ORGAN SLOVANSICE POE PORUJICI aDNOTX BTATU
Entered as second class mail matter, January grd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augu RO6NIK (VOL.) XXXIX.
West, Texas ye sttedu (WEDNESDAY) 4. OERVENCE (JULY) 1951
24th, 1922 OSLO 27.
JAILZLEKSITI NASE SCHUZE OTO RUDE trochu jednostranT nd debata. Vlastne to bude pasmo myglenek bez debaty, pasmo, ktere bylo vyvolane poznamkou ptedsedy, Marka pti nedavne schfizi, konane v E411je. ye svem zacatecnim proslovu bratr pfeclseda ptedloZil k diskusi dva body. Nebylo ovgem jeho vinou, ze tyto body loyly taktka kaZdYm dal gian teenikem obkrodeny, jako d ye hluboke koleje, do kterYch ZadnY si netroufal zajeti. KaMY z teenikfi volil svoji ujezdenou, hladkou kolej. Vint° &Verna bodfim se kazdy opatrne vyhnul. Schfize v Hillje, dle direktivy bratra Marka, inela. diskutovati ( 1 ) o lepsi naVLteve mistnich schazi; a (2) o aeinnejgim organisovani nazi mladae. Snad bude mistne, kdyz nava'eme zde na prvni z onech bodil, na veci tykajici se nagich schazi. Neni to ptedmet ptilig lakavY. Vticlyt' nekteri z na gich ptednich organisatorfi, a snad i domaci Utednici, jsou toho nahledu, ze lepe bychom locoslouZili Jednote, kdyZ bychom naohli prodavati vice poji gteni komukoliv, bez ohledu, zdali na ge schtze se konaji jednou za mesic nebo jednou do roka. Zde ovgem nebudeme se zastava:ti ani toho, ani onoho stanoviska. Zde navazeme na slova bratra ptedsedy, jak zlep giti nage schtze, dokud jsme jeste bratrskYrn spolkern. Bratr ptedseda vyzvedi tuto ota.zku schazi s tim vedomim, ze stanovy nam natizuji, abychom konali sve schfize jednou za mesic. A bratr ptedseda teZ vi, Ze statni zakony radial diktuji, abychom sve schuze konali nejmene jednou za mesic, chceme -li bYti povaZovani za bratrskY podprirnY spolek, kteremu zakon poskytuje jiste vyhody pro sve dobrodinne a pod-Virile freely. Bratr piedseda to vi. Vedi to i vgichni ostatni hlavni fitednici. JenZe nevedi to mnozi z na gich elerul Proto bod, ptednesenY a naznaeenY bratrem Markem, byl bodem dillelitYm. Navgteva schia'zi je a zfistane bodem dialaitYm. Mluvime-li o zlep geni, vyvstane heed nekolik clalg ich ota,zek. Prod alluvial() 0
zlepgeni? Nesta,ei nam nebo i za,konli — takove schilze, jake nyni mame? Co nam vlastne schazi? Nebo jak si kdo ptedstavuje nejake zlep geni? Co'Z jsme snad nemocni, ze bychom se naeli pornoci nejakYch prostkedka leeiti? CoZ trpi nage schnze na nlzkY tlak krve, nebo na jakousi malatnost a nedostatek energie? CoZ snad bude nam nekdo povidat, ze by se mela nam vstriknouti nejaka injekce pod kfdi nebo dati pilulky pro lepgi obeli krve? Dejme tomu, ze neco takoveho by se ukazovalo u nekterYch facia. Ptipust'me, ze zde a onde je jakasi malatnost a v geobecna slabota. Ale kdo bude delati u nagich taelfr tof dagnosu rOzPoznavani nemoci? Ptece vime, ze nernocny dlovek je napted od lekate nalaite proklepan, prohlednut a vy getten, ne'Z se pkikrodi k Kdo bude ty nage nemocne trady vtbec jake proklepavat, brati jina puls a tiak krve? A kdybychom i piipustili, ze je neco pravdy na tech poznamkach, ze u toho a toho kadu konaji schtize jen jednou do roka, anebo ze u jineho tadu nemeli Zadne schrize jiZ etyti roky, kdybychom i ptipustili toto v ge a jegte vice, nebude snad leeeni piilis drahe? Nebo marne mezi sebou takoveho specialistu, aby nam povedel, zdall takove leeeni bude miti nejaky dobry vYsledek? A konedne je nekterY z tech na gich pa,cientu tak silnY, aby yydrZel nejakou operaci? To v ge se musi uvaZiti, jakmile zaeneme mluviti o zlepgeni na geho spolkoveho zdravi, o vyWeal nizkeho tlaku krve u ilektereho nemocneho Snad nekdo namitne, Ze bud' ptedseda nebo tajemnik hlavni fitadovny by si meli vziti na starost vygettiti spolkove zdravi u kaaleho tadu. Snad nekdo da, i lacinou radu, jak by se pacient mohl le&U. Ale vyplatilo by se to? Bylo by to co platne? Nechal by se pacient leeiti dle ptedpisfi? Jedna vec se neda, uptiti, ze chceme-li miti zdrave telo, musi ccle telo bYti zdrave. Nestadi, aby jenom prava polo-
vice byla zdrava, nebo od ramenou nahoru. A chceme-li miti zdravou Jednotu, bude tieba prozkoumati v gechny j i Udy, vgechny domaci tady. Mel by se en fid vedle druheho sroklepat, aby se zjistilo, zdali vgechno v pokadku, ve zdravem sta. VU.
Kdo by podobnou zdravotni prohlidku mel delati, teZko iici. TeZ nesna.dno raditi, jakou cestou takova zdravotni prohlidka by mela bYti provedena. Zodpovednost, pohotovost ci ochota provesti zdravotni prohlidku mela by bYti v rikou Hlavni fitadovny. Tak jako kontroluji se jive veci, i Zivot domacich taciu mel by byti pod dohledem fisttedny. Statni zakon pfedpoklada, ze vgechny nage spolky konaji sve schfize jednou za mesic ,aby vykidily si sve finaneni veci a aby ukazovaly svou einnost podpfirnou, dobrodinnou, v2delavaci, pro dobro svYch elenfi. Dali jsme si to do na gich stanov, abychom na tyto freely spi ge panaatovali. Kolik takove prate mfderne v g ak odekavati od spolku, kterY kona sve schrize jell Otytikrat do roka, jednou za rok, nebo jen pied sjezdem? Mluvime o zlep geni schfizi. Napied si pfeeteme stanovy, ze /name dvanact schazi do roka, etyti etvrtletni a jednu yyrodni. Napied musime poznati, ktere tady nedodrZuji stanovy. Napied diagnosa rozpoznani zdravotniho stavu — a pak mfdeme pomY gleti na leceni. Napied poznejme svou nemoc a pak teprve si objednejme leky. Cesta, k ozdraveni je moZna, ale napted musime miti zdravotni prohlidku. Piece vime, ze kdyZ pacient piijde k lekati o radu na vyleeeni sveho neduhu, nap•ed je soukroma rozmluva o podatcich nemoci, o ptiznacich choroby a o zjigteni, do jake miry choroba pokrodila. Tedy napted prohlidka, v jakena zdravi se kaZdY kad SPJST nachazi. Toto maze provesti jedine Hlavni fitadovna. Jinak v gechny svateeni proslovy o zdravi a vzrilstu Jednoty je inlaceni pra,z(Ine sla,rny.