BENEVOLENCE - HUMANITY BROT WE It II 0 0 D
Postmaster: Please Send F1an 3579 with Undeliverable eopics to: SUPREME LODGE, S.P.J.S.T. P. 0. Box 100, TEMPLE, TEXAS
ROCNIK (VOLUME) 50 eislo (No.)42
PODPORA LLDSKOST
BRATRSTVI 17. ii.jna (OCTOBER) 1962
POJEMCII STATU Vzpominame-1i na americkY boj o nezaVislost, vynoti se nam z parneti jmena tako yYch mist, jako jsou Bostbn, Bunker Hill, Lexington a Concord; ye skuteenosti neni vSak ye SpojenYcla, statech druheho_niesta, ye kterem jeSte dnes tolik budov, uporninajicich na zakladatele a prvni vadce tohoto naroda, jako je --Filadelfie ye state Pennsylva_nii,
(Informaeni elanek) ciho sveta, eili lined po Londkne. Dnes je Filadelfie po teto strance na kstem miste, , jeji populace presahuje v.S'ak dva n^iliony. JeSte pied nekolika lety ztracely se takrka tamni historicke , budovy v bludiSti ulic s obeho.dnimi domy a prnmYslovind pod/111(y, .ktere -kolem vyritstaly. Dnes: vSakr by se, doma asPon na Independence Square, srdce to starelm mesta, i filadelfskk obyvatel z osmnactehol stoleti.
Prove v tornto meste bylo 4. eervence 1776 podepsano ProhlaAeni nezavislosti. Stalo se tak.v Independence Hall, nazYvanem tehdy State House, kterY se Ve shode s renovaenimi pracemi po tak stal rocliStem SpojenYch staff, tak jak se Prohlakni nezavislosti stalo je- celem meste byly na Namesti nezavis7 losti strkny vkchny budovy s vkjimkou jich krestnim listem. pilvocinich staveb z osmnacteho stoleti. Nove yznikle nezastavene plochy byly Zvon slavnostne hlahodil nod pked 186 lety a oznamoval lid)t jed- upraveny tak, oby pokud. mo2no uPonu z ne j cifilelite j ich uddlosti z dejin tea_ minaly no pavodni vzhled. namesti. to zeme podepsani Prohlakni nezaviIndependence Flail je astredni a hlavslosti. Zvon, kterY si tim zis]cal pojmeni stavbou Filadelfie. Budova, vystavenovani Libertyy Bell, stoji dues v Sini nezavislosti spolu s mnoha jinymi pa- na z cihel a ozdobena bilym ramovim, z tehderSich dob. Zvon bylo je krasnou ukazkou georgianske archinutno sejmouti z veZe roku 1835, nebot' tektury• tehdejSi doby. Korunuje ji S"titoho roku praskl phi yyzvaneni k pohibu hid vex, vybihajici do Apieky. Arkady Johna Marshalle, etvrteho predsedajicipoji hlavni budovu se dvema kridly, v bo .soudce NejvykS"iho soudu Spojenych pozadi jsou jeSte dve budovy samostatstate. ne. Jednou z nich je Congress Hall, kde Roku 1776 byla Filadelfie mestem 'az- zasedal kongres SpojenYch stand v dobe, nail se stal sidlem viacly Washington; kVeh ulic cllaaienfrch kameny. AO v ni druhou budovu je Old City Hall. nelilo ani tri tisice 1101, piece byla drithYin nejvet'Sim mestem anglicky mluvi.Jako na kaZdent historickem miste,
Engkish Sec
tak i it Sini nezavislosti nenbrani se navgtevnik pocitu zesty. Jmena a tvare Tomak Jeffersona, Benjamina Franklin% Alexandra Mamiltona, Jamese Madisona, John Hancocka a mnoha jinkch vkznamnYch osobnosti defiluji pied jeho dukvnim zrakem, kdyZ vstupuje do dvorany. Snad nikdy v pfedchozich dejinach neseAlo se tolik inteligentnich a idealu svobody oddankch muzu, odhodlankch vytvoriti spravedlivou vladu, jako prave zde. Leto toho roku bylo Zhave,. vlhke. K pohodli shrornaZdenkch statnika ptispivala blizkost najemni konimy, lakajici k sobe roje much, z nich =oho zabloudily i do zasedaci sine. A debata //mobdy dkchala horkem, prave jako vzduch z ulie.
Dejepisci zaznamenexaji, ze dochazelo I mnoha rozportn; shoda nebyla snadnk; probrani vkch bode yyZadovalo si rnNoho easu, a jeSle i po prijeti dokumentu naSlo se mnoho lidi, ktefi nebyli jisti,ze mel vabec bYti v koneenem svem zneni prijat. Jako symbol a jako rodi gte Spojenkch state. ma Independence Hall velkk znam pro celk svet. Stoji jako majak volnosti a svobody nejen pro nas zde, ale pro veechny lidi, prahnouci kdekoli na svete po torn, co americkk narod dosahl y e Filadelfii skoro prede dvema staletimi.
n Start$ on Page 12