PODPORA
SLOVANSKE POD-
LIDSKOST
PORUJiCi JEDNO-
BRATRSTVI
ROCNIK (VOL.) XLI.
TY ST/STU TEXAS
ye stredu (WEDNESDAY) 4. BhEZNA (MARCH) 1953.
Cislo 9.
Postmaster, please send Farm 3579 with undeliverable copies to SUPREME LODGE SPJST, Fayetteville, Texas
Li
DM
ilitEZNA
cem, kteQin sama rozumela, modlivala se sama, aby sveho prvorozenelao synka videla vysvobozeneho z kruhu, v nem'Z sama byla zakleta,, a snad pritom take si predstavovala, jak by to bylo hezke, kdyby bud' Tomag nebo jeho dva miadsi Martin a Ludvik, stall se "pany", bud' jako byl spravce statku, Tenkrate mall lido, totfZ delnici, ueitel nebo dokonce knez. remeslnici a vfibec lido nemajetni, nebyli samostatriemi, nemohli bez Kdyby ji tenkrate nekdo prorokoval, dovoleni tech, kterjrm slouzili, o nieem ae jeji prvorozenSt syn Toma g rozbije rozhodovati. Jestli chteli prestehovati se jednou cisari rakouskeinu jeho cisarstvi, z mista na misto, z jedne vesnice do zhrozila by se tato dobra matka. A kdydruhe, museli si vyMdati povoleni od by ji nekdo prorokoval, '2e jeji nejstargi "pant", od tech, kteri jim davali praci. hoch zasedne jednot v cisarskem za.mKd3r2 se dva mladi Tide zalibili jeden, ku, v Praze na Hradeanech jako pan zedruhernu a hoch si chtel vziti devee, me a hlava naroda, svatosvate by verila, musel napred pa-thdat "piny", aby mla- ze spi ge by prigel soucln3", den .na nee° dym dovolili se vziti. tak nesljrchaneho. To jen v pohadkach a Takoq byl pied sto lety socialni po- detskS7ch bachorkach intahl prost chlaradek a civilni zakon ye stredni Evrope. pec dosednouti na kralovsk • trim. KdyZ" dnes (Acme, 2e lido se stehovali do A piece tato .Sohacilca se stala skutAmeriky, aby nagli zde svobodu, ani nechapeme rozsah a piny smysl toho slo- kern. A jako v gechny krasne pollaclky, va "osobni svoboda". Tenkrate onen ko- vypipila se i tato polladka jakoby Kraei a ona kucharka, kdy" dostali povoieni hodou, jakoby neviditel4 kouzelnik vge od "pant", 2e se mohou vziti, nemeli ani dOvno chytke vypkinoval. A jako v pohadce, mel Lento prostST chiapec, kter zdani o svobode. dosedl do presidentskeho kresla na kraDne 7. brezna 1850 narodil se toMuto mlademu parku prvni synek. Nazvali ho lovskem hrade la co belovlasST kinet, sta-_ To-magem. Kdyz volili to jrneno, sotva le pachybovaCnou, prfikupnickou, nebomoll na mysli apo gtola Toma ge, toho po- jacnou povahu. Nebyl dobrodrukiSrm, nechybujiciho, toho nevericiho Toma ge, a hledal nic zvla gtniho, a piece cell) jeho piece jakoby spravne uhodli budouci po- aivot byl dobrodru ny a zvlagtni. Ze si jiz jako mall) chiapec chtel sam vahu sveho nOvorozeneho. Tento Tomag stal se vskutku duchem badavS7m, apo- pornoci ze z.aearovaneho kruhu tehdej gigtolern novSich myglenek, hlasatelem no- ho pOddanstvi, ze hned jako male chlavjich socialnich poll-161*U, nevericim i ye - pec tugil, jako by to nebylo v gechno v poradku s . cisarem a jeho vojaky, helm v jedne osobe. Onen kdoi, nebo jak bychom zde rekli malt' elm& musi si pomahatd rozumern, anglicky "coachman", byl uherskS7m Slo- to peznal, kdy oddil cisarskjtch vojakil vakem a jmenoval se Josef Masaryk. ;tahnul k chude vesniece • Cejkovicim4 Ona kucharka jmenovala se Terezie, ro- kde tenkrate Masarykova rodina, bydlela. dem Kropaekova, a pochazela z Husto- Tomag videl zdaleka .vojaky prijiZdet. peee, kde jeji rodiee men reznickSr ob-. Neptal se 'Zadneho, proe vojaci prichachod. Hustopeo byla tehdy mesteekem zeji. Vedel ze zku genosti, ae vojacl bunemeckjim. Koei jezdil pa cisarskSich dou aadati, co . uvidi. Sel rycble a nadvorech s korimi a matka pracovala do- emaral na prvni u vchodu do vesnice: "Achtung! Cholera!" Vesnieane ma. Kdyz matka ucila maleho Toma, ge no- se potom cllouho small, jak mall) Tonlag mecky modlitbo a pot= tem malo y e- ()dermal -vojaky od vesnice. MINA TO JAKO POHADKA z Z cla ywich dob. Ono to vlastne byla clavno, pied sto lety. Zit tenkrate jeden koei a jedna kucharka, kteri slouzili na jednom panstvi mocneho cisare, kterSr vla.d1 ye stredni Evrope.
V gestnacti letech byl Toma g kovarskS/m uenem. Aa kdy mu bylo dvaadvacet let, stal se studentem, a to dokonce ve Vidni. Syn koeiho z cisarskeho paqtvi dostal se koneene do hlavniho mesta cisarova jako student, as kdy ztratil nekolik let sveho jino gskeho veku, aZ kclyt vypil jako dito a hoch trpkV kalich zotroeileho aivota sveho rodu a sva chudoby a:.'•?, do posledni krupeje. Cim se Masaryk pozdeji stal, toho si dobyl svou vlastni praci, svou nezlomnou svou bezprikladnou vftrvalosti. On neznal, co je protekce, on ji nemel,'on ji nechtel, on ji ne'2'adal. Nekdy stal sam proti vgem kolem sebe. Jeho profesorskST trad nebyla zajigtena existence. Na schtzich, kdyz mluvil, zvedaly se proti nemu pest. NekdY jeho protivnici chteli jeho tedi pri schilzich delnikt dupanim a hlomozem znenioLiit. Prave toho dne, kdy byl v Texasu zalcden rad Bedrich Smetana Oslo 39, mel Masaryk v 6echdch zku genost, kdy musel promluviti: "To dovede i spla genST bDc schtizi kit, ale postavte se a odpovezte na moje slova nejalqini ditrady!" Takove teakcsti prodelaval Masaryk pied 50 lety, pied tirr i po te, cell) Lvot. Masaryk se narodil chuOm. Sve nejvetgi boje o lep gi svet vedl v dobe, kdy zit z. ruky do fist. V Americe takovi spisova,tele, jal4m by Masaryk stavali a dosud se stavaji bohaei. Masaryk mchl pravem kid: "JO, jsem si ze, sveho 'Ceskeho spisovatelstvi nevydelal ani na playgtyft." Masaryk predmi gel behern sveho Zivota na neseetnStch schnzich •kjich, ale nikdy nevzal od delniku ani halare odmeny. Bylo mu 65 let, kdye podnikl odboj proti dvema v gemohoucim dynastiim, Habsburske a Hohenzollernske, a jejich milinnovSim armadam. Pohrdl pensi universitniho profesora, povrhl bezpeCim a gel za hranice. Span za sebou vgechny mosty. Zvitezit a vytrvat! Jeho jmeno bode navaly symbolem bojovnika za demokracii.