Page 1

2

2018

ALFA ROMEO SPIDER legendární Duetto PŘEDSTAVUJEME ■ BMW 6 Gran Coupe BMW 7 šesté generace

jeep

WRANGLER ■ MITSUBISHI Eclipse Cross ■ GAC MOTOR čínské ambice MOTORSPORT ■ FORMULE Indy Car a Indy Lights

NAIAS 2018 DETROIT


Foto a kresba Alfa Romeo

SLAVNÉ MOTORY ALFA ROMEO 1600 DOHC (1968) Proslulý čtyřválec milánské značky, který vyhrál nespočet závodů cestovních vozů a poháněl většinu typů Alfa Romeo pade­ sátých až devadesátých let (1954 – 1994). Jeho předností je celohliníková konstrukce a rozvod DOHC (bialbero) s pohonem vačkových hřídelů dvojicí řetězů. Byly odvozeny verze 1290, 1570, 1779 a 1962 cm3, také se dvěma svíčkami ve válci a čtyřventilové pro závody. Objevil se i ve formuli 1! Vedoucím konstrukce motoru byl Ing. Giuseppe Busso (1913 – 2006). Objem válců 1570 cm3 (ø 78 x 82 mm) Výkon 81 kW (110 k) DIN/6000 min‑1 (Giulia Sprint GT) se dvěma dvojitými karburátory Weber 40 DCOE Točivý moment 139 N.m/2900 min‑1


2

TŘETÍ ROČNÍK číslo 2 (22), únor 2018 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2018

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2018 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH stále častěji se setkávám s názorem, že Detroitský autosalon není dosta­ tečně významný, trpí úbytkem vystavovatelů a koná se v místě, které není radno vůbec navštěvovat, navíc v zimním období. Jednou mě dokonce pozvala jedna dnes už zaniklá televize a paní redaktorka nesla velmi ne­ libě, že přes krizový rok jsem vyprávěl, jak v Americe stále představují nové osmiválce a vyrábějí úžasné automobily. Ona totiž chtěla slyšet jen o krizi, úpadku a bankrotech. Náš motoristický rok začíná Detroitským autosalonem už přes dvě deseti­ letí. Ano, vystavovatelů je méně stejně jako ve Frankfurtu nebo Paříži, ale je snad trh s ročním odbytem přes sedmnáct milionů vozů nevýznamný? My si to nemyslíme, ale samozřejmě jiný kraj znamená jiný mrav, a proto je důraz na pikapy, jež vedou tabulky prodejů. Pokrok, jakým prošly, mo­ hou jiní závidět. Patří k nim celohliníkové konstrukce, dynamické vypínání válců, mild-hybridy, turbodiesely, vzduchové pérování, desetistupňové převodovky, obrovské displeje i konektivita, takže je jistě o čem psát. A pak, motoristické tradice v USA žijí, osmiválce se vyrábějí. Pouhý měsíc nás dělí od Ženevského autosalonu. Bude to zajímavé srovnání! Radost z jízdy a příjemné čtení přeje

NAIAS 2018 Detroit����������������������������������� 2 BMW 6 Gran Coupe (F14)����������������������� 10 BMW 7 (G11/G12)���������������������������������� 14 MITSUBISHI Eclipse Cross��������������������� 18 JEEP Wrangler 2018������������������������������� 22 INFINITI Prototype 9������������������������������� 26 GAC – Guangzhou Automobile Group����� 28 SCANIA S + R Heavy Range��������������������� 32 CES 2018 Las Vegas������������������������������� 34 The Gallery Detroit���������������������������������� 35 Indy Car a Indy Lights 2017�������������������� 38 Jezdci formule 1�������������������������������������� 42 ALFA ROMEO Spider (1966 – 1993)�������� 46 DEMM – S.A. Fratelli Daldi e Matteucci (1952 – 1983)����������� 50 OASA HD-12������������������������������������������� 52 Nadace Elišky Junkové: ŠKODA 706 RTO���������������������������������� 54 MORS (1895 – 1927)������������������������������� 58 Fondation Marius Berliet������������������������� 62

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2018 v ČR

V ČESKÉ REPUBLICE

Předseda poroty AUTO ROKU 2018 v ČR

► Novinky před autosalonem v Ženevě ► Za volanty nových vozů Volvo XC60, Ford Fiesta Vignale, Subaru Impreza, Volkswagen T-Roc, Mazda CX-5 a dalších ► Isuzu Motors po 100 letech ► Francouzské automobily Chenard & Walcker ► Československé motocykly ► America’s Racing Son Dan Gurney ► Neznámé automobily Škoda

2/2018 THauto

1


Foto Tom Hyan

► NORTH AMERICAN INTERNATIONAL AUTO SHOW 2018

1 TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Detroit (Michigan)

LEGENDY ŽIJÍ!

Foto Helena Hyanová

2

1 Ford GT v barvách vítězného vozu ze 24 h Le Mans 1967, nálepka na boku připomíná vítěze Dana Gurneye (zemřel 14. ledna) 2 Velký pikap Ford F150 vládne trhu po čtyři desetiletí, je nejúspěšnějším americkým automobilem 3 Ford Mustang Bullitt, originál z roku 1968, a jeho moderní nástupce modelového roku 2019, oslava 50 let legendárního filmu

3

2

auto 2018/2

TH


Foto Helena Hyanová

6 7

4

Foto Tom Hyan

5

► NEJLEPŠÍ PRODEJE V USA 2017 typ automobilu počet kusů 1. Ford F-Series 896 764 2. Chevrolet Silverado 585 864 3. Ram (Dodge) Pick-Up 500 723 4. Toyota RAV4  407 594 5. Nissan Rogue 403 465 6. Toyota Camry 387 081 7. Honda CR-V 377 895 8. Honda Civic  377 286 9. Honda Accord  322 655 10. Toyota Corolla/Matrix 308 695 11. Ford Escape (Kuga) 308 296 (žádný jiný typ nepřekročil 300 tisíc)

Nejvýznamnější americký autosalon nadále patřil pikapům a osmiválcům, elektromobily byly hlavně v Las Vegas na veletrhu spotřební elektroniky...

S

everoamerický autosalon NAIAS 2018 (North American International Auto Show), už potřicáté pořádaný jako mezinárodní pod záštitou OICA, začínal letos o týden později. Motivem změny byla termínová kolize s veletrhem spotřební elektroniky CES 2018 v Las Vegas, který opatrní výrobci automobilů z bezradnosti nad nevyzpytatelným dalším vývojem elektromobility a autonomního řízení začali obsazovat velkými expozicemi. Představují tam elektrická vozidla, jež ovšem do Detroitu na další show zpravidla neposílají. Bylo to tak loni i letos, připomínkou nových trendů se však opět stala expozice futuristických vizí Toyota (Concept-i, Concept i-RIDE a i-WALK), jež si tak mohli prohlédnout i ti, kteří se nedostali na Tokijský autosalon (viz TH Auto č. 12/2017). Americké legendy však žijí, záleží jen na zájmu klientů, protože mladé generace dnešních lidí bohužel ztrácejí o jízdu v automobilu zájem a nějaké stovky koní z osmiválce je vůbec neoslovují, více je vzrušují trapné funkce chytrých telefonů. To se projevuje na úbytku zájmu o sportovní vozy, a tak v polovině minulého roku byla ukončena výroba sportovního desetiválce Dodge Viper, když odbyt klesl natolik, že výroba přešla z dvanácti vozů denně na pouhé tři, a to většinou v závodní verzi Viper ACR. V Detroitu tak zbyly už jen dvě automobilové

4 Ford F150 v provedení s novým vznětovým šestiválcem 3.0 Power Stroke o výkonu 186 kW (253 k)/3250 min‑1 5 Ford Ranger se vrací na severoamerický trh se čtyřválcem 2.3 EcoBoost a desetistupňovou samočinnou převodovkou (z USA zmizel v roce 2011) 6 Ford Edge ST, první crossover/SUV řady ST, poháněný šestiválcem 2.7 EcoBoost o výkonu 250 kW (340 k) 7 Ford EcoSport, první vůz na trhu USA, dovážený z Indie (k nám se importuje z Rumunska; vyrábí se ještě v Brazílii)

továrny, nyní to jsou FCA Jefferson North Assembly (výroba Jeep Grand Cherokee a Dodge Durango) a General Motors Hamtramck Assembly (D-HAM), kde na jedné výrobní lince vzniká pestrá směsice typů Buick LaCrosse, Cadillac CT6, Chevrolet Impala a Chevrolet Volt, tedy tři přežívající sedany a elektromobil s prodlužovačem dojezdu (zážehový motor/generátor). Ford Motor Company převedla už před válkou produkci do nedalekého River Rouge a Dearbornu. Velká trojka General Motors, Ford a FCA (Fiat Chrysler) vyrábí ­ ­automobily i na dalších místech v Michiganu, ale samozřejmě také v jiných lokalitách po celých USA. Nadále můžete koupit osmiválcové legendy Ford Mustang, Chevrolet Corvette a Camaro, Dodge Charger a Challenger, Jeep Grand Cherokee a samozřejmě ­velké pikapy, jež tradičně vedou žebříčky amerických prodejů. S typy Ford Crown Victoria a Chevrolet Caprice zmizely velké sedany V8 (výjimkou je Chrysler 300/ ­Dodge Charger), nové mají většinou přeplňované šestiválce. Když průměrná cena benzinu znovu klesla na 2,50 dolaru za galon (tedy za 3,8 litru), není spotřeba paliva prioritní, důležité jsou užitné vlastnosti automo­ bilu (komfort, objem interiéru a ložného prostoru) a robustní konstrukce pro cesty na delší vzdálenosti než v Evropě, mnohdy i po horších silnicích. Kdo ►►►

2/2018 THauto

3


Foto Tom Hyan

► NORTH AMERICAN INTERNATIONAL AUTO SHOW 2018

Foto Helena Hyanová

1

3 1 Chevrolet Camaro SS, šestá generace sportovního vozu v akční verzi th 50 Anniversary Hot Wheels (oslava prvního mini-modelu) 2 Pásový GMC Sierra HD All-Mountain Concept se představil jako prototyp už loni na autosalonu v Los Angeles 3 Chevrolet Corvette Grand Sport, naposledy s osmiválcem vpředu, protože osmá generace přejde na motor uprostřed (už potvrzeno) 4 Mohutný Lincoln Navigator, držitel titulu North American Truck of The Year 2019 5 Jeep Wrangler Rubicon nové generace (premiéru měl už v Los Angeles 2017)

4

auto 2018/2

TH

2

4

neviděl americké dopravní podmínky, těžko po­ chopí. Prodejní žebříčky po čtyři desetiletí vede Ford F-Series (nejznámější typ F150; loni přes 896 tisíc) před největšími konkurenty Chevrolet Silverado (přes 585 tisíc) a Ram 1500 (dříve Dodge Ram od FCA; přes půl milionu). Nejprodávanějším sedanem je dlouho Toyota Camry, vyráběná v Kentucky, ta ovšem z celkově čtvrtého místa loni klesla na ­šesté (387 tisíc), když ji poprvé překonaly kompaktní vozy SUV Toyota RAV4 z kanadského Woodstocku (Ontario) a Nissan Rogue (obdoba známých typů Qashqai a X-Trail) z amerického závodu v Tennessee. Jedenáct automobilů převýšilo odbyt 300 tisíc ročně. Celkový objem trhu v USA poprvé od krizo­ vého roku 2009 mírně poklesl, ale přesto překročil sedmnáct milionů vozidel (viz přiložené tabulky). Nejdůležitější severoamerický autosalon tvoří vlastně několik akcí, zahrnutých pod označení Preview Week. Začínalo se už v sobotu přehlídkou The Gallery pro luxusní vozy s cenou přes sto tisíc do­ larů, pokračovalo v neděli výstavou a sympoziem AutoMobili-D za účasti desítek partnerů z celého světa, zaměřených na elektromobilitu a autonomní jízdu (většinou Start-Ups); nedělní odpoledne, pondělí a úterý patřilo novinářským dnům (přes pět tisíc novinářů; tři média z České republiky), dva dny tvořil Industry Preview (téměř 40 tisíc odborníků) a předehru uzavíral páteční Charity Preview (přes dvanáct tisíc zúčastněných), který jako obvykle vynesl něko-

5

lik milionů dolarů na dobročinné účely (konkrétně 5,1 milionu). Pro veřejnost se otevíralo v sobotu 20. a končilo až v neděli 28. ledna. Ještě před tím byly vyhlášeni vítězové soutěže Eyes On Design 2018 v několika kategoriích vystavených automobilů. Ceny získaly Infiniti Q Inspiration (nejlepší koncept a nejlepší interiér), BMW X2 (nejlepší produkční vůz a tzv. nejlepší harmonizace vozidla), Ram 1500 (nejlépe ztvárněná užitná hodnota) a Nissan XMotion (inovativní barevné pojetí). Mezi třiceti porotci byli


6 Chrysler představil nový pikap full-size Ram 1500, nyní alternativně s pneumatickým odpružením a hybridní poháněcí soustavou 7 GMC Sierra vychází ze Silverada, ale nová generace bude představena s mírným zpožděním proti sesterskému Chevroletu 8 Chevrolet Silverado čtvrté generace v modelu High Country, který také přešel na hliníkové díly karoserie i podvozku 9 Jeep Cherokee prošel modernizací v polovině výrobního cyklu pro modelový rok 2019

6 8

9

10

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

7

většinou vysloužilí nebo aktivní designeři značného věhlasu. Ed Welburn Jr., bývalý viceprezident de­ signu General Motors (2003 až 2016), ve svém projevu zdůraznil největší inspiraci pro svou práci a mimo jiné vyzdvihl díla Billa Mitchella (druhý viceprezident GM Design) a Battisty Pininfariny, ale i svého dnes devětadevadesátiletého otce Edwarda staršího, který ho naučil kreslit automobily, bral ho na závody dragsterů a autosalony i naučil práci v malé dílně ve sklepě jejich domu. Ed Jr. jako dva-

náctiletý napsal do General Motors, že chce být designerem automobilů. O pár let později už byl ­ ­členem GM Design a končil tam ve funkci teprve šestého viceprezidenta GM Design (sedmým se předloni v létě stal jeho nástupce Mike Simcoe). Detroit možná není nejatraktivnějším americkým autosalonem, ale rozhodně nejdůležitějším, trvale ­ zařazeným do seznamu OICA. Ostrý start od pondělního rána zahájilo vyhlášení North American Car of The Year 2018, tedy Vozu roku v Severní ►►►

10 Dodge Challenger SRT Demon má proti Hellcatu výkon kompresorového osmiválce 6.2 Hemi zvýšen až na 618 kW (840 k)/6300 min‑1 (verze Crate)

2/2018 THauto

5


► NORTH AMERICAN INTERNATIONAL AUTO SHOW 2018

Foto Tom Hyan

2

1

3

Foto Helena Hyanová

Mercedes-AMG CLS 53 sází na mild-hybrid EQ Boost s novým řadovým zážehovým třílitrovým šestiválcem (0 – 100 km/h za 4,5 sekundy)

1 Mercedes-Benz G-Klasse ve světové premiéře, první je typ G500 s osmiválcem! 2 Kia Forte, nová generace nejprodávanějšího typu korejské značky (sedan určený pro mimoevropské trhy) 3 Volkswagen Jetta R-Line, nová generace sedanu z mexické produkce (platforma MQB)

6

auto 2018/2

TH

Americe (přes 50 porotců z USA a Kanady podle ­evropského vzoru), a od loňska nově ve třech kategoriích. Mezi osobními vozy porazila nová Honda Accord další sedany Kia Stinger a Toyota Camry, v kategorii Truck (velké SUV a pikapy) dominoval Lincoln Navigator (mezi tři finalisty patřily též sesterský Ford Expedition a pikap Chevrolet Colorado ZR2), zatímco v nejnovější Utility Vehicle of The Year 2018 (kompaktní SUV a MPV) zazářilo Volvo XC60 druhé generace před typy Alfa Romeo Stelvio a Honda Odyssey (MPV). Ve foyeru Cobo Center se objevila zvětšená replika trofeje NACTOY (NA Car & Truck of The Year) se jmény všech dosavadních ­vítězů, jejímž autorem je Ed Welburn Jr. Ford Motor Company sice vyhlašuje, že se z výrobce automobilů změnila v poskytovatele mobility, ale

její stánek se naštěstí vrátil od pokusů s virtuální ­realitou ke skutečným automobilům. Ozdobou byl jedinečný Ford GT v barvách vítěze 24 h Le Mans 1967 (posádka Foyt/Gurney), vzápětí po tiskové konferenci označený jako vzpomínka na Dana Gurneye, který večer v neděli 14. ledna zemřel ve věku 86 let. Legendu Steve McQueena a 50. výročí kultovního filmu Bullitův případ zase připomněla limitovaná série kupé Ford Mustang Bullitt 2019 se zvýšeným výkonem motoru 5.0 V8 na 354 kW (481 k) a výhradně manuální šestistupňovou převodovkou. Byla přítomna hercova vnučka Molly McQueen, ­která si také zahrála v reklamním klipu, tentokrát ona s Mustangem Bullitt porazila zloduchy v černém Chargeru při honičce v patrových garážích a dobyla poslední zbylé parkovací místo. První výbavu ST


► PRODEJ AUTOMOBILŮ V USA výrobce 2017 2016 1. General Motors 2 999 605 3 042 421 2. Ford 2 575 200 2 599 211 3. Toyota 2 434 518 2 449 630 4. Fiat Chrysler 2 070 146 2 257 330 5. Honda 1 641 429 1 637 942 6. Nissan 1 593 464 1 564 423 7. Hyundai 685 555 775 005 8. Subaru 647 956 615 132 9. Kia Motors 589 668 647 598 10. Mercedes-Benz 372 240 374 541 11. Volkswagen 339 676 322 948 12. BMW 305 685 313 174 13. Mazda 289 470 297 773 14. Mitsubishi 103 686 96 267 15. Volvo 81 507 82 726 16. Land Rover 74 739 73 861 celkem 17 230 436 17 550 394 z toho trucks/SUV 10 897 511 10 445 801

4

5

Foto Tom Hyan

6

7

mezi crossovery získal Edge ST se šestiválcem 2.7 EcoBoost/250 kW (340 k) a převodovkou 8 AT. Po odmlce se do USA vrací pikap střední kategorie Ford Ranger (naposledy 2011), nabízený se čtyřválcem 2.3 EcoBoost z Mustangu (převodovka 10 AT). Jednička trhu Ford F150 vedle jiných motorů včetně 5.0 V8 může mít poprvé vznětovou pohonnou jednotku, je to 3.0 V6 Power Stroke z britské produkce v Dagenhamu. Odklon od sedanů bohužel přinese zastavení vývoje typu Fusion (Mondeo) a dovoz ­Focusu do USA z Číny, protože ve Wayne (MI) se začnou vyrábět Rangery. Malý EcoSport je prvním vozem, dováženým do USA z Indie. Velký SUV Bronco přijde až pro rok 2020. General Motors by rád snížil náskok Forda v kategorii pikapů, a tak uvedl čtvrtou generaci full-size

Chevrolet Silverado 1500 se sníženou hmotností (hliníkové panely karoserie, u modelu LT i kompozitová zadní pera); překvapením je vznětový řadový šestiválec 3.0 z vývoje GM Powertrain v Turíně. Velké osmiválce 5.3 a 6.2 mají nově vypínání válců Dynamic Fuel Management, tedy s různým počtem vypínaných válců podle zatížení (nikoli klasické schéma 8/4). V březnu přijdou větší Silverado Heavy Duty (HD) a také sesterský typ GMC Sierra (Sierra HD). General Motors slaví 100 let pikapů akční sérii 100th Annversary. Desetistupňová samočinná převodovka pochází ze společného vývoje GM/Ford, a proto ji mají Silverado a F-Series, ale i Camara a Mustangy. Do sportovní Corvette se nevejde, tam zůstává osmistupňová samočinná nebo originální sedmistupňová manuální. Základní Corvette String­ ray má osmiválec 6.2 LT1 o výkonu 335 kW (455 k), ostřejší Z06 s kompresorem nabízí výkon zvýšený na 478 kW (650 k), Grand Sport je kombinací základního motoru s tužším podvozkem a aerody­ namicky optimalizovanou karoserií Z06. Vrcholem je nová Corvette ZR1, která navyšuje výkon osmiválce 6.2 small block (nadále s dvouventilovým rozvodem OHV!) až na 555 kW (755 k). Stejné ­ ­výkony jako Stingray a Grand Sport nabízejí Chevrolety Camaro SS, resp. ZL1, základní verze však jezdí s dvoulitrovým čtyřválcem 202 kW (275 k), anebo se šestiválcem 3.6/246 kW (335 k). Elektrický Bolt EV a Volt s prodlužovačem dojezdu ►►►

4 Lexus LF-1 Limitless, předobraz vlajkové lodi SUV japonské značky, která sídlí v Tokiu 5 Hyundai Veloster po modernizaci, nadále se třemi bočními dveřmi (na snímku Veloster N s motorem o výkonu 202 kW z evropského i30 N) 6 Smart už neměl vlastní stánek, u Daimlera představil jen dvojici elektromobilů 7 Genesis G80 Sport, výrobek Hyundai Motor Co., vybavený shodnou poháněcí soustavou jako nejsilnější verze Kia Stinger

2/2018 THauto

7


► NORTH AMERICAN INTERNATIONAL AUTO SHOW 2018

Foto Tom Hyan

3

1 2

4

Foto Helena Hyanová

5

1 Infiniti Q Inspiration, vize sedanu se čtyřválcem, využívajícím proměnný kompresní poměr 2 Acura RDX Prototype, předobraz modernizace sériového SUV od luxusní značky Honda Motor Company 3 Honda Insight Prototype, předobraz nového hybridního vozu třetí generace pro rok 2019 4 Nissan Xmotion, vize přechodu na autonomní provoz a elektromobilitu, zatím bez bližších údajů 5 Toyota Avalon, velký sedan nové generace, vyráběný v Kentucky

8

auto 2018/2

TH

zůstávají v nabídce. Buick (luxusní výbava Avenir), GMC ani Cadillac (připravuje crossover XT4) neměly významnější novinky. FCA (Fiat Chrysler Automobiles) rovněž míří od se­ danů k pikapům a SUV. Továrna ve Sterling Heights (MI) se přestavuje nákladem 1,48 miliardy dolarů pro výrobu nového pikapu Ram 1500 modelového roku 2019, produkce sedanů Chrysler 200 tam skončila. Nový Ram 1500 přiváží zajímavé novinky. Patří k nim alternativně pneumatické odpružení, systém Mild-Hybrid pro oba zážehové motory 3.6 V6 Pentastar a 5.7 V8 Hemi s osmistupňovou samočinnou pře­ vodovkou i aplikace dvanáctipalcového dotykového displeje s konektivitou UConnect od Fiatu. Stejně jako konkurence má nový Ram sníženou hmotnost a možnost volby verze 4x4. Nejúspěšnější značkou FCA je ikonický Jeep (letos by měl odbyt dosáhnout dvou milionů), už v Los Angeles se představil nový Wrangler (JL), který dostane po letech variantu pikap zvanou Scrambler, a v Detroitu modernizovaný ­Cherokee 2019, jehož výroba byla převedena z To­ leda (OH) do Belvidere (IL), kde neslavně skončily sedany Dodge Dart. Chrysler má od loňska nový MPV Pacifica a nadále osvědčený sedan 300, na rok 2019 připravuje nový crossover; sesterská značka Dodge však opět zaujala osmiválci Charger a Chal­

lenger, také v úžasných verzích Hellcat a Demon s výkony přes 515, resp. 615 kW (přes 700 a 840 k)! Nový Dodge Journey má být variantou Stelvia, Alfa Romeo zvětšila v USA odbyt z pěti stovek na dvanáct tisíc (Giulia, 4C a Stelvio); stárnoucí Fiat 500 ztratil pětinu klientů (loni 26 492 vozů), výroba v Mexiku skončila a také do USA se dováží z Polska. Tesla Motors se Detroitu vyhýbá, v USA loni prodala jen 43 860 elektromobilů, z toho 17 300 podivných SUV Modelu X. Podle Boba Lutze může být nejzda­ řilejší Model S výhodným sběratelským artiklem, ­zejména až dojde k předpovídanému zániku výrobce, který nevykazuje žádné zisky a má značné problémy s rozběhem produkce malého Modelu 3, na nějž ­složilo zálohu 455 tisíc zájemců! To ovšem nevadí Elonu Muskovi, šéfovi Tesla Motors, aby nevyhla­ šoval další a další plány, mezi něž patří nové modely Roadster, Model Y (kompaktní SUV), Pick-Up a dokonce tahač návěsů pro dálkovou i místní přepravu! Obdivuhodný je úspěch Subaru na americkém trhu, který už tvoří přes 60 % odbytu značky (loni 647 956 vozů, viz tabulka), a nabídku v USA rozšířil velký crossover Subaru Ascent se třemi řadami sedadel na nové Global Platform, vyráběný v Indianě. Toyota uvedla velký sedan Avalon z Kentucky (výroba společně s Camry a Lexusem ES), Lexus a Infiniti na­


Foto Helena Hyanová

7 9

značily cestu k vrcholnému sedanu, resp. crossoveru. Volkswagen navzdory aféře Dieselgate prodal víc, světovou premiéru měla Jetta na platformě MQB. K největším novinkám evropských značek patřila druhá generace Mercedes-Benz G-Klasse, nyní s dělenou přední nápravou, luxusním interiérem

Foto Tom Hyan

6

8

včetně přístrojové desky z S-Klasse a zážehovým osmiválcem, která v předvečer autosalonu poprvé zazářila v bývalém sále Michigan Theater na Bagley Avenue. Další novinkou je poháněcí soustava ­Mercedes-AMG 53 se zážehovým řadovým šesti­ válcem 3.0 a soustavou EQ Boost Mild-Hybrid (15 kW; 48 Voltů), zatím pro nové CLS a E-Klasse Coupé/Cabriolet. U Audi jsme si prohlédli A7 Sportback a R8 Spyder; u BMW vystavovali nové verze i8 Roadster/Coupé, BMW M3 CS a crossover X2. Korejské automobilky se pochlubily sedanem Kia Forte a modernizací Hyundai Veloster (také ve verzi N s poháněcí soustavou známou z nošovického i30 N). Honda naznačila tvary nové generace Insight pěknou studií, předvedla všechny tři verze Clarity (Battery EV, Plug-In Hybrid EV, Fuel Cell EV) a typy luxusní odnože Acura včetně sportovní NSX. O čínském ­nástupu GAC Motor píšeme na jiném místě. Zkla­ mala nás neúčast japonské Mazdy, v Tokiu jsme nebyli a ve Frankfurtu nás její stánek neoslovil (asi revoluční motor Skyactiv-X nikdy neuvidíme). Volvo Cars navzdory slibům také Detroit vypustilo, čest značky zachránila výstavka dealera ve foyeru Cobo Center, stejně jako v případě Mitsubishi. K novinkám, jejichž dostatečný popis nám nedovolil omezený rozsah článku, se ještě vrátíme.  ■

6 Toyota Tacoma, pikap japonské značky, který se ale vyrábí v americkém Texasu 7 BMW M3 CS, prestižní verze sportovního sedanu bavorské značky 8 BMW X2 rozšiřuje řadu série X, ale v USA se nevyrábí (ve Spartanburgu produkují vše od X3 po X7) 9 GAC Motor GS8 má být prvním čínským vozem této značky, který se od posledního čtvrtletí 2019 objeví na severoamerickém trhu

2/2018 THauto

9


► BMW 6 GRAN COUPE (F14)

Foto Tom Hyan

Automobily

ŠESTKA

Třetímu modelu BMW řady 6 říkají Gran Coupe; opravdu má působivou siluetu, ale jinak je to vlastně sportovní sedan...

N

ormy prostě neplatí. Jak pravil jeden designer, kupé už dnes neurčuje počet dveří, ale jeho silueta! Inu, co naděláme. Proti klasickým sedanům řady 5 nebo 7 má nový BMW 6 Gran Coupé (codename F14) sníženou polohu těžiště a je to poprvé, kdy řada 6 přichází ve čtyřdveřové verzi a rozšířila po kupé a kabrioletu výběr na dosud nevídané tři karosářské varianty! Čtvrtou se pak loni stala modernizace řady 5 GT, povýšená o číslo výše. Protimluv čtyřdveřové kupé není nový, označovaly se tak americké vozy s průběžnými bočními okny bez středového sloupku, ale renesanci tohoto označení v novém tisíciletí zahájily Mercedes-Benz ­třídy CLS a Volkswagen Passat CC. Bezesporu jde o velmi elegantní řešení, jež však vzhledem k bezrámovým bočním oknům (ověřeno na BMW 5 GT) klade ­větší nároky na zajištění tuhosti skeletu karoserie. U velkého Gran Coupe, zvláště pak s paketem M Sport, jehož nejvyšší variantou je vyobrazená M Sport Limited Edition testovaného BMW 640d Gran Coupe, se vrací ryzí sportovní charakter, který k automobilům bavorské značky sice vždy patřil, ale v nové podobě globálního trhu se poněkud vytrácí, neboť výrobce se snaží vyho-

10

auto 2018/2

TH

TOM HYAN

BMW 6 Gran Coupe v exkluzivní akční sérii M Sport Limited Edition (pouhých 300 vozů)

vět stále většímu spektru klientů. Pro návrat ke kořenům tedy musíte sáhnout hlouběji do kapsy a specifi­ kovat svůj automobil tak, aby vám více vyhovoval, což zvyšuje základní cenu (u vozu na snímcích činí 2,678 milionu Kč včetně DPH). Pro dříve vyhraněnou klientelu BMW to ovšem znamená poměrně dost. BMW řady 6 Gran Coupé je typován jako nouzově pětimístný, neboť cestující uprostřed vzadu musí sedět jako na koni, se širokou středovou konzolou mezi nohama. Výrobce označuje toto řešení 4 + 1, ale předpokládá nejvíce obsazení čtyřmi cestujícími tak, jak ukazuje Limited Edition. Rozvor náprav se zvětšil o 113 mm ­ ­proti dvoudveřovému kupé řady 6 (na 2968 mm); nový vůz délkou překonává pětimetrovou hranici a lze říci, že proti typu 6 GT (G32) se vyznačuje mnohem větší elegancí a vyvážeností tvarů. Základní objem zava­ zadlového prostoru 460 litrů lze zvětšit průhledem nebo sklopením zadních opěradel až na 1265 l. Dozadu se nastupuje vcelku bez problémů navzdory snížené ­střeše, výrobce uvádí výšku stropu nad sedáky vpředu 1030 a vzadu 941 mm (se střešním oknem jen o 5, resp. o 1 milimetr menší)! Šířka interiéru ve výši loktů je P/Z 1517/1454 mm; vybavení odpovídá úrovni obvyklé


Foto Tom Hyan

1

2 u jiných BMW. Standardní ovládací systém iDrive přichází s velkým monitorem, který v provedení s navigací Professional dostal displej 10,2 palce. Gran Coupe se od uvedení dodává se třemi různými pohonnými jednotkami, vesměs přeplňovanými, jako 640i a 640d s tradičními řadovými šestiválci a jako 650i, v němž debutoval nový zážehový osmiválec programu TwinPower Turbo se systémem proměnného zdvihu ventilů Valvetronic. Podvozková architektura vychází z vozů spřízněných řad 5/6/7 minulé generace; pro všechny je nyní alter­ nativně k dispozici trvalý pohon všech kol xDrive (samozřejmě s výjimkou M6). Základem je ovšem pohon zadních kol, převodovka je výhradně osmistupňová samočinná s možností přímého řazení Steptronic páčkami pod volantem. Řazení je ne­ obyčejně rychlé a podtrhuje sportovní pocit z jízdy, navzdory hmotnosti od 1750 kg (snížené bohatým využitím lehkých slitin) korunovaný jedinečnými jízdními vlastnostmi a přesným řízením. I nejlepší lze ještě vylepšit, a tak ke standardním aktivním ­tlumičům DDC (Dynamic Damper Control) a řízení s elektrickým posilovačem Servotronic můžete mít

3

4

aktivní tlumiče i stabilizátory s volbou několika ­režimů, či aktivní řízení Integral Active Steering s řízením zadních kol a Adaptive Drive System, jenž zahrnuje známé aktivní stabilizátory. Parametry trojice pohonných jednotek jsou v obvyklém přehledu, u vznětového motoru BMW 640d už těžko rozeznáte, že jedete na naftu, teprve pohled na kratší stupnici otáčkoměru to prozradí. Výkony verzí 640i a 640d jsou téměř shodné; rozdílem je ­nižší spotřeba nafty proti benzinu, ovšem při obvyklém způsobu sportovní jízdy atakovala hranici deseti litrů na stovku kilometrů, navzdory známé úspornosti německých motorů. Největší rychlost všech verzí je elektronicky omezena na 250 km/h, obě šestset­ čtyřicítky zrychlují z 0 na 100 km/h za 5,3 sekundy! Tlačítko DEC (Driving Experience Switch) na středové konzole vedle volicí páky nabízí pět jízdních režimů včetně EcoPro, při nichž jsou různě nastaveny funkce posilovače řízení, stabilizace DSC, tlumičů odpružení, rychlosti řazení a odezvy motoru na sešlápnutí pedálu; a alternativně rovněž aktivních ­tlumičů, je-li vozidlo vybaveno systémem Adaptive Drive. Vše může měnit také otočný ovladač ►►►

1 Gran Coupé rozšířilo řadu 6 na tři karosářské verze, než loni na podzim přibyla ještě čtvrtá 6 Gran Turismo 2 Bezrámová okna dveří snižují hmotnost a polohu těžiště (mají je jak Gran Coupé, tak Gran Turismo) 3, 4 Interiér M Sport Limited Edition vyniká specifickými sedadly v černo-modré kombinaci, originálním volantem i volicí pákou

2/2018 THauto

11


Foto Tom Hyan

► BMW 6 GRAN COUPE (F14)

Testovaný akční model byl v provedení BMW 640d xDrive se vznětovým šestiválcem ▼ Zavazadlový prostor nabízí základní objem 460 litrů

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený, podélně uložený vpředu; DOHC 4V (zážehové Valvetronic/Double VANOS); hliníkový blok a hlavy válců; Auto Start/Stop, elektronické přímé vstřikování, EU6; a) 640i xDrive: zážehový řadový šestiválec, přeplňovaný turbodmychadlem Twin-Scroll; 2979 cm3 (ø 84 x 89,6 mm); 10,2:1; 235 kW (320 k)/5800 – 6000 min‑1 a 450 N.m/1300 – 4500 min‑1; b) 650i xDrive: zážehový osmiválec do V/90°, přeplňovaný dvojicí turbodmychadel VGT; 4395 cm3 (ø 89 x 88,3 mm); 10,0:1; 330 kW (450 k)/5500 – 6000 min‑1 a 650 N.m/2000 – 4500 min‑1; c) 640d xDrive: vznětový řadový šestiválec, přeplňovaný dvojicí turbodmychadel VGT, common rail 200 MPa; 2993 cm3 (ø 84 x 90 mm); 16,5:1; 230 kW (313 k)/4400 min‑1 a 630 N.m/1500 – 2500 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – osmistupňová samočinná převodovka Steptronic s kapalinovým měničem momentu (a/b/c: 4,714 – 3,143 – 2,106 – 1,667 – 1,285 – 1,000 – 0,839 – 0,667 – Z 3,317; pro a: Z 3,295); stálý převod 3,231/2,813/2,813, pohon všech kol xDrive. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce, částečně s hliníkovými vnějšími panely; všechna kola nezávisle zavěšena s pomocnými rámy, vpředu dvojitá příčná ramena, vzadu víceprvkové závěsy Integral-V; odpružení vinutými pružinami a aktivními tlumiči DDC; příčné zkrutné stabilizátory (na přání aktivní Adaptive Drive); kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS/EBD, DSC (DTC/CBC/DBC); hřebenové řízení s elektrickým posilovačem Servotronic (na přání aktivní s řízením zadních kol); základní pneumatiky 225/55 R 17 nebo 245/50 R 18 (sériově 650i); na přání R 19 (vpředu 245/40, vzadu 275/35) nebo R 20 (vpředu 245/35, vzadu 275/30). ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2968 mm, rozchod kol 1600/1665 mm; d/š/v 5007/1894/1392 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,32/0,31/0,31; objem zavazadlového prostoru 460/1265 l; objem palivové nádrže 70 l; pohotovostní hmotnost od 1825/1940/1870 kg, celková hmotnost 2430/2550/2470 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b/c) – největší rychlost 250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,3/4,4/5,3 s; spotřeba paliva EU kombinace 8,1/9,2/5,8 l/100 km; emise CO2 189/215/152 g/km.

12

auto 2018/2

TH

iDrive se zobrazením volby na palubním monitoru. Stabilizaci DSC včetně kontroly trakce DTC (Dyna­ mic Traction Control) můžete nastavit dalším tlačítkem, anebo iDrive; vypíná se v režimu Sport+ (další jsou Sport, Comfort, Comfort+ a EcoPro). Je to prostě krásná hračka, kterou najdete samozřejmě i v jiných modelech bavorské značky, ovšem 6 Gran Coupe mezi nimi patří k nejkrásnějším bavorákům s nejlepšími jízdními vlastnostmi. V dubnu 2017 osvěžila nabídku řady 6 série M Sport Limited Edition, připravená v pouhých tři sta kouscích pro všechny tři původní karosářské varianty, tedy Coupé, Convertible (Cabriolet) a Gran Coupé. Jeden z těchto vozů představujeme na snímcích. Budil opravdu velkou pozornost metalickým modrým lakem Sonic Speed Blue s originálními koly 20“ nového ­designu (M Bicolor) a samozřejmě působivým černo-modrým čalouněním sedadel Black/Fjord Blue, navržených pouze pro tuto sérii. Interiér zdobí karbonové vklady, specifický volant i řadicí páka osmistupňové samočinné převodovky (výhradně ve verzi Steptronic Sports). Limitovaná edice je k dispozici pro všechny Gran Coupé, ale jen s pohonem všech kol xDrive. ­Příplatek u modelu 640d xDrive činí necelých 177 ­tisíc Kč (podrobněji na www.bmw.cz).  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na americký automobil PLAYBOY z roku 1948

2/2018 THauto

13


Foto Tom Hyan

► Automobily ► BMW 7 (G11/G12)

SEDMIČKA

V loňském roce oslavila řada 7 svoje výročí speciální sérií. Na trhu je čtyřicet let, třetí rok v nejnovější šesté generaci...

1

TOM HYAN 1 BMW 730d M Sport (G11), základní typ nové řady 7 se vznětovým řadovým šestiválcem 2 Přístrojová deska řidiče obklopuje, vše je uspořádáno logicky a ve snadném dosahu

14

auto 2018/2

TH

V

elké automobily BMW řady 7 patřily vždy k průkopníkům nové techniky, spolu se sportovní řadou 8 uvedly u bavorské značky automobilové dvanáctiválce, ale používají hlavně šestiválce a osmiválce, i když hybridní provedení PHEV vystačí se zážeho­ vým čtyřválcem. Paleta nové řady 7 nabízí osm typů v základní délce (codename G11) a jedenáct v pro­ dloužené (G12). Rozdíl je na první pohled patrný při pohledu na druhé boční okno v delších zadních dve­ řích, rozvor byl prodloužen o 140 mm a celková délka tak narostla o stejnou hodnotu na 5238 mm. Vrchol nabídky, unikátní dvanáctiválec M760Li xDrive, se

2 dodává pouze v prodloužené verzi s pohonem všech kol xDrive, a tak paletu tvoří devatenáct modelů. Všechny generace řady 7 se vyráběly v Dingolfingu, ani nová šestá není výjimkou. Řada 7 byla vždy na čele technického pokroku. První generace uvedla elektronický rychloměr a displej Check Control, její hvězdou se stal typ BMW 745i s řadovým šestiválcem 3,4 l přeplňovaným turbodmy­ chadlem. Digitální motormanagement také slavil ­evropskou premiéru v první řadě 7 (1979), ve druhé se objevily první poválečný německý dvanáctiválec, ale také čidla Park Distance Control, už ve třetí přišly zabudovaná navigace, xenonové hlavní světlomety


► BMW 7 (G11/G12) – PŘEHLED TYPŮ

Foto Tom Hyan

označení vozu motor výkon převodovka spotřeba EU [objem cm3] [kW/k] [l/100 km] 730d (xDrive) 6R 2993 195/265 8A 4,5 (4,6) 730Ld (xDrive) 6R 2993 195/265 8A 4,7 (4,8) 740i 6R 2998 240/326 8A 6,6 740Li (xDrive) 6R 2998 240/326 8A 6,6 (7,1) 740e iPerformance 4R 1998 + EM 190/258 + 83/113 8A 2,0 740Le iP (xDrive) 4R 1998 + EM 190/258 + 83/113 8A 2,0 (2,1) 740d (Ld) xDrive 6R 2993 235/320 8A 5,1 (5,2) 750i (Li) 8V 4395 330/450 8A 8,1 (8,3) 750i (Li) xDrive 8V 4395 330/450 8A 8,3 (8,5) 750d (Ld) xDrive 6R 2993 294/400 8A 5,9 (5,9) M760Li xDrive 12V 6592 448/610 8A 12,8

5

3 4 6

Foto BMW Presse

7

3 BMW 730d pohání třílitrový turbodiesel o zvýšeném výkonu na 195 kW (265 k) 4 Světovou premiérou je ovládání vybraných funkcí gesty 5 Všechny motory jsou označeny coby BMW TwinPower Turbo bez ohledu na počet turbodmychadel (BMW 730d má jedno turbo VGT) 6 V režimu Sport se přístroje před řidičem rozzáří červenou barvou

a dynamická stabilizace DSC. Následovaly vznětový osmiválec (1999), revoluční ovladač iDrive (2001, ­napodoben záhy veškerou konkurencí), integrální ak­ tivní řízení (2008) a systém nočního vidění s detekcí chodců (rovněž 2008). Šestá generace dále rozvíjí prvky EfficientDynamics a ConnectedDrive na vyšší úroveň, ale zavádí i další nová technická řešení. Poslední generace řady 7 je také první, která vy­ užívá díly z uhlíkových kompozitů v nosné struktuře karoserie, kde tvoří ochranný rám prostoru posádky, integrovaný v ocelové konstrukci s hliníkovými díly. Neobvyklou kombinaci prozrazuje štítek Carbon Core na sloupku B, výsledkem je úspora hmotnosti

až 40 kg jen na karoserii v programu EfficientLight­ weight (celkově až 130 kg) za současného zvýšení tuhosti karoserie, příspěvku k optimálnímu rozdělení hmotnosti na nápravy v poměru 50:50 % a snížení polohy těžiště, což se pozitivně projevuje na jízdních vlastnostech. Uhlíkové kompozity vyztužují střechu podélně i příčně, sloupky B, podlahu se středovým tunelem a boční prahy. BMW Group patří k prů­ kopníkům využití CFRP (Carbon Fibre Reinforced Plastics), které do automobilového průmyslu přišly z raket a letadel, přičemž se nejprve uplatnily ve for­ muli 1 (samonosné trupy monopostů F1 se už z jiné­ ho základního materiálu nedělají). ►►►

Foto BMW Presse

7 Přídavné displeje mohou v režimu Sport ukazovat využití výkonu (kW) a točivého momentu (Nm)

BMW Display Key slouží také jako ovladač vozu pro samočinné parkování

2/2018 THauto

15


► BMW 7 (G11/G12)

1

Foto Tom Hyan

2

3 1 Zážehový osmiválec typu 750Li nabízí výkon 330 kW (450 k) 2 Se zážehovým motorem jsme napoprvé vyzkoušeli BMW 750Li (G12) s prodlouženým rozvorem 3 Na zadních sedadlech prodloužené verze je opravdu dostatek místa, zvláště ve čtyřmístném provedení

Nejprve jsme při uvedení nové řady 7 vyzkoušeli sportovně laděnou verzi BMW 730d M Sport se vznětovým šestiválcem a prodlouženou BMW 750Li se zážehovým osmiválcem (vozy vyobrazené u to­ hoto článku), přičemž všechny se dodávají s pneu­ matickým adaptivním podvozkem, který udržuje ­stálou světlou výšku. Tu však lze v různých režimech jízdy měnit, poprvé je vzduchové odpružení na přední i zadní nápravě, dovoluje výškový rozsah 30 mili­

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený, podélně uložený vpředu; DOHC 4V (zážehové Valvetronic/Double VANOS); hliníkový blok a hlavy válců; Auto Start/Stop, elektronické přímé vstřikování paliva, EU6; a) 740i: zážehový řadový šestiválec, přeplňovaný turbodmychadlem Twin-Scroll; 2998 cm3 (ø 82 x 94,6 mm); 11,0:1; 240 kW (326 k)/5500 – 6500 min‑1 a 450 N.m/1380 – 5000 min‑1; b) 750i xDrive: zážehový osmiválec do V/90°, přeplňovaný dvojicí turbodmychadel Twin-Scroll; 4395 cm3 (ø 89 x 88,3 mm); 10,5:1; 330 kW (450 k)/5500 – 6000 min‑1 a 650 N.m/1800 – 4500 min‑1; c) 730d: vznětový řadový šestiválec, přeplňovaný turbodmychadlem VGT, common rail 250 MPa; 2993 cm3 (ø 84 x 90 mm); 16,5:1; 195 kW (265 k)/4000 min‑1 a 620 N.m/2000 – 2500 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – osmistupňová samočinná převodovka Steptronic s kapalinovým měničem momentů (a/b/c: 5,000 – 3,200 – 2,143 – 1,720 – 1,314 – 1,000 – 0,822 – 0,640 – Z 3,478; pro 740i: Z 3,456); stálý převod 3,077/2,813/2,563. Pohon zadních kol; pro b) trvalý pohon všech kol xDrive. PODVOZEK – samonosná konstrukce z oceli, hliníku a uhlíkových kompozitů; všechna kola nezávisle zavěšena s pomocnými rámy, vpředu dvojitá příčná ramena, vzadu pětiprvkové závěsy; pneumatické odpružení s aktivními tlumiči DDC, příčné zkrutné stabilizátory (na přání aktivní elektromechanické Executive Drive Pro spolupracující s DDC); kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, vpředu čtyřpístové pevné a vzadu jednopístové plovoucí třmeny, ABS/EBD, DSC (DTC/CBC/DBC); hřebenové řízení s elektrickým posilovačem Servotronic (na přání aktivní s řízením zadních kol); základní pneumatiky 225/60 R 17 (šestiválce) nebo 245/50 R 18 (osmiválec). ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 3070 (L: 3210) mm, rozchod kol 1618/1646 (b: 1611/1640) mm; d/š/v 5098/1902/1478 (L: 5238/1902/1485) mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,24 (b: 0,27); objem zavazadlového prostoru 515 l; objem palivové nádrže 78 l; pohotovostní hmotnost od 1725/1870/1755 kg, celková hmotnost 2400/2575/2450 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b/c) – největší rychlost 250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,5/4,4/6,1 s; spotřeba paliva EU kombinace 6,6/8,1/4,5 l/100 km; emise CO2 154/189/119 g/km.

16

auto 2018/2

TH

metrů, tedy 10 mm dolů a 20 mm nahoru. Samozřej­ mě staromilcům lépe vyhovuje podvozek M Sport, spolu s výraznějšími doplňky karoserie, nová řada 7 je však vlajkovou lodí značky, a proto nabízí značný komfort s plavným překonáváním nerovností, vždy ale můžete volit sportovní režimy, kdy se displeje před řidičem rozzáří červenou barvou. Kuriozitou jsou přídavná indikace využití výkonu a točivého ­momentu ve středu přístrojové desky (tzv. sportovní přístroje). Vedle pohonu zadních kol je k dispozici systém xDrive (viz tabulka modelů), prvně nabízený také s řízením zadních kol Integral Active Steering. Stabilizátory s proměnným účinkem Executive Drive Pro jsou elektromechanické (dříve hydraulické), omezují naklánění vozu a ve spolupráci s aktivními tlumiči doslova žehlí nerovnou vozovku. Řadu 7 pohánějí motory nejnovější generace, zvláště nový zážehový řadový šestiválec třílitrového objemu se zvýšeným výkonem a hliníkovou konstrukcí, jenž u 740i nabízí 240 kW (326 k). Nárůst výkonu zazna­ menal i vznětový BMW 730d s upraveným vstřikova­


4 Všechny BMW řady 7 se vždy vyráběly v Dingolfingu

4

Foto BMW Presse

5

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu motorismu

6, 7 Tuhý a lehký skelet karoserie je kombinací ocelových, hliníkových a poprvé i dílů z uhlíkových kompozitů (Carbon Core)

2

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

5 Před zahájením sériové produkce prošly BMW řady 7 důkladným testováním na továrním polygonu v jihofrancouzském Miramas

6

Nestranný a nez

ávislý měsíčn

7

Únor 2018

Ročník XVII I. číslo 190 120 •Kč

Automobily Š koda-Diesel

New York – Pa říž

Citroën DS

Jean-Pierre Wi

mille

MJ_2018_02.in

dd 1

23.01.18 0:16

cím tlakem ze 200 na 250 MPa, nemluvě o špičkové verzi 750d s výkonem na hranici 400  k (294  kW). Konstruktéři odstupňovali ­třílitrový turbodiesel počtem plnicích turbo­ dmychadel, 730d má jedno, 740d dvě a 750d dokonce čtyři! Jednotlivé typy a modifikace byly uváděny postupně, při přemiéře se představily jen 740i, 750i xDrive, 730d a 730d xDrive, ale už byla oznámena verze Plug-In Hybrid, která coby 740e iPerfor­ mance využívá sice jen zážehový čtyřválec 2.0/190 kW (258 k), ovšem doplněný syn­ chronním elektromotorem 83  kW (113  k) z vlastní výroby BMW eDrive v Dingolfingu. Celkový systémový výkon hybridu činí 240 kW (326 k), největší rychlost 240 km/h, ale normovaná spotřeba EU je 2,0 l/100 km (začátek testu s nabitými akumulátory, do­ jezd 40 km). Bohužel bez těchto drahých ex­ perimentů nelze emisní požadavky úředníků EU plnit. Všechny vozy řady 7 mají osmi­ stupňovou samočinnou převodovku, u hybri­ du je na místo kapalinového měniče vložen elektromotor. V nabídce jsou Launch Control a manuální řazení páčkami pod volantem. Samozřejmě, i šestá generace zachovává otočný ovladač iDrive ve vylepšeném pro­ vedení, ale také poprvé přináší možnost ovládání vybraných funkcí audiosoustavy, telefonu a kontrolních kamer gesty před dis­ plejem. Je to světová premiéra, systém gest ruky doplňuje hlasové ovládání, iDrive a do­ tykový displej. Musíte se ovšem patřičná

gesta naučit, máchnutím rukou, či ukázá­ ním na obrazovku třeba odmítáte nebo přijí­ máte telefonní hovory. Nechybí ani klíček od vozu s dotykovým displejem! BMW Dis­ play Key ovládá dálkově různé funkce na­ stavení vozu, ale slouží i coby ovladač pro samočinné zaparkování do úzké mezery, která by vám jinak nedovolila vystoupit. Na přání jsou laserové světlomety s dosa­ hem 600 metrů, dvojnásobným proti LED, dosud známé jen z hybridního BMW i8, na němž jsme je poprvé okusili. Klimatizace může být čtyřzónová, střecha panoramatic­ ká Sky Lounge, osvětlení interiéru ambient­ ní, ladící s provoněním podle volby z osmi různých parfémů. Zvětšil se rovněž barevný Head-Up Display s lepší kvalitou zobrazení. Ve výbavě nechybí žádný ze známých asis­ tenčních systémů. Nový spínač Driving ­Experience Control na středové konzole umožňuje výběr z jízdních režimů Comfort (včetně Comfort+), Sport, EcoPro a poprvé nového Adaptive (přizpůsobení jízdnímu stylu a charakteru vozovky); pro Sport a EcoPro lze volit také individuální kombi­ nace (například sportovní odezvu motoru s komfortním podvozkem, vhodným pro české cesty). Podobně lze vylepšovat vůz v programu BMW Individual. Ceny BMW řady 7 na českém trhu se v době testu po­ hybovaly od 2,4 milionu za BMW 730d až po 4,7 milionu korun českých za dvanácti­ válec (podrobněji na www.bmw.cz).  ■

Právě vyšlo únorové číslo plné zajímavého čtení

Dne 12. února 1908

před startem závodu

na Times Square.

Z New Yorku

V popředí DeDion-Bo

uton a za ním Protos

a Züst

do Paříže

Nejtěžší motor istický podnik vat. Tak by v historii, který se se již nemůž závod z New dal stručně popsat e opakoskoro 34 Yorku do Paříže mobilů z Němec , který v roce tisíc kilometrů dlouhý ka, Francie trasy jely územím , Itálie a Spojen 1908 podniklo šest autoých států. Podsta v té době a brodily se spíše nezná tnou část vodou putování dorazi , hlubokým sněhem mým, bez jakýchkoli cest, nebo blátem ly do cíle Koeppen, . Po půlroč George Schust v Paříži pouze tři ním Před startem závodu na z nich. Řídili er a baron Times Square je Edward de Scheinvogel. Hans nikdo ořadatelé podniku automobilem neprojel, sponzoro

P

novinami Le nou cestou zde protože jedivaného do byla transsibi Kanady a na Times napláno Matin a The New York řská železnice Aljašku k Beringov Neprostupný vali trasu z . Po zamrzlém les rostl těsně ě úžině. a New západ napříč moři vedle kolejí jízda po nich Spojenými státy, Yorku na Sibiř. Na druhé měli závodníci přejet na tak připomínala cesta, kterou metrem, kdy spíše jízdu do té doby přejelo což byla níky neznámé straně úžiny čekaly závodnikdo lem jen devět kraje prozkou automobihradbou skrývá. netušil, co se za temnou lidí. Trasa pak mané v té době jen o něco lépe vedla na sever než pustých končin Po překonání těchto osm tisíc kilometr povrch Měsíce. Dalších vedla trasa Petrohra do Moskvy, ů přes Sibiř předtím Společnodu a potom přes Berlín do Paříže. st Standard Oil se uvolila pro závodník zajistit y palivo na území států a několika Spojených dalších zemí chemici vyvíjeli a zároveň její olej, teploty. Na území který by vydržel nízké Ruska zajistily paliva noviny dodávky Le Matin.

Prodejce motocyklů

Stanislav Nováček

Pohlednice

na předválečném

ben

motocyklu Jawa.

Fotopohlednice –

foto: Vilím Vilímek

zinem nasáklé Stanislav Nov XX. áček, Meziříčí a fotogmotocykly ve Velkém raf Vilím

Züst v Paříži na začátku 30

své cesty do Ameriky.

Za volantem Emilio

Sirtori a vpravo Heinrich

Haaga

MJ_2018_02

P

řipomeňme si v krátkosti dvě významn osobnosti Velkého Meziříčí. Stanislavé Nováček byl bezpochyby významn holetým

ým dlouprodejcem mnoha Vilímek Velké Meziří značek, které korunoval prodejem čí. se na něj většinoMěsto, které známe motocyklů Jawa. pohledu na zátiší prakticky Při s řadami všichni, ale který se klene u z výšky. Ze 76 metrů díváme dech. Píše se rok 1947, motocyklů se tají vysokého je Přesněji: jedná nad řekou Oslavo u a je nejvyš mostu Vysočina, roku po zničující válce. zhruba dva a půl Poválečný průmysl směr dálnice se o dva souběžné mosty, každý ší na dálnici D1. se jen pomalu rozdýchává . Ve městě Georges Bourcier a zápasí s mnoha nedostatky, předevší roku 2006 je muzeum, určený pro de přibližuje m s chybějíc Autran s automobil Saint-Chaffray a Alphonse historii pozem které ve svých expoz jeden vinami. Proto Cestou ími suroem před panem icích od smekám ních komun z Paříže do New Yorku DeDion-Bouton při odjezdunecestou aneb Od Nováčkem ikací pod cest k dálnicí hned dvakrát. 28. ledna 1908 názvem pro Poprvé že dokázal m. prodejnu v menším městě získat a podruhé tolik že je dokázal strojů prodat. Kupní úspěšně síla obyvatel stva v těchto krajích nebyla jistě velká. prodejce na Úspěšného své místní fotograf cestě častokrát zvěčnil Vilím Vilímek, také připome kterého si neme.

Motor Journal 02/2018

.indd 30

23.01.18 0:06

Na celostátní sjezd motocyklistů vlastnících pořádán v Brně a shromaždiště motoristick stroje značky Jawa, tzv. „jawistů“, V současné době je to ubytovna Horácko ého odboru bylo u hotelu Pavelka se vypravila z Velkého Meziříčí početná na náměstí. Fotopohled s adresou Náměstí skupina místního 22/24 odboru. Sjezd byl nice – foto: Vilím v roce 1935 Vilímek

40

V září 1934 startoval

Jean-Pierre v Brně

na Masarykově okruhu

Jean-Pierre

s Bugatti Type 59,

avšak odstoupil v

Wimille

šestém kole

MJ_2018_02

Motor Journal 02/2018

.indd 40

Hvězdou povále čných závod Pierre Wimill ů byl vážný e. Veteránsalon a často až jakoby dozrál Závodil již od roku Sport (patrně odměřený Motor Journa model 1930, ale lu 2/2018 po válce jeho Jean- startovali v Rallye 15CV), a v roce 1931 přispělo i to, . K jeho poválečným úspěchům že v Grand Prix talent startu si vybrali Monte Carlo. Za místo Za volantem z nich zmizela předvá Stavanger a zajisté rii nad lečná konku Alfa Romeo v katego1100 cm³ téměř nepora rence z Němec 158 přezdí vaného „Alfett zitelný díky ka. těsně za Donalde dojeli na druhém místě bezchybnému a“ byl Wimill m Healeym na invictě. stylu jízdy. e Tatínek Auguste se o úspěchu

23.01.18 0:07

J

ean-Pierre Wimille rozepsal v novinách patřičně a mladý jezdec 1908. Vyrůstal se narodil 26. února sehnal sponzora záhy mu zalíbila . v rodině ovlivněn natolik, že když motorismem. Velké ceně Itálie V květnu 1931 se již na é roku 1927 Jeho se v polovině vrátil do patřil mezi průkopn otec Auguste Wimille tem vlastního v Monze střídal za volanstát se závodník Francie, byl rozhodnutý Bugatti Type íky motorism tví. Pracoval em. Gaupillatem 51 s Jeanem u i letecjako byl tehdy Robert Oslavovanou hvězdou a povedlo se pro Petit Parisien motoristický novinář jim obsadit čtvrté místo. Benoist, který Delage a později pro s vozem vydání New pařížské startovalvyhrál snad každý závod, Následující York Herald. ve kterém Velkou cenu , a tak měl Jean-Pie Mladého JeanaPierra však opět Francie nedojel kvůli zpočátku více rre Jeho prvním porouchanému lákaly dálky, chtěl poznáva vlastním motorovsvůj vzor. a podobně dopadl vozu t svět a vstoupit dlem byla tříkolka ým vozii na Velké ceně ního námořni do obchodVelké Belgie. Morgan, ceně ctva. Místo na Na Německa dojel záhy rozbil a kterou však v osmnácti ocitl moři se však nahradila ji toho roku osmý. V roce 1932 první bugatka v Type 37A – si Gaupillat – Type 51, Francie pomáha poušti severní Afriky, kde koupená ponechal Bugatti zatímco Wimille la Španělsku Marcelem Lesurqu napůl s kamarádem válce. Berbersk v tzv. rífské si koupil nový vůz Type 54. e. é Dosáhl s ním Prvním významn se tehdy rozhodlykmeny na severu Maroka nejrychlejšího času na závodu ým závodem rém startoval , ve kterepubliku, což osamostatnit a vyhlásily , byla Velká pak se bugatka do vrchu La Turbie, ale cena francouz se Španělům ského autoklub porouchala a kému sultánov - vrátil zpět ani marocu v Pau 21. Jean-Pierre ji i samozřejmě do Molsheim Mechanická září 1930. nelíbilo. Jeanu. Od Marguer Pierre strávil závada Mareuse, v té 14 měsíců povinné ite ho tehdy přinutila na dmychadle bugatky době známé služby jako hlavně ze startů v 24 hodinác vojenské kole, odstoupit již řidič štábního h Le Mans, si ve druhém ale chuť závodit vozidla, které proháněl po vypůjčil Type 51 a odjel na Bugatti v něm jen zesílila. pouštních cestách. Přesvědčil Marcela Rychlost se tříhodinový závod Velkou cenu Oranu – Lesurque, aby koupili starší na okruhu Arcole Lorraine v provedenspolečně Bir-El-Djir) (dnes v Alžíru – kde í Coupé vítězství v závodech Grandzískal své první Prix. později na Velké ceně Casablan O měsíc rychlejší kolo, ky zajel nejale vozem odstoupi musel s porouchaným t Pierre se proto z prvního místa. Jeanrozhodl poohléd jiném voze a nout po vybral si Alfa Romeo 8C-2300 Monza, se kterou poprvé vyhrál 1932 Velkou 26. června cenu Autom Velké ceně Commin Lorraine v Nancy. obil,Nakterý byl poprvé ges v srpnu skémseautosa bravurním Wimille lonu představen manévrem široké veřejn 6. října 1955 v ných Velká cena Itálie v předposl kole vyhnul osti 20edním roce a v sériové havárii let, Campari a Tazio Nuvolari.1931. Po startu je vpředu pozdější výrobě vydrže na pařížkou René Dreyfuse se smýkajíc í se bugat- si získal mnoho fanouš svůj nevšed l úctyho ků po celém nedokončila. Na čtvrtém Se st. č. 16 jede Bugatti Type 51 vítěz st. č. 26 Alfa Romeo, se kterou vjel jako první, . Do poslední ho kola takní design, ale také k němu světě, nejen djeli Giuseppe Marcela Lehouxe místě dojeli Jean-Pierre vzhledem ale po dvou bezesporu pro dostal také k technickým patří. Wimille a Jean Gaupillat a Philippa Étancelina, která závod smyk a obrovský kilometrech Motor Journal 02/2018 inovacím, jež s Bugatti Type 37A byl vymrštěn m obloukem se st. č. 18 z vozu. Odnesl Vizion to jen ářský odřeninami mnoha André a první v cíli Citroën André byl Goffredo Citroën se v továrně Henryho narodil 1878 MJ_2018_02 5. února Forda, kde byl v Paříži. Jeho .indd 61 s výrobními předkové pocházel z Nizozemska61 postupy (předevš seznámen i výroba). a ím sériová Byla to velká „Limoenman“, původní příjmení znělo inspirace, ze čerpal při zakládán které „malý citronový v doslovném překladu muž“. Již dědeček Na začátku 1. í vlastní automobilky. ve snaze utajit Andrého světové války , svoji lávací přišel 23.01.18 0:09svatbu, přijal „Citroën“. Změnu jméno začít rozkaz a André Citroën povozastávat funkci musel otec, Levie Citroën,pak dokončil Andrého poručíka dělostřelectva. Netrvalo který po příjezdu Paříže pofranco to dlouho a do Paříže uzštil příjmení vrátil se do s návrhem na „Citroën“. V roce 1900 André dokončil Představil plány pro ministerstvo války. prestižní polytech studia na Po skončení na velkosériovou na vybudování zbrojovky 1. během návštěvy nické škole. Poté co dované továrny světové války využil vybufinanční prostřed výrobu granátů. Získal a přeměnil ji příbuzných viděl dřevěná na fabriku vyrábějící malé, jednodu ky od vlády a šípová ozubená v Polsku postavil na za šest týdnů ché a levné automob nábřeží v roce 1912 kola, založil dostupné široké svoji ily západním okraji Quai de Javel, na jihoveřejnosti. Prvním Citroën na výrobu první firmu Engrenages Citroën, vyrobený Paříže, vozem továrnu produku jící 35 000 dělostřel ocelových dvojitých m v roce 1919, vitě ozubený - Type A eckých granátů byl model šípo- Mimo ch kol. Odtud jiné dostal denně. cenou s otevřenou karoserií také znak Citroënu a prodejní necelých 8000 – dvojitá „stříška“ pochází jovky v Roanne. za úkol reorganizaci zbrofranků. Díky šípové zuby výrobě dosáhl jako dva 24 V roce 1918 pásové nad sebou. v průběhu produkce 30 hodin zorganiz V témže roce Andrému naskytla začátkem roku vozů denně, oval zásobová se důležitým 1920 to bylo ní Paříže příležitost i komoditami, denně. Netrvalo již 100 vozů exkurze nem tedy uhlím, 46 to dlouho a a potravinami. ply- dukoval Citroën províce automob ilů než automob Renault a Peugeot ilka dohromady.

Citroën DS

MJ_2018_02

.indd 46

Motor Journal 02/2018

23.01.18 0:08

www.MotorJournal.cz


Foto Tom Hyan

► Automobily ► MITSUBISHI ECLIPSE CROSS

1

ZMĚNA SMĚRU Foto Tom Hyan

TOM HYAN

2

1 Mitsubihi Eclipse Cross zdědil jméno po sportovním kupé, které se vyrábělo v americkém Normalu (Illinois) ve společném podniku Diamond Star Motors s Chryslerem (do roku 2011)

3

Sportovní automobil je mrtev, ať žijí SUV! Prý si to přejí zákazníci, takže kupé Eclipse patří minulosti, ale na trh už přijíždí nový crossover Eclipse Cross...

Z

ájem většiny klientů se opravdu přesouvá k automobilům SUV a výrobci se přizpůsobují. Sportovní vozy chce jen málokdo, crossovery a SUV se těší neustále narůstajícím prode­ jům. Všichni totiž přece potřebují více místa, mnohým vyhovuje vyšší posaz za volantem, někteří ­uvěřili i tomu, že jsou SUV bezpečnější právě pro větší výšku, zejména při střetu s běžným nízkým vozem. ­Japonská automobilka Mitsubishi Motors už ustoupila od výroby osobních automobilů klasického typu, v její ev­ ropské nabídce přežily jen Lancer (skončil loni) a malý Space Star (Mirage), a soustředila se na pikapy (L200/

18

auto 2018/2

TH

2, 3 Mitsubishi Eclipse Cross míří do středu mezi nabídku ASX a Outlanderu, s nimiž sdílí shodnou Global Platform (GS)

Triton), crossovery a SUV, jež nyní reprezentují pře­ devším ASX, Eclipse Cross, Outlander, Pajero Sport a Pajero (Montero/Shogun). Od roku 2016 je členem ali­ ance Renault Nissan Mitsubishi, takže lze očekávat další změny. Podle Daniela Nacasse, dlouholetého ředitele Public Relations společnosti Mitsubishi Motors Europe, budou odbyt této značky v Evropě brzy tvořit z celých 95 procent vozy kategorie SUV, pikapy a crossovery. Mitsubishi Motors patří k nejstarším japonským automo­ bilkám, loni oslavila 100 let od výroby prvního osobního vozu (Model A), ve třicátých letech měla vlastní prototypy PX33 s pohonem všech kol (vyrobeny čtyři kusy), ale


4

Foto Mitsubishi

Foto Mitsubishi

Foto Tom Hyan

5

► MITSUBISHI ECLIPSE CROSS 2018 motor převodovka, výkon spotřeba EU (čtyřválec) pohon [kW/k] [l/100 km] 1.5T MIVEC 6M, 2WD 120/163 6,6 1.5T MIVEC 8CVT, 2WD 120/163 6,7 1.5T MIVEC 8CVT, 4WD 120/163 7,0 2.2T DiD 8A, 4WD 110/150 neuvedeno

6

7

největší zkušenosti získala dlouholetou licenční výrobou legendárního amerického Jeepu Willys. Proč je tedy ne­ využít, v roce 1981 se objevilo první Pajero, následovaly Outlander, Delica 4WD, ASX a nyní Eclipse Cross. Je to nový začátek, kompaktní Eclipse Cross vyplňuje mezeru mezi ASX a Outlanderem, představil se loni v Ženevě. Vyzkoušeli jsme novinku v úvodní červené barvě, pohá­ něnou novým zážehovým čtyřválcem 1.5 MIVEC Turbo s plynulou samočinnou převodovkou CVT a pohonem všech kol 4WD, jiné verze zatím nebyly k dispozici. ­Působivý design ostrých tvarů a klínové boční siluety ­vychází z konceptů, jaké společnost Mitsubishi Motors vystavovala na posledních mezinárodních autosalonech. Kupodivu se příliš neliší od hybridních studií XR-PHEV (Tokio 2013) a XR-PHEV II (Ženeva 2015), jež tam ­sondovaly zájem veřejnosti. Mitsubishi Eclipse Cross podle výrobce rozšiřuje záběr značky do nové odnože segmentu SUV, známé coby SUV-kupé, jež upřednostňuje atraktivní vzhled před opti­

8 4, 5 Horizontálně členěná přístrojová deska s centrálním informačním displejem a možností připojení chytrého telefonu 6, 7 Zadní sedadla lze posouvat a jejich opěradla nastavovat, čímž se také mění objem zavazadlového prostoru 8 Vedle volicí páky CVT jsou poprvé dotyková ovládací plocha Touchpad Controller a tlačítko jízdních režimů S-AWC 4WD

málním využití vnitřního prostoru. Neznamená to, že by ve voze bylo málo místa, ale třeba zadní výklopná stěna efektním lomením víka přece jen trochu omezuje velikost převážených předmětů (tzv. kočárkový problém). Proti Mitsubishi ASX se rozměry vozu zvětšily jen mírně, délka o padesát milimetrů na 4405 mm, šířka o pětatřicet na 1805 mm a výška o pětačtyřicet na 1685 mm, ale na ­první pohled působí novinka nejen moderněji, ale i subtil­ nějším dojmem. Uváděná velikost zavazadlového pro­ storu 341 až 448 litrů nepatří k největším, splní však všechny běžné nároky. Prostor lze zvětšit sklopením asymetricky dělených zadních opěradel (60/40 %) pro přepravu větších předmětů, univerzálnost zvyšuje posuv zadní řady sedadel ve značném rozsahu 200 mm i varia­ bilní sklon opěradel, seřiditelný od 16 do 32 stupňů. Základním motorem je zcela nový zážehový čtyřválec 1.5 MIVEC (typ 4B40) s přímým i nepřímým vstřiková­ ním, proměnným (a nyní plynulým) časováním všech ventilů originálního systému MIVEC (Mitsubishi ►►►

2/2018 THauto

19


Foto Tom Hyan

► MITSUBISHI ECLIPSE CROSS

Foto Mitsubishi

1

2 Innovative Valve timing Electronic Control) a přeplňová­ ním malým turbodmychadlem s nízkým momentem setr­ vačnosti, tedy s rychlou reakcí. Ochotně se vytáčí, nabízí velmi slušných 163 koní (120 kW) a dovoluje svižnou jízdu se zrychlením na sto za 9,8 sekundy a největší rychlost na hranici 200 km/h s plynulou samočinnou pře­ vodovkou CVT a pohonem všech kol. Při klidné jízdě lze spotřebu paliva udržet kolem udávaných sedmi litrů na stovku kilometrů. Druhou alternativou je lehčí verze s manuální převodovkou a pohonem jen předních kol. Nový pětimístný crossover vychází z konstrukce svých sourozenců SUV, třetí generace Outlanderu slavila ­premiéru v Ženevě 2012 a jejím základem je dále vylep­ šená podlahová plošina Global Platform (má ji také Lancer/Galant JP, menší ASX/RVR/Outlander Sport a minibus Delica D:5), vyvinutá ještě ve spolupráci s DaimlerChrysler AG. S nezměněným rozvorem 2670 milimetrů slouží i typům ASX a Eclipse Cross, výhradně s pohonnými jednotkami konstrukce Mitsubishi. Plynulá

3

1 Základní pohonnou jednotkou je zážehový čtyřválec 1,5 l (downsizing), s variabilním časováním ventilů MIVEC a kombinovaným přímým i nepřímým vstřikováním paliva 2, 3 Eclipse Cross dosáhl pětihvězdičkového hodnocení EuroNCAP 2017 i zásluhou jízdních asistentů (mrtvý úhel BSW, samočinné brzdění FCM, adaptivní tempomat, jízda v pruhu)

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec Mitsubishi 4B40, přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; 1499 cm3 (ø 75 x 84,8 mm); 10,0:1; 120 kW (163 k)/5500 min‑1 a 250 N.m/1800 – 4500 min‑1; hliníkový blok a hlava válců, DOHC 16V, variabilní časování MIVEC pro všechny ventily; kombinované přímé i nepřímé vstřikování paliva, trojčinný katalyzátor, EU6. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a) jednokotoučová suchá spojka a šestistupňová převodovka (3,833 – 2,047 – 1,303 – 0,975 – 0,744 – 0,659 – Z 3,545), stálý převod 4,058; b + c) plynulá CVT (2,631 až 0,378) s možností osmi definovaných stupňů (2,631 – 1,765 – 1,313 – 1,046 – 0,843 – 0,664 – 0,518 – 0,404 – Z 1,960), stálý převod 6,386. Pro a + b) pohon předních kol, pro c) pohon všech kol S-AWC (4WD) s režimy Auto/Snow/Gravel (P/Z 55/45 až 80/20 %). PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy Multilink; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 215/70 R 16 (Inform, Invite) nebo 225/55 R 18 (Intense, Instyle). ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2670 mm, rozchod kol 1545/1545 mm; d/š/v 4405/1805/1685 mm; nájezdový úhel P/Z 18,8°/29,6°, přechodový úhel 18°; objem zavazadlového prostoru 341 – 448 l; objem palivové nádrže 63 (4WD: 60) l; pohotovostní hmotnost od 1500/1535/1625 kg, celková 2050/2150/2150 kg; brzděný přívěs do 1600 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce; a/b/c) – největší rychlost 205/200/200 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,3/9,3/9,8 s; spotřeba paliva EU město 8,2/8,0/8,2 l/100 km, mimo město 5,7/6,0/6,2 l/100 km a kombinace 6,6/6,7/7,0 l/100 km; emise CO2 151/154/159 g/km.

převodovka CVT má ve sportovním režimu osm na­ stavených stupňů (dodává se k motoru 1.5 MIVEC za příplatek), výhodou je hmotnost nižší o 10 kilogramů a levnější výroba (proti klasickému automatu). Nabídku motorů doplní vylepšený vznětový 2.2 DiD (typ 4N14), který má sice nižší výkon 110 kW (150 k), ale podstatně vyšší vrchol točivého momentu 400 N.m proti 250 N.m, a z principu dieselu nižší spotřebu paliva. Pro­ vozní údaje nebyly v době testu ještě k dispozici. Čtyř­ válec 2268 cm3 (ø 86 x 97,6 mm) je vlastní konstrukcí ze spolupráce Mitsubishi Motors a Mitsubishi Heavy Industries (MHI). Vyznačuje se hliníkovým blokem i hla­ vou válců, rozvodem DOHC 4V, nízkou kompresí 14,9:1, přímým vstřikováním nafty systémem common rail a přeplňováním turbodmychadlem VGT s chladi­ čem vzduchu. Jeho výkon je také 110 kW (150 k), ale už při 3750 min‑1; znatelný je nárůst vrcholu točivého mo­ mentu na dnešních 400 N.m/2000 – 2250 min‑1 (dřívější verze 360 nebo 380 N.m). Zajímavostí je první uplat­ nění variabilního časování ventilů u dieselu pro osobní vozy (MIVEC, ale jen pro sání). Diesel je spojen s osmi­ stupňovou samočinnou převodovkou klasického typu (s kapalinovým měničem momentu). U Mitsubishi také pracují na elektrické verzi BEV, která podle Nacasse může být u menšího vozu, větší zůstanou PHEV. Bohatá je výbava s řadou asistentů řidiče, konektivitou a prvním použitím dotykového ovladače touchpad u této značky. Ceny nového Eclipse Cross začínají na 549 650 korun českých včetně DPH (model Inform 1.5 MIVEC 2WD), resp. od 719 850 Kč se stejným moto­ rem, ale ve výbavě Intense a s pohonem všech kol 4WD (aktuálně viz www.mitsubishi-motors.cz). Vůz se vyrábí v Japonsku v továrně Mizushima Plant v Kura­ shiki (Okayama), která za druhé světové války dělala letadla, ale roku 1946 přešla na nákladní tříkolky Mizu­ shima XTM1. Později proslula elektromobily Mitsubishi i-MiEV, minivozy série eK a Lancery včetně EVO X ­Final Edition. V roce 2010 vyrobila třicetimiliontý auto­ mobil, v roce 2017 přešla na výrobu ASX (dříve Okazaki Plant) a nového Eclipse Cross.  ■


2/2018 THauto

21

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na MITSUBISHI Eclipse modelového roku 2000 z října 1999


Foto Tom Hyan

► Automobily ► JEEP WRANGLER 2018

1

EVOLUCE

Jeep Wrangler je pokračováním legendy terénních vozů 4x4, vítězů druhé světové války, jejichž výroba začala v roce 1941... 2

1 Nová generace Jeep Wrangler Rubicon (codename JL) ve čtyřdveřovém provedení 2 Jeep Wrangler Unlimited ve čtyřdveřovém provedení bez dveří

22

auto 2018/2

TH

N

Foto FCA USA

TOM HYAN, Detroit (MI)

ejnovější Jeep Wrangler kódového označení JL slavil premiéru na autosa­ lonu v Los Angeles 2017, letos se objeví také na evropském trhu. Původní kon­ cepce Jeepu Willys MB z roku 1941 se příliš nezměnila, po více než pětasedmdesáti letech se představila dnešní nová generace, využívající dalších poznatků technického vývoje poslední doby. Zůstaly zachovány tuhé nápravy, samozřejmě s vi­ nutými pružinami místo někdejších listových, na ­kolech jsou kotoučové brzdy a řízení nechybí posi­ lovač. Nové jsou úspornější motory, systém pohonu všech kol a konstrukce náprav. Velkou změnou je posílení komfortu a bezpečnosti, v sériové výbavě

▲ Nová osmistupňová samočinná převodovka je standardem pro čtyřválec, ale pro šestiválec se montuje na přání


Foto Helena Hyanová

3

4 najdete samozřejmě protiblokovací systém brzd s elektronickým rozdělením brzdné síly, hydraulický brzdový asistent i elektronický stabilizační program. Standardně se dodávají dvoudveřové i prodloužené čtyřdveřové verze, koncem roku se objeví také pikap (naposledy byl v této kategorii Jeep Comanche na základě Cherokee XJ, nabízený do roku 1992). Zkuste si však dnes někde objednat otevřený čtyř­ místný automobil na solidním rámu ze dvou ocelo­ vých podélníků a příček, s tuhými nápravami, sklop­ ným čelním sklem, třeba i bez dveří a s minimálním zavazadlovým prostorem, tak se jen pobaveně za­ smějí a poklepou si na čelo. Zbyl už jediný výrobce, a to je FCA (Fiat Chrysler Automobiles), nynější vlastník ikonické značky Jeep, která přes 75 let na­ dále vyrábí terénní automobil této specifikace, jenž má tu obrovskou výhodu, že projede takřka všude (nesmíte ovšem zůstat posazeni spodkem rámu na hromadě štěrku, jako se to jednou podařilo mně)! V obou základních verzích, dvoudveřové i praktič­ tější čtyřdveřové, a s oběma zážehovými motory (kromě Pentastaru 3.6 V6 návrat ke čtyřválci, ale 2.0 Turbo DI) dokazoval výrobce vybraným novinářům přednosti Wrangleru v okolí jezera Hawea na No­

Foto FCA USA

6

5 vém Zélandu, kde vybral rozbité kamenité cesty a strmá stoupání. Ti, kteří tam byli, se pak shodli na tom, že Jeep Wrangler neztratil nic ze svého charak­ teru, ale přidal rafinovaná technická řešení, větší komfort a úplnější výbavu podle nároků příslušníků nových nastupujících generací. Kromě klasických verzí Sport, Sport S a Sahara je nadále v nabídce zesílený Wrangler Rubicon s vět­ ším převodem terénní redukce (4,0 místo 2,72, ­stejně jako u předchůdce) i většími stálými převody náprav pro zdolávání extrémních terénních překá­ žek (4,10 proti 3,45, resp. 3,73 na přání a pro diesel). Všechny typy se dodávají rovněž v prodloužené ­verzi (jen Sahara nemůže být dvoudveřová), která má čtyři boční dveře místo dvou, pětimístný interiér a navýšený rozvor ze 2460 na 3008 milimetrů (dříve ze 2424 na 2947 mm u generace JK), takže na silnici je stabilnější, ale zase nevyniká tak v terénu jako krátký Wrangler (přesto i jí všechna běžná SUV ­mohou terénní vlastnosti jen závidět). K dispozici jsou plátěná (nová Sunrider Soft Top) i pevná sní­ mací střecha (Freedom Hard Top), novinkou je ­elektricky tlačítkem ovládaná plátěná střecha (Sky One-Touch Powertop). ►►►

3 Jeep Wrangler Rubicon v klasické krátké verzi slavil premiéru na autosalonu v Los Angeles 2017 4 Přístrojová deska už od minulé generace nese dotyk italských designerů 5 Šestiválec se šestistupňovou manuální převodovkou; volbě pohonu všech kol tradičně slouží druhá páka (polohy 2H/4H/N/4L) 6 Nový dotykový displej s provozními údaji

2/2018 THauto

23


Foto FCA USA

► JEEP WRANGLER 2018

1 1 Nový Wrangler s praotcem všech Jeepů, typem MB ze druhé světové války

2

2 Po válce se typ MB proměnil na CJ (Civilian Jeep), jehož nástupcem se po mnoha generacích stal nový Wrangler

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový s blokem i hlavou válců z hliníkové slitiny, uložený podélně vpředu; elektronické vícebodové vstřikování paliva, u 2.0 Turbo I4 přímé do válců; DOHC 4V (řetěz); Stop/Start; objem mazací soustavy 4,7 l; objem chladicí kapaliny 10,1 (I4: 9,4) l; a) 3.6 V6: zážehový šestiválec Pentastar s válci do V/60°; 3604 cm3 (ø 96 x 83 mm); 11,3:1; 209 kW (285 k)/6400 min‑1 a 353 N.m/4800 min‑1; max. 6600 min‑1; b) 2.0 Turbo I4: řadový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem; 1995 cm3 (ø 84 x 90 mm); 10,0:1; 200 kW (270 k)/5250 min‑1 a 400 N.m/3000 min‑1; max. 5800 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a) šestistupňová manuální převodovka D478 (5,13 – 2,63 – 1,53 – 1,00 – 0,81 – 0,72 – Z 4,49); b) kapalinový měnič momentu a samočinná osmistupňová 850RE (4,71 – 3,13 – 2,10 – 1,67 – 1,28 – 1,00 – 0,84 – 0,67 – Z 4,49), také pro a) na přání. Volitelný pohon zadních nebo všech kol, rozdělovací dvoustupňová převodovka Command-Trac NV 241 (1,00 – 2,72), resp. Rock-Trac NV 241 OR (1,00 – 4,00) pro Rubicon; případně trvalý pohon všech kol Selec-Trac MP3022 (1,00 – 4,00) na přání pro verze Sahara. Stálý převod náprav 3,45, vzadu na přání diferenciál se závěrem Trac-Lok; pro Rubicon 4,10 s elektronickými závěry Tru-Lock vpředu i vzadu. PODVOZEK – ocelový rám ze dvou podélníků a příček; tuhé nápravy Dana 30/35 (pro Rubicon Dana 44), vedené podélnými rameny a příčně ustavené panhardskou tyčí, pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči MTV (Multi-Tuned Valve); příčné zkrutné stabilizátory, pro Rubicon vpředu rozdělený s elektrickou deaktivací; kotoučové brzdy, vpředu ø 330 x 28 (Sport ø 330 x 24) mm s vnitřním chlazením, vzadu ø 342 x 14 (Sport ø 328 x 12) mm; ABS/EBD/HBA, ESC/HDC/HSA; maticové řízení 17,4:1 (čtyřdveřový 15,6:1) s oběhem kuliček a elektro-hydraulickým posilovačem; 3,6 (3,2) otáčky volantu na plný rejd; ocelová kola s pneu 245/75 R 17 nebo z hliníkové slitiny s pneu 245/75 R 17, 255/70 R 18 (jen 4Door Sahara) nebo 285/70 R 17 (Rubicon). ROZMĚRY A HMOTNOSTI (v závorce 4Door) – rozvor náprav 2460 (3008) mm, rozchod kol 1598/1598 mm; d/š/v 4237 (4785)/1875/1868 mm; nájezdové úhly podle pneu vpředu 41,4/(41,8)/44 (43,9)° a vzadu 35,9 (36,1)/(36,1)/37 (37)°; přechodový úhel 25 (20,3)/(21)/27,8 (22,6°); pohotovostní hmotnost od 1794/1819 (1905/1960) kg; přívěs do 907/907 (1588/1588) kg; objem palivové nádrže 70 (81,4) l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce pro USA, pouze 3.8 V6) – zrychlení 0 – 96 km/h za 7,0/8,0 s; spotřeba paliva EPA město/dálnice/kombinace 13,1/10,2/11,8 l/100 km s manuální a 13,8/8,11/12,4 l/100 km se samočinnou převodovkou.

24

auto 2018/2

TH

Původní Jeep Willys MB měl spodový čtyřválec 2.2 Go-Devil I4 o výkonu 44 kW (60 k), jehož základní koncepce coby Hurricane (SV-OHV) přežila u ame­ rických typů do sedmdesátých let. Nový zážehový 2.0 Turbo I4 eTorque (elektromotor/spouštěč, resp. re­ generační generátor spojený řemenovým převodem, jenž vylepšuje energetickou bilanci soustavy) pochází z italského Termoli od Fiat Powertrain, z dvoulitro­ vého objemu dává největší výkon 200 kW (272 k) se čtyřventilovým rozvodem DOHC a je spojen výhradně s osmistupňovou samočinnou převodovkou (Chrysler licence ZF). Základním motorem pro USA se tak stal upravený Pentastar 3.6 V6 o výkonu 209 kW (285 k), známý z předchůdce (nyní oba se systémem Stop/ Start), ovšem alternativně se šestistupňovou manuál­ ní převodovkou se zkrácenými dráhami řazení, anebo zmíněnou osmistupňovou samočinnou. Nabídku ­později rozšíří italský vznětový šestiválec 3.0 Eco­ Diesel V6/60° (Fiat/VM Motori) s výkonem 191 kW (260 k) s převodovkou 8 AT, známý z pikapů Ram 1500 a většího Jeepu Grand Cherokee. Zůstala dvoustupňová redukce i možnost výběru ze tří systémů pohonu čtyř kol (Command-Trac, Rock­ -Trac pro Rubicon, či trvalý Selec-Trac vůbec poprvé u Wrangleru), přičemž celkový plazivý převod u te­ rénního Rubiconu dosahuje 77,2:1 s osmistup­ ňovým automatem, či 84,2:1 s manuálem, takže zdolávání nejtěžších překážek je opravdu snadné. Už z minulé generace Rubiconu je známé elektrické


► KRÁTCE

Foto FCA USA

► Základní závod Škoda Auto v Mladé Boleslavi v lednu 2018 zavedl paralelní výrobu nejnovějšího typu Karoq, protože pokračující výroba v Kvasinách, zahájená v červenci 2017, nestačí poptávce. Bude dodávat až 320 Karoqů denně, investice dosáhly 16,6 milionu eur. Mladá Bolesalav je tak finálním výrobcem typů Octavia, Fabia, Rapid a Karoq včetně verzí Combi a Spaceback. Loni vyrobila 547 tisíc aut.

3 4

3 Provedení Sahara s většími koly se vyrábí pouze ve čtyřdveřové verzi 4 Jeep Wrangler nadále zachovává sklopné sklo čelního okna 5 Základní krátká verze Wrangleru je čtyřsedadlová

5

rozpojování předního stabilizátoru ASBS (Active Sway Bar System), zlepšující křížení náprav a tedy průchodnost terénem. Tuhé nápravy tradičně dodá­ vá americká společnost Dana, Inc., z Maumee (OH), která má více než stoletou tradici (dříve Spicer). Na zadní nápravě může být diferenciál Trac-Lok s ome­ zeným prokluzem, u Rubiconu jsou standardní výba­ vou závěry Tru-Lok na obou nápravách. Hodnoty

nájezdových úhlů přes 40° vpředu a kolem 37° vzadu patří k nejlepším v segmentu, stejně jako brodivost přes 0,7 metru, vynikající stoupavost a možnost vle­ čení přívěsů do hmotnosti 3500 liber (1588 kg). U terénního vozu Jeep Wrangler je skoro hříchem hovořit o konektivitě umožněné systémem čtvrté ­ ­generace UConnect od Fiatu, připojování chytrého telefonu (Apple CarPlay, Android Auto) a dotykových displejích 5,0; 7,0 nebo 8,4 palce, či nejrůznějších asistenčních službách Travel Link, Traffic či Guardian Connected Services, hlasem řízené navigaci, anebo výběru infotainmentu, zahrnujícího až třicet milionů možných skladeb Google Play Music. Snad se tímto způsobem podaří získat nové klienty, kteří by si jinak ryzí terénní automobil vůbec nepořídili. V USA je také běžný příjem satelitního vysílání Sirius XM Radio (za příplatek jej nabízejí i v autopůjčovnách a třeba v pustém Utahu nás potěšilo nepřetržitou a kvalitní funkcí). Standardní výbavou jsou čtyři airbagy. Jeep Wrangler ovšem není automobilem pro velmi dlouhé cesty, i když je zvládá bez problémů, je více vozidlem do nejtěžšího terénu i do jinak nedostupných míst. Nový Wrangler JL se vyrábí od prosince 2017 v zá­ vodě FCA Toledo North Assembly Plant v Toledu (OH), tam byla výroba současného Cherokee ukon­ čena v dubnu 2017 a po faceliftu převedena do Bel­ videre (IL), kde se do října 2016 vyráběl malý sedan Dodge Dart. Druhý závod v Toledu byl původně ­otevřen v dubnu 2001 pro výrobu Liberty/Cherokee minulých generací, k nimž přibyla spřízněná verze Dodge Nitro (2007 – 2011). Další investice míří do Toledo South Assembly Plant (Toledo Supplier Park) pro spuštění produkce nového pikapu Jeep Scrambler, odvozeného od Wrangleru JL, ale zatím tam nadále běží paralelní výroba staršího Wrangleru JK. Nový Wrangler JL byl uveden na americký trh v lednu 2018 s motorem V6 (ceny od 25 090 do 28 990 USD). Do Evropy přijde později.  ■

► Rekordní rok zaznamenala BMW Group, když loni vyrobila 2 088 283 automobilů BMW (nárůst o 4,2 %), 371 881 Mini (nárůst o 3,2 %), 3362 Rolls-Royce (pokles o 16,2 %) a 164 153 motocyklů BMW (nárůst o 13,2 %). Odbyt Rolls-Royce ovlivnil náběh nového Phantomu osmé generace; v mezidobí se britská automobilka z Goodwoodu soustředila na individuální úpravy Bespoke včetně vozu Sweptail se speciální karoserií. ► Velmi úspěšný rok má za sebou Groupe Renault s celosvětovým prodejem 3 761 634 automobilů, z toho 2 671 000 značky Renault a 655 tisíc Dacia; zbytek připadá na ruskou Ladu (336 tisíc) a korejský Samsung (kolem 100 tisíc). Přes 50 procent prodejů skupina realizuje v Evropě, kde drží druhé místo za Volkswagenem, ale před Fordem. Vede v segmentu elektromobilů (prodej ZOE v Evropě loni 31 300 vozů). ► Na českém trhu překonala Dacia mateřskou značku Renault, když prodala 15 331 vozů a Renault jen 13 224. Tyto levné automobily z rumunské a marocké výroby se těší stále větší popularitě, všechny továrny jedou naplno v třísměnném provozu. Dacia je evropským číslem 1 v prodeji soukromým klientům (vede hatchback Sandero). Loni se v Evropě prodalo celkem 463 700 automobilů Dacia. ► Znovuzrozená značka Alpine skupiny Renault uvedla sportovní kupé typu A110 na trh v loňském roce, produkce na rok 2018 je zcela vyprodána. Přeplňovaný čtyřválec 1.8 Turbo/185 kW (252 k) se sedmistupňovou převodovkou DCT je uložen napříč před zadní nápravou, dvoumístný vůz s hliníkovou karoserií dosahuje 0 – 100 km/h za  4,5 sekundy a rychlosti 250 km/h. K nám přijde až v roce 2019. ► Obrovskou a opuštěnou automobilku Packard v Detroitu, která poslední vůz vyrobila v roce 1956 a o dva roky později byla definitivně zavřena, koupil španělský podnikatel Fernando Palazuelo (Arte Express) a coby Packard Plant Project ji chce postupně během deseti až patnácti let přeměnit na kulturní, obytné a obchodní centrum.

2/2018 THauto

25


DEVÍTKA

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

► Automobily ► INFINITI PROTOTYPE 9

Retro a elektromobilita, to je studie závodního monopostu, kterou Infiniti představil na Soutěži elegance 2017 v Pebble Beach... 2

TOM HYAN, Detroit (MI) 1 Alfonso Albaisa, nový viceprezident Nissan Global Design (od dubna 2017), je věrný značce od roku 1988, tedy od počátku kariéry 2 Mercedes-Benz W154, legenda Grand Prix s třílitrovým kompresorovým dvanáctiválcem o výkonu 331 kW (450 k) ze sezony 1938 3 Riley Nine Special jezdce a ladiče Freddie Dixona s řadovým dvoulitrovým šestiválcem (1936)

26

auto 2018/2

TH

S

1

3

tudie má pozoruhodnou historii. Když byl ­Alfonso Albaisa povýšen z šéfdesignera Infi­ niti na viceprezidenta globálního designu Nissanu, dostal textovou zprávu, zda by ho zajímal návrh ve stylu barn-find, tedy nálezu vozu ve staré stodole. V USA se tak občas objevují zcela zapomenuté automobily před renovací, tentokrát ­ však mělo jít o design nového vozu v obdobném ­stylu. Začal tedy kreslit. Inspirovaly ho nejen závodní stroje třicátých let, ale také skutečnost, že už v roce 1936 vznikl japonský okruh Tamagawa Speedway (dlouhý jen 1200 metrů), na který však evropské ­monoposty Grand Prix nikdy nepřijely... Alfonso Albaisa si pohrával s představou, jak by asi vypadal závodní vůz Infiniti v době Auto Unionu a Mercedesu třicátých let. Samozřejmě mělo zůstat jen u výkresů, ale když do studia Infiniti Design v Atsugi (u Yokohamy) přijeli kolegové z oddělení Nissan Advanced Engineering & Manufacturing

v­ ýrobního závodu Oppama Plant, obrázky jim ne­ unikly, a tak hned nadšeně navrhli, my to auto posta­ víme! Opravdu se tak stalo. V nejstarší továrně ­Nissanu, která v Oppamě vyrábí přes půl milionu vozů ročně, se pustili do práce. Svařili ocelový žebři­ nový rám, vzali kladívka a ručně vytvarovali doutní­ kovou karoserii z ocelového plechu. Pro podvozek sáhli po klasice, tuhé nápravy (vzadu typu De Dion) však opatřili kotoučovými brzdami, ukrytými za na­ podobeninami velkoplošných bubnů. Šéfdesigner Albaisa obdivuje Mercedes-Benz W154, dvanáctiválec Grand Prix ročníku 1938, ale proti originálu má jeho Infiniti Prototype 9 sedadlo řidiče posunuté níže a více dozadu! Podařilo se nám však objevit snímek britského speciálu Riley Nine (ano, devítky!) z poloviny třicátých let, který byl nej­ rychlejším ze všech vozů upravených Freddie Dixo­ nem a na Brooklands Outer Circuit dosahoval prů­ měrné rychlosti přes 130 mph (209 km/h)! Zdá se,


► INFINITI PROTOTYPE 9 POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – trakční elektromotor Nissan EM57; výkon 110 kW (150 k)/3283 – 9795 min‑1 a točivý moment 320 N.m/0 – 3283 min‑1; akumulátory Li-Ion 30 kWh; jednostupňový redukční převod; pohon zadních kol. PODVOZEK – ocelový žebřinový rám; obě nápravy tuhé, zadní typu De Dion, odpružené příčnými listovými pery; hydraulické tlumiče; kotoučové brzdy ø 252/252 mm, vpředu s vnitřním chlazením; řízení a brzdy bez posilovače; pneumatiky 4,50 – 19 vpředu a 6,50 – 19 vzadu. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2700 mm, rozchod kol 1550/1570 mm; d/š/v 4330/1820/910 mm; světlá výška 65 mm; hmotnost 890 kg; rozdělení hmotnosti na nápravy P/Z 43/57 %.

že byl vzorem pro Infiniti, i když o tom nikdo nemluví. Doutníková karoserie je podobná, stejně jako volba čísla 9, kol s drátovým výpletem a centrální maticí, to však byl vlastně standard té doby! Infiniti se naopak odvolává na sportovní prototyp Prince R380, který vyhrál třetí Velkou cenu Japonska v květnu 1966 (první na okruhu Fuji) a porazil Porsche 906. Auto­ mobilka Prince je dnes označována za prvního japonského výrobce tzv. prémiových vozů. Byla ­ ­pohlcena Nissanem, jenž vytvořil Infiniti, které na slávu a tradici Prince údajně navazuje... Premiéra na Concours d’Elegance 2017 v kali­ fornském Pebble Beach vzbudila velkou pozornost nejen pro retrostylové prvky, ale i pro inovativní pohonnou jednotku. Prototype 9 je totiž elektro­ ­ mobil, který využívá akumulátory Li-Ion 30 kWh upravené z hybridu Infiniti Q70 a nejnovější trakční elektromotor typu EM57, tehdy jen připravený pro ještě neuve­dený Nissan Leaf druhé generace. Ně­

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

PROVOZNÍ VLASTNOSTI – největší rychlost omezena na 170 km/h (teoretická 233 km/h); zrychlení 0 – 100 km/h za 5,5 s; doba jízdy naplno na závodní dráze 20 minut.

které prameny hovoří o výkonu 120 kW (163 k), jiné o standardním 110 kW (150 k) jako u sériového ­Leafu II. Šéfdesigner Alfonso Albaisa si vůz osobně vyzkoušel na dragstripu u Sacramenta (CA), ale také při natáčení hezkého promočního videa na blíže neurčeném starém oválu. Největší rychlost ­ byla omezena na 170 km/h, retrostylové pneuma­ tiky navrženy pro rychlosti do 145 mph (233 km/h), ale při pohledu na jejich proporce a vzor je jistě ­třeba velké opatrnosti. Tři kruhové kontrolní přístroje jsou na pevném středu tříramenného sportovního volantu, Alfonso Albaisa si liboval, že bez hluku motoru lze lépe vychutnávat rychlost. Ostatně třia­ padesátiletý syn kubánských rodičů narozený v USA je vášnivým plachtařem na otevřeném moři, ale také znalcem architektury, která proslavila jeho otce. Prototype 9 zůstane prototypem, snem Alfonsa Albaisy je vytvořit nejlepší sedan světa, jak na­ ­ značil studií Q Inspiration v Detroitu.  ■

2/2018 THauto

27


Foto Helena Hyanová

► Automobily ► GUANGZHOU AUTOMOBILE GROUP

1

1 GAC Motor GA4, světová premiéra nového sedanu v Detroitu (2018)

Foto Tom Hyan

2 Kompaktní SUV GA3 s motorem 1.3 Turbo/99 kW (135 k), rozvorem náprav 2560 mm a délkou 4348 mm (uveden v srpnu 2017)

2

3

ČÍNSKÉ AMBICE

Čínská výroba osobních automobilů je dosti nepřehledná, na mezinárodní autosalony se však vydávají jen někteří výrobci...

S

kupina Guangzhou Automobile se rozhodla zaútočit na americký trh, což se jiným čínským automobilkám v minulosti prostě nepodařilo. Některé svou iniciativu dotáhly až k homolo­ gačním zkouškám v USA, v nichž ale neuspě­ ly. Zvrátit se to snaží GAC Motor, který už déle vystavuje na North American International Auto Show v Detroitu. Zatímco v roce 2013 se ještě jeho expozice krčila ve foyeru detroitské Cobo Hall, 2017 měla malý stánek ­ v hlavní hale NAIAS Cobo Hall a letos už poměrně velký v těsné blízkosti domácí značky GMC (General Motors). Podle dostupných údajů je GAC Motor vlastní značkou Guangzhou Automobile Group, Co., Ltd., z Guangzhou

28

auto 2018/2

TH

TOM HYAN, Detroit (MI) 3 Velké SUV GS8 se čtyřválcem 2.0 Turbo/146 kW (198 k) má být prvním typem pro americký trh (v Číně uvedeno v říjnu 2016)

(Guangdong), která vystupuje pod zkratkou GAC a sdružuje několik podniků, většinou joint ventures se zahraničními partnery. Patří k nim GAC Fiat Chrysler, GAC Honda, GAC Mitsubishi, GAC Nissan, GAC Hino a GAC Toyota; vlastní značky reprezentují GAC Motor (v Číně coby GAC Trumphi), GAC Changfeng a GAC Gonow (tuto značku, specializovanou na pikapy, GAC pohltil v dubnu 2010). Skupina vyrábí i motocykly (Wuyang Honda), vlastní motory, automobilové díly, ­ nákladní vozy a autobusy. Součástí je výzkumné a vý­ vojové středisko GAC Engineering Institute. Nyní je ­organizace výroby automobilů rodělena na tři sektory, a to na vlastní značku GAC Motor, Japonskou sérii


Foto Helena Hyanová

6

4 5

7

Foto Tom Hyan

8

a Evropsko-Americkou sérii. V první polovině roku 2017 údajně celková produkce dosáhla 963 500 vozů (nárůst 32 procent) a 472 100 motocyklů a skútrů. Se současným názvem podnik vystupuje od června 2005, pod podobným (s vypuštěním označení Co., ale jen s Ltd.) údajně vznikl v červnu 1997. Jde o akciovou společnost, kontrolovanou čínským státem, tedy čín­ skými komunisty. V roce 2017 byla na místě číslo 238 v žebříčku Fortune Global 500 a zaměstnává více než 77 tisíc lidí. Ve třinácté pětiletce, jež právě probíhá, hodlá skupina posílit své aktivity v pěti hlavních smě­ rech, k nimž patří výzkum a vývoj, automobily, auto­ mobilové součásti, obchodní služby a financování. Vyhlásila, že chce uplatnit vlastní značku soustře­ děním aktivit pod filiáku GAC Motor, zahájit vstup na mezinárodní trhy, prolomit elektromobilitu a důsledně zavádět konektivitu. Letošní přehlídka GAC Motor na Detroitském autosa­ lonu zahrnovala kuriozní studii Enverge Concept s ab­ sencí bočních oken (jen stříbrná plocha zvenku, zevnitř zjevně neprůhlená), ale se soustavou kamer (i místo zpětných zrcátek), plovoucím horizontálním modulem přístrojové desky, volantem s neúplným věncem ve ­stylu leteckého kniplu, voličem režimu jízdy P-R-N-D

4, 5, 6 Kuriozní elektrická studie GAC Enverge Concept s absencí bočních oken, soustavou kamer a elektrickou poháněcí soustavou 7 GAC Engineering od roku 2006 vyvíjí zážehové čtyřválce vlastní konstrukce 8 Další kuriozní studie GAC WitStar s akváriem včetně živých rybek mezi zadními sedadly (Detroit 2015)

na středové konzole, čtyřmi samostatnými sedadly a vpřed výklopnými dlouhými dveřmi. Nová elektrická platforma GAC EV nese akumulátory Li-Ion 71 kWh, ­dojezd je údajně 370 mil (595 km), lze využívat bezdrá­ tové indukční dobíjení a rychlonabíjení za 10 minut pro dojezd 240 mil (386 km). Vůz zrychluje na sto za 4,4 sekundy s elektromotorem na každé nápravě o celko­ vém výkonu 176 kW (240 k); největší rychlost je ome­ zena na 158 km/h. Koncept Enverge je předobrazem SUV Coupé, jež by se mělo objevit při vstupu GAC na severoamerický trh, naplánovaný na čtvrté čtvrtletí 2019, především se sedmimístným SUV typu GS8. V Číně se vozy GAC Motor prodávají jako GAC Trum­ phi, společnost však měla problémy s britským Trium­ phem (nyní jen motocykly) a v USA nechce žádnou podobnost se jménem prezidenta Donalda Trumpa, takže v Detroitu byly všechny výrobky čínské automo­ bilky označeny pouze GAC. Skupina však prohlásila, že ještě letos oznámí libozvučnou náhradu za Trum­ phi pro pojmenování svých vozů. Světovou premiéru slavil sedan GAC GA4 střední třídy, alternativně se čtyřválci 1.3 a 1.5 na nové platformě G-CPMA (GAC Cross-Platform Modular Architecture), jehož prodej byl zahájen v lednu v Číně. Přehlídka zahrnovala ►►►

2/2018 THauto

29


Foto Tom Hyan

► GUANGZHOU AUTOMOBILE GROUP

2

Foto GAC Motor

1

Foto Tom Hyan

3

5 také větší sedany GA6 a luxusní GA8, minivan GM8, kompaktní SUV GS3 a GS7 i velké GS8. Od roku 2017 má GAC vývojové středisko v Silicon Valley a ame­ rické zaměstnance. Feng Xingya, prezident GAC Group a předseda představenstva GAC Motor, prohlá­ sil v Detroitu, že trhy americký a evropský jsou velmi důležité pro plánovaný rozvoj GAC Motor. Loni zdolal GAC Motor metu půl milionu, v roce 2020 chce vyrábět milion automobilů ročně. Výrobní program společnosti GAC Motor, založené v rámci skupiny v květnu 2007, zahrnuje sedany ozna­ čené GA (podle velikosti GA 3 až 8); módní SUV pojme­ nované GS (od GS3 po 8) a velké MPV (GM8). První typ GA5 vyjel v roce 2010 (Beijing Auto Show), o rok poz­ ději se představil první SUV GS5 (Guangzhou Auto Show). V roce 2013 slavil GAC Motor premiéru v Det­ roitu s trojicí vozů včetně elektrické verze GS5, na Shan­ ghai Auto Show 2013 představil kompaktní sedan GA3 na platformě A/A0, zatímco větší AL (B/C) posloužila dalším typům, s nimiž zamířil do vyšších sfér. Už v červnu 2006 byla založena firma GAC Engineering, která vedle vývoje vozů připravila dvě vlastní řady záže­ hových motorů. Menší GS-Series jsou čtyřválce 1.3/1.5 a odvozený tříválec 0.7, větší G-Series zahrnuje čtyř­ válce 1.6/1.8/2.0, které se vyznačují variabilním časo­ váním všech ventilů, proměnnou délkou sacího potrubí a většina i přeplňováním turbodmychadlem. Konstruk­ téři GAC pracují rovněž na dvouspojkové převodovce DCT (sedmistupňová se spojkami v olejové lázni). Čis­

30

auto 2018/2

TH

4

6 1 Fiat Viaggio od Guangzhou tým elektromobilem je GE3, odvozený z GS3; hybridní Automobile, premiéra na Auto verze reprezentují GS4 PHEV a GA3S PHEV. Show China 2012 v Pekingu Design vozů lze označit za globální, tedy nenápaditý, podvozky využívají vzpěry McPherson vpředu a ne­ 2 GAC Trumphi GA5 v elektrické verzi REEV (Range závislé zavěšení Multi-Link vzadu, jen u menších se­ Extender EV) se zážehovým danů GA3/4 a kompaktního SUV GS3 je vzadu náprava motorem 1.0 pouze pro pohon s vlečenými rameny spojenými torzně poddajnou generátoru (Peking 2012) ­příčkou. Nový sedan GA4 má rozvor náprav 2659 mm, 3 GAC Motor GM8 kategorie ­celkové vnější rozměry 4691 x 1806 x 1501 mm a poho­ MPV s motorem 2.0 Turbo/ tovostní hmotnost od 1320 kilogramů. Základní čtyř­ válec 1.3 Turbo disponuje výkonem 99 kW (135 k)/ 146 kW (198 k), rozvorem náprav 3000 mm a celkovou 5500 min‑1. Zrychlení 0 – 100 km/h se šestistupňovou délkou 5065 mm samočinnou převodovkou je do třinácti sekund, největší (premiéra v Guangzhou 2017) rychlost 191  km/h a kombinovaná spotřeba paliva 6,9 l/100 km. V základní výbavě čtyřdveřového vozu GA4 4 Vlajková loď GA8, jsou osmipalcový dotykový displej, navigace, adaptivní největší sedan, ale jen se čtyřválcem 2.0 Turbo/143 kW tempomat, audiosoustava se šesti reproduktory, čtyři (194 k) a šestistupňovou airbagy, vypínatelné ESC, kamera 360° a čidla pro par­ samočinnou převodovkou kování atd. Největší sedan GA8 má rozvor náprav (premiéra 2015) 2906 mm, délku 5004 mm a pohotovostní hmotnost od 1770 kilogramů; se čtyřválcem G-Series 2.0 Turbo/ 5 GAC Trumphi E-Linker, koncept kompaktního sedanu 143 kW (194 k) a šestistupňovou samočinnou převo­ v elektrické verzi, představený dovkou nabízí kombinovanou spotřebu 7,8 l/100 km. v Pekingu 2012 Vedle vlastních vozů nabízí GAC Group i licenční typy, upravené pro čínský trh. Patří k nim sedan střední třídy 6 GAC GS5, první SUV Fiat Viaggio na platformě FCA Dart/Giulietta; vyrábějí této čínské značky, měl se rovněž automobily Jeep, k nimž letos přibude sedmi­ premiéru na autosalonu místný Grand Commander na základě šestimístné v Guangzhou 2011 (náš snímek z Pekingu 2012) ­studie Yuntu Concept (Shanghai Auto Show 2017).  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní automobil GILBERN z britského Walesu (1968)

2/2018 THauto

31


► Automobily ► SCANIA S + R HEAVY RANGE

Foto Scania

NOVÁ DIMENZE

Rozsah vývojových prací na poslední generaci těžkých nákladních vozů Scania dobře dokumentují investice ve výši přes dvacet miliard švédských korun...

V

ýrobky švédské automobilky Scania s tradicí ONDŘEJ HORSKÝ, i ustavení deflektorů a v neposlední řadě minimalizace Södertälje (S) delší 125 let se již celá desetiletí těší neotře­ rozměrů či přímo eliminace technologických spár. sitelnému postavení uctívané řidičské ikony, Zdánlivě zanedbatelné jsou rozměrové úpravy, které se která vyniká nepřehlédnutelnou decentní ele­ významně podílejí na pohodlí posádky. Střecha je vyšší gancí, příkladným pohodlím za volantem, vysokou tech­ o 100 mm, kabina je o 50 mm delší; na vrcholu sorti­ Dva vozy nové těžké série, nickou úrovní a mimořádně nízkou spotřebou paliva. mentu je zcela nová budka řidiče řady S, vynikající vlevo R 450 a vpravo O to zajímavější je nedávné uvedení zcela přepraco­ nejsilnější osmiválec S 730 ­zcela rovnou podlahou, největším vnitřním objemem, vané generace těžkých nákladních vozů, jež se poprvé maximalizovaným formátem a počtem odkládacích pro­ (číslo prozrazuje představily na IAA 2016 v Hannoveru, a které už tra­ výkon v koních) storů, vše s mimořádným důrazem na estetiku a pre­ dičně předcházejí konkurenci o mílové kroky. cizní ergonomii pro řidiče výšky 1,6 až 2,1 metru, opti­ malizovaný výhled všemi směry (včetně tradičně Design nových vozidel rozvíjí přednosti a filozofii vzhledu předcházejících dvou generací, samozřejmě kritického úhlu přes levý sloupek A) i řešení zpětných v některých detailech si nové linie vyžádaly respek­ zrcátek. Velkou změnou, byť nenápadnou, je posunutí tování konstrukčních prvků, zvláště u skeletu budky přední nápravy o 50 mm vpřed, což vedle zlepšení jízd­ ­řidiče. Jednotlivé díly budky jsou spojovány nýtováním, ních vlastností přináší i zkrácení brzdné dráhy cca bodovým svařováním, pájením i lepením. Bez kompro­ o 5 %. Na zlepšení se podílí také elektrohydraulické misů, s lícováním přesnějším, než jaké najdeme u mno­ ovládání vlečené nápravy se zvětšením natočení kol ze hých osobních vozů a s povrchovou úpravou na úrovni 14° na 19° a snížení její hmotnosti o 30 kilogramů. prémiových značek. Stejně přísný je výběr použitých K dispozici jsou dvě skupiny kapalinou chlazených pře­ materiálů. Řešení masky chladiče ovlivnila míra nároků plňovaných vznětových motorů, splňujících s rezervou na objem vstupujícího vzduchu a intenzitu chlazení. emisní limity EU6 se samostatnými čtyřventilovými hla­ vami válců, vysokotlakým vstřikováním paliva Budky Scania R a S (luxusnější), vyvíjené ► SCANIA S + R NEW GENERATION a vyráběné ve švédském Oskarshamnu, do­ XPI a chladiči stlačeného vzduchu. Nabídku staly větší objem interiéru a díky vysokopev­ tvoří čtyři výkonové varianty řadových šesti­ typ motoru výkon točivý moment nostním ocelím podstatně tužší a bezpeč­ válců o zdvihovém objemu 12 700 cm3 (ø 130 x (SCR EU6) [kW/k/min-1] [N.m/min-1] nější strukturu, obklopující účelný a estetický 160  mm) a tři varianty osmiválců do V/90° DC13 370 272/370/1900 1900/1000 – 1300 vnitřní prostor. Velkou péči si vyžádalo dů­ o zdvihovém objemu 16  400  cm3 (ø 130 x DC13 141 410 302/410/1900 2150/1000 – 1300 sledné odladění aerodynamiky u tak velkého 154 mm). Všechny motory jsou k dispozici se DC13 148 450 331/450/1900 2350/1000 – 1300 DC13 158 500 368/500/1900 2550/1000 – 1300 objektu, jaký dnešní návěsový tahač před­ systémem SCR a odlučovačem pevných částic stavuje. A to včetně detailů jako jsou tvary DPF, osmiválce však se soustavou SCR + DC16 105 520 382/520/1900 2700/1000 – 1300 EGR + DPF. Šestiválce mají vysoký kompresní stíračů či zpětných zrcátek, technologie za­ DC16 106 580 427/580/1900 2950/1000 – 1350 poměr 20,0:1, osmiválce vystačí se 17,4:1. sklení, instalace osvětlovacích prvků, tvary DC16 107 730 537/730/1900 3500/1000 – 1400

32

auto 2018/2

TH


2

3

4

Foto Scania

1

1, 2 Třínápravový tahač Scania S 500 nové generace 3, 4 Dvounápravový tahač Scania R 500 nové generace 5 Pracoviště řidiče ve Scanii byla vždy etalonem, nová generace však jde ještě dále

5 ­ajímavostí je instalace turbodmychadel Z s pevnými lopatkami stejně jako nové tvary spalovacích prostorů a přepracovaných vstřikovačů, jen pro V8 je k dispozici varia­ bilní geometrie lopatek. Šestiválce poskytují při brzdění motorem decelerační výkon až 256 kW/2400 min‑1, osmiválce dokonce 320 kW/2400 min‑1. Úspory přináší vyšší tep­ lota spalování, termostatické chlazení oleje a pohon chladicích ventilátorů (v některých případech o větším průměru) bez ztrátových převodů, čímž lze ušetřit až 1 % paliva, pro­ tože teplota oleje má prakticky trvale opti­ mální úroveň při nižším výstupním výkonu a nižších venkovních teplotách. Ve srovnání s předcházejícími, už tak mimořádně úspor­ nými typy Streamline EU6 pro dálkovou do­ pravu, se podařilo snížit spotřebu paliva

6

zhruba o 5 % při zachování či zvýšení úrovně ostatních parametrů. Běžné vozidlo pro dál­ kový provoz, které ujede 150 000 kilometrů ročně, tak ušetří až dva tisíce litrů paliva. Scania je velmi aktivní ve vývoji alternativ­ ních hnacích ústrojí a nabízí překvapivě ob­ sáhlý sortiment motorů, schopných spalovat všechny typy paliv z obnovitelných zdrojů, tedy až stoprocentní bionaftu, stlačený zem­ ní plyn, zkapalněný zemní plyn, syntetický bioplyn, etanol ED95, anebo hydrogenované rostlinné oleje HVO. Některá z těchto paliv mohou být provozně levnější než běžná ­nafta. Na motory navazují samočinné převo­ dovky Opticruise, vyvinuté v Södertälje. Nyní synchronizační kroužky nahradilo řízené ­přibrzďování předlohového hřídele, výsled­ kem je rychlejší řazení a opět úspora paliva.

6 Opravdu luxusní provedení interiéru nejsilnějšího osmiválce S 730 Díky brzdě předlohového hřídele dokáže převodovka Scania GRS 905 pro dálkovou dopravu řadit nahoru za 0,4 sekundy, tedy za polovinu původního času. Energeticky ná­ ročná a těžká původní řešení pro zkrácení času řazení jsou nyní zbytečná. Adaptivní tempomat nově může pracovat při všech rychlostech až do úplného zastavení, což pomáhá při pojíždění v dopravních zácpách. Scania přichází mezi výrobci užitkových vozů s nejrozsáhlejší soustavou prvků aktivní i pasivní bezpečnosti. Pozornost ­ ­zaslouží poprvé instalovaná ochrana proti následkům převrácení, zahrnující i po­ stranní hlavové airbagy. Nedílnou částí ­programu je komplexní nabídka finančních, technických, servisních i dalších služeb ­přímo od výrobce.  ■

2/2018 THauto

33


Technika

► CES 2018 LAS VEGAS Výstava elektroniky CES v Las Vegas se stává dalším autosalonem, zaměřeným na elektromobilitu, autonomní jízdu a konektivitu. Letos tam měla světovou premiéru značka Byton, vedená Němci v čínských službách. Na tiskové konferenci 7. ledna představila elektrické vozidlo s podtitulkem smart intuitive, podle výrobce určené pro sdílené užití, chytrou mobilitu a autonomní jízdu (Level 4 od 2020), využívající interakci s lidmi soustavou čidel a kamer. Slibuje uvedení vozu na trh v Číně už v roce 2019, pak v USA (od 45 000 USD), ale podobných plánů jsme zaznamenali více (NiO, Faraday, LeEco). Byton absolvoval v Las Vegas první předváděcí jízdy. Členy týmu jsou bývalí zaměstnanci BMW, Faraday Future, Tesla, Google a Apple.

Podivuhodné vozidlo Byton, zřejmě pětidveřový čtyřmístný crossover/SUV, přiváží první dotykový displej ve středu volantu, jak na tiskové konferenci zdůraznil Dr. Carsten Breitfeld, CEO a zakladatel Bytonu (dříve Future Mobility Corp.), jenž má vývoj v Nanjingu, Mnichově a Silicon Valley. Přístrojovou desku tvoří Shared Experience Display 49“ x 10“ (1245 x 254 mm) po celé šířce vozu, který dovoluje interakci všem cestujícím hlasem, dotyky a gesty, stejně jako rozeznáváním tváře. Podle Breitfelda (vedl vývoj BMW i8) je vůz velmi blízko masové produkci (!), která se má rozběhnout v Nanjingu. Dojezd EV 402 nebo 523 km podle verze (jeden motor vzadu 200 kW, resp. dva a celkem 350 kW).

Carsten Breitfeld předvádí dotykový displej 8“ ve volantu

Foto Byton

Foto Byton

Foto Byton

Foto Byton

Byton se představil v Las Vegas

Světovou premiéru na CES měl také Hyundai Nexo FCEV, nový elektromobil s vodíkovými palivovými články, vybavený pro částečně autonomní jízdu. K novinkám patří BVM (Blind-spot View Monitor), tedy monitor pro sledování provozu po stranách vozidla a za ním, aniž by řidič musel otáčet hlavu, vše se totiž zobrazuje na displeji přístrojové desky a bočních monitorech SVM (Surround View). K dalším asistentům systému ADAS (Advanced Driver Assistance Systems) patří udržování jízdy ve středu jízdního pruhu, či automatická úprava rychlosti podle provozu a samočinné parkování. Proti vodíkovému ix35 FCEV má Nexo prodloužený dojezd o 215 na 805 kilometrů. Vůz má rozvor náprav 2790 mm a vnější rozměry 4671 x 1859 x 1631 mm. Elektromotor 120 kW mu uděluje zrychlení 0 – 96 km/h za 9,5 sekundy.

34

auto 2018/2

TH

Foto Hyundai

Hyundai Nexo

Foto Hyundai

Foto Byton

Sdílený dotykový displej místo přístrojové desky


Audi R8 Spyder a Karma Revero

Bentley Bentayga W12

Rolls-Royce Phantom

Součástí autosalonu NAIAS 2018 v Detroitu byla přehlídka The Gallery pro drahé sportovní a luxusní automobily s cenou přes 100 tisíc dolarů, poprvé uspořádaná přímo na výstavišti Cobo Center (loni v hotelu MGM Grand Detroit Casino); sobotní vernisáž před autosalonem ovšem pouze pro zvané, kteří zakoupili vstupenku za 250 dolarů (zahrnuje večeři a nápoje). Naštěstí vystavené vozy zůstaly v sále i po oficiální tiskové dny. Vrcholem byla severoamerická premiéra Rolls-Royce Phantom osmé generace, zaujaly nás také americké speciality Superformance/Chevrolet Lingenfelter, Falcon F7 a Karma Revero. Falcon Motorsports F7

Range Rover SVR

Ferrari GTC4 Lusso V8 Superformance GS Corvette 1963 by Lingenfelter (530 kW/720 k)

Karma Revero (ex-Fisker)

Foto Helena Hyanová & Tom Hyan

THE GALLERY DETROIT


Foto Tom Hyan

► Technika ► NAIAS 2018 DETROIT

Ford F250 Limited 6.7 Power Stroke Navzdory aféře Dieselgate nabídka vznětových motorů u osobních a lehkých užitkových automobilů v USA vzrůstá. Není to však žádná novinka, Ford uvedl u těžších pikapů Ford F Super Duty první motory 7.3 Power Stroke V8 (konstrukce International T444E) už v roce 1994 s výkonem 154 kW (210 k)/3000 min‑1 z objemu 7276 cm3 (ø 104,4 x 106,2 mm). Měly jedno turbodmychadlo, litinový blok i hlavy válců OHV 2V. Dnes série F250/F350 Super Duty používá nové typy 6.7 Power Stroke V8 (vlastní konstrukce Forda), od modelového roku 2018 se zvýšeným výkonem na 331 kW (450 k)/2800 min‑1 z objemu 6653 cm3 (ø 99 x 108 mm). Mají čtyřventilový rozvod OHV, turbodmychadlo VGT, blok ze speciální litiny CGI a hliníkové hlavy válců. Používají se rovněž 6.0 Power Stroke V8 (International VT365) a 6.4 Power Stroke V8 (International MaxxForce 7).

Foto Helena Hyanová

Ford 3.0 Power Stroke V6

Ford 3.0 Power Stroke V6 Ford F150 Platinum 3.0 Power Stroke

Spolupráce Forda a General Motors zahrnuje převodná ústrojí. Ford vedl vývoj podélně uspořádané desetistupňové samočinné převodovky, která se nejprve uplatnila v pikapech F150 a od modelového roku 2017 v kupé Chevrolet Camaro ZL1 s kompresorovým osmiválcem 6.2 LT4/478 kW (650 k) z Corvetty Z06. Následovalo zabudování do pikapu Ford Raptor s motorem 3.5 EcoBoost V6 o výkonu 331 kW (450 k), pak do sportovního Mustangu 2018, a nyní do pikapů Ford Ranger a Chevrolet Silverado. Při společném vývoji devítistupňového automatu pro příčnou zástavbu je naopak vedení projektu svěřeno General Motors.

36

auto 2018/2

TH

Ford Ranger 10 AT

Ford 6.7 Power Stroke V8

Současná hliníková generace nejúspěšnějšího amerického automobilu Ford F150 debutovala v Detroitu s novou vznětovou pohonnou jednotkou, kterou do Dearbornu dodává britská továrna Ford Motor Company z Dagenhamu. Moderní šestiválec 3.0 Power Stroke V6 s válci do V/60° vychází z řady Lion, má blok z litiny CGI (Compacted Graphite Iron), hliníkové hlavy válců DOHC 4V (pohon rozvodu ozubeným řemenem), turbodmychadlo VGT a pracuje s desetistupňovou samočinnou převodovkou. Z objemu 2999 cm3 (ø 84 x 90 mm) nabízí výkon 186 kW (253 k)/3250 min‑1 a největší točivý moment 596 N.m/ 1750 min‑1. Užitečná hmotnost pikapu činí 916 kg, hmotnost přívěsu je do 5171 kg, ale kombinovaná spotřeba paliva klesla na 30 mpg (7,8 l/100 km).


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na repliku Jeepu CJ3B od kalifornské firmy ICON (2010)

2/2018 THauto

37


Motorsport

► INDY CAR / INDY LIGHTS 2017

Foto Chevrolet

Josef Newgarden přerušil nadvládu zahraničních jezdců a dobyl titul znovu pro USA po ročnících 2012 (Ryan Hunter-Reay) a 2006 (Sam Hornish Jr.)

1

DRAMA DO KONCE 2

Foto Chevrolet

Po startu v Elkhart Lake vede Josef Newgardem (střídal barvy vozu podle sponzorů) před týmovým kolegou Will Powerem (Team Penske/Chevrolet)

Verizon Indy Car Series patří k nejrychlejším a nejdramatičtějším závodům světa. Mistra opět určil poslední závod...

N

ejrychlejší kategorií v závodech formu­ lových vozů je americká Indy Car Series, zejména pak nejdelší Superspeedways a květnové vyvrcholení šampionátu v 500 mil Indianapolis! Na rozdíl od F1 jde o mistrovství velmi vyrovnané, o vítězství bojují jezdci různých týmů; nejde tedy o dominantní postavení jedi­ ného jako ve formuli 1, kde poslední dobou jeden tým vládne několik let. Ovšem, také v Indy Car Series jsou lepší a horší týmy, jenže vítězit může i outsider, protože rozdíly v technice nejsou tak propastné. Od sezony 2012 se používají šestiválce 2.2 V6 Turbo; po debaklu Lotusu (Judd) spolu soupeří jen Chevrolet a Honda,

38

auto 2018/2

TH

TOM HYAN 1 Josef Newgarden při zastávce v boxech na nejrychlejším závodě 500 mil Pocono v Pensylvánii 2 Brazilský veterán Helio Castroneves vyhrál 300 mil na oválu Iowa Speedway před J. R. Hildebrandem

shodné vozy dodává Dallara (typ IR/DW12), od roku 2015 dostaly aerodynamické úpravy body kits v návaz­ nosti na použitou pohonnou jednotku, ale v letošním roce bude aerodynamika jednodušší s jediným univer­ zálním kitem pro všechny. Tvarově se tak vozy přiblíží monopostům z osmdesátých a devadesátých let... Pravidla jsou vcelku stabilní od roku 2012, přibyly jen zmíněné sady UAK18 (Universal Aero Kit 2018), výko­ ny motorů se příliš nemění, jsou nastaveny podle druhu trati až na 675 k (496 kW), pro čtyřkilometrové ovály na 575 k (423 kW), přičemž jezdec má k dispozici krátko­ dobé zvýšení tlačítkem push-to-pass o 60 k (44 kW) pro předjíždění. Přestože jsou v nabídce pouze Chevrolet


Foto Chevrolet

Po startu na širokém oválu v Poconu vedou zleva Takuma Sato, Simon Pagenaud, Charlie Kimball a Will Power, pozdější vítěz závodu

► INDY CAR SERIES 2017

3 Indy V6 (Ilmor Engineering) a Honda HI18TT (HPD = Honda Performance Development), pořadatelé se snaží přilákat i jiné výrobce motorů. Dříve se spekulovalo o Hyundai, nyní se hovoří o Maserati, když Alfa Romeo vstoupila do formule 1 (v Indy Car působila v letech 1989 – 1991). Motory v letech 2012 – 2017 procházely průběžným vývojem, mají nové hlavy válců, vačkové hřídele, sací potrubí, turbodmychadla (přechod z jed­ noho na dvě) a další důležité díly. K rozšíření nabídky však může dojít nejdříve v roce 2020. Ředitelem závodů se stal šestatřicetiletý muž zajíma­ vého jména Kyle Novak, dlouholetý sportovní komisař z Dexteru (MI), který nahradil Briana Barnharta, jenž

3 Helio Castroneves (Team Penske) na silničním okruhu Belle Isle Park v Detroitu 4 Will Power na okruhu Road America v Elkhart Lake (první vítězství Indy Car tam vyjel Hector Rebaque roku 1982)

motor Honda Honda Chevrolet Chevrolet Chevrolet Honda Honda Honda Chevrolet Honda Chevrolet Chevrolet Chevrolet Chevrolet Chevrolet Honda Chevrolet

prům. rychlost 153,517 km/h 146,201 km/h 175,111 km/h 231,839 km/h 194,430 km/h 250,084 km/h 165,877 km/h 169,692 km/h 226,098 km/h 198,643 km/h 224,829 km/h 154,159 km/h 184,555 km/h 295,696 km/h 224,447 km/h 191,295 km/h 168,930 km/h

Pozn. (O) = ovál

vítěz Sébastien Bourdais James Hinchcliffe Josef Newgarden Simon Pagenaud Will Power Takuma Sato Graham Rahal Graham Rahal Will Power Scott Dixon Helio Castroneves Josef Newgarden Josef Newgarden Will Power Josef Newgarden Alexander Rossi Simon Pagenaud

Foto Chevrolet

závod St. Petersburg Long Beach Barber Park Phoenix (O) GP of Indianapolis 500 Indianapolis (O) Detroit Belle Isle I Detroit Belle Isle II 600 Texas (O) Road America 300 Iowa (O) Toronto Mid Ohio 500 Pocono (O) 500 Gateway (O) Watkins Glen Sonoma

4 zamířil do vedení nového týmu Mike Hardinga. Sestava Harding Racing totiž posiluje, loni debutovala s Gabby Chavesem, nyní chce dva vozy a dalším novým členem týmu je slavný Al Unser Jr. jako poradce a trenér jezdců (vyhrál 34 závodů Indy Car, z toho dvakrát 500 Indy v letech 1992 a 1994). Do závodů Indy Car vstupuje také britský tým Trevora Carlina, který převzal jezdce Maxe Chiltona (ex-Marussia F1) a Charlie Kimballa, když Chip Ganassi pro letošní rok omezil účast ze čtyř na dva vozy. Jediným závodníkem/majitelem týmu je nadále Ed Carpenter, jenž se specializuje na super­ rychlé ovály, pro silniční tratě přenechává volant jiným (letos angažoval britského nováčka Jordana ►►►

2/2018 THauto

39


Foto Helena Hyanová

► INDY CAR / INDY LIGHTS 2017

3

► INDY LIGHTS SERIES 2017

2

závod St. Petersburg I St. Petersburg II Barber Park I Barber Park II GP of Indianapolis I GP of Indianapolis II 100 Indianapolis (O) Road America I Road America II 100 Iowa (O) Toronto I Toronto II Mid Ohio I Mid Ohio II Gateway (O) Watkins Glen

vítěz Aaron Telitz Colton Herta Nico Jamin Colton Herta Nico Jamin Kyle Kaiser Matheus Leist Matheus Leist Zachary DeMelo Matheus Leist Kyle Kaiser Kyle Kaiser Santi Urrutia Nico Jamin Santi Urrutia Aaron Telitz

motor Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda Mazda

prům. rychlost 151,309 km/h 136,070 km/h 166,986 km/h 168,281 km/h 183,567 km/h 182,397 km/h 262,939 km/h 202,003 km/h 203,688 km/h 232,447 km/h 145,535 km/h 138,766 km/h 168,621 km/h 177,807 km/h 195,373 km/h 138,631 km/h

Pozn. (O) = ovál

1

Foto Tom Hyan

4

Kinga z evropské F2). Ricardo Juncos z Argentiny také postupuje do Indy Caru, pro svůj tým mj. angažoval Ra­ kušana Reného Bindera (synovec Hanse, jezdce F1), který loni zářil ve formuli V8 3.5 v českém týmu Lotus (Charouz) se čtyřmi vítězstvími a čtvrtým místem cel­ kově. Osmiválcová formule (dříve Renault FR3.5) však byla pro sezonu 2018 zrušena. René má zatím kontrakt na čtyři silniční závody Indy Car, chce však více... Sezona 2017 byla soubojem nejlepších týmů Penske, Ganassi a Andretti, ale šanci na vítězství proměnili i další (viz tabulka vítězů). Před posledním závodem na silničním okruhu v kalifornské Sonomě se mistry mohli stát Simon Pagenaud (vítěz 2016), veterán Helio Castroneves a Josef Newgarden, ale teoreticky i Will Power, všichni z Teamu Penske (Newgarden tam jel první sezonu) a s motory Chevrolet. Scott Dixon (Ganassi/Honda) byl jediným soupeřem, před Sono­ ­ mou ztrácel na Newgardena tři body. Přestože vyhrál ­Francouz Pagenaud, jeho týmový kolega Newgarden druhým místem pečetil titul (skóre 642:629), Novo­ zélanďan Dixon skončil v šampionátu třetí a Brazilec Castroneves čtvrtý ve své poslední kompletní sezoně (letos pojede jen 500 Indy, u Penskeho se soustředí na sportovní vozy). Motory Honda tak dobyly třetí (Dixon) a šesté až osmé místo (Rahal, Rossi, Sato), ale patří jim první japonský triumf ve 101. ročníku 500 mil India­ napolisu, když vyhrál bývalý japonský jezdec formule 1 Takuma Sato (Andretti Autosport). Sedmadvacetiletý Newgarden je prvním americkým mistrem Indy Caru od roku 2012, kdy triumfoval Ryan Hunter-Reay (letos devátý v Andrettiho týmu). Nový vůz pro sezonu 2018

40

auto 2018/2

TH

1 Premiéra monopostu Dallara DW12 s novým aerodynamickým kitem pro sezonu 2018 2 Vítězný automobil Takuma Sata z 500 mil Indianapolisu 2017 (Dallara DW12 Honda) 3 Od sezony 2015 používá Indy Lights identické monoposty Dallara IL15 Mazda 4 K nejúspěšnějším patří v Indy Lights také Andretti Autosport (na snímku testuje slovenský závodník Richard Gonda)

představili na Detroitském autosalonu nestárnoucí Mario Andretti a úřadující mistr Josef Newgarden. Zajímavostí ročníku 2017 byly start Fernanda Alonsa v 500 Indy, kde ho o šanci na vítězství připravila porucha motoru Honda těsně před koncem závodu, první kolo ženy rychlostí přes 230 mph (370 km/h) v Indy pro Pippu Mannovou a návrat J.  R.  Hildebranda druhým (Iowa) a třetím místem (Phoenix), když se mu po třech letech podařilo sehnat peníze na více než dva závody (2009 testoval i Force India F1, ale pro 2018 je ve třiceti letech opět bez angažmá). Zajímavý koncept Mazda Road to Indy už pro Hildebranda nepřichází v úvahu, loni pod­ poru ve výši milionu dolarů získal Kyle Kaiser z Kalifor­ nie, který pro Juncos Racing vyhrál nižší kategorii Indy ­Lights, a s tím nejméně čtyři zaručené starty v Indy Caru. Formule Indy Lights je nejvyšším stupněm programu Mazda Road to Indy, jenž zahrnuje šampionáty formulí US F2000, Pro Mazda (od 2018 s novými vozy Tatuus) a Indy Lights (od 2015 vozy Dallara IL15 Mazda AER). Poslední má téměř třicetiletou tradici, zprvu s nepřeplňo­ vanými šestiválci Buick a osmiválci Infiniti, od roku 2015 s přeplňovanými dvoulitrovými čtyřválci Mazda o výkonu 450 k (331 kW), známými z American Le Mans Series. Většinou se jezdí o stejném víkendu jako Indy Car, má však více dvojzávodů (viz tabulka vítězů). Monopost Indy Lights před sezonou 2017 testoval slovenský závodník Richard Gonda, na startu se ale neobjevil. Mistr Kyle ­Kaiser vyhrál tři závody 2017 stejně jako Francouz Nico Jamin a Brazilec Matheus Leist, který už postupuje do Indy Car Series 2018 v týmu legendárního A. J. Foyta, čtyřnásobného vítěze 500 mil Indianapolis.  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na supersportovní vůz HTT Pléthore LC-750 z kanadského Quebecu (2010)

2/2018 THauto

41


► Motorsport ► JEZDCI FORMULE 1

BRM P153 (3.0 V12; 1970)

Foto BRM

(1970)

PEDRO RODRIGUEZ (MEX) mimo jiné na Porsche 917 (1970 Daytona 24 h, Monza, Brands

Starší z bratří Rodriguez de la Vega vyhrál dvě GP F1, v mistrovství světa byl nejlépe šestý 1967 (Cooper-Maserati, vítěz v Jižní Africe) a 1968 (dvanáctiválec BRM). Po velkém souboji s Chrisem Amonem dominoval v GP Belgie 1970 průměrnou rychlostí 241,303 km/h na BRM P153, nejrychlejší kolo 244,744 km/h ale zajel druhý Amon (March 701 Ford). Pedro sedlal Lotus, Ferrari, Cooper a BRM, jel 55 Grand Prix. Vyhrál mnoho velkých závodů sportovních prototypů,

Hatch a Watkins Glen a 1971 Daytona 24 h, Monza, Spa a Zeltweg) a na Fordu GT40 (24 h Le Mans 1968). Ve dvanácti se poprvé svezl na motocyklu (narodil se 18. ledna 1940 v Mexico City), pokračoval se sportovními vozy Jaguar a Ferrari, ve formuli 1 první syn mexického milionáře debutoval na GP USA 1963 v továrním týmu Lotus. Vyzkoušel také NASCAR, ale zahynul 11. července 1971 v závodě Interserie na Norisringu (Ferrari 512M od Herberta Müllera).

Foto Ensign

(1974)

Ensign MN01 Ford DFV (1973)

RIKKY VON OPEL (FL) aby mu postavil vůz F1! Na prvním Ensignu MN01 debutoval

Potomek zakladatelů automobilky financoval vznik týmu F1! Pravnuk Adama Opela (a syn Fritze, který experimentoval s raketovými vozy) se narodil 14. října 1947 v New Yorku, vedl rodinné obchody (automobilku Opel v roce 1929 koupil General Motors, něco zbylo) a roku 1970 vstoupil do F-Ford s pseudonymem Antonio Bronco. S továrním vozem Ensign LNF3 Ford vyhrál britské mistrovství Lombard North F3 1972 a přesvědčil šéfa týmu Mo Nunna,

ve Velké ceně Francie 1973 patnáctým místem, byl třináctý v Silverstone, ale pak už nedojel či nejel (vůz byl pomalý). Na MN02 v Argentině 1974 havaroval, ve Španělsku už seděl za volantem továrního Brabhamu. Jel deset Grand Prix 1973 – 1974 (devátý v Zandvoortu na BT44 Ford); během druhé sezony odstoupil a přešel na oceánografické výzkumy. Někdejší přítel největších krasavic (Marisa Berendson) dnes rozjímá kdesi v Thajsku. Ensign přežil do sezony 1982.

Foto Ferrari

(1962)

Ferrari Dino 156 (Pau 1962)

RICARDO RODRIGUEZ (MEX) místem ve Spa a šestým na Nürburgringu, byl druhý v GP Pau

Mladší Pedrův bratr byl velmi rychlý jezdec, bohužel jeho kariéra skončila záhy. Stal se nejmladším závodníkem na Ferrari F1, když v necelých dvaceti debutoval na Monze za volantem Ferrari Dino 156 (narodil se 14. února 1942 v Mexico City). Zajel druhý čas kvalifikace za týmovým kolegou Wolfgangem von Tripsem, který v závodě zahynul, a Ricardo měl poruchu motoru. V roce 1962 byl továrním jezdcem Ferrari F1, bodoval čtvrtým

42

auto 2018/2

TH

(mimo MS) a vyhrál Targa Florio (Ferrari 246 SP). Doma začínal na motocyklu BSA 650 ve čtrnácti, pokračoval s cestovními vozy a pak mu bohatý otec koupil sportovní spider OSCA. V sezoně 1960 dojel druhý ve 24 h Le Mans (Ferrari 250 TR) a bylo rozhodnuto. Na Ferrari ale stihl jen 5 Grand Prix, pro GP Mexika si vypůjčil Lotus 24 Climax týmu Roba Walkera a při pokusu překonat nejlepší čas v tréninku havaroval. Zemřel 1. listopadu 1962 v Mexico City.


Foto Daimler

(2016)

Mercedes-AMG W07 (Monako 2016)

NICO ROSBERG (D) Vyhrál GP2 Series 2005, následující rok debutoval v týmu Williams F1,

Nico Rosberg a jeho otec Keke představují jedinou dvojici otce a syna, která vyhrála GP Monaka (1983; 2013 – 2015), což se Damonu Hillovi nepovedlo, ale naopak jako první syn zopakoval titul mistra světa svého otce Grahama, a to Nico zvládl až v sezoně 2016. Hned odstoupil s tím, že se chce věnovat rodině. Zatímco Keke Rosberg startoval za Finsko, Nico vystupuje po matce jako německý závodník (narodil se 27. června 1985 ve Wiesbadenu).

v němž jeho otec Keke dosáhl největších úspěchů. V počtu vítězství Grand Prix ho překonal (skóre 5:23; Nico prvně vyhrál v GP Číny 2012). V letech 2010 – 2016 startoval pro Mercedes-AMG a bojoval hlavně s týmovým kolegou Lewisem Hamiltonem. Stal se prvním německým mistrem světa na německém stroji (finsky se nikdy neučil, otec to nepovažoval za důležité). S manželkou Vivian má dvě dcery. Do F1 se vrátil v září 2017 jako manažer pro Roberta Kubicu.

Foto Ferrari

(1970)

Ferrari 312B (Brands Hatch 1970)

JACKY ICKX (B) startů, dvakrát byl druhý v MS 1969 (Brabham Ford) a 1970 (Ferrari),

Neobyčejně všestranný závodník, syn významného motoristického novináře, se narodil 1. ledna 1945 v Bruselu. Stejně jako otec začal v motocyklových soutěžích, jel i Šestidenní na továrním Zündappu a pak dominoval závodům cestovních vozů (bratr Pascal zvítězil ve 24 h Spa 1965, Jacky o rok později). Ken Tyrrell ho pozval do F3, ve F1 prvně bodoval šestým místem na Monze 1967 (Cooper-Maserati). Vyhrál osm Grand Prix ze 116

do 1979 vystřídal i týmy McLaren, Williams, Lotus, Ensign a Ligier. Šestkrát vyhrál 24 h Le Mans, byl mistrem světa sportovních prototypů 1982 – 1983 (Porsche 956), vyhrál CanAm 1979 a koncem kariéry se zaměřil na africké maratony (první v Dakaru 1983 na Mercedesu G-Klasse). Z prvního manželství s neteří závodníka Beurlyse má dceru Vaninu (sedmkrát jela 24 h Le Mans). Jacky nyní žije v Monaku s africkou zpěvačkou Khadjou Nin, dcerou diplomata z Burundi.

Williams FW08 Ford DFV (1982)

Foto TH a Williams

(1981)

KEKE ROSBERG (SF) pro Teddyho Yipa, aby se pak další tři sezony trápil s jinými

Zatímco první finský závodník ve formuli 1 neuspěl, druhý prošel raketovým vzestupem. Leo Kinnunen na starém Surteesu TS16 neměl šanci, při jediném startu ve VC Švédska 1974 ho zradil motor, a tak na velké úspěchy se sportovními Porsche nenavázal. Zdálo se, že Keke Rosberg bude mít podobný osud. V první sezoně 1978 při debutu v Kyalami odpadl, ale hned vyhrál nemistrovský závod International Trophy v Silverstone na Theodore TR1 Ford DFV

pomalými vozy (ATS, Wolf, Fittipaldi). V roce 1981 nevyjel na Fittipaldi ani bod, po přestupu k Williamsu se stal mistrem světa 1982! Celkem vyhrál pět Velkých cen, titul nejlepšího potvrdil triumfem v Monaku 1983. V sezoně 1986 se mu na McLarenu nedařilo, a tak skončil. Ještě jezdil sportovní vozy a v německém DTM, než založil vlastní tým a vychoval v synovi nástupce. Narodil se 6. prosince 1948 ve Švédsku (Stockholm). Na závody však už moc nechodí.

2/2018 THauto

43


► Motorsport ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA

Foto Škoda Motorsport

Foto Škoda Motorsport

Domácí Sébastien Ogier (je z Gapu) popáté za sebou vyhrál Rallye Monte Carlo a podruhé s Fiestou WRC pro Forda, ale pro nás je jistě zajímavější skvělý vstup týmu Škoda Motorsport do letošního mistrovství světa! Úřadující mistr České republiky Jan Kopecký se spolujezdcem Pavlem Dreslerem ovládli skupinu WRC2, vedli od startu do cíle a v celkové klasifikaci skončili na desátém místě. Týmoví kolegové Kalle Rovanperä/Jonne Halttunen dojeli jedenáctí, třetí tovární Škoda Fabia R5 skončila po nárazu do hrazení (Olle Christian Veiby); Švýcar Olivier Burri (Fabia R5) byl dvanáctý. Velmi dobře si vedli jezdci vozů Toyota Yaris WRC (Tänak druhý, Latvala třetí a Lappi sedmý); nejlepší Citroën C3 WRC byl čtvrtý (Meeke) a Hyundai i20 Coupé WRC pátý (Neuville). Z jezdců s vozy Škoda Fabia R5 odstoupili také Francouzi Quentin Giordano, Mathieu Arzeno a Claude Carret. Nedojel ani okruhový závodník Stéphane Sarrazin (Hyundai i20 R5), když urazil kolo.

Foto Jiří Nezdařil

Foto Jiří Nezdařil

Francouzský závodník Jean-Karl Vernay si svou sportovní kariéru rozhodně představoval jinak, když vyhrál americké mistrovství formule Indy Lights 2010 pro Sama Schmidta. Netušil, že jako první od roku 1996, kdy byl mistrem David Empringham z Kanady, nepostoupí do Indy Cars! Začínal na motokárách, pokračoval ve formuli 3, odešel do USA a při debutu v Indy Lights vyhrál hned první závod (v St. Petersburgu a v dešti). Pak se jeho kariéra zastavila pro absenci sponzorů. Sébastien Loeb mu poskytl místo v Porsche Carrera Cup France 2012 a Jean-Karl šampionát vyhrál! K formulím se už nevrátil, ale jeho kariéra s cestovními a sportovními vozy vyvrcholila vítězstvím TCR International 2017 (Volkswagen Golf GTI). Je mu třicet (narozen 31. října 1987 ve Villeurbane).

Promotér Marcello Lotti může být spokojen. Jeho nová série TCR pro závody cestovních vozů, kterou založil pro rok 2015 po nedobrovolném odchodu z WTCC, se těší narůstající popularitě a předpisy TCR International se staly základem dalších národních šampionátů (motory do 2.0 Turbo). Po neúspěchu světového WTCC pod novým vedením (místo vyhozeného Lottiho!) tento tradiční šampionát po sezoně 2017 zanikl včetně evropského ETCC (posledním mistrem zůstává Petr Fulín na Seatu León). V sezoně 2018 však bude vrcholnou soutěží Lottiho WTCR (tedy Světový pohár TCR), jenž nahradí všechny tři soutěže u FIA. Inu, boží mlýny fungují!

44

auto 2018/2

TH


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na americký supersportovní vůz REVENGE z Indiany (2010)

2/2018 THauto

45


Foto Pininfarina

Historie

► ALFA ROMEO SPIDER (1966 – 1993)

DUETTO...

1

Foto Pininfarina

Nejkrásnější pod sluncem, otevřená Alfa Romeo, se měla jmenovat Duetto, ale jeden velký cukrář byl proti...

2

P

řed pětadvaceti lety skončila výroba ikonic­ kého Spideru druhé generace, který se vyrá­ běl osmadvacet let a vznikl ve 124 105 exem­ plářích. V roce 1966 šokoval Pininfarina svět hned několika překrásnými návrhy spor­ tovních automobilů, které se dočkaly sériové výroby. Jedním z nich bylo Duetto, oficiálně pojmenované Alfa Romeo Spider. Pro jméno nového spideru, který nahradil původní Pininfarinovu kreaci Giulietta Spider (Giulia ­Spider; 2000 Spider), představenou v Miláně roku 1955, bylo v roce 1966 vypsáno lidové referendum. Jeho vý­ sledkem měl být originální návrh, jenž by nahradil ba­ nální sdělení 1600 Spider, s nímž otevřený automobil debutoval 10. března 1966 na autosalonu v Ženevě...

46

auto 2018/2

TH

3

TOM HYAN

1 Alfa Romeo 1750 Spider Veloce, druhá verze první série (od 1968) 2, 3 Originální prototyp Alfa Romeo 3500 Spider Super Sport (Tre S), představený už na Ženevském autosalonu 1959

Nakonec bylo všechno jinak. Došlo sice 140 501 ná­ vrhů, z toho patnáct tisíc z míst mimo Itálii. Nejčastěji lidé navrhovali Pini nebo Pininfarina na počest slav­ ného karosáře Battisty Pinin Fariny, který zemřel ­necelý měsíc (3. dubna) po premiéře jednoho ze svých posledních návrhů. Porota nakonec vybrala libo­ zvučné a romantické jméno Duetto ze světa hudby, s nímž triumfoval Guidobaldo Trionfi z Brescie. Auto­ mobil je ale oficiálně užíval jen první rok, než se velká cukrářská firma Pavesi ohradila, že je to jeden z jejích slavných zákusků, složených ze sušenky a náplně, a proto Duetto! Jméno jim patřilo, a tak se Alfa Romeo zase vrátila ke tradičnímu Spideru. Výherce Trionfi si však jeden vůz odvezl domů... ►►►


4 6

Foto Alfa Romeo

Alfa Romeo Giulietta Spider (1955), slavný předchůdce Duetta

4 Sériová produkce začala prvním typem 1600 Spider Duetto (1966)

Foto Pininfarina

5, 6 Přístrojová deska a dvoumístný interiér prvního typu 1600 7 Silueta prvního typu Alfa Romeo 1600 Spider Duetto (premiéra 1966)

MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec Alfa Romeo Tipo 536, uložený podélně vpředu; 1570 cm3 (ø 78 x 82 mm); 9,0:1; 80 kW (109 k) DIN/6000 min‑1 a 139 N.m/2800 min‑1; hliníkový blok a hlava válců, DOHC 2V (řetězy); pětkrát uložený klikový hřídel; dva dvojité horizontální karburátory Weber 40 DCOE 27. Elektrická výzbroj 12 V, generátor 300 W, akumulátor 60 A.h. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka; pětistupňová převodovka s řazením na podlaze (3,304 – 1,998 – 1,355 – 1,000 – 0,791 – Z 3,010), stálý převod 4,555; pohon zadních kol. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce (návrh a výroba Pininfarina); přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech, vzadu tuhá náprava vedená podélnými rameny a ustavená trojúhelníkovým centrálním závěsem; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu nesoustřednými (!); vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy Dunlop ø 267 mm, od září 1967 s podtlakovým posilovačem Bonaldi/Lockheed; řízení šnekem a kladkou ZF (nebo maticové s oběhem kuliček Burman); ocelová kola 4,5J x 15; pneumatiky 155 SR 15, Pirelli Cinturato S nebo Michelin XA. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2250 mm, rozchod kol 1310/1270 mm; d/š/v 4250/1630/1290 mm; světlá výška 120 mm; objem zavazadlového prostoru 230 l; pohotovostní/celková hmotnost 990/1200 kg; objem palivové nádrže 46 l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 185 (44 – 74 – 108 – 146) km/h; zrychlení 0 – 400/1000 m za 18,2/33,5 s; spotřeba paliva 10,5 l/100 km. Cena při uvedení na trh 2 195 000 Lit.

7

Foto Pininfarina

5

Foto Alfa Romeo

► ALFA ROMEO 1600 SPIDER (1966 – 1968)

2/2018 THauto

47


► ALFA ROMEO SPIDER (1966 – 1993)

Foto Pininfarina

Pininfarina navrhl také provedení Hardtop (1600 Spider v roce 1967)

Alfa Romeo 2.0 Spider Quadrifoglio Verde s novými litými koly (premiéra v Ženevě 1986) ►

48

auto 2018/2

TH

Foto Pininfarina

Alfa Romeo 1300 Junior Spider, levnější provedení od roku 1968

Foto Pininfarina

Na rozdíl od předcházející a nástupnické generace Alfa Romeo Spider zůstane druhá generace v srdcích auto­ mobilových nadšenců zapsána jako Duetto a coby ­jeden z vůbec nejkrásnějších automobilů světa. Čisté linie vozu cizeloval Pininfarina poměrně dlouho, hned po zahájení sériové výroby předchůdce Giulietta Spider postupně předváděl na autosalonech nejrůznější ­kreace, na nichž uplatňoval stylistické prvky budoucího vozu. Jednou z nich byla Spider Super Sport ze Ženev­ ského autosalonu 1959 (!), která uvedla jak oblou příď, tak hlavně oblou záď a typický boční prolis od předního blatníku až na konec karoserie. Ukrývala však ještě prototypovou techniku s řadovým šestiválcem 3,5 litru. Po aplikaci sériového čtyřválce bialbero (DOHC) a další úpravě se prototyp Duetta představil jako nízký Spider Speciale Aerodinamica (Torino 1961). Sériové vozy zprvu vycházely z mechanických skupin sedanů Giulia 1600, měly však zkrácený rozvor na 2250 mm a jejich samonosné karoserie vyráběl Pinin­ farina v Grugliascu u Turína, převážely se po silnici do Arese u Milána, kde je Alfa Romeo kompletovala. První 1600 Spider vznikl jen v 6325 exemplářích do konce roku 1967, byl dražší než nadále nabízená Giulia ­Spider a Spider Veloce předchozího typu, stejně jako kabriolety Fiat 1500 a 1600 S. Výroba Duetta začala vzrůstat s náběhem exportu do USA, kde vůz proslavil celovečerní film The Graduate (Absolvent) s Dustinem Hoffmannem v hlavní roli. Pininfarina navrhl také ­pevnou nasazovací střechu Hardtop. Duetto 1600 s vý­ konem 80  kW (109  k) dosahovalo největší rychlosti 185 km/h. Motory byly v tradici Alfa Romeo dvouvač­ kové, hřídele v hlavách válců poháněly dva dvouřadové řetězy (první Alfa DOHC vyjela už roku 1914). Série I měla kuriozní přezdívku Osso di Seppia (kost ­sépie!) a pokračovala od roku 1968 novými typy 1750 Veloce (větší motor 1,8 l s výkonem 84 kW/114 k) a men­ ším 1300 Junior Spider (jen 65 kW/88 k), rovněž s pěti­ stupňovou převodovkou a pohonem zadní nápravy. Sty­ listické úpravy byly nepostřehnutelné. Veloce v americké verzi dostala nepřímé vstřikování paliva Alfa Romeo Spica místo dvojice dvojitých karburátorů. Poslední ­ ­třináctistovka s oblou zádí byla vyrobena v roce 1978, ale to už paralelně osm let běžela výroba druhé série Coda Tronca (krátká záď), kdy vozy na 4120 mm zkrátila useknutá záď ve stylu sedanů Giulia Nuova. Čtyřválec 1750


Foto Alfa Romeo

Alfa Romeo Spider z poslední čtvrté série, návrat k uhlazenému designu, inspirovanému sedanem Alfa 164

1 Přístrojová deska 2.0 Spideru poslední čtvrté série (konec výroby 1993)

3

Foto Alfa Romeo

2

3 Alfa Romeo 1750 Veloce Coda Tronca s nestandardními koly (1970)

Foto Pininfarina

1

Foto Alfa Romeo

2 Alfa Romeo 1600/2000 Spider Coda Tronca se zkrácenou zádí (model 1980)

Veloce měl sice objem válců 1779 cm3, ale označení ­připomínalo legendu třicátých let (šestiválce 6C 1750), Juniory měly 1290 cm3, vrátil se i 1570 cm3. Spidery s novou zádí slavily premiéru na Turínském ­autosalonu 1969. Dvoulitrový motor byl největším ze čtyřválců, jaké Spidery poháněly (jiný počet válců se neobjevil). Spidery 2000 Veloce nebo 2.0i (iniezione Spica) nabízely z objemu 1962 cm3 výkony až 96 kW (131 k). Vyráběly se do roku 1983, kdy nastoupila třetí série Aerodinamica s novou přídí i zádí, jež nesly zvý­ razněné spoilery. Do roku 1986 byly k dispozici karbu­ rátorové čtyřválce 1.6 a 2.0 Spider, jejichž motory DOHC 2V dávaly výkon 76, resp. 94 kW (tedy 104 a 128 k). Výroba se zvýšila, v roce 1986 dosáhla rekord­ ních 7015 kusů, z toho 4389 dvoulitrů pro USA. Dvojice dvojitých karburátorů pokračovala také v sérii III (1.6 a 2.0); od roku 1986 vylepšené restylingem s vrchol­ ným typem 2.0 Quadrifoglio Verde s novým interiérem, výraznějšími spoilery a originálními patnáctipalcovými litými koly. Dvoulitrové typy 2.0i cat pro USA měly vstřikování Bosch L-Jetronic a trojčinný katalyzátor, jednotlivé modely se jmenovaly Graduate, Quadrifoglio a Veloce, výkony se nijak dramaticky neměnily. Pininfarina navrhl design i u poslední verze Spideru 1.6 (dva dvojité Webery) a 2.0 (vícebodové vstřikování ­Motronic ML4.1), která dostala posilovač řízení a pro export do USA alternativu třístupňové samočinné pře­ vodovky ZF, klimatizaci a airbag řidiče. Vedle plátěné stahovací střechy byl za příplatek opět Hardtop. Evrop­ ský dvoulitr, nyní také se vstřikováním paliva, dosaho­ val výkonu 90 kW (122 k)/5800 min‑1. Restyling přinesl novou přední a zadní část (úhlednější bez pryžového spoileru) i nárazníky v barvě vozu. Bylo to však už lou­ čení s více než dvacet let starým konceptem, který se natrvalo zapsal do srdcí automobilových nadšenců. Na americkém trhu se rozloučil v roce 1993 speciální sérií Veloce CE (Commemorative Edition) s interiérem čalouněným speciální kůží. Pak se v roce 1995 objevila třetí generace Spideru, ovšem s motory uloženými vpředu napříč a pohonem předních kol. Alfa Romeo odešla ze severoamerického trhu a nové Spidery zda­ leka nedosáhly výrobních počtů předchůdce.  ■

2/2018 THauto

49


Foto DEMM

► Historie ► S.A. FRATELLI DALDI E MATTEUCCI (1952 – 1983)

1 2

3

UTAJENÁ HVĚZDA Slyšeli jste někdy o motocyklech a mopedech DEMM? Vzniklo jich přes 600 tisíc a kupodivu mají v rodišti vlastní muzeum se čtyřiceti dochovanými stroji...

M

useo delle Moto e dei Ciclomotori DEMM vzniklo před třinácti lety zásluhou Mosé a Giuliana Mazziniho, syna s otcem, kteří s velkým nasazením sehnali desítky strojů této italské značky, a to včetně doutníku na dvou ko‑ lech, který v roce 1956 ustavil na Monze čtyřiadvacet světových rychlostních rekordů (v březnu tam jeli Gian‑ carlo Dobelli, Guerrino Mantovani a Giampiero Zubani), a také kapotovaného závodního motocyklu ve stylu Grand Prix, úspěšného v italských závodech do vrchu 1961 – 1963 (tři tituly italských mistrů 50 a 125 cm3 do‑ byli Lucio Zaccanti a Giuliano Franchi). Závodníci Fran‑ co Mauri a Fausto Pasini na stroji DEMM 50 zajeli v lis‑ topadu 1956 nové rekordy platné pro třídy 50 a 75 cm3, když je překonala Guazzoni, a to znovu průměrnou rychlostí 142 km/h na sto kilometrů a 143 km/h v hodi‑

50

auto 2018/2

TH

PETR RUTEK 1 DEMM 125 s dvoudobým jednoválcem a třístupňovou převodovkou, vyráběný v  letech 1953 – 1958 v Porretta Terme (Bologna) 2 Ciclomotore Velodick KS s jednoválcem 1,5 HP (1,1 kW), spouštěním nožní pákou a třístupňovou převodovkou 3 Ciclomotore Velodick S shodné konstrukce jako S, ale s obvyklými pedály

nové jízdě, které platily ještě roku 1963. Rekordní padesátka dosahovala 5,5 k (4,1 kW)/10 500 min‑1. V roce 1959 získal DEMM další rekordy na Monze průměrem přes 100 km/h (a to i na 1000 km a 12 hodin). Historie společnosti, která se proměnila na DEMM, je ­poněkud delší. V dubnu 1928 byla v Miláně zapsána do rejstříku akciová společnost DEMM, jež vycházela ze zkráceného názvu Fratelli Daldi & Matteucci Milano, kte‑ rou založili bratři Giacomo a Dino Daldi, Luigi Matteucci a Antenore Bariani s výhledem na novou destinaci v láz‑ ních Porretta Terme (BO). Oba bratři a Matteucci však už dříve spolupracovali v podniku OPRAM (Officina per Ricambi Auto e Moto) na Via Spallanzani v Miláně, ­ ­kterou vedl Giacomo Daldi od založení v roce 1919, kdy se specializovala na dodávky pro automobilový průmysl (hlavně ozubená kola). DEMM pokračovala v masové


5

6

7

Foto DEMM

4

8

výrobě ozubených kol, přidala obráběcí stroje na jejich výrobu a také produkci obráběcích nástrojů. Čtvrtou spe‑ cializací se stala měřidla a kalibry. Pátým oborem byly motory, dodávané i jiným motocyklovým značkám, a vlastní motocykly, mopedy a tříkolky. Na těchto stránkách představujeme mopedy a malé mo‑ tocykly 49 cm3 výhradně z katalogu 1970, jedinou výjim‑ kou je první stopětadvacítka DEMM ročníku 1953. Prv‑ ním výrobkem byl v roce 1952 moped DEMM 49 OHV se čtyřdobým jednoválcem, který vycházel z bohatých tra‑ dic předcházející strojírenské výroby. Následovaly větší 125 a 175 cm3, vždy s motory vlastní konstrukce DEMM. Skutečným motocyklem se nejdříve stal DEMM 125 s dvoudobým jednoválcem a čtyřstupňovou synchroni‑ zovanou (!) převodovkou v bloku s motorem, uvedený do sériové výroby v Porretta Terme roku 1953 (ve vý­ robním programu zůstal do 1958). Z objemu 123 cm3 (ø 52 x 58 mm) dával výkon 4,8 k (3,5 kW)/4600 min‑1 a uděloval motocyklu největší rychlost 90 km/h. Motocyk‑ lový program rozšířily i čtyřdobé 125 OHV v turistické a sportovní verzi, vyvrcholením byla sportovní 175 OHC s pohonem vačkového hřídele v hlavě svislým hřídelem s převody kuželovými koly. Výkon dosahoval 10,5 k

(7,7 kW)/7000 min‑1. V roce 1956 se zrodil slavný moped Dick-Dick s hliníkovým motorem 49 cm3. V roce 1962 tvořily výrobní program padesátky s dvou‑ dobými i čtyřdobými jednoválci, DEMM Velomatic nabí‑ zel jednostupňový převod s automatickou odstředivou spojkou, čtyřdobý stroj s rozvodem OHV měl třístupňo‑ vou převodovku, dvoudobé 49 cm3 pak odstupňované výkony na 0,75/1,20/1,60/2,85 k, tedy 0,55/0,88/1,18/ 2,10 kW, a největší rychlosti na 30/40/60/80 km/h. Další vývoj znamenal zaměření na dvoudobé vzduchem chlazené jednoválce s válcem skloněným mírně vpřed, které z objemu 49 cm3 (ø 40 x 39 mm) při stupni kompre‑ se 6,5 zpravidla dávaly výkon 1,5 k (1,1 kW)/4500 min‑1 jako ve vyobrazených mopedech Velodick, Dick-Matic, Dick Tre-KS, Bimatic a malém motocyklu Cross (všech‑ ny modelového roku 1970). Převodovky byly jednostup‑ ňové, dvoustupňové i třístupňové v bloku s motorem, 4 Dick-Matic podle typu se šlapacími pedály či spouštěním nožní s motorem 49 cm3 o výkonu pákou, samočinnou odstředivou spojkou nebo více­ 1,5 HP (1,1 kW) lamelovou v olejové lázni. a samočinnou spojkou V šedesátých letech byl DEMM čtvrtým největším vý‑ (možnost zařazení redukčního robcem jednostopých vozidel v Itálii, k zahraničním převodu pro stoupání) ­trhům patřily především Dánsko, USA a Indie. V roce 5 Sportovní DEMM Cross, 1983 ve vzrůstající konkurenci byla výroba mopedů padesátka 1,5 HP (1,1 kW) a malých motocyklů zrušena, společnost DEMM se se čtyřstupňovou převodovkou soustředila na strojírenskou výrobu, závod na ozubení, pro mladé jezdce obráběcí stroje, nástroje a měřidla nikdy nezanikl, ale 6 Ciclomotore Dick Tre-KS, stal se postupně majetkem skupiny PAI (USA), ZF verze se třístupňovou Friedrichshafen, od 1993 Paritel, v letech 2000 – 2012 převodovkou součástí výrobce převodovek Graziano Trasmissioni a spouštěním nožní pákou a znovu Paritel. Nadšenci z klubu Auto Moto Storiche Bagni Della Porretta založili v roce 1995 Registro 7 Mini-Demm, moderní ­Storico DEMM pro majitele dochovaných strojů a o de‑ moped sedmdesátých let s dvoudobým jednoválcem set let později vzniklo muzeum značky na Via Mazzini 44 cm3 v zadním kole 230 v Porretta Terme. Celkem vyjelo přes 600 tisíc ­mopedů 24 typů a šest tisíc lehkých moto­cyklů DEMM 8 Ciclomotore Bimatic pěti typů. Šéfkonstruktérem většiny byl Ermanno Degli s ovládáním pouze Esposti a pak také mladý Giuliano Mazzini, který v le‑ plynovou rukojetí tech 1969 – 1971 působil u jiné motocyklové značky (samočinná spojka ■ a dvoustupňová převodovka) Malanca a později spoluzaložil firemní muzeum. 

2/2018 THauto

51


► Historie ► MADE IN CZECH REPUBLIC ► OASA 901 (HD-12) POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený vznětový řadový šestiválec LIAZ M640, přeplňovaný turbodmychadlem a uložený podélně vzadu; 11 946 cm3 (ø 130 x 150 mm); 224 kW (305 k)/2000 min‑1 a 1250 N.m/1300 min‑1; jednokotoučová suchá spojka a osmistupňová převodovka Praga 8PS 120; pohon zadní nápravy.

Foto OASA

PODVOZEK – polosamonosná karoserie svařovaná s prostorovým rámem podvozku; vpředu nezávisle zavěšená kola, vzadu tuhá náprava; vzduchové odpružení; řízení Technometra 22,7:1 s kapalinovým posilovačem; tlakovzdušné bubnové brzdy; pneumatiky 295/80 R 22,5. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 6350 mm, rozchod kol 1800/1930 mm; d/š/v 11 900/2500/3490 – 3700 mm; obsaditelnost 44 + 2 osoby; objem palivové nádrže 240 nebo 360 l; objem zavazadlového prostoru 8,3 m3; pohotovostní/celková hmotnost 12,2/16,6 t. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 110 km/h; spotřeba paliva neuvedena.

První byla OASA HD-12, záhy přeměněná na typ 901

OASA

Na základě vysokomýtské Karosy se zrodil nový český autobus OASA HD-12... FRANTIŠEK TVRDÝ

P

remiéru měl na strojírenském veletrhu na podzim 1990 v Brně. Vývoj nového luxusního vozidla vedl Ing. Josef Nalezenec, nejprve v ČSAO Praha 8, který nám tehdy pro Autotip poskytl zajímavý rozhovor. Moti­ vem vzniku byla nabídka dálkového auto­ busu přijatelné ceny díky využití domácích komponentů. Firma OASA aneb Opravny a stavba automobilů vznikla z ČSAO Čáslav a v letech 1991 – 1994 vyrobila 135 autobusů typu 901 (HD-12), deset dražších 903 s podvozkem MAN 16.360 HOCL a také ­karosovala Volkswageny LT55 coby dvaceti­ místný autobus OASA 902. OASA HD-12 (později 901) vycházela z prostorového rámu Karosa včetně náprav, přeplňovaný motor LIAZ nabízel 224 kW (305 k), ale přesto se hovořilo o poddimen­ zovaném výkonu na vyšší a těžší autobus

52

auto 2018/2

TH

než byla originální Karosa, k níž se nakonec Ing.  Nalezenec vrátil. Ve Vysokém Mýtě ­vyráběná Karosa HD-12 (LC 757) však byla jinou konstrukcí (motor Cummins), a proto OASA přešla na označení typ 901. Auto­ busy moderního vzhledu sloužily u ČSAD

i soukromých přepravců, standardní výba­ vou byly klimatizace, lednička, WC, sedadla posuvná do uličky, ložnice pro řidiče a poz­ ději ABS/ASR, přičemž na přání výrobce nabízel litá kola Speedline, retardér Voith, pneumatiky Michelin a další úpravy interiéru (minibar, videoprojekci). Po ukončení výroby autobusů vyráběla OASA budky pro univerzální nákladní Pragu UV-80 a pak kompletní vozy, změnila se na Pragu Čáslav, akc. spol., a jako taková v novém tisíciletí zanikla. Část opraváren­ ských aktivit převzal Truck Servis Čáslav, s.r.o., který se specializuje na vozidla ­IVECO a Multicar, převodovky Praga a ZF, ale také na čáslavské výrobky Praga ­UV-80, Alfa, NTS a Grand, s nimž se Praga poku­ sila o návrat k výrobě užitkových automobilů. Ale to už je jiná historie.  ■


Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na autobus ŠKODA 706 RTO pro východoněmecký trh (1958)

2/2018 THauto

53


Foto Motokov

► MADE IN CZECHOSLOVAKIA

1

ŠKODA 706 RTO

Před šedesáti lety se rozběhla sériová výroba nových autobusů ve Vysokém Mýtě, které se staly doslova ikonou československého automobilového průmyslu... 2

TOM HYAN

1, 2 Škoda 706 RTO LUX v dálkovém provedení s dvojnásobným objemem nádrží paliva

54

auto 2018/2

TH


► ŠKODA 706 RTO LUX (1958) MOTOR – kapalinou chlazený vznětový nepřeplňovaný řadový šestiválec Škoda 706, uložený podélně vpředu; OHV 2V; přímé vstřikování nafty; 11 781 cm3 (ø 125 x 160 mm); 16,5:1; 118 kW (160 k)/1900 min‑1 a 687 N.m (70 kp.m)/1200 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – dvoukotoučová suchá spojka; pětistupňová manuální převodovka (7,65 – 4,27 – 2,60 – 1,59 – 1,00 – Z 5,95); stálý převod 4,42; pohon zadní nápravy. PODVOZEK – žebřinový rám ze dvou podélníků a příček; tuhé nápravy, vedené a odpružené podélnými listovými pery; kapalinové tlumiče pérování; šnekové řízení s posilovačem, převod 21,0:1; tlakovzdušná brzdová soustava, bubnové brzdy v kolech; mechanická parkovací brzda na zadní kola; odlehčovací motorová brzda; pneumatiky Barum 11,00 – 20.

3 4

5

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 5450 mm, rozchod kol 1927/1744 mm; d/š/v 10 750/2500/2980 mm; přední převis 1570 mm; výška podlahy nad zemí 885 mm, vnitřní výška interiéru 1900 mm; objem palivové nádrže 2x 175 l; hmotnost chassis 4900 kg; pohotovostní/celková hmotnost 8700/12 800 kg.

V

elké nákladní automobily Škoda 706 se představily v roce 1939, a to i jako auto­ busy s kapotovou koncepcí. Označení 706 prozrazovalo sedmitunu se šestiválcem, poháněnou motorem o objemu 8553 cm3 (ø 110 x 150 mm) a výkonu 81 kW (110 k). Po válce výroba pokračovala rekonstruovaným typem Š 706 R se silnějším motorem 11 781 cm3 (ø 125 x 160 mm) o  výkonu 99 kW (135 k)/1750 min‑1, jehož výrobu pře­ vzala Avia v pražských Letňanech (1946) a nakonec nově vytvořený podnik LIAZ se závody v Rýnovicích (Jablonec nad Nisou), Mnichově Hradišti a Liberci­ -Hanychově. Byl to poslední nákladní automobil, zkonstruovaný v Mladé Boleslavi, vzápětí se stal zá­ kladem prvního autobusu Š 706 RO s bezkapotovou (trambusovou) kabinou. Po deseti letech výroby Š 706 RO vyjel nový Š 706 RTO, jehož produkce se rozběhla v roce 1958. ­Svého předchůdce sice nahradil, ale základní kon­ cepce zůstala stejná. Největší změnou byl elegantní design, pohodlnější i světlejší interiér s většími okny a přechod z nepřímého na přímé vstřikování nafty do válců. Na těchto stránkách představujeme tento významný produkt, jenž se stal typickým obrazem našich silnic a měst, byť jako poslední autobus rá­ mové konstrukce a poslední značky Škoda (nesly ji ale i některé ze samonosných ŠM/ŠD11). Podle ­názoru mnohých jde o nejkrásnější autobus česko­ slovenské konstrukce. Technicky byl spřízněn s mo­ dernizovanou řadou nákladních vozů Š 706 RT, které ve stejné době přešly z kapotové na bezkapotovou koncepci (RT = trambus). Během vývoje vznikla řada zajímavých prototypů, včetně dálkového autobusu s typickou mřížkou přídě Š 706 RT, ale další sériové vyšly z prototypu RTO LUX, uvedeného na II. strojírenské výstavě v Brně 1956, jenž měl prosklenou střechu i v přední části nad řidičem a typické zaoblené tvary se shodnými okny čelními i záďovými, dvoudílnými svisle dělenými, a zapuštěnými hlavními světlomety Hella (z dovozu). Základní LUX byl verzí pro dálkovou přepravu s ma­ nuálně ovládanými křídlovými dveřmi a prosklenou

PROVOZNÍ VLASTNOSTI – největší rychlost 85 km/h; průměrná spotřeba paliva 27 – 28 l/100 km.

6

7

střechou, linková CAR měla jedny čtyřdílné pneuma­ ticky ovládané dveře a městské MEX (MTZ) dvojici dvoudílných pneumaticky ovládaných dveří. Obsa­ ditelnost se během let měnila, prospekt z poloviny šedesátých let uvádí pro LUX 35 křesel pro cestující a jedno pro průvodce vpředu u řidiče (odděloval je oblý kryt stojatého řadového šestiválce); pro CAR 41 sedících, jednoho průvodce a dalších osm na nouzo­ vých sedadlech, vložených doprostřed mezi řady (standardní 2+2) a konečně u MEX 29 sedících, 51 stojících a průvodčího v odděleném jednomístném boxu vpravo u zadních dveří. Prostor řidiče byl pří­ stupný zvláštními křídlovými dveřmi vlevo. ►►►

3 Škoda 706 RTO LUX ve službách národního podniku Karosa 4, 5 Pohled do interiéru dálkové verze a komfortní sedadla Š 706 RTO LUX 6 Prostor řidiče a spolujezdce; uprostřed pod hodinami je páka motorové brzdy 7 Škoda 706 RTO Super LUX pro bruselské EXPO 58

2/2018 THauto

55


► MADE IN CZECHOSLOVAKIA

1 2

1 Škoda 706 RTO MEX v centru města Brna 2 Škoda 706 RTO MEX v Praze na Letné 3 Místo průvodčího ve voze MEX (později zrušeno, přeměněny na samoobslužné placení jízdného)

56

auto 2018/2

TH

Na designu autobusu se podílel známý Ing. arch. Otakar Diblík (1929 – 1999), zejména typu Super LUX pro výstavu EXPO 58 v Bruselu. Tato nejluxus­ nější verze, opět s prosklenou i přední částí střechy (jako prototyp 1956), nesla velkou televizní anténu pro přijímač zavěšený vpředu na stropě. Vzniklo i několik podobně vybavených kousků (Praha-Mosk­ va). Měl jsem štěstí, jako žák základní školy jsem jednou jel tímto autobusem na tzv. letní pionýrský tábor! Byl to zážitek, zejména po předcházejících cestách v různých typech Praga, anebo trofejním Büssingu, u něhož jsme neustále dolévali vodu do chladiče a dokonce měnili kolo! Autobusy Škoda 706 RTO postupně roztříštěné portfolio nejrůznějších typů nahradily, jejich výroba probíhala do roku 1971 v n.p. Karosa ve Vysokém Mýtě, kam LIAZ z Mni­ chova Hradiště dodával prodloužené podvozky Š 706 RTOch (chassis), stejné jako v počátcích do svého závodu v Rýnovicích (typy CAR) a později do SVA Holýšov, přičemž produkce prodloužených

3

chassis pokračovala pro zahraniční odběratele až do osmdesátých let (polský Jelcz, bulharský Čavdar). Karosa ve Vysokém Mýtě vyrobila 14  969 nebo 14 451 autobusů Š 706 RTO (údaj z vysokomýt­ ského muzea, resp. výročního materiálu 100 let Karosa); výrobu verze CAR převzal v roce 1967 ­ z Rýnovic podnik SVA Holýšov, který ji ukončil až roku 1974. Přesný počet není znám, údajně pod­ nikem SVA Holýšov prošlo 15,5 tisíce autobusů Š 706 RTO, ale šlo také o přestavby a generální opravy. Pobočný závod SVA Rousínov (znárodněná karosárna bratří Lepilů) pak zhotovoval speciální úpravy jako jsou pojízdné prodejny, ordinace (včetně zubní Chirana), přenosové a servisní vozy. Mnoho upravených starších autobusů sloužilo i závodním týmům s výklopnou zadní částí a ližinami pro na­ kládku závodních automobilů. Na podvozcích RTOch vznikaly odvozené užitkové verze s budkou RT jako nízkoložný valník Š 706 RTD, anebo s auto­ busovou RTO jako skříňový stěhovací automobil


6 7 4 5

8

9 RTO-S z Orličanu Choceň. Kuriozitou je autobusový návěs Karosa NO-80 pro tahač Š 706 RTTN, od­ vozený z autobusové karoserie RTO v roce 1960, dodnes dochovaný a renovovaný, určený pro pře­ pravu 51 sedících a 29 stojících osob. Zajímavý byl také luxusní autobus Bratislava s klubovním inte­ riérem pro 18 osob, postavený v ČSAO Bratislava na podvozku Š 706 RTO podle návrhu Františka Hudce už v roce 1957. V rámci tzv. spolupráce RVHP byla výroba autobusů Š 706 RTO v různých verzích na československých podvozcích zahájena také v Polsku, kde Jelczańskie Zaklady Samochodowe (JZS) v Jelczi vyrobily více těchto autobusů než mateřská Karosa (hovoří se o 26 tisících). A to včetně vlastních kloubových verzí, jež se u nás do výroby nedostaly (vznikl prototyp Š 706 RTO-K v roce 1959). První autobusy Jelcz vy­ jely v roce 1960 s poněkud kuriozním značením jako Jelcz 043 (CAR), pak 272 (MEX) od 1963, kloubový MPA-62, vylepšený AP-02 (později 021) a dálkový

014 (LUX). Poláci s využitím jejich karosářských dílů vyráběli i dvounápravové autobusové přívěsy Jelcz PO1, které v exportním provedení PO1E nahradily na našem trhu starší typy Karosa B40. V prototypu zůstal Jelcz MAT Olawka (Maly Autobus Turys­ tyczny) na podvozku Star 25, ale se zkrácenou karo­ serií Jelcz 014. Až na výjimky měly Jelcze levnější vystouplé hlavní světomety místo dražších zapuš­ těných Hella. V závěru výroby se exportovaly do Jelcze podvozky Š 706 MTO s novým motorem ­ M634 o výkonu 154 kW (210 k), na něž přešla řada nákladních vozů Š 706 MT (nástupce Š 706 RT). Kromě Československa a Polska sloužily autobusy RTO také v jiných státech RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci tzv. východního bloku), ale i na Kubě, v Bolívii, Turecku, Egyptě, Číně, Ghaně a dalších zemích. Na výrobních linkách v Karose je nahradily nové samonosné typy řady Š-11, které přešly na značku Karosa, přestože Š v typovém označení ještě patřilo Škodě.  ■

4, 5 Meziměstské provedení CAR se čtyřdílnými pneumaticky ovládanými dveřmi bylo zprvu jen ze závodu LIAZ v Rýnovicích 6 Výroba autobusů Škoda 706 RTO u Karosy ve Vysokém Mýtě 7 Nízkoložný valník Škoda 706 RTD s užitečnou/celkovou hmotností 7,43/14,40 t 8 Konstrukce autobusu RTO s odděleným žebřinovým rámem 9 Kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vznikl v jediném exempláři (1959)

2/2018 THauto

57


Foto Tom Hyan

► Historie ► MORS (1895 – 1927)

ZAPOMENUTÉ ÚSPĚCHY

K prestižním francouzským značkám patřil Mors, který se od roku 1897 zúčastňoval automobilových závodů i boje o světový rychlostní rekord...

F

rancouzskou automobilku Mors založili bratři Morsové z rodiny výrobců elektrického zařízení v Paříži, včetně železničních návěští a tele­ fonů. Louis (1855 – 1917) byl inženýrem a také závodníkem, Emile (1859  –  1952) automobi­ lovým závodníkem, konstruktérem a stejně jako bratr příznivcem elektrického věku. Emile už v roce 1885 po­ stavil první parní vůz, v roce 1896 představil experimen­ tální automobil s vidlicovým čtyřválcem a v roce 1898 už vyráběl dvě stovky automobilů ročně. Ve stejném roce oba bratři jeli závod Marseille – Nice. Société d’Automo­ biles Mors se sídlem na 48, Rue du Théâtre, Paris-Gre­ nelle, záhy disponovala značným kapitálem tří milionů franků a stala se jedním z největších francouzských vý­ robců osobních a závodních automobilů. První vozy Mors měly ploché vzduchem chlazené dvouválce, uložené vzadu, než se roku 1899 objevil Mors 16 HP, čtyřválec 7,3 l namontovaný vpředu, dílo konstruktéra Henriho Brasiera. Morsy byly velkými soupeři Panhardů na přelomu století, se zmíněným

58

auto 2018/2

TH

TOM HYAN

Unikátní Mors GP 1908 se čtyřválcem o výkonu 100 HP (74 kW)/1200 min‑1, renovovaný na Floridě u Revs Institute v Naples, který spravuje někdejší Collier Collection

čtyřválcem mj. vyhrál Alfred Velghe řečený Levegh (strýc známějšího Pierra) závody Bordeaux – Biarritz 1899, Bordeaux – Périgueux – Bordeaux 1900 a Paris – Toulouse – Paris 1900. Následoval vzduchem chla­ zený řadový čtyřválec 10 HP a nové závodní automo­ bily, neobyčejně úspěšné v dálkových jízdách (mimo jiné Fernand Gabriel na Morsu vyhrál tragický závod Paříž – Madrid 1903, předčasně zastavený v Bordeaux, když v němž zahynul Marcel Renault). Kromě účasti v největších závodech své doby se auto­ mobily Mors objevily rovněž při pokusech o překonání světových rychlostních rekordů, továrna připravila nej­ prve závodní čtyřválce typu Z, odvozené z typů pro dál­ kové závody, později vyrobila třináct speciálů s doutní­ kovou karoserií, přezdívaných Dauphin (Delfín). Většina pokusů však nebyla oficiálně z různých důvodů uznána, například rychlost 101,547 km/h, kterou dosáhl Hon. Charles S. Rolls v Achères na typu Z v dubnu 1920, či jeho další pokus 136,363 km/h v britském Clipstone v říjnu 1903 na Dauphinu, protože trať měla nadměrný


Foto Helena Hyanová

Foto Mors

William K. Vanderbilt Jr. (Mors 70 HP Dauphin) před startem závodu Paříž – Madrid 1903 (americký milionář odpadl první den s prasklým válcem)

sklon. Podobně si vedl milionář William K. Vanderbilt Jr., jenž na Morsu uspěl až rychlostí 122,449 km/h v srpnu 1902 v Ablis, aby se pak znovu vrátil k němec­ kému Mercedesu. O rekordy na Morsu se v letech 1901 až 1903 pokusili také Henri Fournier (bratr Mauriceho), Pierre de Caters, Augières (pseudonym Georges Au­ gera) a baron Maurice Arnold de Forest. Uznána byla dále jen malá zlepšení 123,287 km/h (Henri Fournier) a o dvanáct dní později dosažených 124,138 km/h (Au­

gières), obě v listopadu 1902 v Dourdanu. Mors typu Z (původně pro závod Paříž – Vídeň 1902) tak zazname­ nal tři oficiálně uznané světové rychlostní rekordy. Od roku 1902 byly motory vozů Mors chlazeny jen ka­ palinou, řada čtyřválců později zahrnovala typy od 2,3 do 8,0 litru objemu, vrcholu velikosti válců dosáhl typ 100 HP s  objemem 12 831 cm3, představený pro rok 1908. V roce 1912 se Mors zaměřil na tiché šoupát­ kové motory systému Knight. Čtyřválcové typy 10/12, 14/20, 20/30 a 28/35 dostaly zdvihový objem 2120, 3308, 4398 a 7245 cm3; alternativou byly motory s po­ stranními ventily SV pro typy 10/12 HP (2120 cm3) a  14/20 HP (3404 cm3), stejně jako u šestiválce 20/30 HP (5107 cm3). Vyráběly se až do vypuknutí ­války, pak se Mors vrátil pouze se šoupátkovými mo­ tory, typ 14/20 HP Sport měl objem 3562 cm3 a kom­ paktní 12/16 HP obdobný čtyřválec 1824 cm3, dodá­ vaný však od belgické Minervy. Sportovní 14/20 HP se šoupátkovým čtyřválcem 3562 cm3 (ø 90 x 140 mm) nabízel výkon 37 kW (50 k)/2000 min‑1, většinou měl jen dvoumístnou otevřenou karoserii a se čtyřstupňo­ vou převodovkou dosahoval rychlosti přes 110 km/h. O motoru se hovořilo jako o SSS (Sans Soupapes ­Silenceuse), tedy tichém s absencí ventilů. ►►►

► VELKÁ VÍTĚZSTVÍ AUTOMOBILŮ MORS

závod jezdec průměrná rychlost [km/h] 1898 St. Germain – Vernon a zpět Levegh nezjištěno Originální čtyřválec 1899 Paris – Ostende Levegh 51,57 1899 Bordeaux – Biarritz Levegh 59,53 12,5 l OHV vozu 1899 Paris – St. Malo Antony 56,64 Mors GP 1908, Giuseppe Alberti nezjištěno který nemá zapalovací svíčky, 1899 Brescia – Verona a zpět 1900 Bordeaux – Périgueux a zpět Levegh 77,88 ale kontaktní elektrické 1900 Paris – Toulouse a zpět Levegh 64,68 zapalování magnetem 1901 Paris – Bordeaux Maurice Fournier 85,28 a ztrátové mazání Maurice Fournier 70,96 (za jízdy kontroluje mechanik) 1901 Paris – Berlin 1903 Paris – Madrid Fernand Gabriel 105,07 Pozn.: Levegh = Alfred Velghe, Antony = Henri-Robert Debray

2/2018 THauto

59


Foto Tom Hyan

► MORS (1895 – 1927)

1

2 4

Foto Mors

Foto Helena Hyanová

3

Od roku 1906 vyráběla čtyřválcové automobily Mors v licenci americká továrna na železniční vozy St. Louis Car Company v St. Louis v Missouri (v roce 1909 ­American Mors skončil, firma přešla na vlastní Stan­ dard Six). Ve Francii v roce 1907 přišla krize a do čela reorganizované společnosti Mors nastoupil André ­Citroën, který později napodobil Henryho Forda a za­ hájil velkosériovou výrobu lidových automobilů pod vlastní značkou. Nakonec převzal automobilové oddě­ lení Morsu, ale přesto ještě v roce 1921 uvedli nový typ. Poslední nesl označení Mors 12/16 HP Sport a před­ stavil se v roce 1923. V roce 1925 se Emile Mors vzdal automobilů a zcela přešel na elektrotechniku, po jeho smrti v padesátých letech se firma změnila na MJB (Mors Jean Bouchon) a od roku 1984 na GTIE (Géné­ rale de Travaux et d’Installations Électriques) jako sou­ část dnešní skupiny Vinci. Emile Mors patřil k průkopníkům vidlicových motorů, desetilitrový V4 poháněl závodní Mors 60 HP Grand Prix a dosahoval výkonu 60 k (44 kW)/950 min‑1. Vůz měl čtyřstupňovou převodovku a řetězový pohon zad­ ních kol. Poslední Mors Grand Prix se objevil na Velké ceně Francie 1908 (tři vozy), modrý automobil nedávno předvedený v Pebble Beach a Goodwoodu 2015 řídil Camille Jenatzy, známý rekordman, který sice dojel šestnáctý s velkou ztrátou, ale byl z trojice nejlepší.

60

auto 2018/2

TH

1 Jak prozrazuje poznávací značka 1 RAC, patří tento čtyřválec Mors 10 HP britskému autoklubu The Royal Automobile Club (RAC) 2 Držitel absolutního rychlostního rekordu Andy Green v cíli jízdy London – Brighton 2004 na voze Mors 10 HP ročníku 1901 3 Čtyřválec Mors 18/24 HP Wagonette v britských službách (1906) 4 Kuriozní čtyřválec Mors 14/20 HP z nizozemské sbírky Louwman Collection (ročník 1904) 5 Otevřený automobil Mors 14/20 HP Sport se šoupátkovým motorem SSS 3,6 litru (model 1921)

5

J­ eden Mors vůbec neodstartoval (Lanson), druhý skon­ čil hned za Jenatzym (Charles Jarrott). Řadový čtyř­ válec 12,5 l OHV dával výkon 100 k (74 kW)/1200 min‑1 a nadále využíval řetězový převod. Vůz měl rozvor ­náprav 2616 mm a hmotnost 1247 kilogramů. V roce 1914 plánoval Mors návrat na závodní tratě, ­které po Velké ceně Francie 1908 opustil. Válka zmařila nasazení nového vozu, jenž měl mít šoupátkový motor 2,5 litru. Výroba automobilů Mors definitivně skončila v roce 1927, za války došlo k pokusu o obnovení znač­ ky elektrickým vozem a v padesátých letech se objevil skútr Mors. Pro jejich výrobu vznikla dceřiná společnost Ets. Mors v Sensu, založená elektrotechnickou firmou Mors, stejně jako výhradní distributor SICVAM (Société Industrielle et Commerciale de Véhicule à Moteur). Pierre Brissonnet pracoval na vývoji malého skútru ­ Speed od roku 1943, v roce 1951 je začal vyrábět Mors


Foto Tom Hyan

6 6 Mors typ N s karoserií Tonneau Fermé v Národním automobilovém muzeu v Mylhúzách (ročník 1910) 7 Skútr Mors-Speed s jednoválcem 115 cm3 o  výkonu 2,8 kW (3,6 k)/4500 min‑1, uvedený v roce 1951 (později se prodával jako Alcyon) 8 Novější skútr Mors Paris-Nice 125 cm3 o  výkonu 4,4 kW (6,0 k)/4500 min‑1, uvedený v roce 1953 (po roce 1955 prodávaný jako Alcyon)

7 8

s dvoudobými motory 98 cm3 a později 115 cm3. Druhá generace se představila roku 1953 pod jménem Mors Paris-Nice 125 ve stylu italské konkurence. Přestože Mors obrátil svou pozornost k domácím elektrospotře­ bičům v roce 1955, ve výrobě pokračovala firma Gentil z Courbevoie (Speed jen do roku 1956; Paris-Nice do 1958 coby Alcyon, Thomann a La Française). Skútr Paris-Nice 125 byl posledním silničním vozidlem, jež neslo kdysi slavnou značku Mors.  ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na autopříslušenství (1930 – 1931)

2/2018 THauto

61


eXtra

► FONDATION MARIUS BERLIET

Foto Tom Hyan

Berliet T100 (1957), jediný dochovaný ze čtyř kusů, se roku 1981 vrátil do Lyonu z ropných polí v Alžírsku (dvanáctiválec 30,0 l/515 kW/700 k; pohotovostní/užitečná hmotnost 61/100 t) ►

1

ŽIVÁ HISTORIE

Nejdůležitější francouzskou značkou vývoje užitkových vozů je Berliet, nyní přeměněný na Renault Trucks… TOM HYAN, Le Montellier (F)

1 Berliet GXO (1970) se vznětovým dvoudobým šestnáctiválcem GM 18,6 l/390 kW (530 k) a hmotností soupravy do 120 t, určený pro ropná pole v Hassi Messaud (Alžírsko) 2 Slavný Berliet GBC8 Gazelle 6x6; celkem vzniklo 32 tisíc terénních vozů Gazelle v letech 1958 až 1977

2

4

3 Osobní automobil Berliet AI 9 (22 CV), čtyřválec 4,4 l (ø 100 x 140 mm) se čtyřstupňovou převodovkou a pohonem zadní nápravy kloubovým hřídelem (1911) 4 Kropicí automobil Berliet CAD z roku 1911, určený pro město Lyon a podobný vojenským typům CBA, kterých se vyrobilo 25 tisíc za první světové války

3

62

auto 2018/2

TH

5 Vznětový šestiválec Berliet MI 645-50 z roku 1965, součást bohaté sbírky různých motorů

5


7

8

Foto Tom Hyan

6

9 6 Zleva dva typy Berliet GRH 235 (1971) a GBH 12 (1967), zcela vpravo reprezentant jiné francouzské značky Willème RD 615 (1956)

10

M

arius Berliet byl nesmírně činorodý a schop­ ný tvůrce spalovacích motorů, osobních i nákladních automobilů, autobusů a dalších strojů. Jeho společnost Automobiles M. Ber­ liet v Lyonu a blízkém okolí zaměstnávala až čtyřiadva­ cet tisíc lidí (1974), proslula zaváděním pokrokových konstrukcí a kvalitou svých výrobků, obchodně však byla velmi konzervativní (do šedesátých let patřilo 80 procent akcií rodinným příslušníkům), i když jinak stála vždy v čele pokroku. V roce 1894 osmadvacetiletý ­Marius Berliet sestrojil první motor, o rok později vyjel první automobil Berliet s tímto ležatým jednoválcem, následovaly dvouválce, čtyřválce a ještě větší více­ válce. Prodal licenci Američanům v roce 1904 (ALCO), ze zisku půl milionu zlatých franků postavil velkou to­ várnu a už v roce 1912 založil vlastní školu, která ročně vychovávala čtyři stovky techniků... V červenci 1967 se Berliet jako jeden z největších ­výrobců užitkových vozidel v západní Evropě spojil s ob­ dobně progresivním Citroënem, který o rok později vládl značkám Berliet, Panhard a Maserati a chystal se k fúzi s Fiatem. Nakonec bylo všechno jinak, Fiat odstoupil

7 Turistický autobus Berliet 1CB (torpédo décapotable 12/15 places) se čtyřválcem 5,3 l, čtyřstupňovou převodovkou a největší rychlostí 45 km/h (1911) 8 Nová řada Berliet se představila v roce 1958 s bezkapotovou budkou Relaxe; na snímku hasičský GAK 17 (1960), který místo dieselu Berliet pohání zážehový motor Hotchkiss 9 Dumper Berliet T45 (1967; užitečná hmotnost 45 t), během let nabízený s motory General Motors a Cummins, anebo s dvanáctiválcem Berliet Turbo 368 kW (500 k) 10, 11 Výroba osobních vozů Berliet skončila roku 1938 typem Dauphine VIRP-2 (11 CV) se čtyřválcem 2,0 l/37 kW (50 k) a upravenou karoserií Peugeot 402B

11 a Michelin získal stoprocentní vlastnictví Citroënu, Ber­ liet byl opět oddělen, Citroën prodán Peugeotu a Berliet spojen s divizí užitkových vozů Saviem (Renault). Z to­ hoto spojení pak vznikla společnost Renault Véhicules Industriels, nyní Renault Trucks, která koupila americký Mack a dnes je spolu s ním součástí švédské Volvo Group. Po poslední fúzi nařídila EU prodej podílu na ­výrobě autobusů (nyní IVECO Bus), a tak skončila jejich produkce se značkou Renault, které však byly také legi­ timními nástupci autobusů Berliet... Od roku 1982 působí v Lyonu výjimečná nadace Fondation de l’Automobile Marius Berliet, založená dědici Ma­ ria Berlieta a tehdejší společností Renault VI. Smyslem je záchrana bohaté historie užitkových vozů s přihlédnu­ tím k produkci v regionu Rhône-Alpes a okolí Lyonu, kde kromě Berlietu působilo přes 200 různých značek. Nada­ ce shromáždila a renovovala přes 200 historických vozi­ del od první Berlietovy voituretty No.1 až po největší ná­ kladní automobil Berliet T100. Kolekce v Le Montellieru u Lyonu není běžně přístupná, ale brány depozitářů se otevírají členům přátel nadace a pozvaným hostům. Kro­ mě toho renovovaná vozidla vyjíždějí na různé akce.  ■

2/2018 THauto

63


► Krátce ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA

► Odbyt navyšuje také McLaren Automotive, největší součást McLaren Group, založená roku 2010. Ve Wokingu (Surrey) vyrábí tři řady Sports Series, Super Series a Ultimate Series, loni prodala 3340 sportovních automobilů (2016 to bylo 3286 vozů). K novinkám 2017 patří 720S (Super Gen II), 570S Spider (Sports), závodní 720S GT3 (doplní úspěšný 570S GT4) a McLaren Senna (Ultimate). ► Ke 31. březnu 2018 bude po sedmnácti letech přejmenován kalifornský okruh Mazda Raceway Laguna Seca opět na pouhé Laguna Seca (založen 1957), když automobilka zrušila sponzoring. Navzdory tomu pokračuje v podpoře motorsportu Mazda Road to Indy (formule US F2000 Powered by Mazda, Pro Mazda a Indy Lights), poháru MX-5 Cup a týmu Mazda Team Joest (vozy Mazda RT24-P třídy DPi).

64

auto 2018/2

TH

přístrojový panel a proti sesterskému vozu Seat Ateca odlišné naladění podvozku, získal 1141 bodů. Na dalších místech jsou BMW řady 5 (1123), Opel Insignia (1078), Kia Stinger (982) a Subaru Impreza (926). Cenu Technická inovace 2018 dobyla nová globální podlahová plošina Subaru, o Ekologické auto roku 2018 se podělily Volkswagen e-Golf a nový Nissan Leaf.

Hyundai i30 (2007)

OPRAVA: HYUNDAI i30 (FD)

Foto Hyundai

► Britská MG pod čínskou správou pokračuje na domácím trhu. V roce 2017 dosáhla rekordního prodeje 4440 vozů (+6 %), ale dávno už nenabízí sportovní vozy, které ji proslavily. Novinkou jsou SUV, typ ZS má zvýšenou záruku na 7 let/80 000 mil, zatímco hatchback MG3 jen 5 let/50 000 mil (míle = 1609 m). Společnost MG Motor UK už prodala přes deset tisíc kompaktních MG3.

AUTO ROKU 2018 V ČR: ŠKODA KAROQ Pětatřicet motoristických novinářů ve druhém kole tradiční ankety Auto roku 2018 v ČR (byl to 24. ročník) rozdělilo body mezi pětici finalistů. Cenu pro vítěze, kterým je Škoda Karoq, na vyhlášení v hotelu Hilton Prague převzal Luboš Vlček, vedoucí prodejů a marketingu Škoda Auto pro Českou republiku. Karoq, který jako první Škoda dostal programovatelný digitální

Hyundai i30cw (2007)

Foto Hyundai

► Škoda Auto přispěla k rekordnímu výsledku koncernu Volkswagen, který v roce 2017 prodal 10 741 500 automobilů, což představuje navýšení o 4,3 %. Nárůst loni zaznamenaly i další značky na tyto prodejní počty: Volkswagen osobní 6 230 200, Volkswagen užitkové 497 900, Audi 1 878 100, Seat 468 400, Porsche 246 400, MAN 114 100 a Scania 90 800 vozidel.

Foto Škoda Auto

► Mezi desítku nejúspěšnějších trhů Škoda Auto patří Čína, kde se prodalo 325 tisíc vozů z vlastní produkce i dovozu; další největší trhy značky představují Německo 173,3 tisíce vozů, Česká republika 95 tisíc, Velká Británie 80,1 tisíce, Polsko 66,6 tisíce, Rusko 62,3 tisíce (včetně výroby v Kaluze a Nižném Novgorodě), Francie 27,3 tisíce, Turecko 25 tisíc, Itálie 24,7 tisíce a Rakousko 24,3 tisíce.

V minulém čísle jsme představili nový Hyundai i30 kombi (PD) třetí generace a uvedli, že všechny generace měly rozvor náprav 2650 mm. Je to pravda až na výjimku, která potvrzuje pravidlo. V první generaci (FD) měla verze kombi i30cw prodloužený rozvor o 50 na 2700 mm, délka se proti hatchbacku zvětšila ze 4245 na 4475 mm. Ve druhé generaci (GD) už byl rozvor shodných 2650 mm, ale přesto délka verze kombi narostla na 4485 mm. Za chybu se omlouváme a děkujeme panu Romanu Poláčkovi z Nymburka za upozornění.

DAN GURNEY (1931 – 2018) V den zahájení Detroitského autosalonu zemřel Dan Gurney, první závodník, který vítězil jak ve formuli 1, tak v Indy Car a NASCAR. Narodil se v New Yorku, usadil se v jižní Kalifornii, ve F1 debutoval na Ferrari, vyhrál 4 Grand Prix, poslední na vlastní konstrukci Eagle (1967). Ve stejném roce dominoval ve 24 h Le Mans a v Indy Car Riverside. Celkem ze 321 závodů dobyl 51 vítězství, startoval s více než stovkou typů 51 značek. Založil All American Racers, vozy Eagle vyhrály 50 závodů Indy Car, prototypy AAR Toyota ovládly sezony 1992 – 1993. Vyvinul také motocykly Alligator a nekonvenční motory. Jeho památce věnujeme samostatný článek.

Foto Tom Hyan

► Nejúspěšnější rok má za sebou Škoda Auto, která poprvé celosvětově prodala přes 1,2 milionu vozů (nárůst 6,6 %), z toho 477,7 tisíce v tzv. západní Evropě. Nejúspěšnější byla Octavia se 418 800 vozy; následují Rapid 211 tisíc, Fabia 206,5 tisíce, Superb téměř 151 tisíc, Kodiaq 100 tisíc, výběhový Yeti 69,5 tisíce atd. Novinka Škoda Karoq zaznamenala 6300 prodaných automobilů.


100 LET CHEVROLET PICK-UP


Foto Helena Hyanová

SRDEČNÉ POZDRAVY Z DETROITU

TH Auto 02 2018 (únor)  

Měsíčník o automobilech, zaměřený na konstrukci, design, motorsport a historii, který připravil Tom Hyan

TH Auto 02 2018 (únor)  

Měsíčník o automobilech, zaměřený na konstrukci, design, motorsport a historii, který připravil Tom Hyan

Advertisement