Vestnik 1955 11 02

Page 1

rODPORA

SLOVANSKE POD-

LIDSKOST

PORUJIC1 JEDNO-

BRATRSTVI

TY sTATu TEXAS

Postmastor: Please Send Form 3579 With Undeliverable Copies to SUPREME LODGE SPJST, P.O. BOX 400, TE PLE, TEXAS RO6NiK (VOLUME) XLIII

ve stredu (Wednesday) 2. LISTOPADU (NOVEMBER) 1956

VCEREJSEK, DNESEK A Z SAN ANTONIO, TEXAS, JE V pekanovY strom, jeho stab se odhaduje na devet set rokii. Vypueel a zaeal ritsti z jadra nekolik stoleti predtim ne2 lide v Evrope tuNli o pevnine na zapadni polokouli. Pekan dosud kaZdeho jara rozzelend a rodi, ba nekterY rok prinese a2 'OH sta liber pekanovYch orechti. Fred vice ne2 sedmi sty padesati lety polodivOky indianskY kmen, zvanY Aztekove, bez jakYchkoliv technickYch vedomosti, bez zrueno ,sti moderniho stavitelstvi, ba dokonce bez strojii a stavitelskehc naradi, vybudoval sta a sta indianskYch obydli ye Skalach, jejich2 zbytky se zachovaly aZ do dneSka a jsou znamy jako 'cliff dwellings" v Mesa Verde narodnirn parku ye statu Colorado. Dvana.'ctY kijen roku 1492, kdy Krykof Kolumbus, syn janovskeho tkalce, vstoupil na pobreli ostrova, ktery pozdeji nazval San Salvador, byl jednim z nejvetSich okanilikil v dejinach sveta. Tento objev fakticky znamenal konec stredoveku. Od doby, kdy Kolumbus podnikl tuto svebadejnou cestu takkka s nieim, jen pohanen presvedeenim, ze svet jo :kulatS7, uplynulo jig 463 let. Leo byla to cesta, ktera objevila pro Evropany dva nove rozsahle kontinenty s prirodnim bohatstvim vSeho druhu, cesta, ktera mela nesmirnY vYznam pro miliony lidi. Kratce Po historickem objevu Ameriky pri'Ali sem misionari, vybudovali celY retez mlell ve gpanelskYch, portugalskYch a IrancouzskYch koloniich, a to bez zruenYch delnikti, bez pene2nich prostredkti, jen pomoci primitivniho naradi ,ale v nadkni a dilvere, ze se to podari. Nektere z techto rnisii stoji dosud. Fred tiemi sty tricetipeti lety priki Poutnici z Anglie a jini pristehovalci. Neprivezli s sebou Zadne bohatstvi, ale privezli si neochvejnou daveru v budoucnost. Neni treba vypisovat podrobnosti, co

(Podava J. M. KopeckY) vykonali a jake prekaZkyprekonali. Take meli sve schnze, konvence a sje.:zdy. V jednom sjezdu prohlasili svou nezavislost. V jinem zasedani vytvorili Ustavu SpojelYch state. Nematili casein. Naklady delegatit do techto shromaZdeni byly neuveritelne male, pro celou zemi Zadne. A piece jeSte dries vaichni z techto zasedani manic uaitek. V prvni polovici devatenacteho stoleti pionYti ze SpojenYch state a z jinYch semi zaeali osazovat Texas, kterY byl napled mexickou provincil, pozdeji samostatnou republikou. Nebylo test, nebylo nastrojn a naradi, nebylo potrebneho materialu, ale byly pouze ochotne ruce. A stavely se nejen obydli, ale take eistirny, mlYny a dilny. JistY Josiar Wilbarger plhel z kraje, kde je nynejk stat Missouri v race 1831 a usadil se asi Beset mil od Bastrop. MoZna to bylo pobliZ tech 1100 akrn, kterYch bychom se ted' radi honem zbaviii. Wilbarger pomohl jinYin pionYriu, aby si zabrali domoviny v torn okoli. V srpnu 1833 on a etyri jeho soudruzi• prohliZeli pozemky v mistech, ktere bylo severne od nynejSiho mesta Austinu .V teto petielenne druZine byli, krome Wilbargera, zememerio Christian, pak Strother, Haynie a Standifer. Skupina byla prepadena Indiany. Christian a Strother byli zabiti, Wilbarger nebezpeene poranen. Indiani mysleli, ae byl te2 mrt yY, tak ho skalpovali. Haynie a Standifer utekli bez Urazu, vratili se do osady Bastrop, vza•i si pomoc a jeli pochovat zabite. Po dvou dnech nasli Wilbagera jeAe na aivu. Vyleeil se a all dalSich jedenact let. Zajistil si vice pozemku a pomahal jinYm. 0kres Wilbarger na hranicich Oklahcmy, s okresnim sidlem Vernon, byl pojmenov;n po nem a po jeho bratru Matya.Sovi. Pro tech jedenact set akru v okresu

English Section Starts

Cislo 44

El{ Bastrop nemusime j eden druh-eho skalpo• vat, ale meli bychom si je pocir2et. ba je to pozemek, kde jsou itzke, guboke doliny, nebo v texaske eeStine Sacryky," bratr Bakina psal, ze jsou tam stromy vseho druhu. Jiste jsou tarn pekany, datlove slivy (anglicky persimmons) a jine stromovi, A jestli tarn nejsou, at' si je tarn nak chlapci a deveata nasadi. Nebyl jsem tarn, nevidel jsem, jak to misto vyhlili. Ale pro nine, rozeneho Texana, takove misto ma vetk praktickou cenu nejaka jinn krajina, kde %oda huei po lueinach a kde vitr semiv borovicich, ktere rostou po skalinach. A treba to nevi dnes zahrada, kde se skvi a trpyti pino launch kvetU, jsem jistY, ze naSe texaske "bluebonnets" a jine demorode kviti tam ulnae rUsti jak v'Sude jinde V onom okoli. A take je tam dubove drew na opekani "barbecue." Jestli nechceme mit s tin y pozemkem vyda.ni, tak aspon nespechejme s jeho prodejem. Piece jsme meli ten pozemek takovou radu roku, tak proe najednou chceme ho prodat? Ze vas k tomu nuti zakon? Vadyt' ten zakon byl v platnosti heed tenkrat, kdy jsme pozemek prevzali. Tak si ho jeke podrZme a premYSlejme, zdali bychom ho mohli upotrebit Pro mladea. A moaria take pro stare lidi. 61ovek nekciy nevi, co ma, aa kdya to pozbude. To plat take na deli. Piece chceme dat nasim detem kaadou prile2itost, aby z nich byli vzorni obeane. At' si to vykladate jak chcete, Se letni taborMe by bylo jen pro jiste (let, musite konec koncti priznat, Sc (Ines i na larmach je prate zmechanisovana. ZbYva vadycky volnY eas k rekreaci nebo k zahalce. OsveZeni potrebuje kaZdy—jak tak stab lide. Nak dedeekove a Lableky potrebuji atulnu. AZ bude, pak innZeine si od srdce, radostne zazpivat `Ude dornov mfij?" Zatim o tom domovu pi-emY, ,lejme. Planujme ho!


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.
Vestnik 1955 11 02 by SPJST - Issuu