SUAS. Nová Energie / č. 2

NOVÁ

ČÍSLO 02 PROSINEC / 2021

Posilujeme svou roli tradičního zaměstnavatele v kraji Plány s komunálním odpadem posouvají skupinu k cirkulární ekonomice

Energy Hub podpoří transformaci

Transformace v plném proudu

www.suasgroup.cz

ENERGIE PRO VÁS

NOVÁ ENERGIE

OBSAH 5

ÚVODNÍ SLOVO JAROSLAV ROKOS

8

MILNÍKY TRANSFORMACE, PAVEL TOMEK

26

OD DĚLNÍKŮ PO MANAŽERY. SUAS GROUP ROSTE A NABÍRÁ ZAMĚSTNANCE

PAVLÍNA HAVLANOVÁ

12

16 PŘÍBĚH PAROPLYNOVÉ ELEKTRÁRNY VŘESOVÁ 20 PERSPEKTIVA VE STROJÍRENSTVÍ 30 NAŠI LIDÉ 34 VÝZVA JMÉNEM ENERGY HUB 38 PROJEKT TISÍCILETÍ JE MEDARD 44 CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA NÁS POSOUVÁ DÁL 46 VELKÉ STROJE V NAŠICH SLUŽBÁCH

TRANSFORMACE JE V PLNÉM PROUDU PAVEL FRANCISKO

40 BAU-STAV JE NOVĚ SOUČÁSTÍ SUAS GROUP MILAN ŠPIČKA A PETR NOVÁK 3

SUAS GROUP

SUAS NOVÁ ENERGIE evidenční číslo: MK ČR E 24207 obsahové zaměření: podnikové časopisy periodicita: 2x ročně vydavatel: SUAS GROUP a.s.

Staré náměstí 69 356 01 Sokolov IČO: 10701702

REDAKCE

ODKAZ NA ONLINE PLATFORMU MAGAZÍNU

Grafika, design: Hero & Outlaw

www.suasgroup.cz/magazin

ČÍSLO Fotografie: Martin Malý, Vladislav Podracký, archiv SUAS GROUP, HZS Ústeckého kraje Jazyková korektura: Hero & Outlaw Produkce: Hero & Outlaw Tisk: Azus

4

prosinec 2021 MK ČR E 24207 Fotografie na obálce: Pavlína Havlanová, Personální ředitelka SUAS GROUP

NOVÁ ENERGIE

VÁŽENÍ ČTENÁŘI, když jsem pročítal poslední verzi magazínu, který právě držíte v rukou, a přemýšlel jsem, jak jej vhodně uvést, přeci jen jedna jednotící linka mi vytanula na mysli. Lidé. Sice můžeme dokola hovořit o transformaci, jednotlivých projektech a plánech, ale to, na čem náš dosavadní a budoucí skutečný úspěch stojí, jsou a budou lidé. Jejich vůle k učení se novým věcem, jejich mysl otevřená změnám a aktivita v řešení nastalých situací.

Proto jsem nesmírně rád, že jsme jako hlavní téma tohoto čísla zvolili rozhovor s personální ředitelkou naší skupiny Pavlínou Havlanovou, a přinášíme také pohled dalších zaměstnanců na transformaci naší společnosti. Stejně jako ji i mě mile překvapil zájem, který vzbudila zpráva z konce léta, že SUAS znovu nabírá zaměstnance napříč celou skupinou.

Transformace nám jasně ukazuje, že potřebujeme celou řadu profesí, často s vyššími nároky na kvalifikaci, potřebujeme lidi, kteří rozumí současně více oborům, a hlavně mají samostatné a tvůrčí uvažování. Ostatně tyto potřeby jsme během léta a podzimu aktivně řešili i se zástupci regionálního školství a jsem nesmírně rád, že i tam jsme pro naši vizi našli pochopení a nadšení.

Pokud půjdeme dál v našem uvažování, pak spokojenost lidí samozřejmě nepramení pouze z uspokojení z práce a férové mzdy, ale z celé řady okolností včetně bydlení nebo volnočasového vyžití. Proto se na dalších stránkách magazínu vracíme k aktuálnímu vývoji okolo jezera Medard, na jehož uzemní studii pracujeme spolu s krajem. Právě lokalita Medard nabídne do budoucna vše výše řečené – bydlení v krásném prostředí, sportovní a další vyžití a vytvoří řadu pracovních míst. Pro urbanisty je to náročný a zajímavý úkol, u kterého se nesmírně těším na výsledek.

Pokud si pozorně přečtete rozhovor s Pavlem Franciskem o podnikatelských liniích SUAS Machinery a SUAS Transportation, u kterých již proběhla první část transformace, uvidíte, že vedle faktických věcí i on mluví o lidech, o tom, jaké

to je podporovat během transformace své týmy a svým podnikatelským přístupem je provázet procesními změnami, kterými naše společnost prochází. Lidí se týká i příspěvek odborů, se kterými se kterými dlouhodobě a pravidelně spolupracujeme. A nakonec, o lidech je i historické okénko o výstavbě paroplynové elektrárny ve Vřesové, která by bez jejich invence nikdy nevznikla.

Přeji příjemné čtení a zimní období bez úbytku vaší osobní energie, JAROSLAV ROKOS, PŘEDSEDA DOZORČÍ RADY SUAS GROUP

5

SUAS GROUP

LOPATKY TURBÍNY PAROPLYNOVÉ ELEKTRÁRNY VE VŘESOVÉ MUSÍ ODOLAT TEPLOTĚ 1100 STUPŇŮ CELSIA A NÁPORU 3000 OTÁČEK ZA MINUTU. PŘED EXTRÉMNÍMI PODMÍNKAMI JE CHRÁNÍ SPECIÁLNÍ VRSTVA KERAMIKY I VNITŘNÍ CHLAZENÍ VZDUCHEM.

6

NOVÁ ENERGIE

7

SUAS GROUP

Milníky transformace SUAS GROUP TRANSFORMACE PŮVODNÍ SOKOLOVSKÉ UHELNÉ DO MODERNÍ, NEJEN NA ENERGETIKU ZAMĚŘENÉ SKUPINY SUAS GROUP JE V PLNÉM PROUDU. DO JEDNÉ ZE ŠESTI LINIÍ (CLEAN ENERGY, ECOLOGY, REAL ESTATE, TECHNOLOGY, SERVICE A SPORT & RELAX) SE BUDOU AKTIVITY SOKOLOVSKÉ UHELNÉ PŘESOUVAT POSTUPNĚ A TAKÉ S OHLEDEM NA ŘADU EXTERNÍCH FAKTORŮ. TO PLATÍ I PRO ROZVOJ ZBRUSU NOVÝCH PROJEKTŮ, KTERÉ SUAS GROUP CHYSTÁ.

8

NOVÁ ENERGIE

Přehled o milnících probíhající transformace i následného rozvoje nové SUAS GROUP má místopředseda dozorčí rady skupiny Pavel Tomek.

Ten na transformaci dohlíží nejen jako správce akciového podílu dědiců zesnulého Františka Štěpánka, ale coby advokát specializovaný na právo obchodních korporací mnohé kroky transformace také přímo řídí. „Přesuny majetkových účastí i zaměstnanců ze Sokolovské uhelné do SUAS GROUP probíhají obvykle podle zákona o přeměnách, a to zejména v podobě rozdělení odštěpením, sloučením určené části jmění nebo sloučení společností. Využíváme i řešení formou převodu závodu či části závodu a dále postupy využívající dohody o převodu práv a povinností v pracovně právním vztahu,“ vysvětluje mechanismus Tomek.

TECHNOLOGY Transformace skupiny v linii Technology začala již v průběhu letošního roku. Samostatně v ní již nyní funguje subholdingová společnost SUAS Transportation, od 1. července 2021 byly přesunuty také významné části zaměstnanců pod dceřiné firmy subholdingové společnosti SUAS Machinery.

Kompletní přesun aktivit by měl být podle Tomka dokončen k 1. lednu 2022. „Tím bude linie Technology postavena a začne fungovat v uceleném majetkovém a personálním uspořádání podle našich původních představ,“ říká Tomek.

REAL ESTATE Přesun majetkových účastí Sokolovské uhelné v ovládaných korporacích do SUAS GROUP začne v linii Real Estate nejspíš počátkem roku 2022.

Týkat se bude zejména společnosti SUAS Stavební, kterou ovládne subholdingová společnost SUAS Construction, jejíž součástí se již v tomto roce stala po dokončení akvizice společnost BAU-STAV a.s. V téže době také přejde pod subholdingovou společnost SUAS Real Estate, která aktivity linie zastřešuje, společnost SUAS Realitní. Ta vlastní bytové domy v Sokolově a věnuje se jejich rekonstrukci. „V průběhu roku 2022 plánujeme vybudovat i vlastní facility management pro správu našeho majetku i pro externí výkony,“ říká Tomek. Podle něj pak budou do linie Real Estate v letech 2022 a 2023 postupně přecházet majetky jako pozemky a další nemovitosti, určené k rozvoji konkrétních připravovaných projektů. „Půjde i o lokalitu Medard, kde se ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Karlovarského kraje zabýváme přípravou urbanistické a územní studie a kde jsme závislí na změnách územních plánů. Rádi bychom ale lokalitu už v příštím roce, ideálně v květnu nebo v červnu, uvedli v život spuštěním různých sportovních a dalších volnočasových aktivit,“ nastiňuje Tomek plány.

CLEAN ENERGY Transformace v linii Clean Energy začne přechodem majetkového podílu ve společnosti SUAS Commodities, která se stará o obchod s elektřinou, obchod s plynem a obchod s emisními povolenkami. „Předpokladem je začátek příštího roku,“ říká Tomek. Rovněž by pod tuto linii měl přejít majetkový podíl na společnost SUAS Teplárenská, která spravuje rozvody tepla na Sokolovsku, do Karlových Varů, Chodova, Nové Role a dalších obcí. Již v průběhu tohoto roku bylo založeno několik samostatných projektových společností zaměřených na výstavbu a následný provoz solárních elektráren.

Součástí linie Clean Energy by se měla do budoucna stát společnost, jejíž jmění soustředí veškeré majetkové a další složky související s provozem paroplynové elektrárny. Ta je připravena zajistit mimo jiné dodávky tepla do „východní větve“ primárních rozvodů, tedy směrem na Karlovy Vary. „Již nyní však víme, že tento krok nenastane dříve než na počátku roku 2023. Souvisí to zejména s aktuální situací na trhu s plynem a s termíny pro řešení legislativních podmínek, vydání integrovaného povolení, licencí,“ vysvětluje Tomek. Clean Energy pak podle něj v budoucnu připravuje další energetické projekty, jako například větrné elektrárny a bateriová úložiště.

ECOLOGY Pod linii Ecology přejde počátkem příštího roku například majetkový podíl ve společnosti SUAS Agro, tedy společnosti zaměřené na zemědělskou výrobu. Rovněž mají být přesunuty složky jmění určené pro provoz odpadového hospodářství.

Přesné načasování tohoto přesunu do SUAS Recyklační ovšem závisí na tom, jak se budou rozjíždět konkrétní připravované projekty v této oblasti. „Řešíme finální technologie a transformace nejspíš přijde na řadu ve chvíli, kdy bude připravena ucelená koncepce pro technologické řešení zpracování odpadů a jejich energetické využití,“ říká Tomek.

Dalším předpokladem je, že společnost SUAS Recyklační bude od počátku roku 2022 provozovat skládku ve Vřesové a bude současně držet majetkový podíl ve společnosti SUAS Skládková s.r.o.

SPORT & RELAX Novinkou v subholdingové struktuře SUAS GROUP je společnost SUAS Sport & Relax. Ta zastřeší volnočasové aktivity; bude do ní spadat například majetkový podíl ve společnosti Golf Sokolov, majetková účast ve společnosti Koupaliště Michal a ve společnosti provozující hotel Romania v Karlových Varech. „Právě pod touto hlavičkou chceme rozvíjet i aktivity v okolí jezera Medard,“ říká Tomek. Podle něj jsou ve hře sportovní a kulturní aktivity, příprava lesoparku nebo dokonce malá zoologická či botanická zahrada.

SERVICE Transformaci by měl završit přesun korporátních aktivit společnosti. „Optimistický výhled je počátek roku 2023, ale v tomto ohledu zatím není zdaleka nic jistého,“ říká Tomek.

9

SUAS GROUP

ODKLON OD UHLÍ Při své transformaci bude muset skupina reagovat na řadu externích vlivů. Jistotou mezi nimi je postupný nucený odklon od uhlí. „Požadavek zejména ze strany bank je rok 2030; to je podle nás zvládnutelný cíl. Do té doby budeme budovat svět nové energetiky,“ vysvětluje Tomek. Zároveň dodává, že nová ,,neuhelná“ skupina by mohla být ve zdravé kondici mnohem dřív než v tomto termínu.

10

EMISNÍ POVOLENKY „Emisní povolenky měly být určitým nástrojem tlaku na odchod od uhlí a dalších fosilních paliv, což by mělo vést k postupnému snižování emisí oxidu uhličitého do ovzduší. Jejich ceny ale momentálně komplikují i plynovou energetiku. Trh se chová dosti nepředvídatelně a dokud nemáme dostatek obnovitelných zdrojů, a ten nebudeme mít ještě dlouho, je situace velmi komplikovaná a vážná,“ říká Tomek.

Již na přelomu září a října tohoto roku jsme mohli sledovat, jak se enormní a nepředvídatelný nárůst cen elektřiny a plynu promítl do života nejen spotřebitelů, ale též velkých, středních a rovněž malých podniků. „Společnost Sokolovská uhelná však i přes tržní situaci nadále zůstává spolehlivým výrobcem a dodavatelem elektřiny a tepla, a to zejména díky udržení diverzifikace palivové základny, tedy schopnosti přecházet při výrobě mezi uhlím a plynem. To nám umožní být i nadále spolehlivým dodavatelem tepla pro centrální zásobování teplem, a to na cenově přijatelné úrovni,“ dodává Tomek a dále vysvětluje: „Z ekonomického hlediska je proto logické, že při cenovém nárůstu emisních povolenek a plynu se ceny elektřiny drží vysoko a pravděpodobně se vysoko budou držet i nadále.“

PRŮMYSLOVÉ ZÓNY Jednou z aktuálních aktivit SUAS GROUP je i příprava nových průmyslových zón. „Momentálně jsme ve fázi koncepčního řešení a příprav lokalit.

Snažíme se jít v souladu s rozvojovými programy regionu. Zároveň je pro nás důležité, aby bylo možné v lokalitě najít pro nové pracovníky nejen ubytování, ale také zázemí pro život a osobnostní rozvoj,“ vysvětluje Tomek. „Rozvoj průmyslových zón bude záviset i na výsledcích jednání s partnery, kteří by v těchto zónách mohli spolu s námi působit.“

NOVÁ ENERGIE

Pavel Tomek na transformaci dohlíží nejen jako správce akciového podílu dědiců zesnulého Františka Štěpánka, ale coby advokát specializovaný na právo obchodních korporací mnohé kroky transformace také přímo řídí.

ÚZEMNÍ PLÁNY Jedním z vlajkových projektů SUAS GROUP je rozvoj lokality okolo jezera Medard. Zde vývoj závisí na výsledcích územní a urbanistické studie, kterou SUAS GROUP ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Karlovarského kraje chystá. Studie by se pak měla promítnout do zásad územního rozvoje kraje a územních plánů dotčených obcí. „Než to nastane, budeme samozřejmě připravovat projekty a pracovat na přípravě infrastruktury, která bude v místě potřeba,“ říká Tomek. Jde ale o dlouhodobý projekt; rozvoj celé lokality zabere desítky let a první realizace vzešlé z výsledků studie nemůžeme očekávat dříve než zhruba za pět let.

LITHIUM A BATERIOVÝ ŘETĚZEC Karlovarský kraj si mezi své strategické projekty zařadil mimo jiné i rozvoj takzvaného bateriového řetězce – činnosti od těžby lithia až po samotnou výrobu baterií v případné gigafactory. „My se rádi budeme podílet na různých článcích tohoto bateriového řetězce,“ říká Tomek. Vše ale závisí třeba na tom, zda a kdy se začne lithium v Karlovarském kraji těžit. Výstavba továrny na baterie pak těžbou lithia v místě podmíněna přímo není, může však jít o významnou motivaci pro investora. „V České republice jsou asi tři lokality, které by se mohly pro vybudování továrny na baterie hodit. Dvě z toho patří naší skupině a domnívám se, že jedna z nich je pro výstavbu skutečně lokalitou ideální,“ říká Tomek.

Vznik továrny ale závisí na rozhodnutí investora, který by v Česku baterie vyrábět chtěl. „Musí se k tomu rozhodnout nadnárodní koncerny jako třeba LG Chem nebo Volkswagen. České subjekty samy v tomto ohledu mnoho nezmohou,“ dodává Tomek.

11

SUAS GROUP

12

NOVÁ ENERGIE

Transformace je v plném proudu. Porodním bolestem se nevyhneme, říká Pavel Francisko V ČELE TRANSFORMACE SPOLEČNOSTI SOKOLOVSKÁ UHELNÁ DO NOVÉ SUAS GROUP JDE LINIE TECHNOLOGY POD VEDENÍM PAVLA FRANCISKA. DVĚ SUBHOLDINGOVÉ SPOLEČNOSTI, SUAS TRANSPORTATION A SUAS MACHINERY, TEĎ PROCHÁZEJÍ VÝZNAMNÝMI ZMĚNAMI, KTERÉ Z NICH MAJÍ UDĚLAT PROSPERUJÍCÍ FIRMY A ATRAKTIVNÍ ZAMĚSTNAVATELE.

13

SUAS GROUP

Zaměstnancům chceme s tímto přerodem pomoci, nabízíme různé rekvalifikace a skutečně si je chceme udržet.

V čele transformace společnosti Sokolovská uhelná do nové SUAS GROUP jde linie Technology pod vedením Pavla Franciska. Dvě subholdingové společnosti, SUAS Transportation a SUAS Machinery, teď procházejí významnými změnami, které z nich mají udělat prosperující firmy a atraktivní zaměstnavatele.

Základ nové linie Technology byl položen na přelomu let 2020 a 2021, kdy vznikly potřebné subholdingové společnosti. Do těch se nyní postupně přesouvají jednotlivé aktivity Sokolovské uhelné na poli dopravy, mechanizace, strojní a elektro údržby a také výroby. V uplynulých měsících bylo učiněno několik významných kroků, které mají zajistit budoucnost těchto společností. Další změny nastanou v nadcházejících týdnech i měsících.

Podle Pavla Franciska, který obě subholdingové společnosti vede, je nejdůležitější soustředit se na získávání zakázek mimo skupinu SUAS GROUP, což je cesta, která má firmám zajistit růst a zaměstnancům tak přinést jistotu stabilní práce.

Proč je transformace v oblasti dopravy i strojírenství nutná?

V zásadě jde o přerod Sokolovské uhelné v novou SUAS GROUP, která se sice mimo jiné bude i nadále soustředit například na energetiku, ale zároveň významně rozšíří svůj záběr. Cílem je zachovat práci a vybudovat nové obchodní příležitosti a modely, které zajistí budoucnost i po odchodu od uhlí. S transformací však nemůžeme čekat na ukončení těžby. Důvod je poměrně prozaický. Cokoli, co je dnes spojeno s uhlím a uhelnou energetikou, velmi špatně získává financování.

A je jedno, že jsou to projekty, které s uhlím nemají nic společného. Banky a další věřitelé se 14

prostě spojení s uhlím vyhýbají. Abychom tedy mohli investovat a tvořit svou budoucnost, musíme vybudovat nezávislou skupinu, která bude od uhlí oproštěna a bude tedy mnohem snáz získávat úvěry, dotace a další finance.

V jaké fázi se transformace nachází?

Každá ze společností, které pod jednotlivé subholdingové společnosti spadají, je v trochu jiné fázi.

Nejjasnější je v tomto ohledu situace u SUAS Transportation, kam patří společnosti SUAS Doprava a Mechanizace a SUAS Transportation Service. Do první jmenované firmy byl převeden majetek, tedy auta, lokomotivy, vagony, stroje pomocné mechanizace a podobně. Do druhé pak přešli zaměstnanci, kteří tyto stroje obsluhují. Celek pak funguje tak, že SUAS Doprava a Mechanizace svůj majetek pronajímá, a to třetím stranám, ale zejména SUAS Transportation Service. Ta má zase zaměstnance a provádí tedy samotné výkony pro zákazníky, ať už ze skupiny SUAS GROUP nebo externí.

U SUAS Machinery jsme momentálně ve fázi nejintenzivnější práce. K 1. červenci jsme dosáhli důležitého milníku; do společnosti SUAS Technology a ZPA-RP, jsme převedli zaměstnance někdejších útvarů údržby. Tyto společnosti budou nadále zastřešovat i aktivity v oblasti strojní a elektro údržby. Mimo údržbu se pak budou jednotlivé společnosti věnovat výrobě, ve které vidíme velký potenciál a na kterou v podstatě musíme přejít, jelikož u údržby dojde s omezováním těžby uhlí a vyřazováním uhelných elektráren z provozu k postupnému útlumu. S úvodem příštího roku nás pak čeká ještě další krok této transformace na v podstatě výrobní podnik.

K 1. lednu 2022 budou některé činnosti SUAS Servisní převedeny do SUAS Technology. Část zaměstnanců dále přejde i do ZPA-RP. Ta dnes například vyrábí elektrorozvaděče a rozvodny, zabývá se elektroprojekcí, oblastí měření a regulace a elektromontážemi, svou činnost však rozšiřuje.

Převzala naší původní dceřinou společnost SUAS Alternative a kromě stávající výroby a servisu se nově zaměřuje i na moderní energetiku, účastní se projektů na stavbu fotovoltaických elektráren, zabývá se problematikou tepelných čerpadel a klimatizací. Do ZPA-RP přejdou zejména zaměstnanci z oboru elektroúdržby.

Co to znamená pro zaměstnance?

Především bych chtěl zdůraznit, že naším cílem je plně zachovat počty pracovních míst, případně je ještě navýšit. Máme velké ambice a z některých oborů a oblastí cítíme významnou poptávku, proto rozhodně nechceme propouštět a víme, že nám na některých pozicích budou lidé chybět. Na druhou stranu pro stávající zaměstnance přináší transformace celou řadu změn. Chápu, že pro ně nemusejí být snadné a na první pohled pochopitelné.

Pro mnohé to znamená zejména změnu jejich pracovního zařazení. Z údržbářů se v řadě případů stávají technici ve výrobě, a to je pro některé opravdu dramatická změna. Pochopitelně, ne každý to dobře snáší. Dovedu si představit, že kdo pracoval třicet let v údržbě, může být najednou docela v šoku. Zaměstnancům chceme s tímto přerodem pomoci, nabízíme různé rekvalifikace a skutečně si je chceme udržet. Víme, že je potřebujeme. Za to ale od nich žádáme, aby změnu pochopili v souvislostech.

NOVÁ ENERGIE A jaké to jsou souvislosti?

Například zaměstnanci SUAS Technology už prostě nejsou zaměstnanci velké firmy se třemi tisíci lidí. Celá SUAS Technology má momentálně přibližně tři stovky zaměstnanců, z toho ve výrobě je jen určitá část. A v takovém menším počtu je náhle vidět každý problém. Pozná se, když někdo práci nestíhá, ukáže se, kde jsou problémy s kvalitou. A zároveň přichází určitá administrativní zátěž. Sice spolupracujeme s dalšími součástmi skupiny, ale musíme si uvědomit, že jsou to samostatné společnosti, extra právní subjekty, a tak je potřeba k té spolupráci přistupovat. Už si nemůžeme věci účtovat interně, tak to nejde, takže na všechno musí existovat objednávka, faktura, přejímka. To zase znamená, že se mnozí zaměstnanci musejí naučit ovládat nové programy a postupy.

Navíc se k tomu přidává fakt, že ne všechny programy v době probíhající transformace fungují tak, jak bychom potřebovali, což přináší určité komplikace navíc. Ale to jsme v zásadě očekávali. Porodním bolestem se jednoduše nevyhneme.

Na druhou stranu musím ocenit, že zaměstnanci v drtivé většině zvládají přechod bravurně a za to jim patří velký dík.

Kde vidíte obchodní příležitosti?

Když to vezmu ze široka, tak především v Karlovarském kraji. Chceme zůstat co nejvíc ,,doma“. Při vysvětlování transformace jsme zaměstnancům zdůrazňovali, že nechceme mohutně expandovat do celé republiky. Na druhou stranu, pokud se někde ve větší vzdálenosti vyskytne skutečně lukrativní zakázka, ucházet se o ni budeme. Nemělo by to ale být pravidlo, to hlavní by se mělo odehrávat zde v kraji. Již dnes pak samozřejmě máme zaměstnance, kteří jsou zvyklí cestovat.

Třeba v SUAS Transportation máme speciální stroj na podbíjení kolejí, takzvaný Plasser. Těch je v republice málo, proto s ním získáváme zakázky po celém Česku.

LINIE TECHNOLOGY

SUAS MACHINERY

SUAS TRANSPORTATION

SUAS TECHNOLOGY

SUAS DOPRAVA A MECHANIZACE

ZPA-RP*

SUAS TRANSPORTATION SERVICE

KORNET

V jakých oborech se chcete nejvíc rozvíjet navenek?

Příležitostí vidíme mnoho. V oblasti dopravy a mechanizace se chceme intenzivně podílet na stavební činnosti v kraji. Pomůže nám k tomu například spolupráce se společností SUAS Stavební i nedávné zapojení stavební společnosti BAU-STAV do skupiny SUAS GROUP. Rádi bychom prováděli třeba výkopové práce a odvoz zeminy či suti pro naše stavební firmy, a nejen pro ně, musíme ale být samozřejmě konkurenceschopní. To platí pro všechny naše činnosti. Techniku rádi pronajmeme komukoli, kdo bude mít zájem. Pronajímáme třeba naše vagony, nabízíme servis vagonů, lokomotiv a dalších železničních vozidel, na což máme patřičná oprávnění. Chceme rozšířit naši vlastní kolejovou dopravu, což je poměrně náročné, nicméně železnice nám i z důvodu ekologické přepravy dává smysl. Zajímavou aktuální obchodní příležitostí je pak uskladnění nepotřebných a přebytečných vagonů na našich vlečkách a kolejištích.

Dále nabízíme údržbu kolejišť a podobně.

V SUAS Machinery se chceme soustředit třeba na výrobu velkých svařenců a konstrukcí, často s hmotností v desítkách tun. Tahle těžká práce je to, co umíme, máme k tomu i patřičné vybavení v podobě jeřábů. Pro různou zdvihací techniku pak nabízíme servisní služby, opět na to máme všechna patřičná oprávnění. Kromě výroby

*Víc detailů o společnosti ZPA-RP přineseme v dalším vydání magazínu.

chceme rozvíjet i oblast údržby, rádi bychom dělali běžnou údržbu a správu objektů v průmyslových areálech. Příležitosti se v tomto ohledu rozhodně rýsují. Zvažujeme, že bychom se pustili třeba do výroby baterií nebo bateriových úložišť.

Jak zajistíte svou konkurenceschopnost?

Zjednodušený pohled říká, že výhodnou cenou pro zákazníka. To je ale až výsledek. Konkurenceschopnosti dosáhneme samozřejmě tím, že budeme fungovat efektivně. Jedna věc je naučit se cenotvorbu a umět naše služby a výrobky prodávat. V tomto ohledu jsme rádi, že máme třeba zrovna SUAS Technology, což je firma, která má již ve výrobě tradici a zkušenosti se vztahy a cenotvorbou směrem k externím zákazníkům. Vznikla totiž z původní Důlní strojírenské společnosti, do které později Sokolovská uhelná majetkově vstoupila. A na výrobu namísto údržby se začala soustředit už někdy kolem roku 2000. Nicméně ani tato společnost nemá dnes klasického obchodního zástupce, takže jedním z úkolů v rámci zajištění konkurenceschopnosti je vlastně vybudování obchodního oddělení.

Dalším krokem je zefektivnění provozů.

Chceme výrobu a další činnosti co nejvíce centralizovat. SUAS Technology má momentálně provozy hlavně v Královském Poříčí, provozy máme také ve Vřesové, ve Vintířově nebo v Tisové i na dalších místech. Samozřejmě třeba údržbu týkající se přímo elektrárny v Tisové ponecháme tam, ale jinak chceme většinu aktivit, u kterých to jde, soustředit do Vintířova, kde je dostatek prostoru.

Přesuneme sem tedy především výrobu z Královského Poříčí, kde již narážíme na kapacitní problémy. Vyžádá si to ovšem investice. Celkem počítáme v následujících dvou letech s investicemi v řádu vyšších milionů nebo menších desítek milionů korun.

Třetí rovinou je nutnost přilákat mladé zaměstnance. Vzhledem k událostem z minulých období nám chybějí především mladší zaměstnanci. V určité době se nenabíralo, a tak tu máme jakousi generační mezeru. Myslíme si, že právě odklon od uhlí a nové projekty by mohly pomoci mladší generaci zaujmout.

15

SUAS GROUP

Neuvěřitelný příběh výstavby jedné elektrárny PAROPLYNOVÁ ELEKTRÁRNA VE VŘESOVÉ JE JIŽ 25 LET DŮLEŽITÝM ZDROJEM PRO RYCHLOU REGULACI ENERGETICKÉ SOUSTAVY. VZNIKALA V TURBULETNÍCH DOBÁCH, PŘESTO DODNES PATŘÍ K TECHNICKÉ ŠPIČCE.

16

NOVÁ ENERGIE

Tak trochu jako pohádka z tisíce a jedné noci zní s odstupem tří dekád příběh výstavby unikátní, přitom téměř neznámé elektrárny na úbočí Krušných hor. Takzvaný paroplynový cyklus ve Vřesové (PPC) není zdaleka tak proslulý jako elektrárny Temelín nebo Dlouhé Stráně. Dodnes přitom udivuje rychlostí výstavby i technologickým řešením.

Díky tomu i po pětadvaceti letech od uvedení obou bloků do provozu patří paroplynová elektrárna ve Vřesové k nejmodernějším velkým nízkoemisním zdrojům elektrické energie v Evropě.

SVOBODA I PRO ENERGII Příběh elektrárny, která se zařadí do energetické skupiny SUAS GROUP, se začal odvíjet s prvními dny svobodného Československa. Vedle velkých politických změn v zemi se totiž schylovalo i ke konci jedné významné technologické éry. Blížil se konec využívání svítiplynu, a tím i jeho výroby.

Tento plyn, složený ze směsi vodíku, oxidu uhelnatého, metanu a několika dalších plynů, kdysi znamenal skutečnou revoluci. Sloužil ke svícení i pro výrobu tepla a díky němu byla zahájena výstavba prvních veřejných technických rozvodů.

S nástupem elektrifikace a dostupnosti levnějšího a hlavně bezpečnějšího zemního plynu však význam svítiplynu rychle upadal.

Spolu s odklonem od jeho používání tak postupně zanikaly i plynárny, které vyráběly svítiplyn pomocí tlakového zplyňování hnědého uhlí. Poslední z nich tak zůstaly v závěru dvacátého století v provozu jen v pražských Měcholupech a na severu Čech. A jejich likvidace se kvapem blížila.

A CO TO ZKUSIT JINAK? Zatímco v Praze i v Úžíně u Ústí nad Labem byl zánik tlakových plynáren už na konci osmdesátých let v podstatě jistý, ve Vřesové se tamní inženýrský tým pokusil na celou věc podívat jinak. Položil si základní otázku: hodí se tlaková plynárna i k výrobě něčeho jiného, než je zrovna svítiplyn? A odpověď se našla záhy. Mohla by vyrábět levnější alternativu k zemnímu plynu pro výrobu elektrické energie.

Plynové elektrárny totiž pro Československou energetiku představovaly, vedle několika vodních zdrojů, jedinou možnost, jak velmi rychle regulovat energetickou přenosovou soustavu. Problémem ale byla vysoká cena zemního plynu, kvůli které by taková elektrárna musela většinu času stát v záloze, protože by se její provoz jednoduše nevyplatil. To však neplatilo pro takzvaný energoplyn, který se dal vyrobit tlakovým zplyňováním hnědého uhlí.

Jenže jedna věc byla technologie a druhá vnitropolitická situace. Centrální socialistická ekonomika Československa chvílemi zcela živelně přecházela do tržního modelu a situace se měnila doslova ze dne na den. A ve Vřesové nastal závod s časem.

TECHNIKA, TECHNIKA, TECHNIKA Zásadní problém nastal s technickým řešením. „Zemní plyn byl hodně drahý, ale museli jsme počítat i s případnými odstávkami výroby nebo možnými závadami. A v takovém případě musela být elektrárna schopná jet i na něj. Proto byl od počátku požadavek, aby blok uměl spalovat energoplyn a zemní plyn v libovolném poměru,“ vzpomíná Jiří Peterka, tehdejší ředitel Tlakové plynárny ve Vřesové.

To však nebylo nijak snadné, žádná taková technologie na trhu neexistovala. A ačkoliv se výběrového řízení účastnily firmy z Evropy, USA i Japonska, splnit tak náročný požadavek nakonec dokázala jen jedna z nich, francouzská společnost Alstom.

Navíc bylo nutné vyřešit i zajištění dodávky plynu elektrárně, která dokáže velmi rychle měnit výkon. „Nakonec se nám ale podařilo najít řešení, díky kterému mohla technologie tlakové plynárny do minuty snižovat a zvyšovat výkon společně s elektrárnou,“ vypočítává Peterka s tím, že některá řešení byla následně i patentována. A desítky dalších technických řešení se musely vyvíjet doslova za pochodu v průběhu samotné výstavby elektrárny.

ZÁZRAKY NA POČKÁNÍ, NEMOŽNÉ DO ZÍTŘKA „S odstupem času mi přijde až neskutečné, že jsme dokázali za tak krátkou dobu projekčně připravit tak velkou stavbu, zajistit její financování a nakonec ji realizovat a uvést do provozu. Dnes už by něco takového asi nebylo možné,“ vzpomíná po mnoha letech Pavel Homola, který byl na počátku devadesátých let jedním z těch, kteří stáli u zrodu stavby paroplynové elektrárny Vřesová. V letech 1991 až 1993 byl projekčně zpracován záměr přechodu z výroby svítiplynu na produkci energetického plynu, podařilo se vyřídit veškerá potřebná povolení a ještě téhož roku začala výstavba samotné elektrárny. „Jestli na začátku byl pracovní den technického týmu zhruba čtrnáct hodin denně, na konci už jsme často jeli doslova nonstop. Nebylo nic neobvyklého, že jsme se nedostali i tři nebo čtyři dny domů a spali jsme v křesle na stavbě,“ vzpomíná

17

SUAS GROUP

Homola na tvrdé podmínky, které při výstavbě elektrárny panovaly.

A nebyly jen na stavbě. Velmi tuhý boj se odehrával i v jejím zákulisí. Tým, který projekt připravoval, totiž neměl vůbec žádné zkušenosti s podobnými stavbami a musel se učit doslova za pochodu. Navíc za podmínek, které se neskutečně rychle měnily.

PENÍZE MÁME, NEMÁME, MÁME Typickou ukázkou bylo hledání sedmi miliard československých korun na výstavbu elektrárny. Stát se za stavbu zaručit nechtěl a české banky před tak velkým rizikem váhaly. „Technologii tehdy dodávala francouzská firma, která přišla s tím, že by zkusila zprostředkovat i financování. Jenže se záhy ukázalo, že pro tamní banky jsme zcela neznámí a tím pádem i rizikoví, obzvlášť v situaci, kdy za nás stát odmítl převzít garanci,“ vzpomíná Jaroslav Rokos, který tehdy vyjednával o financování stavby. Paradoxně v situaci, kdy firma byla stále ještě státní, ale stát už od ní dal ruce pryč. „Český finanční trh se však teprve utvářel a banky se tudíž soustředily především na retailové klienty. S financováním podobných projektů neměly žádné zkušenosti a moc se jim do toho ani nechtělo. To, že se vše nakonec podařilo zaúvěrovat a následně dokonce přefinancovat, považuji s odstupem času za malý zázrak,“ říká Rokos.

Nakonec se povedlo najít zdroje financování i technické řešení, které umožňovalo v maximální možné míře využít stávající technologii tlakového zplyňování uhlí. A ještě v roce 1993 pak byla montáží ocelové konstrukce haly strojovny zahájena výstavba v té době nejmodernější elektrárny na kontinentu.

18

NEJLEPŠÍ PROVOZNÍ ŠKOLA Ač je to dnes téměř k nevíře, už na podzim 1995 začaly provozní zkoušky prvního bloku elektrárny o výkonu 200 MW. „Vůbec nejtěžší bylo časově skloubit najíždění elektrárny a ukončení výroby svítiplynu.

Takže když jsme najížděli první blok, plynárna pořád běžela na plný výkon. Jedna lajna šla do paroplynu, druhá do svítiplynu. Tedy úžasná efektivita,“ popisuje situaci tehdejší ředitel tlakové plynárny Peterka.

Srdcem bloku se stala plynová turbína Frame 9171 E, dodaná společností General Electric – Alstom, kterou o rok později doplnil druhý blok o stejné kapacitě. V obou turbínách se pak za teploty 1100 °C spalovala směs plynu z uhlí (energoplynu) s atmosférickým vzduchem, který se do spalovací turbíny nasával přes třístupňovou filtraci mohutným kompresorem na společné hřídeli s turbínou. Každý z kompresorů nasaje až 1,6 milionu metrů krychlových vzduchu za hodinu.

"Bohužel, hned první zimu jsme zamrzli.

Doslova a do písmene,“ vzpomíná Homola. Příčinou byly nízké teploty a zcela nová technologie, se kterou neměl zkušenosti její generální dodavatel ani samotná obsluha elektrárny. V únoru 1995 tak led odstavil z provozu chladicí věž elektrárny i jeden z jejích kotlů. „Byla zkrátka poddimenzovaná temperace kotle a neměli jsme dostatek zkušeností.

Tři dny jsme po celém regionu sháněli mobilní rozmrazovací topidla a modlili se, aby se vše povedlo rozmrazit dřív, než dojde k nějakým větším škodám,“ vypočítává Homola. Dnes s úsměvem. Ale tehdy prý nikomu do smíchu nebylo. „Nakonec nám trvalo tři týdny, než jsme všechno rozmrazili, a elektrárna znovu najela. Byla to ale asi ta nejlepší škola.

Na něco takového už člověk nikdy nezapomene.“

ZNOVU MEZI ŠPIČKOU V době spuštění v roce 1996 byla elektrárna nejmodernějším zařízením svého druhu v Evropě. Od vzniku pak slouží PPC především jako špičkový zdroj vyrovnávající přenosovou soustavu. Zatímco klasické tepelné elektrárně trvá přechod z minimálního na maximální výkon i několik hodin, v případě PPC je to podle režimu 7 až 20 minut. To znamená neskutečnou změnu výkonu – 10 MW za pouhou minutu. Celkový instalovaný výkon elektrárny je pak 2 × 200 MW. A v letech 2018 a 2019 elektrárna prošla modernizací, která ji vrátila zpět mezi absolutní energetickou špičku Evropy. „Po posouzení všech okolností i nákladů jsme se totiž tehdy rozhodli pro nový typ účinnější turbíny 9EMax a jako vůbec první v Evropě jsme ji uvedli do provozu,“ potvrzuje David Najvar, místopředseda představenstva SUAS GROUP. A jak se brzy ukázalo, i rozhodnutí vsadit na technologii, představenou před pouhými dvěma lety v Japonsku, bylo šťastné. „Modernizací plynových turbín jsme získali paroplynové bloky s vyšší účinností výroby elektrické energie a s nižšími emisemi CO2,“ vysvětluje Najvar s tím, že výměna turbín na obou blocích, včetně kompletní obnovy generátorů, vyšla na miliardu korun. Tato zásadní změna umožnila zachovat provoz na zemní plyn i po vynuceném ukončení výroby energoplynu v tlakové plynárně, v důsledku skokového růstu ceny emisních povolenek. A i díky ní se tak PPC stává pevným pilířem přechodu na cestě k čisté energetice.

NOVÁ ENERGIE

19

SUAS GROUP

Strojírenství má perspektivu a budoucnost JEDNÍM Z TĚCH, KTEŘÍ OD VYUČENÍ AŽ DO LETOŠNÍHO LÉTA PRACOVALI V SOKOLOVSKÉ UHELNÉ, JE I MISTR ÚDRŽBY VLADIMÍR ZIMA. TEĎ, VE SVÝCH 58 LETECH, SPOLU S ŠESTNÁCTI KOLEGY Z DÍLNY VE VINTÍŘOVĚ PŘEŠEL DO NOVÉ SPOLEČNOSTI SUAS TECHNOLOGY.

20

NOVÁ ENERGIE

21

SUAS GROUP Jak vnímáte změny zapříčiněné vynuceným útlumem těžby a zpracování uhlí?

Byly z toho velké obavy. Na dílně i mimo ni se často vedly diskuse na téma proč k tomu došlo, jestli je to potřebné i pro další vývoj Sokolovské uhelné a podobně. Byly tady velké obavy, jak to bude s financemi, s dovolenou, jestli vše bude ve stejném rozsahu jako dosud. Hodně se třeba probíralo, jestli zůstanou v plném rozsahu výhody, které jsme měli z členství v odborech, protože teprve v tu chvíli si někteří uvědomili, že to není vlastně vůbec málo. A samozřejmě se mluvilo i o změnách ve vedení a podobně.

tifunkční a řešit věci, které třeba v jednodruhové výrobě nikdy řešit nemuseli. A díky tomu jsou naši kluci schopni se rychle přizpůsobovat. Museli se ale naučit nové věci. Největší změnou byla důslednost. Ale i třeba postupy a přístup.

Důslednost? Znamená to, že dřív se nepracovalo kvalitně?

To úplně ne. Ale zásadně se změnil charakter zakázek. Důlní technologie, které dřív tvořily velkou část naší práce, nebyly zdaleka tak náročné na přesnost. Leckdy nehrál roli ani centimetr, natož milimetry. A najednou od nás zákazníci požadují práci s přesností na desetiny nebo setiny milimetrů.

Přešli nakonec všichni?

Všichni ne. Opustili nás dva lidé, ale myslím, že to nebylo v přímé souvislosti s vyčleněním ze Sokolovské uhelné. To spíš jen urychlilo jejich odchod, ke kterému by asi došlo tak jako tak. Většina ale zůstala a přešla do SUAS Technology.

V době, kdy děláme tento rozhovor už od přechodu uplynuly dva měsíce. Co se změnilo?

Po těch dvou měsících se změnilo hlavně myšlení. Technicky jsme se zatím nic učit nemuseli.

Výhodou je, že šachta ty lidi zase naučila být mul-

Vyžádalo si to i nějaké změny v samotné organizaci práce?

Samozřejmě. Ne že by to dřív bylo úplně tak, že když byla práce, tak se pracovalo, a když ne, tak se sedělo, ale tím, že byl zaveden nový systém, kdy každou zakázku provází pracovní lístek, který je vlastní průvodkou zaměstnance, je každému na první pohled jasné, kolik času stráví na které zakázce. Stejně se samozřejmě řeší třeba režie, opravy a poruchy. Takže najednou je okamžitě zřejmé to, co dřív nebylo. Lidé přesně vědí, jak

Vyrábíme vozy, které vjíždějí do pecí, kde se vypalují střešní tašky. Chassis Wagon joint d’Eau. Už jich máme vyrobených 51 kusů a jsou připravené k expedici.

Budoucnost strojírenské výroby je spojena také s investicemi do nových technologií. Na snímku výstavba základů nové horizontální frézy.

22

NOVÁ ENERGIE

Jedním z nových produktů strojírenské skupiny jsou například podvozky tahačů velkokapacitních letadel.

dlouho pracují na nějaké komerční zakázce, jak dlouho třeba na běžné vnitřní údržbě, a najednou si uvědomují, že jsou zaplacení za výkony. To je asi ta největší změna.

Připravují se ve výrobě ještě nějaké další podobné změny?

Určitě se nevyhneme otázce organizace výrobních hal. Doposud jsou zde s námi z dřívějška profese, které se strojírenskou výrobou přímo nesouvisejí, jako třeba důlní vulkanizéři a podobně. A záměr je, aby se strojírenská výroba dostala pod jednu střechu, kdy z jedné strany přijde požadavek a z druhé strany vypadne výrobek. Tedy jakási výrobní linka.

Když už jsme u té výroby, co vlastně v současné době děláte?

Třeba teď máme v práci zakázku do Francie. Vyrábíme vozy, které vjíždějí do pecí, kde se vypalují střešní tašky. Chassis Wagon joint d’Eau. Už jich máme vyrobených 51 kusů a jsou připravené k expedici. Nebo také vypalujeme na pantografu polotovary pro podvozky tahačů letadel a podobně, které dál obrábíme a opracováváme. Po těch dvou měsících jsme v situaci, kdy externí výroba, tedy to, co neděláme pro bývalou firmu, tvoří už víc než třetinu produkce. A ten poměr se bude dál zvyšovat.

Budou s tím souviset i nějaké investice do výroby?

Vyloženě nákupy nových technologií se v nejbližších týdnech neplánují. Jak jsem zmiňoval reorganizaci hal, tak v jejím rámci nás určitě čeká přemístění výroby z Vřesové, kde jsou nové frézy, horizontky a další technologie. Na první pohled to vypadá možná trochu nesmyslně, protože se teprve před nedávnem instalovaly, ale to, že vše dostaneme pod jednu střechu a budeme schopni přejít na jakousi linkovou výrobu, nám umožní být mnohem efektivnější než dnes, kdy se některé práce na výrobku dělají ve Vřesové, další ve Vintířově a výrobek se proto musí převážet tam a zpátky. Ale do budoucnosti se určitě změnám nevyhneme. Stávající technologie sice ještě plní požadavky zákazníků na přesnost, ale v budoucnosti budeme i v tomto ohledu muset dál investovat, abychom obstáli na trhu.

A záměr je, aby se strojírenská výroba dostala pod jednu střechu, kdy z jedné strany přijde požadavek a z druhé strany vypadne výrobek.

A obstojíte?

Nemůžu mluvit za ostatní vyčleněné části, vidím jen to, co se děje u nás. A jsem přesvědčený, že je to právě SUAS Technology, kdo má budoucnost. Až jednou skončí šachta, budeme to my, kdo přežije. V té době totiž už nebudeme žít na uhlí, ale na výrobě.

23

SUAS GROUP

Připraveno pro investory i pro vlastní rozvojové projekty

SUAS GROUP dokončila připravenost území lokality budoucí průmyslové zóny Silvestr v Citicích.

V uplynulých týdnech bylo dovršeno připojení zóny k elektrické, vodovodní a kanalizační síti včetně splaškové i dešťové kanalizace. Investice byla nezbytnou podmínkou pro realizaci další výstavby ze strany potenciálních investorů.

Jako jedna z mála průmyslových zón v regionu je navíc zóna Silvestr v blízkosti železniční vlečky a hodí se tak i pro i pro průmyslová odvětví, která preferují dopravu po železnici.

Teplo a elektřinu vyrábí dřevní štěpka

24

Jeden z významných obnovitelných zdrojů začíná využívat část výroby elektrické energie a tepla v Elektrárně Tisová, která je součástí skupiny Sokolovská uhelná. Ta spustila kotel K12 do režimu částečného zpracovávání dřevní štěpky.

Ročně by se tak v Tisové mohlo zpracovat až 150 tisíc tun štěpky, což by tvořilo až 40 procent běžného paliva. Tím bude možné významně snížit emise CO2 při výrobě tepla pro města Sokolov, Březová, Vřesová, Habartov a okolní obce. Využívání nízkoemisních a obnovitelných zdrojů se v budoucnosti stane páteří energetické činnosti skupiny, která v současnosti připravuje i řadu dalších ekologických energetických projektů, včetně výstavby větrných nebo solárních parků.

NOVÁ ENERGIE

Jiří Pöpperl získal medaili ministra průmyslu Dlouholetý manažer skupiny Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl byl oceněn Medailí ministra průmyslu a obchodu za zásluhy. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček tak ocenil jeho dlouholetou práci ve vedení Sokolovské uhelné i při její transformací. Pöpperl spojil s firmou celou svou profesní kariéru a podílel se na většině klíčových rozhodnutí v její novodobé historii. Řadu let totiž zastával pozici předsedy představenstva společnosti.

V současné době se zaměřuje na oblast cirkulární ekonomiky, která se má v budoucnosti stát jedním z nosných pilířů činnosti skupiny SUAS GROUP.

Další rozšíření internátu

Na celkovou kapacitu 195 lůžek rozšířila skupina SUAS GROUP internát v budově bývalého ředitelství HDB v Sokolově. Firma jej v postupných etapách buduje pro potřeby sousední Střední školy technické a ekonomické v Sokolově a jejích partnerů, zatímco na počátku škola využívala jedno patro, kde ubytovala pouze studenty střední vojenské školy. Z původních 36 lůžek se v roce 2021 internát rozrostl tak, že z celkových deseti pater objektu obsadil celých sedm. Vedle budoucích vojáků pak internát využívají také studenti střední policejní školy. Dvě patra byla vybudována v rámci investic v letošním roce. Součástí stavby byla také instalace nového protipožárního zabezpečení, takzvaných sprinklerů.

25

SUAS GROUP

26

NOVÁ ENERGIE

Od dělníků po manažery.

SUAS GROUP roste a nabírá zaměstnance NOVÁ ENERGETICKÁ SKUPINA SUAS GROUP DYNAMICKY ROSTE. POUHÝCH NĚKOLIK MĚSÍCŮ PO SVÉM VZNIKU VEŘEJNĚ OZNÁMILA ZÁMĚR ZAHÁJIT NÁBOR NOVÝCH ZAMĚSTNANCŮ. OBSAZOVAT PŘITOM BUDE POZICE DOSLOVA NAPŘÍČ CELOU STRUKTUROU. OD VEDOUCÍCH POZIC AŽ PO DĚLNICKÉ PROFESE.

27

SUAS GROUP

Více informací o aktuální nabídce volných pracovních pozic najdou zájemci na www.suasgroup.cz v sekci Kariéra.

Nová energetická skupina SUAS GROUP dynamicky roste. Pouhých několik měsíců po svém vzniku veřejně oznámila záměr zahájit nábor nových zaměstnanců. Obsazovat přitom bude pozice doslova napříč celou strukturou. Od vedoucích pozic až po dělnické profese. „Zatím jde jen o desítky pracovních pozic, ale v budoucnosti při přípravě a v průběhu najíždění jednotlivých projektů mohou tyto počty dále růst,“ říká personální ředitelka SUAS GROUP Pavlína Havlanová. Podle ní je aktuálně poptávka hlavně po profesích, které jdou napříč celou skupinou. „Právě teď hledáme zaměstnance pro posílení marketingového oddělení a dále odborné profese jako jsou technik bezpečnosti práce a požární ochrany, vedoucí oddělení rozborů nebo obchodní pozice v technologické oblasti. Tedy pozice, které kromě samotné skupiny SUAS GROUP budou poskytovat služby i pro další sesterské nebo dceřiné společnosti. Kromě nich ale potřebujeme i zaměstnance pro jednotlivé firmy ve skupině. Například SUAS Transportation hledá do svého týmu automechaniky, SUAS Machinery zase některé strojírenské profese a podobně,“ vypočítává personální ředitelka.

A zájem je nečekaně velký. SUAS GROUP se totiž netají ambicí hrát dominantní roli na regionálním trhu práce a jako jedna z mála nových

28

firem na trhu se ocitla v situaci, kterou by jí mohli jiní zaměstnavatelé skoro závidět. Zřejmě díky dřívějším aktivitám vlastníků jsou totiž pozice skupiny i její perspektivy vnímány v regionu natolik pozitivně, že počty zájemců o práci výrazně převyšují současnou poptávku. „Těší nás zájem o práci ve skupině, a to nejen zájemců z regionu – ať se jedná o specifické profese a obory, technické obory, místa ve správních či administrativních činnostech a podobně. Pro nás to samozřejmě znamená, že máme možnost si mezi zájemci vybírat a dát příležitost těm nejlepším. Navíc velký zájem o spolupráci s naší skupinou mají i personální agentury, ale s těmi zatím počítáme jen při obsazování specifických, vysoce specializovaných pozic,“ říká Havlanová. Skupina totiž předpokládá, že bude i nadále hrát důležitou roli především na regionálním trhu, proto chce nabízet práci primárně zde. „Prioritou je pro nás kmenový zaměstnanec.

Tedy ten, který u nás pracuje na hlavní pracovní poměr, má zájem se v profesi dále vzdělávat, rozšiřovat a prohlubovat si kvalifikaci, žije v regionu, má vazbu na tento kraj, a tím i vazbu na firmu a její rozvoj,“ doplňuje personální ředitelka.

Z hlediska odborných požadavků bude SUAS GROUP v nejbližší době poptávat hlavně pracov-

níky do strojírenské výroby. To má přímou souvislost s novými zakázkami, mezi nimiž dominují například tahače pro velkokapacitní letadla, výroba speciálních vozů do keramických pecí a další dodávky pro významné evropské výrobce. „Velké problémy naopak máme třeba s obsazováním specializovaných pozic. Zčásti se samozřejmě snažíme využívat zaměstnance, které při postupném útlumu těžby a zpracování uhlí uvolnila sesterská společnost Sokolovská uhelná, ale ne vždy lze potřebná místa obsadit právě bývalými zaměstnanci z těžby nebo chemických provozů. To platí třeba u zmíněné kreativity. V takovém případě musíme hledat na volném trhu nebo mezi absolventy škol,“ dodává Havlanová.

I proto SUAS GROUP v uplynulých týdnech zahájila intenzivní jednání se středními školami v regionu i s některými vysokými školami. Studentům škol nabízí například odborné praxe, desetidenní souvislé praxe ve vybraných oborech.

Jedná také se školami o doplnění studijních výukových plánu o technické a odborné požadavky, které navazují na již realizované nebo připravované projekty. V budoucnu mohou být dokonce – vzhledem k zamýšleným rozvojovým aktivitám – otevřeny specifické obory, specializované kurzy, a připravuje se i exkurze s prohlídkovými trasami podle studijních oborů.

NOVÁ ENERGIE

Těší nás zájem o práci ve skupině, a to nejen zájemců z regionu – ať se jedná o specifické profese a obory, technické obory, místa ve správních či administrativních činnostech a podobně.

29

SUAS GROUP

30

NOVÁ ENERGIE

Nové společnosti: S odbory jednáme na dlouhodobé úrovni V CENTRU NAŠICH TRANSFORMAČNÍCH AKTIVIT JSOU TAKÉ NAŠI ZAMĚSTNANCI. JSME TRADIČNÍ A NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATEL V KARLOVARSKÉM KRAJI, ZAMĚSTNÁVÁME NA 2 500 LIDÍ. JAKO ZODPOVĚDNÁ SPOLEČNOST PŘISTUPUJEME K ZAMĚSTNANOSTI S RESPEKTEM, CHCEME PŘEDEJÍT NEŽÁDOUCÍM OTŘESŮM NA PRACOVNÍM TRHU. S ODBORY DLOUHODOBĚ A PRAVIDELNĚ JEDNÁME A NAŠÍM CÍLEM JE SPOLEČNÝ KONSENZUS.

Jako zodpovědný zaměstnavatel jsme v rámci našich transformačních kroků aktivní ve vyjednávání s našimi odbory. Naším cílem je, aby naši lidé měli odpovídající mzdové podmínky, které reflektují ekonomické výzvy našeho regionu.

Naše firma se mění a díky tomu probíhají také změny v profesích, které jsou pro náš další rozvoj žádoucí. Udržujeme pracovní místa, díky čemuž mají naši zaměstnanci možnost rekvalifikace.

Přitom ale dlouhodobě vedeme jednání s našimi odbory. Klíčovým aktivem je konsenzus kolektivní smlouvy, jednání se zástupci odborových organizací a vedení naší společnosti byla nastartována ve čtvrtém čtvrtletí roku. Uvědomujeme si, že kolek-

tivní vyjednávání nemůže být diktátem ani jedné strany, ale snahou o nalezení vzájemné shody.

Jak říká Jan Smolka, předseda Sdružení odborových organizací: „S přecházejícími zhruba 700 zaměstnanci z původní Sokolovské uhelné do nové struktury SUAS GROUP, kteří byli zároveň členy odborových organizací Sokolovské uhelné, jsme se dohodli, že naše organizace je připravena je i nadále zastupovat.

Na základě jejich souhlasu jsme již oznámili zaměstnavateli, že v jejich společnosti existuje odborová organizace, která je naší odborovou organizací.“ V nových společnostech se snažíme v co největší míře zachovat podmínky původních smluv, které se týkají nejen mzdových tarifů, ale i dalších bodů kolektivní smlouvy.

Vedle jednání ohledně kolektivní smlouvy probíhají s odbory paralelně i další jednání. Vedení SUAS GROUP. Představuje vrcholným zástupcům odborů strategii a vize pro další roky tak, aby následné jednotlivé kroky transformace byly srozumitelné pro naše zaměstnance. Do všech jednání aktivně zapojujeme také personální úsek.

Zaměstnancům nabízíme rekvalifikace a možnost dalšího praktického vzdělávání a osvojení si nových zkušeností a dovedností tak, aby byli v budoucnu připraveni na nové pracovní výzvy v našich společnostech.

31

SUAS GROUP

32

NOVÁ ENERGIE

33

SUAS GROUP

Energy Hub podpoří transformaci PŘECHOD K UHLÍKOVĚ NEUTRÁLNÍ EKONOMICE V EVROPSKÉ UNII DO ROKU 2050 VYTVÁŘÍ TLAK NA ÚTLUM A ODKLON OD FOSILNÍCH ZDROJŮ ENERGIÍ. NUTNOST NAHRADIT Z EKOLOGICKÉHO HLEDISKA NOVĚ NEVYHOVUJÍCÍ ZDROJE VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE Z FOSILNÍCH PALIV ZDROJI OBNOVITELNÝMI PŘINÁŠÍ VELKÉ VÝZVY.

34

NOVÁ ENERGIE

200 MWp DO JEDNOHO ENERGETICKÉHO UZLU BY SE MĚLO PODLE STÁVAJÍCÍCH PLÁNŮ ZAPOJIT VÍCE NEŽ 200 MWp Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ.

Zejména jde o oblast plánování výroby. Výrobu z fosilních paliv lze plánovat velmi dobře, zatímco výroba z obnovitelných zdrojů je bohužel do velké míry závislá na ročním osvitu, proudění větru a dalších povětrnostních podmínkách. To klade velké nároky na zajištění stability dodávek.

SUAS GROUP proto připravuje strategický projekt energetického uzlu, tzv. Energy Hub. Svým komplexním pojetím usiluje o zabezpečení stability sítě a efektivní využití elektrické energie získané z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Realizace projektu umožní efektivnější a hospodárnější produkci a přenos ,,zelené energie“ se zachováním stability a pomůže minimalizovat rizika blackoutu.

Cílem projektu je vytvořit propojení všech zdrojů výroby elektrické energie do jednoho uzlu, který bude doplněn o akumulační zařízení. Nad celkem pak bude bdít pokročilý řídicí systém. Výsledkem bude stabilizace energetické sítě, do níž bude stále častěji proudit energie z obnovitelných zdrojů.

Energy Hub proto umožní zachovat vysokou

Budou-li potíže i v samotném kraji, automatika omezí ostrovní provoz jen na část kraje, kde bude schopna garantovat stabilitu sítě.

míru spolehlivosti elektrizační soustavy v Karlovarském kraji při postupném snižování podílu výroby elektřiny z uhlí. Neočekávané výkyvy ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů dokáže Energy Hub kompenzovat právě díky akumulaci a také díky zapojení moderního plynového zdroje. V tomto ohledu má projekt zajistit energetickou stabilitu a bezpečnost především v Karlovarském kraji, nicméně projekt má zásadní přesah i do oblasti stability sítě celé České republiky, případně Evropy.

Evropa je totiž pro případ náhlých a neočekávaných změn ve výrobě elektrické energie rozdělena na menší energetické celky, v nichž může v případě výrazné nerovnováhy mezi výrobou a spotřebou energie dojít v krajním případě až k blackoutu. Energy Hub však v Karlovarském kraji vytvoří oblast s vyrovnanou či mírně přebytkovou bilancí, která bude odolávat rizikům blackoutů a v krajním případě umožní i takzvaný start ze tmy, tedy obnovu dodávek elektrické energie po výpadku elektrizační soustavy. V takovém případě bude Energy Hub sloužit jako stabilní ostrov, k němuž se budou moci připojovat postižené oblasti poté, co příčiny havárie v síti pominou.

Aby mohl takto Energy Hub fungovat, chytrý řídící systém s mnoha ochrannými a automatizačními mechanismy v případě nenadálé krizové situace aktivuje zhruba na území celého kraje (zde bude záviset na šíři a způsobu zapojení kraje) ostrovní provoz. Budou-li potíže i v samotném kraji, automatika omezí ostrovní provoz jen na část kraje, kde bude schopna garantovat stabilitu sítě. Do režimu ostrovního provozu může v těchto případech přejít i výrobna ve Vřesové.

Takto vznikne ostrov, ke kterému se bude možné znovu postupně připojovat.

Stabilitu pomůže Energy Hub přinést i v případě blackoutu způsobeného například teroristickým útokem či jinou nenadálou událostí. Pro tyto

případy počítá Energy Hub se zbytkovou kapacitou sítě v akumulaci, která může zajistit start ze tmy plynového zdroje a potom budou postupně obnoveny všechny funkce elektrizační soustavy.

Energy Hub také přímo přispěje ke zlepšení kvality životního prostředí. Mimo jiné i díky tomuto projektu bude možné odstavit bloky v elektrárně Tisová, která stále vyrábí energii z uhlí. Zajištění energetické stability, bezpečnosti a zároveň zlepšení kvality ovzduší znamenají, že projekt bude přínosem nejen pro obyvatele a podnikatele v řešeném území a jeho bezprostředním okolí, ale také pro SUAS GROUP i subjekty veřejné správy.

V této chvíli se projekt nachází ve fázi přípravy studie a projektového záměru. SUAS GROUP na těchto krocích spolupracuje s ČVUT, aktuálně probíhají jednání o nejvhodnější variantě řešení projektu. Vzhledem k tlaku na snižování spotřeby uhlí pro výrobu energie je již v plánu odstavení jednoho generátoru teplárny. Studie k projektu by měla být hotova do konce roku 2022, hlavní důraz bude řešení klást na udržení stability energetické soustavy. Do jednoho energetického uzlu by se mělo podle stávajících plánů zapojit více než 200 MWp z obnovitelných zdrojů. Takové množství energie představuje vysokou míru výroby s obtížným plánováním a vyžaduje tedy odpovídající regulaci, řízení a kompenzace.

Karlovarský kraj a zejména okres Sokolov skrývá velký potenciál, který je na čase využít. Nové projekty mohou pomoci ukončit dlouhodobý trend na republikové poměry vysokého podílu nezaměstnanosti. Pomůže tomu i postupný útlum těžby hnědého uhlí. Proměna ekonomiky, jíž je projekt Energy Hub součástí, přinese vznik nových pracovních míst a pomůže vytvořit vhodné prostředí pro příliv nových odborníků do regionu. To nakonec povede ke zvýšení HDP Karlovarského kraje.

35

SUAS GROUP

36

NOVÁ ENERGIE

JEDNÍM Z KLÍČOVÝCH DEVELOPERSKÝCH PROJEKTŮ SKUPINY SUAS GROUP JE REVITALIZACE OKOLÍ JEZERA MEDARD. NA JEHO BŘEZÍCH VYROSTOU V NÁDCHÁZEJÍCÍCH DESETILETÍCH NOVÉ ČTVRTI K BYDLENÍ I REKREAČNÍ A SPORTOVNÍ CENTRA.

37

SUAS GROUP

Medard krásný i užitečný.

Rozvoj řeší SUAS společně s krajem LOKALITA JEZERA MEDARD PATŘÍ K NEJVÝZNAMNĚJŠÍM ROZVOJOVÝM ÚZEMÍM V KARLOVARSKÉM KRAJI. MEDARD MÁ POTENCIÁL ZMĚNIT TVÁŘ DANÉHO ÚZEMÍ A STANE SE JEDNÍM Z PŘEDPOKLADŮ ZVÝŠENÍ KVALITY ŽIVOTA NA SOKOLOVSKU. SUAS GROUP PROTO NA PŘÍPRAVĚ ROZVOJE OKOLÍ JEZERA SPOLUPRACUJE PRÁVĚ S PŘEDSTAVITELI KARLOVARSKÉHO KRAJE.

ARCH. JANA KAVÁLKOVÁ, VEDOUCÍ ODBORU REGIONÁLNÍHO ROZVOJE KARLOVARSKÉ KRAJE 38

NOVÁ ENERGIE

Jezero Medard je zářným příkladem úspěšné rekultivace krajiny po dokončení těžby uhlí. Uměle vytvořené jezero vzniklo na místě lomu Medard – Libík. Těžba zde skončila v roce 2000, potom začaly rekultivační práce a v roce 2008 se začalo napouštět jezero. Od roku 2016, kdy dosáhlo plánované výšky hladiny, je s plochou přibližně pěti set hektarů největším umělým jezerem v Česku.

Podle plánů SUAS GROUP ovšem nezůstane jen u samotného jezera. Lokalita se promění v živoucí prostředí plné příležitostí k bydlení i trávení volného času. Po úvodní ideové studii teď skupina s krajem intenzivně spolupracuje na výběru zhotovitele urbanistické a územní studie, která určí obrysy budoucí podoby a využití území.

O spolupráci a záměrech s rozvojem Medardu hovoří architektka Jana Kaválková, vedoucí Odboru regionálního rozvoje Karlovarského kraje, a Pavel Poc, člen představenstva SUAS GROUP. Jak to s rozvojem Medardu vypadá dnes?

JK: Stavební zákon definuje nástroj nazvaný územní studie. Ta se zpracovává tam, kde je nutno koordinovat a prověřit záměry rozvoje území.

A právě to je v lokalitě Medard třeba. Aktuálně tedy spolupracujeme na přípravě studie. Kraj má

v tomto případě funkci takzvaného pořizovatele studie, je zástupcem veřejné správy, objednatelem studie je SUAS GROUP. Po dokončení se studie stane součástí evidence územně plánovací činnosti a poslouží jako podklad k rozhodování stavebních úřadů v dotčeném území.

PP: Prozatím proběhlo první kolo soutěže, v níž spolu s krajem vybíráme zhotovitele studie. Ze šesti účastníků jsme do druhého kola pozvali tři, momentálně dokončujeme zadání. Jakmile vybereme vítěze, zveřejníme vítězný soutěžní návrh a začnou práce na kompletní přípravě urbanistické studie.

Předpokládáme, že budou trvat asi jeden rok.

Jaká je vlastně úloha kraje při přípravě rozvoje takového území?

JK: Máme na to dva úhly pohledu. Po formální stránce jsme ze zákona koordinátorem přípravy územně plánovacích podkladů a dokumentace.

Studie totiž řeší území více obcí a úkolem kraje je zajistit, aby vznikla společenská dohoda o využití území. Budeme jakýmsi moderátorem diskuse mezi SUAS GROUP a obcemi. Zároveň nám samozřejmě jde o co nejkvalitnější rozvoj v rámci samotného kraje. Území nevnímáme odděleně, ale díváme se na ně z pohledu transformace celého regionu po ukončení těžby a rozvoje kraje jako takového. A jelikož nemáme patent na rozum a nevíme přesně, co všechno by dané území mělo obsahovat, rádi to budeme řešit společně s vlastníkem pozemků a obcemi a hledat tak onu konkrétní náplň.

PP: Krajský úřad s námi spolupracoval na tvorbě zadání územní studie a bude naším partnerem i při práci na urbanistické studii. Kolegové z krajského úřadu si jsou vědomi toho, že Medard je strategická rozvojová oblast, která přímo ovlivní rozvoj celého mikroregionu. Věříme, že jejich pomoc bude velmi významná při intenzivní spolupráci se zastupitelstvy dotčených obcí.

Jak se z takové studie stane závazný podklad pro rozvoj území?

Spolu se zhotovitelem studie, s krajem a s obcemi budeme diskutovat o našich nápadech, záměrech a také o jejich potřebách.

JK: Právě tou již zmíněnou intenzivní spoluprací všech stran. Studie jako taková sice není závaznou dokumentací, nicméně co do podrobnosti bude provedena podobně jako územní plány jednotlivých obcí. A do těchto územních plánů by se pak výsledky studie měly promítnout. Jedinou cestou, jak to zajistit, je spolupráce. Aby obce měly zájem své územní plány změnit, musíme s nimi komunikovat a musíme dosáhnout jasné společenské dohody.

PP: Právě proto očekáváme, že samotná příprava studie po zvolení vítěze soutěže bude trvat asi jeden rok. Během tohoto roku budeme spolu se zhotovitelem studie a krajem s obcemi diskutovat o našich nápadech a záměrech a také o jejich potřebách.

obdobím těžby a abychom nově vzniklé území využili smysluplně. Chceme, aby se z Medardu stalo území, které slouží nejen lidem, žijícím v jeho bezprostředním okolí, aby se stalo každodenní součástí jejich života, ale aby také mělo význam pro lidi z mnohem širšího území a lákalo například turisty. Myslíme si, že je to vlajková loď revitalizace a restrukturalizace Sokolovska a celého Karlovarského kraje. V území kolem Medardu nebudou hrát prim ty nejvýznamnější ekonomické aktivity, na jejich přípravě a rozvoji pracujeme paralelně na jiných územích. Medard je jakýsi bonus, který bychom chtěli lokalitě dát, aby nejen ekonomicky prosperovala, ale zároveň byla i kvalitním místem pro život.

PP: Ano, chceme prostě do této lokality přivést život. Je to jedinečná příležitost, jak vytvořit nové, moderní a ekologické území, které bude mít velkou přidanou hodnotu pro své budoucí obyvatele i pro návštěvníky. V programu funkčního využití okolí jezera jsou zahrnuty všechny možnosti od bydlení přes volnočasové aktivity až po doplnění občanské vybavenosti v celém území.

Tušíte už, jak se na rozvoji území může následně podílet sám kraj?

JK: To opět určí v detailu až samotná studie. Obecně však můžeme říci, že kraj bude na takovém území investovat zejména do infrastruktury, tedy do silnic 2. a 3. třídy, které případně budou vznikat.

Zároveň máme zájem na rozvoji infrastruktury pro cykloturistiku. Kraj ale může území ,,osadit“ i objekty vybavenosti, které kraje obvykle zřizují – typicky to jsou školy a zařízení sociálních služeb.

Zda něco takového vznikne teď ale nelze říci. Je právě úkolem studie, aby řekla, zda a kde budou takové prvky zapotřebí. O většinu rozvoje, nové stavby, služby a novou funkci území se ovšem postarají soukromí investoři.

A jaké jsou záměry SUAS GROUP coby soukromého investora?

PP: Výsledky dohody, která bude mít podobu oné studie, budou pro nás cenným vodítkem při developerském zpracování území. Rozvoj v oblasti bydlení, sportu, volnočasových aktivit, ale i turistického ruchu a služeb přinese prospěch všem. Jde přece také o synergie, spočívající v nepřímé podpoře rozvoje a přitažlivosti celého regionu. Samozřejmě nezvládneme investorsky rozvíjet celé území sami, počítáme s tím, že budeme spolupracovat s řadou partnerů, kteří budou sdílet naše cíle, hodnoty a nadšení pro rozvoj unikátní lokality Medard.

Mnohé z hlediska podoby území určí právě studie, ale má Karlovarský kraj už teď představu alespoň o některých směrech rozvoje?

JK: Kraj především klade důraz na to, aby zde vznikla krásná krajina, abychom skutečně udělali tečku za 39

SUAS GROUP

BAU-STAV je nově součástí SUAS GROUP. Pomůže to rozvoji kraje SOUČÁSTÍ SKUPINY SUAS GROUP SE V LETOŠNÍM ROCE STALA TRADIČNÍ STAVEBNÍ SPOLEČNOST BAU-STAV, KTERÁ NEJEN V KARLOVARSKÉM KRAJI PŮSOBÍ OD ROKU 1991. STRATEGICKÁ AKVIZICE PŘINÁŠÍ ŘADU VÝHOD PRO OBĚ STRANY, BAU-STAVU POMŮŽE V JEHO RŮSTU A SUAS GROUP V ZÁMĚRECH ROZVOJE A BUDOVÁNÍ NOVÉ PODOBY KARLOVARSKÉHO KRAJE I ZMĚNĚ ZAMĚŘENÍ SKUPINY. 40

NOVÁ ENERGIE

MILAN ŠPIČKA A PETR NOVÁK 41

SUAS GROUP

U toho rozhodně chceme být a rádi bychom do těchto rozvojových projektů přinesli něco z know-how společnosti BAU­-STAV Za rekonstrukci Sparkasse v Karlových Varech získal BAU-STAV cenu Stavby roku Karlovarského kraje Oceněná stavba BAU-STAV pivovar Červený vlk na Božím Daru - získala cenu Hejtmana

BAU-STAV je tradiční soukromá stavební společnost, která letos oslavila třicet let od svého založení. Toto významné výročí slaví firma ve velkém stylu. V červnu totiž společnost doslova opanovala soutěž Stavby Karlovarského kraje 2021, kde v hodnocení odborné poroty zvítězila rekonstrukce budovy Sparkasse Karlovy Vary a druhé místo obsadil projekt Pivovaru Červený vlk na Božím Daru. U obou projektů společnost BAU-STAV zajistila jejich realizaci. Pivovar Červený vlk získal v soutěži i cenu hejtmana Karlovarského kraje a Sparkasse pro změnu cenu primátorky Statutárního města Karlovy Vary.

Významná ocenění práce společnosti ale nejsou jedinou oslavou výročí. V červenci totiž firma oznámila, že se jejím majoritním akcionářem stala skupina SUAS GROUP. „Chtěl jsem mít budoucnost firmy vyřešenou před důchodem,“ říká trochu žertem zakladatel BAU-STAVu Milan Špička, který zůstává minoritním akcionářem a zároveň bude nadále působit v dozorčí radě firmy. „Silného partnera jsme hledali dlouhodobě. Stavebnictví se v současnosti hodně mění, promlouvají do něj moderní techno-

42

logie, digitalizace, evropské normy, ekologie a je těžké v konkurenci udržet krok,“ vysvětluje Špička tentokrát už vážně. SUAS GROUP podle něj byla jako partner ideální volbou. „Skupina chce, abychom s její pomocí rozvíjeli to dobré, co umíme, a přitom jsme zachovali stávající model řízení i zvyklosti,“ vysvětluje Špička. BAU-STAV tak povede i nadále Petr Novák, dosavadní ředitel a předseda představenstva firmy. „SUAS GROUP je v podstatě nejsilnější regionální soukromý subjekt v Karlovarském kraji a vzhledem ke své transformaci a fondu pozemků se bude významně podílet na tvorbě nové tváře kraje. U toho rozhodně chceme být a rádi bychom do těchto rozvojových projektů přinesli něco z know-how společnosti BAU-STAV,“ říká Petr Novák. Kraj podle něj čeká velký rozvoj, ať už v rámci obnovy po útlumu těžby uhlí, nebo třeba díky pokračující dostavbě dálnice D6. Intenzita výstavby by tedy měla v kraji stoupat.

BAU-STAV a SUAS GROUP se podle obou pánů z vedení stavební společnosti mohou skvěle doplňovat. „S přípravou projektů, které bude chtít SUAS GROUP realizovat, může pomoci náš projekční ateliér

PORTICUS,“ nastiňuje Špička. „Zároveň můžeme v naší stavební praxi využít zkušenosti a dovednosti ze skupiny. SUAS GROUP má například silnou divizi ocelových konstrukcí a dopravní mechanizace a technologie. Díky tomu bychom mohli v kraji realizovat i zakázky většího objemu než doposud,“ doplňuje ho Novák. Cílem však rozhodně není, aby BAU-STAV pracoval exkluzivně pro SUAS GROUP. „Nadále chceme obsluhovat i další klienty, a to nejen z Karlovarského kraje,“ říká Špička.

Podle zakladatele firmy je totiž kontakt s různorodými klienty pro rozvoj stavební společnosti velmi důležitý. V soukromé sféře se podle Nováka a Špičky pohybuje řada osvícených investorů, kteří preferují kvalitu a u staveb nehledí jen na výslednou cenu, která bývá hlavním kritériem u zakázek z veřejného sektoru. I proto v posledních letech podíl zakázek BAU-STAVu od soukromých investorů roste právě na úkor zakázek ze sektoru veřejného. Takové zakázky jsou pak samozřejmě lákavou výzvou. Oba pánové se navíc shodují na tom, že SUAS GROUP má veškeré předpoklady být jedním z takových osvícených investorů. „Při přípravě studií některých projektů zatím vidíme, že SUAS vždy

NOVÁ ENERGIE

Cena hejtmana z dílny Moser pro BAUSTAV za stavbu pivovaru Červený vlk

spolupracuje s renomovanými firmami z oboru a pro neprofesionalitu tam není místo,“ říká Milan Špička.

Podle Špičky pak obě firmy kromě důrazu na kvalitu spojuje i regionální patriotismus. Partnerství firem má samozřejmě pragmatický ekonomický základ, na druhou stranu je podle Špičky důležité, že jde o spojení z jednoho regionu. „Společně budeme moci nejen zajistit budoucnost našim zaměstnancům, ale novými projekty posuneme kraj dále a pomůžeme jeho proměně po útlumu těžby. Jde o to, aby měli lidé kam chodit do práce, ale aby také měli kde kvalitně žít,“ nastiňuje zakladatel BAU-STAVu vizi. „Náš skvělý tým, který jsme tu za ty roky vybudovali, si takovou vizi určitě zaslouží. Díky jeho odbornosti a píli se nám daří být konkurenceschopní i v obtížných dobách jako je tato a také díky tomu se nám podařilo najít silného partnera pro budoucnost,“ chválí zaměstnance Novák. „Na to, jak dobře fungující tým s dobrými vztahy mezi kolegy se nám podařilo postavit a jak se díky tomu můžeme rozvíjet, jsem skutečně hrdý,“ dodává Špička.

Tato pozitivní firemní kultura teď obohatí právě samotnou SUAS GROUP.

43

SUAS GROUP

Plány s komunálním odpadem posouvají skupinu k cirkulární ekonomice 44

NOVÁ ENERGIE

CÍLE OBĚHOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ 1. Do roku 2025 zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a úroveň recyklace komunálních odpadů nejméně na 55 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.

2. Do roku 2030 zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a úroveň recyklace komunálních odpadů nejméně na 60 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.

3. Do roku 2035 zvýšit úroveň přípravy k opětovnému použití a úroveň recyklace komunálních odpadů nejméně na 65 % celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.

4. V roce 2035 a v letech následujících odstraňovat uložením na skládku nejvýše 10 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.

5. V roce 2035 a v letech následujících energeticky využívat nejvýše 25 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky; toto množství může být navýšeno o rozdíl mezi množstvím komunálních odpadů, které mohly být uloženy na skládku podle bodu 4, a skutečným množstvím komunálních odpadů uložených na skládku.

Mechanicko biologická úpravna odpadů skupiny SUAS GROUP ve Vřesové.

Cílem skupiny SUAS GROUP je v Karlovarském kraji vybudovat jedinečný systém oběhového hospodářství, který po útlumu skládkování splní nároky kraje a potřeby obcí v oblasti nakládání s komunálním odpadem.

Cirkulární ekonomika neboli oběhové hospodářství je v posledních letech velmi sílící trend.

S principy oběhové ekonomiky se již běžně setkáváme v každodenním životě. Známe především třídění odpadu, kdy se vytříděné plasty, papír nebo kovový odpad recyklují. Z odpadu tak nakonec vznikají nové výrobky. V poslední době se rozšiřuje i třídění bioodpadu nebo kompostování v domácnostech. Vedle recyklace a kompostování však existují i další disciplíny oběhového hospodářství, které postupně nabírají na síle.

Velkou výzvou je především zpracování běžného komunálního odpadu, tedy odpadu nevytříděného. Nový zákon o odpadech klade na toto zpracování vyšší nároky a po roce 2030 dramaticky omezuje nebo prakticky zakazuje jeho ukládání na skládky. „V oblasti odpadového hospodářství nám jde o co nejintenzivnější materiálové využití odpadů,“ říká Pavel Poc, člen představenstva SUAS GROUP pověřený strategickým rozvojem, a dodává: „Právě tady dává smysl využít a vhodně doplnit naše jedinečné zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu směsného komunálního odpadu ve Vřesové.“ SUAS coby klíčový regionální hráč s bohatými zkušenostmi v energetice a chemické technologii tu spojí své know-how s předními odborníky na recyklaci a další využití odpadů. Vznikne tak technicky jedinečné řešení, které pozitivně pocítí

nejen firmy z regionu, ale především obce a města. „Propojení našeho potenciálu a dlouholetých zkušeností s inovačním potenciálem našich partnerů z oblasti oběhového hospodářství nabízí řadu zajímavých možností. Umožní konečně v plném rozsahu rozvinout dlouho plánovanou spolupráci s krajskou Komunální odpadovou společností a nabídnout obcím tolik potřebné služby v oblasti zpracování a využití komunálního odpadu,“ říká člen představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl.

Spolupráce s partnery (například se společností SUEZ CZ, s níž před více než rokem uzavřela Sokolovská uhelná smlouvu o konsorciu) se točí především kolem průmyslového komplexu ve Vřesové, kde v prostoru bývalé výsypky, nedaleko areálu, vzniklo zmíněné nové zařízení na mechanicko-biologickou úpravu odpadu. To je první svého druhu v České republice. Jeho kapacita je 80 000 tun vstupního odpadu ročně a mělo produkovat surovinu pro zpracování v nedávno uzavřené tlakové plynárně Vřesová. „Zařízení svou kapacitou odpovídá potřebám kraje z hlediska produkce komunálního odpadu. Po jeho nezbytné inovaci v rámci operačního programu Spravedlivá transformace máme šanci v Karlovarském kraji získat moderní komplex na využívání odpadu, odpovídající standardům 21. století a potřebám oběhového hospodářství,“ komentuje plány Pavel Poc. S ohledem na požadavky budoucích navazujících technologií si provoz mechanicko-biologické úpravy ve Vřesové vyžádá nové nastavení. „Cílem je, abychom vyráběli pelety vhodné pro další nízkoemisní materiálové využití, například pro výrobu

zeleného vodíku a čistého uhlíku. Vše ale musí být podpořeno kvalitním systémem třídění na komunální úrovni. Během testovacího provozu mechanicko-biologické úpravy jsme se totiž setkali s příměsemi, které do komunálního odpadu nepatří. Nejčastěji to byl stavební odpad, pneumatiky, elektronika nebo třeba železný šrot, tedy odpad, který je nutné vytřídit. Využití vytříděných složek je vždy levnější, efektivnější a ekologicky vhodnější než zpracování směsných odpadů,“ říká Poc. A dodává: „Vyhodit vše do jedné popelnice je však bohužel stále velmi levné a dostupné.“ Letošní rok přinesl dlouho očekávanou změnu zákona o odpadech, kterou v srpnu doplnila hlavní prováděcí vyhláška. Ukládání směsných odpadů na skládky bude podle zákona postupně zdražovat, aby rostla motivace původců odpady více třídit, a recyklační technologie budou postupně ekonomicky výhodnější. „Nastavení jasného legislativního prostředí s konkrétními cíli úrovně recyklace v jednotlivých letech nám nyní umožňuje načasovat přípravu celého budoucího systému, ověřit si plně jeho funkčnost a vyřešit technické nedostatky. Zahájení zkušebního provozu předpokládáme v roce 2024, tedy zhruba pět let před zákazem skládkování,“ uzavírá Pavel Poc. Projekt se musí opřít také o osvětu a vzdělávání. Prvním počinem tak bylo – bezprostředně po vydání nového zákona o odpadech v lednu 2021 – uspořádání webinářů pro obce a města regionu.

Právě spolupráce s městy a obcemi v regionu bude pro celý systém klíčová. Další projekty vzdělávání budou následovat v dalších fázích spolupráce.

45

SUAS GROUP

Stroje Caterpillar ve službách SUAS 46

NOVÁ ENERGIE

VE SLUŽBÁCH SOKOLOVSKÉ UHELNÉ I NOVÉ SUAS GROUP PRACUJE VELKÉ MNOŽSTVÍ TĚŽKÉ TECHNIKY. STÁLICÍ MEZI STROJI PRO TĚŽKOU PRÁCI JE ZNAČKA CATERPILLAR. JEJÍ STROJE SE V ČESKU I NA SOKOLOVSKU POUŽÍVALY UŽ ZA SOCIALISMU A PO REVOLUCI BYLA PRÁVĚ TĚŽEBNÍ ČINNOST NA SOKOLOVSKU JEDNÍM Z DŮVODŮ RŮSTU PRODEJNÍ SÍTĚ MÍSTNÍHO ZASTOUPENÍ ZNAČKY.

47

SUAS GROUP

Žluté stroje americké značky Caterpillar jsou typické pro staveniště, lomy, doly a další náročné provozy. V Sokolovské uhelné i jejích předchůdcích mají dlouhou tradici. Však značka oslavila v roce 2019 už padesát let působení na českém trhu. „V Československu se rozhoduje o významných liniových stavbách, budování přehrad a povrchové těžbě uhlí. Ukazuje se ale, že na to chybí potřebná technika. Žádná země bývalého východního bloku totiž nevyrábí dostatečně silné stroje, které by měly dostatečný výkon pro tak náročná zadání. To pak vede k povolení dovézt chybějící stroje ze Západu,“ napsala firma v roce 1969 při oslavě výročí ve svém magazínu Heaven.

V roce 1969 tak byly uvolněny státní prostředky na nákup strojů Caterpillar a dva dozery D9G zamířily i do sokolovského revíru. Jeden stroj sloužil na lomu Jiří, obsluhoval jej Ferdinand Weigent, a druhý na dole Dukla řídili Stanislav Verner a pan Bazalík. Potom byl pořízen dozer D9H a v roce 1975 dozer D7G. V letech 1981 a 1982 byly zakoupeny čtyři kusy dozerů D9L a na lom Družba dozer D9N.

48

Krátce po revoluci, v roce 1991, začíná expanze místního zastoupení, které se spojilo s německou skupinou Zeppelin. V tomto roce otevírá firma pobočky v Brně, Ostravě a Mostě, o rok později pak filiálku Phoenix-Zeppelin právě v Sokolově. „Nejvíce strojů značky tu bylo právě v oblasti těžby a zpracování uhlí a první pobočka vznikla na dolu Dukla u Habartova. Teprve později se zastoupení přestěhovalo do nových prostor v Sokolově,“ říká Pavel Francisko, člen představenstva Sokolovské uhelné pověřený řízením těžebního úseku.

Od revoluce se ve službách Sokolovské uhelné objevily desítky různých strojů Caterpillar.

A přestože společnost samozřejmě používá pomocnou mechanizaci i jiných značek jako Komatsu, Volvo, Liebherr nebo stroje (zejména jeřáby) na podvozcích Tatra, Caterpillar mezi nimi převládá. „I dnes tu máme desítky různých strojů, například dozery, nakladače, rypadla, dampry, smykové nakladače a další. Některé z nich u nás slouží zhruba od poloviny devadesátých let,“ říká Daniel Hájek, jednatel společnosti SUAS Doprava a Mechanizace, pod kterou stroje dnes majetkově spadají. Speci-

alitou ve strojovém parku je například cisterna postavená na podvozku dampru CAT 730C, která slouží při zhášení samovzníceného uhlí, při zkrápění cest i dalších úkolech.

Těžká technika sloužící v náročných podmínkách pak dovede fascinovat nejen svou dlouhověkostí či řadou různých parametrů, ale třeba i tím, jak vůbec probíhá její servis nebo případná přeprava. Například velké kloubové dampry Caterpillar jsou stroje s nosností 30 tun. Velké dozery D9T mají hmotnost převyšující 45 tun. Velká většina těchto strojů samozřejmě nesmí po vlastní ose na běžné silnice, v případě potřeby se musejí převážet na podvalnících; i takovou výbavu v SUAS Doprava a Mechanizace samozřejmě mají.

Pro přepravu větších buldozerů je nutné sundat radlici, u velkých bagrů je zase nutné ,,stáhnout“ podvozky tak, aby se na podvalník vešly na šířku. „Jen na přepravu těch největších buldozerů si musíme najímat specialisty, kteří k tomu mají i odpovídající povolení. Každý kilometr přepravy pak vyjde na tisíce korun,“ říká Hájek. Některé stroje ale do provozu za určitých podmínek mohou. „Na-

NOVÁ ENERGIE

CATERPILLAR V ČESKU

Velké kloubové dampry Caterpillar jsou stroje s nosností 30 tun. Velké dozery D9T mají hmotnost převyšující 45 tun.

V roce 1969 podepisuje společnost Phoenix Praha a.s. smlouvu o výhradním zastoupení firmy Caterpillar na území Československa. V roce 1991 se společnost Phoenix Praha a.s. spojuje se stejným zástupcem strojů Caterpillar v Německu – s firmou Zeppelin Metallwerke GmbH (dnes Zeppelin Baumaschienen GmbH) a vytváří společnost Phoenix – Zeppelin, spol. s r.o. Od roku 2014 nese zastoupení v České republice nový název Zeppelin CZ s.r.o. a je stále součástí skupiny Zeppelin.

příklad nakladače do 35 tun mohou mít speciální povolení. Pak mohou na veřejné komunikace, ale jen s doprovodným vozidlem, které jede před nimi, a mohou jezdit jen po trasách, na které je povolení vydáno. To navíc platí jen čtvrt roku,“ říká Hájek.

Těžké stroje samozřejmě vyžadují i pravidelný servis. „U strojů v záruce to řešíme podle záručních podmínek s dodavatelem, jinak jsme schopni si většinu běžného servisu obstarat sami.

Neumíme však řešit záležitosti týkající se elektroniky, složitější opravy motorů a převodovek, tam opět spolupracujeme s oficiálním zastoupením a jejich servisními techniky,“ říká Hájek a dodává, že u takových strojů je samozřejmě běžné, že servisní technik jezdí za nimi a nikoli stroj do pobočky servisu. Vlastními silami tu zvládnou i některé větší opravy. Velké generální opravy, takzvané Cat Certified Rebuild, řeší servis Zeppelin v Sokolově.

Celkově je samozřejmě úkolem nákladné a extrémně namáhané stroje udržovat ve skvělé kondici tak, aby mohly sloužit další desítky let.

49

SUAS GROUP

Přispěli jsme na sanaci škod po ničivých živlech V červenci zasáhlo území České republiky několik přírodních živlů, přičemž v těsném sousedství karlovarského kraje byla jednou z nejvíce jednou z nejvíce postižených míst obec Stebno.

Karlovarský kraj proto vyhlásil veřejnou sbírku, která měla za cíl podpořit likvidaci následků pohromy a usnadnit lidem v postižených oblastech návrat k běžnému životu. V SUAS GROUP vedle našich podnikatelských aktivit trvale přispíváme k rozvoji kraje i regionu Sokolovsko. Protože jsme zodpovědná společnost a chceme být dobrým sousedem, k této sbírce jsme se připojili mezi prvními a náš finanční dar ve výši 200 tisíc korun na sanaci škod po ničivých bouřích jsme považovali za samozřejmost.

Podporujeme sport S novým logem na prsou se v sezóně 2021/2022 představil prvoligový hokejový tým HC Baník Sokolov a fotbalisté FK Baník Sokolov.

Zbyšek Klapka, předseda představenstva SUAS GROUP a Tomáš Provazník, FK Baník Sokolov 50

ENERGIE PRO VÁS www.suasgroup.cz

SUAS GROUP

ENERGIE PRO VÁS Právě teď utváříme budoucnost Karlovarského kraje.

52