ORGAN POD SLOVANSK PORUJICI j3DNO.
I
rr STATU TEXAS
Faltered as second class mail matter, January trd, 1933 at west, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922 6tsLo 33. West, Texas ye attedU (WEDNESDAY) 15. SRPNA (AUGUST) 1951. ROONIK (VOL.) MIX.
ZAPOIVIENUTP 13CELY A CILE '
YLI JSME jiZ nekolikrate kritisovani, ze nase Jednota nedodrZuje svYch hesel a ze stavame se aim dale tim vice obchodni pojigt'ujici spoleenosti. KdyZ se vane zamyslime, zdali podobna kritika nageho vlastniho spoiku od vlastnich eland je zaslouZena a oprivnena, musime se obratiti pfirno na Many, kteti kritisuji a zeptati se: "Od koho oeekayate dodriova.ni nasich hesel, od lilavnich fitednikii nebo od vgech eleml?" Anglicka primoved' zni, ze tetez yydrZi pouze tolik, kolik yydrZi nejslabgi elanek tetezu.. V tomtez smyslu mohli bychom ze mame nasi Jednotu takovou, jakou jsme si sami yytvokili. lined'na poeatku nasich stanov je elanek, kterS7 naznaeuje, jakou chceme miti nasi SPJST. Jednim cilem je poskytovati nasemu lidu vYhodnou zivotni ochramu. Dalgirn diem je peeovati o zacho yani ceskeho jazyka v teto semi. A pak je vyteen jegte dalgi cil slovy struenYmi, ptesnYmi, yYstiZnYrni, taktka aseenYmi: "snaZiti se o vseobecne povzbuzeni spolurodakfl nasich ja,k v mravnim, tak i dugevnirn a blahobytnem (narodohospodatskern) ohledu." Tento tketi cil, vyteenY zfetelne v nasich stanovach, dela z nasi Jednoty bratrskY podpiirnY spolek. Od koho oeekavate dodrZovani nasich hesel nebo nasich Maji to byti pouze hlavni fitednici? Nesklada se Jednota ze 160 tacit, kterYm je ponechana Yolnost, by udrZovali na ge hesla bratrstvi syy'm vlastnim zpilsobem, odpovidajicim nejiepe pro mistni pomery? Nejsou nage tile stejne platne pro v gechny dome.ci kady? Od hlavnich uredniku odekavame. ze budou dobrYmi hospodali, ze povedou nasi Jednotu roz gafne, rozvaZne, fispe gne a rnoderne. Na hlavni iitedniky klademe poladayky moderniho obchodovani, aby tato vYhodne zivotni poji gt'ovani bylo laeine a jiste. Od hlavnich fitednikii polaclujeme, aby byli prozna yYmi lidmi, dabrYini podtaki a sbehlYnd obchodniky.
Od hlavnich nicednika chceme, aby se starali a ty nejvYhodnejAl zivotni pojistky a ochrany. A co my ostatni? Jaka je na ge prace? Jake jsou nage povinnosti? ei chcerne ten, aby hlavni firednici, tech pet, deset nebo patnact osob se take staralo o udrZovani deskeho jazyka v teto zemi? Aby techto deset nebo patnact hlavnich vedoucich tlouklo stale na narodni buben, ze nage mladeZ zapomina se uditi desky? Chcerne, aby techto nekolik hlavnich Ukednikt se rozejelo po osadach a alai° prednagly o torn, jak byehom si men vaZiti slavne historie oeskeho naroda? A co my ostatni, 'Spoldeni v ,riagich domacich tadech, jsme dosud vykonali o vgeobecne povzneseni na geho deskeho dle nadu? A to povzneseni ma byti sich stanov v ohledu mravnim, abychom byli lep gimi lidmi, vzornej gimi obdany, s mensim procentem rozvodt, dek a zakonitYch pfestupkii; ma bYti v ohledu du gevnim, bychom kladli ten na hodnoty dugevni, trvanlive a nehynouci; ma bYti v ohledu blahobytnem, aby z nasich chud'asil se pomalu stavali lide samostatni a lidi ne gtestirn prondsledovani by se citili to elenove velike bratrske rodiny, kde by jim byla poskytnuta opravclova bratrska podpora a pomoc. iteknete jegte jednou, k nage Jednota je obchodni pojigt'ujici spolednosti a nekdo yam sraele mute vydisti, ze Akodite sami sobe. Prod si neuvedomime sve vznegene tile? Prod se spolehame na hlavni afedniky ve vecech obchodnich ten i v tech, ktere jsou na gi povinnosti? NaS eesky lid v Texasu dovede vzpianouti pro kaidou glechetnou vac a dovede ji ten i financovati. JenZe kdykoliv jsme pro neco vzplanuli, bylo to nasledkern tlaku a naporu zvenei, pfi glo to od tech, kteti rids nahodou nav gtivili, k nam mluy1h, nas vybidli, a pak teprve my jsme se rozkYvali, abychom se Mill o ty nage skrovne ptijmy. Pak jsme delali pikniky, slavnosti, bazary a sbirky, kde jsme sebrali do sta tisic a na etvrt milionu. A pro povzneseni nakho lidu v mravnim,
dug evnim nebo blahobytnem ohledu jsme vykonali pramalo. Neni to chyba, nebyla to vina nasich vedoucich. Na tech 160 tada bylo tech nasich fitedrAkil poskrovnu. Nemohli staeiti. Bylo gtestim, ze hospodatili, aby nave Jednota rostla finanene. Ale byla to chyba nas eland domacich, kteti jsme zapominali na ony dalgi aaely a cile nasi SPJST. Byla to vina nasich domacich pracovnikfi, ze neptinesli do schazi a do sjezdu nova my glenky a lep gi direktivu. Nag sjezd se povaIuje za fidici a smernice ureujici teleso. Na sjezdu se sejdou delegati mistnich tacit, aby naznaeili cesty, kterYmi techto &eta Jednoty bylo by dosaZeno. Kdyby se na sjezdech dbalo mane a malichernosti, o bezqznamne zmeny elankfl stanov, ale kdyby bylo moZno zaptahnouti delegaty do budovatelske, tvoicive a einorode prace, dnes by nemuselo bSrti vS7eitek, 2e nage SPJST se stava obchodnickou. Ptikladne, na kaZdem sjezdu manic tucet raznSrch vSrbora. 1/Siboru pro prUci vzdelavaci, osvetovou, na podporu letnich kursd Ce gtiny, pro nadace studujicim na vyggich ueeligtich, takove vYbory jsme dosud nemeli. Nebo jsme ustanoveni na vYbor organisaeni. Nikdy jsme nestudovali Zadne pokyny, jak by takove naborove kampane se mely potadati — ale jsme dnes na vYboru. "Tak, bratti, jak to udelame, abychom nejakou zpravu sestavili?" Podobna organisaeni zprava se neda, vyttepati z rukavu. Takove yYbory by mely byti utvoteny z Clem, kteti o veci ptemSr gli eas od easu, slygi ptedna gky odbornikt, etou knihy, dasopisy a pomacky. Nebo vezmeme si sjezdovSr tiskoq vY'bor, kterY je petielennST, nebo nemocenskSr, ten petielennY. Z nenadani se naloZi nejakST akol na delegata, kterS7 ma se etytmi jinS7mi dati hlavy dohromady mudrovati. Pti podobne neznalosti a nepfipravenosti je te2ko formovati smernice, at' je to v praci organisaoni, ye smeru vS7chovnem pomoci tisku, nebo v podani (Pokrueovani na strand 43