ORGAN
PODPORA
I
ILIDSKOST BRATRSTVI
sLovArrsa POD. PORUJICI ,TEDNOTY STATII TEXAS
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of August, 24th, 1922. RO6NIK (VOL.) XXXIX.
West, Texas ye stkedu (WEDNESDAY) 11. DUBNA (APRIL) 1951
NA q ZODPOVONOST EJME TOMU, ' e mluvite s nekte- za nas mysleli, nam radili, pro nas pla- koutu, ba dokonce zarliti jeden na drurYm vagim znamYm, ktery neni novali a a ptijde sjezd, budeme se pill hello? 1 D hodiny hadat, prod vyplatili nejakou ma-
jegte Menem Jednoty. Chcete ho pfesvedeiti, k elenstvi v Jednot y je rozumne planovani do budoucnosti proti nahodilernu ilmrti. Vykladate mu, co se mute stall za rok, za dva, za deset. Upozornite, Ze kaMY rozg atnY hospodat ma jiste plany, jak sve veci provede ptigtim rokem, nebo i za pet rokil. Vag ntitel vas posloucha, ptikyvuje hlavou, 'Z'e rozumi a sleduje, co vykladate. Necha vas mluvit. Pak se vas najednou zepta: "Tak Ty mne povida g, 2e pojigteni je planovani. Ma take vase SPJST pojigteni?" Ptitelova otazka neni jasna. Hledite na neho a nechapete. Jak by mohla Jednota pro sebe kupovati pojigteni? "Minim totiZ," vysvetluje piitel, "k kdy nekdo z vas povida mi o mem planovani do budoucnosti, rad bych vedel, kdo u va gi Jednoty planuje pro celou Jednotu. Mate to u va geho spolku vyplanoVane, jak to povedete za pet nebo za deset mica? Jestli roz g alnY hospodat ma plany, kdo jsou ti roz gafni hospodati mezi vami?" Neoc podobneho se skuteene ptihodilo pisateli techto tadek, kdy mu bylo naznadeno, 2e pro druhe dovedeme pinovati a raditi, ale pro celou Jednotu nemame ac:Ineho ureiteho cile„ ani 2adne fees°, ktere by se mohlo nazvati planujicim vYborem. Ovgem, poukazal jsem na na ge sjezdy a na nage vrchni iitedniky, kteti jsou vykonavateli toho, na eem se sjezd usnese. Pozoroval jsem v gak, Ze me argumenty nebyly dosti silne, abych ho ptesvedeil, 'Ze vskutku planujeme a k jsme ptipraveni na zmeny a potteby na gi Jednoty. , Bylo to pied tYdnem, co jsem dostal tyto slovni glehy. Nebylo to zrovna bolestne, ale dosti citelne, abych o slovech sizeho ptitele ptemy glel. Dnes ptichazim k tomu nahledu, 2e ptitel mel do jiste miry pravdu, ze ptili g se spolehdrne na sve hlavni atedniky, aby pro nas pracovali,
lou polaku. V debate utratime desetkrat vice. Dnes ptichazirn k nahledu, ee men bythorn si uvedomit nagi vlastni zodpovednost a neuvalovati v gechno na bedra nagich vedoucich. Misto abychom sami ruce k dilu, eekame na nejaky zazrak z Usttedi, a jestli neukale se do sjezdu, zase bude jen hodne debaty a horkych teed bez planovani. Co'Z abychom zaeali planovat? Co' " abychom pomohli nasim„hlavn m atednikam ptemYglet? Co2 abychom pod jejich vedenim nejake planovani vYbory? Lonskeho roku byly pkikladne potaddny okrskove schilk, do nich byli pozvani domaci ittednici okolnich tada, domaci organisatoti a v gichni elenove, kdo se o podobne schilze zajimali. Tyto schan byly dobre, povzbuzujici a pro mnohe naSe eleny velice pouene. Nemohu iici, 2e v nich nebylo dosti planovani. Nebyl jsem ptitomen neZ” pouze v jedne. Lee vzpominarn si, ee kratce po jedne takove schazi byl zalokn v onom okoli novY tad. Nahodou nebyl to novY tad SPJST. C(A aby tyto okrskove schilze byly schtzemi, kde by se planovalo pro budoucnost? Lee rozumejme si, 2e nemam na mysli ptedsjezdovou politiku ale opravdove planovani pro budoucnost, pro dobu, kdy nebude tteba ani dne gni ptedseda, ani dne gni tajemnik, ani dne gni redaktor, kdy jejich uprazdnena mista zaberou einovnici novi, neznami. Mame je? Vychovavame si je ode dnegka? Zamysleme se opravdove. Dejme tOmu ze dnegni redaktor, kterY je jakousi prozatimni a nevyzkougenou nahradou za zesnuleho dtivej giho redaktora, odejde zrovna tak, jak odchazeji druzi a lepgi. Kdo na jeho misto? Mate to vyplanovano, zdali to opet rozdelite mezi dva lidi, jednoho pro eeskou east, druheho pro anglickou a ka,ZdY bude psati ye svem
Coz abyste zaeali planovat? 1,tuk ptigti okrskova schttze at' je schazi pro budouci dobro. NeZadejme stale po na gich hlavnich Utednicich, aby jen oni mluvili, aby nam vykladali, jak se hospodatilo v minulosti. Sesednete se kolem stolu, dejte hlavy dohromady, chytnete rozum do hrsti a planujte o tom, jake zlepleni bylo by dobre pro Jednotu od pk gtiho sjezdu, za deset roku. Ptejte se-svYch UfedniKu, nechejte si mnohe vysvetlit, ale zaroveri upfete sve zraky do budoucnosti, co bude Jednota aZ ti, s kterYmi dnes mluvite budou nahrakni jinYmi. Pust'te ze ztetele dny a tYdny, ale myslete v desitkach roku, kdy vase deti budou seat na vagem mist& Ve vagi ptigti okrskove schazi nebude zalekti na mnoZstvi nav glevnika a posluchaea, jako na kvalite myslicich hlay. Vezmete si za ptiklad takovy devitielennY vYbor u jineho vzajemne ochranneho spolku. Vyplanovali dornov pro spolek za $35,000.00. Devet Clem dalo hlavy dohromady. Tedy ne mnastvi, ale jakost. Hlavni atednici budou radi, kdyZ' do takove okrskove schaze ptijde sedm, devet nebo dvanact Clem, kteti pkinesou nejake my glenky, jak by mela nage Jednota rasti, jak by mely bYti tadove sehaze vedeny, by byla vet gi neast a lepgi spolkova prace. Hlavni atednici budou povdeeni, kdy2 z techto mala ileastnika rozjedou se domil nad geni pracovnici s novymi plany a s rostoucimi nadejemi pro intensivni praci v domacich •adech. Na zaklade takovYch poradnich a k planovani ureenych schtizi mohou teZ hlavni Utednici eerpati posilu, chut' a odvahu k dal gimu planovani. Z takove schtze ptijedou Utednici nazpet do nsttedi s poznanim ze nelai v gechna zodpovednost pouze na nich, ale k za dal gi jejich einnosti stoji cela tada elenu, ktera jim dala namely a pokyny. Pak jednou dojde i na to, Ze z Usttedi budou posila(Pokraeovani na strane 4.)