ORGAN
I
BLOVANSKE POD, PORUJtC1 JEDNO• TY STATU
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922 RO6N1K (VOL.) XXXIX.
West, Texas ye sthedu (WEDNESDAY) 28. BREZNA (MARCH) 1951
Cislo 13.
VIRA V BUDOUCNOST A STOLKU mem lebi dva dopisy. Jeden pribel pied tYdnem, druhY n 'lady koncem anora. Dopisy byly psany tajemniky dvou domacich kada. V obou dopisech, mezi jinYmi soukromYmi dotazy, je zminka o schazi mistniho fadu, ovbem dvou facia, ktere jsou sto mil jeden ad druheho. V dopisu, kterY pti gel pozdeji, tadovY tajemnik se zmirioval o postupu a vzrastu jeho fadu. Psal, be brzy budou miti pfes etyli sta elentl. Jejich bfeznova, schtze byla velice zdafila, nebot' pfiblo do ni hodne elena, a k tomu v gemu dostali navbtevu. Pkibli do schfize tii afednici z Hlavni aiadovny. Jmenoval je. DruhY dopis, totib ten, kterY pki gel koncem fmora, byl rovneb soukromy. V nem mistni tajemnik teb popisoval schuzi u jeho kadu v mesici anoru. Dopis ale mel naprosti jiny tan. Vanula z nej beznadejnost. Add, kterY kdysi 'anal blizko sta elena, balostne zkomird. Olent ubYva, misto aby pfibYvalo. V anorove schazi bylo jich pfitomno jen osm. ftad lije toliko pro jmeno. Ctyhi vytrvali afednici drgi celY fad, aby se nerozpadnul. Tajemnik je jednim z tech vytrvalYch. Lee i on ,poctivY rifednik, umdleva a rad by dostal odnekud pomoc. Psal, be kdyby aspori nekdo odnekud pfijel mezi ne, aby je povzbudil, aby je posilil, aby jim piipomnel, be situace jejich neni tak beznadejna. Ptal se, zdali by pisatel techto mail mohl si udelati vyjibd'ku a phijeti mezi eleny jeho faciu a posilnit ty slabe. Kdyg usedl jsem ku svemu psacimu stroji, abych ptipravil novY elanek na pfedni stranu organu, a kdyb' zamyslel jsem se, o eem bych mel psati, padl maj zrak na tyto dva dopisy. Tak stejne svYin nametem, a zase tak protichadne svym tOnem. Jeden si pochvaluje, be maji blizko 400 elena, a. ma radost z toho, be tfi bratfi z Hlavni Ufadovny jejich schtizi navbtivili. Druhy lamentuje, be Menu jim ubYva, a nikdo mezi ne nepfijde, aby slovem povzbuzujicini je posilnil.
U jednoho fa,du pino ruchu, nadgeni a prace; u druheho pozvolne zkomirani a sami afednici jakoby pochybovali, be se fad udrbi, At' se vbak nikdo nedomniva, be tyto fadky jsou psany jako vytka, be by hlavni afednici meli spi ge zajeti k menbimu fadu neb k tomu vetbimu. Zde mobno pustiti, be fifednici byli k vetbimu tadu pozvani, kdebto stran jejich ubitku u menbiho kadu nikdo ani nebeptnul. Neni tedy vinou atednika, be zajeli, kam mobbyli pozvani. Phi pohledu na ony dva dopisy a phi uvabeni nestejneho spolkoveho bivota u techto dvou facia, pisatel se nemate ubraniti tomu, aby nerozepsal se trochu vYstrabne. Mame pomerne mai.° takovych Mar, ktere by o sobe mohly pochvalne napsati, be jejich schaze byla velice zdafila, be jim do schtize priblo nadprumerny Mena. Zato mame dosti tech fadit, kde spolkovy bivot pomalu usycha a odumird. Byla doba, kdy zakladani mistnich du bylo hraekou. Co osada, to fad, ba nekde dva, tfi tady v dosti malem okoli. Dnes mnohe z nich zivohi. Dnes neni zakladatelskeho, pionYrskeho nadbeni. Dnes jako bychom se spokojili vecmi povichnimi. Znaena Cast nabich elenti ani opravdove spolkove prace nepoznala, a nejeden had stoji tam, kde ho pavodni zakladatele posta.vili. Podminky spolkoveho bivota nebyly tuze pfiznive, a had v tom ovzdubi povrchnosti zakrnel a nijak se k opravdovemu vzrastu nezmohl. Lee to eest se kabdemu radu musi dati, be trebas mnohY fad bivohi a krni, piece se viry v budoucnost je gte nevzdal. Ti elenove, ktehi vytrvali, vedi, be lehko se fad rozpusti, ale nesnadno se neco stavi, co se zaene bourat. Proto je tfeba., aby temto slabYm dam byla poskytnuta pomoc. Je theba, abychom pomohli slabS'im radarn mravne i hmotne. Nikdo ne gada, abychorn se phi teto pomoci udfeli a zakrvaceli, ale abychom si vypracovali nejakY pomocny program, ktery by se rozvinul na vbechny
lady, od tech silnelbich k tem slabSim. Jib tomu davno, co prosporyosobni zakiadali jsme "true" nebo "vzcl9i" lady v tyteg osade nebo v tomteb meste. Dnes, doufejme, na tyto osobni veci se jib zapomnelo, a proto meli bychom pracovati s tim vedomim a svedomirn, be pracujeme za jednim cilem a pod jednirn heslem. A tam, kde fad jib bivobii po mnoho let, kde by ani dnes po novYch pokusech nebylo nadeje na lep gi spolkovou praci, bude snad moudre pomfbleti i slouaeni se sousednim fadem. Ne vbak aby jeden slep' vedl jineho slepeho. To radeji at' oba slepi najdou si nekoho, kdo ma alespori jedno oko. Avbak i v techto vyjimeenYch phipadech, kde by se pomY glelo na slotfeeni slabgiho fadu se silnejbim, je tfeba pamatovati pravidla "Dvakrat mei; a jednou reb." Vyslechnete razne nahledy, uva.bte dilkladne okolnosti, jen nerozdmychujte nesvar. VyhYbejte se biroke ceste pfenahlenosti, na jejimb konci nahlY sra.z. Snad bylo by radno, aby sama Hlavni idadovna provedla revisi vbech nabich Mobna be by prospelo porovnati vzrast vbech 165 tada a odhadnouti jejich schopnost obrodu. Kabdy bivy spolek obrozuje se stale, tak jako zdrave telo denne vymeriuje tisice svYch bunek. Po sedmi letech nesetkame se ani s jedinou burikou tela dnebniho a piece ono zastava celkove tymbe Velem. Ani nabe SPJST jakobto brvY organismus nemabe se vymknouti obrodnemu proudu. Snahy obrodne je nam tieba. Snad bychom to mohli nazvati programem na opravu nabich domacich facia. Snad ony dye schtze, jedna &tire navStivena, a druha jen s osmi eleny, mohly by nam dati pokyn, jakYm smerem bychom mohli pracovati. Snad pomohlo by, kdyb by tfi afednici navbtivili tti razne schtze a radeji volili lady slabbi. Snad prospely by navgtevy od jinYch tadu, aby tern slabbim dodano bylo potfebne povzbuzeni.