Zeměpis ČR

Pohled zptaãí perspektivy na Telã, jedno znejzachovalej‰ích historick˘ch mûst na‰í vlasti. Patfií mezi mûstské památkové rezervace ajako jedna zprvních památek bylo jádro mûsta vroce 1992 zapsáno na prestiÏní seznam Svûtového dûdictví UNESCO. Snímek wikipedie

© Autofii: RNDr. Jan Bína, CSc., PaedDr. RNDr. Pavel âervinka, Ph.D., RNDr. Milan Holeãek (vedoucí autorského t˘mu), doc. RNDr. Jan Havrlant, CSc., prof. RNDr. Miroslav Havrlant, CSc., RNDr. Vít Janãák, Ph.D., doc.RNDr. Milan Jefiábek, Ph.D., RNDr. Ludvík Kopaãka, CSc., doc. RNDr. Libor Krajíãek, CSc., doc. RNDr. Jan Kube‰, CSc., RNDr. Marie Novotná, CSc., doc. RNDr. Stanislav ¤ehák, CSc., PhDr. Václav Valenta, CSc., doc.RNDr. Jan Vítek, doc. RNDr. Jan Vot˘pka, CSc., prof. RNDr. Vít VoÏenílek, CSc., 2003, 2009, 2015 Lektofii: RNDr. Josef Herink, RNDr. Miromila Sobotová, Mgr. Lubo‰ Turner

© Autofii fotografií: Pavel âervinka, Petr Dzik, Miroslav Havrlant, Oldfiich Holan, Milan Holeãek, Pavel Chrom˘, Jan ·evãík, Ivan Tich˘, Jan Vot˘pka, archiv NâGS, 2003, 2009, 2015

© Mapky agrafy: RNDr. Jaroslav Synek, 2003, 2009, 2015

© Nakladatelství âeské geografické spoleãnosti, s. r. o., Praha 2003, 2009, 2015

ISBN 978-80-86034-93-5

Úvod

Zemûpis âeské republiky (M. Holeãek)

OBSAH

Územní v˘voj státu, poloha, rozloha (M. Holeãek)

Pfiíroda

Geologick˘ ageomorfologick˘ v˘voj (J. Vot˘pka)

Rozmanitost reliéfu (J. Vot˘pka)

Pfiírodní zdroje (J. Vot˘pka)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .12

Charakter podnebí (J. Vot˘pka)

Hydrologické pomûry (J. Vot˘pka)

PÛdní pokryv (J. Vot˘pka)

Îivá pfiíroda (J. Vot˘pka)

Typy krajiny (J. Vot˘pka)

Ochrana pfiírody (J. Vot˘pka)

Pfiírodní rizika (P. âervinka)

V˘voj astav Ïivotního prostfiedí (P. âervinka)

Obyvatelstvo

V˘voj osídlení azalidnûní (V. Valenta)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

Obyvatelstvo (V. Valenta)

Sídelní struktura (V. Valenta)

Sídla ajejich funkce (V. Valenta)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36

Hospodáfiství

V˘voj hospodáfiství (L. Krajíãek, L. Kopaãka)

Transformace ekonomiky (L. Krajíãek, L. Kopaãka)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .40 V˘voj arozmístûní prÛmyslu (L. Krajíãek, L. Kopaãka)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42 Odvûtví prÛmyslu (L. Krajíãek, L. Kopaãka)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .44 PÛdní fond (V. Janãák)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46 Transformace zemûdûlství (V. Janãák)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48

Zemûdûlská v˘roba (V. Janãák)

Doprava aspoje (M. Holeãek)

ObsluÏná sféra (M. Holeãek)

Cestovní ruch arekreace (M. Holeãek)

Vnûj‰í vztahy (M. Holeãek, L. Krajíãek, L. Kopaãka)

âesko aEvropská unie (L. Krajíãek, L. Kopaãka)

Regiony

Regiony âeské republiky (M. Holeãek)

Hlavní mûsto Praha (M. Holeãek)

Stfiedoãesk˘ kraj (M. Holeãek)

Jihoãesk˘ kraj (J. Kube‰)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .68 PlzeÀsk˘ kraj (M. Novotná)

Karlovarsk˘ kraj (M. Novotná)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72 Ústeck˘ kraj (M. Jefiábek)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .74 Libereck˘ kraj (M. Jefiábek)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .76 Královéhradeck˘ kraj (J. Vítek)

Pardubick˘ kraj (J. Vítek)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .80 Vysoãina (M. Holeãek)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82

Jihomoravsk˘ kraj (S. ¤ehák, J. Bína)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84

Olomouck˘ kraj (V. VoÏenílek)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .86

Zlínsk˘ kraj (S. ¤ehák, J. Bína)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .88

Moravskoslezsk˘ kraj (M. Havrlant, J. Havrlant)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .90 Místní oblast (H. Kühnlová)  . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92 Rozvojové dokumenty na‰í obce (R. Perlín)

(Poznámka: Vtéto uãebnici byly pouÏity nûkteré ãásti textu anûkteré ilustrace z3. vydání uãebnice âeská republika, NâGS, Praha 1996.)

Redakãní uzávûrka uãebnice byla v kvûtnu 2015. Pozdûj‰í v˘voj proto nemohl v ní b˘t zaznamenán.

Jak˘ je v˘znam vody vjednotliv˘ch sloÏkách pfiírodní sféry?

Charakterizujte vodní reÏim na‰ich fiek, uveìte hlavní odtokové oblasti amnoÏství vody, které odvádûjí.

Vysvûtlete na základû údaje uvedeného vtextu vzávorce, co to je specifick˘ odtok.

Vyhledejte na mapû levostranné apravostranné pfiítoky Labe, Vltavy, Berounky, Moravy aDyje. Pokuste se urãit, jak˘ mají typ hydrografické sítû.

Na kter˘ch fiekách se nalézají na‰e v˘znaãné údolní pfiehradní nádrÏe ajak˘ je jejich v˘znam?

Zjistûte, kdo je vmístû va‰eho bydli‰tû nejvût‰ím zneãi‰Èovatelem vod. Jaká opatfiení mohou fie‰it problém jejich zneãi‰tûní?

Na stránkách âHMÚ www.chmi.cz najdûte maximální prÛtoky na moravsk˘ch fiekách bûhem povodní vroce 1997 aãesk˘ch fiekách vroce 2002 aporovnejte je sprÛmûrn˘mi denními prÛtoky zpfiedchozích let.

Hydrologické poměry

Roãnû spadne na území na‰í republiky asi 56 miliard m3 vody, pfiiãemÏ fieky odvedou okolo 18 miliard m3 (asi 1/3). âeská republika leÏí na hlavním evropském rozvodí aKrálick˘ SnûÏník je hydrografick˘m uzlem, kter˘ oddûluje pomofií Severního, Baltského aâerného mofie. Pro vodní reÏim má rozhodující v˘znam roãní chod poãasí (sráÏky av˘par). Na‰e toky jsou napájeny de‰Èovou vodou, snûhem amnohem ménû podpovrchov˘mi zdroji. Povrchov˘ odtok je závisl˘ na sklonu svahÛ, mocnosti zvûtralin, typu ãi druhu pÛd, vegetaãním krytu azásazích ãlovûka do pfiírodní sféry. Specifick˘ odtok (prÛmûrné mnoÏství vody odtékající zpovodí za sekundu) je nejniωí vrovinách aníÏinách (0,1 l.s–1.km–2). Maxima dosahuje na ·umavû, v Jizersk˘ch horách, vKrkono‰ích, vHrubém Jeseníku avBeskydech (30–40l.s–1.km–2). Vrovinném, pahorkatinném avrchovinném reliéfu je nejvût‰í odtok (nad 60%) vzimním ajarním období. PrÛmûrné roãní teploty na‰ich tokÛ se pohybují od 4,5 do 13,5 °C. Toky transportují látky rozpu‰tûné ve vodû ipevn˘ materiál pocházející ze svahÛ akoryta.

Povrchové vody jsou dvojího typu, tekoucí astojaté. ¤íãní síÈ âech, Moravy aSlezska byla za poslední dvû století zkrácena regulacemi asi o4500 km. Hydrografická síÈ Labe je vûjífiovitého typu aodvodÀuje ãeskou kotlinu aokrajová pohofií. Délka toku je 379 km ana hranicích má Labe prÛmûrn˘ prÛtok 308 m3.s–1. Nejvût‰í fiekou âech je Vltava sdélkou 440 km, povodím 28 098 km2 as prÛmûrn˘m prÛtokem usoutoku sLabem 150 m3.s–1 (tj. více neÏ Labe). Celková délka tokÛ vpovodí Labe je asi 38 200 km. ¤eka Morava má pfii soutoku sDunajem délku 358 km aprÛmûrn˘ prÛtok 120 m3.s–1. Horní tok Odry, odvodÀující severní Moravu a Slezsko, má na hranicích prÛmûrn˘ prÛtok jen 56 m3.s–1 a je znaãnû zneãi‰tûn prÛmyslovou atûÏební ãinností na Ostravsku.

Jezera nejsou unás ãetná ani velká. Jsou rÛzného pÛvodu – ledovcová na ·umavû (âerné, âertovo, Ple‰né, Laka, Prá‰ilské), krasová vMaco‰e avHranické propasti; sesuvová vznikla pfiehrazením údolí, napfi. Mladotické jezero; ra‰elinná napfiíklad vJizersk˘ch horách, na ·umavû avHrubém Jeseníku. Nejvíce je drobn˘ch fiíãních jezer vznikl˘ch vopu‰tûn˘ch meandrech fiek, napfiíklad vPolabí.

Umûle vytvofiené vodní plochy pfiedstavují rybníky a pfiehradní nádrÏe. Rybníkáfiská sláva vâechách ana jiÏní Moravû upadá od 16. století. Dodnes se zachovala pouze ãtvrtina (asi 21 tisíc rybníkÛ) znûkdej‰ího poãtu. Pfiesto zaujímají je‰tû plochu 52 tisíc ha. ¤íãní nádrÏe mají v˘znam pro regulaci prÛtoku, zavlaÏování, odbûr pitné auÏitkové vody, v˘robu elektfiiny, r ybolov arekreaci. Celková zásoba vody ve 150 pfiehradních nádrÏích se odhaduje na 4,4.109 m3, pfiiãemÏ nejvût‰í mnoÏství je zadrÏováno ve vltavské kaskádû sv˘znaãn˘mi pfiehradami Lipno, Orlík, Slapy avpfiehradách Vranov aDale‰ice.

Prosté podzemní vody se vyskytují pod povrchem reliéfu ve v‰ech skupenstvích. Vytváfiejí se ze sráÏek prosakujících do pÛd, zvûtralin arozpukan˘ch hornin. Nejvût‰í zásoby podzemních vod jsou vsedimentech âeské tabule, kde vkfiídov˘ch horninách na zlomech ãasto vystupují prameny podchycené pro zásobování pitnou vodou (napfiíklad Mûlnická Vrutice –140l.s–1). Na podzemní vody je bohatá ipískovcová Dûãínská aBroumovská vrchovina aãtvrtohorní fiíãní sedimenty vpovodí vût‰ích fiek. Znaãné zásoby jsou také vostravské pánvi, pfiedev‰ím ve ãtvrtohorních sedimentech.

Minerální podzemní vody se dûlí na chladné (do 25 °C), teplé (do 50 °C), vyskytující se napfiíklad vTeplicích, Jáchymovû, vJansk˘ch Lázních, Velk˘ch Losinách, a horké (zfiídla nad 50 °C) vKarlov˘ch Varech. Podle obsahu plynÛ se nejãastûji vyskytují kyselky (nad 1000 mg. kg–1 oxidu uhliãitého) avody sirovodíkové (více neÏ 1 mg. kg–1 sirovodíku). Podle obsahu rozpu‰tûn˘ch pevn˘ch látek (více neÏ 1000 mg.kg–1) rozli‰ujeme vody slané, hofiké, alkalické, zemité, sádrovcové. Léãebné vyuÏití mají také radioaktivní vody zokolí Jáchymova aTeplic. Zásahy ãlovûka do hydrosféry jsou pfieváÏnû negativní. Zneãi‰Èování vod rozvojem prÛmyslové v˘roby, pouÏíváním umûl˘ch hnojiv vzemûdûlství, mûstskou arekreaãní v˘stavbou se stalo problémem Ïivotního prostfiedí. Vsouãasné dobû se zaãíná dafiit likvidovat bodové zdroje zneãi‰tûní (mûsta, prÛmyslové závody atd.) v˘stavbou ãistíren odpadních vod. Odstranûní plo‰ného zneãi‰tûní, vzniklého chemizací zemûdûlství, je dlouhodobou záleÏitostí, protoÏe zároveÀ dochází kzneãi‰tûní pÛd. Jakost na‰í hydrosféry je také závislá na sráÏkách, ov‰em ty jsou ãasto zneãi‰tûné zovzdu‰í (kyselé de‰tû), atak sráÏková voda pfiichází do hydrosférického obûhu jiÏ ãásteãnû mineralizována, coÏ se projevuje po‰kozením nejen pÛd, ale ibiosféry. Je‰tû závaÏnûj‰ího charakteru je zneãi‰Èování podzemních vod, protoÏe obûh vody vhlub‰ích zónách reliéfu je velice pomal˘, aproto se souãasná devastace vod mÛÏe negativnû projevit je‰tû vpfií‰tích generacích.

Schematick˘ blokdiagram znázorÀuje vznik minerálních pramenÛ, gejzírÛ aplynn˘ch v˘ronÛ vPodkru‰nohofií. 1 – Ïulov˘ masiv stektonick˘mi poruchami, 2 – metamorfované horniny pfiekryté ve svrchní ãásti usazen˘mi horninami, 3 – zvûtralinov˘ plá‰È spÛdním pokryvem, 4– zlomová pásma, 5 – prÛniky povrchov˘ch vod po zlomov˘ch pásmech do hloubky, 6 – v˘stup juvenilních mineralizovan˘ch vod aplynÛ po zlomov˘ch apuklinov˘ch systémech, 7 – podzemní cesty vhloubce zahfiáté amineralizované vody aplynÛ, 8 - silné vzestupné proudy teplé mineralizované aproplynûné vody, které si udrÏí teplotu aÏ na zemsk˘ povrch, 9 – sifonov˘ uzávûr termálního gejzírového v˘vûru, 10–v˘vûry tepl˘ch astuden˘ch mineralizovan˘ch vod, 11 – plynné v˘rony unikající zpodzemních minerálních vod, 12 – zv˘‰en˘ tepeln˘ tok.

RozloÏení roãního odtoku vody zúzemí âeska podle hlavních povodí

Urãete spomocí mapy polohu uveden˘ch rybníkÛ.

âertovo jezero je jedním zpûti jezer ledovcového pÛvodu na ãeské stranû ·umavy. Jako jediné znich patfií do povodí âerného mofie.

Dolní tok fieky Sázavy uT˘nce nad Sázavou. Tato tfieka má na svém stfiedním toku velk˘ poãet meandrÛ. Co je to meandr? Na podrobnûj‰í mapû zjistûte poãet meandrÛ na stfiedním toku mezi mûsty Sázava aLedeã nad Sázavou.

Pokuste se urãit hlavní pÛdotvorné ãinitele oblasti, ve které bydlíte nebo chodíte do ‰koly.

Půdní pokryv

Proã rÛzné typy hornin rÛznû ovlivÀují chemismus pÛd amnoÏství minerálních Ïivin?

PÛda je pfiírodním zdrojem, kter˘ lze snadno zniãit. Je na‰í Ïivitelkou azákladem civilizace. Vznik av˘voj pÛd je sloÏit˘ proces, na nûmÏ se rÛznou intenzitou podílejí pÛdotvorní ãinitelé (geologick˘ podklad, reliéf, klima, podzemní voda, vegetace, pÛdní organismy – edafon aãlovûk). Geologick˘ podklad a na nûm vznikající chemické amechanické zvûtraliny ovlivÀují chemismus vznikajících pÛd. Petrologické sloÏení hornin urãuje mnoÏství minerálních Ïivin vpÛdách. Na‰e pÛdy vznikly z97 % na povrchu zvûtralinového plá‰tû, jehoÏ mocnost se pohybuje od 0,3 do 5 m. Reliéf se vpÛdotvorn˘ch procesech uplatÀuje nadmofiskou v˘‰kou, expozicí, sklonem svahÛ aintenzitou erozních procesÛ. Klimatické faktory (sráÏky, v˘par a teplota) urãují, zda vpÛdním profilu pfievládá sestupn˘ pohyb podzemní vody – promyvn˘ reÏim, nebo vzestupn˘ – v˘parn˘ reÏim. Bez vegetaãního krytu by nemohla vzniknout pÛda, protoÏe vegetace je zdrojem humusu, na jehoÏ tvorbû se podílí i edafon – fiasy, bakterie, plísnû a houby, prvoci, ãlenovci iobratlovci. Vytváfií sloÏit˘ potravní fietûzec, kter˘ je nepostradateln˘ pfii tvorbû humusu. Vliv ãlovûka se projevil pfiedev‰ím odstranûním lesních porostÛ (pÛvodnû 90 % plochy), znichÏ nyní zbyla asi tfietina. Ov‰em antropogenní zásahy do pfiírodní sféry posledních desetiletí byly mnohem radikálnûj‰í. Pfiedev‰ím zemûdûlská, prÛmyslová, tûÏební akomunikaãní ãinnost zpÛsobila znaãnou devastaci pÛdního fondu.

Na základû sv˘ch znalostí ze základní ‰koly se pokuste vysvûtlit pojmy pÛdní druhy apÛdní typy.

Které pÛdní typy apÛdní druhy pfievaÏují vokolí va‰eho domova?

PÛdní typy jsou pÛdní souvrství, jejichÏ uspofiádání do horizontÛ je v˘sledkem pÛdotvorného procesu. âernozemû vznikly nejãastûji na spra‰ích vb˘val˘ch lesostepních astepních oblastech. Vpovrchové ãásti (Ahorizont) je mnoÏství humusu ‰edoãerné aÏ hnûdoãerné barvy. Vyskytují se ve stfiedních âechách, na stfiední ajiÏní Moravû. Hnûdozemû obklopují ãernozemní území âech aMoravy. Pfiedpokládá se, Ïe vznikly degradací ãernozemí pahorkatinn˘ch aÏ vrchovinn˘ch oblastí. Mají málo Ïivin, musí se hnojit akypfiit. Hnûdé pÛdy jsou nejroz‰ífienûj‰í. VpÛdním profilu mají tfii horizonty – humózní A, hnûd˘ Bamateãn˘ substrát C(hornina, zvûtralina). Rozli‰ujeme hnûdé pÛdy niωích poloh, vrchovin ahor. Vyskytují se vpohraniãních horsk˘ch oblastech, na âeskomoravské vrchovinû ana severní Moravû. Podzolové pÛdy a podzoly vznikají vyluhováním, zesvûtlením aminerálním ochuzením svrchního horizontu na hrub˘ch zvûtralinách a svahov˘ch sedimentech, ve vût‰ích nadmofisk˘ch v˘‰kách ana severních svazích. Rendziny (vápenatky) vznikají na vápencích. Mají pouze AaChorizont a jsou bohaté na Ïiviny. Nivní pÛdy vznikají na mlad˘ch náplavech fiek. Ahorizont má ‰edou barvu, substrát hnûdou. VyuÏívají se pfieváÏnû jako louky. LuÏní pÛdy (ãernice) vznikají na nivách s luÏním lesem amají hlubok˘ humusov˘ horizont. âinností ãlovûka vznikají antropické pÛdy – ovlivnûné emisemi, pÛdy odvalÛ ahald, eventuálnû skr˘vek.

Které pÛdní druhy apÛdní typy mají unás nejvût‰í plo‰né zastoupení? PouÏijte kodpovûdi map ze ‰kolního atlasu.

PÛdní druhy se úzce váÏou na charakter geologického podkladu ana zpÛsob jeho zvûtrávání. Písãité lehké pÛdy vznikly pfieváÏnû na fiíãních ‰tûrkopíscích ana pískovcích. Mají málo Ïivin ajsou dobfie propustné pro vodu. Hlinitopísãité aÏ písãitohlinité pÛdy vznikají pfiedev‰ím na zvûtralinách Ïul âeského masivu. Obsahují asi 25 % jílovit˘ch ãástic amají dostatek humusu. Zemûdûlsky se hojnû vyuÏívají. Hlinité pÛdy mají písãit˘ ajílovit˘ podíl vrovnováze a jsou nejvhodnûj‰ími zemûdûlsk˘mi pÛdami voblasti stfiedních âech, Jiãínska, moravsk˘ch úvalÛ aOstravska. Jílovitohlinité (tûÏké) pÛdy mají více neÏ 50 % jílovit˘ch ãástic. Jsou soudrÏné, váÏí dobfie Ïiviny avlhkost. Pfii dostateãném kypfiení je lze je‰tû zemûdûlsky vyuÏít. Charakteristické jsou pro Podkru‰nohofií. Jílovité pÛdy jsou pro vzduch avodu tûÏko prostupné, zemûdûlsky nevhodné. Vyskytují se na Mladoboleslavsku avjiÏních âechách. Skelety, nevhodné pro obhospodafiování, jsou hrubozrnné kamenité pÛdy vznikající vhorsk˘ch oblastech nebo zvûtráváním buliÏníku, kfiemence avulkanick˘ch hornin.

Proã se ãernozemû nacházejí pfieváÏnû vníÏinat˘ch oblastech stfiedních âech, jiÏní astfiední Moravy?

Jaké faktory zpÛsobují zv˘‰enou erozi pÛdy?

PÛdy níÏin anízk˘ch pahorkatin se vyskytují do v˘‰ek 350 mn. m., kde se prÛmûrné roãní teploty pohybují mezi 8 aÏ 10 °C, sráÏky od 450 do 600 mm. Na fiíãních nánosech, spra‰ích avát˘ch píscích vznikají ãernozemû, degradované ãernozemû ahnûdozemû. Na zaplavovan˘ch nivách se vytvofiily nivní aluÏní pÛdy sdostatkem humusu.

PÛdy pahorkatin (zhruba do 550 m) vznikají na spra‰ov˘ch hlínách ana svahov˘ch zvûtralinách pfii prÛmûrné roãní teplotû 6,5 aÏ 8,5 °CasráÏkách 600 aÏ 800 mm. PfievaÏují tu hnûdé lesní pÛdy srÛzn˘m obsahem humusu, které jsou do urãitého stupnû podzolované.

PÛdy vrchovin ahor vznikají vmírnû chladn˘ch avlhk˘ch oblastech sprÛmûrnou roãní teplotou od 4 do 7 °CasráÏkami mezi 700–1000 mm. Pfievládají zde znaãnû podzolované hnûdé lesní pÛdy. Na vápencov˘ch podkladech se vyvinuly vápenatky, pokryté vût‰inou lesy. Vnejvy‰‰ích polohách se obvykle vyskytují podzoly.

Eroze ohroÏuje témûfi 4/5 zemûdûlské pÛdy, která leÏí na svazích. Asi 35 % svaÏit˘ch pozemkÛ je vjarních apodzimních mûsících váÏnû postiÏeno plo‰nou astruÏkovou vodní erozí

PŘÍRODA

Schematizované profily na‰ich hlavních pÛdních typÛ. 1 – ãernozem na spra‰i, 2 – hnûdá humózní pÛda, 3 – podzol, 4a– rendzina na vápenci pod lesním porostem, 4b– rendzina na vápenci na orné zkultivované plo‰e, 5 – humózní luÏní pÛda na náplavech.

Eroze ohroÏuje pfiedev‰ím ornou pÛdu. Dochází kodnosu humózního horizontu, atak se sniÏuje úrodnost. PÛdní erozi napomáhá ‰patná technologie zpracování pÛdy, napfiíklad orba ãi vysazování brambor do fiádkÛ po sklonu svahu.

PÛdy, které vznikly na zvûtralinách vápencÛ (rendziny), jsou bohaté Ïivinami asvelk˘m obsahem vápníku, takÏe se hodí ipro pûstování vinné révy. Zakládání nov˘ch vinohradÛ na Karl‰tejnsku

Zastoupení typÛ pÛd na zemûdûlské pÛdû (v%). 1– hnûdé pÛdy, 2 – hnûdozemû, 3 – ãernozemû, 4 – ilimerizované aoglejené pÛdy, 5 – glejové pÛdy, 6– rendziny, luÏní pÛdy, podzoly aostatní.

Mapka roz‰ífiení pÛdních druhÛ. PÛdy pfieváÏnû: 1 – písãité, 2 – hlinitopísãité aÏ písãitohlinité, 3 – hlinité, 4 – jílovitohlinité, 5 – jílovité aÏ jíly, 6 – silnû ‰tûrkovité aÏ kamenité (sobsahem ‰tûrku vût‰ím neÏ 50 %).

âernozemû ahnûdozemû jsou pfii mírném pfiihnojování velice úrodné pÛdy, na nichÏ se pûstují nároãné plodiny – p‰enice, kukufiice, cukrová fiepa, ale isluneãnice. Profil hnûdozemí skofienovou soustavou cukrové fiepy

Jak˘m zpÛsobem ohroÏuje zemûdûlská aprÛmyslová ãinnost jednotlivé sloÏky pfiírodní sféry?

Nav‰tívili jste nûkter˘ zna‰ich národních parkÛ? Charakterizujte jeho pfiírodu alidskou ãinnost vnûm.

Ochrana přírody

Na‰e malá republika má na svém území v‰echny základní typy krajin Evropy, kromû mofiského pobfieÏí avelehor. Vna‰í krajinû jsou zastoupeny hory sledovcov˘m reliéfem aperiglaciálními jevy, vulkanick˘ reliéf, vápencové oblasti sjeskynûmi, kaÀony aponorn˘mi toky, pískovcová skalní mûsta, mûkce modelované vrchoviny apahorkatiny se zbytky zarovnan˘ch povrchÛ, hluboce zafiíznutá aÏ kaÀonovitá údolí kontrastující se ‰irok˘mi údolními nivami aníÏinn˘mi oblastmi, ale máme také horské aluÏní lesy, lesostepi, rozsáhlé kulturní stepi, ra‰elini‰tû, svérázné oblasti rybníkÛ aluk.

Se vzrÛstajícími Ïivotními nároky na‰í spoleãnosti neustále roste devastaãní tlak na pfiírodní sféru, coÏ se projevuje naru‰ováním vztahu mezi jednotliv˘mi pfiírodními sloÏkami. Úkolem ochrany pfiírodní sféry je co nejvût‰í zachování pfiírodního základu vna‰í kulturní krajinû.

Doporuãte náv‰tûvníkovi zciziny, jak se má chovat na území Krkono‰ského národního parku.

Jaké základní rozdíly jsou mezi velkoplo‰n˘mi amaloplo‰n˘mi chránûn˘mi územími? Uveìte pfiíklady.

Uveìte pfiíklady chránûn˘ch území pfiírody rÛzn˘ch kategorií vokolí va‰eho bydli‰tû nebo ‰koly. DodrÏuje se dÛslednû jejich ochrana? Co je pro to tfieba udûlat?

Zjistûte, vjak˘ch mezinárodních organizacích, které se zab˘vají ochranou pfiírodního aÏivotního prostfiedí, je âeská republika aktivnû zapojena.

Na internetu vyhledejte podrobnûj‰í informace onûkteré zchránûn˘ch krajinn˘ch oblastí.

V âeské republice má ochrana pfiírody hlubokou tradici Na na‰em území je nejstar‰í evropská pfiírodní rezervace, která byla vyhlá‰ena vNovohradsk˘ch horách vroce 1838 – je to nyní opût zpfiístupnûn˘ Îofínsk˘ prales. Vroce 1858 zaloÏil hrabû Jan Schwarzenberg na ·umavû rezervaci Boubínsk˘ prales. Do roku 1938 unás bylo 136 pfieváÏnû maloplo‰n˘ch chránûn˘ch území. Vroce 2015 bylo vna‰í republice 29 velkoplo‰n˘ch a2536 maloplo‰n˘ch chránûn˘ch území ocelkové rozloze dosahující témûfi 17 % státního území. To nás fiadí vochranû pfiírody na pfiední místo ve svûtovém mûfiítku.

Národní parky (zkratka NP) – Krkono‰sk˘, ·umava, Podyjí aâeské ·v˘carsko – jsou území pfiírodnû zcela jedineãná vnárodním ãi mezinárodním mûfiítku. Znaãnou plochu zaujímají pfiirozené nebo lidskou ãinností jen málo ovlivnûné ekosystémy. Hospodáfiská ãinnost je fiízena tak, aby byly zachovány jejich krajinné hodnoty. Chránûné krajinné oblasti (CHKO, poãet26) jsou velkoplo‰ná chránûná území pfiírody smálo naru‰enou krajinou ascharakteristickou hospodáfiskou ãinností, která je usmûrÀována tak, aby nedo‰lo kzásadním zmûnám krajiny. Harmonicky utváfienou krajinu charakterizuje urãit˘ typ reliéfu av˘znaãn˘ podíl pfiirozen˘ch lesních ekosystémÛ. Národní pfiírodní rezervace (NPR, poãet 110) zahrnují men‰í plochy pÛvodní, málo dotãené pfiírody, kde jsou vylouãené ve‰keré zásahy do pfiírody. Dal‰í tfii kategorie maloplo‰n˘ch chránûn˘ch území av˘znamn˘ch dûl ãlovûka jsou pfiírodní rezervace (PR, 812), národní pfiírodní památky (NPP, 116)a pfiírodní památky (PP, 1498). Kromû tûchto chránûn˘ch kategorií existují je‰tû pfiírodní parky, ochranná pásma, ochranné lesy,parkové lesy a památné stromy. Vût‰inou jde oochranu zdrojÛ pitné aminerální vody, lesÛ ara‰elini‰È nebo oãásti krajiny vyhrazené pro rekreaci.

Vzhledem kpoloze na‰eho území máme i mezinárodnû v˘znamná chránûná území. Patfií k nim pfiedev‰ím biosférické rezervace. Vyhla‰uje je UNESCO, pfiedpokládající vytvofiení celosvûtového systému chránûn˘ch území, vnichÏ by se trvale zabezpeãilo zachování pfiirozen˘ch rostlinn˘ch aÏivoãi‰n˘ch spoleãenstev. Unás máme ‰est biosférick˘ch rezervací, které tvofií souãást národních parkÛ aCHKO. Zcelkové plochy na‰ich chránûn˘ch území zaujímají 4 %. Patfií knim horská ·umava spoleãnû snûmeck˘m Bayerischer Wald, pánevní oblast TfieboÀsko, dále Kfiivoklátsko, Bílé Karpaty, Krkono‰e anejmen‰í je vápencová oblast Pálavy. Od roku 1990 je unás podle mezinárodní dohody chránûno také nûkolik v˘znamn˘ch mokfiadních ekosystémÛ, napfiíklad TfieboÀské rybníky ara‰elini‰tû, ·umavské slatû, Novozámeck˘ aBfiehyÀsk˘ rybník aLednické rybníky. Vroce 1990 rovnûÏ vznikla evropská iniciativa Ekologické stavební kameny pro nበspoleãn˘ evropsk˘ dÛm, jejímÏ hlavním úkolem je ochrana zbytkÛ pfiírodní krajiny vpohraniãních územích. Unás patfií do této kategorie Krkono‰e, âeské ·v˘carsko, ·umava, TfieboÀsko, Podyjí aPálava. Jako ãlen EU se âesko zapojilo do sytému chránûn˘ch území evropského v˘znamu – do soustavy Natura 2000. Unás zahrnuje (v r. 2015) 41 ptaãích oblastí adal‰ích 879 pfiírodních lokalit.

Kromû uvedené regionální ochrany pfiírodní sféry existují unás zákonné normy zaji‰tující ochranu reliéfu, pÛd, hydrosféry, atmosféry abiosféry na celém území na‰eho státu. Zákonem jsou chránûny ijednotlivé vzácné druhy rostlin aÏivoãichÛ. Velká pozornost je upfiena na vodní zdroje, protoÏe na‰e republika je pramennou oblastí. Témûfi v‰echny toky vodu odvádûjí z na‰eho území ajen nepatrné procento vody knám pfiitéká. Proto jsou zákonem vyhlá‰eny chránûné oblasti pfiirozené akumulace vod, chránûná povodí vodárensk˘ch tokÛ apásma hygienické ochrany zdrojÛ pitné aminerální vody. Tato opatfiení mají zlep‰it kvalitu vodních zdrojÛ azajistit dostatek vody pro budoucnost.

Ochrana pfiírody se unás fiídí zákonem oochranû pfiírody akrajiny z roku 1992. Jeho úãelem je udrÏení aobnova pfiírodní rovnováhy vkrajinû aochrana rozmanitosti forem Ïivota, pfiírodních krás ahodnot. Chrání zvlá‰È cenná území irostlinné aÏivoãi‰né druhy.

V pískovcích âeské tabule se mÛÏeme setkat sodoln˘mi, vodorovnû uloÏen˘mi polohami sÏelezit˘m tmelem. Pfii zvûtrávání aerozi chrání tyto odolné partie spodní mûkãí pískovce. Tak vznikly napfi. Kokofiínské pokliãky.

Îulov˘ balvan Dûdek vpfiírodní rezervaci Ubáby poblíÏ Îihle. Vznikl selektivním zvûtráváním uvnitfi zvûtralinového plá‰tû, kter˘ byl snesen erozí, zatímco balvan zÛstal.

Velkoplo‰ná chránûná území –4 národní parky a26chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí. ·est ztûchto území bylo zafiazeno do sítû biosférick˘ch rezervací pod patronací UNESCO. Pfiipravte program jednodenní zemûpisné exkurze do vybraného velkoplo‰ného území.Vydejte pokyny pro chování úãastníkÛ vchránûném území.

CHKO Pálava (Pavlovské vrchy) je morfologicky nejnápadnûj‰í vápencovou dominantou jiÏní Moravy, se zachovanou skalní stepí. Na strm˘ch vápencov˘ch stûnách hojnû roste tafiice skalní.

Národní pfiírodní rezervace Soos (Hájek) severov˘chodnû od Franti‰kov˘ch Lázní je rozlehlé ra‰elini‰tû aminerální slatini‰tû sbarevn˘mi v˘kvûty solí asfiadou minerálních pramenÛ nasycen˘ch oxidem uhliãit˘m.

Přírodní rizika

Zjistûte, jaká pfiírodní rizika by mohla postihnout okolí va‰í ‰koly ãi obce. Kdy naposledy byla obec postiÏena pfiírodní katastrofou?

Diskutujte své zku‰enosti spfiírodními riziky ajejich pÛsobením. ZaÏili jste vy nebo va‰i rodiãe nûkterou katastrofu?

Máte osobní zku‰enost se siln˘mi vûtry? Zjistûte podrobnosti onûkteré velké vichfiici, která postihla ‰ir‰í okolí va‰eho bydli‰tû.

Jaká protipovodÀová opatfiení mÛÏe ãlovûk provést vkulturní krajinû?

Vysvûtlete, proã má pfiírodní krajina lep‰í retenãní schopnost neÏ krajina kulturní.

Na stránkách âHMÚ (www.chmi.cz) se seznamte spÛsobením tornád na území âeska. Jaké pfiedstavují pfiírodní riziko pro obyvatele vporovnání sostatními pfiírodními riziky?

Na internetové stránce âeské geologické sluÏby (www.cgu.cz) zjistûte, vjakém stupni ohroÏení svahov˘mi pohyby se nachází okolí va‰eho bydli‰tû.

Îivelní pohromy provázejí Ïivot ãlovûka odpradávna aúzemí na‰í republiky není v˘jimkou. O tom, která pfiírodní rizika nás ohroÏují, vypovídá historická zku‰enost. âesku se vyh˘bají katastrofální zemûtfiesení ãi sopeãná ãinnost, coÏ souvisí sgeologickou stavbou území. Zemûtfiesení, která se vyskytují pfiedev‰ím vzápadních, ménû ve v˘chodních âechách ana Jesenicku, nenab˘vají niãivé intenzity. Na Ostravsku souvisí zemûtfiesení s dÛlní ãinností. Nicménû jiné niãivé pfiírodní katastrofy se na na‰em území vyskytují pomûrnû pravidelnû. Khlavním pfiírodním rizikÛm patfií pfiedev‰ím povodnû, sucha, silné vûtry asvahové pochody. Povodnû, jak ukazují historické inedávné zku‰enosti, se âesku nijak nevyh˘bají. Pfiíãiny povodnû (tj. v˘razn˘ vzestup hladiny vodního toku, zpÛsoben˘ obvykle náhl˘m zv˘‰en˘m prÛtokem) vznikají nejãastûji jednou ze tfií pfiíãin. Krátké intenzivní lijáky apr ÛtrÏe mraãen zpÛsobují tzv. bleskové povodnû. Vznikají nenadále pfiedev‰ím vletních mûsících. Mají sice jen mal˘ plo‰n˘ rozsah, ale prÛbûh je ãasto katastrofální. Náhlé rozvodnûní vodního toku, kdy bûhem velmi krátké doby extrémnû vzroste prÛtok, zpÛsobuje vobydlen˘ch oblastech velké ekonomické ‰kody. Jejich pfiedpovûditelnost je ve vztahu ke konkrétní lokalitû takfika nemoÏná. Vydatné trvalé sráÏky frontálního pÛvodu pÛsobí povodnû vût‰ího územního rozsahu atrvají více hodin aÏ nûkolik dní. Tento typ povodnû postihl vroce 1997 Moravu aãást âech, vroce 2002 vût‰inu území âech ajiÏní Moravu. V˘skyt tûchto povodní lze surãit˘m pfiedstihem pfiedpovídat, aãásteãnû tak sníÏit ekonomické ‰kody iztráty na Ïivotech. Tfietí pfiíãinou povodní b˘vá tání snûhové pokr˘vky. Vpfiírodû se ãasto vyskytuje kombinace uveden˘ch faktorÛ ãi pfiechodné typy. Ovelikosti aprÛbûhu povodnû rozhoduje ischopnost krajiny pfiijímat sráÏky, tj. její retence. Jednoznaãnû vût‰í retenci má pÛvodní pfiírodní krajina oproti kulturní. DÛsledkem mnoha zmûn vkrajinû je katastrofálnûj‰í prÛbûh povodní.

Sucho, zjednodu‰enû definované jako období beze sráÏek nebo sv˘raznû podnormálními sráÏkami,je klimatick˘m jevem, kter˘ mÛÏe také mít katastrofální prÛbûh, zvlá‰tû vyskytne-li se ve vegetaãním období. Del‰í období sucha ve sráÏkovû deficitních letech 1992–1994 zpÛsobilo po‰kození lesních porostÛ. Historicky známé je sucho, které postihlo na‰i zemi ve vegetaãním období vroce 1947.

Silné vûtry patfií kpfiírodním rizikÛm, které zpÛsobují pfiedev‰ím ekonomické ztráty. Vichfiice vznikají pfii v˘razném horizontálním tlakovém gradientu kdykoli vprÛbûhu roku. (Horizontální tlakov˘ gradient je zmûna atmosférického tlaku, pfiipadající na jednotkovou vzdálenost ve smûru nejvût‰í prostorové zmûny tlaku. Vzduch ve volné atmosféfie pak proudí zhruba kolmo na smûr horizontálního tlakového gradientu. Rychlost proudûní úmûrnû vzrÛstá svelikostí horizontálního tlakového gradientu.) Vichfiice pÛsobí znaãné ‰kody na vût‰ím území pfiedev‰ím na lesních kulturách nebo vzastavûn˘ch oblastech. âesko aãást Evropy byla postiÏena vûtrem dosahujícím síly orkánu pfii pfiechodu tlakové níÏe Kyrill vlednu 2007 (vítr dosáhl na SnûÏce rekordní rychlosti 216 km/h) atlakovou níÏí Emma vbfieznu 2008. Tlakov˘ gradient dosáhl pfii cyklonû Kyrill 5,6 hPa/100 km. Snûkter˘mi typy boufií je spjat v˘skyt tornád. Na rozdíl od vichfiic mají krátké trvání (nejv˘‰e desítky minut), pÛsobí lokálnû avyskytují se pfiedev‰ím vteplé pÛli roku.

Svahové pohyby jsou pohyby zeminy ahornin po svahu vlivem gravitace. Zahrnují celou ‰kálu jevÛ od posunu malého mnoÏství materiálu gravitaãním pohybem (tzv. slézání suti) aÏ po sesuvy askalní fiícení. Ke svahov˘m pohybÛm se fiadí isnûhové laviny, které se na na‰em území vyskytují vKrkono‰ích. Sesuvy jsou náhlé pohyby masy hornin po smykové plo‰e zfietelnû oddûlené od podloÏí. B˘vají vyvolány pfiírodními faktory, napfi. vysok˘mi sráÏkami nebo zemûtfiesením, ãi ãinností ãlovûka (odlesnûní, záfiezy ve svahu atd.). Zv˘‰ená sesuvná aktivita byla napfiíklad zaznamenána po povodních vroce 1997 na v˘chodní Moravû voblasti karpatského fly‰e, kter˘ je pfiirozenû náchyln˘ ke svahov˘m pohybÛm. Na mnoha místech Vsetínsk˘ch, Host˘nsk˘ch aVizovick˘ch vrchÛ avMoravskoslezsk˘ch Beskydách do‰lo ikoÏivení star ˘ch, zklidnûn˘ch sesuvn˘ch území. Vedle hlavního viníka, vysok˘ch sráÏek anásledného nasycení pÛdy apodpovrchov˘ch vrstev vodou, pÛsobilo na vznik sesuvÛ zv˘‰ení hladiny podzemních vod nebo boãní eroze rozvodnûn˘ch tokÛ. To v‰e naru‰ilo stabilitu svahÛ avedlo k mnoha sesuvÛm, ãasto orozloze aÏ stovek metrÛ ãtvereãních. Ke skalnímu fiícení (náhl˘ pohyb apád skalních mas) dochází unás napfiíklad vúdolí Labe aKamenice. VÚstí nad Labem, v Dûãínû ãi vHfiensku dochází kfiícení kfiídov˘ch pískovcÛ. VHfiensku, kde jsou ohroÏeny obytné budovy, musí b˘t skalní masivy neustále sledovány anákladnû aobtíÏnû zabezpeãeny. Mezi dal‰í pfiírodní rizika, která se mohou unás objevit, patfií dal‰í meteorologické jevy, pfiedev‰ím teplotní extrémy (horka imrazy), ledovka anámraza, lesní ajiné poÏáry.

PŘÍRODA

SráÏky byly pfiíãinou sesuvu na úboãí vrchu MuÏského uMnichova Hradi‰tû vroce 1926. Velk˘ sesuv kfiídov˘ch slínÛ apískovcov˘ch sutí zniãil obec Dneboh. 1 – slíny, 2 – sesuvem prohnûtené slíny, 3 – kvádrové pískovce, 4 – sesuté slíny, 5 – smyková plocha sesuvu.

Zemûtfiesení na území âeska nedosahují na‰tûstí niãivé intenzity. Mapka ukazuje ohniska zemûtfiesení ointenzitû pfievy‰ující 4. stupeÀ intenzity podle Medvûdûvovy-SponheuerovyKárníkovy stupnice.

Katastrofální povodeÀ, která postihla znaãnou ãást území âech ajiÏní Moravy vroce 2002 zpÛsobila velké ekonomické ‰kody vcelkové v˘‰i asi 80 aÏ 100miliard. Mezi nejvíce po‰kozené patfiila napfiíklad dopravní infrastruktura, kdyÏ do‰lo ke zfiícení fiady mostÛ anaru‰ení spojení mezi jednotliv˘mi sídly. Vlevo: Zfiícen˘ silniãní most uVodÀan. Mezi oblasti nejpostiÏenûj‰í povodní patfiily jiÏní âechy. Na leteckém snímku dole: Rozlitá LuÏnice ustejnojmenné obce nedaleko Tfiebonû.

Které vodní toky kraje jsou souãástí úmofií Baltského aSeverního mofie? âást kraje se zahrnuje do tzv. ãerného trojúhelníku. Vysvûtlete aúzemnû vymezte tento pojem.

Liberecký kraj

Rozlohou ipoãtem obyvatel patfií k nejmen‰ím krajÛm âeska. Na severu sousedí sNûmeckem (Sasko) asPolskem (Dolnoslezské vojvodství).

Území kraje je z pfiírodního hlediska mimofiádnû ãlenité arozmanité. Ploché tvary kfiídové âeské tabule na jihu pfiecházejí aÏ do subalpinsk˘ch vrcholov˘ch poloh na severu – LuÏické hory,Jizerské hory a Krkono‰e. Do kraje zasahuje ‰est velkoplo‰n˘ch chránûn˘ch území –Krkono‰sk˘ národní park (západní ãástí) aCHKO Jizerské hory, âesk˘ ráj, Kokofiínsko, âeské stfiedohofií aLuÏické hory. Severov˘chodní oblast se fiadí mezi sráÏkovû nejbohat‰í unás (roãnû aÏ 1600 mm). Z nerostného bohatství se vyuÏívá dekoraãní astavební kámen (napfi. liberecká Ïula), ‰tûrkopísky, skláfiské aslévárenské písky. Ty kdysi daly základ skláfiské v˘robû. TûÏba uranu na âeskolipsku, v˘znamná pfied rokem 1990, byla vzhledem kekologick˘m ‰kodám anízké rentabilitû zastavena. Kraj patfií koblastem snejniωím podílem zemûdûlské aorné pÛdy, naopak svysok˘m podílem lesní pÛdy. Ochranná, vodohospodáfiská arekreaãní funkce lesÛ je v‰ak naru‰ena exhalacemi ze zdrojÛ zneãi‰tûní unás, vNûmecku aPolsku.

Jedno zmoÏn˘ch Ïelezniãních spojení mezi Libercem aÚstím n. L. není sice nejv˘hodnûj‰í, vyznaãuje se v‰ak dopravní zvlá‰tností. Ze studia mapy ajízdního fiádu fieknûte, jaké spojení máme na mysli.

Vyhledejte na turistické mapû zajímavá místa âeského ráje.

Spomocí turistické mapy aturistického prÛvodce navrhnûte jednodenní cyklistick˘ v˘let Jizersk˘mi horami.

Porovnejte historick˘ v˘voj, pfiírodní podmínky, souãasnou socioekonomickou situaci aperspektivu ·luknovského aFr˘dlantského v˘bûÏku.

Ekonomick˘ rozmach vdruhé polovinû 19. století zpÛsobil mimofiádn˘ nárÛst obyvatelstva Liberce, kter˘ se stal 2. nejvût‰ím mûstem tehdej‰ích ãesk˘ch zemí (31 tis. r. 1890) apfiirozen˘m centrem severních âech. Jeho v˘znam pfiesahoval do Horní LuÏice aDolního Slezska. Do roku 1945 patfiil knejvût‰ím centrÛm nûmeckého obyvatelstva na na‰em území. Jádro kraje tvofií aglomerace Liberec – Jablonec nad Nisou. Pozoruhodn˘ nárÛst obyvatelstva, kter˘ nemá vnovodobé historii obdobu, zaznamenalo vlivem tûÏby uranu vletech 1970–1990 âeskolipsko (âeská Lípa, MimoÀ, StráÏ p. R.). Dodnes se vyznaãuje mlad‰í vûkovou strukturou. Základ hospodáfiství na Liberecku tvofiily v19. století bavlnáfiství avlnafiství, knimÏ se postupnû pfiidalo skláfiství, v˘roba aobchod sbiÏutérií na Jablonecku aNovoborsku. Znaãná ãást produkce se exportovala. PrÛmyslová struktura zÛstala zachována ipo 2. svûtové válce. V˘raznou zmûnou vzamûfiení bylo zahájení hlubinné apozdûji chemické tûÏby azpracování uranu vPodje‰tûdí ana âeskolipsku v70. letech 20. století. Zatímco textilní prÛmysl ztratil své dominantní postavení po roce 1990 pomûrnû brzy, prÛmysl skláfisk˘ a v˘robu biÏuterie zasáhl útlum pozdûji. Krize se nevyhnula ani tradiãním stfiediskÛm: Novému Boru, Jablonci nad Nisou, Îeleznému Brodu aKamenickému ·enovu. Vposledních letech je v˘razn˘ nástup podnikÛ automobilového prÛmyslu (âeská Lípa, Chrastava, StráÏ n. N., Liberec). Zamûfiení na v˘robu souãástek, náhradních dílÛ adoplÀkÛ (mj. plasty, potahy) zpÛsobila blízkost Mladé Boleslavi. Zemûdûlství má vkraji zanedbatelnou funkci. Zhlediska dopravní infrastruktury leÏí území kraje mezi dvûma dÛleÏitûj‰ími tahy (zPrahy na Ústí nad Labem aHradec Králové). Není zapojeno do systému vysokorychlostních Ïelezniãních tratí anesmûfiuje sem dálnice. Do zahraniãí lze cestovat pfies ãetné hraniãní pfiejezdy, nejzatíÏenûj‰í je Harrachov aHrádek nad Nisou. V˘znamnou souãástí ekonomiky je cestovní ruch. Poãet ubytovacích zafiízení se po roce 1990 zv˘‰il témûfi tfiikrát nárÛstem men‰ích ubytovacích zafiízení (penziony). Nadregionální aÏ mezinárodní v˘znam mají Krkono‰e, kde znaãnou ãást klientely tvofií zahraniãní náv‰tûvníci. Za vyhlá‰ená stfiediska zimních sportÛ lze povaÏovat Harrachov aRokytnici nad Jizerou vKrkono‰ích, Je‰tûd vdosahu krajského mûsta, Bedfiichov a·piãák vJizersk˘ch horách. Vletním období jsou nejnav‰tûvovanûj‰í pískovcové oblasti âeského ráje, Sloupska aMáchovo jezero. Od 60.let 20. století se zde silnû rozvinulo chalupafiení. Územní rozdíly ve vyspûlosti zpÛsobily pfiírodní isocioekonomické pomûry, vãetnû kvality dopravní sítû. Vedle liberecko-jablonecké aglomerace (se SmrÏovkou aTanvaldem) se jako jádrové území prosazuje âeská Lípa sNov˘m Borem. Rozvojová osa mífií zLiberce na Prahu, zatímco vazba na sousední kraje ajejich centra Ústí nad Labem aHradec Králové je pomûrnû slabá. VLibereckém kraji se nachází fiada ménû vyvinut˘ch mikroregionÛ, ãasto vperiferní poloze (napfi. Fr˘dlantsko). Území kraje je témûfi shodné sãeskou ãástí EuroregionuNeisse/Nisa/Nysa. Specifikem pfieshraniãních aktivit je tfiístranná spolupráce scílem omezit nev˘hody okrajové polohy apomoci zprostfiedkování vzájemn˘ch kontaktÛ.

Dal‰í informace okraji vyhledejte na adrese www.libereckykraj.cz

V Liberci sídlí rÛzné instituce regionálního v˘znamu (napfi. divadlo, muzeum, knihovna). Na tradici vysoko‰kolského vzdûlávání navázala novû zfiízená Technická univerzita. Jako vÚsteckém kraji se jeví nejvût‰ím problémem rozvoje tzv. ekologické zátûÏe. Mají v‰ak jin˘ charakter. Pokraãuje obnova zniãen˘ch lesÛ Jizersk˘ch hor azápadních Krkono‰. Na âeskolipsku probíhá nároãná rekultivace území po tûÏbû uranu, která potrvá nûkolik desetiletí. Zvlá‰tní postavení zaujímá vyuÏití b˘valého vojenského v˘cvikového prostoru Ralsko. Toto rozlehlé, fiídce osídlené apfiírodními hodnotami v˘jimeãné území pfiedstavuje v˘znamn˘ rozvojov˘ potenciál.

REGIONY

Vymezení hospodáfisky ménû vyvinut˘ch oblastí Libereckého kraje. Vyhledejte vmapce ty znich, okter˘ch se mluví vtextu kapitoly a pokuste se vysvûtlit dÛvod jejich zafiazení mezi tuto kategorii území.

Fr˘dlantsk˘ hrad ajeho cenné sbírky byly zpfiístupnûny vefiejnosti jako první vEvropû jiÏ vroce 1801.

Krajina LuÏick˘ch hor. Pohled zvrcholu Klíãe smûrem kpohraniãnímu Hvozdu. Najdûte tyto vrcholy na nûkteré podrobnûj‰í mapû.

Pásmo Je‰tûdského hfibetu sJe‰tûdem (1012 m). Na jeho vrcholu stojí mimofiádná, architektonicky hodnotná stavba. Zjistûte oní a jejím autorovi podrobnûj‰í údaje.

Zopakujte si: Jak se na utváfiení Krkono‰ podílela ledovcová ãinnost? Které fieky pramení vKrkono‰ích akteré odvodÀují Orlické hory?

Zjistûte (vliteratufie nebo na podrobnûj‰ích mapách) pofiadí pûti nejvy‰‰ích hor vâeské republice.

První ãtyfii jsou vKrkono‰ích, pátá vHrubém Jeseníku.

Vãem je jedineãnost Krkono‰ského národního parku na území âR? Pfiipravte na toto téma referát.

Vysvûtlete hlavní dÛvody niωí hustoty zalidnûní vokrajov˘ch oblastech Královéhradeckého kraje.

Která jsou hlavní lyÏafiská stfiediska vKrkono‰ích aOrlick˘ch horách?

Vyhledejte na mapû av literatufie nejnav‰tûvovanûj‰í zámky na území kraje.

SpouÏitím turistick˘ch map aprÛvodcÛ pfiipravte: a) celodenní pû‰í v˘let do nejzajímavûj‰ích ãástí Krkono‰, b)dvoudenní autobusov˘ zájezd po památkách askalních mûstech kraje.

Dal‰í informace okraji hledejte na internetov˘ch adresách www kr-kralovehradecky.cz, www.hradeckralove.cz, www.krkonose.eu, www.euroglacensis.cz

Královéhradecký kraj

Kraj vyplÀuje severov˘chod âech vpovodí horního toku Labe. Rozlohou ipoãtem obyvatel se fiadí na deváté místo mezi kraji âR, hustota zalidnûní je prÛmûrná. Jde oúzemí bohaté na vodní zdroje aspomûrnû hustou sítí men‰ích sídel.

Základním rysem pfiírodních pomûrÛ je v˘razn˘ rozdíl mezi hornat˘m pohraniãím apfieváÏnû rovinat˘m vnitrozemím. V˘‰kové rozpûtí mezi nejvy‰‰ím bodem (SnûÏka 1603 m) anejníÏe poloÏen˘m místem (koryto Cidliny 202 m) je nejvût‰í mezi v‰emi kraji. Sever av˘chod kraje je hornat˘. Krkono‰e vystupují pfii státní hranici sPolskem ajejich západní ãást náleÏí Libereckému kraji. Vrcholová ãást má charakter táhl˘ch amírnû zvlnûn˘ch hfibetÛ, oddûlen˘ch hlubok˘mi údolími aspadajících strm˘mi svahy do podhÛfií. Souãástí hraniãního hfibetu je nejvy‰‰í hora âeské republiky SnûÏka. Krkono‰e jsou v˘znamnou pramennou oblastí. Druhé v˘znamné pohofií pfiedstavují Orlické hory. Pfiíhraniãní oblast mezi Krkono‰emi aOrlick˘mi horami vyplÀuje ãlenitá Broumovská vrchovina s pískovcov˘mi skalními mûsty vpovodí horního toku Metuje. Zvnitrozemí kraje, pfieváÏnû vyplnûného âeskou tabulí, patfií ke ãlenitûj‰ím oblastem západní ãást spískovcov˘m územím âeského ráje aseverov˘chodní ãást, kdeÏto jih vokolí krajského mûsta je pfieváÏnû rovinat˘.

Nadmofiská v˘‰ka v˘raznû ovlivÀuje podnebí. Horské avrchovinné oblasti jsou teplotnû drsnûj‰í svydatnûj‰ími sráÏkami, vniωích polohách skvalitními pÛdami je podnebí mírnûj‰í, s teplotami amnoÏstvím sráÏek pfiízniv˘mi pro zemûdûlství. Vlesních porostech pfievaÏují smrkové monokultury, vhorsk˘ch oblastech po‰kozené prÛmyslov˘mi emisemi. NíÏe poloÏená území jsou pfieváÏnû odlesnûná. Nerostné bohatství kraje není velké. Omezuje se na stavební suroviny (‰tûrkopísky uLabe, Orlice aj.), skláfiské aslévárenské písky na Jiãínsku, tradiãní je tûÏba azpracování pískovce uHofiic. Dob˘vání ãerného uhlí uÎacléfie bylo ukonãeno. Typick˘m rysem osídlení je velké mnoÏství men‰ích sídel, tj. obcí amûst do 10 tisíc obyvatel. Hustota zalidnûní je nerovnomûrná. Nejvy‰‰ích hodnot dosahuje vkrálovéhradeckém Polabí, nejniωích vhornatém pohraniãí na Trutnovsku aRychnovsku. Pohraniãí bylo vminulosti kolonizováno nûmeck˘m obyvatelstvem; po odsunu NûmcÛ zde Ïije v˘hradnû ãeské obyvatelstvo. Kraj patfií vrámci âeské republiky koblastem snejniωím pfiirozen˘m pfiírÛstkem asnejménû vhodnou vûkovou skladbou obyvatelstva (svelk˘m podílem osob star‰ích 60 let).

Hospodáfiství kraje má prÛmyslovû-zemûdûlsk˘ charakter. Nejroz‰ífienûj‰ím odvûtvím prÛmyslu je strojírenství (napfi. vHradci Králové), vãetnû v˘roby automobilÛ (Vrchlabí, Kvasiny), tradici má textilní prÛmysl (DvÛr Králové nad Labem, Trutnov aNáchod), rovnomûrné roz‰ífiení má, sv˘jimkou horsk˘ch oblastí, potravináfisk˘ prÛmysl. Tepelná elektrárna vPofiíãí uTr utnova je závislá na dovozu paliva, místní v˘znam mají elektrárny na Labi apfiítocích. Zemûdûlství se soustfieìuje zejména do úrodného Polabí (pûstování nároãnûj‰ích obilovin, cukrovky). Na rozsáhl˘ch plochách se pûstuje fiepka olejka, ve vy‰‰ích polohách pícniny, ménû nároãné obiloviny (Ïito, jeãmen), len abrambory. V˘znamné je téÏ ovocnáfiství apûstování zeleniny (napfi. na Jiãínsku). VÏivoãi‰né v˘robû se uplatÀuje chov skotu, prasat adrÛbeÏe. Kraj má v˘borné pfiedpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Krkono‰e patfií kna‰im nejvyhledávanûj‰ím rekreaãním oblastem. Jsou centrem letní turistiky, zimních sportÛ apobytové rekreace. Pro jedineãné pfiírodní hodnoty byla podstatná ãást Krkono‰ vyhlá‰ena národním parkem, prvním na území âeské republiky. V˘znamnou turistickou alyÏafiskou oblastí je i CHKO Orlické hory. Khodnotn˘m pfiírodním partiím patfií pískovcová skalní mûsta vCHKO Broumovsko (Adr‰pa‰ské aTeplické skály, Broumovské stûny) ana Jiãínsku (Prachovské skály), hojnû je nav‰tûvována zoologická zahrada ve Dvofie Králové nad Labem. Zájmu turistÛ se tû‰í ãetné zámky. V˘znamnou kulturní památkou je Babiããino údolí vRatibofiicích imûstské památkové rezervace Hradec Králové, Jiãín, Nové Mûsto nad Metují aJosefov. Kletní rekreaci se vyuÏívá nejrozsáhlej‰í vodní plocha v˘chodních âech, pfiehradní nádrÏ Rozko‰. Stfiediskem kraje je Hradec Králové (témûfi 100 tisíc obyvatel) se strojírensk˘m, gumárensk˘m apotravináfisk˘m prÛmyslem. Tradici má v˘roba klavírÛ afotomateriálu. Sídlí zde vysoké ‰koly akulturní zafiízení. Dal‰ími stfiedisky jsou Náchod pfii státní hranici sPolskem, Trutnov aVrchlabí vPodkrkono‰í, DvÛr Králové nad Labem, na prahu âeského ráje Jiãín apod Orlick˘mi horami Rychnov nad KnûÏnou.

Pfiíhraniãní obce na Trutnovsku, Náchodsku azejména Rychnovsku jsou souãástí Euroregionu Glacensis (pomezí âech, Moravy aKladska). Jeho úãelem je podpora regionálního rozvoje, pfieshraniãní spolupráce apéãe okulturní dûdictví na obou stranách státní hranice.

Mezi hlavní problémy kraje patfií zastaralá ajiÏ nevyhovující silniãní síÈ. âásteãnû byl vyfie‰en dostavbou dálnice zPrahy kHradci Králové.

Nad oblé aploché vrcholy Krkono‰ v˘raznûji vystupuje jen SnûÏka. Je nejvy‰‰ím bodem nejen Krkono‰, ale celé âeské republiky.

REGIONY

Nové Mûsto nad Metují patfií mezi men‰í ãeská mûsta sdobfie zachoval˘m historick˘m jádrem, mezi mûstské památkové rezervace.

K v˘jimeãn˘m útvarÛm skalního mûsta vBroumovsk˘ch skalách patfií Kamenná brána.

Osvícení pfiedstavitelé Hradce Králové pfiizvali kurbanistické pfiestavbû pfiední ãeské architekty. Zvlá‰tû J. Goãár ve 20. a30. letech 20. století ovlivnil tváfi mûsta. Na snímku budova gymnázia

Pfiírodní akulturnûhistorické zajímavosti kraje v˘znamné zhlediska cestovního ruchu (MPR –mûstské památkové rezervace)

Které dvû chránûné krajinné oblasti byly zfiízeny na území kraje? Získejte onich podrobnûj‰í informace.

Olomouck˘ kraj

Území kraje má nápadnû protáhl˘ tvar, velkou v˘‰kovou ãlenitost apokr˘vají jej odli‰né krajinné typy. To se odráÏí vrozdílné dopravní dostupnosti jednotliv˘ch ãástí kraje. Velké rozdíly jsou ivsídelní, ekonomické asociální struktufie (hustota zalidnûní, nezamûstnanost apod.). V˘razná je tranzitní poloha kraje na prÛseãíku rÛzn˘ch dopravních smûrÛ.

âím jsou naru‰eny sloÏky krajiny mezi mûsty Olomouc, Prostûjov aPfierov?

Pfiírodní pomûry Olomouckého kraje ovlivnil pfiedev‰ím odli‰n˘ v˘voj avlastnosti reliéfu (nadmofiská v˘‰ka, ãlenitost aorientace). Vnûkarpatské sníÏeniny vyplÀují pfiíkopové propadliny mezi âeskou vysoãinou akarpatsk˘mi pohofiími súrodn˘mi rovinami Hornomoravského úvalu, Moravské aVy‰kovské brány. Nejvy‰‰í horskou skupinou vkraji je Hrub˘ Jeseník pfiesahující horní hranici lesa. Osu celého kraje tvofií fieka Morava. Územím kraje prochází hlavní evropské rozvodí oddûlující Severní, Baltské aâerné mofie.

Zjistûte, které pfiístupné jeskynû lze nav‰tívit v krasov˘ch oblastech na Olomoucku.

Nejvíce obyvatelstva v kraji je soustfiedûno vsilnû urbanizované aglomeraci Olomouc –Prostûjov – Pfierov. Jinde pfievládá venkovské osídlení, zejména vseverních horsk˘ch oblastech s nízkou hustotou zalidnûní. V hospodáfiství se v˘raznû uplatÀuje intenzivní zemûdûlství soustfiedûné hlavnû na oblast Hané, která patfií knejúrodnûj‰ím územím unás. Pûstuje se zde pfiedev‰ím sladovnick˘ jeãmen, cukrová fiepa ap‰enice (nejvût‰í v˘nosy vâesku). Vpodhorsk˘ch a horsk˘ch oblastech se zemûdûlství zamûfiuje na pûstování ménû nároãn˘ch plodin (brambory, len) achov dobytka na pastvinách. Na zemûdûlství navazuje rozsáhl˘ potravináfisk˘ prÛmysl (cukrovary, sladovny, konzervárny, pivovary, mlékárny), jehoÏ hlavním stfiediskem je Olomouc.

Stanovte si kritéria as pomocí rÛzn˘ch tematick˘ch map vymezte území Hané.

ZhodnoÈte dopravní spojení mûsta Jeseník s Olomoucí, Opavou, Bruntálem a Ostravou.

Cestovní ruch má dobré pfiedpoklady krozvoji. Pfiedev‰ím oblast JeseníkÛ poskytuje moÏnosti celoroãní rekreace. Je spádovou oblastí pro Olomoucko, ale díky pfiímému dopravnímu spojení ipro Brno aokolí. Ov‰em cestovní ruch, pfiedev‰ím zimní lyÏování aletní turistika, zpÛsobují vJeseníkách nemalé problémy, pfiedev‰ím erozí pÛdy, zneãi‰tûním vod anaru‰ením biologické rovnováhy. Vkraji jsou turisticky atraktivní krasové oblasti – Jesenick˘ kras, Mladeãské aJavofiíãské jeskynû, Hranick˘ kras. Pfiírodním bohatstvím kraje jsou minerální prameny, znichÏ ãást se vyuÏívá vlázeÀství (napfi. Jeseník, Láznû Lipová, Velké Losiny).

V kraji lze rozli‰it ãtyfii oblasti. Odli‰né pfiírodní podmínky se odráÏejí vhustotû atypu osídlení, vdopravní síti, zamûstnanosti místního obyvatelstva askladbû hospodáfiství.

Jádro kraje tvofií Haná (níÏiny apahorkatiny Hornomoravského úvalu, Moravské aVy‰kovské brány). Je od dávn˘ch dob územím mimofiádného dopravního v˘znamu, neboÈ tudy procházejí v˘znamné cesty spojující Moravu, Slezsko aâechy, ale také Pobaltí spovodím Dunaje aStfiedomofiím iv˘chodoevropské roviny se stfiední azápadní Evropou. Silniãní síÈ je pomûrnû hustá, ale nárokÛm na objem pfieprav osob anákladÛ nepostaãuje. Neúplné dálniãní spojení Olomouce aPrahy pfies Hradec Králové aOlomouce a Zlína sOstravou neúmûrnû zatûÏují místní komunikace idálnici Olomouc–Brno–Praha. Îelezniãní síÈ vyhovuje díky hlavním Ïelezniãním tahÛm, modernizovan˘m v˘stavbou koridorÛ.

Vyhledejte informace ominulosti a souãasnosti univerzity sídlící v Olomouci ao moÏnostech studia na ní.

Jesenická oblast (hornatiny apahorkatiny Králického SnûÏníku, Hrubého aNízkého Jeseníku, Rychlebsk˘ch hor) byla kolonizována aÏ ve stfiedovûku nûmeck˘m obyvatelstvem. Region trpí ‰patnou dopravní dostupností. Velk˘m problémem se stala vysoká nezamûstnanost. Pro fiadu lidí, ktefií ztratili práci, se jediné pracovní pfiíleÏitosti nabízejí vcestovním ruchu. Dal‰í dva men‰í regiony kraje tvofií v˘chodní okraj ZábfieÏské aDrahanské vrchoviny na západû kraje a pfiedhÛfií Západních Karpat na v˘chodû.

Do oblasti Hrubého Jeseníku zasahuje ãesko-polsk˘ Euroregion Glacensis. Pro potfiebn˘ rozvoj odlehlého Jesenicka v‰ak zatím zásadní impulzy nepfiinesl.

Navrhnûte pracovní pfiíleÏitosti pro star‰í obyvatele Jesenicka bez moÏností dojíÏdûní do velk˘ch mûst.

Vyhledejte dal‰í informace okraji na http://www kr-olomoucky.cz

Olomouc, pfiirozené centrum kraje, je domovem 100 000 obyvatel (15,6 % populace kraje) a pfieváÏné ãásti podnikÛ obsluÏné sféry.Do roku 1641 byla Olomouc hlavním mûstem Moravy. Ve 2. polovinû 18. století byla pfiebudována na mûstskou vojenskou pevnost atohoto statusu byla zbavena aÏ vroce 1888. Vobdobí nástupu industrializace bylo mûsto zvojensk˘ch dÛvodÛ pro prÛmysl uzavfieno. Ten se proto rozvíjel vsousedních men‰ích mûstech – Prostûjovû, ·ternberku, Uniãovû, Pfierovû ad., která se rychle rozvíjela. Pozdní nástup industrializace se negativnû projevil vhospodáfiském rozvoji Olomouce, ov‰em pozitivnû vzachování historického jádra. VOlomouci dnes pfievládá prÛmysl navazující na zemûdûlství vúrodném okolí (potravináfiství apotravináfiské strojírenství). Nejvût‰í zamûstnanost je v‰ak vterciéru. Ve mûstû sídlí Univerzita Palackého, druhá nejstar‰í vysoká ‰kola unás (zaloÏena vroce 1573, obnovena 1946).

Mezi hlavní problémy patfií velké rozdíly vekonomické asociální úrovni jádra kraje ajeho periferních oblastí, zejména b˘valého okresu Jeseník. Jeho rozvoji brání nedostateãná dopravní ijiná infrastruktura ve smûru kostatním ãástem kraje, ale ido sousedního Polska.

Vrcholová ãást Hrubého Jeseníku, druhého nejvy‰‰ího pohofií âeska, je rozdûlena mezi Olomouck˘ aMoravskoslezsk˘ kraj. Vpozadí vidíme nejvy‰‰í vrchol Pradûd (1491 m), leÏící pfiímo na jejich hranici.

Mapka sráÏek. Hrub˘ Jeseník aKrálick˘ SnûÏník tvofií pfiekáÏku pro pronikání vlhkého vzduchu zAtlantského oceánu. Proto jejich západní svahy tvofií návûtrnou stranu (mají hodnû sráÏek adlouhou zimu), zatímco oblasti v˘chodnû od nich leÏí vjejich sráÏkovém stínu.

Pfiírodní koryto fieky Moravy vluÏních lesích CHKO Litovelské Pomoraví

Barokní sloup Nejsvûtûj‰í Trojice v Olomouci byl v roce 2000 zafiazen na seznam UNESCO.