu (Nottinghamshire), a to na místě, kde se kdysi vyráběly Humbery! Tato reinkarnace GTE využívala motor Ford Köln 2.9 V6 s elektronickým vstřikováním pa­ liva a čtyřstupňovou samočinnou nebo pětistup­ ňovou mechanickou převodovku (obě od Forda). Dnes je majitelem práv na Scimitary GTE britská ­firma Graham Walker, Ltd., která od roku 2014 staví repliky na objednávku. Původních GTE vzniklo u Reliantu celkem 14 273 všech typů, GTC zaznamenal 442 vozů. Jména Scimitar a Sabre se znovu objevila na menším sportovním roadsteru Reliant, ale to už je jiná kapitola (1984 – 1995).  ■

5 Reliant Scimitar GT Coupé (SE4B) třetí série s vidlicovým motorem Ford 3.0 V6, nabízený v letech 1967 – 1970 6 Reliant Sabre Sport (1962 – 1964), předchůdce Scimitaru, jehož výrobu převzala izraelská Sabra (Autocars Co., Ltd.) 7 Porovnání rámového podvozku pro kupé a rozšířené i prodloužené verze pro první variantu GTE (1968) 8 První Reliant Scimitar GTE (Ogle Design) na propagačním snímku

4/2019 THauto

47


Bernie Schreiber, tovární jezdec Italjetu ve šlapačkových soutěžích (1980)

48

auto 2019/4

TH


1

ŠEDESÁTINY

Výrobce motocyklů Italjet a jeho nejlepší trialový jezdec Bernie Schreiber letos slaví šedesátiny...

2

V

roce 1959 vznikla firma Italemmezeta v Boloni, která (jak název napovídá) použila pro svoje motocykly východoněmecké motory MZ 125. Následovaly další typy, především padesátky, s dvoudobými jednoválci Minarelli, Franco Morini, Sachs a dalšími; zakladatel a šéf firmy Leopoldo Tartarini obrátil pozornost také k československým motorům. V roce 1967 představil řadu strojů Tarbo (Tartarini-Bologna) v objemových třídách 50, 125 a 350 cm3 s našimi motory, které prodával ve Francii známý Jacques Poch; pro domácí a jiné ex­ portní trhy nesly novou značku Italjet, jež se objevila na mopedu 50 cm3 už v dávném roce 1961. ►►►

3

PETR RUTEK

4

1 Italjet 125 America, jeden z motocyklů ze San Lazzaro di Savenna, poháněný československým motorem 2 Italjet 125 Sport (motor ČZ; 12 HP) 3 Italjet-ČZ 125 jako jiná verze Sport s úzkými řídítky 4 Italjet 125 Rally (motor ČZ; 12 HP)

4/2019 THauto

49

Foto Italjet

► Historie ► ITALJET MOTO


► ITALJET MOTO

3

1 2

4

Foto Italjet

5

Samotná firma Italjet o této části své bohaté historie tiše mlčí, podobně jako Giugiaro o spolupráci při návrhu nové typové řady osobních automobilů Škoda 720. Údajně se Italjet podílel na vývoji našeho typu Jawa 50 Mustang, sám ovšem vyráběl Mustangy s typickou nádrží, ale s jinými motory. Představil rovněž sportovní padesátku Italjet s motorem Jawa 50 typu 20 (tedy z Pionýra). Největší šanci měly mít stroje Italjet s československými dvoudobými jednoválci ČZ 125, objevil se dokonce Italjet s dvouválcem Jawa 350. Proti tehdejším kývačkám samozřejmě dostaly italské výrobky odleh­ čený design ve sportovním stylu, nemluvě o novém podvozku, nádrži, světlometu a dalších dílech. Před­ stavily se dokonce na strojírenském veletrhu v Brně, ale zůstaly nesplněným snem našich motocyklistů... Kolik skutečně vzniklo motocyklů Italjet s československými motory, se nepodařilo zjistit. Jedno však je jisté, byla uvedena řada různých typů ve zmíněných obje­ mových třídách, jejichž provedení mohli čeští moto­ cyklisté italským kolegům jen závidět. V prospektu Italjet z konce šedesátých let na řadu 125 byly uvedeny tři typy Sport, Rally a America s osvědčeným vzduchem

50

auto 2019/4

TH

1 Skútr Millenium 152 cm3 pro modelový rok 2000 2 Italjet 50 Mustang, první z jedenácti typů modelového roku 1966 (italský motor) 3 Italjet 100T (Trial) s dvoudobým jednoválcem 74,7 cm3 (model 1980) 4 Italjet 350T (Trial) s dvoudobým jednoválcem 326 cm3 (model 1980) 5 Italjet Grifon 900 s tříválcovým motorem Triumph (1999)

chlazeným dvoudobým jednoválcem ČZ 123,5  cm3, ­první dva s výkonem 12 k (8,8 kW), třetí s 9 k (6,6 kW), všechny se čtyřstupňovou převodovkou, rozvorem os kol 1330 milimetrů a hmotností 98 kilogramů. Společnost Italjet se záhy přestěhovala do San Lazzaro di Savenna (BO), Leopoldo Tartarini byl dlouhá léta ­jediným vlastníkem. Do dnešního dne firma vyvinula přes 170 různých mopedů, motocyklů a skútrů, z nichž mnohé získaly uznání za design a pokrokovou konstrukci. Zprvu šlo o padesátky Mustang, Mustang Ve­ loce, Trail, Geronimo, Conquistador, Vampire a mopedy Baby, resp. Minibaby; motory většinou dodával Minarelli. V roce 1965 se představil prototyp silného Grifonu, v roce 1968 sériová verze (motory Triumph 500, pak Bonneville 650). V šedesátých letech Tartarini dovážel motokrosové ČZ, Yamahy a v sedmdesátých Bultaco; což vedlo k použití motorů zmíněných značek. Hledal jakoukoli příležitost, dodával stroje pro Floyda Clymera (ten tehdy koupil značku Indian), i s velkými motory Royal Enfield, Velocette a dvouválcem Horex; pustil se do trialu (Bernie Schreiber z Los Angeles byl vicemistrem světa 1980), když už vyráběl vlastní dvoudobé


Italjet 50 Sport (motor Jawa), sen československého mladíka konce šedesátých let! 6 Mustang s motorem Jawa 50 s vodorovným válcem (1968)

6 Italjet Jawa 350, nejsilnější motocykl z italsko-československé spolupráce (1967)

Foto Italjet

7 Italjet Grifon 650 s britským dvouválcem Triumph o  výkonu 40,6 k (30 kW)/7200 min‑1 (model 1968)

7 i čtyřdobé jednoválce. Minimotocykly typu enduro a cross vyvážel hlavně do USA, v Itálii měl v polovině osmdesátých let téměř 400 servisních míst. Pozornost vzbudily skládací miniskútry Kit Kat z roku 1968, či jeho nástupce Pack 2 (motor z mopedu Piaggio Ciao), jenž se stal prvním jednostopým motorovým exponátem ­Muzea moderního umění v New Yorku (1981). Leopoldo Tartarini je italský motocyklový nadšenec, který se narodil 10. srpna 1932 v Boloni, kde také působil a založil svou firmu. Po vzoru otce začal s moto­ cyklovými závody, v roce 1952 postavil první rám pro motocykl se sidecarem (použil dvouválec BSA 650) a hned se spolujezdcem Sergio Calzou vyhráli silniční závod Milano – Taranto! Stal se továrním jezdcem, na Benelli Leoncino zvítězil v následující sezoně 1953 jak v závodě Milano – Taranto, tak ve své třídě v Motogiru (celkově druhý); pro Ducati pracoval v letech 1955 až 1958, když jeho sportovní kariéru přerušila těžká ne­ hoda u Perugie (při Motogiru 1955). Jakmile se zotavil, vymyslel si další dobrodružství. S kolegou Giorgiem Monettim na dvou čtyřdobých motocyklech Ducati 175 jeli kolem světa, přes Asii a Novou Guineu ►►►

4/2019 THauto

51


► ITALJET MOTO

2

1 Italjet 125 Formula, sportovní skútr z osmdesátých let

3

Foto Italjet

4

do Austrálie a Nového Zélandu, pak se přeplavili do ­Venezuely a objeli celou Jižní Ameriku, po plavbě do Dakaru se vrátili přes Afriku do Boloně. Od 30. září 1957 do 5. září 1958 ujeli šedesát tisíc kilometrů... Společnost Italjet S.p.A. se od roku 1986 specializovala na minimotocykly, od 1988 na skútry, z nichž k slavným patří Formula 50 L.C. (chlazený kapalinou), Dragster s jednoramenným závěsem předního kola, či retrospektivní Velocifero. V roce 1999 se pokusila o další Grifon 900 (nadále s motorem Triumph, ale tříválcem 900 cm3), což bylo zřejmě příliš velké sousto. První bankrot přišel v roce 2002, Leopoldo Tartarini přenechal podnik synu Massimovi, ale v podniku pracují i jeho tři další děti ­Marinella, Alessandro a Riccardo, sám pak založil studio designu. Massimo Tartarini pokračoval, obnovil ­výrobu motocyklů (mj. velkých na základě korejského Hyosungu 650), ale s novými partnery se nyní sou­ střeďuje na menší motocykly, skútry a elektrická kola.

52

auto 2019/4

TH

1 Italjet M.Veloce, sportovní padesátka s italským motorem 49,6 cm3 (šikmo uložený válec na rozdíl od motoru Jawa 50) 2 Italjet Kit Kat (1968), inovativní skládací miniskútr s motorem Franco Morini 49 cm3 (hmotnost 33 kg) 3 Klasický moped Italjet Minibaby (1966 s italským motorem) 4 Exportní model Geronimo 90 cm3 z konce šedesátých let

Jako sídlo společnosti je uvedeno Ozzano d’Emilia v lokalitě Ponte Rizzoli, samozřejmě nedaleko Boloně (Bologna); poslední údaje ale hovoří o továrně v Castel Guelfo di Bologna. V programu 2019 jsou skútry Dragster (čtyřdobé jednoválce 125/200 cm3), nové motocykly Caffeina (čtyřdobé dvouválce 250 cm3 do V/60°) a elektrokola řady Ascot, resp. Vyrus. Pro úplnost dodejme, že kromě účasti v MS ve šla­ pačkových soutěžích, kde patřil Američan Bernie Schreiber k nejlepším (na Italjetu druhý v MS 1981 a třetí 1984, mistrovský titul získal v sezoně 1980 na Bultacu, které vystřídal za Italjet, a u nás v Říčanech dvakrát vyhrál), v letech 1999 – 2002 startoval Italjet ve třídě 125 cm3 v silničním mistrovství světa. Jeho jezdcem byl první dva roky český reprezentant Jaroslav Huleš (1974 – 2004). Ačkoli Italjet s motorem Jawa ­ nebo ČZ je dnes kuriozitou, už se našli sběratelé, kteří tento motocykl dovezli zpátky do České republiky!  ■


5 5, 6 Jaroslav Huleš byl továrním jezdcem Italjetu ve třídě 125 cm3 (1999 – 2000) 7 Italjet 50/60 Cross Casa, alternativně s dvoudobým jednoválcem 50 nebo 60 cm3

7

Foto Italjet

6

4/2019 THauto

53


TATRA 57A v provedení Limousina a Sport z dobových prospektů (1935)

54

auto 2019/4

TH


► TATRA 57 (1931 – 1949)

TOM HYAN

1 Modernizovaná Tatra 57B, třetí generace Hadimršky, na dobovém snímku z prospektu (1939) 2 Výroba Tatry 57B pokračovala ještě po druhé světové válce

1

3 Klasická uzavřená Tatra 57A z roku 1935

HADIMRŠKA

Originální konstrukce s centrální nosnou rourou pokračovala na jednom z nejslavnějších malých vozů Tatra, známé Hadimršce... 2

Foto Tatra

M

alý lidový vůz Tatra 11 byl v roce 1923 prvním s centrální nosnou rourou a vý‑ kyvnými polonápravami (napoprvé jen vzadu), jež proslavily kopřivnickou auto‑ mobilku a na nákladních vozech Tatra vlastně slouží dodnes. Unikátní koncepce podvozku měla premiéru na typech Tatra 11, 12 a užitkovém 13, které uvedly vzduchem chlazený plochý dvouválec. Záhy následovaly větší čtyřválcové typy, rovněž se vzduchem chlazenými motory, ale už s nezávisle zavě‑ šenými koly i vpředu, z nichž se největší slávy dožila Hadimrška, jinak typ 57 s modernizacemi 57A a 57B (poslední v Kopřivnici smontovali v roce 1949). Tatra 57 byla bezesporu nejúspěšnějším osobním automobilem kopřivnické značky s motorem vpředu. ­ Zrodila se ještě s typickou přídí, která vynesla prvním vzduchem chlazeným typům pojmenování žehlička, ale dvě modernizované generace 57A a B už měly od polo‑ viny třicátých let prostornější karoserii modernějších tvarů. V době jejího vzniku, jenž inicioval šéf automobilky Dr. Hans Ledwinka (1878 – 1957), byla hitem filmová komedie To neznáte Hadimršku s populárním Vlastou Burianem v hlavní roli, a toto milé jméno se ujalo jako přezdívka vozů Tatra řady 57. Šéfkonstruktér Ing. Erich Uebelacker (1899 – 1977), který vystudoval německou techniku v Praze, samozřejmě využil konstrukci páteřo‑ vého rámu s centrální nosnou rourou, jaká se uplatnila u dřívějších osobních typů s chlazením motoru vzdu‑ chem (T 11/12, 30, 52, 54). Tatra 57 se stala jeho ­prvním velkým dílem, později vytvořil aerodynamické legendy Tatra 77, 77A, 87 a 97, aby svou automobilo‑ vou kariéru ukončil po válce u Borgwarda v Brémách. Protože Tatra 57 byla koncipována coby lidový vůz, ­dostala nejmenší z nových plochých čtyřválců o objemu 1155 cm3, jehož nucené chlazení vzduchem ►►►

3

4/2019 THauto

55


► TATRA 57 (1931 – 1949)

1 z­ajišťoval jeden ventilátor před motorem. Prototypy měly ještě menší motor 994,6 cm3 (ø 65 x 75 mm) o vý‑ konu jen 12,5 kW (17 k), ale po převrtání na 70 mm dával sériový čtyřválec 1155 cm3 větší výkon 13 kW ­ (18 k) při 3000 min‑1. Převodovka byla vždy čtyřstup­ ňová, hnací hřídel procházel nosnou rourou k diferen­ ciálu zadní nápravy. Premiéra první Tatry 57 se ode­ hrála na Pražském autosalonu v říjnu 1931. Sériové modely zahrnovaly různé dvoudveřové karoserie, po‑ stavené na podvozku s nezávisle zavěšenými koly (příčná listová pera) a hmotností jen 410 kg. Vyjely vozy otevřené i uzavřené, ale také dvoumístný sportovní roadster se skládací plátěnou střechou. Původní žehlička T 57 zaznamenala 5997 vyrobených vozů do roku 1935, kdy ji nahradila T 57A s modernější a prostornější karoserií, byť se rozvor náprav zmenšil o deset na 2550 milimetrů. Přesně čtyři metry dlouhý uzavřený vůz s velkou prosklenou plochou tehdy patřil k velmi moderním automobilům, takže o ně byl zájem i v cizině, kde se do jejich výroby pustila vídeňská ­Austro-Tatra. Karosářské varianty Tatry 57A byly dvou‑ dveřová uzavřená a polokabriolet s pevnými rámy dveří, dvousedadlový roadster Sport; později také ­ ­panelové dodávky (některé i prosklené coby kombi), čtyřsedadlové kabriolety, nemluvě o přestavbách od karosáren na minivalníky s užitečnou hmotností 250 ­kilogramů. Tatra 57 převzala čtyřválec 1155 cm3, ale s vyšším výkonem 14,7 kW (20 k). Vozy se také vyvá­ žely, pro Čínu vznikla série čtyřiceti vojenských pohoto‑ vostních T 57A s otevřenou karoserií bez dveří, jež do‑ staly za války následovatele coby T 57K (Kübelwagen), ovšem už se silnějším čtyřválcem z typu 57B. Koncem roku 1938 se v okleštěném Československu představil vylepšený typ T 57B, na první pohled od­ lišený novou vypouklou mřížkou přídě, zatímco T 57A ji měla typicky dole vpřed zaoblenou. Vyráběl se jen s uzavřenou dvoudveřovou karoserií, po válce však také jako kombi, v tomto případě s maskou z T 57A, ­která lépe ladila s hranatou zadní částí karoserie. Pře‑ vrtáním válců na 73 mm vzrostl objem čtyřválce na 1256 cm3 a výkon na 18,5 kW (25 k) při nezměněných

56

auto 2019/4

TH

2 3

1 Tatra 57A jako služební kabriolet pro česko­ slovenskou policii (1937) 2 Tatra 57A v provedení Polokabriolet na snímku z dobového katalogu (1936) 3 Tatra 57A Limousina z výrobního programu 1936

otáčkách 3000 min‑1. Zavazadlový prostor v nově tvaro‑ vané zádi byl přístupný nyní zvenčí, vzhůru výklopným víkem, zajištěným dole dvěma kličkami, takže se ná‑ hradní kolo přestěhovalo dovnitř. Za války pokračovala produkce vozu hlavně ve verzi T 57K se sníženým vý‑ konem na 17 kW (23 k) a čtyřdveřovou celokovovou ote‑ vřenou karoserií ve stylu Jeepu Willys pro vojenské účely (sériové T 57B měly ještě dřevěné výztuhy ocelové karoserie podobně jako Škoda 1100/1101). ►►►


► TATRA 57B (1938 – 1949) POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – vzduchem chlazený zážehový plochý čtyřválec Tatra s protilehlými válci, uložený podélně vpředu; OHV 2V; chlazený vzduchem s jedním ventilátorem před motorem; tlakové oběžné mazání; jeden spádový karburátor Zenith 30T, Solex 30 AVR nebo Amal 30 (nahraditelné Jikov 30 POV); 1256 cm3 (ø 73 x 75 mm); 5,0:1; 18,5 kW (25 k)/3000 min‑1; zapalování dynamoakumulátorové Bosch/Scintilla 6 V (1-2-3-4); svíčky Champion H10, Lodge H14 nebo AC 45L Com (nahraditelné PAL 14/175); jednokotoučová suchá spojka; čtyřstupňová převodovka s řazením pákou na podlaze (4,40 – 2,76 – 1,65 – 1,00 – Z 5,57), hnací hřídel bez kloubů v nosné rouře, stálý převod 4,727, pohon zadních kol s diferenciálem. PODVOZEK – páteřová nosná ocelová roura; nezávislé zavěšení všech kol na kyvných polonápravách, vpředu dvě příčná listová pera, vzadu jedno, vpředu dva pákové kapalinové tlumiče; hřebenové řízení; mechanické bubnové brzdy na všech kolech; ruční brzda na zadní kola; centrální mazání chassis; ocelová disková kola 3,25 x 16; pneumatiky 5,25 – 16.

4 5

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2550 mm; rozchod kol 1200/1200 mm; d/š/v 4000/1550/1520 mm; světlá výška 210 mm; objem palivové nádrže 35 l (spádové, vpředu) a olejové nádrže 3,5 l; hmotnost podvozku od 410 kg; hmotnost vozu 870 – 930 kg podle karoserie; počet sedadel 4; uzavřená dvoudveřová karoserie. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 90 km/h; spotřeba paliva 9,5 l/100 km; spotřeba oleje 0,15 – 0,20 l/100 km.

6

7

8

4 Tatra 57A coby polokabriolet s pevnými rámy dveří (1937) 5 Tatra 57A Sport Roadster, dvoumístný se zvětšeným zavazadlovým prostorem (1936) 6 Původní Tatra 57 (žehlička) jako prototyp ještě bez stupaček (1931) 7 Tatra 57A s dvojicí náhradních kol na zádi, zavazadlový prostor je přístupný zevnitř (1935) 8 Tatra 57A coby klasický skříňový dodávkový automobil (1935)

4/2019 THauto

57


► TATRA 57 (1931 – 1949) Tatra 57 s karoserií luxusní kabriolet od Sodomky pro Jana Wericha

1 Tatry 57 všech verzí jezdily na našich silnicích běžně až do sedmdesátých let, jedno vypůjčené klasické áčko v černé barvě s uzavřenou karoserií jsem také okusil, ale jeho jízdní vlastnosti s tuhým odpružením byly o poznání horší než u mých ­tehdejších automobilů Wanderer W24L a BMW 321/326. Výroba Tatry 57A dosáhla do roku 1938 celkem 8019 vozů, což je rekord pro osobní Tatry s motorem vpředu. Přerušovaná výroba moderni‑ zované T 57B zaznamenala 6469 kusů, z toho zhruba polovinu po válce (poslední kousky 1949). Vojenská T 57K, převážně pro německou armádu (jednu můžete vidět až za mořem v americkém muzeu v Auburnu), dosáhla 6540 vozů, z toho 490 zhotovených v roce 1948 pro českosloven‑ skou armádu. Už v prosinci 1943 převzali Němci 6000. vyrobenou Tatru 57K, ale to již zaměřili svou pozornost na těžké nákladní vozy Tatra 111 s pohonem všech kol a unikátním vznětovým dvanáctiválcem, samozřejmě také chlazeným ­ vzduchem, ale se dvěma ventilátory. Historie Tatry 57 je nesmírně bohatá, na jejím podvozku vznikly i speciální karosářské kreace od Oldřicha Uhlíka a Josefa Sodomky, k posledním patří dochovaný tudor se zapuštěnými světlomety od autorské dvojice Josef Klejch/Miloslav Říha (1948). Tatry 57 patřily svého času k nejpopu­ lárnějším vozům na československém trhu, kde ve třicátých letech držely první místo ve výrobě i prodeji. Sporadicky se zúčastňovaly závodů a soutěží, za zmínku stojí jedenácté místo Hanse Schreibera v Rally Monte Carlo 1933, který dojel bez trestných bodů hvězdicovou jízdu z eston­ ského Tallinnu, či v témže roce bezchybně absol‑ vovaná cesta manželů Neumannových na 35 000 kilometrů napříč Evropou, Afrikou a Asií.  ■

58

auto 2019/4

TH

2

1 Tatra 57 v typickém uzavřeném provedení (1932) 2 Bojová Tatra 57K s plátěnou střechou a nasazenými okny (1942) ▼ Tatra 57 Sport Roadster model 1932 s dveřmi jen na levoboku

Tatra 57 jako sériový polokabriolet modelového roku 1932


Otevřené verze automobilů TATRA 57A z dobových prospektů (1935)

4/2019 THauto

59


eXtra

► THE HAYS ANTIQUE TRUCK MUSEUM

Foto Helena Hyanová

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Woodland (CA), USA

ZAVŘENO...

Tahač návěsů Kenworth 4x2 se vznětovým řadovým šestiválcem Cummins o výkonu 257 kW (350 k) z roku 1954

Jedno z největších muzeí nákladních vozů bylo nedlouho po naší návštěvě zavřeno. Sbírky pana Hayse nadšenci zachránili a odvezli do skladu...

V

elké množství amerických auto­ mobilových továren, dílen i kon­ struktérů se zaměřilo na užitková vozidla, a také tento počet je opravdu rekordní. Když k tomu připočteme výrobce traktorů a zeměděl­ ských strojů, nemá jejich množství obdoby. O to složitější je orientace v této historii, ale také na to mají v USA experty. Fred C. Heidrick sbíral vzácné zemědělské stroje a staré traktory, které by jinak skončily ve šrotu, jeho přítel A. Wayne Pop Hays zase shromažďoval historické nákladní vozy. ­Nakonec se domluvili, založili Heidrick AG (=  Agricultural) History Center, k němuž přidal Hays svou sbírku coby The Hays ­ Antique Truck Museum. Bylo přístupné ­ ­veřejnosti v letech 1997 – 2013. Doba se mění, a s ní i lidé. Chabý anebo ­vůbec žádný zájem dnešních lidí (zejména mladých) o vlastní historii se podepsal na osudu mnoha muzeí, jejichž zavírání je čím dále tím častější. Heidrickova sbírka traktorů

60

auto 2019/4

TH

na Hays Lane v kalifornském Woodlandu sice přežila, můžete ji nyní navštívit coby ­California Agriculture Museum, jenže Hay­ sovy krásné nákladní vozy ze sousední haly zmizely. Podnikatel Hays založil koncem dvacátých let dopravní společnost A.  W. Hays Trucking Inc., Woodland a Stockton (CA), jejíž trucks přepravovaly přes půl století především zemědělské produkty. ­ V sedmdesátých letech ji prodal a odešel na aktivní odpočinek, kdy od roku 1982 za­ čal nakupovat a renovovat nákladní auto­ mobily. Když bylo 20. září 1997 otevřeno muzeum ve Woodlandu, slavil jeho společ­ ník Fred C. Heidrick čtyřiaosmdesáté naro­ zeniny a staré stroje shromažďoval od třicá­ tých let! Ostatně byl mezi nimi i první traktor, jenž si rodina Heidrickova sama postavila! Spojené sbírky uložili do dvou velkých hal v průmyslové zóně ve Woodlandu, jen pat­ náct minut jízdy od Sacramenta, u výjezdu na silnici 102 z dálnice Interstate I-5 North. Samozřejmě prim hrají úžasné Heidrickovy

traktory, nicméně jako automobiloví nad­ šenci jsme v létě 2012 zamířili nejprve do haly nákladních vozů, protože nám bylo jasné, že si nestačíme vše během několika hodin do zavíračky vůbec prohlédnout. Traktory jsou ovšem jedinečné, jednotlivým značkám (a ty jsou věhlasné) jsou věno­ vány samostatné expozice, asi tak, jak jsme zvyklí na autosalonech a jiných obchodních výstavách. Pro představu jmenujeme jen nejslavnější jména Caterpillar, Fordson, Allis-Chalmers, Case, John Deere, Cletrac, International Harvester, Holt, Best, McCor­ mick-Deering, Rumely a Oliver Hart-Parr. Podobně je tomu se značkami nákladních vozů. Vedle výrobků automobilových kon­ cernů General Motors, Ford a Chrysler jsou zastoupeny všechny známé specializované firmy Kenworth, Peterbilt, Freightliner, Mack, White, Oshkosh, REO, Diamond T, Sterling, International nebo FWD, ale také dávno za­ pomenuté Fageol, Chicago, Indiana, Knox, Republic, Transport, Gary, Fulton, Selden,


Foto Helena Hyanová

1

2 1 Kleiber Model C 3½ Ton Truck ze San Francisca, poháněný čtyřválcem Continental 5,7 l s převodovkou Brown-Lipe (1918) 2 Sterling HWS 160H 6x4 ročníku 1944, výrobek původního Sterlingu, jenž se stal v roce 1951 součástí White Motor Company

3 Legendární REO Speed Wagon Model G 2 Ton Truck se šestiválcem 3,9 l a třístupňovou převodovkou vlastní konstrukce (1926)

3

4

4 Těžký třínápravový Pierce-Arrow PX 5 Ton Truck, unikátní nákladní vůz z roku 1932 5 Studebaker M16, velmi populární typ se zážehovým motorem z osobního Commanderu o výkonu 69 kW (94 k), pochází z roku 1946 6 Powell Sport Wagon, originální konstrukce kalifornského pickupu s mechanickými díly z osobního Plymouthu (výroba 1955 – 1956)

Moreland, MacDonald, De Martini, Stoughton, Me­ nominee, Randolph a další, nemluvě o prototypech a různých kuriozitách s parním strojem, či s dnes tak propagovaným elektrickým pohonem. Henry Ford postavil první dodávkový vůz v roce 1900, ale teprve jeho třetí společnost Ford Motor Company začala vyrábět užitkové automobily ve vět­ ším měřítku. Model T coby nejrozšířenější osobní vůz dostal odpočátku užitkové verze ve formě pře­ staveb od řady firem, teprve od roku 1917 se rozběhla tovární produkce nákladních typů, označených TT na zesíleném podvozku s rozvorem prodlouženým o 24 palců (610 mm). Ve stejné době se zrodil kolový traktor Fordson a výroba obou překračovala 100 tisíc ročně (v roce 1923 Ford vyrobil 1,8 milionu osobních Modelů T a 193 tisíc nákladních podvozků TT , když produkce vlastních nástaveb se rozběhla o rok poz­ ději). Následující Model AA se stal základem výroby také v Rusku (osobní GAZ A, užitkový AA), v roce 1932 vzbudil senzaci nákladní Ford V-8 (Chevrolet měl jen šestiválec) a v roce 1935 poprvé prodeje užitkových Fordů překonaly Chevrolety. Prim na americkém trhu od té doby hrály typy Ford, ►►►

6 7

Foto Tom Hyan

5

7 Galloway ½ Ton Farm Wagon z Waterloo (Iowa) se vyráběl v letech 1908 – 1911 s plochým dvouválcem 2.3/10,3 kW (14 k) a planetovou dvoustupňovou převodovkou

4/2019 THauto

61


Foto Tom Hyan

1

Foto Helena Hyanová

► THE HAYS ANTIQUE TRUCK MUSEUM

2 1 Chevrolet Corvair 95 Rampside Pickup, užitková verze známého osobního vozu s plochým šestiválcem 2.4/59 kW (80 k) za zadní nápravou (ročník 1961) 2 Packard také vyráběl nákladní vozy, model D byl 1½ Ton Flatbed se čtyřválcem 4,5 l a třístupňovou převodovkou vlastní konstrukce (1916) 3 C.T. Electric Model F 5 Ton Flatbed (1916) byl elektromobil z Filadelfie s motorem v každém kole a zvýšenou budkou, určený pro rozvoz denního tisku

62

auto 2019/4

TH

Chevrolet a Dodge (Chrysler); těžké nákladní vozy byly většinou dílem specializovaných firem, stejně jako nyní, kdy se zmíněná trojice vzdala produkce větších typů a vyrábí jen pickupy a lehké skříňové vozy. Nepřežila ani produkce slavných Studebakerů, známých účastí ve druhé světové válce, ale ame­ rická armáda používá jejich nástupce AM General. Stejná společnost stála u zrodu vojenského Hum­ meru (Humvee, později H1). General Motors soustředil výrobu větších nákladních vozů do značek GMC a Chevrolet, u zrodu první bylo spojení dnes už neznámých Rapid, Reliance a dal­ ších, obě přežily dodnes, byť výroba těžkých typů po spojení s Volvo/White přešla na WhiteGMC a pak ­Volvo. White Motor Co. z Clevelandu (OH) byla vý­ znamným výrobcem, jenž ve stylu General Motors pohlcoval značky Indiana, Sterling, Freightliner, REO, Diamond T, Autocar a další; krátce vlastnil i Stude­ baker/Pierce-Arrow. V osmdesátých letech však při­ šla krize a bankrot, po rozpadu koncernu se osamo­ statnily Freightliner, Western Star (nyní oba Daimler Trucks) a Diamond-Reo, základní řada vytvořila

3 dnešní americké Volvo. Z dalších slavných pokračují stále nezávislý International (Navistar), legendární Mack (Volvo Trucks/Renault VI) a dvě hvězdy kon­ cernu PACCAR, tedy Kenworth a Peterbilt. Když Ford prodal výrobu těžkých typů (hlavně L Series) koncer­ nu DaimlerChrysler, byla pro ně krátce znovuzrozena značka Sterling (1997 – 2010). U Chrysleru se pro užitkové vozy používaly značky Dodge a Fargo, dnes pokračují hlavně pickupy, jež pro odlišení od osobní divize Dodge od roku 2010 nesou jméno Ram Trucks. Alternativní pohony nebyly zvláštností už od po­ čátků! GMC vyráběl v letech 1911 – 1915 jak ben­ zinové, tak čistě elektrické typy (osm modelů ½ až 6 Ton); filadelfská C.T. (Commercial Truck Co.) na­ bízela v letech 1907 – 1928 především elektromobily, ale také hybridní modely; těžké typy měly trakční elektromotor v každém kole. Vydavatel Curtis Pub­ lishing ve Filadelfii používal dvacet vozů C.T. Elect­ ric pro nehlučný rozvoz denního tisku v ranních ­hodinách po Filadelfii, uvezly až deset tun a sloužily přes čtyřicet let (poslední vyřazen 1962)! Později se C.T. stala součástí Walker Vehicle Company


5

6

7

Foto Tom Hyan

4

4 Detroit Motor Wagon s dvoudobým dvouválcem boxer 1,7 l/12 kW (16 k), vyráběný v Detroitu v  letech 1912 – 1913 5 ALCO 3½ Ton (1910) od firmy American Locomotive Co. z Providence (RI), která proslula spoluprací s francouzským Berlietem a vyrobila i mobilní kostel 6 Vojenský standardní Liberty, které pro US Army vyrábělo patnáct firem, na snímku model B se čtyřválcem 7,0 l a čtyřstupňovou převodovkou Covert (1918) 7 Walker Electric ½ Ton P3 z Chicaga, nákladní elektromobil s akumulátory na rámu, trakčním motorem vzadu a dojezdem 80 km (1918) 8 Průkopník pohonu všech kol FWD (Four Wheel Drive) z Clintonville (WI), 3 Ton Model B se čtyřválcem Wisconsin 6,4 l a třístupňovou převodovkou (1918) 9 Třítunový Kelly-Springfield 3 Ton K-40 se čtyřválcem 6,8 l vlastní konstrukce, vyráběný ve Springfieldu v Ohiu (1914)

z Chicaga, která zhotovovala užitkové elektromobily a hybridy do roku 1942 (jeden také vystaven). Po­ zornost zaslouží i parní Breeding z Cincinnatti (OH), jenž měl v roce 1915 ještě parní stroj, ale pohon zadní nápravy typu banjo klasickým kloubovým hří­ delem! Zůstal však v jediném prototypu, chloubě Haysova muzea spolu s řadou dalších unikátů. A. W. Hays pracoval na starých trucks až do své smrti, zemřel v úctyhodných dvaadevadesáti letech! Museum ho přežilo do roku 2013. Úbytek návštěv­ níků a vzrůstající náklady vykonaly své. Nadšený trucker Jim Dobbas se snažil domluvit s dalším stánkem historie Pacific Northwest Truck Museum z Brooksu (OR), ale k dohodě nedošlo, a tak našel zachránce v The National Automobile Museum v nevadském Renu, otevřeném před třiceti lety na základech sbírky Billa Harraha. Pomohli řidiči, většinou z rodinných firem se třiceti- až devadesáti­ letou tradicí, zdarma muzeální trucks odvezli 240 kilometrů daleko do skladiště v Renu, kde čekají na stavbu nové haly u Truckee River, kam mají být umístěny. Ale zatím stále čekají...  ■

9 10

Foto Helena Hyanová

8

10 White Model 51 Flatbed 2½ Ton se čtyřválcem 5,7 l a čtyřstupňovou převodovkou vlastní konstrukce (1928)


► Krátce ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA

► Výroční tisková konference Škoda Auto v Mladé Boleslavi potvrdila skvělé výsledky roku 2018. Zákazníci odebrali rekordních 1 253 700 nových vozů Škoda (nárůst 4,4 %), obrat vzrostl na rekordních 17,3 miliardy eur a provozní zisk dosáhl 1,38 miliardy eur (méně než předloni vzhledem k velkým investicím). Průměrná mzda činila 46 357 Kč, počet zaměstnanců 37 825, z toho 36 485 v České republice.

První snímek nového konceptu Porsche 917, který bude představen 14. května v Porsche Museum Stuttgart na počest padesátého výročí uvedení sportovního prototypu Porsche 917, byl zveřejněn v polovině března. Bílý originál se zelenou přídí z roku 1969, kdy vznikla pětadvacetikusová homologační série, byl nedávno u Porsche restaurován a bude vystaven spolu s další desítkou vozů 917 ve stuttgartském muzeu. Nový koncept nese červenobílé barvy a číslo 23 vítězného Porsche 917, s nímž dvojice Richard Attwood/Hans Herrmann vyhrála 24 h Le Mans 1970 průměrnou rychlostí 191,992 km/h.

► European Battery Union je novým podnikem v EU pro výzkum, vývoj, výrobu a recyklaci akumulátorových článků pro elektrická vozidla. Vznikl pod vedením Volkswagen Group a švédského výrobce akumulátorů Northvolt. Řada spolupracujících partnerů a společností tak především omezí závislost na čínské produkci ve všech fázích výroby článků. Společné výzkumné aktivity začnou v roce 2020.

64

auto 2019/4

TH

Porsche 917 (homologace 1969)

VELIE – RODINNÁ ZÁLEŽITOST

Foto Tom Hyan

► Americký Ford oznámil investici 850 milionů USD do závodu ve Flat Rocku (MI), který nyní vyrábí Mustangy a Lincoln Continental. Továrna má do roku 2023 zahájit produkci čistě elektrických vozidel (BEV), ale také nové generace Mustangu (hybrid 2020). Ford chce vyrábět elektrické SUV kromě Flat Rocku rovněž v mexickém Cuautitlánu a v Hermosillu zavést výrobu příští generace Transitu Connect. V Evropě zahájil drastickou reorganizaci, propustí 5000 lidí v Německu a Velké Británii. Stevena Armstronga ve funkci šéfa Ford of Europe nahradí Stuart Rowley.

Porsche 917 Concept 2019

Foto Porsche

PORSCHE 917 – PADESÁT LET!

Foto Porsche

► Winfried Vahland, bývalý šéf Škoda Auto, byl jmenován členem představenstva Volvo Cars, kde nahrazuje Carl-Petera Forstera (členem 2013 – 2019). Doktor Vahland už má stejnou funkci u malajsijské Proton Holdings Bhd (49 % vlastní Geely Holding). Kromě Vahlanda tedy předsta­ venstvo Volvo Cars tvoří Li Shufu (čínský šéf, podle svých slov básník, komunista a podnikatel), Lone Fönss Schröder, Hakan Samuelsson (CEO Volvo Cars), Winnie Kin, Wah Fok, Daniel Li, Betsy Atkins, Tom Johnstone, Michael Jackson (nikoli zpěvák), Jim Zhang, Glen Bergström, Jörgen Olsson a Marko Peltonen.

Revoluční Škoda 1000 MB slaví 55. narozeniny! Do Mladé Boleslavi přinesla 21. března 1964 nejen samonosnou karoserii a motor vzadu, ale také zcela nový výrobní závod! Oficiálně se ten den na tiskové konferenci představila jak nová automo­ bilka, vybudovaná na ploše 80 hektarů, tak nový automobil. Na svou dobu to byla úžasná investiční akce, navíc spojená se zavedením tlakového lití hliníkových bloků motoru (poprvé v Evropě). Tisícovka dávala výkon zprvu 27 kW (37 k), po dvou letech 32 kW (43 k) a ve verzi 1100 MB dokonce 38 kW (52 k). Do roku 1969 se vyrobilo 443 156 vozů včetně 1270 kusů smonto­ vaných na Novém Zélandu.

Foto Škoda Auto

► V Mladé Boleslavi byly uvedeny prodané počty jednotlivých typů za rok 2018. Vede Škoda Octavia se 388 200 vozy, následují Rapid 191 500, Fabia 190 900, Kodiaq 149 200, Superb 138 100, Karoq 115 700, Citigo 39 200 a nabíhající Kamiq 27 900. Letos rozšíří produkci elektrické Citigo, 2020 vyjede sériová verze Visionu iV (platforma MEB) a záhy se objeví první Plug-In Hybrid (Superb).

ŠKODA 1000 MB – PĚTAPADESÁT LET!

Kovář a vynálezce John Deere (1804 – 1886) se automobilového věku nedožil. Jeho syn Charles pokračoval ve výrobě zemědělských strojů v Moline (IL) a koupil zkrachovalou Clarkmobile, pak coby Deere-Clark (1906) a Deere (1907) krátce vstoupil do světa automobilů, než se zcela vrátil k traktorům. Úspěšnější byli příbuzní. Willard Velie (1866 – 1928), vnuk Johna, opustil dědovu továrnu a v Moline založil Velie Motor Vehicle Co. Rekordních 7738 vozů vyrobil v roce 1920, posledních 3137 v roce 1928, kdy zemřel. Továrna se stala součástí J. Deere & Co., rodinná Villa Velie je dnes luxusní restaurací. Na snímku dva z výrobků, letadlo Monocoupe 70 z roku 1928 (celkem 350 všech typů) a šestiválec Model 58 (1922 – 1928). Dochovalo se přes 200 vozů Velie.


Kresba AZNP (Škoda)

ŠKODA 1000 MB (1964)

Foto Motokov

SLAVNÉ MOTORY


Kresba AZNP (Škoda)

SLAVNÉ MOTORY

ŠKODA 1000 MB (1964)

Objem válců 988 cm3 (ø 68 x 68 mm) Kompresní poměr 8,3:1 Výkon 33 kW (45 k) SAE/4650 min‑1 Točivý moment 72,6 N.m SAE/2800 min‑1 Kresba Motokov

Před 55 lety vyjel osobní automobil Škoda 1000 MB (typ 990), který pro československou značku znamenal doslova revoluci. Byl to přechod na samonosnou karoserii a motor vzadu. Nový čtyřválec měl tlakově odlévaný hliníkový blok a hlavu válců ze šedé litiny, ale jen tři hlavní ložiska. Pro zkrácení zástavby byl ventilátor chlazení na duté konzole, sloužící odvětrávání klikové skříně do čističe vzduchu (viz příčný řez).

Profile for TH Auto

TH Auto 04 2019 (duben)  

Měsíčník o automobilech, zaměřený na konstrukci, design, motorsport a historii, který připravil Tom Hyan

TH Auto 04 2019 (duben)  

Měsíčník o automobilech, zaměřený na konstrukci, design, motorsport a historii, který připravil Tom Hyan

Profile for thauto
Advertisement