BENEVOLENCE HUMANITY BROTHERHOOD ROCNIK (VOLUME) 50
Postmaster: Please Send Form 3579 with Undeliverable opies to SUPREME LODGE, S.P.J.S.T. P. 0. Box 100, TEMPLE, TEXAS
time (No.) 52
P KaZdY elovek miluje tu zemi, kde se zrodil a kde byl vychovan, neboli svou vlast; miluje zajiste i sve pribuzne, pratele, zname a krajany, kteri mluvi tYin'Z jazykem jako on a tvori narod. I my, jiste milujem naSi vlast a ni narod, a jiste se radujeme ze ygeho krasneho, co nam je ku prospechu, ale zaboli nas srdce, potkame-li nehody nebo neStesti. Laska k rodne zemi a narodu zve se vlastenectvi. Prava, vlastenectvi neni jen pouhe vzplanuti citu, ale projev einorode yule, jen Z uklada vane povinnosti. Tak nam prikazuje abycho-m poslouchali zakony sve zeme, abychom dovedli snaSeti ntrapy a bezpravi pro sve vlastenecke presvedeeni a byli ochotni obetovati jmeni j krev svou na: oltar vlasti. Vane Si proto tech, z ylaSte prostych delnikt, kdo 2 nepodlehli natlaku, a znstali verni svemu narodu, i v cizine. Nehynouci pamet zachovejme dale i tem, kteri pro svobodu vlasti a samostatnost naroda obetovali sytij Zivot at' v praci, at' v boji Ci jinem poctivem snaZeni.
PODPORA LIDSKOST BRATRSTVI
26. prosince (DECEMBER) 1962
AV 2 ITLASTNECTVi svou vlast drive neZ cizinu, yaZime-li si sveho materskeho jazyka 1 vSech pamatek po predcich , at' jsou to stare pamatky stavitelske nebo narodni pisne, stare kroje, vYSivky, nadoby, atd. MaterskY jazyk budi2 nam nade vSe drahy ,a nade vSecky jine krasnY. Dbejme proto, abysme jej dobre znali, zachova,vali a mluviii i psali jej s-pravne! Pro neely narodni, bud'rne vkly ochotni prinesti ()bet'. Pro ne pracujme spolcich; plan.emu spolkareni se vSak vyhneme, neptinaSi uZitku, ale jenom o eas a penize pripravuje. Vespolek mejrne se radi. Srdce naSe budiZ y 2cly pino soucitu k tern, kteri trpi nebo jejich2 cesta Zitim je t yrdSi a trpei neZ nu:Se. Mejme i Actu k poctive praci a snaham jinYch narodii. ani jeden kousieek naSi zern6, ani jedna vlastenecka duSe!
vlast vice milbvali ne2 osobni ivot, byli prvnim narodem a ubranili se neptaterum i stokrat silnej gim. Jakmile vAak rozmohlo se u nich sobeetvi a svary, byl konec slovy recke . . A stall Eimane? Zdali neproslavili se tim, e jim byla vlast nade v'Se, eNvot ochotne pro ni obetovali? A hie, fie, ktera vladla svetu, rozpadla se, jakmile obeane uiimti pkestali milovati vlast a mravn.e upadali, cenice vYS'e sviij prospect' i bohatstvi nade v§eho jineho. Postupne oddali se rozmakilostem a prostopagnictvi. adal jeden profesor filohu na, thema: "Prod miluji svou vlast? S bolestn*m iiZasein Ceti pak v jednom se gite asi toto: "Nevim co je vlast a prof bych tuto zemi mel nejak zvla gte milovat?" Snad byl to pfipad ojedinely, ale skeptikove nekteil mluvi o tpadku narodni mySlenky u mlade generate. Te gme se ale, e mlada generace vyroste bez fitlaku, v pinem slunci svobody, nalezne spravne slovo i spravnY din ye chvili nebezpeei. Vzdelati a pripraviti se pro Zivot, to jest hlavnim nkolem mladde. MladeZ ma mnoho sily; mladeZ se nerada uzamyka, specialitou — ma zajem o vSecko.
Koneene nezapomerime nikdy, Ze jen uSlechtile a mravne povahy jsou schopny praveho vlastenectvi. Neni vlastencem ten, kdo vyuZil nouze svych spoluobeaPrave vlastenectvi nejevi se horoucimi nu a sebe lichvou podvodem nebo iinYm aneb planymi slovy a pouhYmi odznaky, nepoctivYm zpilsobem obohativ, yenoval nybrZ skutky, jmenovite vytrvalou pra- sto dolarti na 6ervenS7 Kri2, a dal se y ci. Pro vlast a narod pracuje ten kdo dba novinach oslayovati. Tak jednaji MaidAni poeetnost ani bohatstvi neeini napredevSim zdokonalovani sam sebe. At' cove naroda. rod mocn Si. a slavnY, ale mravni sila, z jsme eimkoli. konejme poctive a svedoNeni vlastencem, kdo s ytti osobni pro- ni puCi nejkrasnejSi kvety a vyrtistaji mite povinnosti sveho stavu; nikdo neni plody blaha, a Stesti narodtiv 1 vSeho tak nepatrnY", aby jeho poctive prace- spech vYSe ceni neZ prospech celehond- stya. roda. Nic nebude narn platno bohatstvi nemela pro narod ceny. (Bez zdrave rodiny neni zdraveho najednotlivcii, na:m schazeti mravni Lasku k vlasti a narodu projevujeme sila. To jasne dokazuji dejlny naroda 'fee- roda; bez naroda nejsme nikdo —Masaryk dale i tim, snaZime-1i se dilkladne poznat keho a rimskeho. Dokud star' kekov
English Secetion Starts on Page 12