Ekologický přírodopis 6

Ekologický prˇírodopis

PRO 6. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Tato učebnice byla zpracována autorským kolektivem pod vedením RNDr. Danuše Kvasničkové, CSc., zabývající se již dlouhá léta ekologickým vzděláváním a výchovou. Dr. Kvasničková je nositelkou Ceny ministra životního prostředí České republiky za rok 1996 a laureátkou mezinárodního ocenění Global 500, které jí v roce 1996 udělila agentura OSN pro životní prostředí (UNEP – United Nations Environment Programme). Toto vysoké uznání bylo každoročně udělováno jen několika celosvětově významným osobnostem na poli ochrany a zlepšování životního prostředí.

Publikace je určena pro výuku předmětu přírodopis na základní škole. Je součástí ucelené řady pro 2. stupeň ZŠ, kterou tvoří učebnice:

Ekologický přírodopis pro 6. ročník základní školy

Ekologický přírodopis pro 7. ročník základní školy – 1. díl

Ekologický přírodopis pro 7. ročník základní školy – 2. díl

Ekologický přírodopis pro 8. ročník základní školy

Ekologický přírodopis pro 9. ročník základní školy

pracovní sešity:

Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 6. r. ZŠ

Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 7. r. ZŠ

Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 8. r. ZŠ

Pracovní sešit k ekologickému přírodopisu pro 9. r. ZŠ

metodické příručky:

Ekologický přírodopis, ŠVP pro 6.–9. r. ZŠ – metodická příručka

Ekologický přírodopis pro 6. ročník ZŠ – Metodická příručka na CD

Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ – Metodická příručka na CD

Ekologický přírodopis pro 8. ročník ZŠ – Metodická příručka na CD

Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ – Metodická příručka na CD (připravujeme)

K jednotlivým ekologickým tématům jsou připraveny DVD

Zpracovali: RNDr. Danuše Kvasničková, CSc., prof. ing. Jan Jeník, DrSc., RNDr. Pavel Pecina, CSc., PaedDr. Jiří Froněk, RNDr. Jiří Cais

Lektorovali: RNDr. Vladimír Černík, doc. PhDr. Petr Dostál, CSc., RNDr. Alena Kůlová, RNDr. Jitka Loubová Fotografie: archiv Fortuny

Schválilo MŠMT čj. MSMT-21268/2018 dne 16. října 2018 k zařazení do seznamu učebnic pro základní vzdělávání jako součást ucelené řady učebnic pro vzdělávací obor Přírodopis s dobou platnosti šest let.

Doporučilo Ministerstvo životního prostředí ČR dne 30. 10. 1995, č. j. 3453/300/4063/OSES/95.

Obálku navrhla a graficky upravila Jitka Greplová Vydalo roku 2020 nakladatelství FORTUNA, Tomáš Talián, Ostrovní 30, 110 00 Praha 1 Vyrobila tiskárna Triangl, a. s., Beranových 65, 199 02 Praha 9 Počet stran 128 Čtvrté, upravené vydání – dotisk 176-1024

© Danuše Kvasničková, Jan Jeník, Pavel Pecina, Jiří Froněk, Jiří Cais, 1994, 1997, 2004, 2009

Illustrations © Šárka Brtnová a Květoslav Hísek, 1994, 1997, 2004, 2009

© Nakladatelství FORTUNA, 1994, 1997, 2004, 2009

ISBN 978-80-7373-056-7

plavuň vidlačka L

osladič obecný kapraď osténkatá

papratka samičí přeslička lesní jarní lodyha výtrusný klas

26 Kapradiny

Listy plavuně vidlačky jsou drobné, výtrusnice jsou soustředěny do výtrusných klasů. Plavuně jsou u nás většinou chráněné rostliny.

Porovnej podle obrázku 26 plavuň a přesličku.

Které z těchto rostlin najdeš v lese častěji?

Která lodyha přesličky vytváří organické látky?

letní lodyha !

Přeslička lesní na jaře vyrůstá z oddenku jako nezelená lodyha s výtrusným klasem, který po uzrání a vypadání výtrusů uschne a odpadne. Další lodyha je zelená a fotosyntézou se v ní vytvářejí organické látky. Část z nich se ukládá jako zásoba do oddenku. Nové rostliny na jaře pak vyrůstají z oddenku.

Před stamiliony let rostly i u nás stromovité, až 30 m vysoké kapradiny, přesličky a plavuně. Vytvářely rozsáhlé lesy V močálech se pak po miliony let ukládaly odumřelé zbytky těchto stromů. Pod nánosy bahna, písku a při pohybech a přesunech zemské kůry se rostlinné zbytky dostávaly hlouběji pod zemský povrch, kde se za nepřístupu vzduchu po stamiliony let měnily – prouhelňovaly. Tak v zemi vznikly na některých místech zásoby černého uhlí.

PAMATUJ!

Uhlí vzniklo pod zemským povrchem za nepřístupu vzduchu ze stromovitých kapradin, přesliček a plavuní, které rostly na Zemi před miliony let.

Uvaž, kde v naší republice rostly před stamiliony let lesy tvořené kapradinami, přesličkami a plavuněmi. Místa ukaž na mapě.

Co znamená, že rostliny jsou soběstačné (autotrofní) ve výživě?

Co znamená, že houby jsou hniložijné nebo že jsou cizopasné?

Jaký význam má soužití (symbióza) rostlin a hub?

Uveď příklady.

Které organismy tvoří lišejníky?

Přehled lesních rostlin a hub, které jsme poznali

Proč můžeme říct, že v černém uhlí je utajená sluneční energie, která se na naši Zem dostávala před stamiliony let? Vysvětli.

Řasy Houby Lišejníky Mechy Kapradiny Přesličky/Plavuně zrněnka mochomůrka terčovka ploník kapraď plavuň červená bublinatá ztenčený samec vidlačka šroubatka muchomůrka dutohlávka pokryvnatec papratka přeslička růžovka sobí Schreberův samičí lesní muchomůrka mapravník bělomech kapraď zelená zeměpisný sivý osténkatá muchomůrka provazovka měřík osladič tygrovaná příbuzný obecný václavka obecná bedla vysoká křemenáč osikový kozák březový žampion ovčí hřib dubový klouzek obecný liška obecná ryzec pravý holubinka nazelenalá fotosyntéza hniložijnost fotosyntéza fotosyntéza fotosyntéza fotosyntéza soběstačnost soběstačnost soběstačnost soběstačnost soběstačnost soužití soužití

27 Stromovité kapradiny, přesličky a plavuně v dávné době

(50)

Různí ptáci se nezdržují ve stejné výšce nad zemí. Prostor, ve kterém v lese převážně žijí, musí zajistit dostatek potravy pro dospělé i pro mláďata. Pro pár hnízdících střízlíků je to přibližně 200 m2, kdežto pro pár jestřábů několik desítek km2. Každý hnízdící pár si hájí pro svůj život hnízdní okrsek (teritorium). I drobní ptáci mají pro život lesa velký význam. Ti, kteří se živí rostlinnou potravou, roznášejí semena stromů, keřů i bylin a přispívají tak k rozšiřování lesních porostů. Hmyzožraví ptáci chrání les před přemnožením některých druhů hmyzu.

Který strom vyrůstá ze žaludu? Který pták přispívá k jeho rozšiřování?

Uveď příklady drobných lesních ptáků živících se semeny.

Uveď ptáky živící se hlavně hmyzem.

Jaký je rozdíl mezi ptáky stěhovavými a přelétavými? Uveď příklady.

Proč se nemají hnízdní budky zavěšovat příliš blízko sebe?

Proč při procházce lesem jen velmi zřídka zahlédneš brhlíka, přestože hnízdí v lese? K vysvětlení využij obrázek 78.

Z atlasů a z internetu vyhledej další příklady lesních ptáků a informace o nich. O kolika dalších lesních ptácích jste zjistili informace? Porovnej informace o způsobu života čápa bílého a čápa černého.

79 Hnízdění čápa černého §

PAMATUJ!

V lesích žije mnoho ptáků (pěvci, dravci, šplhavci a další). Všechny druhy ptáků v lese jsou chráněny. Ptáci mají velký význam pro život celého lesa, pro udržování přírodní rovnováhy. Dopřej jim klid hlavně při hnízdění (jaro, léto), nepřibližuj se k hnízdům.

brhlík šoupálek sýkora koňadra střízlík kos

Savci

Srnec se pohybuje velmi obratně a rychle na štíhlých nohách zakončených kopyty. Podle sudého počtu prstů na nohou patří do skupiny sudokopytníků. Na první pohled je zřejmý rozdíl mezi samcem a samicí. Samec má po většinu roku parohy, které vyrůstají na výběžcích čelní kosti. Nejsou duté a po dobu růstu je pokrývá prokrvená kůže. Srnec je každoročně na zimu shazuje a na jaře mu znovu narůstají. (Parohy se tím liší od rohů, které jsou trvalé, duté a zůstávají zvířeti po celý život.)

Srnci jsou býložravci. Na pastvu vycházejí brzy ráno a za soumraku. Po napasení znovu potravu v klidu přežvykují a postupně ji tráví – jsou přežvýkavci. Mají výborný čich i sluch, před nepřáteli je zachraňuje rychlý útěk. Prostor, ve kterém žijí, si srnci označují výměškem pachových žláz.

Samičku srnec vyhledává na počátku léta v době říje. Po spáření srna mívá dvě mláďata koncem jara příštího roku. Srnčata mají světle a tmavě hnědě skvrnitou srst. V prvních dnech života sají jako všichni savci mateřské mléko.

PAMATUJ!

Nikdy se nesmíme dotýkat nalezených srnčat. Srna by je opustila a srnčata by zahynula.

Popiš podle obrázku 82 stavbu těla srnce a zjisti další informace o jeho životě. Využij literaturu a internet a informace uspořádej.

V našich lesích žijí i další sudokopytníci – informace o některých jsou v následující tabulce.

Příklady sudopytníků

Druh Zajímavosti

Jelen evropský Jeho stáří se určuje podle velikosti parohů a počtu větví (tzv. výsad). Samci bojují o samici (laň) v období říje (v říjnu). V našich lesích je nyní podobně jako srnec někdy až příliš častý a působí škody okusováním stromků a loupáním povrchu stromů.

Daněk evropský Žije v nížinách, do našich lesů byl vysazen. Samci mají parohy na konci lopatovitě rozšířené.

Muflon Samci mají rohy, které jsou na rozdíl od parohů uvnitř duté a zůstávají po celý život. Žije v teplých oblastech, listnatých a smíšených lesích; pochází z ostrova Korsiky ve Středozemním moři; nyní je chován i v oborách.

Prase divoké Je všežravec, živí se rostlinami a drobnými živočichy; potravu nepřežvykuje. Samcům z obou čelistí vyčnívají nahoru zahnuté zuby – špičáky (nazývají se kly). Rychle se pohybuje a dobře i plave. Při přemnožení škodí na polích. Samice, která vodí selata, může napadnout i člověka.

vzhled paroží čtyři týdny po shození starého paroží

lebeční kost

násadec kosti čelní

pučnice staré paroží daňka stopa jelena kopyto jelena

Paroh vyrůstá přímo na pučnici z lebeční kosti.

Roh vyrůstá na násadci kosti čelní a je z rohoviny.

Kopyto je také z rohoviny, vyrůstá na posledním článku prstů podobně jako nehet.

81 Parohy, rohy, kopyta sudokopytníků

Jak se říká samcům, samicím a mláďatům živočichů uvedených v tabulce? Nnevíš-li, zjisti na internetu.

Zjisti, který ze sudokopytníků na obrázku 82 žije v okolních lesích.

Jmenovaní sudokopytníci patří mezi lovnou zvěř. Co to znamená? Zjisti, v kterém období v roce se smí tato zvěř lovit.

Uvaž, zda více rostlinné potravy spotřebují v lese sudokopytníci nebo býložravý hmyz.

80 Srna obecná

daněk evropský

muflon

jelen evropský prase divoké

82 Sudokopytníci našich lesů

srnec obecný

Vysvětli, proč přemnožení sudokopytníků je nebezpečné pro život lesa.

Zcela jinak než sudokopytníci jsou pro život vybaveny šelmy, které se živí převážně masitou potravou. Mají ostré drápy a v chrupu výrazné špičáky a trháky (zvětšené stoličky a zuby třenové).

Šelmy mají podobně jako dravci velký význam pro udržování biologické rovnováhy. Vyhynutí velkých šelem v naší přírodě je – společně s ponecháváním velkého množství lovné zvěře v zájmu myslivosti – jednou z příčin častého přemnožení býložravých sudokopytníků v lesích. I toto narušení biologické rovnováhy je nebezpečné pro život celého lesa.

špičáky

Chrup s mohutnými špičáky a trháky

Zatažitelné drápy

V lese buď opatrný!

Nikdy se nedotýkej zdánlivě krotké nebo nalezené uhynulé lišky či jiných savců! Vždy tuto skutečnost oznam dospělým!

Příklady našich šelem

Druh Zajímavosti

Kuna lesní Chytá drobné hlodavce (i veverky), někdy i ptáky, živí se i sladkými dužnatými plody. Obývá všechny naše lesy, bývala hojná, ale je pronásledována pro kožešinu a její výskyt se podstatně snížil.

Liška obecná Loví myši a jiné drobné živočichy, někdy požírá i zdechliny. Mívá 3–8 mláďat, o které se pečlivě stará, a zvláště v době jejich výchovy občas „pytlačí“ na lovné zvěři i hospodářských zvířatech; je pronásledována, ale zatím se její počet příliš nesnižuje. Bývá velmi nebezpečným přenašečem nemoci zvané vzteklina.

Popiš podle obrázku 84 lesní šelmy. Která z těchto šelem umí lézt po stromech?

Kterému domácímu zvířeti je podobná liška a kterému rys? Čím se liší jejich drápy? Zjisti, jak loví rys a jak liška.

Proč se nesmíš uhynulé lišky ani dotknout?

Zjisti samostatně informae o některé šelmě, která u nás žije, a porovnej je s údaji v následující tabulce.

83 Hlavní znaky kočkovitých šelem

Organické zbytky rozkládají různé houby a bakterie (rozkladači) až na anorganické látky.

Ty pak přijímají ve své výživě rostliny, vytvářející organické látky.

organické látky anorganické látky

Půdní bakterie

kulovité bakterie

tyčinkovité bakterie

bakterie půdní živočichové bakterie bakterie

Co se stane s opadaným listím a s dalšími zbytky rostlin i jiných organismů? Které organismy rozkládají humus na jednoduché anorganické látky? Uveď příklady.

Lesní patra jsou různě utvářená v lesích jehličnatých, listnatých i smíšených a v různých podmínkách prostředí – v nížinách, v pahorkatinách, na horách. Různé podmínky prostředí vytvářejí předpoklady pro rozmanitost života v našich lesích.

PAMATUJ!

Les je složitě uspořádaný celek, ve kterém mů žeme rozlišovat lesní patra. Organismy jsou v něm vzájemně na sobě závislé. Čím větší je v lese druhová rozmanitost, tím lépe se v něm udržuje biologická rovnováha.

Základní – potravní – vztahy mezi lesními or ganismy jsou vždy následující:

– Zdrojem energie pro život rostlin je vždy sluneč ní záření.

Prohlédni si obrázek 94 a vyjádři slovně naznačené potravní řetězce.

Sestav na základě svých znalostí další příklad potravního řetězce z lesních organismů a urči, který organismus je producent a který konzument.

Prohlédni si obrázek 95 a vyjádři slovně potravní řetězec, ve kterém dravec zaujímá místo konzumenta třetího řádu.

Vyjádři potravní řetězec, kterém je dravec místě konzumenta druhého

– Rostliny, které vyrábějí čili produkují organické látky, představují tzv. výrobce – producenty

– Rostlinami se živí – spotřebovávají je čili konzumují – různí býložraví živočichové. Jsou to první spotřebitelé – konzumenti (konzumenti prvního řádu).

– Ti se stávají kořistí masožravých nebo hmyzožravých živočichů (požíračů) – to jsou další, vyšší konzumenti (konzumenti druhého řádu). Mnozí z nich požírají opět jiné živočichy (to jsou konzumenti třetího řádu, popřípadě i vyššího).

– Na organismech přitom žijí různí cizopasníci. Tak jsou jednotlivé organismy v lese spojeny při získávání potravy do potravního řetězce, na jehož počátku je „pastva“, na niž navazuje „lov kořisti“. Označujeme ho jako potravní řetězec pastevně kořistnický. Má různý počet článků (v lese 3–5 článků).

Potravní řetězec vždy začíná rostlinami.

93 Význam rozkladných řetězců

konzumenti 3

konzumenti 2

konzumenti 1 konzumenti 2

ale i na vlastnostech půdy – na horninovém podkladu, z něhož půda vznikala, na množství vody a látek potřebných pro výživu rostlin a na životě v půdě.

Co čerpají z půdy kořeny rostlin?

Čím se živí převážná část živočichů a hub žijících v půdě? Uveď příklady.

Vyhledej nejméně 5 potravních řetězců na obrázku 97.

95 Potravní pyramida producenti konzumenti 1

producenti

Zelené rostliny (producenti) vytvářejí organické látky. Jimi se živí býložravci (konzumenti 1), kteří jsou potravou dalších živočichů (konzumenti 2, konzumenti 3).

Energie potřebná k životu se v potravních řetězcích postupně předává z jednoho organismu na druhý.

Dravec k zajištění své potravy musí nalovit mnoho drobných ptáků a myšic (kořisti), každý pěvec nebo myšice zase potřebuje značný počet hmyzu a nakonec mnoho rostlin ke své výživě. Vztahy mezi těmito organismy můžeme znázornit potravní pyramidou V průběhu každého roku opadá listí, mnohé rostliny a živočichové zahynou. Všechny zbytky (organické látky) z organismů žijících v horních lesních patrech se nakonec dostávají do lesní půdy, do kořenového patra.

Kořenové patro je protkáno kořeny dřevin a bylin a podhoubím hub. Kořeny různých rostlin zasahují do půdy různě hluboko. Závisí to na vlastnostech rostlin,

V půdě v kořenovém patru žije velké množství různých organismů, které využívají jako svou potravu zbytky rostlin a živočichů a přitom je postupně rozkládají na jednodušší látky. Směs vznikajících organických látek v půdě – humus – je velmi důležitou součástí půdy.

Půdní organismy, které rozkládají organické látky postupně až na látky anorganické, jsou rozkladači. – Někteří rozkladači požírají odumřelé části organismů a mění je v drobné hrudky trusu. Jsou to například pavoukovci, hmyz, žížaly i někteří drobní obratlovci.

Jiní rozkladači využívají již částečně rozložené zbytky. –

Nakonec půdní bakterie rozkládají nebo štěpí různé organické látky postupně až na jednoduché látky, které jsou součástí neživé přírody. Ty se pak opět rozpouštějí ve vodě a jako živiny je znovu přijímají kořeny rostlin.

Tak se v půdě vytvářejí rozkladné potravní řetězce, které začínají od odpadních organických látek a zajišťují jejich postupný rozklad až na látky anorganické.

Návaznost potravních řetězců pastevně kořistnických a rozkladných umožňuje v lese oběh látek Zopakuj si, jaký je rozdíl mezi společenstvem a ekosystémem.

chvostoskoci

drobnuška hlíst

hmyzenka roztoč mnohonožka

Les je ekosystém, v němž jsou jednotlivé živé neživé části na sobě závislé a v němž probíhá oběh látek mezi přírodou neživou a živou.

PAMATUJ!

sluneční záření oběh vody

97 Síť potravních vztahů v lese

od rostlin k býložravcům (všežravcům) a k parazitům od býložravců a rozkladačů k dalším živočichům

od zbytků organických látek k rozkladačům a mezi rozkladači organické zbytky a rozkladači

cizopasníci bakterie na konci rozkladných řetězců

Jaký je základní rozdíl mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy?

Nakresli dělení jednobuněčné řasy a zhodnoť správnost řešení podle obrázku 128. Popiš samostatně podle obrázku 121 a na základě dosavadních znalostí průběh výživy řas. Za jakých podmínek probíhá, co rostliny do těla přijímají, co z těla uvolňují, do kterých látek „ukládají“ energii?

Zopakuj si části buněk řasy podle obrázku 8. Jak říkáme tělískům, ve kterých je v buňkách zelených rostlin obsažena zeleň listová?

Ještě jednodušší stavbu těla než řasy mají sinice. Energii k životu získávají stejně jako řasy fotosyntézou. Vyskytují se zejména v rybnících, do kterých se dostává příliš mnoho živin (například z okolních polí). Velmi rychle se za takových podmínek ve vodě množí a rozrůstají se jako tzv. vodní květ

Může v rybníku na obrázku 122 dobře probíhat výměna plynů mezi vodou a ovzduším? Jaké podmínky k životu tam mají ryby?

Řasy a sinice se buď vznášejí ve vodě, nebo pokrývají listy rostlin. Jsou základní součástí tzv. planktonu Tak souhrnně označujeme všechny mikroskopické organismy, které se vznášejí ve vodě.

sinice

trepka

řasy

prvoci korýši

PAMATUJ!

Břehovou zeleň rybníků tvoří různé dřeviny, v mělké vodě rostou jednoděložné i dvouděložné byliny, ve vodě se vznáší především mnoho rozmanitých řas a ještě jednodušší sinice. Všechny rostliny rybníka a jeho okolí jsou (jako všechny zelené rostliny) výživově soběstačné.

PRVOCI

Tělo prvoků tvoří pouze jediná buňka – jsou to organismy jednobuněčné. Představují samostatnou skupinu organismů mezi rostlinami a živočichy.

Mezi prvoky patří například různí nálevníci, jako jsou trepky a vířenky, které se pohybují samostatně z místa na místo vířením brv, nebo bičíkovci, pohybující se bičíkem. Na dně vod se pohybují různé měňavky vytvářením panožek.

Prvoci se živí řasami, sinicemi, jinými prvoky nebo ještě menšími vodními bakteriemi. Někteří bičíkovci (jako krásnoočko) obsahují i chlorofyl a jsou schopni fotosyntézy.

Kyslík potřebný k uvolňování energie přijímají celým povrchem těla.

Pouhým okem je nevidíme, můžeme je pozorovat jedině mikroskopem. (Jejich velikost bývá pouze 2–20 µmetru, což je miliontina metru.) Prvoci jsou běžnou součástí planktonu v každém rybníce.

121 Výměna plynů mezi vodou a ovzduším při fotosyntéze

122 Sinicemi a řasami pokrytá hladina rybníka

123 Sladkovodní plankton plankton

vířníci buchanky perloočky

trepka

cytoplazma

stažitelná vakuola

velké jádro malé jádro

buněčná ústa brvy

stažitelná vakuola potravní vakuola

panožka vakuola

jádro

bičíkovec – krásnoočko štíhlé

bičík

červená skvrna (citlivá na světlo)

jádro

zelené tělísko obsahující chlorofyl

Vyhledej v učebnici obrázky různých řas a prvoků. Porovnej jejich tvary. Čím se nápadně liší buňka většiny prvoků od buňky zelených řas?

Jak získávají energii ke svému životu řasy? Jak získává energii k životu většina prvoků?

Proč můžeme říci, že někteří bičíkovci jsou na rozhraní mezi rostlinami a živočichy? Jak různě mohou získávat energii pro život?

K čemu potřebují řasy i prvoci kyslík?

V lesním ekosystému jsme poznali producenty, konzumenty a rozkladače. Do které skupiny můžeš zařadit prvoky?

Porovnej na obrázku 124 různé prvoky a zkus vyjádřit, jak se uvedené druhy pohybují.

Laboratorní práce 4

Pozorování nálevníků

Potřeby: mikroskop, podložní sklo a krycí sklíčko, pinzeta, kapátko, preparační jehla (špendlík), kádinka s vodou, vata, senný nálev

Pracovní postup:

1. Připrav mikroskop k pozorování.

2. Připrav preparát z kapky senného nálevu (před zakrytím preparátu vlož do kapky několik vláken vaty, která zpomalí pohyb nálevníků).

3. Pozoruj preparát při malém zvětšení, vyhledej mezi nálevníky trepku a pozoruj ji znovu při velkém zvětšení.

4. Nakresli trepku s ústroječky, které vidíš, obrázek popiš.

Přemýšlej o rozdílu ve výživě mezi trepkou a zrněnkou –samostatně použij učebnici k ověření svého názoru.

Otázky:

Které ústroječky trepky jsou patrné v mikroskopu a jakou mají funkci?

Jaký je rozdíl ve výživě trepky a zrněnky?

Jaký je význam nálevníků ve znečištěných vodách?

5. Porovnej svůj nakreslený obrázek s obrázkem trepky v učebnici.

ŽIVOČICHOVÉ RYBNÍKA

A JEHO OKOLÍ

Ve vodách rybníků žije mnoho rozmanitých mnohobuněčných živočichů – bezobratlých i obratlovců

Žahavci

Jsou to mnohobuněční živočichové s velmi jednoduchou stavbou těla. V našich rybnících i mírně tekoucích vodách žije nezmar hnědý. Bývá obvykle přichycený na rostlinách, kamenech nebo ulitách měkkýšů. Má protáhlé válcovité tělo, dlouhé jen přibližně 1 cm a zakončené vějířem ramen. Mezi rameny je otvor, kterým přijímá potravu.

jedna žahavá buňka s vymrštěným vláknem nožní terč pučící nezmar ústní otvor

vajíčka

vylíhlá larva

vzrostlá larva (vylézání dospělce)

135 Vážka obecná – nepřímý vývin s nedokonalou proměnou

Nad vodou vidíme létat jen dospělé jedince. Živí se jako dravci, loví v letu jiný hmyz, zvláště mouchy. Samičky kladou vajíčka do vody. Z nich se nejprve líhnou larvy, podobné dospělým vážkám a ty se živí jako dravci ve vodě. Kromě obvyklého pohybu ve vodě dokážou před nebezpečím rychle unikat tím, že vypouštějí ze zadečku pod tlakem vodu a jsou tak prudce poháněny dopředu na principu raketového pohonu. Larvy se několikrát svlékají, rostou a mění se. Vývin larvy trvá jeden i více let podle toho, o který druh vážky jde. Nakonec larva vyleze z vody, přichytí se na rostlinu a pukne jí pokožka. Při tomto posledním svlékání vyleze dospělá vážka s křídly. Vývin vážky se nazývá vývin nepřímý s nedokonalou proměnou

Jaký je rozdíl mezi vývinem nepřímým a přímým?

Naznač části potravních řetězců, na jejichž koncích je dospělá vážka a larva vážky.

Jepice mají podobný způsob života jako vážky. Jejich dravé larvy také několik let rostou ve vodě, dospělí jedinci žijí na souši jen krátce, někteří pouze jeden den. Po oplození a nakladení vajíček hynou.

Vysvětli, co znamená slovní obrat „jepičí život“.

vážka obecná

Po hladině rybníka se každou chvíli na dlouhých nohách prohání bruslařka. Vypadá to tak, jako by na povrchu vody – na rozhraní mezi vodou a vzduchem – byla jemná povrchová blanka. Lehký hmyz se po ní může snadno a rychle pohybovat.

Znakoplavka se k povrchu vodní hladiny přichycuje zespodu. Bruslařka i znakoplavka jsou dravé, vysávají tělní tekutiny ze své kořisti. Patří do skupiny hmyzu s názvem ploštice.

Ploštice mají vývin nepřímý s proměnou nedokonalou. Vysvětli, co to znamená. Využij obrázek 135. Uveď příklady jiných živočichů, kteří se živí podobně jako ploštice.

znakoplavka obecná bruslařka obecná

vajíčka

larva

139 Komár pisklavý – nepřímý vývin s dokonalou proměnou

Snad nejznámějším hmyzem v okolí rybníků jsou komáři. Mají pouze jeden pár křídel a patří proto do skupiny hmyzu dvoukřídlého. Existuje mnoho druhů komárů. Dospělí jedinci mají bodavé ústní ústrojí. Samičky se živí krví různých živočichů. Samci sají rostlinné šťávy. (Komárům jsou velmi podobní pakomáři, kteří však nemají bodavé ústrojí.)

Vývin komára je složitý. Samička naklade do vody vajíčka. Z nich se nejprve vyvinou larvy, které se dospělcům nepodobají. Jsou přizpůsobeny k přijímání vzdušného kyslíku na vodní hladině. Tyto larvy bývají v rybnících hojné a jsou důležitou potravou ryb. Po čase se larva zakuklí. V kukle se dokonale promění na dospělého živočicha úplně jiného vzhledu.

Co to znamená, když řekneme, že vývin komára je nepřímý s dokonalou proměnou?

Porovnej způsob vývinu vážky a komára. U kterého z těchto živočichů je nepřímý vývin s proměnou dokonalou a u kterého s proměnou nedokonalou?

Zopakuj si, jaký vývin probíhá u mravenců.

Sestav si podle obrázků 135 a 139 schéma vývinu hmyzu s proměnou nedokonalou a s proměnou dokonalou. Vypracuj úkoly v pracovním sešitu.

kukla

dospělec

komár pisklavý

Na dně rybníka můžeme často najít trubičky slepené ze zbytků rostlin, z kamínků a zrnek písku. Jsou to obytné a lapací schránky larev různých druhů chrostíků. Larvy se živí rostlinami i živočichy a zakuklí se ve schránkách připevněných k podkladu. Kukly se před vylíhnutím prokoušou z pouzdra a vyplavou k hladině, kde se z nich vylíhnou dospělí chrostíci. Ti poletují kolem rybníka zvláště za soumraku.

Mezi největší hmyz v rybníku patří potápník vroubený. Je to dravý brouk, dobře plave i létá.

Jaký vývin mají chrostíci? Popiš ho samostatně podle obrázku 141.

larva

dospělec

141 Chrostík kosníkový

ISBN