ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD-
LIDSKOST
PORUJIC1 JEDNO-
BRATRSTVI
ROONIK (VOL.) XL.
TY ST4TU TEXAS
West, Texas, ye sttedu
(WEDNESDAY) 15. UJNA (OCTOBER) 1952
Postmaster, please send Form 3579 with imdeliverable copies to SUPREME LODGE SPJST, Fayetteville, Texas
se TAN! CESIiiCti E TOMU prase patnact let, kdy mel jsem prvni a jedinY rozhovor se zesnulYm redaktarem Stanislavem 8erpanem v jeho kancelaki v Ornaze. Byl jsem na ceste domil z Chicago- Vezl jsem Mikulovu eeskou udebnici, abych ji v Texasu ptedloZil ku posouzeni a moZnemu schvaleni statni rade. Stavil jsem se v Omaze, abych od l'edaktora 8erpana nebo jeho pomoci dostal jate jinou deskou ueebnici, mluvnici profesora Atepanka. Bylo jiZ po pate hodine odpoledne, kdy dorazil jsem k budove Narodni tiskarny. 8erpan, tehdy redaktor HospodaIT, jig nebyl v kancelaki, ale po kratkm telefonickem rozhovoru. ptijel nazpet v nekolika, minutach. Z cele nak hodinu trvajici rozmluvy pamatuji se claz ylake Lye na dva jeho vYroky. Prvni mel pro mne vztah osobni. Byla to poznamka 8erpanova, ze musim bYti kodem z ValaS"ska, protole sem tam powiivam v keel slovo, vYraz nebo koncovku z nate& vala gskeho. DruhY byl jeho vYrok, ze neni nas krajanu v Texasu tolik, jak se chlubime. Tech dye ste pa,desat tisic, tki sta tisic, ba dokonce vice, je pouhYm povidanim; snad navyk Texan* vAechno zvets'ovati, ale ye skuteenosti, ze je eislem pkemrAtenYm. Odfivodiioval jsem redaktoru Serpanovi, ze musi nas v Texasu bYti nejrnene etvrt milionu, pfistehovalcil, prvni, druhe a tteti generate. Odvolaval jsem se na &inky a eislice, ktere byly tenkrate uvetejnovany s programem Ceskeho dne pti stolete ()slave v Dallas.. Nepomohly moje dfivocly a argumenty. Serpan trval na tom, ze to .dechno jsou pouze dohady. Dokonce ptipomenul: "Mate tam th, ei etyti krajanske organisace, z nichZ SPJST je nervetk. A SPJST nema vice neZ 15,000 elentl (v rote 1937). Ostatni vase organisace nemaji dohromady ani tolik. To by sotva jeden z dvanacti byl elenem va gich spolkti. To je nemyslitelne. Dokud nekdo z vakch profesoril, storikil nebo sociologfi, neprovede pattia-
POTOMKU V TEXASU
ne Setteni, dokud nepodeptete sve povidani skuteenYrni eislicemi, fakticky dokazanYmi, Texas se svYm CeskYm lidem bude za Nebraskou." Neuvedomenil jsem si terikrate, ze htidel zemske osy je moZno nalezti na mnoha jinYch mistech neZ jen na severnim polu. easto ho najderne v nakm okoli, kde se svet toei vYhradne kolem mistnich osob a veci. Pro mne je Texas sane prostoupen deskYm Zivlem, pro zesnuleho Serpana byla to Nebraska. Ce gi v Chicagu by se nom obema vysmali. Patnact rokfi uplynulo od one rozmluvy s redaktorem 8erpanem, ze Texas se svYin eeskYm lidem je za Nebraskou. Slov jeho vzponmel jsem si, kdy jsem byl zneastnen jeho pohtbu v tijnu 1940. PH naSem nedavnem zajezdu do Bostonu byli jsme bratr Marek a ja nekolikrat tazani, kolik je oeskeho lidu v Texasu. Odhadujeme, ze je nas nejmene etvrt milionu, ina2na o Ft() tisic vice. Ale pokaZde pti takovem odhadli vaham s odpovedi. PokaZde vzpomenu si slov zesnuleho Stanislava 8erpana, "dokud nekdo z vakch profesorfi, historikil nebo neprovede pattiene Aetkeni, nebudete miti Cislic fakticky dokazanYch." Sto a jeden rok jiz uplynu4o od toho dne, kdy nekolik rodin, vedenYch Josefern Lidumilem Le gikarem, ptibylo do Cat Springu ku krajanu Horakovi, kterY mezi tamnejkmi Nemci byl znain pod jmenem Berger. Byli to prvni Ceti ptistehovalci, kteki dolarovolne zkeldi se sveho poddanstvi a vypovedeli poslu'Snost tehdy 201etemu cisati rakouskernu FrantiSku Josefovi Prvnimu. A Franta Josef panoval taktka sedmdesat rokt. Statisiee deskYch sedlakft, domkat*, delnikfi a nadenikfl pkestalo uznavati Frantu Prochazku za sveho panovnika. Desitky Lekkart, Sileru, Markft, Marekla jinYch usadilo se na roZlehlYch planich Texastr. OdeSel Frant gek Josef Prvni a odeAel i Karel Posledni, a nasi ptistehovalci stale pfichazeli. JenZe nikdo je nepoeital. Nikdo, krome , paroplavebnich spolednosti, ktere vSak poditaly
pouze lodni listky, a pak pkistehovalecke fitady, kde nak krajan y byli zapisovani jako Austrijaci, Raktiane. Ta kletba rodu habsburskeho sla s krajany aZ do americkYch pkistavil. Nekolikrat jsem litoval, ze nas dr. Mieek nezilstal ye svem piAvodnim oboru jako historik a nepustil se do sesta.vavani dejin naยงich krajanu v Texasu. Byla by to prace ohr9mna a nevdeend, ale 3y1 by to nezaplatiteln 'y ptinos po strance eiste vedecke. A nekolikrat jsem litoval, ze z cele kady deskYch student* nena.Ael se dosud ani jeden, kterY by pHjal za svuj nkol, za svou vedeckou praci, seitani eeskYch potomk* v Texasu. Ovgem byla by to "prace Sisyfova" jak tomu Mica bratr Kopeeek, patrava a sheratelska price, aby se zjistilo, kolik je techil v Texasu. Pro podobnou yedeckou praci je (Mein tkeba dlouholeteho vedeckeho Skoleni v oboru historic a sociologie. Neni to prace pro eloveka, kterY sotva klin klh em vytlouka, neni to prace pro chudeho udence, zaeinajiciho svou Zivotni drahu, ani pro nemajetneho Profesora. Takova badatelski prace vyZaduje prostfedky finaneni, na zjednani pornocniku pro vypisovani ze zaznarnii, na cestovani, na stalY ptijem, pokud prace neni skoneena. Dejme tomu; '-2e by n'ekdo chtel sestaviti jen dejiny flak. SPJST, con byla by prace pomerne snadnejk neZ seitani Ceskeho lidu v Texasu. I do takove znaene menk prace nemfiZe se odvakti tlovek shanejici svou kaZdodenni skyvu. Jen pouhe sestaveni dejin SPJST muselo by bYti financovano bud' jednotlivcem, kterY si to milk dovolit, nebo spolkem, kterY by na dejinach mei zajem. Proto neni se co diviti bratru Miekovi, ani jeho studentum, ze se do podobne prace dosud nepustili. A neni se co diviti ani jinYm nakm h.storikum, pedagogilm a sociolog6m, ze tak neudinili. emu se vaak divim, je okolnost, '& az dosud nenaki jsme nikoho, kdo by na podobnem soitani d'eskeho lidu vilbec mel zajem.