ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD-
LIDSKOST
I
BRATRSTVI
PORUJICI JEDNOTY ST.6.TU TEXAS
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Au g u s t, 24th, 1922 Cislo 3. ROONIK (VOL.) XL. West, Texas, ve sttedu (WEDNESDAY) 16. LEDNA (JANUARY) 1952
SVETLA A STONY SPOLKARENI
vani, aby se stal k eleny zdejSich bratrEJEDEN z nagich starSich elenii skych. spolku. Vklyt' jim spolky poskytose pamatuje na ptijezd nekte- I valy nejen pfatelske styky s jinYmi, ale rYch pfistehovalcil. Rikavali jsme'' jim "Evropeaci", ponevadZ sami jsme 1 tea ochranu a penelitou vYpomoc v pfipfijeli o chvilku dfive4 Vystoupili z vlaku padu nahleho Novi elenove, ktefi meli spolkove zkus kuftiky nebo s uzliky, kaklY ceduli na kabate, tvafe jeSte neosmahle, spik ble- Senosti ze stare vlasti, poznali dosti brzy, de nebo niZolici, a poplakne se rozhliZeli ze zdejSi bratrske organisace nebyly po rilesteeku, po tech nekolika dtevenych zrovna vzorem. Byla. snaha, Ze kaZdy se domcich nadzvednutYch od zeme. Bylo na chtel nejak uplatnit, ale elenove byli ponich videt, k pfiSli do neznameho ovzdu- nejvice samoukove. Spolek byl spiSe jako Si, Ze bloudili oeima hledajice nee° zna- pokusna organisace, zaloZena nekolika umeho, nekoho s ureitou podobou. vedomelejSimi a podpororovana paru Pfistehovalci tako si zvykali na nove nadSenci, kteti men dostatek nejiepsi yupomery. VSe bylo stale cizi; ba ani pH- le, ale schazela jim prakticka vybrouSe, buzni, bratii a sestry se nemohli po ne- nost. Mnohdy novy plistehovalec byl trokolika letech odloueeni v prvni chvili po- chu zaraZen nedostatkem kvalifikaci u znat. Jen fee, hlas nebo smich znely zna- nekterych oinovnikti, ale tim, ae byl me. srdeene pfijat a vybidnut byl ku spoluV tech prvnich dobach navykani na ci- praci, hned chtel pomahat a zlepSovat. zi pomery melo kahle slovo pronesene v Byl hrdYm na sire spolkove zkuSenosti ze rnatekske keel nesmirnou vahu. KaklY, stare vlasti, rostl sam ye svYch oeich, kdo mluvil stejnou feel., byl hned pfite- kdyZ mohl v neeem poradit a jeho navrlem. A kdyZ takovY novo nalezeny pfitel hy byly schvalene, rad piebiral na sva ukazal trochu ochoty, laskavosti nebo po- bedra dobrovolne povinnosti. Spolkova hostinnosti, znamenalo to vice neZ vzda- einnost pfinakla mu ustokojeni, ania by tutu nachylnost dovedl analysovati. Jen lenY bratr. vedel, ba citil, ze bYti zvolen za fadoveho MilYm pfekvapenim a vitanou novin- diednika bylo vyznamenanim, bylo ocekou pro imigranty bylo, kdyZ zvedeli, k nenim nebo vysvedeenim jeho schopnov okoli Zije vice krajanskYch rodin, kte- sti, bylo to vefejnYm uznanim. re dokonce maji utvoteny jakysi podpurOvSem mySlenka vzajemne svepomoci, ny spolek, maji svou spolkovou budovu, mySlenka pojiSteni a podpory byla tenkde se jednou za mesic schazeji, kde ka2- krate nejpadnejAim argumentem pfi zidy musi znati jiste heslo, kde zazpivaji si skavani novYch elend do bratrskYch spolpfi zahajeni a pti skoneeni schtze, a kde kt. Vypravel mi muj tchan, jak jeden dojeden druheho oslovuji "bratke" a "se- mitci fad byl zalolen nasledkem tragicke stro". smrti jednoho krajana. Pfi pohitu mluKaZda zminka o krajanskem spolku vilo se o nahlem odchodu neAt'astnika, o byla pro tehdejH pfistehovalce skutee- smutnem stavu nezaopatfene vdovy a nYm magnetem. Nebylo tfeba pfemlouva- malych deti, a v kratkosti byl zalolen noni a zvani, pfistehovalci Sli do spolkii ja- va fad SPJST. ko kaeata k vode. Nallonnost ku spolkakeni si vlastne pfinesli ze stare vlasti. Bratrske spolky znamenaly velmi mnoPtiAli ze zeme, kde spolkovY Zivot byl v ho po strance vYchovne, osvetove a vzderozkvetu, kde byly pfertzne vzdelavaci, lavaci. Sta, ba tisice jednotlivcii mohlo by osvetove, vYpomocne, konsumni, delnicke, se docela upfimne pfiznat, Ze to byly kraprilmyslove, telocviene, etenatske, diva- janske spolky a einnost v nich, co pfispe- delni, pevecke a jine spolky, svazy, krouZ- lo k jejich sebevychove. Vzpominam si ky, jednoty, besedy, sbory a sdruZeni. Sa- prave na piipad, kde mlady 181ety hoch mozrejme to ncvzalo Zadneho upozvolil se pfijati menH Ulohu v divadle.
11
pfemlou-
Jeho vYmluvu, ze neumi eesky eisti, jsme mu vyvratili naSimi sliby, ze ho eist naueime. Slo to pomalu, ale obstojne. Vzal Alohu podruhe, potieti. Dnes ye schazich a na sjezdech mluvi naprosto plynne a jiste si ani nevzpomene, jak pied dvaceti roky eeStinu lama'. Tfeba nekdy se bruciva na to naSe spolkafeni, piece nikdo nerniae upfit, ze se vykonalo pfekvapujici mnoZstvi uZiteene prace. Nemusime chodit jinde pro pfiklady, rozhledneme se jen pc) na gi SP JST. Ani nemusime poeitat, kolik tisic se vyplatilo manZeltm, manaelkam, detem a rodinam na innrtni podpofe, ac je to eislice dosti imposantni, ale vaimneme si jinych vYsledku, ktere vyrostly jedine tim spolkatenim, tim "zabijenim easu" a tim "zbyteenYm schtizovanim". Jen naSe faclove sine — a je jich blizko sedmdesatl — pfedstavuji fictyliednou cislici kolem pill milionu dolarn, snad mnohem vice, snad milion. V‘Zdyt' jen samotny fad Pokrok Houstonu ma majetku za sto tisic a hititov za dvanact tisic. A podolanYch mame vice, od Fort Worth, Dallas, Ennis, West, Seaton, Cyclone, Granger, Taylor, pies Smithville, Fayetteville, East Bernard, Hillje, Placedo, aZ do Robstown a Corpus Christi, a pii tom jsme dvacet jinych sini ani nevzpomneli. Vklyt' i ty stranou lezici lady, jako Seymour a Rowena, maji sve sine, a pane, jak jsem se minuleho leta pfesvedeil. Rostly pomalu tyto stanky, techto sednidosat pomnikil lasky bratra k bratru, rostly pH obetave, vytrvale, drobne, taktka rnravenei praci. A nejvetSi zasluhu na vybudovani tohoto milionoveho majetku, ktery path dornacim maji lide skromnYch pomeril, dobrovolni pracovnici, dnes nazyvani "staff spolkati", ktefi po svYch dennich starostech venovali sve veeery a pill svYch noci pro dobro a ye prospech vaech. Kdyby nektery z tech starch dobrovolnikn mohl si spoeitati, nebo kdyby si bYval zapisoval, kolik hodin sveho easu venoval zdarma na spolkovou praci, na divadelni zkouSky, (Pokraeovain ua 6traikt, 4.)