THauto_02_2026

2

2026

MOTOR SHOW

V BRUSELU

PŘEDSTAVUJEME ■ AUDI Q3 ■ také ve třetí generaci jsou v nabídce karosářské verze Sportback a SUV ■ FORD EXPLORER EV ■ americký styl pro Evropu přijíždí z Kolína nad Rýnem ■ FIAT 600 HYBRID ■ označení Seicento patří legendám italského Fiatu a nyní se šestistovka vrací

SLAVNÉ MOTORY

Kresba a foto Porsche

Porsche M96/01, první motor pro 911 s kapalinovým chlazením

Porsche 911/996 Carrera (1997)

Kapalinou chlazený šestiválec boxer DOHC 4V; 3387 cm3 (ø 96 x 78 mm) Kompresní poměr 11,3:1 Výkon 221 kW (300 k)/6800 min‑1 Točivý moment 350 N.m/4600 min‑1 Elektronické vstřikování Bosch Motronic 5.2 Sedmkrát uložený klikový hřídel

PORSCHE 911/996 (M96)

Koncem roku 1997 slavil premiéru nový Porsche 911 (codename 996), který po čtyřech generacích 911 přišel se zcela novou platformou, ale také po 34 letech přešel z tradičního chlazení motoru vzduchem na chlazení kapalinou.

Základní koncepce šestiválcového boxeru M64 zůstala zachována, neměnila se ani rozteč válců 118 mm, ale nový M96 má čtyřventilový rozvod DOHC s variabilním časováním VarioCam a proměnnou délku sacího potrubí. Typ M96 procházel zvýšením objemu a dalšími Údaje platí pro první verzi M96/01 (1997) úpravami pro jiné modely (996 Turbo, 997 od 2004).

2

2026

JEDENÁCTÝ ROČNÍK číslo 2 (118), únor 2026 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

Vydává TH Motormedia šéfredaktor: Ing. Tomáš Hyan

tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@gmail.com adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2026 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth tak už to jede! Uplynul první měsíc a máme za sebou mezinárodní autosalony, velké závody a soutěže, nová setkání a nové automobily. Bruselský autosalon byl skvělý, vždyť stačilo převzít štafetu od Ženevy, která se sama zničila s bláhovým nápadem, že bude dále účin­ kovat v Kataru...

Slavíme 140 let od okamžiku, kdy Carl Benz a Gottlieb Daimler představili první motory pro sériovou produkci a jejich spojená firma, která přežila všechny krize, prostě existuje dodnes.

Málokdo si uvědomuje, že měla významný vliv i na jiné tvůrce automobilů. Carl Benz, jenž dostal 29. ledna 1886 patent na svůj tříkolový Motorwagen, zahájil výrobu pohonných jedno­ tek, které stály i u zrodu jiných vozidel významných průkopníků. Například dvouválec Benz poháněl první kopřivnický Präsident z roku 1897, jehož výrobce se proměnil z Nesselsdorfer Wagenbau na Závody Tatra, a dodnes pokračuje jako Tatra Trucks, rovněž coby jedna z nejstarších automobilek. Podobně si počínal Gottlieb Daimler, nejprve zabudoval jedno­ válec do motocyklu Einspur s dřevěným rámem, ale v roce 1886 už měl čtyřkolový vůz! Jeho motory byly u zrodu francouzského průmyslu automobilů, Panhard & Levassor vyrobil první licenční dvouválec Daimler v březnu 1890, Armand Peugeot jej v dubnu 1891 zabudoval do svého Type 2 (ano, Type 1 byl parní stroj). V roce 1926 došlo ke spojení Daimler-Benz a v roce 1965 stála tato firma u návratu Audi, svého dnešního konkurenta. Po kapotou ­prvního znovuzrozeného Audi byl motor konstrukce Mercedes-Benz...

Spalovací motor žije, byť jeho další vývoj je spojen s elektrickou asistencí, aby splnil přísné emisní limity. Je tady s námi, a tak máme o čem psát.

Obraťme list, přeji příjemné čtení i pevné zdraví, vítězství rozumu a radost z jízdy!

►►► OBSAH Salon Brussels Motor Show 2026 ������������� 2 Car of the Year (Europe 1963 – 2026) ������� 9 AUDI Q3 (FJ) ������������������������������������������� 10 FORD Explorer EV (CX740) ��������������������� 14 FIAT 600 Hybrid (Progetto 364) �������������� 18 Novinky českého trhu ������������������������������ 22 ŠKODA Auto (2025 – 2026) ��������������������� 24 Salon Brussels Motor Show 2026 – čínská invaze ���������������������������������������� 26 Formule 1 – před startem sezony 2026 ��� 32 Dakar 2026 ��������������������������������������������� 36 Jezdci formule 1 �������������������������������������� 38 Britské legendy ��������������������������������������� 40 Brazilské hvězdy �������������������������������������� 41 NASCAR Modified Tour (1948 – 2026) ���� 42 Nadace Elišky Junkové: ŠKODA Rapid Six 910 (1935) ��������������� 44 Naše legendy ������������������������������������������� 45 JAGUAR XK (1948 – 1992) ���������������������� 46 GUY Motors (1914 – 1979) ��������������������� 50 FORD Motor Company (1966) ���������������� 56 Automuuseum Halinga (Halinga, EST) ���� 60 Ladislav Samohýl (1955 – 2026) ������������� 64

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄ Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2026 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2026 v ČR

► Za volanty nových automobilů BMW 220d Gran Coupé, Alfa Romeo Junior Veloce, Jeep Avenger 4xe, Kia Ceed Edice 30, Leapmotor C10 Design, Volkswagen Tayron a Golf, Hyundai Inster a mnoha dalších ► Znáte Vehma Torrero? ► Střípky z Bruselu ► Mack Trucks slaví 125 let ► Cadillac v modelovém roce 1966 ► Ženy v 500 mil Indianapolisu

2/2026 THauto

1

Mercedes-Benz CLA Shooting Brake, druhá karosářská varianta evropského Vozu roku 2026

Foto Robert Hyan

Foto Tom Hyan

► 102. SALON BRUSSELS MOTOR SHOW 2026

1

2

SKVĚLÝ START

Bruselský autosalon je rok od roku lepší, od znovuzrození 2023 se stal nejdůležitější mezinárodní výstavou automobilů v Evropě...

V

Bruselu jsme navštívili autosalon potřetí (v roce 2024 se nekonal), ale dříve jsme v lednu jezdili do amerického Detroitu a v březnu do švýcarské Ženevy. To se však změnilo, Ženeva definitivně skončila stejně jako Frankfurt (podivná výstava v Mnichově není adekvátní náhradou) a Detroit se teprve loni vrátil k lednovému termínu. Vzhledem k tomu, že na belgickém trhu působí většina světových automobilových značek (a Belgie žádnou už nemá) je zjevné, že Brusel prostě Ženevu nahradil, když mu velkou prestiž přidalo opětovné vyhlášení evropského Vozu roku ­přímo v jedné z výstavních hal o tiskovém dnu v pátek 9. ledna, stejně jako impozantní návrat souběžné vý-

2

auto 2026/2

TH

TOM HYAN a ROBERT HYAN, Brusel (B) 1 Lamborghini Temerario je návratem k osmiválci (naposledy Jalpa; předchůdce Huracán je desetiválec) 2 Maserati MCPura Cielo, faceliftovaná verze MC20 Cielo s motorem Nettuno 3.0 V6 o výkonu 463 kW (630 k)

stavy motocyklů. Z důležitějších značek chyběly tradičně Volvo, Land Rover (Jaguar je mrtev), Ferrari a Aston Martin; na výstaviště se vrátily Nissan a Mitsubishi (nový nástup na belgický trh od prosince).

Hvězdou salonu byl Mercedes-Benz, a to z několika důvodů. Velký stánek hned ve vstupním patiu autosalonu představil množství osobních i lehkých užitkových automobilů Mercedes-Benz včetně konceptů Mercedes-AMG PureSpeed (viděli jsme v Praze na Legendách) a AMG GT XX (z IAA 2025 v Mnichově), ale během dne byl v hale 6 vyhlášen Mercedes-Benz CLA coby evropský Car of the Year 2026, což byl nejlepší dárek ke 100. výročí spojení automobilek Gottlieba Daimlera a Carla Benze, ale také oslavou 140 let od založení

5

Foto Tom Hyan

3

Foto Robert Hyan

4

6 Bugatti Tourbillon se zcela novým vidlicovým šestnáctiválcem o objemu 8,3 litru (spolupráce Cosworth) obou společností, což současně dokumentovala vý­ stava Mercedes, The Story of the Star, v bruselském muzeu Autoworld. Středem pozornosti byly samozřejmě CLA a CLA Shooting Brake (verze kombi), elektrický GLC s novým ztvárněním tradiční masky a světová ­premiéra GLB druhé generace, nejprve v elektrické verzi 250+ with EQ Technology (dojezd až 630 km). Také BMW představil širokou paletu modelů, ale žádný z nich nebyl novinkou, prohlédli jsme si opět elektrické SUV iX3 a koncept sedanu i3 (Neue Klasse), akční modely pro místní trh a Mini Paul Smith Edition pro tři karosářské varianty (Cooper 3d, 5d a Cabrio) podle návrhu britského designera. V sekci D’Ieteren Luxury Performance v hale 11 jsme si konečně prohlédli Bugatti Tourbillon se zcela novým motorem Bugatti/Cosworth V16/8,3 litru (u předchůdců byl W16), paletu vozů Maserati, Bentley a Lamborghini, ale i elektrický Rimac Nevera R. Nechyběly jiné premiéry, ovšem pro nás přinesl autosalon možnosti vidět i dříve představené vozy, neboť když jiné automobilové výstavy vymírají, tak jsme si v Bruselu mnohé prohlédli poprvé. První hale No.5 stejně jako ­minule vládly Groupe Renault, Kia Corporation a meziná-

3 Škoda Epiq přijede v polovině roku s cenou kolem 600 tisíc korun českých 4 Alfa Romeo Giulia Quadrifoglio Luca Rossa, akční model pro deset vyvolených 5 Elektrický hypercar Lotus Evija z akční série Emerson Fittipaldi na oslavu titulu mistra světa 1972 (limitovaná série osmi vozů) 6 Ford Ranger MS-RT PHEV na oslavu letošního zahájení spolupráce Ford Motor Co. a Red Bull Racing F1

rodní Stellantis. Velkou novinkou Renaultu byly sériové modely Clio šesté generace (benzin 115; Hybrid 160) a sériové Twingo E-Tech, doplněné elektrickými skútry a dalšími stylovými produkty (prostě Twingomania). Nabídku znovuzrozených R4/R5 v elektrickém provedení završil sportovní R5 Turbo 3E s výkonem 408 kW (555 k) z limitované série 1980 kusů (na počest originálu R5 Turbo z roku 1980). Jasnou zprávou jsou úspěchy rumunské značky Dacia, kultivované Renaultem, které potvrzují smysluplnou cestu k praktickým a dostupným automobilům. Všechny modely prošly faceliftem, elek­ trický Spring má větší výkon i dojezd, Duster a Bigster dostaly inovovanou nabídku pohonných jednotek (např.

Hybrid-G 150 4x4). Concept Hipster naznačil možnosti individuální městské dopravy. Poslední šancí na nákup klasického Alpine je nový A110 GTS, protože značka z Dieppe vsadila na nejistý zájem sportovně založených řidičů o elektromobilitu (A290, A390). Úpadek spalovacích motorů nemůže vynahradit ukázka závodních Alpine A525 formule 1, A424 Hypercar (24 h Le Mans) a vodíkového konceptu Alpenglow Hy6.

Stellantis připravil stánky deseti značek (tedy včetně čínského Leapmotoru), ale zjevně si s nimi neví rady.

Většina využívá shodné poháněcí soustavy, ať už elektrické, či se zážehovými motory. Základem je tří­ válec 1.2 Turbo průběžně vylepšovaný už čtrnáctý rok, a to v různých výkonových verzích, které naleznete ve vozech Citroën, Fiat, Peugeot, Alfa Romeo, ►►►

2/2026 THauto

3

► 102. SALON BRUSSELS MOTOR SHOW 2026

Renault 5 Turbo 3E, elektrická oslava legendy osmdesátých let

Opel Astra (generace L) po faceliftu pro rok 2026

Akční model Mini Paul Smith Edition

Volkswagen Golf GTI Edition 50 na oslavu padesátin německé legendy

Foto Robert Hyan

Foto Tom Hyan

Honda Prelude aneb znovuzrození japonského kupé

BMW M3 Touring, aneb opravdu rychlé kombi Opel, Lancia, DS Automobiles a Jeep, když Abarth vsadil jen na elektrickou trakci. Dvojčata Opel Astra L (OV5) a Peugeot 308 III (P51) prošla faceliftem, stejně jako větší Peugeot 408 (P54); sportovní Peugeot 208 GTi je výhradně elektrický s pohonnou jednotkou 207 kW (280 k), známou z vozů Alfa Romeo Junior Veloce, Lancia Ypsilon HF a Abarth 600e Scorpio­ ­ nissima. Z předvedených typů se vymyká koncept ­Citroën ELO (tedy rEst, pLay & wOrk), elektrický people-mover MPV nové doby s délkou jen 4,1 metru, ­sedadly 3+3 a variabilním interiérem. Alfa Romeo vzpomíná na sportovní slávu akční sérií sedanů Giulia Quadrifoglio Luca Rossa (pouhých deset kusů, GTAm měla 500 vozů) ze spolupráce s jachtingovým týmem stejného jména, aero­dynamicky optimalizovanou (dě-

4

auto 2026/2

TH

lené křídlo vzadu s přítlakem 1273 N při maximální rychlosti 300 km/h) a odlehčenou se šestiválcem 2.9 V6 Bi-Turbo/383 kW (520 k). Vůz je produktem oddělení Bottegafuoriserie, kde dříve vyvinuli novou Alfu 33 a Maserati MCXtrema pro track days. Alfa Romeo ­Tonale už po dvou letech prošla faceliftem.

Pod jménem Fiat Qubo se skrývá značková osobní verze LUV Citroën Berlingo (podobně jako Fiat Doblò), Fiat ovšem připravil v opačném gardu z elektrického Cinquecenta 500e znovu klasickou verzi 500 Hybrid, která se vrací k zážehovému motoru (italský tříválec GSE 999 cm3/48 kW + EM 3,6 kW). Hvězdou stánku však byla Grande Panda; ukryta v koutě se krčila elektrická tříkolka Fiat Tris z marocké produkce, a to na konci expozice Stellantis Pro One, která zjevně připravuje

Polestar 5, vyvrcholení nabídky čínsko-švédské značky (Geely Holding)

Renault Clio Hybrid E-Tech, nyní v šesté generaci Dacia Concept Hipster, studie elektromobilu do města

Toyota Hilux přijíždí v deváté generaci včetně mild-hybridu klientelu na skutečnost, že mezi lehkými užitkovými vozy Citroën, Peugeot, Fiat a Opel kromě emblémů ­příslušných značek nejsou velké rozdíly. U Jeepu zářil nový Compass a především Wagoneer S, první glo­ bální elektrický Jeep (EM 441 kW a Li-Ion 100,5 kWh).

Malý Jeep Avenger už překonal 235 tisíc vyrobených kusů, představil se v akční verzi Black Edition.

Zpestřením byly dva monoposty elektrické formule FIA E, a to jak DS Automobiles Penske, tak nového týmu Citroën Racing, který hned o víkendu poprvé zvítězil (Nick Cassidy v Mexico City). DS Automobiles vystavovaly nový No4, ovšem v designové akční verzi Taylor Made No4 na počest mladého Taylora Barnarda, jenž se stal jezdcem DS Penske Formula E (v Mexiku dojel čtvrtý ze dvaceti jezdců). Znovu byla vystavena vlajková

loď DS No8 a starší DS3 a DS7 (na nový DS No7 se ještě čeká). Lancia, která tiše slaví 120 let, nabízí ­Ypsilon na vybraných evropských trzích, ale letos chce přidat znovuzrozenou Gammu (dvojče DS No8). Carlos Tavares, který uškodil ukončením výroby motorů Chrysler Hemi V8 (jeho nástupce Antonio Filosa ji ­znovu rozjel), ještě stačil v říjnu 2023 vytvořit společný podnik s čínským Leapmotorem, jehož stánek byl umístěn mezi Opel a Fiat, vyplněný trojicí podobných elektrických SUV B05, B10 a C10, přičemž novinkou byl menší Leapmotor B03, a to bez jakýchkoli technických údajů (malý T03 už nebyl vystaven).

Smutné představení připravil Ford, na stánku nebyl jediný osobní vůz se spalovacím motorem! Pouze elektrické Puma Gen-E, Mustang Mach-E, Capri ►►►

2/2026 THauto

5

Foto Robert Hyan Foto Tom Hyan

Toyota Aygo X poprvé v hybridní verzi (výroba v českém Kolíně)

Foto Tom Hyan

3

Porsche 911 Turbo S, zkrátka vrchol nabídky

Foto Robert Hyan

4

a Explorer (poslední dva na platformě VW MEB), přičemž belgický ředitel zdůraznil nadcházející spolupráci s Renaultem na nových elektromobilech. Spalovací motory zůstaly v Rangeru, jenž slaví titul Pick-Up of the Year 2026/2027. Na vedlejším stánku F-150 belgických importérů (AB Automotive, Waasland a Vanspringel) byly dva americké pick-upy Ford F-150 Lariat 5.0 V8 a Raptor 3.5 V6. Japonská Mazda se pro spolupráci na elektrických vozech obrátila na čínského partnera Changan (Deepal), který vyrábí nejen sedany Mazda 6e, ale i nové SUV Mazda CX-6e (Deepal S07), jež slavilo v Bruselu světovou premiéru. S výkonem 190 kW (258 k) a akumulátorem 78 kWh ujede až 484 kilometrů. Nechyběla faceliftovaná Mazda CX-5, ale ani ikonické roadster a kupé MX-5.

Korejská skupina Hyundai/Kia na samostatných stáncích předvedla novinky obou značek. Nejvýznamnější je Kia EV2, která na výrobních linkách v Žilině spolu s EV4 nahrazuje oblíbenou řadu Ceed, jež po loňském

6

auto 2026/2

TH

1

5

2

6

1 Porsche Cayenne Electric zcela nové čtvrté generace (E4) s výkonem až 850 kW (1156 k) 2 Porsche Macan GTS, crossover výhradně elektrické druhé generace 3 Audi Q3 Sportback, druhá karosářská varianta SUV třetí generace 4 Seat Ibiza po faceliftu pro modelový rok 2026 5 Hyundai Nexo, vodíkový vůz v sériové verzi druhé generace 6 Druhá generace Mercedes-Benz GLB bude v klasické i elektrické verzi

ukončení produkce zmizela z desítky nejprodávanějších modelů Kia na českém trhu! Jak prozrazuje typové číslo, je EV2 nejmenší, ale jinak nemalá s vnějšími rozměry 4060 x 1800 x 1975 mm, zatímco hmotnost jsme se nedozvěděli! Elektromotor 108 kW s akumulátorem 42 nebo 61 kWh zaručuje dojezd 317, resp.

448 km. K dalším novinkám patří verze GT větších typů, tedy EV3 GT, EV4 GT (hatchback i fastback) a EV5 GT, přičemž EV6 GT a EV9 GT už známe. Hyundai uvedl elektrickou verzi MPV Staria Electric, připomněl Concept Three (předobraz evropského Ioniqu 3), vodíkové Nexo druhé generace a sportovní sedan Ioniq 6 N. Kuriozitou je Hyundai Insteroid, závodní ­ verze malého BEV Inster. KGM (dříve SsangYong) ­ zdůraznil Actyon Hybrid a Torres Hybrid se soustavou Dual-Tech Hybrid od čínské firmy BYD. Japonské značky Honda a Toyota měly poměrně velké stánky. Současný trend ovšem znamená, že klasické karosářské varianty jsou záměrně potlačovány ve pro-

Foto Robert Hyan

► 102. SALON BRUSSELS MOTOR SHOW 2026

9 10

Foto Tom Hyan

7 8

7 Peugeot 408 po faceliftu, nadále s proporcemi, jež výrobce označuje za fastback s prvky SUV 8 Hyundai Insteroid (Inster na steroidech), prostě taková legrace na kolech 9 Elektrický Mitsubishi Eclipse Cross 10 Městský elektrický commuter v provedení Citroën ELO Concept

Isuzu D-Max s motorem 2,2 litru, který vyniká výhodnějším průběhem točivého momentu

spěch dražších a těžších SUV, výjimkou byla znovu­ zrozená Honda Prelude, sportovní kupé s pohonnou jednotkou Civic e:HEV, zatímco Civic v černé barvě byl odsunut do pozadí v záplavě SUV (HR-V, ZR-V, CR-V a e:Ny1). Toyota představila nové RAV4 a pick-up ­Hilux, Aygo X Hybrid, facelift bZ4X (včetně prodloužené verze Touring) a další elektromobil C-HR+. Nechyběla dvojčata Toyota Urban Cruiser a Suzuki e-Vitara vedle klasické Vitary, Swiftu, S-Crossu a historického roadsteru Capuccino, snad jako připomínku toho, že EU ­slibovala zavést předpisy pro kompaktní vozy ve stylu japonských kei-cars, ale pak se tomuto dobrému záměru jako obvykle zpronevěřila. Podobně jako čínský Smart (Geely/Mercedes-Benz), který s původní myšlenkou Smart ForTwo nemá nic společného. Značka Subaru se vydala jiným směrem, sází na elektromobily ze spolupráce s Toyotou, Solterra (bZ4X) prošla faceliftem, nové jsou kombi e-Outback (v USA Trailseeker) a crossover Uncharted (C-HR+). Překvapila Isuzu, která na rozdíl od jiných autosalony neopouští (byla i v poslední Ženevě 2024), a to dalším vývojem pick-upu D‑Max s novým čtyřválcem 2,2 litru/120 kW (163 k), ale i elektrickou verzí D-Max EV (Dual-Motor 140 kW, přívěs rovněž do 3,5 tuny, dojezd 263 km). Mitsubishi při návratu do Belgie uvedla svůj Outlander PHEV a tři ­deriváty Renaultu (ASX, Grandis a elektrický Eclipse Cross). Nissan předvedl Micru na základě Renaultu 5 E-Tech, Leaf třetí generace a také španělský projekt městského elektromobilu Silence SO4.

Vozy Škoda byly v hale 11 (dovozce D’Ieteren) společně s jinými koncernovými značkami, z nichž Volkswagen, Seat/Cupra, Audi a Porsche představily téměř kompletní sortiment. Kompaktní crossover Škoda Epiq zatím nemá zveřejněné technické údaje, je však dlouhý 4,1 metru, má zavazadlový prostor 475 litrů a dojezd až 425 km (pravděpodobně akumulátory 56 nebo 38 kW).

Bude se vyrábět ve španělském závodě VW ►►►

2/2026 THauto

7

► 102. SALON BRUSSELS MOTOR SHOW 2026

Foto Tom Hyan

2

1

3

Foto Robert Hyan

4

MG S6 EV, nové SUV s výkonem 180 kW (dojezd 530 km) či coby Dual-Motor 266 kW (dojezd 485 km) Navarra na platformě MEB+ Entry (přední pohon) s koncernovými druhy Volkswagen ID.Polo (dříve ID.2all) a Cupra Raval, jež ani v Bruselu neodložily kamufláže.

Vzhledem k tomu, že Seat je k vlastní značce macešský (upřednostňuje Cupru), tak překvapily facelifty Ibizy a Arony. Volkswagen opět vystavil lidový ID.Every1, nový T-Roc a slaví padesát let Golfu GTI akční sérií Edition 50 s výkonem 239 kW (325 k) z upraveného čtyřválce 2.0 TSI. V nepřehledné nabídce Audi zaujaly nové Q3 SUV a Sportback. Znovu jsme viděli Audi Concept C a Porsche 911 Turbo S (premiéry z IAA 2025 v Mnichově), na stánku Porsche byly nové elektrické generace SUV (Cayenne s výkonem 850 kW, Macan GTS). Tesla na belgickém trhu uvedla modely Standard, a to Model 3 Standard (od 36 990 eur) a Model Y Standard (od 39 900 eur). Zatímco Volvo autosalony ignoruje, tak sesterský Polestar ukázal několik modelů včetně nového sedanu Polestar 5 s výkonem 650 kW (884 k). K dalším patří Polestar 2 (fastback), Polestar 3

8

auto 2026/2

TH

5 1 Elektrická tříkolka Fiat Tris pro náklad až 540 kg ujede 90 km na jedno nabití 2 Jeep Wagoneer S, první globální elektrický s výkonem až 441 kW (600 k) 3 Kia EV2, aneb cesta k dostupnému elektromobilu 4 Další elektromobil Subaru Uncharted (alias Toyota C-HR+) 5 Mazda CX-6e (alias Changan Deepal S07), výsledek čínsko-japonské spolupráce

(SUV de luxe) a Polestar 4 (SUV Coupé). Čínská MG s britskými kořeny uvedla další SUV coby MG S6 EV, lákadlem na stánku byl otevřený MG Cyberster.

Samozřejmě nechyběly ani čínské značky, jejichž zastoupení se rozlezla po celé Evropě za přispění ­ místních dealerů. Napomáhá tomu nepřátelská poli­ tika EU vůči vlastnímu automobilovému průmyslu, čínská nadprodukce a snaha čínských komunistů ­ ovládnout svět, což evropské politické garnituře jaksi nedochází. Podivná čínská spojení lze jen těžko rozšifrovat, například belgický zástupce OneAutomotive měl přecpaný stánek vozy importovaných čínských značek podivné kvality BAIC, BAW (212), DFSK, Skyworth, Forthing, Livan a Foton. Jsou však i jiní s vyspělejšími vozy, které se nepodbízejí pouze nízkými cenami, jako jsou Zeekr, XPeng, či Omoda/Jaecoo.

K dalším zajímavostem z Bruselu se vrátíme. Kvalitně obsazená byla výstava motocyklů v hale 9, která se vrátila poprvé od roku 2020.

■

► CAR OF THE YEAR (EUROPE 1963 – 2026)

Konečné výsledky hlasování podle státní příslušnosti porotců

1

Mercedes-Benz je po 52 letech podruhé vítězem!

BMW se to dosud nepodařilo...

I

niciátorem soutěže Car of the Year byl v roce 1963 nizozemský časopis Autovisie, k němuž se během let připojilo dalších šest renomovaných periodik, z nichž některá vydržela dodnes, jiná byla nahrazena dalšími a několik přibylo. Vznikla celoevropská anketa, jejíž ­význam a prestiž postupem času vzrostly. S výjimkou let covidových restrikcí jsme se od roku 2000 vždy udělení ceny Car of the Year osobně zúčastnili, což o současném zástupci České republiky říci nelze. Nicméně Jiří Duchoň završil naši snahu a přispěl k rozšíření poroty o zástupce Slovenska (nastoupí Rastislav Chvála), o což jsme s Milanem Jozífem od roku 1993 marně ­usilovali. Milan byl našim prvním porotcem, samozřejmě ještě za krásné Československo.

Současná porota pod vedením Dána Sørena Ras­ mussena, jehož nástup do poroty coby nováčka jsem zažil, prochází změnami, a to mnohdy dost podivnými.

Pro rok 2027 byl zvýšen počet porotců Německa, Itálie a Španělska ze 6 na 7, zatímco Francie a Velká Británie

1. Mercedes-Benz CLA 320 bodů 2. Škoda Elroq 220 bodů 3. Kia EV4 208 bodů 4. Citroën C5 Aircross 207 bodů 5. Fiat Grande Panda 200 bodů 6. Dacia Bigster 170 bodů 7. Renault 4 E-Tech 150 bodů

TOM HYAN, člen jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015, Brusel (B) 1 Hned po vítězství byl Mercedes-Benz CLA označen logem COTY (Car of the Year) 2026 2 Søren Rasmussen (vlevo), prezident jury, předával cenu v Bruselu už potřetí

Foto Tom Hyan

KONEČNĚ!

2

mají nadále po 6. Tři porotci za Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko či Švédsko a dva za Maďarsko ostře kontrastují s jediným za Českou republiku, Turecko či nově za Slovensko, podíváme-li se na podíl příslušných zemí na automobilové produkci (o Řecku a Lucembursku raději pomlčím). Ikony motoristického žurnalismu z poroty mizí dosažením limitu 65 let věku, ale i spo­ lečenskými změnami, mnozí noví porotci jsou pro­ blematičtí (došlo k vyloučení konkrétních zástupců Německa a Rumunska). Výsledky uvádíme v tabulce, poprvé zvítězil Mercedes-Benz s typem 450 SE/SEL v roce 1974, podruhé s typem CLA v roce 2026. Druhé místo pro Elroq je nejlepším výsledkem Škoda Auto v celé historii soutěže! Gratulujeme!

■

2/2026 THauto

9

► AUDI Q3 (FJ)

Foto Tom Hyan

Automobily

V letošním roce končí Audi Q2 bez náhrady, třetí generace Q3 se tak posunuje na nejmenší model SUV z nabídky německé značky...

K

uriozitou jistě je, když u vozu s délkou 4,5 TOM HYAN, Z prodaných vozů bylo 71 % ve verzi Quattro s poho­ metru, šířkou přes 1,8 metru a výškou ko­ Špindlerův Mlýn (CZ) nem všech kol a 58 % s karoserií Sportback. lem 1,6 metru uvidíte označení kompaktní Nová třetí generace nadále vychází z modulární plat­ Audi Q3 SUV SUV, jenže časy se mění a dnes ani malé formy MQB Evo (čtyřválec vpředu napříč), manuální ve třetí generaci vozy nejsou malé. Dlužno říci, že nové Audi převodovky v nabídce už nejsou a verze Sportback je vedle nového designu Q3 má opravdu rozumné míry, interiér je dostatečně stejně dlouhá, vzadu však o 29 mm nižší. Rozvor ná­ nepřináší dramatickou prostorný a komfortní. Druhá generace Q3 vyjela v roce prav SUV i Sportbacku je shodný. Kuriozitou zůstává, změnu rozměrů, 2018 a byla nejen první na modulární platformě MQB, že u obou karosářských verzí je stejný objem zavazad­ což je velmi dobře; ale i první s druhou karosářskou variantou Sportback. lového prostoru 488 litrů (po sklopení zadních opěradel vyzkoušeli jsme základní Výroba druhé generace (codename F3) začala v ma­ je ovšem celkový o 97 litrů menší u Sportbacku). Při model 1.5 TFSI ďarském Györu (kde dříve vznikaly všechny sportovní srovnání, jak se zvětšily běžné osobní vozy, se nako­ s pohonem předních kol, nec crossovery přestávají příliš lišit, někdy jde jen Audi TT), zatímco první Q3 (8U) byla od roku 2011 ze jediný se soustavou španělského Martorellu. o pěticentimetrový výškový rozdíl, a to už nehraje zá­ Mild-Hybrid sadní roli pro zhoršení jízdních vlastností, či zvýšení V létě 2025 představená třetí generace (FJ) právě ­přichází na český trh, odpočátku v obou karosářských hmotnosti a tedy spotřeby paliva. Nezbývá, než tento variantách, a to z maďarské produkce v Györu. Z ka­ trend uvítat, většina klientů ostatně nepotřebuje pohon pacitních důvodů se má finální produkce letos rozšířit všech kol, takže cenově nejdostupnější verze vystačí i do německého Ingolstadtu, kam bu­ pouze s pohonem předních kol, přesto­ dou přicházet karoserie z Györu. že Q3 osvědčený systém Quattro v na­ ► NOVÉ AUDI Q3 SUV (SPORTBACK) bídce vybraných modelů zachovává Řada Audi Q3 je totiž velmi úspěšná typ výkon převodovka, spotřeba paliva (viz tabulka modelů). (přes dva miliony vozů od 2011) vozu [kW/k] pohon WLTP [l/100 km] a také na českém trhu byla v loňském Cestou z Prahy a na prezentaci Audi 1.5 TFSI mHEV 110/150 DSG7, FWD 6,0 – 6,6 (6,1 – 6,7) roce nejlépe prodávaným modelem Q3 pro novináře ve Špindlerově Mlýně 2.0 TDI 110/150 DSG7, FWD 5,3 – 5,8 (5,3 – 5,9) Audi (přesně 926 vozů z celkových 2.0 TFSI Quattro 150/204 DSG7, AWD 7,8 – 8,4 (7,8 – 8,5) jsme okusili čtyři vozy, a to nejlevnější 4350; následují 822 Q7, 758 Q8, 672 2.0 TFSI Quattro 195/265 DSG7, AWD 8,5 – 9,0 (8,5 – 9,0) 1.5 TFSI 110 kW (150 k) s předním po­ A6/A7, 389 Q5, 318 A4/A4 a další). 1.5 TFSI e-Hybrid 200/272 DSG6, FWD 1,7 – 2,2 (1,7 – 2,2) honem (červený SUV na snímcích,

10

auto 2026/2

TH

3

1 2

4

Foto Tom Hyan

5

1 Po zrušení Audi Q2 se nová generace stává nejmenším typem SUV ingolstadtské značky, na opačný konec však v létě přijde Q9 2 Obě karosářské verze Audi Q3 se od druhé generace vyrábějí v maďarském Györu 3 Zcela nová přístrojová deska s poněkud neobvyklým ovládáním ukazatelů směru a stíračů na desce vlevo pod volantem 4 Základní čtyřválec 1.5 TFSI/110 kW (150 k) se soustavou Mild-Hybrid 5 Nejvýkonnější pohonná jednotka 200 kW (272 kW) pod kapotou e-Hybridu

jediný model se soustavou Mild-Hybrid), dále oblíbený 2.0 TDI 110 kW (diesel se ovšem coby Quattro nedo­ dává), variantu 2.0 TFSI Sportback Quattro 150 kW (204 k) a také Plug-in-Hybrid, tedy model 1.5 TFSI e‑Hybrid s kombinovaným výkonem 200 kW (272 k).

Vzhledem k vozovkám pokrytým sněhem a ledem ­nešlo o klasické testy, výkon nebyl totiž rozhodující, systém pohonu Quattro je však za snížené adheze vhodný, ale i delší jízdy pouze s pohonem předních kol (přesun z Prahy a zpět) byly velmi příjemné s vyváže­ nými jízdními vlastnostmi vozu. Výkon 110 kW (150 k) je naprosto dostačující i pro svižné přemísťování, na­ víc lze vybírat rychlejší odezvu pohonné jednotky v menu jízdních režimů Audi Drive Select (u TDI dopo­ ručujeme). Všechny vozy mají dvouspojkovou převo­ dovku S tronic (DSG), a to většinou sedmistupňovou, pouze pro e-Hybrid šestistupňovou. Verze 2.0 TFSI 150 kW (204 k) a 195 kW (265 k) jsou standardně s po­ honem všech kol, a to jak SUV, tak Sportback.

Proti druhé generaci je nový SUV o 31 mm delší, rozvor náprav zůstává shodný, ale Audi uvádí menší objem zavazadlového prostoru o zanedbatelných 42 litrů. Vý­ robce zapracoval i na podvozku, snížil hlučnost a vy­ lepšil jízdní vlastnosti, zejména v příplatkové verzi s aktivními tlumiči dvouventilového uspořádání; jinak se dodává standardní podvozek s ocelovými ►►►

2/2026 THauto

11

► AUDI Q3 (FJ)

1

3

2

4 5

1, 2 Zavazadlový prostor obou verzí SUV (červený vůz) a Sportback má shodný základní objem 488 litrů 3, 4 Odlišná silueta dvou karosářských verzí na shodném rozvoru náprav a o stejné délce

Foto Tom Hyan

5 Audi Q3 se dodává coby Sportback i klasické SUV už od druhé generace

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (1.5 TFSI) – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec VW EA211 Evo2, přeplňovaný turbo­ dmychadlem, uložený vpředu napříč; vypínání válců COD (2-3); DOHC 4V; přímé vstřikování paliva, EU6e; 1498 cm3 (ø 74,5 x 85,9 mm); 12,0:1; 110 kW (150 k)/5000 – 6000 min‑1 a 250 N.m/1500 – 3500 min‑1. Mild-Hybrid ISG. Elektrická výzbroj 12 V. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – pohon předních kol, automatizovaná sedmistupňová dvouspojková převodovka S tronic DSG7 (3,400 – 2,750 – 1,767 – 0,925 – 0,705 – 0,755 – 0,635 – Z 2,900), spojky v olejové lázni; stálé převody 5,200 a 3,900.

PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy Four-Link; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; dvouokruhové kotoučové brzdy, ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 235/60 R 17.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (SUV) – rozvor náprav 2680 mm, rozchod kol 1588/1581 mm; d/š/v 4531/1859 (2087 se zrcátky)/1588 – 1623 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,30; objem zavazadlového prostoru 488/1386 l; objem palivové nádrže 55 l; pohotovostní (DIN)/celková hmotnost 1560/2170 kg; brzděný přívěs do 2000 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 209 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,1 s; spotřeba paliva WLTP 6,0 – 6,6 l/100 km, emise CO2 137 – 151 g/km.

VÝROBCE – Audi AG v závodě Audi Hungaria Zrt., Audi Hungária út 1, 9027 Györ, Maďarsko

12

auto 2026/2

TH

v­inutými pružinami, případně sportovní snížený. ­Podle verze a hloubky do kapsy lze volit sedmnáctiaž dvacetipalcová kola. Nabídku motorů tvoří pře­ plňované čtyřválce 1.5/2.0 TFSI a 2.0 TDI, ovšem v prvním případě 1.5 TFSI 110 kW (150 k) jde o jedi­ nou jednotku se soustavou Mild-Hybrid a navíc sys­ témem vypínání druhého a třetího válce COD (cylin­ der-on-demand) není-li třeba vyššího výkonu. Plug­ -In Hybrid s obchodním označením e-Hybrid využívá čtyřválec 1.5 TFSI 130 kW (177 k)/250 N.m a elek­ tromotor 85 kW (115 k)/330 N.m, uložený v pře­ vodovce DSG6, akumulátor 19,7/25,7 kWh a rychlo­ dobíjení DC 50 kW. Elektrický dojezd činí až 119 km, největší rychlost 215 km/h (elektricky 140 km/h), ­ovšem hmotnost vozu vzrostla na 1825 kilogramů.

Překvapilo nás potlačení údaje o rychlosti jízdy na digitálním přístrojovém štítu 11,9“, je číselné zcela dole pod větším otáčkoměrem (do 6000 min‑1 diesel, do 8000 min‑1 benzin), který však se samočinnou převodovkou nepotřebujete. Rychlost lze kontrolo­ vat rovněž na velkém Head-Up Display. Nová je obdélníková lišta pod volantem, vpravo s volbou režimů převodovky by-wire, ale na ovládání ukaza­ telů směru vlevo na hraně této desky si opravdu musíte zvyknout, stejně jako na spínání stíračů (rovněž na desce), či hledání aktivace mlhových svítilen (změna za každou cenu, či jaký motiv?).

Přehledný dotykový displej infotainmentu má 12,8“.

Posílené asistenční systémy odpovídají zvyklostem Audi, stejně jako vyspělé světlomety Digital Matrix LED. Více o novince najdete na www.audi.cz; kla­ sické ceníky se totiž už nezveřejňují.

■

Foto Tom Hyan

Audi Q3 SUV 1.5 TFSI při dynamické prezentaci ve Špindlerově Mlýně (leden 2026)

2/2026 THauto

13

Foto Tom Hyan

► Automobily ► FORD EXPLORER EV (CX740)

POTŘETÍ...

Elektromobilita volá, a tak Ford urychlil evropské uvedení nových modelů ve spolupráci s Volkswagenem, která ovšem není zcela nová...

H

istorie vzájemné výměny modelů Ford/ TOM HYAN CX740) na platformě MEB (Modularer E-Antriebs-Bau­ Volkswagen sahá do druhé poloviny osmkasten), sdílené s německými vozy Volkswagen ID.5 Elektrický Explorer desátých let, kdy v Jižní Americe vznikl a ID.4. Oba nové BEV Ford se vyrábějí rovněž v Něpro Evropu společný podnik AutoLatina (Brazílie/Armecku, a to v přestavěné továrně Ford-Werke Kölnnemá nic společného gentina), zaměřený na prodej společných -Niehl (za dvě miliardy eur), kde v červenci 2023 skons americkým SUV, čila produkce populární Fiesty (vzniklo jich tam téměř osobních vozů, odlišených jen designem (například VW od roku 1990 vyráběným Santana/Ford Versailles), jenž přežil až do roku 1995.

10 milionů). Znamená to, že v kategorii osobních vozů už v šesté generaci Následovala na autosalonu NAIAS 2020 v Detroitu zvenyní nabízí Ford v Evropě tři různé konstrukce, a to něřejněná smlouva o další spolupráci v oblasti lehkých mecké Capri/Explorer na základě Volkswagenu MEB, užitkových vozů, nejnovějším výsledkem jsou poslední americké Ford Mustang E-Mach (CX727) na platformě generace Ford Transit Connect/VW GE1 (Global Electrified 1, spřízněná ► FORD EXPLORER EV (2026) Caddy (MEB VW), Transit Custom/VW s C2 pro Focus/Kuga) a rumunské Ford Transporter (Pro Ford) a Ranger/VW motor, výkon max. točivý akumulátor dojezd WLTP Puma Gen-E na evropské platformě Amarok (Ford T6).

Global B, odvozené z klasické Pumy, pohon [kW/k] moment [N.m] [kWh] [km] Do třetice se předloni objevily osobní 1M, RWD 125/170 ale s poháněcí soustavou Ford z britské 310 52 357 – 378 elektrické crossovery SUV Capri a Ex- 1M, RWD 210/286 produkce v Halewoodu. Kupodivu Ford 545 77 572 – 602 plorer (společné codename DRP, resp. 2M, AWD 250/340 679 79 532 – 566 nebude vyvíjet menší typy na platformě

14

auto 2026/2

TH

Na první pohled není zřejmé, že Explorer vychází z platformy jiného výrobce, připomínají to pouze drobné detaily

1

2

Foto Tom Hyan

3

4

MEB.Entry (pohon předních kol), ale ve spolupráci s Renaultem vyrábět od 2028 ve Francii na platformě AmpR Small (R5, R4 a Twingo). Ani to však není první spolupráce Ford/Renault, jenže o tom snad někdy příště...

Samozřejmě, Ford se snaží zachovat jízdní vlastnosti typické pro evropské Fordy (patřily v tomto směru k nejlepším), jakož i originální design. Dlužno říci, že se mu to daří. Z dvojčat Capri/Explorer jsme důkladně vyzkoušeli kratší Explorer EV (délka 4468 proti 4634

milimetrům při shodném rozvoru náprav 2767 mm), jenž nemá tak dlouhý zadní převis (850 proti 978 mm), ale praktičtěji tvarovanou karoserii s lepším využitím obestavěného prostoru a podle názoru autora také působivější i zdařilejší design (oba vznikly pod tak­ tovkou šéfdesignera Amko Leenartse). Explorer ­stejně jako Capri existuje ve verzi s pohonem pouze zadních kol (EM 125 kW s akumulátorem 52 kWh, resp. 210 kW se 77 kWh), anebo všech kol (EM celkem 250 kW s akumulátorem 79 kWh). Jízdní ►►►

1 Přehledná přístrojová deska s virtuálním kokpitem 5,3“ a dotykovým displejem infotainmentu 14,6“ 2, 3 Po ujetí 180 kilometrů klesl dojezd jen o 113 km při snížení kapacity akumulátoru z 94 na 50 procent 4 Prostorný interiér splní všechny obvyklé nároky, jízda je příjemná a pohodlná

2/2026 THauto

15

► FORD EXPLORER EV (CX740)

Pohled pod kapotu Exploreru EV s pohonem všech kol

Foto Tom Hyan

Základní objem zavazadlového prostoru činí 470 litrů

Ford Exlporer EV se vyrábí v Kolíně nad Rýnem pro Evropany, přesto šéfdesigner Amko Leenarts rád hovoří o americkém stylu pro Evropu Zásuvky dobíjení vzadu na pravoboku

vlastnosti kromě naladění podvozku zlepšuje rovněž ve srovnání s Volkswageny zvětšení rozchodu kol na 1589 mm vpředu a 1580 mm vzadu.

Ford Explorer EV ve výbavě Premium s pohonem všech kol, největším výkonem 250 kW (340 k) a největším akumulátorem 79 kWh jsme přebírali v prosincovém počasí (teploty lehce nad nulou) s indikací dojezdu 317 km při 94 % kapacity akumulátoru.

Po klidném ujetí 180 km ve smíšeném provozu (město/mimo město/dálnice) klesla kapacita na 50 procent, ale dojezd zůstal ještě solidních 204 km, což nás příjemně překvapilo, takže palubní počítač vzal zjevně za své jízdní výsledky nějakého divočejšího jezdce, když nám po 180 km klesl dojezd jen o 113 km! Je třeba říci, že ani ve velmi mrazivém týdnu jsme neměli strach, že nedojedeme; výsledky byly lepší než při

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA (AWD) – dva kapalinou chlazené elektromotory VW e-drive s permanentními magnety, po jednom na každé nápravě, uložené napříč, vpředu asynchronní a vzadu synchronní; max.výkon soustavy 250 kW (340 k) a točivý moment 679 N.m, vpředu 80 kW (109 k) a 134 N.m, vzadu 210 kW (286 k) a 545 N.m; jednostupňové redukční převody; pohon všech kol AWD; kapalinou chlazený akumulátor Li-Ion 79 kWh, uložený pod podlahou mezi nápravami. Přídavný akumulátor 12 V. Nabíjení AC do 11 kW, rychlonabíjení DC až 185 kW (10 – 80 % za 26 minut).

PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu pětiprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a aktivními teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kapalinové brzdy, vpředu kotoučové s vnitřním chlazením, vzadu bubnové; ABS/EBD/BA, ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kola z lehké slitiny, pneumatiky vpředu 235/55 R 19, 235/50 R 20 nebo 235/45 R 21, vzadu 255/50 R 19, 255/45 R 20 nebo 255/40 R 21.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2767 mm, rozchod kol 1589/1580 mm; d/š/v 4468/1872 (2063 se zrcátky)/1639 mm; zadní převis 850 mm; objem zavazadlového prostoru 470/1460 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 2134 kg; celková 2740 kg; hmotnost brzděného/nebrzděného přívěsu 1200/750 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 180 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,3 s; spotřeba elektrické energie (WLTP) 16,1 – 17,2 kWh/100 km; elektrický dojezd (WLTP) pro verzi Select 566 km, pro Premium 532 km.

VÝROBCE – Ford-Werke GmbH, Henry-Ford-Strasse 1, 50735 Köln-Niehl, Německo

16

auto 2026/2

TH

testu Mustangu Mach-E 4X v roce 2022. Za příznivějších klimatických podmínek bude dojezd jistě větší, ostatně Ford nabízí Explorera i pro prázdninové cesty, když na střešní nosiče lze umístit stan či přídavný box Thule, dozadu držák jízdních kol, či přívěs do hmotnosti 1200 kg (tažné zařízení prodlouží délku vozu o 100 mm). Testovaný vůz měl příplatkovou výbavu s největšími jedenadvacetipalcovými koly, tepelným čerpadlem, panoramatickou střechou, metalickou barvu zvanou Lucid (že by inspirace americkou konkurencí Lucid Motors?), tažným zařízením s elektronickou stabilizací přívěsu a především paketem Assist, jenž zahrnuje funkci aktivního udržování jízdy v pruhu, asistenci pro změnu jízdního pruhu, parkovací kameru 360°, Head-Up Display a aktivní parkovací asistent pro podélné i příčné parkování. Standardem je velký vertikálně situovaný dotykový displej infotainmentu 14,6“ mezi palubní deskou a širokou středovou konzolou, který lze regulovat ve sklonu, přičemž schránka ve středové konzoli MegaConsole má převapivě velký objem 17 litrů. Před řidičem je displej virtuálního kokpitu 5,3“, také přehledný a dobře čitelný. Ve standardní nabídce jsou rovněž čtyři jízdní režimy Eco, Normal, Sport a Individual; pro verzi s pohonem všech kol navíc pátý pro optimální trakci za zhoršených adhezních podmínek.

Ceny Exploreru EV v době testu začínaly od 799 900 Kč (základní Style), s motorem 210 kW byl Explorer Select od 962 900 Kč včetně DPH a testovaná verze 250 kW s pohonem všech kol je o sto ­tisíc korun českých dražší (aktuálně a podrobněji viz www.ford.cz). Příplatková výbava však cenu vozu zvedla na 1 648 700 Kč. Vozy Ford Capri, prezentované coby SUV Coupé, jsou v základu od 839 900 Kč.

Podle názoru autora je Explorer zdařilejší než sourozenci se značkou Volkswagen, i když ve srovnání s dalším bratrancem Škoda Enyaq si už tak jistý ­nejsem. Samozřejmě, záleží nejen na ceně, ale i dostupnosti servisu a náklonnosti k příslušné značce.

Klasický Ford Explorer 4x4 se zážehovým motorem tiše z evropského trhu zmizel, jeho výroba v šesté generaci i v roce 2026 pokračuje ve Ford Motor Co./ Chicago Assembly Plant (2.3 EcoBoost, 3.0 V6 EcoBoost a 3.3 V6 Hybrid).

■

FORD MUSTANG MACH-E RALLY (e-Salon Praha 2024)

Foto Tom Hyan Foto Tom Hyan

FORD CAPRI EV (e-Salon Praha 2024)

Foto Tom Hyan

► Automobily ► FIAT 600 HYBRID (PROGETTO 364)

1

2

ŠESTISTOVKA

Označení Seicento (600) patří legendám italského Fiatu, které kdysi vládly nejen evropskému trhu. Nyní je Fiat 600 zpět...

N

ový Fiat 600e se představil veřejnosti 4. července 2023 v Turínu na výročí uve­ dení legendy Fiat 500 (1957), následovala hybridní verze 600 Hybrid s tříválcem 1.2 Turbo, aby se nové šestistovky staly ces­ tou k návratu úspěchů italské značky Fiat, která dlouhá léta patřila nejprodávanějším malým osobním vozům v Evropě. Znám české klienty, kteří si skutečně nový Fiat 600 Hybrid (Progetto 364) koupili z nostalgie, pro­ tože kdysi jezdili s legendou Fiat 600, která se dovážela také do Československa a zaplavila svět nejen pod vlastní značkou, ale také v licenčních verzích Seat, ­Zastava, Neckar či Fiat-Concord...

V rámci obnovy Fiatu se ikonické označení 600 vrací, poprvé bylo využito na jeden z nejúspěšnějších malých vozů šedesátých let (Fiat 600/600D z let 1955 – 1969), dílo geniálního Dante Giacosy, jenž vytvořil rovněž pů­

18

auto 2026/2

TH

TOM HYAN 1 Fiat 600 Hybrid se zážehovým tříválcem 1.2 Turbo, vyvinutý ve spolupráci FCA/PSA (Stellantis); elektrická verze 600e přišla o něco dříve 2 Fiat 600 Hybrid je postaven na podlahové plošině CMP s francouzským tříválcem PSA EB2 (PureTech) a finální montáž probíhá v polských Tychách

vodní pětistovku (Nuova 500, originál z let 1957 – 1975), také s motorem uloženým vzadu jako tehdejší 600.

Těchto vozů vznikly miliony a každý je znal, stejně jako nástupce Uno či Punto, ale nové generace Cinquecenta (Tipo 170 od 1991) a Seicenta (Tipo 187 od 1997) po přechodu na pohon předních kol se už takové oblibě netěšily (první zaznamenal 1,1 milionu vozů, druhý 1,3 milionu). Změnu přinesla až třetí generace Fiat 500 (Tipo 312) od roku 2007, v retrostylu podle vzoru Nuova 500, která vlastně Fiat zachránila (přes 2,5 milionu vozů z polské produkce do roku 2024). Pak udělal Fiat znovu chybu, když tvarově obdobného nástupce Fiat 500e (Tipo 332 s výrobou od 2020 v Turínu) uvedl výhradně v elektrické verzi, o niž nebyl adekvátní zájem. Teprve nyní (po výběhu klasické 500 z polské produkce) ji zpět­ ně konvertoval na hybridní alternativu (se tříválcem 1.0 GSE FireFly), aby znovu zvýšil zájem...

Foto Tom Hyan

3

V polských Tychách se situace opakuje. Stejně jako v roce 1997 vystřídala 600 menší 500, tak v letech 2023/2024 proběhla konverze výroby z novodobé 500 (Tipo 312) na současnou 600e (Tipo 365) a 600 Hybrid (Tipo 364), navzdory nižšímu kódovému označení uvedenou později). Není to jednoduchá historie, ale alespoň trochu na vysvětlenou pohnuté geneze Fiatů 500/600, a to ještě nemluvíme o odvo­ zených sportovních verzích Abarth. V polské továrně se tedy již 500 nevyrábí, na lince ji nahradila 600 v obou alternativách pohonu. Pod taktovkou Stellan­ tisu, který spojil Fiat-Chrysler a Peugeot-Citroën­ -Opel, došlo ovšem k další zásadní změně. Zatímco Fiat 500 (Tipo 332) včetně pohonné jednotky vychází z italské platformy, tak nové 600e/600 Hybrid v rámci racionalizace přebírají platformy francouzské, a to včetně motorů. Pro Fiat 600 Hybrid (600e) to je zná­ má platforma CMP (e-CMP) od PSA, jež slavila pre­ miéru v Citroënu DS3 a Peugeotu 208 II v roce 2019.

Platforma vychází ze spolupráce PSA/Dongfeng a v rámci Stellantisu se uplatňuje v mnoha vozech.

U dvou verzí Hybridu, obou se tříválcem 1.2 Turbo, byla nejprve značena Hybrid 100 nebo 136 podle vý­ konu zážehového motoru, než ovšem ve Francii přišli na to, že vyšší číslo nejen vypadá lépe, ale je vlastně logické uvádět kombinovaný výkon včetně elektrické asistence. Tak se i stalo, a všechny modely Stellan­ tisu se změnily z Hybridů 100 a 136 na Hybridy 110

5

4

6

a 145. Věřme, že tím už nejasnosti opravdu skončí.

Odlišný charakter pak vozům se značkou Fiat (ale i jinými) zaručuje především italský design, vtipné detaily a naladění podvozku. Technické údaje se ­ prakticky neliší, takže se vybírá hlavně podle ceny a náklonnosti k příslušné značce. Zatímco elektrický Fiat 600e jsme už podrobně představili, tak teprve nedávno jsme prověřili Fiat 600 Hybrid se zážeho­ vým motorem a elektrickou asistencí, a to v silnější verzi Hybrid 145 a ve vyšší výbavě La Prima.

Zážehový tříválec 1.2 Turbo z konstrukční kuchyně Peugeotu je už ve třetí inovované generaci, v níž byl hlavně nevyhovující ozubený řemen nahra­ ►►►

3 Přístrojová deska využívá prvky někdejšího Fiatu 600, ale nese tlačítkovou volbu funkce převodovky P-R-N-D/M 4 Půlkruhové ztvárnění sdružených přístrojů je prvkem z tradice původní 600, navíc lze kontrolovat provoz v režimu Charge/Eco/Power 5, 6 Jak je dnes zvykem, tak i malé automobily nabírají na rozměrech, takže interiér je dostatečně prostorný

2/2026 THauto

19

► FIAT 600 HYBRID (PROGETTO 364)

Foto Tom Hyan

Označení vozu je vzpomínkou na Fiat 600, který byl v šedesátých letech jedním z nejúspěšnějších malých vozů

1 1 Základní objem zavazadlového prostoru je 385 litrů 2 Poháněcí soustava se zážehovým tříválcem 1.2 Turbo Hybrid 145

2

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený řadový zážehový tříválec 1.2 PureTech Gen 3 (EB2), přeplňovaný turbodmychadlem VGT, uložený vpředu napříč; 1199 cm3 (ø 75 x 90,5 mm); 10,5:1; DOHC 4V Double-VVT (řetěz); vyvažovací hřídel; elektronické přímé vstřikování, EU6e-bis; dvouspojková šestistupňová převodovka e-DCS6; a) Hybrid 110: 74 kW (100 k)/5500 min‑1 a 205 N.m/1750 min‑1; b) Hybrid 145: 100 kW (136 k)/5600 min‑1 a 230 N.m/1750 min‑1. Systém 48 V Mild Hybrid + IS 2 kW (řemenový spouštěč/booster Valeo), elektromotor/ generátor 21 kW, 55 N.m, vložený do převodovky; akumulátor Li-Ion 0,89/0,43 kWh, 48 V, hmotnost 12,5 kg.

Celkový výkon soustavy a/b) 81/107 kW (110/145 k). Pohon předních kol.

PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy, vpředu ø 302 x 26 mm s vnitřním chlazením, vzadu ø 249 x 10 mm; ABS/EBD/BA, ESC/TCS; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; ocelová kola a pneumatiky 215/65 R 16, resp. z lehké slitiny 215/60 R 17, pro La Prima a Sport 215/55 R 18.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2557 mm, rozchod P/Z 1541 – 1530/1535 – 1524 mm podle kol; d/š/v 4171/1781 (se zrcátky 1981)/1536 – 1592 mm, přední převis 846 mm; objem zavazadlového prostoru 385/1256 l; objem palivové nádrže 44 l; pohotovostní hmotnost (DIN)/celková 1280/1840 kg; nebrzděný/brzděný přívěs 620/1100 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 184/200 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,5/8,5 s; spotřeba paliva WLTP 4,8 – 4,9 l/100 km, emise CO2 109 – 110 g/km.

VÝROBCE – FCA Italy, S.p.A., Corso Giovanni Agnelli 200, 10135 Torino, Itálie; v závodě FCA Poland S.A. (Stellantis), Turyńska 100, 43-100 Tychy, Polsko

20

auto 2026/2

TH

zen spolehlivějším rozvodovým řetězem. Standar­ dem je automatizovaná dvouspojková převodovka e-DCS6, ovládaná tlačítky P-R-N-D/M dole na stře­ dové konzole jako u malého Jeepu Avenger, kupo­ divu jiné vozy (včetně Alfy Romeo Junior nebo Opel Frontera) mají na středové konzole jiný volič s prak­ tičtějším podélným posuvem. Hybridní provoz zaru­ čuje vložený elektromotor 21 kW do převodovky (systém 48 V Mild Hybrid) a další IS 2 kW (tedy jen řemenový spouštěč, nikoli generátor). Navzdory označení Mild Hybrid je systém schopen krátké elek­ trické jízdy (cca 1000 m, max. 30 km/h). Manuální převodovky skončily. Obě verze Hybrid 110 nebo 145 se dodávají jak v základní výbavě (600 Pop, Icon) se šestnáctipalcovými ocelovými či sedmnácti­ palcovými litými koly, tak v lepší La Prima, resp.

Sport, kterou na první pohled odlišují atraktivní osm­ náctipalcová kola. Vzpomínkou na originál 600 je zaoblená přístrojová kaplička s centrálním displejem před řidičem a je opravdu znát, že si designeři dali záležet na ikonických detailech, jež vůz od souro­ zenců odlišují. Jinak interiér vychází z Fiatu 500 a Jeepu Avenger, standardní je virtuální sedmipal­ cový kokpit a středový dotykový displej Uconnect 10,25“. Jízda je velmi příjemná a pohodlná, na seg­ ment B je vůz docela prostorný. Zavazadlový prostor 385 litrů lze po sklopení sedadel zvětšit až na 1256 litrů (proti 600e je objem vždy o 25 litrů větší) a vnitř­ ní úložné prostory mají dalších patnáct litrů. Jezdili jsme ve smíšených podmínkách za 5,8 litru benzinu na stovku kilometrů (výrobce uvádí 4,8 až 4,9 litru).

V době testu začínaly akční ceny na 519 900 Kč (více a aktuálně na www.fiatcz.com).

■

FIAT 600e (2024)

Foto Fiat Foto Tom Hyan

FIAT 600 (1957)

Foto Fiat

FIAT 600 MULTIPLA (1962)

► Automobily ► NOVINKY ČESKÉHO TRHU

▲ Fiat Qubo L (dříve Doblò Panorama), značková verze Stellantis (původně PSA)

Foto Tom Hyan

▼ Alfa Romeo Tonale s novou přídí po faceliftu a řadou zlepšení

Fiat 500e z turínského Mirafiori už má verzi 1.0 Firefly Hybrid s převodovkou 6MT Dovozce F-Automobil-Import s.r.o. (Emil Frey Group) zveřejnil výsledky prodejů italských a amerických automobilů v České republice za rok 2025. Fiat prodal celkem 477 osobních vozů (bestsellerem je Fiat 600) a 1193 lehkých užitkových Fiat Professional (vede Ducato), Alfa Romeo 241 vozů (vládne Stelvio) a Jeep 335 kusů (nejlepší je Avenger). S výjimkou rekordu Alfy Romeo (největší prodej po 14 letech) jde o mírný pokles, zaviněný ukončením mnoha typů vzhledem k předpisům EU (například Jeep Wrangler a Grand Cherokee, Fiat Tipo Diesel, motory 2.0 Turbo 280 k pro Giulii a Stelvio), anebo čekáním na nové, které naběhnou, či přijdou až letos. Fiat připravuje zcela nové vozy pod kódovým označením F2U (Giga-Panda, B-SUV) a F2X (Fastback, C-SUV Coupé), které budou až koncem roku. Značka Fiat je ve skupině největší (loni 888 456 vozů), ale jen zásluhou Brazílie (533 726) a Argentiny (74 004), když v Itálii byl odbyt 143 789 Fiatů. Nové základní verze (ICE, mHEV, 6M) mají zvýšit prodej v Evropě.

Také Grande Panda přichází coby 1.2 Turbo 100 s převodovkou 6MT

▲ Abarth 600e pokračuje v nastoupené elektrické cestě

Foto Tom Hyan

▼ Lancia Ypsilon je určena jen pro vybrané trhy (mimo Českou republiku)

Nový Jeep Compass (J4U) má verze e-Hybrid 145, PHEV, BEV a BEV 4xe

22

auto 2026/2

TH

Cupra Leon VZ s výkonem 294 kW (400 k)

motorismu

2

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii ávislý měsíčn

Společnost ABT Czech s.r.o. otevřela nový showroom v Praze 10 a zároveň představila nabídku tuningových balíčků CUPRA x ABT pro vozy španělské značky.

Byly vystaveny tři vozy Cupra Terramar, Formentor VZ a Leon VZ, jejichž výkonové a designové úpravy s využitím zkušeností ABT Sportsline vznikly z iniciativy českého zastoupení ve spolupráci s importérem Porsche ČR, a to při zachování plné tovární záruky.

Výkony motorů se zvýšily ze 195 na 239 kW (ze 265 na 325 k), resp. u verzí VZ ze 245 na 294 kW (ze 333 na 400 k). Balíčky jsou přesně definované, vedle zvýšení výkonu ABT Power zahrnují jiná kola a úpravy interiéru, případně Aero Kit a snížený podvozek.

Ceny od 155 000 Kč včetně DPH (více na www.abt-czech.cz).

Nestranný a nez

Cupra Formentor VZ v úpravě ABT

Foto Tom Hyan

Slavnostní otevření showroomu ABT Czech (Cupra Terramar)

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

únor 2026

Ročník XXV I. číslo 286 170•Kč

Lambaréné

Wilhelm Mayba

ch

Wolseley 18/85

František Dvořá

k

MJ_2026_02.in

dd 1

27.01.2026

1:23

Právě vyšlo únorové číslo plné zajímavého čtení

Brno–Soběšice 2018. Šimka, a místo aby Ladislav Samohýl naložil do svého se raceru dobře dopadlo a cestu vrátili zpět do areálu Centra Kociánka, Benz hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila zpět našli. Pan hejtman tak se vydali na to stále rád vzpomíná na okružní cestu Brnem, nakonec vše

Ladislav Sa

V roce 2019 při Bugatti

mohýl

Grand Prix ve Zlíně

i projekty. Nakonec že budova nezvládnvšak statik konstatoval, vozidel. Ani další e zatížení vystavených autobusového projekty muzea v blízkosti nádraží a v Otrokovi nakonec nezrealiz cích se ovaly.

Vznikl projekt prezent ace v pohybu, bylo sbírky realizováno mnoho v obchodních centrech nejenom výstav republice, ale v České i po Evropě. době, druhé světové válce.

Význam sbírat historick kdy jeho táta začal vání á vozidla. V rodině u filmařů zajistilo,Profesionální fungo‑ Fenomén ným počinem byla byla životní vášeň také kniha to dla rodiny že historická vozi‑ a Slezsko, Mercedes‑Benz & Čechy, Samohýlů byla Společně s otcema Ladislav jí plně propadl.

Morava k vidění ve většině kterou Ladislav snímků jak ve se věnovali značce Laurin Samohýl filmu, především val společně & se Zdeňkem Vackem. zrealizo‑ Mnoho zájemců tak v televizi. například Bugatti, Klement, ale i dalším, kniha má 352 ním patře prodejny znalo muzeum v hor‑ stran a popisuje Objemná Alfa Romeo, ‑Benz, Horch…

Mercedes‑ dla, ale Mercedes‑Benz nejen vozi‑ Speciální slabost Bohužel ve Zlíně. jené hlavně osobnosti z našich čtyřválcové motocyk měl pro zajistit renovací budovy se zemí spo‑ se značkou. nepodařilo ly. Těžko jde Vzpomínám prostor pro vat šíři jeho vyjmeno‑ v kanceláři, si na plakát další umístěn sběratels Před mnoha kde lety koupil nádhern í sbírky. dukce Mercede byla zobrazena Pouští Vlastní kapitolo kého záběru. k pyramidám v Gíze Baťovy nástrojár u u Samohýl s‑Benz, a Ladislav celá pro‑ ou dla pro film. ů byla i vozi‑ ny u hlavní silnice budovu označeny modely, tam měl Jejich centra Zlína. nedaleko v řadě válečnýc automobily účinkovaly Měla garantov nezaškrtaných které měl ve sbírce – moc anou vysokou h filmů jak zátěž, a tak aut tam to vypadalo, o první, tak V rodině Samohýl nebylo. že vznikne veliké muzeum, pro ů vždy fungoval které již byly a nekompletní y dílny vypracovány vozidla se zde a tak se z nich dostavov Lamba ala, réné, gabon opět stávaly ské město komplet svéhoníčasu

(23. 2. 1955 – 10. 1. 2026) Začátkem ledna Ladislav Samoh přišla nečekaná a smutná zpráva Odešel v plné ýl, významný sběrat , el historických že náhle zemřel tvůrčí činnos vozide ti s množstvím nedokončený l ze Zlína. adislav se narodil ch projektů. do rodiny Aloise Samohýla v o

Lambaréné

po 58 letech

Mapa Expedice Lambaréné Ačkoliv léta šedesátá,

1968

dnes čas

čovaná jako od času ozna‑ 75 kilome stalo pro Čechos „zlatá šedesátá trů pod “, byla Symbolizova terizová lo solidaritu, lováky víc než geogra rovníkem, se fakulty na určitým uvolněním, charak‑ schopnosti i dobrodružst ochotu pomoci, odvahfickým pojmem. odmítlo.„africkou praxi“ během vedení prázdnin vou většin ví, v časech V té době jsem u, organizační u zdejších před takřka už měl o nemoc‑ nici v Lambar občanů v představivos 60 lety pro takový t. Projekt o drti‑ medické praxe éné řadu informací a plán jedinečnou Expedici Lamba chto podmínkách se změnil na mimo dnes byla označen příležitost akci, která by réné znali nechat si doc. MUDr. a jako humanit všichni. o ní vyprá Petrem Bartůň ární. vět jejím iniciátMáme kem, CSc. orem Jak tedy bylo možné,

S kardiochirurgem a přátelství. Pan Pirk senátorem Janem Pirkem spojovalo měl vždy možnost pana Samohýla dlouhé jezdit s Bugatti 13 z roku 1911

36

Účastníci Bugatti

Grand Prix v roce

2018. Každý, kdo

MJ_2026_02

.indd 36

že jste zcela mimořá ak, kdy a proč dnou a výlučno cestu, tak vznikl nápad prosadit? u, dokázali se na cestu do vydat i obtížnou Lambaréné? ekonomickou Bylo logické, Bylo to někdy situaci v souvislosti s ve druhém nebo ročníku studia politickou situací nemocnice projekt může že uskutečnit tak náročný třetím medicíny, kdy jen země.

Aniž jsem si jsem v rozhlase vyslechl nesmírn to zpočátku profesní předpok skupina, která bude mít uvědomil, pod‑ prahově jsem Albertu Schweitz ě zajímavý pořad o prof. to vnímal jako vědně připravi lady nejen cestu zodpo‑ erovi, o nemocni apel. Proto výzvu, určitý t, jsem založil v roce průběhu, o němž ale také obstát v jejím 1913 na rovníku ci, kterou svým přátelům se o něco později svěřil a kolegům z nicméně skutečno jsem neměl žádné iluze, ročníku dem pokusit st je později se pomoci nemocn s nápa‑ překonala. mnohok rát Bylo zřejmé, běhu prázdni tehdy ještě ici v prů‑ v roce 1965). že na rozdíl původního záměru, Motor Journal Rozhlasový pořadžil (zemřel resp. praxe, nové akce. Koncept cesty, 2/2026 kdy měla cestu od jsem mj. popsal nat skupina vyko‑ dijního oddělení předal vedoucímu stu‑ posluchačů medicíny roce studia, děkanátu JUDr. Dufkovi. „profesio je třeba tým s podobný v pátém m cílem nalizovat“.

v Gabonu. dorazil do cíle, získalStarý pán, kterému říkali domorod bílý věneckouzelník“, ci „Velký

27.01.2026

Odjezd 1. ledna 1968 Motor Journal 2/2026

1:24

z pražského Staroměsts

kého náměstí

Společná fotografie

před odjezdem

MJ_2026_02

.indd 41

41

Spolu s Wilhelmem Maybachem vyvíjí motor se zapalování Gottlieb Daimler první a v roce 1884 chráněnm pomocí žhavicí trubice – je podán vysokootáčkový benzínový motor. u Císařského patentovéh Čtyřtaktní německým patentem DRP č. 28022 o úřadu 16. prosince 1883

Wilhelm Ma

Wilhelm Maybach

Veteránsalon

27.01.2026

Motor Journa

lu 2/2026

1:24

ybach

Ford Ranger PHEV a elektrický Transit Ford loni prodal 11 103 nových vozů na českém trhu, z toho 5543 lehkých užitkových.

Tento poměr se asi letos změní, protože v listopadu 2025 byla ukončena výroba populárního Focusu. Znamená to, že z osobních vozů se spalovacím motorem jsou v nabídce jen Kuga a Puma (pokud nepočítáme specifický Mustang GT). Nejprodávanějším elektromobilem je Explorer (loni 185 vozů před 159 Capri).

Foto Tom Hyan

Geniální němec ký konstruktér níků autom a jeden z nejvýz obilového průmyslu byl namnějších vitostí. Nehna průkop‑ znám l lost, díky které se za slávou, ale soustře svou skromností a praco‑ dil si ve Francii vysloužil přezdíse na technickou dokon a‑ vku „Král konstr ugustus Wilhelm Maybach se naro‑ uktérů“. dil

9. února 1846 a na jeho doporuč v Heilbronnu Gasmotoren-Fabrik ení tam Maybach jihu Německ na místo Deutz AG a jako druhý konstruktéra. dostal synů stolaře O tři Christiana Maybach z pěti oba odešli do továrny na roky později manželky Luisy Po rozporech plynové motory rozené Dannwo a a jeho Gasmotoren‑Fabrik neměl příliš lf. Dětství Daimler roku s vedením firmy odešel jednodu získal místo technickDeutz AG, kde Daimler 1882 z Gasmoto hovala do Stuttgart ché. Rodina se přestě‑ Deutz a začal ého ředitele. zde začínal jako pracovat v dílně ren‑Fabrik u poté, co byl Maybach opustit svou u na Taubenh dílnu. Matka otec nucen se stal vedoucímkreslič, ale již o rok později eimstrasse 13 svého domu zemřela, když Wilhelmovi v Cannstattu poblíž Stuttgar konstrukční mu bylo osm, V roce 1876 později přišel a o dva roky Maybach odjel kanceláře. ném benzinov tu. K práci na rychlobě i o otce. Příbuzn ž‑ výstavu ve na Světovou ém motoru přizval zajistili místo Filadelfii, kde í pro něj Maybacha. V i Wilhelma v motory Deutz, prezent dubnu 1882 v Reutlingenu, sirotčinci Bruderhaus sepsali smlouvu a zároveň navštívil oval zaručující které vedl protesta továrnu , novou a konstruk Maybachovi „místo teolog Gustav ntský ležitost Williama Steinwaye, kde technika téra zodpověd Werner. Děti měl pří‑ lizaci studovat americk různým řemeslům se zde různých mechani ného za vývoj a rea‑ ý přístup k výrob‑ , mladý Wilhelm učily ním technolo ckých projektů stát pekařem giím založený roční mzdu 3600 se měl pracovní “ za a cukrářem. marek. ch úkonů a mechani na rozdělení coval Projevil však neobvyklé technick Wilhelm Maybach V Cannstattu pra‑ zaci. Daimler s Maybachem é nadání následujících ústavu rozhodl, a vedoucí spolu pracova Narodili se 25 let. strukci čtyřdobé že mu li technické kreslení se Wilhelm bude učit ho motoru, který na kon‑ Emma 3). Začali zde syn Adolf 2) a dcera 1877 nechali , matematiku, zde s Daimler si v roce první a také angličtin patentov fyziku dříve em stavět funkční exemplář at. Jenže o pár u a francouz se konstruk e jejich benzinov let motorů, štinu.

V roce 1864 jejichž největším ých pan Werner motoru zabýval cí čtyřdobého plynového přijal na místo vedoucího přínosem také ovládání mnichov dílen bylo výfukového ventilu Christian Reithma ský hodinář Gottlieba Daimler Bruderhausu jistého pomocí Zpřesnili tak nn a začátkem Wolseleyvačky. sátých let soud 18/85 se svým majitelem časování a umožnil a. Mladý Maybach kal ve starším Daimlerovi patent osmde‑ dosáhnout i motoru Zdeňkem Čapkem zís‑ Dne 5.

Daimlerovi 600–900 otáček odebral. což září 1878 nejen učitele, ale i dobrého za minutu, bylo nejméně přítele. V roce nou Haberm se Maybach oženil se sleč‑ třikrát více, Daimlerově aasovou. Jejich hovaly obvyklé než dosa‑ svatbě seznámi 1867 se na narodil ve syn Karl se spalovací motory čtvrti Deutz Habermaasovou l s Berthou té doby. v roce 1879 1) (1851–1931), . manželkou, svou budoucí 2) Adolf Maybach Značka Wolse která byla spolužač 1) Karl Maybach (1884–1940) trpěl ley patří k paní Daimler těžkou formou (1879–1960) byl svýchhistori 18 let ové. Od roku kou mladé konstruktérem, schizofrenie. Zbytekaodjejí talentovaným e je od počátk prvním britským výrob val Daimler jehož 1869 praco‑ v psychiatrických strávil jako u do konce cům autom Austin automobily Maybach, motory poháněly nejen luxusní léčebnách a ústavech.a života .

První Maschinenbau vedoucí dílen ve firmě úzce spjatá obilů zavražděn nacistickým V roce automobil byl ‑Gesselschaft se značkami nákladní vozy Faun vzducholodě Zeppelin, ale také nesoucí jméno režimem v rámci18951940 pan v Karlsruhe Herbert Austin a Magirus, lokomotivy, Morris byl tajný program „Akce T4“, Wolse což 48 i tanky Panther vyvražďování postižených lodě, ponorky autom , který si o a Tiger. stickém Německu deset let pozděley navrhl roku . lidí v obilku naci‑ a na ji založil vlastní 3) Emma Maybach jím kontrolovaných územích.

(1892–1974).

MJ_2026_02 .indd 48 ůvodní firma Motor Journal 2/2026 ‑Shearing MachineWolseley Sheep‑ Company Limited byla založena v Sydney roku panem Frederic 1887 kem Wolseley 1899), synem vikomta Wolseley m (1837– 27.01.2026 1:24 z Dublinu, a ho věnovala se výrobě původem stříhání ovcí. nůžek na Herbert Austin se do Austráli (1866–1941) e vypravil se svým strýcem roku 1884, rozhodn utý věnovat strojírenství.

Během několika se kariéře ve Herbert Austin let vedl malou firmu, která byla subdoda vatelem Wolseley. V roce 1889 pan Wolseley firmy přelomu století hoval firmu do se již automob přestě‑ vyráběly Anglie. V polovině ily Wolseley ve větším počtu se do Anglie roku 1893 vrátil kusů. S výjimkou pana Austina se stal v birming také Herbert Austin, aby však výroby nemělo vedení firmy o tento druh hamské továrně manažerem. velký zájem.

Wolseley Ve všeobecném Dodavatelem nadšení všech tehdejších mechani strojů pro automob výrobu v dílnách ilovou se kromě zajištění ků pro spalovací motor Wolseley byla Frederick York Wolseley Sons & Maxim firma výroby nůžek také konstruk Ltd, která v únoru Vickers věnoval žila ci svého prvního 1901 zalo‑ novou firmu 56 Druhý vůz byl automobilu.

Wolseley Tool dokončen roku Car Compan y. Během měsíce and Motor 1897 a na firmou Wolseley se s Sheep‑Shearin původní g Machine

Wolseley

MJ_2026_02

.indd 56

Motor Journal 2/2026

27.01.2026

1:24

www.MotorJournal.cz

► Automobily ► ŠKODA AUTO (2025 – 2026) Škoda Elroq, nejprodávanější elektromobil na českém trhu

Škoda Auto u nás drží více než třetinový podíl v prodeji osobních vozů...

ČÍSLO JEDNA TOM HYAN

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

S

Jiří Maláček uvádí podíly jednotlivých značek na českém trhu

24

auto 2026/2

TH

vynikajícími výsledky prodejů nás seznámil Jiří Maláček, vedoucí Škoda Auto pro český trh, na tiskové konferenci v pražské Filadelfii. Navíc Škoda drží první pozici dlouhá léta a třetinový podíl neklesá, zatímco u jiných značek se výrazně mění. Škoda v letech 2015 – 2025 rostla ze 32,0 na 33,7 % trhu, Mercedes-Benz ze 2,1 na 3,4 % a Toyota dokonce z 1,9 na 7,5 %, ale jiní stagnují, či dokonce klesají jako Volkswagen z 10,3 na 6,7 % a zvláště Ford z 6,7 na 3,2 %. V žebříčku Top 10 drží Škoda prvních šest a osmé místo, na sedmé se vklínil Hyundai i30 (8031 vozů), na deváté poprvé Toyota Corolla (6495) a na desáté Hyundai Tucson (5964), když vypadla Kia Ceed (výroba skončila). Škoda prodala 83 890 vozů, bestsellerem je samozřejmě Octavia s 18 330 vozy před dalšími typy Kamiq 11 550, Karoq 11 454, Kodiaq 10 854, Fabia 10 117 a Scala 9536, zatímco Superb drží osmé místo (6620). Škoda Octavia před Kodiaqem vede prodeje firemních vozů, Kamiq před Karoqem je volbou soukromých klientů. V první skupině je nejprodávanějším motorem 2.0 TDI 150 před 1.5 TSI 150, ve druhé 1.0 TSI 115 před 1.5 TSI 150. Všechny vozy Škoda se vešly do Top 20, když Elroq je nejprodávanějším elektromobilem (2872 vozů) a dobře se drží také Enyaq. V kategorii BEV vede Škoda s 5259 vozy před Teslou (1943), Volkswagenem (801), Hyundai (672) a Fordem (618); v kategorii PHEV vede Škoda s 1983 vozy, následují Volkswagen (1218) a Toyota (1196). Škoda Octavia čtvrté generace zaznamenala globální prodej miliontého vozu, na českém trhu jsou prodeje jednotlivých generací kolem 200 tisíc kusů (Octavia slaví 30 let od znovuzrození). Elroq za osm měsíců na trhu zaznamenal vůz s pořadovým číslem 100 000. Škoda Auto rozvíjí i jiné služby, například Škoda Care, kde si loni 8631 klientů objednalo předplacený servis, 18 635 značkové pojištění a 52 883 prodlouženou záruku, či Škoda Plus pro prodej prověřených ojetých vozů (loni přes padesát tisíc), anebo Škoda Explore (seznamovací zápůjčky elektromobilů). K dispozici je 173 prodejních míst, 221 servisních míst a 151 míst Škoda Plus.

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na GMC Truck (1984)

2/2026 THauto

25

► 102. SALON BRUSSELS MOTOR SHOW 2026

Foto Tom Hyan

Sportovní elektrický sedan XPeng P7+ v inovované verzi 2026 Edition

Čínský nástup na evropský trh pokračuje, značky se průběžně mění, na autosalonech vidíte stálice i střídání nováčků...

TOM HYAN a ROBERT HYAN, Brusel (B)

Foto Robert Hyan

1 Zeekr 7 GT jako kombi Shooting Brake, evropská premiéra v Bruselu

1

N

adále jde však jen o výseč z ne­ přeberného množství různých produktů, pro něž je už čínský trh malý, a proto se tamější značky snaží uspět v exportu.

Nevadí jim ani zavedená cla, některé zaha­ jují produkci ve spolupráci s evropskými part­ nery, jiné staví vlastní továrny a další nabí­ zejí levnější i dražší modely se spalovacími motory (většinou čtyřválce 1,5/1,6 litru), na něž se dodatečná vysoká cla nevztahují.

26

auto 2026/2

TH

2 Zeekr 7 X, odlišné SUV (RWD/AWD, výkon až 475 kW, akumulátor 75 nebo 100 kWh)

2

Poslední nedobytou baštou je stará Evropa, když Severní Amerika se čínské expanzi ­dosud úspěšně ubránila, ale v Africe, dalších asijských regionech, Jižní Americe a Rusku se podíl čínských vozů výrazně navýšil. Ku­ riozitou jsou ovšem čínské produkty pod tra­ dičními značkami, u nichž není původ na první pohled zřejmý. Chcete příklady? Tak třeba Mini, Lotus, Volvo, MG, Tesla, Smart, Mazda, Honda, Polestar, Dacia, Maxus, Ebro, Santana, DR Automobiles...

Snažit se rozluštit čínskou produkci je v podstatě nemožné. Mnohé značky se pře­ krývají, vystupují pod různými názvy, slučují se a rozcházejí, přejmenovávají a vytvářejí sub-brandy, zanikají a znovu vznikají. Vý­ robky z obrovské země s téměř 1,5 miliardy obyvatel a komunistickou vládou, která za­ čala chrlit desítky milionů vozů ročně, je­ jichž značky vznikají jako houby po dešti, dosud nikdo nedokázal spolehlivě zmapo­ vat. Je to ostatně vzhledem k výše uvede­

NIO EP9, držitel rekordu elektrických vozů na okruzích Nürburgring, Le Castellet a Austin (Texas)

Foto Tom Hyan

3

Zeekr 001 FR, vrchol nabídky s výkonem až 930 kW (1265 k)

5

Zatím nejsilnější Omoda 9 SHS-P (hybrid 1.5 T-GDI + 3 EM) nému zbytečné, navíc čínské vozy mají různé přepisy svých názvů, či zcela jiný pro export, a také naprosto nevěrohodné technické údaje, které jsou u jednoho typu uváděny v mnoha podobách. Jistě, existují verze podle domácího, či některého z exportních trhů, nicméně i na tom jednom se často různí, když Číňané nejsou schopni udržet ani označení svých výtvorů a také to uvádějí u jednoho vozu v několika variantách. Veškeré údaje proto prosím berte s rezervou...

Kuriozitou je, že Číňané útočí na evropský trh značně nesystematicky, o čemž svědčí expozice jiných značek

Foto Robert Hyan

4

3 Omoda 5 SHS-H, tedy hybridní verze (Super Hybrid System) 4 Polestar 4 (SUV Coupé) od Geely na podlahové plošině SEA1 (Volvo/Zeekr) 5 Firefly, kompaktní městský elektromobil (sub-brand NIO)

na autosalonu v Bruselu a jiných v Mnichově či Paříži, vstup některých na vybrané trhy (nikoli plošně do EU), či změny importérů i jejich představitelů. Zvláštní taktiku zvolila státní Chery Automobile, založená ve Wuhu v roce 1997, která pro cestu do Evropy nejprve zvolila své nové značky Omoda a Jaecoo, spřízněné se zá­ kladními typy Chery Tiggo 5 a 7, aby postupně nabídku rozšiřovala. Nejprve přijely Omoda 5 a Jaecoo 7, pak přibyla větší vlajková loď Omoda 9, jejíž hybridní sys­ tém 1.5 TGDI SHS-P (PHEV) s pohonem 4x4, třístup­ ňovou převodovkou DHT a třemi elektromotory dosahu­ je celkového výkonu 395 kW (537 k), ale také menší a levnější Jaecoo 5, podobně jako Omoda 5 dodávané ve verzi ICE, HEV a BEV. První vozy Omoda z mon­ tovny v Barceloně (bývalý závod Nissanu) jsou od října 2025 typy 5 EV (elektrická verze), zatímco už od listo­ padu 2024 se tam montují Ebro S700 (Tiggo 7) a S800 (Tiggo 8) v rámci znovuzrození španělské značky; na­ víc se připravuje montáž Jaecoo 7. Kontrakt Chery se španělskou společností Ebro EV Motors byl podepsán v dubnu 2024, mottem je In Europe for Europe.

Vzápětí po uvedení Omoda & Jaecoo k nám maďarským dovozcem Grand Automotive CE Kft. přišla přímo ma­ teřská značka Chery (na evropských autosalonech ne­ vystavuje) rovněž na český trh, ale prostřednictvím po­ bočky kazašského importéra Astana Motors Czech!

Recept je jednoduchý, čtyřválce 1.6T (Tiggo 7 a 8 ICE) nebo 1.5 (Tiggo 4 HEV) či 1.5T (Tiggo 7, 8 a 9 PHEV), prostě součást stavebnice, z nichž vycházejí také Omoda & Jaecoo stejně jako španělské Ebro. Na jiných ►►►

2/2026 THauto

27

► 102. SALON BRUSSELS MOTOR SHOW 2026

Foto Robert Hyan

2

DR 5.0 (Chery Tiggo 5x) ukryté pod italskou značkou pana Massima Di Risio

3 2 EVO Cuatro (italská variace na čínské téma Showjet od Kaiyi Auto z Wuhu) 3 BYD Atto 2 DM-i, kompaktní SUV, nyní s hybridní pohonnou jednotkou 4 Tiger 8 (Beijing X7) v Bruselu slavil premiéru jako nový přírůstek palety DR

Foto Tom Hyan

4

1 trzích se uplatňuje značka Exeed se spřízněnými SUV (uvedena 2018), ale Chery v prosinci oznámila, že s vo­ zem Exeed chce vstoupit také do vytrvalostních závodů včetně 24 h Le Mans. A pro jistotu si Exeed vytvořila sub-brand Exlantix pro elektromobily (BEV, REEV).

Podobně postupuje Geely Auto z Hangzhou, která rov­ něž v Evropě nevystupuje coby Geely, ale pod různými jinými značkami. Nejnověji útočí se značkou Zeekr, spřízněnou s Volvem, Lynk&Co a Polestarem, která měla poprvé v Bruselu svůj vlastní stánek, kde předsta­ vila stylové elektrické kombi Zeekr 7GT (v Číně je to 007 GT), namířené s nižší cenou proti evropské konku­ renci (například Volkswagenu ID.7 Tourer). Značka zdůrazňuje, že jde o vůz navržený v Evropě pro Evro­ pany, ostatně Geely má centra designu také v Göte­ borgu a Barceloně. Předností tohoto typu by mělo být nabíjení DC až 450 kW, tedy 0 – 80 % u verze 75 kWh za pouhých 13 minut! Jednomotorová verze RWD 310 kW (75 kWh) ujede až 519 km, dvoumotorová AWD 475 kW až 558 km (s větším akumulátorem 100 kWh). Je to jen

28

auto 2026/2

TH

1 Sportequipe 8 (Chery Tiggo 8 Pro Max), další z pěti značek DR Automobiles

jeden z modelů Zeekr, značka přináší roztodivně znače­ né typy jako je čtyřmotorový 001 FR s výkonem 930 kW (1265 k), další SUV Zeekr 7X s výkonem až 475 kW, či naopak kompaktní Zeekr X s výkonem 315 kW. Šéfde­ signerem značky je Němec Stefan Sielaff (ex-Audi, Mercedes-Benz a Bentley), narozený roku 1962 v Mni­ chově. Uměle vytvořená značka v roce 2021 je zkrat­ kou Zero (nulové emise), Evolving the Electric Era a Krypton (vzácný plyn, který v ionizovaném stavu září).

Společnost Geely si zvolila pro evropský závod sloven­ ské Košice (Česká republika a Maďarsko neuspěly), původně se hovořilo o výrobě vozů Volvo (od 2027), ale nyní rovněž Polestar a Smart.

Poprvé se v Bruselu ukázala bájná NIO, založená v roce 2014 coby NextEV (úspěšný tým elektrické formule FIA), která už v říjnu 2016 se supersportem NIO EP9 zajela rekord elektrických vozidel 7:05,12 min na Nür­ burgringu (v květnu 2017 vylepšeno na 6:45,90 min).

Vývoj měla na starosti britská RML Group (Ray Mallock), známá ze světa automobilových závodů, EP9 slavil pre­

Foto Tom Hyan

5

BAIC (Beijing) BJ30e, aneb druhá generace pekingského Jeepu, inspirovaná původním typem BJ212 (BAW)

6 5 BYD Sealion 7, další z elektromobilů, dílo německého designera Wolfganga Eggera 6 Skywell (alias Skyworth) K 800 od firmy, která původně vyráběla televizory 7 ICH-X K2 (Beijing BJ40 první generace) v provedení pro DR Automobiles

Foto Robert Hyan

7

8 miéru už 21. listopadu 2016 v londýnské Saatchi Gal­ lery. Údajně vzniklo šestnáct produčních vozů pro track days bez registrace pro běžný silniční provoz, v Bruselu byl letos EP9 poutačem stánku. V roce 2020 se spo­ lečnost, kterou založil William Li Bin (Bitauto Holdings) dostala do finančních problémů, ale s novými investory a využitím výrobních kapacit JAC Group (Jianghuai ­Automobile Corporation) byl zahájen první export elek­ trických SUV značky NIO do Norska. V roce 2024 kou­ pila společnost NIO Inc. výrobní závody svých vozů NIO od partnera JAC a zahájila evropskou expanzi. Na­ bídku NIO tvoří vesměs crossovery SUV (ET5, ET5 Touring, EL6, EL8); čínská firma také uvedla sub-brandy Onvo (On Voyage, od 2024) a Firefly (kompaktní BEV, od 2025). Dovozcem NIO a Firefly pro Českou republiku je maďarská skupina AutoWallis (vozy mají přijít letos).

V roce 2024 NIO prodala 221 970 elektromobilů (tehdy trhu vládla Tesla s 1 789 226 vozy před BYD 1 764 992, Geely 832 568 a Volkswagenem 744 800).

Neustále stoupá BYD Company, Ltd., ze Shenzemu, kte­

8 Linktour Alumi, městský elektromobil ve stylu Smart ForTwo (už vyběhl z výroby)

rou v roce 1994 založil Wang Chuanfu coby Biyadi (= BYD) na výrobu malých akumulátorů, aby se stal vý­ znamným výrobcem baterií pro mobilní telefony, než přidal motorová vozidla. Produkci vozů se spalovacími motory ukončila firma už dávno, ale pokračuje s PHEV a BEV. V roce 2025 prodej osobních automobilů BYD dosáhl 4 550 036, ale z toho bylo 2 254 714 čistě elek­ trických (nárůst o 27,9 %), čímž se čínská automobilka stala největším výrobcem elektromobilů na světě, když překonala Teslu (loni 1 636 129, tedy pokles o 9 %).

V Bruselu měl loni premiéru kompaktní BYD Atto 2 (Blade Battery až 64,8 kWh pro 430 km jízdy) a letos hybridní verze Atto 2 DM-i se čtyřválcem 1,5 litru/72 kW (98 k) a kombinovaným výkonem 122 kW (Active: aku­ mulátor 7,8 kWh pro 40 km jízdy EV), anebo 156 kW (Boost: 18 kWh pro 90 km). Malý Doplhin Surf má být prvním typem z maďarské produkce v Szegedu (počítá se s výrobou tří až pěti typů), ale BYD chce rovněž ­továrnu v Turecku. Nabídka je poněkud nepřehledná, posuďte sami, vozy se jmenují Dolphin, Atto 3, ►►►

2/2026 THauto

29

► 102. SALON BRUSSELS MOTOR SHOW 2026

Foto Robert Hyan

1

Maxus eDeliver 7 a větší 9, výrobky šanghajské SAIC, která převzala značky Roewe (Rover), MG a LDV Maxus

2

Foto Tom Hyan

3

GAC Aion V (75 kWh pro dojezd 520 km), montovaný v Rakousku (Magna Steyr), se představil v Mnichově (IAA 2025) Seal 6 DM-i, Seal U DM-i, Seal U, pouze Seal, Sea­ lion 7, Tang a Han. BYD také založil pro vozy vyšších tříd sub-brands Yangwang (od 2023), Denza (od 2010 původně s Daimlerem) a Fangchengbao (od 2023).

Na vrcholu jsou Yangwangy, opět byl vystaven luxusní SUV U8 se čtyřmi elektromotory v kolech a prodlužo­ vačem dojezdu ve formě čtyřválce 2,0 litru Turbo, schopný půlhodinové plavby na hladině.

Nenápadný XPeng jako jeden z prvních chce obejít ­dodatečná evropská cla pro čínské elektromobily mon­ táží crossoverů SUV XPeng G6 a G9 u rakouské firmy Magna Steyr v Grazu, která už začala ve třetím čtvrtletí 2025. Zatím další novinky pro Evropu neuvádí, na auto­ salonech se soustřeďuje na cizelování aerodynamic­ kého sedanu XPeng P7+, který byl v Bruselu coby upra­ vená 2026 Edition. Různé značky opět vystavil dovozce OneAutomotive, zaujal Skyworth K 800 (též značen Skywell), který je k dispozici v několika verzích BEV, ale

30

auto 2026/2

TH

4 1 Livan Auto X3pro, zjevně model už poněkud vyšlý z módy (1,5 litru/76 kW) 2 Forthing (Dongfeng) Friday, další ze záplavy kříženců MPV a SUV 3 Leapmotor B05, nejnovější model značky, který zamířil na český trh 4 Kompaktní Leapmotor B03X s utajenými technickými údaji při premiéře

i PHEV (ICE 1.5, samozřejmě). Když Evropané přestali vyrábět Smart ForTwo, ujala se původní myšlenky firma Linktour Automotive z Qingdao, aby uvedla podobný koncept Alumi (Alluminio-Lume-Amico), ovšem elek­ trický pro městský provoz (7,2 kWh pro 120 km, 13 kWh pro 180 km). Tradici BJ (Beijing-Jeep) nadále prodlu­ žuje BAW (Beijing Automobile Works), součást BAIC, který své vozy exportuje pod značkou 212 (ta vychází z legendárního čínského terénního typu BJ212). Čín­ ských značek je samozřejmě mnohem více, jiné jsme popsali z Bruselu minule, další snad někdy příště. Do­ dejme na závěr, že italská firma DR Automobiles už dlouho uvádí čínské vozy na evropský trh pod různými značkami (nyní přidala Tiger), zatímco GAC (Guang­ zhou Automobile Co.) po neúspěšné snaze proniknout na trh USA chce vyrábět v Evropě, rakouská Magna Steyr montuje její elektrické SUV Aion V, které jsme si prohlédli na IAA 2025 v Mnichově.

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na čínský terénní vůz značky 212 (jinak BAW)

2/2026 THauto

31

► FORMULE 1 2026

Foto Red Bull

Motorsport

1

PŘED STARTEM...

Foto Red Bull

2

Nová sezona mistrovství světa formule 1 se rychle blíží, letos konečně s rozšířeným startovním polem na 22 jezdců...

P

rvní, kdo představil nové válečné barvy pro sezonu 2026, byl Oracle Red Bull Racing a sesterský Racing Bulls (oficiálně Visa Cash App Racing Bulls F1 Team), a to ve čtvrtek 15. ledna 2026 na slavnosti Red Bull Ford Powertrains v ikonické budově Michigan Central Station v detroitském Corktownu. Slavná budova nádraží, která sloužila v letech 1913 až 1988, dlouho chátrala, než ji v roce 2018 koupila Ford Motor Company a po renovaci proměnila ve funkční objekt, jehož součástí jsou vývojová pracoviště, sídla startupů, restaurace, wellness a budoucí hotel NoMad (luxusní sub-brand Hilton Worldwide Hotels).

32

auto 2026/2

TH

TOM HYAN 1 Red Bull RB22 s motorem Red Bull Ford DM01 se představil spolu s celým týmem 15. ledna 2026 na slavnosti v Detroitu 2 Isack Hadjar (zleva), Max Verstappen a Laurent Mekies, šéf Red Bull Racing

Důvodem premiéry v Detroitu byl nový vstup Fordu do formule 1 ve spolupráci s týmy Red Bull Racing a RB (Racing Bulls), jejichž motory sice nesou označení Red Bull Ford DM01 na počest Dietricha Mateschitze (za­ kladatele Red Bullu), ale Fordy to samozřejmě nejsou, jde o další vývoj posledních motorů Honda ve vlastní režii Red Bullu v britském Milton Keynes (RBPT, nově Red Bull Ford Powertrains), když se Honda stala ofi­ ciálním dodavatelem Aston Martinu F1. Tato skutečnost vyvolala kritiku od jistého Dana Towrisse (CEO nového týmu Cadillac F1), který neuctivě ohodnotil Fordovu aktivitu za marketingový tah s velmi malým ­dopadem, přičemž vyzvedl kapitálový vstup General

Foto Red Bull

Sekvence letu Martina Šonky při efektním sejmutí plachty ze zakrytého Red Bullu

Red Bull RB22 v nových barvách pro sezonu 2026

Foto Red Bull

Akrobatický letoun Zivko Edge 540 V3 mistra světa Martina Šonky ve společnosti Red Bullu F1 v Jindřichově Hradci v listopadu 2025

Vyzdobená renovovaná budova Michigan Central, kde proběhla akce Red Bullu

Motors do týmu Cadillac a plán vývoje vlastních pohonných jednotek F1 pro nasazení ještě před koncem desetiletí. Tato slova, byť vlastně pravdivá, hodně popudila Willa Forda (šéfa Ford Racing, syna Billa, předsedy představenstva) a Jima Farleye (CEO Ford Motor Company): „Co je ale větší marketing, když Ford poskytne know how a vlastní inženýry z Dearbornu týmu Red Bull, anebo když Cadillac bude závodit s klientskými motory Ferrari?!“ Ford uvedl, že v Dearbornu připravili pro Red Bull Racing řadu technických řešení v oblasti hybridního systému a akumulátorů, ale také rapid prototyping (rychlá výroba dílů) s využitím 3D tisku.

Kromě efektní oslavy přímo v Detroitu, kde nechyběl Stefano Domenicali (CEO F1), viděli účastníci akce záznam manévru z letiště v Jindřichově Hradci z listopadu 2025, kde český mistr světa Red Bull Air Race 2018 odhalil originálním způsobem vůz v novém zbarvení pro sezonu 2026. Martin Šonka se svým akrobatickým speciálem předvedl manévr cobra, kdy za průletu rychlostí 200 km/h ve výšce jen 1,5 metru nad monopostem prudce zvedl příď letounu a hákem ►►►

2/2026 THauto

33

► FORMULE 1 2026

Foto Red Bull

Arvid Lindblad (vlevo) a Liam Lawson, jezdci Racing Bulls

Monoposty týmu Visa Cash App Racing Bulls F1 Team (VCARB 03) pro sezonu 2026 při premiéře v Detroitu

Foto Cadillac

Sergio Pérez (Cadillac F1) při prvním testu nového monopostu v Silverstone

Foto Cadillac

Sergio Pérez (vlevo) a Valtteri Bottas se vrací do formule 1 s novým týmem Cadillac

► JEZDCI FORMULE 1 2026 (startovní číslo, jméno, tým) 81....Oscar Piastri.............................. McLaren 1......Lando Norris.............................. McLaren 63....George Russell............... Mercedes-AMG 12....Andrea Kimi Antonelli..... Mercedes-AMG 3......Max Verstappen..........................Red Bull 6......Isack Hadjar ...............................Red Bull 16....Charles Leclerc..............................Ferrari 44....Lewis Hamilton .............................Ferrari 23....Alexander Albon........................ Williams 55....Carlos Sainz.............................. Williams 41....Arvin Lindblad...... Racing Bulls (VCARB) 30....Liam Lawson........ Racing Bulls (VCARB) 18....Lance Stroll.........................Aston Martin 14....Fernando Alonso.................Aston Martin 31....Esteban Ocon................................... Haas 87....Oliver Bearman................................ Haas 27....Nico Hulkenberg...............................Audi (Sauber Motorsport) 5......Gabriel Bortoleto...............................Audi (Sauber Motorsport) 10....Pierre Gasly................................... Alpine 43 ...Franco Colapinto........................... Alpine 11....Sergio Pérez............................... Cadillac 77 ...Valtteri Bottas............................. Cadillac

34

auto 2026/2

TH

s lanem na zádi strhl plachtu z vozu! Efektní od­ halení si vyžádalo dlouhou přípravu, k přesnému navedení nad monopost posloužil i nainstalovaný LiDAR systém (Light Detection and Ranging). Po­ užitý letoun Zivko Edge 540 V3 s motorem Lycoming AEIO-540 je nejúspěšnějším strojem pro Red Bull Air Races, dílo americké firmy Zivko Aeronautics, Inc. (ZAI), jejíž zakladatel Bill Zivko vyrostl na letišti, pracoval pro Jima Bedeho, Burta Rutana a vedl slavnou firmu Scaled Composites, než založil s manželkou Judy svou firmu ZAI, kterou v Guthrie (Oklahoma) vede jeho rodina dodnes.

Opravdu zvláštní je svět, v němž výrobce luxusních limuzín včetně automobilů pro americké prezidenty nejprve upozadí ve výrobním programu sedany (Fordův konkurenční Lincoln už je zrušil), aby se v sériové produkci soustředil na SUV a elektromo­ bily, ale současně vstoupil do formule 1! Nový Cadillac Formula 1 Team, přihlášený společností TWG Cadillac Formula 1 Team LLC do MS 2026, prošel dlouhou cestou, uplynulo 764 dnů mezi podáním přihlášky, jejím odmítnutím, vyřazením Michaela Andrettiho (iniciátora vstupu do F1), nekompomisním zdůrazněním podpory General Motors a koneč-

ným přijetím přihlášky až 7. března 2025 pro závodní organizaci TWG Motorsports (Dan Towriss a Mark Walter). Vznik týmu Cadillac vyniká řadou návratů, poradcem při realizaci a týmovým šéfem se stal Graeme Lowdon (ex-Virgin Racing/Manor F1), který si vyhlédl spolupracovníky ze světa F1. Pat Symonds byl dalším poradcem, funkce získali Rob White (ředitel), Nick Chester (technický ředitel), Jon Tom­ linson (šéf aerodynamiky) a Pete Crolla (team manager). Jako jezdci byli jmenování veteráni ­ Sergio Pérez a Valtteri Bottas, když Američan ­Colton Herta chce vyjet superlicenci F1 ve FIA F2 (2026 v týmu Hitech). Spolu s Hertou je náhradním a testovacím jezdcem Číňan Zhou Guanyu.

Nové sídlo týmu vzniklo na britském okruhu Silver­ stone, první díly byly hotovy koncem 2024, i když nebyla přihláška jistá; chassis dokončeno loni v dubnu a prošlo interním nárazovým testem v Cranfieldu v červnu 2025 (povinným FIA o něco později). Cadillac si zakládá na tom, že je americkým týmem, a tak si staví sídlo ve Fishers u Indianapolisu (otevře v polovině 2026), zatímco další součástí jsou GM Technical Center v Charlotte (NC) a Warrenu (MI).

Cílem je úplná vlastní konstrukce, ale na první tři roky

► KRÁTCE Audi Revolut F1 Team nastupuje v sezoně 2026 místo Sauberu

Uspořádání poháněcí soustavy formule 1 pro letošní sezonu (Audi R26 s motorem Audi 1.6 V6 Hybrid) si Cadillac zajistil pohonnou jednotku a převodovku od Ferrari (ty využívá rovněž TGR Haas F1). Společnost TWG Motorsports, která převzala sportovní aktivity po odstoupení Michaela Andrettiho, má úžasné portfolilo vedle formule 1, a to Indy Car, Indy NXT a Formula E (Andretti Global), NASCAR (Spire Motorsports), IMSA (Wayne Taylor Racing) a Supercars v Austrálii (Walkinshaw Andretti United). První jízdu (shakedown) absolvoval Cadillac F1 pod dohledem Dana Towrisse na okruhu Silverstone v pátek 16. ledna (řídil Sergio Pérez), a to ještě před oficiálními testy.

Už loni v listopadu zažili trénink týmových funkcí v rámci povolených TPC (Testing of Previous Car), když Sergio Pérez zkoušel Ferrari SF-23 v černé barvě v Imole, zapůjčené dodavatelem motorů, protože Cadillac F1 žádný předcházející monopost ­prostě nemá! Colton Herta si na Monze 2025 vyzkoušel starší formuli 2, v roce 2027 by se měl stát americkým jezdcem amerického týmu formule 1.

Druhým nováčkem je Audi Revolut F1 Team, který je pokračovatelem švýcarského Kick Sauberu, nicméně firma v přihlášce 2026 nadále nese název Sauber Motorsport AG z důvodů byrokratických zvyklostí FIA! Peter Sauber, zakladatel týmu, byl osobně přítomen

na Velké ceně Abu Dhabi 2025, kde vozy Kick Sauber jely naposledy s jeho jménem. Nové předpisy F1 2026 s důrazem na větší výkon elektrické části hybridní jednotky stejně jako posílení užití udržitelného paliva pro přesně definovaný zážehový šestiválec 1,6 litru Turbo byly výzvou pro vstup značky Audi do světa formule 1. Vedle stávajících pracovišť Sauberu ve švýcarském Hinwilu a britském Bicesteru vzniklo nové středisko pro vývoj vlastních motorů Audi F1 v Neuburgu na Dunaji. Nový vůz Audi R26 poprvé vyjel na okruhu Montmelò v Barceloně při tzv. filmovém dnu v pátek 9. ledna 2026 (za volantem se vystřídali Hülkenberg i Bortoleto). Šéfem týmu je Jonathan Wheatley (ex-Red Bull), vedoucím projektu Audi F1 Mattia Binotto (ex-Ferrari).

Všechny týmy představí nové vozy pro sezonu 2026 v období od 15. ledna (Red Bull, Racing Bulls) do 9. února (McLaren a Aston Martin). Kolektivní test F1 za zavřenými dveřmi začal 26. ledna v Barceloně, z pěti dnů smí každý tým využít nejvíce tři. Oficiální třídenní testy budou následovat v Bahrainu od 11. února a znovu od 18. února. Mistrovství světa začíná Velkou cenou Austrálie o víkendu 6. až 8. března na okruhu Albert Park v Melbourne.

■

Zdroj Audi Media

Foto Audi

► V lednu Ford potvrdil vstup také do WEC Hypercar 2027 včetně 24 h Le Mans, a to s novým prototypem LMDh, poháněným osmiválcem 5,4 litru, odvozeným z motoru Coyote (Mustang GT3). Bude to nepřeplňovaný motor, podobně jako Cadillac V8 a Aston Martin Valkyrie V12. Podvozek podle předpisů vyjde z homologovaného chassis Oreca stejně jako u konkurence Alpine a Genesis. Byli oznámeni jezdci Logan Sargeant (původně jednal s Genesis), Mike Rockenfeller a Sebastien Priaulx. ► McLaren Racing, obhájce titulu F1 2025 mezi jezdci i konstruktéry, pokračuje v sezoně 2026 pod označením McLaren Mastercard F1 Team podle nového titulárního sponzora. Lando Norris a Oscar Piastri zůstávají, náhradníky jsou oficiálně jmenováni opět Pato O’Ward a nově Ital Leonardo Fornaroli, rodák z Piacenzy, který loni vyhrál mistrovství FIA Formula 2 a předloni FIA Formula 3.

Zatímco Pato jede v závodech Indy Car pro Arrow McLaren, Leonardo bude především pracovat na simulátoru F1. ► V programu McLaren Driver Development je také Ella Häkkinen, čtrnáctiletá dcera dvojnásobného mistra světa Mika Häkkinena a jeho české choti Markéty Remešové, která už úspěšně závodí na moto­ kárách (2024 vyhrála Champions of Future Academy v Cremoně). Čeká ji intenzivní testování formule 4 před závodním debutem v roce 2027. Dalšími členy programu jsou Richard Verschoor (2026 LMP2, ex-FIA F2), Matteo De Palo (FIA F3), Ella Lloyd a Ella Stevens (obě McLaren F1 Academy), Dries van Langendonck (British F4) a Christian Costoya (F4 Italia, Euro a Middle East). ► Prema Racing, jeden z nej­ úspěšnějších týmů v různých formulích, prochází změnou managementu. Italskou sestavu opustili zakladatelé Angelo Rosin, jeho syn René a synova partnerka Angelina Ertsou, zjevně po nesho­ dách s většinovým vlastníkem DC Racing Solutions (Deborah Mayer a Claudio Schiavoni), který tým před lety převzal. Součástí je Prema Indy Car Team (jezdci Callum Ilott a Robert Shwartzman; CEO Piers Phillips), jehož účast v šampionátu 2026 byla už dříve ohrožena pro finanční problémy. ► Adrian Sutil, účastník 128 Velkých cen F1 (nejlépe čtvrtý na Monze 2009), byl zatčen a skončil ve vyšetřovací vazbě v Bádensko-Württembersku pro podezření z účasti na mezinárodní trestné činnosti. Syn německé matky a uruguayského otce má obrovskou sbírku supercars (Ferrari, Pagani, Bugatti, Koenig­ segg, McLaren a další).

2/2026 THauto

35

► Motorsport ► 48. DAKAR 2026

Foto Dacia

Martin Prokop s Viktorem Chytkou (poprvé Ford Raptor 5.0 V8 od M-Sport)

Foto Nørdis Team De Rooy

Dacia vyhrála Dakar! Po Andros Trophy (Alain Prost mistr 2011/2012 na Lodgy) a Pikes Peaku (Jean-Philippe Dayraut třetí 2011 na Dusteru) je vítězství Nassera Al-Attiyaha se spolujezdcem Fabianem Lurquinem v Saúdské Arábii dalším světovým úspěchem rumunské značky s francouzskou podporou! Další tři buggy Dacia Sandrider (motor Nissan 3.0 V6 TT) dojely čtvrtá (Sébastien Loeb), sedmá (Lucas Moraes) a jedenáctá (Cristina Gutiérrez). Vozům Ford Raptor 5.0 V8 patřilo druhé (Nani Roma) a třetí místo (Mattias Ekström).

Michal Prokop (na loňském Ekströmově Raptoru) začal dobře, ale sbíral defekty a nakonec vůz převrátil (dojel třiadvacátý). Neuspěly ani Toyoty Hilux (nejlepší Toby Price osmý). V motocyklech prohrál Ricky Brabec (Honda CRF 450) o pouhé dvě sekundy za vítězem Luciano Benavidesem (KTM 450).

Nejlepší z našich Milan Engel (poprvé na čínské Kove 450) byl dvacátý. Nasser Al-Attiyah zvítězil pošesté.

Vaidotas Žala ovládl Dakar 2026, k jeho sponzorům patří také Škoda Auto

Vítězné trio, zleva Fiuza, Žala a van Grol

Vaidotas Žala z Litvy je novým králem kamionů na Dakaru! Startoval pojedenácté, ale podruhé s kamionem; pravidelnou jízdou překonal všechny! Osmatřicetiletý jezdec z Vilniusu je mistrem Litvy 2019 a 2020 v rally (Škoda Fabia R5); Dakar vyhrál na Iveco FPT týmu De Rooy, spolujezdci byli zkušený Paulo Fiuza (P) a mladý Max van Grol (NL). V cíli měli náskok 20:18 min před Alešem Lopraisem (druhý na Iveco FPT De Rooy), 29:03 před Mitchel van den Brinkem a 4 h 36:06 před Martinem Macíkem (oba MM Iveco FPT). Macíka potrápily technické problémy po kolizi s Alešem Lopraisem, kterému rozebral celou nástavbu nárazem zezadu, když jeho vůz za dunou neviděl.

Michal Valtr (Valtr Iveco) dojel šestý, Tomáš Tomeček (Tatra 815-2/Tatra V12) coby doprovod týmu South Racing CanAm sedmnáctý. Buggyra neuspěla (18. Karel Poslední, Tatra-Gyrtech, a 21. Martin Šoltys, nová Buggyra Invictus-Gyrtech); Dušan Randýsek (MAN) záhy po havárii odstoupil.

36

auto 2026/2

TH

Foto Ford

Nasser Al-Attiyah a Fabien Lurquin, vítězové Dakaru 2026 (Dacia Sandrider)

Tatra 815 VD 15 295 6x6.1 s dvanáctiválcem Tatra T3-930 Twin-Turbo (Dakar 1986 – Zdeněk Kahánek, Josef Kalina a Miroslav Gumulec)

Tatra 815 VD 15 295 6x6.1 s dvanáctiválcem Tatra T3-930 Twin-Turbo (Dakar 1986 – Karel Loprais, Jaroslav Krpec a Radomír Stachura)

2/2026 THauto

37

► JEZDCI FORMULE 1

Maserati A6 GCM (Bern 1953)

FELICE BONETTO (I) (osmý v MS, čtvrtý v Silverstone, třetí na Monze s Fangiem, pátý

Narodil se 9. června 1903 v Manerbiu u Brescie, kde se jezdily Mille Miglia.

Syn železničáře začal až v osmadvaceti, debutoval do vrchu Bobbio-Penice (Bugatti), 1933 byl třetí v GP Monza (Alfa Romeo 8C 2600), 1934 dvanáctý při Mille Miglia a vyhrál do švýcarského vrchu. Po válce se vrátil v týmu Cisitalia, krátce jel ve Scuderia Ferrari (na 166 druhý v Mille Miglia 1949), než debutoval v MS F1. Nejprve 1950 na Maserati 4 CLT týmu Milano, ale 1951 už byl členem továrního týmu Alfa Romeo s Alfettou

v Barceloně) a 1952 – 1953 členem továrního týmu Maserati (na A6 GCM nejlépe 1953 třetí v Zandvoortu s Gonzalesem, čtvrtý na Nürburgringu a znovu s Fangiem v Bernu). Třikrát jel 24 h Le Mans, při debutu 1952 s Louisem Rosierem odpadli (Talbot T26C), 1953 nejlépe osmý s Enrico Anselmim (Lancia Aurelia B20, vyhrál s ní Targa Florio 1952). Při čtvrtém startu Carrera Panamericana smrtelně havaroval 21. listopadu 1953 v Silao (tovární Lancia D24). Je pochován v Mexico City.

Brno 1985

RAM/Fittipaldi F5A Ford DFV (Mallory Park 1979)

BERNARD DE DRYVER (B) účinkoval v ME formule 2, pokusil se o F3000 a později se zaměřil

Všestranný belgický závodník se dvakrát nekvalifikoval do Velké ceny Belgie F1, 1977 s vozem March 761 v týmu Briana Hentona a 1978 s Ensignem N177 (oba s motory Ford DFV), ale formuli 1 si užil v britském mistrovství Aurora F1. S vozem Fittipaldi F5A týmu RAM Racing byl celkově čtvrtý za De Villotou, Kennedym a vítězným Keeganem, když dojel nejlépe druhý (Oulton Park a Nogaro, v Doningtonu třetí a v Race of Champions osmý). Od roku 1975 s různými vozy March a Chevron

na sportovní a cestovní vozy (1985 v Brně druhý v divizi II s Giorgio Franciou na Luigi Racing/Alfa Romeo GTV). Devětkrát jel 24 h Le Mans, 1987 na Porsche 962C nejlépe druhý (s Jürgenem Lässigem a Pierre Yverem), startoval tam od 1979 (Ferrari 512 BB) do 1990 (Kremer-Porsche 962 CK6). Narodil se 19. září 1952 v Bruselu. Koncem kariéry založil vlastní tým, dlouho se věnuje renovacím a závodům historických vozů, ale také podnikatelským aktivitám na ostrově Malta.

1968

Maki F101C Ford DFV (Silverstone 1975)

HIROSHI FUSHIDA (JP) čtyřikrát 1000 km Fuji (1968 a 1969 Toyota 7, 1974 Chevron B21 Ford

První japonský jezdec F1, přihlášený do závodu MS, a první japonský účastník 24 h Le Mans (1973 s Tetsu Ikuzawou na Sigma MC73 Mazda Rotary odpadli). Jeho účast ve formuli 1 byla krátká, na pomalém japonském Maki F101C Ford V8 se nekvalifikoval v Zandvoortu ani v Silverstone 1975. Narodil se 10. března 1946 v Kjótu a celý život zasvětil motorsportu. Od roku 1965 byl továrním jezdcem Hondy (S600), od 1966 Toyoty, podílel se na rekordních jízdách Toyoty 2000 GT. Celkem vyhrál

38

auto 2026/2

TH

a 1979 Chevron B36 Mazda) a dvakrát 1000 km Suzuka (1968 Toyota 7, 1971 Porsche 910). Byl Fuji Grand Champion 1972 (Chevron B21), když 1969 – 1971 jezdil v USA formuli 5000 (Eagle Mk.V), CanAm (MAC’S IT Special) a TransAm (Chevrolet Camaro) a doma postoupil do formule 2 (Brabham BT40, March 752). Ještě dvakrát jel 24 h Le Mans, ale vždy odpadl, tam jsme ho také potkali, když byl manažerem Dome Racing, Tom’s (RTN) a vítězného RTN/Bentley Speed 8 (2003).

► JEZDCI FORMULE 1

Ferrari 500 (Nürburgring 1952)

RUDOLF FISCHER (CH) jedenáctý v Bernu a šestý na Nürburgringu, v nejlepší sezoně 1952 druhý

Pán v brýlích, který vzhledem připomíná spíše lékaře či profesora než závodníka, byl čtvrtý na mistrovství světa 1952 s deseti body! Startoval v týmu švýcarských soukromých jezdců Ecurie Espadon, jenž tvořili majitel restaurace Rudi Fischer, Rudolf Schöller, Peter Hirt, Pierre Staechelin, Max de Terra a Paul Glauser. V roce 1950 se na SVA (Società Valdostana Automobili) s kompresorovým čtyřválcem Fiat 1100 (pro třídu 1500) v Bernu nekvalifikoval; 1951 byl na Ferrari 212 (2.5 V12)

v Bernu za Taruffim (oba Ferrari 500) a třetí na Nürburgringu za Farinou a vítězným Ascarim (všichni Ferrari 500). Narodil se 19. dubna 1912 v německém Stuttgartu, žil v Curychu, začal s vozy Alfa Romeo, Cisitalia, Simca-Gordini, SVA (dílo Giovanni Savonuzziho) a britským HWM; na Ferrari vyhrál 1951 také v Angoulème a Aix-les-Bains, do vrchu Schauinsland a 1952 v Eifelrennen na Nürburgringu a superrychlém Avusu.

V roce 1953 skončil se závody. Zemřel 30. prosince 1976 v Luzernu.

2020

Pearce/Cooper-Ferrari V12 (Oulton Park 1967)

ROBIN DARLINGTON (UK)

Chlapec z farmy, kterou vedl jeho bratr s otcem, debutoval v roce 1963 s podporou rodiny prostřednictvím Castle Combe Racing School v závodech volné formule. Narodil se 29. června 1944 ve Wrexhamu (Wales). V sezoně 1966 se stal králem klubovních závodů (23 vítězství) na voze Kingcraft-Ford 4.7 V8, a tak zatoužil po formuli 1. S týmem JA Pearce se přihlásil v dubnu 1967 na Spring Cup v Oulton Parku, ale tým účast vzdal po zničení chassis č. 2 v Brands Hatch (Chris Lawrence

havaroval), přihlášku v IT a GP Silverstone také, neboť vozy Pearce byly zničeny požárem v paddocku. Byly to jak Pearce-Martin V8, tak Cooper T73 pro Robina s motorem Ferrari GTO V12! Pokračoval na McLarenu M3A/03 Ford 4.7 V8 (z filmu Grand Prix), ale v září 1967 vůz rozbil v Silverstone. V roce 1970 se objevil s Lolou F2, McLarenem F5000, jel sportovní Lolu T70 a Ford GT40, v říjnu 1972 přihlásil March 701 Chevy do F5000 v Oulton Parku, 1976 oprášil Kingcraft, pak jel také March F2; 1977 koupil Brabham BT37 F1. Dosud žije v britském Radlettu.

Mercedes-Benz 300 SL (Nürburgring 1952)

FRITZ RIESS (D)

Německý závodník jel pouze Velkou cenu Německa 1952 (sedmý na Veritasu RS), a to ve stejný rok, kdy při premiéře ve 24 h Le Mans zvítězil s Hermannem Langem na továrním voze Mercedes-Benz 300 SL (W194). Úspěšný průmyslník se narodil 11. července 1922 v Norimberku, jako velmi mladý před válkou jezdil motocyklové soutěže (BMW). Po válce přešel na čtyři kola, startoval do vrchu, ve formuli 2 a se sportovními prototypy. Na Veritasu, osazeném řadovým šestiválcem

BMW 328, se stal mistrem Německa už 1950 (Sport do 2,0 litru), o dva roky později vyhrál dvoulitrovou třídu Sport v Eifelrennen před Toni Ulmenem (oba na Veritasu). Úspěchy ho přivedly do továrního týmu Daimler-Benz, ale pro sezonu 1953 přešli s Karl Klingem do týmu Alfa Romeo, ve 24 h Le Mans je zradila převodovka Alfy 6C 3000 CM, po 133 kolech odstoupili. Se soukromým kupé Mercedes-Benz 300 SL (W198) se Riess vrátil na Mille Miglia (desátý 1956) a na Nürburgring, po 1957 z rodinných důvodů končil. Zemřel 1. května 1991 ve švýcarském Samedanu.

2/2026 THauto

39

► BRITSKÉ LEGENDY

Foto Tom Hyan

1990

Jaguar XJR12 (24 h Le Mans 1990)

DAVID LESLIE (UK) Aston Martin, TWR Jaguar a Marcos. S cestovními vozy dobyl 9 vítězství

Narozen 9. listopadu 1953 ve skotském Dumfries, žil v Oxfordu, od třinácti jezdil na motokárách (od 1969 pětkrát skotský mistr), třikrát mistr F-Ford 1600 a 2000 (za odměnu jel Chevron B41 Ford DFV v britském mistrovství Aurora F1 1979), 1980 vyhrál britskou F-Atlantic, 1981 pátý v britské F3 pro Eddie Jordana, ale do MS F1 se nedostal, a tak obrátil pozornost jinam. Desetkrát jel 24 h Le Mans (osmý 1987 na Ecosse C286 Ford a sedmnáctý 1988 s tovární Mazdou 767), byl členem továrních týmů

při 218 startech BTCC (1999 celkově druhý na Nissanu Primera), startoval také s vozy Rover, BMW M3 E30, Ford Sierra, Vauxhall Cavalier, Mazda Xedos 6, Honda Accord a Proton Impian (do 2003). Ještě v roce 2007 byl šestý v Britcar 24 h (BMW M3 E46). Jeho život ukončil 30. března 2008 pád Cessny Citation 501 (selhaly motory) na prázdný dům ve Farn­ boroughu (zahynulo pět lidí včetně pilota a bývalého závodníka Richarda Lloyda). Letěli do Nogara na testy týmu Apex Jaguar.

Foto Tom Hyan

1984

Jaguar XJS (Brno 1984)

WIN PERCY (UK) vyučil se automechanikem a začal závodit v trialech a na travnaté ploché

Úspěšný jezdec se sportovními a cestovními vozy, je trojnásobným mistrem BTCC (1980 a 1981 Mazda RX-7, 1982 Toyota Corolla), vítězem závodů ME cestovních vozů, australského Bathurstu 1000 (1990 Holden Commodore; jel tam jedenáctkrát) a 24 h Spa-Francorchamps (1981 TWR Mazda RX-7, 1984 Jaguar XJS a 1989 Ford Sierra; jel tam rovněž jedenáctkrát). Šestkrát startoval ve 24 h Le Mans (Mazda RX-7, TWR Jaguar a Nissan R88C). Narodil se 28. září 1943 v Tolpuddle (Dorset),

dráze automobilů (Ford Anglia). Dařilo se mu, a tak se stal profesionálem a pokračoval ve sbírání zlatých věnců. Když skončil, jezdil dále s veterány (má Jaguar D-Type, vyhrál Le Mans Classic 2002). Osud ho dostihl při práci na zahradě, v létě 2003 se zranil, po chybné léčbě ochrnul, tři roky byl na vozíku, až se stal zázrak a s novým rehabilitačním týmem se mu podařilo následky zmírnit. Dále jezdí s ručním řízením a je pravidelným hostem na slavnosti Festival of Speed v Goodwoodu.

Foto Tom Hyan

Brno 1977

Jaguar XJS (Brno 1983)

TOM WALKINSHAW (UK) po ukončení závodní činnosti byl architektem prvních úspěchů Michaela

Legenda motorsportu, úspěšný závodník, manažer a šéf týmů včetně formule 1, ale také hráčů rugby union! Narodil se 14. srpna 1946 na farmě ve skotském Mauldslie (Midlothian) a výčet jeho aktivit je obrovský!

V roce 1968 začal závodit na MG Midget, 1969 byl mistrem Skotska F-Ford 1600, postoupil až do F2 a F5000, Ford ho angažoval pro závody cestovních vozů, než v roce 1976 založil TWR (Tom Walkinshaw Racing).

Vítězil i u nás v Brně, stal se ladičem a nakonec i výrobcem automobilů,

40

auto 2026/2

TH

Schumachera a vítězného návratu Jaguaru do 24 h Le Mans, jeho jezdci vítězili na celém světě od Evropy po Austrálii. V roce 1991 získal TWR podíl 35 % na Benettonu F1, posléze i na Ligieru a nakonec koupil Arrows F1 (konec v sezoně 2002). Pak se věnoval australským supercars V8 (Holden) a navíc rugby. Zemřel po vážné nemoci 12. prosince 2010 v Chipping Norton (Oxford). Ze tří synů Sean jezdil F3 a založil SWR, Fergus restartoval TWR a Ryan vedl tým Walkinshaw Andretti United.

► BRAZILSKÉ HVĚZDY

2 Foto Indy Racing League

1

3

Foto Mercedes-Benz

5

Foto Mercedes-Benz

4

Nejen Nelson Piquet a Emerson Fittipaldi proslavili Brazílii. S Nelsinhem juniorem, o čtyři měsíce mladším a později jezdcem formule 1, jezdila motokáry Ana Beatriz Caselato Gomes de Figueiredo, která pak postupovala až do Indy Cars!

Narodila se 18. března 1985 v São Paulu, v červenci 2008 jako první žena vyhrála závod Indy Lights (v týmu Sama Schmidta na oválu v Nashville, 2009 znovu na Iowa Speedway) a 2010 jako první Brazilka jela Indy Cars! Absolvovala 29 závodů pro DRR (nejlépe 11. v Torontu 2011), Andrettiho a Coyna, z toho čtyřikrát Indy 500 (nejlépe 15. v ročníku 2013).

Po návratu do Brazílie jezdila místní stock cars, s manželem Fábio de Souzou má dvě děti, 2019 se vrátila do IMSA GT a od 2023 jezdí Copa Truck (brazilské závody tahačů). Poprvé jako Bia Figueiredo vyhrála v první sezoně, 2024 ovládla mistrovství třídy Elite a postoupila do profesionální ligy (loni osmá na Mercedes-Benz).

6

7

1, 2 Ana Beatriz alias Bia Figueiredo debutovala v Indy Cars třináctým místem v São Paulu 2010 (DRR/Dallara IR-05 Honda) 3 Na pódiu v Circuito dos Cristais v Curvelu (Minas Gerais)

Foto Tom Hyan

4 S krajanem Gabrielem Bortoletem na VC Nizozemska 2025 v Zandvoortu

Felipe Giaffone pochází z motoristické rodiny, otec Zeca (José Prospero) založil výrobu motokár ZF a dnes je jejich firma JL Racing z Cotía (SP) výhradním dodavatelem chassis pro brazilské stock cars! Zeca pětkrát vyhrál Mil Milhas (brazilských 1000 mil), poprvé 1981 s bratrem Affonso Jr. a Chico Serrou, jeho synové Felipe a Zeca (Zequinha), stejně jako synovec Affonso zamířili do amerických formulí. Nejúspěšnější Felipe (ročník 1975) jel 61 závodů Indy Cars (IRL) a vyhrál Kentucky 2002, šestkrát účinkoval v Indy 500 (nejlépe třetí 2002 pro Mo Nunn Racing) a dnes je hvězdou závodů tahačů (2023 až 2025 mistr třídy Pro, ale i mistr původní Fórmula Truck 2007, 2009, 2011 a 2016, vždy na Volkswagenu).

Dodejme, že loni v brazilském mistrovství jelo 24 tahačů ve třídě Pro a 23 tahačů v Elite, takže jde o podstatně vyšší úroveň než v Evropě.

5 Bia Figueiredo (111) vede před Paulo Salustianem (55), André Marquesem (77) a dalšími na Circuito dos Cristais 2025 6 Felipe Giaffone na okruhu v Clevelandu 1998 (Indy Lights pro Conquest Racing) 7 Felipe a Zeca na okruhu Mid Ohio 1995 (F-Atlantic pro Giaffone/Phillips Motorsport)

2/2026 THauto

41

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► NASCAR MODIFIED TOUR (1948 – 2026)

1

Foto Tom Hyan

2

3

4

JINÝ SVĚT...

Do osmdesáté sezony záhy vstoupí nejstarší americké mistrovství NASCAR Modified...

Z

ávody to jsou úžasné, vozy se dlouhá léta ne­ mění, stejně jako osmiválce, které je pohánějí.

Série závodů upravených stock cars v Modi­ fied Division je nejstarší kategorií pořádanou organizací NASCAR. Ještě v roce 1947 se totiž závody pořádaly živelně, prostě jelo se o vítězství, žádného mistra nikdo nevyhlašoval, a to ani ve floridské sérii, kterou vlastnil Bill France Sr. Právě on se rozhodl pro změnu. Rodák z Washingtonu (DC), který se odstěho­ val za sluncem na Floridu, tehdy sám končil se závo­ děním. V prosinci 1947 uspořádal v hotelu Streamline v Daytona Beach setkání pro partnery a pak 15. února 1948 jako pořadatel první závod Modified, jen několik dnů před oficiálním ustavením NASCAR (National As­ sociation of Stock Car Auto Racing). Začala nová vele­ úspěšná éra, která pokračuje dodnes. NASCAR kro­ mě velkých šampionátů dále drží ochrannou ruku nad Modified Division, vlastně jedinými závody NASCAR pro vozy s odkrytými koly ve stylu formulí.

V letech 1948 až 1984 vítězili v závodech NASCAR Modified National Championship i nejslavnější jezdci z hlavních kategorií NASCAR jako Bobby Allison, Red Byron, Richie Evans, Red Farmer, Bugsy Stevens, ­Jerry Cook nebo Fonty Flock. V roce 1985 se zrodila novodobá forma šampionátu NASCAR Modified Tour, doplněná jménem hlavního partnera (Winston, Feather­ lite a nyní Whelen). Ke čtyřicátému výročí bylo jmeno­

42

auto 2026/2

TH

TOM HYAN 1 Dva z nejlepších, Mike Stefanik (X6) vede před Tony Hirschmanem (3), Timem Connollym(17) a Richardem Fullerem (77) v New Hampshire 1995 2 Mike Stefanik (Beal & Bacon/Chevrolet) s dcerou a pohárem, nejúspěšnější jezdec moderní éry od 1985 3 Reggie Ruggiero (1995 Nynex/Pontiac) vyhrál 44 závodů, ale nikdy nezískal titul 4 Mike Stefanik vyhrál sedm mistrovských titulů a rekordních 74 závodů

váno 40 nejlepších jezdců, kterým vládne Mike Stefa­ nik, rekordman s počtem sedmi titulů ze 29 sezon, 74 triumfy ze 453 závodů, 223 umístěními v Top 5 a 301 dojezdy v Top 10, uvedený v roce 2022 do NASCAR Hall of Fame. Debutoval v dubnu 1985 na Stafford Speedway v Connecticutu, první vítězství dobyl v čer­ venci 1986 na Riverhead Raceway (NY) a poslední v srpnu 2003 na Bristol Motor Speedway.

Během let jsme navštívili mnoho amerických závodů včetně NASCAR Modified a v srpnu 1995 jsme byli svědky Stefanikova vítězství na New Hampshire Inter­ national Speedway, kdy vyhrál po stíhací jízdě z po­ slední pozice, protože vynechal trénink! Cílem prolétl průměrnou rychlostí 123,098 km/h před dalšími hvězda­ mi šampionátu Tony Hirschmanem, Charlesem Paste­ ryakem (mladší bratr Carla), Richardem Fullerem a dal­ šími osmadvaceti jezdci na osmiválcových monstrech, jejichž šestilitrové motory dávají přes 500 koní (368 kW).

Mike Stefanik se narodil 20. května 1958 ve Spring­ fieldu (MA). Kromě NASCAR Modified zkusil štěstí i v jiných disciplínách, v plné sezoně 1999 NASCAR Truck byl na Fordu třináctý, dvakrát vyhrál Busch North Series 1997 a 1998 (vždy Chevrolet) a zkusil i Busch Series (celostátní druhá liga NASCAR), kde v roce 1998 jel na Pontiacu pro tým Andretti-Laird Racing.

V New Hampshire jsme se zeptali Mikeho, jestli někdy slyšel o generálu Milanu Rastislavovi Štefánikovi (1880

5

V těsném souboji vede Bert Marvin (Czarkowski Builders/Chevrolet), dlouholetý účastník Modified z New Londonu (Connecticut)

Foto Tom Hyan

Carl S. Pasteryak (1950 – 2021) z Lisbonu v Connecticutu jezdil Modified 45 let (1995 na Tony’s Pizza/Pontiac)

6

Foto Tom Hyan

Wade Cole (1995 Charley’s Radiator/Pontiac) startoval ve 371 závodech od roku 1985, ale zemřel doma v březnu 2020 při práci na voze

5 Šestilitrové osmiválce dávají výkon přes 500 koní (368 kW), na snímku Chevrolet v podvozku Troyer se třístupňovou převodovkou 6 Chris Kopec (narozen 1964 v Palmeru, MA) jel s Chevroletem za šestnáct sezon 175 závodů a dvakrát vyhrál (1998 čtvrtý v mistrovství)

když devátý titul přidal v první sezoně Modified Tour 1985. Tehdy vyhrál dvanáct závodů, ale v tréninku na ­finále v Martinsville Speedway smrtelně havaroval.

NASCAR Whelen Modified Tour 2026 pod vedením nového ředitele a bývalého závodníka Gary Putnama bude mít šestnáct závodů. V únoru se začíná na New Smyrna Speedway na Floridě (ovál 0,48 míle jsme ­navštívili v roce 2020, když tam debutoval Martin Dou­ bek); opět se jede na New Hampshire International Speedway, vrací se Oxford Plains Speedway (napo­ sledy 1991) a Stafford Speedway (prvně od 2021). ­Finále uvidí diváci v říjnu na Thompson Speedway Motorsports Park (CT).

■

Foto Tom Hyan

až 1919), ale rodák z Massachusetts o slavném česko­ slovenském jmenovci nevěděl, a tak reagoval vtipem, že pokud je nějaké dědictví, nebude se bránit! Ironií krutého osudu oba zahynuli obdobně při pádu letadla, ale Mike Stefanik o 100 let později. Na vypůjčeném ultralehkém hornoplošníku Aero-Works Aerolite 103 s dvoudobým dvouválcem Rotax se zřítil po poruše stroje do lesa u Ri­ conn Airport nedaleko svého domova v Coventry (Rhode Island). Skonal ve stejný den 15. září 2019 po letecké přepravě do nemocnice Rhode Island Hospital v Provi­ dence. V počtu devíti titulů ho překonal Richie Evans (1941 – 1985), ale osm jich dobyl za jiných podmínek v Modified National Championship 1973 a 1978 až 1984,

Greg Biffle (16 Roush/3M Ford) a Dale Earnhardt Jr. (88 Hendrick/Chevrolet) na oválu ve Fontaně

GREG BIFFLE (1969 – 2025) ale také filantrop, proslulý mj. pomocí obětem Hurikánu Helene

Úspěšný americký jezdec tří divizí NASCAR zahynul 18. prosince při nouzovém přistání své Cessny Citation 550 (N257BW) na Statesville Regional Airport (NC), kam se krátce po vzletu vraceli, zjevně pro problémy s letadlem. Přestože byl zkušený pilot, tentokrát pilotovali jiní dva. Nikdo ze sedmi cestujících, včetně rodiny Grega (choť Cristina, děti Emma a Ryder), náraz a požár nepřežil.

Greg byl nejen vítěz 56 závodů NASCAR (17 Truck, 20 Busch a 19 Cup),

v Severní Karolíně. V roce 2000 byl mistrem NASCAR Truck a 2002 NASCAR Busch, bohužel na titul v NASCAR Cup Series nedosáhl (2005 druhý, vše na Fordu pro Roush Racing).

Narodil se 23. prosince 1969 ve Vancouveru (WA), začal v místních závodech, 1996 postoupil do NASCAR, 2002 – 2022 jezdil NASCAR Cup (515 startů), pak jen pro zábavu SRX Series, vybrané závody Stadium Super Trucks a do loňska ARCA Menards Series (stock cars).

2/2026 THauto

43

Foto Škoda Auto

► ŠKODA RAPID SIX 910 (1935)

1

4

5

2

LAHŮDKA...

Vznikly jen tři kusy unikátního kupé Škoda Rapid Six se šestiválcem...

1, 2 Škoda Rapid Six č. 23 byla nejúspěšnější, Komár s Houštěm dojeli pátí celkově 3 JUDr. Zbislav Peters, Zdeněk Pohl a Ing. Jiří Rechziegel v roce 1937 4 Posádka Kratochvíle/Koudelka (číslo 24) odpadla ve druhé etapě 5 Pravděpodobně toto kupé prošlo v roce 1936 přestavbou pro Ing. Jiřího Rechziegela

44

auto 2026/2

TH

6 7

P TOM HYAN

3

řed devadesáti lety byla tři kupé Škoda Rapid Six přihlášena na silniční závod 1000 mil česko­ slovenských 1935 (dvakrát z Prahy do Bratislavy a zpět). S vozy jeli kyjovský závodník a majitel do­ pravní společnosti Antonín Komár (1907 – 1951), majitel svijanského pivovaru Antonín Kratochvíle III (1900 – 1953; syn dosavadního nájemce a sládka, jenž koupil pivovar v roce 1912 a vedl do 1939) a Ing. Vladimír Jahn, vedoucí oddělení prototypů ASAP Škoda. Nakonec byl nejúspěšnější zkušený závodník Komár, se spolujezdcem Vladimírem Hou­ štěm dojeli třetí ve třídě do 2000 cm3 a pátí abso­ lutně, před nimi byli jen Stehlík/Dohnal (Praga Super Piccolo), Spiegel-Diesenbeg/Orssich (BMW 319/1), Studený/Adámek (Ford 3,6 Litre V8) a vítězové Jan Kubíček/Jaroslav Smažík (Bugatti 35B), kteří do­sáhli průměrné rychlosti neuvěřitelných 97,68 km/h za plného silničního provozu. Posádka Kratochvíle/ ­ Koudelka odpadla ve druhé etapě a ředitel Jahn s Horákem (číslo 25) nakonec nestartovali.

6, 7 Rechziegelův sportovní kabriolet Rapid Six, přestavěný z jednoho kupé

Škoda Rapid Six (typ 910) byl vůz klasické koncep­ ce s centrální rourou páteřového rámu, nezávisle zavěšenými koly, kapalinovými brzdami a čtyř­ stupňovou převodovkou, na rozdíl od Popularů umístěnou vpředu u motoru. Šestiválec SV 1961 cm3 (ø 68 x 90 mm) dával výkon 37 kW (50 k)/3500 min‑1.

Vůz s rozvorem náprav 2620 mm měl celkové roz­ měry 4000 x 1380 x 1420 mm, hmotnost 1050 kilo­ gramů a největší rychlost 130 km/h. Kupé absolvo­ valo první start na III. Lochotínském okruhu 1935, kde Antonín Komár vyhrál třídu závodních vozů do 1500 cm3 na Bugatti 37A, ale s kupé dojel druhý (podle jiných pramenů čtvrtý) ve třídě sportovních přes 1500 cm3 (vyhrál Jan Kubíček na Bugatti 35).

Jeden z vozů nechal Ing. Jiří Rechziegel (1896 až 1966), pražský stavební podnikatel, funkcionář AČR a motoristický sportovec (několikrát jel Rally Monte Carlo), v roce 1936 přestavět na kabriolet.

V roce 1939 byl vůz opět stylisticky upraven a do­ choval se dodnes v soukromé sbírce.

■

► NAŠE LEGENDY 1966

Tatra 2-603 B5 (Štramberk 1967)

ADOLF VEŘMIŘOVSKÝ (CS/CZ) patřilo opět třetí místo coby členu vítězného značkového týmu Tatra 600.

Závodník druhé generace, zvaný Dola, byl stejně jako otec Josef dlouholetým továrním jezdcem Tatry. Narodil se 24. června 1926 v Kopřivnici, v roce 1940 nastoupil do učení v Tatře, po konfliktu s německým úředníkem uprchl na Slovensko, zúčastnil se SNP jako řidič u francouzské jednotky kpt. Lanuriena, do 1946 zůstal u Československé armády a pak se vrátil do Tatry. Od 1949 pracoval ve vývoji a v květnu jel Soutěž Jeseníky (třetí s Jeřábkem) a téhož roku mu v Rakouské alpské

Střídal okruhy i soutěže (T600, T602), na monopostu T607 jen v sezoně 1953 zvítězil v Liberci, Mostě, Praze a Jičíně, 1954 v Gottwaldově (a třikrát druhý) a 1955 v Lounech, s upravenou T607 zajel průměr 197,7 km/h na Dnu rekordů v Praze a největší rychlost 207,972 km/h u Hranic na Moravě.

V Marathon de la Route jel třikrát ve třídě GT na T603 B5 (třetí 1965, pátý 1966 a čtvrtý 1967). S kariérou se loučil 1968 v Brně (třetí v ME divize II po záskoku na Alfa Romeo GTA). Zemřel 24. září 2002.

Škoda Rapid Six typ 910 (1935)

ANTONÍN KOMÁR (CS) Rapid Six. Na svém Bugatti 37A vyhrál Lochotínský okruh 1935 a 1938,

Narodil se 27. ledna 1907 v Mařaticích, ve dvacátých letech založil úspěšnou dopravní firmu v Kyjově, a tak si vydělal i na závody. Třikrát startoval na Masarykově okruhu v Brně, 1934 stejně jako jeho kamarád Bruno Sojka odpadl na Bugatti 37A, o rok později byl šestý do 1500 cm3 a 1937 znovu odpadl s poruchou motoru (vždy Bugatti 37A). V 1000 mil čsl. dojel 1933 třetí do 1500 cm3 a devatenáctý celkově na roadsteru Tatra 57 a 1935 třetí do 2000 cm3 a pátý absolutně na krásném kupé Škoda

po válce hostoval v továrním týmu Škoda (1950 třetí s Fouskem ve 12 h Brno 1950 na Š 1101 Sport), jinak střídal monopost Cisitalia D46 1100 (chassis 007) a Škodu 1100 Super Sport s vlastní karoserií, postavenou na prvním podvozku mladoboleslavském havarovaného vozu. Na Cisitalii startoval ve VC Československa 1949, druhou jel Vladimír Formánek, ale odpadli ve čtvrtém a prvním kole; 1950 v Brně na Cisitalii dojel osmý.

Se svou Škodou smrtelně havaroval 16. září 1951 na okruhu v Ostravě.

1966

Tatra 3-603 B5 (Marathon de la Route 1967)

STANISLAV HAJDUŠEK (CS/CZ) závodech, s Veřmiřovským třetí v 6 h Brno 1966 a 1967, na Nürburgringu

Narodil se 26. ledna 1930 v Kopřivnici, v roce 1944 nastoupil do učení v Tatře, kde pracoval celý život (podílel se na vývoji T603 a T613), deset let se věnoval bezmotorovému létání v kopřivnickém aeroklubu a začal coby mechanik (i na monopostech T607) a navigátor v rally (s Jaroslavem Facem, který zahynul při služební cestě; pak s Dolou Veřmiřovským, jeli i Vltavu, Šumavu a Wartburg Rally).

Za volantem Tatry 603 se objevil především ve vytrvalostních

v Marathonu de la Route (závod na 84 hodin!) ve třídě GT pátí 1966 a čtvrtí 1967 (tehdy posádku doplnil Alois Mark). Pak Tatra se závody skončila. Otec tří synů, Stanislava (narozen 1956, hokejový reprezentant na MS), Zdeňka (1958) a Jaromíra, jim nakonec pomáhal s přípravou závodního speciálu Ecorra T613 i Tatry 603 B5 pro závody historických vozů, kde je Stanislav Jr. vidět za volantem dodnes (například v EDDA Cupu). Zemřel v požehnaném věku 83 let dne 7. března 2013.

2/2026 THauto

45

Foto Jaguar

Historie

► JAGUAR XK (1948 – 1992)

Jaguar XK8, na snímku s předchůdci (dva z nich využívají šestiválce XK), má pod kapotou nový osmiválec AJ-V8 o výkonu až 298 kW (400 k)

LEGENDA

Znáte jiný motor, který vítězil ve 24 h Le Mans, Rallye Monte Carlo a NASCAR Grand National vedle nespočtu závodů cestovních vozů?

Foto Tom Hyan

▲ Posádka Adams/Biggar/Johnston (Jaguar Mk.VIIM 3.4 Litre) vyhrála Rally Monte Carlo 1956 po hvězdicové jízdě z Glasgowa ◄ Jaguar XK120 (NUB120) z roku 1950, se kterým vítězil Ian Aplleyard s manželkou Patricií coby navigátorkou (na přejezdech ho střídala i za volantem)

46

auto 2026/2

TH

Foto Jaguar

Šestiválec XK pro první zástavbu v roadsteru XK120 (3442 cm3) od roku 1948

1 2

3

K

nejslavnějším příběhům patří příprava po­ válečného programu automobilky Jaguar, ­jejímž základem byl šestiválec XK s dvojicí vačkových hřídelů v hlavě válců, a následná produkce po 44 let, okořeněná pěti triumfy ve 24 h Le Mans. Město Coventry bylo dlouho centrem britské automobilové výroby, takže se za II. světové vál­ ky stalo cílem těžkých náletů německé Luftwaffe, dodnes připomínaných troskami původní velké katedrály. Továr­ na SS Cars (Swallow-Standard) sice tehdy zastavila vý­ robu osobních vozů, aby se soustředila na obranu vlasti (letecká produkce, přívěsy, sidecary), ale zakladatel William Lyons (1901 – 1985) přemýšlel o poválečné ob­ nově. Konstruktéři Claude Baily, William Heynes, Harry Mundy a navrátilec Wally Hassan (několik let pracoval na leteckých motorech Bristol) neztráceli čas, první návrhy motorů DOHC vznikly při nočních hlídkách, kdy nepřátel­ ské nálety nebyly tak intenzivní. Málo známou skuteč­ ností zůstává, že ještě před rozhodnutím pro šestiválec XK byly vyvinuty menší XF, první čtyřválec DOHC s ob­ jemem jen 1360 cm3, a klasický XG na starém bloku Standard (ty před válkou SS Jaguar používal), ještě s rozvodem OHV. Kombinací prvků z obou prototypů vznikl XJ, čtyřválec 2,0 l a šestiválec 3,2 l. Další vývoj

TOM HYAN 1 Jaguar E-Type, pro mnohé nejkrásnější britský automobil, vznikal s motory XK v letech 1961 až 1971 (na snímku zakladatel Sir William Lyons) 2 Páté a poslední vítězství XK ve 24 h Le Mans 1957 (Flockhart/Bueb na D-Type 3.8 Litre Injection před Sanderson/J.Lawrence na 3.4 Litre) 3 Al Keller, šestinásobný účastník Indy 500, vyhrál NASCAR International 100 na letišti v Lindenu (NJ) v roce 1954 (Jaguar XK 120)

vedl k řadě XK s pozměněným poměrem vrtání/zdvih, takže první motor s rozvodem DOHC dostal objem 3442 cm3 (ø 83 x 106 mm), jenž se po dlouhá léta nemě­ nil. První vůz s motorem XK, hliníkový roadster XK120, se představil na Londýnském autosalonu 1948.

Dvoumístný XK120 vzbudil obrovský zájem, a tak v Co­ ventry nestačili vyrábět, proto se dohodli s karosárnou Pressed Steel Co. o spolupráci, která znamenala pře­ chod na ocelové karoserie (čtyřválcový XK100 byl ­zrušen). Na belgické dálnici u Jabbeke dosáhl XK120 rychlosti 132,6 mph (213,35 km/h) v květnu 1949 se sé­ riovým motorem 3,4 l o výkonu 118 kW (160 k)/5200 min‑1.

Roadster XK120 následovala verze kupé (1951), po dvanácti tisících XK120 se představil podobný XK140 (1954), ale se zvýšeným výkonem na 140 kW (190 k), resp. 154 kW (210 k)/5750 min‑1 v provedení Special Equipment. Ve své době to byly úctyhodné výkony, a Jaguary záhy vítězily nejen v závodech na okruzích, ale i v největších automobilových soutěžích. Motory XK 3,4 a nový 3,8 l (od 1959; 3781 cm3, ø 87 x 106 mm) se staly základní pohonnou jednotkou všech typů Jaguar.

Po restylingu v roce 1957 přišly kupé a roadstery XK150 3.4 a 3.8 Litre, a to jak v provedení SE (154/162 kW, tedy 210/220 k), tak S Model se zvýšenými výkony na 184 kW (250 k), resp. u většího objemu na 195 kW (265 k)/5500 min‑1, a to pro oficiálně udávanou největší rychlost 214 km/h. Závodní XK120C (Competition), ­později značený C-Type, vyhrál 24 h Le Mans v letech 1951 a 1953 a uvedl čtyři kotoučové brzdy Dunlop, jež se pak objevily v sériové výrobě na XK150. ►►►

2/2026 THauto

47

Foto Tom Hyan

► JAGUAR XK (1948 – 1992)

2 1 Jaguar E2A 3.0 Litre (1960), prototyp E-Type, startoval ve 24 h Le Mans 1960 v týmu Briggse Cunninghama (Gurney/Hansgen odpadli) 2 Žlutý Jaguar D-Type 3.8 Litre belgického týmu dojel čtvrtý ve 24 h Le Mans 1956 (Swaters/Rouselle) a 1957 (Frère/Swaters) 3 Jaguar E-Type 3.8 Litre Low Drag Coupé (chassis EC1001), aerodynamický speciál podle návrhu Malcolma Sayera (1961)

48

auto 2026/2

TH

Foto Tom Hyan

1

3

Sportovní automobily řady XK, označené podle své­ ho motoru, se vyráběly do roku 1961 (mj. 8951 vozů XK140, pak 9395 XK150), ale šestiválce XK dostaly i sedany Jaguar (1950 se představil první Mark VII, vzniklo 31 tisíc vozů). Specialista na aerodynamiku Malcolm Sayer připravil závodní D-Type, s nímž ­Jaguar vyhrál další tři ročníky 24 h Le Mans (1955, 1956 a prvně s motorem 3,8 l také 1957, kdy vítězný vůz dosáhl průměru 183,217 km/h). Debut ve for­ muli 1 absolvoval Jaguar na Velké ceně Itálie 1950, když Clemente Biondetti zabudoval motor XK do podvozku Ferrari 166S! Silniční verze D-Type, po­ jmenovaná XK SS, vznikla jen v 16 kusech, protože továrna na Browns Lane byla vážně poškozena ­požárem (1957). Senzací Ženevského autosalonu 1961 se stal nový E-Type, nejprve 3,4 a 3,8 l, za­ tímco ve druhé sérii od 1964 přišla největší verze XK 4,2 l (ø 92,07 x 106 mm), když modely pro ame­ rický trh nesly označení XK-E. Bylo vyrobeno 57 220 automobilů E-Type, kupé i roadsterů, než se ve třetí sérii objevil nový motor 5,3 l V12 (1971). Jejich ná­ stupce XJ-S byl však více vozem luxusním než sportovním, takže na další XK se čekalo až do roku 1996, ale nový vůz byl už poháněn osmiválcem

AJ‑V8. U sedanů Jaguar XJ postupně motory XK v polovině osmdesátých let vystřídaly novější šesti­ válce AJ6 (Advanced Jaguar), první XJ6 z roku 1968 však uvedl rovněž menší XK 2,8 l, zatímco už od konce padesátých let se v sedanech 2,4 Litre (Mark 1) a Mark 2 používal alternativně nejmenší XK 2483 cm3 (ø 83 x 76,5 mm). Motory XK sloužily také jiných sportovním automobilům (HWM, Cooper, Lister, Tojeiro), ale rovněž vojenským vozidlům (ko­ lová a pásová Alvis), či požárním a sanitním vozům (Dennis). Výroba posledního XK 4,2 l skončila v roce 1992, tedy po 44 letech, montoval se ještě do Daimler Limousine DS420. V polovině sedmde­ sátých let vedly emisní předpisy v USA, jež patřily k nejvýznamnějším trhům, ke snižování výkonu, což posléze zastavilo produkci E-Type. Navzdory nej­ různějším projektům se nástupce dlouho nerealizo­ val a na Pařížském autosalonu 1998 uvedená stu­ die XK180 byla oslavou padesáti let XK, ovšem už s motorem AJ-V8. Ten poháněl také obě nové ge­ nerace kupé a kabrioletů XK8; první od 1996 (X100) a druhou od 2006 (X150; premiéra na IAA 2005 ve Frankfurtu), jenže tyto vozy s původním projek­ tem šestiválců XK nemají nic společného.

4

Foto Tom Hyan

5

6 4 Jaguar C-Type 3.4 Litre v Goodwoodu 1999 (první vítěz 24 h Le Mans průměrem přes 100 mph; Hamilton/Rolt 1953)

Jaguar XK140 se vyráběl jako roadster i kupé (1954 – 1957)

5 Jaguar 3.4 Litre z týmu Johna Coombse, s nímž vítězil Roy Salvadori a jiní v závodech cestovních vozů (1959)

Foto Jaguar

6 Jaguar 3.8 Litre Mk.2 z týmu Johna Coombse, s nímž v BTCC 1963 startoval Mike McDowel, manager Jaguaru v éře E-Type

7

Foto Tom Hyan

Kromě triumfů v klasických závodech sportovních a cestovních vozů dobyl Jaguar vítězství v závodě NASCAR, když Al Keller (1920 – 1961) na XK120 vy­ hrál první a jediný závod na letištním okruhu v Lin­ denu (NJ) v červnu 1954 a až do nástupu Toyoty byl jedinou neamerickou vítěznou značkou první ligy stock cars! Za dramatických okolností po hvězdicové jízdě z Glasgova do Monaka vyhrála irská posádka Ronnie Adamse na sněhu a ledu Rallye Monte Carlo 1956 s limuzínou Jaguar Mk.VIIM 3.4 Litre! Tehdy čtyřicetiletý Adams (1916 – 2004) jel s těžkým vozem tak rychle, že ho spolujezdci Frank Biggar (jako Adams byl z Belfastu) a Derek Johnston (z Dublinu) prosili, aby ubral. O rok dříve byl na Mk.VII pouze osmý! Ian Appleyard (1923 – 1998) s manželkou Patricií (1927 – 2025; dcera Sira Williama Lyonse, zakladatele značky) vyhrál na XK120 jen v sezoně 1951 tři velké rally (RAC, Alpine a Tulip), přičemž v Alpské zopakovali triumf ze sezony 1950 a čtvrtým místem 1952 dobyli potřetí v řadě Coupe des Alpes (se stejným vozem s registrací NUB120). Samozřej­ mě, byla to jiná doba, jenže nasazení a výkony teh­ dejších konstruktérů, mechaniků a sportovců nemají dnes obdoby a už nikdy se nemohou zopakovat. ■

7 První otevřený E-Type, který šéf testovacích jezdců Norman Dewis přes noc za 17 hodin dovezl na Ženevský autosalon (1961)

2/2026 THauto

49

► Historie ► GUY MOTORS (1914 – 1979)

1

Foto Guy Motors

2

3

Společnost Guy Motors vyráběla automobily pětašedesát let, než v rámci slučování ve skupině British Leyland zanikla...

4

TOM HYAN

5

1 Guy Victory U.F. (underfloor) s ležatým motorem uprostřed, pneumatickým pérováním a kotoučovými brzdami (od 1961) 2 Oblíbený Guy Otter se zrodil před válkou, ale vyráběl se v několika generacích do šedesátých let

V

dobách, kdy ještě existovalo velké množství výrobců originálních automobilů, nikoli jen ne­ přehledného množství variant se shodnými podvozky a motory, se těšily oblibě i výrobky menších firem, které si zakládaly na kvalitě a individuálním přístupu k zákazníkům. Patřila k nim Guy Motors, Ltd., v šedesátých letech součást Jaguar Cars, Ltd., prestižního výrobce osobních vozů. Málokdo dnes ví, že se Jaguar prostřednictvím Guy Motors pustil i do užitkových vozidel. Velkými investicemi do moderní řady těžkých a středně těžkých nákladních automobilů Guy Invincible/Warrior Mark II se ovšem malá automobilka, založená v roce 1914, finančně vyčerpala.

Společnost z Wolverhamptonu nalezla pomoc ve spo­ jení s Jaguar Cars, jejíž šéf Sir William Lyons nedlouho

3 Tahač návěsů Guy Warrior byl slabší verzí zesíleného a výkonnějšího typu Invincible 4 Guy 30 cwt Lorry s motorem na pomocném rámu a rychloběhem (1914) 5 Guy Ant, resp. Quad-Ant s pohonem 4x4, vyvinutý pro Britské ministerstvo národní obrany (1938 – 1940)

předtím rozšířil svůj záběr o užitková vozidla (auto­ busy) převzetím britského Daimleru z Coventry (1960) od motocyklového a zbrojního koncernu BSA. Po změ­ ně názvu na Guy Motors (Europe) Ltd. firma pokra­ čovala až do prosince 1966, kdy se Jaguar spojil s Bri­ tish Motor Corporation (BMC) do British Motor Holdings (BMH) a dále v květnu 1968 s rivalem Ley­ land Motors do British Leyland (BL). Řada značek užit­ kových vozů se tak ocitla pod jednou střechou, nastalo přesouvání produkce, jež vedlo k zániku značek a úpadku britského průmyslu. V roce 1979 byla značka Guy zrušena, i když se kvalitní autobusové podvozky Victory J do poloviny osmdesátých let dále vyráběly u Leylandu ve Faringtonu pro export. Továrna ve Wol­ verhamptonu v rámci British Leyland nedlouho ►►►

2/2026 THauto

51

Foto Guy Motors

► GUY MOTORS (1914 – 1979)

Guy Victory U.F. v provedení s podélnými listovými pery, motorem Leyland O.680 uprostřed a bubnovými brzdami

1

2

3

4

1 Guy Victory Trambus s motorem Gardner 6LX (150 k) vpředu, dodaný do nigerijského Lagosu (autobusy měly žebřinový rám) 2 Guy Warrior S.D. se šestiválcem AEC AV470 (129 k) vpředu a luxusní nástavbou se zvýšenou prosklenou střechou 3 Jednopodlažní varianta slavného double-deckeru Guy Arab Mark V, jednoho z nejúspěšnějších typů Guy Motors 4 Jednoduchý Guy Warrior Trambus pro městskou a meziměstskou dopravu v rozvojových zemích (šestiválec AEC o výkonu 135 k) 5 Dvoupodlažní Guy Arab s polokabinou a dveřmi v přední části, dodávaný pro město Chester (od 1960)

52

auto 2026/2

TH

před zavřením vyráběla také typy AEC Marathon a Scammell Landtrain.

Posledním nákladním vozem Guy byla těžká řady Big J (= Jaguar), kterou vytvořil šéfkonstruktér Clifford Elliott, jehož Sir Lyons převelel od Daimleru do Wol­ verhamptonu. Vyráběla se v letech 1964 až 1979, podle počtu náprav nesla označení J8 (čtyřnápra­ vový, 8 kol), J6 a J4, přičemž dvounápravové tahače návěsů měly označení J4T. Celková hmotnost včetně nákladu se pohybovala od 16 t (J4) do 24 t, resp. 32 t s návěsem nebo přívěsem; o vážnosti záměru svědčí vybavení vlastními vznětovými šestiválci Jaguar­ -Cummins V6-170 a V6-200 (číslo udává výkon v ko­ ních), na jejichž výrobu Jaguar Cars koupila v roce 1965 licenci (produkce v motorárně Meadows Ltd. ve Wolverhamptonu, jež se stala součástí Jaguar Cars stejně jako výrobce závodních motorů, vysoko­ zdvižných vozíků a požárních čerpadel Coventry­ -Climax). Alternativou byly dále motory AEC AV471 (150 k) a AV505 (170 k), převodovky měly 5, 6 nebo 12 stupňů pro jízdu vpřed, dodávaly se podvozky se

5

znaky náprav 4x2, 6x2, 6x4, 8x2 a 8x4 a s rozvory od 2,36 do 5,13 m. Ocelová budka od Motor Panels byla velmi elegantní, vozidla tradičně kvalitní, ale jejich produkce se stala po převzetí pro British Ley­ land jen malým soustem, a proto dostaly přednost Leylandy. Továrna byla prodána roku 1983, na jejím místě ve Wolverhamptonu po téměř sedmdesáti ­letech výroby vozů vyrostl nový supermarket…

7

8

9

Foto Guy Motors

6

10

6 Osmikolový Guy Invincible Mk.II (GVW 24 t; motory jako šestikolová verze) 7 Šestikolový Guy Invincible Mk.II (GVW 20 t; motory Gardner 6LX a 6LW do 150 k) 8 Tahač návěsů Guy Invincible dostal silnější motor Gardner 6LX o objemu 10,45 litru a výkonu 150 k 9 Guy Warrior coby sklápěč (GVW 14 t; motory Leyland, Gardner nebo AEC do 125 k) 10 Lehký nákladní Guy Wolf se po úpravách vyráběl i po válce

Sidney Slater Guy na konci roku 1913 opustil místo manažera továrny Sunbeam Motor Car Co. a v květnu 1914 založil vlastní Guy Motors, Ltd., ve Fallings Parku ve Wolverhamptonu, a zůstal tam ředi­ telem až do roku 1957, kdy odešel do dů­ chodu. Pod jeho vedením vznikla dlouhá řada progresivních konstrukcí, u nichž kva­ lita a technická vyspělost byly prioritou. Už první nákladní Guy 30 cwt dostal převo­ dovku s přímým záběrem na třetím stupni, čtvrtý byl rychloběh pro hospodárnou jízdu bez plného zatížení. Další novinkou bylo tříbodové uložení motoru na pomocném rámu, takže se na pohonné ústrojí ani v te­

rénu nepřenášelo kroucení rámu. Za války se vyráběly letecké hvězdicové devítiválce 350 HP, vyjel první třicetimístný otevřený autobus char-a-banc a také nejslavnější z několika osobních typů, jež Guy Motors vyrobila. V roce 1919 se představil Guy 20 HP, první vidlicový osmiválec v Anglii, ale také první vůz s centrálním mazáním podvozku! Osmiválec do V/90° měl objem 4072 cm3 (ø 72 x 125 mm), ventilový roz­ vod SV a dva karburátory Zenith, poháněl zadní kola kloubovým hřídelem přes kuže­ lovou spojku a převodovku 4+Z, ale v po­ válečném období byl příliš luxusní a drahý.

Následovaly čtyřválce Guy 13/36 HP, už

s brzdami na všech kolech (V8 jen vzadu a zajišťovací na hnací hřídel), ale po roce 1929 se Guy Motors soustředila na užit­ ková vozidla, i když převzala ve Wolver­ hamptonu konkurenta Star Engineering Co. Výroba osobních i nákladních Starů pokračovala do roku 1932, pak se Guy Mo­ tors zaměřila na nákladní vozy, autobusy a trolejbusy (v roce 1948 koupila Sunbeam Trolleybus Co.), byť v letech 1958 – 1959 dělala laminátové karoserie pro vozíky Frisky Sport od firmy Meadows (design ­Michelotti, dvoudobý motor Villiers).

V roce 1922 vyjely z výrobních hal ve Wol­ verhamptonu první akumulátorové ►►►

2/2026 THauto

53

► GUY MOTORS (1914 – 1979)

Foto Guy Motors

3

1

4

2

5 6

1 Guy V8, první britský vidlicový osmiválec (1919) 2 Civilní verze vojenského Antu nesla jméno Vixant (Vixen + Ant) 3 První autobus Guy pro přepravu osob a pošty (Highlands of Scotland, 1914) 4 Akumulátorový elektromobil Guy 3 ton EV (1922) 5 Quad-Ant, obrněná verze Antu s pohonem všech kol (od 1938) 6 Dvoumotorový Road-Rail Car pro provoz na silnici i železničních kolejích (1923)

54

auto 2026/2

TH

elektromobily Guy 3 ton Electric Vehicle, už o dva roky dříve vznikly první terénní vozy roadless vehicle, 1923 začaly dodávky britské armádě a vyjely spe­ ciály Guy Road-Rail Car pro provoz jak na silnici, tak na kolejích; 1924 vznikla první housenka (zadní kola nahradily pásy), 1926 první šestikolový trolejbus na pneumatikách, 1930 putovaly trolejbusy Guy mj. do Indie, Itálie, Belgie, Japonska a Jižní Afriky, 1933 se zrodil první lehký typ Wolf, šestitunový Otter a první dvoupodlažní autobus slavné řady Arab, 1938 se představil terénní Quad-Ant 4x4 (pro armádu za vál­ ky výroba také u Humbera) a po válce přišly nové generace Wolf, Vixen a Otter včetně autobusových podvozků. V roce 1954 vyjel první čtyřnápravový Invincible (spolupráce s AEC), následoval lehčí ­ ­Warrior a výkonnější Formidable, v roce 1957 byl dodán největší dvoupodlažní autobus světa, Giant pro Johannesburg. Velmi moderní panoramatickou bezkapotovou budku s laminátovou střechou dostala řada Invincible/Warrior Mark II, předchůdce série Big J, která se představila na londýnské Commercial Vehicle Show 1958. Zákazníci mohli volit motory Gardner, Meadows, Leyland, AEC, Cummins nebo Rolls-Royce podle zaměření svých vozových parků.

Nejdéle pokračovala výroba autobusů, v šedesá­ tých letech tvořily nabídku dálkové Victory (také s pneumatickým pérováním a čtveřicí kotoučových brzd Girling Airpac; ploché motory Leyland 150 k

uprostřed rámu), klasický Arab Mark V (jednopod­ lažní i dvoupodlažní, standardní motor Gardner 6LX; 150 k), dálkové i městské Warrior se stojatým šestiválcem AEC vpředu stejně jako Victory Tram­ bus (ale Gardner 6LX nebo 6LW), nový lehký Seal (plochý motor 5,0 l uprostřed; délka 6,4 nebo 7,95 m), dvoupodlažní Wulfrunian (137 kusů v le­ tech 1960 až 1965; motor Gardner 6LX vpředu, pneumatické pérování a kotoučové brzdy) a naděj­ ný Roadliner s motorem Jaguar-Cummins V6 zcela vzadu, oběť racionalizace po slučování britských automobilek. V roce 1969 byl dodán finální Guy Arab Mark V, jeden z posledních autobusů typické britské konstrukce s tzv. polokabinou. Ve Velké Bri­ tánii nyní existují kluby pro záchranu a renovaci užitkových vozů, neboť jejich historie je obrazem nesmírné tvůrčí invence, jakou dnes ve velkosériové produkci často postrádáme. Není však známo, zda se dožil dnešních dnů některý z osobních automo­ bilů značky Guy z britského Wolverhamptonu. ■

► Historie ► FORD MOTOR COMPANY (1966)

Foto Ford

Ford Galaxie 500/XL Convertible mohl být vybaven přehrávačem magnetofonových kazet s délkou reprodukce téměř 80 minut

1

2

PŘED 60 LETY...

Ford dnes míři k vozům kategorie SUV, v zámoří dává přednost velkým typům Pick-Up. Jaké to však bylo třeba před 60 lety?

N

ejrozšířenější automobily světa nesou značku Ford, je jich přes 360 milionů, ne­ boť portfolio největšího amerického sou­ peře General Motors se skládá z několika značek. V roce 1966 vyráběl Ford na rozdíl od dneška také nákladní vozy a oblíbené traktory, jeho osobní automobily v zámoří a ve staré Evropě byly na­ vzájem velmi odlišné. Americké modely zahrnovaly ne­ jen křižníky silnic, ale také kompaktní Falcon, sportovní Mustang a terénní Bronco (novinka modelového roku 1966, konkurent Jeepu). Ford po druhé světové válce připravil nové typy až na modelový rok 1949, následu­ jící sezonu je příliš neměnil, ale pro 1951 uvedl svou první samočinnou převodovku Ford-O-Matic. Postupně

56

auto 2026/2

TH

TOM HYAN 1 Nabídka modelů 1966 na obálce dobového katalogu (shora Ford Galaxie 500, Lincoln Continental, Ford Fairlane a Mercury Park Lane) 2 Atraktivní otevřená verze Mustang Convertible je v prodeji od uvedení této řady

přibývaly nové typy, označené jmény, jež mají dobrý zvuk ještě po dlouhých letech. Modelový rok 1955 při­ nesl Ford Fairlane, pojmenovaný po krásném sídle ­Henryho Forda v Dearbornu, ale také první sportovní Thunderbird. O čtyři roky později se zrodila Galaxie 1959, odborníky považovaná za nejkrásnější Ford, vy­ robený do té doby. Výkony osmiválcových motorů do­ sahovaly až 300 koní (221 kW), vzhledem k jejich síle postačily převodovky jen třístupňové, ať už v manuál­ ním, či samočinném provedení (třístupňový automat s měničem nastoupil po dvoustupňovém). Revolucí pro rok 1960 se stalo uvedení kompaktního (na americké poměry) typu Falcon. Vyvrcholením pak byla první ge­ nerace Mustangu, ikonického amerického vozu, tehdy

3

6

4

7 Ford Thunderbird Town Landau V8, prestižní verze kupé nejvyšší třídy

5 3 Ford Fairlane Squire Station Wagon, aneb velké kombi se vrátilo v modelovém roce 1966 4 Ford Falcon Station Wagon byl sice pro modelový rok 1966 větší, ale nadále zůstával nejmenším kombi z Fordovy nabídky 5 Legendární Mustang Fastback první generace, vyráběný od roku 1965 6 Ford Fairlane 500 2-door Hardtop, tak byla oficiálně označena karosářská verze kupé (menší vůz než Galaxie) 7 Ford Falcon Futura Sports Coupé, sportovně laděná dvoudveřová verze kompaktního typu

8 předvedeného coby model roku 1964 a půl s karoserií Hardtop (kupé) a Convertible (kabriolet), zatímco krás­ ný Mustang Fastback se představil jako model 1965.

V kalendářním roce 1965 činil odbyt Mustangů 518 252 vozů, pouze velký Chevrolet Impala jej překonal, regis­ trace Mustangu se vyrovnaly kompletnímu odbytu všech typů Dodge na tehdejším americkém trhu...

8 Klasický Ford Mustang Hardtop byl v roce 1966 od 2416 dolarů (za motor V8 se připlácelo 106 dolarů)

Světová premiéra Mustangu se konala na Světové výstavě ve Flushing Meadows v New Yorku, hned ­ ­první den 17. dubna 1964 dostal výrobce dvaadvacet tisíc objednávek! Byl to obrovský úspěch, plánem měl být roční odbyt sto tisíc vozů, první rok od dubna však vzniklo 121 538 vozů, výroba nestačila a kromě Dear­ bornu se rozběhla v San José a Metuchenu v New Jersey, další montážní závody následovaly. Feno­ menální úspěch vrcholil výrobou 559 441 vozů v mo­ delovém roce 1965, ještě lepším výsledkem 607 568 kusů v modelovém roce 1966, než se většina nad­ šenců uspokojila, ale i pak zůstaly prodejní počty úžasné (1967: 472 121 vozů, 1968 pak 317 148 a 1969 ještě 299 824 Mustangů, z toho 1934 série Boss 302, základu pro závody SCCA TransAm, více než dvoj­ násobek požadovaného homologačního počtu). První generace se vyráběla v letech 1971 – 1973 po faceliftu s delší přídí.

Ford Mustang byl vcelku konvenční konstrukce, ale jeho do té doby ve větších sériích nevídané tvary okouzlily především mladou generaci. Slavný man­ ager Lee Iacocca vedl osmičlenný tým, jenž vyvinul tento pony car; pod jeho designem jsou podepsáni ­pánové Joe Oros, Gail Halderman a David Ash z vlast­ ního Ford Design Center. Při debutu Mustang ►►►

2/2026 THauto

57

► FORD MOTOR COMPANY (1966)

1 2

4

3

1 Ford Fairlane Convertible s manuálním nebo samočinným zavíráním střechy (Power Top)

5

2 Luxusní LTD

by Ford 2-door Hardtop, největší osobní automobil Ford z nabídky 1966

odbytem překonal Falcona, z něhož byl odvozen.

Standardně dostal řadový šestiválec 170 CI (2780 cm3) o výkonu 101 k (74 kW)/4400 min‑1, za nevelký přípla­ tek byl k dispozici osmiválec 289 CI (4736 cm3) s výko­ nem již 227 k (167 kW)/4800 min‑1, který se také objevil ve třetí karosářské verzi Fastback. Nabídku pro rok 1965 tvořily Hardtop (klasické kupé) za 2372 dolarů, Convertible (kabriolet) za 2614 dolarů a Fastback 2+2 (kupé se splývající zádí) za 2589 dolarů. Šestiválec 170 CI byl zrušen, novým základem se stal 200 CI (3278 cm3) o výkonu 120 k (88 kW), za zmíněný osmi­ válec se připlácelo pouhých 108 dolarů. Komu to ne­ stačilo, mohl mít motor 289 V8 ve verzi Challenger High Performance s výkonem 271 k (200 kW), ovšem za 334 dolarů a 60 centů navíc! Tento příplatek zahr­

58

auto 2026/2

TH

3 Ford Galaxie 500 4-door Hardtop, jedna ze čtyř variant pro export do Evropy (Limousine, Cabriolet anebo 2d/4d Hardtop) 4 Ford Falcon 4-door Sedan, nejmenší americký model z Dearbornu 5 Ford Falcon Deluxe Club Wagon byl zástupcem značky v segmentu minibusů

noval také upravený podvozek a sportovní pneumatiky s dvojitým červeným pruhem. Pro rok 1966 se pohon­ né jednotky nezměnily...

Převodovky se nabízely manuální, třístupňové s řaze­ ním na podlaze, resp. za příplatek čtyřstupňové, ale také samočinná třístupňová Cruise-O-Matic (s výjimkou nejvýkonnějšího typu 289 V8, ten byl přece pro spor­ tovce). Zejména Fastback se stal symbolem americ­ kého sportovního vozu a jeho prodej byl oficiálně zahá­ jen také v Evropě (Ford France dovážel všechny tři karosářské verze s motorem 289 V8 o výkonu 227 k (167 kW), alternativně se čtyřstupňovou manuální nebo třístupňovou samočinnou převodovkou; v Německu nesl vůz označení Ford T-5, protože jméno Mustang tam měl chráněn výrobce nákladních vozů Krupp).

6 7

6 Ford Galaxie 500 LTD V březnu 1966 převýšila produkce Mustangů miliono­ 2-door Hardtop z německé vou hranici, úpravy MY 1966 byly minimální, protože nabídky Ford-Werke AG prodeje běžely doslova raketovým tempem... pro evropské klienty Není bez zajímavosti, že rok 1966 byl prvním s novými federálními bezpečnostními předpisy USA, a tak 7 Světovou premiéru všechny Fordy modelového roku 1966 dostaly čalou­ v modelovém roce 1966 slavil něnou přístrojovou desku, bezpečnostní pásy, vý­ Ford Bronco, konkurence stražné svítilny s přerušovaným světlem, elektrické pro terénní Jeepy od Kaiser Jeep Corporation stírače a ostřikovače čelního skla jako standardní vý­ bavu! Model Year 1966 představoval u Forda základní 8 Ford Falcon Ranchero, typy Falcon, Mustang, Fairlane, Galaxie, Thunderbird, skromný předchůdce Bronco, Falcon Club Wagon a Ranchero (Falcon Pick­ dnešních pick-upů -Up); koncernové značky Mercury a Lincoln nabízely další tři řady konstrukčně spřízněných vozů (Mercury ► VÝBĚR Z CENÍKU Full Size, Mercury Comet a luxusní Lincoln Continen­ (USA 1966) tal), ale to už je jiná kapitola. typ vozu Ford cena od $ Kompaktní Ford Falcon dostal pro rok 1966 delší příď Falcon Sedan.......................2060 a kratší záď, novou masku přídě a celkově více zaob­ Falcon Futura.......................2183 lené tvary. Stál na samém počátku nabídky jako kom­ Falcon STW.........................2442 paktní model s rozvorem náprav 2817 mm a celkovou Mustang Hardtop.................2416 délkou 4681 mm (sedan), základní řadový šestiválec Mustang Convertible............2653 170 CI (2780 cm3) nabízel výkon 105 k (77 kW)/ Mustang Fastback................2607 4400 min‑1; za příplatek 25,91 dolaru (!) byla verze Fairlane Sedan.....................2240 200 CI (3278 cm3) o výkonu 120 k (88 kW), standardně Fairlane Convertible.............2603 Fairlane STW.......................2589 montovaná do kupé Futura a kombi Wagon; za osmi­ Galaxie 500 Sedan...............2677 3 válec 289 CI (4736 cm ) o výkonu 200 k (147 kW) se už Galaxie STW........................2793 připlácelo 105,63 až 131,54 dolaru podle typu! Ceny LTD Hardtop........................3201 vozů začínaly od 2060 dolarů (Falcon 2-door Sedan). Thunderbird.........................4426

8

Převodovky byly třístupňové, čtyřstupňové, anebo tří­ stupňové samočinné (Cruise-O-Matic).

Nabídka pak stoupala přes větší klasické typy Fairlane a Custom/Galaxie/LTD až po luxusní Thunderbird s velkými osmiválci 390 CI (6390 cm3) nebo 428 CI (7016 cm3) o výkonu až 345 k (254 kW)/4600 min‑1. Ten byl nejdražším vozem Ford, od Hardtopu za 4426 a Convertible za 4879 dolarů až po luxusní kupé Town Landau za 4584 dolarů. V modelovém roce 1966 bylo prodáno 2 093 832 vozů Ford na americkém trhu, ovšem za multibrandovou skupinou General Motors držel Ford pozici číslo 2. Už o rok dříve bylo zrušeno pojmenování jednotlivých modelů typových řad jmény a nahrazeno označením druhu karoserie. Změnil se tak třeba Sun­ liner na 2-door Convertible (kabriolet) nebo Club Victo­ ria na 2-door Hardtop (kupé bez sloupků B).

Paleta motorů sestávala z řadových šestiválců 170, 200 a 240 CI a vidlicových osmiválců 289, 352, 390, 427 a 428 CI, přičemž tato čísla vyjadřují objem válců v kubických palcích (1 cu.in. = 16,387 cm3). Supermo­ tor 427 CI V8 (6997 cm3) o výkonu až 425 k (313 kW) však poháněl pouze 237 automobilů pro sportovní na­ sazení (Thunderbird, Galaxie). Pro modelový rok 1967 se pak stal největší událostí nejen restyling největších typů Custom/Galaxie/LTD (pohonné jednotky zacho­ vány), ale i zavedení deformačních sloupků volantu a dvouokruhových brzd do všech osobních vozů Ford na americkém trhu.

■

2/2026 THauto

59

Foto Tom Hyan

eXtra

► AUTOMUUSEUM HALINGA

1

NA CESTĚ...

Muzeum automobilů jsme v Pobaltských republikách viděli čtyřikrát, až na poslední chvíli jsme však objevili to u silnice Pärnu-Tallinn...

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Halinga (EST)

Foto Helena Hyanová

1 U vstupu do expozice vás vítají americké vozy Packard One-Twenty (1940), osmiválec 4,6 litru, a Chevrolet AE Independence Coach (1931), šestiválec 3,2 litru

2

P

obaltská letní cesta znamenala návštěvu stánků automobilové historie v Lotyšsku (Riga, Bauska) a Estonsku (Halinga, Turba).

Zatímco posledně jmenované muzeum bylo hlavním důvodem naší loňské výpravy spolu s proslulou Rigou, další dvě jsme viděli tak trochu náhodou a jen díky tomu, že prostě byly na cestě. V žádném případě jsme však nelitovali. Jak Bauska, tak Halinga totiž vedle vozů slavných světových značek představuje automobilovou produkci někdejšího Sovětského svazu, která rychle upadá v zapomnění...

Z Prahy přes Vratislav je to do estonského Pärnu ­zhruba 1500 km, po silnici E67 směrem na Tallinn pak

60

auto 2026/2

TH

2 Packard One-Eighty (1942), řadový osmiválec 5,8 litru/118 kW (160 k), vzor pro ruský ZiS-110, vyráběný v Moskvě do roku 1959 3 GAZ M-12 (ZiM) ve stylu amerických vozů Buick a Cadillac, ale se samonosnou karoserií a šestiválcem 3,5 litru (model 1954; vzniklo 21 527 vozů v letech 1950 – 1959)

3 ujedete dalších třicet kilometrů a už vidíte poutače muzea, po sjezdu na Loomse hned zatočíte vlevo ­ k čerpací stanici Alexela, za kterou následují nízké budovy Restaurace Halinga, hala automobilového ­ ­muzea a Halinga Motel. Muzeum založil pan Peeter Kalli, je otevřeno každý den mimo zimní období od května do září (mimo sezonu o sobotách a nedělích) a shromažďuje nejen sovětské a ruské automobily, ale také vybrané vozy světových značek Adler (Trumph Junior), Aston Martin (1996 DB-7), Austin-Healey (3000 Mk.III), Cadillac (1959 Coupé De Ville), Chevrolet, Fiat (originální 124, základ Žiguli), Jaguar (1953 XK120), Morgan, Mercedes-Benz, Packard, Opel

Foto Helena Hyanová

4

6

7

Foto Tom Hyan

5

8 4 GAZ-13 Čajka (1978) s motorem 5,5 litru V8/143 kW (195 k), ale s robustním rámem, byla inspirována automobily Packard Clipper (vzniklo 3189 vozů v letech 1959 – 1981) 5 Moskvič 402 (1956), mezityp se samonosnou karoserií druhé generace, ale se čtyřválcem SV první generace, zvětšeným na 1220 cm3 6 Legendární Pobědy GAZ M-20, vpravo starší z roku 1949, vlevo novější s upravenou maskou od 1955 (celkem 236 000 vozů v letech 1946 až 1958)

9 (1954 Kapitän), Rambler, Rolls-Royce a Volvo (780 Coupé by Bertone) i motocykly Jawa (kývačka 350 se sidecarem Velorex), nákladní skútr TMZ Muravej z Tuly a těžký dvouválec boxer Ural 650 z Irbitského motocyklového závodu.

Hodnotné jsou ucelené sbírky osobních vozů ruských výrobců GAZ z Gorkého, resp. Nižného Novgorodu (včetně ZiMu, Pobědy, Volgy a Čajky), MZMA/AZLK z Moskvy (Moskviče tří generací a Aleko), UAZ z Uljanovska (terénní GAZ 69), IŽ z Iževska (varianty Moskvič-Iž), ZAZ ze Záporoží (dvě generace Záporožců), LuAZ z Lucku (terénní na základě Záporožců), SMZ ze Serpuchova (vozíky

10 pro invalidy) a samozřejmě AvtoVAZ z Togliatti ­(Žiguli, Lada, Niva). Řadu z těchto automobilů známe z provozu na československých silnicích; vystaveny jsou také typy, či speciály, které se k nám nedovážely. Vrcholnou ukázkou je poslední z generace automobilů Volga (typ 31013), osazených osmiválcovými motory z Čajky, rovněž výrobku Gorkovského automobilového závodu (GAZ).

Už v první generaci Volgy se coby GAZ-23 objevily verze s motorem ZMZ-13 z limuzíny Čajka GAZ-13, který z objemu 5530 cm3 dával výkon 143 kW (195 k), a vzniklo jich zhruba šest stovek pro státní orgány v letech 1962 – 1970. Se shodným motorem ►►►

7, 8 GAZ 31013 Volga V8, vůz rychlého nasazení s motorem 5,5 litru V8 o výkonu 164 kW (220 k) a převodovkou 3A z nové Čajky (model 1995) 9 GAZ-22 Volga Universal (1966), verze kombi populárního vozu klasické koncepce se čtyřválcem 2,5 litru/62 kW (85 k) a pohonem zadních kol 10 Rambler Classic 660 (1963) se šestiválcem AMC 196 CI (3205 cm3), který vyhrál Estonec Paul Keres na šachovém turnaji v Los Angeles (mohl si zvolit značku a typ)!

2/2026 THauto

61

► AUTOMUUSEUM HALINGA

Foto Helena Hyanová

3

1

Foto Tom Hyan

4

2 1 Moskvič 408 (čtyřválec 1,36 litru) ze třetí generace vozů MZMA, vyráběný v letech 1964 až 1975 2 Oblíbená Lada 2105 (VAZ-2105, Lada Riva), další vývoj licenčního Fiatu 124 z Togliatti, na snímku model 1982 (čtyřválec OHC 1,3 litru) 3 Nesmrtelná Lada Niva (VAZ-2121) z vlastního vývoje v Togliatti, čtyřválec OHC 1,6 litru, vyráběná od roku 1987 (od 2009 coby vylepšená Lada 4x4) 4 VAZ-2101 Žiguli na základě italské licence Fiat 124, evropského Vozu roku 1966/1967, ale s upraveným motorem 1,2 litru OHC a bubnovými brzdami vzadu 5 ZAZ 966 neboli Záporožec druhé generace, ale nadále se vzduchem chlazeným vidlicovým čtyřválcem 897 cm3 (prototyp 1961, výroba 1966 – 1972)

62

auto 2026/2

TH

a třístupňovou samočinnou převodovkou následo­ valy GAZ-24-24 (na základě Volgy druhé generace), která po modernizaci přinesla typy GAZ 31011 se shodným výkonem, ale také vystavený GAZ 31013 z poslední série se silnějším motorem ZMZ-14 z nové Čajky GAZ-14, jehož dvoukarburátorový ­osmiválec dával 164 kW (220 k). Vozy vznikaly ručně, v poslední sérii odvozené z Volgy 3101 jich nebylo více než tři stovky (do 1995/1996). Nevýhodou byla nadměrně zatížená přední náprava (motor byl o 100 kilogramů těžší), nicméně šlo o nejrychlejší vozy domácí produkce na ruských silnicích. U vystaveného exempláře jsou uvedeny hmotnost 2000 kg, rychlost 170 km/h a spotřeba benzinu 20 l/100 km.

Z uvedených ruských automobilek dnes existují prakticky jen AvtoVAZ v Togliatti a Gruppa GAZ, která se už vzdala produkce osobních vozů a soustředila se na užitkové, autobusy a vznětové mo­ tory, přičemž připojila značky Ural, LiAZ, PAZ, KAvZ, GolAZ a JaMZ. Vznikla v Nižném Novgorodu (později na dlouho město Gorkij) na základě smlouvy s Ford Motor Company, která poskytla plnou podporu pro zahájení výroby vozů Ford A (osobní)

5 a AA (nákladní) ve třicátých letech podle americké dokumentace a po dodávce strojního zařízení. Další vývoj přinesl vlastní konstrukce, inspirované ovšem zahraničními vzory, zejména americkými. Prvním poválečným typem byla slavná Poběda GAZ M-20 se čtyřválcem SV 2112 cm3 zprvu o výkonu 37 kW (50 k), dílo všestranného konstruktéra Andreje Alexandroviče Lipgarta (1898 – 1980), který doslova postavil na nohy celý poválečný automobilový průmysl Sovětského svazu a ještě před zrodem to­ várny GAZ sbíral zkušenosti za mořem v USA. Konečné oblé tvary Pobědy dokončil mladý de­ signer Veniamin Samojlov, na vývoji se podílel také známý odborník Jurij Aaronovič Dolmatovskij (1913 až 1999), který vedl karosářské oddělení ve výzkumném automobilovém institutu NAMI v Moskvě.

Zrod nového typu se samonosnou karoserií nebyl snadný, ale nakonec se Poběda stala ikonou poválečné produkce sovětských vozů. Ve všech verzích jich vzniklo přes 236 tisíc, než ji nahradil neméně proslulý model GAZ-21 Volga, s nímž po třech generacích historie osobních automobilů GAZ skon­ čila. Obrovská továrna ZiS/ZiL, postavená podle

6 LuAZ 969M s pohonem 4x4 a motorem 1,2 litru V4 (1990), vzadu SMZ S-3A (1960) pro invalidy a nahoře servisní Moskvič 427 pro maraton Londýn-Mexiko 1970 7 Moskvič 400/401 alias Opel Kadett K38, vyráběný v Moskvě na lince dovezené z Německa v rámci válečných reparací (1947 – 1956) 8 Moskvič 422 Buratino (1956), verze kombi Woody se čtyřválcem 1,1 litru/19 kW (26 k), vyráběná v letech 1949 – 1956 v limitované sérii (celkem 11 129 vozů)

7 9

Foto Tom Hyan

6

Foto Helena Hyanová

9 KAvZ-685M (později KAvZ-3270) z Kurganského autobusového závodu (od 2001 Gruppa GAZ) na podvozku GAZ-53 coby poutač muzea (výroba 1984 – 1991)

8

amerického vzoru, byla už demolována a využita coby lukrativní pozemky pro novou výstavbu v centru Moskvy. Neslavný osud stihl také moskevskou automobilku MZMA (později AZLK), která začala s upravenými vozy Opel na přestěhované lince z poraženého Německa, po čtyřech generacích Moskvičů přešla na montáž jiných vozů, ale společenství s Renaultem ukončily sankce vůči Rusku po konfliktu s Ukrajinou (nyní se snaží montovat čínské JAC coby novodobé Moskviče). Sankce se staly zdrojem problémů i pro AvtoVAZ. Pokud jde o Ukrajinu, tak ta zdědila po rozpadu ­Sovětského svazu automobilky LAZ, KrAZ, LuAZ a ZAZ (Záporožec), ale korupce a špatná rozhodnutí je zlikvidovaly ještě před rusko-ukrajinskou ­válkou, což je nemilé zejména v případě záporožského závodu, který disponoval kapacitou až 200 tisíc osobních vozů ručně. Kremenčugský KrAZ byl nedávno zachráněn znárodněním, protože Ukrajina potřebuje vojenské nákladní vozy. Jedna velká ­kapitola historie automobilového průmyslu se tak ovšem uzavřela. Připomínkou jsou už jen muzejní sbírky a nadšení veteránisté.

■

AUTOMUUSEUM HALINGA Via Baltica 103.km (E67 Pärnu-Tallinn), Halinga (Loomse), 87222 Pärnumaa, Estonsko www.automuuseum.ee; info@automuuseum.ee Telefon: +372 514 1444 Otevřeno (1. 5. až 30. 9.) denně 10 – 16 h, mimo sezonu So/Ne 11 – 18 h Základní vstupné 15 eur, parkování zdarma

2/2026 THauto

63

► CE Industries je nová společnost Jaroslava Strnada (53), který začínal s Excalibur Army a založil holding CSG, jenž v roce 2018 přenechal synu Michalovi.

V únoru 2020 založil novou GE Industries a soustředí se na strojírenství (například obnovil výrobu železničních vagonů Duro Daković v Chorvatsku), energetiku, letectví (modernizace vrtulníků v Helicopter Alliance), recyklaci nebezpečných odpadů, záchranné systémy (hasicí roboty) a opět obranný průmysl (bezpilotní letouny). První jugoslávský výrobce vagonů Duro Daković byl založen v únoru 1921, od 2022 je součástí CE Industries. ► NACTOY 2026 byly vyhlášeny 14. ledna na autosalonu NAIAS v Detroitu. Prestižní tituly North American Car of the Year, Truck of the Year a Utility Vehicle of the Year získaly Dodge Charger (195 bodů) před Hondou Prelude (152) a Nissanem Sentra (143); pick-up Ford Maverick Lobo (137) před Ram 1500 Hemi V8 (114) a Ram 2500 (99); ve třetí kategorii pak Hyundai Pallisade SUV (270) před Lucid Gravity SUV (85) a třetí generací Nissan Leaf (135).

Severoamerická volba je dlouhou tradicí na Detroitském autosalonu, který se loni vrátil do lednového termínu a výstavních prostor Huntington Place (ex-Cobo Hall).

64

auto 2026/2

TH

Škoda Scala 1.0 TSI 115 DSG

Foto Tom Hyan

ŠKODA VLÁDNE TRHU V roce 2025 se celkové prodeje na českém trhu přiblížily předcovidovým hodnotám, se 248 719 novými automobily jsou nejvyšší od roku 2019 (tehdy 249 915). Trh vzrostl o 7,4 %, o totožných 7,4 % se zvýšil rovněž odbyt nejúspěšnější automobilky Škoda Auto (83 890 vozů). Se značnou ztrátou následují Hyundai 20 678 vozů, Toyota 18 626, Volkswagen 16 589, Dacia 11 693, Kia 10 871, Mercedes-Benz 8364, Ford 7842 a další. Lehkých užitkových vozů se prodalo 20 278 (pokles o 6,8 %;vede Toyota 3654, přestože většinu prodaných typů kupuje od Stellantisu); nákladních 9162 (vede Mercedes-Benz 2052; Tatra osmá s 238 vozy); autobusů 822 (Iveco 283) a motocyklů 27 750 (Honda 5980 před CF Moto 3224).

MICHAEL TURNER (1934 – 2025) Britský kreslíř se narodil v Harrowu (Middlesex), válku prožil na předměstí Londýna, inspirován letci RAF začal kreslit letadla, nejprve do školních sešitů, později profesionálně a přidal automobily, inspirován návštěvou poválečných závodů v Goodwoodu, Silverstone a Jersey. Vystudoval Art College,

na vojně byl u letectva, pak pracoval v reklamě a od 1957 coby umělec na volné noze. Otec tří dětí se proslavil krásnými ilustracemi, naše ukázka je 500 mil Indianapolis 1971 (vedou McLareny M16, vpředu Peter Revson před Markem Donohuem a Denny Hulmem).

Michael zemřel 1. prosince 2025.

Na Zbraslavi 2020

LADISLAV SAMOHÝL (1955 – 2026) Zlínský podnikatel, sběratel historických automobilů a iniciátor Bugatti Grand Prix ve Zlíně zemřel 10. ledna 2026 ve věku nedožitých 71 let.

Přežili ho manželka Jana a děti Martin a Barbara. V roce 2011 po smrti svého otce Aloise převzal skupinu Samohýl Motor Holding, která je významným prodejcem automobilů (zejména Škoda a Mercedes-Benz), než vedení předal synovi Martinovi (bývalý autokrosový závodník) a zaměřil se na historická vozidla. Pečoval o sbírku svého otce Aloise a dále ji rozšířil, ale také zavedl výrobu náhradních dílů a přesných replik Bugatti 35 pod značkou Nostalgic Edition 35. Mezi 300 historickými vozy a 150 motocykly Samohýlovy sbírky vyniká nejstarší Benz Parsifal 10/12 PS z roku 1902.

Foto Tom Hyan

► Holding CSG (Czechoslovak Group) podnikatele Michala Strnada (33), jehož součástí je Tatra Trucks, zahájil vstup na burzu v Amsterdamu. IPO, první veřejná nabídka akcií, bude za 750 milionů eur. V rámci emise chce CSG FIN, hlavní akcionář, prodat část podílu CSG. Mezi zájemci jsou Artisan Partners Limited Partnership z Milwaukee (WI), BlackRock z New Yorku a Al-Rayyan Holding LLC z Kuvajtu s nabídkami za celkem 900 milionů eur. CSG je především zbrojařský holding, loni koupil amerického výrobce munice Kinetic Group za 2,2 miliardy dolarů a chystá další akvizice.

► Krátce ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA

Kresba Michael Turner

► Devítimiliontá Tesla opustila výrobní linku 30. prosince 2025 v čínské Shanghai Gigafactory, kde vyjíždí nová každých třicet sekund (jubilantem je bílý Model Y), o den později americká Nevada Gigafactory vyrobila šestimiliontý Tesla Drive Unit (pohonnou jednotku). V roce 2025 ale přišla Tesla o první místo ve výrobě akumulátorových elektromobilů, když zhotovila 1,64 milionu vozů, ale čínská BYD vyrobila 2,26 milionu čistě elektrických automobilů. Tesla vyrábí elektromobily rovněž v Evropě (u Berlína). Kontroverzní Cybertruck z nerezavějící oceli zaznamenal 20 237 prodaných kusů, zatímco v roce 2024 to bylo 38 965. Ti, co chtěli, už zjevně mají.

Foto a kresba Marmon

SLAVNÉ MOTORY

▲ Motor V16 byl vyroben z lehkých slitin Sací potrubí mezi válci je pod hliníkovým krytem ►

MARMON 491 V16 (1930 – 1933) Šestnáctiválec do V/45°; 8043 cm3 (ø 79,38 x 101,6 mm) Jednodílný blok z hliníkové slitiny Dvouventilový rozvod OHV Pětkrát uložený klikový hřídel Ojnice typu fork-and-blade Stupeň komprese 6,0:1 Dvojitý spádový karburátor Stromberg Výkon 147 kW (200 k)/3600 min‑1 Točivý moment 552 N.m/1600 min‑1 Marmon Sixteen Type 145 Convertible-Sedan by Le Baron (1932)

Foto Tom Hyan

Patří k nejpokrokovějším motorům své doby, na rozdíl od Cadillacu V16 je celohliníkové konstrukce s mokrými ocelovými vložkami válců a vyšším výkonem.

Luxusní Marmon Sixteen vynikal poměrem výkonu k hmotnosti (lepší byl jen Duesenberg), s třístupňovou převodovkou dosahoval 168 km/h (vozy před dodáním testovány na oválu v Indianapolisu). Představil se na Chicago Auto Show v listopadu 1930, výroba od dubna 1931.

Vzniklo jich asi 390 s různými karoseriemi, 111 v plném roce 1932 a jen 56 před bankrotem firmy v roce 1933 (dochovalo se 11). V říjnu 1931 zajel v Indianapolisu 5 rekordů AAA (24 h průměrnou rychlostí 122,97 km/h).

SLAVNÉ MOTORY

AMC RAMBLER 232 CI Koncern American Motors (spojení Hudson a Nash) vyráběl vlastní motory I6 a V8, které poháněly různé vozy AMC (např. Rambler American, Rebel, Ambassador a další).

Základní byl šestiválec 232 CI (3802 cm3), uvedený v roce 1964, následovala verze 199 CI (3260 cm3) s kratším zdvihem 76,2 mm (pouze 1966 – 1970). Litinový blok a hlava válců. Modely Rebel 1967 s motorem 232 CI měly jednoduchý (single-barrel) nebo dvojitý karburátor (double-barrel) a třístupňovou převodovku s řazením na volantu (na přání třístupňovou samočinnou). Pro Evropu se montovaly v Bruselu coby Rambler-Renault. Oblíbený motor 232 CI přežil do roku 1979 coby první moderní šestiválec AMC.

Kapalinou chlazený řadový šestiválec OHV 2V Objem válců 3802 cm3 (ø 95,25 x 88,90 mm) Kompresní poměr 8,5:1 Výkon 107 kW (145 k) SAE/4300 min‑1 (single-barrel) Výkon 114 kW (155 k) SAE/4400 min‑1 (double-barrel) Točivý moment 292 (301) N.m SAE/1600 min‑1 (údaje platí pro Rambler Rebel model 1967)

Foto a kresba American Motors

Rambler Rebel 770 Hardtop model 1967