Issuu on Google+

GIS pro státní správu GIS pro sběr dat v terénu Standardní desktop GIS řešení Co je a není veřejná správa Katastr v EU Slovenský katastr GEOaplikace roku 2003 Studie Podmínky dostupnosti a využitelnosti geodat Projekt GINIE ARcGIS 9 



















letní číslo (červen – srpen)

2/2004 w w w. g e o i n f o r m a c e . c z redakce@geoinformace.cz


řešení

GIS systémy pro státní správu

GIS technologie dnes pfiedstavují nezbytnou souãást správy prostorov˘ch informací, vãetnû prostorov˘ch informací potfiebn˘ch pro v˘kon státní správy. V˘bûr a úspû‰né zavedení GIS technologie jsou v‰ak spojeny s fiadou rizik, které se následující ãlánek pokusí odhalit. Základním rozdílem GIS technologií ve srovnání s ostatními informaãními technologiemi je skuteãnost, Ïe náklady na hardware a software potfiebné k pofiízení funkãního GIS systému tvofií obvykle pouze 10 – 15 % celkov˘ch nákladÛ na v˘stavbu a provoz systému.

Stanovení potřeb uživatelů NeÏ se pustíme do budování geografického informaãního systému, je nutné zjistit skuteãné potfieby jednotliv˘ch uÏivatelÛ, resp. skupin uÏivatelÛ. Studie potfieb uÏivatelÛ se obvykle opírají o série rozhovorÛ s jednotliv˘mi skupinami uÏivatelÛ, poãínaje koncov˘mi uÏivateli na úrovni referentÛ jednotliv˘ch oddûlení, pfies pracovníky stfiedního managementu (vedoucí oddûlení) aÏ po ãleny vrcholového managementu, které v na‰em pfiípadû budou zastupovat kraj‰tí hejtmani nebo starostové mûst a obcí povûfien˘ch v˘konem státní správy. Rozhovory s jednotliv˘mi skupinami uÏivatelÛ vyÏadují obvykle rÛzn˘ pfiístup. Referenti budou ãasto zdÛrazÀovat vlastní potfieby spojené se správou konkrétní agendy (registr nemovitostí, stavební fiízení, správa zelenû apod.). Pracovníci stfiedního managementu se budou zajímat, jak jim nová technologie pomÛÏe pfii zv˘‰ení efektivnosti fiízení a sniÏování nákladÛ na jednotlivé úseky státní správy. Stfiední a vy‰‰í management se souãasnû bude zajímat o moÏné roz‰ífiení analytick˘ch funkcí nového systému. Techniãtí pracovníci a jednotliví referenti budou zvûdaví na technické moÏnosti systému a na zpÛsob ukládání a dal‰ího zpracování grafick˘ch dat a pfiipojen˘ch negrafick˘ch informací. Stfiední a vrcholov˘ management musí pfii anal˘ze potfieb uÏivatelÛ stanovit základní smûry orientace nového systému, moÏné vazby a priority propojení s ostatními informaãními systémy (úãetnictví, administrativa apod.). Pfii zadávání anal˘zy potfieb uÏivatelÛ je vhodné zadat provedení této anal˘zy skupinû odborníkÛ, která není bezprostfiednû spjata s Ïádn˘m konkrétním dodavatelem GIS technologií. Analytická skupina by v‰ak mûla b˘t dostateãnû seznámena s potfiebami daného úseku státní správy. Komplexní a na potfiebné odborné a systémové v˘‰i provedená studie potfieb uÏivatelÛ pfiedstavuje nejen pfiínos z hlediska pfiechodu na nové technologie, ale i z hlediska racionalizace stávajících postupÛ. Analýza nákladů a přínosu GIS technologií V˘chozím stavebním prvkem pfii rozhodování o vloÏení GIS technologií do in-

2

formaãního systému kteréhokoliv územního správního orgánu je provedení anal˘zy nákladÛ a pfiínosu. V˘sledkem této anal˘zy je nejen finanãní ohodnocení nárokÛ na zavedení GIS technologie, ale i forma a ãasov˘ harmonogram celé operace. Anal˘za je potfiebná nejen pfii nasazování GIS technologií ve vût‰ích územních celcích, ale i u té nejmen‰í obce. V pfiípadû zavádûní GIS technologií ãiní obvykle nejvût‰í podíl na celkov˘ch nákladech náklady na pofiízení a aktualizaci dat. Pfii stanovení nákladÛ na pofiízení grafick˘ch dat je nutné co nejobjektivnûji stanovit pomûr mezi rastrov˘mi, vektorov˘mi a smí‰en˘mi rastrovû-vektorov˘mi daty. V˘znamn˘m prvkem nákladÛ na provoz GIS systémÛ je stanovení optimálního mnoÏství pracovníkÛ zaji‰Èujících správu budoucího GIS systému a stanovení nákladÛ na za‰kolení stávajících pracovníkÛ a jejich dal‰í vzdûlávání. Pfii stanovení nákladÛ na vlastní softwarové zabezpeãení je vhodné rozhodnout o zpÛsobu systémové podpory. Vût‰ina dodavatelÛ GIS systémÛ dnes nabízí velmi sofistikované systémy podpory, zahrnující ãasto i náklady na ‰kolení a bezplatné poskytování nûkter˘ch produktÛ. Velkou v˘hodou systémové podpory je moÏnost vyuÏívání tzv. plovoucích licencí, které umoÏÀují optimální vyuÏití software v rámci vût‰í organizace bez nutnosti dodateãné instalace na koncovém referentském poãítaãi. Oãekávan˘ pfiínos je nutné hodnotit jak kvalitativnû, tak kvantitativnû. Stanovení pfiínosu je obvykle spojeno se stanovením ãasové návratnosti v‰ech nákladÛ na pofiízení systému. V obcích povûfien˘ch v˘konem státní správy je nutné, aby si ãlenové zastupitelstva uvûdomili, Ïe návratnost GIS technologií je obvykle v˘raznû del‰í, neÏ je jejich funkãní období. BohuÏel uÏ pfiíli‰ projektÛ na zavedení GIS technologie ztroskotalo na pfiíli‰né krátkozrakosti obecního zastupitelstva. Na druhé stranû je nutné pfiiznat, Ïe v fiadû pfiípadÛ v˘konné vedení obce nebylo schopno pfiedloÏit dostateãnû fundovanou anal˘zu potfieb uÏivatelÛ, nákladÛ a pfiínosu GIS technologie pro informaãní systém daného regionu.

V˘znamn˘m prvkem anal˘zy nákladÛ a pfiínosu je stanovení vazby na stávající informaãní systémy. Ze správného stanovení této vazby rovnûÏ vyplyne optimální architektura budoucího GIS systému. Z hlediska dne‰ního stavu v˘voje GIS technologií se mÛÏe jednat o jednu ze tfií moÏností implementace GIS technologie: Desktop technologie; Technologie klient/server; Tfiívrstvá technologie Internet/Intranet; Desktop nebo síÈové technologie. GIS systémy zaloÏené na desktop fie‰ení (ArcView, GeoMedia, MapInfo, PowerMap) jsou vhodné zejména pro men‰í obce nebo izolovaná pracovi‰tû státní správy (stavební úfiad, regionální pracovi‰tû Ïivotního prostfiedí). GIS systém v tomto pfiípadû obvykle vyuÏívá specializovanou databázi (registr nemovitostí, registr pÛvodce odpadÛ, registr chránûn˘ch území apod.). Správce GISu v‰ak mÛÏe poskytovat anal˘zy a grafické v˘stupy i pro dal‰í orgány státní správy a dodávat potfiebné grafické a tabulkové v˘stupy v‰em oprávnûn˘m osobám.    

Klient/server nebo třívrstevná architektura V klasické klient/server architektufie jsou v‰echna negrafická data uloÏena v centrálním datovém skladu, k nûmuÏ jsou pfiipojeni jednotliví klienti, vãetnû klientÛ GIS systému. GIS klientem mÛÏe b˘t i desktopové GIS pracovi‰tû. Dne‰ní GIS desktop systémy (ArcView, GeoMedia) mimoto podporují i uloÏení grafick˘ch dat v centrálním datovém serveru. UloÏení grafick˘ch dat umoÏÀují jednak prostorovû orientovaná roz‰ífiení vlastních databázov˘ch systémÛ (Oracle Spatial), jednak prostorové aplikaãní servery (SDE ESRI). Nûkteré GIS systémy (ArcGIS ESRI, GeoMedia Intergraphu) podporují ukládání prostorov˘ch dat i do databáze MS Access. V˘hodou prostorovû orientovan˘ch datov˘ch skladÛ je uloÏení v‰ech dat na jediném datovém serveru, k nûmuÏ mají pfiístup v‰ichni klienti. V souãasné dobû je v‰emi GIS systémy podporovaná tfiívrstevná architektura, která obohacuje standardní klient/server


Obsah VyuÏíváte data KN efektivnû? S na‰ím fie‰ením to dokáÏete! . . . . . . . . . . . . . 1 GIS systémy pro státní správu . . . 2 – 3 Editorial . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Standardní desktop GIS fie‰ení . . . 4 – 6 GIS systémy pro sbûr dat v terénu . . 6 – 7 Digitální letecká ortofotomapa âR . . 7 – 8 Nabídka dat pro geografické informaãní systémy se stále roz‰ifiuje . . . . . . 8 – 9 Studie Podmínky dostupnosti a vyuÏitelnosti geodat pofiízen˘ch a spravovan˘ch orgány a úfiady vefiejné správy âR . . . . . . . . . 10 – 14 Co je a není vefiejná správa? Máte v tom pofiádek?. . . . . . . . . . . 15 Informaãní systém ochrany pfiírody Libereckého kraje . . . . . . . . . . 16 – 17 Katastr v Evropské unii . . . . . . . . . . 18 Slovensk˘ katastr nemovitostí a jeho digitalizace . . . . . . . . . . . . . 19 âe‰tí geoinformatici na evropské scénû. Co pfiinesl projekt GINIE? . . . 20 – 21

úvodem Konference GeoForum cs 2004 . . . . 21 GEOaplikace roku 2003 zamûfiena na evropskou integraci . . . . . . . . . 22 Regionální informaãní systém – RIS – v roce 2004 . . . . . . . . 23 – 25 Mapov˘ portál oblastních plánÛ rozvoje lesa (OPRL) . . . . . . . . . . . . 26 Aplikace pro podporu inventarizace lesa (IL) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 GeoSpatial World 2004 – mezinárodní uÏivatelská konference spoleãnosti Intergraph . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Postfiehy z jarní Seãe 2004. . . . . . . . 29 STUDENT GIS PROJEKT podruhé . . 29 Nová verze ArcGIS 9 je na trhu! . . . 30 Knihovniãka GEOinformace – nabídka knih z nakladatelství ESRI Press: Advanced Spatial Analysis . . . . . . . 31 Connecting Our World . . . . . . . . . 31 Getting to know ArcObjects . . . . . 31 Community Geography. GIS in Action. . 31 ArcGIS 9 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32    

âasopis GEOinformace si mÛÏete objednat:

âasopis je vidût i na mnoh˘ch akcích, kde je GEOinformace mediálním partnerem – GIS Ostrava, IS v zemûdûlství a lesnictví, ISSS, GIS Seã, Územní plánování a GIS, studentské soutûÏe a firemní uÏivatelská setkání. O zásadních informacích jste se mohli dovídat prÛbûÏnû i z na‰eho geoinformaãního portálu. Nበinformaãní portál www.GEOinformace.cz neustále zdokonalujeme.

pfies web na adrese: www.geoinformace.cz e-mailem po‰lete kontaktní údaje na adresu: predplatne@geoinformace.cz po‰tou po‰lete na adresu redakce objednávku. Pfiedplatné na rok 2004 je 196 Kã. V roce 2004 chystáme 4 ãísla – jarní aÏ zimní. 





GEOiinformace – ãasopis geoinformaãní komunity Toto ãíslo vychází v nákladu 3 000 ks. Pfiedplatné 196 Kã roãnû. Na vybran˘ch akcích zdarma. (ISSN 1214–2204)





  

 

vydavatel: KLAUDIAN PRAHA, s.r.o. ‰éfredaktor: ing. Radek Petr

fie‰ení o aplikaãní webovsk˘ server. Toto fie‰ení pfiiná‰í vût‰í variabilitu klientÛ, kde mimo klasick˘ch »tlust˘ch« klientÛ se uplatní i »tencí« klienti mající podobu standardních internetov˘ch prohlíÏeãÛ. Tfiívrstevné fie‰ení nabízí jednak vy‰‰í zabezpeãení dat uloÏen˘ch v centrálním datovém skladu, jednak moÏnost poskytování vybran˘ch dat v‰em obãanÛm daného regionu. Díky tomuto fie‰ení mohou orgány státní správy umístit na své webové stránky dynamická prostorová data, která jsou k dispozici obãanÛm v aktuální podobû.



redakce: RNDr. Milo‰ René, CSc., Doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. redakce, pfiedplatné, distribuce a inzerce na adrese: KLAUDIAN PRAHA, s.r.o., Radlická 2, 150 23 Praha 5 tel./fax: 251 565 572, 603 787 118 e-mail: redakce@GEOinformace.cz web: http://www.GEOinformace.cz objednávkov˘ kupon naleznete na stranû 3 a na WWW.

Závěr Stávající GIS technologie nabízejí moÏnost propojení ekonomicko-administrativních informací s prostorov˘mi informacemi v centrálním datovém skladu. V˘znamnou souãástí bezchybné v˘stavby prostorovû orientovan˘ch datov˘ch skladÛ je komplexní anal˘za potfieb uÏivatelÛ spolu s anal˘zou nákladÛ a pfiínosu GIS systémÛ. Aktuálnû nabízená softwarová fie‰ení podporují beze‰vé propojení tabulkov˘ch a prostorov˘ch informací v jediném datovém skladu. (mr)

VáÏení ãtenáfii, otevíráte dal‰í ãíslo Geoinformace, které je vûnováno zejména zájemcÛm o zpracování a vyuÏití prostorov˘ch informací v oblasti státní správy. V prÛbûhu uzávûrky tohoto ãísla se ocitla na‰e zemû na poãátku moÏná krátké, spí‰e v‰ak del‰í politické krize vyvolané v˘sledky prvních voleb do Evropského parlamentu. Pan ·pidla podává abdikaci na PraÏském hradû a já pfiem˘‰lím jak se nastalá situace promítne na na‰em dal‰ím v˘voji. JestliÏe se ohlédnu za dosavadním v˘vojem tohoto státu od listopadové revoluce, nezb˘vá mi neÏ konstatovat, Ïe díky vysoké erudici velké vût‰iny nás, prost˘ch obãanÛ, jsme se staãili vrátit pfiímo mílov˘mi kroky do Evropy, kdeÏto v oblasti politické kultury balancujeme stále nedaleko za prahem roku nula. Je aÏ s podivem jak souãasné politické elitû chutná moc a peãlivû si stfieÏí v˘dobytky pfiedchozích generací mocn˘ch. Pokud nûkdo touÏí po hmatateln˘ch dokladech mílov˘ch krokÛ, které u‰la tak ãasto zatracovaná a politick˘mi reformami zmítaná státní správa, staãí otevfiít toto ãíslo a seznámit se s v˘sledky Studie podmínek dostupnosti a vyuÏitelnosti geodat pofiízen˘ch a spravovan˘ch orgány státní správy âR. Dal‰ím, neménû v˘znamn˘m pfiíkladem, mohou b˘t v˘sledky srovnávací studie stavu digitalizace katastru ve vybran˘ch zemích EU. V úvodních ãláncích tohoto ãísla vám nabízíme aktuální pohled na pracovní nástroje vhodné pro ukládání, zpracování a anal˘zu prostorov˘ch dat. Souãasnû jsme se pokusili analyzovat souãasn˘ stav nabídky základních kartografick˘ch produktÛ, které nabízí jak státní kartografické sluÏby, tak celá fiada soukrom˘ch spoleãností. V˘znamné místo v tomto ãísle patfií také postfiehÛm z nûkolika domácích i zahraniãních setkání uÏivatelÛ geoinformaãních technologií a v˘sledkÛm tradiãní soutûÏe »Geoinformace roku«. Závûrem svého aktuálního ohlédnutí nad zaãínajícím »rozmarn˘m« létem bych vám chtûl popfiát zejména pfiíjemné chvíle u vody, pfii sbûru hub nebo plodÛ va‰ich zahrad a sadÛ nebo na cestách, které moÏná mnozí z vás podnikají s vyuÏitím GPS a dal‰ích vymoÏeností GIS technologií. Sám budu pfii sv˘ch cestách za odpoãinkem vyuÏívat digitální automapu instalovanou ve svém kapesním poãítaãi a pozvolna pfiipravovat podzimní ãíslo. Dal‰í ãíslo na‰eho ãasopisu chceme vûnovat zejména uÏivatelÛm z oblasti správy inÏen˘rsk˘ch sítí a mimo jiné nabídnout recenze konkrétních GIS produktÛ z dílen pfiedních softwarov˘ch v˘robcÛ v této oblasti Milo‰ René (Autodesk, Intergraph aj.).

3


Standardní desktop GIS řešení

řešení

V souãasné dobû lze najít na trhu nûkolik GIS desktop fie‰ení, která nabízejí komfortní zpracování a anal˘zu prostorov˘ch dat a pfiipojen˘ch tabulkov˘ch informací. V‰echny nabízené systémy jsou vyvíjeny na platformû Microsoft Windows. V˘robci tûchto systémÛ vyuÏívají v‰ech pfiedností operaãního systému MS Windows, ãasto vãetnû moÏnosti ukládání prostorov˘ch dat do databáze MS Access. Na počátku byly Windows NT a založení nadace OpenGIS Poãátky GIS software jsou úzce spojeny s platformou OS Unix. Prvním softwarov˘m v˘robcem, kter˘ se rozhodl vyuÏít plnû v˘hod zobrazování grafick˘ch dat v prostfiedí Windows, byla spoleãnost Intergraph. Spoleãnost Intergraph vyuÏila jako první v˘hod, které pfiiná‰ela tehdy nová verze Windows – Windows NT a pfienesla svÛj modulární GIS systém – MGE na tuto platformu. Intergraph souãasnû inicioval vznik nadace OpenGIS (www.opengis.org), jejímÏ základním posláním byl pokus o unifikaci datov˘ch struktur a zpfiístupnûní prostorov˘ch datov˘ch formátÛ ostatním v˘vojáfiÛm. Prvním otevfien˘m datov˘m formátem se stal právû datov˘ formát MGE. Firma ESRI, která tehdy nabízela pfiedev‰ím systém ARC/INFO na unixové platformû, podpofiila konsorcium vytvofiením nového formátu ShapeFile. Formát ShapeFile se poprvé objevil v desktop GIS fie‰ení ArcView, verze 2.1 a postupnû se stal neoficiálním GIS standardem, kter˘ dnes podporují jak v‰ichni v˘robci GIS software, tak vût‰ina desktop CAD systémÛ (AutoCAD, MicroStation). Formát ShapeFile se díky své otevfienosti a jednoduchosti stal neoficiálním v˘mûnn˘m standardem GIS dat a podporuje ho i vût‰ina dodavatelÛ digitálních prostorov˘ch dat. Nadace OpenGIS souãasnû iniciovala vznik nové generace komponentního GIS software, kter˘ dostal reálnou podobu v GeoMediích Intergraphu a roz‰ífieních (extenzích) ArcView. Ze základÛ komponentní GIS technologie vycházejí i recentní GIS systémy ESRI (ArcGIS) a Intergraphu (G/Technologie). Nadace OpenGIS rovnûÏ podpofiila snahy o normalizaci datov˘ch skladÛ a implementaci ukládání prostorov˘ch dat do standardních relaãních databází. Centrální datové sklady V pÛvodních geografick˘ch informaãních systémech jsou prostorová data ukládána ve formû komplexních grafick˘ch souborÛ, oddûlenû od tabulkov˘ch atributÛ. Teprve s pfiíchodem GeoMedií se tento zpÛsob ukládání GIS dat zmûnil. V pravdû revoluãní pfiístup GeoMedií k ukládání jednotliv˘ch grafic-

4

k˘ch prvkÛ pfiímo do relaãní geodatabáze pfiinesl v˘razn˘ zvrat do v˘voje technologií GIS. Na druhé stranû v˘vojáfii relaãních databází nabídli prostorovû orientovaná roz‰ífiení standardu ODBC (Oracle Spatial, Informix Spatial Cartrigde). Tfietí moÏností ukládání prostorov˘ch databází spoleãnû s atributov˘mi informacemi jsou prostorové databázové servery, zejména SDE ESRI. Koncepce SDE je natolik podnûtná, Ïe ji dnes mÛÏe vyuÏívat pro ukládání grafick˘ch dat i inÏen˘rská CAD aplikace Bentley MicroStation, verze 2004 (MicroStation 8.5). Pfiímé ukládání grafick˘ch prvkÛ do relaãních databází podporují rovnûÏ nová doporuãení nadace OpenGIS a nejnovûj‰í verze standardu ODBC. Desktop GIS aplikace Pro aktuální verze desktop GIS aplikací je charakteristická certifikace pro nejnovûj‰í verze operaãního systému MS Windows (Windows 2000, XP). Ze star‰ích verzí tohoto systému b˘vají podporovány obvykle jen Windows NT. Dal‰ím spoleãn˘m rysem je ãastá moÏnost ukládání prostorov˘ch dat do geodatabáze v prostfiedí MS Access. Zobrazování prostorov˘ch dat je obvykle fiízeno legendou tematické mapy a nad v˘slednou mapou lze provádût rÛznû sloÏité prostorové anal˘zy vytváfiené pomocí prostorovû orientovan˘ch SQL dotazÛ. K typick˘m analytick˘m nástrojÛm patfií vymezování obalov˘ch zón kolem vybran˘ch prostorov˘ch prvkÛ nebo vyhledávání prostorov˘ch prvkÛ podle kvantitativnû vymezeDesktop GIS řešení od Intergraph jako první přineslo možnost ukládání grafických prvků přímo do databázového skladu MS Access nebo Oracle.

ného negrafického atributu. Grafické moÏnosti desktop aplikací podporují tvorbu v˘stupÛ ve standardní kartografické kvalitû a moÏnost vytváfiení uÏivatelsky orientovan˘ch symbolÛ. Nûkteré aplikace obsahují rovnûÏ nástroje pro tvorbu grafÛ nabízejících grafické zobrazení statistick˘ch ‰etfiení. Sofistikovanûj‰í statistická ‰etfiení lze provádût zejména s vyuÏitím standardních statistick˘ch knihoven, zejména knihoven S-Plus a SPSS. Pokud jde o podporu datov˘ch formátÛ, u v‰ech nabízen˘ch fie‰ení je mimo vlastních datov˘ch formátÛ podporováno minimálnû ãtení GIS formátu ShapeFile ESRI a CAD formátÛ DGN Bentley a DWG Autodesku. Pokud jde o rastrové formáty, standardnû je podporováno ãtení formátu BMP, TIFF, GeoTIFF, JPEG, JPEG 2000 a formátÛ MrSID nebo ECW, které nabízejí nejvy‰‰í bezztrátovou komprimaci rastrov˘ch dat. Následující pfiehled nabízí typická desktop GIS fie‰ení. GeoMedia Professional Desktop GIS fie‰ení nové generace spoleãnosti Intergraph jako první pfiineslo moÏnost ukládání grafick˘ch prvkÛ pfiímo do databázového skladu MS Access nebo Oracle. Software vychází z pÛvodního GIS klienta GeoMedia a obsahuje celou fiadu velmi sofistikovan˘ch editaãních nástrojÛ, které umoÏÀují uÏivatelsky pfiívûtivou editaci prostorov˘ch dat. Dne‰ní verze 5.2 má velké mnoÏství nástrojÛ pro tvorbu kvalitních kartografick˘ch v˘stupÛ a pokroãil˘ch prostoro-


v˘ch anal˘z. V srovnání s pfiedcházejícími verzemi se v nejnovûj‰í verzi v˘raznû zvût‰ily knihovny stylÛ ãar a mapov˘ch symbolÛ. Pfiedností tohoto software je rovnûÏ podpora velkého mnoÏství kartografick˘ch zobrazení, vãetnû zobrazení S-JTSK a S-42. Z vektorov˘ch formátÛ je podporováno pfiímé ãtení formátÛ MGE, MGSM, MGDM a FRAMME Intergraphu, DGN, DWG a ShapeFile. Z rastrov˘ch formátÛ jsou podporovány zejména formáty BMP, TIFF, CALS, JPEG a v‰echny rastrové formáty spoleãnosti Intergraph. RovnûÏ je podporována pfiímá digitalizace pomocí tabletÛ se standardním rozhraním WinTab. Mimo ãtení a ukládání atributÛ ve formátu MS Access a Oracle, vãetnû Oracle Spatial lze ãíst i atributová data ve formátu ASCII nebo MS Excel. ArcView GIS Program ArcView spoleãnosti ESRI byl pÛvodnû vytvofien jako inteligentní prohlíÏeãka GIS dat ve formátu coverage ARC/INFO. Od verze ArcView 2.1 se z prohlíÏeãky stává samostatná desktop GIS aplikace, která byla navíc obohacena o nov˘ GIS formát ShapeFile a programovací jazyk Avenue. Aktuální verze ArcView 3.3 je plnû 32bitovou aplikací, podporující standard MS Office 98. Dne‰ní verze formátu ShapeFile podporuje ukládání trojrozmûrn˘ch informací o jednotliv˘ch prvcích a informací o hodnotû mûfiení vzdáleností. Mimo vektorov˘ch formátÛ ArcInfo je podporováno rovnûÏ ãtení formátu DGN Bentley a DWG Autodesk. Velmi sofistikované jsou analytické nástroje a nástroje pro tvorbu tematick˘ch map. Ve srovnání s konkurenãním GIS software je pozoruhodné mnoÏství dodávan˘ch liniov˘ch a bodov˘ch knihoven a variabilita nástrojÛ pro editaci v˘sledné mapové kompozice. Mimo ãtení databázov˘ch dat ve formátu DBF, MS Access a Oracle je podporováno rovnûÏ ãtení dat ve formátu geodatabáze SDE.

Velkou pfiedností tohoto fie‰ení je rozsáhlá variabilita programov˘ch nadstaveb (extenzí), kdy lze nalézt více neÏ 300 takov˘chto roz‰ífiení. Nejvût‰í v˘znam mají extenze ArcView 3D Analyst pro tvorbu digitálního modelu terénu a ArcView Image Analysis pro zpracování a anal˘zu rastrov˘ch dat (letecké a druÏicové snímky). Software ArcView je sv˘m poãtem cca 1 miliónu instalací celosvûtovû nejroz‰ífienûj‰ím GIS systémem. ArcGIS 9 Spoleãnost ESRI v fie‰ení ArcGIS spojila pfiednosti sv˘ch dosavadních izolovan˘ch GIS produktÛ (ARC/INFO a ArcView GIS) do komponentního fie‰ení ArcGIS. V souãasné dobû pfiichází na trh verze ArcGIS 9, která splní nároky i tûch nejnároãnûj‰ích uÏivatelÛ GIS technologií. Prostorová data jsou ukládána do geodatabáze MS Access, Oracle, IBM DB2, Informix, SQL Server a dal‰ích, pfiiãemÏ klient je voliteln˘ podle nárokÛ uÏivatele na funkãnost a moÏnosti GIS. Jedním z moÏn˘ch klientÛ je ArcView. ArcView 9, resp. ArcGIS 9 nabízí uÏivatelsky velmi pfiívûtiv˘ editaãní a analytick˘ nástroj, kter˘ podporuje rovnûÏ kartografická zobrazení S-42 a S-JTSK. V˘znamn˘m prvkem nejnovûj‰í verze ArcGIS 9 je zcela nové prostfiedí pro zpracování prostorov˘ch dat (geoprocesing), jehoÏ souãástí je mimo inteligentní pfiíkazové fiádky, nejrÛznûj‰ích prÛvodcÛ a prostfiedí pro psaní skriptÛ také aplikace ModelBuilder, která umoÏÀuje tvorbu a spou‰tûní modelÛ postupÛ zpracování dat. PowerMap PowerMap spoleãnosti Bentley pfiedstavuje kvalitní desktop aplikaci urãenou zejména pro sbûr a editaci geoinÏen˘rsk˘ch dat, vãetnû dat z moderních geodetick˘ch prostfiedkÛ (totální stanice). Z hlediska konkurence se jedná o nejnovûj‰í desktop aplikací, kterou nabízí spoleãnost Bentley zejména uÏivatelÛm sv˘ch inÏen˘rsk˘ch nástrojÛ (MicroStati-

Prostorová data jsou v ArcGIS 9 ukládána do geodatabáze MS Access, Oracle, IBM DB2, Informix, SQL Server.

řešení on). Nejvût‰í pfiednost tohoto software jsou uÏivatelsky velmi pfiívûtivé nástroje pro pofiizování a editaci prostorov˘ch dat z oblasti pozemního inÏen˘rství a správy inÏen˘rsk˘ch sítí. Z technického hlediska vychází tento software z 2D CAD fie‰ení PowerDraft a GIS fie‰ení MicroStation Geographics, Nejvût‰í pfiedností aktuální verze Power Map 2004 je podpora pfiímého ãtení dat geodatabáze SDE ESRI a moÏnost ukládání grafick˘ch dat do formátu DGN V8 a DWG 2004. Nejnovûj‰í verze umoÏÀuje rovnûÏ pfiímé ukládání grafick˘ch v˘stupÛ do formátu PDF, coÏ nabízí sdílení grafick˘ch dat velmi ‰irokou komunitou uÏivatelÛ. MapInfo Professional Software MapInfo vytvofiené stejnojmennou americkou spoleãností byl pÛvodnû stolním kartografick˘m systémem, kter˘ nabízel jednoduché nástroje pro tvorbu tematick˘ch map pfiedev‰ím v oblasti marketingu. Systém byl pÛvodnû vytvofien pro platformu MS DOS/Windows 3.1, od verze 4.0 nabízí velmi sofistikované nástroje pro editaci a anal˘zu tematick˘ch map. Jeho moÏnosti v aktuální verzi MapInfo Professional 7.5 jsou plnû srovnatelné s moderními desktop fie‰eními ostatních v˘robcÛ. Díky standardnímu ODBC rozhraní lze atributy ukládat v datov˘ch skladech Xbase, MS Access, Oracle, DB2 IBM, Informix, Sybase, Ingres a SQL Server. V˘znamná je podpora tabulkového editoru MS Excel, která je v tomto GIS systému nejpropracovanûj‰í. Spoleãnost MapInfo nabízí vlastní geodatabázové fie‰ení v podobû MapInfo SpatialWare, které umoÏÀuje ukládat prostorová data do vût‰ího poãtu relaãních databází. Mimo vlastního datového formátu je podporováno ãtení formátÛ ShapeFile, DGN a DWG. Pro v˘vojáfie aplikací je k dispozici vlastní v˘vojové prostfiedí MapBASIC a standardní v˘vojové nástroje OLE Automation (VisualBasic, Visual C++, PowerBuilder). MapInfo Professional podporuje rovnûÏ práci se standardními rastrov˘mi formáty a pfiímou digitalizaci pomocí tabletÛ se standardem WinTab. AutoCAD Map 3D Desktop GIS fie‰ení spoleãnosti Autodesk nabízí standardní desktop GIS software urãen˘ zejména pro uÏivatele CAD formátu DWG, vãetnû nejnovûj‰í verze DWG 2005. Podobnû jako v pfiípadû fie‰ení MicroStation GeoGraphics, jedná se o fie‰ení urãené zejména pro oblast pozemního stavitelství a správy in-

5


řešení Ïen˘rsk˘ch sítí. Nejnovûj‰í verze podporující formát DWG 2005 obsahuje navíc unikátní nástroje pro editaci digitálních modelÛ terénu, vãetnû nástrojÛ pro v˘poãet kubatur hmot, jejichÏ objem se mûní v prÛbûhu investiãních akcí pozemního stavitelství. Software podporuje mimo vlastního formátu DWG rovnûÏ formáty DGN, ShapeFile a v˘mûnn˘ formát spoleãnosti MapInfo. Závěr Dne‰ní desktop GIS systémy vyuÏívají v‰ech pfiedností platformy Windows NT,

2000/XP. Nûkteré nejnovûj‰í verze desktop GIS systémÛ (napfi. MapInfo 7.5) jsou certifikovány i pro Windows 98, které jiÏ samotn˘m Microsoftem nejsou podporovány. UÏivatelsky pfiívûtivé rozhraní pouÏívá standard MS Office 2000 a objektov˘ datov˘ model COM. Podobné uÏivatelské rozhraní spolu s podobnou strukturou editaãních nástrojÛ a filosofií editace a anal˘zy prostorov˘ch dat umoÏÀují uÏivatelÛm bez vût‰ích problémÛ pfiecházet mezi jednotliv˘mi konkurenãními softwarov˘mi fie‰eními. Snadnému vyuÏívání software napomáhá rovnûÏ dnes jiÏ standardní ãeská lokalizace spolu s inteligentními elektronick˘mi prÛvodci programy. Z hlediska ukládání grafick˘ch dat lze za nejprogresivnûj‰í fie‰ení povaÏo-

vat systémy GeoMedia Professional a ArcGIS, které podporují pfiímé ukládání prostorov˘ch dat do relaãní geodatabáze. Standardní OLE API rozhraní umoÏÀuje vytváfiet rozhraní k celopodnikov˘m informaãním systémÛm. Z hlediska celopodnikov˘ch informaãních systémÛ je podporováno zejména rozhraní k fie‰ení SAP nebo lze vyuÏívat specializované aplikaãní webovské servery (GeoMedia WebMap, Arc IMS, MapInfo Discovery, resp. MapInfo ProServer). Aktuální verze desktop GIS fie‰ení nabízejí uÏivatelÛm nejen vkládání a editaci prostorov˘ch dat, ale i velmi sloÏité prostorové anal˘zy nad tûmito daty. redakce

GIS systémy pro sběr dat v terénu ¤ada uÏivatelÛ se snaÏí prostorová data pofiizovat pfiímo v terénu. Mimo geodetÛ to jsou zejména geologové, ochránci pfiírody, lesníci, biologové, archeologové, pracovníci správy a údrÏby inÏen˘rsk˘ch sítí. KaÏd˘ z tûchto, do znaãné míry specializovan˘ch oborÛ, vyÏaduje pro pofiizování dat urãitou, ãasto velmi specializovanou mnoÏinu funkcí. Spoleãn˘m jmenovatelem je ukládání polohov˘ch dat, kdy se stále ãastûji vyuÏívají nástroje systému GPS. V nedávné minulosti byly mobilní aplikace provozovány na osobních poãítaãích typu notebook nebo subnotebook. Pro geodetické úãely byly vyuÏívány rÛzné typy elektronick˘ch zápisníkÛ, které jsou ãasto souãástí vybavení dne‰ních elektronick˘ch geodetick˘ch pfiístrojÛ. Pro aplikace v terénu jsou nûkdy vyuÏívány robustní subnotebooky, které napfi. nabízí americká spoleãnost Husky. Novou alternativou se v souãasné dobû stávají kapesní poãítaãe (PDA) s operaãním systémem Palm OS nebo Windows CE. I kdyÏ kapesní poãítaãe se systémem Palm OS si stále udrÏují pfievahu nad zafiízeními tfiídy Pocket PC s operaãním systémem Windows CE, v oblasti GIS aplikací se zájem v˘robcÛ a uÏivatelÛ soustfieìuje zejména na systém Windows CE. Windows CE mají v oblasti GIS dominantní postavení PfiestoÏe spoleãnost Microsoft vstoupila na trh mobilních technologií jako posled-

ní a teprve v roce 1997 stanovila základní specifikaci platformy Windows CE, podíl na trhu hardware a software pro tuto platformu stoupá kaÏdoroãnû zcela neuvûfiiteln˘m zpÛsobem. Profesionální GIS aplikace pro tuto platformu se zaãaly objevovat od verze 2.0. V˘znamnou pfiedností této platformy je podpora v˘vojáfiÛ ze strany Microsoftu, kter˘ nabízí stále zdarma programovací nástroje na bázi Visual C++ a Visual Basic. Na druhé stranû má tato platforma fiadu nepfiíjemn˘ch nedostatkÛ. Z hlediska terénních aplikací je zejména limitující nároãnost na energetické zdroje a zãásti i vût‰í nároky na velikost operaãní a ukládací pamûti. V˘robci GPS pfiístrojÛ se snaÏí energetickou nároãnost eliminovat pfiídavn˘mi akumulátory, pfiípadnû napájecími adaptéry pro provoz v automobilu. Vût‰í nároky na operaãní a ukládací pamûÈ jsou uspokojivû fie‰eny pamûÈov˘mi kartami typu CF nebo SD s vy‰‰í kapacitou (128 nebo 256 MB), které uspokojí i nejnároãnûj‰í uÏivatele. Vlajkovým produktem je ArcPad ESRI ¤e‰ení ArcPad (www.esri.com/arcpad) vy‰lo z oblíbeného desktop GIS software ArcView a jeho vektorového formátu ShapeFile. Tento formát je rovnûÏ základním datov˘m formátem pro pofiizování dat

6

v terénu. Pokud jde o rastrové formáty, jsou podporovány formáty BMP, JPEG a MrSID. V˘znamnou funkcí je rovnûÏ podpora pfienosu dat prostfiednictvím mobilního telefonu z intranetového serveru ArcIMS. K prostorov˘m datÛm a standardním databázov˘m atributÛm lze pfiipojovat digitální fotografie ve formátu JPEG nebo BMP, textové soubory, pfiípadnû videosekvence. V souãasné dobû je nabízena verze ArcPad 6.0.1., která ve srovnání s pfiedcházejícími verzemi nabízí fiadu nov˘ch editaãních schopností a zejména moÏnost pfiípravy dat pro ArcPad nejen v prostfiedí ArcView, ale i v prost���edí ArcGIS 8, resp. ArcGIS 9. Aktuální verze podporuje v‰echny verze Windows CE od verze 2.1, po verzi Windows CE 2003, resp. Windows Mobile 2003. ArcPad lze rovnûÏ provozovat na poãítaãích s operaãním systémem Windows 95/98/2000, Windows NT a Windows XP. V˘znamnou novinkou nejnovûj‰í verze bylo rovnûÏ zavedení lokalizovaného uÏivatelského rozhraní, podporujícího i ãe‰tinu. Zobrazování vektorov˘ch dat je uÏivatelsky velmi pfiívûtivé, protoÏe podporuje generalizaci dat v závislosti na zvoleném mûfiítku a uÏivatelsky volitelné symboly. ArcPad pochopitelnû podporuje pfiipojení GPS a to nejen se standardním protokolem NMEA, ale i s dal‰ími, firemními pro-


tokoly – TSIP (Trimble), Earthmate (DeLorne) a PLGR (Rockwell). Pro tvorbu projektÛ ve formátu ArcPad je k dispozici samostatn˘ v˘vojov˘ nástroj ArcPad Application Builder, resp. software ArcPad Studio, které umoÏÀuje tvorbu uÏivatelsk˘ch formuláfiÛ pro sbûr dat, jejich modifikaci a v˘voj nadstaveb pro podporu dal‰ích formátÛ. Drobnûj‰í úpravy lze provádût s vyuÏitím aplikace ArcPad tools, která je souãástí dodávky ArcPad a je urãena pro prostfiedí ArcView 3.x nebo pro prostfiedí ArcGIS. Na webové stránce spoleãnosti ESRI lze mimoto najít vût‰í poãet rÛzn˘ch ‰ablon pro sbûr dat v prostfiedí ArcPad. Mimo tûchto nástrojÛ spoleãnosti ESRI lze vyuÏít rovnûÏ software nezávisl˘ch v˘vojáfiÛ, napfi. nástroje nûmecké spoleãnosti INTEND Geoinformatik (www.intend.de), která nabízí mimo univerzálního nástroje na tvorbu formuláfiÛ aplikace pro sbûr prostorov˘ch dat v zemûdûlství a lesnictví. GPS a elektronické dálkoměry podporuje PocketGIS Britská spoleãnost Positioning Resources nabízí pro sbûr dat z GPS, totálních stanic a elektronick˘ch dálkomûrÛ software PocketGIS, kter˘ je urãen rovnûÏ pro operaãní systém Windows CE. Pro spojení s osobním poãítaãem je urãena aplikace PocketGIS Connection, která navíc umoÏÀuje pfievádût do formátu PocketGIS data ve formátu ShapeFile, DXF, TIFF, BMP a data rÛzn˘ch relaãních databází formátu ODBC. Pro snadnûj‰í pfiípravu uÏivatelsk˘ch aplikací je souãástí dodávky software vût‰í poãet pfiedem pfiipraven˘ch formuláfiÛ. Funkãní demoverzi aplikace PocketGIS si lze stáhnout z webov˘ch stránek v˘robce (www.posres.co.uk).

FieldWorker podporuje více operačních systémů UÏivatelé kapesních poãítaãÛ vûdí, Ïe Windows CE není jedin˘m operaãním systémem. Ze star‰ích systémÛ je stále k dispozici Palm OS a EPOC. UÏivatelÛm nûkterého z v˘‰e uveden˘ch tfií platforem vychází vstfiíc kanadská firma FieldWorker (www.fieldworker.com), která nabízí stejnojmenn˘ softwarov˘ produkt pro sbûr dat v terénu. V˘znamnou pfiedností ve srovnání s pfiedchozími systémy je zabudovaná podpora Oracle 9i Lite. V nabídce firmy lze najít více neÏ 100 rÛzn˘ch aplikací vytvofien˘ch zejména pro potfieby státní geologické sluÏby, dÛlních spoleãností, organizací ochrany pfiírody, precizního zemûdûlství a správy majetku. Mimo této aplikace je k dispozici rovnûÏ desktop klient/server fie‰ení FieldWorker Enterprise umoÏÀující ukládání terénních dat do centrálního datového skladu. Souãástí této aplikace je rovnûÏ automatické zálohování dat, kontrola a správa více databázov˘ch verzí a kontrola integrity dat. Software pro Windows CE nabízejí též výrobci GPS V katalogu v˘robcÛ profesionálních pozemních pfiijímaãÛ GPS, zejména firem Trimble a Leica, lze najít softwarová fie‰ení pro ukládání a dal‰í zpracování GPS dat a pfiipojen˘ch informací. Spoleãnost Trimble dokonce nabízí robustní kapesní poãítaã Trimble Recon urãen˘ pro sbûr dat i v nároãn˘ch terénních podmínkách. Sbûr dat lze realizovat buì pomocí kompaktních GPS pfiijímaãÛ se zabudovan˘m kapesním poãítaãem nebo pomocí jednoduch˘ch pfiijímaãÛ GPS signálu, které se propojí s kapesním poãítaãem tfiídy Pocket

řešení

PC. Pro první typ fie‰ení nabízí spoleãnost Trimble integrované GPS pfiijímaãe fiady GeoExplorer CE, spoleãnost Leica pfiijímaã Leica GS50. V obou pfiípadech lze zpracování GPS dat provádût s vyuÏitím firemního software, kter˘ umoÏÀuje pfiím˘ export dat do desktop GIS fie‰ení nebo do mobilního systému ArcPad ESRI. V druhém pfiípadû lze vyuÏít miniaturní GPS pfiijímaãe, které se propojí s kapesním poãítaãem tfiídy PocketPC, kde je instalován software ArcPad ESRI. Spoleãnost Trimble pro tuto variantu sbûru GPS dat nabízí pfiijímaã GPS Pathfinder Pocket, spoleãnost Leica pfiijímaã Leica GS5. Závěr V souãasné dobû je k dispozici nûkolik fie‰ení pro sbûr dat s vyuÏitím kapesních poãítaãÛ tfiídy Pocket PC a operaãním systémem Windows CE. V pfiípadû prostého sbûru GPS dat lze s v˘hodou vyuÏít nûkteré z fie‰ení spoleãnosti Trimble nebo Leica. Víceúãelové fie‰ení nabízí pfiedev‰ím software ArcPad, kter˘ podporuje jak v˘‰e uvedené GPS pfiijímaãe, tak nabízí rozsáhlej‰í moÏnosti sbûru a editace dat pfiímo v terénních podmínkách. Milo‰ René

Digitální letecká ortofotomapa ČR vysokého rozlišení Pokud si otevfiete novû koncipovanou firemní internetovou stránku brnûnské spoleãnosti GEODIS, poskytne vám moÏnost postupného prohlíÏení nabídky sluÏeb, prodeje a servisu pfiístrojÛ a také firemní aktuality. Kromû toho mÛÏete nahlédnout do pfiedstavení spoleãnosti GEODIS BRNO, seznámit se s jejími referencemi, navázat kontakt s pracovníky ãi listovat ve firemním ãasopise GEODIS News. V nabídce sluÏeb brnûnské spoleãnosti GEODIS pfiibyla na internetov˘ch stránkách dÛleÏitá poloÏka: DATA. Za ní se skr˘vá ‰iroká nabídka dat nejnovûj‰í fotogrammetrické produkce, aÈ jiÏ na bázi leteck˘ch, anebo druÏicov˘ch záznamÛ. ZákazníkÛm je tak k dispozici barevné druÏicové ortofoto âR s rozli‰ením 7 m, v˘‰kopisná data, snímky

z nedávn˘ch povodní, archivní letecké snímky a zejména leto‰ní unikátní novinka – barevná digitální letecká ortofotomapa âR s rozli‰ením 0,5 m. Pfiístup k tûmto datÛm probíhá kliknutím v kolonce »SluÏby« na poloÏku »DATA« a pak v˘bûrem »Barevné ortofoto âR« ve sloupcové nabídce. Z ní se zájemce dostane dál kliknutím na »ortofoto-

mapa s rozli‰ením 0,5 m«. Potenciální náv‰tûvník se dostává pfied moÏnost »Pfiihlá‰ení« »Registrace«. Pfiistupuje-li poprvé, »registrace« je nezbytná. UÏivatel musí potvrdit pfiijetí souhlasného e-mailu. Pak je oprávnûn k »pfiihlá‰ení«. Po nûm vstupuje do prostfiedí »Geodis Mapserveru«, kter˘ má za úkol co nejrychleji a nejjednodu‰eji provést klienta

7


řešení rozsáhl˘m souborem dat tohoto moderního kartografického díla. Front page mapového serveru vás zavede k v˘chodnímu okraji Brna – coÏ snadno poznáte podle ortofotomapy v oknû zaujímajícího nyní vût‰inu va‰í obrazovky. Vlevo od ní se ocitne nabídka menu k ovládání databáze. MÛÏete pouÏívat tradiãní funkce takov˘ch zafiízení, jako je zvût‰ování, zmen‰ování, posun, návrat na vstupní stránku, krok vpfied a krok vzad. Napravo od mapového okna je k dispozici pfiehledná mapa âR, ve které drobn˘ ãerven˘ ãtverec ukazuje polohu v˘fiezu z ortofota, kter˘ máte právû otevfien v hlavním oknû. Pro pfiesnûj‰í lokalizaci ortofota si mÛÏete

stfiídavû otevírat podle nabídky vpravo uprostfied buì silniãní mapu âR v originálním mûfiítku 1 : 100 000, anebo pfiíslu‰n˘ v˘fiez z leteckého ortofota âR v analogickém mûfiítku, resp. zvût‰ení (zmen‰ení). Obraz lze pfiekr˘t názvy jednotliv˘ch obcí a jejich ‰ed˘mi obrysy a polygony v poloprÛhledné formû. V závislosti na zvût‰ení se objevuje síÈ hran topografick˘ch map mûfiítka 1 : 100 000 nebo 1 : 5 000. Zcela vpravo dole je umístûn textov˘ vyhledávaã, která vám najde vypsanou lokalitu (sídlo) na mapû ãi ortofotu vycentrováním v pfiíslu‰ném rozli‰ení (vût‰ím neÏ je právû pouÏito v hlavním oknû). Vyhledávaã zatím umí pracovat s názvy sídel (pozor na správnou ãeskou diakritiku!), ãasem zfiejmû pfiejde na geografické názvy jin˘ch kategorií a soufiadnicové vyhledávání. Jakmile si vyhledávan˘ obraz

systém najde, je znázornûn v hlavním oknû, a mÛÏete si jej prohlíÏet za pouÏití nástrojÛ ve zmiÀované li‰tû vlevo od hlavního okna. UÏivatel ocení jak rychlost ãinnosti serveru, tak zejména kvalitu a rozsah zde umístûn˘ch dat. Ortofotomapa âR se ãlení do segmentÛ odpovídajících kladu listÛ SMO 1 : 5 000, podle kter˘ch spoleãnost GEODIS BRNO standardnû dodává tento bohat˘ podklad uÏivatelÛm. Samozfiejmû jsou i jiné moÏnosti segmentování ortofotomapy podle pfiání zákazníka (areály, pruhy, v˘fiezy pro administrativní jednotky apod.). Souãasné nelimitované prohlíÏení dat je v˘raznou motivací pro potenciální klienty, ktefií si mohou pfiedem na vlastním monitoru prohlédnout zájmovou oblast a posoudit spolehlivost, ãi vhodnost snímkového materiálu pro svou potfiebu. id = 999, Jaromír Kolejka

Nabídka dat pro geografické informační systémy se stále rozšiřuje Základem vût‰iny GIS projektÛ je kvalitní topografick˘ podklad. Rozsah a moÏnosti nabídky digitálních prostorov˘ch dat v âeské republice vycházejí pfiedev‰ím z existence civilní a vojenské kartografické sluÏby a aktivity vût‰ího poãtu soukrom˘ch objektÛ, které vytváfiejí buì rÛznû rozsáhlé geodatabáze nebo nabízejí digitální mapy pfiedev‰ím stfiedních mûfiítek. Následující pfiehled se soustfieìuje na aktuální stav nabídky vektorov˘ch dat pouÏiteln˘ch v uÏivatelsk˘ch GIS aplikacích. Vektorová data jsou nabízena jednak ve formû ucelen˘ch geodatabází, jednak ve formû grafick˘ch souborÛ rÛzn˘ch mûfiítek a v rozdílné kvalitû. Základem je nabídka státních mapových služeb âesk˘ úfiad zemûmûfiick˘ a katastrální (âÚZK, www.czuk.cz) nabízí prostorová data vhodná pfiedev‰ím pro tvorbu uÏivatelsk˘ch geodatabází velk˘ch a stfiedních mûfiítek. Základní geodatabází velkého mûfiítka je geodatabáze státního katastru, jejíÏ aktuální v˘voj byl podrobnû popsán v minulém ãísle. Dal‰ím v˘znamn˘m datov˘m zdrojem velkého mûfiítka je odvozená státní mapa 1 : 5 000. Tato mapa se skládá ze tfií datov˘ch souborÛ - katastrálního, v˘‰kopisného a topografického. Katastrální soubor je odvozen z digitální katastrální mapy (geodatabáze státního katastru), v˘‰kopisná sloÏka vychází ze systému ZABAGED a topografickou sloÏku tvofií digitální ortofoto mapy. Z technologického hlediska se tudíÏ jedná o kombinovan˘ vektorovû-rastrov˘ systém. Aktuální rozsah digitální odvozené státní mapy lze najít na webovém serveru âÚZK. ZABAGED pfiedstavuje digitální topografick˘ model území âeské republiky, kter˘ je odvozen z mapového obrazu základní mapy âR v mûfiítku 1 : 10 000. Systém vyuÏívá kartografické zobrazení S-JTSK a baltsk˘ v˘‰kov˘ systém po vyrovnání. Souãástí geodatabáze ZABAGED je 106 typÛ objektÛ struk-

8

turovan˘ch do 60 grafick˘ch vektorov˘ch souborÛ ve formátu DGN. DoplÀkové informace (vodstvo, komunikace) jsou pfiebírány z databází jejich odborn˘ch správcÛ. Prostorov˘mi organizaãními jednotkami jsou mapové listy základní mapy. V prÛbûhu tohoto roku bude dokonãena komplexní vektorizace v‰ech dat základní mapy celého území âeské republiky. Souãasnû bude dokonãena první celoplo‰ná fotogrammetrická aktualizace. Data jsou dodávána ve formû cel˘ch mapov˘ch listÛ. Data jsou souãasnû pouÏitelná ve formátu MPD projektu MGE Intergraphu a v prÛbûhu tohoto roku bude rovnûÏ moÏn˘ export do formátu ShapeFile ESRI, pfiípadnû do formátu GML. Geografická sluÏba armády âR v souãasné dobû pro potfieby uÏivatelÛ mimo oblast armády âR nabízí jednak digitální modely území v mûfiítku 1 : 25 000 a 1 : 200 000, jednak digitální v˘‰kopisná data pro mûfiítko 1 : 25 000. Informace jsou v digitálním modelu území hierarchicky a topologicky uspofiádány a organizovány. Základní ukládací jednotkou je mapov˘ list topografické mapy 1 : 25 000. Poslední aktualizace geodetick˘ch dat probûhla v letech 1987 – 96. Základním kartografick˘m zobrazením je systém S-42, alternativnû lze data poskytovat v zobrazení WGS 84 nebo S-JTSK. Od

roku 2006 by mûl b˘t základním kartografick˘m zobrazením systém WGS-84. Data jsou ukládána ve formátu coverage Arc/Info 7.x, alternativnû lze získat data ve formátu Arc/Info E00 nebo ShapeFile ESRI. Základní ukládací jednotkou map DMÚ 200 je list topografické mapy 1 : 100 000. Ostatní technická data jsou shodná s pfiedchozím datov˘m modelem. Digitální v˘‰kopisná data pfiedstavují síÈ v˘‰kov˘ch dat v síti 100 x 100 m. Základní ukládací jednotkou je ãtverec 10 x 10 km a digitální v˘‰ková data nahrazují doposud pouÏívaná data digitálního modelu reliéfu DMR 2. V˘‰kov˘ systém je Balt po vyrovnání. Data jsou poskytována jako binární soubory nebo ve formû souboru v˘‰ek bodÛ ve formátu ASCII. Významným dodavatelem digitálních kartografických dat je CEDA Central European Data Agency, a. s., (www.ceda.cz) byla zaloÏena poãátkem roku 2001. Na jejím vzniku se podílely spoleãnosti Kartografie Praha a P.F. art Brno s cílem nabídnout uÏivatelÛm datové zdroje pro GIS systémy, zejména pro oblast státní správy a podklady pro automobilové navigaãní


systémy. Aktuální nabídka digitálních map se soustfieìuje na mapy stfiedních mûfiítek. Základním produktem je administrativní mapa âR nabízená v mûfiítcích 1 : 50 000, 1 : 150 000 a 1 : 500 000. Mapová sada obsahuje kompletní územnû správní ãlenûní âeské republiky (hranice obcí, hranice obvodÛ PSâ, hranice b˘val˘ch okresÛ, hranice krajÛ v pÛvodním ãlenûní, hranice krajÛ v ãlenûní od roku 2000, hranice oblastí na úrovni NUTS2 a hranice âeské republiky). V mapû 1 : 50 000 jsou k dispozici rovnûÏ hranice jednotliv˘ch katastrálních území. Dal‰ím mapov˘m produktem jsou digitální mapy âeské republiky v mûfiítku 1 : 150 000 a 1 : 500 000. Jedná se o vektorové mapy obsahující aktuální silniãní síÈ, zobrazení sídel, lesních ploch a ostatní zelenû, vodních ploch, vodních tokÛ a Ïelezniãní sítû. Pro potfieby marketingu, dopravy a logistiky jsou nabízeny digitální vektorové mapy velkého mnoÏství ãesk˘ch mûst a obcí (cca 220 obcí). Plány mûst jsou zpracovány na základû mapov˘ch podkladÛ v mûfiítku 1 : 10 000. Ve‰keré vektorové podklady nabízené spoleãností CEDA jsou nabízeny v kartografickém zobrazení S-JTSK a v datovém formátu DGN MicroStation. ARCDATA Praha nabízí prostorová data především pro měřítko 1 : 500 000 Spoleãnost ARCDATA PRAHA nabízí pro uÏivatele GIS vektorové geografické databáze vytvofiené ve formátech ARC/INFO coverage, ESRI shapefile a Personal Geodatabase. Základní geografickou databází pokr˘vající území celé âeské republiky je produkt ArcâR 500 (aktuálnû ve verzi 2.0) odpovídající podrobností mûfiítku mapy 1 : 500 000. K základním mapov˘m prvkÛm tohoto díla patfií silniãní a Ïelezniãní síÈ, lesní a vodní plochy, plochy vybran˘ch sídel, bodová sídla, vybrané v˘‰kové body, vrstevnice, digitální model terénu a stínovan˘ terén. Souãástí geografické databáze ArcâR 500 je rovnûÏ administrativní ãlenûní âR s podrobností hranic územních celkÛ aÏ do úrovnû obcí a mûstsk˘ch ãástí a obvodÛ. Reprezentace územního ãlenûní âR je v ArcâR obsaÏena aÏ do úrovnû základních sídelních jednotek. Aktualizace administrativního ãlenûní odpovídá stavu k 1. 1. 2003. Poslední aktualizace silniãní a Ïelezniãní sítû pochází z roku 2001. Základním soufiadnicov˘m systémem S-JTSK a prostorová data jsou rovnûÏ dostupná v soufiadnicov˘ch systémech S-42 a WGS-84. Mimo této komplexní digitální geodatabáze je na webov˘ch stránkách spoleãnosti ARCDATA PRAHA (www.arcdata.cz) volnû ke staÏení datov˘ model administrativního ãlenûní âeské re-

publiky ve formátu Personal Geodatabase pro ArcGIS 8, resp. 9, vycházející z pfiedchozí verze ArcâR 500, z verze 1.3. Druh˘m v˘znamn˘m produktem pokr˘vajícím celou âeskou republiku je atlas map âeské republiky GeoâR 500, soubor 11 digitálních map s geovûdní tematikou odpovídající mûfiítku 1 : 500 000, kter˘ vznikl ve spolupráci âeského geologického ústavu, spoleãnosti ARCDATA PRAHA a dal‰ích firem a organizací v roce 1998. GeoâR 500 obsahuje mapy geologické, metalogenetické, radiometrické, radonového rizika, geomagnetické, gravimetrické, minerálních vod, krajinného pokryvu, digitální v˘‰kopis a dále druÏicovou a topografickou mapu. Data Institutu mûstské informatiky Praha (IMIP) byla v roce 1999 vyuÏita pro vytvofiení geografické databáze pro území Prahy s podrobností mûfiítka 1 : 1 000. Databáze nese název ArcâR City Praha. Mûstsk˘ informaãní systém mûsta Ostravy se stal základním podkladem pro zpracování geografické databáze Ostravy s názvem ArcâR City Ostrava. Podrobnost databáze odpovídá mûfiítku 1 : 1 000 a aktuálnost dat odpovídá stavu k roku 2002. Společnost T-Mapy nabízí digitální mapy středních měřítek Stále v˘znamnûj‰ím dodavatelem GIS dat se stává rovnûÏ spoleãnost T-MAPY (www.tmapy.cz). Základním datov˘m produktem této spoleãnosti je komplexní vektorová digitální mapa v mûfiítku 1 : 50 000. Mimo standardních prostorov˘ch dat jsou v tomto díle k dispozici rovnûÏ hranice národních parkÛ a CHKO a bodové prvky rozmístûní ãerpadel pohonn˘ch hmot. Silniãní síÈ je zpracována do úrovnû silnic III. tfiídy. Pro sestavení digitálního modelu terénu je k dispozici digitální vektorová databáze vrstevnic v mûfiítku 1 : 50 000. Digitální model terénu pracuje s prostorov˘m rozli‰ením 40 m a nabízí moÏnost stínování terénu. Pro krajská a okresní mûsta jsou k dispozici podrobná zobrazení uliãní sítû s rozli‰ením v mûfiítku 1 : 10 000 aÏ 1 : 20 000. Roz‰ífiená varianta plánÛ mûst obsahuje rovnûÏ informace o hotelech, penzionech, historick˘ch památkách, muzeích apod. Geodézie ČS nabízí nejen rastrové mapy edice Geobáze Vektorová data z území âeské republiky nabízí rovnûÏ ãeskolipská spoleãnost Geodézie âS, a.s., která je známá zejména jako dodavatel rastrov˘ch prostorov˘ch dat unikátního systému Geobáze. V její aktuální nabídce prostorov˘ch dat lze v‰ak najít i vektorová data. Vektorová data byla odvozena z mapo-

řešení v˘ch podkladÛ v mûfiítku 1 : 50 000 a jsou nabízena ve formátech ShapeFile, DGN nebo formátu MapInfo Professional. Volitelné je rovnûÏ kartografické zobrazení, které zahrnuje v základní nabídce standardní zobrazení S-JTSK, S-42 a WGS-84. Mimo standardních prostorov˘ch informací (správní hranice, komunikace, zástavba, vodstvo, lesy) jsou v nabídce prostorov˘ch dat zahrnuty rovnûÏ informace o lanovkách, vlecích, sjezdovkách, hranice národních parkÛ, CHKO a pfiírodních rezervací, polohy leti‰È, letecké koridory a poloha radiomajákÛ. K dal‰ím bodov˘m objektÛm patfií nemocnice, kempy, koupali‰tû apod. Mimo prostorov˘ch dat stfiedních mûfiítek jsou nabízeny rovnûÏ digitální vektorové mapy v mûfiítku 1 : 10 000 krajsk˘ch, okresních a dal‰ích vût‰ích mûst. Nabízené geodatabáze obsahují uliãní síÈ, zástavbu, v˘znamné vefiejnû pfiístupné budovy, hotely, motely, penziony, sportovní areály, bazény, policejní sluÏebny, prÛmyslové a obytné zóny a dal‰í adresní body. CSmap nabízí vektorová data pro uživatele GIS aplikace MapInfo Pro uÏivatele GIS desktop systému MapInfo Professional nabízí brnûnská spoleãnost CSmap s.r.o. vektorovou digitální mapu administrativního ãlenûní âR v mûfiítku 1 : 100 000. Atributová databáze obsahuje rovnûÏ údaje o poãtu obyvatel a vybavenosti obcí (zdravotní stfiedisko, po‰ta, vodovod, plynovod, kanalizace). Dal‰í rozsáhlou kolekcí vektorov˘ch dat jsou podrobné plány mûst a obcí v mûfiítku 1 : 10 000. Souãástí nabídky vektorov˘ch dat pro mûsta jsou bodové mapy adresních bodÛ, umoÏÀující geokódování a vyhledávání adres. Závěr Z uvedeného pfiehledu je patrné, Ïe aktuální nabídka základních kartografick˘ch geodatabází je pro území âeské republiky velmi komplexní a nabízí uÏivatelÛm moÏnost alternativní volby vhodného mûfiítka a rozsahu dat. Urãit˘m nedostatkem mÛÏe b˘t men‰í aktuálnost nûkter˘ch prostorov˘ch dat, zejména datov˘ch souborÛ mûst a silniãních komunikací. V kaÏdém pfiípadû patfiíme i v rámci Evropské unie k státÛm s velmi pokroãilou nabídkou digitálních vektorov˘ch dat, která dnes zahrnují území celého státu. Milo‰ René

9


Studie Podmínky dostupnosti a využitelnosti geodat pořízených a spravovaných orgány a úřady veřejné správy ČR

dokumenty

DosaÏení optimálních podmínek spojen˘ch s pfiebíráním a získáváním geodat a geoinformací, které je zpfiístupÀují co nej‰ir‰ímu okruhu uÏivatelÛ, bylo a je i v souãasnosti pfiedmûtem intenzivních snah, projektÛ a opatfiení nejen v âR. Systémová fie‰ení v této oblasti jsou naléhavá i pfies rozsáhlé a pozitivní zmûny, které probûhly a probíhají napfi. v oblasti zpfiístupnûní geodat a geoinformací resortu âeského úfiadu zemûmûfiického a katastrálního na pfielomu let 2003/2004. Na základû zakázky financované sdruÏením Nemoforum a zadané âeské asociaci pro geoinformace (CAGI) byla zpracována analytická studie Podmínky dostupnosti a vyuÏitelnosti geodat pofiízen˘ch a spravovan˘ch orgány a úfiady vefiejné správy v âR. Studie analyzovala pfiedmûtnou oblast oznaãovanou jako »podmínky poskytování« jak na základû podkladÛ âR vãetnû oblasti právních pfiedpisÛ a vyuÏití interview s vybran˘mi institucemi a subjekty, tak na základû fiady zahraniãních a panevropsk˘ch podkladÛ a zku‰eností. Mezi podklady ze zahraniãí zaujímají v˘znamné postavení novû pfiijatá Smûrnice Evropského parlamentu a Evropské rady k dal‰ímu vyuÏití informací vefiejného sektoru (Smûrnice EU), v˘stupy projektu GINIE (Geographic Information Network In Europe) a pfiipravovaného projektu INSPIRE (INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe). Pfiíspûvek seznamuje s hlavními návrhy, které studie pfiedkládá. Ve studii, která byla asociací CAGI pofiízena pro sdruÏení Nemoforum, je obsaÏen rozsáhl˘ podkladov˘ materiál, jeho anal˘za a podrobné znûní návrhÛ a argumentace k nim spolu s návrhy opafiení k jejich zaji‰tûní. Návrhy mají charakter komplexních systémov˘ch opatfiení, kdy je fie‰ení shledáváno ne izolovanû v oblasti geodat a geoinformací, ale v oblasti dat a informací vefiejného sektoru v plné obecnosti. Úvod DosaÏení optimálních podmínek spojen˘ch s pfiebíráním a získáváním geodat a geoinformací, které je zpfiístupÀují co nej‰ir‰ímu okruhu uÏivatelÛ, bylo a je i v souãasnosti pfiedmûtem intenzivních snah, projektÛ a opatfiení nejen v âR. Systémová fie‰ení v této oblasti jsou naléhavá i pfies rozsáhlé a pozitivní zmûny, které probûhly a probíhají napfi. v oblasti zpfiístupnûní geodat a geoinformací resortu âeského úfiadu zemûmûfiického a katastrálního na pfielomu let 2003/2004. Na základû zakázky financované sdruÏením Nemoforum a zadané âeské asociaci pro geoinformace (CAGI) byla zpracována analytická studie Podmínky dostupnosti a vyuÏitelnosti geodat pofiízen˘ch a spravovan˘ch orgány a úfiady vefiejné správy v âR. Studie analyzovala pfiedmûtnou oblast oznaãovanou jako »podmínky poskytování« jak na základû podkladÛ âR vãetnû oblasti právních pfiedpisÛ a vyuÏití interview s vybran˘mi institucemi a subjekty, tak na základû fiady zahraniãních a panevropsk˘ch podkladÛ a zku‰eností. Mezi podklady ze zahraniãí zaujímají v˘znamné postavení novû pfiijatá Smûrnice Evropského parlamentu a Evropské rady k dal‰ímu vyuÏití informací vefiejného sektoru (Smûrnice EU), v˘stupy projektu GINIE (Geographic Information Network In Europe) a pfiipravovaného projektu INSPIRE (INfrastructure for SPatial InfoRmation in Europe).

10

Návrhy mají charakter komplexních systémov˘ch opatfiení, kdy je fie‰ení shledáváno ne izolovanû v oblasti geodat a geoinformací, ale v oblasti dat a informací vefiejného sektoru v plné obecnosti. Navrhované podmínky jsou znaãnû liberální. Argumentem pro nastolení liberálních podmínek i pro komerãní dal‰í vyuÏití dat a informací vefiejného sektoru je podpora rozvoje nového národohospodáfiského odvûtví zpracování dat a informací, jehoÏ pfiínosy (daÀové odvody a vytvofiená pracovní místa) znaãnû pfievy‰ují pfiíjmy ze zpoplatnûného poskytování. Realizace návrhÛ obsaÏen˘ch ve studii je spatfiována pfiedev‰ím na úrovni ústfiedních orgánÛ vefiejné správy (zejména Ministerstvo informatiky, Ministerstvo prÛmyslu a obchodu, Ministerstvo práce a sociálních vûcí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí a âesk˘ úfiad zemûmûfiick˘ a katastrální) v úzké souãinnosti s profesními svazy a soukrom˘m sektorem (napfi. cestou sdruÏení Nemoforum a CAGI). Realizace opatfiení by mûla b˘t souãástí vrcholov˘ch koncepãních materiálÛ (napfi. Státní informaãní a komunikaãní politiky) a obsahem buì pfiipravovaného zákona o v˘mûnû dat ve vefiejné správû nebo speciálního zákona k aplikaci v˘‰e zmínûné Smûrnice EU.. Studie je pfiístupná na webov˘ch stránkách sdruÏení Nemoforum www.cuzk.cz/nemoforum/ a na webov˘ch stránkách CAGI www.cagi.cz. Jak budou návrhy studie uplatnûny bude pfiedmûtem dal‰í ãinnosti sdru-

Ïení Nemoforum i CAGI. V˘znamn˘m v˘chodiskem je stanovisko, které pfiijalo sdruÏení Nemoforum pfii pfiejímání studie. Toto stanovisko je dále uvedeno v plném znûní. Dále jsou uvedeny klíãové návrhy obsaÏené ve studii. Vyjádření a stanovisko sdružení Nemoforum ke studii Zpracování studie »Podmínky dostupnosti a vyuÏitelnosti geodat pofiízen˘ch a spravovan˘ch orgány a úfiady vefiejné správy âR« zadalo sdruÏení Nemoforum âeské asociaci pro geoinformace (CAGI) dne 13. kvûtna 2003. Finální znûní studie pfiedal zpracovatelsk˘ t˘m CAGI sdruÏení Nemoforum dne 23. bfiezna 2004. Následnû Nemoforum dne 4. kvûtna 2004 prostfiednictvím e-hlasování tuto studii akceptovalo. Úkolem autorÛ studie bylo – pfii pokraãujícím pfiekotném rozvoji poãítaãov˘ch technologií a za novû pfiijíman˘ch pravidel v období pfiistupování âeské republiky k Evropské unii – analyzovat situaci v tvorbû a vyuÏívání geodat a poskytnout návod, jak postupovat v této oblasti v budoucnosti. Studie obsahuje dvû hlavní ãásti, analytickou a návrhovou. Souãástí studie je téÏ rozsáhl˘ soubor podkladov˘ch materiálÛ (na CD). Autofii prezentují stav problematiky v na‰í zemi a popisují téÏ rÛznorodou situaci v zahraniãí, která, bude-li dobfie analyzována, mÛÏe b˘t inspirací


pro dal‰í rozvoj pofiizování a vyuÏívání geodat a geoinformací v pfií‰tích letech. Studie velmi podrobnû charakterizuje ‰kálu vlivÛ, které problematiku ovlivÀují, hodnotí je z nûkolika podstatn˘ch pohledÛ a nabízí variantní, ãásteãné ãi originální fie‰ení. Studie sv˘m mezioborov˘m obsahem poskytuje prostor pro diskusi, která by mûla v˘znamnû ovlivnit sdílení informací v elektronické podobû napfiíã vefiejnou správou a v koneãném dÛsledku i diskusi o efektivních sluÏbách obãanÛm. Nemoforum pfiedpokládá, Ïe dílãí texty studie mohou poslouÏit jako podklad pfii podpofie a zdÛvodnûní pfiístupÛ k fie‰ení úkolÛ zaji‰Èovan˘ch orgány státní správy. Nemoforum vyz˘vá odbornou i laickou vefiejnost k zahájení tvÛrãí diskuse, na jejímÏ podkladû by – prostfiednictvím platformy Nemofora – mohly b˘t odpovûdné orgány inspirovány k efektivním krokÛm, jejichÏ v˘sledkem bude vytvofiení podmínek k dal‰ímu zkvalitnûní geodat pofiizovan˘ch soukrom˘m i vefiejn˘m sektorem. Va‰e pfiíspûvky na témata otevfiená studií oãekáváme na adrese: nemoforum@cuzk.cz. Ke zvefiejÀování studie (resp. jejich ãástí) spolu s tímto úvodem je oprávnûno Nemoforum a CAGI, pfii vyuÏití textu studie tfietími osobami je tfieba uvádût náleÏité odkazy. Nemoforum dûkuje autorÛm za vytvofiení tohoto obsahovû bohatého materiálu. V Praze dne 5. kvûtna 2004

Datové sady jsou poskytovány prostfiednictvím datov˘ch sluÏeb. Vizualizované informace prostfiednictvím informaãních sluÏeb. Pokud se v nûkter˘ch pfiípadech pfiipou‰tí poskytování za úplatu, je tfieba vidût samostatnû ceny za datové sady a samostatnû ceny za datové sluÏby, stejnû jako samostatnû ceny za vizualizované informace a samostatnû ceny za informaãní sluÏby. Problematika poskytování geodat a geoinformací (v jakékoli v˘‰e uvedené formû) musí b˘t fie‰ena jako integrální souãást fie‰ení pro celou oblast dat a informací vefiejného sektoru (i neprostorového charakteru). Jedná se o poskytování jak v rámci vefiejného sektoru samého, tak o poskytování obãanské vefiejnosti i podnikatelské vefiejnosti (ke komerãnímu vyuÏití = dal‰í vyuÏití ve smyslu Smûrnice EU). Vychází se z toho, Ïe podmínky stanovené pro »vnûj‰í« uÏivatelsk˘ okruh – obãanskou a podnikatelskou vefiejnost (napfi. stanovené nebo doporuãené i Smûrnicí EU) by bez omezení a v˘jimek mûly platit i v okruhu »vnitfiním« – vefiejného sektoru. Zásadní je potfieba nastolení ‰iroké transparentnosti v oblasti poskytování a podpory potenciálních uÏivatelÛ – pfiejímajících (tj. aby snadno zjistili, co mohou pfievzít a za jak˘ch podmínek, stejnû jako aby bylo jednoduché uzavfiít pfiípadné smlouvy atp.) a hlavních zásad pfii stanovování pfiípadn˘ch cen. Studie formuluje jako hlavní potfieby: voln˘ a bezplatn˘ pfiístup k metadatÛm a metainformacím v síti Internetu prostfiednictvím Portálu a Geoportálu vefiejné správy s vrcholov˘ch metainformaãním systémem MIDAS a povinnosti subjektÛ vefiejného sektoru vést evidence v‰ech veden˘ch datov˘ch celkÛ a poskytovan˘ch datov˘ch sad a vizualizovan˘ch informací a metadata a metainformace o nich poskytovat, volné poskytování na základû v‰ech veden˘ch datov˘ch celkÛ (s v˘jimkou celkÛ poÏívajících zvlá‰tní ochrany dat osobních, statistick˘ch, utajovan˘ch a podobn˘ch nebo dat z oblasti knihovnictví, muzejnictví apod.), vizualizované informace samy nezpoplatÀovat, pfiípadnû jen je zaji‰Èující informaãní sluÏby (pak jen do v˘‰e skuteãn˘ch nákladÛ na nû). ProtoÏe se de facto jedná o vefiejné informaãní sluÏby, musí b˘t fie‰ení, které informaãní sluÏby jsou bezplatné a které jsou pfiípadnû zpoplatÀovány, uãinûno v rámci fie‰ení problematiky vefiejn˘ch informaãních sluÏeb, a to obecn˘m zpÛsobem, 

Za sdruÏení Nemoforum Ing. Veronika N e d v û d o v á pfiedsedkynû Nemofora, poslankynû Parlamentu âR Klíčové návrhy k podmínkám poskytování datových sad a vizualizovaných informací veřejného sektoru



Pfiedmûtem poskytování jsou: datové sady (v˘bûry nebo jinak odvozené kopie z veden˘ch datov˘ch celkÛ) urãené k zafiazení a vyuÏití v rámci informaãních systémÛ uÏivatele jako pfiejímajícího, vizualizované informace (pofiízené jako v˘stupy z veden˘ch datov˘ch celkÛ a prezentované napfi. v síti Internetu, jinak dálkov˘m pfiístupem atp.) a urãené k jednorázovému vyuÏití jako informace pro koncového uÏivatele – pfiejímajícího. Pfiitom se mÛÏe jednat jako o datové sady nebo vizualizované informace: na úrovni prvotních dat a informací nebo na úrovni metadat a metainformací. 



 



dokumenty bezplatné poskytování datov˘ch sad pokud jsou odvozeny z datov˘ch celkÛ vznikl˘ch jako souãást informaãních systémÛ podpory operativních ãinností v˘konu vefiejné správy, zpoplatnûna mÛÏe b˘t nejv˘‰e datová sluÏba, a to maximálnû do v˘‰e skuteãn˘ch nákladÛ na ni (v˘dej dat, nosiã, doruãení), zpoplatnûní mÛÏe b˘t uplatnûno u datov˘ch sad vznikl˘ch jako v˘sledek speciální datové a informaãní ãinnosti (napfi. z ãinnosti âSÚ, âÚZK, ale i krajÛ a obcí a jin˘ch). Celkové pfiíjmy pak ale nesmí pfiev˘‰it celkové náklady na pofiízení »originálního« datového celku, jakékoli poskytování je vÏdy bezplatné pro potfieby v˘uky a v˘zkumu. TéÏ pfii poskytování v˘stupÛ ze základních datov˘ch bází geodat. Schematicky lze v˘‰e charakterizované návrhy studie prezentovat schématy 1 a 2, která jsou uvedena v závûru pfiíspûvku. Nûkteré dal‰í studií postiÏené aspekty poskytování: typové licenãní smlouvy s moÏností uzavfiení online, metodiky vymezení datov˘ch celkÛ a stanovení zpÛsobÛ evidence s pfiíp. vazbami na evidence majetkové nebo úãetní, metodiky urãování cen, respektování práv tfietích stran, dodrÏování zásad hospodáfiské soutûÏe, moÏnost poskytování zprostfiedkovatelem i komerãního charakteru. Studie doporuãuje fie‰ení souvisejících v˘znamn˘ch problémov˘ch oblastí: vymezení vefiejn˘ch informaãních sluÏeb poskytovan˘ch bezplatnû a za úplatu, ochrana autorsk˘ch a dal‰ích práv a její uplatnûní pfii poskytování subjekty vefiejného sektoru, vymezení základních datov˘ch bází geodat, vymezení doporuãen˘ch forem a pfiedávacích formátÛ pfii poskytování. Studie se dot˘ká téÏ problematiky respektování pravidel hospodáfiské soutûÏe, zacházení s právy tfietích stran, problematikou evidence datov˘ch celkÛ a jejích moÏn˘ch vazeb na evidence majetkové a úãetní a nûkter˘ch dal‰ích souvisejících aspektÛ. Jako klíãové opatfiení vidí studie aplikaci v˘‰e uvedené Smûrnice EU pro âR pfii vyuÏití návrhÛ studie. K posouzení vzájemn˘ch vazeb je ve studii mimo jin˘ podkladov˘ materiál uvedena i následující srovnávací tabulka: 









  





 

11


Ustanovení Směrnice EU (všechna data a informace veřejného sektoru a pouze jejich další využití mimo oblast veřejného sektoru) Article 1 – zavádí minimální soubor pravidel pro další využití a usnadnění dalšího využití dokumentů veřejného sektoru

Návrhy projektů INSPIRE/GINIE (geodata a geoinformace veřejného sektoru příp. i sektoru soukromého s akceptem dat a informací o životním prostředí v první etapě) – týkají se geodat a geoinformací veřejné správy (precizní vymezení zda veřejné správy, sektoru nebo z financované z veřejných rozpočtů není), v první etapě dat a informací o stavu životního prostředí, která ze své povahy jsou geodaty a geoinformacemi

– nevztahuje se na dokumenty: – netýkající se veřejných úkolů veřejného sektoru

– samostatně nespecifikováno

– s právy duševního vlastnictví třetích stran

– práva duševního vlastnictví respektuje, lze odvodit, že tedy i třetích stran

– nepřístupné z důvodů národní bezpečnosti, ochrany statistických údajů, obchodního tajemství – v držení veřejnoprávních vysílacích stanic, vzdělávacích a výzkumných institucí apod., kulturních institucí

– shodně se Směrnicí EU se týkají jen »veřejných úkolů« – zde pod termínem »financované z veřejných rozpočtů«, zkráceně pak pod pojmem »veřejný sektor« (úvod) – shodně se Směrnicí EU a INSPIRE/GINIE se autorská a jiná práva třetích stran nezpochybňují, explicitně se uvádí, že je potřebné je respektovat (odst.1.10), a to i pro poskytování v rámci veřejného sektoru samého – shodně se netýkají oblastí uvedených ve Směrnici EU (viz odst.1.1), a to ani pro poskytování v rámci veřejného sektoru samého

– respektuje režimy zpřístupnění v jednotlivých státech EU, nevztahuje se na případy zvláštních režimů, kdy je požadováno prokázání zvláštních zájmů na zpřístupnění

– navrženy konkrétní podmínky v řadě oblastí

– respektují plně ve shodě se Směrnicí EU, co není přístupné (odst.1.1), uvádějí kategorie poskytování (kap.1, úvodní část) a navrhují podmínky poskytování (zejména odst. 1.3–1.10)

– respektuje ochranu osobních údajů

– není takto specifikováno, charakter dat a informací (ad výše) to činí nerelevantním

– respektují plně ve shodě se Směrnicí EU (odst.1.1)

– platnost pravidel směrnice jen nejsou–li porušeny mezinárodní úmluvy o ochraně duševního vlastnictví

– v této dikci se k ochraně již nevrací

– respektují ochranu autorských a jiných práv (odst.1.1)

– věcně není rozpor, terminologie se částečně liší

– věcně nejsou v rozporu, terminologie podle předpisů ČR či zvyklostí (příloha) – rozlišují taxativně oblasti využití pod názvem »kategorie přejímajících«. Mezi nimi občanská i podnikatelská veřejnost, pak de facto odpovídají pojmu »další využití«, zahrnuta ale i kategorie veřejného sektoru (úvod).

– předpokládají se data a informace pouze v elektronické formě

– předpokládají se data a informace pouze v elektronické formě (úvod). Vše pak i pro poskytování v rámci veřejného sektoru samého

– podobnou specifikací se návrhy nezabývají. INSPIRE však předpokládá přístup ve funkční datové infrastruktuře (on–line)

– nespecifikují lhůty pro poskytnutí, předpokládají pouze data a informace v elektronické formě (úvod)

– podobnou specifikací se návrhy nezabývají

– nezabývají se podobnou specifikací

– není specifikováno, navrhuje se určitá míra standardizace pro předávání v rámci datové infrastruktury

– obsahují shodně se Směrnicí EU. Pokud platí např. standard ISVS považuje se i takový formát za užívaný poskytujícím (odst.1.5). Vše pak i pro poskytování v rámci veřejného sektoru samého

– zvažuje jen již produkovaná data a informace

– zvažují jen již produkovaná data a informace (úvod)

Article 2 – vymezení pojmů – dalším využitím se myslí využití občanem nebo právnickou osobou pro komerční nebo nekomerční účely. Výměna mezi orgány veřejného sektoru není dalším využitím

Article 3 – dokumenty možné pro další využití musí být poskytovány za podmínek daných směrnicí, kde možno tak elektronickou cestou Article 4 – vyhovění žádosti o další využití v čase předpokládaném pro vyřízení žádosti, nejpozději však do 20 dnů (případně + dalších 20 dnů při velkém rozsahu po předchozím vyrozumění), přednostně v elektronické formě – v případě nevyhovění žádosti, musí být o důvodech žádající vyrozuměn, musí být uveden Postup možného přezkoumání (pokud není poskytováno podle směrnice již vyloučeno ve smyslu Article 1) Article 5 – zpřístupnění v používaných formátech, není povinností vyhovět jiné žádosti, stejně není povinné dělat výběry nad rámec jednoduchých operací

– veřejný sektor není povinen pokračovat v produkci dokumentů s výhledem jejich dalšího využívání

12

– není v těchto pojmech specifikováno, jedná se ale v první fázi o data a informace z oblasti životního prostředí od orgánů veřejné správy, kde směrnicí vylučované nepřipadá v úvahu

Návrhy podle studie s odkazy na příslušné části studie (geodata a geoinformace veřejného sektoru v komplexu všech dat a informací veřejného sektoru pro všechna využití) – týkají se poskytování v rámci veřejného sektoru jako celku a poskytování občanské a podnikatelské veřejnosti, tedy »komukoli«, tj. podstatně šířeji než pro »další využití« ve smyslu Směrnice EU. To co má platit pro »další využití«, návrhy považují za samozřejmě potřebné, aby platilo i pro oblast využití v rámci veřejného sektoru a pro občanskou veřejnost (úvod)


Ustanovení Směrnice EU (všechna data a informace veřejného sektoru a pouze jejich další využití mimo oblast veřejného sektoru) Article 6 – pokud je zpoplatňováno, tak souhrnný příjem nesmí překročit náklady na jejich pořízením, tvorbu, reprodukci a šíření a rozumný zisk na reinvestice – poplatky musí být nákladově orientovány v rámci odpovídajícího účetního období a kalkulovány podle odpovídajících účetních principů

Article 7 – podmínky poskytování včetně standardních poplatků pro další využití musí být předem zveřejněny (možno–li elektronickými prostředky) – na žádost musí být zpřístupněna kalkulace zveřejněného poplatku. V atypických případech musí být sděleny faktory vzaté v úvahu při kalkulaci – žadatelé musí být informováni o možnostech přezkoumání Article 8 – buď přístup bez podmínek, jestliže s podmínkami, pak formou licenční smlouvy – když standardní licence, pak upravitelné pro konkrétní případy, v digitální formě a elektronicky zpracovatelné, doporučení standardních licencí

Návrhy projektů INSPIRE/GINIE (geodata a geoinformace veřejného sektoru příp. i sektoru soukromého s akceptem dat a informací o životním prostředí v první etapě)

Návrhy podle studie s odkazy na příslušné části studie (geodata a geoinformace veřejného sektoru v komplexu všech dat a informací veřejného sektoru pro všechna využití)

– nespecifikováno v podobných kategoriích

– obsahují shodně se Směrnicí EU, a to v rámci a součtu za veškerá poskytování, tj. i včetně veřejného sektoru samého (odst.1.7)

– nespecifikováno v podobných kategoriích

– poplatek navrhují shodně se Směrnicí EU, odvozený od nákladových cen s respektováním právních předpisů včetně účetních (viz odst.1.7, 1.8). Vše pak i pro poskytování v rámci veřejného sektoru samého

– není specifikováno

– ve shodě se Směrnicí EU. Vše pak i pro poskytování v rámci veřejného sektoru samého (1.4, 1.7) – obsahují ve shodě se Směrnicí EU povinnost zpřístupnění kalkulací (viz odst.1.7). Vše pak i pro poskytování v rámci veřejného sektoru samého – podobnou specifikací se návrhy nezabývají

– připraven návrh typových licenčních smluv

– obsahují shodně se Směrnicí EU (viz odst.1.4). Vše pak i pro poskytování v rámci veřejného sektoru samého – obsahují standardní licence, ostatní ve shodě se Směrnicí EU (odst.1.4). Vše pak i pro poskytování v rámci veřejného sektoru samého

– nepředpokládají se jen online metainformační služby, ale přístup ke zdrojovým datovým celkům s možností online stahování datových celků a sad a přístupu k vizualizovaným informacím (pod celkovým označením geoinformační infrastruktura)

– obsahují potřebu vrcholového metainformačního systému (doporučen MIDAS), přístup přes Portál – Geoportál VS, vnitřní připravovanou funkcí MIDAS je jak přístup k decentralizovaným podrobnějším metainformačním systémům, tak možnost stahování datových sad a přístup (pokud to jejich poskytovatel umožní) k vizualizovaným informacím, (odst.1.3). Vše pak i pro poskytování v rámci VSe.

– není specifikováno

– požadavek rovných podmínek (v rámci kategorií přejímajících) je jedním ze základních návrhů, a to i rámci veřejného sektoru samého (odst.1.4).

– není specifikováno

– ve shodě se Směrnicí EU taktéž vyloučeno kromě důvodů veřejného zájmu, a to i při poskytování v rámci veřejného sektoru samého (odst.1.4)

– vlastní legislativa INSPIRE je v etapě předběžných návrhů

– v rámci opatření k zabezpečení návrhů se poukazuje na potřebu řešit návrhy studie integrovaně s návrhy k zabezpečení Směrnice EU (odst.2.2)

Article 13 Komise bude o aplikaci Směrnice EU informovat Evropský parlament a radu

– není relevantní

– studie se touto povinností ČR v rámci návrhů nezabývá

Article14 Směrnice EU vstupuje v platnost 31.12.2003

– není relevantní

– Směrnice EU je ve studii vesměs prezentována jako platná

Article 15 Směrnice EU je určena členským státům EU

– není relevantní

– platnost Směrnice EU i pro ČR jako členský stát od 1.5.2004 považuje studie za zřejmé

Article 9 – zajištění praktických opatření pro usnadnění vyhledávání dokumentů, přehledy hlavních z nich, přednostně online, portály s přístupem na decentralizované metainformační systémy

Article 10 – požadavek nediskriminačních podmínek pro srovnatelné kategorie přejímajících

Article 11 – zákaz exkluzivních smluv s výjimkou potřeb zajištění služby ve veřejném zájmu (pak přezkoumání nejpozději do tří let) – ty pak musí být zveřejněny Article 12 – sesouladění podmínek v členských státech do 30.6.2005 – povinnost následně informovat Komisi Evropských společenství

13


Geodata a geoinformace veřejného sektoru

Ostatní data a informace veřejného sektoru

Všechna data a informace veřejného sektoru

Datové sady – viz samostatné schéma 2

Datové služby – nejvýše za cenu nákladů na službu

Vizualizované informace – považují se za nerelevantní. Relevantní jen informační služby

Informační služby – podmínky řešit v rámci veřejných informačních služeb

Schéma 1: Geodata a geoinformace v rámci všech dat a informací,kategorizace dat a informací pro poskytování a některé podmínky spojené s poskytováním

Datové sady dat a informací

Datové sady z vlastní správní, samosprávné a podobné činnosti

Datové sady ze speciální datové a informační činnosti

Doporučení zdarma, pokud za úplatu, pak následovně

Obecně za úplatu (minimalizaci až bezplatnost zvážit)

Případná kategorizace podmínek jen následovně

Shodně v rámci veřejného sektoru

Shodně pro občanskou a podnikatelskou veřejnost

Vždy ale: celkové příjmy nepřekročí náklady, kalkulace dostupné, zdarma pro školství, vědu a výzkum Schéma 2: Datové sady a finanční podmínky jejich poskytování

Místopředseda sdružení NEMOFORUM ing. Josef Havaš, M.B.A (1956), RNDr. Josef Hojdar (1945) a ing. Milan Martinek, CSc. (1930) jsou členy CAGI a spoluautory uvedené studie – www.cuzk.cz/nemoforum

14


Co je a není veřejná správa? Máte v tom pořádek?

zajímavosti

„Jde o vefiejnou správu, vefiejn˘ sektor Terminologie i v této zdánlivû jasné oblasti je ãasto nedodrÏována, takÏe se nebo nûco je‰tû ‰ir‰ího? Vût‰inou se propokou‰íme prezentovat nûkolik záchytn˘ch bodÛ, které by mûly vnésti do vûci blematika podmínek poskytování omezupofiádek. je na data a informace (zde lze v obecné Urãit˘ transformovan˘ a zjednodu‰en˘ a korporace zájmové (komory, svazy, sporovinû pouÏít, v detailu ale stále platí v˘klad najdeme i ve studii Podmínky leãenstva), vykonávající samosprávu zájupfiesnûní uvedené v odst. 2) vefiejné dostupnosti geodat pofiízen˘ch movou (profesní). TéÏ oznaãení pro orgásprávy – tedy podrobnûji orgánÛ a úfiadÛ a spravovan˘ch orgány a úfiady vefiejny samosprávu vykonávající. státní správy a územní samosprávy. Je pro né správy (zpracovala CAGI pro sdruÏeStátní rozpočet to ale dÛvod? Co organizace jimi zfiizovaní Nemoforum, Praha 2004), kde v analy- vefiejn˘ rozpoãet v níÏe uvedeném smyné apod. – v souhrnu oznaãitelné jako vetické ãásti najdete v odst. 1.2 Základní slu pro organizaãní sloÏky státu. fiejn˘ sektor; co subjekty podporované pojmy, napfi. toto: Veřejné finance z vefiejn˘ch prostfiedkÛ? Kde jsou logické Veřejná správa specifické finanãní vztahy a operace prohranice vymezení? v ‰ir‰ím kontextu správa vefiejn˘ch záleÏi- bíhající v rámci ekonomického systému Jsme pfiesvûdãeni, Ïe hlavním urãujítostí (státní správa, územní, ale i zájmová mezi autoritami (orgány a institucemi) ve- cím znakem je skuteãnost, zda jde ãi nesamospráva). V uωím kontextu (takto pro fiejné správy na stranû jedné a ostatními jde o poskytování datov˘ch sad nebo vipotfiebu studie) pouÏíváno jako souhrnné subjekty na stranû druhé (obãany, firmazualizovan˘ch informací na základû oznaãení jen státní správy, územní samosmi, neziskov˘mi organizacemi apod.). datov˘ch celkÛ (ve smyslu odst. 2), které právy a dal‰ích orgánÛ státní moci (ParlaPozn. vefiejné finance zaji‰Èují vefiejné zabyly pofiízeny z vefiejn˘ch prostfiedkÛ. Je ment apod.). bezpeãení urãit˘ch statkÛ (vefiejn˘ch statto tedy rozsah, kter˘ je o nûco ‰ir‰í neÏ Státní správa kÛ), profinancování rÛzn˘ch transferÛ vymezení vefiejn˘m sektorem (pfiípady v˘kon státní moci, kter˘ zabezpeãují ze(zejména sociálního rázu), stimulaci ekopofiízení napfi. z grantov˘ch prostfiedkÛ jména ministerstva a dal‰í orgány ústfiednomick˘ch subjektÛ k urãitému chování subjekty mimo vefiejn˘ sektor). Jen pro ní státní správy (úfiady jako âÚZK, âSÚ, apod. zjednodu‰ení dal‰ího v˘kladu pouÏijme Úfiad pro ochranu vefiejné soutûÏe apod.) Veřejný rozpočet i pro takto roz‰ífienou oblast termín »vena úrovni celostátní pÛsobnosti, ale téÏ rozpoãet subjektu vefiejného sektoru zalofiejn˘ sektor«“. orgány pÛsobící územnû omezenû jako Ïen˘ na vefiejn˘ch pfiíjmech a vefiejn˘ch Originálními zdroji, ze kter˘ch bylo ve napfi. katastrální úfiady, úfiady práce v˘dajích. v˘‰e uveden˘ch pojmech ãerpáno, jsou apod.). Pozn.: orgány státní správy mají Veřejný statek následující publikace: pfieváÏnû povahu »úfiadÛ« (souãást moci statek, kter˘ byl pofiízen ve vefiejném zájStrecková, Yvonne: Vefiejná ekonomie v˘konné) a pouÏívá se téÏ názvu »úfiady mu s vyuÏitím vefiejného financování. pro ‰kolu i praxi. Computer Press. Praha státní správy«. Veřejný zájem 1998. Územní samospráva zájem obecn˘ – základní úãel ãinnosti veHamerníková, B., Kubátová, K.: Vefiejné samospráva vykonávaná obcemi a kraji. fiejné správy, v nûmÏ je uplatnûno vefiejné finance – uãebnice. Eurolex Bohemia. Pozn.: orgány územní samosprávy mají financování. Pozn. vefiejn˘ zájem Praha 2000. ‰ j i r e ‰ strukturu sloÏitûj‰í, hlavními sloÏkami pak mÛÏe vést k formulaci n í (ph) m v r slo kto v jsou orgány volené a úfiad pfiíslu‰né vefiejkonkrétních vefiejn˘ch e a s sm noprávní korporace obce, kraje). politik v urãit˘ch efiejn˘ sektor n˘ v j ys fie oblastech. Veřejný sektor kromû orgánÛ a úfiadÛ vefiejné správy ve Mutaci téhoÏ v˘‰e uvedeném smyslu jej tvofií je‰tû instihy na tomto zátuce (jakékoli povahy), které orgány a úfiata státní správa z v kladû lze dy vefiejné správy zfiídily, zaloÏily apod. é zn a jsou financovány stejnû jako vefiejná sprá- najít v prá˘t rÛ usí b vû vycháva z vefiejn˘ch financí. Vefiejn˘ sektor (nem vefiejná správa m zejícím z hlediska ekonomického pfiedstavuje v˘ajetkop rávní) ãlánku znamn˘ národohospodáfisk˘ sektor. územní Hojdar, J., Dále téÏ napfi.: Martinek, Samospráva kraje obce M.: Poskyoprávnûní urãitého spoleãenského organismu vyfiizovat právnû vymezen˘ okruh tování dat záleÏitostí samostatnû, relativnû nezávisle a informací samosprávy na ‰ir‰ím spoleãenském organismu, jehoÏ vefiejného iz s ac je souãástí. Rozli‰ují se dva základní drusektoru v âR é y n e j g f zfiiz hy samosprávy: územní a zájmová. Samoa v zahraniãí, in efie kÛ ( v o a v y a n n správu vykonávají tzv. vefiejnoprávní korObec a finance né orgá d co tfi e van s Veřejná správa porace, pfiiãemÏ se rozli‰ují dva základní ã. 3/2004, pfiíloha Vefiejná o r é z vefie jn˘ch p a veřejný sektor druhy: korporace územní (obce nebo kraspráva on-line. V ãlánku se k to– zdroje dat a informací je), které vykonávají územní samosprávu, muto problémovému okruhu praví: 

y.. .)

áv

nt

n

kt

ra

ga

bje

pr

or

su

y

lu

ve



15


16


17

www.GEOinformace.cz

Vítězný plakát na GIS Seč 2004, kde byl časopis GEOinformace mediálním partnerem.


Katastr v Evropské unii

ze světa

V minulém ãísle jste se mohli seznámit se stavem digitalizace katastru nemovitostí v âR. Mnohé z vás jistû bude zajímat, jak se promítají geografické informaãní systémy do zpracování státního katastru v ostatních evropsk˘ch zemích. Na poãátku tohoto roku byla na internetu uvefiejnûna podrobná anal˘za v˘voje katastru nemovitostí ve vybran˘ch evropsk˘ch zemích. V následujících fiádcích se zájemce o tuto problematiku pokusím ve struãnosti seznámit s v˘sledky této anal˘zy. EUROGI a katastr V˘‰e uvedenou anal˘zu publikovala organizace EUROGI (www.eurogi.org), coÏ je nezávislá geoinformaãní komunita sdruÏující více neÏ 6 500 vládních, akademick˘ch, nevládních a soukrom˘ch organizací a podnikÛ z více neÏ 20 evropsk˘ch státÛ. EUROGI se stavem a v˘vojem katastru nemovitostí v jednotliv˘ch evropsk˘ch zemích zab˘vá od roku 1999, kdy bylo podepsáno spoleãné memorandum s v˘zkumn˘m stfiediskem Evropské komise (JRC EC – Joint Research Centre of the European Commision). První workshop k problematice katastru se uskuteãnil v roce 2001 a na jeho organizaci se mimo JRC a EUROGI podílela maìarská poboãka HUNAGI. Workshop se soustfiedil zejména na otázky Ïivotního prostfiedí v zemûdûlství a na zamûfiení zemûdûlské politiky EU. PfiedbûÏné v˘sledky anal˘zy stavu katastru ve vybran˘ch evropsk˘ch zemích byly publikovány na prvním kongresu o katastru, kter˘ se uskuteãnil v roce 2002 v Granadû. Anal˘za proká-

Vývoj katastru ve vybraných evropských zemích V˘sledná anal˘za ukázala, Ïe pojímání katastru jako instituce pro registraci nemovitostí se i v rámci ãlensk˘ch státÛ Evropské unie v˘raznû stát od státu li‰í. Nejvût‰í rozdíly jsou zejména v chápání registrace zemûdûlsky vyuÏívan˘ch ploch. A právû zemûdûlsky vyuÏívané území bude v nejbliωím období pfiedmûtem tûch nejv˘znamnûj‰ích a souãasnû nejostfiej‰ích diskusí. Základním problémem je v tomto pfiípadû zejména zpÛsob a rozsah hospodafiení v podhorsk˘ch a horsk˘ch oblastech, rozsah dotací zemûdûlsk˘m podnikÛm a pûstování nûkter˘ch vybran˘ch plodin (vinná réva). Následující tabulka nabízí pohled na rozsah katastru státÛ, které byly zahrnuty do anal˘zy.

Přehled katastrálních území vybraných evropských států

GIS a katastr

Stát

Anal˘za prokázala, Ïe vyuÏití geoinformaãních technologií je v pfiípadû katastru v jednotliv˘ch státech velmi rÛznorodé. Spí‰e v˘jimeãnû je pro zpracování katastru pouÏívána pevná struktura geografického informaãního systému. Obvykle jsou od sebe oddûleny písemn˘ a grafick˘ operát a ty jsou zpracovávány nezávisle na sobû. Písemn˘ operát je obvykle ukládán do relaãní databáze a v nûkter˘ch zemích jsou uloÏeny jiÏ v‰echny základní informace o listu vlastnictví v digitální podobû (âeská republika, Chorvatsko, Kosovo, Maìarsko, Norsko). V Norsku je digitální katastr souãástí rozsáhlého GISu, jehoÏ souãástí je správa daní, územní plánování, ochrana území, stavební fiízení apod. V fiadû zemí nejsou rozli‰ovány zemûdûlsky vyuÏívané a ostatní plochy (Dánsko, Finsko, Holandsko, Nûmecko). Ve Francii má více neÏ 75 % vût‰ích mûst vektorizovanou katastrální mapu vytvofienou za úãasti místní správy, podnikÛ sluÏeb a správcÛ inÏen˘rsk˘ch sítí. Vektorizace ostatních katastrálních území je v‰ak zatím provedena pouze z jedné ãtvrtiny. Ve Velké Británii se nepouÏívá pro registraci vlastnictví termín katastr ve v˘znamu pouÏívaném v ostatních

Počet

katastrálních území (miliony) Česká republika 21,5 Dánsko 2,5 Finsko 4,3 Francie 50 Holandsko 8 Chorvatsko 21 Island 0,09 Itálie ? Kosovo 1,9 Maďarsko 7,5 Německo 100 Norsko 2,8 Polsko 30 Rakousko 10,4 Řecko 18 Slovinsko 5,1 Španělsko 54 Švédsko ? Švýcarsko 4 Velká Británie 18

18

zala, Ïe katastr pfiedstavuje základní prvek infrastruktury prostorov˘ch dat a jeho dal‰í v˘voj a digitalizace se stávají pfiedmûtem fiady jak evropsk˘ch, tak celosvûtov˘ch v˘zkumn˘ch programÛ a setkání odborníkÛ.

Počet zeměděl. katastrál. území (miliony) 12 – 1 25 ? – 0,008 ? 1,4 2,5 – 0,3 20 4,6 ? 4,4 ? ? ? ?

evropsk˘ch zemích. Britsk˘ zemûmûfiick˘ úfiad spravuje pro tyto úãely digitální mapy velkého mûfiítka zvlá‰È pro oblast Velké Británie (Anglie, Skotsko a Wales) a oblast Severního Irska. Pfiístup ke katastrální geodatabázi prostfiednictvím internetu je uvádûn pouze z âR a Maìarska. (pozn. red.: nyní i v SR). Pokud jde o katastrální mapy, pouÏívají se jak vektorová, tak rastrová data. Používaný software PfiestoÏe anal˘za EUROGI mûla postihnout vyuÏívání geoinformaãních technologií pfii správû katastru, v celé anal˘ze jsou spí‰e v˘jimeãnû uvádûny pouÏité softwarové nástroje. Velká fiada státÛ pfiitom vyuÏívá blíÏe nespecifikované vlastní softwarové aplikace vytvofiené pro konkrétní potfieby správce katastru. Mezi obvykle pouÏívan˘mi softwarov˘mi prostfiedky lze nalézt MicroStation Bentley (âeská republika, Dánsko), MGE Intergraphu (Dánsko), Arc/Info a AutoCAD (Finsko), MapObjects ESRI (·panûlsko), MapInfo (Finsko, Holandsko). Pokud jde o databázová fie‰ení, jsou uvádûny relaãní databáze Oracle, IBM DB2 a geodatabáze SDE (ESRI). Výhled do budoucnosti Z pfiedloÏené komplexní anal˘zy stavu katastru vypl˘vá, Ïe vût‰ina správcÛ se chce v nejbliωí budoucnosti soustfiedit zejména na dokonãení digitalizace dat a integraci jednotliv˘ch datov˘ch zdrojÛ, pfiípadnû i realizaci intranetov˘ch serverÛ. Ve v˘hledu takfika chybí pojem »e-government« a úvahy o moÏnosti v˘stavby internetového portálu státní správy se zde objevují rovnûÏ velmi zfiídka. Závěr PfiedloÏená anal˘za pfiedstavuje velmi komplexní soubor informací o aktuálním stavu katastru a jeho digitalizace. Z anal˘zy jednoznaãnû vypl˘vá, Ïe stav digitalizace katastru âR v˘raznû nezaostává za v˘vojem v ostatních evropsk˘ch státech. MoÏnost pfiístupu ke katastru z portálu státní správy nás naopak fiadí k zemím s velmi pokroãil˘m vyuÏíváním geoinformaãních technologií. (mr) www.vugtk.cz/vystrizky/kveten04/EurogiCadastral_Report-2004-April.pdf


Slovenský katastr nemovitostí a jeho digitalizace

ze světa

V˘znamnou aplikací geografick˘ch informaãních systémÛ v jednotliv˘ch státech je správa katastru nemovitostí. V minulém ãísle jste se mohli seznámit s aktuálním stavem digitalizace katastru nemovitostí âeské republiky. Úãelem následujících fiádkÛ je podání základní informace o aktuální moÏnosti pfiístupu k datÛm slovenského katastru nemovitostí prostfiednictvím internetu. Katastr nemovitostí Slovenské republiky je fiízen˘ podle ustanovení zákona Národní rady SR ã. 162/1995 Z. z. o katastru nemovitostí a o zápisu vlastnick˘ch a ostatních práv k nemovitostem ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Ústfiedním orgánem státní správy v oblasti správy katastru SR je Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky (ÚGKK SR, www.geodesy.gov.sk). Úfiad fiídí 8 krajsk˘ch katastrálních úfiadÛ a 79 okresních katastrálních správ. Katastr nemovitostí Slovenské republiky je spravován informaãním systémem, kter˘ obsahuje soubor prostorov˘ch informací a soubor popisn˘ch informací. Souãástí katastru je rovnûÏ sbírka listin (smlouvy, soudní rozhodnutí), sumární údaje katastru o pÛdním fondu, pozemkové knihy, Ïelezniãní kniha a dal‰í dokumenty. Katastr obsahuje informace o 2 922 obcích, 3 551 katastrálních územích, 5 763 550 parcelách registru C, 6 515 160 parcelách registru E a 3 648 163 listech vlastnictví. Správcem centrálního registru slovenského katastru je Geodetick˘ a kartografick˘ ústav Bratislava (GKÚ, www.gku.sk). Internetový portál slovenského katastru Katastr nemovitostí je spoleãnû s registrem obyvatelstva a obchodním rejstfiíkem jednou ze tfií základních databází, které by mûly b˘t v blízké budoucnosti propojené a tvofiit základní strukturu e-governmentu na Slovensku. Poãátkem února tohoto roku zpfiístupnil správce katastru databázi katastru nemovitostí na vefiejném internetovém portálu www.katasterportal.sk. Pfiístup na portál je vefiejn˘. Získávání jak popisn˘ch, tak prostorov˘ch dat je podmínûno pouze registrací a sloÏením finanãní zálohy. Ze zálohy se následnû odeãítají platby za jednotlivé realizované úkony. Z právního hlediska nelze v‰ak získané v˘stupy pouÏít k právním úkonÛm. Proto jsou poplatky za poskytované informace jiné, neÏ je tomu u papírov˘ch v˘stupÛ poskytovan˘ch pfiíslu‰n˘mi katastrálními správami. KaÏd˘ uÏivatel má svÛj úãet, na nûmÏ jsou evidované v‰echny realizované akce a fie‰ení umoÏÀuje vystavovat podrobn˘ v˘pis úãtu (akce, ãas, cena za poloÏky).

Katastrální portál umoÏÀuje vyhledávat údaje jednak prostfiednictvím zobrazení katastrální mapy, jednak s pomocí identifikaãních údajÛ (kraj, obec, katastrální území, vlastníci). V˘stup má formu v˘pisu katastru nemovitostí nebo zobrazení katastrální mapy. V pfiípadû vyhledávání prostfiednictvím katastrální mapy je k dispozici funkce zoomu. Dodavatelem internetového rozhraní byla společnost NESS Czech Spoleãnost NESS Technologies, Inc. je celosvûtov˘m dodavatelem sluÏeb v oblasti informaãních technologií. NESS pÛsobí ve 13 zemích na tfiech kontinentech. Spoleãnost se zamûfiuje na v˘voj, konzultaãní sluÏby, telekomunikace a systémovou integraci. K nejv˘znamnûj‰ím oblastem pÛsobnosti patfií finanãní sluÏby, telekomunikace, zdravotnictví a farmacie, prÛmyslové podniky, obrana a bezpeãnost. NESS Central & Eastern Europe (NESS CEE) je centrálou pro stfiední a v˘chodní Evropu (www.ness.com). Dohoda o vytvofiení internetové aplikace pro státní katastr byla uzavfiena v ãervenci 2003. V prÛbûhu listopadu 2003 aÏ ledna 2004 probíhal v˘voj aplikace a zku‰ební provoz, 1. 2. 2004 byl zahájen ostr˘ provoz aplikace. Cílem fie‰ení bylo zaji‰tûní autorizovaného pfiístupu k datÛm CBÚ ISKN prostfiednictvím internetu, zkvalitnûní uloÏen˘ch dat a zlep‰ení transparentnosti majetkoprávních vztahÛ. V rámci dal‰ího rozvoje se poãítá se zavedením pfiím˘ch plateb, moÏností zápisu vkladÛ a zmûn do katastru nemovitostí a moÏností zobrazování dal‰ích prostorov˘ch informací. Uzavfiená dohoda zahrnuje pûtiletou fázi systémové podpory, která bude zaji‰Èována formou outsourcingov˘ch sluÏeb. Partnerem pro správu hardware a pfiipojení je spoleãnost Slovanet. ¤e‰ení internetového katastrálního portálu je souãasnû prvním komplexním outsourcingov˘m projektem NESS ve stfiedoevropském regionu. ¤e‰ení je postavené na aplikaãním serveru Oracle iAS nad databází Oracle, která obsahuje údaje SPI pfiebírané z centrální databáze KN. V˘stupní sestavy jsou

vytváfieny pomocí Oracle Reports. Systém je provozován na tfiech serverech s operaãním systémem Windows 2000 Server. Portál má tfii rozhraní – uÏivatelské, rozhraní pro administraci a rozhraní datové pro pfiíjem zmûnov˘ch údajÛ z registru. Grafické rozhraní je řízeno prostřednictvím MapGuide Autodesku Vzhledem k tomu, Ïe v˘znamnou souãástí internetového portálu slovenského katastru je poskytování prostorov˘ch informací prostfiednictvím katastrální mapy, je integrální souãástí aplikace grafick˘ aplikaãní server. Grafické fie‰ení je zaloÏeno na internetovém aplikaãním serveru MapGuide Autodesku. Práce na grafické aplikaci byly zahájeny v fiíjnu 2003 a aplikaãní fie‰ení postavené na technologii Autodesk MapGuide vyvinula ãeská spoleãnost Grall (www.grall.cz). K hlavním pfiednostem webového aplikaãního serveru MapGuide patfií vysok˘ uÏivatelsk˘ komfort a vysoká rychlost zobrazování vektorov˘ch a rastrov˘ch prostorov˘ch dat. K prohlíÏení prostorov˘ch dat katastrálního portálu SR je pouÏíván MS Internet Explorer 5.0.1 nebo 6.0. Vzhledem k tomu, Ïe souãástí informací poskytovan˘ch internetov˘m portálem jsou rovnûÏ rÛzné písemné dokumenty (smlouvy, soudní rozhodnutí) je potfiebné mít na klientském poãítaãi instalován rovnûÏ AcrobatReader 5.0 Závěr Zpfiístupnûní údajÛ z katastru nemovitostí prostfiednictvím internetu v˘raznû zjednodu‰í a zrychlí pfiístup uÏivatelÛ ke v‰em vefiejn˘m informacím o nemovitostech. Zvefiejnûní tûchto údajÛ bude postupnû vyvolávat zv˘‰ení nárokÛ na zkvalitnûní sluÏeb a souãasnû i zkvalitnûní obsahu katastru nemovitostí, coÏ vítají rovnûÏ pracovníci rezortu ÚGKK SR. PracovníkÛm katastrálních správ pfiinese moÏnost internetového pfiístupu ke katastru nemovitostí sníÏení poãtu v˘pisÛ a vût‰í prostor pro dal‰í zkvalitÀování obsahu vlastního KN. Milo‰ René

19


rozhovor

Čeští geoinformatici na evropské geoinformační scéně. Co přinesl projekt GINIE?

Rozhovor s Evou Pauknerovou, koordinátorkou ãeské úãasti v projektu GINIE a dlouholetou »velvyslankyní« CAGI a ãeské geoinformatiky v celoevropském prostoru. CAGI se v pfiede‰l˘ch dvou letech ingeoinformace – EUROGI. Díky tomu bylo tenzivnû zapojila do evropského promoÏné zapojení CAGI v mezinárodních jektu GINIE. Co bylo pfiíãinou? aktivitách. Velkou pfiíleÏitostí byla právû âeská asociace pro geoinformace (CAGI) úãast v celoevropském projektu GINIE – zafiadila mezinárodní osvûtu mezi své cíle Geographic Information Network in Europe. uÏ ve sv˘ch stanovách z roku 1997. K takové roli se pak pfiihlásila i v rámci NeO jak˘ projekt se jednalo a jak probímofora a Programu rozvoje NGII pro léta hal? 2001-5. Ale byla doba reformování vefiejProjekt GINIE byl financovan˘ z prograné správy a mezinárodní aktivity stále zÛmu IST Evropské unie. Partnery projektu stávaly trochu v pozadí. KdyÏ jsem se byly EUROGI, Spoleãné v˘zkumné centkoncem devadesát˘ch let vrátila po ãtyfirum Evropské komise (JRC EC) a Open leté oklice jin˘mi obory mezi geoinformaGIS Consortium Europe, které reprezentiky, pfiekvapenû jsem zji‰Èovala, Ïe na tuje prÛmysl GIT. Roli koordinátora proevropské úrovni nejsou o aktuálním jektu mûla Univerzita Sheffield, jmenovivyuÏívání geoinformaãních technologií tû Max Craglia. Práce na GINIE probíhaly (GIT) v âR témûfi Ïádné ucelené informaod listopadu 2001 do ledna 2004. UÏ náce. Dynamick˘ v˘voj v oblasti GIT, kterézev projektu napovídá, Ïe ‰lo o to, roz‰ífiit ho jsme byli v âechách a na Moravû a posílit v Evropû propojení tûch, ktefií se svûdky, jako by zvenãí nebyl. Jakoby vÛgeoinformacemi zab˘vají, a pfiiblíÏit probec neexistovaly v‰echny ty informaãní blematiku geoinformací a GIT tûm, ktefií systémy a sluÏby, které pracovaly s geodajich v budoucnu mohou vyuÏívat. ty a geoinformacemi v rÛzn˘ch organizacích a oborech. Podobnû málokdo sledoCíli projektu bylo: val, co se odehrává za na‰imi hranicemi. lépe pochopit klíãové otázky a aktéry ovlivÀující vyuÏití geografick˘ch inforKdyÏ jsem se v roce 2001 stala fieditelmací v Evropû; kou CAGI, logicky patfiilo mezi mé úkoly formulovat strategii, která podpofií ‰ir‰í i cíle zviditelnit ãeskou GI komunitu v zavyuÏití GI a zohlední pfiitom politickou hraniãí a naopak zde pfiiblíÏit zahraniãní situaci i technologick˘ v˘voj v Evropû. dûní. K naplÀování takového zámûru Pozornost byla vûnovaná roli geograprakticky pomohlo, Ïe se CAGI stala ãlefick˘ch informací pfii podpofie politik nem evropské zastfie‰ující organizace pro Evropské komise, které mají siln˘ územní dopad, v e-governmentu a roz‰ifiování EU. Aktuálním tématem, které otvíralo Ïivou diskusi nejen v âR, ale ve v‰ech evropsk˘ch zemích, bylo opûtovné vyuÏívání informací vefiejného sektoru. DÛleÏité proto bylo, Ïe paralelnû s GINIE probíhala pfiíprava evropské smûrnice, která tuto otázku právnû upravuje a je známá pod zkratkou PSI. Projekt GINIE probíhal soubûÏnû také s pfiípravami legislativní iniciativy INSPIRE – infrastruktura pro prostorová data v Evropû. Aktivity GINIE se dafiilo pomûrnû dobfie koordinovat s postupem pfiíslu‰n˘ch institucí Evropské komise a fiada z prÛbûÏn˘ch v˘stupÛ GINIE byla vyuÏita v rámci pfiíprav INSPIRE i direktivy PSI. 



pravu právních dokumentÛ, které se t˘kají celé EU. Co se území t˘ãe, byla hlavním teritoriem Evropa. Vedle zemí tzv. evropské patnáctky se postupnû pozornost roz‰ifiovala na pfiistupující i dal‰í kandidátské zemû. Nûkterá témata byla zpracována v je‰tû vût‰ím rozsahu. Kupfiíkladu specializovaná studie o SDI byla zamûfiena na porovnání situace v Severní Americe a Austrálii. V dal‰ím podprojektu byly diskutovány a analyzovány spoleãné problémy a rozdíly ve Stfiedomofií, tzn. vedle jihoevropsk˘ch zemí se podílely i nûkteré zemû Afriky a Blízkého V˘chodu. A co se poãtu akcí a úãastníkÛ t˘ãe? Probûhlo 6 specializovan˘ch semináfiÛ (Ispra, PafiíÏ, Praha, Mnichov, ¤ím, Kréta). Byly zorganizovány 2 evropské konference (v Dublinu v roce 2002 a Bruselu v listopadu 2003), kde byly v˘stupy prezentovány vysoce postavenému publiku z fiad fiídících pracovníkÛ vládních organizací, v˘zkumu i prÛmyslové sféry. Bylo uskuteãnûno 10 celoevropsk˘ch prÛzkumÛ a zpracováno 12 rozsáhl˘ch studií. Pfiehled témat ukazuje tabulka. 

 

 

 











ing. Eva Pauknerová, CSc.

20

Lze nûjak upfiesnit rozsah projektu? Naznaãila uÏ jsem dopad projektu na pfií-

Infrastruktury pro prostorová data (SDI) v Evropě. Geoinformační politiky v Evropě. Vytváření geoinformačních kapacit a rozšiřování EU. Registry a elektronické služby. Od lokálního ke globálnímu, – Infrastruktury pro prostorová data. GI v oblasti Středomoří. Porovnání využití SDI v USA, Kanadě a Austrálii. Srovnávací analýza národních asociací zabývajících se GI. Přehled klíčových GI organizací v Evropě. Srovnávací analýza panevropských organizací zabývajících se GI. Souhrn nejlepších praktických ukázek užití GI v Evropě. Případové studie využití GI v Evropě.


jako v˘stup GINIE prezentován na závûreãné konferenci GINIE v Bruselu a jako unikátní fie‰ení byl s velk˘m uznáním pfiijat zástupci EUROGI, Evropské komise i GSDI. V âR byl letos ocenûn zvlá‰tní cenou Geoaplikace roku.

Informace o jednotliv˘ch akcích, v‰echny podrobné studie i souhrnné zprávy byly elektronicky zvefiejnûny na stránkách JRC www.ec-gis.org/ginie. Dokumenty byly prÛbûÏnû pfiekládány aÏ do 14 evropsk˘ch jazykÛ. Tiskem byly vydány srovnávací studie „Spatial Data Infrastructures: Country Reports 2002", souhrnná publikace »Geographic Information in the Wider Europe« a také anglické verse v‰ech souhrnn˘ch zpráv. Do projektu GINIE se zapojilo pfies 150 pfiizvan˘ch zástupcÛ v˘zkumu, státních institucí a prÛmyslu z 32 zemí. Mnoho dal‰ích odborníkÛ se v jednotliv˘ch zemích podílelo na zpracování národních podkladÛ. Projekt pfiispûl ke shromáÏdûní jedineãn˘ch souhrnn˘ch informací, potfiebn˘ch k vytvofiení fundované politiky zamûfiené na geografické informace v Evropû. Jak se podílela CAGI, pfiípadnû âeská republika ? Zámûr pfiihlásit se do v˘bûrového fiízení EUROGI podpofiilo pfiedsednictvo CAGI poãátkem února 2002. V˘bûr dopadl pro CAGI úspû‰nû. Jednak byli v pomûrnû velké konkurenci pfiijati kandidáti, které CAGI navrhla k zastupování âR na odborn˘ch akcích GINIE. Kromû toho byla CAGI vybrána za fie‰itele dvou podprojektÛ. Prvním bylo zaji‰tûní semináfie a zpracování srovnávací studie »Vytváfiení geoinformaãních kapacit a roz‰ifiování EU«. Druh˘m úkolem bylo vytvofiit a naplnit ukázkami evropskou vyhledávací sluÏbu pro zdafiilé pfiíklady uÏití GI. Smlouva byla podepsána na konci bfiezna 2002. Od té doby bylo tfieba zaji‰Èovat ãeské zastupování a prezentace na mezinárodních odborn˘ch akcích. Pro roky 2002 i 2003 se podafiilo získat granty v rámci programu Evropské komise Phare – Access Networking. Díky sdruÏení prostfiedkÛ jsme mohli vyslat ãeské zástupce na v‰echny odborné akce GINIE, navíc se podafiilo zajistit úãast evropsk˘ch zástupcÛ na ISSS 2003 i 2004. Organizovali jsme semináfie, vytvo-

Zaznûla zmínka o rÛzn˘ch pfiínosech projektu. Je moÏné v˘hody GINIE nûjak shrnout? Na evropské úrovni se podafiilo: vytvofiit první komplexní pfiehled o situaci v oblasti GI(T) Evropû a ‰iroce ho zvefiejnit; »specializované« otázky, které se t˘kají geoinformací, úãinnû zohlednit jako souãást obecnûj‰ích pravidel pro zemû EU (PSI a INSPIRE) Z ãeského hlediska mne tû‰í: úspû‰né zviditelnûní ãeské GI komunity a jejích v˘sledkÛ v Evropû, vazba projektu na dal‰í dûní v âR (Program NGII, Geoaplikace roku, zlep‰ení dostupnosti GI vefiejné správy). Dûkuji za zapojení a podporu ãlenÛm CAGI a také si váÏím spolupráce zástupcÛ dal‰ích organizací. 

Chris Corbin, zástupce EUROGI a AGI v porotě soutěže GEOaplikace roku 2003 přebírá diplom z rukou zástupce MV ČR Josefa Postráneckého.





fiili srovnávací studii, zpracovali tematické podklady do jednotliv˘ch celoevropsk˘ch prÛzkumÛ, pfiipravili pfiíklady zdafiil˘ch fie‰ení, zpracovali pfieklady do a z ãe‰tiny, vyvinuli a naplnili weblokátor, informovali rÛzn˘mi formami o projektu na domácí pÛdû. Nárazovû se podílelo asi patnáct ãlenÛ CAGI. Spolupracovali jsme s partnersk˘mi organizacemi v rámci Nemofora (MIâR, âUZK, MV âR, SMO âR) a podle konkrétních témat a úkolÛ (MÎP, kraj Vysoãina, AKâR). Práce tedy hodnû a navíc nám ji dost znepfiíjemnila povodeÀ. Dokonãit projekt tak, jak jsme se zavázali, tedy vÛbec nebylo samozfiejmostí. Ale povedlo se. Semináfi jsme zorganizovali na pfielomu záfií a fiíjna 2002 v Praze a byl první akcí t˘kající se geoinformací, které poskytl zá‰titu ãesk˘ ministr pro informatiku. Zúãastnili se odborníci z patnácti zemí i Delegace Evropské komise v âR. Srovnávací studii jsme zpracovali v roce 2003 a je zvefiejnûna elektronicky. Pro webovsk˘ lokátor, kter˘ vyvinul a spravuje t˘m Doc. J. Horáka v Institutu geoinformatiky na V·B TU v Ostravû, se postupnû vÏil název WebCastle. Ten byl



I já dûkuji za rozhovor a pfiiblíÏení projektu ãtenáfiÛm. Radek PETR, kvûten 2004 Vysvûtlivky: 1) European Umbrella Organization for Geographic Information – EUROGI Joint Research Centre of European Commision – JRC Open GIS Consortium (Evrope) – OGCE 2) Infrastructure for Spatial Information in Europe, bliωí informace na http:inspire.jrc.it 3) http://wwwlmu.jrc.it/ginie/doc/ginie_d382b_final.pdf Adresa CAGI: âeská asociace pro geoinformace, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tel.: 221 082 374 (i fax).

Konference GeoForum cs 2004 ve dnech 5. – 6. října Popáté a opût v Brnû, tentokrát ve dnech 5. – 6. fiíjna 2004, pofiádá Intergraph odbornou uÏivatelskou konferenci GeoForum, urãenou zájemcÛm z âeské a Slovenské republiky. Témata prezentací jsou v leto‰ním roce následující: geoprostorová fie‰ení pro vefiejnou správu, integrace s podnikov˘mi IS,  



  

 

fie‰ení pro geoprostorové fiízení zdrojÛ v inÏen˘rsk˘ch sítích a komunikacích, krizové fiízení a geoprostorová data, dopravní geoprostorová fie‰ení, pokroãilé anal˘zy geoprostorov˘ch dat pro podporu rozhodování, interoperabilita v praxi, správa, integrace, distribuce a vizualizace geoprostorov˘ch dat,

Open GIS webové sluÏby, fie‰ení pro efektivní tvorbu a údrÏbu rozsáhl˘ch datov˘ch bází, fie‰ení pro digitální fotogrammetrii a DPZ, Intergraph a podpora ‰kolství, vûdy a v˘zkumu. Podrobné informace vãetnû elektronické pfiihlá‰ky naleznete na webov˘ch stránkách Intergraphu www.intergraph.com/cz  

 

21


z domova

GEOaplikace roku 2003 zaměřena na evropskou integraci

Pát˘ roãník soutûÏe o nejlep‰í vyuÏití geodat a geoinformaãních technologií ve vefiejné správû byl atuálnû zamûfien na uplatnûní GI(T) jako podpÛrného prostfiedku pfii evropské integraci. Do 5. roãníku bylo pfiihlá‰eno celkem 7 projektÛ a ve v‰ech pfiípadech se jednalo o funkãní a rozsáhlá fie‰ení. U v‰ech projektÛ byl také splnûn specifick˘ poÏadavek tohoto roãníku na mezinárodní návaznost a zohlednûní principÛ a pravidel platn˘ch nebo prosazovan˘ch v EU. Nad jubilejním roãníkem pfievzal osobní zá‰titu ministr informatiky, Vladimír Mlynáfi. V˘sledky soutûÏe byly uÏ tradiãnû vyhlá‰eny a pfiedstaveny na konci bfiezna 2004 v rámci konference Internet ve státní správû a samosprávû v Hradci Králové.



 





SoutûÏ »Geoaplikace roku« pofiádala uÏ popáté pod vedením ing. Evy Pauknerové, CSc., âeská asociace pro geoinformace (CAGI) ve spolupráci s KISMO a Svazem mûst a obcí âR. âleny ãestného v˘boru byli: RNDr. Josef Postráneck˘, MV âR Doc. RNDr. Milan Koneãn˘, CSc., PfiF MU, CAGI Ing. Veronika Nedvûdová, PS Parlamentu âR RNDr. Jitka Seitlová, Senát Parlamentu âR Ing. Jaroslav ·olc, Magistrát HMP a KISMO Ing. Dana Bérová v tomto fioãníku pÛsobila jako pozorovatel za‰tiÈujícího MI âR. Odborná porota mûla poprvé mezinárodní sloÏení: Chris Corbin, EUROGI a AGI RNDr. Jifií Hiess, kraj Vysoãina, CAGI RNDr. Josef Hojdar, CAGI Ing. Radek Petr, ãasopis GEOinformace, CAGI Bino Marchesini, EUROGI Ing. Závi‰ Pexidr, MZe âR Odborná porota obtíÏnû vybírala z pfiihlá‰en˘ch projektÛ, jejichÏ technická úroveÀ a rozsah byly v tomto roãníku v‰eobecnû na velmi vysoké úrovni. Porota soutûÏe na základû nejvy‰‰ího bodového ohodnocení stanovila dvû první místa a jedno místo tfietí. Navrhla jednu zvlá‰tní cenu. âestn˘ v˘bor tyto v˘sledky potvrdil. Porota vycházela pfii hodnocení kaÏdého projektu z tûchto deseti kritérií: zefektivnûní správy území, potenciál pro ‰ir‰í vyuÏití aplikace,  

22



 

uÏivatelská pfiívûtivost / zlep‰ení pfiístupu, pfiínos pro vefiejnost / zlep‰ení sluÏeb, nadstandardní roz‰ífiení v˘konu vefiejné správy, spolupráce mezi orgány / agendami vefiejné správy, kompatibilita informací a fie‰ení v regionu âR, EU, spolupráce státní správy se samosprávou, NNO, zlep‰ení informovanosti vefiejnosti, dal‰í aspekty / vyjádfiení zástupce orgánu VS.

úspû‰n˘m fie‰itelÛm. Dûkujeme v‰em, ktefií se zapojili do soutûÏe. Za CAGI ing. Eva Pauknerová a ing. Radek PETR

Na prvním místû 5. roãníku soutûÏe GEOaplikace roku se umístily aplikace: Regionální informaãní systémy – fie‰ení vytvofiené Centrem pro regionální rozvoj âR ve spolupráci se spoleãnostmi S&T Services âR, ICZ, T-Mapy a Tesco SW. OPRL – GIS aplikace v souladu s principy INSPIRE vytvofiená Help Service Remote Sensing, s. r. o. ve spolupráci s Ústavem pro hospodáfiskou úpravu lesa Tfietí místo získala Aplikace na podporu inventarizace lesa spoleãnosti Intergraph âR, s. r. o., vytvofiená ve spolupráci s Ústavem pro hospodáfiskou úpravu lesa. Porota udûlila zvlá‰tní cenu aplikaci WebCastle – evropská vyhledávací sluÏba Institutu geoinformatiky, V·B TU Ostrava. Vítûzné GEOaplikace jsou pfiedstaveny na stránkách ãasopisu GEOinformace – mediálního partnera CAGI. Blahopfiejeme

Výsledky soutěže vyhlásil ministr Vl. Mlynář a J. Postránecký nejprve v salónku a ty nejlepší odměnili ještě během slavnostního večera ISSS 2004.


Regionální informační systém – RIS – v roce 2004

řešení 1. místo

V ãervenci roku 2000 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) pfiedloÏilo vládû âR k projednání materiál o Strategii regionálního rozvoje âR. Vláda âR pfiijat˘m usnesením ã. 682/2000 ze dne 12. ãervence 2000 v této oblasti uloÏila Ministerstvu pro místní rozvoj metodicky fiídit a usmûrÀovat vznik a rozvoj Regionálních informaãních systémÛ (RIS). Centrum pro regionální rozvoj âR, pfiíspûvková organizace MMR, bylo povûfieno tuto úlohou zrealizovat. Realizace tohoto základního dokumentu regionální politiky âR je plánována do roku 2010.

Typov˘ projekt RIS vznikl za spolupráce Centra pro regionální rozvoj âR, regionálních rozvojov˘ch agentur a EuroregionÛ a za finanãního pfiispûní programu EU CBC Phare v letech 1999 aÏ 2000. Na internetové adrese www.risy.cz byl zprovoznûn Portál RIS, kter˘ umoÏÀuje pfiím˘ vstup do jednotliv˘ch regionálních informaãních systémÛ. Posláním RIS je soustfiedit a poskytovat informace o daném regionu se zamûfiením na rozvoj, ve v‰ech jeho aspektech, vãetnû orientace na spolupráci a propagaci regionÛ v evropském kontextu. I z tohoto dÛvodu byl projekt koncipován jako vícejazyãn˘. Tento cíl a zamûfiení bylo sledováno jiÏ od poãátkÛ koncepce projektu, kdy byl tento prvek reálnû vná‰en úãastí pfiíhraniãních oblastí s EU, oficiálnû zastupovan˘ch jednotliv˘mi Euroregiony, které mají pfieshraniãní dopad.

Za vlastní obsah RIS zodpovídají jednotlivé Regionální rozvojové agentury, které jeho prostfiednictvím poskytují informace o regionu, pfiípadnû jsou propojeny s dal‰ími tematicky zamûfien˘mi servery, na které odkazují. V roce 2003 byla zavr‰ena dal‰í etapa v˘stavby RIS, a to v podobû centralizace správy jednotliv˘ch RIS, nasazením moderních technologií s podstatn˘m podílem vyuÏití sluÏeb dynamického mapového serveru. Obsah jednotliv˘ch webov˘ch prezentací Regionálních informaãních systémÛ je plnû v kompetenci Regionálních rozvojov˘ch agentur, které ho i fyzicky spravují. Snahou autorÛ bylo vytvofiit pro zodpovûdné pracovníky nástroj, kter˘ by práci s aktualizováním obsahu maximálnû usnadnil a pfiitom nevyÏadoval Ïádné speciální znalosti a dovednosti. Vytvofien˘ publikaãní systém, pouÏívan˘ pro tvorbu a správu obsahu webov˘ch prezentací Regionálních informaãních systémÛ, tûmto poÏadavkÛm vyhovuje, o ãemÏ svûdãí

Regionální projekty (připravované – probíhající – ukončené)

Turistika a doprava (informační centra – lyžařské tratě – cyklistické trasy – hrady a zámky – ubytování) Mapy (administrativní členění – chráněná území – lesy, vodstvo – doprava – individuální mapy)

Rozvojové programy (státní rozpočet – Evropská unie – bilaterální spolupráce – nadace) Snadná orientace při hledání informací

Titulní stránka portálu Regionálních informačních systémů a rozcestník k dílčím RIS, obsahující souhrnné informace, odkaz na www stránky CRR a odkaz na Integrovaný RIS zku‰enosti získané v testovacím i rutinním provozu. Aplikace díky svému intuitivnímu a pfiátelskému prostfiedí a moÏnosti vyuÏití návykÛ získan˘ch pfii bûÏné práci s poãítaãem umoÏÀuje pracovat bez hlub‰í znalosti webov˘ch technologií a tvorby webÛ. Vlastní aplikace je umístûna na serveru v Telehouse GTS na uzlu sítû internet s velmi dobrou dostupností. Pro uÏivatele je pfiístupná protokolem HTTPS po zadání autentizaãních údajÛ. Jednotliví uÏivatelé mohou pracovat pouze s obsahem RIS, ke kterému mají oprávnûní a za kter˘ mají zodpovûdnost. Aplikace je vytvofiena v jazyce PHP nad DB ORACLE, ve které jsou uloÏeny v‰echny prvky webu (struktura, jednotlivé stránky, pfiípadné soubory ke staÏení, objekty v‰ech typÛ a ‰ablony, které urãují v˘sledn˘ vzhled kaÏdého objektu umístûného na stránce). Pro zaji‰tûní konzistence grafického vzhledu není uÏivateli umoÏnûno editovat pfiedpfiipravené ‰ablony. UÏivatel získává nástroj, kter˘ mu umoÏÀuje spravovat, vytváfiet a editovat objekty, zafiazovat je na pfiíslu‰né místo pfiíslu‰né stránky, editovat strukturu »logického stromu stránek«, vytváfiet a integrovat objekty vyuÏívající dynamického mapového serveru, a to v‰e v poÏadovan˘ch jazykov˘ch mutacích. Integrace sluÏeb dynamického mapového serveru ãiní z této aplikace unikátní nástroj demonstrující moÏnost zachování pfiímoãarého uÏivatelského rozhraní v kombinaci s na-

23


Redakční systém RIS bídkou i velmi pokroãil˘ch funkcí, jako je napfiíklad právû práce s dynamick˘m mapov˘m serverem. Bûhem práce je moÏno kontrolovat v˘slednou podobu stránky prostfiednictvím funkce »náhled«, kter˘ umoÏÀuje i pohyb mezi jednotliv˘mi stránkami webu, takÏe dává komplexní pohled na pfiipravovanou webovou prezentaci. Po provedení v‰ech poÏadovan˘ch zmûn a jejich kontrole jsou na poÏádání vygenerovány statické stránky, které je moÏno vystavit na cílov˘ server. UÏivatelé z jednotliv˘ch Regionálních rozvojov˘ch agentur dostali k dispozici aplikaci s pfiedem nakonfigurovanou strukturou webu, nadefinovan˘mi ‰ablonami odpovídajícími poÏadovanému grafickému vzhledu v˘sledn˘ch prezentací. Také to plnû odpovídá na‰í koncepci, podle které se editor mÛÏe plnû soustfiedit na obsah – na vlastní sdûlení. Technické detaily v pozadí procesu publikace jsou pro nûj podruÏné a aplikace ho od nich odstíní. Z pohledu rozvoje RIS jako skuteãnû »Ïivého« a pro uÏivatele i správce zajímavého a uÏiteãného informaãního systému se ukázalo b˘t jako velmi vhodné roz‰ífiení jeho moÏností o sluÏby geografického informaãního systému v podobû webového mapového serveru T-MapServer (dod. T-MAPY spol. s r.o.), kter˘ byl jiÏ vyuÏíván v jiné ãásti ISR – projektu IRIS. Za tímto úãelem byla zpracována studie proveditelnosti dynamizace RIS pomocí centrálního mapového serveru. DÛraz byl kla-

24

den pfiedev‰ím na efektivní vyuÏití nástrojÛ GIS jak pro správce jednotliv˘ch RIS, tak pro jejich koncové uÏivatele a dodrÏení principu maximální centralizace v‰ech technologií a dat. V˘sledkem byl návrh a posléze vlastní realizace systému nabízejícího rÛzné metody vyuÏití sluÏeb GIS: 

nahrazení statických map odkazy na dynamické projekty mapového serveru

Tam, kde se ve stránkách RISÛ objevují pfiedpfiipravené mapy, je vhodné nahradit je mapkami vygenerovan˘mi z mapového serveru s aktivním odkazem na pfiíslu‰n˘ mapov˘ projekt. 

lokalizace obecných míst v mapě – geoodkazy

Geoodkaz je odkaz do dynamické mapy vloÏen˘ do libovolného místa www stránky, pfiiãemÏ volán není jen urãit˘ mapov˘ projekt, ale je fiízeno i nastavení v˘fiezu mapy na vybrané místo (obecné místo v mapû bez vazby na konkrétní objekt existující v mapû). 

lokalizace objektů existujících v mapě

Lokalizace objektÛ existujících v nûkteré z dostupn˘ch geografick˘ch vrstev je základní úlohou kaÏdého geografického informaã-

ního systému. Základem takovéto lokalizace je jednoznaãn˘ identifikátor hledaného objektu. Tento typ lokalizace je, z pohledu RISÛ, vhodn˘ zvlá‰tû pro vyhledávání objektÛ s dlouhodobû nemûnnou polohou, pfiíp. se zaji‰tûnou aktualizací odpovídajících geografick˘ch vrstev pfii zachovávání unikátních identifikátorÛ na celostátní úrovni. 

dynamické mapové přílohy

MoÏná primární a zdánlivû nejjednodu‰‰í úlohou mapového serveru je nahrazení statick˘ch map – mapov˘ch pfiíloh – mapami dynamick˘mi. V˘hodou nahrazení statick˘ch mapov˘ch pfiíloh mapov˘m serverem je zaji‰tûní prÛbûÏné aktuálnosti tûchto map. Pfiednastaven˘ v˘fiez a obsah mapy je tímto obohacen o moÏnost aktivní práce s mapou ovládanou uÏivatelem, sledování ‰ir‰ích vztahÛ apod. Mapov˘ server lze pouÏít i pro generování statick˘ch map tam, kde se to ukáÏe jako vhodné a dodrÏet tak jednotnost mapov˘ch pfiíloh v celém RISu, coÏ podporuje jak estetickou hodnotu RISÛ, tak jejich uÏivatelskou pfiehlednost. Dynamické mapové pfiílohy lze vyuÏívat rÛzn˘mi zpÛsoby od vkládání statické mapky do www stránek bez dynamického propojení s mapov˘m serverem, pfies statické mapky vygenerované mapov˘m serverem a automaticky pfienesené do RIS aÏ po mapky s automatick˘m odkazem do dynamické mapy.


tematické mapování

Oblast tematického mapování je oblastí nejdynamiãtûj‰ího vyuÏití mapového serveru. Zpoãátku budou RIS schopny vyuÏívat sluÏeb tematického mapování kooperujícího projektu IRIS, v budoucnu bude moÏné generovat tematické mapy i z individuálních dat vznikajících v jednotliv˘ch RIS. Je zfiejmé, Ïe, má-li b˘t geografick˘ informaãní systém takto vyuÏíván, je tfieba postavit jej na bohaté datové základnû. S tímto vûdomím byly do mapov˘ch projektÛ implementovány zdroje kvalitních geografick˘ch dat – rastrové i vektorové mapy rÛzn˘ch mûfiítek dodavatelÛ T-MAPY spol. s r.o., SHOCart s.r.o., ARCDATA PRAHA s.r.o., SABE a dal‰ích, ãímÏ vznikl bohat˘ datov˘ sklad se ‰irok˘mi moÏnostmi vyuÏití. V˘‰e uveden˘m v˘ãtem nekonãí fiada moÏností vyuÏití mapového serveru pro v‰echny ãásti projektu ISR. V plánech jsou jiÏ dal‰í kroky, z nichÏ lze zmínit napfi. vytvofiení speciálního mapového klienta pro tyto úãely, zprovoznûní mapov˘ch sluÏeb dle standardu WMS a napojení na takové jiÏ existující sluÏby, doplnûní a aktualizace mapov˘ch podkladÛ, roz‰ífiení moÏností vyhledávání v mapû a dal‰í. RIS jsou geoaplikací nejen z pohledu jejich ‰iroké územní pÛsobnosti, ale i z pohledu technologií GIS jimi uÏívan˘ch. RNDr. Blanka Fischerová – Centrum pro regionální rozvoj âR Ing. Jana Mráziková, CSc. – ICZ, a.s. Mgr. Pavel TrhoÀ – T-MAPY, spol. s r.o.

Ukázky výstupů z mapového serveru

Zástupci ministerstev se o oceněné geoaplikace zajímali přímo na vyhlášení výsledků. Odborná veřejnost mohla navštívit stánky společnosti T-mapy a Intergraph nebo si vyslechla prezentaci v bloku CAGI na ISSS 2004.

Fotografie poskytla spoleãnost Intergraph



25


řešení 1. místo Mapov˘ server OPRL je unikátní sluÏba, která umoÏÀuje pfiístup k datÛm OPRL prostfiednictvím internetu (www.uhul.cz). Jedineãnost této sluÏby spoãívá v tom, Ïe není tfieba instalovat drah˘ a na obsluhu sloÏit˘ GIS software, ale staãí bûÏn˘ osobní poãítaã s pfiipojením k internetu a s internetov˘m prohlíÏeãem. Internet nám dává moÏnost publikování informací o OPRL bez nutnosti poskytování zdrojov˘ch dat uÏivatelÛm. Toto »odstínûní uÏivatele« je pro nûj v˘hodné, protoÏe se nemusí zab˘vat rÛzn˘m formátem zdrojov˘ch dat a na druhé stranû je zaruãena právní ochrana zdrojov˘ch dat (naplnûní autorsk˘ch práv), protoÏe se publikují pouze informace. TakÏe je znemoÏnûno zneuÏití GIS produktÛ. Mapov˘ server OPRL vyuÏívá internetové technologie – funkce WMS (web mapping services). To znamená, Ïe datové sady OPRL serveru ÚHÚL je moÏné prohlíÏet spoleãnû s jin˘mi mapov˘mi servery jin˘ch organizací, které téÏ podporují technologii WMS. To opût pfiispívá ke zlep‰ení vzájemné informovanosti v oblasti vyuÏití GIS produktÛ.

Mapový portál oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL)

Využití Datového skladu v projektu OPRL 

Jak Datov˘ sklad, tak i OPRL je pfiedev‰ím servis spoleãnosti. I kdyÏ OPRL obsahují úzce odborná témata, tak díky svému ekosystémovému pojetí mají ‰iroké vyuÏití nejen v lesním hospodáfiství, ale téÏ v dal‰ích resortech, napfi. Ministerstva Ïivotního prostfiedí a Ministerstva pro místní rozvoj. OPRL nacházejí uplatnûní pfii ochranû a tvorbû krajiny, územním plánování, slouÏí jako podklad pro ekologické studie a projekty; lesnická typologie je v˘chozím podkladem pfii oceÀování lesních pozemkÛ. Rámcový popis hlavních uživatelů 





Pracovníci MZe s moÏností vyuÏít pfiedem pfiipravené analytické a statistické pfiístupy. Pracovníci státní správy lesa (SSL) s moÏností nahlíÏení do vybran˘ch mnoÏin dat, pro úãely kontroly dotací a hospodafiení vlastníkÛ lesa. Pracovníci ÚHÚL – správci s moÏností

Integrovaný Datový sklad Informačního a datového centra Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (DS IDC ÚHÚL) V levé části obrázku jsou produkční systémy tvořící soubory s různou vazbou na software a datové formáty. Po načtení dat do datového skladu mizí adresáře, které jsou nahrazeny relační databází. Systém je spravován podle systémových pravidel. Na základě obsahu datových sad se Datový sklad člení na klienty, kteří jsou tematicky různorodí, ale prostřednictvím informačních standardů a souvislého zobrazení je možné jejich souvislé datové propojení.

26







provádût editaãní, analytické a statistické operace s daty. Vlastníci lesa s moÏností prohlíÏení sv˘ch souborÛ a závazn˘ch plánÛ hospodafiení a dal‰ích souvisejících údajÛ. Taxaãní kanceláfie s moÏností nahlíÏení do vybran˘ch mnoÏin dat (zejména OPRL ) pro úãely co nejkvalitnûj‰í pfiípravy lesních hospodáfisk˘ch plánÛ (LHP) a osnov (LHO). Dal‰í partnefii – napfi. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí, Ministerstvo pro místní rozvoj. Laická vefiejnost.

Stručný popis možností Mapového serveru OPRL 1. UmoÏÀuje libovolnû kombinovat souvisle zobrazená témata OPRL, kdy uÏivatel jednoduch˘m zpÛsobem (zatrÏením switchÛ) definuje to, na co se bude dívat. 2. Pfii navolení více témat se uÏivatel nestará o to, na kterém objektu je informace umístûna. Kliknutím informaãním kurzorem kamkoliv do plochy se promítnou ve‰keré dostupné databázové poloÏky dané lokality, které uÏivatel zatrÏením switchÛ pfiedvolil. 3. Intuitivní ovládání Mapserver OPRL je doplnûno navigaãním systémem, kter˘ lokality vyhledává podle názvu k. ú.. 4. Legenda interaktivnû zobrazuje prvky, které jsou naãteny v zájmovém oknû. 5. Propojení na metainformaãní katalog MIDAS. Toto propojení je praktick˘m pfiíkladem web features service (WFS) sluÏeb. Katalog MIDAS unikátním zpÛsobem doplÀuje Mapserver OPRL, protoÏe poskytuje základní údaje o sledovaném tématu. Následnû i »nezasvûcen˘« uÏivatel má moÏnost si vytvofiit pfiedstavu, co projekt OPRL obsahuje. 6. Zobrazení vybran˘ch tabulkov˘ch pfiehledÛ za pfiíslu‰nou pfiírodní lesní oblast (PLO) z textov�� ãásti OPRL. 7. Aktuální novinkou je moÏnost uÏivatelské editaãní poznámky. UÏivatel má moÏnost bodovou editací zadat své zku‰enosti s projektem. Cílem je navázání interaktivního kontaktu s uÏivatelem a sledování vyuÏití OPRL v praxi. Ústav pro hospodáfiskou úpravu lesÛ Brand˘s nad Labem NábfieÏní 1326 250 01 Brand˘s n/L. – St. Boleslav


Aplikace pro podporu inventarizace lesa (IL)

řešení 3. místo

Speciální aplikacie byla vyvinuta v rámci projektu Datov˘ sklad Informaãního a datového centra Ústavu pro hospodáfiskou úpravu lesÛ (http://www.uhul.cz) pro prohlíÏení dat a v˘stupÛ Inventarizace lesÛ a kontrolu jejího prÛbûhu z terénního sbûru. Vlastní sbûr dat je zaji‰Èován skupinami se speciálním vybavením zahrnujícím hardware i software a je oddûlen od dále popsané aplikace. Charakteristika aplikace 





Transparentní datová struktura, sloÏi‰tû je Microsoft SQL server s dokumentovanou datovou strukturou, má ‰iroké moÏnosti v˘stupÛ a prezentací. Podpora integrace s EU s vyuÏitím standardu OGIS zaji‰Èuje snadné zobrazení v kontextu Evropy. Grafická data popisující detaily jednotlivé plochy jsou uloÏeny v lokálních soufiadnicích z dÛvodu zv˘‰ené bezpeãnosti dat.

Architektura datových toků Architektura datov˘ch tokÛ je názornû zobrazena na grafu.

PŘÍSTUP K DATŮM pomocí veřejné webové služby Webová sluÏba umoÏní informovat ‰irokou vefiejnost o stavu Inventarizace lesÛ v âR. Souãástí aplikace budou sumarizaãní v˘stupy za vût‰í územní celky – napfi. celou âR, kraj, pfiírodní lesní oblast. 

pomocí interní webové služby Mapov˘ portál je pfiístupn˘ pouze pracovníkÛm ÚHÚL. Tento mapov˘ portál mimo jiné obsahuje: detailní pohledy na jednotlivé plochy; informace o mûfien˘ch veliãinách; sumarizaãní v˘stupy. 



Datový sklad IL Datov˘ sklad Inventarizace lesa (IL) je jedna ze souãástí databáze Ústavu pro hospodáfiskou úpravu lesÛ souhrnnû naz˘vaného DS ÚHÚL. Databáze obsahuje: detailní údaje získané terénním ‰etfiením; zákres grafick˘ch jevÛ inventarizaãní plochy ve vlastním soufiadném systému; podkladové vrstvy pro vytváfiení sestav pro terénní ‰etfiení a prezentace; v˘stupní statistické údaje za urãité období.



WMS klienta pod jiná data i v jiném soufiadnicovém systému. Takto by bylo napfiíklad moÏné sestavit aktuální mapu v‰ech inventarizaãních ploch celé Evropy bez ohledu na jejich uloÏení a soufiadn˘ systém. Ústav pro hospodáfiskou úpravu lesÛ Brand˘s nad Labem NábfieÏní 1326 250 01 Brand˘s n/L. – Stará Boleslav



 





Statistické a sumarizační výstupy Jedním z klíãov˘ch v˘stupÛ procesu inventarizace jsou sumární v˘stupy stavu lesa dle v‰ech zji‰Èovan˘ch údajÛ. Tyto v˘stupy jsou urãeny pro strategické rozhodování v oblasti lesnické politiky âR.

pomocí OpenGIS WMS služby Vefiejná webová sluÏba je zaloÏena na WMS (web mapping services) a bude tedy moÏné si tyto mapy podloÏit v rámci jakéhokoliv 

27


ze světa

GeoSpatial World 2004 – mezinárodní uživatelská konference společnosti Intergraph Ve dnech 12. – 14. kvûtna 2004 se v Miami Beach na Floridû uskuteãnil dal‰í roãník mezinárodní uÏivatelské konference Intergraph Geospatial World.

V leto‰ním roce se konference zúãastnilo o 20 procent více úãastníkÛ neÏ v pfiedchozím roce, celkem se na setkání sjeli uÏivatelé z více neÏ 56 zemí svûta. Na webov˘ch stránkách www.geospatialworld.com naleznete vybrané pfiedná‰ky z konference a zajímavosti z konference vãetnû fotografií. V rámci konference byla rovnûÏ pfiedáno více neÏ 50 dal‰ích ocenûní zákazníkÛm, akademick˘m pracovníkÛm a studentÛm za nejlep‰í projekty, které byly v uplynulém roce realizovány. Za âR byla ocenûna spoleãnost PraÏská energetika, a.s., která díky stoprocentní digitalizaci svého geoprostorového fie‰ení vstoupila do prestiÏního 100 % klubu. Tento klub sdruÏuje spoleãnosti, jejichÏ geoprostorová fie‰ení jsou kompletnû digitální. Ocenûní za první místo v soutûÏi Intergraph Best Practices Awards v kategorii Higher Education pfievzal z rukou Preethy Pulusani Mgr. Jifií Macháãek, Ph.D. se sv˘m t˘mem z Ústavu archeologie a paleontologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brnû. Institutu archeologie Masarykovy univerzity v Brnû. Ocenûn byl v˘zkumn˘ projekt, zab˘vající se nov˘mi zpÛsoby objevování osídlení s pomocí geoinformaãních technologií. Ústav v prÛbûhu v˘zkumu vytvofiil komplexní fie‰ení, které obsahuje prostfiedky pro sbûr, anal˘zu a vizualizaci archeologick˘ch dat.

Pražská energetika vstoupila do prestižního 100% klubu společnosti Intergraph V prÛbûhu konference GeoSpatial World 2004 byla pfiedána mnohá ocenûní. âeská republika rovnûÏ nezÛstala stranou. Spoleãnost PraÏská energetika vstoupila do 100% klubu Intergraphu. Ocenûní pfievzal ing. Miroslav Hübner, vedoucí sekce informatiky spoleãnosti PraÏská energetika, a.s., bûhem zahájení celosvûtové konference uÏivatelÛ a partnerÛ spoleãnosti Intergraph Corporation GeoSpatial World 2004 v Miami Beach, ve státû Florida, USA z rukou nejvy‰‰ích pfiedstavitelÛ spoleãnosti Intergraph, prezidenta a CEO Intergraph Corporation Halsey Wise a prezidentky Intergraph Mapping and Geospatial Solution paní Preethy Pulusani, za pfiítomnosti úãastníkÛ konference. »PraÏská energetika si váÏí prestiÏního ocenûní, kterého se jí dostalo vstupem do 100% klubu spoleãnosti Intergraph. Je pro nás dÛkazem toho, Ïe jdeme správnou cestou, a Ïe na‰e geoinformaãní systémy jsou postaveny na technologiích, které podporují nበprovoz. GIS je nedílnou souãástí na‰í informaãní infrastruktury«, prohlásil pan ing. Miroslav Hübner po pfievzetí ocenûní. Pfiijetím spoleãnosti do 100% klubu oceÀuje Intergraph ty uÏivatele geoprostorového informaãního systému (GIS) Intergraph z oblasti inÏen˘rsk˘ch sítí a komunikací, ktefií dosáhli plné digitalizace sv˘ch geoprostorov˘ch dat sítû. DosaÏením tohoto v˘znamného kroku umoÏÀuje tûmto spoleãnostem v˘raznû zv˘‰it uÏitnou hodnotu, konkurenceschopnost, sníÏení nákladÛ a pfiinést dal‰í klady realizovaného fie‰ení. je nezbytn˘m krokem pro integraci

s ostatními provozními aplikacemi do prostfiedí geografického fiízení zdrojÛ. Za ocenûním se skr˘vá dlouholetá intenzivní t˘mová práce Vstupem do 100% klubu se PraÏská energetika dostala mezi stovku v˘znamn˘ch energetick˘ch distribuãních spoleãností z celého svûta. Za tímto ocenûním se skr˘vá velmi dlouhé úsilí a intenzivní t˘mová práce. Plnû digitální provoz umoÏÀuje fie‰it bûÏné provozní úlohy i krizové situace, které v provozu sítû mohou nastat napfi. v prÛbûhu povodní. Vyhledání informací nezbytn˘ch pro provoznû technické pracovníky i informací, které jsou nutné pro rozhodnutí managementu, je otázkou okamÏiku. GIS v PraÏské energetice umoÏÀuje dokumentovat, fiídit, plánovat a spravovat elektrickou distribuãní síÈ GIS, jako ãást provoznû technického systému PraÏské energetiky, a.s., je inteligentní, plnû elektronickou beze‰vou technickou dokumentací elektrické distribuãní sítû. GIS tím, Ïe obsahuje kromû atributov˘ch údajÛ i geoprostorovou sloÏku informací, umoÏÀuje efektivnû plánovat a fiídit inÏen˘rské operace a technicky spravovat elektrickou distribuãní síÈ. DosaÏením plnû digitálního zpracování umoÏÀuje integraci s ostatními podnikov˘mi systémy, pro které je geoprostorová informace dal‰ím nav˘‰ením informaãní hodnoty pofiízen˘ch dat. ¤e‰ení usnadÀuje v geoprostorovém kontextu provádût ãinnosti v oblasti plánování, návrhu, v˘stavby, anal˘z, a správy elektrické sítû, správy nemovitého majetku a ostatních zafiízení. Snadn˘ pfiístup k relevantním informacím v bezpeãném prostfiedí je implementován v prostfiedí relaãní databáze a webov˘ch technologií. (ls) Zaplněný sál konference byl svědkem ocenění, které Miroslavu Hübnerovi z ČEZ předala Preetha Pulusani a Halsey Wise.

28


Postřehy z jarní Seče 2004

z domova, školství

Zemûdûlství, lesnictví a venkov v geoinformaãních a jin˘ch informaãních systémech jsou tématem první velké gisafiské konference na Seãi u Chrudimi. Dostaveníãko si zde dávají nejen na‰inci, ale i pfiední odborníci ze sousedních zemí a institucí Evropské unie. PofiadatelÛm z Centra pro evropská studia (CES) a fiadû dal‰ích spolupofiadatelÛ a sponzorÛ se podafiilo vytvofiit od poãátku velice dûlnou atmosféru. Pfiihlá‰ené referáty se nesly nejen na vlnû pfiiná‰ející informaci, ale také cenné rady, jak se zorientovat v explozi nov˘ch poznatkÛ a moÏností jejich v˘zkumného i komerãního vyuÏití. Velká pozornost v plenárních zasedáních se soustfiedila na »evropské« projekty, neboÈ ‰tûdrá ruka EU je stále otevfiená. Nakonec vstup âeska do EU je pfiede dvefimi a znamená pro na‰e odborníky dal‰í moÏnosti, jak se realizovat na evropském kolbi‰ti geoinformatiky. Mezi jin˘mi odeznûla zajímavá slova Daniela Deybeho z bruselské centrály EK o setrvalém rozvoji a roli komunikaãních a informaãních technologií. Aãkoliv fiada pfiítomn˘ch jiÏ toho o 6. rámcovém programu ví hodnû, pfiehled o budování »evropského v˘zkumného prostoru« (EVP) se stal nemalou motivací. Ostatnû EVP si klade nemalé cíle: rozvíjet politiku ve prospûch v˘zkumu a informaãní technologie, koordinovat v˘zkumné aktivity jak v EU jako celku, tak v jednotliv˘ch ãlensk˘ch státech, podporovat politiku EU v oblasti Ïivotního prostfiedí, zdravotnictví, energetiky a regionálního rozvoje, podporovat lep‰í pochopení role vûdy v moderní spoleãnosti a rovnûÏ stimulovat u vefiejnosti diskusi o vûcech t˘kajících se v˘zkumu. EU sice stále dohání USA a Japonsko, ale evropské projekty mají silnou sociální dimenzi, které se zámofií nemÛÏe vyrovnat. Ov‰em i v Evropû se objevují varovné signály v podobû stále klesajících investic do vûdy. Zdánlivû jde sice jen o desetiny procenta úbytku mûfieno na vûdu vynakládanou ãástí HDP, av‰ak i to znamená mínus stamilióny EUR roãnû. Pokud chceme, aby se venkov nevylidnil, nezaostal a nestal se periferií spoleãnosti, je tfieba jej povznést za pomoci nejnovûj‰ích technologií. Karel Charvát z CES na pfiíkladech úspû‰n˘ch ãesk˘ch GIT projektÛ pak dokumentoval, Ïe s ãesk˘mi mozky a rukama se poãítá, av‰ak ‰tûstí pfieje odváÏn˘m a pfiipraven˘m. Jednotlivé tématické sekce byly samozfiejmû daleko konkrétnûj‰í a zainteresované náv‰tûvníky postupnû vtáhly do specializovan˘ch problematik. I u nás si sotvakdo pfiedstavuje rozvoj venkova bez informaãních a komunikaãních technologií. Jen pomocí nich mohou b˘t lidé na venkovû stále »in« o dûní v‰eho druhu, mj. i o nejefektiv-

STUDENT GIS PROJEKT podruhé Konference proběhla na břehu přehrady obklopené lesy. Foto: Aerodata nûj‰ích v˘robních aj. aktivitách, které mohou legálnû jednotlivce, spoleãnosti a cel˘ venkov povznést. Tak bude moÏné na jedné stranû zachovat kvalitní Ïivotní prostfiedí, nabídnout obyvatelstvu v˘dûleãné moÏnosti a pfiípadnû i teleworkingem sem pfiitáhnout ‰piãkové pracovníky z mûst (coÏ jsou nakonec také plátci daní). Na toto téma pohovofiili jak zástupci vysok˘ch ‰kol, tak v˘zkumn˘ch ústavÛ, telekomunikaãních spoleãností i soukrom˘ch firem, a v navazující diskusi i zamûstnanci rÛzn˘ch sektorÛ místní správy a ekonomiky. V‰ichni si od tohoto smûru rozvoje slibují pokrok i profit. Îe je to skuteãné moÏné, pfiesvûdãovaly projekty z domova, na‰eho pohraniãí i odjinud z Evropy. Ostatnû i sezónní obyvatelé venkova – turisté a rekreanti – se na informaãním byznysu mohou aktivnû podílet jako jeho pfiímí uÏivatelé a jako uÏivatelé jím nabízen˘ch sluÏeb, coÏ smûfiuje ke v‰eobecné spokojenosti. Zájemci o dálkov˘ prÛzkum Zemû si také mohli pfiijít na své, vÏdyÈ slibné názvy pfiihlá‰en˘ch referátÛ docela h˘fiily optimismem. Nové druÏicové datové zdroje ze satelitu QuickBird ãi ASTER nabízené v síti EURIMAGE stojí sice peníze, ale pfiedev‰ím díky vysokému spektrálnímu rozli‰ení, ruku v ruce se solidním geometrick˘m rozli‰ením, silnû konkurují leteck˘m data providerÛm. ¤eãníci v této sekci ostatnû dobfie dokumentovali v‰estrannost vyuÏití tûchto a dal‰ích dat DPZ pro uÏiteãné úãely, coÏ mj. znamená zfietelnou renesanci tohoto oboru jak z hlediska v˘zkumu, tak zemûdûlské, lesnické a plánovací praxe. A o to pfii jednání konference také ‰lo. J. Kolejka www.cordis.lu europa.eu.int/comm/research/nfp.html www.cordis.lu/fp6/eoi-instruments europa.eu.int/comm/research/nfp/networks-ip.html

2. roãník studentské soutûÏe »STUDENT GIS PROJEKT« je jiÏ v plném proudu a mÛÏeme se tû‰it na podzimní v pofiadí jiÏ druhou studentskou konferenci GIS firem ESRI a Leica Geosystems v âeské republice. V‰ichni, ktefií mûli zájem se do soutûÏe pfiihlásit, tak mohli uãinit do 2. 4. 2004. K tomuto dni obdrÏela spoleãnost Arcdata Praha celkem 37 pfiihlá‰ek od studentÛ z celkem 14 vysok˘ch ‰kol. Studenti mají nyní prostor a ãas do 24. 9. 2004, aby své práce zpracovali a odevzdali. Odevzdané práce si pak pfiedbûÏnû prostuduje odborná porota a vybraní studenti budou mít moÏnost pfiednést v˘sledky sv˘ch prací 3. listopadu v Kongresovém sále Masarykovy koleje v Praze – Dejvicích na 2. studentské konferenci. V˘sledky prací studentÛ budou pfiedstaveny stejnû jako v minulém roce formou pfiedná‰ky, po níÏ budou následovat dotazy odborné poroty a diskuse, a souãasnû formou posteru. Zájemce o úãast na studentské konferenci bychom rádi informovali, Ïe pfiihla‰ování na studentskou konferenci jiÏ zaãalo (v ãervnu). Dal‰í informace o studentské konferenci najdete na webové stránce www.arcdata.cz nebo vám je ráda poskytne Ing. Milu‰e Valentová (mvalentova@arcdata.cz), organizátorka konference. âasopis GEOinformace je mediálním partnerem této studentské akce. Tû‰íme se na setkání s vámi.

29


firmy

Nová verze ArcGIS 9 je na trhu! ArcGIS 9 se zamûfiuje na zpracování prostorov˘ch dat (geoprocesing), 3D vizualizaci, interoperabilitu, kartografii a infrastrukturu GIS

ArcGIS 9 tvofií integrovaná sada produktÛ pro tvorbu komplexního geografického informaãního systému (GIS) v jakékoli organizaci. Architektura ArcGIS umoÏÀuje uÏivatelÛm nasadit GIS kdekoli je to potfieba, na desktopech, serverech, na webu nebo v terénu. Tato architektura, svázaná geodatabází, utváfií komplexní infrastrukturu pro stavbu inteligentních GIS. Mezi klíãové vlastnosti ArcGIS 9 patfií: Zpracování prostorov˘ch dat (geoprocesing) – ArcGIS Desktop 9 (ArcView, ArcEditor a ArcInfo) zahrnuje zcela nové prostfiedí pro zpracování a anal˘zu geografick˘ch dat (geoprocesing). Souãástí nového pracovního prostfiedí je ModelBuilder, interaktivní aplikace pro tvorbu a spou‰tûní procesních modelÛ (modelÛ postupÛ zpracování) ve snadno pochopitelné grafické podobû, dále sofistikované prostfiedí pro psaní a spou‰tûní skriptÛ a inteligentní rozhraní pfiíkazové fiádky. Kombinace siln˘ch nástrojÛ a flexibilního pracovního prostfiedí umoÏÀuje uÏivatelÛm vybrat si techniku, která bude nejlépe odpovídat konkrétním pracovním tokÛm a aplikaãním poÏadavkÛm v konkrétní organizaci. Globální a 3D vizualizace – v nadstavbû 3D Analyst pro ArcGIS 9 je v aplikaci ArcGlobe pfiedstavena nová revoluãní technologie pro beze‰vé zobrazování geografick˘ch dat pokr˘vajících celou Zemi, a to ve 3D perspektivû. Jakákoli data podporovaná ArcGIS, obrázky, textury, data o terénu a 3D objekty, jako jsou budovy a stromy, lze intuitivnû vizualizovat vrstvením informací na tfiírozmûrném glóbu. ArcGlobe vná‰í silnou vizualizaãní schopnost mapy do zcela nové perspektivy. Souãástí aplikace je kromû nástrojÛ pro tvorbu a import 3D objektÛ vytvofien˘ch v dal‰ích programech více neÏ 500 realistick˘ch 3D symbolÛ, objektÛ a textur.

30

Interoperabilita – ESRI se nadále zamûfiuje na poskytování technologií, které organizacím umoÏÀují snadno sdílet informace mezi rÛzn˘mi aplikacemi a obory bez ohledu na formát dat, schéma nebo správu databáze. ArcGIS 9 roz‰ifiuje podporu interoperability a eliminuje bariéry pro sdílení dat tak, Ïe poskytuje vyspûl˘ pfiístup k datÛm, jejich transformaci a moÏnosti exportu do více neÏ 65 standardních datov˘ch formátÛ. Kartografie – klíãem k inteligentní kartografii je zlep‰ení moÏností anotací a popiskÛ. Ve v‰ech základních produktech ArcGIS Desktop 9 (ArcView, ArcEditor, ArcInfo) jsou zaãlenûna v˘znamná vylep‰ení, která uÏivatelÛm usnadní tvorbu, editaci a správu popiskÛ a anotací. Mimoto je v ArcGIS 9 k dispozici nová nadstavba Maplex pro ArcGIS, která poskytuje pokroãilé moÏnosti pro vysoce kvalitní umísÈování kartografick˘ch textÛ a popiskÛ vãetnû fie‰ení konfliktÛ. Nadstavba Maplex pro ArcGIS v˘raznû sniÏuje ãas potfiebn˘ k produkci kvalitních map a podílí se na jejich vy‰‰í kartografické kvalitû. Infrastruktura GIS – ArcGIS 9 je vystavûna na standardech informaãních technologií, jako je COM, .NET, Java, XML a SOAP a usnadÀuje tak tvorbu infrastruktury prostorov˘ch dat v rámci jakékoli organizace. V ArcGIS 9 jsou pfiedstaveny dva nové produkty: ArcGIS Engine pro v˘vojáfie, kter˘ umoÏÀuje zaãlenit GIS funkce do nejrÛznûj‰ích aplikací (od desktopu po aplikace do terénu), a ArcGIS Server, kter˘ slouÏí pro centrálnû spravované poskytování aplikací GIS v rámci celé organizace. Tímto v˘vojem ESRI pokraãuje v poskytování standardních a flexibilních fie‰ení pro spolupracující a na sluÏbách zaloÏen˘ GIS. Rodina produktÛ ArcGIS 9 zahrnuje ArcGIS Desktop (ArcReader, ArcView, ArcEditor, ArcInfo a roz‰ífiení ArcGIS), ArcSDE, ArcIMS, ArcGIS Engine a ArcGIS Server. Dal‰í informace o tûchto produktech najdete na www.esri.com/arcgis.

Rozšířené možnosti přináší i ArcIMS 9 ArcIMS 9 pfiiná‰í roz‰ífiené moÏnosti pro zpfiístupÀování map, dat a metadat na internetu a mimoto pfiedstavuje novou nadstavbu Data Delivery. Nadstavba ArcIMS Data Delivery otevírá cestu ke snadnému sdílení a distribuci dat. Tato nadstavba umoÏÀuje uÏivatelÛm vybírat, exportovat a poskytovat geografická data v mnoha rÛzn˘ch formátech a kartografick˘ch zobrazeních pomocí jednoho centrálního internetového mapového serveru. Pfiiná‰í uÏivatelÛm a administrátorÛm moÏnost publikovat data ve více neÏ 20 standardních formátech pro prostorová data. ArcIMS dále nyní podporuje sluÏby WMS (Web Map Services) konsorcia Open GIS. Dal‰í informace o podporovan˘ch standardech a interoperabilitû v produktech ESRI najdete na www.esri.com/standards. Spoleãnû s vydáním ArcIMS 9 roz‰ifiuje ESRI podporované platformy pro nasazení ArcIMS ArcMap Serveru o operaãní systém Sun Solaris. ArcIMS ArcMap Server byl pfiedstaven v ArcIMS verze 4 a dovoluje uÏivatelÛm vyuÏít pfiístup k datÛm a kartografick˘m moÏnostem produktÛ ArcGIS Desktop tak, Ïe mohou publikovat mapové dokumenty (soubory *.mxd) beze zmûny na internetu. Souãástí ArcIMS 9 je i roz‰ífiená podpora v˘vojového prostfiedí .NET (.NET link), vylep‰en˘ ActiveX konektor, smûrování toku dat (prvkÛ a obrázkÛ), zdokonalen˘ systém zpráv pro administrátory a mnoho dal‰ích zlep‰ení, napfi. ve v˘konu ArcIMS. ArcIMS pfiedstavuje fie‰ení pro poskytování dynamick˘ch map a dat a sluÏeb GIS v prostfiedí internetu. Poskytuje vysoce ‰kálovateln˘ rámec pro publikování GIS na webu, kter˘ je vhodn˘ jak pro firemní intranet, tak pro zpfiístupnûní dat ‰iroké vefiejnosti prostfiednictvím internetu. Pomocí ArcIMS mohou mûsta, orgány místní samosprávy a dal‰í organizace sdílet, poskytovat a vyuÏívat geografické informace z celého svûta. Dal‰í informace o produktu ArcIMS najdete na www.esri.com/arcims.


vzdělávání Knihovnička GEOinformace – nabídka knih z nakladatelství ESRI Press Spoleãnost ARCDATA PRAHA, s.r.o. provozuje pro uÏivatele software ESRI knihovnu odborn˘ch publikací. Pravidla pro vypÛjãení, stejnû jako kompletní seznam knih, najdete na adrese http://www.arcdata.cz/publikace /knihovna. Mezi nové pfiírÛstky v odborné knihovnû patfií: Paul A. Longley, Michael Batty: Advanced Spatial Analysis Kniha popisuje nejnovûj‰í v˘voj GIS aplikací na Univerzitû v Lond˘nû, v Centru pro rozvoj prostorov˘ch anal˘z (CASA). Z knihy se dozvíte, jak CASA vyvíjí a vyuÏívá prostorové systémy pro anal˘zy, podporu rozhodování a pfii fie‰ení bûÏn˘ch problémÛ na poli územního plánování, dopravy a rozvoje ekonomiky. Winnie Tang, Jan Selwood: Connecting Our World Internet a web jsou pfievratem v GIS. Dovolují snadnûji a v ‰ir‰ím mûfiítku distribuovat data koncov˘m uÏivatelÛm, ktefií potfiebují svá data sdílet, distribuovat a spravovat z více míst souãasnû. Kniha je inspirací, jak internet k tûmto cílÛm vyuÏít. Robert Burke: Getting to know ArcObjects Kniha je urãena tûm, ktefií se chtûjí seznámit se stavebními prvky ArcGIS a pomocí Visual Basic for Applications pfietváfiet aplikace ArcMap a ArcCatalog a pfiizpÛsobovat je tak sv˘m potfiebám. Zanelli English Kim – Feaster S. Laura Community Geography. GIS in Action. ESRI Press, Redlands 2003, 296 s., ISBN 1-58948-023-6

Recenzovaná kniha pfiedstavuje populární úvod do problematiky geografick˘ch informaãních systémÛ, kter˘ je sv˘m zamûfiením orientován zejména na studenty základních a stfiedních ‰kol a zájemce o moderní kartografické nástroje v podmínkách USA a Kanady. Problematika GISu a zpracování prostorov˘ch dat je rozdûlena do osmi více ãi ménû samostatn˘ch modulÛ. V˘klad je zaloÏen na základní znalosti GIS software ArcView ESRI a souãástí knihy je CD ROM s potfiebn˘mi datov˘mi soubory pro názorné procviãení v‰ech probíran˘ch úloh. První modul je vûnován principÛm geografick˘ch informaãních systémÛ a základním operacím s prostorov˘mi prvky a pfiipojen˘mi atributy. V prÛbûhu cviãení bude ãtenáfi zaveden do mûsta Redlands, sídla spoleãnosti ESRI. Druh˘ modul jiÏ nabízí práci nad konkrétní pfiípadovou prostorovou studií, kterou je prostorová anal˘za kriminality a pfiijetí organizaãních opatfiení pro policejní orgány vypl˘vajících z prostorové anal˘zy konkrétních dat. Následující tfii moduly jsou vûnované ekologickému v˘zkumu, sbûru dat, vãetnû sbûru dat s vyuÏitím GPS a základním analytick˘m postupÛm. Moduly opût vycházejí z konkrétních pfiípadov˘ch studií proveden˘ch v rÛzn˘ch ãástech USA a Kanady, na nichÏ se v tomto pfiípadû podíleli rovnûÏ studenti. Souãástí modulÛ jsou i rámcové návody na úspû‰né zvládnutí projektÛ, které uÏivatele nenásilnou formou vedou k vytvofiení vlastního GIS projektu. ·est˘ modul je vûnován vyuÏití GISu pro úãely dopravy, kde se studenti mohou seznámit s tím, jak GIS vyuÏít pro optimalizaci své cesty do ‰koly nebo optimalizaci obsluÏné sítû ‰kolních autobusÛ. Sedm˘ a osm˘ modul je vûnován vyuÏití geografick˘ch informaãních systémÛ v územním plánování. Mimo plného vyuÏití funkcionality GIS systémÛ v úlohách územního plánování se studenti na zcela konkrétních pfiíkladech seznámí s fie‰ením vlivu staveb na Ïivotní prostfiedí a se stále naléha-

vûj‰ími problémy urbanizace krajiny. V závûru knihy lze najít k jednotliv˘m modulÛm dal‰í doporuãenou literaturu a odkazy na internetové zdroje, vãetnû internetov˘ch zdrojÛ dal‰ích vyuÏiteln˘ch dat. Kniha není tudíÏ jen návodem pro optimální vyuÏití geografick˘ch informaãních systémÛ v bûÏn˘ch Ïivotních situacích, ale souãasnû i návodem jak organizovat pfiírodovûdn˘, ochranáfisk˘, hydrologick˘ nebo lesnick˘ v˘zkum. âtenáfii se na dostateãnû ilustrativních pfiíkladech seznámí rovnûÏ s vyuÏitím GIS systémÛ v dopravû nebo v územním plánování. Pro ãeského ãtenáfie je relativní nev˘hodou úzká vazba na data a reálie USA a Kanady, která v‰ak mÛÏe b˘t pro fiadu studentÛ na‰ich základních, stfiedních i vysok˘ch ‰kol naopak cenn˘m pfiíspûvkem k poznání reálií severoamerického kontinentu. Tato kniha je urãena k inspiraci studentÛm a aktivním obãanÛm. V sedmi pfiípadov˘ch studiích popisuje inovaãní projekty zpracované studenty, uãiteli a zájemci o GIS. Najdete zde napfi. mapy kriminality pro policejní oddûlení, anal˘zy nebezpeãn˘ch skládek odpadu, zji‰Èování kvality vody v fiece, inventarizace porostÛ v dané oblasti, urãování nejvhodnûj‰ích míst pro v˘stavbu parkovi‰È v pfiírodních oblastech atd. KaÏdá studijní metoda je procviãena krok za krokem s vyuÏitím prostorového dotazování a GIS postupÛ. Tato kniha je psána v duchu my‰lenky »myslet globálnû, pÛsobit lokálnû«. Knihu lze bezesporu doporuãit v‰em ãtenáfiÛm, ktefií se chtûjí prakticky seznámit s moÏnostmi a funkcemi geografick˘ch informaãních systémÛ, zejména systému ArcView ESRI. (red)

31



GEOinformace 2/2004