FODPORA
SLOVANSKE POD-
LIDSKOST
PORUJICt JEDNO-
BRATRSTVi
TY STATU TEXAS
Postmaster: Please Send Form 3579 With Undeliverable Copies to SUPREME LODGE SPJST, P.O. BOX 400, TEMPLE, TEXAS RO6NiK (VOLUME) XLIII
ye stfedu (Wednesday) 6. OERVENCE (JULY) 1955.
'disk, 27.
IIROB VYPLiC r STEJNt VSEM EDAVNO BYLA V DENNt114 TIsku zprava, de zemtel Richard M. Kleberg starci, vnuk zakiadatele svetozname dobytei farmy v jiZnim Texasu, rozsahle King Ranch. Zprava byla pro dtenate zajimavou tim, Ze popisovala, kde a jakYm zpilsobem si tento bohad ptal bYt pochovan. Redaktor poznal Kleberga v listopadu 1951, kdy delegati Texaskeho bratrskeho kongresu na konvenci v Corpus Christi byli pozvani na King Ranch a pohosteni. Tenkrat Kleberg pronesl k delegattim peknST proslov. Kleberg byl sveho easu kongresnikem. Lyndon B. Johnson, nynej g i senator v kongresu a nekdy v kratke budoucnosti nadejnY kandidat do ittadu presidenta SpojenYch statti, byl onoho dasu KlebergovYm osobnim tajemnikem. Vzdor velikemu bohatstvi, byl Kleberg pravYm demokratem, ptistupnY kaZdemu i tomu nejchudobnej girnu Mexikanu, kterY se jinde nazYva cowboy, ale na King Ranch byl "vaquero," od g panelskeho slova "vaca," &sky krava. Kleberg zemtel ye stati 68 let na srdeeni vadu a nahle. Bohati znami, vysoci politidti hodnostati a praobydejni mexieti "vaqueros" pti gli se rozloudit s Richardem Klebergern a doprovodit ho na misto posledniho odpodinku, ktere na ptani zesnuleho bylo pod yelikYm mesquitovSfm stromem. Rovne2 na ptani zesnuleho nebyla rakev ozdobena ' acInjimi vend. Rodina bYvaleho kongresnika a ptedsedy teditelstva plantaZe King Ranch * adala, aby nebyly posilany Zadne kveZ tiny, ale penize radeji venovany na dobrodinnY fidel. Podam druhY obrazek, protej gek a vhodne ptirovnani k piechazejicimu. Asi pied pill rokem mluvil jsem s jednim 61enem SPJST, uZ ptibliZne sedmdeso.tnikem. Pochoval svou manaelku. Vystrojil ji nadhernY pohteb. Oba mande-
ir)
Ie meli tisic poji gteni u na gi SPJST. Odkazy meli jeden druhemu. Kdy2 manaelka ode gla, ptal si mantel, abych mu vypomohl menu certifikatu. Chtel, aby celY obnos poji gteni byl venovan na pravu polikbu. Vysvetloval jsem mu, de kterYsi elanek v nagich stanovach zni, ze ifety za pohieb mohou bYt jen do obnosu pet set dolartt Olen nebyl s tim vYkladem spokojen. Vypravoval mi, jak on a mandelka se vzajemne dohodli a slibili jeden druhemu, ten, kdo pfaije, vypravi zesnulemu pohteb za celY tisic poji gteni. On pte'Zil svou drudku, venoval na pohieb celY tisic, ba ptidal k tomu je gte dal gich pet set, a proto dle jeho zdani je nespravedlive, aby stanovy SPJST nafizovaly, kolik smi na svaj vlastni pohieb utratit.. Dva obrazky. Na jedne strane Kleberg, majitel ohromneho bohatstvi a svetoznameho jmena, chtel miti jednoduchou rakev bez kviti a pkal bYti uloden pod mesquitovYm keiem. Na druhe strane my, obyeejni lide, radi•bychom se rozloueili s malieltYm kruhem s yYch ptibuznYch a ptatel nakladnYm pohitem. Zda se nam, de posledni pillhodinka loudeni by mela bYt slavnostni, nakladna, leskla, aby se na to tak snadno nezapomrielo. Nepamatuji si, kolikrat byl jsem voabych vykonal smutnou povinnost posledniho loudeni. Ponejpr y to bylo v 1926, a pak kaddeho roku nekolik Nektere pohi• y byly jednoduche, hocine nakladne. Deti, dospeli, starci; nekde v nejlep gi sile, jinde po dlouholete nemoci; nekde y e dnech nejrtIZovejgich nadeji, jinde ye clunurach nejeernej giho zoufalstvi. Hrob vyrovnal vgechno stejnou merou. Ta nejdraMi rakev z ebonu, jako to nejlacinejSi z obyeejneho dreva, sly stejnou ccstou. Mel jsem devet let, kdyZ zemiela ma babfeka z matolny strany. Na babieku z otcovy strany a na oba dedee'ky se nepamatuji. Staii lide tenkrat umirali dri-
ye nea dnes. Ale jejich pohlty byly jednoduche. Pti gel truhlat, vzal milt. Piisli piibuzni a babidku ptipravili )tio rakve vystlane eerst yYmi hoblinami. Jeden z myth strYca pomahal hrobaii vykopat hrob. Kviti bylo lueni, polni a barvinek s ibigkem z naai domaci zahradky. 'Z'adna okazalost, ani slava, jen rozloudeni. Pied nekolika mesici zemtel na g pkibuznY. Bylo to noble, pii banketu. JedinY jeho bratr, kterS, by mohl vykidit li ge- • chny nutne zdkroky, zil v Vovem Yorku. Vdova nebyla nideho schopna. Proto jsem vyjednaval vgechno s pohrobnickYm zavodem, na hibitove, v kostele. Byl jsem piekvapen, jak nakladne jsou dne gni pofifty. Kdyd jsem vybiral rakev, majitel pohrobniho zavodu mi ukazoval nejlacinejza $496 a nejdraZ gi za cenu pies $2,500. Ptal jsem se, kolik stoji prfunernSr pohieb. Dostal jsem yysvetleni, ae pied deseti lety priimer byl $333, kde gto letos je asi $555. Mam dojem, .Ze co pied easem, kdy jsme pochovavali naae dedougly a babieky, bylo jen poslednim vYkonem projevem ficty a lasky, promenilo se ye dvou generacich na, marnotratnou, nerozumnou, beznaboZ- enskou, nekiest'anskou okazalost. Prach jsi a v prach se obratig. A my, mist() pokory a skromnonosti, chceme na ten prach pozemskk rnermomoci zapomen out. Stfibrne nebo poniklovane rukoveti, sameto yST povlak uvnitt, autornaticke varhany nebo rekordovand hudba, sama umelkovanost, samd povrchnost, jen to bomijejicnost co nejumeleji zakrYt. Vypravovani pohitti je dnes ve SpojenYch statech bilionovY obchod. KvetinatskYm zavocliim ptipadne dal gich sto ona rano. Pod tlakem moderniho oznaniovani navykli jsme si pohli2et na nastherne pohity jako na spoledenskou nutnost. Ba dogli jsme tak daleko, .2e jen jako byl Kleberg, mohou si dovolit obyeejnSr pohieb bez kviti.
English Section Starts on Page 11