Ekologický přírodopis 9

prˇírodopis

Tato učebnice byla zpracována autorským kolektivem pod vedením RNDr. Danuše Kvasničkové, CSc., zabývající se již dlouhá léta ekologickým vzděláváním avýchovou. Dr. Kvasničková je nositelkou Ceny ministra životního prostředí České republiky za rok 1996 alaureátkou mezinárodního ocenění Global 500, které jí v roce 1996 udělila agentura OSN pro životní prostředí (UNEP – United Nations Environment Programme). Toto vysoké uznání bylo každoročně udělováno jen několika celosvětově významným osobnostem na poli ochrany azlepšování životního prostředí.

Publikace je určena pro výuku předmětu přírodopis na základní škole. Je součástí ucelené řady pro 2. stupeň ZŠ, kterou tvoří učebnice:

Ekologický přírodopis pro 6. ročník základní školy

Ekologický přírodopis pro 7. ročník základní školy – 1. díl

Ekologický přírodopis pro 7. ročník základní školy – 2. díl

Ekologický přírodopis pro 8. ročník základní školy

Ekologický přírodopis pro 9. ročník základní školy

pracovní sešity:

Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 6. r. ZŠ

Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 7. r. ZŠ

Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 8. r. ZŠ

Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 9. r. ZŠ

metodická příručka:

Metodická příručka – Ekologický přírodopis a RVP

K jednotlivým ekologickým tématům jsou připraveny DVD

Zpracovali: RNDr. Danuše Kvasničkové, CSc., prof. ing. Jan Jeník, DrSc., RNDr. Jaroslav Tonika a PaedDr. Jiří Froněk Lektorovali: prof. RNDr. Ferry Fediuk, Csc., RNDr. Jiří Cais, RNDr. Jitka Loubová, doc. RNDr. PaedDr. Milada Švecová, CSc. Fotografie: archiv Fortuny

Schválilo MŠMT č. j. MSMT-21268/2018 dne 16. října 2018 kzařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Přírodopis sdobou platnosti šest let.

Doporučilo Ministerstvo životního prostředí ČR dne 30. 10. 1995, č. j. 3453/300/4063/OSES/95.

Obálku navrhla a graficky upravila Jitka Greplová Vydalo roku 2018 nakladatelství FORTUNA, JUDr. František Talián, Ostrovní 30, 110 00 Praha 1

Vyrobila D.R.J. Tiskárna Resl, s. r. o., Sokolská 1341, 547 01 Náchod Počet stran 104

Třetí, upravené vydání – dotisk 176-854

© Danuše Kvasničková, Jan Jeník, Jaroslav Tonika, Jiří Froněk, 1996, 1999, 2009

Illustrations © Šárka Brtnová, Věra Polcarová, Ester Polcarová, 1996, 1999, 2009

© Nakladatelství FORTUNA, 1996, 1999, 2002, 2009

ISBN 978-80-7373-058-1

(14)

Země je domovem života. Vhodné podmínky pro život zde vprvní řadě vytváří přiměřené množství sluneční energie, které se na Zemi dostává. To závisí na postavení Země ve sluneční soustavě ana její vzdálenosti od Slunce.

Pohyb Země snakloněnou osou kolem Slunce a otáčení Země kolem osy je příčinou pravidelného střídání ročních období astřídání dne anoci. Těmto dějům se přizpůsobil iživot na Zemi. Částečný vliv na život má ipřirozená družice (satelit) Země – měsíc. Ostatní planety ajejich měsíce život neovlivňují nebo zatím otěchto vlivech příliš nevíme.

VysvětlipodleobrázkupohybZeměkolemSlunce. Kdyjeunásrovnodennostacotoznamená?Kdy jedennejdelšíakdynejkratší? Navrhni,jakbysedaloznázornitotáčeníZemě kolem osy.

Uveďpříkladypřizpůsobeníživočichůarostlin střídánídneanoci.

18 střídání ročních období

Drastickou změnu životních podmínek na Zemi by mohla způsobit srážka skometou nebo dopad obrovského meteoritu. Pravděpodobnost takové události je velmi malá. Je však možné, že vminulých dobách již byla Země takovou katastrofou postižena.

staVBa zEmě

Povrch Země můžeme zkoumat přímým pozorováním aměřením. To, jaká je vnitřní stavba Země, vědci usuzují podle šíření zemětřesných vln acelkové hustoty Země. Byly stanoveny tři základní zóny ve vnitřní stavbě Země: zemská kůra, zemský plášť a zemské jádro

Zemská kůra společně snejsvrchnější částí zemského pláště se nazývá litosféra neboli kamenný obal Země. Předpokládá se, že zemský plášť pod litosférou je částečně nataven – je plastický. Proto se po něm mohou pohybovat jednotlivé desky, do nichž je litosféra rozlámaná. Zemský plášť sahá přibližně do hloubky 2 900 km.

označení – plastická část zemského pláště pod litosférou

S litosférou se stýkají další zemské sféry: – vzdušný obal Země – atmosféra, – vodní obal Země – hydrosféra, – půda na povrchu zemské kůry na pevnině – pedosféra

Všechny ekosystémy na Zemi tvoří oživený povrch Země – biosféru

Zopakujsi,kteréplynyjsousoučástívzduchu. Jakýchemickývzorecmávoda? Využijznalostizezeměpisuazopakujsi: – Kdejenejvyššímístopevniny? – Kdejenejhlubšímístooceánu? Podleglóbusuodhadni,vjakémpoměrujeplocha oceánůamoříkplošepevnin.

Uveď příkladysuchozemských a vodníchekosystémů.Zopakujsi,cojeekosystém.

20 Vztahy zemských sfér

19 Vnitřní stavba země

zEmsKá KůRa

Zemská kůra má rozdílnou tloušťku neboli mocnost (pod oceány je mocnost 6–15 km, na kontinentech 30–70 km). Vzemské kůře jsou zastoupeny téměř všechny chemické prvky.

Prohlédnisitabulkuvpříloze2ařekni,kterého prvkujevzemskékůřenejvíce.Kteréprvkytvoří 98 látekzemskékůry?

Porovnejzastoupeníprvkůvzemskékůřeavorganismech.

Zemskou kůru tvoří různé horniny složené z minerálů. Kromě nich jsou vzemské kůře obsaženy i plyny avoda srůzným množstvím rozpuštěných látek.

minerály čili nerosty

Pozorujaporovnejminerálahorninu.Jmenuj minerály, které znáš.

minerály (nerosty) jsou anorganické přírodní látky surčitými fyzikálními achemickými vlastnostmi, které závisí na složení minerálů akrystalografické struktuře. Skládají se zatomů amolekul ajejich složení je možno vyjádřit chemickou značkou (zlato – Au) nebo chemickým vzorcem (halit – sůl kamenná – NaCl). Podle chemického složení se minerály rozdělují do devíti základních skupin, které tvoří mineralogický systém: prvky, sulfidy, halogenidy, oxidy ahydroxidy, uhličitany, sírany, fosforečnany, křemičitany aorganické materiály. Vzemské kůře je více než 4 000 různých minerálů téměř vždy v pevném stavu. Nejhojnější minerály vzemské kůře jsou křemičitany, které společně s křemenem (SiO2) tvoří základ převážné většiny hornin. Hojné jsou i uhličitany (například kalcit, který tvoří základ vápenců) a halogenidy (například sůl kamenná, která vznikla odpařením slané vody).

Zkoumáním minerálů se zabývá přírodní věda mineralogie. Má úzký vztah kchemii, fyzice, geometrii a matematice.

Přeměnyhornin

Sedimentární ivyvřelé horniny, které se dostanou do hlubších částí zemské kůry, jsou vystaveny působení tlaku avyšší teplotě. Vnových podmínkách se mění složení auspořádání minerálů vhornině – dochází k přeměně neboli metamorf ze horniny. Vznikají přeměněné neboli metamorfovanéhorniny.

Přeměna probíhá vzávislosti na velikosti tlaku a teploty. Například zjílovitých až písčitých hornin vzniká fylit (při poměrně nízkém tlaku iteplotě), svor (při středním tlaku iteplotě) nebo rula (při nejvyšším tlaku iteplotě). Kčástečnému tavení horniny dochází již při teplotách nad 700 °C.

usazené hornina

přeměněné horniny tuhnoucí pluton

působení tlaku působení tepla

42Přeměnahornin

Z vápence vzniká přeměnou (metamorfózou) mramor, často využívaný ve stavebnictví. Metamorfované horniny mají obvykle nerostné částice výrazně usměrněné. Skládají se zběžných minerálů – zkřemene, živců, slídy. Někdy se vnich vytvářejí inové minerály jako granát, grafit (tuha) adalší.

Působil-li zvýšený tlak ateplota na rozsáhlém území, jde o regionálnímetamorf zu. Metamorfóze podléhají nejen usazené horniny, ale také horniny vyvřelé (například přeměnou žuly adalších vyvřelých hornin vznikají ortoruly). Může docházet i k přeměně již dříve metamorfovaných hornin.

Zopakujsi,jakvznikajívápence.

Naznačschematicky,jaksenazemskémpovrchu můžepostupněměnitžula.

Prohlédnisimapku výskytuvyvřelých hornin a srovnej s obrázkemvýskytuhorninusazených apřeměněných.

horninovýcyklus

Horniny se mohou přeměňovat vnekonečném koloběhu. Vprůběhu milionů let trvajícího vývoje zemské kůry se původní vyvřelé horniny měnily na usazené, metamorfované aopět na vyvřelé horniny. Tak probíhá horninový cyklus. Časovým měřítkem změn ovšem nejsou dny, roky nebo desítky let, ale spíše tisíce amiliony let.

světlá slída granát tmavá slída křemen plagioklas

uspořádání minerálů vrule

Sledujte podle směru šipek od žhavého magmatu (základ cyklu).

Po utuhnutí magmatu vhloubce dochází často kerozi nadložních hornin a obnažení vyvřelých hornin. Při sopečné činnosti tuhne magma na povrchu. Následuje zvětrávání vyvřelin, přenesení volných částic do moře a jejich usazení. Při poklesu usazenin do větších hloubek zemské kůry probíhá nejprve zpevnění a při větším tlaku a teplotě dochází kpřeměně. Vmístech, kde je vysoká teplota, se pevná hornina znovu přeměňuje vmagma. 44horninovýcyklus

Popišjednotlivéčástihorninovéhocyklu. Uveďpříkladyhornin,kteréjsou pro jednotlivé částihorninovéhocyklucharakteristické. Horninovýcyklusvýznamněovlivňuje i atmosféru a hydrosféru.Pokussevyjádřit,jak a pročmůže i na dlouhoudobuovlivnitpodnebínavelkýchčástech neboinaceléZemi.

– Uvaž,jakmůžeovlivnitpovrchovéapodzemní vody.

– Jakmohoutytozměnypůsobitnarozvojživota naZemi?

usazené horniny

vznik přeměněných hornin

krb

PAMAT J!

horninyvytvářejícízemskoukůrujsouvelmi rozdílné a podlevznikujerozlišujemena horninyvyvřelé(výlevnéa hlubinné),usazené (sedimenty) a přeměněné. jsouvýsledkemstále probíhajícíchvnitřnícha vnějšíchgeologických dějů,kteréurčujístavbuhorninya působína ostatnízemskésféryi rozvojživota.

laboratornípráce2

Určováníminerálůa hornin

Potřeby: nepolévaná porcelánová destička, měděný plíšek (nebo mince), nůž, tabulka, sklo, několik zkumavek, kahan, kladívko skovadlinkou, kovová lžička, zředěná 5% kyselina chlorovodíková (1:1)

Upozornění

Nejlépe je určovat horniny iminerály zokolí – ovšem v chráněných územích není jejich sběr povolený. Jejich přesné určení lze dopracovat doma (úkol 3). Vhodné jsou tabulky uvedené vpříloze učebnice. Pro určování ve škole můžeš využít například Klíč kurčování nerostů ahornin (F. Němec, Praha, SPN 1990).

Pracovnípostup

1. Urči spomocí učitele vzorek minerálu nebo horniny. Postupuj stejným způsobem jako při určování rostlin podle klíče. Zapisuj si čísla (možnost kontroly správnosti postupu). Minerál popiš.

2.Stejným způsobem samostatně urči předložený minerál. Učitel ti správnost určení překontroluje.

3.Do příští vyučovací hodiny urči doma podle klíče uvedeného vučebnici (příloha 3) ještě jeden až dva minerály (horniny) ze svého okolí.

Závěr

Uveď podle vlastního určení ageologické mapy, které minerály ahorniny se vyskytují vokolí, popřípadě se zmiň ojejich využití.

sopka

magmatický

70Organismyžijícív půdě–půdníedafon

Rozkladem zbytků organismů vpůdě vzniká humus. Přeměna rostlinných aživočišných zbytků je velmi složitý adlouhodobý proces, závislý na půdních organismech ana množství vody avzduchu v půdě. Humus je směs organických látek, jejíž složení imnožství se neustále mění vzávislosti na podmínkách prostředí. Udržuje vpůdě vláhu azlepšuje rostlinám podmínky pro přijímání živin. Na množství humusu adusíkatých látek vpůdě proto závisí půdní úrodnost.

Zopakujsipodleobrázku72,jakvznikáhumus. Uveďpříkladyorganickýchlátek.

Pročněkteréorganismymajívpříroděvýznam jako „zdravotní policie“?Čím se živítyto organismy?Uveďjejichpříklady.

Vysvětli,pročmůžemeříci,žepřírodatéměřneznáodpady.

černozemhnědozempodzol (2 horizonty)(3 horizonty)(2 horizonty)

72Oběhlátekv přírodě–vznikhumusu

Vytváření půdy je dlouhý postupný proces. Vprůběhu času se vněm společně uplatňují jednotliví půdotvorní činitelé. Půda se vyvíjí různě dlouho –tisíce let. Pouhý jeden cm půdy se podle podmínek vytváří okolo 200 let. Na příčném řezu půdou čili na půdnímprofilu vidíme několik částí. Odborníci jim říkají půdníhorizonty.

Přechody (hranice) mezi půdními horizonty mohou být zřetelné a ostré nebo pozvolné a nevýrazné.

Půdy se skládají ze dvou až tří horizontů, které se od sebe liší barvou a složením. Podle půdních horizontů se půdy rozlišují na půdnítypy. Jsou to černozemě (dva horizonty) – půdy tmavé svelkým množstvím humusu, hnědozemě (tři horizonty) –půdy méně úrodné, a podzoly (obr. 71).

Porovnejpůdnítypypodleobrázku. Cojeeroze?Courychlujeerozi?Cojinaopak zpomaluje?

Podle převažující velikosti půdníchčástic rozlišujeme základní půdnídruhy (jílovitý, hlinitý, písčitý).

Půdní druh Velikost částic

Jílovitý menší než 0,002 mm

Hlinitý 0,002–0,06 mm

Písčitý 0,06–0,2 mm

Nejčastější bývají půdy, unichž velikost částic kolísá (např. půdy písčito-hlinité, jílovito-hlinité).

Na soudržnosti půdních částic závisí půdnístruktura. Lehké písčité půdy jsou sypké , naopak půdy s vysokým podílem jílu mají půdní částice těsně spojené ajsou téměř nepropustné pro vodu avzduch. Jsou to půdy těžké.

Kterépůdnídruhyjsou v okolívašíškoly a bydliště?Jakémajívlastnosti?Zekterématečnéhorniny vznikaly?

Pročříkáme,žepůdajezákladnípřírodnízdroj pro získávánípotravy?Pročpůdunepříznivěovlivňujepoužívánítěžkýchmechanismůvzemědělství? Pročzemědělskéstrojemívajívelképneumatiky? Využijznalostizfyzikyavysvětli.

Na půdotvorné procesy působí podzemnívoda. V zamokřených půdách se většinou zpomaluje rychlost rozkladu organických látek. Při dokonalém nasycení půdy vodou mohou vznikat rašeliny. V některých místech se vytvářejí i mokřady, které mají velký význam pro udržování vody v krajině. Je-li naopak příliš nízká hladina podzemní vody, půda snadno vysychá.

Odvodňování zamokřených míst se musí provádět velmi uvážlivě, protože vysoušení krajiny může často způsobit větší škodu než užitek.

Mokřadyjsounacelémsvětěchráněny.Vysvětli proč.

Kteréekosystémyvnašíkrajiněnejvícezadržují vodu?Vysvětlipříčinu.

Conaopakurychlujeodváděnívodyzkrajiny? Jakétomůžemítdůsledky?Porovnejdvěčástiobrázku73ařekni,jakývýznammávkrajinězeleň. Pročjedůležitézachovávat v krajinězákruty potokůařek(meandry)?

člověk svou činností často zasahuje do vývoje půd nevhodně: příliš rozsáhlou ahlubokou orbou, nadměrným hnojením (zejména minerálními hnojivy), různými chemickými prostředky používanými proti plevelům, chorobám aškůdcům rostlin (pesticidy), zhutňováním půdy těžkými stroji, skrýváním a přemisťováním půdy apod. Často mění ireliéf krajiny zářezy pro silnice, lomy, povrchovými doly a dalšími stavbami. Nepřímo působí na půdu tím, že kácí lesy amění rostlinná společenstva. Tyto zásahy vedou ke zvýšené erozi, kúbytku humusu, mění výšku hladiny podzemní vody ifyzikální achemické vlastnosti půdy. Tím se zhoršují podmínky pro život v půdě. Nevhodné (negativní) zásahy do půdy vedou k devastacipůdy (obr. 168).

Všimnisi,jakměnílidépůduvokolí.Vyhledej příkladynepříznivýchzásahůdopůdy.Zamyslise nadjejichpříčinamianadtím,jakbybylomožné nepříznivévlivyzměnit.

Vysvětlipodleobrázku74oběhprvkůmezipůdouaorganismy.Zopakujsi,cojsoustopovéprvky v půdě a jakýmajívýznam.Jaksedopůdydostávají nežádoucí a jedovaté(toxické)látky?Kamsemohou dostattytolátkyzpůdy?Uveďpříklady.

Za vhodnézásahydopůdy lze naopak považovat ty, které působí protierozi (například budování teras na příkrých svazích) a které vedou ktrvalé půdní úrodnosti zvyšováním humusuv půdě (vhodné hnojení kompostem, statkovými aprůmyslovými hnojivy, přiměřené vápnění apod.).

V některých místech člověk přímo znovu vytváří půdní povrch – například po vytěžených povrchových dolech nebo na místech dřívějších skládek odpadů. Je to tzv. půdnírekultivace (obr. 168).

Na takové půdě se obvykle vysazují různé stromy a prostředí se může využívat krekreaci – a popřípadě ik pěstování různých rostlin.

druhohory (mezozoikum)

Ve druhohorách vedl sušší charakter podnebí k dalšímu rozvoji nahosemenných rostlin ake konci druhohor i k vývoji rostlin krytosemenných Spolu skvetoucími rostlinami se rozvíjel i hmyz. Druhohory jsou označovány jako éraveleještěrů, kteří opanovali vodu isouš. Byly mezi nimi idruhy obrovských rozměrů jako býložravý Diplodocus nebo Apatosaurus (běžně zvaný brontosaurus), kteří dosahovali délky přes 20 metrů ahmotnosti kolem 60 tun. Pravděpodobně největší dravý živočich všech dob (Tyranosaurus) byl vysoký až 5 metrů.

Vpolovině druhohor se objevili první ptáci

Doklady oexistenci těchto organismů jsou velmi četné ivpodobě celých jejich koster.

jeden znejvětších dinosaurů – blízký příbuzný známého amerického Tyranosaura

Vedle veleještěrů žily ve vodách také ryby arůzné skupiny bezobratlých živočichů (zejména různí měkkýši).

Na konci druhohor vlivem změněných životních podmínek nebo zdosud nezjištěných jiných příčin (možná dopad nějakého kosmického tělesa) velké formy plazů vyhynuly.

Množství oxidu uhličitého vprůběhu druhohor pokleslo zhruba na dnešní úroveň.

V posledním období (vkřídě) se opět začal výrazně měnit zemský povrch: začalo alpínské vrásnění. Zjistipodleobrázku77,kolikletuplynulood koncedruhohordosoučasnosti.

Kteréperiodydruhohorrozlišujeme?Můžešzjistitzobrázku98.

84 Porovnání velikosti člověka a veleještěra

třetihory (terciér)

Vtřetihorách pokračovaly avyvrcholily rozsáhlé horotvorné procesy (alpínské vrásnění), při nichž vznikala dnes nejvyšší horská pásma (Alpy, Karpaty, Himálaj adalší). Od kontinentů se na severní polokouli oddělilo Grónsko ana jižní polokouli Antarktida aAustrálie.

Horotvorné děje byly na některých místech doprovázeny vulkanickou činností.

Vysvětli,jakjemožné, že v dnešníAntarktiděbyla podledemobjevenaložiskačernéhouhlí.

Znovusiprohlédniobrázek46ařekni,jakjeho jednotlivéčástiodpovídajígeologickýmdobám.

V třetihorách se značně rozšířily jehličnaté dřeviny, azejména pak krytosemenné rostliny. Spolu s nimi vznikala obrovská druhová rozmanitost hmyzu

Druhohorní ještěry vystřídali krokodýli, hadi azejména četné skupiny savců a ptáků

Na souši se ve vlhkých oblastech rozkládaly lesy. Vzamokřených prohlubních avokolí jezer se nad kmeny odumřelých stromů vršily sedimenty apod jejich tlakem vznikala v Čechách ložiska hnědého uhlí nebo lignitu. Vmělkých mořských zátokách se hromadily zbytky odumřelých drobných organismů, které se staly základem pro vznik ložisek ropy a zemního plynu Mnohé ztehdejších druhů savců již vyhynuly. V třetihorních usazeninách byly nalezeny zbytky kostí, které patrně náleží předchůdcům člověka

Kdejsouunásložiskačernéhoakdehnědého uhlí?

Vysvětli,pročsevAustráliivyvíjelisavcijinak nežnaostatníchkontinentech.

Zjisti,předkolikamilionyletkončilytřetihory.

Prohlédnisiložiskoropy(obr.86).Coobvykle provázíropu?Cojenadložiskemropy?

čtvrtohory (kvartér)

Čtvrtohory jsou krátká asi 2 milióny let trvající geologická éra. Vývoj organismů plynule pokračuje ztřetihor. Proto jsou někdy čtvrtohory atřetihory spojovány vjednu geologickou éru (kenozoikum). Ve čtvrtohorách se střídala studená ateplá údobí, tj. doby ledové a meziledové. Vdobě ledové byla velká část vody vázána do ledu aledovce zasahovaly na severní polokouli až do střední Evropy. V době meziledové ustupovaly na sever. Organismy na severní polokouli se vdobě zalednění stěhovaly do jižnějších oblastí. Proces střídavého zaledňování a ústupu ledovce se několikrát opakoval. Poslední zalednění bylo před 15 000 lety. Postupně vznikaly čtvrtohorní půdy.

Prohlédnisiobrázek88ařekni,zdaledovcedosahovalyinanašeúzemí.

87 třetihorní krajina

86 schéma ložiska ropy

slaná voda zemní plyn ropa

Podleobrázku98(vývojeorganismů)určihlavní znakyuvedenýchskupinrostlinaživočichů.

Uveďčasovéúseky,vekterýchsevyvíjelabuňka, prvotníorganismyvevodě a plazi v třetihorách. Porovnejsdélkouvývoječlověka.

Zajímavé jsou doklady získané porovnáváním vývoje zárodků jednotlivých skupin organismů, především obratlovců. Vnejranějším vývoji jsou si zárodky všech obratlovců velmi podobné, takže je ani nelze dobře rozlišit.

Německý biologErnst Haeckel prohlásil,že vývoj každéhojedincevlastněopakujevprvníchstadiích existencevývojceléhodruhu.Pokussepodleobrázku 110 vysvětlittototvrzenívlastnímislovy.

rybaobojživelníkpták savec králíkčlověk

110 Porovnání vývoje zárodků obratlovců

Také doklady získané zjišťováním minulého asoučasného rozšíření organismů na zemi ukazují na příbuznost dnes iznačně vzdálených organismů.

Vysvětlipodleobrázku 111, codokládávývojovou příbuznostživočichů.Cojepříčinoujejichodlišného vývoje?

Vývoj druhů probíhal velmi dlouhou dobu anení možné ho opakovat. Každé vyhynutí některého druhu organismu nebo jeho odchylky je proto nenahraditelnou ztrátou

Prohlédni siobrázek 112 a uvaž, coovlivnilo rozšířeníbizonůvSeverníAmerice.Jemožnovtomto případěhovořitopřírodnímvýběru?

velbloud lama

původní rozšíření spojené se vznikem nových druhů nynější rozšíření

111 změny v rozšíření velbloudovitých

n n původní rozšíření nynější rozšíření

112 změny v rozšíření bizona v severní americe

Vysvětli,coznamená,kdyžjedruhorganismu zákonemchráněný.Uveďpříkladychráněnýchorganismůznašípřírody.

Rozmanitostživépřírody(biodiverzita)jezákladnímpředpoklademoběhulátekvpřírodě.Vysvětli tototvrzení.

Druhy organismů, kterým hrozí vyhynutí, jsou uváděny v červené knize ohrožených druhů organismů.

PAMA TUJ!

Ochrana rozmanitosti druhů je nezbytná pro život celých ekosystémů. druh, který vymizí, je nenahraditelný.

laboratorní práce 4

Varianta a (lze uskutečnit buď ve třídě, nebo vrůzných pěstitelských, chovatelských či jiných zařízeních)

Pozorování různých odrůd aplemen organismů, vlivy zdomácnění, šlechtění

Pomůcky: časopisy nebo knihy zoboru chovatelství apěstitelství, popřípadě iživé organismy Pracovnípostup

a) vetřídě

1. Vyber zpřinesených materiálů (publikace, časopisy, fotografie, kresby) takové, které dokumentují odlišnosti různých odrůd aplemen organismů. Můžeš je vybrat podle svého zájmu (např. opsech, koních, různých kultivarech kvetoucích rostlin, akvarijních rybách). Stručně vystihni anatomické zvláštnosti arozdílnost vchování – využij zkušenosti.

2. Porovnej odlišnosti původních organismů od vyšlechtěných (např. brukev zelná, prase divoké, holub skalní). Stručně vysvětli postup šlechtění.

3.Pouze pro šlechtitele či chovatele. Předveď spolužákům, co víš ozvířeti, které chováš, nebo rostlině, kterou pěstuješ. Zvýrazni odlišnosti od jiných odrůd nebo plemen. (Dohodni se sučitelem, zda zvíře či rostlinu můžeš přinést.)

b) naexkurzi

Zaměř se hlavně na následující znaky apoznatky si zapisuj: celková stavba organismů ajejich přizpůsobení šlechtitelským či chovatelským záměrům, odlišnosti jednotlivých plemen či odrůd (výhody inevýhody), podmínky pro šlechtitelskou či chovatelskou činnost, důležitost jejich dodržování. Závěr

Uveď hlavní zásady šlechtitelské achovatelské práce.

Varianta B (předpokládá práci vterénu)

Rozmanitost organismů (fenologická pozorování)

Pomůcky: provázek, pásmo, čtyři kolíky, kladívko, sešit

Pracovnípostup

1.Se spolužáky ze skupiny vyznač provázkem nebo jiným způsobem na školní zahradě nebo louce čtverec ostraně jeden metr azjisti: a)kolik tam právě roste kvetoucích rostlin, b)kolik je zde rostlin jednoděložných, c)kolik je zde rostlin dvouděložných, d) které rostlinné druhy jsou vpřevaze (alespoň jeden urči), e) jak jsou rostliny přizpůsobeny životním podmínkám (zastínění, tvar apostavení listů, výška stonku apod.), f)případné vztahy mezi organismy žijícími ve vymezeném prostoru (uhmyzu apod.).

2.Na vycházce do okolí školy se řiď následujícími body (pozorování si zaznamenej):

a)určení ekosystému, jeho stručná charakteristika, b)převládající organismy (mechy, řasy, lišejníky, kvetoucí rostliny, živočichové),

c)vzájemné vztahy mezi organismy (konkrétně na jednotlivých organismech), d) přizpůsobení organismů podmínkám (dobrým izhoršeným) – např. pampelišky rostoucí vúrodné achudé půdě.

3.Na vycházce do parku si všímej:

a)uspořádání rostlin vdaném prostoru (proč právě tímto způsobem),

b) vytkni cizokrajné rostliny, nakresli jejich charakteristické znaky, c)všimni si kvetoucích rostlin apokus se je určit nebo alespoň zjisti jejich jméno podle odborné literatury, d)nakresli jednoduchý situační náčrt parku, e)uveď příklady živočichů žijících vparku ajejich vztahů. Závěr

Uveď krátce charakteristiku daného ekosystému avztahů vněm.

113 Ohrožené rganismy kůň Převalského nosorožec

základ atrvání života

BUNěčNý záKlad ŽiVOta

Rozmanitost jednotlivých organismů iekosystémů na Zemi je nesmírná. Apřece mají všechny živé bytosti některé společné znaky – společný základ.

Porovnejstavburostlinné a živočišnébuňky. Urči jejichspolečnéarozdílnéznaky.

Jakýjerozdílmezirostlinamiavšemiostatními organismyvevýživě?Jakprotoříkámerostlinám ajakostatnímorganismům?

Zopakuj si,jaký význammají jednotlivé části buňky.

Zpamětinakresli a popišrostlinnoubuňku a potom nákreszkontrolujpodleučebnice.Vyznaččástibuňky, kteréjsoutypicképouze pro buňkurostlinnou.

Všechny živé organismy se vyživují, uvolňují energii potřebnou ke svému životu, vytvářejí ve svém těle vlastní specifické látky a z prostředí přijímají informace. Naopak do okolí vylučují odpady látkové přeměny, uvolňují teplo a šíří informace. Uveďrůznépříkladyvyživováníorganismů.

Jakorganismyuvolňujíenergiipotřebnoukesvémuživotu?Porovnejztohotohlediskadub,kočku akvasinku.

Připomeňsiznalostizfyzikyavysvětli,pročorganismyuvolňujídosvéhookolíteplo.

Vysvětli,coznamená,žeorganismyvytvářejíve svémtělespecifickélátky.

Kteréorganismyvytvářejínásledujícíspecifické látky:sádlo,máslo,kuřecímaso,řepkovýolej,kukuřičnýškrob?

Popišstručně,cosestěmitolátkamistanevnašem těle,kdyžjesníme.

Odkudpřijímajíbuňkynašichsvalůživiny a kam vylučujíodpady?

Zopakujsipodleobrázku136,kteréčástibuněk zajišťujípříjemživin,kdeprobíhápřeměna látek auvolňováníenergiepotřebné pro životbuňky. Kteréodpadyzesvéhotělavylučujemeakteré orgánovésoustavyzajišťujívylučování?

Pro příjem živin aodstraňování odpadůlátkových přeměn má rozhodující význam plazmatická membrána. Její stavba je velmi složitá. Membrána je polopropustná, což znamená, že má schopnost propouštět vrůzné míře různé látky. Podle situace může z prostředí některé látky „vybírat“ apropouštět přednostně, jiné naopak nepřijímat. Jejím prostřednictvím se do buňky mohou někdy dostávat ivětší částice.

Pro život každé buňky je velmi důležité, vjakém je prostředí

Dostane-li se například buňka do prostředí, které je zředěnější než její obsah, pak plazmatickou membránou pronikají do buňky malé molekuly vody. Zvětšující se vnitřní objem ji napíná, až někdy buňka dokonce praskne.

Jestliže je vokolí buňky naopak roztok koncentrovanější, pak uniká voda zbuňky do okolí.

buňka v prostředí s vyšší osmotickou hodnotou

buňka v prostředí s nižší osmotickou hodnotou

buňka v prostředí se stejnou osmotickou hodnotou

137 Význam stálého osmotického tlaku v tkáních

Pročzralétřešněnebošvestkypodeštipraskají?Pročrostlinypřinedostatkuvodyvadnounebo proč se plodyscvrkávají? K vysvětlení můžeš použít obrázek137.

Cobysestalo s krvinkami,kdybysedostaly z krve dočistévody?

Přeměny látek auvolňování energie probíhají v různých částech buňky (ústrojkách čili organelách), které jsou navzájem velmi složitě propojeny. V každé organele i v každé její části probíhají v určitých místech určité reakce. Při nich vznikají nebo se naopak rozkládají určité látky. Kprůběhu reakcí v buňce jsou nezbytné enzymy

136 Rostlinná a živočišná buňka

Zopakujsiprůběhfotosyntézy.

Kdesevbuňceuvolňujenejvíceenergie? 18

Buněčné dýchání vmitochondrii Fotosyntéza vchloroplastu O2 C2H12O6 (glukóza)

2 enzymy C2H12O6 (glukóza)

138 získávání a uvolňování energie zrněnka

U jednobuněčných organismů jediná buňka zajišťuje všechny životní děje.

U mnohobuněčných organismů jsou buňky specializované k zajišťování určitých životních dějů.

trepka

cytoplazma buněčná stěna

cytoplazma plazmatická membrána stažitelná vakuola

velké jádro malé jádro

buněčná ústa brvy

stažitelná vakuola potravní vakuola

139 jednobuněčné organismy jádro vakuola plazmatická membrána

Kvasinka

buněčná stěna plazmatická membrána

cytoplazma chloroplast

Uveďpříkladyjednobuněčnýchorganismů.Co víšojejichrozmnožování? Uveďpříkladymnohobuněčnýchorganismů a příkladyspecializovanýchbuněk.Covytvářejí specializovanébuňky?

Pletiva rostlin pletivo z plodu

tkáně živočichů

140 Pletiva a tkáně

Kombinaci alel, kníž může dojít při oplození, lze sledovat podle tzv. Mendelových čtverců (obr. 149).

Vzniká 2. generace kříženců (symbol F2).

Vloha pro tvar semena se skládá zdominantní části pro hladkost semena (A) a recesivní části pro svraskalost semena (a). Vloha pro barvu se skládá zdominantní alely pro žlutou barvu (B) a recesivní alely pro zelenou barvu (b).

149 sledovaní dvou vloh (genů)

Sledujobrázek149aodpovídejnaotázky:

– Kolikhomozygotů pro obageny(jedincůsestejnýmgenotypemjakobylu rodičovskýchrostlin) vznikáv2.generacikříženců?

– Kolikodlišnýchgenotypůmůžebýtv2.generaci kříženců?

– Kolikrůznýchfenotypůmůževzniknoutv2.generacikříženců?

třetí mendelův zákon: Existuje volná kombinovatelnost alel různých genů. Ta je základem obrovské proměnlivosti organismů vrámci jednoho druhu.

Jakývýznammáproměnlivostvrámcidruhůpři vývojiorganismů?

Zopakujsi,jakDarwinvysvětlovalpříčinyapostupvývojeorganismů.

Prohlédnisiznovuobrázek144.Gen pro tvar semenehrachujevždyvurčitémmístěnadvoustejnýchchromozomechzečtrnáctichromozomů,které jsouvevšechbuňkáchhrachu.Kolikchromozomů je v pohlavníchbuňkáchhrachu? V jaképodobě můžebýtvpohlavníchbuňkáchvpylovýchzrnech avevajíčkugen pro tvarsemene?

Naobrázku 150jeukázkakřížení hladkého černéhomorčete s morčetembílým a chlupatým.Označsi tytovlastnosti a nakreslisi pro něMendlůvčtverec. Kolikkterýchmorčatmůžebýtv2.generacikříženců?

1. generace

rodiče v 1. generaci

kříženec v 1. generaci

2. generace

rodiče v 2. generaci

kříženci v další generaci

150 Přenos dědičných vlastností (sledování dvou znaků)

Mendel ani jeho nejbližší následovníci ještě nic nevěděli ostavbě buněčného jádra a o chromozomech. Teprve daleko později (kolem roku l920) bylo objeveno, že geny jsou uspořádány vřadě za sebou v chromozomech buněčného jádra. (Dvojice alel je vždy ve stejných či párových chromozomech. Vpohlavních buňkách je vždy pouze jedna alela.)

Chromozom je tvořen bílkovinami a velmi složitou látkou označovanou zkratkou dNa (kyselina deoxyribonukleová).

F1 F1

Některé zvás možná bude zajímat, co je DNA. Sledujobrázek151 a pozorněsipřečtinásledující text.Potomsepokuspopsatobrázeksamostatně.

chromozom schéma složení

(P – zbytek kyseliny trihydrogenfosforečné, pětiúhelník je symbolem sacharidu ribosy, A, T, C, G jsou začáteční písmena názvů dusíkatých sloučenin – bází, rámečkem je označen jeden nukleotid)

151 Chromozom a jeho stavba

Deoxyribonukleová kyselina (DNA) je složená z jednotlivých úseků (nukleotidů), které se opět skládají zněkolika složek. Existují čtyři základní typy těchto úseků – nukleotidů. VDNA jsou za sebou řazeny různě. Tři nukleotidy za sebou představují jakoby jedno písmeno – akombinací 4 nukleotidů vznikají jakoby různá slova (ATC, TAG, CTA…).

Několik (někdy istovky) trojic nukleotidů (písmen) za sebou představuje určitou alelu určitého genu. Pořadí nukleotidů vmolekule DNA představuje dědičnou informaci.

dNa v chromozomech má tvar dvojšroubovice apři dělení buněčného jádra se chová jako zip.

část původní DNA zdvojování DNA

152 zdvojování dNa

Dvojšroubovice se postupně rozevírá akrozevřeným částem se zprostředí buněčného jádra hned připojují nové částice, které se knim svou stavbou hodí (A–T nebo G–C).

Tak vzniknou dvě dvojšroubovice, které jsou navlas stejnéjako původní. Tímto způsobem –kopírováním stavby dNa – se vytvářejí další molekuly DNA ajejich prostřednictvím se přenášejí informace do nových buněk. Na podobném principu aza účasti dalších nukleových kyselin se přenášejí iinformace zbuněčného jádra do jeho okolí. Určuje se tak zejména pořadí aminokyselin acelková stavba bílkovin, které jsou základní stavební jednotkou organismů akteré jako enzymy také řídí děje vbuňce. Vtom spočívá důležitá řídící funkce buněčného jádra.

Další výzkumy ukázaly, že pravidla, podle nichž se děje přenos dědičných informací, jsou ještě daleko složitější.

Například dominantnost (převládání) některých alel nemusí být úplná akříženci pak mají různé „smíšené“ vlastnosti. Například křížením bílého atmavého králíka může vzniknout kříženec se šedou srstí nebo se strakatou srstí.

Geny určují nejen vlastnosti, které jsou patrné na vzhledu organismu, ale také ty, kterépatrné nejsou, ale projevují sevchování organismu, vjeho sklonu knemocem, vjeho zájmech apod.

To, jak se dědičně podmíněné vlastnosti projeví u fenotypu, záleží velmi výrazně ina podmínkách prostředí, ve kterých organismus žije.

Jaknapříkladzávisíchovánízvířatnejenna dědičnýchvlastnostech,aletakénapodmínkách prostředí?

Vysvětli,coznamenátotovyjádření: genotyp+podmínkyprostředí=fenotyp Prohlédnisiobrázek153.Čímmůžešvysvětlit rozdílnývzrůstdvourostlinsestejnýmgenotypem?

části dvou nových DNA

Dvě pampelišky se stejnou výbavou genů rostoucí v různých podmínkách

pampeliška rostoucí vpůdě bohaté na živiny 153 Vliv prostředí na organismus

pampeliška rostoucí vpůdě chudé na živiny

ISBN 978-80-7373-058-1