Obnova zámku Zdislavice by Tereza Frankova

OBNOVA ZÁMKU ZDISLAVICE VZDĚLÁVACÍ A METODICKÉ CENTRUM PAMÁTKOVÉ OCHRANY

TEXTOVÁ ČÁST ZADÁNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE UMÍSTĚNÍ OBJEKTU POPIS OBJEKTU STAVEBNĚ - HISTORICKÝ VÝVOJ SOUČASNÝ STAV HISTORIE ZÁMKU A HISTORICKÝ VÝVOJ

GRAFICKÁ ČÁST SITUACE KONCEPCE NÁVRHU PŮDORYSY ŘEZY POHLEDY

DOPLŇUJÍCÍ ČÁST STAVEBNĚ-TECHNICKÝ STAV - EXTERIÉR STAVEBNĚ-TECHNICKÝ STAV - INTERIÉR HODNOTNÉ PRVKY ZÁMECKÝ PARK A DROBNÁ ARCHITEKTURA

OBSAH

TEXTOVÁ ČÁST ZADÁNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE UMÍSTĚNÍ OBJEKTU POPIS OBJEKTU STAVEBNĚ - HISTORICKÝ VÝVOJ SOUČASNÝ STAV HISTORIE ZÁMKU A HISTORICKÝ VÝVOJ

ZADÁNÍ Cílém této semestrální práce bylo v první řadě zmapovat a zdokumentovat současný stav zámku Zdislavice. To spočívalo ve zhotovení dokumentace současného stavu - situace, půdorysy, řezy, pohledy, na základě podkladů, průzkumu a vlastního zaměření zámku. K tomu bylo nutno zámek navštívita kromě zaměření byl také proveden vlastní průzkum, který si kladl za úkol zmapovat současný stavebně-technický stav zámku a zdokumentovat historicky cenné prvky. Druhým mým úkolem bylo zamyslet se nad potencionálním využitím zámku a jeho možnostmi, tak aby došlo k co nejmenším úpravám a zásahům do původních konstrukcí.

ZADÁNÍ

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE název práce: autor práce: vedoucí práce: předmět: ročník, semstr, rok: škola:

Obnova zámku Zdislavice Bc. Terza FRANKOVÁ Doc. Ing. arch. Josef Hrabec Modulový specializovný ateliér M8 6.ročník, zimní semestr 2015/2016 Fakulta architekrury, VUT v Brně

UMÍSTĚNÍ OBJEKTU Zámecký areál se nachází na Moravě v obci Troubky-Zdislavice a to konkrétně v části - Zdislavice. Obec leží v kroměřížském okrese ve Zlínském Kraji. Nachází se asi 14 km jihozápadně od Kroměříže v kopcovitém terénu na okraji Litenčické pahorkatiny, která se rozkládá mezi Slavkovem u Brna a Kroměříží. Zámek je společně s hrobkou hrabat dubských nejvýznamnější architektonickou památkou v obci. Zámek leží na okraji vsi, přímo u silnice. Kolem zámku se pak nachází rozlehlý zámecký park. adresa objektu:

Zdislavice č.p.1, Troubky - Zdislavice, Kroměříž, 76802

čísla parcel:

st.2 a 88

POPIS OBJEKTU Zámek je jednopatrová trojkřídlová budova ve tvaru písmene U s mansardovou střešní konstrukcí, krytou pálenou taškou s oplechovanými vikýři s kruhovými okénky. Boční křídla jsou krátká a svírají nádvoří. Budova má hlavní průčelí se 17ti okeními osami. Průčelí je zvýrazněné rizalitem, nad nímž se nachází štít připomínající antický tympanon a v něm erb Dubských. Před hlavním průčelí je připojen také balkónový portikulus zvýrazňující hlavním vchod. Fasáda průčelí je rozdělena kordonovou římsou. Přízemí je ozdobeno vodorovnými rustikovanými pásy a kolem oken šambránové pásy, které jsou v ose nadpraží obohaceny o trojdílný klenák. V přízemí je výzdoba poněkud složitější. Některé z použitých prvků patří již do klasicistní architektury a některé do empírové. Proto o zámku ve Zdislavicích můžeme říci, že je barokního slohu, obohacený o klasicistní prvky. Okolo zámku se nachází park a v něm několik drobných staveb jako např. Sophiin pavilon, Čínský pavilón nebo bazén s převlékárnou.

TEXTOVÁ ZPRÁVA

STAVEBNĚ - HISTORICKÝ VÝVOJ Zámek byl vybudován v 80. letech 17. století na místo zchátralé tvrze, která byla v katastrofální technickém stavu a vyžadovala rekonstrukci. Během této rekonstrukce se z tvrze stal jednoduchý barokní zámeček obdélníkového půdorysu. Zhruba sto let později se stal majitelem Antonín Valentin Kaschnitz z Weinberka, který kolem zámku vybudoval anglický park. Pozdějším majitelem byl hrabě Dubský, který nechal k zámku přistavěl levé a pravé křídlo a také balkónový portikulus nad hlavním vchodem. Manžel jeho dcery Morize Ebner - Eschenbach nechal zbudovat kolem západního křídla boční příkop a mostek, kterým byl umožněn přímí vstup z druhého nadzemního podlaží přímo do zahrady. V blízksoti zámku také navrhl a nechal postavit hrobku hrabat duských a řadu drobných staveb do zámeckého parku.

SOUČASNÝ STAV V současné době je zámek v soukromém vlastnictví a určený k prodeji. Celý areál je veřejnosti nepřístupný. Od navrácení původnímu majiteli je objekt bez pravidelné údržby a bez využití. Stav zámku a zámeckého parku s cennými zahradními stavbami se velice rychle zhořšuje. Střecha má dílčí poškození, dochází k degradaci omítky a narušení zdiva. V interiéru došlo k dílčí destrukci vodorovných konstrukcí a jsou ohroženy cenné výzdobné prvky interiéru i exteriéru. Objekt byl v minulosti také znehodnocen nevhodně zvolenými stavebními úpravami (více viz .stavebně technický stav). Zámek je památkou od roku 1958 s číslem v rejstřiku ÚSKP 26361/7-6166 a identifikátorem záznamu 137532. V současné domě je objekt na seznamu ohrožených památek. http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=137532&Uz=B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=31.12.2015&Lim it=25 http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrdetail.php?IdReg=137532&oNazSidOb=zdislavice&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo= 31.12.2015&Limit=25

REKONSTRUKCE A DOPORUČENÍ Rekonstrukce a stavební úpravy objektu by měly probíhat v souladu s jeho novým funkčním využitím a v souladu se zásadami památkové péče. V první řadě by měly být objekt zajištěn proti další degradaci. Mělo by být provedeno statické zajištění a opravení nosných svislých a vodorovných konstrukcí, dále by měly být odstraněny problémy s vlhkostí, které se negativně podepisují na současném stavu objektu (opravení střešní konstrukce, obnova dešťových svodů a žlabů, odvodnění a hydroizolace celé stavby). Předtím než budou provedeny jakékoliv zásahy je třeba provést řadu průzkumných opatření jako např. diagnostický průzkum (celkový stavebně - technický stav), stavebně - historický průzkum, restaurátorský průzkum, stavebně - technický průzkum, statický průzkum, geologický, hydrogeologický průzkum, zkoumání vlhkostních poměrů, odvodnění stavby, radonový průzkum, průzkum biologického napadení, průzkum inženýrských sítí, archeologický výzkum atd. a na jejich základě zvolit vhodné metody rekonstrukce.

TEXTOVÁ ZPRÁVA

NOVÉ VYUŽITÍ OBJEKTU Zámecký areál včetně zámku je v současné době ve vlastnictví soukromých majitelů, který sním nemají žádné záměry, naopak se ho snaží už nějakou dobu prodat. Kupec se do této chvíle nenašel a tak pro nové funkční využití zámku nejsou žádné požadavky ze strany majitele zámku. Při hledání nového vhodné využití jsem si vytyčila za cíl najít pro něj takovou funkci, která bude reálná, udržitelná z ekonomického hlediska, bude vyžadovat co nejméně stavebních zásahů do památkově chráněných konstrukcí a v neposlední řadě bych byla ráda aby nová funkce umožňovala zpřístupnění objektu veřejnosti. Po poměrně dlouhém hledání, kdy jsem měla řadu nápadů na funkční využití zámku od hotelů, soukromé zdravotní kliniky, sociálních center jsem od těchto variant musela upustit protože nesplňovaly výše uvedené požadavky. Nejčastější příčinou nevhodnosti těchto využití byl fakt, že by návrh vyžadoval řadu nešetrných stavebních úprav v podobě zásahu do památkově chráněných konstrukcí. Naopak jako velice vhodný koncept se jeví využití objektu pro potřeby vzdělávacího a metodického centra. Dispoziční řešení zámku by vyhovovalo potřebám tohoto vužití a tedy by nebylo zapotřebí výrazně zasahovat do původních konstrukcí. V případě, že by zámek sloužil pro tyto potřeby, nabízí se tu možnost využít část prostorů v prvním nadzemním podlaží pro výstavní účely, které by mohli být zpřístupněny šiřoké veřejnosti. Tyto prostory by mohli sloužit jak pro prezentaci výstupů vzdělávacího a metodického centra, tak pro prezentaci samotného zámku, kde by se mohla objevit stále expozice zámku a v neposlední řadě by zde mohl být i odkaz hraběnky Marie Eben von Eschenbach, která na zámku žila a je známá jako spisovatelka. Vzdělávací a metodické centrum může sloužit řadě institucím - firmám, školám, úřadům apod. s různým zaměřením. Ve svém návrhu jsem pracovala s idealistickou potřebou, kdy zde navrhuji vzdělávací a metodické centrum památkové péče. Toto zařízení by sloužilo jak Národnímu památkovému ústavu (pobočky Brno a Kroměříž) a jejich pracovníkům tak Vysokému učení technickému, fakultě architektury a fakultě stavební pro potřeby jejich zaměstnanců a studentů. Kromě techto institucí najdeme ještě řadu dalších, které by tento objekt mohli využívat a s výše suvedenými spolupracovat (například umělecko-průmyslové školy, střední restaurátoská škola a chemická fakulta Masarykovy univerzity). V této práci se jedná pouze o idový projekt. Čím déle jsem o něm přemýšlela a ověřovala jeho možností, tím více jsem se přesvědčovala o vhodnosti tohoto využití. Zámek je v současné době ve velmi špatném stavebnětechnickém stavu, přesto se může pochlubit řadou zachovalých detailů hodnotných jak z hlediska historického tak architektonického. Pokud by se někdy v budoucnu podařilo tento objekt obnovit, koho jiného by mohl reperezentovat více než právě samotnou památkovou péči.

ARCHITEKTONICKO - URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ Návrh je založen právě na nalezení nového vhodného funkčního využítí, které je nezbytné pro přežití objektu a následné obnově zámku do původní podoby. Zámek se nachází v rozlehlém zámeckém parku a je umístěn při jeho severozápadní hranici. V posledních letech byly v parku vystavné nové objekty, které do

TEXTOVÁ ZPRÁVA

tohoto prostředí nezapadají a narušují celkový dojem. Jedná se objekty které byly zřízeny za učelem navýšení kapacity pro technické zázemí zámku. V budoucnu navrhuji jejich postupné odstranění. Zámek je umístěn na osu. Ty vytváří spojnici mezi hlavní vstupní bránu a zadní bránou a právě prochází zámkem. V zadní části je tato oso lemována alejí. V návrhu tento koncept obnovuji a vytvářím nové napojení k hrobce rodiny dubských. Celkový návrh zámeckého parku bych pak doporučovala konzultovat se zahradním architektem. Vzhledem k tomu, že samotný zámek se vyznačuje téměř dokonalou symetričností, rozhodla jsem se tento vizuál nenarušit. Využívám terení nerovnosti a ke vzdělávací centru umístěném uvnitř zámku, navrhuji ubytovací kapacity v podobě podzemního bydlení, zasazeného do teréního valu při jihovýchodní křídle zámku. Bude se jednat o bydlení s malými atriu, tak aby došlo k propojení interéru a exteríéru. Celkový dojem ze zámku tak zůstane nenarušen a ubytovací kapacity budou v bezporstřední blízkosti samotného zámku.

DISPOZIČNĚ PROVOZNÍ ŘEŠENÍ Zámek je dvoupodlažní trojkřídlá budova, která by měla sloužit pro potřeby vzdělávacího a metodického centra památkové péče. V zámku se budou vyskytovat dva hlavní provozy. V prví řadě to bude provoz výukového střediska a pak výstavní část pro návštěvníky zámku. Pro potřeby výukového střediska zde bylo nutné hlavně navrhnout učebny, ateliéry, aulu/přednáškovou místnost, knihovnu, kanceláře/kabinety a ubytovací část, které bude navržena mimo samotný objekt zámku a není předmětem řešení této práce. Dispozice samotného zámku mi dokonce umožnila do tohoto programu zařadit i dílny a laboratoře. Druhou neméně důležitou funkcí zámku je výstavní část, která je zpřístupněna veřejnosti a která taky vyžaduje svoje zázemí. Tyto dva provozy jsou v zámku od sebe odděleny a nekříží se. Možnosti jejich prolnutí budou záviset na tom, jakých prostor budou návštěvníci zámku pušteny. V prvním podlaží se nachází hlavní vstup ze kterého je umožněn vstup právě do výstavních prostor zámku u celkévé rozloze 105,12 m2 (173,81 m2). Ve prvním nadzemním podlaží východního křídla ja hlavní reprezentativní schodiště, hygienické zázemí a jídlena s kuchyní/přípravnou. V západním křídle se nachází vedlejší schodiště, hygienické zázemí a ateliéry o rozloze 40,95 m2 (109,8m2) společně s kabinety pro osm osob. Druhé nadzemní podlaží slouží výhradně pro výukové účely. V hlavním křídle se nachází aula/přednášková místnost s kapacitou až pro osmdesát osob a dvě velké učebny pro 30 a 35 studnetů a dále pak dvě malé učebny s kapacitou 15 a 25 studentů. Ve východním křídle je opět hygienické zázemí a knihova o rozloze 83,5 m2 a se studovnou pro o rozloze 15,62 m2 pro 4-6 studentů. Ve východním křídle se pak nachází hygienické zázemí a dále pak konferenční místnost o rozloze 44,56 m2 a opět kabinety pro osm osob. Objekt zámku je částečně podsklepený. Sklep pod hlavním křídle využívám jako technické zázemí objektu a sklep pod západním křídlem slouží vědeckým účelům vzdělávacího centra a jsou zde navrženy dílny a laboratoře. Do střešní konstrukce nezasahují a podkroví je sice přístupné z vedlejšího schodiště ale i nadále slouží jako podkroví a nesnažím se ho zateplit a využít (považovala bych to za nevhodný zásah do historické konstrukce). Objekt je také řešen jako částečně bezbariérový. Je zde navrženo hygienické zařízení pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace ale na druhou stranu sem neni navržen bazbarierový výtah. Druhé nadzemní podlaží je přístupné ze zahrady pomocí mostu, který se díky teréní nerovnosti celého arálu nachází na úrovní druhého nadzemního podlaží a vede k němu svažitá cesta.

TEXTOVÁ ZPRÁVA

použité zdroje: ROTSCHEDL, Jiří. Zdislavice. 1. vyd., dotisk. Zdounky: Littera, 2000, 39 s. ROTSCHEDL, Jiří. Kronika obce Troubky - Zdislavice. Zdounky: Jiří Rotschedl, c2002, 128 s. JEŘÁBKOVÁ, Eleonora, Martin REISSNER a Stanislav SAHÁNEK. Moravská spisovatelka Marie Ebnerová z Eschenbachu a Zdislavice. Brno: Moravské zemské muzeum, 2014, 90 s. ISBN 978-80-7028-425-4. Zámecká zahrada ve Zdislavicích na přelomu 19. a 20. století, KŘESADLOVÁ, Lenka, Zprávy památkové péče 2013/73, číslo: 4, str: 301–305 Zahradní stavby v zámeckém areálu ve Zdislavicích. Křesadlová, Sborník Národního památkového ústavu územní odborné pracoviště v Kroměříži, Národní památkový ústav odborné pracoviště v Kroměříži [1], (2008,) s. 51-60, s. 128-131.

DOBOVÉ FOTOGRAFIE ZÁMKU

HISTORIE ZÁMKU ZDISLAVICE V dávných dobách ve Zdislavicích stávala je tvrz. Poprvé s o ní zemské desky zmiňují roku 1397 a pak až v roce 1633, kdy ji koupil od Jiřího Adama Folknohona na Horních Lesonicích a Červeném Martínkově Václav Karel Kotulínský z Kotulína. O pět let později znovu změnila majitele. Koupil ji „urozený vladyka, pan Jan Urmenim z Urmenu“. Značně zchátralou tvrz pak získali Otislavové z Kopenic, kteří ji v 80. letech 17. století nechali přestavět na jednoduchý barokní zámek obdélníkového půdorysu. Vzácností Zdislavic není jen zámek, ale také romantický park vybudovaný Antonínem Valentinem Kaschnitzem z Weinberka, který koupil zámek v roce 1786 v dražbě. Tento muž byl velmi oblíben u císařského rodu a díky jeho známostem se mohl na zařízení osmihektarového parku podílet zahradník císaře Josefa II. Rosenthal. Kaschnitz byl vynikajícím chovatelem, a proto byl zaručen vzestup jak statku, tak obce a zámku, který nechal přestavět v pozdně barokním slohu. Po Kaschnitzovi ho koupil Fridrich Zikmund Vockl a po něm jej zdědila dcera Marie Vocklová, druhá manželka Františka Dubského z Třebomyslic. Ten nechal na celé budově provést klasicistní úpravy, přistavěl do průčelí balkon a vybudoval boční křídla. Po té na zámku žila jejich dcera Marie, která se provdala za svého bratrance, který nechal kromě jiných drobných staveb v okolí zámku přistavět hrobku hrabat dubských na základě svého návrhu. Marie von Ebner Eschenbach byla slavnou rakouskou spisovatelkou píšící povídky. Rod Dubských zámek vlastnil do roku 1932. Toho roku zámek koupil Josef Hlavnička. V obci chtěl vybudovat obuvnický průmysl, ale náhlá smrt jeho plány zmařila. Před svoji smrtí ale nachal vybudoval v zahradě koupací bazén, a pravděpodobně i kurty a vše doplnil souborem dřevěných staveb. V průběhu II. světové války byla ustanovena správcem zámku rodina Langrů, která byla 28. března 1945 partyzány oddílu Olga vyvražděna. Jaký panstvo používalo nábytek, není dnes známo. Dochoval se však inventář nábytku asi z let 1945-1948. Podle něj bylo v zámku „vetešnictví“. V několika místnostech se totiž nacházelo mnoho nepotřebných věcí a starého nábytku. Seznam nám také říká, že zde dokonce byla obrazárna a zbrojnice. V roce 1945 zde byla ruská nemocnice a o tři roky později přešel do majetku státu. Od roku 1953 zde sídlil Ústav sociální péče. Pro jeho potřeby byly v roce 1975 původně pískované cesty pokryty živičným povrchem, vybudováno elektrické osvětlení. Zámek už tehdy kapacitně nevyhovoval potřebám ústavz a tak byl v areálu zahrady byla postavena ještě jedena obytná budova, prádelna a dílny. Park tehdy nebyl veřejně přístupný, ale bylo o něho řádně pečováno. V roce 1989 požádaly potomci rodiny Hlavničků, původních majitelů, žijící v Jižní Americe o navrácení zámku a zahrady. Ústav se musel v roce 2001 odstěhovat. Od této doby nemá areál žádné využití a dochází k devastaci jak zámecké budovy, tak drobných staveb v zahradě. Původní majitelé se areál pokouší zatím bez úspěchu prodat. použité zdroje: ROTSCHEDL, Jiří. Zdislavice. 1. vyd., dotisk. Zdounky: Littera, 2000, 39 s. ROTSCHEDL, Jiří. Kronika obce Troubky - Zdislavice. Zdounky: Jiří Rotschedl, c2002, 128 s. JEŘÁBKOVÁ, Eleonora, Martin REISSNER a Stanislav SAHÁNEK. Moravská spisovatelka Marie Ebnerová z Eschenbachu a Zdislavice. Brno: Moravské zemské muzeum, 2014, 90 s. ISBN 978-80-7028-425-4. Zámecká zahrada ve Zdislavicích na přelomu 19. a 20. století, KŘESADLOVÁ, Lenka, Zprávy památkové péče 2013/73, číslo: 4, str: 301–305 Zahradní stavby v zámeckém areálu ve Zdislavicích. Křesadlová, Sborník Národního památkového ústavu územní odborné pracoviště v Kroměříži, Národní památkový ústav odborné pracoviště v Kroměříži [1], (2008,) s. 51-60, s. 128-131.

HISTORIE ZÁMKU

Identifikační skica, 20.léta 19.století (zdroj: archivnimapy.cuzk.cz)