grafY: Jdtm zk
MISE / Na NáVŠTěVě Dva roky jednání V roce 2000 po reformě územní samosprávy zanikají okresní úřady a nahrazují je krajské. Systém Jednotné technické mapy okresu Uherského Hradiště končí a jeho tvůrci přecházejí na krajský úřad. S tím se však nehodlali smířit starostové z Uherskohradišťska a volají po zavedení systému na území nově vzniklého kraje. Jejich prosby zřetelně slyší hejtman František Slavík, který projekt dobře zná z doby svého působení ve funkci starosty ve Starém Městě, i statutární náměstek Libor Lukáš, který projekt využíval jako podnikatel ve stavebnictví. Rada Zlínského kraje tedy dává v roce 2002 projektu Jednotné digitální technické mapy Zlínského kraje zelenou. „V prvním období jsme bojovali s tím, aby tento projekt přijali starostové ostatních okresů, protože všichni říkali, že mají všechno. Ale když jsme šli do detailu, tak se ukázalo, že každý má něco, nic není uceleného a objevují se chyby, se kterými jsme se na Uherskohradišťsku potýkali v uplynulých šesti letech. Největším problémem byla města, která měla zavedený svůj systém, o kterém tvrdili, že je nejlepší a že se k ničemu připojovat nemusejí. Nebylo lehké je přesvědčit, museli jsme se s každým ze systémů podrobně seznámit a vysvětlit vedení měst výhody systému JDTMZK,“ vzpomíná Miroslava Knotková. Dva roky trvalo, než se podařilo smluvně zavázat všechny strany a nastavit systém plateb za jednoho obyvatele. Všechny náklady na správu datového skladu se rozdělily mezi obce v poměru k počtu obyvatel a mezi správce inženýrských sítí. „Nebylo jednoduché najít provozní model, tedy kolik procent správy datového skladu budou platit obce, správci sítí a kolik zaplatí jeden správce. Kolegyně ale měla u správců inženýrských sítí obrovskou autoritu, protože se správci pracovala na zavádění všech rozvodných sítí v městech a obcích. Systém se dokázal zavést a pro obce to v prvním roce provozu vyšlo na 2,60 Kč na obyvatele. Průměrná obec s třemi sty obyvateli měla za cca 800 korun po celý rok zajištěnou aktualizaci svého polohopisu a průběhu inženýrských sítí všech správců ve svém území,“ shrnul Ivo Skrášek. Zlínský kraj posbíral data od jednotlivých správců sítí, vypsal tendr na www.geobusiness.cz
Početzakázek zakázek v v letech letech 2004-2010 Počet 2004-2010 3000
Uživatelské zakázky 2626
Aktualizační zakázky
2500
2365
2313
2194
2000 1718
1804
1846
1951
1479
1500
1406 1278
1254 1093 1063
1044
1000
500 18
0
2004
2005
2006
2007
* ORP - obec s rozšířenou působností státní správy
2008
2009
2010
hypotéza 2010
** POU - obec s pověřeným obecním úřadem
jejich sjednocení Početregistrovaných registrovaných subjektů (k 17. Počet subjektů (k 3. 17.2010) 3. 2010) geodetickou firmou a nad touto 45 23 42 základní vrstvou se spustila aktuaProjektanti lizace dat pomocí Geodeti 1146 531 webového portálu Obce Stavební úřady www.jdtm-zk.cz. 209 Správci IS První rok provoOstatní zu zaplatil krajský úřad, aby si mohly obce vyzkoušet přínos systému JDTM pro vlastní činnost. Přes počáalizuje se stav identické situace. Navíc teční nedůvěru po roce fungování se projektanti požadovali kompletní podk JDTM neotočila zády ani jedna obec, klady, takže když byly někde centralinaopak se připojily další. zované, tak nám jako uživatelům to přineslo velkou časovou úsporu, protože Křehkost geodetického zájmu jsme nemuseli oddělení dokumentace Hlavní hybnou silou projektu však nejednotlivých správců inženýrských sítí jsou obce ani správci cítí, ale geodeobjíždět v úředních hodinách a objedti, jejichž měření jsou jediným nástronávat podklady. Navíc tehdy ani nebyjem aktualizace, bez kterých by systém li technicky vybaveni, aby nám je dali nemohl fungovat. Jakým způsobem se v digitální podobě, takže se skenovaje podařilo přesvědčit ke spolupráci bez ly a převáděly do vektorové podoby. chybějící legislativy? „Do tohoto proKdežto v JDTM byly už digitální.“ jektu jsem vstoupil ještě jako uživatel I přes tyto zjevné výhody nebylo jedna straně geodetické firmy,“ vzpomínání s geodetickými firmami jednoduná Ivan Kusák, který je v současnosti ché. „Geodeti z Uherskohradišťska už jako zaměstnanec společnosti GEOVAP věděli, že tento systém pro ně vytvásprávcem JDTM: „Jednoznačný příří další práci, protože po jeho zavedení nos pro geodety byl v tom, že pokud rostla potřeba geodetických prací a s tím jdou měřit na místo, ve kterém již exisi samotné geodetické firmy. Při jednátuje nějaké zaměření, mají snazší situní na Kraji ale byly bouřlivé debaty, proaci. Není to padesátiprocentní úspora, tože někteří geodeti byli zvyklí prodáale už se zaměří identické body a aktuvat jedno měření několika zákazníkům 7+8/2010 | GeoBusiness
2