Ekologický prˇírodopis
PRO 7. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY
PRVNÍ ČÁST
Tato učebnice byla zpracována autorským kolektivem pod vedením RNDr. Danuše Kvasničkové, CSc., zabývající se již dlouhá léta ekologickým vzděláváním a výchovou. Dr. Kvasničková je nositelkou Ceny ministra životního prostředí České republiky za rok 1996 a laureátkou mezinárodního ocenění Global 500, které jí v roce 1996 udělila agentura OSN pro životní prostředí (UNEP – United Nations Environment Programme). Toto vysoké uznání bylo každoročně udělováno jen několika celosvětově významným osobnostem na poli ochrany a zlepšování životního prostředí.
Učebnice je určena pro výuku předmětu Přírodopis na základní škole a je součástí ucelené řady, kterou tvoří:
Ekologický přírodopis pro 6. ročník základní školy
Ekologický přírodopis pro 7. ročník základní školy – 1. díl
Ekologický přírodopis pro 7. ročník základní školy – 2. díl
Ekologický přírodopis pro 8. ročník základní školy
Ekologický přírodopis pro 9. ročník základní školy
pracovní sešity:
Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 6. r. ZŠ
Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 7. r. ZŠ
Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 8. r. ZŠ
Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 9. r. ZŠ
Učebnici doplňuje metodická příručka na DVD , která obsahuje: – v první části úvodní informace k výuce ekologického přírodopisu, rozbor učiva, vzorové odpovědi na otázky a úkoly z učebnice i z pracovního sešitu a další doplňující informace, – v druhé části powerpointové prezentace obrázků a schémat využitelných při výkladu nebo procvičování učiva pomocí digitálních technologií (interaktivní tabule, diaprojektoru, notebooku).
Zpracovali:
RNDr. Danuše Kvasničkové, CSc., prof. ing. Jan Jeník, DrSc., RNDr. Pavel Pecina, CSc., PaedDr. Jiří Froněk, RNDr. Jiří Cais
Lektorovali:
RNDr. Vladimír Černík, doc. PhDr. Petr Dostál, CSc., RNDr. Jitka Loubová (1. vydání), doc. PhDr. Petr Dostál, CSc. (3. vydání), Mgr. Jakub Holec (4., upravené vydání)
Fotografie: archiv Fortuny
Schválilo MŠMT č. j. MSMT-21268/2018 dne 16. října 2018 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Přírodopis s dobou platnosti šest let. Doporučilo Ministerstvo životního prostředí ČR dne 30. 10. 1995, č. j. 3453/300/4063/OSES/95.
Obálku navrhla a graficky upravila Jitka Greplová Vydalo roku 2019 nakladatelství Fortuna, JUDr. František Talián, Ostrovní 30, 110 00 Praha 1 Vytiskl Triangl, a. s., Beranových 65, 190 00 Praha 9 Počet stran 88 Páté, upravené vydání
176-1025
© Danuše Kvasničková, Jan Jeník, Pavel Pecina, Jiří Froněk, Jiří Cais, 1994, 1997, 2004, 2009
Illustrations © Šárka Brtnová, Květoslav Hísek, Eva Listíková, Marie Suchardová, 1994, 1997, 2004, 2009
© Nakladatelství Fortuna, 1994, 1997, 2004, 2009
ISBN 978-80-7373-057-4
pýr plazivý pěťour srstnatý ptačinec žabinec ředkev ohnice
35 Plevele v zelinářské zahradě
Růst zeleniny omezují mnohé plevele , které konkurují pěstovaným rostlinám tím, že je zastiňují a odnímají z půdy živiny. Jako plevel se označují všechny rostliny, které nepěstujeme.
Na odstraňování nežádoucích organismů se vynakládá mnoho úsilí – a podobně jako při ošetřování ovoce se někdy používají chemické prostředky. Jejich používání je však třeba omezovat co nejvíce.
Můžeme za plevel pokládat třeba pšenici nebo jetel?
Najdi v okolí plevele, které jsou na obrázku 35. Prohlédni si je a urči jejich zařazení do systematických skupin podle přílohy 1.
Uveď další příklady plevelů často rostoucích v zahradách. Vyber si některý z plevelů a vyhledej o něm další informace.
Uspořádejte výstavku plevelů ze školního pozemku nebo z okolí školy.
Připomeň si, jaký význam mají v přírodě žížaly a jaký hryzci. Který živočich člověku v sadu a v zelinářské zahradě pomáhá?
Které organismy mají význam pro přirozenou ochranu zeleniny? Uveď příklady.
Napiš přehled organismů žijících v zelinářské zahradě a šipkami mezi nimi naznač potravní souvislosti.
Ve všech zahradách a sadech je důležitá především péče o půdu – o její úrodnost. V půdě žije obrovské množství různých organismů – především bezobratlých živočichů a půdních bakterií, jejichž činností se v půdě postupně vytváří humus i živiny rostlin. Zahrádkáři i sadaři často do půdy dodávají i kompost, který získávají zejména ze zbytků ze zahrady právě působením těchto organismů.
38 Organismy žijící v půdě chvostoskok bakterie stinka obecná mnohonožka zemní stonožka škvorová
Čím se živí živočichové znázornění na obrázku 36, 37 a 38? Do kterých skupin živočichů je řadíme?
Jaký význam mají v půdě půdní bakterie? Zjisti, jak se získává kompost a jaký má význam pro pěstování rostlin. Co se má a co se nemá dávat do kompostu?
PAMATUJ!
Z ovocných zahrad, sadů a zelinářských zahrad lidé získávají mnoho různých druhů ovoce a zelenin, které jsou velmi důležitou součástí naší potravy. Tyto ekosystémy jsou intenzivně obhospodařované, ale přesto v nich žije mnoho druhů dalších organismů. Pěstované druhy ovocných rostlin a zeleniny jsou vyšlechtěné odrůdy, o které se lidé musí pečlivě starat a chránit je před pleveli a škůdci. Používání různých chemických látek je třeba co nejvíce omezovat. Vhodné je využívat spíše organismy, které člověku v potírání nežádoucích organismů pomáhají.
Laboratorní práce (dvě varianty)
A Určování rostlin, založení herbáře
Potřeby: papírové desky, novinový papír, plastový sáček, vybrané rostliny, lupa, pinzeta, pomůcky k určování (atlasy, klíče), nůžky, lepicí páska, 2 kreslicí čtvrtky
Příprava
Přines do školy dvě byliny z okolí. Rostliny vyjmi opatrně z půdy i s kořeny a vlož je do plastového sáčku. Poznamenej si místo sběru. Před vyrýpnutím bylin se poraď, protože rostliny chráněné a ohrožené se nesmějí trhat.
Pracovní postup
1. Přinesené rostliny urči podle atlasu nebo určovacího klíče. Využij vědomosti z předcházejícího ročníku a poraď se s učitelem. Postup určování si poznamenávej a nakonec napiš druhové jméno rostliny.
2. Podle pokynů k přípravě herbáře uprav určené rostliny k vylisování. Pokud práci nestačíš ve škole, dokonči ji doma.
3. Suché vylisované rostliny připevni na kreslicí čtvrtku formátu A4 a doplň potřebné údaje na štítek. Čtvrtky pak odevzdej ke kontrole učiteli.
Odpověz na otázky:
1. Do kterých čeledí patří určované rostliny?
2. Co víš o určovaných rostlinách zajímavého?
3. V kterém ekosystému jsi určované rostliny našel?
Jak připravit herbářovou položku
Bylinu vlož do novin a přitom ji srovnej tak, aby byly dobře pozorovatelné její hlavní znaky. Noviny s vloženou rostlinou je nutno zatížit. Přibližně za jeden týden bylinu vyjmi, polož na čtvrtku a upevni pečlivě proužky průsvitné lepenky. Do pravého rohu dolů přilep štítek s popisem. Pokud se ti práce zalíbila, můžeš v tvorbě herbáře pokračovat. Vybírej hlavně rostliny, kterých je v okolí hodně a nepatří mezi rostliny chráněné a ohrožené.
V zimě ve škole uspořádejte výstavku herbářů nebo jednotlivých herbářových položek.
B. Pozorování stavby těla hmyzu
Potřeby: mikroskop, dvě podložní skla a dvě krycí sklíčka, pinzeta, preparační jehla nebo špendlík, hadřík, lupa, mrtvý hmyz (vosa, moucha, saranče apod.)
Pracovní postup
1. Pozoruj lupou tělo hmyzu – hlavní části těla, článkované končetiny, křídla, tykadla, složené oči.
2. Odděl jednu končetinu a připrav preparát. Pohybem podložního skla si postupně prohlédni celou končetinu při nejmenším zvětšení mikroskopu. Potom zaostři na koncovou část nohy, pozoruj při středním zvětšení a nakresli.
3. Připrav si preparát blanitého křídla. Nejprve si křídlo mikroskopem prohlédni celé. Potom při středním zvětšení zaostři na okraj křídla a nakresli.
4. Pokus se pinzetou oddělit tykadlo, pozoruj při středním zvětšení a nakresli.
Odpověz na otázky:
1. Čím se vyznačuje tělo hmyzu?
2. Na kterých částech těla jsi našel znaky přizpůsobení prostředí?
3. V kterém ekosystému žije pozorovaný zástupce hmyzu? Co zajímavého o něm víš?
šeřík obecný
zlatice nazelenalá
pětilistý (psí víno)
47 Okrasné dřeviny
zob obecný
břečťan popínavý (má dva typy listů)
známější tvar
pěnišník rezavý (rododendron)
plotní
(29)
Okrasné dřeviny
Jméno rostliny (latinsky nebo lidově)
Zajímavosti
Šeřík obecný Keř nebo stromek kvetoucí na jaře, sází se obvykle jednotlivě.
Ptačí zob obecný Keř až 5 m vysoký, vysazuje se do živých plotů. Na podzim dozrávají lesklé černé bobule – nejsou jedlé.
Zlatice převislá (forzytie)
Pěnišník (rododendron)
Pěnišník japonský (azalka moliska)
Loubinec pětilistý (psí víno)
Plamének (klematis)
Břečťan popínavý
Keř kvetoucí brzy zjara před rašením listů, sází se jednotlivě nebo do skupin, snáší i znečištěné ovzduší.
Mnoho různých odrůd lišících se barvou i velikostí květů, stálezelený keř, potřebuje kyselou půdu, sází se jednotlivě nebo do skupin. Odrůdami jsou také azalky.
Kříženci s květy pastelových barev dorůstající do výšky přibližně 1,5 m.
Rychle rostoucí popínavá rostlina, stonek mívá až 12 m dlouhý a květy nevýrazné, velké listy se na podzim nápadně zbarvují.
Popínavá rostlina se stonkem dlouhým až 10 m, různé druhy a odrůdy, některé mají velmi nápadné květy.
Dřevnatá popínavá stále zelená rostlina, nenápadné květy v květenství (okolík), někdy používaný i místo trávníku, snáší zastíněné i znečištěné ovzduší.
Jírovec maďal (kaštan)
Smrk pichlavý (stříbrný smrk)
Strom, kvete na jaře, má nápadná květenství, plodem je ostnitá tobolka s 1–3 hnědými lesklými semeny (kaštany). Sbírají se jako krmivo pro zvěř, nejsou jedlé. Jedlé kaštany jsou plody kaštanovníku, který roste v jižní Evropě.
Jehličnan pocházející ze Severní Ameriky, pěstují se odrůdy s jehlicemi zelenými i modrozelenými; odolává znečištěnému ovzduší.
Cypřišek hrachonosný Jehličnan pocházející z Japonska, pěstuje se v mnoha různých formách nejen jako strom, ale i v zakrslých keřovitých a trpasličích formách, má ploché větve se šupinovitými listy a samičí šištice velmi malé – podobné hráškům.
Zerav (túje)
Podobně se pěstují v mnoha formách i různé zeravy čili túje (některé pocházejí z Japonska a Číny, jiné ze Severní Ameriky).
Hortenzie velkolistá Opadavý keř vyžadující polostinná chráněná místa. Na zimu se musí jeho kořeny přikrývat. Některé druhy pocházejí z Číny a jihovýchodní Asie, některé z Ameriky.
Jalovec virginský Je sloupovitého vzrůstu, otužilý, snáší sucho a na rozdíl od jalovce obecného jeho jehlice nepíchají. Dorůstá obvykle do výšky 6 m, výjimečně až 30 m. Dřevo se často používá k výrobě obyčejných tužek.
Sídlištní zeleň
Sídlištní zeleň, parky i okrasné zahrady jsou velmi důležité pro život lidí, zkrášlují prostředí, vytvářejí podmínky pro rekreaci i pro život dalších organismů. Mnohé z nich jsme již poznali.
Načrtni si plánek nejbližšího okolí svého bydliště (nebo školy) a označ v něm sídlištní zeleň.
Jaký význam má sídlištní zeleň ve městě? K odpovědi využij obrázek 48. Jaký význam má pro tebe?
Jak se mají lidé starat o zeleň v sídlech?
Pokud je v okolí park, zjisti jména alespoň tří druhů stromů, které v něm rostou. Prohlédni si obrázek 41 a urči, kterému typu parku se více podobá park v okolí.
Které živočichy žijící v okolí vašeho domu již znáš?
Zeleň ve městě
fotosyntéza
oxid uhličitý kyslík výpar vody
Město bez zeleně
méně slunečního záření větší oblačnost menší vlhkost vyšší teplota
vsakování vody barevnost přírodní rovnováha
48 Význam zeleně ve městech
dešťové přívaly vítr hluk
rychlý odtok vody
jednotvárnost
sýček obecný
51 Ptáci v městském parku v zimě
Jméno Zajímavosti
Hrdlička zahradní Je druh příbuzný holubu, dá se dobře ochočit; známý je její pronikavý hlas; je to pták stálý, velmi otužilý.
Poštolka obecná Dosti hojný dravec, hnízdí ve starých domech, v poslední době i na panelových domech v sídlištích, v dutinách stromů i jinde. Kořist vyhlíží z třepetavého letu na místě a pak se vrhá střemhlav k zemi. Živí se hlavně hraboši.
Sova pálená a sýček obecný Žijí v blízkosti lidských sídel, hnízdí zejména ve starých domech. Sova pálená uloví do roka mnoho hrabošů, sýček někdy loví i drobné ptáky a hmyz. Oba druhy jsou dobře přizpůsobeny lovu v šeru, mají velké oči a dovedou neslyšně létat; jsou zákonem chráněné.
Straka obecná Je černobíle zbarvená, s dlouhým ocasem, živí se hmyzem, měkkýši, drobnými obratlovci (vybírá i hnízda malých ptáků), obývá stráně a další prostranství s keři, v posledních letech velmi běžná i ve městech.
Sojka obecná Jejím charakteristickým znakem jsou „sojčí pírka“ – modročerné proužky v křídlech, živí se smíšenou potravou (žaludy, bukvicemi, ale vybírá i hnízda malých ptáků), v zimě i odpadky, původně lesní pták, dnes hojně rozšířená i ve městech.
Kavka obecná Sídlí zejména ve starých budovách i uprostřed města, živí se hmyzem a různými plody. Je družná, dá se dobře ochočit, ráda nosí do svého hnízda drobné lesklé předměty. Na zimu naše kavky obvykle táhnou na jihozápad a přilétají sem jiné ze severovýchodu.
Holub domácí Provází člověka už asi 3 000 let. Nejčastěji žije v holubnících, které mu člověk staví – říkáme, že je to živočich zdomácnělý. Lidé již vyšlechtili více než 200 plemen holubů, často značně odlišných. Poštovní holubi mají vynikající orientační smysl, neboť najdou cestu do svého holubníku ze vzdálenosti kolem 100 km. Způsob orientace není dosud zcela objasněn. Holubi se živí rostlinnou potravou. Jsou to ptáci krmiví. Zdivočelí holubi žijí často ve věžích nebo na půdách domů a bývají přenašeči nemocí.
50
Častým obyvatelem zahrad bývá ježek, hraboš polní, krtek obecný a někdy i hryzec vodní. Které z těchto živočichů jsme již poznali a ve kterých ekosystémech? Co si o nich pamatuješ?
U nás je běžný ježek západní. Patří mezi hmyzožravce. Na povrchu těla má světle a tmavě kroužkované bodliny, které jsou v klidu přitisknuté k tělu, ale když se brání, napřímí se. Sbírá hlavně housenky, brouky, žížaly, ale spořádá i ptačí vejce nebo zdechliny malých savců. Zimu přečkává zimním spánkem v hnízdě z trávy a listí. Začátkem léta mívá mláďata, která jsou asi po šesti týdnech samostatná.
ježek evropský §
52 Hmyzožravci a hlodavec
hraboš polní krtek obecný
Hlavně pro maso se chovají také krocani, kachny, husy a někdy i holubi
Krocan (samice je krůta) byl vyšlechtěn do mnoha plemen. Jeho předkové žijí v Mexiku a v USA.
Kachna domácí byla vyšlechtěna z některých druhů volně žijících kachen a husa domácí z volně žijících druhů hus.
Porovnej krůtu a krocana se slepicí a kohoutem. Čím se podobají? Čím se liší?
Kachna je všežravec a husa je býložravec. Co to znamená pro výkrm těchto ptáků?
Popiš podle obrázku 86 kachnu a husu. Kam patří v systému živočichů?
Které vrubozobé ptáky jsme již poznali? Čím se vždy vyznačují?
Jak se liší zbarvení kachny a husy u domácích a divokých druhů? Které zbarvení je výhodnější v přírodě a proč?
Jaký význam má chov kachen a krůt?
Také kachny a husy se často chovají nejen v malochovech, ale i ve velkochovech u rybníků. Pro ryby v rybnících jejich chov bývá výhodný, ale přirozený ekosystém rybníka se tím poškozuje.
Vysvětli výhody velkochovu kachen a hus a nevýhody pro přirozený život v rybníku. Vyjádři vztahy mezi kachnami, kapry a dalšími částmi ekosytému rybníka.
Také holubi se chovají ve velkém počtu různých plemen. Jejich chov bývá většinou pro potěšení, ale také jsou zdrojem potravy a v minulosti se poštovní holubi využívali k rychlému a utajenému přenášení zpráv.
Pro zájemce: Vyhledej zajímavosti o chovu holubů a připrav si referát pro ostatní.
Kachní trus podporuje růst rostlin a rozvoj planktonu – potravy kachen. Zároveň se zvyšuje množství potravy pro ryby. 87 Velkochov kachen
Savci
Hospodářsky nejvýznamnější živočichové patří mezi savce.
Z králíka divokého byla vyšlechtěna různá plemena králíka domácího. Masná plemena se chovají pro maso, kožešinová pro srst – kůži nebo kožešinu.
Do které skupiny savců patří králíci?
Podle čeho poznáš králíka? Čím se živí?
Co všechno králík poskytuje? Čím se liší králíci od zajíců? Uveď rozdíly nejen ve stavbě těla, ale i ve způsobu života a v péči o mláďata.
Již několik tisíc let člověk chová některé druhy lichokopytníků a sudokopytníků
Koza, ovce i tur domácí jsou sudokopytníci a býložravci. Podobně jako srnec patří mezi přežvýkavce
Koza, ovce i tur domácí se chovají hlavně pro maso, mléko a kůži. Ovce ještě navíc pro srst – vlnu nebo pro kožešinu.
Popiš podle obrázků 89, 90, 91 kozu, ovci a tura domácího.
Co to znamená, že tito živočichové patří mezi přežvýkavce? Do které skupiny savců patří?
SAVANY A STEPI
V teplých oblastech nedaleko od rovníku, severně a jižně od tropických deštných lesů, kde je méně vláhy, se rozkládají savany. Střídají se tu období dešťů a období sucha. V době sucha jsou savany často sežehnuty požárem, který vznikne od blesku nebo je způsoben pastevci a zemědělci.
Ukaž na mapě, kde se rozkládají savany a stepi.
Rostliny
Hlavní složkou bylinného patra jsou vysoké trávy, v jejichž podrostu se krčí drobné byliny a keře hlavně z čeledi bobovitých. Také mezi stromy jsou hojné druhy bobovitých rostlin, například akácie.
V Austrálii rostou v savanách blahovičníky. Známým stromem afrických savan je mohutný baobab, který se dožívá stáří několika tisíc let. Na plantážích se v těchto oblastech pěstuje velmi důležitá průmyslová plodina – bavlník.
Podobné rostlinstvo je v ekosystémech i méně teplých oblastí, kde se jim říká stepi. Dostatek vláhy je ve stepích pouze dvakrát do roka – na jaře a na podzim. Dřeviny jsou zde jen vzácné, nejčastěji v podobě trnitých keřů nebo osamělých stromů.
Které naše ekosystémy jsou svým rostlinstvem nejvíce podobné savanám a stepím?
Jaký je základní rozdíl mezi ekosystémem lesa a stepi? Které rostliny určují vzhled celého ekosystému?
Kde v okolí můžeš pozorovat cizokrajné rostliny a živočichy? Které z cizokrajných rostlin a živočichů uvedených v učebnici tam jsou?
Živočichové
V savanách jsou našim mravencům podobní termiti, kteří žijí pod zemí a ve dřevě a stavějí si homolovitá termitiště. Žížaly v půdě jim přispívají k drcení a rozkladu suché opadanky.
Ve velkém počtu v savanách žijí velcí býložravci (v Africe např. antilopy, zebry, buvoli a nosorožci) a jejich predátoři (v Africe např. lvi, gepardi nebo hyeny).
V savanách a stepích po celém světě žije mnoho různých obratlovců. Někteří z nich jsou uvedeni v následujícím přehledu.
Obratlovci savan a stepí
Jméno živočicha nebo označení skupiny Zajímavosti
Ježura australská Hrabavý savec žijící v norách, na nohou má silné drápy, tělo má kryto tuhými bodlinami, živí se převážně mravenci a termity, které vtahuje do ústního otvoru nalepené na dlouhém lepkavém jazyku, samice snáší vejce, která ukládá do kožovitého vaku na břiše – tam zůstává mládě i po proražení skořápky, než doroste do velikosti asi 8 cm, kdy je už kryto ostny – tyto savce řadíme mezi vejcorodé.
Klokan rudý Přední končetiny má velmi krátké, zadní mohutné končetiny a silný ocas mu pomáhají při dlouhých skocích, kterými se pohybuje, živí se rostlinnou potravou; samice rodí neúplně vyvinuté a velmi malé mládě, jehož další vývoj pokračuje ve vaku na břišní části těla. Klokana řadíme mezi vačnatce, kteří jsou rovněž typičtí pro Austrálii.
Pštros africký Největší dnes žijící pták, má dlouhý krk, zavalitý trup porostlý hebkým peřím, zakrnělá křídla s dlouhými, ale pro let nevhodnými pery a velmi silné nohy: nelétá, ale velmi rychle běhá rychlostí až 80 km za hodinu; žije ve stepích jižní a střední Afriky, samice snáší do vyhrabaného dolíku v písku až 30 vajec, z nichž každé má hmotnost až l,5 kg.
Chameleon obecný Ještěr přizpůsobený životu na stromech dlouhým chápavým ocasem i končetinami, jejichž prsty tvoří jakési klíšťky; dokáže měnit barvu, k lovu hmyzu používá dlouhý vymrštitelný jazyk s lepkavým povrchem; má velké nápadné oči se srostlými víčky, oči se mohou pohybovat nezávisle na sobě; žije v suchých oblastech u Středozemního moře.
Sup bělohlavý Největší z evropských ptačích dravců (rozpětí křídel má až 2,5 m), má dlouhý, na konci hákovitě zahnutý zobák, tupé drápy a lysý krk, hnízda staví na osamělých stromech a na skalách; samice snáší l–2 vejce, živí se masem zdechlin, žije v severní Africe a v jižní Evropě.
ISBN