s pot šením Vás vítáme v dubnovém ísle našeho asopisu, na jehož následujících stránkách se m žete t šit na lánky doslova "nabušené" zajímavostmi a názory od shora až dol . N co málo z historie se m žete dozv d t nap íklad v lánku o Vít zném únoru, pokud vás zajímá film, m žete se zde setkal s n kolika recenzemi a pro milovníky hudby je tu novinka v podob "Hudebního ob asníku". To však není vše. Naši redakto i svými tématy zabruslili jak do politiky, tak i nap íklad do sv ta nevidomých. Na konci je pak pro vás k zamyšlení p ipravena povídka Františka Kop ivy. Te však už konec tlachání a pus te se do tení! Vaše redakce Bakery a Mgr. Libuše Mikulecká
sfpot šenímfVásfvítámefvfdalšímf íslefnašehof asopisuLfkterýfsefVámftentokrátfp edstavujef vfnovémfkabát .fNovinekfjefhnedfn kolik.fZajistéfjstefsifvšimliLfžefsefnámfp etransformovalf názevfNenífpeka fjakofPeka fnafkratšífaftedyfsnadn jifzapamatovatelnýfafrychlejifvyslovitelnýf Bakery.fElektronickáfpodobaf asopisufsfseboufp ineslafifmnohemfzajímav jšífgrafikufaftaktéžf vlastnífstránkyLfkdefsifm žetefp e ístfvšechnaf íslafaft ebafsefifpod litfofsv jfnázorfnebofsamif p idatfn jakýf lánek.f Afcofvšechnofzdefnajdete?fP edevšímfjeftoftémafprezidentskýchfvolebLfalefobjevítefzdefif informacefofzajímavýchfosobnostechLfreflexifnovéhoffilmuf ifinformacefzefzákulisífblížícíhof sefmaturitníhofplesu…fAlefvítefco?fPodívejtefsefsamifafsfchutífzalistujtefnásledujícímif stránkami.fA kolivfVámftytofvirtuálníflistyfnebudoufšustitfpodfprstyLfdoufámeLfžefp inesouf p íjemnéfchvílefaft ebafVásfinspirujífkftv r íf innosti.f f
Milí p íznivci našich barevných pátk , prohledejte šatníky a sk ín … Blíží se další a tentokrát v tomto školním roce p edposlední barevný pátek. Jako každý první pátek v m síci, tak i 3. kv tna budete moci sledovat své kamarády, spolužáky i u itele, zda dodrželi „dress code“. Tentokrát jsme opustili barevné b ehy a zakotvili u námo nických proužk . Jist jste si všimli, že naši hru tém stoprocentn plní pedagogický sbor, který se snaží jít student m p íkladem. A te je to na vás! Navíc budete moci získat i sladkou odm nu, pokud si vás p i své poch zce všimnu na chodb .
T ší se na vás celá redakce!
Nošašpro špátek?šAbystešnaštošp esšvíkendšnezapomn li…šT šímešsešnašVásšašv íme,šžešseš kšnámšp ipojítešašspole n štrochušrozzá ímeštyšvšedníšdny.š T. .š
Mgr. Libuše Mikulecká
Vít zný únor aneb jak se dostali komunisté
k moci
25.2.2013 ub hlo 65 let od dne, který se dostal do d jin jako takzvaný „ Vít zný únor“. P esn ji e eno od týdne 17. – 25. 2. 1948, kdy došlo ke státnímu p evratu a následnému nástupu komunist k moci. Jak tento týden probíhal a k jakým událostem došlo??? Práv to bych vám cht la p iblížit v následujících ádcích.
Komunisté tento krok p ipravovali již za druhé sv tové války, kdy úzce spolupracovali se stalinistickým Sov tským svazem.
V prvních povále ných volbách( 1946) získali v esku p es 43% hlas a tak nic nebránilo postupnému ovládnutí policie, armády i d lnických organizací. Zanedlouho poté se stal p edsedou strany pozd jší prezident Klement Gottwald. V tehdejší vlád zasedalo 26 ministr , z nichž 9 bylo komunist . Už v roce 1947 byla vláda na pokraji vládní krize, k niž p ispívala i nejistota komunist ohledn vít zství v následujících volbách.
V sobotu 21.2. prob hla na Starom stském nám stí komunistická demonstrace. Prezident republiky je vystaven nátlaku p edstavitel d lnického hnutí, kte í na n m vyžadují spln ní Gottwaldových návrh . Komunisté také za ínají vytvá et vlastní ozbrojené složky –Lidové milice. O den pozd ji schvaluje Klement Gottwald generální stávku, která prob hne 24.2.1948. Kv li údajnému nebezpe í za íná zatýkání odp rc KS a ozbrojování Lidových milic. V pond lí 23.2 se na Pražský hrad vydává po etná skupina vysokoškolák na podporu prezidenta Beneše. Den poté ve 12 hodin za íná generální stávka, která má pomoci prosadit komunist m jejich požadavky. Stávky se zú astnilo p es 2,5 milion pracujících lidí. Lidové milice obsazují všechna strategicky významná místa v Praze. Když potla ili odpor ostatních politických stran, soust edili sv j nátlak na prezidenta.
Ten o den pozd ji, 25.2.1948, dostává od komunist listinu s jejich požadavky. Komunisté jsou p ipraveni na prezidenta vyvíjet další nátlak v podob dalších demonstrací na Václavském nám stí. V 16:30 za íná krátké jednáni prezidenta s Gottwaldem. Zanedlouho poté prezident oznamuje, že p ijímá demisi ministr a souhlasí s dopln ním vlády p esn podle Gottwaldova návrhu. Gottwald uv domuje vedení KS a odjíždí oznámit tuto „š astnou“ zprávu davu na Václavském nám stí. Tam pronáší nechvaln známou v tu: „Mohu vám sd lit, že pan prezident všechny mé návrhy, p esn tak, jak byly podány, p ijal.“ A dav jásá…..
A t mito slovy za íná období vlády komunist . Období dlouhé p es 41 let. Období, ve kterém bude po vykonstruovaných politických procesech popraveno 248 lidí a dalších 200 000 v zn no nebo posláno do pracovních tábor , kde jich na 4 a p l tisíce zem e. Prezident Beneš o 3 m síce pozd ji odmítá podepsat komunistickou ústavu a abdikuje.
I. K ová ková
„
Sv t o ima nevidomých.“
Takový název nesla akce, která se konala 4. 4. 2013 v budov našeho gymnázia. Cílem akce bylo p iblížit student m devátých t íd ZŠ, jak vypadá b žný den nevidomého lov ka.
Ve tvrtek tak prostory kluboven a sportovní haly obsadily skupinky žák , kte í si postupn vyzkoušeli 6 stanoviš s r znými úkoly. Každé stanovišt bylo tematicky zam eno a neslo sv j název. Klubovny se tak prom nily nap íklad v hernu, kuchy , ú ad nebo ložnici. Na každém stanovišti „oslepeným“ student m asistovali a zadávali úkoly studenti psychologického seminá e za t etího ro níku. A jak tento nápad vznikl? Studenti se ú astnili projektu spole nosti British council, který celou tuto akci financuje. Sou asn m li studenti možnost seznámit se z prací boleslavské pobo ky Tyflo centra. A nápad byl na sv t . Boleslavské Tyflo centrum zap j ilo student m mnoho pom cek pro nevidomé lidi, jako nap íklad odd lova žloutk a bílk , rozeznáva bankovek, kráje cibule, navléka jehel a mnoho dalších.
Žáci, kte í tento projekt navštívili, hodnotili akci jako velmi vyda enou. Záv re ná anketa nám vypovídala o tom, že b hem této akce se žáci dokázali do role nevidomého vcítit. Takže cíl této akce byl spln n.
I. K ová ková
Muži, kte í 2x nenávidí ženy
Co donutí studenta zdeptaného povinnou etbou vzít útokem 500 stránek hust popsaných švédskými jmény? V roce 2009 spat ila sv tlo sv ta filmová adaptace úsp šné knihy Stiega Larssona, která se stala bestsellerem v žánru detektivekMuži, kte í nenávidí ženy. Hollywood se nenechal zahanbit a dva roky poté p išel s vlastním zpracováním. Který film je lepší?
S pojmem remake je v tomto p ípad t eba zacházet opatrn . Sama p edloha je tak rozsáhlá, že nabízí dostatek prostoru pro dv zpracování, a „vykrádání“ se tedy rozhodn nekoná.
Práv rozsah p edlohy je ale zárove katem obou verzí. Nejde o to, že tv rci nechali zem ít n které vedlejší postavy. Zádrhel je v tom, že ve snaze vypreparovat z knihy p íb h pro dvou-a-p l hodinovou stopáž se zapomn lo na vedlejší d jové linie a divák trochu p ijde o to, co odlišuje p íb hy Sle ny Marpleové a p íb hy nezkorumpovatelného severského noviná e. Protože v tom tkví úsp ch knižní detektivky v dob , kdy detektivkám pomalu odzvonilo.
Touha proniknout do d ní v hlavách obou spole enských odpadlík - detektiv vás bude držet u obrazovky stejnou m rou, jako pomalu se rozvíjející d j a rychle gradující záv r.
Ale pozor! Bondovka se nekoná (i p es Daniela Craiga v hlavní roli US verze). Za celý film padne výst el , co by zvládla Kobra 11 v minut , a vše je zde postaveno na dialozích a pohrávání si s rychle se m nícími a více i mén se prolínajícími d jovými liniemi.
V tuto chvíli je možná na ase íct, že b žn opovrhuji americkými filma i, p etá ejícími filmy, aby nemuseli diváci za mo em v kin íst titulky, ale snímek
Muži, kte í nenávidí ženy vystupuje z tohoto trendu a jako bonus dostal do vínku n kolik es. Rozpo et US verze inil 90 mil. dolar , což je tém sedminásobek švédského rozpo tu a na režisérskou stoli ku se posadil David Fincher (Sedm, Klub Rvá ), jehož perfekcionismus je ve filmu všudyp ítomný. Sluší se dodat, že tržby m l Fincher oproti Švéd m st ží dvojnásobné.
Pokud tedy dostanete chu na detektivní žánr, a nebojíte se drsn jšího nám tu. Která verze je ta lepší? Kde je jedna slabší, je druhá siln jší a naopak. Moje doporu ení? Ušet ete trochu elektriky a vezm te knihovnu útokem.
M.Chumlen
WELCOME TO DONGMAKGOL
KDO JE BEZ VINY, A PRVNÍ HODÍ KAMENEM
Události v souvislosti s KLDR zaplavují zpravodajské portály. Vzájemná rétorika USA a obou Korejí vygradovala na maximum, a na adu p ichází demonstrativní rozmis ování raket dlouhého doletu dopl ované o výhružky. Jak se vlastn stalo, že byla jedna zem rozervána vedví?
Po skon ení Japonské okupace Korejského poloostrova byla celá zem rozd lena na dv okupa ní zóny, ty p ipadly dv ma znesvá eným zemím, Rusku a USA. Na severu se uchytil komunismus, na jihu demokracie. Nejen to m lo za d sledek prohloubení odcizení mezi bratry. Vše vyústilo ve vále ný konflikt trvající t i roky, který si vyžádal bezmála 3 miliony ob tí a zpustošil zemi.
A P ECE SE TO Í
Asi nejznám jším zpracováním témata Korejské války je americký seriál M*A*S*H*.
Oproti tomu korejské filmy se k b žnému evropskému divákovi dostanou jen velice výjime n . V p ípad KLDR, balancující na hranici hladomoru, není ani moc o co stát, naopak jihokorejský filmový pr mysl, ovlivn ný svým americkým patronem, vytvo il díla, která stojí za to nep ehlédnout.
„ íkáš, že válka už za ala?“
„Ano!“
„Odkud p išla invaze? Japonci nebo í ani?“
„No, nebyla to cizí zem ... Moment... nebo snad ano?“
D j filmu Welcome to Dongmakgol (Kwang-hyeon Park) se odehrává v dob , kdy vrcholí válka, i p es to z stala horská vesni ka Dongmakgol ušet ena veškerých útrap, které p ináší. Její obyvatelé žijí poklidným farmá ským životem až do chvíle, kdy poblíž vesnice havaruje americký letoun. Vesni ané, fascinováni dotekem novodobé civilizace, netuší, že to je jen po átek ízení osudu, který sem zavede i t i severokorejské a dva jihokorejské vojáky.
Práv nesnášenlivost mezi ob ma stranami, pocházející z prostého principu „ ekli nám, že se nesmíme mít rádi.“ vržená do bezstarostné idylky horské vesni ky je tím hlavním, co vás bude po dv hodiny držet u obrazovky.
Korejský film je specifický elegantním mísením žánr , a na rozdíl od siln naturalistických Pout války (Je-gyu Kang) je Welcome to Dongmakgol p ístupný ist poetickým scénám op vujícím panenskou p írodu, které záhy stíhají vtipem nabité pasáže.
Snad mi tená odpustí, když lánek zakon ím citátem a shodne se se mnou, že je až d siv blízko pravd :
„Nevím, ím se bude bojovat ve t etí sv tové válce, ale ve tvrté to budou klacky a kameny.“ - Albert Einstein
M. Chumlen
Hudební ob asník Break Out !
Zdravím všechny tená e!
Jsem rád, že v nujete pozornost mé rubrice, kde bych na chvíli místo muziky psal o muzice. Cht l bych vás v ní seznámit s hudební historií jinak než v u ebnici hudebky, také p iblížit asto nedocen nou práci lokálních i sv toznámých um lc a v podob reportáží a pozvánek bych vám trochu p iblížil hudební scénu Mladoboleslavska. Rozhodn chystám i návody a r zné tipy pro ty, kte í by se cht li hudb v novat. Doufám, že vám tyto lánky trochu zm ní vnímání hudby než jen jako výpl ticha.
Váš Muzikant z ulice
Víte, co je to dobrá hudba?
Jsem si jistý, že skoro každý si po p e tení nadpisu odpov d l ano. Ale jak hudbu hodnotíte? Podle žánru? Podle toho jestli se na ní dá tancovat? Lidé hodnotí hudbu podle r zných kritérií. Bohužel jsou ta kritéria n kdy krátkozraká a to vede k celkové intoleranci mezi fanoušky r zných hudebních odv tví.
Jak tedy hodnotit hudbu?
l
Je tu zna ná míra subjektivity, která ovliv uje, jestli se vám hudba líbí, nebo ne. Ale pár bod , které by m l každý dodržet, než odsoudí dílo, žánr atd. by se vytknout dalo:
k
1. Kvalitní hudba není omezena žánrem.
To je první v c, kterou by si m l každý uv domit.
V jakémkoli odv tví m že vzniknout skvost stejn jako brak. Ale nikdy není žánr jen dobrý, nebo jen špatný. ernobílé d lení v um ní prost neexistuje.
k
2. Hudbu tvo í hudebníci, ne stroje.
Aby se hudba dala ozna ovat hudbou, musí za ní být vid t práce muzikant . N co, co je naklepané na po íta i v programu a um le zhudebn no, není hudba, ale jen sm s po sob jdoucích tón a zvuk , tedy hluk.
…a pak praštil klackem do kamene a slyšel, že konal správn ...
Rozhodn tu stojí za úvahu, jak hudba vznikla. Vlastn se to neví. Je to celkem zvláštní, když žijeme ve století, kdy dokonce víme, jaký je povrch na Marsu, ale po átek n eho co nás denn obklopuje je záhadou.
Na vznik hudby je n kolik teorií, které zde není t eba dlouze popisovat, jelikož jsou to jen teorie... Když to zkrátím, tak se uvažuje o tom, že hudba vznikla napodobováním zvuk zví at nebo jako doprovod k práci.
3. To, že se vám nelíbí ást songu, neznamená, že je celý špatn
Ano, ob as to tak bývá strašný text, nerytmické bicí... Ale to není d vod proto kapelu/hudebníka ihned odsoudit. Zkuste se zam it t eba na basovou linku nebo kytarovou, zhodnotit ji, a pak teprve vyvodit záv r.
l 4. Hudba by m la mít poselství N jaký cíl, n co vyjad ovat. Psát hudbu jen pro výd lek a stylem "zavd it se všem", není um ní.
To je jen alibismus a zlatokopectví. Ovšem kritérii pro hodnocení je nespo et. Ale jsem si jistý, že když se budeme spole n ídit alespo t mito ty mi body, tak se bude zase hrát o n co lépe.
Osobn si myslím, že to bylo n jak takhle... V moment , kdy pra lov k uhodil t ikrát za sebou klackem do kamene a p išel na to, že to dob e zní, vznikla hudba. Tedy daleko p ed tím, n ž teorie uvád jí. Pak už to šlo ráz na ráz. P i bušení do natažené k že tak n jak náhodou stvo il p edek buben. No a samoz ejm mu neuniklo ani to, že když na napnutém luku brnkal na šlachu, tak vydávala tón.
Když po t chto objevech založil první skupinu Neandrtallicu, tak se teprve za al starat o zp v. A zde bych tedy hledal po átek pro první teorii zmín nou výše. Po dalších letech, kdy se Neadrtallica zaprodala komerci tím, že propagovala ve svých písních hlin né sošky bohatého kmene a znechutila se tak fanoušk m, tato skupina našla uplatn ní jen jako primitivní rytmická podpora sériové výroby zmín ných hlin ných sošek. Zde tedy m žeme najít po átek druhé teorie o vzniku hudby.
A te chvíli vážn … Myslím si, že na „pro “ a „jak“ moc nezáleží. D ležité je, že hudba vznikla a že se našli lidé, kte í jí staletí obohacovali a od doby prvního bouchnutí klackem na ní ud lali velký kus práce.
Mladoboleslavský U nderground
Tak jsem op t na známém míst v Mladé
Boleslavi a sice v klubu U turn, kde dnes ve er hrají ost ílení Punk rocke i PLEXIS s podporou kapel Apple Juice a Era Vulgaris.
Platím n jaké to symbolické vstupné a po schodech dol se valím k "pódiu".
Slovo pódium je v tomto p ípad dost nadnesené vzhledem k tomu, že je vysoké jako stupínek u tabule a koncertní sál má rozlohu v tšího obýváku.
Zdravím se s kamarádem z Ery Vaškem Jurou, který zrovna p ipravuje aparaturu. Po pár desítkách minut za ínají hrát p edkapely. Jako První Era. Vzhledem k tomu, že je to jejich druhý koncert, m dost p ekvapilo, že bylo publikum tak živé. Když první vystoupení skon ilo, ptal jsem se Vaška na jeho pocity : ,,Tak ur it ééé... Hrálo se mi tam dob e, lidí bylo celkem dost a to i neznámejch… Vypadali, že je to baví, což m t ší"
Návod : Jak za ít hrát
Samoz ejm budete pot ebovat n jaký nástroj. Koupi si dob e rozmyslete, jelikož je to b h na dlouhou tra a také m žete skon it s nástrojem, na který vás nebaví hrát.
Doporu uji zajet si do v tších hudebnin, kde se dá skoro každý nástroj zkusit a také je tam lidé hodn zkouší, takže si m žete ud lat p edstavu o tom, na co byste cht li hrát.
Samotná koup nástroje také vyžaduje opatrnost. Pokud máte vybraný nástroj a jste bytostn p esv d eni, že se s ním jednou chcete nechat poh bít, nehle te moc na cenu. I za áte ník si zaslouží kvalitní nástroj. Kupovat levnou „ ínu“ se opravdu nevyplácí.
Jako další vystoupili Apple Juice, celkem m p ekvapilo, že AJ jsou jen obm n ní Poesis, a to o basáka a zp váka. Ale z ejm to nikomu nevadilo, jelikož už p i prvních tónech za ala strkanice neboli "mosh pit", který prost na tyhle akce pat í. Po celkovém hodinovém hraní by se fanoušci dali ždímat, ale p esto panovala skv lá atmosféra.
Jako další tedy nastoupili skute ní PLEXIS a punk rockové šílenství pokra ovalo další hodinu. Až nakonec skon ilo bou livý potleskem vyprodaného klubu.
Celkov se akce zda ila jako skoro všechny akce v U turn, takže pokud jste na tvrdší muziku nebo chcete jen vyzkoušet n co nového, rozhodn doporu uji si tam n kdy zajít.
Zna ky, kterým se vyvarovat:
Stagg nejv tší peklo, satan, zlo jinak se to nedá ani popsat. Mezi muzikanty se traduje, že Stagg je velice kvalitní palivo, a to je ke kvalit všechno.
Dimavery "specialista" na kytary, pokud chcete p knou dekoraci na ze Basix bicí, d s, hr za a b s. Pokud chcete být bubeník, tak si do za átku kupte radši kýble než Basixy.
Které zna ky ano?
Pro za áte níky jsou ideální tyto kytary: Cort mají kvalitní zpracování i zvuk za p ijatelnou cenu. Kvalitní jsou i dce iné firmy hudebních gigant jako Fender squier nebo za áte nické sety od Washburn. Pokud ovšem máte v tší kapitál, m žete si po ídit i legendy jako Gibson, Ibanez nebo Fender. Výb r bicích nástroj je snazší v podstat jediné nehratelné jsou akustické Basix a levné elektrické. Klávesy jednozna n Yamaha nebo Roland
Takže máte nástroj. Te je ideální se p ihlásit do hudební školy. Nepodce ujte ji! Škola je pro za áte níka NUTNOST!
Co nás eká ?
Mladoboleslavský majáles
Celkem zajímavá akce školy Na Karmeli inspirována hudebními návraty. Sou ástí je pr vod po MB a hudební vystoupení.
Více informací na: www.nakarmeli.cz
Ska punk ve írek U turn pub sobota 27.4.2013 od 21hod
Bands: NO EMPATHY, ALE PAK (ska band)
Další íslo
Interwiev s Václavem J rou z Ery Vulgaris
Další díl Hudební historie jinak
Návod: Jak napsat text.
Beseda s europoslanci aneb recenze politik
22. února se v boleslavském dom kultury konala beseda s europoslanci v rámci akce Fórum ob ana. Naše m sto navštívili pánové Hynek Fajmon z ODS a Jaromír Kohlí ek z KS M. Když se kone n panu Fajmonovi poda ilo spustit prezentaci, beseda za ala stru ným výkladem problému zem d lské reformy EU. (Pane Fajmone, je neslušné jíst chlebí ek, když zrovna n co vykládáte.) Vychrlil na nás údaje a ísla, která m la jist pravdivé podklady, jenže pro ty, kte í do této problematiky alespo trochu nevidí, to bylo asi jako kdyby astrofyzik vypráv l neandrtálci o erných dírách. Další problém jsem m l s frázemi typu „Snažíme se prosadit…“. Kdo? Pan Fajmon? ODS? eští europoslanci spole n ? Výbor pro zem d lství?
Po stru ném p edstavení problematiky nastal prostor pro dotazy. Okamžit m mile p ekvapilo, že moji spolužáci nehodili po první ásti flintu do žita, a p íležitosti zeptat se využili. Mrzelo m trochu, že celá beseda se to ila jenom kolem zem d lství a ne EU obecn , ale p esto jsem byl zv davý, na co se budou studenti ptát a co na to eknou pánové europoslanci. Hned po prvním dotazu p išla studená sprcha! Mn totiž p išlo, že pan Fajmon po chvíli zavedl e úpln n kam jinam, zru n fabuloval nacvi ené fráze a na jádro otázky v bec neodpov d l. Pan Kohlí ek v sob zase nezap el svou politickou p íslušnost a projevila se jeho – s prominutím – nadutost, tolik typická pro politiky z KS M (omlouvám se všem p íznivc m této strany). Ale narážky typu „Já, na rozdíl od svého kolegy, vím, jak se drží motyka.“ m utvrdily v tom, že arogance (op t se omlouvám za tento obhroublý výraz) u n kterých politik není ni ím výjime ným.
V tšina z nás do problematiky zem d lství v EU p íliš nevidí, a tak jsme nemohli být rovnocennými oponenty v debat nebo si alespo ud lat objektivní názor. S tím doty ní asi po ítali, a tak si stále vedli svou. Po ádn jim tak zatopil až Ing. Pavel Hrdli ka, místop edseda Agrární komory St edo eského kraje a spolumajitel Dobrovického cukrovaru, který se v této oblasti pohybuje a má tak obrovský p ehled. Argumenty podal tak, abychom je pochopili i my, a pak ude il sérií otázek. Pánové europoslanci vypadali dost zasko en , a a koliv se nep estali špi kovat mezi sebou, ob as se navzájem podpo ili, aby z toho mohli vybruslit. Jist se jim velmi ulevilo, když vypršel asový limit a beseda byla ukon ena.
Je d ležité mít p ehled o v cech kolem nás, proto jsem rád, že se mí vrstevníci o politiku zajímají. A kladn hodnotím i snahu Evropského parlamentu vyjít ob an m vst íc a ší it pov domí o své innosti. Já osobn pat ím k lidem, kte í se snaží politiku vid t objektivn a nenadávat po ád. Rád bych v il, že v Evropském parlamentu zasedají ti nejpovolan jší, ale tenhle p ípad m spíše p esv d uje o opaku. A jestli pánové cht li ud lat ú innou antireklamu svým stranám, tak se jim to náramn povedlo, gratuluji!
František Kop iva
BELGIE
Upozorn ní: Kdo zde chce nalézt podklady pro referát o Belgii, bude zklamán. Tyto informace mi byly sd leny v zakou eném lokále Tyrolského Rakouska 2 Belgi any, kte í se m dobrosrde n ujali a cht li m nau it pít Schnapps (= malá skleni ka plná n jakého silného alkoholu). Myslím, že již jen tento fakt by Vám m l íci, že nemáte ekat žádné sv toborné informace.
Jak daleko byste ekli, že je Brusel od Tyrolských Alp? Dále, nebo blíže než je Praha vzdálená Bruselu? Po p edstavení si mapy Evropy jsem skálopevn p esv d ena tvrdila, že z Prahy do Bruselu je to mnohem blíž. áste n jsem m la pravdu. Z Alp do Belgie je to 950km, zatímco z ech to je pouhých 900km. Rozdíl 50km. Zanedbatelné, že?
Dále m p ekvapil fakt, že v Belgii funguje celkem 6 vlád a 6 parlament . Když se podívám, jaké neshody panují u nás v echách v jedné vlád a v jednom parlamentu, co teprve v 6? Ale podle informací od dvou Belgi an jim to tam šlape dob e. Každá vláda a parlament je jednoho jinak mluvícího regionu a další, kte í je sdružují v jeden fungující stát, jsou nad nimi. A dokonce nás, echy, mají Belgi ané za vzor! Po roce 2000 prý sílí snaha o úplné rozd lení Belgie a inspirovali se rozd lením eskoslovenska.
V Belgii se vyrábí výborná okoláda a pralinky a d lá se tam skv lé pivo. To ví každý. Ale v d li jste, že t ch piv se tam va í p es 200? U nás se pivo pije, ale v Belgii se prý doslova degustuje. Od klasiky (Jupiler) p es pšeni ná piva (Hoegaarden), až po ovocná (Krick). State n jsem hájila eské pivovarnictví a po vzájemném slibu, že já vyzkouším belgická piva a oni eská, jsme se rozešli. Od té doby jsem ochutnala 2 belgická piva –Duvel a Belle-Vue Gueuze. A s klidným sv domím se p iznávám, že jestli n kdy pojedu do Belgie, bude to leda výlet za degustací s Encyklopedií piva v podpaží.
Phillippe, Lenn a Linda Kubová
PÍ A JEHO ŽIVOT
Jelikož se film Pí a jeho život p ed nedávnem objevil v kinech a knižní verze je jednou z mých nejoblíben jších knih, tak jsem se rozhodla Vás na tuto knihu a film upozornit. Pí a jeho život je román kanadského spisovatele Yanna Martela z roku 2001.
Hlavním hrdinou je Piscine „Pí“ Molitor Patel, indický chlapec z Pondicherry. Je to syn majitele zoologické zahrady, které se v Indii moc neda í a tak se pan Patel rozhodne odst hovat i s rodinou do Kanady. Pí se stává hinduistou, k es anem i muslimem, nebo vidí Boha ve všech náboženství. Pí s rodinou i se zví aty ze zoo se nalodí na lo Tsimtsum, která se však potopí. Jediný p eživší celé tragédie je práv Pí. Ocitne se na lunu s hyenou, orangutánkou, zran nou zebrou a bengálským tygrem Richardem Parkerem. P ežije? To si budete muset p e íst knihu, nebo zhlédnout film.
Kniha je rozd lena do 3 ástí a je psána krásným lehce itelným jazykem. Ve filmu p evážn celou dobu mluví pouze Pí, ale jeho angli tina má opravdu typický indický p ízvuk, a proto bych doporu ovala stáhnout v originálním zn ní s eskými titulky.
Doufám, že jsem neprozradila p íliš, ale navnadila Vás na p e tení nebo alespo zhlédnutí díla Pí a jeho život.
Linda Kubová
Reportáž ze soudní sín
A je to tu. Stojím, spolu se svojí t ídou, p ed budovou místního okresního soudu v Mladé Boleslavi. Vid la jsem již spoustu takových soudních budov a veškeré z nich byly mnohem slavn jší než tato. Ale tentokrát to bude jiné. Ano, již se nedívám na budovu jako na zajímavou památku. Nejsem turista obdivující architekturu. Jsem dnes studentka, která bude mít tu est, spole n se svými spolužáky, sledovat opravdové soudní p elí ení. A dnes, když tam budeme, by m l dokonce padnout rozsudek.
Vcházíme tedy celí nedo kaví, vedeni paní profesorkou Mikuleckou, nesm le vp ed k „naší síni“. Chvíli ekáme na p íchod pana soudce a obžalovaných, napjatí a tém v tichosti. Každý si klade otázky typu: ,,Jak to bude probíhat?“ nebo ,,Odsoudí obžalované, i je zprostí viny?“
Kone n vcházíme do sín a v tichosti usedáme. Náš p ípad je vloupání do rodinného domu. Jako první se ospravedl uje obžalovaný A. Mluví tak p esv d iv . Podává pro m prozatím srozumitelné vysv tlení, ale ne natolik p esv d ivé, abych se rozhodla v jeho nevinu. Rozhodnu se totiž v tu chvíli, že si budu hrát na soudce a zkusím ten p ípad ,,rozlousknout taky!“ Obžalovaný A má sice celkem p ijatelné vysv tlení, bohužel na míst loupeže se našly stopy jeho DNA. Nevypadá to pro n j tedy v tuto chvíli p íliš p ízniv .
Následuje výpov obžalovaného B. Ten taky podává celkem p ijatelné vysv tlení, kterým dokazuje, že ty v ci, ze kterých je obvin n nespáchal. Navíc je to rodinný p ítel ob tí zlo inu! Jak to tedy mohl ud lat? Na míst inu se ovšem našly jeho otisky a to na takovém míst , kde se, podle obyvatel domu, obžalovaný nemohl vyskytnout. V tuto chvíli jsem tém p ipravena jim v it.
Na adu p ichází výpov obyvatelky domu. A sakra! Ta taky zní velmi p esv d iv Popisuje, že krabice od džusu a plechovka od kávy, kde se vyskytovala DNA obžalovaného A, pochází z lednice jejich domu. Tak te jsem na vážkách komu v it.
Zdá se, že by se vše mohlo vyjasnit výpov dí posledního ú astníka dnešního p elí ení, a sice nevlastního syna obyvatelky domu, který tam sice nežije, ale má od domu klí e. Syn odmítá vypovídat v p ítomnosti obžalovaných, a tak z stáváme jen my, soudce, státní zástupkyn , zapisovatelka a jeho nevlastní matka. Syn vypovídá taktéž velmi p esv d iv ! Jak to jenom všichni d lají? Já v bec nevím komu v it, a tak v tuto chvíli nev ím nikomu z nich. Syn prý údajn poskytl lupi m klí e, aby se mohli vloupat do jejich domu. Prý z nich m l obavu. Ale pro tedy obžalovaný B íkal, že s ním m l vztah jako se svým vlastním synem? Teprve te zjištuji, jak je ve skute nosti t žké d lat soudce a hledat
pravdu. V tuto chvíli si uv domuji, že se vlastn nedozvím, jak to p esn bylo a trp liv vy kávám verdiktu soudce. Jsem na n j moc zv davá.
A kone n je to tu. Soudce praví: ,,Všichni povsta te!“ a za íná íst rozsudek. Jelikož se našla stopa DNA a otisky prst , jsou oba obžalovaní odsouzeni. Obžalovaný A dostal ovšem podmín ný trest, jelikož se na n j nahlíží jako na doposud netrestaného. Bohužel obžalovaný B už byl n kolikrát potrestaný, a proto je jeho trest vyšší. Osmnáct m síc v zení s ostrahou nepodmín n . Emoce po p e tení rozsudku pracují. Obžalovaní nev í a z o í se jim inou slzy. Je mi jich trochu líto, ale v tuto chvíli souhlasím se soudcem. Stopy
DNA a otisky prst jsou jednozna nými d kazy. Obžalovaný A okamžit podává odvolání. Obžalovaný B je ve velkém šoku a nechává si as na rozmyšlenou.
Po procesu se nám ješt náš soudce dlouhou chvíli v nuje a trp liv odpovídá na naše dotazy. Je to zvláštní. Ješt p ed chvílí bych se ho i bála, jak byl nep ístupný, ale te se zm nil v naprosto optimisticky nalad ného a usm vavého lov ka. B hem besedy se nap íklad dozvídáme, že se nebojí o sv j život z d vod pomsty nebo že, jako v tšina obyvatel naší republiky, nesouhlasí s amnestií našeho bývalého prezidenta.
Abych to n jak shrnula. Hledat pravdu je p evelice t žká v c, zvlášt když umí být lidé tak zatracen p esv d iví. Naše exkurze byla velice zajímavá a velmi obdivuji a také velmi d kuji soudci panu Ji ímu Rajmovi. Práce, kterou d lá, není jednoduchá, alespo podle mého uvážení.
Indráková Anna
Student našeho gymnázia (ehm… moje mali kost) se umístil na 3. míst v celorepublikové sout ži o nejlepší sci-fi povídku roku 2012. A vy, vážení tená i asopisu Bakery, máte možnost p e íst si exkluzivní ukázku.
V tomhle sv t se nedá žít. Zem je zamo ená, ekosystémy se hroutí. K ertu se mnou! Já nejsem d ležitej. Ale nechci, aby se d ti rodily do tohohle. Pokud se tedy v bec narodí živé. Prej jsem nejlepší… nejlepší z jejich kandidát . Te mám šanci to zm nit!
Bláto se rozst íklo p t metr na ob strany, když do n j vjela mohutná kola obrn ného transportéru. Krátce nato zastavil p ed ocelovými vraty betonového bunkru. Zadní dve e se rozev ely a ven vysko ili dva muži v plášt nkách s rouškou na obli eji a vojenskými vaky, zabalenými v igelitových pytlích, p es rameno. Hned, jak za sebou zabouchli, armádní vozidlo prudce vyrazilo zp t po polní cest . Jeden z muž zabouchal na vrata. Reproduktor vedle dve í t ikrát cvakl.
„Major Vladimir Serebrjakov, identifika ní íslo: 085532,“ zvolal muž, „vedu našeho hosta.“
Pancé ová vrata se pomalu otev ela, muži v plášt nkách vešli dovnit . Dve e s kovovým zadun ním dosedly zp t na místo. P ed nimi stál chlapík v uniform , pokynul jim, aby ho následovali a odvedl je k dalším dve ím. Vlastn to byl válcovitý výtah s olov nými st nami. Oto il se tak, aby p íchozí mohli vstoupit vy íznutou ástí dovnit , a pak se sto il zp t. Jeli asi p l minuty sm rem dol .
Vystoupili do úzké chodby, voják, který je byl p ivítat, pokra oval dál, oba p íchozí z stali stát. Ze stropních rozprašova se spustila hustá mlha – relativn ú inný roztok redukující zá ení zachycené na oble ení. V další místn stce odložili plášt nky, roušky a kryty na vaky.
A kone n skrze další olov né dve e do velké kruhové místnosti. Po obvod sed ly u po íta dv desítky lidí, uprost ed na vyvýšeném stupni sed li další ty i. Ve vedlejším sále se nacházela jídelna, odkud se dostali další úzkou chodbou do malé, provizorní kancelá e, p vodn pravd podobn skladu munice. V k esle sed l vysoce postavený armádní d stojník.
„Vojín Anatolij Grigorjev se hlásí do služby, pane!“ ohlásil se ukázkov voják a energicky zasalutoval.
Plukovník Berojev pozvedl zrak a p ejel mladého muže pohledem. „Uberte, Grigorjeve. Sám jste se p ihlásil. No… p ijal naši žádost. Chci, abyste v d l, že vás nikdo do ni eho nenutí. Je to ilegální, takže když se n co zvrtne, eká nás všechny poprav í eta. A když se to povede, už se nevrátíte. Jste si toho v dom, synu?“
„Ano, pane,“ p ikývl Anatolij a ubral na hlase.
„Tak mu ukažte tu naši bandasku,“ koutky plukovníkových úst se mírn nadzvedly.
Serebrjakov zavedl mladého vojáka p es p ltucet dalších místností do jedné opravdu velké. V tšinu jejího prostoru zabírala železná kupole. Ze dvou stran vy nívaly dva menší výklenky. Od zdí bunkru k vrcholku bán vedly dv trojice žlutých trubek. Kruhový pr lez, podobný t m v ponorkách, byl otev ený.
„Ješt probíhají r zné úpravy,“ vysv tlil major, když si všiml tázavého výrazu v Anatolého tvá i.
Vojín tomu kusu plechu nerozum l, tak se rad ji moc nevyptával. Jediné, co v d l, bylo to, že p ed pár lety p išli Stephen Hawking a Brian Greene s teorií cestování v ase. A k úžasu všech jim to ostatní v dci potvrdili. Od té doby se teoreti tí fyzikové nezabývali prakticky ni ím jiným. Když dali hlavy dohromady (ale prý použili i starší rovnice, t eba Higgsovy a Feynmanovy), navrhli dokonce teoretický zp sob, jak v ase cestovat.
Samoz ejm byly jakékoliv experimenty striktn zakázány. T m zatraceným rovnicím rozumí pár lidí na sv t , p esto se n kte í z nich rozhodli nez stat jen u výpo t a spolu s dalšími nadšenci se pustili do práce. N kte í z t ch nadšenc jsou lidé s dobrými kontakty, takže obstarali tak ka vše pot ebné. Jednoduše – za ali v utajení konstruovat nefalšovaný stroj asu.
* * *
Pokud byste si cht li povídku Dv slova p e íst celou, m žete tak u init na mém blogu www.pisalek-sheppard.blog.cz
František Kop iva
K ÍŽOVKA
1. PRVNÍ ESKÝ PREZIDENT
2. VÝZNAMNÉ ZAPADO ESKÉ M STO, V POSLEDNÍ DOB ZNÁMÉ DÍKY ÚSP ŠNÉMU FOTBALOVÉMU KLUBU, KTERÝ HRAJE EVROPSKOU LIGU
3. UM L CKÝ SM R 18. 19. STOLETÍ, KLADE D RAZ NA CIT, DUŠI, VZNIKL JAKO REAKCE NA KLASICISMUS
4. HLAVNÍ M STO SPOJENÝCH ARABSKÝCH EMIRÁT
6. NÁZEV EPICKÉHO DÍLA KAROLÍNY SV TLÉ, 1. DÍLO Z ADY JEŠT DSKÝCH ROMÁN
7. FYZIKÁLNÍ VELI INA, ZNA KA F, JEDNOTKA NEWTON
8. ZVÍ E Z ELEDI LASICOVITÍ, VLÉT HN DÉ BARVY, V ZIM BÍLÉ
9. OPERA BED ICHA SMETANY, KTERÁ M LA PREMIÉRU 30.5.1866 V PROZATIMNÍM DIVADLE
10. TRVALE ZAMRZLÁ P DA
11. V ECKÉ MYTOLOGII BESTIE S LIDKÝM T LEM A BÝ Í HLAVOU
12. BRITSKÝ ZP VÁK, LEN SKUPINY THE BEATLES, MANŽEL YOKO ONO
13. VÝZNAMNÁ T LNÍ TEKUTINA
TAJENKA: JAK JE S TOUTO VÝZNAMNOU OSOBNOSTÍ SPOJEN DATUM 2.3. 1978?
5. BÝVALÝ ESKOSLOVENSKÝ DISKA , ST ÍBRNÝ MEDAILISTA Z OH 1980 V MOSKV , SLOVENSKÝ RODÁK S MA ARSKÝMI P EDKY
