rozhovor
Další zpoždění Galilea už je nežádoucí S Martinem Šunkevičem z České kosmické kanceláře jsme diskutovali o pozitivním dopadu krize, indickém systému, který možná ani nebude, a také o šancích Prahy při závodech o umístění řídícího centra celého projektu. Palčivou potřebu informovat o vývoji systému Galileo cítilo Ministerstvo dopravy. Proto byl zřízen Národní kontaktní bod pro Galileo, který funguje při České kosmické kanceláři. Ve svém zorném poli ho má Martin Šunkevič. A právě on se pro čtenáře GeoBusinessu rozpovídal o minulosti, současnosti i budoucnosti evropského navigačního systému.
Hlavní příčinou zpoždění byl původně plánovaný model financování PPP – tzv. Public Private Partnership, neboli financování projektu veřejnými a soukromými zdroji najednou. Konsorcium firem, které se na projektu finančně mělo podílet, nebylo schopné po dlouhé dva roky od května 2005 do května 2007 uzavřít smlouvu o výstavbě systému (třetí fáze projektu, tzv. fáze rozmístění, deployment phase) a zejména o velikosti příspěvku jednotlivých firem. Zejména tato nejasnost, tedy kdo vytvoří a bude financovat podstatnou část systému, způsobila posunutí termínu spuštění systému.
Proč vlastně ke zpoždění došlo? První fáze projektu z let 2005-2008 byla financovaná ze zdrojů EU a ESA, krize konsorcia firem nastala v roce 2007 a ještě v témž roce bylo jasné, že Evropská unie převezme finanční záruky. Nebyl tedy důvod ke zpoždění, ne? Pokusím se uvést vše na pravou míru. První fáze, tzv. definiční (definition phase), během níž se navrhly technické para34 GeoBusiness | listopad 2008
metry systému, měla proběhnout a proběhla podle plánu v letech 1999 až 2001. Poté následovala fáze druhá, vývoje a hodnocení (development and in-orbit validation phase), která měla proběhnout v období 2002 až 2005. Během ní měly být vypuštěny první dvě testovací družice a první čtyři operační družice a vybudována část pozemního segmentu systému. Ve třetí, již zmiňované fázi rozmístění, měl koncesionář (konsorcium firem) v letech 2006 až 2007 postavit zbývající část systému. Jenže smlouva o výstavbě 26 družic uzavřena nebyla, a proto se vypuštění prvních čtyř operačních družic odložilo – momentálně na rok 2010, protože v okamžiku vypuštění druhé „dávky“ družic by „dávce“ první končila životnost a bylo by nutné je nahradit dalšími čtyřmi novými družicemi. Takže hlavním důvodem zpoždění výstavby zůstává model financování třetí fáze, resp. nepodepsání smlouvy s konsorciem.
Jaké jsou tedy poslední odhady o datu uvedení do provozu?
Poslední odhad uvedení systému Galileo do provozu je konec roku 2013. Začíná se mluvit také o posunutí tohoto termínu z důvodu dodržení lhůt během výběrového řízení, nicméně Evropská komise společ-
ně Evropskou kosmickou agenturou si zatím tuto možnost nepřipouští.
Jaký je současný stav?
V současné době jsou ve výstavbě první čtyři operační družice, které by měly být vypuštěny, jak již bylo řečeno, v průběhu roku 2010. Dále se již dokončuje první část pozemního segmentu. Veřejná soutěž týkající se dokončení systému (výstavba většiny družic a druhá část pozemního segmentu systému) je momentálně v polovině procesu – hlavní kontraktoři na tyto podstatné zakázky budou známi do poloviny roku 2009.
Dá se současná situace nějak pojmenovat?
Nacházíme se za polovinou druhé fáze a současně již začala fáze třetí – tedy došlo k překrytí fází, což si ovšem nijak neodporuje. Po dalším přehodnocení časového plánu měly být v roce 2008 vypuštěny kromě dvou testovacích i čtyři operační satelity. V dubnu však byla vypuštěna teprve Giove-B, tedy druhá testovací.
Jak daleko je k realizaci prvních operačních satelitů?
Družice GIOVE-B opravdu měla, kvůli problémům technického rázu, zpoždění vypuště-
ní dva roky. Nicméně vzhledem k celkovému zpoždění výstavby systému šlo paradoxně až o pozitivní jev. Životnost testovacích družic je totiž dva roky (u provozních družic je to sedm let), a proto je možné, že nebude nutné postavit další testovací družici (což by celý systém prodražilo). Abych vysvětlil nutnost přítomnosti alespoň jedné družice na oběžné dráze – pokud by se frekvence vyhrazené pro systém pro vysílání směr družice-Země tři měsíce nevyužívaly, byly by pak volně k dispozici. Pravděpodobně by je okamžitě zabralo Rusko, Čína nebo jiná velmoc pro své účely. Koncept systému by potom musel být, alespoň po technické stránce, přetvořen, což by vedlo k výraznému zpoždění výstavby systému, ne-li k úplnému zrušení. Pro doplnění: ESA pro jistotu podržení frekvencí podepsala v březnu 2007 kontrakt na výstavbu třetí testovací družice. Tato družice, pojmenovaná GIOVE-A2, by mohla být v případě nutnosti vytvořena a vyslána na oběžnou dráhu v poměrně krátkém čase.
Má Galileo již konkrétní výsledky, které by směřovaly k jeho zprovoznění, nebo se zatím řeší legislativa?
Ano, již existují hmatatelné výsledky – obě testovací družice
foto: archiv martina šunkeviče
Podle úplně prvních plánů měl být Galileo v provozu už v roce 2008. V čem vidíte hlavní příčiny zpoždění?