synthesia noviny
SYNTHESIA A MY
5
RING VOLNÝ
VALERIÁN PANÁČEK vs. JAN KAŠPAR SYSTÉMOVÝ INŽENÝR IT
PRODEJCE BARVIV
V dnešním ringu se Vám představí další dva spolupracovníci, kteří se ve firmě zpravidla potkávají jen v případě nečekané počítačové lapálie. Prvním hrdinou je úspěšný obchodník s barvivy a milovník adrenalinu Jan Kašpar, kterému čelí krotitel stávkujících počítačů, výpočetní mág Valerián Panáček. › Zkuste se krátce pochlubit - kolik máte zákazníků, kolik objemově ročně prodáte barviv, v jakých koutech světa se zákazníci nacházejí? Na „barvičkách“ spolupracujeme zhruba se 400 zákazníky, já sám jich mám v referátu kolem 80. Ročně prodáme přibližně 2000 tun zboží v hodnotě 320 milionů Kč. Spolupracujeme prakticky s celým světem, myslím, že kromě Antarktidy naše barviva znají a používají ve všech světadílech. Já konkrétně mám na starost ze západní Evropy Německo a Švýcarsko, dále bývalý východní blok, což je zejména celý bývalý SSSR se všemi svými „…stány“ + Pobaltím, a dále pak Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko....a zakončil bych třeba Iránem. Takže teritoriálně i jazykově docela pestrý záběr. › Aby byl prodejce úspěšný, měl by umět „prodat i svou rodinu“. Už jste někdy někomu prodal něco, co ten dotyčný vůbec nepotřeboval? Já osobně jsem v tomto snad zaznamenal pouze drobné úspěchy mezi spolužáky na základní škole, ale vzpomínám si na doby Ostacoloru, kdy se nám třeba podařilo prodat do Ruska dva kamiony, tj. cca 40 tun tehdy již zcela odceněného opticky zjasňujícího prostředku Ryluxu VPA, který byl již určen k likvidaci a uskladněn v pevnosti Josefov. Na celé akci je ještě zajímavé to, že když druhý kamion dorazil do Moskvy, šofér volal zákazníkovi z celního terminálu z veřejného automatu (což byla obvyklá praxe, mobily nebyly), že je již na místě a ať si jej převezme a vyloží. Bohužel tento veřejný automat byl odposloucháván místní mafií (což byla taktéž obvyklá místní praxe...), a tak k milému šoférovi přijel po chvíli údajný kupující, dodací list podepsal, zboží si převzal, přeložil do svého náklaďáku a už jej nikdy nikdo neviděl... › Co jste si doma naposledy nabarvil? Jako asi každý chlap jsem čas od času požádán aby „se vymalovalo“. I když co do pracovní náplně jdu samozřejmě sám proti sobě, jsem v tomto směru přívržencem tradiční bílé, neb je to pro nás, kdo práci vykonáváme, to nejjednodušší. Bohužel nejsem takový drsňák jako jeden z mých kamarádů, který manželce odpovídá „Tak si to rozmysli, buď bílou a nebo nemaluju...“. Takže naposled to byly dětské pokoje v odstínech žluté a zelené a abych se nenudil, každý odstín ještě ve dvou tónech. No a zakončil jsem to manželčinou pracovnou, kde byla požadována barva růžová, brrr. Vzhledem k tomu, že moje žena je lékařka, máme teď doma takovou detašovanou Ordinaci v růžové...
ce softwaru a instalace nových PC. Dále se starám o ty, kteří mají nějaký problém s tiskárnou a na starost mám i tiskárny Minolty, které se snažím částečně servisovat. Další náplň mé práce se už tolik netýká Hardwarové podpory, ale podpory v Lotus Notes, kde upravuji aplikace a odstraňuji chyby a záseky v již rozběhlých dokumentech. Poslední část mé podpory je činnost školitele MS Office, aktuálně školím v Synthesii MS Office 2002 a LotusNotes a v rámci Agrofertu v Precheze MS Office 2007.
› Ve firmě údajně nemáte konkurenci mezi pracovníky, kteří „gavarí pa růsky“. Umíte stejně dobře i pít ruskou vodku? S ruskou vodkou samozřejmě mám poměrně dost osobních zkušeností, zejména kombinaci „s džusem“, kterou jsme v mládí praktikovali, považuji vzhledem k neodhadnutelným koncentracím za dosti zrádnou. Nicméně kvalitní ruská vodka je nápoj velmi dobrý, někteří Rusové a Ukrajinci ji pijí tak, že každý lok zajídají malým kouskem chleba a případně i špekem (když je), což má něco do sebe, a není to pak pro útroby taková rána. Některé silnější nátury pak ke chlebu a špeku pouze přičichávají... Já sám už většinou zůstávám věrný českým pivovarům a moravské slivovici. › Chtěl byste si splnit nějaký svůj osobní sen? (narážím na seskok padákem nebo třeba si povařit s Pohlreichem nebo jít na mateřskou) No, máte poměrně velmi dobré informace :-). Seskok padákem mám již za sebou, to je věc, kterou mohu každému doporučit, i když fakt je, že první minutu volného pádu to je takový „mazec“, že na to, abyste se ještě třeba usmíval na kameramana, si ani nevzpomenete. Alespoň se pak příbuzní při následném sledování videa mohou zasmát. S Pohlreichem bych si klidně a rád zavařil, vařím a také konzumuji velmi rád, což je na mě ostatně i vidět. Pohlreich je pro mne sympaťák, který umí, v tomto případě mi ani jeho jadrnější projev vůbec nevadí, přičemž ale nezatracuji ani jiné televizní kuchaře. Zkrátka každý zajímavý recept je pro mne inspirací. V tomto směru jsem již asi za těch patnáct let zde, v převážně ženském kolektivu, trochu zmutoval, takže doufám, že mne v budoucnu nečeká ještě háčkování a sledování telenovel nebo něco podobného. Naštěstí do té fáze, abych šel na mateřskou, jsem se ještě nedostal, neboť zejména s druhým dítkem jsem už pochopil význam rčení „jed-
no dítě, žádné dítě“ a všechny ženy – matky mají proto za všechny své každodenní monotónně se opakující činnosti, můj hluboký a neutuchající obdiv! › Podle názvu Vaší funkce usuzuji, že systémově podporujete. Lze upřesnit koho a proč? Určitě lze :-) Začnu asi trochou statistiky, v současné době (k 31. 1. 2011) je evidováno po celé Synthesii zhruba 588 aktivních počítačů, 24 hybridních PC, dále pak na skladě máme evidováno 14 nových počítačů určených pro IXOS a 57 použitých, starých. Samozřejmě se nestarám o úplně všechny počítače v Synthesii sám, ale práci máme s kolegy rozdělenou. Náplní mé práce je stěhování PC, jejich oprava jak po hardwarové stránce, tak po strán-
› Vím o Vás, že i programujete. Jaké aplikace už máte na svědomí? Můj v podstatě první funkční program byl česko-anglický (anglicko-český) slovník, který obsahoval i slovník s frázemi a umožňoval přezkušování uživatele. Další mnou naprogramovaná aplikace bylo malování podobné tomu ve standardní výbavě Windows a zbylé kousky už se týkaly přímo Synthesie, kde jsem vytvořil evidenční aplikaci VendorList a aplikaci pro správu výběrových řízení. Jinak se mé programátorské kousky týkaly především úprav stávajících aplikací a to především Školení, Žádanky a Smlouvy. › Pracovníci IT dávají často k lepšímu veselé historky o nevšedních „dovednostech“ nás uživatelů. Podělíte se s námi o nějakou výjimečnou příhodu? Já v IT nepracuji zase tak dlouho, abych měl nějaké pěkné historky, ale nedávno mne pobavil jeden kolega
starající se o tiskárny a kopírky dvěma historkami, tak se o ně s vámi rád podělím. Historka 1 – smradlavá kopírka: Kolegovi volala zákaznice, že jí smrdí kopírka a pobyt v její blízkosti není takřka možný. Kolega tedy vyrazil záležitost řešit a nestíhal se divit, když mezi kolečky u pece v kopírce objevil rozdrcenou myš. Po jejím odstranění šel paní seznámit s nálezem a důvodem ohromného smradu kopírky a ta po tom, co viděla hrůzný nález, se málem skácela. Historka 2 – potisk: Na helpdesku se objevilo hlášení, že z kopírky lezou kusy nějakého hadru. Kolega tedy vyrazil a žasnul, když zjistil, že si nějaký zákazník, u kterého se kopírka nacházela, vystřihl kus trička o velikosti A4 a vložil ho místo papíru k potisku do tiskárny se slovy, že se přece trička potiskávají. › Údajně jste vášnivým hráčem Airsoftu. Co si pod touto zálibou mám představit? Airsoft je japonská verze Paintballu, hráči jsou ale oblečeni ve výstroji libovolné armády, nejčastěji české, americké nebo německé (já mám výstroj americké armády a maskování multicam) a střílí ze zbraní, které jsou replikou reálných zbraní v měřítku 1 : 1, jako projektily se používají plastové kuličky o průměru 6 mm, nejčastěji o váze 0,2 nebo 0,25 g. › Kolik máte doma počítačů? Doma mám 5 počítačů, z toho jsou dva desktopy a tři notebooky :-)
BEZPEČNOST PRÁCE JAROSLAV JETMAR
PROČ HASIT, CO NEPÁLÍ?
V úrazovosti a bezpečnosti práce máme stále co zlepšovat, jak bylo napsáno v minulém čísle Novin Synthesia. Ale nejde jen o dodržování legislativy v oblasti ochranných pomůcek, pracovních postupů a dalších předpisů. Jedním z faktorů je i to, zda si dokážeme povšimnout i ve svém okolí, že něco není v pořádku. Představme si, že by i věci mohly mluvit, a proto jedné takové dejme slovo.
„Jsem kovová úchytka, ale nikdo mi neřekne jinak než žabka. Dlouhá léta jsem sloužila k uchycení leše-
nářských trubek. Onoho rána jsem ale vypadla při jízdě z korby vozu a zrovna v tak nepříjemném místě,
jako je pravotočivá zatáčka na Zelené louce ve směru do Rybitví. Překvapilo mě, co kolem projelo aut, jedno z nich mne dokonce citelně pohmoždilo, ale nikdo nebyl schopen mě odkopnout alespoň za krajnici. Jako žabka z živočišné říše sice skákat sama neumím, ale pokud mne trefí kolo vozidla ve správném místě, dokážu odskočit a poničit i spodek auta a také zvládnu poškodit i protijedoucí vůz. A i když nemám schopnost mimikry, tak na vozovce jsem docela nenápadná a tedy nebezpečná pro kolaře. Pokud příště spadnu, necháte mne na vozovce ležet zase?“