IVIRORA
SLOVANSEt POD•
LIDSKOST
PORUJIC1 JEDNO.
BRATRSTVI
TY STATU TEXAS
Postmaster: Please Send Form 3579 With Undeliverable Copies to SUPREME LODGE SPJST, P.U. BOX 400, TEMPLE, TEXAS RotNix (VOLUME) XLIII
11
ye sttedu (Wednesday) 7. PROSINCE (NOVEMBER) 1955
tislo 49
DULEZITOST
Et ZAONEME JAKtKOLIV yYklad, musime b3-7ti jisti, Ze 0soby, ktere nas poslouchaji, neinyli na neco docela opaeneho. Benjamin Franklin, americkY filosof a statnik, dostal se v mladi do neptijemne situate jen tim, 2e pouZil latinskeho slova v nevhodnSr eas. Jednoho dne oznamoval otci, Ze spolknul "ostrea virginica." Tata chytil kluka, beze slova tahnul ho do kuchyne, aby mu dal hake davidlo a aby hoch mohl vyvrhnout ze Zaludku co spolknul. Za ktiku a braneni mladY Benjamin vysvetlil, Ze spolknul Ustrici. Tedy abychom se napred domluvili, zdali si pti slave distrikt nebo okrsek pfedstavujeme jednu a tuteZ vec. Pak teprve intiZenie debatovat, zdali distrikty maji cenu nebo ne. Jak jsme k tomu priali, Ze mame distrikty? Stalo se to pozvolnYm postupem. Napted jsme melt sedm tediteln bez rozdeleni statu na okrsky. A stab se, Ze meIi dva teditele z okresu Burleson, jednoho z okresu Williamson, jednoho z okresu Bell, tedy etyki ve vzdalenosti asi 'Sedesati mil. Mezi Houstonem a Corpus Christi nebyl ZadnY teditel, ani v severni easti statu pH Ennis, Dallas a Fort Worth. Nebylo Zadne geograficke rozdeleni. To pti'Alo aZ pozdeji, kdy se teditele volili ze severni east statu, ze sttedni, vYchodni, jinni a jihozapadni, z peti dilu. A zase aZ po etytech letech dani rozdeleni statu na sedm dilu, a te2 mistni volba teditele v kaZdem dilu. Na pi:Tann sjezdu udelame da121. krok. Ptijcie to, at' se tomu branime nebo ne. Co elovek planuje, neni nikdy dokonale, tak ani distrikty nezilstanou stat. Bud' se neudrZi a rozpadnou nebo se zleNi. NeZ vS"ak udelame &AM krok, at' doptedu nebo pozpatku, musime se domluvit, co od distriktti oeekavame.
Kdysi se za'ealy potadat okrskove schtize. Ptedseda s tajernnikem oznamili, Ze v ureitou nedeli nekam ptijedou, aby se eleni seali. Nekteti eleni na to Zehrali, Ze pry to nema ZadnV yYznam, Ze se opakuje stale jedna pisnieka, Ze se nic noveho netekne, a Ze takoVe yysvetleni by mei° vetS'i vahu a glo mezi vice Menu, kdy by se to uvefejnilo v organu. A prOve temto okrskovYm schUzim musime clekovat, Ze se ustanovily distrikty.
a tea navrhy, ktere by byly dobre pro celou Jednotu. Maji to bit- schfize za tieelem, aby se eleni bliZe poznali? Aby to byla yelika rodinna beseda? Aby se pobavili? Anebo ma schttze mibi hlubS1 smysl, clulelitejH tikol?
Vrat'me se do doby, kdy hlavni firednici svolavali okrskove schilze a vykladali ptitomnYln elenfun o vedeni, o vzrustu, o pottebach Jednoty. Ukazalo se, Ze to nestaeilo. Bylo tteba neeeho dalMho. ByJestli da1ai krok bude doptedu, bude- lo tteba mene mluveni a vice Mill Byme °pet delcovat claybam a nedostatkum lo tteba rozdeleni prate mezi mistni 1dv distriktnich schtizich. Nebudeme k to- dy dle nejakeho predem vIrpracovandho mu pouZiyat Zadna latinska slova, ale vzorku. Proslovy hlavnich Atednikt1 jsou tekneme si to po sousedsku, abychom si uZiteCne, ale nekdy to bylo jako kdy rozurneli. A pak rno2na si upra yime neja- hoti sucha trava yyglehnul plamen, a ka spoleena pravidla, ktera si vsadime do pak zase nic. Takov3i oheii neuvati ani stanov pro celou Jednotu. hrnieek kavy. Proto se zavedly distriktni schtize, pH kter3'rch by bylo utiiteene teTedy napted si polame nekolik ota,zek. plo, mini* oheri, pH nem2 se necha Pro jak' Teel byly zaloleny distrikty? By- peel nee° kloudneho. lo to zavedeno proto, aby kazdy ze sedmi Zale2i na distriktnich titednicich, jateditelti met pro sebe kus statu? Je to proto, aby teditel dohliZel a kidil vSechny ke topivo k udrZeni mirneho ohne Upodomaci tatty v distriktu? Je to proto, ttebi. Jestli topi slamou nebo papirem, aby teditel byl zodpovednY za naborovou oinnost v distriktu dle toho dopadne. Jeeinnost ye svem distriktu? Nebo je to stli se pouZije tvrai dtevo, teplo trva proto, aby teditel, kdyZ ptijde do schtze dele. TakovS7m tyrclgim cltevem byly zdHlavni Utadovny, mohl oznamit, Ze spol- vody mezi ttetim a patm distriktem. kovY Zivot u nekterYch tadil je dobrV, u KdyZ v distriktni schilzi se rokuje, jak jin3.7ch slabY, a nekde naprosto ZadnST? zlepHt naborovou einnost nebo jak paNa tyto ptedchazejici otazky mohu poz-. vzbudit nadgeni organisatoru, to je tenamenati, Ze neSlykl jsem ani jednoho plo z tyrdeho dteva. VAichni vime, ze v teditele, aby v poslednich ttech letech 2adne distriktni schtizi nebyli zapiso podaval ye schnzi hlavniho telesa neja- Irani novi eleni, ale ti byli ziskani a2 p0 kou zpravu ze sveho distriktu o praci sehtzi, v na se projednaly plany. spolkove. Krome organisaenich plana moano V Proe tedy mame distrikty? KdyZ se distriktnich schtizich projednavati tea nekolik j:adu spoji ke spoleene einnosti, mnohe zdrave pokyny pro zlepkni jinYch a kdyZ" se zastupei od mistnich tadt sej- veci v Jednote. Distrikty jsou mostem dou, aby mezi sebou porokovali o spolee- mezi domaeimi tady a Usttednou. A zanYch zajmorn, to naZyvame distriktni. se zaleli, jak material se pouNje sehtlzi. A co jineho se v takove stavbe mostu nebo jakou konstrukci most projednava? Mohou to bYt otazky doma- dostane. Jen pies dobre mosty vede naci pokyny pro vSechny mistni 2e dalsi testa. .
English Section Starts on Page 11