ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POI? PORTJACI JIDNO-
LIDSKOST
TY STA.T17
BRATRSTVi
Entered as second class mail matter, January 8rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922 ROON1K (VOL.) XXXIX.
West, Texas ye stiedu
(WEDNESDAY) 7. BREZNA (MARCH) 1951
Cislo 10.
OD JISKER K OHNI - II. DMOV PRO STARE lidi ma, pro vetginu lidi pkidech chudoby a D poni2eni. Mame jiste ptedstavy a ptedsudky. Jako onen sedmdesatnik, o nern2 jsme minule psali, 2e nav gtivil fttulnu, aby se osobne informoval. Odegel domn se sedmi archy listin. Tuto sobotu pti gel nazpet, jak po nem bylo 2adano. "Tak ptines1 jste nam svilj teplomer?" tazali se ho, kdy2 byl ptivitan a vyzvan, aby se posadil. "JakY teplomer? 1Vine nikdo nit nekikal o 2adnem teplomeru", divil se dedeeek. "To my zde jmenujeme teplomerem tech sedm archil, co jste ptines1 nazpet. Uka2te, podivame se na ne." Obyeejne seznam prate v poslednim tYdnu je hodne neftpinY, bez podrobnosti. Listiny jen ukazuji, 2e dedeeek /lady Ceti, nekdy pfi gla nav gteva, nekdy nee° robil, nekdy poslouchal radio nebo mel jinou kratochvili. Je tteba jiti ptes dedeekovy zaznamy a vyzvecleti detaily. Jsou k tomu tti dtivody. Ptedne, je to ukazka pro samotneho dedeeka joky je, jeho vedomY i podveciomY zptisob 2ivota, osobni, rodinnY i spoleeensky. Je to podano v pisemne forme. Kdy2 se nekdo pta nekoho druheho, jak travi sve dny, tazany obyeejne vybere si nektery mimotadnY den, ktery v jeho mysli zanechal hlub gi stopy vzpominek, anebo cely den se scvrkne na nekolik ma, lo hodin mezi vYchodem a zapadem slunce. Proto nejvernej gi pkedstava o 2ivote jednotlivce je pisemny rekord kahle hodiny, den po dnu. DrUhy dtivod je poznani detail y. Ze dedeeek Cetl d ye hodiny, to neni postadujici. Co eetl, proe Ceti a jak Ceti? Ceti jenom noviny? Chtel si jen ukratit chvili net pfijde na litZko? Nebo Ceti, aby rozptYlil sve chmurne myglenky? PfevaInd vetgina Cteni je pouze tit& ze skuteenosti, aby etenak mohi se ztratit ye vysnenem svete. Zaznamy maji ukazati, tteba nevedomky, do joke miry etenak utika od sveho vlastniho 2ivota. Rovne2 doba jidla
(Pokraeovani) ma bYti zaznamenana v podrobnostech, jak east°, kolik, a s jakou chuti, tteba jen ze zdravotniho ohledu nebo mo2ne napravy v jdelnim listku. Tyte2 podrobnosti jsou po2adovany ohledne telesne prate, zabavy, toasti na praci v dome a na dvote, nebo na poli a v zahradce. Zkratka, tyto zaznamy jsou vskutku teplomerem i tlakomerem telesne prace, dugevnich dojmti intelektuelniho 2iti. Tyto zaznamy jsou ukazkou, jakYm zpilsobem je cas stareho cloveka rozde len. Me fysicka, zda.tnost zadina, klesat, kde nastava stale ubYvani telesnYch sil, tam je tteba vgimnouti si, zdali Omit° silami neni mrhano, zdali 'Clo y& sam sebe neokrada, o svou energii. oasto babieka, ktera, ma na starosti domacnost pro dva, guka, celY den, vyhledava si nove povinnosti, jakoby dosud byla prostkedniho veku a pine, ohne, a pti tom zapomina udr2ovati si svou du gevni silu, svou rozumovou sve2est, sve my glenkove pabaveni. Proto tyto zaznamy naznaeuji, jak start' elovek rozdeluje si svou praci, svou zabavu a svilj odpoeinek, jinYmi slovy, jaky je jeho 2ivotni vzorec. Jsou urCite hodiny k jidlu, zdtimnuti, praci a spanku. Normalni tempo se zpomaluje. Za tteti, fleelem pisemnYch zaznamil je neptime pkinuceni, aby story` elovek studoval sam sebe, aby poznal svou silu a sve slabe stranky, aby to sam od sebe objevil, a aby bez jakYchkoliv pokynti odjinud probudil v sobe touhu Po naprave a zmene. Prohli2enim techto sedmi archfi ma navgtevnik pkilaitost podivati se na sebe neosobne, jakoby star mimo a jednalo se o nekoho jineho. Je totak nendpadne, ptirozene. Mo2na, 2e nechape viechno, ale zaeina, ptemY glet sam nad svYm 2ivotem. A v tom sebou Skubne. V2dyt,' on ptigel na vYzvedy, jak to pracuje v torn domove pro stare lidi. On chce vedet, kdo se tam dostane a jak .s nim tam zachazeji. Ten starY pan u stolku, jakoby Ceti dedeekovy myglenky, povida:
"My zde ptijimame lidi, kterh se sami NapfTd musime zjistit, co WO z nagich hosty potkebuje. Ti, kdo se rozhodnou zde bydlet, jsou na gimi hosty. Jsou-Ii majetni, plati ureitY mesieni poplatek; a jsou-li chudobni, jsou zde na vYlohy nagi organisace." Dedeeek krouti hlavou. "To bych myslel, 2e elovek nepotkebuje jit do fitulny nebo dornova pro stare licli,„kdy2 ma penize a mohi by platit jinde." "Ano, tak by se zdalo", usmiva se pan za stolkem. "Jenne spokojenost, spoleeenske a ntatelske vztahy, nebo du gevni klid a rovnovahu nikdo si nekoupi za penize. Nage hosty zde v tomto dome mohli bychom rozdeliti na d ye skupiny. Jedna skupina pottebuje, aby se jim uleheilo telesne. Druha skupina hlecla misto pro dugevni zatisi, kde by pomalu dozravala, klidne pro2ivala dny schylujici se k soumraku 2ivota. My zde se starame o pohodli telesne a tee o zdravi dugevni." "A jak to poznate, jestli eloveka trapi vice loupani v kloubech nebo chmurne myglenky," zvedave pta se dedeeek. "To my zjistime podobne, jako zjistime, jak vy jste travil svuj eas minulY tYden. Vet gina starYch lidi jsou negt'astni aspoil se citi ne gt'astnYmi. My zde klademe duraz na zdravi du gevni, na spokojenost. Proto o ka2clem na gem hostu zjistime, co mu schazi. Dnes mame v nagem domove 51 osob. Z nich je devet starYch manZelskYch part, kteti Eiji zde ye svych privatnich domkach. Ctrnact pant). 2ije na zapadni strane ve sve budove a devatenact babieek ma ka2da svou svetnieku v budove na vychodni strane. Z techto 51 osob je dvanact, Ukterych bychom kekli, 2e maji nejakou telesnou vadu; deset z nich jsou jig trochu detinskYmi; devet osob se mohou pochlubiti fictyhodnYin sta •im a tee slabosti; Best na gich hosty jsou chudobnYmi a potkebuji fitulku; tki jsou naru2ivymi pijaky; a zbyvajicieh jedenact jsou hosty, ktel'i k nam rfanYch ptiein." (Dokoneeni na strane 18.)