BENEVOLENCE HUMANITY BROTHERHOOD
Postmaster: Please Send Form 3579 with Undeliverable Copies to: SUPREME LODGE, S.P.J.S.T., P. 0. Box 100, TEMPLE, TEXAS
FODPORA LIDSHO ST BRATILSTVI 5. SRPNA (AUGUST) 1964
ROCNIK (VOLUME) 52 Cislo (No.) 31
OD REDAKCNIHO STOLKU PESTOVANI CESKEHO VEDOMI A JAZYKA V teto rubrice se ji g mnohokrate psalo o pestovani naai materatiny a eeskelao Odom' a po pozorovani naaich rodin a nagich dospelYch v rfiznYch okolnostech, jsem toho nazoru, ge co my dospeli k.ageme a rokujeme v skuteenosti neeinime v naSich rodinnYch krouzich. Zkratka, nedavame jak se path priklad syym de-tem, co se tyke pestovani a udr govani naal matekStiny. Jedno mluvime a jinak. delame. Neni se eemu divit, kdy g syn anebo dcera nedokagou promluvit S'ikovne slogenou vetu, nebylo-li doma mluveno desky a nikdy projeveny zajem Ceske vedomi. Moe sea tom hovori, ale prikladd je male. Kdo je tomu vinen? Podivme se dobfe do zrcadla. Apelovati a nUceni jig dospelYch zakd do vyaSich akol se unit destine jest pro takoveho hocha neb dcerku te gka otazka, nemaji-li aikovny zaklad jazyka jim dany z domoveho krouhu. Je tegko vzbudit vedomi neeem o kterem bylo velice male anebo nic mluveno od nejUtlejaiho mladi. Udeleni finaneni pomoci ye forme nadace a podobne, jest dobta vec, ale prvni musi ten mladY syn neb dcera mitt zajem a chtivost se ueiti a pokradovati dale v studiich. A ten zajem a to chtivost musi vzniknout DOMA a pomoci rodieii. • • Zajimave jsou vedecke zavery, ktere shrnul prof. Benj. S. Bloom s pedagogicke fakulty chicagske university v
DOBRA RADA Boleslav JablonskS, Celt' svet bud' ekolou tvoji, moudrosti se ue i v lese silnYm kmenem, jea tam stoji, kaZda rana neottese! MuS, kteremu rana liter vZdyeky pokoj srdce kterym kaZda hana zmita — prozrazuje slabou duel. Kdo se jako eipu lekal kaZde letajici plevy, pied madYm kdo deckem kleka: velmi male srdce jevi. Kdo zri mote v studni melke, v komaru kdo slona, tuei: ten me sice oko velke, ale malichernou duel. V marnostech kdo hlcda stavu, stin kdo za vec povaZuje: maleho ten v kaZdem stavu ducha, veru, prozrazuje.
jeho nedavno vyale knize "Stability and Change in Human Characteristics". Nejvice zajimava, je kapitola o nejpfiznivnejSich podminkach vYvinu rneti a charakterovYch navykd u vaech normalnich deti v jejich nejdtlejaim detstvi, proto ge to ma prave co delat s naaim problemem znalosti materatiny u na gich deti v cizojazienem prostredi. Dfilelitost prvnich 7 let DlouhYm a vedecky vedenYm pozorovanim telesneho a rozumoveho vYvinu deti je dnes doikazano, ge prvnich sedm ag deset let je nejddlegitejalch nejen pro celY dalai charakterovy vYvoj ditete, ale zaroveri i pro jeho
lesnou odolnost, pro cvik jeho pameti, pro pine rozvinuti jeho pozorovacich schopnosti a talentu napodobriovani. Stejna dulelita jsou tato Leta STastne proZiteho detstvi pro, socialni cit, souziti s druhYmi, pro vyttibenl smyslu pro spravedlnost, krasu, pill, vytrvalost v praet a pro mirumllovnou dohodu s malym tvrdohlavSrmi sourozenci a kamarady. Tohle v§echno je site jii davno vAern vychovateltun dobre znanao, a presto se mladi roclide dopou'Steii stale znovu starch chyb, ze sve deti bud' rozmazluji, anebo je nechavaji na pospas vSem raznorodYm vlivum okoTo, co rika prof. Bloom o detske chapavosti, vyzkouAela jiz jisto take kagda maminka na svrch d,etech, ale jen malo matek ma eas a trpelivost na to, aby tech prvnich velikYch schop nosti sveho ditete mohla klacIne vylAit k piimemu obohaceni vedomosti ditete, 'ktere by je ,pak pozdeji v Zivote mohlo s velkSrm uZitkem upotiebit. Podle prof. Blooma naprosta vWina pozorovanYch lidi, kteri se v Zivote dobre sve "gikovnosti" a schopnosti 'umet si .poradit s kaidSim praktickYm problemem prave uZ v nejMleraim detstvi. NejjistejSirn navodem jim k tomu bylo pomahani rodieam pri rfiznYch pracich, pri nichZ jim rodiee trpelive odpovidaii na vS'echny jejich otdzky, Proe a j ak se co dela. Nema-li snad dite ihned "badaveho ducha", je to na rodieich, aby v nem to badavou gvedavost vzbudili. Dite totiZ v prvnich
XIX Convention Proceedings In This Issue (Part II)