Portfolio 09/2023

JONÁŠ STANÍČEK PORTFOLIO 2023

Cohousing Vall d’Hebron, Barcelona

Proyectos 4, ETSAB

Taller Pau Bajet (spolupráce Michaela Irová)

Re-Thinking Sío, Katalánsko

Urbanistica 6, ETSAB

Taller Javier Rocamonde (spolupráce Michaela Irová)

Družstevní bydlení a koleje, Milán

ATSS

Ateliér Císler - Pazdera

Vltavská filharmonie, Praha

Studentská soutěž, 2. místo

Jonáš Staníček, Matouš Pluhař, Ondřej Pecháček, Martin Holman

Obecní úřad Hlásná Třebáň

Soutěžní návrh

Jonáš Staníček, Adam Kučera, Michal Svoboda

Obecní

dům, Středokluky

ATZBP/ATBP

Ateliér Cikán - Ertl

Marina Ústí nad Labem

Studentská soutěž

Martin Holman, (Jonáš Staníček, Michal Svoboda)

Základní škola Pode Vsí

Soutěžní návrh

Jonáš Staníček, Klára Hrdličková, Karolína Hustá

Autobusové nádraží, Dvůr Králové nad Labem

Soutěžní návrh

Jonáš Staníček, Adam Kučera, Michal Svoboda, Martin Holman

Doprava: Tomáš Váňa, Tadeáš Bartoš

Jonáš Staníček

email: jonas.stanicek@email.cz

tel.: +420 777 033 619

Cohousing, Vall d’Hebron, Barcelona

Projekt společného bydlení je určen pro zaměstnance nebo pro příbuzné dlouhodobě nemocné umístěné v nemocnici Vall d’Hebron. Samotný projekt se nachází v kopcovité severní části města Barcelona. Tato část města přechází z hustě urbanizované zóny do méně hustě obydlené části. Samotný pozemek se nachází v prudkém kopci s převýšením kolem 26 m mezi jižní a severní částí. Zadáním je vytvořit bydlení s 60% residenčních a 40% společenských prostor. Bydlení je rozděleno na 7 jednotek 3kk a 7 jednotek 2kk bytových prostor.

Návrh počítá s rozdělením bytových jednotek do 7 budov. Ty jsou seskupeny do 2 clusterů po 4, respektive po 3 budovách. Mezi ně je umístěna společná zahrada. Hmoty staveb jsou tvarovány do nepravidelných pětiúhelníku, které vytvářejí jedinečný veřejný prostor uvnitř clusteru. Budovy mají společný parter, který naplňuje potřeby obyvatel jednotlivých clusterů. Mezi tyto funkce patří společná kuchyně, knihovna, prádelna, herna, pracovna nebo posilovna se saunou.

Bytové jednotky jsou umístěny nad tyto společenské prostory. Uspořádání bytů se odehrává jak v horizontální, tak ve vertikální rovině. Kuchyně s koupelnou se nachází na úrovni vstupu. Obývací pokoj je vyvýšen o 1,4 m tak, aby ve společenském prostoru vytvořil vyvýšený prostor a podpořil hierarchizaci prostoru. Ložnice je od obývacího pokoje vyvýšena o dalších 1,6 m a je umístěna nad koupelnu a částečně i kuchyni. Z této úrovně je přístupná druhá ložnice a střešní terasa. Ložnice není přiřazena žádnému z bytů a umožňuje fluktuaci mezi oběma jednotkami podle potřeby. Hmota budovy je materiálově rozdělena na dvě části. Přízemní, společná část je vybudovaná pomocí Rammed earth a navazuje tak na okolní terén. Naopak vrchní, bytová část je dřevostavba. Fasáda budovy pak odpovídá konstrukčnímu systému a propisují se na ní jednotlivé konstrukční změny odehrávající se uvnitř budovy.

PŮDORYS 1.NP

PŮDORYS 2.NP

PŮDORYS 3.NP

Re-Thinking Sío, Katalánsko

Urbanistický projekt se zabývá řekou Sío, protékající středem Katalánska a obcemi, které kolem ní vyrostly. Vesnice v této lokalitě jsou jedinečné svou morfologií a vztahem s okolní krajinou. Jsou vždy založeny na kopci, a to ze dvou důvodů. Jednak fungovali jako ochranné pevnůstky, a jednak jejich situování zabránilo zaplavováním obcí. Tyto aspekty tak tvoří jedinečnou urbánní strukturu s jednoznačně vymezenou hranicí mezi intravilánem a extravilánem. Okolí řeky Sió se v současnosti potýká s několika zásadními problémy. Území je zaměřeno především na zemědělství. To, spolu s nedostatkem občanské vybavenosti a špatné infrastruktury, způsobuje stárnutí a úbytek populace v obcích této oblasti. Homogenní využívání půdy způsobuje sucho a nízkou schopnost zadržovat vodu v území.

Hlavním cílem návrhu je obnova a tvorba udržitelného venkovského prostředí. Dosažení udržitelnosti pomocí 5 témat: ekologické, sociální a ekonomické téma, zlepšení mobility a obnova historického dědictví. Ekologické aspekty se soustředí na zelenomodrou infrastrukturu: osvobození řeky Sió pomocí tvorby zeleného pásu, diverzifikace využití půdy a zelených ploch a tvorby ekologického modelu využití šedé a dešťové vody. Sociální aspekt pracuje na principu Clusterů skládajícího se z několika vesnic. V každé vesnici v klastru bude vytvořeno komunitní centrum s coworkingovými prostory a místem pro tematické akce s různými způsoby využití. Takto vytvořená synergie mezi obcemi vytvoří cirkulaci uvnitř klastru a posílí sociální interakce mezi místními. Obnova historického dědictví je založena na zachování historického urbanistického rázu s hradebním původem a jeho unikátní kompozice s řekou Sió. Implementace nových funkcí vylepšuje odolnost stávající urbánní struktury. Ekonomický model slouží k přilákání nových obyvatel, kteří se budou vracet do dnes opuštěných budov. Je založen na dvou principech. Prvním je nabídka stávajícího bydlení bez nájmu výměnou za rekonstrukci domu novými obyvateli. Druhým je prodej domů pod cenou, aby bylo dosaženo maximalizace bytového potenciálu a aktivace rurální oblasti. Mobilita funguje ve dvou rovinách – MHD a cyklostezky. Složky MHD se skládají z regionálních autobusů, které spojují všechny Clustery v území s velkými městy kolem. Ty jsou doplněny sekundárními autobusy tzv. „bus de barrio,“ které spojují vesnice uvnitř Clusteru. Cyklostezky jsou také rozděleny do dvou úrovní. Hlavní, vedoucí podél řeky uvnitř zeleného pásu přes celé území a vedlejší, které zlepšují spojení mezi jednotlivými vesnicemi.

STRATEGIE KRAJINNÝCH ZÁSAHŮ

ZELENÝ PÁS VYPLNĚNÍ NEANDRŮ

ROZŠÍŘENÍ PÁSU ROZŠÍŘENÍ K MĚSTU

MÍSTA VÝHLEDU HOSPODAŘENÍ SE ŠEDOU VODOU

PŘEKROČENÍ ŘEKY CYKLOSTEZKA U ŘEKY CYKLOSTEZKA V KRAJINĚ

PRINCIPY OBNOVY

PRO OBČANSKOU VYBAVENOST

Obnova Zemědělských budov k tvorbě event spaces

Obnova městských ruin pro ob. vybavenost

PRO RESIDENTY

Obnova rodinných domů

Družstevní bydlení a koleje, Milan

Milan nabízí velké množství slepenců různých historických staveb s poválečnou architekturou. Stejně tak tomu je bloku mezi ulicemi Via S. Barnabam, Via Pace, Via Manfredo Fanti a Via Francesco Daverio. Historicky se zde potkává zbytek klášteru, modernistické kancelářské a školské budovy z padesátých let a novostavba Milánského soudu.

Návrh počítá s tvorbou nového prostranství, otevření nových cest a zpevnění lokálních vazeb jak pro nové rezidenty, tak pro kolemjdoucí. Současně s tím vznikají dvě budovy. Nová prostranství bloku jsou podporovány stavbami kolejí a osmipatrové residenční budovy v jižní části bloku. Stavba kolejí vzniká na místě opuštěné kancelářské budovy a místo bourání opětovně využívá její konstrukci. Ke skeletovému systému budovy je přistavěno několik dalších polí a nastavěna další tři patra. Novostavba residenční budovy je umístěna u Piazza Uminatorio a nahrazuje vjezd do podzemních garáží, který je následně v rámci stavby přepracován. Výškově stavba navazuje na jejího souseda a hmotově uzavírá přilehlé náměstí. Po obvodu kolejí je veden hluboký ochoz, ze kterého se vstupuje do jednotlivých pokojů, jádry přiraženými k sobě. Komunikace tak slouží i jako společné prostory pro studenty. Každý pokoj je navíc vybaven okenicemi, které lze různě tvarovat. Na opačných krajích lineární budovy jsou umístěny jak komunikační jádra a společenské prostory. Po vertikálních komunikacích je možno vyjít na střešní terasu nebo sejít do parteru s prostory studoven. Budova kolejí svou podobou navazuje na rastr starší budovy a projevuje se přísným sloupovým řádem. Ten obměkčují okenice jednotlivých pokojů, které svým různým otevřením vytváří na fasádě druhotnou scenérii. Obvod bytového družstevního domu je lemován ochozem, ten slouží residentům jako balkón. V budově se nacházejí dvě komunikační jádra. Z nich se vchází do tří bytů. Boční byty mají přístup přímo z ochozů na své balkóny. Na běžném podlaží jižní části se nachází dva byty 3+KK a jeden byt 2+KK. Byty mají centrální společný prostor a zónované prostory pokojů. Na severní části budovy se nachází Byt 3+KK identický s předešlými, byt 1+KK se spací nikou a 4+KK, s centrálním jádrem a pokoji umístěnými na fasádě. Do spodních dvou podlaží je umístěno společenské, a technické zázemí družstva, které jsou doplněny o aktivní parter a kancelářské prostory. Novostavba družstevního bydlení svou formou parafrázuje milánské domy. Spodní dvě patra budovy, sloužící pro občanskou vybavenost, překračuje těžký betonový skelet nesoucí stavbu nad. Linearitu budovy podtrhují ochozy obcházející budovu v dalších patrech.

PŮDORYS 1.NP

PŮDORYS 2.NP

PŮDORYS 6.NP

PŮDORYS 1.NP

PŮDORYS 2.NP

PŮDORYS TYPICKÉHO PODLAŽÍ

Vltavská filharmonie, Praha

Filharmonie 21. století je pro nás budovou, která je sama o sobě součástí veřejného prostoru. Je otevřená, průchozí, multifunkční součástí společenského života i mimo hlavní představení. Provoz rozdělený do tří budov vytváří městotvorná prostranství s lidským měřítkem, s odkazem na pražská náměstí. Zároveň budovy fungují, jako bariéru vůči hlučným hlavním komunikacím. Odsunutím veškerého uzavřeného programu do vyšších pater umožňujeme totální otevřenost parteru filharmonie. Ta je ještě umocněna výsuvnými zdmi, které zároveň bourají hranice otevřeného a uzavřeného a zdůrazňují orientaci na člověka.

Nová Vltavská filharmonie je umístěna na pomezí Horních a Dolních Holešovic. Je proto žádoucí, aby byla středobodem a ikonou lokality. Snadná dostupnost místa tramvají, metrem, autem nebo vlakem se filharmonie stává skvěle dostupnou i pro vzdálené obyvatele a pro okolní město je i výhodným atraktorem. Svým vertikálním řešením se budova stává součástí panoramatu “stověžatého města” a navazuje s ním dialog a hledá nové pokračování Pražského panoramatu. Stěžejním elementem je propojení prostranství s nábřežím řeky. Toho je dosaženo zahloubením dálnice pod úroveň země a k nábřeží vede po celé délce schodiště. Celé území je plánované jako bezbariérové.

Rozdělení do 3 budov znamená i rozdělení jejího programu. V nejvyšší budově se nachází kromě hlavního vinicového sálu filharmonie pro 1800 lidí, také sál pro 700 lidí, restaurace s vyhlídkou a muzeem české hudby. Pohyb osob v budově je zajištěn pomocí 4 vertikálních jader. V druhé budově se nachází menší sály pro 500 a 200 lidí a hotel. Ve třetí budově se nachází umělecká škola a coworking. Podzemní podlaží slouží jako parkování a zázemí filharmonie. Je zde zpřístupněn přímý vstup do metra.

Budovy jsou opláštěny samonosným sklem, jakožto hold českému sklářství a Nové Scéně od Karla Pragera. Přes ní prosvítá zlatý obklad sálů filharmonie, který se odkazuje na starou budovu Národního Divadla od Josefa Zítka.

PŮDORYS PODZEMÍHO PODLAŽÍ

PŮDORYS PŘÍZEMÍ

Veřejný prostor

Foyer

Zázemí

Restaurace

Muzeum hudby

Hotel

Umělecká škola

DIAGRAM PROSTRANSTVÍ

DIAGRAM VERT. KOMUNIKACÍ DIAGRAM ZELENĚ

Obecní úřad Hlásná Třebáň

Zadání soutěže pro obecní úřad v Hlásné Třebáni požadovalo na parcele se starou budovou úřadu navrhnout nový obecní sál, požární stanici a revitalizovat nebo navrhnout nový obecní úřad. Současně bylo vyžadováno co největší programové propojení těchto budov.

Náš návrh se vydal cestou zachování staré budovy. Nové budovy jsme situovali tak, aby prostranství před budovou OÚ zůstalo otevřené. Zbylé dvě budovy obecní sál a hasičárna vytvářejí následně dva drobné dvory, které iniciují k různým občanským událostem. Zejména je pak akcentováno prostranství před budovou hasičárny, kvůli jejich všeobecné společenské aktivitě. Tyto tři hmoty spojuje křídlo, které je umístěno na východní části parcely. Křídlo je dotaženo až k hranici parcely, k hlavní silnici. Křídlo je zároveň natlačeno k hranici parcely k sousedovi tak, aby obnovoval hustotu lokality a upevnil pozici úřadu v prostoru.

Tvary nových hmot vyplívají z jejich funkce. Hasičárna je vyšší a racionální tak, aby splnila všechny funkční požadavky. Obecní sál je maximálně otevřený, včetně střešního světlíku a zdůrazňuje otevřenost veřejnosti. Spojovací krček je svým tvarem horizontální, a zároveň se ve své přední části snaží navodit až městský pojem loubí. Nové hmoty jsou navrženy z bílého pohledového betonu, hasičárna je ve druhém podlaží obložena kopilitem, aby se tudy přivedlo maximum denního světla dovnitř garáže budovy. Střecha krčku je zazeleněná. Ze staré budovy je stržena původní omítka, kromě šambrán a holé cihly jsou natřeny na bílo.

Dispozice úřadu vyplývá z poskládání hmot. Přední část krčku obsahuje komerční prostory. Následuje knihovna s front-officem úřadu a vnitřním atriem. Skrz backoffice se vstupuje do samotného úřadu. Dále se prochází do kuchyně, respektive do společenského sálu. Zde končí volný průchod veřejnosti a poslední část sloužící hasičům je za běžného režimu uzavřena.

POHLED JIH

POHLED SEVER

POHLED VÝCHOD

POHLED ZÁPAD

Obecní dům, Středokluky

Středokluky jsou dynamicky se rozvíjející vesnice nedaleko letiště Václava Havla. Centrum vesnice je ohraničeno silnicemi do tvaru trojúhelníku. Trojúhelník obsahuje veškerou občanskou vybavenost vesnice, včetně obecního úřadu, hasičské stanice, školy nebo samoobsluhy. Ta i v souvislosti s dynamickým vývojem jednoznačně nedostačuje potřebám obce. Skupina projektů představuje řešení, jak obnovit a posílit vybavenost obce.

Budova obecního domu je umístěna na severozápadním cípu trojúhelníku v těsné blízkosti obecního úřadu. Na parcele nahrazuje samoobsluhu, která je přesunuta do nové budovy. Budova, tvarovaná do tvaru L, tvoří společně s rekonstruovaným obecním úřadem společenské dvory, vzájemně propojené, které pomáhají zpevnit a iniciovat společenské vazby v místě. Zároveň se v rámci dispozice vyrovnává s významným výškovým rozdílem na jednotlivých stranách parcely (zhruba 1,7 m).

Dům je rozdělen do 3 provozních části knihovny, sálu a kavárny. V nižší části domu se nachází Sál a jeho zázemí. Z předsálí je možno sestoupit do 1.PP, kde se nach sociální zázemí a technické místnosti nebo vystoupat do vyšší části 1.NP do kavárny případně do mezipatra, umístěného nad předsálím. Z vyšší úrovně je možno vejít do sálu skrz galerii umístěné po straně sálu. Ta je zároveň přístupná i z vnitřního dvora. Od kavárny vede centrální schodiště do 2.NP, kde se nachází knihovna. Prostor knihovny je tvořen samotnými regály, které vytvářejí “kupé” s jednotlivými tematickými místnostmi, jako je studovna, dětská zóna nebo čítárna. Z knihovny lze vstoupit na terasu s posezením a výhledem na obec.

Knihovna je navržena v základním modulu 650 mm. Současně je návrhová velikost oken v násobku modulu. V knihovně okna slouží v některých částech jako posedové niky. Architektura domu přebírá prvky okolní zástavby a interpretuje v současném tvarosloví. Fasáda budovy je omítnuta bílou jemnou omítkou.