ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD, PORUJICI JEDNO-
LIDSKOST
TY STATU TEXAb
BRATRSTVI
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act of Congress of Augus t, 24th, 1922, ROONik (VOL.) XXXVIII.
West, Texas ye sttedu
(WEDNESDAY) 29. LISTOPADU (NOVEMBER) 1950 6islo 48
VUOR, KTEld JE MALO
ZNAld
II STANOVACH naafi Jednoty ten- sjezdu a vybor byl teprve vybran, nebo to vybor rienajdete jmenovany, piedseda a mistoptedseda Hlavrii fdaV ponevad2 nale2i do skupiny td- dovny ustanovovali pied samYm sjezdem dovYch vYboru, ktere se voli nebo jme- vybor, kterY se dostavil o nee° Wive do nuji dle potieby, toti2 kde se pocit'uje ja- mista sjezdu, ote ytel dopisy a navrhy, kas nutnost miti takovY vybor. U mnoha ktere byly zaslany na tajemnika tadu, kadu Jednoty nutnost tohoto vYboru by- kde sjezd byl poiadan. Kdy2 pti glo na la.malo pocit'ovana, proto je podobnY vy- probirani nejakYch novYch my glenek a bor velice ztidka voleny nebo ustanovenY. navrh y, sjezd se promenil v sousedskou V letogni schfizi melo by v gak bYti va2ne besedu, kde kahly mel svobodu mluvit pomYgleno na podobny vybor, ov gem s dele ne2 Boma u vlastniho stolu. Roku 1936 stalo se easteene zlep geni v tou podminkou, 2e u tadu by se cela vec vzala opravdove, a ne jen jako formalita. torn smeru, 2e sjezd zvolil z ptitomnYch Aby zvedavost a trpelivost etenate ne- vyslancil devet elen0 na opravu stanov byla zbyteene zkou gena, ptipustime, 2e Se pied nasledujicim sjezdem. 0 atyii roky jedna o stanovni vybor. A aby bylo Upine pozdeji piijata byla dal gi zlepgeni, a to porozumeni, tieba zdfiraznit, 2e chceme ve smyslu, 2e sjezdovY stanovni vybor sevyzvednout dtile2itost domacilio stanov- jde se ne pozdeji nee mesic pied sjezdem, niho vYboru, a 2e zde nenrame na mysli aby upravil ygechny dogle navrhy; rozeslal je na 'ygechny tady a tee uvetejnil sjezdovy stanovni vybor. Nu, a joky rozdil mezi jednim a dru- Vestniku takove navrhy, ktere nebyly laYm, pta se etenat. Ba dokonce padne pied tim elenfim oznameny. Roku 1944 dog lo jen k nepatrne zmene elanku o stanamitka, pros o lied diskutovat, kdy2 tento vybor neni ye stanovach jmeno- novnim vYboru, avg ak zakladni myglenka van. Hled'me si toho, co je ye stanovach, z roku 1936 zfistala nezmenena. V poslednim sjezdu Jednoty, konanem ye Fort a zbyteenosti nechejme be2et. Worth roku 1948 bylo provedeno dalgi Sprayna namitka. Budeme si hledet zlepg eni, jim2 se sjezdovemu stanovnimu toho, co je ye stanovach. Ale kdo si toho bude bleat? Vgichni z nas? Nebo jen ne- vYboru ptimo natizuje, 2e musi se sejit kolik diem:? A pros vlastne budeme se o nejmene dva mesice pied sjezdem, a pak takove zale2itosti starat, kdy2 na tako- jegte dva dny pied sjezdem. Pokraeoval tedy vzrust a vYvin sjezdoYou praci mame sjezd ka2cle etyki roky? Zde dostali jsme se k tomu hlavnimu veho stanovniho vYboru temito stupni: bodu. Za rok a pfil budeme miti nag pra- (1) vybor byl voleny o2 ye sjezdu a sjezd videlnY sjezd. A jak ty na ge sjezdy se po- mel piestavky, dokud prate vYboru nemalu vyvinuji, mohlo by dojiti k tomu, 2e byla skoneena; (2) vybor byl ustanoven sjezd by narn trval celY tYden, a prate kratce pied sjezdem a pracoval chvilku by se malo vykonalo. Z toho dfivodu je pied zahajenim sjezdu; (3) vybor byl vypsana tato fivaha. Mo2na, 2e hodne sjez- bran ptedchazejicim sjezdem, aby zaeal dove prate mohlo by se probrati, prode- svou praci mesic pied sjezdem a tuto batovati, usmerniti a vykrystalisovati ji2 praci piedem uvetejnil; (4) vybor zvolenY ptedchazejicim sjezdem ma pracovati pied sjezdem. Lee vrat'me se k vYroku, 2e nemame 60 dnil pied novYm sjezdem a vYsledek na mysli sjezdovY stanovni vybor. V torn sveho uva2ovani bezodkladne uveiejniti ohledu je zajimave v gimnouti si, jak se ye Vestniku. nag dnegni stanovni vybor vyvinul a vyTento pozvolnY vYvin sjezdoveho starosti. A2 do roku 1936 byl sjezdovY sta- novniho vYboru za poslednich 12-16 let novni vybor tvoien co teleso trochu neni nic jineho ne2 jakas neptesne vyprakticky. Bud' se eekalo az po zahajeni jadtena touha, by v gichni elenove Jed-
ne-
noty meli vice easu piemysle i o jakekoliv projektovane novote a znaene. Zaroveri je to pokijs — °pet jen neptesne yyslovenY — by vgechno to sjezdove povidani, besedovani a debatovani bylo provedeno ye znadne mite pied sjezdem, pomoci domacich diskusi nebo prostiednictvim organu. Je to pokus svolati devet Menu k praci a ptemY gleni. Je v tom fispora, nee kdy tii sta delegatil ma volnou debatu ka2de maliekosti. Vegkere tyto pokusy o lep gi a soustavnej gi vYkonnost sjezdoveho stanovniho bYboru jsou polovieatosti a budou stale polovieatosti, dokud domaci tady nevyciti nutnost zvoliti si pravidelnY a stalY domaci stanovni vybor. Tim je zde bez obalu teeeno, 2e je tteba probudit u domacich elenfi touhu a 2adost studovati nage stanovy, ptemY gleti soustavne o ka2dem jednotlivem elanku, a bYti pohotove obhajiti jeho vYhody nebo nalezti lepgi testy k jeho provadeni. Ptistupme zde k veci docela prakticky. Za rok bude domaci tad volit sveho delegata nebo delegaty do sjezdu, ktery se bude konat v Houstonu v eervnu 1952. Jestli chceme miti praci fispe gnou, musime o ni ptedem alespon trochu pternYgleti. Takovy delegat, kterY nestudoval nage stanovy elanek po alanku, neni na sjezdu mnoho platnY. Proto ka2clY tad mel by ji g tento rok ye sve vYroeni schuzi zvoliti si domaci stanovni vybor, kterY by se pravidelne schazel a studoval na ge stanovy elanek po elanku. Napied by to mohlo bYt jen jednou za mesic, pak by se schfrze zrychlovaly, az pied sjezdem byly by taktka kahly tYden. Tento vybor by mel byti nejmene petielennY, kde je tad malt' a kde se vi, 2e na sjezd pfijde pouze jeden delegat. U vetgich tadil vybor by ptirozene byl o sedmi, deviti, a2 patnacti elenech. Tito elenove by vskutku se zasadili o to, by kahlemu elanku ye stanovach nale2ite rozumeli a (Pokradoyani na strane 4.)