TH Auto 02 2019 (únor)

2

2019

NAIAS 2019

PŘEDSTAVUJEME ■ HONDA CIVIC TYPE R přiostřený hatchback ■ SUBARU XV nenápadný borec MOTORSPORT ■ BLOODHOUND SSC pokoří hranici 1000 mph?

■ INTERSERIE MOST sportovní prototypy v letech 1979 – 1989

NOVINKY Z DETROITU

SLAVNÉ MOTORY Nová generace zážehových osmiválců V/90° se vstřikováním paliva LH-Jetronic, uvedená roku 1989 ve sportovní limuzíně Mercedes-Benz E-Klasse (řada W124: 500 E, od 1993 E 500); pětilitrová verze E50 s přeplňováním Bi-Turbo posloužila závodním vozům Sauber-Mercedes (vítěz 24 h Le Mans 1989).

Odvozené E42 (4196 cm3) a E60 AMG (5959 cm3).

Tyto motory se objevily ve vozech E, S, SL a nové E-Klasse (W210). Výroba do 1999.

Hliníkový blok a hlavy válců, variabilní časování sacích ventilů.

Osmiválec DOHC 4V (řetěz); 4973 cm3 (ø 96,5 x 85 mm) Výkon 235 kW (320 k)/5600 min‑1 (1993: E 500) Točivý moment 470 N.m/3900 min‑1

Kresby Mercedes-Benz

MERCEDES-BENZ M119 E50

2

ČTVRTÝ ROČNÍK číslo 2 (34), únor 2019 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2019

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2019 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH náš motoristický rok začínal Detroitským autosalonem přes dvě desetiletí. Letos to bylo napo­ sledy, z ledna se totiž v roce 2020 posune na červen. Jako starší člověk mám autosalony rád, ale jsem v menšině. Přímo šokující pro mě byla slova jednoho mladého českého motoristic­ kého novináře, který papouškoval tezi o tom, jak jsou autosalony pro výrobce neúnosně ­nákladné, a jak na ně nejezdí, protože všechno je přece na internetu, a to ještě dříve, než se brány autosalonu otevřou. Ano, každý má svůj názor...

Pravdou je, že vystavujících značek bylo v Detroitu méně, stejně jako loni v Paříži i Ženevě, ale porovnat automobily jeden vedle druhého je stále něco víc než virtuální realita. Závěrečná zpráva uvádí, že na autosalon v Detroitu 2019 přišlo 774 179 platících diváků, 4568 akredito­ vaných novinářů ze šedesáti zemí (od nás jsme už byli zjevně jediní) a 35 185 expertů na průmyslové dny Industry Preview, nemluvě o ekonomickém přínosu regionu v hodnotě zhruba 430 milionů dolarů. Tradiční charitativní večer vynesl 4,029 milionu dolarů pro dětské charity v Detroitu, celkem od roku 1976 to je už 121 milionů dolarů na dobročinné účely.

Věřím, že autosalony mají smysl, a už se moc těším do Ženevy.

O vše se s vámi zase podělíme. Příjemné čtení a radost z jízdy přeje

NAIAS 2019 Detroit ����������������������������������� 2 HONDA Civic Type R ������������������������������� 12 SUBARU XV druhé generace ������������������� 16 CITROËN C5 Aircross ������������������������������ 20 CADILLAC CT6-V 2019 ��������������������������� 24 TOYOTA Hilux 2.4 D-4D �������������������������� 26 HYUNDAI Elevate Concept ���������������������� 28 NAIAS 2019 Detroit ��������������������������������� 30 BLOODHOUND SSC – rekordní vůz a jeho předchůdci ������������ 32 Jezdci formule 1 �������������������������������������� 35 Interserie Most 1979 – 1989 �������������������� 36 Dakar 2019 ��������������������������������������������� 40 Jezdci formule 1 �������������������������������������� 42 Nadace Elišky Junkové: Tom Karen & Ogle Design �������������������� 44 CITROËN slaví 100 let (1919 – 2019) ������ 48 ERF Trucks (1933 – 2007) ����������������������� 54 Cité de l’Automobile – Musée National Collection Schlumpf (Mulhouse, F) ��������������������������������������� 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2019 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2019 v ČR

► Za volanty nových vozů BMW M550d xDrive, Mercedes-Benz S 560, Hyundai Nexo, Jaguar E-Pace, Volvo XC40 a dalších ► Elektromobilita na CES 2019 ► Klöckner-Humboldt-Deutz, průkopník spalovacích motorů ► Sportovní prototypy Lola T70 ► Závody na 24 h v Daytoně ► Československé motocykly ► Neznámé vozy Škoda

2/2019 THauto

1

Foto Tom Hyan

► NORTH AMERICAN INTERNATIONAL AUTO SHOW 2019

1 TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Detroit (MI), USA

NAPOSLEDY...

2

3

Foto Helena Hyanová

4

1 Ford Mustang Shelby GT500, nejvýkonnější silniční Ford všech dob, slavil světovou premiéru v Detroitu 2 Ford Explorer se po více než 7,8 milionu vozů dočkal šesté generace (první od roku 1991) 3 Bestseller Ford F150 v provedení Limited 4x4 Super Crew s motorem 3.5 V6 EcoBoost a desetistupňovou samočinnou převodovkou 4 Ford Ranger Lariat se vrací na severoamerický kontinent (výroba ve Wayne u Detroitu)

2

auto 2019/2

TH

Foto Helena Hyanová

5

6

Foto Tom Hyan

7

Ford GT je zatím vrcholem konstrukce amerických supersportovních automobilů

Naposledy se v Detroitu konal zimní autosalon, od 2020 se termín posouvá na červen, čímž se sice eliminuje nepříznivé klima, ale zmizí punc prvního v roce...

S

amozřejmě každé nové rozhodnutí je předmětem oslavných komentářů od svých ­autorů, byť severoamerický autosalon NAIAS v Detroitu, tedy North American International Auto Show, přijde o privilegium prvního a také nejdůležitějšího, protože vyhlášení Severoamerického vozu roku se logicky přesune jinam. V lednu se většinou nic významného nekoná, pokud nepočítáme Dakar, jenž dávno není Dakarem, či Rally Monte Carlo, takže NAIAS býval i pro nás jakýmsi prodloužením ­vánočních svátků včetně oslavy dalšího roku. V červnu je už v Detroitu pěkné počasí, a proto reakce místních často zněla to raději zůstanu u jezera, nemluvě o termínové kolizi s řadou jiných motoristických akcí. Po roce a půl se tedy dozvíme, zda proměna byla štastná...

Detroit možná není nejatraktivnějším autosalonem na světě, ale v USA rozhodně nejdůležitějším, trvale zařazeným do seznamu OICA (slaví třicátý mezinárodní ročník). Nová konkurence od výstavy spotřební elektroniky CES v Las Vegas, pořádané jen o pár dnů dříve, však

5 Dodge Charger s přídí po faceliftu, sesterský model osmiválce Chrysler 300 6 Dodge Challenger SRT Hellcat Red Eye, prostě osmiválcová klasika!

7 Dalším osmiválcem je velké SUV Dodge Durango SRT 392 Hemi V8

je mediálně zveličována a podporována samotnými automobilkami, kupříkladu Mercedes-Benz představil ­ druhou generaci CLA raději obdivovatelům chytrých ­telefonů, než v Detroitu příznivcům motorových vozidel.

Podobně nyní postupují i další automobilky. Audi, BMW a Mercedes-Benz měly vždy v Detroitu velké expozice a světové premiéry, letos už do detroitské Cobo Hall ­nepřijely, ale na CES 2019 účinkovaly. Jejich absence využily jiné firmy rozšířením expozic (např. Kia Motors), ale jinak byla účast omezena podobně jako loni v Pa­ říži, protože je přece třeba šetřit! Americké automobilky také šetří, Ford Taurus patřil k nejprodávanějším se­ danům i bez investic do reklamy, jenže nic netrvá ­věčně, takže trh běžných osobních automobilů v USA ovládly asijské značky, které sice rovněž vědí, že zisk na velkém SUV je větší než na sedanu, ale lidé přece v jejich sedanech jezdí. Navíc v minulém roce auto­ salon v Detroitu navštívilo 809 161 lidí, zatímco v Las Vegas na elektroniku přišlo pětkrát méně! Manažeři marketingu ale mají zřejmě jiné myšlení... ►►►

2/2019 THauto

3

Foto Helena Hyanová

1

2

3

Foto Tom Hyan

4

1, 2 Jeep Gladiator 2020, nová generace pickupu odvozená z Wranglera (původní vycházela z Wagoneera) 3 Ram Power Wagon v novém vydání s legendárním osmiválcem 6.4 Hemi a osmistupňovou samočinnou převodovkou 4 Ram 2500/3500 Heavy Duty, nová generace těžkého pickupu, buď s osmiválcem 6.4 Hemi, anebo řadovým turbodieselem od Cumminse 5 Fiat loni prodal v USA celkem 15 521 vozů, z toho 5223 typu 500X, který prošel faceliftem a dostal nový čtyřválec jako Jeep Renegade 6 Alfa Romeo prodala loni v USA 23 820 automobilů (nárůst o 98 %), z toho 11 519 sedanů Giulia, 12 043 SUV Stelvio a 238 sportovních 4C

4

auto 2019/2

TH

Detroitský autosalon tedy byl chudší, proti loňsku zmizely německé značky s výjimkou Volkswagenu, který chce změnit pošramocenou pověst po aféře Dieselgate, a tak nejen uvedl nový Volkswagen ­Passat 2020 pro americký trh (na stávající platformě, nikoli MQB jako v Evropě), ale také oznámil výrobu elektromobilů v Tennessee na základě ID. Crozz Concept (platforma MEB) a sponzoring klasické ­kopané (v osmiciferné částce pro US Soccer Fe­ deration). Kromě těchto odpustků už nevnucuje americkým klientům vznětové motory, základním v Passatu 2020 je čtyřválec 2.0 TSI se shodným ­výkonem 128 kW (174 k) jako v modelu 2019, ale s vyšším vrcholem točivého momentu 280 N.m ­(dříve 254 N.m) vzhledem k nové konstrukci kapalinového měniče momentu. Závod v Chattanooga (TN) vyrábí americké Passaty (vůz s pořadovým číslem 700 000. vyjel loni 5. července) a SUV Atlas (dosáhl sto tisíc loni 10. května); delší a širší Jetta 2019 (MQB) z mexické produkce byla znovu uvedena v předvečer salonu (motor 1.4 TSI/108 kW se ne­ mění). VW Beetle se objevil ve Final Edition ve společnosti klasického Brouka ročníku 1964.

Ostrý start autosalonu NAIAS 2019 od pondělního rána zahájilo vyhlášení North American Car of The Year 2019, tedy Vozu roku v Severní Americe (54 porotců z USA a Kanady podle evropského vzoru), a nyní (už od roku 2017) ve třech katego­ riích. Mezi osobními vozy porazil nový Genesis G70 další sedany Honda Insight a Volvo S60 (první z americké produkce), v kategorii Truck (velké SUV

5 6

a pikapy) dominoval Ram 1500 (mezi tři finalisty patřily Chevrolet Silverado a značková varianta GMC Sierra), zatímco v nejnovější Utility Vehicle of The Year (kompaktní SUV a MPV) zazářil Hyundai Kona/Kona Electric před typy Acura RDX a Jaguar I-Pace. Ve foyeru Cobo Center byla opět vystavena zvětšená replika trofeje NACTOY (NA Car & Truck of The Year) se jmény všech dosavadních vítězů, jejímž autorem je Ed Welburn Jr., bývalý vicepre­ zident designu General Motors.

► NORTH AMERICAN INTERNATIONAL AUTO SHOW 2019

7

Foto Helena Hyanová

8

9

10 Foto Tom Hyan

11

12

Výsledky dokumentují změnu na severoamerickém trhu, když Hyundai (Kona a Genesis) získal hned dva tituly! Špatný marketing, absence reklamy vůbec a méně výhodné podmínky způsobily, že když americké značky prostě zaspaly ve vývoji běžných automobilů (především sedanů), tak klientům nezbylo, než se obrátit k produkci asijských. Není totiž vůbec pravda, že sedany nikdo nechce, byť se jejich podíl na trhu zmenšuje ve prospěch SUV, protože pak by se neprodávaly tak dobře typy Toyota Camry a Corolla, Honda Accord a Civic, či různé modely Nissan, Hyundai, Kia a Subaru. Krátkozraké rozhodnutí, že Ford Motor Co. končí s nabídkou sedanů v USA a ruší tam Fiestu, Focus, Fusion a Taurus, záhy následo­ valo další oznámení od Chevroletu (konec Cruze, Impaly a také revolučního omylu Volt), vylepšené ­ o plán nového zavírání výrobních závodů včetně předposledního v samotném Detroitu (GM Hamtramck Assembly). Paní Mary Barra, šéfová General Motors, nyní čelí značné kritice, vyjádřené slovy amerického prezidenta Donalda Trumpa vláda zachránila General Motors před bankrotem a toto je poděkování, jakého se jí dostalo. Podobně ovšem vedle federální vlády USA reagovaly vlády Kanady a dotčených států Michigan, Ohio (výroba Cruze) a Ontario.

V této souvislosti jsou velmi zajímavé názory paní novinářky Micheline Maynard (působila v The New York Times, píše pro Forbes i vlastní web Curbing Cars), která už v roce 2003 v knize The End of ­Detroit varovala před přílišným zaměřením Velké trojky z Detroitu na automobily, jež přinášejí pouze vyšší zisk, tedy velké pikapy a SUV. Doslova na­ psala, že tímto jednostranným zájmem Big Three minula zlatou příležitost získat amerického kupce ­ automobilů zpět, protože Toyota, Honda a další cizí značky posílily svoji pozici v oblasti rodinných a ekonomických vozů, získaly podíl v luxusním segmentu, a pak v ikonickém twistu také vtrhly do segmentů SUV a MPV. Detroit se svým syndromem to je dost dobré a neefektivními marketingovými triky nepo­ skytl klientům to, co opravdu chtějí, tedy spolehlivost, nejnovější technologie a dobrý design za přijatelnou cenu. Z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že měla bohužel pravdu. A její další kniha z roku 2009 má výmluvný název The Selling of the American Economy, který snad ani není třeba překládat...

Stejně jako loni, i nadále jsou na trhu osmiválcové legendy Ford Mustang, Chevrolet Corvette a Camaro, Dodge Charger a Challenger, Chrysler 300, Jeep Grand Cherokee a samozřejmě velké pikapy, jež tradičně vedou žebříčky amerických prodejů. Nejnovější je Ford Mustang Shelby GT500 modelového roku 2020, který podle slov šéfinženýra Carla Widmanna je s výkonem přes 700 koní (515 kW) vůbec nejsilnějším Fordem v celé historii značky! Limit otáček přeplňovaného osmiválce Shelby Ford 5,2 l ►►►

7, 8, 9 Lincoln Continental 80th Anniversary Coach Door Edition, oslava tradice dveří otevíraných proti sobě (roku 1939 je měl Continental pro Edsela Forda) 10 Buick Regal Avenir, zatím nadále klon evropského Opelu Insignia!

11 Americký Passat z Chattanoogy dostal úhlednější druhou generaci (model 2020) 12 Lincoln Aviator 2020, první hybridní automobil této luxusní značky

2/2019 THauto

5

► NORTH AMERICAN INTERNATIONAL AUTO SHOW 2019

Foto Tom Hyan

3

1 2

4

Foto Helena Hyanová

5

1 Chevrolet Corvette ZR1, prozatím vrchol nabídky sportovních vozů z Kentucky 2 Nový Chevrolet Blazer 2019 zaplňuje mezeru mezi SUV Equinox a Traverse 3 Chevrolet Traverse 2019, příspěvek zájmu o velká SUV; byly vystaveny ale i kompaktní Sonic a Spark 4 Cadillac XT4, kompaktní crossover, poháněný čtyřválcem 2.0 Turbo/177 kW (241 k) 5 Cadillac CT6, největší ze sedanů luxusní značky, nyní také s novým osmiválcem Blackwing 4.2 Twin-Turbo (DOHC 4V)

6

auto 2019/2

TH

s kompresorem Eaton 2,6 l dosahuje 8250 min‑1, převodovka je sedmistupňová dvouspojková Tre­ mec s řazením páčkami pod volantem (manuální podle Widmanna není vyloučena, ale zatím není).

Přestože má vůz na zádi mohutné přítlačné křídlo ze závodního GT4, tak je určen pro silnice, závodní ­verze GT500R nebude! Za příplatek jsou kola z uhlíkových kompozitů, či pakety Handling nebo Carbon Fiber Track; magnetorheologické odpružení MagneRide dovoluje až tisíc změn nastavení za sekundu a komunikuje s poháněcí i brzdovou soustavou. ­Bližší údaje nebyly k dispozici, Ford uvádí zrychlení 0 – 96 km/h kolem 3,5 sekundy a čtvrt míle s pevným startem do jedenácti sekund. Důvodem použití sedmistupňové DCT je rychlejší řazení (za 100 milisekund) proti desetistupňové samočinné, i vyšší přenos točivého momentu. Konkurence Dodge ­ ­Challenger Hellcat a Chevrolet Camaro ZL1 však manuální převodovku nabízí.

Osmá generace Chevroletu Corvette s motorem uprostřed se ještě neobjevila, nejsilnější tak zůstává Corvette ZR1 sedmé generace, v modelovém roce 2019 poháněná osmiválcem 6,2 l OHV typu LT5 s kompresorem Eaton 2,7 l, jenž nabídne výkon 755 koní (555 kW) při 6300 min‑1 a se sedmistupňovou

manuální nebo osmistupňovou samočinnou pře­ vodovkou zrychluje 0 – 96 km/h kolem tří sekund a dosahuje až 335 km/h (obě skříně jsou odvozeny z Corvette Z06, která má motor ve verzi LT4 a výkon 650 koní, tedy 478 kW). Nejširší nabídku klasických osobních vozů s osmiválcovými motory představuje FCA (Fiat Chrysler Automobiles), na rozdíl od Forda a General Motors také ve čtyřdveřovém provedení (ale chybí mu kabriolety). Dodge Charger a Chrysler 300 jsou sedany, Dodge Challenger kupé. Vrcholné verze Challengeru se jmenují Hellcat a Demon, ­jejich motory disponují výkony přes 700, resp. 840 koní (515 a 615 kW)!

Prodejní žebříčky na americkém trhu nadále vede Ford F-Series, loni dosáhl odbyt rekordní výše 909 330 vozů (na celém světě přes 1,075 milionu), a to před největšími konkurenty Chevrolet Silverado (585 581) a Ram Pickup od FCA (536 980; dříve ­Dodge Ram). Nejprodávanějším sedanem je dlouho Toyota Camry, vyráběná v Kentucky (přes 314 tisíc), když americké značky vyklidily pole; následují ­Honda Civic (přes 299 tisíc) a Toyota Corolla (přes 278 tisíc), která uzavírá americkou Top Ten. Hned za pikapy jsou nejúspěšnější kompaktní SUV, vedou Toyota RAV4 (přes 388 tisíc), Nissan Rogue (370

► PRODEJ AUTOMOBILŮ V USA výrobce 2017 2018 1. General Motors 2 999 605 2 951 200 2. Ford 2 575 200 2 485 222 3. Toyota 2 434 518 2 426 674 4. Fiat Chrysler 2 059 376 2 235 204 5. Honda 1 641 429 1 604 828 6. Nissan 1 593 464 1 493 877 7. Subaru 647 956 680 135 8. Hyundai 685 555 677 946 9. Kia Motors 589 668 589 673 10. Mercedes-Benz 372 240 354 144 11. Volkswagen 339 676 354 046 12. BMW 305 685 311 014 13. Mazda 289 470 300 325 14. Audi 226 511 223 323 15. Tesla 43 860 126 150 atd.

9

Foto Helena Hyanová

celkem 17 230 436 17 274 250 z toho trucks/SUV 10 912 375 11 786 069

11

Foto Tom Hyan

10

6 7

8

tisíc; obdoba Qashqai), Honda CR-V (337 tisíc) a domácí Chevrolet Equinox (přes 295 tisíc). Celkový objem trhu v USA mírně vzrostl na 17 274 250 automobilů (viz přiložená tabulka). Do první dvacítky se dále dostaly Honda Accord, Ford Escape, Ford Explorer, Toyota Tacoma, Toyota Highlander, Jeep Wrangler, Jeep Cherokee, Jeep Grand Cherokee, Nissan Sentra a Nissan Altima. Obdivuhodný je úspěch Subaru v USA, který už tvoří většinu celkového odbytu značky (loni 680 135 vozů, viz tabulka).

Kromě výše zmíněných novinek jsme v Detroitu viděli i mnohé další, včetně některých z předcházející listopadové Los Angeles Auto Show 2018. Světové premiéry v Detroitu zahájil Ford šestou generací SUV Explorer 2020, která vychází z platformy se zadním pohonem, byť už dlouho nemá oddělený rám pod­ vozku; závod v Chicagu bude dodávat i provedení s pohonem všech kol, jenž je základem vrcholné ­verze Explorer ST se zvýšeným výkonem třílitrového šestiválce na 400 koní (295 kW). Poprvé přichází ­Explorer Hybrid (3.3 V6 + EM, celkem 318 k, tedy 234 kW); základní čtyřválec 2.3 EcoBoost má 221 kW (300 k) a šestiválec 3.0 V6 EcoBoost 268 kW (365 k).

Jak jsme zkontrolovali, továrna ve Wayne (MI) už chrlí pickupy Ranger místo kompaktních Focusů; ►►►

6 Cadillac XT6, nový SUV, který vyplňuje mezeru mezi XT5 a obřím Escalade 7 Lexus LC Convertible Concept, předobraz nové varianty kupé LC 500 (500h) 8 Lexus RC F Track Edition pro radost z jízdy na uzavřeném okruhu 9, 10 Toyota Supra páté generace, nejvýznamnější premiéra zahraniční značky v Detroitu 11 Toyota Concept i-RIDE, elektrický pozdrav Detroitu z Tokia (premiéra Tokyo Motor Show 2017)

2/2019 THauto

7

► NORTH AMERICAN INTERNATIONAL AUTO SHOW 2019

2

Foto Tom Hyan

1

Foto Helena Hyanová

3

4 1 Elektrický koncept Infiniti QX Inspiration je předobrazem budoucích sériových typů 2 Pětimístná Honda Passport třetí generace se vyrábí v Alabamě 3 Subaru STI S209 z limitované série dvou set kusů pro americký trh 4 Finalisté amerického Vozu roku 2019, zleva Genesis G70, Honda Insight a Volvo S60 5 William Lee, šéf Hyundai America, byl potěšen; výrobky korejského koncernu vyhrály hned dva prestižní tituly amerických Vozů roku 2019

8

auto 2019/2

TH

bestseller F150 vyjíždí hned ze čtyř závodů Dearborn Truck Plant (dříve River Rouge, loni oslavil 100 let), Kansas City Assembly Plant, Kentucky Truck Plant a Ohio Assembly Plant. Typy F-Series jsou nejpro­ dávanějšími vozidly na americkém trhu nepřetržitě 37 let, ale už 42 let nejúspěšnějšími v kategorii Trucks (SUV/Pickup). K naší lítosti ovšem Ford Motor Company v USA zastaví prodej kompaktních sedanů ­Focus a Fusion (Mondeo), které sice patří k nejlepším ve třídě, ale lidé je nekupují, protože to vlastně ne­ vědí. Ford totiž po dlouhá léta propaguje pouze trucks, také poslední generace Taurusu se příliš ­nevydařila, a tak tento sedan v březnu končí včetně verze Police Interceptor (nahradí ji upravený Explorer). Na nové Bronco 2020 jsme čekali marně, prý je ještě brzy! Luxusní Lincoln (loňský odbyt jen 103 587 vozů, z toho 28 610 sedanů) představil nový cross­ over SUV Aviator a limitovanou sérii sedanu Con­ tinental 80th Anniversary Coach Door Edition se ­zadními dveřmi otevíranými proti směru jízdy.

General Motors Company si udržela vedoucí pozici s prodejem těsně pod tři miliony vozů čtyř značek

5 Chevrolet, GMC, Buick a Cadillac. Pokračuje v uvádění různých verzí pickupů Chevrolet Silverado 2019 (premiéra loni), nových Silverado Heavy Duty 2020 a především SUV Equinox, Blazer (zcela nový kompaktní typ) a Traverse; k smrti odsoudila sedany Cruze a Impala, středně velký Malibu přežije. Kuriozitou byla absence dříve halasně propagovaného hyb­ ridního Voltu, který skončí včetně celé továrny GM Detroit-Hamtramck, kde se tedy nemůže dále rozvinout ani výroba luxusního sedanu Cadillac CT6, jenž dostal v modelu V-Sport vidlicový osmiválec 4,2 l Twin-Turbo/410 kW (558 k) z Bowling Greenu (KY), první zcela nový osmiválec GM od doby Northstaru.

Cadillac CT6 má dále vyjíždět jen z výrobních linek v Číně, ale jeho dovoz z komunistické říše by jistě vyvolal další kritiku. Číňané si také vychutnávají popularitu automobilů Buick, které se v Americe změnily v deriváty dříve spřízněného Opelu, takže zdaleka nedosahují plánovaného odbytu (šestkrát menšího než v Číně). Strategie Buicku a GMC je zaměřena na luxusní verze vyráběných typů, jež nesou označení Avenir, resp. Denali, což je trochu málo. GMC byly

Infiniti Prototype 10, další z elektrických jednomístných konceptů, proti loňskému typu 9 ovšem se zakrytými koly

6

Foto Tom Hyan

7

Foto Helena Hyanová

Nissan IMs Electric Sports Sedan Concept s proměnným uspořádáním sedadel 2+1/2+3

8 9

10

vždy prémiovými deriváty Chevroletu, ale na nový Buick klienti i po spatření zajímavých concept cars čekají marně. Pedestal Edition je u Cadillacu oslavou patnáctého výročí sportovně laděných modelů V-Series; jinak se značka mění na výrobce SUV s typy XT4, XT5 a novým XT6, jenž slavil světovou pre­ miéru v předvečer autosalonu. Ostatně Steve Car­ lisle v dubnu nahradil Johana de Nysschena ve funkci šéfa Cadillacu právě proto, že rodák z Pretorie nezaváděl crossovery SUV dostatečně rychle. U General Motors si nasypali popel na hlavu a znovu přemístili vedení Cadillacu do Detroitu z nesmyslného výletu do New Yorku! Cadillac loni prodal v USA jen 154 702 vozů, Buick 206 853, ale GMC dosáhl 556 449; zbylé dva miliony patří Chevroletům.

Z detroitské Velké trojky pouze Chrysler (pardon, Fiat Chrysler Automobiles) navýšil odbyt, a to o slušných 8,5 %, takže prodal přes 2,2 milionu vozů. Nejúspěšnější je ikonický Jeep, atakující odbyt jednoho milionu (přesně 973 227 v USA), novinkou je návrat Gladiatoru, tentokrát odvozeného z nového Wrangleru.

Jde o pickup Jeep po dlouhých letech, v USA ►►►

6 Hyundai Veloster N TCR připravený pro závodní tým Bryana Herty 7 Hyundai Palisade je technicky spřízněný se sesterskou Kia Telluride (šestiválec Lambda 3.8 V6 GDI Atkinson Cycle) 8 Acura RDX, sériové provedení luxusního SUV sesterské značky Honda, následuje po loňském uvedení prototypu 9 Acura ARX-05, za jejíž volant v Teamu Penske usedl také populární Juan-Pablo Montoya 10 Genesis G70 3.3 Twin-Turbo, lepší než Kia Stinger, ale také North American Car of the Year 2019

2/2019 THauto

9

► NORTH AMERICAN INTERNATIONAL AUTO SHOW 2019

1 Kia Telluride, nový SUV, se vyrábí výhradně v americkém závodě Kia Motors v Georgii

2

2 Kia Soul třetí generace, od druhé také v plně elektrické verzi 3 GAC GE3, jeden z osmi vystavených sériových typů čínské GAC Motor, ale jako jediný výhradně s elektrickým pohonem 4 GAC Motor Entranze z kalifornského střediska designu čínské automobilky

10

auto 2019/2

TH

4

Foto Helena Hyanová

jen se šestiválci (3.6 V6 Pentastar, později 3.0 V6 EcoDiesel), který nabízí čtyřdve­ řovou kabinu, užitečnou hmotnost 725 kg a vlečení přívěsu do 3470 kilogramů! Úspěšný pickup Ram 1500 (platforma DT) dostal sourozence, těžkou řadu Heavy Duty 2500/3500 (platforma DS) a nově ztvár­ něnou terénní legendu Ram Power Wagon.

Chrysler váhá s uvedení elektrického MPV na základě Portal Concept, modelová řada se zúžila na sedany 300 a minivany Paci­ fica. Podobně je na tom Dodge, největší výrobce sedanů a kupé s osmiválcovými ­ motory (loni prodej 80 226 Chargerů, 66 716 Challengerů a také 19 posledních deseti­ válců Viper); obě značky čekají na nové modely, jenže jejich budoucnost při posledním plánování velký Sergio Marchionne ­bohužel ani trochu nenaznačil.

Největší novinkou od značky, která nepochází z USA, byl návrat sportovního kupé Toyota Supra, tradičně s pohonem zadních kol a řadovým šestiválcem! Tentokrát je výsledkem mezinárodní spolupráce s německou BMW, podvozkové skupiny vycházejí z nového roadsteru Z4, a to včetně pohá­ něcího ústrojí. Samotný Akio Toyoda, šéf automobilky, a závodník Fernando Alonso představili novinku hned první den salonu, druhý už čtyři Supry zářily na velkém ­stánku. Pátou generaci Supry (A90) pohání šestiválec 3,0 l o výkonu 250 kW (340 k); pro japonský trh jsou v nabídce i čtyřválce 2,0 l/145 a 190 kW (197 a 258 k), rovněž konstrukce BMW, manuální převodovka není, pouze osmistupňová samočinná s řazením páčkami pod volantem. Nejvýkon­ nější GR Supra na devatenáctipalcových kolech zrychluje na sto za 4,3 sekundy a dosahuje 250 km/h. Sesterský Lexus vystavil otevřený koncept LC Convertible a modernizované RC F Coupé včetně verze Track Edition. Na sportovní notu vsadila automobilka Subaru, která v odbytu na ­ americkém trhu loni překonala Hyundai, a uvedla první model STI (Subaru Tecnica International) výhradně pro USA. Sedan Subaru STI S209 z japonského Kiryu má zvýšený výkon čtyřválcového boxeru EJ25 na 251 kW (341 k), výhradně šestistup­ ňovou manuální převodovku, symetrický pohon všech kol, posílenou brzdovou sou-

1

Foto Tom Hyan

3

stavu a tužší odpružení. Insprací byl zá­ vodní WRX STI ze 24 h Nürburgringu 2018, ale i předchůdci od S201 (2000) po S208 (2018). Novým továrním jezdcem Subaru pro americký rallykros se stal Scott Speed, loňský mistr ARX na Volkswagenu Beetle pro Andretti Autosport, který přijel do Detroitu na premiéru své nové zbraně WRX STI Supercar ARX 2019.

Zatímco z českého trhu se Infiniti tiše vytratila, na americkém loni prodala 149 280 vozů a pokračuje v uvádění pozoruhodných konceptů jak na Soutěži elegance v Pebble Beach, tak na autosalonu v Detroitu. Nový šéfdesigner Karim Habib (ex-BMW) představil čtyřmístný elektrický crossover QX Inspiration Concept, jenž má být předobrazem budoucího sériového typu, zatímco Prototype 10 z Pebble Beach je jinou studií monopostu, tentokrát se zakrytými koly, jehož tvary inspirovalo skládání japonského papíru, jak prozradil Alfonso Albaisa, globální šéfdesigner Nissan, Infiniti a Datsun.

Samotný Albaisa pak demonstroval inovativní interiér elektrického sedanu Nissan IMs Concept v proměnném uspořádání sedadel z 2+1 na 2+3. Tato studie využívá silný elektromotor na každé nápravě, celkový výkon činí 355 kW (483 k) a akumulátory Li-Ion 115 kWh vystačí na 380 mil jízdy (611 km).

Ze sériových typů byl vystaven nový Nissan Maxima. Honda vedle vítězného monopostu

Scotta Dixona z Indy Cars 2018 předvedla třetí generaci pětimístného crossoveru SUV Passport, poháněnou motorem 3,5 l V6 s devítistupňovou samočinnou převodovkou, podobně jako u sesterských typů Pilot (Gen 3; SUV se třemi řadami sedadel) a Ridgeline (Gen 2; pickup). Všechny se vyrábějí v americké továrně v Lincolnu (AL).

Sesterská luxusní značka Acura volí podobně nepřehledné značení typů jako Lexus, novinkou je crossover RDX, další SUV nese jméno MDX, sedany jsou ILX, RLX a TLX, sportovní kupé NSX a závodní prototyp ARX-05 (první vítězství loni v Mid Ohiu).

William Lee, šéf Hyundai America, byl opravdu spokojen, když získal cenu NA COTY 2019 pro sportovní sedan Genesis G70, ale také NA UVOTY 2019 pro dvojčata Hyundai Kona a Kona Electric! Samostatná luxusní značka Genesis vystavila tři řady ­sedanů G70, G80 a G90, nejvíce nás zaujal právě vítězný G70, který při menších roz­ měrech než Kia Stinger nabízí shodnou poháněcí soustavu 3,3 l Twin-Turbo, alterna­ tivně pohon zadních nebo všech kol a tedy ještě větší příslib radosti z jízdy (zrychlení 0 – 100 km/h za 4,7 s proti 4,9 s Stingeru)!

V USA může mít také čtyřválec 2,0 l Turbo, jinde jako první Genesis rovněž vznětový motor 2,2 l. Na druhou stranu se zdá, že se Genesis zpozdil s přípravou crossoverů SUV, žádný navzdory slibům zatím nena­

5 Mahindra Roxor Offroad, indická konstrukce spartánského terénního vozu, vyráběného v Michiganu pro službu mimo veřejné komunikace

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu motorismu

6 Poutačem stánku Alfa Romeo byl italskou značkou sponzorovaný monopost Sauber C37 formule 1

Nestranný a nezávislý měs íčník všech aut omobilistů a motocyklistů orientovaný na historii

2

5 6

Únor 2019

Ročník XIX. číslo 202 120 •Kč

Bentley

1919–1931 L & K, typ BZ

Mercedes-Benz

G

Erwin Tragatsch

MJ_2019_02.in

dd 1

21.01.19 23:51

bízí. Hyundai už v Los Angeles uvedl velké SUV Palisade se třemi řadami sedadel jako Honda Pilot, Subaru Ascent a Volkswagen Atlas, v sedmi- nebo osmimístném uspořádání, pro USA s motorem 3,8 l V6/214 kW (291 k) a pohonem předních nebo všech kol (v Koreji 2,2 l Diesel). Závodní Veloster N TCR nahrazuje úspěšný i30 N TCR na amerických okruzích, opět ve vítězném týmu Bryan Herta Autosport with Curb/Agajanian.

Sesterským typem Palisade je velké SUV Kia Telluride se shodným motorem, ale vyráběné ve West Pointu v Georgii. Čínská GAC Motor z Guangzhou to zřejmě se vstupem na severoamerický trh myslí vážně, byť odložila termín na rok 2020. Jejímu stánku vévodil sedmimístný elektrický koncept GAC Entranze, obklopený osmi sériovými typy včetně rovněž elektrického GE3 350!

V současné podobě byla založena v čer­ venci 2008, loni prodala 535 168 automobilů na šestnácti trzích a debutovala na Pařížském i Moskevském autosalonu. V Detroitu vystavuje od roku 2013, ale v USA už zalo­ žila obchodní filiálku v Irvine u Los Angeles (CA), výzkumná a vývojová střediska v Silicon Valley (CA) a Farmington Hills (MI) a také GAC Advanced Design Center v Newport Beach (CA), kde pod vedením Pontuse Fontaeuse vznikla studie Entranze. Švédský designer (především interiérů) dříve působil u značek Volvo, Kia, Volkswagen, Renault,

General Motors a tajuplné Faraday Future, odkud přešel ke GAC Motor. S dalšími ­spolupracoval prostřednictvím svého studia peefdee’s (Scania, Ferrari, JLR).

Jinou kuriozitou byla indická Mahindra, která v Michiganu založila pobočky a dokonce v Auburn Hills vyrábí spartánský terénní Roxor, určený k provozu jen mimo veřejné komunikace (offroad). Vůz je kopií originálu Jeep Willys MB, resp. CJ, jež Mahindra dávno vyráběla v licenci pro indický trh, takže má žebřinový rám, ocelovou karoserii, tuhé nápravy s podélnými listovými pery, pohon všech kol, ale vznětový čtyřválec 2,5 l/46 kW (62 k) a pětistupňovou převodovku s redukcí. Naloží dvě osoby a 158 kg nákladu, utáhne přívěs do 1583 kg a dosáhne rychlosti 55 mph (88 km/h). Prostě návrat k historii, podobně jako indická Jawa, kterou Mahindra v Detroitu propagovala na plakátu svých činností stejně jako aktivity Pininfarina, Peugeot Motorcycles, Mahindra Formula E a mnohé další (koupila i britskou motocyklovou značku BSA). K mnoha zajímavostem z NAIAS 2019 se samozřejmě ještě vrátíme, v sekci AutoMobili-D se opět předváděli architekti elektromobility a propagátoři autonomní jízdy, pouze The Gallery s drahými luxusními vozy se vrátila z detroitské Cobo Hall do hotelu MGM Grand Detroit Casino.

Pokud některé značky v naší reportáži postrádáte, pak na autosalonu chyběly.

■

Právě vyšlo únorové číslo plné zajímavého čtení

Erwin Tragatsch u Bugatti

T35

Erwin Traga Malý velký

tsch

muž

Ředitel chebsk aby se jejich é továrny Premier, Anglič nový dlouho an Basil Jones, zdviho prosadil. Byla to marná snaha. vý půllitr OHV v závod potřeboval, pisatel dopor ní sezoně 1929 Tehdy dostal učil vyměn Jones dopis, it motor Premie vědí víc než celá továrn r za JAP. Rozum v němž mu a, bylo a je podložil své bradů, kteří vždycky dost. vývody tak fundovaně, Pisatel přijal Jenomže tenhle že ho Jones a přicestoval. pozval do pan Erwin Sekretářka fabriky.

Tragatsch.

Bylo mu třináct ho uvedla k ředitel i – přichází let.

Georges Pompidou

a britská královna

Alžběta II. v polovině

května 1972

v Paříži ovládáním po V červnu 1992 vozil složení Očarován britskou panovnici za zadním sedadlem poněkud vyčnívala po Paříži prezident , to však byla Narodil se před François Mitterrand malá vada na jediná díky obchodu sto kráse tohoto 1916 ve Vierzigh třemi lety, 20. února s obilím, který vozu.

Prezidentský Rodný provozov ubenu, čili Citroën SM vykazova Lánech, dnes Čtyřiceti neexistuTragatschův dům na Brněnsk ala. nost 1780 kg, hmot části Svitav. dokázal vyvinout l hmoté 15 už je, byl zbořen Tehdy to město osídlené 180 km/h, zároveň na začátku 70. rychlost českými Němci, bylo aby uvolnil místo let, snad německý otáčkách motoru se ale na „jedničku“ při zamýšlenému nebo hlavních mi Čechy, jak křížení 1000 -1 tahů od Hradce je libo, mnozí min židovského mohl pohybo vat tempem necelých pohybovyznání, což Když bylo Erwinov Králové a Jihlavy.

8 km/h. nikdo neřešil.

Jak později První exemplá i osm, vzali Tragatsch napsal línský strýc ř byl po absolvov ho bera se nestaral, jeho – ani ných přítel ání pes Burggall jízdních zkoušek odkud náročnároč er na Velkou závodník Ernest Program krev vám koluje je vaše babička a jaká předán do garáží Elysejského na závod do vrchu cenu národů do Monzy. paláce v dubnu Brno–Sobaž Díky Burggall k zámožné vrstvě v žilách. Rodina patřila s Oskarem Schindlere ěšicev 1928 1972, druhý polovině května erovi i depem, což místní židovské téhož roku, spolu se závodem se prošli dvěstěpadesátek. m uvedeným v kategorii komunity doslova na Erwina jako Erwin Tragatsch byl v předvečer návštěvy britské zapůsobilo iniciační obřad, u toho II. Protokol Alžběty panovnice vému opojení benzino- Moto velel, aby na místě propadl. manžel vévoda Guzzi. Na vyprávěla jeho Před lety mi z Edinburghu ona a její spolužačka Lisa Soběšice 1928 závodě do vrchu k dispozic měli v Paříži Brno– i identické že od raných Hermanová, dojel Svitavan automob školních let na Pradědsk lišily jentřetí, byl Erwin motoregistrační značkou ily, jež se Otevřenou ém okruhu skončil cykly posedlý. „esemkou“ jel 20.

Když mu ve závodů majitel a čtvrtý.

(2-PR 75 75).

Víc května 1995 poprvé dvanácti vyšel v kterýchsi Moto Guzzi už 3-PR brněnských do úřadu prezident tože mu nestihl, O necelý německých pro- měsíc nách první Jacques Chirac vozů Matra-Si novi- napsal „odevzali“ nezaplacený později článeček o mca MS 670 stroj, ujak Tragatsch v jednom Pompido závodech, nebylo s ním ve třídě jedním z preziden se Georges litrovým poháněných k vydržení. Ba ze SM motorem V12. třítří v roce 1970 svýchpochlub tských vozů dopisů il desetitisí dokonce dostal malý honorář. ing.

Vyhráli Henri Pescarolo a cům motorist Referovat mohl soused se jmenovaJiřímu Tachecí.

Graham Hill, kýchSvitavský ic- François ic o dvou podnicíc Tragatsch l Oskar Schindlefanoušků, když čestným Náměstí ve Svitavác Cevert a Howden druzí byli v cíli ten Schindle kolem zahá r. Ano, zahá24 hodin Le h s pohledem na radnici na závody jednohoh. Tenkrát doprovodil r (1908–1974), jil závod Ganley.

Oba reprezen Mans který zachránil mnoho s nataženo za války tační vozy u střechou, aby 1972. Vůz jel s karoseri 32 seda, který sedlal svého svitavského souset židovský si na rovinkác í Chapron zůstaly Citroën SM před smrtí červenou dvěstěpa mohla ch vězňů hlava h v státu koncentr Elysejské desátku Spielber ve službách vychutnat jeho áku,rychlost. proslavený největší desetilet ho paláce po následuj govým filmem Schindlerův ící čtyři í, postupně Slavná seznam. v nich jezdili čtyřiadvacetihodin MJ_2019_02 denti Valéry Giscard prezi.indd 32 ovka tehdy skon čila dvojnáso skon- Mitterra d’Estaing, François bným vítězstvím Motor Journal 2/2019 nd, Jacques francouzských Chirac a jejich hosté. četní Veteránsalon

Šestiválec V6 s rozvodem

21.01.19 23:52

Motor Journa

lu 2/2019

Při návštěvě papeže 46

Jana Pavla II. ve Francii

v roce 1980

Zadní sedadlo bylo

tvarováno jako dvoumístn é, široké 1,20 m

MJ_2019_02

.indd 46

Stroje se sníženým rámem mají nízkonapě magnet umístěný ťový za motorem

Odtrhové zapalování a nachází se na pravé je konstrukčně jednoduché straně motoru

Motor Journal 2/2019

Palivová směs se reguluje pákou umístěnou zplynovače

21.01.19 23:53

nad m nejen osobitos tí konstrukce, ale z českého Kožíšek Petr, pohledu i pro svůj bezprece Králík dentní obchodn úspěch v nejširším díl. Moto Public, Jan: L & K – Škoda. í 1.

Praha 2004, mezinárodním 80-239-18 textu. A žádný 424 s. ISBN srovnatelný sportovn kon- Krackowi 53-2 cyklový triumf, zer Helmut: í motojakým bylo Österreichs Beitrag. 100 Jahre Motorradun vítězství ve Vondřichovo Francii roku In: ARGE Zweirad Wien 1985 1905, později nebyl 1985. českým strojům už nikdy Králík Jan: Když dopřán. Jedinečn začal vonět benzín. a jezdcům Praha ost dourdan si ostatně uvědomo ského klání Lhoták 2001, 144 strany. ISBN Milpo Media, 80-86098-20-6 Kamil: Kolo val i Václav S odstupem – Motocykl – Klement.

Státní nakladate prohlásil, že Automobil. lství dětské vítězství dvouválce v Coupe 1955, 212 s. knihy, Praha Internationale roku 1905 považuje v Dourdan Marčík Libor: Naše motocykl za největší životní u mžik. Pochopi y. I. díl Rakousko Uhersko. Nakladat okatelně.

-

Literatura:

Motocykly L & K s ino rámovou trubkou vovaným rámem mají mezi a zadní horní částí nádrže prostor, do něhož se obvykle vkládala náhradní duše

DOHC objemu 2670 cm³

Erich Ledwinka ve vozidle

elství Marčík, 20XX. 280 s.

Jinočany ISBN 80-238-73 Tragatsch Erwin: 62-8 Motorräder. Österreich, Tschechoslowakei Deutschland, – eine Typenges 1894–1971 chichte. Motorbuc Stuttgart 1977. h-Verlag, ISBN 978-38-79 4-3213-4

Puch Haflinger

polygonu Mercede nedaleko Gaggena su v pohoří Sauberg u, aby porovna nosti svých výrobků v terénu. li schopa Pinzgauer Haflinger měly poprvé prokázat své kvality před očima specialis Mercedes-Benz. tů firmy Udělaly na dojem, že dr. ně tak silný Rolf Staelin, ve dvou délkách podvozku člen a s pěti různými stva Daimler-Benz AG, již 22. představenčervna navrhl prohloubení spolupráce obou firem.

Uvažovalo se o bude lehký nákladntom, že Mercedes-Benz í Puch Haflinger nabízet ve své prodejní síti a doplní nabídku unimogů , ale již o několik si tak jení extrém později se objevila měsíců ních terénn vlastnostmi myšlenka na ích schopností Laurin & Kleme nou výrobu společna silnici v zcela nového s mimořádným nt, typ jednom vých výrobce: Václav terénního vozidla. Konkrét BZpracovníků i jízdním nější Laurin a Václav automobilky vozidle bylo hlavní rozhod m cílem vývojo i kal na podzim podobu tento nápad zísMl. Boleslav Klement nutí , postavit terénn Daimler-Benz […], 1972 při jednání rok výroby: 1903 když padlo Mercedes-Be ředitelů konečné obou automobilek dr. Karla nz připravená í vozidlo,“ uvádě motor: vzduche / 1903 (1909) Rabuse Daimler la tisková pro premié m zpráva (Daimler-Puch AG) a Joachim (Steyrru modelu rozvod: automat chlazený jednovál istorie a Zahna G v únoru -Benz ický sací a postrann ec modelu G se začala AG).

1979. psát v létě kový ventil nání byla zpráva Podkladem k jejich jed1969, í výfu-když vozidel. Obě bilka Daimler spolu německá automofirmy v té době vrtání / zdvih: mobilky Mercede výzkumného centra auto-Benz a rakouská nabízely dla 75 s s-Benz vynikajíc / 75 voziz mm Steyr-Daimler-Pu května 1972, zdvihový objem: ími terénním autoři zcela firma Mercede jejíž ch s-Benz Unimog, i vlastnostmi – po terénnímsprávně předpovídali poptávku maximální výkon: 331 cm³ práci při výrobě jednaly o možné spoluPuch Haflinge a Puch Pinzgau autobusů a r nejen výbornéautomobilu, který by nabízel spotřeba paliva: 2,64 ks (1,85 kW) užitkových se 15. června er. Zástupci obou firem vlastnosti při 4 l / 100 km max. rychlost: jízdě v terénu, 1971 sešli na ale také pohodln testovacím 55 km/h / 60 ou hmotnost: nového terénníh jízdu po silnici. Majiteli km/h 58 kg / 55 kg o vozu tak výrobní číslo přednostně motoru: 1758 / 1618

Martin Reissner

Babuška Adolf: Od Laurinky ke Škodě 1000 Nakladatelství MB. dopravy a spojů, Blasi Walter: Praha 1967, 108 Soldat s.

Wien 2011, 321 auf zwei Rädern. Militaria, s. ISBN 978-3-902 Filius: Rádce 526-41-0 motocyklistův.

Dr. Eduard Grégr a syn, Praha 1904, 148 s.

Prameny:

V roce 1979 byl Mercedes-

Laurin & Klement. karoseriemi Motor-Farzeug Jungbunzlau (Böhmen). Katalog – Fabrik, typů. Laurin vyráběných & Klement, a. s., Mladá Boleslav 1903. 16 s.

Laurin & Klement.

Továrna automobi Boleslav (Královstv lů, Mladá ných typů. Laurin í české). Katalog vyráběvyrábě & Klement, Boleslav 1903. a. s., Mladá „Propo 16 s.

Benz G nabízen se

čtyřmi různými motory,

Prvn

Mercedes-Be í verze nz Geländew agen

H

Původní příprava palivové a desátých let nahrazena směsi odpařováním lehkého benzínu (vlevo) byla systémem s francouzs u strojů z přelomu kým karburátorem nultých Longuemare

60

MJ_2019_02

.indd 60

Motor Journal 2/2019

21.01.19 23:54

Verze budoucího vozu a vpravo jejich plachtouMercedes-Benz G z dubna 1974.

Vlevo otevřené kryté varianty

62

MJ_2019_02

.indd 62

vozy na krátkém a dlouhém

rozvoru

Mercedes-Benz G v provedení Station z dubna 1974 Wagon Motor Journal 2/2019

21.01.19 23:54

www.MotorJournal.cz

► HONDA CIVIC TYPE R

Foto Tom Hyan

Automobily

PŘIOSTŘENO...

K nejlepším sportovním hatchbackům patří Civic Type R, odvozený z poslední desáté generace populárního japonského osobního vozu...

H

onda Civic patří k vůbec nejúspěšnějším automobilům japonské značky, která je největším světovým výrobcem pístových motorů, pokud sečteme automobily, moto­ cykly, lodní motory, generátory, zahradní traktory a další stroje! Civic je legendou, uvedenou v roce 1972, která za více než pětačtyřicet let atakuje hranici devatenácti milionů prodaných automobilů na celém světě! Desátá generace, představená na konci roku 2015, přinesla nové motory VTEC Turbo pro­ gramu Earth Dreams Technology, ale také poněkud málo zdůrazněný návrat k víceprvkovému zavěšení zadních kol, jehož byl Civic dříve průkopníkem! Futuris­ tické tvary zůstaly, ale kokpit je útulnější a přístrojová

12

auto 2019/2

TH

TOM HYAN Civic Type R je nejrychlejším hatchbackem svého segmentu s uváděnou největší rychlostí 272 km/h

deska přehlednější. Nezmizel trochu problematický ­výhled vzad, ale se sportovní verzí Civic Type R se příliš dozadu ohlížet nemusíte...

Sportovní verze Type R, uvedená na jaře 2017 ke 25. výročí vzniku série Type R, vychází z pětidveřového hatchbacku Civic evropské specifikace, vyráběného v britském Swindonu. Základní design s ostrými rysy, krátkými převisy a koly v rozích karoserie byl ještě více přiostřen, objevily se přídavné aerodynamické prvky včetně spoilerů, bočních lišt, difuzoru a přítlačného křídla. Zcela nová platforma, s novým pomocným ­ rámem vzadu pro víceprvkové závěsy kol MultiLink, ­ ­vytváří o poznání tužší karoserii (o 45 % větší statická pevnost v ohybu, o 37 % torzní tuhost proti Civic Type R

Foto Honda Foto Tom Hyan

Karoserie je vylepšena aerodynamickými prvky, uprostřed zádi je unikátní zakončení výfukového potrubí Triple-Exit (všechny tři koncovky výfuku jsou funkční)

z roku 2015), ale je také o 16 kilogramů lehčí. Napří­ klad hliníková kapota proti standardní ocelové uspo­ řila 5,3 kg hmotnosti. Ve srovnání s předcházející generací Honda Civic Type R je automobil o 165 mm delší, o 2 mm širší a o 36 mm nižší, ale má prostor­ nější interiér se sedadlem řidiče o 25 mm níže (polo­ ha těžiště je o 10 milimetrů nižší). Změnilo se rozlo­ žení hmotnosti, nyní připadá o tři procenta více na zadní nápravu (vůz váží 1380 kg). Výrobce zdůraz­ ňuje, že jde o nejlepší hot hatch na dnešním trhu, podle našich zkušeností tomu věříme, při srovnání s jinými nám poskytl rozhodně větší potěšení z jízdy.

Na silnici se Honda Civic Type R chová jako moto­ kára, ochotně zatáčí, k čemuž přispívá složka AHA (Agile Handling Assist) elektronické stabilizace VSA, aktivující přibrzďování vnitřních kol v zatáčce při na­ točení volantu (asistence je skutečně diskrétní a ne­ vadí). Systém spolupracuje se samosvorným dife­ renciálem, aktivními tlumiči a proměnným účinkem elektrického posilovače řízení. Velikost asistence odpovídá zvolenému režimu jízdy. Nyní jsou tři, při­ byl nový Comfort, zůstávají Sport a závodní +R Mode. Jak zdůrazňuje Ryuichi Kijima, vedoucí inže­ nýr programu chassis, nová paleta více odlišených režimů vyhoví určitě všem. Měkčí Comfort je vhodný pro běžnou jízdu a horší rozbité silnice, Sport pro obvyklou jízdu a okruhový +R Mode má ještě o 15 procent tužší základní nastavení tlumičů. Program

ovlivňuje reakci motoru na sešlápnutí plynového ­pedálu, pocity z řazení podle Rev-Matching, aktivní odpružení a elektromechanické řízení.

Proti základnímu hatchbacku má Type R větší mo­ tor, podobný jako u předchůdce, dvoulitrový čtyř­ válec VTEC Turbo, jehož výkon vzrostl o 7 kW (10 k) na 235 kW (320 k) při shodných otáčkách 6500 min‑1, přičemž vrchol točivého momentu zůstal 400 N.m/ 2500 – 4500 min‑1. Systém VTEC kromě proměn­ ného časování ventilů mění zdvih sacích pro optima­ lizaci plnění, k čemuž přispívá rovněž Dual-VTC, zlepšující funkci překrytím otevření ventilů. Nový jednohmotový setrvačník snížil moment setrvačnosti spojky o 25 %, šestistupňová manuální převodovka s řazením na podlaze má vlastní kapalinový chladič převodového oleje. Systém Rev-Matching upravuje otáčky pro řazení nahoru i dolů, ve všech režimech jej však lze vypnout. Aktivní tříkomorové tlumiče ADS (Adaptive Damper System) mají proměnný ­průtok kapaliny, který v milisekundách mění elektro­ magnetické cívky podle údajů čidel zrychlení g na karoserii, natočení volantu, zdvihu odpružení kol a tlaku v brzdové soustavě. Elektronickou stabilizaci lze v režimu +R Mode zcela vypnout podržením ­tlačítka VSA (ESC) po dobu pěti sekund. Také brz­ dová soustava se čtyřpístovými třmeny Brembo na předních kolech byla posílena. Používají se výhrad­ ně dvacetipalcová kola, alternativní montáž ►►►

Foto Honda

Foto Tom Hyan

1

2 1 Jak se na sportovní automobil sluší, Type R se dodává s manuální šestistupňovou převodovkou, byť vylepšenou systémem Rev-Matching 2 Objem zavazadlového prostoru 420/1209 litrů je shodný jako u základního hatchbacku

2/2019 THauto

13

► HONDA CIVIC TYPE R

1 Posílená brzdová soustava vyniká odvrtávanými dutými kotouči se čtyřpístovými třmeny Brembo na předních kolech 2 Současná Honda Civic Type R je pátým vozem tohoto jména, odvozeným od desáté generace hatchbacku Civic

1

Foto Honda

3 Přeplňovaný dvoulitrový motor VTEC Turbo se zvýšeným výkonem 235 kW (320 k) vychází z předchůdce

2

Foto Tom Hyan

3

► HONDA CIVIC TYPE R MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec K20 C, přeplňovaný turbodmychadlem MHI s elektrickým obtokovým ventilem a chladičem vzduchu, uložený vpředu napříč; hliníkový blok a hlava válců; DOHC 4V (řetěz), VTEC, Dual-VTC; elektronické přímé vstřikování paliva; 1996 cm3 (ø 86 x 85,9 mm); 9,8:1; 235 kW (320 k)/6500 min‑1 a 400 N.m/2500 – 4500 min‑1.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – šestistupňová manuální převodovka s vypínatelným systémem Rev-Matching (3,625 – 2,115 – 1,529 – 1,125 – 0,911 – 0,734 – Z 3,757). Samosvorný diferenciál, stálý převod 4,111, pohon předních kol.

PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy MultiLink; pérování vinutými pružinami a aktivními teleskopickými tlumiči ADC; kotoučové brzdy, vpředu odvrtávané ø 350 mm s vnitřním chlazením, vzadu plné ø 305 mm, ABS/EBD, ESC (VSA/AHA); hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, 2,11 otáčky na plný rejd; kola z lehkých slitin; pneumatiky 245/30 R20, Continental SportContact 6.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2699 mm; rozchod kol 1599/1593 mm; d/š/v 4557/1877/1434 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) 420/1209 l; objem palivové nádrže 46 l; pohotovostní/celková hmotnost 1380/1760 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 272 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,7 s; spotřeba paliva EU 9,8/6,5/7,7 l/100 km; emise CO2 176 g/km; obrysový/stopový průměr zatáčení 12,56/11,78 m.

14

auto 2019/2

TH

osmnáctipalcových není možná, protože by se zcela změnila geometrie závěsů a zhoršily jízdní vlast­ nosti! V továrním nastavení je Civic Type R nejrych­ lejším hatchbackem své třídy s největší rychlostí 272 km/h a zrychlením na sto za pouhých 5,7 sekun­ dy! Krátce po uvedení na Ženevském autosalonu 2017 zajel nový rekord Nürburgringu 7:43,8 min pro vozy s pohonem předních kol! Byl tam o téměř sedm sekund rychlejší než předchůdce. Později přidal re­ kordy i na jiných okruzích.

Také nový Civic Type R má všechny dostupné prvky aktivní i pasivní bezpečnosti, zejména pokročilý sys­ tém podpory řízení Honda Sensing, jenž zahrnuje varování před čelní srážkou, udržování jízdy v pruhu s jemným upozorněním na volantu a adaptivní tem­ pomat; ve vyšší výbavě Type R GT nechybí detekce mrtvých úhlů a vozidel projíždějících vzadu (Cross Traffic Monitoring), ale také audiosoustava s dva­ nácti reproduktory a navigace Garmin. Nový interiér nabízí dva sedmipalcové displeje, TFT-LCD před ­řidičem a dotykový Honda Connect nahoře na stře­ dové konzole. Ceny Type R se pohybují kolem mi­ lionu korun českých (podrobněji na www.honda.cz), ale jízdní zážitky za to stojí!

Označení Type R se poprvé objevilo na superspor­ tovním voze Honda NSX v roce 1992, poháněném motorem 3.0 V6/206 kW (280 k) a vylehčeném proti základnímu o 120 kilogramů, navíc v barevném pro­ vedení připomínajícím první monoposty Honda F1 z poloviny šedesátých let. Následovaly Integra Type R (1995), první Civic Type R (1997) a Accord Type R (1999). Dnešní typ je také označován za ­pátou generaci Civic Type R s tím, že předcházející vozy byly uvedeny v letech 1997, 2001, 2007 a 2015.

Jediným výrobním závodem nové generace Civic Type R pro celý svět je Honda of the UK Manufactu­ ring (HUM) ve Swindonu. Vozy jsou v prodeji od jara 2017 v Evropě, Japonsku a coby první Type R vůbec poprvé v USA. V tomto případě probíhal paralelní vývoj se základním Civicem desáté generace. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na americký vůz OLDSMOBILE Cutlass Supreme z roku 1990

2/2019 THauto

15

Foto Tom Hyan

► Automobily ► SUBARU XV (GENERACE II)

NENÁPADNÝ

BOREC

Druhá generace Subaru XV přišla na český trh na počátku minulého roku jako druhý vůz této značky na zcela nové globální platformě...

TOM HYAN Subaru XV druhé generace vychází z globální platformy SGP, která bude společná všem velkým typům této japonské značky

Foto Subaru

Dvojice barevných kamer za čelním sklem je základem systému EyeSight ▼

16

auto 2019/2

TH

N

enápadný crossover Subaru XV je ­ovšem dávno globálním automobilem, jehož příslušnost do základní řady Subaru dříve hlásalo pojmenování ­Impreza XV, než se ještě u první gene­ race změnilo na pouhé XV (v USA se vůz prodává coby Crosstrek). První generace se představila v roce 2011, po pěti letech prošla faceliftem, ale hned na konci 2017 ji vystřídala druhá, sice také odvozená od Imprezy, ale už na zcela nové platfor­ mě SGP (Subaru Global Platform), která poslouží v budoucnu všem velkým typům, jak ostatně potvr­ dily ještě větší sedmimístný crossover/SUV Subaru Ascent a pátá generace Foresteru. Nyní jsou ve vývoji další generace Legacy (fotoreportéři zachy­tili vozy s kamufláží při finálním testování) a univerzál­ ního Outbacku, jež rovněž přecházejí na zmíněnou globální platformu. A co víc, ta umožňuje elektrické i hybridní pohony...

Pátá generace Imprezy se představila na New York International Auto Show 2016 jako sedan (code­ name GK), pak vyjel hatchback (codename GT) a v Ženevě 2017 slavil světovou premiéru také nový XV (codename GX), když se jeho předobrazem stala

studie XV Concept v Ženevě 2016. V listopadu 2018 následovala na Los Angeles International Auto Show vůbec první sériová verze PHEV (2019 Crosstrek Hybrid), podobnou můžeme očekávat ­letos i v Evropě pod označením XV Hybrid. Ačkoli je platforma SGP podle výrobce vhodná pro všechny běžné pohony, tedy motory zážehové i vznětové, soustavy hybridní i plně elektrické, tak se vznětovým boxerem už nepočítá. Vznikl totiž jen pro Evropu, kterou v současné době zachvátil boj proti dieselům včetně zákazů vjezdu do městských center, a tím logicky úpadek zájmu o vznětové motory.

Nová globální platforma Subaru významně zvyšuje bezpečnost, ovladatelnost a jízdní vlastnosti. Rozvor náprav se u nové XV prodloužil na 2665 milimetrů, tedy o 30 mm; délka jen o 15 mm na celkových 4465 milimetrů, takže vůz má nejen vyváženější vzhled, ale i lépe využitý vnitřní prostor. Výrobce uvádí pev­ nost karoserie v ohybu vyšší o 90 procent proti před­ chůdci, stejně jako torzní tuhost posílenou o 70 %, což přispívá nejen bezpečnosti (pětihvězdičkové ocenění EuroNCAP), ale také vynikajícím jízdním vlastnostem. Poloha těžiště se dále snížila, nosná struktura využívá většího podílu vysokopevnostních

1

2

Foto Tom Hyan

3

4 ocelí včetně částí lisovaných za tepla. Nové techno­ logie tváření (např. tlakové spojení plechů různé tloušťky pro sloupky B) zvětšují tuhost celku a schop­ nost lépe pohlcovat energii v případě kolize (až o čtyřicet procent). A to vše při snížené hmotnosti.

Po usednutí za volant budete překvapeni, Subaru XV je opravdu nenápadný borec, jeho jízdní vlastnosti jsou příjemné a jisté, více ve stylu osobního sedanu než zvýšeného vozu kategorie SUV. Také nezávislé zavěšení všech kol využívá tužších pomocných rámů, vpředu přibyly na každé straně výztužné plechy mezi pomocným rámem a karoserií, změnilo se ukotvení stabilizátorů. Hřebenové řízení s elektrickým posilo­ vačem má nyní ostřejší převod 13:1 místo 14:1, kon­ struktéři si opravdu pohráli s cizelováním jízdních vlastností, například uchycení zadního stabilizátoru přímo do karoserie (místo na pomocný rám) snížilo její náklony o 50 procent. Všechny úpravy byly řešeny také s ohledem na snížení hluku a vibrací. Podle ­motorové verze se standardně dodávají sedmnácti­ palcová nebo osmnáctipalcová kola.

V cestě za snížením spotřeby a splněním stále přís­ nějších emisních limitů sází Subaru na downsizing, a tak se preferovanou alternativou z dvojice zážeho­

5

6

vých čtyřválcových boxerů stává motor nové gene­ race FB16 s objemem válců jen 1,6 litru a výkonem 84 kW (114 k) při 6200 min‑1, odvozený z vylepše­ ného dvoulitrového FB20, který pro XV v nejnověj­ ším provedení s přímým vstřikováním nabízí 115 kW (156 k)/6000 min‑1 (u šestnáctistovky je nepřímé).

Subaru uvádí, že FB20 má proti předchůdcům s at­ mosférickým plněním zhruba 75 % pozměněných dílů, o 12 kilogramů nižší hmotnost a zvýšený supeň komprese z 10,5 na 12,5, což pozitivně ovlivnilo ­výkon, spotřebu a odolnost vůči klepání; to vše platí také o FB16 s kompresním poměrem zvýšeným ze 10,5:1 na 11,0:1. Z nabídky pohonných jednotek tedy unikátní Boxer Diesel už zmizel.

Manuální převodovky nejsou k dispozici, standardem je plynulá bezestupňová Lineartronic CVT, dodávaná s pohonem všech kol Active Torque Split AWD, a to především proto, že umožňuje součinnost s bezpeč­ nostními asistenty (adaptivní tempomat, nouzové brz­ dění). U dvoulitru na větších kolech je k dipozici mož­ nost manuálního řazení sedmi nastavených stupňů, čímž dostanete sportovní charakter jízdy. Lineartronic CVT využívá oběžného řetězu mezi dvojicí řemenic s proměnným obvodem jeho dráhy, účinnější ►►►

1 Pětimístný crossover XV je po Impreze druhým typem na globální platformě SGP, následují Forester a Ascent z americké produkce 2 Nová přístrojová deska s barevným dotykovým displejem ve střední části 3 Subaru XV druhé generace přijíždí z Japonska po více než 700 tisících vozů minulé generace 4 Základní objem zavazadlového prostoru 385 litrů lze zvětšit sklopením zadní řady sedadel až na 1310 litrů 5, 6 Druhá generace XV nabízí více vnitřního prostoru také díky delšímu rozvoru náprav

2/2019 THauto

17

Foto Subaru

► SUBARU XV (GENERACE II)

Foto Tom Hyan

V rámci downsizingu se prosazuje nový motor FB16, tedy o objemu 1,6 litru ▼

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený nepřeplňovaný zážehový plochý čtyřválec (boxer), uložený podélně vpředu; DOHC 4V (řetězy), Dual AVCS; EU6; a) FB16: vícebodové vstřikování paliva; 1600 cm3 (ø 78,8 x 82 mm); 11,0:1; 84 kW (114 k)/6200 min‑1 a 150 N.m/3600 min‑1; b) FB20: přímé vstřikování paliva; 1995 cm3 (ø 84 x 90 mm); 12,5:1; 115 kW (156 k)/6000 min‑1 a 196 N.m/4000 min‑1. Elektrická výzbroj 12 V, akumulátor 52 A.h, alternátor 130 A. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – plynulá samočinná převodovka Lineartronic CVT s kapalinovým měničem a) 3,600 až 0,512 – Z 3,687; stálý převod 4,111; b) 3,581 až 0,570 – Z 3,687 s možností sedmistupňového řazení (3,600 – 2,155 – 1,516 – 1,092 – 0,843 – 0,667 – 0,557); stálý převod 3,900. Trvalý pohon všech kol Symmetrical AWD, standardní rozdělení točivého momentu P/Z 60/40 %; sériově X-Mode.

PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu dvojitá příčná ramena; vinuté pružiny a teleskopické tlumiče, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, VDC (ESC); pneumatiky a) 225/60 R 17, b) 225/55 R 18.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2665 mm, rozchod kol 1550/1555 mm; d/š/v 4465/1800/1595 až 1615 mm; světlá výška 220 mm; nájezdové úhly P/Z 18°/29°, přechodový úhel a/b) 21,6°/21,9°; pohotovostní hmotnost a/b) od 1408/1439 kg, celková 1940/1940 kg; brzděný přívěs do 1400/1400 kg; objem zavazadlového prostoru 385/1290 – 1310 l; objem palivové nádrže 63 l.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce; a/b) – největší rychlost 175/194 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 13,9/10,4 s; spotřeba paliva EU město od 7,9/8,7 l/100 km, mimo město 5,6/5,8 l/100 km a kombinace 6,4/6,9 l/100 km; emise CO2 od 145/155 g/km.

18

auto 2019/2

TH

řetěz má nyní 174 místo 150 článků, jsou kratší cca o 10 %, a proto lépe kopírují oběžnou dráhu se sníže­ ným třením. Ve voze s menším motorem jsme se sice nepříblížili údajům spotřeby od výrobce, ale skuteč­ ných 7,5 litru proti normovaným 6,4 l/100 km pova­ žujeme za velmi dobrý výsledek. Nová verze převo­ dovky má větší rozsah převodů 7,03 místo 6,28, optimalizovanou funkci kapalinového měniče a sníže­ nou hmotnost o 7,8 kg. Pohon všech kol je doplněn režimem X-Mode pro přizpůsobení poháněcí sousta­ vy jízdě na kluzkém povrchu, nechybí ani asistent pro sjíždění příkrých svahů HDC (účinný i při couvání).

Proti předchůdci se zvětšil objem vnitřního prostoru a rozšířila nabídka asistenčních systémů, například EyeSight je u XV na českém trhu standardní výba­ vou, stejně jako velký dotykový displej infotainmentu na středové části přístrojové desky. Nový XV přichází po 700 tisících vozů první generace, na českém trhu je k dispozici šest modelů od zvýhodněné ceny 543 000 Kč, vyobrazený 1.6i-S Comfort ES Linear­ tronic EyeSight byl v době testu za 660 000 korun českých (aktuálně viz www.subaru.cz). První XV Mild Hybrid se za mořem objevil už v minulé gene­ raci (FB20 + MA1, 10 kW), ale na autosalonu v Los Angeles 2018 slavil premiéru Subaru Crosstrek ­Hybrid 2019, první sériový PHEV značky, určený pro americký trh. Jeho motor FB20 a převodovku Linear­ tronic doplňují elektromotory MG1 (spouštěč/gene­ rátor) a MG2 (trakční/generátor), přičemž systémový výkon činí 110 kW (150 k) a akumulátory Li-Ion stačí na ujetí 27 km čistě elektricky. Stejný systém je při­ praven pro Forester Hybrid páté generace. Evropské hybridní modely budou následovat ještě letos. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na terénní automobil ISUZU Trooper z roku 1989

2/2019 THauto

19

► Automobily ► CITROËN C5 AIRCROSS

Foto Tom Hyan

FRANCOUZSKÝ

KOMFORT

Citroën pokračuje v ofenzívě SUV, nový C5 Aircross je originální francouzský automobil z výroby ve Francii, tak jak to má být...

TOM HYAN

Citroën C5 Aircross se na trhu stává vlajkovou lodí značky, když velké sedany a kombi už dávno z nabídky zmizely (XM, C5 a C6)

20

auto 2019/2

TH

V

roce stého výročí automobilky Citroën vrcholí ofenzíva francouzské značky ve ­ stále oblíbenějším segmentu SUV. Nový Citroën C5 Aircross se v evropském provedení představil loni v květnu, kdy už na čínském trhu jezdilo čtyřicet tisíc vozů C5 Aircross, na autosalonu v Šanghaji měl premiéru nový C4 ­Aircross (tedy o 120 mm prodloužená verze C3 Aircross) a včetně evropského trhu se prodalo osmdesát tisíc vozů C3 Aircross. Na podzim 2018 na autosalonu v Paříži zářily nejen sériový C5 Aircross pro Evropu, ale také C5 Aircross SUV Hybrid Concept, který je předobrazem prvního sériového typu Plug-In Hybrid ze sériové nabídky Citroënu (bude na trhu od sklonku letošního roku). Sesterská luxusní divize DS Automobiles tam vystavila další vozy kategorie SUV DS7 Crossback, DS3 Crossback a jeho elektrickou akumulátorovou verzi DS3 E-Tense.

Francouzské automobilky vesměs v kategorii SUV zaspaly, ale teď ztrátu mohutně dohánějí. V dubnu 2017 skončila produkce převzatého typu C4 Aircross (na trhu od 2012), což nebylo nic jiného než upra­ vený Mitsubishi ASX, stejně jako někdejší Citroën

C-Crosser (2007 – 2012) vycházel z vozu Mitsubishi Outlander. Citroën však urychleně zapracoval na vlastních typech, k nimž patří vyobrazená novinka na modulární platformě EMP2. První C5 Aircross Concept se představil v Šanghaji 2015, o dva roky později slavila premiéru na stejném autosalonu sé­ riová verze, zprvu určená jen pro Čínu z místní vý­ roby v Chengdu. Základ EMP2 umožňuje urychlení vývoje, nový C5 Aircross je sice spřízněn s typy ­Peugeot 3008 a 5008, ale nová délka rozvoru náprav 2,73 metru jej pasuje mezi oba sourozence z Groupe PSA. Jen tak mimochodem je shodná s čínským SUV Peugeot 4008...

Samozřejmě, pro Evropu byl C5 Aircross patřičně upraven, přestože zachovává takřka shodný vnější vzhled. Proměnila se nabídka motorů, rozšířená o osvědčený tříválec 1.2 PureTech ve verzi 96 kW (131 k); zážehová šestnáctistovka má větší výkon, osmnáctistovka 147 kW (200 k) zůstala v Číně, přibyly samozřejmě turbodiesely 1.5 a 2.0 BlueHDi s katalyzátorovým systémem SCR a nádrží AdBlue, záže­ hové čtyřválce jsou výhradně 1,6 litru. Rozsah vý­ konů se pohybuje od 96 do 132 kW (130 až 180 k),

► CITROËN C5 AIRCROSS – MOTORY výkon převodovka spotřeba EU [kW/k] [l/100 km] 96/131 6M 5,2 – 5,3 132/180 8A 5,7 – 5,8 96/130 6M/8A 4,0 – 4,1 (oba) 132/180 8A 4,0 – 4,1

Foto Tom Hyan

typ motor

[objem cm3] PureTech 130 3R 1199 PureTech 180 4R 1598 BlueHDi 130 4R 1499 BlueHDi 180 4R 1997

Vedle volicí páky převodovky je otočný ovladač jízdních režimů Grip Control

1

2 točivých momentů od 230 do 400 N.m, přičemž jsou pevně stanoveny kombinace se šestistupňovou manuální či osmistupňovou samočinnou převodovkou (viz tabulka); vůz se také dodává výhradně s pohonem předních kol (přední bude mít i Plug-In Hybrid).

C5 Aircross je pětimístný automobil (sedmimístným zůstává u Citroënu jen C4 Spacetourer, dříve známý jako C4 Picasso), ale zatímco v Číně stačí vzadu ­podélná lavice v celku, evropský model dostal tři samostatná sedadla, individuálně posuvná v rozsahu 150 mm. Připočteme-li k tomu nastavitelná opěradla v pěti stupních od 19° do 26,5°, dostaneme proměnný objem zavazadlového prostoru 580 až 720 litrů, který se po jejich sklopení zvětší až na 1630 litrů.

3

Přestože na někdejší hydropneumatické pérování už můžeme jen vzpomínat, konstruktéři uplatnili další inovaci Progressive Hydraulic Cushions, tedy odpružení s hydraulickými dorazy, které pochází z motoristického sportu, kde se objevilo ve speciálech ZX Paris-Dakar v roce 1994 a pokračuje v soutěžních vozech C3 WRC. Dva hydraulické dorazy tlumiče navíc, jeden pro stlačení a druhý pro roztažení, zpomalují pohyb před koncem zdvihu, lépe tlumí a kola pak neodskakují, což výrobce označuje za Citroën Advanced Comfort. Opravdu, jízdní komfort je o poznání větší než u jiných vozů této kategorie (systém se prvně objevil v sériové nabídce po modernizaci typu C4 Cactus). Jinak platforma EMP2 má ►►►

1 Přestože je C5 Aircross zařazen do kategorie SUV, vnitřními rozměry se vyrovná mnoha MPV, která z trhu v poslední době ustupují právě ve prospěch SUV 2 Zadní tři sedadla jsou individuálně posuvná a sklopná 3 Přístrojová deska s dvojicí velkých displejů a sedadla Advanced Comfort s tlustou pěnovou výplní

2/2019 THauto

21

Foto Tom Hyan

► CITROËN C5 AIRCROSS

1

1 Citroën C5 Aircross je velké SUV, ovšem dodávané výhradně v pětisedadlové verzi s pohonem předních kol

2

2 Jako první jsme vyzkoušeli zážehový čtyřválec PureTech 180

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový tříválec (PureTech 130) nebo čtyřválec (ostatní), přeplňovaný turbodmychadlem, zážehový PureTech nebo vznětový BlueHDi, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování paliva; Stop/Start, EU6d; a) PureTech 130: 1199 cm3 (ø 75 x 90,5 mm); 96 kW (131 k)/5500 min‑1 a 230 N.m/1750 min‑1; b) PureTech 180: 1598 cm3 (ø 77 x 85,8 mm); 132 kW (180 k)/5500 min‑1 a 250 N.m/1650 min‑1; c) BlueHDi 130: 1499 cm3 (ø 75 x 84,8 mm); 96 kW (130 k)/3750 min‑1 a 300 N.m/1750 min‑1.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka a šestistupňová manuální převodovka; pro b) standardně a pro c) alternativně osmistupňová samočinná EAT8 (Aisin AW) s kapalinovým měničem momentu. Pohon předních kol.

PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocným rámem; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, ESC/Hill Assist; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 215/65 R 17, 235/55 R 18 nebo 205/55 R 19.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2730 mm, rozchod kol 1579/1608 až 1601/1630 mm podle kol; d/š/v 4500/1969/1654 – 1689 mm, přední převis 917 mm; objem zavazadlového prostoru 580 – 720/1630 l; objem palivové nádrže 53 l, pro c) navíc nádrž AdBlue 17 l; pohotovostní hmotnost v pořadí uvedených motorů (DIN) 1404/1430/1430/A 1430 kg; užitečná hmotnost 536/560/570/A 590 kg; celková hmotnost 1940/1990/2000/A 2020 kg; hmotnost brzděného přívěsu 1350/1500/1450/A 1250 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b/c) – největší rychlost 188/216/188/A 188 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 11,6/9,0/11,4/A 11,8 s; spotřeba paliva EU od 5,2/5,7/4,0/A 4,0 l/100 km; emise CO2 od 119/129/106/A 106 g/km.

obvyklé nápravy se vzpěrami McPherson vpředu a torzní příčkou vzadu. Trakční vlastnosti předního pohonu vylepšuje elektronický program Grip Control s funkcí Hill Assist Descent (kontrola jízdy z prud­ kého svahu) a pěti režimy jízdy podle adhezních podmínek, dodávaný za příplatek 7500 Kč.

Vedle největšího objemu zavazadlového prostoru v daném segmentu, vybaveného dvojí úrovní výšky podlahy a 1017 mm širokým nakládacím otvorem, zaujmou také sedadla Advanced Comfort s patnáctimilimetrovou pěnovou vrstvou, vytvářející pohodlí ve stylu předchůdců CX a Xantia; nechybějí posílená konektivita a dvacet chytrých technologií s asistenty jízdy, z nichž je novinkou Highway Driver Assist s hlídáním jízdy v pruhu a adaptivním tempomatem s funkcí Stop&Go. Třicet základních kombinací se sedmi barvami karoserie (nechybí decentní Airbump dole na předních dveřích), pěti interiéry od látky po kůži, různými koly z hliníkové slitiny, třemi pakety Drive Assist a originálním příslušenstvím včetně ­nosiče jízdních kol a chladicího boxu dovolují individualizaci vozu podle vlastních představ. Elektricky ovládané střešní okno má rozměry 1120 x 840 mm.

Digitální přístrojový štít TFT před řidičem má úhlopříčku 12,3 palce, dotykový ve střední části přístro­ jové desky osm palců, lze využívat Connect NAV (TomTom), indukční dobíjení chytrých telefonů a propojení MirrorLink, Apple CarPlay nebo Android Auto, kameru Connected CAM Citroën s ukládáním či sdílením snímků nebo videa a mnohé další. Zá­ ruku na vůz lze zvýšit až na pětiletou.

Nabídku koncem roku 2019 rozšíří verze Plug-In Hybrid se zážehovým motorem 1.6 PureTech 180, převodovkou e-EAT8 a přídavným elektromotorem 80 kW. Kombinovaný výkon činí 165 kW (225 k), akumulátory Li-Ion 13,2 kWh dovolují až 50 km čistě elektrické jízdy a zásluhou rychlonabíječky 32 A mohou být za dvě hodiny zase plné (z běžné zásuvky to trvá osm hodin). Zatímco na Plug-In Hybrid si ještě nějaký čas počkáme, pětice základních typů C5 Aircross je na našem trhu už od ledna 2019. Ceny začínají od 530 000 Kč (podrobněji na www.citroen.cz).

Vozy se vyrábějí v Rennes – La Janais.

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na OPEL Kadett od Buicku, důkaz spolupráce obou značek už v roce 1968

2/2019 THauto

23

Foto Cadillac

► Automobily ► CADILLAC CT6-V 2019

1

OSMIVÁLEC!

Novinkou pro modelový rok 2019 je osmiválcový CT6-V, ale jeho osud je ve hvězdách, když Mary Barra oznámila zavření továrny v Hamtramcku...

N

ávrat k velkým sedanům Cadillac se odehrál na autosalonu v New Yorku 2015 uvedením typu CT6 na platformě GM Omega (zadní pohon). Výroba se rozběhla s trojicí moderních motorů, CT6 alternativně nabízel čtyřválec 2.0 Ecotec Turbo/198 kW (269 k) a šestiválce LGX 3.6 DI/250 kW (340 k), resp. LGW 3.0 Twin-Turbo/301 kW (409 k), oba větší V6 s vypínáním válců AFM. Všechny dostaly přímé vstřikování benzinu, variabilní rozvod DOHC a osmistupňovou samočinnou převodovku GM Hydra-Matic 8L45 (pro 3.0 TT bohatěji dimenzovanou 8L90), vždy s možností manuálního řazení páčkami pod volantem.

Kuriozitou se stala jen krátce vyráběná verze CT6 Plug-In se čtyřválcem 2.0 Turbo, dvěma elektromotory v planetové převodovce EVT, pohonem zadních kol a akumulátory Li-Ion 18,4 kWh, která nabízela systé­ mový výkon 250 kW (340 k) s volbou účinnosti regenerativního brzdění RoD (Regen on Demand). Od roku 2017 Cadillac dodává tempomat Super Cruise, jenž označuje za systém poloautonomního řízení na dálnicích. V modelovém roce 2019 začínají ceny CT6 od 51 490 dolarů, přičemž nabídka se soustředila na oba přeplňované motory, nyní s desetistupňovou samo­ činnou převodovkou. Dvoulitr má pohon zadních kol, třílitr standardně všech kol.

24

auto 2019/2

TH

TOM HYAN, Detroit (MI), USA 1 Vlajková loď značky Cadillac CT6-V pro modelový rok 2019 2 Cadillac CT6-V představuje vzácný návrat motoru V8, na jehož vývoji spolupracovalo FEV North American Technical Center z Detroitu

2

Vzhledem k odklonu klientů od klasických sedanů zřejmě zůstane CT6 posledním, vyrábí se paralelně s typem XTS (platforma GM Epsilon II s předním pohonem), který nahradil tradiční DTS (De Ville Touring Sedan) a STS (Seville Touring Sedan), rovněž na podlahových plošinách se základním pohonem předních kol. Jako vlajková loď značky CT6 přinesl návrat k pohonu zadních kol v segmentu full size, když cestu dříve ukázaly menší ­sedany CTS a ATS. Přestože plánovaný ještě větší typ CT8 byl nakonec zrušen (vždyť nové CT6 dosáhly roč­ ního odbytu v USA pouze kolem deseti tisíc), General Motors ještě zkusil nabídnout osmiválcovou verzi CT6, která slavila světovou premiéru v New Yorku 2018 v typu CT6 V-Sport, jenž vstoupil na trh od 88 790 dolarů v limitované sérii modelového roku 2019 (nyní jako CT6-V).

Cadillac CT6 se vyrábí rovněž v Číně, a proto po listopadovém oznámení o zavření závodu GM Detroit-Hamtramck se objevily informace o importu z Číny po 1. červnu, jakmile Hamtramck skončí. Protože to není politicky šťastná volba, už v lednu 2019 následovaly další zprávy, a to když Mark Reuss (nově ­jmenovaný coby prezident GM) a Steve Carlisle (šéf Cadillacu) připustili, že zkoumají převedení výroby CT6 do jiného americ­ kého závodu. Chtějí totiž pokra­ čovat s inovacemi Super Cruise a zcela

Foto Cadillac

Vidlicový osmiválec 4.2 Twin-Turbo LTA Blackwing je neobyčejně sympatickým počinem General Motors, návratem motoru pro automobilové nadšence

novým osmiválcem 4.2 V8 LTA, zatím určeným výhradně pro vlajkovou loď Cadillacu, přestože se vyrábí v rodišti Chevroletu Corvette (GM Performance Build Center v Bowling Green, Kentucky, kam se pře­sunulo roku 2014 z michiganského Wixomu).

Zcela nový celohliníkový osmiválec typu LTA (Cadillac Blackwing) je návratem k motorům V8 s rozvodem DOHC 4V, opuštěným při konci výroby Northstaru (2011), ostatní jsou totiž Chevrolet small block s tyčkovým rozvodem OHV 2V (např. Corvette a Camaro). Z objemu 4,6 se zmenšil na 4,2 litru, přesně na 4192 cm3 (ø 86 x 90,2 mm), dostal přeplňování dvojicí turbodmychadel TwinScroll (točí až 170 000 min‑1), uložených mezi válci (tzv. hot-V); má také deaktivaci válců V8/V4, přímé vstřikování ben­ zinu (35 MPa) a největší otáčky 6500 min‑1. Ve sportovním modelu CT6-V je naladěn na 558 koní (410 kW) při 5600 min‑1 a na největší točivý moment 850 N.m v roz­ sahu 2800 až 4200 min‑1; v luxusním CT6 Platinum ­zhruba na 500 koní (368 kW) a 750 N.m! Převodovka je samočinná desetistupňová GM Hydra-Matic 10L90 ze společného vývoje s Ford Motor Co. (Mustang, F-Series).

Technické údaje pro Cadillac CT6-V jsou zatím neúplné, výrobce však tvrdí, že první série je vyprodána. Každý motor Blackwing s válci do V/90° podobně jako u vozů Mercedes-AMG nese štítek s podpisem osoby, která jej smontovala. Všechna kola jsou poháněna, řízena a odpružena aktivními tlumiči Magnetic Ride Control.

Brzdové kotouče se čtyřpístovými třmeny vpředu nesou označení Brembo. V luxusním interiéru jsou kožená sedadla a obklady z uhlíkových kompozitů, palubní deska má konfigurovatelné digitální displeje, ovšem s klasickými kruhovými přístroji před řidičem.

Cadillac CT6-V vychází z platformy s rozvorem náprav 3106 milimetrů. Délka vozu činí 5182 mm, šířka 1879 mm a výška 1472 mm. Všechny verze CT6 s designem ve stylu studie Escala mají pro modelový rok 2019 lehce pozměněnou příď, desetistupňovou pře­ vodovku, posílenou konektivitu a litá kola od osmnáctipo dvacetipalcová. Výbavy se jmenují Luxury, Premium Luxury, Sport, Platinum a CT6-V. ■

2/2019 THauto

25

Foto Tom Hyan

► Automobily ► TOYOTA HILUX 2.4 D-4D (GUN 125 LD)

KRÁL PICKUPŮ

Pracovní nástroj, ale i automobil pro volný čas, tak lze nazvat pickup Hilux, který láme světové rekordy v prodejních počtech...

P

rvní Toyota Hi-Lux (psáno ještě zvlášť) se objevila v roce 1967 jako značková varianta sesterského modelu Hino Briska (uveden 1961).

Po začlenění automobilky Hino Motors Ltd. do skupiny Toyota se Hilux rozšířil pod novou značkou a stal se jedním z nejúspěšnějších lehkých užitkových automobilů, jehož celkové prodeje přesáhly osmnáct milionů, takže je druhým nejúspěšnějším vozidlem v historii Toyoty (samozřejmě po Corolle). První generační obměny přišly v letech 1972 a 1978; v roce 1979 vyjela nejen první verze se vznětovým motorem (2.2 D), ale také s pohonem všech kol (mechanické skupiny z terénního Land Cruiseru). Následovaly nové typy v letech 1983, 1988, 1997 a 2004, od kdy se Hilux ofi­ ciálně prodává také v Evropě, když dříve postavil na kola asijské země, Afriku i Austrálii. Záhy se stal bestsellerem také v Evropě.

Jednotlivé generace se často překrývaly podle regionů, hlavní výroba byla přesunuta z Japonska do Thajska, království pickupů (vyrábí je tam více značek), kromě montáže v Jižní Africe a dalších zemích. Poslední osmá generace (AN 120/130) se představila v květnu 2015 současně na dvou místech světa (Bangkok a Sydney),

26

auto 2019/2

TH

TOM HYAN Toyota Hilux osmé generace prochází průběžným vylepšováním a nechybějí ani atraktivní modely s různými doplňky

prochází průběžnou modernizací a nadále drží první místo na evropském trhu (zhruba dvacetiprocentní podíl v segmentu). Jde o robustní pickup s pohonem zadní ­nápravy anebo všech kol, třemi různými druhy budky (na snímcích čtyřdveřová Double Cab), šestistupňovou manuální nebo samočinnou převodovkou (pouze Double Cab 4x4) a v Evropě se vznětovým čtyřválcem 2.4 D-4D, který v rámci downsizingu postupně nahradil větší motory.

Vyzkoušeli jsme nejoblíbenější čtyřdveřové provedení Double Cab s volbou pohonu zadních nebo všech kol otočným ovladačem, jehož cena v luxusní výbavě ­Executive lehce převyšuje jeden milion korun českých včetně daně. Samozřejmě, nabídka začíná typickým dělníkem s dvoudveřovou budkou Single Cab, delší ložnou plochou, manuální převodovkou a pohonem zadní nápravy už od 588 000 Kč bez DPH. Délka náklado­ vého prostoru se různí podle budky, se Single Cab činí 2315 mm, s prostřední Extra Cab 1810 mm a s největší Double Cab pro pět cestujících se zkrátila na 1525 mm při shodné celkové délce 5330 mm. Podobně se mění užitečná hmotnost od 1080 kg po 1040 kg, ale hmotnost brzděného přívěsu dosahuje 3500 kg (kromě 2800 kg u vozu s pohonem jen zadní nápravy).

▲ Úpravy doznala přístrojová deska s novým dotykovým displejem

Jízdní vlastnosti odpovídají příslušnému segmentu a provedení vozu, zadní tuhá náprava je vedena a odpružena klasickými listovými pery u všech modelů, vinuté pružiny jsou pouze na přední nápravě.

Samozřejmě, pickup je určen pro přepravu nákladů, a tak záď u prázdného vozu na nerovnostech odskakuje, ale to je běžná vlastnost těchto automobilů.

Menší motor 2.4 D-4D o objemu 2393 cm3 dává dostatečný výkon 110 kW (150 k)/3400 min‑1 a točivý moment 400 N.m v rozsahu 1600 – 2000 min‑1, což jsou hodnoty shodné pro všechny verze. Převo­ dovka je vždy šestistupňová, manuální i samočinná, zrychlení na sto se pohybuje od 12,8 do 13,2 sekundy podle typu, největší rychlost je 170 km/h (175 km/h s pohonem 4x2) a spotřebu se nám podařilo udržet pod deset litrů (výrobce udává 7,8 l/100 km).

Ve vyšších verzích se uplatňuje bezpečnostní systém Toyota Safety Sense s kombinací laseru a kamery, známý z osobních automobilů Toyota, který samočinným brzděním v případě nebezpečí zabrání kolizi, anebo alespoň sníží její následky. Zahrnuje rovněž udržování jízdy v pruhu a rozpoznávání dopravních značek. Součástí standardní výbavy jsou aktivní kontrola trakce při rozjezdu A-TRC vedle ­stabilizace VSC, kontrola stability přívěsu TSC, asistent rozjezdu do svahu HAC a sedm airbagů (včetně kolenního pro řidiče). Nechybí náhradní kolo. Za příplatky můžete mít tempomat, kožené čalounění, metalický nebo perleťový lak karoserie, či prodlouženou pětiletou záruku. Dobře vybavený Hilux tak mimo město může nahradit běžný osobní automobil, ale ve městě je příliš velký na parkování. Jednotlivé ­výbavy nesou označení Base (základní), Live, Active a Executive (podrobněji na www.toyota.cz). ■

Foto Tom Hyan

▼ Turbodiesel 2.4 D-4D nyní dosahuje výkonu 110 kW (150 k)

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – Toyota 2.4 D-4D GD (Global Diesel), typ 2GD-FTV; kapalinou chlazený vznětový řadový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem VGT s chladičem vzduchu, uložený podélně vpředu; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva common rail, Stop & Start System, EU6; 2393 cm3 (ø 92 x 90 mm); 15,6:1; 110 kW (150 k)/3400 min‑1 a 400 N.m/1600 – 2000 min‑1.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a) šestistupňová manuální převodovka (4,784 – 2,423 – 1,443 – 1,000 – 0,777 – 0,643 – Z 4,066); b) samočinná šestistupňová Super ECT s kapalinovým měničem momentu (3,600 – 2,090 – 1,488 – 1,000 – 0,687 – 0,580 – Z 3,732); stálý převod náprav a/b) 3,583/4,100; pohon zadních kol s přiřaditelným pohonem kol předních, dvoustupňová redukční převodovka; vzadu samosvorný diferenciál LSD. PODVOZEK – rám ze dvou podélníků a příček; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu tuhá náprava; pérování vinutými pružinami vpředu a listovými podélnými pery vzadu; teleskopické tlumiče; vpředu kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, vzadu bubnové, ABS/EBD/BA, VSC/TSC/A-TRC, DAC, HAC; hřebenové řízení s kapalinovým posilovačem; pneumatiky 265/65 R 17.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (Double Cab) – rozvor náprav 3085 mm, rozchod kol 1535/1550 mm; d/š/v 5330/1855/1815 mm; přední převis 1000 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,394; nájezdové úhly P/Z 31°/26° a přechodový úhel 23°; pohotovostní/celková hmotnost 2095/3210 kg; brzděný přívěs do 3500 kg; rozměry ložné plochy d/š/v 1525/1540/480 mm; objem palivové nádrže 80 l.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 170 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za a/b) 12,8/13,2 s; brodivost 700 mm; spotřeba paliva EU a) 8,2/6,3/7,0 l/100 km, b) 9,5/6,7/7,8 l/100 km; emise CO2 a/b) 185/204 g/km.

2/2019 THauto

27

Foto Hyundai

Technika

► HYUNDAI ELEVATE CONCEPT

1

UŽ JDU!

Překvapením od Hyundai je Ultimate Mobility Vehicle, kráčející automobil, určený především pro záchranáře...

2

K

aždý ze záchranářů při přírodních katastrofách dobře ví, že kritických je prvních dvaasedm­ desát hodin, pak už na pomoc bývá většinou pozdě. Lesní požáry, zemětřesení, hurikány a záplavy však pohyb konvenčních vozidel značně omezí. To byl motiv vývoje vozidla UMV (Ultimate Mobility Vehicle), které projede nebo projde prostě ­ všude. Vzhledem k podvozku s koly na ramenech ­ proměnného zdvihu nese nový stroj jméno Hyundai ­ Elevate, když jeho světlá výška se mění v obrovském rozsahu, aby překonal i ty největší překážky...

Hyundai Elevate Concept patřil k premiérám lednového veletrhu spotřební elektroniky CES 2019 (Consumer

28

auto 2019/2

TH

TOM HYAN 1 Hyundai Elevate jako NYC Taxi pomáhá s dopravou tělesně postiženého 2 Kráčející vozidlo jako záchranářský prostředek po zemětřesení 3 S největší světlou výškou při pohybu ve skalnatém horském terénu

3 Electronics Show) v Las Vegas, kde na rozdíl od auto­ salonu NAIAS 2019 v Detroitu otevřely své stánky také Audi, BMW a Mercedes-Benz, zatímco General Motors, Hyundai, Ford nebo Nissan obsadily obě výstavy. Nej­ větším hitem však je Elevate, protože premiéra druhé generace Mercedes-Benz CLA jistě nemá na výstavě spotřební elektroniky co dělat, tam patří systémy elek­ tromobility a konektivity, autonomní jízdy a veškerého elektronického vybavení vozů včetně audiosoustav.

Elevate spojuje techniku elektrických vozidel spolu s robotizovanými prostředky pohybu, vzhledem k ne­ závislému zavěšení všech kol na výkyvných ramenech pro proměnnou světlou výšku je elektrická trakce

▲ Konstrukce s odděleným podvozkem, výsuvnými rameny s koly a výměnnou nástavbou karoserie

4

Kresba Hyundai

Schéma funkce zdvihacích ramen s pěti stupni volnosti

5 6

­ utností. Autonomní Elevate může také nakládat osoby n s omezenou pohyblivostí bez potřeby speciální rampy pro jejich invalidní vozíky, jak ukazuje animace v bar­ vách New York City Taxi.

Elevate vychází z modulární elektrické platformy, která nese výměnnou karoserii různého druhu podle potřeby.

Robotická ramena, vlastně čtyři nohy stroje na kolech, mají pět stupňů volnosti pohybu a trakční elektromotory přímo v nábojích kol. Při jízdě po dálnici se ramena ­zcela složí a vozidlo jede jako každý jiný čtyřkolový automobil. Integrovaný systém pasivního odpružení ­ pak maximalizuje využití kapacity akumulátorů Li-Ion, uložených v elektrické samohybné platformě, jež nese

4 Elevate s upravenými rameny pro provoz ve sněhu 5 Podvozková plošina nese uprostřed akumulátory Li-Ion 6 Se složenými rameny jezdí Elevate stejně jako každý jiný automobil

zvolenou karoserii. Elevate překoná zeď vysokou pět stop (přes 1,5 metru), překročí stejně dlouhé díry a s rozchodem až 15 stop (přes 3,5 metru) suverénně kráčí jakýmkoli terénem, přičemž zachovává vodo­ rovnou polohu podlahy kabiny.

Vývoj probíhal během posledních tří let u divize Hyun­ dai CRADLE, zaměřené na inovativní technologie a spolupráci se současnými startupy, kterou vede John Suh, a také firmy Sundberg-Ferar, Inc., z Det­ roitu, jež byla založena už v roce 1934 a zaměřuje se na vozidla všech druhů, lékařské přístroje a vývoj spotřebního zboží, nyní pod vedením šéfdesignera ­ Davida Byrona. Není bez zajímavosti, že se zakla­ datelé Carl Sundberg a Montgomery Ferar potkali v zaměstnání u General Motors, založili svou firmu v Guardian Building v centru Detroitu a pracovali spo­ lečně do roku 1975, kdy odešli do důchodu (zemřeli roku 1982, druhý jen šest dnů po prvním).

Carl a Monty jsou legendami průmyslového designu v USA, podíleli se na návrzích mnoha dopravních pro­ středků a dalších věcí. Patří k nim například interiér dopravního letadla Lockheed L-1011 TriStar, osobní ­ automobily Crosley, psací stroje IBM, radiolokátor Sperry Piedmont, hrací skříň Seeburg Jukebox, ku­ ­ chyňské linky Whirlpool, vysavače Kenmore, vagony metra pro Washington (DC) a další města, příměstské vlaky pro Dallas atd. Jejich firma žije v Michiganu dále, letos slaví 85. výročí; nejprve se přestěhovala do South­ fieldu a nyní sídlí ve Walled Lake (Metro Detroit). Maji­ teli jsou členové současného vedení Grey Parker, David Timm a Jeevak Badve. Poloha v Detroitu znamená, že se vždy zabývali designem automobilů. Na Hyundai Elevate pracuje David Byron, šéfdesigner firmy.

■

2/2019 THauto

29

Foto Helena Hyanová

► Technika ► NAIAS 2019 DETROIT

Infiniti QX Inspiration

Foto Tom Hyan

Třináctý ročník soutěže Eyes On Design o nejlepší exponáty NAIAS 2019 měl dominantního vítěze ve třech kategoriích! Cenu Nejlepší koncept, Nejlepší interiér a Inovativní užití barev, grafiky nebo materiálů získala studie čtyřmístného elektrického crossoveru Infiniti QX Inspiration s kabinou reprezentující tradiční japonské umění. Šéfdesignery jury, složené z dvaceti věhlasných designerů, byli Joel Piaskowski (Ford), Steward Reed (Art Center College of Design) a Paul Snyder (College for Creative Studies), ke členům patří Michael Simcoe a Wayne Cherry (současný a dřívější viceprezident designu General Motors), Kevin Hunter (Calty Toyota), Kemal Curic (Lincoln), Chris Benjamin (Jeep), Mark Trostle (FCA), Kip Wasenko (ex-Cadillac) a další.

Ford Mustang Shelby GT500

Tremec DCT 7-Speed ▲

30

Ford 5.2 V8 Supercharged ►

auto 2019/2

TH

Mezi produkčními vozy získal ocenění Eyes On Design nový Ford Mustang Shelby GT500 nejen pro působivý design, ale také zajímavou techniku, reprezen­ tovanou osmi­ válcovým motorem 5.2 Supercharged o výkonu přes 515 kW (700 k) a dvouspojkovou sedmistupňovou převodovkou Tremec.

Pátá cena za nejlepší osvětlení interiéru patřila studii Lexus LC Convertible a poslední šestou obdržel italský designer Leonardo Fioravanti (ex-Pininfarina) za celoživotní dílo.

SureFly e-VTOL

V sekci Automobili-D pro inovativní startupy se opět objevily létající prostředky individuální dopravy! Výrobce elektrických pickupů Workhorse Group, Inc., z Lovelandu (OH) vstoupil do světa vrtulníků! Dvoumístný SureFly e-VTOL má čtyři menší rotory s osmi protiběžnými dvoulistými vrtulemi a osmi elektromotory, uloženými na koncích čtyřlistého rotoru, jehož tlustá ramena nesou záložní akumulátory Li-Ion 15 kWh! Na palubě je motor Honda 600 cm3 se dvěma generátory na výrobu elektrické energie.

Dolet je 110 km, dostup 1200 m a cestovní rychlost 113 km/h. Vzhledem k profilu ramen hlavního rotoru nelze využít autorotaci, pádu při poruše zabrání balistický padák, vypuštěný z hlavy hlavního rotoru. Ano, myslí to vážně!

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na americký minivan CHEVROLET Astro z roku 1992

2/2019 THauto

31

► BLOODHOUND SSC

VÝZVA 1000 MPH

Bloodhound SSC v definitivní podobě na snímku z roku 2010

Britům nestačí pokoření rychlosti zvuku, projekt Bloodhound SSC vznikl pro překonání hranice 1000 mph (mil za hodinu), ale zatím se to nepovedlo...

R

ichard Noble patří k iniciátorům nového ­pokusu, při němž má jezdec Andy Green zdolat mety 800, 900 a dokonce 1000 mph, tedy dosáhnout rychlosti až 1609 km/h!

Green zatím drží jedenadvacet let starý ­světový rekord 1227,72 km/h (tedy pouhých 763 mph).

Nový projekt Bloodhound SSC se představil před více než deseti lety, zahrnul do svého programu účast ­studentů na vývoji, získal podporu více než stovky různých firem včetně Rolls-Royce PLC, Nammo AS (Norwegian Space & Defense), Castrol a naposledy čínské Geely Holdings, ale 15. října 2018 oficiálně vyhlásil bankrot a angažoval poradenskou ­ firmu FRP Advisory LLP z Bristolu, vedenou Andrewem Sheridanem a Geoffem Rowleyem, pro vyhledání nového majitele. Cílem je dovedení projektu k plánované rekordní jízdě na dráze v Hakskeen Pan (Northern Cape) v Jižní Africe, která nabízí ­délku jedenáct mil (17,6 km) a šířku 0,93 míle (1,5 km). Dosud totiž Andy Green uskutečnil pouze test v říjnu 2017 na letišti Newquay v Cornwallu, Foto Bloodhound/Rolex

Foto Bloodhound

Motorsport

32

auto 2019/2

TH

TOM HYAN

V roce 2011 uzavřel Rolex smlouvu s Bloodhoundem jako oficiální časoměřič (zleva nahoře Andy Green a Richard De Leyser z Rolexu UK; dole Richard Noble a Jean-Noël Bioul z Rolexu)

kdy vůz zrychlil z klidu na 200 mph (320 km/h) za osm sekund s přetížením kolem 2 g a samozřejmě s půso­ bivým hřmotem proudového motoru. Mark Chapman, šéfinženýr projektu, tehdy věřil, že do roka dojde k rekordnímu pokusu.

Podle informace ze 17. prosince 2018 projekt Bloodhound SSC v hodnotě 33 milionů liber údajně zachránil před definitivním bankrotem podnikatel Ian Warhurst z Yorkshire, který oživil naději na rychlostní rekord. ­Stalo se tak deset dnů poté, kdy vypršela lhůta správce konkursní podstaty Andrewa Sheridana pro vstup investorů do Bloodhound Programme Ltd., ale ten se nechal slyšet, že díky podpoře britského ­Ministry of Defence (ministerstva obrany) a výrobce proudových mo­ torů Rolls-Royce Holdings žádosti vyhověl. Strojní inženýr Ian Warhurst byl zakladatelem a výkonným ředitelem společnosti Melett Ltd. z Barnsley, zabývající se opravami a údržbou turbodmychadel, takže má velké zkušenosti z motoristického sportu.

Dlouhá léta soupeřili o světový rychlostní rekord britští a američtí jezdci.

Foto Bloodhound/Flock London

Připravovaný rekordní stroj Bloodhound SSC s kombinovaným pohonem má překonat metu 1000 mil za hodinu (1609 km/h)!

Čest Británie zachránil Richard Noble, který na proudovém stroji Thrust 2 dosáhl v říjnu 1983 v Nevadě rekordu 1020,408 km/h. Pak předal žezlo Andymu Greenovi, postavil mu stroj Thrust SSC a Green se v říjnu 1997 odvděčil zatím nepřekonaným výkonem 1227,72 km/h.

Nestárnoucí Craig Breedlove se sice ještě jednou pokusil porazit Brity, ale pak se už v Americe nikdo vhodný nenašel, když Steve Fossett zahynul po pádu sou­ kromého letadla. Dne 23. října 2008 bylo oficiálně ­odstartováno další dobrodružství. Lord Drayson, britský ministr pro vědu a inovace, v londýnském Science Museum představil The Bloodhound Project, tříletou misi Richarda Nobleho, namířenou k překonání mety 1000 mil za hodinu, tedy 1,4násobku Machova čísla (udává překročení rychlosti zvuku). Do speciálního čtyřkolového vozidla opět usedl Wing Commander Andy Green, stíhací pilot Royal Air Force, ale druhým cílem projektu bylo vyvolat znovu zájem o studium technických oborů, neboť také ve Velké Británii začíná být nedostatek inženýrů, techniků a kvalifikovaných dělníků.

Postavit automobil s rychlostí stíhacího letounu znamená vyřešit řadu problémů. Richard Noble, oceněný Řádem britského impéria (OBE), navrhl kombinovaný pohon (proudový motor a hybridní raketový motor s kontrolovaným spalováním pevného paliva). Nad ­kabinou jezdce je vstup vzduchu k proudovému mo­ toru Eurojet EJ200 s přídavným spalováním (tah až 90 kN), uloženému až na zádi; pod vstupem vzduchu je zážehový osmiválec Jaguar 5.0 S/C o výkonu 404 kW (550 k), který nahradil původně plánované Menard V12 z formule Superleague či Cosworth ­

CA2010 z formule 1, určený mj. pro čerpání bezpečného a ekologického okysličovadla HTP (high test ­peroxide) do raketového motoru Falcon (vzadu pod tryskou proudového stroje), ale také pro pohon hydraulického čerpadla různých systémů. Raketový motor (tah 122 kN) přijde ke slovu při nejvyšších rychlostech, kdy by samotný proudový motor, jehož vstup vzduchu zvětšuje aerodynamický odpor, na dosažení M 1,4 ­nestačil. Rozvor náprav kompozitového vozidla činí 8900 mm, šířka 2280 mm a délka 13 470 mm, rozchod kol P/Z 800/2160 mm, hmotnost včetně paliva 7786 kilogramů a dosažení rekordní rychlosti se předpo­ kládá do 55 sekund. Přední kola vozu jsou ukryta v trupu, zadní mají speciální aerodynamické kapotáže (průměr kol 915 mm; poloměr otáčení 60 metrů). ­Svislá stabilizační plocha (výška vozu 3000 mm) byla zmenšena pro omezení vlivu bočního větru, ale je dostatečně velká pro zachování směrové stability. ­ Trojstupňový systém brzdění využívá aerodynamickou brzdu (pod 800 mph), dva padáky (pod 600 mph) a klasické brzdy (pod 200 mph). Jméno projekt získal po střele země – vzduch Bristol Bloodhound 2, která zrychluje na M 1 (rychlost zvuku) za pouhé 2,5 sekundy a je dílem specialisty na aerodynamiku Rona Ayerse, zaměstnance British Aircraft Corporation ­ a pak blízkého spolupracovníka Richarda Nobleho na jeho rekordních vozech. Zatímco pro Thrust SSC ­použili třicet let staré proudové motory, u nového vozu Bloodhound SSC jde vždy o nejmodernější techniku.

Zda se dílo pod taktovkou Iana Warhursta podaří ­dokončit, ukáže blízká budoucnost.

■ ►►►

2/2019 THauto

33

Foto Tom Hyan

► BLOODHOUND SSC A PŘEDCHŮDCI

1 1 Donald Campbell (Bluebird CN7) zajel světový rekord 648,709 km/h v červenci 1964 na dně vyschlého jezera Eyre v Austrálii 2 Richard Noble (Thrust 2) drží předposlední rekord 1020,408 km/h od 4. října 1983 (Black Rock Desert v Nevadě) 3 Andy Green v nevadské poušti Black Rock poprvé pokořil rychlost zvuku dosažením 1227,72 km/h (Thrust SSC; 15. října 1997)

Foto Tom Hyan

2

Foto Tom Hyan

3

34

auto 2019/2

TH

► Motorsport ► JEZDCI FORMULE 1

Foto Tom Hyan

(2009)

Ferrari F60 chassis 280 (Abu Dhabi 2009)

GIANCARLO FISICHELLA (I) V sezoně 2008 šel k Force India, v srpnu zajel pole position a druhé

Snem italského závodníka je usednout do Ferrari ve formuli 1!

To se rodákovi z Říma (narozen 14. ledna 1973) podařilo v jeho poslední sezoně 2009, kdy na pět Grand Prix nahradil zraněného Felipe Massu, a to za cenu toho, že opustil tým Force India a jinou šanci už nedostal (byl náhradníkem u Ferrari 2010)!

Ze 229 startů F1 vyhrál třikrát, a to v chaotické VC Brazílie 2003 (Jordan) a VC Austrálie 2005 a Malajsie 2006 (vždy Renault).

místo ve Spa-Francorchamps. To rozhodlo, místo Luky Badoera usedl krátce do Ferrari. Od roku 2010 jezdí na Ferrari ve třídě GT závody sportovních vozů, dobyl nespočet úspěchů, třídu GTE Pro vyhrál pro AF Corse ve 24 h Le Mans 2012 a 2014. Z formule 3 postoupil roku 1995 do DTM (Alfa Romeo), 1996 debutoval ve formuli 1 na Minardi a vystřídal ještě Jordan a Benetton. Oženil se v říjnu 2009 s Lunou Castellani, mají syna Christophera a dcery Carlottu a Carolinu.

Toyota TF109 chassis 04 (Abu Dhabi 2009)

Foto Tom Hyan

(2009)

KAMUI KOBAYASHI (JP) šampionát F1 opustila, a tak zamířil k Sauberu, kde třikrát dosáhl

Úspěšný japonský závodník, syn majitele sushi restaurantu, vyrostl s podporou Toyoty, ale od devíti let jezdil motokáry (narodil se 13. září 1986 v Amagasaki), pak se vypravil do Evropy, aby vyzkoušel formule Renault, F3 a GP2 Series (2008/2009 mistr GP2 Asia). Ve formuli 1 debutoval s Toyotou v sezoně 2009 jako náhradník za nemocného Timo Glocka, při druhém startu v Abu Dhabi bodoval.

Bohužel Toyota dva dny po prvním závodě v Abu Dhabi světový

na celkově dvanácté místo (nejlépe dojel třetí v Japonsku 2012).

Vynechal sezonu 2013, kdy jezdil Ferrari 458 GTE Pro, vrátil se 2014 na Caterhamu, ale po 75 startech se pro něho formule 1 uzavřela.

Od roku 2015 vystřídal japonskou Superformuli a elektrickou formuli FIA, než se vrátil k Toyotě, tentokrát do úspěšného týmu Toyota Gazoo Racing ve vytrvalostních závodech, kde účinkuje i v posledním mistrovství WEC 2018/2019. Je svobodný, usadil se v Monte Carlu.

Foto Tom Hyan

(2009)

Red Bull RB5 Renault (Abu Dhabi 2009)

MARK WEBBER (AUS) na motokáry (mistr NSW 1993) a do F-Ford. V roce 1995 odjel

Australský závodník měl v týmu Red Bull Racing smůlu, když narazil na Sebastiana Vettela, který sbíral tituly! Zbyla na něho třetí místa v sezonách 2010, 2011 a 2013, kdy se po sedmi letech s Red Bullem rozloučil. Ze 215 startů vyhrál devětkrát, poprvé v Německu 2009 a naposledy ve Velké Británii 2012.

Narodil se 27. srpna 1976 v australském Queanbeyanu (NSW) jako syn motocyklového dealera, a tak začal na motocyklu, než přešel

do Anglie, na Van Diemenu byl třetí ve Festivalu F-Ford, ale při domácí VC Austrálie 1996 vyhrál závod F-Holden. Když jezdil britskou F3, pozval ho Mercedes-AMG do týmu GT (i pro 24 h Le Mans 1998 – 1999).

Paul Stoddart koupil Minardi a vzal ho do F1 (2002), pak jel Jaguar a Williams F1, než roku 2007 zakotvil u Red Bullu. Do Le Mans se vrátil na Porsche 919 (druhý 2015 a mistr světa WEC), po 2016 skončil. Živí se jako reprezentant Porsche, komentátor F1 a konferenciér.

2/2019 THauto

35

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► INTERSERIE MOST 1979 – 1989

ZAPOMENUTO?

1

Foto Tom Hyan

Na ty závody jsme se těšili.

Za minulého režimu dovolily nahlédnout do světa sportovních prototypů, jaký jsme předtím znali jen z obrázků...

2

3

TOM HYAN, Most (CS) 1 Walter Brun k nám poprvé přivezl Porsche 956 (chassis 111) a hned zvítězil, když Lechnera zpomalila výměna kola v depu 2 Reinhöld Joest (Porsche 908/80) v ročníku 1980, později úspěšný šéf týmu Audi Sport v Le Mans a mistrovství světa WEC 3 Peter Hoffmann (McLaren M8F) vyhrál druhou jízdu v ročníku 1980 4 Norbert Przybilla (TOJ SC302/306 Ford DFV) patřil k nejúspěšnějším v prvních ročnících (snímek z roku 1980)

36

auto 2019/2

TH

V

roce 1979 se jel první závod Interserie v bývalém Československu na staré trati v Mostě. U nás se tak poprvé objevily sportovní prototypy a vozy CanAm, dosud nevídaná monstra s třistakilometrovou rychlostí, a tak nebylo divu, že závod přilákal až sto tisíc diváků. Obrovský zájem se zalíbil také němec­ kým pořadatelům, protože jejich závody Interserie se jinde jezdily jen pro hrstku nadšenců a přátel jezdců.

Navíc jsme měli horké želízko v ohni, Miroslav ­Adámek si dokázal vypůjčit silné vozy, s nimiž pro­ háněl i ty nejrychlejší...

Interserie vznikla v roce 1970, kdy Gerhard Härle chtěl představit nejrychlejší sportovní prototypy s pětilitrovými motory a ještě větší automobily ­CanAm, které jinak v Evropě nemohly jezdit (od 1972 byly i sportovní prototypy omezeny na tři litry objemu motoru). Zpočátku závody ovládla monstra Porsche 917 (první mistr 1970 Jürgen Neuhaus), pak nastou­ pil tým Reinhölda Joesta (šéf osobně dobyl ročník 1978 na Porsche 908/3 Turbo), automobily TOJ (Team Obermoser Jörg) s motory Ford DFV z for­ mule 1 a znovu Joest Racing i Porsche 956/962 ­jiných týmů, které vyhrály většinu mosteckých zá­

4 vodů. Zlatá éra Interserie skončila počátkem deva­ desátých let, po smrti populárního promotéra Paula Göpperta došlo k jejímu úpadku.

Na startu se v nejlepší éře objevovaly největší hvězdy automobilových závodů, ostatně legendy Le Mans a formule 1 účinkovaly také v Mostě. Byla to úžasná podívaná, ale tato historie pomalu upadá v zapomenutí, na internetu toho příliš nenajdete.

Právě proto chceme v roce 40. výročí od prvního závodu Interserie v Mostě připomenout výsledky ­ a jména nejlepších. Spolu s evropskými šampionáty cestovních vozů v Brně a jízdě do vrchu ve Štern­ berku šlo o nejvýznamnější automobilové závody, jaké se u nás opakovaně pořádaly před rokem 1989.

Většina přiložených snímků pochází od autora člán­ ku, první ročník 1979 jsem však nesměl vidět, proto­ že jsem nedostal dovolenou z vojenské služby. Už bylo všechno domluveno, ale pak vzniklo vojenské cvičení Varšavské smlouvy a místo do Mostu jsem jel do Moravské Třebové, kde jsem s vozem GAZ 69 dělal řidiče jednomu důstojníkovi Československé armády. Další závody Interserie koncem osmdesá­ tých let jsem minul z důvodu nepochopitelné termí­ nové kolize s Velkou cenou Maďarska formule 1. ■

Walter Lechner představil kapotovanou formuli 1 March 821 (chassis 08) v roce 1983, ale defekt pneumatiky ho připravil o vítězství

Foto Tom Hyan

► 1979, 11. – 12. 8. (starý okruh; poprvé Interserie u nás) 1. Norbert Przybilla (D), 50:06,26, TOJ SC306 DFV 2. Ruedi Jauslin (CH), 50:10,54, Lola T286 DFV 3. Kurt Hild (D), TOJ SC306 DFV divize II: 1. Kurt Lotterschmid (D), TOJ SC205 BMW Baier 2. Roland Binder (D), Lola T390 3. Rolf Götz (D), Chevron B31 BMW

Walter Brun tlačí zbrusu nové Porsche 956 na přejímku, v následujících dvou letech tento vůz absolvoval 24 h Le Mans (1984 sedmý), než byl prodán do Japonska

► 1981, 15. – 16. 8. (dvě jízdy po 20 kolech) první závod: 1. Jochen Mass (D), 26:22,48 (ø 157,61 km/h), Porsche 908/80 Turbo (936) 2. Norbert Przybilla (D), 26:29,23 (-1 kolo), TOJ SC302 DFV 3. Eugen Grupp (D), 26:34,89, Lola T297 BMW (vítěz divize II) druhý závod: 1. Jochen Mass (D), 26:03,20, Porsche 908/80 Turbo (936) 2. Kurt Hild (D), 26:19,66 (-1 kolo), TOJ SC306 DFV 3. Eugen Grupp (D), 26:33,80, Lola T297 BMW (vítěz divize II) 9. Miran Velkoborský (CS), -2 kola, MTX 2-03 Ford

Foto Tom Hyan

5 Jochen Dauer na Porsche 908/3 Turbo v ročníku 1983 neuspěl po kolizi s Przybillou, ale později v Mostě třikrát vyhrál na Porsche 962C (1988, 1989) 6 Norbert Przybilla (TOJ SC390 Ford DFL) vyměnil spider za kupé a osmiválec Ford za větší verzi pro vytrvalostní závody (snímek z roku 1983) 7 Norbert Dombrowski na voze Sauber C5 s přeplňovaným čtyřválcem Ford-Zakspeed 1,5 l Turbo (vůz poslepován po havárii)

5 6

Foto Tom Hyan

7

► 1980, 30. – 31. 8. (dvě jízdy po 20 kolech) první závod: 1. Volkert Merl (D), 27:03,69 (ø 152,984 km/h), Joest/Porsche 908/4 2. Reinhöld Joest (D), 27:04,41, Joest/Porsche 908/80 3. Norbert Przybilla (D), 27:04,41, TOJ SC306 DFV divize II: 1. Rolf Götz (D), 28:22,21 (ø 145,927 km/h), Chevron B31 BMW 5. Miran Velkoborský (CS), -3 kola, MTX 2-03 Ford druhý závod: 1. Peter Hoffmann (D), 19:14,69 (ø 118,317 km/h), McLaren M8F (zkráceno) 2. Norbert Przybilla (D), 19:19,73, TOJ SC306 DFV 3. Reinhöld Joest (D), 19:35,36, Joest/Porsche 908/80 divize II: 1. Kurt Lotterschmid (D), 20:36,31, TOJ SC205 BMW Baier (zkráceno) 4. Miran Velkoborský (CS), -1 kolo, MTX 2-03 Ford

► 1982, 14. – 15. 8. (starý okruh, dvě jízdy po 20 kolech) první závod: 1. Bob Wollek (F), 25:44,67, Joest/Porsche 936 Turbo 2. Norbert Przybilla (D), 26:11,06, TOJ C390 DFV 3. Roland Binder (D), 26:65,55, Lola T296 BMW (vítěz divize II) 10. Jaroslav Petrák (CS), -5 kol, MTX 2-03 Lada druhý závod: 1. Bob Wollek (F), 26:59,99 (ø 153,3 km/h), Joest/Porsche 936 Turbo 2. Norbert Przybilla (D), 27:00,50, TOJ C390 DFV 3. Roland Binder (D), 27:23,27, Lola T296 BMW (vítěz divize II) 8. Jaroslav Petrák (CS), -5 kol, MTX 2-03 Lada ► 1983, 13. – 14. 8. (poprvé nový autodrom, dvě jízdy po 15 kolech) první závod: 1. Walter Lechner (A), 22:31,18 (ø 167,252 km/h), March 821/08 DFV CanAm 2. Walter Brun (CH), 22:44,28, Porsche 956/111 3. Jean-Philippe Grand (F), 22:57,81, Lola T298 BMW (vítěz divize II) druhý závod: 1. Walter Brun (CH), 22:44,42, Porsche 956/111 2. Jean-Philippe Grand (F), 23:07,50, Lola T298 BMW (vítěz divize II) 3. Hubert Striebig (F), 23:11,93, TOJ SM02 BMW (divize II) Pozn. Walter Lechner měnil kolo (defekt pneu) ► 1984, 11. – 12. 8. (závod na 32 kol) 1. Klaus Niedzwiedz (D), 45:45,72 (ø 174,034 km/h), Ford C1/8 Zakspeed DFL 3,9 l 2. Henri Pescarolo (F), 46:25,56, Joest/Porsche 956 3. Volkert Merl (D), 47:24,72, Joest/Porsche 956 divize II: 1. Peter Hardt (D), 30 kol, Ralt RT2 BMW CanAm 2. Manfred Annspann (D), 28 kol, Maurer MM83 BMW 3. Roland Binder (D), Lola T298 BMW ►►►

2/2019 THauto

37

Foto Tom Hyan

► INTERSERIE MOST 1979 – 1989

1 ▼ Foto Tom Hyan

1 Bob Wollek (Joest Racing/ Porsche 936 Turbo), suverénní vítěz ročníku 1982

2

4

5 Klaus Ludwig (Joest/Porsche 956) vyhrál první závod v ročníku 1986, ve druhém na stupínek nejvyšší vystoupil týmový kolega John Winter 6 Rolf Götz (Chevron B31 BMW) před Rolandem Binderem (Lola T390 BMW) a Karlem Langjahrem (Techo Porsche 3,0 l) v roce 1979

38

auto 2019/2

TH

6

Foto TH Motormedia

4 Karl Bathe (URD 679 BMW) před Johnem Blankleyem (McLaren M8 Special) v prvním ročníku 1979

Foto Tom Hyan

Foto TH Motormedia

3 Günther Gebhardt (vlevo) a Miroslav Adámek mají problémy, vůz Gebhardt byl pomalý, tak to šéf týmu vyzkoušel a vylétl z trati (Most 1985)

▲ Foto Jan Čech

2 Henri Pescarolo (Joest Racing/Porsche 956) hovoří s autorem článku před startem v ročníku 1984

5

3

Paolo Barilla, narychlo povolaný náhradník za Jochena Masse, při prvním startu v Mostě zvítězil na Joestově Porsche 956 (1985)

Foto Tom Hyan

► 1985, 17. – 18. 8. (dvě jízdy po 15 kolech) první závod: 1. Paolo Barilla (I), 21:16,45 (ø 175,48 km/h), Joest/Porsche 956/117 2. John Winter (D), 21:42,99, Joest/Porsche 956/104 3. Kees Kroesemeijer (NL), 21:44,89, Porsche 956/105 6. Roland Binder (D), Persy 85-01 (Maurer) BMW CanAm (vítěz divize II) 11. Miroslav Adámek (CS), Gebhardt JC853 DFV druhý závod: 1. Paolo Barilla (I), 21:41,63 (ø 172,086 km/h), Joest/Porsche 956/117 2. Kroesemeijer (NL), 21:42,38, Porsche 956/105 3. Walter Lechner (A), 21:42,96, RAM/March 821/08 DFV 6. Marco Deutsch Jr. (D), Martini BMW F2 (vítěz divize II) 9. Miroslav Adámek (CS), Gebhardt JC853 DFV

Foto Tom Hyan

Miroslav Adámek na kapotované formuli 1 Williams FW07C (chassis 15) dojel pátý a šestý ve dvou závodech ročníku 1986

8

► 1987, 15. – 16. 8. (dvě jízdy po 14 kolech) první závod: 1. Volker Weidler (D), 18:48,95 (ø 185,180 km/h), Kremer/Porsche 962 2. Hans-Joachim Stuck (D), 19:02,67, Joest/Porsche 962 3. Walter Lechner (A), 19:30,43, Porsche 962 5. Karl Hasenbichler (A), HSS March Audi Turbo (vítěz divize II) 13. Miroslav Adámek (CS), HSS March Audi Turbo (šestý v divizi II) druhý závod: 1. Volker Weidler (D), 18:53,30 (ø 184,469 km/h), Kremer/Porsche 962 2. Hans-Joachim Stuck (D), 18:56,35, Joest/Porsche 962 3. Walter Lechner (A), 19:24,56, Porsche 962 7. Karl Hasenbichler (A), HSS March Audi Turbo (vítěz divize II) 10. Miroslav Adámek (CS), HSS March Audi Turbo (čtvrtý v divizi II) ► 1988, 13. – 14. 8. (dvě jízdy po 14 kolech) první závod: 1. Jochen Dauer (D), 19:25,32 (ø 179,401 km/h), Dauer/Porsche 962C 2. John Winter (D), 19:39,31, Joest/Porsche 962C 3. Antoine Salamin (CH), 20:19,00, Salamin/Porsche 962C 4. Rolf Götz (D), 20:29,22 (ø 170,075 km/h), March BMW 832 (vítěz divize II) Miroslav Adámek (HSS Audi) odpadl (ztráta chladicí kapaliny) druhý závod: 1. Jochen Dauer (D), 19:34,27 (ø 178,033 km/h), Dauer/Porsche 962C 2. John Winter (D), 19:41,02, Joest/Porsche 962C 3. Antoine Salamin (CH), 20:16,56, Salamin/Porsche 962C 4. Rolf Götz (D), 20:30,63 (ø 169,880 km/h), March BMW 832 (vítěz divize II) Miroslav Adámek (HSS Audi) odpadl (porucha motoru v prvním kole)

Foto Tom Hyan

7

► 1986, 16. – 17. 8. (dvě jízdy po 15 kolech) první závod: 1. Klaus Ludwig (D), 21:04,82 (ø 177,094 km/h), Joest/Porsche 956/117 2. John Winter (D), 21:34,84, Joest/Porsche 956/104 3. Walter Lechner (A), 21:37,05, Lechner/Porsche 956/105 5. Miroslav Adámek (CS), 22:34,22, Williams FW07C/15 DFV 6. Karl Hasenbichler (A), March 812/08 HS-Audi Turbo 1,8 l (vítěz divize II) druhý závod: 1. John Winter (D), 21:25,76 (ø 174,210 km/h), Joest/Porsche 956/104 2. Danny Ongais (USA), 21:28,61, Joest/Vasek Polak/Porsche 962/116 3. Walter Lechner (A), 21:37,65, Lechner/Porsche 956/105 5. Karl Hasenbichler (A), 22:27,59, March 812/08 HS-Audi Turbo 1,8 l (vítěz divize II) 6. Miroslav Adámek (CS), 22:31,12, Williams FW07C/15 DFV

7 Miroslav Adámek (Gebhardt JC853 Ford DFV) se v ročníku 1985 stěží vešel do první desítky, automobil od Gebhardt Motorsport na konkurenci nestačil 8 Jochen Mass, bývalý jezdec F1 a vítěz v Mostě 1981, hovoří s Paulem Göppertem, oblíbeným promotérem Interserie 9 Peter Hoffmann z německého Mainzu v ročníku 1986 představil další speciál CanAm, tentokrát americký Holbert CAC-2 Chevrolet V8 (dříve jezdil McLaren M8F)

Foto Tom Hyan

9

► 1989, 12. – 13. 8. (dvě jízdy po 14 kolech) první závod: 1. Jochen Dauer (D), 19:03,02 (ø 182,868 km/h), Dauer/Porsche 962C 2. George Fouche (ZA), 19:03,63, Kremer CK6 Porsche 3. Walter Lechner (A), 19:12,24, Lechner/Porsche 962C 4. Rolf Götz (D), 20:12,13 (§ 172,472 km/h), Styleauto/March BMW (vítěz divize II) Miroslav Adámek (HSS Audi) nestartoval (porucha motoru ve warm upu) druhý závod: 1. George Fouche (ZA), 19:04,65 (ø 182,640 km/h), Kremer CK6 Porsche 2. Jochen Dauer (D), 19:11,73, Dauer/Porsche 962C 3. Rolf Götz (D), 20:02,28, Styleauto/March BMW (vítěz divize II) 4. Miroslav Adámek (CS), 20:08,60, HSS Audi Turbo 4 CanAm (druhý v divizi II)

2/2019 THauto

39

Foto MP-Sports

► Motorsport ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA

Nejlepší český jezdec Dakaru!

Foto MP-Sports

Český úspěch na Dakaru 2019, který se tentokrát jel pouze v jihoamerickém Peru! Martin Prokop se spolujezdcem Janem Tománkem obsadili šesté místo v absolutní klasifikaci na voze Ford F150 Raptor Evo, týmoví kolegové Tomáš Ouředníček/David Křípal na loňském Prokopově Raptoru dojeli sedmnáctí! Prokopa nezastavily ani technické problémy v počátku soutěže (elektroinstalace, poloosa); ztrátu dohnal a dobyl tak nejen nejlepší výsledek v historii české a československé účasti, ale byl první mezi opravdu soukromými týmy (před ním dojely tovární vozy). Velký úspěch přidává do své sbírky k titulu mistra světa WRC Junior, vicemistra světa PWRC a ke dvěma čtvrtým místům v soutěžích WRC, tedy nejlepším výsledkům českého jezdce v dějinách WRC. Gratulujeme!

Martin Prokop (Ford F150 Raptor Evo) na trati v Peru

Foto MP-Sports

Foto MP-Sports

Tománek a Prokop v cíli

► DAKAR 2019 (PERU) 1. Al-Attiyah/Baumel Toyota Hilux 2. Roma/Haro Mini JCW Rally 3. Loeb/Elena Peugeot 3008 DKR 4. Przygonski/Colsoul Mini JCW Rally 5. Despres/Cottret Mini JCW Buggy 6. Prokop/Tománek Ford F150 Raptor 7. Al-Rajhi/Gottschalk Mini JCW Rally 8. Garafulic/Palmeiro Mini JCW Rally 9. De Villiers/von Zitzewitz Toyota Hilux 10. Chabot/Pillot Toyota Hilux 13. Sainz Sr./Cruz Mini JCW Buggy

34:38:14 h + 00:46:42 + 01:54:18 + 02:28:31 + 02:48:43 + 03:19:02 + 04:30:56 + 07:57:58 + 07:59:16 + 08:09:58 + 09:52:46

V jedenáctém jihoamerickém ročníku Dakaru se všestranný katarský sportovec Nasser Al-Attiyah dočkal třetího vítězství! Po triumfech v letech 2011 (VW Race Touareg 3) a 2015 (Mini ALL4 Racing) vyhrál osmačtyřicetiletý rodák z Dohy poprvé se zážehovým motorem ve voze Toyota Hilux, předcházejících deset jihoamerických soutěží totiž patřilo vznětovým motorům. Triumf upravených pikapů Toyota Hilux tvořily první místo posádky Nasser Al-Attiyah/Mathieu Baumel a deváté pro dvojici Giniel de Villiers/Dirk von Zitzewitz, které startovaly na továrních vozech Toyota Gazoo Racing South Africa.

První desítku uzavíral další Hilux veteránů Ronan Chabot/Gilles Pillot (Toyota France).

Od roku 2012 bojuje Toyota Gazoo Racing o první příčku na Dakaru, před triumfem 2019 dosáhla nejlépe na dvě druhá místa (2015 de Villiers, 2018 Al-Attiyah). Přes všechny automobilové úspěchy si Al-Attiyah nejvíce cení bronzové medaile ve sportovní střelbě (skeet mužů) z londýnské olympiády 2012 (na OH 2004 dosáhl na čtvrté místo, objevil se i na střelnici v Brně).

Vítězná posádka Gazoo Racing Toyota

Foto Toyota

Foto Toyota

Toyota Hilux vyhrála Dakar poprvé, Al-Attiyah potřetí

40

auto 2019/2

TH

Foto Škoda Auto

1

► GP ICE RACE ZELL AM SEE 2019 (R5) Škoda Fabia R5 Škoda Fabia R5 VW Polo GTI R5 Škoda Fabia R5

1:24,400 s + 1,145 s + 1,945 s + 3,859 s Foto Škoda Auto

1. Josef Kopecký (CZ) 2. Julian Wagner (A) 3. Romain Dumas (F) 4. Jürgen Knobloch (A)

2

3 Jochi Kleint s Volkswagenem Golf A2 mistra světa Kennetha Erikssona (z roku 1986)

Foto Volkswagen

4

4 Romain Dumas (Volkswagen Polo GTI R5) byl na ledě v Zell am See celkově třetí

Rolf Tellsten (Brabham F3) na startu v Brně 1970

Foto TH Motormedia

Foto Volkswagen

3

2 Jan Kopecký (Škoda Fabia R5), celkový vítěz GP Ice Race v Zell am See

Nováčci F1 (zleva) George Russell, Antonio Giovinazzi a Alex Albon na stupních vítězů ve formuli 3 na Norisringu (2015)

Špičkové závody se jezdily také v Brně! Úžasný souboj o vedení ve Velké ceně Brna 1970 formule 3 svedli Jürg Dubler (Chevron) a Niki Lauda (McNamara), Švýcar porazil Rakušana na cílové čáře doslova o několik centimetrů délky vozu! V bohaté startovní listině nechyběl ani Švéd Rolf Tellsten (Brabham BT21 Ford), kterého však zradila technická závada. O to více ho po osmačtyřiceti letech potěšily tyto dvě fotografie z května 1970!

Foto Volkswagen

Nová sezona formule 1 startuje už 17. března v Austrálii, celý šampionát tvoří 21 Grand Prix, z toho jedenáct evropských. Očekává se uspořádání 1000. závodu mistrovství světa formule 1, toto výročí vyjde v dubnu na Velkou cenu Číny v Šanghaji!

Z kalendáře zřejmě definitivně odpadl nový Nürburgring, Velká cena Německa se znovu pojede na Hockenheimu, dohodu podepsal Georg Sailer, generální ředitel společnosti Hockenheim-Ring GmbH. Sestavy týmů se příliš neměnily, u McLarenu nastoupí Lando Norris, vicemistr F2, který o titul 2018 přišel v těsném souboji s George Russellem, novým jezdcem Williamsu, kde se do formule 1 vrátí veterán Robert Kubica. Na celou sezonu přijde Antonio Giovinazzi do Sauberu, stejně jako Daniil Kvyat do Toro Rosso, kde je nováčkem Alex Albon.

Force India se změnila na Racing Point F1, ale toto přejmenování prý není definitivní.

Foto TH Motormedia

Revival závodů na ledě GP Ice Race 2019 v rakouském Zell am See měl velký úspěch! Osm tisíc diváků vidělo souboje renomovaných jezdců v podniku, který obnovili Ferdinand Porsche a Vinzenz Greger, ale nakonec nejlepším ze všech se stal Josef Kopecký s vozem Škoda Fabia RS, úřadující mistr světa 2018 FIA WRC2! První den v závodě soutěžních vozů R5 porazil Romaina Dumase (Volkswagen Polo GTI R5), Juliana Wagnera a Güntera Knoblocha (oba Škoda Fabia R5), druhý den triumfoval před rakouským juniorem Julianem Wagnerem. Vedle dalších jízd byla GP Ice Race setkáním slavných osobností. Hans-Joachim Stuck představil Auto Union typ C Grand Prix z konce třicátých let, Walter Röhrl soutěžní Audi Sport Quattro, René Rast poslední osmiválec Audi RS5 DTM, Daniel Abt elektrickou formuli Audi e-tron FE04, Jochi Kleint nejen soutěžní VW Golf A2 mistra světa rally 1986 Kennetha Erikssona, ale i dvoumotorový Golf II, s nímž jel do vrchu Pikes Peak 1987, sedminásobný mistr německých rally Matthias Kahle řídil Škodu 130 RS atd. GP Ice Race přilákala i šéfy automobilek, Bernhard Maier se svezl s Janem Kopeckým v předváděcí jízdě.

1 Matthias Kahle předvedl legendární Škodu 130 RS

► JEZDCI A TÝMY MS F1 2019 Mercedes-AMG Petronas Scuderia Ferrari Mission Winnow Aston Martin Red Bull Racing Renault F1 Team Rich Energy Haas F1 Team McLaren F1 Team Racing Point F1 Team Alfa Romeo Sauber F1 Team Red Bull Toro Rosso Honda Williams Racing

Lewis Hamilton, Valtteri Bottas Sebastian Vettel, Charles Leclerc Max Verstappen, Pierre Gasly Nico Hülkenberg, Daniel Ricciardo Romain Grosjean, Kevin Magnussen Carlos Sainz Jr, Lando Norris Sergio Pérez, Lance Stroll Kimi Räikkönen, Antonio Giovinazzi Daniil Kvyat, Alex Albon Robert Kubica, George Russell

2/2019 THauto

41

► Motorsport ► JEZDCI FORMULE 1

Foto Tom Hyan a Renault

(2017)

Renault RS18 (Hungaroring 2018)

CARLOS SAINZ JR. (E) šampionátu, páté ve FIA ME a deváté v Euro Series F3. Jako chráněnec

Dvougenerační účast ve formuli 1 není výjimkou, ale Carlos Sainz Jr. je první z rodiny, jeho otec stejného jména je totiž dvojnásobným mistrem světa v rallye (Toyota 1990 a 1992) a vítězem Dakaru 2010 (VW) a 2018 (Peugeot). Mladého Sainze (narodil se 1. září 1994 v Madridu) však odmalička přitahovaly okruhy, v jedenácti debutoval v závodech motokár, v roce 2010 byl nejlepším nováčkem formule BMW, 2012 ve formuli 3 obsadil šesté místo v britském

Red Bullu postoupil do GP3 Series (2013 celkově desátý), ale další sezona 2014 už byla jeho velkým triumfem ve formuli Renault 3.5 (vyhrál sedm závodů). V sezoně 2015 vytvořil u Toro Rosso s Maxem Verstappenem nejmladší tým formule 1; během roku 2017 však přešel k Renaultu (v MS devátý); loni byl nejlépe pátý v Ázerbájdžánu (v MS desátý). Pro sezonu 2019 nastoupí u McLarenu, kde vystřídá svého slavného krajana (a vzor) Fernanda Alonsa.

Williams FW25 BMW (Imola 2003)

Foto Tom Hyan

(2003)

JUAN-PABLO MONTOYA (COL) Motorsport; poprvé vyhrál na Monze (v MS šestý), 2002 už byl třetí

Kolumbijský závodník (narozen 20. září 1975 v Bogotě) drží primát s vítězstvím 500 mil Indy po patnácti letech (2000 a 2015)!

Dnes žije s rodinou (tři děti) v Miami. Začínal doma na motokárách, 1994 byl třetí ve formuli Barber Saab (USA), od 1995 už jel v Evropě (F-Vauxhall, F3 a mistr 1998 F3000). Záhy testoval F1 pro Williamse, ale angažmá nedostal, a tak se vrátil do USA. U Williamsu nastoupil v sezoně 2001, kdy tým uzavřel spolupráci s BMW

(čtyři druhá místa) a v roce 2003 znovu třetí, kdy mu patřila mj.

VC Monaka. Poslední rok na Williamsu dominoval v Brazílii (pátý v MS), ale 2005 přešel k McLarenu (vyhrál Monzu a Silverstone), jenže v polovině sezony 2006 opustil McLaren, aby definitivně odešel do USA. Jezdil NASCAR Stock cars, mezi hvězdy se znovu vypracoval v Indy Cars (Penske) a od roku 2017 ho Roger Penske nasadil ve sportovních prototypech (Penske/Acura).

Foto Tom Hyan

(2011)

Williams FW33 Cosworth (Hungaroring 2011)

PASTOR MALDONADO (YV) (představení zachránil Rodolfo Gonzáles s formulí GP2). Pověst

Překvapením od Maldonada bylo první venezuelské vítězství F1 v Barceloně 2012 (Williams FW34 Renault). Třiatřicetiletý závodník (narodil se 9. března 1985 v Maracay) debutoval ve F1 roku 2011, ale na slabším Williamsu FW33 Cosworth CA V8 neměl šanci.

Ve Venezuele se stal národním hrdinou, jen při exhibici v Caracasu 2012 před svým mecenášem prezidentem Chávezem a plnými tribunami dostal smyk a urazil levé zadní kolo Williamsu

42

auto 2019/2

TH

divokého jezdce ho provází už od GP2 Series (mistr 2010), havárie se mu nevyhnuly ani ve F1, na vítězství v Barceloně nikdy nenavázal.

Tři sezony s Williamsem, pak dvě s Renaultem (Lotus), ale Hugo Chávez zemřel a státní podpora skončila. Od 2016 Pastor jen testoval pneumatiky GP2/F1 pro Pirelli. Začínal v sedmnácti ve venezuelské formuli Ford.

Roku 2018 se vrátil se sportovními prototypy, poprvé jel 24 h Le Mans (DragonSpeed/Oreca 07 Gibson). Žije v Monaku, má dvě děti.

► JEZDCI FORMULE 1

Foto Tom Hyan

(1996)

Benetton B188 Ford V8 (Hungaroring 1988)

ALESSANDRO NANNINI (I) dvakrát druhý a šestkrát třetí s vozy Benetton Ford (1988 – 1990);

Pouze pět sezon formule 1 absolvoval Sandro Nannini, mladší bratr populární rockové zpěvačky Gianny. Jeho kariéru F1 brutálně ukončila těžká nehoda po pádu vrtulníku v říjnu 1990, kdy přišel o zápěstí, ale lékaři mu je přišili zpět! Testoval Ferrari formule 1 (1992) a vrátil se k závodům cestovních a sportovních automobilů, v nichž dobyl nová velká vítězství (Alfa Romeo, Mercedes-Benz GT)! Ze 77 závodů Grand Prix byl jednou první,

v prvních sezonách na pomalém Minardi nebodoval (1986 – 1987 se šestiválcem Motori Moderni 1.5 Turbo). Narodil se 7. července 1959 v Sieně, kupodivu začínal v rallye (od Citroënu Dyane po Lancii Stratos!), na okruhy přešel ve F-Italia, pro Lancii jezdil sportovní prototypy, byl vyhlášen vítězem VC Japonska 1989 (Senna diskvalifikován) a po druhém triumfu sahal na Hungaroringu 1990, ale Senna ho vytlačil z trati. Je majitelem potravinářské sítě Caffé Nannini.

Jordan 192 Yamaha V12 (Barcelona 1992)

Foto Tom Hyan

(1988)

STEFANO MODENA (I) (1992 Jordan Yamaha), a tak mu nezbylo než přejít na závody

Italský závodník patřil k nadějím formule 1, kvalifikoval se do sedmdesáti Grand Prix. Po debutu na Brabhamu v Austrálii 1987 se musel spokojit s pomalým vozem EuroBrun ER188, než se do kokpitu Brabhamu vrátil pro sezony 1989 – 1990 (nejlépe třetí v Monaku 1989). V roce 1991 se vyšvihl na osmé místo v mistrovství světa (Tyrrell 020 Honda), když dojel nejlépe druhý v Kanadě a v Monaku startoval z první řady. V poslední sezoně získal jediný bod

cestovních vozů (Superturismo, DTM). Narodil se 12. května 1963 v Modeně, vyrostl v San Prosperu a od dvanácti jezdil motokáry.

Postupoval k větším formulím a coby debutant vyhrál 1987 evropskou F3000 (Onyx/March 87B Ford; zvítězil hned při druhém startu).

Byl označován za nového Ascariho, ale naděje se nevyplnily.

Po ukončení závodnické kariéry pracoval na vývoji pneumatik Bridgestone a jako závodní instruktor (působil i v Dubaji).

Foto Tom Hyan

(1988)

Zakspeed 881 Turbo (Hungaroring 1988)

BERND SCHNEIDER (D) pro poslední sezonu vyměnil čtyřválce Zakspeed 1.5 Turbo

Málokdo vzpomene, že rekordman DTM s pěti mistrovskými tituly startoval ve třech sezonách formule 1! Bernd Schneider vyhrál DTM v letech 1995, 2000, 2001, 2003 a 2006; mezitím vítězil i ve FIA GT, samozřejmě pro Mercedes-Benz, kterému je věrný dodnes.

Narodil se 20. července 1964 v St. Ingbertu a postupoval od motokár do formule 1, kde účinkoval u německého Zakspeedu (1988 – 1989), jenže malý tým na velké nestačil,

za atmosférické osmiválce Yamaha, ale pak se kvalifikoval jen dvakrát.

Schneider jel Arrows F1 v USA 1990, pak zamířil do cestovních a sportovních vozů, kde dobyl největší úspěchy. Otec pěti dětí skončil jako profi závodník v roce 2008, ale je nadále reprezentantem Daimleru, instruktorem AMG Driving Academy a závodníkem, který spolu s klienty AMG jezdí pro další triumfy na vozech GT, zvláště ve vytrvalostních závodech (24 h Nürburgring; 24 h Spa; 24 h Dubaj).

2/2019 THauto

43

► TOM KAREN / OGLE DESIGN

Foto Ogle Design

Historie

ČESKOSLOVENSKÁ

STOPA

Druhá světová válka vyhnala Karenovu rodinu z Brna, Tom dokončil studia v Anglii a stal se jedním z nejúspěšnějších československých emigrantů...

N

ejslavnější období života dnes více než devadesátiletého muže je spojeno s firmou Ogle Design, kde poprvé pracoval už v padesátých letech, aby se k firmě vrátil v roce 1962 po tragické smrti jejího zakladatele a vlastně ji tak zachránil. Ve funci šéfdesignera působil u společnosti Ogle sedmatřicet let do roku 1999, kdy odešel do důchodu, ale nadále zůstal spolupracovníkem a konzultantem. Za svoje zásluhy o britský design byl na sklonku minulého roku oceněn Řádem britského ­impéria (OBE). K jeho nejslavnějším sériově vyráběným dílům patří osobní automobily Reliant Scimitar, Robin

44

auto 2019/2

TH

TOM HYAN Ogle Truck Design, model nákladního vozu z osmdesátých let v aerodynamickém tunelu

a Kitten, futuristická tříkolka Bond Bug, nákladní vozy Leyland T45 Roadtrain (Truck of the Year 1981) a Seddon-Atkinson 200 (první Truck of the Year 1977), ale také dětská stavebnice Marble Run, či jízdní kolo Ra­ leigh Chopper. Ostatně za svoje největší dílo považuje právě variabilní kuličkovou dráhu Marble Run a říká: „Moje děti si s ní hrály, ale také moji vnuci ji milují...“ Dr. h.c. Thomas Derrick Josef Paul Karen se narodil v březnu 1926 ve Vídni, ale dětství a školní léta prožil s rodiči v Brně, jeho otec byl průmyslník (vlastnil cihelnu), žili ve velkém domě v moravské metropoli a ovlivnil ho také strýc, jenž byl malířem portrétů. Jeho chůva vyhrála

◄ Leyland Roadtrain T45 Range, Nákladní vůz roku 1981

2

▼ Kuličková dráha Marble Run, oblíbená hračka po více než čtyřiceti letech

Foto Ogle Design

1

3

sázku, že sotva tříletý chlapec rozezná dvanáct typů aut, Tom to suverénně potvrdil. Jako dítě si nejvíce oblíbil stavebnice typu Märklin, ale letadla z nich postavená byla plná děr, proto ho nadchnul model hornoplošníku Westland Lysander, který mu rodiče přivezli z Londýna.

Není bez zajímavosti, že Tomova matka byla amatérskou pilotkou. Rodiče na dárcích pro dva syny nešetřili, koupili jim dokonce elektrický model Bugatti, jaký zkonstruoval sám velký Ettore pro své děti, aby si zajezdili!

Poklidnou idylu třicátých let zastavila druhá světová ­válka, rodina byla na útěku před nacisty a po tříletém putování přes Belgii, Francii, Španělsko a Portugalsko dorazila v roce 1942 do britského Bristolu. Tom vystudoval konstrukci letadel na Loughborough College (ta 1 Seddon-Atkinson 200, mu 17. července 2001 udělila čestný titul doktora techNákladní vůz roku 1977 nických věd stejně jako dříve University of Hertfordshire) a zamířil k firmě Percival Aircraft do Lutonu 2 Courier, upravený u Londýna, která za války dodávala vrtulové průzkumné návrh designu a cvičné letouny Percival Petrel a Proctor, ale po ní se pro Leyland Roadrunner jako součást Hunting Group pustila i do cvičných proupodle požadavků výrobce dových Jet Provost. Tom však miloval více modely než 3 Reliant Scimitar GT matematiku, a tak se vrátil ke studiím! Absolvoval vznikl na základě konceptu ­Central School of Art & Design v Londýně, v roce 1955 Daimler/Ogle SX250 nastoupil u Forda v Dagenhamu a jeho koncept Rascal pro soukromého klienta, jehož vyhrál národní designerskou soutěž. Po čtyřech letech se ujala jiná automobilka poprvé působil u Ogleho, vystřídal Hotpoint a Philips

Foto Reliant

Reliant Scimitar GTE, první sériové sportovní kombi-kupé (premiéra 1968)

(domácí spotřebiče), ale pak mu vedení Ogle Design nabídlo místo šéfdesignera a výkonného ředitele, když zakladatel firmy tragicky zahynul.

David Ogle (1922 – 1962) sloužil za války jako letec ­Fleet Air Arm od roku 1940 na námořních stíhacích ­letounech Supermarine Seafire, létal v oblasti Středozemního moře, jižní Francie a severní Afriky a po válce vystudoval průmyslový design na Central School of Art & Design v Londýně. Nejprve nastoupil u Murphy Radios, ale už v roce 1954 založil vlastní firmu David Ogle Associates. K jeho největším úspěchům patří design přenosného radiopřijímače Bush TR-82 z roku ►►►

2/2019 THauto

45

Foto Ogle Design

► TOM KAREN / OGLE DESIGN

1 2

1959, hned poté se pustil do automobilů. Dokonce ­zahájil malosériovou výrobu laminátového kupé Ogle SX1000 na základě Mini, v letech 1962 – 1964 se v Letchworthu vyrobilo 66 exemplářů. Bohužel za volantem jednoho z nich otec čtyř dětí zahynul 25. května 1962 cestou na závodní okruh Brands Hatch.

Pod vedením Toma Karena se společnost Ogle Design neobyčejně rozvinula. Nejprve navázala dalším bestsellerem Bush TR-130 v oblasti tranzistorových radiopřijímačů, pak Karen dokončil projekt kupé Reliant Scimitar GT na základě prototypu Ogle/Daimler SX250, ale jeho další verze Scimitar GTE, první kombi-kupé, se od roku 1968 stalo ikonou automobilové historie a jeho výroba pokračovala až do devadesátých let u firmy ­Middlebridge (u Reliantu do 1986) a pak znovu ve třetím tisíciletí u Grahama Walkera. Vznikly také odvo­ zené kabriolety, všechny vozy většinou s třílitrovým osmiválcem od britského či německého Forda. Spolupráce se automobilce Reliant zalíbila, a tak Karen navrhl řadu menších typů vesměs s laminátovými karoseriemi

46

auto 2019/2

TH

3

1 Ogle P2001 Concept, studie osobního vozu budoucnosti s nízkým odporem vzduchu (1984) 2 Bond Bug, futuristická sportovní tříkolka (2270 vyrobeno v letech 1970 – 1974) 3 Reliant Kitten (1975 – 1982), lidový automobil s karoserií z plastů (čtyřkolová verze tříkolky Robin)

včetně tříkolek Robin (1973), čtyřkolové verze Kitten (1975) a futuristické tříkolky Bug (1970) spřízněné značky Bond. Proslulý výrobce Leyland zadal design nové řady T45 s budkou Leyland/Motor Panels C40 (40 společných dílů pro všechny modely), a tak vznikly poslední úspěšné těžké nákladní vozy britské značky, když Ogle Design navrhl jak T45 Roadtrain (1980), tak Constructor a Freighter, jen u menšího C44 Roadrunneru dostal přednost vlastní návrh Leylandu, protože Ogle navrhl příliš velké prosklené plochy a drahé kompozitové materiály. Rovněž Seddon-Atkinson 200, 300 a 400 má budku podle návrhu Ogle Design.

Před třiceti lety na popud Ing. Milana Jozífa připravil Tom Karen přednášku o Ogle Design a vlastní činnosti. Navštívil Československo, z dochovaného záznamu jsme vybrali některé zajímavosti pro tuto čtyřstránku. V té době už Tom Karen přednášel na Royal College of Art o designu dopravní techniky, coby klienty jmenoval ­společnosti Reliant, Plaxtons (luxusní autobusy), Austin Rover, Jaguar, Leyland Trucks, Scammell, Seddon-

4

Foto Helena Hyanová

London Transport Bus Concept, maketa 1:1 z osmdesátých let

7 8

Foto Ogle Design

5

6 4, 5 Aston Martin DBS Sotheby Special by Ogle z roku 1972 na aukci při Rétromobile 2005

-Atkinson, Motor Panels, Dennis, Rolls-Royce, Land ­Rover, Freight Rover, Aveling-Barford, Renault a další.

Upozornil také na koncepční vozy jako jsou unikátní ­Aston Martin DBS Sotheby Special by Ogle z roku 1972 (vůz jsme viděli na aukci u příležitosti pařížské výstavy Rétromobile 2005), Triplex Glassback 10-20 Show Car

by Ogle 1977 na základě Austin Princess (kombi s velkou prosklenou plochou), Lucas Electric Taxi z Londýnského autosalonu 1975, čtyři Popemobiles pro návštěvu hlavy církve ve Velké Británii (dva odvozené z Range Roveru, dva na podvozku nákladního Leylandu) a další.

Tom Karen se dlouhá léta věnoval i letadlům, vždyť to bylo jeho první zaměstnání po příchodu do Velké Británie, a v leteckém průmyslu strávil deset let! K jeho práci

6 Figuríny Ogleman OPAT (Occupant Protection Assessment Test) pro nárazové testy automobilů vyvíjí Ogle Design od 1970 7 Budky nákladních vozů Leyland/Motor Panels C40 8 Design osobního počítače Nimbus pro Research Machines, Ltd., z osmdesátých let (k dalším návrhům Ogle patří např. vysavače Electrolux)

patří návrhy leteckých interiérů, posledních dvacet let vyvíjí sympatickou činnost, kdy se snaží přesvědčit dopravce pro přívětivější interiéry letadel, zejména těch s kapacitou přes 200 cestujících. Jak však zjišťujeme, tento oprávněný požadavek při dnešní změně letecké dopravy na čistě výdělečnou činnost s minimem komfortu pro klienty zjevně nenarazil na úrodnou půdu.

Ogle Design spolupracoval s největšími leteckými výrobci British Aerospace, Airbus Industrie, Saab, Westland Aircraft a dalšími včetně výrobce sedadel Recaro.

Společnost David Ogle Associates se již dříve změnila na Ogle Design, Ltd., a existuje dodnes jako Ogle Noor, Ltd., coby nejstarší konzultant průmyslového designu ve Velké Británii, který letos slaví pětašedesáté výročí a zahrnuje kanceláře v Anglii, Norsku a Číně. Tom Karen žije v Cambridge a jeho dům je spojením galerie, dílen a prototypového centra. Nikdy nepřestane tvořit, nyní jsou to hlavně hračky, i když kuličkovou dráhu Marble Run podle jeho vynálezu od roku 1970 společnost Kiddicraft stále vyrábí.

■

2/2019 THauto

47

Citroën GS získal evropský titul CAR OF THE YEAR pro rok 1971

48

auto 2019/2

TH

Foto Citroën

► Historie ► AUTOMOBILES CITROËN (1919 – 2019)

1

2

100 LET

3 4

V

letošním roce Citroën slaví 100. výročí, v červnu 1919 totiž vyjel z pařížské továrny na Quai de Javel první automobil typu A. Koncem roku 1919 se na této adrese, kterou Citroën opustil až po 68 letech (uvolnil místo městské zástavbě), vyrábělo každý den třicet automo­ bilů prvního typu A. Do nástupu nových B2 a 5 CV vzniklo těchto čtyřválců přesně 24 093 (většina během pouhých dvou let), protože André Citroën byl evrop­ ským průkopníkem velkosériové produkce. Netajil se svým obdivem k americkému automobilovému zázraku, sám několikrát navštívil USA, setkal se se svým vzorem Henrym Fordem a také koupil licenci na tehdy ještě ne­ příliš obvyklou celokovovou konstrukci karoserie od amerického pionýra Edwarda Budda, jenž dodával karoserie Fordovi, General Motors, Studebakerovi, ­ ­Dodge a dalším. V roce 1923 si osobně prohlédl výrobu v karosárně Budd a okamžitě objednal příslušné stroje a zařízení. První celokovová B10 vyjela v roce 1925.

V roce 1931 prohlásil André Citroën na slavnostní večeři

TOM HYAN 1 Citroën DS 19, překvapení, jaké se už nikdy nebude opakovat (uveden v roce 1955, na snímku model 1966) 2 Kabriolet DS 21 model 1968 s novými světlomety, z nichž střední se natáčejí do zatáčky 3 Citroën 2 CV v akční verzi Spot (1800 vozů v roce 1976) 4 První typ Citroën A Torpédo se čtyřválcem 1327 cm3 (1919)

Foto Citroën

Francouzská značka Citroën se dožila 100 let; je z trojice přeživších ta nejmladší, ale také ta nejprogresivnější... ve Filadelfii, že to byla právě technologie Budd, která pomohla zvýšit výrobu na desetinásobek (tedy 500 vozů denně). Stejně jako Ford se i Citroën snažil zvět­ šovat produkci, aby mohl prodávat levnější automobily širokému okruhu zákazníků, a stejně jako Ford vytvářel montážní závody v dalších zemích; tradiční byla továrna v britském Sloughu (existovala do šedesátých let), další otevřel v Bruselu, Milánu, Kolíně nad Rýnem...

Počet typů se rozrůstal, jejich výčet se vymyká rozsahu tohoto článku. První konstruoval zkušený Jules Salo­ mon (1873 – 1963), který přišel od automobilek Le Zèbre a Charron, ale pro názorové neshody odešel po roce 1925 k Peugeotu (1928 – 1939 u Rosengarta).

Skutečnou revoluci přinesl nástup francouzského šéf­ konstruktéra jménem André Lefèbvre (1894 – 1964), ­leteckého inženýra a závodníka, který nabídl samonos­ nou konstrukci Renaultu, ale tam byl odmítnut. Přišel tedy s nápadem k Citroënu a pod jeho vedením se zrodil první z trojice nejslavnějších automobilů této ­ značky, známý jako Traction (Avant), protože ►►►

2/2019 THauto

49

Foto Citroën

► AUTOMOBILES CITROËN (1919 – 2019)

1 2

Foto Citroën

4

1 Citroën C6, konec aerodynamických sedanů (2005 – 2012) 2 Citroën 7A při premiéře v roce 1934, první Traction Avant 3 Větší Citroën 11 Traction Avant ve verzi Commerciale s výklopnou zadní stěnou (model 1954) 4 Citroën Ami 6, další mistrovské dílo Flaminia Bertoniho (model 1965) 5 Citroën CX ve verzi GTI (1982), úspěšný nástupce DS (1 169 745 vozů v letech 1974 – 1991)

50

auto 2019/2

TH

5

3

Foto Citroën

6 8

Foto Citroën

7

se vyznačoval pohonem předních kol. Tvary samo­ nosné čtyřdveřové karoserie navrhl jeho spolupra­ covník Flaminio Bertoni (1903 – 1964), Ital z Varese, který v roce 1932 zamířil do Paříže k Citroënu a už tam zůstal. Tito dva muži mají lví podíl na vzniku ­nejslavnější trojice francouzských automobilů, jež se všechny zrodily pod značkou Citroën, a to průkopní­ ka samonosné karoserie a předního pohonu Traction (podle velikosti typy 7, 11 a 15), průkopníka lidových vozů 2 CV, jenž se vyráběl přes čtyřicet let, a abso­ lutního vrcholu, aerodynamické avantgardy DS 19 s ojedinělým hydropneumatickým odpružením a dal­ šími technickými finesami. Kromě toho spolu vytvořili i jinou legendu, lehký užitkový Citroën typu H (490 ­tisíc vozů v letech 1948 – 1982!). Flaminio Bertoni navrhl rovněž malý Ami 6, další z avantgardních ­ ­designerských kousků s negativním sklonem zadního okna (přes milion vozů v letech 1961– 1971)...

Flaminio Bertoni byl sochařem, a tak jeho modely byly tak působivé, že přesvědčily představenstvo společnosti, kterou po smrti zakladatele v roce 1935 vedl Pierre Michelin z rodiny výrobců pneumatik, jež se stala majitelem automobilky. První byl Citroën 7A v roce 1934 s nízkou karoserií a plochým spodkem trupu, motorem až za poháněnou nápravou a převo­ dovkou vpředu před diferenciálem. Objemy čtyř­ válcových motorů se postupně zvětšovaly od 1327 do 1911 cm3 (ten převzala DS 19), delší verze nesla označení 11, šestiválec byl typ 15, ale osmiválce 22 zůstaly jen v prototypech (opět inspirace Fordem, objem 3822 cm3, modernější rozvod OHV místo SV).

Traction se stala typickým obrázkem francouzských

silnic i ulic, vyráběla se až do roku 1957 a vzniklo přesně 759 123 exemplářů, z toho 50 602 šestiválců.

Není bez zajímavosti, že verze 15H dostala hydro­ pneumatické odpružení, jež se později stalo typic­ kým konstrukčním prvkem Citroënu...

Málokdo si asi dnes dovede představit situaci, jaká nastala, když byl 6. října 1955 na Pařížském auto­ salonu odhalen nový Citroën DS 19, aerodynamický sedan neobvyklých tvarů, jež ostře kontrastovaly s vystouplými blatníky předchůdce Traction Avant.

Ano, to byla skutečná revoluce ve vývoji automobilu, nikoli jen coby marketingová hesla dnešních pre­ miér! A tehdy ještě lidé dokázali pokrok ocenit.

Za prvních 45 minut dostal Citroën 749 objednávek, za celý den už dvanáct tisíc! Tento vůz byl výjimečný nejen tvarem, ale také technikou. Hydropneumatické odpružení, polosamočinná převodovka, brzdy s po­ silovačem a kotouči na předních kolech, jedno­ ramenný volant, splývající záď s přídavnými svítil­ nami na konci střechy; jen na zcela nový motor si ještě musel chvíli počkat. Vyráběl se přes dvacet let, ­celkem vzniklo 1 456 115 kusů včetně jednodušších verzí ID, ale také typů se silnějšími motory (DS 21, DS 23). Montovaly se čtyřválce o objemu 1911, 1985, 2175 a 2347 cm3, poslední se vstřikováním benzinu místo karburátoru. Vznikly rovněž kombi a nádherné kabriolety. Poslední DS vyjela z výrobní linky v dubnu 1975, o rok později převzal Peugeot 89,85 procenta akcií Citroënu a vytvořil skupinu PSA Peugeot Citroën. Továrna na Quai de Javel (nyní Quai André Citroën) byla demolována, v letech 1919 až 1975 vyrobila celkem 3 227 105 automo­ ►►►

6 Citroën GS, evropský Vůz roku 1970/1971 7 Legendární užitkový typ H na francouzském venkově (výroba 1948 – 1982) 8 Citroën 2 CV v modelovém roce 1949, symbol svobody s dvouválcem 375 cm3 o výkonu jen devět koní (6,6 kW)!

2/2019 THauto

51

Foto Tom Hyan

► AUTOMOBILES CITROËN (1919 – 2019)

1

4 5

2

Foto Citroën

3

1 Citroën C3 Pluriel, originální kabriolet se snímatelnými střešními oblouky (2003) 2 První generace C3 při uvedení v Chantilly (2002 – 2009; včetně druhé generace přes 3,5 milionu vozů do faceliftu 2013) 3 Citroën Visa (1,2 milionu vozů 1978 – 1988), který se stal také základem rumunského Oltcitu 4 Citroën Méhari (celkem 144 953 vozů do 1987), vzpomínka na zlatá léta šedesátá (uveden 1968) 5 Citroën Acadiane, užitková verze Dyany (253 393 vozů v letech 1978 – 1987)

52

auto 2019/2

TH

bilů od A po DS, produkce Citroënů byla převedena do Aulnay-sous-Bois u Paříže. Vedení podniku ­přežilo na Javelu dalších osm let.

Na závěr připomeňme poslední z trojice Traction, DS a 2 CV, v roce 2000 nominované do ankety Car of the Century jako nejvýznamnější konstrukce Cit­ roënu (André Citroën by se jistě nezlobil, že toto oce­ nění od evropské poroty COTY získal Ford Model T).

Projekt lidového vozu TPV (Trés Petite Voiture) se zrodil už před válkou, během ní byly prototypy pečli­ vě ukryty, a po ní známá kachna konečně vyjela.

Byla to trefa do černého, jednoduchý čtyřdveřový vůz s plochým dvouválcem 375/425/602 cm3 a před­ ním pohonem se stal kultovním automobilem, jehož produkce v letech 1948 – 1990 převýšila pět milionů (přesně 5 114 961), nemluvě o dalších 1 588 536 odvozených vozech Dyane (modernizace 2 ­ CV), Acadiane a Méhari (ve stylu Jeepu). V roce 1960

vzniklo dokonce 694 sériových dvoumotorových vozů 2 CV 4x4 Sahara, druhý shodný motor 425 cm3 v zádi poháněl zadní kola! Citroën také koupil licenci na rotační motor NSU Wankel a vyrobil s ním 267 kupé M35 a 847 vozů GS Birotor (do roku 1975).

Některé z těchto automobilů jsou na našich snímcích.

Citroën se v poslední době přizpůsobil změněným ­zájmům klientů, a tak byla posílena výroba osobních verzí lehkých užitkových vozů (Berlingo) a uvedeny nové MPV a SUV. Klasické typy skončily druhou generací C5, když ideový nástupce první DS, CX ­ a XM, nazvaný C6, pro minimální zájem neuspěl a jeho výroba byla v roce 2012 zastavena po pouhých 23 384 kusech. V listopadu 2013 také skončila historie šestiválců (poslední C5 HDi V6 240), protože nová doba žádá downsizing. Citroën nyní rozdělil nabídku na běžnou produkci C a prémiovou DS, přidal nové vozy kategorie SUV, ale to už je jiná kapitola.

■

Malé automobily Citroën, odvozené od 2 CV, tvořily základ produkce až do osmdesátých let

2/2019 THauto

53

ERF řady LV 66 G/GX (motor Gardner), 66 CU (Cummins), 66 R (Rolls-Royce) nebo 86 PV (Perkins V8) z roku 1968

54

auto 2019/2

TH

Foto Tom Hyan

► Historie ► ERF TRUCKS (1933 – 2007)

Foto Tom Hyan

1

Foto ERF Trucks

2

3

INICIÁLY ZAKLADATELE

Více než sedmdesát let přežila značka ERF, součást britské automobilové historie. Smetla ji až globalizace, nejprve prodej Kanaďanům a poté Němcům...

FRANTIŠEK TVRDÝ

1 První ERF Diesel C14 (6/7 ton; motor Gardner 4LW) z roku 1933, dochovaný dodnes 2 ERF EC12, nabízený společností Trass Bohemia, s.r.o., z Mokrovrat u Dobříše na českém trhu v roce 1996 3 Poslední koprodukční typ ECX (konstrukce MAN) na ulici v Dublinu (2002) 4 ERF s panoramatickou budkou série KV, vyráběnou v letech 1954 až 1962

Foto ERF Trucks

V

roce 2000 přešel tradiční britský výrobce ­nákladních automobilů ERF od kanadského Western Staru do majetku skupiny MAN, ­která však záhy zjistila, že optimistické údaje o hospodářských výsledcích nebyly vůbec pravdivé. Následovaly zastavení produkce v tradiční továrně Sun Works v Sandbachu v britském hrabství Cheshire a soudní spor s koncernem DaimlerChrysler, který se mezitím stal vlastníkem Western Staru pro­ střednictvím skupiny Freightliner. Prodej automobilů se značkou ERF ovšem ještě nějaký čas pokračoval na britském trhu, nicméně šlo o upravené tahače a ná­ kladní vozy MAN z německé produkce s jiným čelem bezkapotové budky a vznětovými motory Cummins.

Kapacita továrny ERF v Sandbachu byla dříve až čtyři tisíce vozidel ročně. Pro město Sandbach to byla další kapitola nepříznivého průmyslového vývoje; druhá ­tradiční značka Foden tam totiž vyráběla nákladní auto­ mobily od počátku minulého století, než se stala sou­ částí amerického koncernu PACCAR, převedla výrobu do Leylandu a v roce 2006 byla také zrušena.

Značky ERF a Foden měly nejen společné sídlo, ale mají i společnou historii. Edwin Richard Foden se naro­ dil 28. března 1870 jako čtvrté a poslední dítě Edwina Fodena ze Sandbachu, průkopníka průmyslové výroby.

4 Se svým otcem se podílel na vývoji parních motorů a ši­ cích strojů, v roce 1901 zahájili výrobu parních náklad­ ních automobilů Foden, které dosáhly neobyčejné pro­ slulosti. Když se Edwinovi Richardovi (jeho otec zemřel v srpnu 1911) nepodařilo přesvědčit vedení podniku o přechodu na vznětové motory, odešel do důchodu.

Dlouho však nevydržel nečinně přihlížet a se svým ­synem Dennisem založil v Sandbachu novou společ­ nost. Nemohl sice použít značku Foden, protože ►►►

2/2019 THauto

55

Foto ERF Trucks

► ERF TRUCKS (1933 – 2007)

1 1 Čtyřnápravový nákladní vůz LV 68 GX/CU/R, resp. 88 PV (podle motoru), standardně dodávaný s elegantní laminátovou budkou (1968)

2

3

2 Alternativou laminátové LV byly celokovové budky MV, především pro export (tahač 66 GX/CU/R z roku 1968) 3 ERF 84 RS s hydraulickou zdvihací plošinou Simon Snorkel, známou i jako nástavba na československé podvozky (Škoda, Praga) 4 Hasičský ERF 84 PF/RF s osmiválcem Perkins V8.510 (vznětový) nebo Rolls-Royce B81 (zážehový) o výkonu 125, resp. 173 kW (170 a 235 k) 5 Od roku 1962 byly standardem laminátové budky LV (na snímku třínápravový 66 G/CU/R se šestiválcem, resp. 86 PV s vidlicovým osmiválcem)

Foto ERF Trucks

4

56

auto 2019/2

TH

5

6 Šestikolový typ 56/66 TSG s dvojicí předních řízených náprav, poháněný řadovými vznětovými motory Gardner (pětiválec 5LW a šestiválce 6LW, 6LX) 7 Klasický sklápěč LKG 44 se čtyřválcem Gardner 4LK a pětistupňovou převodovkou (1959)

6 7

Foto ERF Trucks

8

výroba Fodenů pokračovala nakonec i se vznětovými motory, a tak první nákladní vůz z roku 1933 nesl na chladiči nápis E. R. Fo­ den & Son – Diesel, později přeměněný jen na iniciály ERF (Edwin Richard Foden).

V době založení nového podniku bylo Ed­ winu Richardovi 63 let, avšak aktivně se podílel na řízení společnosti až do své smrti 23. prosince 1950. Byl vášnivým sportov­ cem a motoristou, jezdil cyklistické i auto­ mobilové závody, za celý život vlastnil přes stovku automobilů a za druhé světové války jeho firma získala peníze na stíhací letoun Supermarine Spitfire, který pod jménem Sun Works zasáhl do Bitvy o Británii.

Už první automobil, dodnes dochovaná sedmituna typu C14 se vznětovým čtyř­ válcem Gardner 4LW, měl bezkapotovou budku a této koncepci zůstala značka věr­ ná. Následovaly typické britské čtyřnápra­ vové typy, ale ERF byla také první automo­ bilkou, která vyrobila šestikolový vůz se dvěma řízenými nápravami vpředu. Použí­ valy se motory Gardner, AEC, Rolls-Royce a v posledních letech především Cummins a Perkins. Podobně jako Foden patřil ERF k průkopníkům laminátových budek, ale ve stejné době se montovaly i ocelové, přede­ vším pro export. K největším trhům mimo Velkou Británii patřila Jihoafrická republika,

8 Výjimka potvrzující pravidlo, speciální typ 66 GSF s polokapotovou budkou (ostatní měly bezkapotovou) kde v roce 1965 vznikl montážní závod ERF. V roce 1954 se představila nová řada KV s moderní budkou s velkým panorama­ tickým čelním sklem, která nahradila kon­ zervativní design řady V (od 1948). Budky dodávala karosárna J. H. Jennings & Son Ltd. ze Sandbachu, ale ta se v roce 1963 stala součástí skupiny ERF (dále vyráběla rovněž obytné vozy, např. na podvozky Ford Transit nebo Commer). Řada ERF LV (od 1962) přinesla líbivou laminátovou budku, podobná nová série A následovala o deset let později. Série B (1974) měla první skutečně sklopnou budku kombino­ ­ vané konstrukce (ocel/plasty) a stala se základem nových sérií C a E, resp. EC ­ (od 1993), posledního velkého úspěchu značky. Už v roce 1958 se u nákladních vozů ERF uplatnily dokonce kotoučové ­brzdy na předních kolech! Pouze pro vývoz se vyráběly podvozky autobusů a autokarů (ERF bus & coach chassis). V roce 1996 měla firma 94 prodejních a servisních míst ve Velké Británii a Irsku, 46 ve Francii a Španělsku, exportovala do Afriky, Asie, Austrálie a vybraných států Evropy.

Do roku 1996 byla ERF Ltd. jediným brit­ ským nezávislým výrobcem užitkových auto­ mobilů, pak následovalo převzetí kanad­ ským Western Starem (některé typy ERF se prodávaly jako Western Star, např. Com­ mander v Austrálii a na Novém Zélandu).

V únoru 2000 opět ERF měnila majitele, když se stala součástí MAN Group. Lehká řada E měla už od roku 1992 budku MAN, nové těžké tahače ERF sérií ECT a ECX pak byly jen značkovou variantou automobilů MAN, byť tradičně s motorem Cummins.

Německý MAN koupil ERF za 86 milionů ­ ­liber a převzal veškeré závazky, pak se však ukázalo, že hodnota společnosti byla v době prodeje výrazně nižší a MAN podal žalobu nejen na DaimlerChrysler (Freightliner/Wes­ tern Star), ale také na auditorskou firmu Ernst & Young za neodpovídající ohodno­ cení z let 1998/1999. Tak se blížila k závěru historie kdysi slavné průkopnické firmy, jejíž zástupci se ještě v roce 1996, kdy byl v čele vnuk zakladatele Peter Foden, pokusili uplat­ nit tahače ERF řady EC na českém i sloven­ ském trhu. Na jaře 1996 přijeli na prezentaci do Průhonic u Prahy manageři exportu ­britského výrobce Ken Sharpes a Joe Cha­ loupka, kteří zdůraznili kvalitu ERF s tím, že 60 % vyrobených vozů dosud jezdí. ►►►

2/2019 THauto

57

► ERF TRUCKS (1933 – 2007)

Foto ERF Trucks

Plošinový dvounápravový LV 64 G/CU/R (podle motoru), resp. 54 G s pětiválcem Gardner 5LW o výkonu 74 kW (100 k), z roku 1968

1 2

▲ K posledním typům patří ERF E6 (na snímku model 1992)

Foto ERF Trucks

▼ ERF EC10 (motor Cummins o výkonu 239 kW/325 k) pro přepravu 25 tisíc litrů tekutých paliv Texaco/Trent Oils (1996)

1 Tahač návěsů 6x2 z nové CP Series vyráběné od roku 1985 (motory Cummins 184 – 257 kW/250 – 350 k) 2 Osmikolový plošinový vůz ERF řady LB 304 se znakem náprav 8x4 (LBG = motor Gardner 6LXB, LBC = Cummins NHK220 a LBR = Rolls-Royce Eagle 220)

58

auto 2019/2

TH

Poslední automobily značky ERF, lehký ECL, střední ECM a těžký tahač ECT, byly už jen značkovými klo­ ny vozů MAN, které ovšem mohly alternativně dostat oblíbenou pohonnou jednotku Cummins místo ně­ meckých dieselů MAN. Výroba zpočátku probíhala ještě v britském Sandbachu (typ ECL), ale v roce 2002 se rozhodl MAN tuto tradiční továrnu zavřít, když větší typy už vyjížděly z linky MAN Nutzfahr­ zeuge v Mnichově. Po reorganizaci zůstala produkce těžkých tahačů ECT v Mnichově, zatímco výroba

ECM a ECL byla soustředěna do rakouského závodu Steyr. Postupně však motory MAN D20 zcela na­ hradily alternativu Cummins ISMe, prodej variant ERF se zúžil na britský trh, ale i tam nakonec MAN nahradil ERF. V červenci 2007 byla značka definitivně zruše­ na, stejně jako MAN ukončil polskou Star a rakouskou Steyr. Unifikace byla završena. Automobily ERF vždy vynikaly výjimečnou kvalitou, mnoho jich ujelo přes milion mil (1,6 milionu kilometrů), první ERF Diesel C14 z roku 1933 se dochoval dodnes.

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na čtyřnápravový nákladní vůz ERF řady LB 8x4/8x2 z roku 1972

2/2019 THauto

59

eXtra

► CITÉ DE L’AUTOMOBILE – COLLECTION SCHLUMPF Bugatti 13 Biplace Course, závodní verze slavného čtyřválce, který začínal s objemem 1327 cm3 (na snímku upravený vůz z roku 1921)

Foto Tom Hyan

TOM HYAN, Mulhouse (F)

BUGATTI PŘEDEVŠÍM!

Největší automobilové muzeum Evropy, tak všichni označují Schlumpfovu sbírku, francouzské Národní automobilové muzeum...

V

každém případě jde o největší sbírku legen­ dárních automobilů Bugatti, ale na své si tam přijdou i příznivci jiných značek. Nejvý­ znamnější automobily minulého století, tak zní slogan, který charakterizuje Musée Na­ tional de l’Automobile – Collection Schlumpf v Myl­ húzách (Mulhouse), ležících na pomezí Francie, Ně­ mecka a Švýcarska. Před čtyřiceti lety to byl Jean Panhard, příslušník rodiny zakladatelů průkopnické automobilky Panhard & Levassor, jenž se zasloužil o záchranu soukromé sbírky bratrů Schlumpfů a její přeměny na Národní automobilové muzeum Francie.

O tom, že to nebylo snadné, svědčí neslavné osudy jiných stánků automobilové historie, které po smrti ­původního majitele zanikly.

Světlou výjimkou je kolekce Williama F. Harraha z ame­ rického Rena (Nevada), která se sice z více než 1400 automobilů zmenšila na tři stovky, ale také se proměnila na National Automobile Museum, tentokrát americké.

Historii naopak už patří úchvatné Bianco & Rosso, ně­ mecké muzeum bílých a rudých automobilů v Aschaf­ fenburgu, tedy především německých a italských, které zaniklo pro nepřízeň městských úřadů. Podobný konec

60

auto 2019/2

TH

Bugatti 45 Grand Prix s unikátním šestnáctiválcem (1929; vznikly verze 3,0 a 3,8 litru)

1 Bugatti 101, poslední klasický typ s osmiválcem 3257 cm3, které od roku 1951 dostaly různé karoserie (a ještě 1965 od Virgila Exnera/Ghia) 2 Bugatti 101 jako velký elegantní sedan ročníku 1952 (osmiválec 3257 cm3 s elektromagnetickou planetovou převodovkou Cotal) 3 Bugatti 28 s karoserií typu Torpedo, poháněný řadovým třílitrovým osmiválcem (1921) 4 Bugatti 32 Grand Prix s karoserií typu Tank; jedna ze čtyř vyrobených se zásluhou manželů Junkových objevila také v Praze (1923)

1

5 Slavný typ Bugatti 57 SC s kompresorovým osmiválcem 3257 cm3 o výkonu až 260 k (192 kW), dodávaný s různými karoseriemi (Coupé 1938) 6 Bugatti 73A Coach, zcela nová poválečná konstrukce čtyřválce OHC, ale vývoj skončil po smrti Ettore Bugattiho dne 21. srpna 1947

4 loni zaznamenala největší soukromá sbírka auto­ mobilů Ford, unikátní Den Hartog Museum v nizo­ zemském Hillegomu, v červnu beze zbytku rozpro­ daná v aukci Bonhams. V letošním roce dojde na další aukci, v níž se rozprodá Tupelo Automobile Museum, největší v americkém státě Mississippi...

Vraťme se však k francouzským Mylhúzám. Základ sbírky původní Schlumpf Collection tvoří jedinečné automobily italského rodáka Ettora Bugattiho, které od roku 1909 vznikaly v nedalekém Molsheimu na francouzsko-německém pomezí, vysloužily si pověst nejlepších sportovních a závodních vozů světa, ale především dodnes udivují ušlechtilým designem, který si v ničem nezadá s jinými uměleckými díly. Le Patron Ettore Bugatti osobně navrhl většinu kon­ strukcí, jež kreslil přesnými a rychlými črty. Jeho smysl pro detail byl příslovečný, ostatně pocházel z umělecké rodiny. Poslední čistokrevný automobil Bugatti vznikl v roce 1956, už po jeho smrti pod ­vedením Pierre Marca, ale značka byla obnovena nejprve Romanem Artiolim v italském Campogallianu u Modeny a pak zásluhou Volkswagenu znovu ve francouzském Molsheimu. ►►►

3

Foto Tom Hyan

2

5 6

2/2019 THauto

61

► CITÉ DE L’AUTOMOBILE – COLLECTION SCHLUMPF

Maybach Zeppelin DS7, dvanáctiválec 7,0 l o výkonu 150 k (110 kW) při 2800 min‑1, těžká a luxusní Pullman-Limousine (1929 – 1934) ► 1 Bugatti 19, konstrukce vozíku se čtyřválcem 855 cm3 z roku 1911, která se stala základem sériového Peugeotu BéBé 2 Ballot Biplace Course 3/8 LC, závodní vůz s třílitrovým osmiválcem (1921)

Foto Tom Hyan

3 Hispano-Suiza Alphonso XIII (1912), sportovní čtyřválec 3620 cm3, s nímž jezdil slavný letec Grandseignes (jako první přeletěl Paříž v noci)

1

2 Mnohé vystavené automobily Bugatti jsou skutečnými unikáty. Patří k nim nejen pro­ slulé Coupé Napoleon z roku 1929 podle návrhu Jeana Bugattiho, syna Ettoreho, postavené na podvozku s mohutným řado­ vým osmiválcem typu 41, jenž se pak uplatnil v motorových železničních vozech, ale i mnohé další. Zajímavá je nákladní ­Bugatti 40 s dřevěnou ložnou plochou za dvojicí sedadel, s níž se poručík Loiseau v roce 1929 vydal na expedici napříč Saha­ rou. Sám Fritz Schlumpf, jeden ze zakla­ datelů sbírky, vyhrál řadu závodů do vrchu za volantem legendárního osmiválce Bu­ gatti 35B, které ostatně před druhou světo­ vou válkou dobře posloužily mnoha česko­

62

auto 2019/2

TH

3

slovenským závodníkům včetně Elišky Junkové (jela s ním Targa Florio 1928) a jejího manžela Vincence (Čeňka) Junka.

Prohlídka muzea trvá několik hodin, vždy jsme v muzeu strávili téměř celý den.

Po vstupu do haly někdejší textilky nevě­ říte vlastním očím. Stojíte v němém úžasu nad tou nádherou, která byla i po pádu ­bratří Schlumpfů uchráněna před hněvem dělnické třídy, jež továrnu Schlumpfů po bankrotu obsadila. Několik stovek his­ torických vozidel tam odpočívá na bílém písku pod historickými lucernami, dove­ zenými z Paříže, kde je před lety nahradili moderními. Prim hrají Bugatti, ale nechy­ bějí snad všechny významné francouzské

značky, ovšem i Alfa Romeo, Maserati, Lancia, Ferrari, Rolls-Royce, Tatra, Steyr, Hispano-Suiza, Mercedes-Benz, Maybach, Horch a mnohé další...

Bratři Fritz a Hans Schlumpfové, navzdory jménu italští rodáci, vytvořili ojedinělou sbírku. Jejich matka, ovdovělá Jeanne Schlumpfová, pocházela z Mylhúz, kam se také po smrti manžela vrátila se svými syny. V roce 1940 se čtyřiatřicetiletý Fritz Schlumpf stal ředitelem textilky v Malmer­ spachu, která zaměstnávala největší počet dělníků. Schlumpfové nakupovali vozy ­Bugatti po celém světě. Během let shro­ máždili čtyři stovky automobilů, jež ukryli v továrních halách v Mylhúzách, kde pro ně

◄ Lancia Dilambda s unikátním osmiválcem 4,0 l s válci do úzkého V/24° a výkonem 100 k (74 kW) z první série (model 1929) 4 Parní kočár bez koní Serpollet Double Phaeton typ A (1902) 5 Le Zèbre typu A, první automobil konstruktéra Julese Salomona, jednoválec 644 cm3 z roku 1913

Foto Tom Hyan

6 Alfa Romeo 8C 2600 s karoserií Touring Superleggera pro závody sportovních vozů (1933; osmiválec DOHC 2556 cm3)

4 5

6

tajně pracoval tým zkušených restaurátorů. Sedm­ desátá léta přinesla krizi textilního průmyslu, došlo k propouštění a ke stávkám dělnictva. Bratři Schlumpfové po řadě problémů uprchli do Švýcar­ ska a jejich dělníci z Malmerspachu, propuštění v roce 1976, objevili v Mylhúzách sbírku nevyčísli­ telné hodnoty. Obsadili ji, nazvali dělnickou a do­ máhali se peněz. Naštěstí vše dobře dopadlo. Před čtyřiceti lety byla založena Mylhúzská nadace Ná­ rodního automobilového muzea, sdružující veřejné organizace i soukromé partnery, a převzala haly i vozidla včetně depozitářů s dalšími automobily, čekajícími na renovaci. Národní automobilové muzeum s doplňkovým označením Collection ­ Schlumpf nedávno oslavilo pětatřicet let od znovu­ otevření v roce 1982 a těsně před vstupem do no­

vého tisíciletí prošlo renovací. Sbírky se rozrostly na více než 500 vozidel, nemluvě o partnerských zápůjčkách a tematických výstavách v bočním kříd­ le hlavní haly. K nejstarším exponátům patří parní vůz Jacquot Tonneau z roku 1878, nechybějí ani dvoumotorový Menier Double Phaeton či německý Benz Victoria (oba z roku 1893), či unikátní proto­ typy designera Paula Arzense (1903 – 1990) a vozy všech francouzských průkopníků, k nimž patří Pan­ hard & Levassor, Delage, Delahaye, Hispano-Suiza, Bollée, Serpollet, Amilcar, Mathis, Berliet, Citroën, Renault, Peugeot, Talbot atd. Zvláštní pozornost je věnována i jiným evropským průkopníkům z Ně­ mecka, Velké Británie, Itálie a Československa. Žádný zájemce o automobilovou historii by neměl váhat s návštěvou tohoto úžasného muzea!

■

CITÉ DE L’AUTOMOBILE – MUSÉE NATIONAL COLLECTION SCHLUMPF 192 Avenue de Colmar, F-68200 Mulhouse, Francie www.citedelautomobile.com Tel. + 33(0) 389 33 23 23 Otevřeno denně 10 – 17 hodin (v létě do 18 hodin) Základní vstupné 13 eur

2/2019 THauto

63

► Naše automobilka Škoda Auto opět zvýšila prodeje!

V roce 2018 dosáhla rekordního odbytu 1 253 700 vozů, což je o 4,4 procenta více než o rok dříve.

Nárůst zaznamenala v západní, střední i východní Evropě, ale také v Číně a Rusku. Největší odbyt měla v Číně (341 tisíc vozů), následují Německo (176,6), Česká republika (93,6), Rusko (81,5), Velká Británie (74,5), Polsko (71,1), Francie (32), Španělsko (27), Itálie (24,9) a další země.

► Krátce ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA

Foto Tom Hyan

► Bestsellerem mezi vozy Škoda je tradičně Octavia, která loni dosáhla prodejů 388,2 tisíce vozů, zatímco Rapid měl 191,5 tisíce.

Následují Fabia (190,9), Kodiaq (149,2), Superb (138), Karoq (115,7) a Citigo (39,2).

Letos nabídku rozšíří Scala, která nahradí Rapida, a nejmenší člen rodiny SUV, pojmenovaný Kamiq, stejně jako odlišné SUV nabízené pouze na čínském trhu.

V roce 2019 začne výroba prvního z elektrifikovaných vozů, a to Superbu PHEV v závodě Kvasiny. ► Vzrostla také vlastní výroba Škoda Auto v České republice.

Závody Mladá Boleslav a Vrchlabí dodaly 886 100 vozů (nárůst o 3,3 procenta), čímž významně přispěly hospodářství naší země.

Automobilový průmysl totiž tvoří devět procent hrubého národního produktu a také 25 % českého exportu. Největší výroby dosáhla Octavia (258 tisíc). Závod Vrchlabí loni zhotovil 538 760 dvou­ spojkových převodovek DSG pro celou VW Group, v Mladé Boleslavi vzniklo 584 880 motorů a 602 970 manuálních převodovek.

► Přestože jsme o Lynk&Co přes rok neslyšeli, údajně se stala nejrychleji rostoucí značkou v Číně, kde loni prodala 120 414 vozů.

V roce 2020 se prý chystá do Evropy! Alain Visser, úřadující CEO, zdůraznil, že myšlenka vznikla před třemi lety v Göteborgu a realizovala se v čínsko-švédské spolupráci Geely/ Volvo. Alain Visser dříve pracoval pro GM/Opel, v roce 2013 odešel k Volvu. V nabídce jsou Lynk&Co 01 SUV a 02 Crossover SUV, oba na základě Volva XC40. Připravuje se podivný sedan typu 03.

64

auto 2019/2

TH

V tradiční novinářské anketě Auto roku 2019 v České republice už počtvrté zvítězil Ford Focus! Znamená to, že tituly dobyly všechny generace v letech 1999, 2006, 2012 a 2019! Z pěti finalistů získal Focus 1162 bodů a Peugeot 508 měl 1059 bodů; následují BMW X5 (1038), Kia Ceed (954) a Subaru XV (887). Předsedou poroty, složené z pětatřiceti odborných novinářů, byl opět Tom Hyan, šéfredaktor TH Auto a Autosalonu TV Prima. Na snímku Martin Linhart, ředitel vnější komunikace Ford Motor Co., s.r.o., přejímá v pražském hotelu Grandior jednu z cen od Jiřího Duchoně, zástupce České republiky v porotě evropského Vozu roku (COTY).

FORD + VOLKSWAGEN

Foto Ford

Druhý tiskový den autosalonu NAIAS 2019 v Detroitu oznámili Jim Hackett, CEO Ford Motor Co. (na snímku vlevo), a Herbert Diess, který loni v dubnu nahradil v čele Volkswagen Group předchůdce Matthiase Müllera (CEO 2015 – 2018), dohodu o spolupráci od roku 2022 v oblasti užitkových vozů.

Především jde o společný vývoj a sdílení produktů pro snížení nákladů. Příští pickup Ford Ranger bude mít značkovou variantu VW Amarok a nový Transit se stane i Transporterem, zatímco připravovaný VW City Van (Caddy) se zjevně promění také v nový Ford Transit Connect. Oba koncerny zůstanou nadále nezávislé, dohoda je pro vozy mimo USA.

LUDĚK MUNZAR (1933 – 2019)

Foto Tom Hyan

► Mírný vzestup a další rekord zaznamenal prodej automobilů celého koncernu VW Group, když si nové vozy našlo 10 834 000 klientů na celém světě (nárůst o 0,9 %).

Největším odbytištěm je oblast Asia-Pacific (4 546 300 vozů, nejvíc v Číně) a samozřejmě stará dobrá Evropa (4 380 700, tedy o 1,2 pro­ centa více než předloni).

Z koncernových značek lámaly rekordy Volkswagen PKW (osobní vozy), Škoda, Seat, Porsche a Lamborghini. Největší nárůst prodejů VW Group byl v Brazílii (+ 30,4 %) a Rusku (+ 19,8 %).

FORD FOCUS – AUTO ROKU V ČR 2019

V sobotu 26. ledna zemřel ve věku nedožitých šestaosmdesáti let Luděk Munzar, známý český herec, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze, ale také motoristický nadšenec a automobilový závodník. Munzar s chotí Janou Hlaváčovou jako jedni z mála českých umělců nepodepsali tzv. Antichartu.

Koncem osmdesátých let spolu s Václavem Králem představil obnovenou Tatru 602 Tatraplan Sport V8, s níž se zúčastňoval automobilových závodů doma i v zahraničí.

Naše snímky jsou ze závodů v Mostě 1989, podzimního v září (startovní číslo 1) a jarního v květnu (č. 233).

Kromě automobilů miloval i letadla, vlastnil pilotní průkaz. Čest jeho památce.

Kresba a foto Ferrari

FERRARI F355 (1994) První sériově vyráběný motor Ferrari s pětiventilovým rozvodem (proto změna značení na F355 = 3,5 l + 5 ventilů), uvedený v roce 1994 na F355 Berlinetta a GTS, k nimž o rok později přibyl Spider.

Proti předchůdci zvýšen objem válců a počet ventilů.

Mazání se suchou klikovou skříní. Alternativou šestistupňové převodovky automatizovaná s řazením páčkami pod volantem, odvozená z formule 1 (premiéra F355 F1 na IAA 1997 ve Frankfurtu).

Osmiválec do V/90° (typ F129B/C) Vstřikování paliva Bosch Motronic M5.2 DOHC 5V; 3496 cm3 (ø 85 x 77 mm) Výkon 280 kW (380 k)/8250 min‑1 Točivý moment 363 N.m/6000 min‑1

SLAVNÉ MOTORY

Foto a kresba Maserati

SLAVNÉ MOTORY MASERATI 3.2 V8 (1996) Návrat k vidlicovému osmiválci Maserati představuje pátá (a předposlední) generace, další motory už vycházejí ze spolupráce Ferrari.

Jako typ AM578 se představil ve čtvrté generaci Quattroporte (Ženeva 1996), coby AM585 zamířil o dva roky později do kupé 3200 GT. Hliníkový blok a hlavy válců, litinové vložky válců.

Dvě turbodmychadla IHI (rotory na kuličkových ložiskách) s chladiči vzduchu.

Osmiválec do V/90°; 3217 cm3 (ø 80 x 80 mm) DOHC 4V; elektronické vstřikování Weber Marelli Výkon 247 kW (335 k)/6400 min‑1 (Quattroporte) Točivý moment 450 N.m/4400 min‑1 (Quattroporte)