ORGAN
PODPORA
BLOVANSPIE POD PORUJICI JEDN0-
LIDSKOST
TY ETA= TEXAb
BRATRBTVI Entered as second class mail matter s January 3rd, 1933 at ROONtk (VOL.) XXXVIII.
West.
Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922
West, Texas ve sttedu (WEDNESDAY) 27. PROSINCE (DECEMBER) 1950
Cislo. 52
SPOLECNP KORENY OTHER BURBANK, americkY kouzelnik v ovocne.fstvi a zaL hradnictvi, sedel jednou s pfitelem ve stinu Muir Redwood Forest pfi Santa Cruz v Kalifornii. Hovor se pfirozene stodil na obrovske kalifornske stromy — sekvoje. "Tyto stromy", vysvetloval Burbank, "jsou ty nejstar2i tijici a rostouci pfedmety na nati vesmirem letici planete. Tyto stromy byly zde jit tenkrat, kdyt malt' Mojtit byl nalezen v rdkosi Nilu. A kdy2 Kristus , byl malYm chlapcem v Nazaretu, tyto stromy byly jit tedive velem, a zdvihaly sve vetve, aby vrtky dotYkaly se mraden a pnuly k hvezdarn." "A jestli pak vis, pfiteli," pokradoval Burbank, "prod ty stromy jsou nejstarti tijici pfedmety na zemi? To jedine proto, ze mail prazvlattni zvyk ye svem vzrfistu. Misto aby tyto stromy zapustily sve. kofeny hluboko do pfuly, mezi kameni a mrtvou hlinu, ony rozloti sve koieny nekolik stievic pod povrchem, a katclY tento velikan hiecla koieny svych sousedri, aby se jejich koieny yzajemne propletly, svazaly, a drtely se pohromade. Mohlo by se fici, ze kalifornske sekvoje, tfebas rostou do vItky at 325 stop, a tie= bas kmen ma nekdy pruner pies tficet stievic, tiji spoledensky. ZadnY z techto stroma neroste osamocene, ale vIdy nekolik strornii pohromade. Jejich koieny se propletou a spoji, a proto po cele staleti stromy odolaly vichiicim, boutim, ba i zemetfesenim." Burbank se odmldel, pak Po chvilce dodal: "Bylo by prospetne, kdyby lide se naudili ziti tak spoleeensky, riisti tak pohromade, bYti oporou jeden druhemu, a tim nabYvati veal sily." Co Burbank pronesl v rozhovoru se syYm pfitelem, neni my2lenka nova. Je to idea, ktera ovladala snilky, basniky, proroky a mesiate sveta, a katcly z nich mel pro ni svuj jednoduchy vYraz. Ja g ji jmenovaj "kralovstvim botim". Tolstoj nazYvar ji "brat, irn eloveka". Tcnny-
son mluvil o ni jako o "federaci sveta". Edwin Markham pokitil ji "fiti kamarad0.". Woodrow Wilson nazval ji "llgou narodfi". Wendell Willkie psal o ni jako o "jednom svete". Vtechny tyto nazvy a fraze znamenaji schopnost rozlotiti sve koieny a proplesti je s koieny sousedii, s koieny ostatniho sveta, pH &rat by jednotlivci byli dosti pevnYmi odolati vichiiclm hnevu, boutim valek a zemetfeseni nenavisti. Mnozi z nas jsme poznali, co tento zvyk rozloteni koieny znamena v rodinnem tivote. 8t'astna je ona rodina, kde jednot-; livi dlenove propletli sve koieny a drti pohromade. Jen kdybychom osvojili si tento zvyk sva.zati je pod povrchem a spoledne vzdorovati nehodam vsirgim kruhu net je kruh male rodiny. 8VastriSr je dlovek, jehot vzpominky a nachylnosti k pfatelstvi se tiroce rozkoienily. Zde jeden podobn' piipad. ZnamY a oblibenY lekaf mel iii chlapce. Ernie byl nejstarti a v poslednim rodniku v A. & M. College, kdyt vypukla valka. Ernie chtel bYt intenyrem, ale stal se z nej paratutista. Kdyt pfitel dome na dovolenou, nohavice vtesnane do holinek, dapku malinko na stranu, byli na nej dlenoye rodiny i soused! hrdYmi. Vtdyt' nebylo v okoli nikoho, kdo by se mohl pochlubit, ze snesl se padakem z vYte 10,000 stievic.
Ve chvili nezmerneho bolu pomaha samotna piitomnost tech, kdo citi soustrast. Slova bYvaji zbyteena. N gni jich tieba. Ona mala divenka mela pravdu, kdyt vysvetlolrala, ze "soustrast je citit bolest druheho sami v sobe." Bylo by v nag vlastni prospech, kdybychom vzali si piiklad z tech obrovitYch stromil v Kalifornii, a nechali sve koieny, at' se vzajemne propletou a drtii pohromade, abychom meli porozumeni pro trapeni, nejistoty, zklamani, a bazne jinych lid!. Jako elenove bratrske organisace, jsme jedna velka rodina, kde spoledne koieny, pod povrchem vtednosti, mely by pevne byti propletene. Je nas piing mnoho, kteti zapouttime sve koieny piimo do hloubky, do mrtviny, do skalnate pfidy, na miste bychom rozlotili koieny porozumeni, soucitu a snatienlivosti do tiirky mezi koieny s yS7ch sousedri.
rusk' myslitel Tolstoj, kterSi zemtel na zaeatku tohoto stoleti a kterSr pro sve ueeni o lasce k blitinimu byval easto nazSrvan tfinactSrm apotitolem, tiel jednou ulicemi Petrohradu, kdyti potkal jej otrhanSr tebrak, tiadajici o nejakou malou almutinu. Tolstoj zaeal hmatati po kapsach, aby tiebraka mohl aspori nejak3"rm maVrin penizem podeliti, lec marl* v kapsach nemel nieeho, co by tiebraku mohl daft "Nezlob se na mne, mil' Ernie byl poslan do zamofi, do Evropy. bratte, ale nernam u sebe tiadnSlch pePfitla invase Nemecka. Oddil paratuti- nez." stir byl pfidelen k fikolu spustiti se do t'2ebrakova tvat jakoby otiivla a zrala nepiitele. Vettina z nich, a tet Ernie, dostnela. "Prot bych se zlobil, vtidyt' tabyli zastieleni. koveho nadeleni jsem neodekaval. Dostal Kdyt zprava o smrti Ernesto roznesla se jsem vic neti almutinu." po okoli, jeden ze znamYch gel nayttivit "Ale nic jsem ti nedal," namital Tolzdrceneho lekafe. Pozdeji zmineny zna.- stoj. mY vykladal, ze pfi navtteve bylo.velice "Jsem . .pinavST a zavtilvelS7 tiebrak a ty mak) fedi. Sedeli, ale nemluvili. Koneejsi mne pojmenoval milym bratrem." ne znamy vstal se slovy: "Ni gel jsem te, Tolstoj rozlotiil koieny sve sympatie, kamarade, potetit, ale mnoho jsme si tosveho pojmu o bratrstvi vtiech lidi, Siroko ho nenapovidali." do sveho okoli, ati dotknul se i koieny "Ale pffiel jsi," odvetil lekaf, "a jset nepatrneho tiebraka, kterSt povatioval zde, a tvoje pfitoinnost jaksi pomaha." vlidno slovo za cennejM, neti almutinu.